Uplatnûní ãesk ch firem v SRN po vstupu âr do EU

Uplatnûní ãesk˘ch firem v SRN po vstupu âR do EU

Euro Info Centrum PlzeÀ

Uplatnění českých firem v SRN po vstupu ČR do EU Pro Euro Info Centrum Plzeň zpracovali

JUDr. Bohumír Molnár,CSc. Ing. Petr Král Richard Pitterle

Informace z této publikace lze dále šířit výhradně k nekomerčním účelům a s uvedením jejich zdroje.

Autoři si dovolují upozornit čtenáře této příručky, že informace v ní obsažené odráží stav poznání jednotlivých problémů v první polovině roku 2004. Protože se mnohé v rámci německé reformy mění, je nutné vždy si informace před praktickým využitím ověřit.

2

Tato brožura byla zpracována odbornými lektory semináře „Praktické otázky uplatnění českých firem v SRN po vstupu ČR do EU“, který připravilo Euro Info Centrum Plzeň v září roku 2004 jako partner mezinárodního projektu West-East Business Partnership. Tento projekt probíhá v letech 2003 – 2004, je zaměřen na mezinárodní kooperaci firem a podporován Evropskou komisí – DG Enlargement. Účelem příručky je především sloužit jako informační materiál pro účastníky semináře a pro firmy zapojené do tohoto projektu, případně pro další klienty EIC Plzeň a poradenské firmy WebTrade CZ. Není tedy jejím cílem postihnout v celé šíři problematiku česko-německých obchodních vztahů. Obsahově příručka vychází z nejčastějších dotazů, s nimiž se české firmy obracejí na síť EIC i na další poradenské subjekty. Na základě zkušeností Euro Info Centra Plzeň lze potvrdit, že v souvislosti s naším připojením k EU se výrazně zvyšuje zájem o rozvíjení podnikatelských aktivit zahraničních (především německých) firem v našem regionu a že manažeři těchto firem jsou pro tyto přeshraniční aktivity informačně vybaveni daleko lépe, něž je tomu u českých podnikatelů. Vznik této brožury byl proto veden i snahou o alespoň částečné vyrovnání tohoto handicapu. Pro snazší praktické využití je příručka zpracována formou otázek a odpovědí, které tematicky zahrnují • podnikatelské prostředí v SRN a jeho odlišnosti od ČR • možnosti, podmínky a pravidla působení českých firem na německém trhu, a to jak v oblasti dodávání zboží („export“), tak dodávání služeb • možnosti, podmínky a pravidla přímého působení v SRN (zakládání obchodních zastoupení, provozoven, dceřiných společností apod.) • praktické rady a doporučení, včetně řešení různých problémů, s nimž se české firmy mohou setkávat. Informace v jednotlivých kapitolách jsou pak pokud možno řazeny od obecnějších až po specifické otázky. Některé otázky a informace nelze jednoznačně zařadit do uvedených tematických oblastí, doporučujeme proto při hledání potřebných informací seznámit se i s obsahem ostatních kapitol. Toto hledání by měl usnadnit také připojený rejstřík. Přáli bychom si, aby tato brožura přispěla k usnadnění vstupu a působení českých firem v SRN a k rozvíjení vzájemně výhodné spolupráce mezi podnikateli obou sousedních zemí. EIC Plzeň Kontakt: BIC Plzeň – EIC, Riegrova 1, 306 25 Plzeň, tel. 377 235 379, e-mail: [email protected]

www.bic.cz/eic 3

Terminologická poznámka V textu příručky používáme na různých místech pojmy „export,“ „vývoz“ a „dodání“ zboží nebo služeb, přičemž vždy máme na mysli stejný případ, tedy kdy česká firma realizuje své produkty na německém trhu. Rádi bychom na tomto místě uvedli, co nás k této „nepřesnosti“ vedlo. Po našem vstupu do EU se má obecně za to, že export do členských států již není exportem, ale je samostatnou kategorií obchodních vztahů, lišící se od obchodních vztahů k zemím, které nejsou členy EU. Podle našeho názoru se však pro české exportéry z čistě obchodního a marketingového hlediska příliš mnoho nezměnilo. Obchod se SRN tedy označujeme i nadále jako export či import, neboť pro podnikatele se i nadále marketingově a obchodně jedná o zpracovávání zahraničního trhu s odlišnou ekonomickou úrovní, jinými zvyklostmi, organizací trhu atd. Je tedy, dle našeho názoru, zcela na místě hovořit o vývozu či dovozu. V některých částech této příručky však toto pojetí opouštíme a používáme termíny „dodání“ či „dodávat.“ Toto pojetí používáme pouze v částech týkajících se zdaňování a zahraničněobchodních statistik, neboť v příslušných právních normách je termínem „dodání zboží,“ označován obchod v rámci jednotného vnitřního trhu EU, zatímco termínem „vývoz zboží“ se rozumí obchod se státy, které nejsou členy EU. Čtenáři tak nebudou zmateni odlišnými pojmy, pokud se rozhodnou využít i jiné zdroje informací k této problematice. Autoři

4

Obsah I. Základní změny pro české podnikatele po vstupu ČR do EU…………..……………7 II. Český podnikatel a SRN…………………………………………………………….10 II.1. Co je třeba vědět o SRN obecně………………………………………………..10 II. 2. Právní a podnikatelské prostředí v SRN……………………………………….11 II.2.1 Obchodní právo……………………………………………………………..11 II.2.2. Podnikatelské prostředí….…………………………………………………15 II.2.2.1. Jak najít německé partnery pro obchodní a výrobní spolupráci……....16 II.2.2.2. Jak jednat s německými partnery……………………………………...19

III. Možnosti, podmínky a pravidla působení českých podnikatelů na německém trhu ………………………………………………………………22 III.1. Volný pohyb zboží………………………………………………..……….22 III.2. Volný pohyb osob……………..……………………………..……………24 III.3. Volný pohyb služeb……………..…………………………………………27 III.4. Svoboda usazování (zakládání provozoven)……..………………………..30 IV. Praktické informace a řešení problémů……………………………………..……...35 V. Zdroje informací……………………………………………………………...……..41 Rejstřík………………………………………………………………………….……...45

5

6

I. Základní změny pro české podnikatele po vstupu ČR do EU 1/ V čem jsou po našem vstupu zásadní změny pro podnikatelské aktivity českých subjektů v zemích EU? Česká republika je od 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie – prostoru, kde jeden ze základů tvoří princip jednotného vnitřního trhu. To znamená nejen odbourání cel a kvantitativních omezení pohybu zboží, ale především zásadu nerušené hospodářské soutěže pro podnikatelské subjekty v rámci celého Evropského společenství a tedy také harmonizaci technických, sanitárních a dalších norem, uvolnění pohybu osob, odbourání omezení pohybu služeb či otevření veřejných zakázek pro subjekty z jiných členských států. To vše nyní platí i pro české firmy, kterým se tak otevírá řada nových příležitostí pro rozšíření jejich aktivit i za hranice našeho státu. Na druhé straně se ale nastolují i jednodušší podmínky pro působení zahraničních firem na českém trhu a tedy se zvyšuje konkurence. Jednotný vnitřní trh ovšem neznamená, že se zcela stírají rozdíly mezi podnikáním v ČR a v jiných státech EU a že lze v jiném státě podnikat stejně jednoduše jako v jiném českém či moravském regionu. Například podmínky pro založení firmy, přímé daně, délka pracovní doby a mnohé další záležitosti totiž podléhají příslušným předpisům jednotlivých zemí, které je samozřejmě nutno respektovat. Přijetím evropské legislativy také firmám vznikly některé nové povinnosti. Kromě toho je třeba mít na paměti, že v rámci jednání o přistoupení ČR byla vyjednána tzv. přechodná období, kdy po dobu několika let v některých přesně vymezených oblastech nebudou uvedené principy jednotného trhu platit beze zbytku, což v oblastech přímo souvisejících s podnikáním omezuje především české podnikatele. Je proto třeba se před rozhodnutím o zahájení podnikatelských aktivit v jiném státě vždy seznámit nejen s tím, co umožňuje evropská legislativa v rámci jednotného trhu, ale i s tím, co tato legislativa vyžaduje a jaké jsou specifické podmínky v jednotlivých státech. 2/ Jaké jsou konkrétní dopady tzv. přechodného období pro české občany na německém trhu, co vlastně mohou a co nesmějí? Na tuto otázku lze odpovědět pouze obecně, protože v konkrétních případech existují nejasnosti i odlišnosti například podle oborů podnikání, místních podmínek atd. I německý trh je součástí jednotného evropského trhu na němž platí příslušné svobody. V rámci přechodného období, které může být až sedmileté, si však vůči ČR vyjednalo Německo určitá omezení těchto svobod. Současný stav je následující: 7

