Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra kulturních a náboženských studií
Historie kostela sv. Anny v Hradci Králové Bakalářská práce
Autor:
Mgr. Klára Václavíková
Studijní program:
B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Náboženská výchova
Vedoucí práce:
doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D.,Th.D.
Hradec Králové
2015
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Zadání bakalářské práce Autor:
Mgr. Klára Václavíková
Studijní program:
B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Náboženská výchova
Název závěrečné práce:
Historie kostela sv. Anny v Hradci Králové
Název závěrečné práce AJ:
The history of St. Anne´s Church in Hradec Králové
Cíl, metody, literatura, předpoklady: Průzkum historie kostela sv. Anny v Hradci Králové. Bakalářská práce bude zaměřena na okolnosti vzniku kostela a na řády, které v něm působily. Student provede průzkum farního archívu, okresního archívu v Hradci Králové a archívu Biskupství královéhradeckého. Vytvoření fotodokumentace. Zvolené metody: průzkum, popis, fotodokumentace. Garantující pracoviště:
Katedra kulturních a náboženských studií Pedagogická fakulta
Vedoucí práce:
Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D.,Th.D.
Oponent:
ThLic. David Bouma, Th.D.
Datum zadání závěrečné práce:
28.2.2013
Datum odevzdání závěrečné práce: 15.6.2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 1.6.2015
Anotace VÁCLAVÍKOVÁ, Klára. Historie kostela sv. Anny v Hradci Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2014. 43 s. Bakalářská práce.
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií kostela sv. Anny v Hradci Králové. Práce se zaměřuje na okolnosti vzniku kostela – stavba královéhradecké pevnosti a řády - Minorité a Dcery Panny Marie Pomocnice, které při něm působily. Součástí práce je popis a fotodokumentace kostela. Zvolené metody: průzkum, popis, fotodokumentace. Klíčová slova: Historie, kostel sv. Anny, Hradec Králové, Minorité, Dcery Panny Marie Pomocnice
Annotation : VÁCLAVÍKOVÁ, Klára. The history of St. Anne´s Church in Hradec Králové. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2014. 43 pp. Bachelor Degree Thesis. This Bachelor thesis deals with the history of St. Anna Church in Hradec Králové. It is focused on the circumstances of the founding of the church – the construction of the Králové Hradec fortress and the monastic orders connected with it, i.e. the Friars Minor Conventual and the Daughters of Mary Help of Christians. The thesis includes a description and photographic documentation of the church.
Keywords: History, St. Anna Church, Hradec Králové, Friars Minor Conventual, Daughters of Mary Help of Christians
Poděkování Děkuji Doc. PhDr. Tomáši Petráčkovi PhD., ThD. za cenné rady a připomínky při vedení bakalářské práce. Děkuji všem ostatním, kteří mi přispěli cennými radami a informacemi.
Obsah Seznam použitých zkratek .......................................................................................................... 8 Úvod ........................................................................................................................................... 9 1 Historie kostela ...................................................................................................................... 10 1.1 Stavba kostela sv. Anny ................................................................................................ 10 1.2 Okolnosti vzniku kostela sv. Anny ............................................................................... 11 1.2.1 Popis královéhradecké pevnosti ............................................................................ 13 1.3 Špitál s kostelem sv. Anny ............................................................................................ 14 1.4 Pozdější historie kostela ................................................................................................ 15 1.5 Novodobá historie kostela ............................................................................................. 17 2 Popis kostela sv. Anny .......................................................................................................... 18 2.1 Baroko ........................................................................................................................... 18 2.2 Klasicismus ................................................................................................................... 19 2.3 Popis kostela .................................................................................................................. 20 2.4 Svatá Anna – patronka kostela ...................................................................................... 30 3 Řády ...................................................................................................................................... 32 3.1 Minorité ......................................................................................................................... 32 3.2 Minorité v Čechách ....................................................................................................... 33 3.3 Minorité v Hradci Králové ............................................................................................ 33 3.4 Dcery Panny Marie Pomocnice ..................................................................................... 35 3.5 Dcery Panny Marie Pomocnice v Čechách ................................................................... 36 3.6 Dcery Panny Marie Pomocnice v Hradci Králové ........................................................ 37 Závěr......................................................................................................................................... 38 Seznam zdrojů, fondů a literatury ............................................................................................ 40 Seznam příloh ........................................................................................................................... 43
Seznam použitých zkratek
sv.
svatá
sva.
svazek
srov.
srovnej
s.
strana
aj.
a jiné
např.
například
vyd.
vydání
d.
díl
č.
číslo
nakl.
nakladatelství
stol.
století
Úvod Historie současného kostela sv. Anny v Hradci Králové sahá do druhé poloviny 18. století. V této době byl položen základní kámen. Kostel byl vystavěn náhradou za kostel sv. Anny na Pražském Předměstí, jehož počátky jsou datovány do první poloviny 14. století a který byl podroben demolici v souvislosti se stavbou královéhradecké pevnosti. Královéhradecká pevnost měla poskytovat ochranu obyvatelům v dobách rakousko – pruských válek. Stavba pevnosti zcela zásadním způsobem ovlivnila další polohu a osidlování města. Minorité, kteří kostel spravovali, odmítli se přestěhovat do Stěžer a jako nové místo pro stavbu kostela jsou vybrány Kukleny, dnes část Hradce Králové. V bakalářské práci se zaměřím na historie kostela sv. Anny, zejména, na okolnosti vzniku kostela a řády, které v něm působily – Minorité a Dcery Panny Marie Pomocnice. Současně s popisem kostela vytvořím fotodokumentaci. Při zpracování bakalářské práce, prostuduji a zpracuji informace dostupné v odborné literatuře, státním okresním archivu města Hradce Králové, farním archivu kostela sv. Anny a archivu Biskupství Královéhradeckého. Ke kostelu sv. Anny mám výraznou osobní vazbu – přijala jsem zde svátost manželství a byly zde pokřtěny mé děti. Touto formou bych se ráda dozvěděla více o historii kostela, která mi vzhledem k faktu, že jsem do Hradce Králové přistěhovala až v dospělosti, není zcela známá.
9
1 Historie kostela 1.1 Stavba kostela sv. Anny K položení základního kamene kostela sv. Anny došlo dne 2. července roku 1777. Součástí položení základního kamene provázelo jeho posvěcení hradeckým biskupem Josefem Adamem z Arco.1 Současný kostel sv. Anny byl vybudován spolu s minoritským klášterem, náhradou za kostel sv. Anny, který byl společně se špitálem rozbořen (1776), aby mohlo být zbudováno hradecké opevnění. Kostel byl vystavěn podle návrhu architekta Matouše Walcha a klášter podle návrhu architekta Josefa Kernera. Stavba kostela však nejpravděpodobněji začala ještě před položením základního kamene, vzhledem k tomu, že v listopadu 1777 došlo k vysvěcení presbytáře kostela. Od listopadu 1777 byly již zde konány bohoslužby. V roce 1881 došlo k vyzdvižení kříže na jednu z věží. Hrubá stavba byla ukončena v roce 1784 a současně byl nad hlavním oltářem pověšen obraz sv. Anny. Hlavní oltář byl vysvěcen 26.9. 1784 hradeckým generálním vikářem Ferdinandem Želízkem.2 Stavební materiál byl použit z původního kostela sv. Anny na Pražském předměstí.3 Při stavbě kostela nebyla dodržena klasická orientace východ – západ. Vstup do kostela je směřován do jihu,4 směrem do Denisova náměstí. Při kostele byla v roce 1786 vystavěna fara.5 Současně byl zřízen hřbitov, který je stále aktivní i v dnešní době. Bylo ovšem nutné jeho rozšíření, které proběhlo v letech 1881, 1890, 1908 a 1937.
Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 4. Srov. Vlček, P., Sommer P., Foltýn, D. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998. s. 239-240. 3 Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 2-3.[online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 4 Srov. Divišová, J. Encyklopedie města Hradce Králové. Hradec Králové, Garamon, 2011. s. 439-443. 5 Srov. Slavík, J. Královéhradecká pevnost. Stavba a zásobování jako problém velkého rozsahu.In Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou a Galerií moderního umění, 2006, s. 79-106. 1 2
10
1.2 Okolnosti vzniku kostela sv. Anny Hlavním důvodem vystavění současného kostela sv. Anny v Kuklenách bylo zbourání kostela se špitálem sv. Anny na Pražském předměstí. Současně došlo i k demolici kláštera. Ty musely ustoupit stavbě královéhradecké pevnosti. Strategické místo Hradce Králové dalo vzniknout výstavbě pevnosti v nejisté době rakousko – pruských válek. Zásadní vliv na výstavbu pevnosti měla sedmiletá válka. Od roku 1763 probíhala jednání o výstavbě pevnosti a probíhaly první přesuny. O výstavbu pevnosti v Hradci Králové se zasadil císař Josef II., který Hradec Králové definitivně v roce 1765 jako místo vhodné pro stavbu schválil. Existovalo několik návrhů pro stavbu pevnosti. Jako vítězný vzešel projekt podplukovníka Václava Pavlovského z Rosenfeldu.6 Před samotným zahájením stavby došlo k vykupování pozemků a bourání stávajících staveb, převážně domů a již zmíněného kostela s klášterem a špitálem, který byl demolován jako poslední. Klášter byl oceněn na 25 344 zlatých a 46 krejcarů, přičemž peníze byly vyplaceny roku 1776 Minoritům. Dne 3.7.1776 minoriti sami začali bořit klášter a materiál převáželi na pozemek budoucího kostela sv. Anny v Kuklenách. Pamětní kniha obce Kuklen předkládá dvě varianty, jak Minorité přišli k pozemkům ke stavbě nového kostela. První možností, ke které se přiklánějí současní historikové je ta, že dne 14.11.1766 provinciál minoritského kláštera Polykarpus Tydler, spolu s kvardiánem Norbertem Stamperským vybrali vhodné místo ke stavbě nového komplexu minoritských staveb na „roli zvané kuklena“.7 Jako alternativa je uvedeno, že minorité odkoupili pozemek od vdovy Peskrové za 443 zlatých a v dražbě jim bylo ponecháno role Endovtské. Dne 11.8.1776 byla v kostele sv. Anny sloužena poslední mše svatá a poté v procesí byla Nejsvětější svátost a křtitelnice odnesena do kostela sv. Petra, který byl umístěn dále. Kromě pražského předměstí museli stavbě pevnosti ustoupit i ostatní části ve středu města např. Mýtské podměstí, Střezina, kopec Rožberk.8 Stavba pevnosti byla zahájena v květnu roku. Stavebním pracím, kromě demolic předcházela úprava koryt řek Labe a Orlice, která spočívala především ve výstavbě mostů a úpravě slepých ramen řek. V letech Srov. Slavík, J. Královéhradecká pevnost. Stavba a zásobování jako organizační problém velkého rozsahu. In Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou a Galerií moderního umění, 2006, s. 79-106. 7 Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 3-67.[online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 8 Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 3-67.[online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 6
11
1772 – 1776 byla stavba pevnosti pozastavena. To mělo zlepšit vztahy s pruským králem Fridrichem II. Když v roce 1776 byl doručen příkaz z Vídně k dostavění pevnosti proběhly události jak už je výše popsáno. Stavitele pplk. Václava Pavlovského vystřídal pplk. Mikuláš von Kleindorf. Ten spolu se svým spolupracovníkem Václavem Hirchenhahnem původní plán stavby ještě přepracovali. Hlavní změnou bylo použití zdiva namísto pozemních valů. Výstavba pevnosti se těšila pozornosti panovníka Josefa II., který několikrát stavbu navštívil. Definitivní podobu získala pevnost v roce 1789, kdy byla dokončena. Jak uvádí historický sborník Královéhradecko, sama stavba byla velkým problémem hned z několika důvodů. První problém bylo zajištění dostatečného množství materiálu ( kámenpředevším pískovec, dřevo, vápno, železo aj.) na takto rozsáhlou stavbu. Další byly problémy technické – rozdílné výškové poměry, nutnost odčerpávání vody z řek. V neposlední řadě se jedná o zásobování pevnosti. To ošetřovalo vládní nařízení, kde bylo nařízeno hradeckému, chrudimskému,
čáslavskému
a
bechyňskému
kraji
zásobovat
pevnosti
(kromě
královéhradecké ještě pevnost Josefov a Terezín) potravinami. Další problém vznikl s osidlováním pevnosti. V ochranném pásmu pevnosti se stavět nesmělo a v blízkém okolí platil demoliční revers, ten ukládal obyvatelům v případě potřeby zbourat své obydlí. Proto delší dobu osidlovali pevnost vojenské posádky, které v době míru čítali zhruba 3 a půl tisíce vojáků. Při válečném konfliktu mohl počet vojáků vzrůst až na 8000. Domy v pevnosti měli přímou souvislost s vojenským osazenstvem pevnosti. Kasárna vznikla z bývalé jezuitské koleji, kde navazoval posádkový kostel Nanebevzetí Panny Marie. V místech dnešního Klicperova divadla bylo velitelství pevnosti. Další významnou stavbou byla vojenská nemocnice, která byla vybudována v roce 1787 – 1797. 9 Jiné budovy, které v uvedených letech rovněž vybudovány byly např. pěchotní kasárna, jezdecká kasárna, ženijní ředitelství aj. Svou obranyschopnost pevnost projevila už v průběhu stavby při tzv. bramborové válce (1778 – 1789).10
Nicméně postupem času ztrácela
královéhradecká pevnost na své potřebnosti. Jako příklad udává odborná literatura např.: bitvu u Hradce Králové v roce 1866, kdy pevnost sama o sobě napadena nebyla.11 Několik pokusů o zrušení pevnosti proběhlo mezi lety 1858 – 1880. K definitivnímu zrušení došlo dne 18.7.1884, kdy císařským výnosem byla pevnost zrušena a Hradec Králové byl prohlášen Srov. Slavík, J. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou a Galerií moderního umění, 2006, s. 79-91. 10 Srov. Divišová, J. Encyklopedie města Hradce Králové. Hradec Králové, Garamon, 2011, s. 439 – 443. 11 Srov. Slavík, J. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou a Galerií moderního umění, 2006, s. 79-91. 9
12
samostatný městem. To bylo potvrzeno 4. října téhož roku, vylomením první cihly z hradeb a zkušebním zbouráním části hradeb. Zhruba o 10 let později se začaly hradby bourat. Zdržení bylo způsobeno vleklými jednáními ohledně prodeje. Poslední zbytky hradeb byly odstraněny v letech 1929 – 1930.12 1.2.1 Popis královéhradecké pevnosti Původní plán, podle kterého se pevnost stavěla, počítal s velmi nákladným komplexem a i proto bylo od něho po změně stavitele ustoupeno. I přesto stála stavba pevnosti 23 milionů zlatých a její stavba trvala více než 20 let. Pevnost se rozkládala zhruba na 320 ha.13 V rámci přípravných prací došlo k vystavění dvou brán s kamennými mosty, pod nimiž vedly příkopy, které mohly být v případě potřeby zatopeny. V návaznosti na to zasypání stávajících koryt a svedení řek do koryt nových. Půdorys pevnosti zaujímal tvar osmicípé hvězdice. Na každém cípu je vystavěna pětiúhelníková hradba – bastion. Tyto hradby, mající dvůr, jehož pátá strana hleděla k městu, a tím tvořila záď, byla doplněna tzv. kurtenou – vysoká hradba spojující bastiony. Ve středu kurteny se většinou nacházela hlavní brána, která vedla z pevnosti ven nebo zde bývala menší branka – portena, která vyváděla na hradby předního opevnění. Bastiony a kurteny tvořili hlavní obrannou linii a bývaly vysoké 8 – 10 metrů. Některé bastiony byly v přímém sousedství s řekou. Pokud nabyly, byl hned před ním 30 metrů široký příkop. Příkopy nebo vodní toky byly v těsném sousedství ravelín – trojúhelníkové hradby. Ravelíny byly umístěny před kurtenou. Zadními rohy ravelíny sousedily s retranšmou což je menší samostatná hradba.14 Pevnost byla v místech obou řek doplněna velkým rentrašma. Specifickým opevněním byla hradba vnějšího opevnění – koridor, která mezi dvěmi za sebou postavenými branami, měla střílnou zeď. Před kurtenou byla v rámci předního opevnění tenailony – široká zeď s mírným záklonem na obou koncích. Z každé strany tenailonu byl konec mostu. U třetí brány (slezké) tenailon neexistoval a brána byla spojena s ravelinem přímo dřevěným mostem. Na ravelinech stávaly strážní domky. Stejně jako jiné pevnosti i hradecká pevnost měla flošny – menší obranné tvrze. Kavalíry – hradbové kasematní budovy, zřízené za hlavní obrannou hradbou. Jejich účel se odlišoval, podle toho v jakém bastionu se nacházely. Současně svou
Srov. Divišová, J. Encyklopedie města Hradce Králové. Hradec Králové, Garamon, 2011, s. 439 – 443. Srov. Doubrava, A. Kapitoly dějin města Hradce Králové. 9, Hradecká pevnost. Zpravodaj MěstNV v Hradci Králové, 3/1968, Č. 3, s. 10-11. 14 Srov. Slavík, J. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou a Galerií moderního umění, 2006, s. 79-91. 12 13