1. Volný pohyb zboží: Za zboží se považuje každý výrobek • lze dodávat do SRN v zásadě bez omezení • výjimky jsou možné z hlediska ochrany německých spotřebitelů například u potravin, chemikálií apod. • faktickou součástí je i právo provádět montážní práce vlastního výrobku na místě dodání, a to bez pracovního povolení 2. Volný pohyb osob (pracovníků): Pracovník provádí nesamostatnou činnost na základě pokynů a za odměnu podle vykonané práce (je v zaměstnaneckém poměru) • v zásadě znemožněn • výjimky: a) zaměstnavatelem je německý subjekt: - pracovníci IT - sezónní zaměstnanci - přeshraniční pracovníci - zaměstnání je zprostředkováno v rámci systému EURES - vedoucí pracovníci odštěpných závodů a dceřiných firem českých subjektů v SRN - po získání povolení k pobytu v SRN (např. přiženěním) - další výjimky na základě pracovního povolení vydaného místním pracovním úřadem b) zaměstnavatelem je český subjekt: - montážní práce – v rámci volného pohybu zboží - na základě smlouvy o dílo – v rámci volného pohybu služeb - přeshraniční poskytování služeb – v rámci volného pohybu služeb Další výjimky přinese novela přistěhovaleckého zákona od 1.1.2005 3. Volný pohyb služeb: Za služby se pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby mohou mít povahu činnosti průmyslové, obchodní, řemeslné či svobodných povolání • provádí je v ČR registrovaný podnikatel na území SRN (tzv. přeshraniční poskytování služeb) • služby musí být v SRN poskytovány dočasně a za podmínek stejných jako pro podnikatele německé • v rámci přechodného období (po dobu nejméně 2 let, kterou lze dále prodloužit o 3 a případně o další 2 roky – tzv. formát 2+3+2) platí omezení v oborech: stavebnictví včetně souvisejících oborů, čištění budov, zařízení a dopravních prostředků, služby v oblasti dekorace interiérů • omezení lze prolomit pracemi na základě smlouvy o dílo v rámci povolených kvót • v ostatních oborech lze poskytovat bez omezení 8

4. Svoboda usazování (zřizování provozoven): Český podnikatel poskytuje své služby z území SRN • fakticky neomezena • umožňuje zakládat provozovny pro právnické a fyzické osoby (nesamostatné provozovny, samostatné provozovny – odštěpné závody, dceřiné společnosti) • přeložení sídla u právnických osob • usazení se fyzických osob k provozování řemeslných, obchodních, zemědělských a dalších živnostenských činností i výkon svobodných povolání • pro poskytování služeb z provozoven musí být splněny všechny podmínky pro podnikání, jaké mají podnikatelé němečtí 5. Volný pohyb kapitálu a plateb: • neomezen Podrobněji jsou možnosti českých občanů a firem na německém trhu objasněny v následujícím textu.

9

II. Český podnikatel a SRN II.1. Co je třeba vědět o SRN obecně 3/ Proč se zaměřit na SRN? Spolková republika Německo je největší evropskou ekonomikou a po Spojených státech a Japonsku třetí největší ekonomikou světa. Celkový počet obyvatel se blíží k 82,5 milionu (v roce 2003), celkový hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2003 činil 2 129,20 mld. EUR, což je více než třicetinásobek celkového HDP České republiky. SRN je největším světovým exportérem a po Spojených státech i druhým největším světovým importérem. Již tradičně je Německo také hlavním zahraničním trhem pro české firmy. V roce 2003 dosáhl podíl SRN na českém exportu 37 % a na českém importu 32,6 %. Celkově vyvezli v tomto roce čeští podnikatelé do SRN zboží a služby v celkové hodnotě 17518,2 mil. EUR a Česká republika tak zaujala 11. místo v žebříčku nejvýznamnějších dovozců do SRN. I přes celkově nepříznivou makroekonomickou situaci v SRN se českým vývozcům podařilo umístit na tomto trhu větší objem produkce než v roce předchozím a zároveň i dále zvýšit kladné saldo vzájemné obchodní výměny, které dosáhlo 797,5 mil. EUR. Jak dokumentují výše uvedené údaje, SRN je pro české firmy nesporně zajímavým trhem, na kterém se jim v posledních letech výrazně daří. K příznivým obchodním faktorům, jako je ekonomická síla Spolkové republiky a velikost trhu se připojují i další faktory, jako jsou geografická blízkost, podpořená i poměrně solidně vybudovanou infrastrukturou, vzájemná kulturní blízkost i tradičně poměrně rozšířená znalost němčiny v ČR. Příznivá geografická poloha navíc umožňuje i realizaci poměrně malých obchodů s přijatelnými náklady a rychlé řešení případných nesrovnalostí či problémů. Spolková republika je také výhodným startovním místem pro obchodní expanzi na ostatní trhy EU i celého světa. S pomocí kontaktů, referencí a zkušeností z německého trhu se mohou čeští podnikatelé následně prosadit i na dalších trzích, zejména v ostatních zemích EU, ale i v Severní Americe, blízkém a dálném východě a v Číně. 4/ SRN je označována za federalistickou zemi. Co to znamená? Spolková republika Německo je spolkovým státem sdružujícím dnes 16 zemí a svobodných měst, které mají v zásadě shodné postavení. Vztah těchto zemí a svobodných měst navzájem i vůči Spolku je označován jako kooperativní federalismus. Zhruba to znamená, že jak země a svobodná města, tak i Spolek jsou relativně autonomní, samostatné subjekty, které však jsou spolu úzce smluvně propojeny a navzájem spolupracují. 10

5/ Platí ve všech spolkových zemích SRN jednotné právní normy? V oblasti zákonodárné jsou Základním zákonem Spolkové republiky Německo (ústavou) určeny celkem tři sféry. Existuje výlučné zákonodárství Spolku v jehož rámci pouze Spolkový sněm a Spolková rada mohou přijímat určité zákony. Jedná se o zákony zejména v oblasti zahraniční politiky, obrany, dopravy letecké a železniční, pošt a telekomunikací, ale i právní ochrany živností a podobně. V rámci tzv. konkurujícího zákonodárství mohou přijímat zákony země pouze tehdy, nejsou-li přijímány Spolkem. Sem spadají oblasti úpravy jako je právo občanské a trestní, výkon trestu, řízení před soudy, advokacie, notářství, právní poradenství, právo spolčovací a shromažďovací, pracovní, atd. Až ve zbývajících oblastech mohou přijímat své vlastní zákony země. V oblasti výkonné je naopak více kompetencí přeneseno na země a to i v těch oblastech, které upravují spolkové zákony. Spolkové orgány provádějí správu pouze v takových oblastech jako je armáda, zahraniční politika, do značné části policie, finanční, pracovní úřady atd. Jednotlivé spolkové země mají tedy i své výkonné orgány v čele se zemskou vládou. Každá spolková země má například i své ministerstvo justice, do jehož působnosti patří i fungování soudů, ale i ministerstva práce, sociálních věcí, hospodářství atd.

II. 2. Právní a podnikatelské prostředí v SRN II.2.1 Obchodní právo 6/ Potřebuji jako český exportér vědět něco o německém právu, když platí jednotné evropské právo? V podnikatelské oblasti nelze mluvit o jednotném evropském právu. V každé členské zemi platí národní obchodní právo, které se sice postupně přibližuje (harmonizuje), ale v němž stále platí určité odlišnosti. O německém právním prostředí se proto vyplatí mít alespoň základní informace. 7/ Existují velké rozdíly mezi obchodním právem českým a německým? Právo české i německé má shodné kořeny v právu římském, obojí je zařazováno do románsko - germánského právního systému. Zejména v oblasti právní úpravy podnikání si jsou mnohé koncepce, zákony a konkrétní ustanovení velmi podobné. Zde má svůj velký význam skutečnost, že při tvorbě například českého Obchodního zákoníku bylo výrazně čerpáno z práva rakouského a zejména pak německého (obojí si je však velmi podobné). Ke sbližování dochází i díky implementaci Směrnic ES do národního práva v obou zemích. České a německé obchodní právo si je proto velmi blízké. 11

8/ Který zákon v SRN je obdobou našeho obchodního zákoníku? Na rozdíl od stávající právní úpravy podnikání v ČR je právní úprava podnikání v SRN komplikovanější. Je upraveno nejen občanským zákonem (Bürgerliches Gesetzbuch BGB) a obchodním zákonem (Handelsgesetzbuch-HGB), ale i dalšími zákony, jejichž obdobná ustanovení obsahuje v českém právu většinou již obchodní zákoník. Jde například o zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz), zákon o společnostech s ručením omezeným (GmbH-Gesetz), zákon o hospodářských stycích se zahraničím (Aussenwirtschaftsgesetz), zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek (Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Geschäftsbedingungen-AGBG) a další. 9/ Podle čeho poznám, jakou právní subjektivitu má můj německý obchodní partner? Osobní či kapitálové společnosti musí mít vždy za svým obchodním jménem uvedenu potřebnou zkratku (OHG, GmbH, KG …). Pokud za obchodním jménem podnikatelský subjekt zkratku nemá, pak se jedná o fyzickou osobu. 10/ Je možné, aby v SRN existovaly legálně dvě či více společností se stejným názvem? Je to možné, protože obchodní registry se vedou ve spolkových zemích. Spolkový registr by měl začít fungovat v rámci připravovaného celoevropského registru podnikatelských subjektů. 11/ Dá se na internetu najít výpis z německého obchodního rejstříku jako je tomu v ČR? V zásadě ano, německý systém se však od českého výrazně odlišuje. V Německu není možné získat výpis z obchodního rejstříku na internetu zdarma, ale pouze za úplatu. Výpis je možné objednat na stránkách www.jusline.de. Výpis pak žadateli přijde emailem, poštou nebo faxem. Cena jednoho výpisu pro jednu společnost činí cca 20 EUR. Důležité upozornění: Při zadávání kritérií pro vyhledávání je třeba vyplnit co nejpřesněji informace o subjektu, jehož výpis chceme získat. V SRN je totiž možné, aby bylo registrováno více společností se stejným názvem. Žadateli pak budou zaslány výpisy z obchodního rejstříku pro všechny společnosti, které splňují zadaná kritéria. Za každý výpis je pak potřeba i zaplatit. 12/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka OHG? Veřejná obchodní společnost (Offene Handelsgesellschaft) jako společnost osobní sdružuje společníky s cílem provozovat příslušnou obchodní živnost pod společným jménem, přičemž všichni společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. OHG může vlastním jménem nabývat práva, zavazovat se, nabývat vlastnictví a jiná věcná práva k nemovitostem, ale i žalovat a být žalována. Musí být proto zapsána 12

v obchodním rejstříku u soudu příslušného dle sídla společnosti. Návrh na zápis musí obsahovat jména a příjmení společníků, jakož i jejich stav a bydliště, obchodní jméno společnosti, její sídlo a datum vzniku společnosti. 13/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka KG? Komanditní společnost (Kommanditgesellschaft) je také osobní společností mající některé charakteristiky právnické osoby. Od OHG se KG odlišuje především tím, že někteří její společníci ručí omezeně, jen do výše svého vkladu do společnosti (komandisté) a u ostatních společníků je ručení neomezené (komplementáři). Existuje zde tedy rozdílná míra ručení společníků. To musí být zřejmé i ze zápisu v obchodním rejstříku, který jinak obsahuje údaje obdobně jako u OHG. Odlišnému ručení společníků odpovídají i jejich odlišná práva ve společnosti. Komandisté nemohou zastupovat společnost či za ní jednat a mají i omezená práva kontroly činnosti společnosti. 14/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka GmbH? Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung), je společností kapitálovou a tedy i právnickou osobou, v níž sdružují její společníci kapitál za účelem společného podnikání. Společníky GmbH mohou být jak osoby fyzické a právnické, tak i osobní společnosti, může jím však být též jen jeden společník. Je využívána s oblibou zejména jako právní forma malých a středních podniků. GmbH je jako právnická osoba nositelem práv a povinností, může žalovat i být žalována. Za své závazky ručí pouze majetkem společnosti. Společnost s ručením omezeným je zakládána společenskou smlouvou, která musí být podepsaná všemi společníky a notářsky ověřená. Společenská smlouva může obsahovat ustanovení upravující vztahy mezi společníky a vnitřní mechanismy fungování společnosti. Rozhodně však musí obsahovat název společnosti, její sídlo, předmět podnikání, výši základního jmění a vklady jednotlivých společníků. Základní jmění GmbH musí být nejméně ve výši 25 000 EUR a vklad jednotlivého společníka musí být nejméně ve výši 250 EUR a je-li vyšší, pak musí být vždy dělitelný stem. Vklad může být i nepeněžitý, pak ale musí být ve společenské smlouvě jasně identifikován a finančně ohodnocen. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 12 500 EUR, ale nepeněžitý vklad musí být vložen celý. 15/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka AG? Akciová společnost (Aktiengesellschaft) je společností kapitálovou, v níž její akcionáři sdružují kapitál za účelem podnikání. Je právnickou osobou s vlastní subjektivitou, je tedy nositelem práv a povinností, může být žalována i žalovat.

13

Zakládat akciovou společnost může v SRN nejméně pět zakladatelů. Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat identifikaci zakladatelů, název společnosti a její sídlo, údaje o akciích, členech představenstva a dozorčí rady, výši základního kapitálu. Základní kapitál musí být ze zákona nejméně ve výši 50.000 EUR, přičemž před jejím vznikem musí být splacena nejméně jedna čtvrtina základního kapitálu. 16/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka GmbH & Co. nebo GmbH & Co. KG? Německá právní úprava umožňuje, aby do veřejné obchodní společnosti (OHG) i komanditní společnosti (KG) vstupovali jako společníci společnosti s ručením omezeným (GmbH). Tyto smíšené společnosti jsou i nadále buď OHG či KG, tedy mají všechny charakteristiky uvedené výše, ale míra jejich ručení se výrazně mění. Neomezené ručení společníků je u GmbH nahrazeno ručením omezeným. To je významné zejména u smíšené komanditní společnosti (GmbH & Co. KG), protože komplementář, je-li jím GmbH, neručí již neomezeně. U smíšené veřejné obchodní společnosti (GmbH & Co.) to znamená, že nejméně jeden ze společníků ručí omezeně. 17/ Budeme asi potřebovat služby německého právníka. Jak ho máme hledat a kolik si němečtí advokáti za své služby účtují? Německá právní terminologie je velmi zastaralá a je proto optimální, pokud se podaří získat právníka hovořícího česky nebo slovensky. Ti se sdružují v Česko-německém spolku právníků (www.dtjvcnsp.org). Spíše na velké společnosti se zaměřují německé advokátní kanceláře s pobočkami v ČR. Především pro malé a střední české firmy obstarává německé právní služby již dlouhodobě společnost Dr. Molnár + Partners Consulting (www.drmpc.cz). Odměny za služby německých právníků jsou dány příslušným ceníkem, případně je dohodnuta hodinová odměna. Ta se pohybuje zhruba od 150 EUR za hodinu. 18/ Potřebuji v SRN ověřit dokumenty notářem. Je jedno, kterého si vyberu? Pokud budete ověřený dokument potřebovat v ČR, pak je to jedno. Pokud ho budete potřebovat například u německého soudu, pak musí být notář místně příslušný, tedy musí vykonávat svoji činnost v teritoriu příslušného vrchního zemského soudu. 19/ Náš německý obchodní partner požaduje, abychom do smlouvy uvedli, že případné spory se budou řešit podle německého práva a u německého soudu. Máme na to přistoupit? Optimální je ve smlouvě příslušnost soudu a práva neuvádět, ať si žalující strana vybere soud sama. Současně ale i pro české podnikatele po vstupu do EU platí Nařízení Rady ES č. 44/2001 o působnosti, uznávání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních záležitostech, které stanoví, že ve většině obchodních sporů bude muset být žaloba 14

podávána u soudu příslušného dle sídla dlužníka. V tom případě bude také výhodnější, aby byla řešena podle zde platného práva.

II.2.2. Podnikatelské prostředí 20/ Slyšel jsem, že v SRN bankrotuje stále více firem. Je to pravda? Je pravda, že počet bankrotů firem v SRN dlouhodobě stoupá. V roce 2003 ohlásilo bankrot téměř čtyřicet tisíc podniků s předpokládaným objemem neuhrazených závazků ve výši třiceti osmi miliard EUR. Pro nejméně příští dva roky se očekává další nárůst bankrotů. 21/ Jak je to s povinným členstvím v hospodářských komorách? Kdy a jak se mám do komory přihlásit? Členství v hospodářských komorách je pro německé firmy povinné. Dceřiné společnosti českých firem založené v Německu podle německého práva jsou v tomto smyslu také německými společnostmi, a proto se na ně vztahuje povinnost být členem hospodářské komory. Členem hospodářské komory musí být všechny společnosti zapsané v obchodním rejstříku a také všichni provozovatelé živností, kteří jsou subjektem živnostenské daně. Ke členství není třeba se přihlásit. Zprávu o registraci živnosti předává komoře příslušný úřad, tj. finanční úřad (Finanzamt) nebo živnostenský úřad (Amt für Öffentliche Ordnung). Komora pak sama informuje nový subjekt o jeho členství. 22/ Jak vysoké jsou členské poplatky za členství v hospodářské komoře? Členské příspěvky se liší podle regionů. Sestávají ze dvou složek. První částí je pevný příspěvek, který platí každý člen. Ten se pohybuje u živnostníků mezi 30 a 70 EUR ročně, u obchodních společností mezi 150 a 300 EUR ročně. Druhou složkou je příspěvek odvozený z výše obratu. Od placení členských příspěvků jsou osvobozeny společnosti, jejichž obrat nedosahuje určité hranice a začínající živnostníci. Více informací získáte na příslušných obchodních a průmyslových komorách. 23/ Musí se příslušná hospodářská komora vyjádřit, popřípadě povolit založení pobočky (popř. dceřiné firmy) české firmy v Německu? Hospodářské komory nemají v této oblasti žádnou pravomoc, neboť nejsou státními orgány. Proto není třeba žádat o žádné povolení pro založení pobočky, nebo dceřiné společnosti. 24/ V jaké výši je v SRN minimální mzda? Minimální mzda není v Německu určena centrálně a plošně, ale kolektivní tarifní smlouvou pro každý obor zvlášť. 15

II.2.2.1. Jak najít německé partnery pro obchodní a výrobní spolupráci 25/ Kde najdu kontakty na potenciální německé partnery? Německé partnery lze vyhledávat v tištěných katalozích firem, které v Německu vycházejí už desítky let. Počet vydávaných katalogů však v poslední době klesá, zejména díky konkurenci Internetu. Dobrým zdrojem informací je také telefonní seznam, který vychází v tištěné podobě pro jednotlivé regiony. Celoněmecký telefonní seznam lze nalézt na internetu na adrese www.gelbe-seiten.de. 26/ Kde najdu kontakty na potenciální německé partnery na Internetu? Zřejmě nejlepším zdrojem kontaktů na německé firmy je Internet. Ke hledání potenciálních partnerů mohou čeští podnikatelé využít některé velké všeobecné vyhledávače, např. www.google.de, www.yahoo.de, www.allesklar.de, www.web.de, a další. Všechny tyto služby umožňují fulltextové vyhledávání a nabízejí i rozsáhlé katalogy stránek setříděné podle oborů. Další možností je využít specializované databáze firem, jejichž hlavní předností je to, že jsou v nich zařazeny pouze firemní stránky. Databáze nalezneme na např. adresách: www.wlw.de (www.wlw.cz), www.kompass.de (www.kompas.cz), www.dasi.de, www.flix.de. Ve všeobecných vyhledávacích službách lze v katalogu nalézt odkazy na řadu dalších databází firem. Dalším zdrojem kontaktů jsou oborově specializované databáze firem, kterých nalezneme na německém Internetu desítky. Některé z nich jsou provozovány hospodářskými svazy, jiné soukromými společnostmi. Vyhledávat lze obvykle zdarma, někdy je však nutná předchozí registrace do systému. K vyhledání vhodných oborových databází doporučujeme využít všeobecné vyhledávače a jejich katalogy. 27/ Které instituce nebo organizace mi mohou s vyhledáváním partnerů pomoci? S vyhledáváním partnerů v SRN Vám mohou pomoci zejména regionální obchodní komory v ČR, síť Euro Info Center (www.euroinfocentrum.cz), CzechTrade (www.czechtrade.cz) a jeho kancelář v Kolíně nad Rýnem, Velvyslanectví ČR v Berlíně, Konzuláty v Mnichově, Drážďanech a Bonnu, Česká Centra v Německu (Berlín, Mnichov, Drážďany) a další soukromé společnosti v ČR a v Německu. Německé obchodní a průmyslové komory zpravidla nejsou této formě pomoci českým firmám nakloněny. 28/ Je lepší zaslat svoji nabídku přímo německé firmě, nebo prostřednictvím zavedených institucí? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. V každém případě je lepší, pokud vaši nabídku německému partnerovi doporučí instituce, jíž německý partner důvěřuje. Zároveň je nutno říci, že německé firmy se nabídkám na spolupráci z České republiky zpravidla nebrání, neboť jsou si vědomy toho, že subdodávky z ČR mohou znamenat 16