13
výškou umožňovaly dělostřeleckou palbu z vyšších pozic. Dále v pevnosti byly tzv. válečné prachárny a hradební překážky – batardy.15 Model pevnosti můžeme v současné době vidět v 1. patře Muzea východních Čech v Hradci Králové. Tento model sestavil historik František Žaloudek a je zařazen ve stálé expozici nazvané Od pevnosti k salonu republiky. V rámci této expozice je připraven doprovodný program, nazvaný Jak se žilo v pevnosti. Tato expozice bude přístupná až do konce roku 2015. Některé zbytky pevnosti se dochovaly do současnosti a jsou to např. flošny, ravelin, batardo, břehy řek, jezdecké kasárny, kasárny pro pěchotu a další. 16
1.3 Špitál s kostelem sv. Anny Písemné zmínky o založení kostela sv. Anny se špitálem sahají do poloviny 14. století.17 Byl založen hradeckou měšťankou Kristinou, Janem (sudím mladým) a jeho ženou Markytou a Folkinem, taktéž měšťany hradeckými. Místo pro výstavbu kostela bylo zakoupeno od obce. Vystavěn byl za 200 kop českých grošů. Současně s kostelem vznikl špitál pro nemocné a chudé a hřbitov. Výše zmínění zakladatelé si vyhradili vůči kostelu podací právo – jmenovat k němu kněze. Až po jejich smrti přešlo toto právo na město. Tyto úmluvy byly potvrzeny tehdejším pražským biskupem Arnoštem z Pardubic 21.2.1344. Následující rok toto potvrdil i český král Jan I. Lucemburský. Prvním správcem kostela byl ustanoven kněz Ondřej. Poslední byl kněz Jan, který byl zabit 27.8.1423. K tomu došlo při vypálení Křížovnické ulice. Vrahy byli Jan Měštěcký a Půta z Častolovic. Během husitských válek byly v kostele slouženy mše kališnické. Posledním jmenovaným husitským farářem je Václav. I během válečné doby byl špitál v provozu a byl i nadále financován dotací od hradeckých měšťanů.18 Další zmínky o kostelu sv. Anny na Pražském předměstí jsou doloženy z doby pobělohorské. Začátkem roku 1621 hlásili se minorité o svůj původně obývaný kostel sv. Srov. Slavík, J. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou a Galerií moderního umění, 2006, s. 79-91. 16 Srov. Jaroš, O. Hradec Králové pevnostní systém 18. století: katalog k výstavě "Hradecká pevnost". Hradec Králové: Krajské muzeum, 1968, s. 10-38. 17 Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis. s. 1. 18 Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 3-61.[online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 15
14
Jana Křtitele a klášter patřící ke kostelu. Ty ale byly během husitských válek zcela zničeny, proto minorité přijali náhradou kostel sv. Anny na Pražském předměstí. Jeho poloha byla v severozápadním konci dnešního Tyršova mostu a řečišti Labe. Prvním kvardiánem byl v kostele sv. Anny ustanoven roku 1622 P. Bartolomeus Muserius. Během svého působení zde přebírají ještě kostel sv. Petra, který byl stejně jako kostel sv. Anny na Pražském předměstí později určen k demolici. Kostel sv. Anny společně s klášterem musel být opravován po vpádu Švédů, který se uskutečnil v roce 1645. Na opravu použili Minorité peněz z prodeje louky, která byla prodána za 137 zlatých rýnských19. Další opravy kostela proběhly v roce 1676, kdy došlo k opravě věže kostela a následně probíhá barokní přestavba kostela v letech 1723 – 1731. Po této přestavbě kostel fungoval necelých 40 let. Jak už je zmíněno kostel sv. Anny na Pražském předměstí byl v roce 1776 demolován a stavební materiál Minorité odváželi do Kuklen ke stavbě kostela nového.20 Ve státním archivu města Hradce Králové je dostupný nákres průřezu kostela, před jeho demolicí, jehož fotografii přikládám v příloze č. 1.
1.4 Pozdější historie kostela Po dostavbě kostela, byl kostel vyhlášen farním a dále fungoval pod správou minoritů. Pod kuklenskou farnost nově spadaly obce současné Svobodné Dvory, Vlčkovice a Plačice. Po zrušení konventu bratří minoritů v Kuklenách, zůstává kostel sv. Anny kostelem farním. Jeho správou byl pověřen minorita p. Jan Čermák. Kostel byl v této době vyloupen. Dne 19.7.1792 vylomili zloději mříž v sakristii a ukradli z hlavního oltáře pikolu na velkou hostii, kterou v zahradě vysypali a ciborium, které nebylo stříbrné a později bylo při žních nalezeno v polích.21 Další zmínka o kostelu je z roku 1836 a to v souvislosti s návštěvou císaře Ferdinanda. Tehdy císař navštívil Kukleny a kostel a obzvlášť duchovenstvo místního kostela ho velmi bouřlivě vítalo.
Ostatní záznamy týkající se kostela, se zaměřují na standartní události
spojené s chodem kostela jako je financování běžných oprav např. pocínování, ale i škod Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis. s. 2. Srov. Mikulka, J. Dějiny Hradce Králové do roku 1850 - II/2. Hradec Králové: Historica. 1994 – 1995, s. 202. 21 Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 3-61.[online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 19 20
15
způsobených přírodními živly. Z uvedených údajů se na financování nejvíce podílela náboženská matice, obec Kukleny a obce příslušné pod správu kuklenské fary. Celková částka čítá zhruba 20 465 zlatých a 1472 korun. Zajímavým faktem je prohlášení kostela spolu se hřbitovem za veřejný majetek, ke kterému došlo 28.8.1882. Již v této době existoval katastr nemovitostí a pozemků, kde kostel měl přiřazeno číslo 50. V roce 1906 vzešel návrh z hejtmanství na vytvoření druhého vchodu u kostela sv. Anny. Návrh byl zamítnut a stejně tak i nabízená finanční hotovost na stavební práce ve výši 775 korun. Tento návrh je ještě jednou opakován okresním hejtmanem v listopadu téhož roku, ale i přesto k jeho realizaci nedojde a definitivně je zamítnut okresní radou v roce 1913. Hlavní důvodem snahy o zbudování druhého vchodu byla obava z nedostatečné ochrany při požáru. I přes několikanásobné zamítnutí se stále o vybudování dalšího, postranního vchodu nakonec hejtmanství 23.3.1914 rozhoduje, že obec je povinna vchod zbudovat a nést kvótu 65,16 korun, avšak k samotnému budování nikdy nedošlo.22 V roce 1915 uvažovali o zřízení elektrického osvětlení kostela, ale propočítané náklady na spotřebu zavinily, že se ani tento návrh nezrealizoval. 23 Přesný údaj o zavedení el. proudu již v pamětních knihách není uveden, ale z jiných údajů je zřejmé, že el. proud byl zaveden před rokem 1920, kdy duchovní správa žádala po obci, aby do kostela proud dodávala zdarma.24 Během celé doby fungování kostela se zde vystřídalo na dvě desítky kněží. Po druhé světové válce a změně politického režimu došlo k ničení dochovaných materiálů a nové poznatky nebyly zapisovány. Proto jsem oslovila některé pamětníky, kteří mi poskytli další důležité informace. I přes velmi nepříznivou dobu byl kostel sv. Anny neustále plně funkční a sloužil věřícím. Ti do kostela pravidelně docházeli a starali se o něj, byl zde velmi činný chrámový sbor, spolek ministrantů a docházelo mnoho rodin s dětmi. Díky tomu byla naplněna kvóta na počet věřících v kostele a z kostela nestal sklad zemědělské techniky, o čemž se v 60. letech minulého století vážně uvažovalo. Příkladem obětavé péče je například
Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 3-61.[online]. [cit. 2014-07-02]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 23 Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 3-61.[online]. [cit. 2014-07-05]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana=1 24 Srov. Pamětní kniha města Kukleny 1918 – 1925. Hradec Králové. [online]. [cit. 2014- 05-15]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p2&nadpis=Pamětní+kniha+obce+Kukleny+1918+-+1925&strana=1 22
16
práce manželů Černých, kteří zajištovali kostel po dlouhou dobu úklidem, květinovou výzdobou a veškerými kostelnickými pracemi. Jiní věřící zajistili nová oltářní roucha na oltář hlavní i oltáře boční, které dodaly řeholnice z Albeřic v roce 1964. Další změnu ve vzhledu kostela zajistila vichřice, která den 23.2.1967 strhla věž kostela, která se nacházela na straně….směrem ke hřbitovu. S výraznými obtížemi se podařilo p. Františku Duškovi zajistit provizorní zakrytí poškozené střechy, aby nepršelo do vnitřku kostela, ale samotnou věžičku se již nikdy nepodařilo obnovit. V opravě střechy kostela pokračoval p. Jan Nevtípil, který opět s výraznou pomocí věřících ještě proběhla oprava fasády kostela. Mírnější změnou prošel i vnitřek kostela. Důvodem k těmto změnám byly změny, které se uplatňovaly v souvislosti s II. vatikánským koncilem. V kostele byla odstraněna mřížka, která oddělovala kněžiště od hlavní lodě kostela, naopak zde přibyli obětní stůl a ambón v kněžišti. Kostel sv. Anny má samostatnou farnost, avšak spadá pod duchovní správu farnosti na Pražském Předměstí v Hradci Králové.
1.5 Novodobá historie kostela V současné době je kostel v duchovní správě římskokatolické farnosti Hradec Králové – Pražské Předměstí. Správcem farnosti je kanovník Zdeněk Novák. Pod jeho správou dochází k rekonstrukci venkovních i vnitřních prostor kostela. Z venkovních prostor je to hlavně oprava věže a kříže, který byl umístěn mezi věžemi. Kříž byl ve stavu, kdy ohrožoval procházející veřejnost. Důvodem tohoto ohrožení, bylo vychýlení kříže, které způsobilo jeho nízké zapuštění, které při výšce kříže 2,9 metrů činilo pouhých 30 centimetrů. Dalším problematickým prvkem je zvon z roku 1923, který prošel náročnou a technicky složitou přestavbou z manuálního zvonění na mechanické. Takové přestavby bývají, obtížné což je patrné i zde. Zvon není funkční vzhledem k odlomenému srdci zvonu a jeho navrácení je těžké s ohledem na jeho velkou váhu. Z interiéru prochází restaurací boční oltář s obrazem sv. Vojtěcha mezi 14 ukřižovanými mučedníky. Tato renovace probíhá mimo areál kostela a kláštera. Její pravděpodobné ukončení a navrácení na původní místo by mělo proběhnout do konce roku 2014 a poté bude restaurován boční oltář s obrazem českých patronů. Tato renovace proběhne v roce 2015 a poté bude oltář vrácen na své původní místo. Kostel sv. Anny slouží jako kostel farní, probíhají zde pravidelné bohoslužby – čtvrtek a neděle.
17
2 Popis kostela sv. Anny Kostel sv. Anny byl vystavěn v pozdně barokním stylu s prvky klasicismu. V této kapitole popíši obecné znaky uměleckých stylů Baroka a Klasicismu, poté společně s fotografiemi přiblížím vzhled kostela. Nejvýraznějším barokním prvkem je samo rozložení kostela, loď o třech osách, pravoúhlé kněžiště v jednom poli a dvě věže nad jižním průčelím.
2.1 Baroko Baroko je umělecký směr, který se objevil v Evropě na samotném počátku 17. století. Pochází z Itálie (16. století) a odtud se rozšířil po celé Evropě. Rozdělení baroka je možné dvěma způsoby a to podle období nebo proudů. Podle období se baroko dělí na časné, vrcholné a pozdní.25 Jöckle a Kerjersten uvádějí rozdělení baroka na dva proudy a to proud dynamický a klasicistní. Termín baroko má pravděpodobně původ současně ve třech slovech, portugalském barocco – velká perla nepravidelného tvaru, italském baroco – komplikované, nadměrné, složité a francouzském baroque – vlnité, zakřivené. První barokní stavbou je kostel Il Gesú v Římě, který byl dostavěn v 80. letech 16. století.26 Baroko je poslední umělecký směr, který se rozšířil po celé kulturní Evropě, přičemž největší vliv měl v silně katolických zemích, kterou v té době byli např. Itálie, Francie, Španělsko. Barokní směr je odpovědí na potřebu nového typu kostela po Tridentském koncilu, kdy upevněná pozice církve a návrat věřících vyžadovalo velký prostor s pohledem na oltář a vytvářející pocit jednoty a společenství. Za hlavní znaky baroka pokládáme: - přebujelost, kterou odborná literatura definuje jako velké množství dekorativních prvků - plasticita - symetrie - dvouosé uspořádání prostoru – bi–axilita. 27 Do Čech přichází baroko v 17. století a za jednu z prvních barokních staveb u nás je pokládán
25 26 27 28
chrám
Panny
Marie
Vítězné
v Praze.28
Srov. Pojsl, M., Londin, V. Dvanáct století naší architektury. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2008, s. 99. Srov. Jöckle, C., Kerstjens, Ch. Stavební slohy ve světové architektuře. Praha: Mladá fronta, 2005, s. 159. Srov. Vlček, P. Dějiny architektury renesance a baroka. Praha: nakl. ČVUT, 2006, s. 159-160. Srov. Vlček, P. Sommer P. Foltýn, D. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998, s. 160.
18
2.2 Klasicismus Klasicismus je evropský umělecký směr, který se v Evropě objevuje v letech 1770 – 1830. Vznikl ve Francii, jako výsledek tvorby nejrůznějších uměleckých hnutí za vlády Ludvíka XIV. Klasicismus se dělí na tři období a to na raný klasicismus, klasicismus a poslední období je empír. Klasicismem však jsou nazývány veškeré střízlivé projevy už v dobách renesance a baroka. Původ slova má klasicismus v latinském classicus – vynikající, vzorový. Klasicismus je orientován na antické umění s ideály racionality a harmonie. Za první stavbu je pokládán kostel La Madelaleine v Paříži. Za znaky klasicismu pokládáme: - pravidelné, přímé linie - mohutné sloupořadí - trojúhelníkové štíty - střídmá výzdoba. U nás se klasicismus objevuje na konci 18. století. Rozšířil se jak mezi městské stavby tak i stavby vesnické. První klasicistní stavbou v Čechách je kostel sv. Kříže v Praze, který byl vystavěn v letech 1816 – 1824.29
Srov. Pojsl, M., Londin, V. Dvanáct století naší architektury. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2008. s. 147. 29
19
2.3 Popis kostela Kostel je orientován na sever. Východní strana kostela směřuje do hřbitova a jsou zde tři velká okna, která byla ve spodní části zazděná. Západní strana je zastavěna bývalým klášterem, dnes budova internátu sester salesiánek.30 Vchod kostela je vrouben kamenným ostěním a ukončen rovným nadpražím. Hlavní průčelí dělí čtyři jónské pilastry. Užší jónské pilastry jsou i na obou věžích, mezi kterými jsou umístěny hodiny. Věže jsou ukončeny čtyřbokými báněmi, které přecházejí v osmiboké a jsou pobity plechem. Věže nebyly dostavěny podle původního plánu. Svou roli v tom sehrála jednání o zrušení příslušného minoritského kláštera. Z původně plánovaných šesti, byly dokončeny pouze dvě. Nad vchodem se ve třech jednotlivých výklencích nacházejí čtyři sochy. Uprostřed socha sv. Anny s Pannou Marií. Nalevo socha sv. Josefa a napravo socha sv. Františka Xaverského. Pod prostředním výklenkem je patrný letopočet 1777 (počátek stavby).31
archiv sester salesiánek
Zvony byly převezeny z kostela sv. Petra na Pražském předměstí a rozděleny do kostela sv. Anny v Kuklenách a do kostela sv. Petra v Plotištích, v Hradci Králové. Z obou zvonů se
Srov. Vlček, P. Sommer P. Foltýn, D. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998, s. 160-161. Srov. Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese královéhradeckém. Praha: Archeologická komise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904, s. 134 – 141. 30 31
20
bohužel dochoval pouze jeden, který vytvořil zvonař Václav Stodola z Hradce Králové v roce 1542. Zvon zdobí nápis: „ZVON SLYT GEST LETA BOŽIHO PIETISTEHO SSTYRYDCATEHO DRUHEHO SKRZE WACZLAWA
KONWARZE
K SWATY
ANNIE
K ZTI
K CHWALE
PANU
BOHU
WSSEMOHUCZYMU.“ Mezi jednotlivými slovy je vyobrazena lilie. Kromě nápisu zdobí zvon reliéf svatého Václava. Zvon má tyto rozměry: výška 107 cm, průměr 120 cm. V současné době zvon neplní svůj účel. Zvonu upadlo srdce a probíhá jeho rekonstrukce.32 Vnitřní rozměry kostela jsou: délka 38,5 m, šířka 12,9 m a výška 14,6 m. Loď kostela je na pravé i levé straně rozšířena třemi
páry
elliptických
výklenků, které jsou báňovitě zahnuté a sahají až do výšky hlavní římsy. Toto rozšíření je ještě po stranách podpořeno dvěma páry pilastrů, stejně jako venku, jónských.33 V kněžišti se nachází hlavní oltář,
který
nese
typicky
jezuitské znaky. Za hlavním oltářem visí obraz od jezuity Josefa Kramolína. Na obraze je zobrazena svatá rodina se sv Annou. V pravém rohu je signace autora: „Piae memoriae comendant
Iosephus
Cramolin
Carolotermiensis
1779
30
Oct.“.34
Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 5-6. Srov. Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese královéhradeckém. Praha: Archeologická komise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904, s. 136137. 34 Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 4. 32 33
21
22
V kněžišti se dále nachází obětní stůl a ambon, které byly do kostela umístěny v 2. pol. 20.století.