zajímavou nákladovou úsporu. V celé německé ekonomice se prosazuje trend, kdy dodatečné zdroje zisku nejsou hledány na příjmové straně, ale na straně nákladové. Není tedy zpravidla problém, oslovit německou firmu přímo. Využití služeb zejména profesních a hospodářských komor by mohlo být pro České firmy jistě zajímavé, neboť tyto instituce disponují kontakty na členské firmy. Z našich zkušeností ale vyplývá, že německé hospodářské komory nejsou příliš ochotny pomáhat českým firmám při vstupu na německý trh, především proto, že jejich hlavním úkolem je pomáhat německým firmám a to i při exportu z Německa. Nabídky ke spolupráci distribuují také Euro Info Centra, takže potenciální němečtí partneři mohou vaši nabídku obdržet i prostřednictvím německých pracovišť této sítě. 29/ Jaké jsou výhody, nevýhody a rizika využití služeb zprostředkovatelů? Česká firma mající zájem uplatnit své produkty na trhu SRN stojí vždy před otázkou, zda využít služeb některého ze zavedených obchodních mezičlánků (zprostředkovatelé, prostředníci), či se pokusit o navázání kontaktu přímo s potenciálními zákazníky. Obě varianty přitom přinášejí své výhody i rizika. V následujícím textu předpokládáme, že česká firma zvolí jako svého partnera zavedenou a solidní firmu. Využití služeb některého obchodního mezičlánku přináší zejména možnost využít jeho pozice a jména na trhu a již navázaných kontaktů s odběrateli. V první fázi realizace obchodu tak lze očekávat vyšší objemy kontraktů a rychlejší růst prodeje. Řada obchodníků má navíc kontakty i do ostatních států Unie a lze je tedy použít i při expanzi na tyto trhy. Využití prostředníka či zprostředkovatele navíc přináší výrazné úspory nákladů na budování vlastní distribuční sítě, na vyřizování reklamací, v oblasti inzerce a reklamy atd. Podstatnou výhodou (zejména u spotřebního zboží) je možnost dodávat v SRN jen na jedno místo (popřípadě několik málo míst), přičemž další distribuci po SRN zajistí již na vlastní náklady sám obchodní partner. Na druhou stranu, pokud česká firma využije prostředníka, zbavuje se možnosti aktivně určovat a realizovat svou politiku ve všech oblastech marketingu, zejména v oblasti cen. Vstup na německý trh vlastními silami je zpravidla časově i finančně náročnější. Česká firma si však uchová i v dlouhodobém horizontu možnost aktivně určovat cenovou politiku pro koncové zákazníky a realizovat vlastní systém distribuce, řešení reklamací atd. Zároveň má možnost uvést a rozvíjet na trhu vlastní značku výrobků, což spolupráce s mezičlánkem často neumožňuje. V případě uzavírání smlouvy s některým zprostředkovatelem nebo prostředníkem je třeba se připravit na poměrně náročné a dlouhé jednání. Zvláštní pozornost by při jednání měla být věnována otázce cen a jejich stanovení s ohledem na možná rizika růstu nákladů v ČR a změny kursu Kč/EUR.

17

30/ Je vhodné zúčastnit se organizovaných podnikatelských misí, kooperačních setkání a podobných akcí? Ano. Těchto akcí se účastní pouze firmy, které mají zájem najít partnera v zahraničí. Podnikatelé oceňují, že se na jednom místě setkají s velkým počtem potenciálních partnerů. Příkladem velmi úspěšných kooperačních setkání jsou akce v rámci projektu West-East Business Partnership (WEB-P) (www.west-east-partnership.net), který je finančně podporován Evropskou komisí a realizován sítí Euro Info Center v letech 2003 – 2004. V rámci projektu WEB-P probíhají oborově zaměřená kooperační setkání firem z jednotlivých států (Německo, Belgie, Česko, Polsko, Slovinsko, Itálie, Maďarsko a Španělsko), která jsou precizně připravena. Každá přihlášená firma obdrží před samotnou akcí katalog s profily všech účastníků, podle kterého si vybere firmy, s nimiž se bude chtít setkat. Požadavky všech firem jsou vygenerovány a účastníci obdrží individuální časové harmonogramy schůzek. Díky takto předem získaným informacím jsou schůzky efektivní a během necelých dvou dnů lze jednat s přibližně dvaceti zahraničními potenciálními partnery (samozřejmostí je i využití doprovodného programu a času k neformálním jednáním). Jelikož úspěšnost kooperačních akcí je ve velké míře ovlivněna jejich organizačním zajištěním, vždy se před rozhodnutím o účasti informujte o organizátorech a jejich předchozích zkušenostech. 31/ Německý partner vyžaduje při jednání exklusivitu pro německý trh. Mohu na tuto podmínku přistoupit? Jaká jsou rizika a jaké jsou výhody takového řešení? Při vyjednávání s německými prostředníky či zprostředkovateli se české firmy často setkávají s požadavkem na exklusivitu za strany německého partnera. Tento požadavek je do jisté míry pochopitelný, neboť německý partner musí na začátku spolupráce vynaložit nemalé náklady na zavedení českých produktů do existujících distribučních cest, které se mu vrátí až po určité době spolupráce. Výhradní smlouva může navíc přinést i stabilní a dlouhodobé partnerství české firmě na bázi vzájemné důvěry. Při sjednávání takové smlouvy by však měl český dodavatel dbát na „vyvážení“ smlouvy tak, aby přinášela výhody i jemu. Exklusivitu je v takovém případě možno chápat jako ústupek českého partnera, který musí německý partner „vyvážit.“ Vhodnou formou takového „vyvážení“ může být např. závazek k minimálním odběrům stanoveným buďto měsíčně nebo ročně (podle vzájemné dohody a sezónnosti zboží), případně doplněný i smluvní pokutou při nedodržení minimálního odběru. V každém případě musí být možno v případě neplnění minimálních odběrů smlouvu bez dalších podmínek vypovědět. V případě, kdy by výhradní smlouva minimální odběry nestanovovala, by mohl být prostředník využit jako nástroj konkurence k zablokování vstupu české firmy na německý trh.

18

II.2.2.2. Jak jednat s německými partnery 32/ Jak mám německého partnera oslovit? Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že nejvhodnějším prostředkem pro první kontakt s německým partnerem je telefon. Při prvním telefonickém hovoru doporučujeme se spojit s jednatelem firmy nebo s vedoucím pracovníkem, který ve firmě odpovídá za nákup, případně za zahraniční vztahy. Trvejte na spojení s takovým pracovníkem a nespokojte se s rozhovorem se sekretářkou, ani s jejím ujištěním, že předá Váš vzkaz a sami Vás budou kontaktovat. V rámci telefonického rozhovoru doporučujeme ověřit si všechny další kontaktní informace o firmě (adresu, fax, e-mail atd., neboť údaje v některých databázích bývají neaktuální). Pokud dotyčná osoba projeví zájem o naši nabídku, je vhodné domluvit, jakým způsobem bude nabídka zaslána (faxem, poštou, e-mailem). 33/ Jaká je doporučená a respektovaná forma nabídky? Nabídku německému partnerovi předkládejte způsobem, který jste domluvili při prvním telefonickém rozhovoru. Ať už zasíláte nabídku poštou, faxem, nebo e-mailem, uveďte vždy veškeré kontaktní údaje o vaší firmě. Nepodceňujte kvalitu překladu. Pokud si nejste jisti bezchybností vaší němčiny, raději svěřte překlad specializované firmě. Nabídku zasílejte co nejdříve po skončení telefonického rozhovoru. Je zvykem uvádět nabízené ceny bez DPH, nezapomeňte na označení dodacích podmínek platnosti ceny (cena s dopravou, včetně nakládky atd.). Pro označení dodacích podmínek můžete použít i obecně přijímané dodací parity podle Incoterms 2000. Požaduje-li partner i zaslání vzorků zboží, můžete využít jak služeb pošty, tak kurýrních (zásilkových) služeb. Ty jsou zpravidla rychlejší než pošta, avšak výrazně dražší. Po našem vstupu do EU nevyžaduje pošta žádné zvláštní formality při odesílání zásilek do Německa. V každém případě však věnujte pozornost kvalitě balení vzorků, aby bylo zajištěno jejich bezproblémové doručení adresátovi. Po odeslání nabídky i vzorků doporučujeme partnera znovu kontaktovat a ověřit, zda bylo vše doručeno v pořádku a zda partner požaduje nějaké doplňující informace. 34/ Jsou nějaké podstatné rozdíly mezi obvyklým přístupem při jednání německých a českých podnikatelů? Obecně lze říci, že rozdíly v přístupu k jednání na německé a české straně jsou poměrně malé (ve srovnání s jednáním se vzdálenějšími zeměmi). Jednání probíhají zpravidla poměrně rychle a jsou věcná. O věcech, které s obchodem nesouvisejí, se nejedná. Němci velmi přísně oddělují soukromý a pracovní život, proto se při jednáních nemluví o soukromých věcech. Menší roli hraje také sociální kontext. Němci jsou zvyklí jednat otevřeně, proto nečekejte, že pochopí vaše jemné narážky či náznaky. Zároveň nepovažujte přímé a otevřené jednání z německé strany za neomalenost nebo netaktnost.

19

35/ Jak se mám na jednání připravit? Na jednání s německým partnerem se vždy předem pečlivě připravte. Pokud Vás jede na jednání více, připravte se všichni společně. Předem si připravte osnovu jednání (seznam bodů, o kterých budete jednat) a ke každému bodu si pečlivě připravte argumenty. Zároveň také předem zvažte ústupky, které budete ochotni v případě potřeby učinit. Vaši němečtí partneři připraveni budou. U složitějších jednání je zvykem, že si obě strany v době přípravy jednání vymění společně e-mailem nebo faxem seznam bodů, o nichž se bude jednat. Jednání pak probíhá podle programu, na kterém se obě strany domluvily. 36/ Jak jednání probíhá? Jednání začínají zásadně včas. Snažte se proto dostavit na místo jednání před stanovenou dobou. Němci jsou známí svou dochvilností a totéž očekávají i od svých partnerů. Na druhou stranu jsou ale Němci schopni zpoždění způsobená dopravními apod. problémy tolerovat. Jednání probíhají podle dohodnuté osnovy. V okamžiku, kdy je některý bod uzavřen, přechází se k dalšímu bodu. K již projednaným problémům se jednání zpravidla nevrací. Vzhledem k pečlivé přípravě jsou jednání i poměrně tvrdá. Pokud se dostanete při jednání do slepé uličky, nebo se potřebujete poradit s ostatními členy Vašeho týmu, není problém vyžádat si krátkou přestávku na občerstvení. Jednání bývají velmi otevřená, a to i jednání o cenách. Je nezbytné mít pro každý požadavek připraveny argumenty. Němci chápou jednání jako hledání oboustranně výhodné dohody, a proto často přicházejí s vlastními návrhy na řešení Vašich požadavků. 37/ Používá se při jednáních angličtina jako jednací jazyk? V zásadě dávají němečtí partneři při jednáních přednost němčině. Na druhou stranu naprostá většina německých obchodníků hovoří velmi dobře anglicky a je schopna vést jednání i v angličtině. Od nabízejících se však očekává, že se přizpůsobí němčině jako jednacímu jazyku. Větší ochota k jednání v angličtině je u moderních oborů, jako jsou telekomunikace, informatika, reklama, marketing atd. V současnosti dokonce i některé velké nadnárodní německé firmy přecházejí k angličtině jako k jednacímu jazyku všech svých poboček. 38/ Je pravda, že mezi německými podnikateli je stisk ruky více než písemná smlouva? Víme, že v SRN mnoho obchodů funguje na základě vzájemné důvěry podnikatelů. To se ale týká spíše těch oblastí, kde se podnikatelé dlouhodobě znají. Obecně platí, že němečtí podnikatelé využívají více služeb právníků než podnikatelé v ČR. V obchodních vztazích s německými partnery rozhodně doporučujeme mít alespoň základní písemnou dokumentaci (např. objednávku a dodací doklad).

20

39/ S naším německým partnerem jsme ukončili věcná jedná o naší spolupráci a on nás vyzval, ať navrhneme způsob jejího právního zajištění. Jak máme reagovat? Rozhodně navrhněte písemnou formu. Bude-li se jednat o opakovaná plnění v rámci dlouhodobé spolupráce, doporučujeme zpracovat rámcovou smlouvu o spolupráci, která určí základní práva a povinnosti smluvních stran, a pak i text objednávky a jejího potvrzení pro každý dílčí obchodní případ. Pokud půjde o jednorázový obchodní případ, pak zvolte formu smlouvy, případně jen precizované objednávky a jejího potvrzení doplněného o všeobecné obchodní (prodejní či nákupní) podmínky.

21

III. Možnosti, podmínky a pravidla působení českých podnikatelů na německém trhu III.1. Volný pohyb zboží 40/ Jsou nějaká omezení v tom, kolik a jakého zboží lze do Německa dovézt k obchodním účelům? Obecně žádná taková omezení neexistují. V rámci jednotného vnitřního trhu ES se může zboží pohybovat zcela volně. Německé úřady mohou však omezit, či zcela zakázat dovoz zboží, které ohrožuje zdraví osob, zvířat a rostlin (např. zákaz dovozu hovězího masa z Velké Británie kvůli onemocnění BSE). Zvláštním předpisům podléhá dovoz zbraní. Obecně platí, že je také zakázán dovoz exotických zvířat, korálů, exotických rostlin atd., tedy zboží jež není možné dovážet na území celé EU. 41/ Může se stát, že náš výrobek, který vyvážíme do mnoha států EU, nebude smět být vyvážen do SRN? Ve výjimečných případech to možné je. Ačkoliv německý importér nepotřebuje na dovoz z ČR v zásadě žádné povolení či licence, u zvláště citlivých druhů zboží, například zemědělské a potravinářské výrobky, by si to měl ověřit. A to v případě zemědělských výrobků u Spolkového úřadu pro zemědělství a výživu (BLE – www.ble.de ) a u ostatních výrobků u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA – www.bafa.de). 42/ Jaké jsou povinnosti české firmy vzhledem k systému INTRASTAT? Po našem vstupu do EU byly zrušeny celní kontroly na hranicích ČR a ke sledování pohybu zboží mezi ČR a ostatními státy EU slouží systém INTRASTAT (statistický systém intrakomunitárního/vnitrounijního obchodu). INTRASTAT sleduje pouze pohyb zboží (ne služeb) mezi plátci DPH. Čeští vývozci jsou povinni přihlásit se do systému, pokud celková vyfakturovaná částka za zboží dodané do jiných členských států EU přesáhne v daném kalendářním roce 4 mil. Kč. V měsíci, kdy je tento tzv. asimilační práh překročen, vzniká povinnost registrovat se a odevzdat příslušnému celnímu úřadu měsíční hlášení. Registrovat se musí také dovozci, u nichž fakturovaná hodnota dovezeného zboží z jiných členských států EU v příslušném kalendářním roce překročí asimilační práh 2 mil. Kč. Registrace se provádí na místně příslušném celním úřadě. Jakmile se firma do systému zaregistruje, je povinna podávat měsíční hlášení i v těch měsících, kdy žádné vývozy ani dovozy z ostatních členských států EU neuskuteční. Každá firma plně zodpovídá za poskytnuté údaje v jednotlivých měsíčních hlášeních a v případě nepravdivých informací nebo neposkytnutí součinnosti je celní úřad oprávněn uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč (dle celního zákona č. 187/2004 Sb.). Více informací 22

získáte na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz), kde také najdete příslušné formuláře. 43/ Jak je to s placením DPH pří dodání zboží do Německa? Režim zdaňování DPH se po našem vstupu do EU výrazně změnil. Dodání zboží na území jiného členského státu již není považováno za vývoz zboží (není automaticky osvobozeno od DPH). Plátcům DPH v ČR tak vznikají nové povinnosti. Je třeba rozlišovat, zdali odběratel zboží v jiném členském státě je registrován jako plátce DPH či nikoliv. Dodání zboží plátci DPH registrovanému v Německu: Český vývozce zboží vyfakturuje dodané zboží bez DPH (nárok na osvobozené zdanitelné plnění z titulu dodání zboží do jiného členského státu). Povinnost odvést daň má německý dovozce. Český plátce je však povinen uvést na fakturu mj. DIČ odběratele (náležitosti vystavené faktury stanovuje zákon o DPH č. 235/2004 Sb.), sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně (dle §34 zák. č. 235/2004 o DPH – osvobozeno od daně) a mít důkaz o dodání zboží do Německa (např. potvrzený dodací list). Uvedené DIČ odběratele na faktuře musí být platné. Proto je vhodné požádat německého partnera o spolupráci (viz ot. 44). Dodání zboží osobě, která není v Německu registrována jako plátce DPH: Český vývozce vystaví v tomto případě fakturu za zboží včetně DPH, kterou následně standardně odvede finančnímu úřadu v ČR. Zde se tedy výrazně mění situace po vstupu do EU. Jiná situace však nastává v případě, kdy český plátce DPH dodá německým neplátcům DPH (většinou soukromým osobám) během jednoho kalendářního roku zboží, jehož celková hodnota překročí 100 000 EUR. V tomto případě se jedná o tzv. Zasílání zboží. Český plátce je pak povinen se zaregistrovat k DPH v Německu a z takto dodaného zboží v Německu přiznat a zaplatit DPH (16%). 44/ Jak si mohu ověřit, zda je můj německý partner skutečně registrován k DPH? Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je požádat partnera o spolupráci a mít od něj vystavené prohlášení, popř. si od něj vyžádat kopii osvědčení o registraci k DPH. Jestliže váš německý partner nechce být obtěžován, můžete využít informační systém VIES (www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/de/vieshome.htm) a jeho prostřednictvím se dozvědět, zda DIČ v Německu skutečně existuje. Bohužel z důvodu ochrany osobních údajů na serveru VIES nezjistíte, komu zadané DIČ patří. Pokud oslovíte místně příslušný finanční úřad o ověření DIČ, získáte obdobné informace o platnosti DIČ, ale nemáte opět zaručeno, že toto DIČ náleží právě vašemu obchodnímu partnerovi. 45/ Platí se při dodání zboží do Německa spotřební daň? Při dovozu vybraných druhů zboží do Německa jsou vybírány spotřební daně. Jedná se o následující daně: Daň z ropných produktů, Daň z tabáku a tabákových výrobků, Daň 23