23
V blízkosti hlavního oltáře je umístěn kredenční oltář nad kterým je obraz Nanebevzetí Panny Marie z počátku 18. stol.35
Samo kněžiště je 9,13 m široké a 9,83 m dlouhé. Původní vzhled kněžiště je v současné době lehce pozměněn. Byla odstraněna mřížka, která oddělovala kněžiště od lodi kostela. Po II. vatikánském koncilu byla ponechána otevřena a později zcela odstraněna. Z kněžiště se vchází do sakristie. Tento vchod je umístěn na západní straně kněžiště a je zdoben mramorovým ostěním červené barvy. Toto ostění bylo převezeno z refektáře jezuitské koleje při jejím zrušení. Kněžiště je zasazeno v zakulacených koutech, které tvoří jónské pilastry, nad kterými jsou valené pasy. Naprotilehlé stěně vchodu je elliptický výklenek, který vlivem malby kolem obrazu za hlavním oltářem vypadá hlubší. 36 Vyjma hlavního oltáře je zde v bočních výklencích přítomno dalších šest oltářů. Tyto oltáře vzešly z rukou řezbáře Františka
Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 5. Srov. Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese královéhradeckém. Praha: Archeologická komise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904, s. 137. 35 36
24
Deckera z Hradce Králové. Po každé straně kostela tři. Napravo od hlavního oltáře jsou to tyto: -
-
Oltář s obrazem sv. Františka, na jehož stranách jsou dvě řezané sochy mnichů.
Oltář Pieta po stranách opět dvě řezané sochy – světic.
25
-
Oltář s obrazem českých patronů. Zde podél sochy svatých Vavřince a Aloise.
Nalevo od hlavního oltáře: - Oltář s třemi králi, kteří přinášejí dary jezulátku. Tento oltář označuje Cechner jako dobrou
práci
v porovnání
s ostatními.37
Srov. Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese královéhradeckém. Praha: Archeologická komise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904, s. 134 – 141. 37
26
-
Oltář
sv,
Jana
Nepomuckého,
sv.
Václava
a
sv.
Zikmunda.
- Oltář s obrazem sv. Vojtěcha mezi 14 ukřižovanými mučedníky. I tento oltář má na svých bočních stranách sochy a to světic sv. Kateřiny a sv. Barbory. Tento oltář je v současné době restaurován mimo objekt kostela. Po celé východní šířce lodi je kruchta, která je podklenuta v elliptickém oblouku. Kruchta je přístupná spirálovitým schodištěm, které je zděné.38 Na kůru jsou varhany, jejichž autorem je Josef Koberle z Lomnice nad Popelkou. Jejich pořizovací cena byla 4000 zlatých. Jedná se o dvoumanuálový kuželkový nástroj, s 22 rejstříky je po zvukové stránce považován za jeden z nejzdařilejších, které Josef Koberle vytvořil. 39 Varhany byly vysvěceny dne 23.2.1904 hradeckým biskupským vikářem Františkem Rychlíkem. Varhany zasáhla 1. světová válka, kdy na jejím samém konci v roce 1918, bylo zabaveno 31 píšťal o váze 105 kg.40 Nyní jsou varhany po celkové rekonstrukci. Původní varhany byly z roku 1798 a sestavil je kutnohorský varhanář Pavel František Horák.
Srov. Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese královéhradeckém. Praha: Archeologická komise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904, s. 134 – 141. 39 Srov. Němeček, J. Stručná historie historie kostela sv. Anny v Kuklenách. In: Zpravodaj: Společnost ochránců památek východních Čech. Hradec Králové: Společnost ochránců památek východních Čech, 2013, roč. 23, č. 1, s. 21 – 24. 40 Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 6. 41 Srov. Varhany a varhanáři v České republice. [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.varhany.net/cardheader.php?id=&lok=779&podrobnosti=1 38
27
41
Velmi cenná je cínová křtitelnice, která je vysoká 84 cm a široká 70 cm. Stojí na třech zvířecích nohách s drápy, které jsou v horní části ukončeny hlavami v kápích. Plášť křtitelnice je členěn do jedenácti lichých kružeb, kde jsou v deseti reliéfy postav svatých a v čele Bůh Otec. Okolí je bohatě zdobeno pnoucí se fialou. Pod spodní hranou jsou tři ptačí hlavy. Spodní i vrchní okraj křtitelnice je zdoben nápisem. Na spodním okraji je „Bic intepem uniam per magi itrum andream dictus – ptaczek demontibus cutius“. Na vrchním okraji „Benedictus deus et pater domini nos Jezu Christi qui regeneravit ecce de coelis dicens: Hic est Filius meus in quo mihi conplaceu“. Křtitelnice pochází z konce 15. století a patří k původnímu vybavení, které bylo
28
převezeno z kostela na Pražském Předměstí. Jejím autorem je zvonař Ondřej Ptáček. Křtitelnice má novodobé víko.42 V blízkosti křtitelnice se nachází kazatelna, v jejíž spodní části jsou sochy sv. Anny a sv. Jáchyma. Víko kazatelny nesou dva andělé a na něm je umístěna socha Panny Marie, stojící na půlměsíci.43
Po obvodu kostela je vyobrazena křížová cesta. Její vznik je datován do první poloviny 20.
století
(1938).
Jejím
autorem
je
H.
Bayer
z Kuklen.44
Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 6. Srov. Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese královéhradeckém. Praha: Archeologická komise při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904, s. 134 – 141. 44 Srov. Martinek, R. Kostel sv. Anny – Kukleny. Nepublikovaný rukopis, s. 9. 42
43
29
Nejmladší částí vybavení kostela je zpovědnice, která se nachází v zadní části, u vchodu kostela po levé straně a která pochází z roku 2012.
2.4 Svatá Anna – patronka kostela Datum narození svaté Anny není v dostupné literatuře uvedeno, ale vzhledem k faktu, že je matkou Panny Marie, můžeme se domnívat, že se narodila zhruba tři, čtyři desetiletí před Kristem. Svatá Anna žila v bezdětném manželství se svatým Jáchymem, který byl knězem v Jeruzalémě. Vzhledem k vnímání bezdětnosti v té době, byl jejich život, provázen řadou nepříjemností. Po odmítnutí Jáchymovy oběti veleknězem, se mu na poli zjevil anděl a přislíbil mu dítě. Stejné zjevení měla i Anna, která později ve vysokém věku porodila dceru. Nejstarší zmínka o svaté Anně je v apokryfním evangeliu Jakuba mladšího. Zde je popsáno zjevení anděla Anně a Jáchymovi, narození i život Marie až po narození Ježíše Krista.45 Svatá Anna byla uctívána mnohem dřív než Jáchym. Již v roce 550 byl v Konstantinopoli vystavěn a zasvěcen kostel sv. Anně. Přesto kult uctívání se zásadním způsobem šíří až během 14. Století. V 15. Století je již zcela rozvinut.46 Významně se na tom podíleli papežové Sixtus IV., který v roce 1481 přijal Annu do římského kalendáře. Následně Řehoř XIII., ustanovil svátek svaté Anny a to v roce 1584. Kult svaté Anny podporovali řády jako Srov. Duka, D. Pouť ke svaté Anně [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.bihk.cz/kestazeni/archiv/kardinal-dominik-duka. 46 Srov. Tarzia, A., Agassi, D., Svatí na každý den. Praha: Klášter premonstrátů, 1991, s. 134-140. 45
30
benediktini, kapucíni, karmelitáni aj. Společný svátek sv. Anny a Jáchyma na 26.7. který je dodnes v planosti, určil druhý vatikánský koncil.47 V tento den se každoročně slaví v kostele sv. Anny pouť, k této světici. Svatá Anna, je někdy nazývána jako samodruhá, při znázornění s Marií, nebo samotřetí, pokud je znázorněna s Marií a Ježíšem.48 Jméno Anna je hebrejského původu a je překládáno jako milostiplná. Atributů svaté Anny je velké množství, mezi nejčastější patří závoj, kniha a holubice. Nejčastěji je znázorňována spolu s Jáchymem a Marií, příp. s Marií a Ježíšem. Svatá Anna je patronkou některých měst jako např. Florencie, Neapole a Innsbrucku. Je jí přiznávána ochrana vhodný sňatek a manželství, požehnání dětí, zdárný porod, ochraňuje matky a vdovy. Dále je patronkou horníků
tkalců,
truhlářů,
které
má
pod
patronátem
i
svatý
Jáchym.49
Srov. Duka, D., Pouť ke svaté Anně. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.bihk.cz/kestazeni/archiv/kardinal-dominik-duka. 48 Srov. Pfleiderer, R. Atributy světců. Praha: Unikornis, 2008, s. 140-141. 49 Srov. Tarzia, A., Agassi, D., Svatí na každý den. Praha: Klášter premonstrátů, 1991, s. 139-140. 47
31
3 Řády V této kapitole se budu zabývat řády, které v kostele sv. Anny působily. V kostele sv. Anny působil nejprve řád Minoritů, jehož konvent v Hradci Králové byl později zrušen císařem Leopoldem. Dalším a zatím jediným řádem, který zde působí, je řád Dcer Panny Marie Pomocnice – Salesiánky.