z elektrického proudu, Daň z lihu a destilátů, Daň z piva, Daň ze šumivého vína, vína a jejich meziproduktů a Daň z kávy a z výrobků z kávy. Tyto daně jsou vybírány Spolkovou celní správou i při dovozu ze zemí, které jsou členy EU. Bez daně lze toto zboží dovážet jen v omezeném množství a pro osobní spotřebu. Více informací o těchto daních naleznete na stránkách Spolkové celní správy (www.zoll-d.de), kde najdete i konkrétní sazby a formuláře. 46/ Jsou nějaké rozdíly v tom, je-li odběratelem firma, nebo přímo němečtí zákazníci? Podstatný rozdíl je v povinnosti fakturovat a odvádět DPH. I v takovém případě je nutno rozlišovat, zdali je firma registrována v Německu jako plátce DPH či nikoliv. Více informací naleznete u otázek věnovaných placení DPH. Dalším rozdílem je povinnost zajistit likvidaci obalů prostřednictvím systému zeleného bodu (Grüner Punkt). Dodává-li česká firma přímo konečným zákazníkům (domácnostem) v SRN, pak je povinna zajistit i sběr a likvidaci obalů. Dodává-li naopak německým firmám, které zboží dále distribuují, pak je na dohodě s partnerem v SRN, kdo sběr a likvidaci obalů na své náklady zajistí. Více informací viz otázka 87. 47/ Jak je to s uznáváním certifikátů, technických osvědčení atd.? V souladu s předpisy pro fungování jednotného vnitřního trhu Evropského společenství a s příslušnými rozhodnutími Soudního dvora ES může být zboží, které je uvedeno na trh jednoho členského státu, bez dalších administrativních požadavků uvedeno na trh ve všech ostatních členských státech ES. Formálně tedy není možné požadovat po českých exportérech jakékoliv certifikáty a osvědčení, která nejsou nutná při uvedení zboží na trh v České republice. Na druhou stranu je však pravda, že němečtí zákazníci jsou velmi nároční a nemají příliš důvěry ke zboží z východní a střední Evropy. Proto se mohou čeští exportéři setkat s požadavky svých obchodních partnerů na dobrovolnou certifikaci jejich zboží a výrobních postupů certifikačními autoritami v SRN. Po právní stránce je taková certifikace zbytečná, je však jistě vhodným marketingovým krokem, který může snížit nedůvěru německých spotřebitelů vůči českému zboží.

III.2. Volný pohyb osob 48/ Jaký je podle německého práva vztah mezi povolením k pobytu a pracovním povolením? Povolení k pobytu je spjato s délkou vašeho pobytu v SRN a vyřizují ho orgány cizinecké policie, tedy ministerstva vnitra. V SRN smíte být bez povolení k pobytu nejdéle tři měsíce, ale již po měsíci musíte svůj pobyt hlásit na cizineckém úřadě. Navíc 24

se povolení k pobytu váže nejen k pracovním důvodům, ale také k důvodům rodinným (soužití manželů), humanitárním atd. Povolení k pobytu je buď časově omezené nebo trvalé. Pracovní povolení je spjato zejména s mírou nezaměstnanosti v příslušném regionu, a proto ho vyřizují především místní pracovní úřady. Dbá se o to, aby přednost při zaměstnávání měli němečtí pracovníci, až pak pracovníci z dalších zemí EU a až naposledy pracovníci ze zemí mimo EU. Spolkové orgány rozhodují spíše o potřebných oborech – viz tzv. zelené karty pro pracovníky v oboru IT. Pracovní povolení se většinou vydává bez ohledu na délku pobytu, ale překročí-li délka pobytu tři měsíce, je povolení k pobytu nutné. Kdo má povolení k trvalému pobytu, nepotřebuje pracovní povolení. Problematika je však velmi komplikovaná a bude ještě upravena novým přistěhovaleckým zákonem, který začne v SRN platit od 1.1.2005. 49/ Které právní normy upravují v SRN problematiku pracovních povolení? Je to zákon o sociálním zabezpečení III (Sozialgesetzbuch – SGB III) a zejména pak Nařízení o pracovním povolení (Abeitsgenehmugungsverordnung – ArGV). Ty řeší problematiku pracovních povolení centrálně, pro celou SRN. Vzhledem k různé míře nezaměstnanosti v jednotlivých částech SRN se však doporučuje i v oficiálních materiálech pracovních úřadů, aby se každý konkrétní případ konzultoval na místním pracovním úřadě, kde má být práce poskytována. Více na www.arbeitsagentur.de 50/ Potřebujeme často při dodání našeho výrobku provádět v SRN montážní práce. Budeme na ně potřebovat po vstupu do EU pracovní povolení? Po tzv. euronovele Nařízení o pracovním povolení (ArGV – viz otázka 49) z dubna 2004 pracovní povolení potřebovat nebudete. Pokud by se mohlo jednat o sporný případ (kvůli montáži plastových oken provádíte významnou úpravu domu), doporučujeme vyžádat si raději písemné stanovisko místního pracovního úřadu. To by měl zajistit odběratel. 51/ Můžeme jako firma na smlouvu o dílo pracovat v SRN pro soukromou osobu? To možné není. Smlouvu o dílo umožňující vám práci v SRN můžete podepsat pouze s podnikatelským subjektem. Výjimkou jsou pouze restaurátorské práce. 52/ Mohu v SRN pracovat jako tzv. sezónní zaměstnanec? Získáte-li k tomu od Centrály pro zprostředkování práce (Zentrale für Arbeitsvermittlung - www.arbeitsagentur.de) pracovní povolení, pak ano. Sezónní zaměstnání se povoluje v zemědělství, lesnictví, pěstitelství (ovoce a zelenina), pro práce na pilách, v hotelích a pohostinství a to maximálně na 3 měsíce.

25

53/ Chci v SRN jako OSVČ provozovat dlouhodobě řemeslnou činnost. Je to možné a jak mám postupovat? Z území ČR to možné není. Můžete ale využít práva na usazení a v SRN si založit vlastní živnost. K tomu doporučujeme kontaktovat nejdříve příslušnou německou řemeslnickou komoru a tam si získat potřebné informace. Budete se muset registrovat na příslušném živnostenském úřadu, budete muset získat povolení k pobytu, mít trvalé bydliště a nějakou provozovnu atd. 54/ Jsme stavební firma a chceme s našimi zaměstnanci podnikat na německém trhu. Bude to možné, když si v SRN založíme dceřinou společnost? Vaše dceřiná společnost bude subjektem německého práva (německá firma) a ta by k zaměstnávání českých dělníků potřebovala souhlas místního pracovního úřadu, což je nereálné. Teoreticky by ale mohla podepsat s mateřskou firmou v ČR smlouvu o dílo, na jejímž základě by čeští zaměstnanci mateřské firmy mohli v SRN pracovat. Doporučujeme však vždy obdobná řešení konzultovat s odborníky a místně příslušnými úřady. 55/ Slyšel jsem, že si český pracovník našel práci v Německu prostřednictvím sítě EURES. Co to znamená? EURES je celoevropská síť poradenských míst, která mají umožnit mobilitu zaměstnanců v EU. V každém státě EU jsou do ní zapojeny místní úřady práce, které si navzájem vyměňují informace o volných pracovních místech. Konkrétně německé pracovní úřady by do této databáze volných míst měly zadávat ta pracovní místa, na něž také bez problémů vydají pracovní povolení. Více se lze dozvědět na stránkách EURES na portálu www.mpsv.cz . Centrální evropská prezentace tohoto systému je na adrese www.europe.eu.int/eures . 56/ Chci si najít v SRN pracovní místo. Potřebuji k tomu povolení k pobytu nebo nějaké jiné povolení? Můžete do SRN vyjet, hledat místo, účastnit se konkurzů, pohovorů atd. a to bez povolení k pobytu nejdéle po dobu tří měsíců. Pak již musíte povolení k pobytu mít (jako občan EU byste jej měl získat bez problémů). Po měsíci pobytu v SRN vzniká povinnost nahlásit se na cizinecký úřad. Opuštěním německého území se běh doby pobytu v SRN zastavuje. 57/ Jak se prokazuje délka mého pobytu v SRN, když se do pasu nedává vstupní razítko a navíc tam mohu cestovat i jen s občanským průkazem? To je samozřejmě nesnadné. Nepodceňujte ale schopnosti německé policie a to zejména v případech, kdy budete pobývat na jednom místě.

26

58/ Když bude mít naše dceřiná společnost v SRN své zaměstnance, bude za ně muset platit sociální pojištění ? Ano. Jako zaměstnavatel je budete muset nahlásit u místní nemocniční pokladny a tím budou pojištěni pro případ nemoci, nezaměstnanosti i v rámci zákonného důchodového pojištění. Příspěvky na sociální pojištění platí z poloviny zaměstnavatel a z poloviny zaměstnanec.Více informací lze najít na stránkách české správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz/evropska_unie . 59/ Když vyšleme z ČR naše zaměstnance do SRN pracovat v rámci přeshraničního poskytování služeb, musíme za ně platit německé sociální pojištění? Nemusíte. Pro takového zaměstnance platí ve věci sociálního pojištění právní předpisy domovského státu. Měli byste je však vybavit osvědčením E 101 prokazujícím tuto skutečnost. Více se dozvíte na adrese Spolkového ministerstva zdravotnictví a sociálního pojištění www.bmgs.bund.de a na stránkách české správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz/evropska_unie (proklik Vysílání zaměstnanců).