3.1 Minorité Řád Minoritů vznikl z několika bratří, kteří se seskupili kolem sv. Františkem z Assisi, který formuloval hlavní cíle a myšlenky řádu. Řádu se dostalo ústní potvrzení papežem Inocencem III. roku 1209. Později dojde i písemnému potvrzení řádu a uznání řehole sv. Františka papežem Honoriem III. Řád se po celou dobu svého fungování potýká s nejednotou svých členů. Zhruba v polovině 13. století dochází k zásadnímu rozdělení na dvě sekce: - spirituály - zastánce přísnější řehole sv. Františka, upřednostňující poustevnický život - konventuály – preferující umírněnou formu řehole. I přes rozpory mezi bratry řád vzkvétá a rozvíjí se. Budují kostely, domy a otvírají studia teologie. Po odvolání generálního bratra Eliáše mění se řád na klerikální. Důvodem je větší potřeba kněží. I přes relativní funkčnost je řád ve vnitřním rozkladu. Ve snaze najít řešení sporu dochází v roce 1443 k ustanovení dvou vikářů pro rozdělené bratry. Do této doby spadaly obě rozdělené větve pod jednoho řádového generála. Přes veškerou snahu svolává papež Leon X. kapitulu v Římě. Když nedošlo ke shodě, byl řád rozdělen na „pravé minority“ konventuály a přísnější větve řádu jsou sloučeny do nově vzniklého řádu františkánů.50 V čele řádu stojí generál, kterým je v současné době. Řád Minoritů je členěn na provincie. V každé provincii je ustanoven spravující provinciál. Provincie jsou členěny kustodie, ty jsou řízené kustodem a skládají se z několika klášterů. V čele každého kláštera stojí kvarduál. Minoritský šat se skládá z černého hábitu s kapucí, provazového cingula bílé barvy s třemi uzly a růžencem viz příloha č .51 Spiritualita řádu menších bratří konventuálů má tyto základní body: pokoj a dobro, chudoba, radost, prostota, pokora. Bratři ve svém životě v komunitě navazují na odkaz sv.
50 51
Srov. Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991, s. 53 – 54. Srov. Dějiny řádu. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://minorite.cz/rad-minoritu/dejiny-radu/
32
Františka, což znamená úplné otevření se působení Ducha Sv. a hluboká úcta k Panně Marii. Vše je přizpůsobeno hlavnímu cíli, kterým je budování Božího království na zemi.52
3.2 Minorité v Čechách V datu příchodu Minoritů do Čech se odborná literatura rozchází. Je ale zřejmé, že to bylo mezi lety 1228 – 1232, kdy němečtí Minorité přišli do Čech na jedné ze svých misijních cest. Jejich prvním sídlem byla Praha, kam je uvádí Václav I. a kde vzniká u kostela sv. Jakuba minoritský konvent.53 Zpočátku působení Minoritů v Čechách nebyla vytvořena samostatná provincie, ale čeští minorité příslušeli do provincie saské. Později vzniká provincie česko polská. Na počátku 16. století dochází opět k rozdělení na českou a moravskou část, kdy domy na Moravě spadají do provincie rakouské. Další provincií, která na území Čech vznikla, byla provincie česko – moravsko – slezká, která zde byla od roku 1822 do roku 1919, kdy dochází k další změně a z výše jmenované provincie se stává česko – slovenská provincie, kam spadají všechny domy z Čech a Slovenska. Na našem území jsou minoritské kláštery v pěti českých městech a to v Praze, Brně, Jihlavě, Opavě, Krnově a tvoří samostatnou provincii, v jejímž čele je provinciál Bogdan Sikora.54
3.3 Minorité v Hradci Králové Konvent v Hradci Králové byl šestým působištěm Minoritů v Čechách. Prvním stanovištěm byl kostel sv. Jana Křtitele, kde bratři pobývali v letech 1238 -1423. První zmínky o působení Minoritů v Hradci Králové se datují právě do této doby, kdy řád Minoritů profitoval ze závěti královského číšníka Zbraslava z Vchynic. Minorité v této době nejenom spravovali kostel sv. Jana Křtitele, ale současně s ním i školu a špitál pro chudé a nemajetné. Klášter byl vystavěn v průběhu let, jeho posvěcení se datuje na 19.10.1241.55 Současně zde
Srov. Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991. str. 53 – 54 Srov. Dějiny řádu. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://minorite.cz/rad-minoritu/dejiny-radu/ 54 Srov. Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991. str. 53 – 54 55 Srov. Dějiny řádu. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://minorite.cz/rad-minoritu/dejiny-radu/ 52 53
33
žijí bekyně – ženy, které vedly zbožný život, ale bez složení řeholních slibů.56 Působení řádu přerušují husitské války, kdy byl zabit spravující kněz kostela otec Jan. Zpět se Minorité vrací v roce 1621. Jak už je popsáno výše, hlásili se minorité o svoje původní působiště, kostel s klášterem sv. Jana Křtitele, který byl válkami poničen. Dostali náhradou kostel sv. Anny na Pražském předměstí. Byli přijati s despektem, neboť v mezidobí zde již začali působit Jezuité. Samotné působení Minoritů v tomto kostele nám již popisuje kapitola 1.4. Taktéž zmiňuje fakt o konci kostela a přesunu Minoritů do kostela sv. Petra. I z tohoto kostela jsou na příkaz císaře Josefa II. vykázáni. Císař tuto návštěvu vykonal v rámci vizitace stavby pevnosti dne 26.5.1887. Již dne 31.5.1887 byla v kostele sloužena poslední mše svatá a ihned poté začali kostel bourat. Minorité se již přesunuli rozestavěného kláštera v Kuklenách. Kostel sv. Petra byl oceněn na 4 294 zlatých a 33 krejcarů. Za tyto peníze byl vystavěn kostel v Plotištích, který pod správu Minoritů spadal. Již v tomto roce byl řád Minoritů uveden na seznamu konventů určených k likvidaci.57 Podle Mikulky řád nebyl pro císaře významný vzhledem k jeho nemajetnosti.58 Proto Minorité mohli stavbu dokončit, i když pravděpodobně počítali s brzkým koncem svého působení zde, neboť pamětní kniha udává, že kostel byl vystavěn skromně. Tento předpoklad se ukazuje jako pravdivý, neboť nově vystavěný klášter Minorité neobývali dlouho. Již v červnu 1789 bylo Minoritům, prostřednictvím krajského hejtmana oznámeno zrušení minoritského kláštera v Kuklenách. V této době působilo v konventu 7 kněží a 3 bratři laikové. Tři kněží z konventu byli ustanoveni na fary v Kuklenách, Všestarech a Nedělištích. Do Kuklen byl ustanoven Karel Čermák a kaplan Pius Samoelis. Ve Všestarech byl ustanoven Augustin Břečka. V Nedělištích byl ponechán Longin Josefi. Ostatním bylo vyplaceno odstupné 12 nebo 16 zlatých podle jejich dosavadní pozice a museli přesídlit do jiného minoritského kláštera. I tato cesta jim byla zaplacena a to, 14 krejcarů na míli. Majetek a pozemky patřící minoritům, byly z části prodány v dražbě. Pouze budova klášterní a některé pozemky byly přiřčeny faře. Část vnitřního majetku byla převedena na okolní kostely např. v Sendražicích. Veřejná dražba se započala 11. ledna 1790 a trvala celkem tři dny. Za prodej bylo utrženo celkem 17 391 zlatých. V roce 1799 byli na kuklenském hřbitově pohřbeni Srov. Krügerová, K. Řády a kláštery: 2000 let křesťanského umění a kultury. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. s. 264. 57 Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s. 58-167.[online]. [cit. 2014-07-09]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana= 58 Srov. Mikulka, J. Dějiny Hradce Králové do roku 1850 - II/2. Hradec Králové: Historica. 1994 – 1995, s. 202. 56
34
minorité Filip Petržilka, rodák z Hradce a Renát Grégr, rodák ze Stěžer. Od smrti kněze Karla Čermáka v roce 1800, posledního minority v Hradci Králové, již zde minorité nepůsobí.59
3.4 Dcery Panny Marie Pomocnice Kongregace sester Salesiánek byla založena v roce 1872 Marií Dominikou Mazzarelovou a zakladatelem mužské větve řádu Donem Boscem v Mornese v Severní Itálii. 60 Svatá Marie Dominika se narodila stejně jako sv. Jan Bosco v chudé rolnické rodině. Již od dětství byla silně nábožensky založena. Každý den navštěvovala bohoslužby ve vzdáleném kostele, kde vstoupila do společenství neposkvrněných a pečovala o sirotky. Při epidemii tyfu, ošetřovala své příbuzné a sama onemocněla. I když se uzdravila, zůstali jí následky, které jí znemožnili pracovat jako doposud na poli a vinici. Vyučila se švadlenou a společně s přítelkyní Pertonellou otvírá krejčovskou dílnu, kde pracují i jiné dívky. Tím začíná její cesta založení kongregace. Po vzoru sv. Dona Bosca vytváří dívkám i vhodný program na volný čas. Sv. Jan Bosco navštěvuje městečko Mornese kde se setkává se sv. Marií Dominikou, podporuje její práci s mladými děvčaty a posléze Marie Dominika a další sestry skládají věčné sliby, právě do rukou Dona Bosca.61 Posléze se sestry šíří po celé Evropě. Podnikají misijní cesty do Jižní Ameriky, Afriky a Asie.62 Sv. Marie Dominika Mazzarelová umírá 14.5.1881. Svatořečena je papežem Piem XII. v roce 1951.63 V čela řádu stojí generální matka. V současné době je generální matkou Yvonne Reungoat. Její sídlo je v Římě. Řád FMA je členěn na provincie nebo inspektorie. V rámci provincií jsou ustanoveny jednotlivé komunity. Řeholní oděv sester sestává z šedého hábitu, bílého modestinu a šedého závoje viz. Příloha č. 2. V rámci plnění povinností apoštolátu, sestry nenosí hábit, jeho nošení záleží na jejich vlastní úvaze. Společným znakem je křížek se nápisem FMA, což je odvozeno z italského názvu a v překladu znamená Dcery Panny Marie pomocnice, který mají sestry vždy při sobě. Spiritualita řádu laskavost, zbožnost, rozum. Tyto body sestry naplňují v každodenním životě při práci s mládeží. Právě tato práce je základním posláním kongregace. Při vstupu do srov. Srov. Všetečka J., Pamětní kniha obce Kukleny 1727-1918. s.58-167 .[online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné z: http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3%AD+kniha+obce+Kukleny+1727++1918&strana= 60 srov. Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991, s. 137. 61 srov. Zakladatelé [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.fma.cz/o-nas/zakladatele 62 srov. Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991, s. 137. 63 srov. Schauber, V., Schindler, H. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002, s. 222. 59
35
řádu, sestry procházejí mnoholetou přípravou. Příprava je členěna do tří stupňů – aspirantát, postulát a noviciát. Následují první sliby a poté sliby věčné, trvalé.64
3.5 Dcery Panny Marie Pomocnice v Čechách Dcery Panny Marie Pomocnice působí v Čechách relativně krátkou dobu. Jejich působení zde se váže k působení prvního salesiána v Čechách p. Ignáce Stuchlého, který založil roku 1927 salesiánský dům ve Fryšťáku u Holešova. P. Stuchlý je nejprve vyzýván, aby založil obdobný dům pro dívky, ale počáteční plán realizuje až p. Štěpán Goldchmied, který po prostudování publikace o životě a díle sv. Dominiky Mazzarellové, dává v roce 1934 do salesiánského věštníku výzvu dívkám, které se chtějí stát sestrami FMA. V té době se žádná dívka nepřihlásila. Ještě před tímto inzerátem odjela budoucí první česká salesiánka Anežka Holíbková, s výpravou p. Stuchlého do Itálie k formaci. Po formaci odjíždí jako misionářka do Brazílie, kde zůstává až do své smrti v roce 1990.65 Další českou sestrou byla Františka Janáková, která působila jako misionářka na Kubě a v Dominikánské republice. Naší vlast navštívila pouze jako host v roce 1991. Další zájemkyně se začaly sdružovat v salesiánském domě v Praze během druhé světové války. Období po druhé světové válce komplikuje působení sester změna politického režimu. Sestry, které v této době odjíždějí do Itálie na formaci, zůstávají v místě až do 90. let 20. Století. Jako alternativa klasických komunit je žádáno, aby mohla formace sester probíhat v Čechách pod vedení bratrů Salesiánů. Po prvotním odmítnutí je nakonec této žádosti vyhověno a z řad salesiánů je vybrán p. Milan Franko jako vedoucí novicek. Mezitím některé sestry odešly na Slovensko, kde v Nitře fungoval salesiánský dům pro dívky. Sestry skládaly své sliby tajně a působily v ilegalitě. Teprve po roce 1990 převzala matka generální dvě vzniklé komunity v Čechách – v Praze a v Brně. Sestry dodatečně procházejí formací v Itálii, kterou absolvují i kandidátky v dnešní době.66 V roce 1995 přichází změna. Tento rok je založena nová provincie česko – litevská. První představenou této inspektorie se stává španělská sestra Mercedes Alvares. Po jejím odstoupení je touto funkcí pověřena srov. Věra Vorlová. V současnosti se česko – litevská provincie skládá z osmi komunit, z nichž šest je v Čechách, a dvě komunity jsou v Litvě. Srov. Lazarová, S. Zasvěcení – Salesiánky [Dokument]. Česká Republika, 2010. 26 min. Srov. Křížková, M. Kniha víry, naděje a lásky. Praha: Portál, 1996, s. 10-59. 66 Srov. Koutecká, H Kronika Dcer Panny Marie Pomocnice v Čechách a na Moravě. Praha., s. 6 - 27. 64 65
36
V těchto osmi komunitách působí celkem 39 sester. Představenou této inspektorie je od roku 2009 sr. Marie Tkadlecová. Logo řádu se skládá z modrých písmen FMA, přičemž pod M je umístěn nápis cel. Každé písmeno má svůj význam. F znázorňuje postavu vychovatele, M dvě osoby otočené k sobě, podávající ruce. Cel je individuálním prvkem v logu česko – litevské inspektorie a znázorňuje spojení dvou národů. A tvoří pevnou část, má na svém vrcholu kříž, který znázorňuje otevřenou cestu k nebi. Nad písmeny je znázorněna louka, která je znakem otevřenosti pro všechny. Nad tím je umístěno vycházející slunce, které signalizuje nový život, budoucnost a naději.67
3.6 Dcery Panny Marie Pomocnice v Hradci Králové V Hradci Králové začaly sestry působit již v 70. letech minulého století. Setry v této době netvořily komunitu, na kterou jsme zvyklí dnes, ale žijí oddělně. Sestry se scházejí, vyučují tajně náboženství a samotná formace sester je poměrně obtížná, vzhledem k tomu, že jí vedli bratři salesiáni a ti sami i přes veškerou snahu neměli potřebné znalosti o podstatě života sester. První sliby složily tři sestry v prosinci 1980. Tato změna však není patrná ve veřejném životě sester, neboť sestry nadále navštěvují svá civilní povolání a bydlí odděleně. Výrazná změna přichází až po roce 1989, kdy v rámci porevolučních změn je Hradec Králové jedním ze tří měst, kde vznikají oficiální komunity sester salesiánek. Po vyřízení právních náležitostí a schválení objektu generální radou sestry přebírají prostory kláštera, kde jsou byty IV. kategorie a po přestěhování nájemníků začínají s rekonstrukcí. Objekt byl hned po převratu označen za kulturní památku, a proto bylo třeba při rekonstrukci zachovat původní vzhled objektu. Ve chvíli kdy je možné klášter obývat stěhují se sestry do dvou pokojů. Rekonstrukce probíhala mezi lety 1991-1994. Počet sester v komunitě se proměňuje podle potřeb řádu, nejméně čtyři, nejvíce deset sester, současná komunita sester v Hradci Králové čítá
6
sester.68
67
srov. Zakladatelé. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.fma.cz/o-nas/zakladatele srov. Lazarová, S. Zasvěcení – Salesiánky [Dokument]. Česká Republika, 2010. 26 min. 68 srov. Zakladatelé. [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://www.fma.cz/o-nas/zakladatel
37
Závěr Kostel sv. Anny v Hradci Králové je pozdně barokní stavba, která vznikala v období mezi lety 1777 – 1784. Současný kostel sv. Anny je náhradou za zbouraný kostel na Pražském předměstí, který musel jako mnoho dalších ustoupit stavbě královéhradecké pevnosti, která sloužila jako ochrana města v době rakousko – pruských válek. Ke stavbě kostela byl použit původní materiál z rozbořeného kostela. Původní kostel v. Anny pocházel z první poloviny 14. století. Nejcennější z vybavení kostela je křtitelnice, která pochází z 15. století a vzešla z rukou Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory. Od svého založení je kostel sv. Anny, kostelem farním. Dnes je pod duchovní správou římskokatolické farnosti Hradec Králové – Pražské předměstí. Za dobu existence kostela zde působily řády dva a to Minorité a Dcery Panny Marie Pomocnice. V současné době probíhají rekonstrukce jak na interiéru kostela tak jeho exteriéru. Z vnitřních prostor jsou to boční oltáře, z venkovních zvony a kříž. Práce je zpracována do tří základních okruhů. V prvním jsem zpracovala historii kostela se zaměřením na okolnosti vzniku. Zde jsem získávala poznatky z dostupné literatury, archivů a pamětních knih. Sběr poznatků byl ztížen nedostupnými materiály z archivu Biskupství královéhradeckého, jejichž materiály jsou uloženy v Státním okresním archivu v Hradci Králové, zaměstnanci sbírky v současnosti tyto sbírky přebírají, archivují a proto není složka týkající se kostela v Kuklenách veřejnosti přístupná, což je patrné zejména v kapitole 1.5, kterou jsem plánovala obsáhlejší. Ve snaze získávat další informace jsem oslovila pamětníky kuklenského kostela, kteří mi svým vyprávěním, pomohli zmapovat dobu komunistického režimu a zaznamenat některé významné okamžiky, které kostel provázely v době, kdy se o církevních stavbách žádné záznamy nevedly. Dále jsem využila osobních kontaktů a oslovila některé zaměstnance Památkového ústavu v Praze, konkrétně Mgr. Terezu Šikovou, nicméně ani zde jsem se bohužel nedobrala žádných nových informací. Také jsem spolupracovala s PhDr. Radkem Martinkem PhD., který se historií kuklenského kostela sv. Anny zabýval a o daném kostele vytvořil nepublikovaný rukopis. Druhá část se věnuje popisu kostela sv. Anny. V úvodu této části je stručný souhrn uměleckých stylů, v kterých je kostel vystavěn. Následuje podrobný popis s fotodokumentací. Závěr je věnován patronce kostela, svaté Anně. V třetí části práce jsem se zaměřila na řády, které v kostele působily. V rámci zpracování jsem oslovila některé členy řádů (Mgr. Bohdan Sikora – provinciál Minoritů v ČR, s. Marie Vavříková, FMA – ředitelka komunity Dcer Panny Marie Pomocnice v Hradci Králové, s.