III.3. Volný pohyb služeb 60/ Chceme v SRN poskytovat služby, ale nechceme si tam zakládat žádnou formu zastoupení (pobočky). Je to možné a kde se můžeme dozvědět podrobnosti? V rámci tzv. volného pohybu služeb můžete v SRN své služby poskytovat, pokud se nejedná o služby, u nichž platí přechodná regulace (stavebnictví atd.). Máte v zásadě pouze dvě omezení. Musí jít o dočasné poskytování služeb a musíte přitom dodržovat všechny povinnosti, které při takové činnosti mají i místní podnikatelé. Co se týče dočasnosti, je tento pojem vykládán velmi široce a to v souvislostech s charakterem a rozsahem služeb, jak často je v SRN poskytujete, s jakými intervaly atd. Povinnosti místních podnikatelů v oboru si musíte zjistit na živnostenském úřadě, řemeslnické komoře, cizineckém úřadu a podobně. 61/ Mohu jako OSVČ registrovaná v ČR dlouhodobě pracovat v SRN pro jedinou firmu (tzv. švarc systém)? Tento systém (v podstatě forma pracovního vztahu) je v Německu, stejně jako v České republice zakázán. V terminologii německých úřadů je označován jako „zdánlivá samostatnost.“ Používání tohoto systému ze strany českých občanů by představovalo pravděpodobně nejjednodušší způsob, jak obejít schválená přechodná období pro zaměstnávání pracovníků z nových členských států EU německými firmami. Obecně lze říci, že německé úřady postupují proti této formě „zaměstnávání“ daleko přísněji než 27

úřady u nás. Po rozšíření Unie lze nyní předpokládat, že se aktivita německých úřadů v tomto směru ještě zvýší, zejména ve vztahu k pracovníkům z nových členských zemí. 62/ Chceme v SRN pracovat na základě smlouvy o dílo. Je to možné? Vzhledem k tomu, že naším vstupem do EU se českým pracovníkům v SRN trh práce neotevřel, platí stávající smlouva o vysílání pracovníků na základě smluv o dílo (nesmí dojít ke zhoršení stavu). V zásadě platí, že pokud máte v SRN partnera, který má zájem podepsat s vámi smlouvu o dílo, měli byste si na Licenční správě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zjistit, zda vám může přidělit příslušný kontingent pracovních sil. Více informací najdete na stránkách Licenční správy portálu www.mpo.cz . 63/ Pokud jako česká firma dodáme do SRN zboží vyžadující odbornou montáž na místě (např. zahradní bazén), můžeme tyto práce provést vlastními zaměstnanci? Za jakých podmínek? V rámci volného pohybu zboží smíte svůj výrobek u odběratele namontovat a to i vlastními zaměstnanci a bez pracovního povolení. Problém by mohl nastat, pojmete-li montážní práce příliš široce a zahrnete do nich i činnosti, které montáži předcházejí či po ní následují. Protože v tom mohou vzniknout nejasnosti, doporučujeme vám požádat o stanovisko Spolkovou agenturu pro práci v Norimberku (www.arbeitsagentur.de). S takovým stanoviskem a v souladu s ním byste pak mohli montovat bazény po celé SRN. 64/ Naše firma se zabývá speciální údržbou strojírenských zařízení. Můžeme poskytovat naše služby německým klientům v jejich provozovnách? Můžete tyto služby poskytovat v rámci tzv. přeshraničního poskytování služeb. Vaši zaměstnanci nebudou potřebovat pracovní povolení, ale bude se muset jednat o práci časově omezenou a budete při ní muset splňovat všechny podmínky, které by musela splňovat německá firma. Doporučujeme proto nejdříve si tyto podmínky zjistit (například v hospodářské či řemeslnické komoře). 65/ Dodáváme do SRN systémy oplocení, ale potřebovali bychom tam mít i sklad a drobnou výrobnu, kde bychom prováděli konečné úpravy. Je to možné a mohou tam pracovat naši zaměstnanci? Možné to je. Šlo by to řešit založením odštěpného závodu nebo dceřiné společnosti. Za určitých podmínek by se to zřejmě dalo kombinovat i s přeshraničním poskytováním služeb, případně s montáží dodaného výrobku. Zřejmě by bylo možné toto provozovat i tak, abyste mohli mít pouze české zaměstnance. Konečné řešení bude záležet na více okolnostech – jaké pracovní činnosti budete muset v SRN provádět, kolik zaměstnanců budete potřebovat a v jakých profesích, kolik budete mít zakázek a zda tam budou muset být někteří (a jací) zaměstnanci trvale, zda budete chtít být německým daňovým

28

či právním subjektem atd. Doporučujeme kontaktovat specializovanou poradenskou firmu, která se německým trhem zabývá a která jistě optimální řešení najde. 66/ Poskytujeme služby německým firmám. Jakou sazbu DPH máme použít a kde máme daň zaplatit? Pro správné uplatnění daně je v obecné rovině důležité určit, kde je místo plnění, kdo službu poskytuje, pro koho je služba poskytována a o jakou službu se jedná. V případě, kdy se místo plnění nachází v ČR, pak je česká firma povinna vyfakturovat poskytnutou službu s českou sazbou DPH a tuto daň i v ČR odvést. V případě, kdy je místo plnění v Německu, pak česká firma vyfakturuje tuto službu bez DPH. DPH je pak povinen vypočíst a odvést německý odběratel v Německu (je-li tam registrován jako plátce DPH). Není- li odběratel registrován jako plátce DPH v SRN, pak je česká firma povinna se v Německu k DPH zaregistrovat a fakturovat s německou sazbou DPH. Existuje též přenesení daňové povinnosti na osobu registrovanou k dani v Německu přestože byla služba poskytnuta v ČR (např. práce na movité věci). 67/ Kde je místo plnění u služeb, pokud jsou poskytnuty českou firmou německému odběrateli? Obecně platí, že místo plnění je v zemi, kde má poskytovatel služby své sídlo. V případě českých firem je tedy místo plnění ve většině případů v ČR. Existují však následující výjimky z tohoto pravidla, kde může být místo plnění i v Německu: 1. Služby vztahující se k nemovitosti - místo plnění je tam, kde se dotyčná nemovitost nachází. 2. Přepravní služby - místo plnění se nachází v zemi, kde je přepravní služba poskytnuta. Jedná-li se o přepravu mezi jednotlivými členskými státy, pak je místo plnění v zemi, kde byla přeprava zahájena. Je-li však odběratel služby registrován jako plátce DPH v některém členském státě, pak je místem plnění země, kde je odběratel k DPH registrován. Stejná pravidla platí i pro služby související s přepravou. 3. Služby kulturní, sportovní a umělecké - místo plnění je v zemi, kde je služba poskytnuta. 4. Služby oceňování movité věci, nebo práce na movité věci (oprava, údržba, úprava, zpracování, montáž, instalace, leštění, broušení, lakování a jiné zušlechťovací práce na movité věci jiné osoby) - místem plnění je místo, kde byla služba poskytnuta. Pokud je však služba poskytnuta německému plátci DPH a věc je po poskytnutí služby vyvezena zpět do Německa, pak je místem plnění Německo. 5. Zprostředkování služby - místo plnění je obecně stejné jako místo plnění služby, která je zprostředkována. Je-li však zprostředkování služby poskytnuto plátci

29

DPH registrovanému v jiném členském státě, pak je místem plnění země, kde je odběratel registrován jako plátce DPH. 68/ Co jsou to reverse-charge služby a jak se u nich uplatňuje DPH? Reverse-charge jsou zvláštní skupinou služeb, u kterých je místem plnění místo, kde má odběratel služby své sídlo. Do této skupiny patří následující služby: • převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva, •

reklamní služba,

•

poradenská, inženýrská, konzultační, právní, účetní a jiná podobná služba, zpracování dat a poskytnutí informací,

•

bankovní, finanční a pojišťovací služba, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,

•

poskytnutí pracovní síly,

•

nájem movité věci, s výjimkou všech druhů dopravních prostředků,

•

telekomunikační služby,

•

provozování rozhlasového a televizního vysílání,

•

elektronická služba,

•

přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti,

•

poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby (zprostředkovatelská služba), která spočívá v obstarání služby z této skupiny.

III.4. Svoboda usazování (zakládání provozoven) 69/ Jaké výhody mi přinese přímý vstup na německý trh formou vlastní pobočky, nebo dceřiné společnosti? Otevření vlastního zastoupení na německém trhu v jakékoliv formě přispívá v každém případě ke zvýšení prestiže české firmy, neboť ta v tomto okamžiku vystupuje vůči svým německým partnerům v podstatě z pozice domácího subjektu. Podstatnou výhodou je také urychlení vzájemné komunikace a každodenní mapování podmínek trhu, s nímž je takto možno navázat mnohem užší kontakt. Nikoliv nepodstatnou výhodou je možnost získávat rychleji a přímo zkušenosti z tohoto trhu, které se mohou stát zdrojem inspirace a motivace i pro podnikatelské aktivity 30