38
Marie Hušková, FMA, členka zmíněné komunity, která zde působí od jejího samotného počátku. Bohužel mi většina, nemohla poskytnout tištěné materiály např. Minoritům, byly tyto zabaveny v 50. letech minulého století, ale rozhovory s nimi jsem se dozvěděla mnoho velmi zajímavých informací. Tyto rozhovory pro mne mají kromě hodnoty informační také hodnotu lidskou, např. vzpomínky sester na rekonstrukci kostela, kdy se chodívaly modlit na místa své současné kaple, kde byla pouze suť. Vytváření fotodokumentace komplikovala stávající rekonstrukce kostela, proto jsem některé fotky získala neformální cestou od sester salesiánek. I přes zmíněné komplikace se domnívám, že stanovené cíle práce se podařilo splnit.
39
Seznam zdrojů, fondů a literatury: 1. BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Praha: Libri, III. d., 2. sva., 2007, s. 400. ISBN 978-80-7277087-8. 2. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Praha: Archeologická komise při České akademii Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. 3. d., 1904, s. 195. 3. HONL, Ivan. KUBÍČEK, Alois. Bývalá pevnost Hradec Králové. Praha: Kruh pro studium čs. Dějin vojenských, 1934, s. 16. 4. DIVIŠOVÁ, Jaroslava. Encyklopedie města Hradce Králové. Hradec Králové: Garamon, 2011, 2.sva., s. 846. ISBN 978- 80-86472-52-2. 5. DUKA, Dominik. Homilie - Pouť ke sv. Anně, Rokytnice v Orlických horách - 26. 7. 2003.
[online].
[cit.
2014-09-12].
Dostupné
z:
http://www.bihk.cz/ke-
stazeni/archiv/kardinal-dominik-duka. 6. DOUBRAVA, Aleš. Kapitoly dějin města Hradce Králové. 9, Hradecká pevnost. Zpravodaj MěstNV v Hradci Králové, 3/1968, Č. 3, s. 10-11. 7. DOUBRAVA, Aleš., MALINA Jiří. Model hradecké pevnosti. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1980, s. 82. 8. HOFFMANN, Thomas. Jak je poznáme? Umění Baroka. Praha: Euromedia Group, k.s., 2006, 1. vyd., s.128. ISBN 80-242-1585-3. 9. JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991, 1 vyd., s. 173. ISBN 80-85245-11-6. 10. JÖCKLE, Clemens., KERSTJENS, Christopher. Stavební slohy ve světové architektuře. Praha: Mladá fronta, 2005, 1. vyd., s. 240. ISBN 80- 204- 1305-7. 11. KOUTECKÁ, Helena. Kronika Dcer Panny Marie Pomocnice v Čechách a na Moravě. Praha. 1. vyd. s. 114. 12. KŘÍŽKOVÁ, Marie Rút. Kniha víry, naděje a lásky. Praha: Portál, 1996, 1 vyd., s. 248. ISBN 80-7178-122-3. 13. KRÖGEROVÁ, Kristina. Řády a kláštery: 2000 let křesťanského umění a kultury. Praha: Slovart, 2008, s. 431. ISBN 978-80-7391-121-8. 14. MALINA, Jiří. Královéhradecké obrázky. Hradec Králové: J. Hrůza, 2005-2007, 3 sva.
(175
s.,
175
s.,
191
40
s.).
ISBN
80-903021-1-4
15. MIKULKA, Jaromír. Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Hradec Králové: Historica, 1994, 4 sva., s. 650. ISBN 80-900048-9-x. 16. NĚMEČEK, Jiří. Stručná historie kostela sv. Anny v Kuklenách. In: Zpravodaj: Společnost ochránců památek východních Čech. Hradec Králové: Společnost ochránců památek východních Čech, 2013, roč. 23, č. 1, s. 21 – 24. 17. POJSL, Miroslav., Londin, Vladimír. Dvanáct století naší architektury. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2008, s. 203. ISBN 80-7182-060-1. 18. PFLEIDERER, Rudolf. Atributy světců. 3., upr. vyd. Přeložil Jitka Matějů. Praha: Unicornis, 2008, 159 s. ISBN 978-80-86562-10-0. 19. SCHAUBER, Vera., SCHINDLER, Hanns. Rok se svatými. přel. Pola, Vojtěch. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002, s. 702. ISBN 80-7192-650-7. 20. SLAVÍK, Jiří. Královéhradecká pevnost. Stavba a zásobování jako problém velkého rozsahu. In Královéhradecko: Historický sborník pro poučenou veřejnost 3/2006. ČR – Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Hradec Králové, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Galerií moderního umění v Hradci Králové a Knihovna města Hradce Králové, 2006, s. 336. ISBN 80-85031-51-5. 21. TARZIA, Antonio., AGASSO, Domenico. Svatí na každý den: historie, spiritualita, umění. Kostelní vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010, 3.sva., s. 477. ISBN 97880-7195-292-3. 22. VLČEK, Pavel. Dějiny architektury renesance a baroka. Praha: nakl. ČVUT, 2006, s. 286. ISBN 80-0103407-0. 23. VLČEK, Pavel. SOMMER Petr. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998, 1.vyd., s. 778. ISBN82-85983-17-6. 24. VŠETEČKA, Josef. Pamětní kniha města Kukleny 1727 - 1918. Hradec Králové. [online].
[cit.
2014-
03-15].
Dostupné
z:
http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikacehradec/?adresar=CZ_225101010_695_p1&strana=1&nadpis=Pam%C4%9Btn%C3% AD%20kniha%20obce%20Kukleny%201727%20-%201918 25. Pamětní kniha města Kukleny 1918 – 1925. Hradec Králové. [online]. [cit. 2014- 0515].
Dostupné
z:
http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-
41
hradec/?adresar=CZ_225101010_695_p2&nadpis=Pamětní+kniha+obce+Kukleny+19 18+-+1925&strana=1 26. Dějiny řádu. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://minorite.cz/radminoritu/dejiny-radu/ 27. Zakladatelé.
[online].
[cit.
2014-04-14].
Dostupné
z:
http://www.fma.cz/o-
nas/zakladatele 28. Varhany a varhanáři v České republice. [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.varhany.net/cardheader.php?id=&lok=779&podrobnosti=1 29. LAZAROVÁ, Světlana. Zasvěcení – Salesiánky [Dokument]. Česká Republika, 2010. 26 min
42
Seznam příloh Příloha č. 1 – Nákres průřezu kostela před demolicí Příloha č. 2 – Řeholní oděv bratří Minoritů Příloha č. 3 – Řeholní oděv Dcer Panny Marie Pomocnice
43
Příloha č. 1 – Nákres průřezu kostela před demolicí
Státní okresní archiv Hradce Králové
Státní okresní archiv Hradce Králové
Příloha č. 2 – Řeholní oděv bratří Minoritů
Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991, s. 54.
Příloha č. 3 – Řeholní oděv Dcer Panny Marie Pomocnice
Jirásko, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Fénix, 1991, s. 137.