prováděné v ČR. Nové zkušenosti týkající se zejména způsobu práce, řízení podniku, organizace práce a marketingu lze velmi dobře využít i na českém trhu. I poměrně nepopulární povinné členství v hospodářských komorách přináší výhody v podobě rychlých a přímých informací o dění na trhu. Zajímavou příležitostí může být i získání podpory (informační, marketingové či finanční) od místních hospodářských institucí, či přístup ke službám místních bank včetně úvěrů. 70/ Chci v SRN podnikat. Čím bych měl začít? Prvním krokem by mělo být vyjasnění, proč tam chcete podnikat, co tím sledujete hned, k čemu to má vyústit v budoucnu. Následně byste si měli ujasnit, kde konkrétně v SRN chcete podnikat, kde chcete mít sídlo, protože v různých místech mohou existovat odlišné podmínky pro podnikání. Pak byste si měli získat všechny důležité informace z předpokládaného místa podnikání (daňové, účetní, podmínky pro registraci, ceny nájmů a služeb atd.). V konečné fázi rozhodování byste měli zvážit, jaká forma zastoupení v SRN bude optimální. Vzhledem k možným složitostem při získávání informací doporučujeme využívat služeb specializovaných firem, které německý trh dlouhodoběji zpracovávají. 71/ Jako český podnikatelský subjekt (právnická osoba či OSVČ) si chci založit v SRN své zastoupení. Jaké mám možnosti? Můžete si založit tzv. nesamostatnou provozovnu, odštěpný závod nebo dceřinou společnost (například GmbH). Jako OSVČ si můžete též zažádat o vydání německého živnostenského oprávnění, které může být, jako v ČR, vázáno na určité podmínky. 72/ Co to je nesamostatná provozovna (Betriebsstätte)? Není subjektem německého práva a ani nevyžaduje daňovou registraci (je to obdoba české provozovny), pokud nepřináší žádný příjem. Je výhodná zejména jako kontaktní místo pro prvotní (časově omezené) jednání s německými partnery, mapování trhu, marketingové a jiné akce, pro něž je vhodné mít adresu v SRN. V SRN se pouze ohlašuje, je plně součástí české firmy. 73/ Jak mohu založit nesamostatnou provozovnu? Nejdříve si najdete v SRN místo, kde ji budete provozovat a podepíšete o tom potřebnou smlouvu (např. nájemní). Pak s touto smlouvou nahlásíte na příslušném živnostenském úřadu v ČR novou provozovnu, jejíž registraci si necháte potvrdit. S přeloženým českým potvrzením o nahlášené provozovně a s přeloženým dokladem o vlastní subjektivitě zaregistrujete osobně na místně příslušném úřadu provozovnu v SRN. O registraci v SRN obdržíte doklad, který je vhodné předat v kopii na živnostenský úřad v ČR.

31

74/ Potřebuje zástupce nesamostatné provozovny v SRN nějaká povolení? Protože se u nesamostatné provozovny nepředpokládá trvalý pobyt jejího zástupce v SRN, žádná povolení nepotřebuje. 75/ Co to je samostatná provozovna (Niederlassung / Zweigniederlassung)? Je to obdoba českého odštěpného závodu. Vyžaduje zapsání do německého obchodního registru, ale nestává se subjektem německého práva. Nemůže tedy provádět samostatné právní úkony, žalovat, být žalován atd. – to musí vždy český subjekt, jehož je odštěpný závod součástí. Stává se ale subjektem německého účetního a daňového systému, tedy účtuje a zdaňuje podle německé úpravy, jako německá firma. Je vhodná zejména pro aktivity jako přijímání objednávek, vyjednávání obchodů, vyřizování reklamací, reklamační servis, pro menší výrobní aktivity atd. Nemusí mít základní jmění. 76/ Jak mohu založit samostatnou provozovnu? Je to již složitější proces než u provozovny nesamostatné a doporučujeme proto i účast německého právníka a notáře. Začít by se mělo vyhledáním vhodného sídla takové provozovny a následně nalezením právníka, který zajistí potřebné náležitosti (sepíše potřebné listiny nutné k registraci, zajistí notáře, jedná s příslušným soudem o registraci atd.) 77/ Jak mohu v SRN založit dceřinou firmu – společnost s ručením omezeným? Proces je obdobný jako v ČR. Po nalezení sídla dceřiné firmy doporučujeme nalézt i advokáta, který zajistí vše potřebné. Tomu je pro sepsání společenské smlouvy nutné dodat potřebné informace – seznam společníků, jaké mají mít vztahy, kdo bude odpovědným zástupcem, kde bude sídlo firmy, jaký bude mít název, které činnosti chce provozovat, jak se bude ve firmě rozhodovat, jaké bude mít orgány atd., jako u firmy české. Německý právník zajistí následně další potřebné úkony – notářské zápisy, registrace na příslušných institucích atd. 78/ Kolik stojí založení GmbH v SRN? To je samozřejmě různé, podle počtu živností, výše základního jmění atd. Společnost se základním jměním v minimální výši 25 000 EUR, se třemi volnými živnostmi, dvěma společníky, s jednoduchou společenskou smlouvou atd. by měla být založena s náklady na vše potřebné (odměna advokátovi, notářské a další poplatky) ve výši od cca 1 700 – 2 000 EUR. 79/ Chceme si v SRN založit dceřinou společnost GmbH. Můžeme v ní zaměstnávat české a později německé pracovníky? V zásadě platí, že tzv. klíčoví pracovníci (majitelé a řídící pracovníci mateřské firmy v ČR) mohou v dceřiné společnosti pracovat v rámci volného pohybu služeb a nemusí 32

být proto v dceřiné společnosti ani zaměstnáni, pokud v ní nepracují trvale. Pokud v ní budou pracovat trvale v roli jednatelů či dalších řídících pracovníků, budou muset žádat o povolení k pobytu (tedy mít i trvalé bydliště), ale nemusí mít pracovní povolení (doporučujeme však prověřit na místním pracovním úřadě). Čeští výkonní pracovníci (úředníci, dělníci atd.) budou muset žádat o pracovní povolení a je zcela na místním úřadu práce, zda ho obdrží. Pro všechny zaměstnance dceřiné firmy platí požadavky a podmínky jako pro zaměstnance německé (tarifní mzdy, sociální pojištění, úrazové pojištění atd.). 80/ Lze si v SRN koupit již existující GmbH, která je bez závazků? I v SRN existují firmy, které se zakládají pro následný prodej tzv. kabátové společnosti. Jde o společnosti různých právních forem, nejčastěji ale GmbH (s.r.o.). I u těchto společností jsou ale nutné následné právní úkony jako změny společníků, sídla, předmětů činnosti atd. Protože tyto úkony trvají zhruba stejně dlouho, jako při zakládání společnosti nové, efekt tohoto řešení se ztrácí. 81/ Jaké jsou podmínky pro kvalifikaci a její uznávání? U živností volných, kde není nutné prokázat kvalifikaci ze strany německých živnostníků, není nutné prokazování kvalifikace ani českými subjekty. Odlišná situace však nastává v okamžiku, kdy má být provozována živnost vázaná, která vyžaduje splnění kvalifikačních předpokladů. V některých oborech již došlo k dohodám o uznávání kvalifikace ve všech členských státech. U žadatele je zpravidla prozkoumáno, zda jeho kvalifikace získaná v ČR odpovídá kvalifikaci požadované v SRN. Pokud tomu tak není, je nutné absolvovat dodatečná školení, či kursy a složit příslušnou zkoušku. Pak lze vykonávat i živnost vázanou. Více informací sdělí pracovní úřady a další státní orgány v místě podnikání. 82/ Musí mít jednatel dceřiné společnosti v SRN trvalé bydliště? Pokud bude v SRN pracovat nepřetržitě déle než tři měsíce, musí žádat o povolení k pobytu, jehož součástí je i trvalé bydliště. V době zpracovávání těchto odpovědí ale není zcela jasné, jak to bude v případech, kdy bude jednatel k výkonu své funkce dojíždět. V Bavorsku, konkrétně v Regensburgu, to nutné není. V BádenskuWittenbersku se to vyžaduje. Problém je zřejmě v tom, jak v které spolkové zemi bude řešeno tzv. fiktivní převzetí doporučené pošty. 83/ Můžeme si v německé bance otevřít firemní účet (více účtů)? Ano, můžete si založit účtů kolik chcete. Stačí doklad o existenci firmy (např. ověřený překlad výpisu z obchodního rejstříku, případně doklad o registraci zastoupení v SRN) a osobní doklad (např. cestovní pas). Lze si zajistit i elektronické ovládání účtu z ČR.

33

84/ Jak to bude s placením daní, založím-li v SRN provozovnu nebo dceřinou firmu? Z hlediska zákonů daňových platí, že zisk se musí danit v té zemi, kde byl vytvořen. Z toho vyplývá, že budete-li vytvářet zisk v SRN, musíte se zde stát plátcem daní a tedy se k tomu účelu i registrovat. Nemůžete dlouhodobě podnikat v SRN a nebýt zde nějakým způsobem daňově registrován. Jak a jaké daně budete platit doporučujeme konzultovat s německým daňovým poradcem. 85/ Jaká pravidla platí pro vedení účetnictví provozovny nebo zastoupení v SRN? Budou to samozřejmě pravidla určená německým právem. Navíc záleží na tom, jakou formu bude mít vaše zastoupení (odštěpný závod, dceřiná společnost) 86/ Jaké další podmínky a požadavky musí moje nová provozovna nebo společnost splňovat (např. v oblasti bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí, sociální problematiky (odbory apod.), požárních předpisů atd.)? Kde získám potřebné informace? Tyto záležitosti se budou lišit podle toho, v jakém oboru budete podnikat, v jakém rozsahu atd. Doporučujeme obrátit se na místně a věcně příslušnou hospodářskou či řemeslnickou komoru, případně na poradenskou firmu, která se podnikáním zahraničních firem v SRN zabývá. Problém je i v tom, že v SRN probíhá v rámci Agendy 2010 řada změn, jejichž aktuální stav je třeba sledovat průběžně.

34

IV. Praktické informace a řešení problémů 87/ Jaký význam má tzv. Zelený bod (Der Grüne Punkt) a jaké jsou podmínky pro toto označování? Podle Nařízení o obalech (Verspackungsverordnung), které vstoupilo v platnost 12.6.1991, musí být zajištěn sběr a recyklace všech obalů, které jsou na území SRN prodány konečným spotřebitelům. Nařízení se tedy téměř výhradně týká jen spotřebitelských obalů, přičemž přepravní obaly, jejichž cesta končí u velko- a moloobchodníků a u prostředníků jsou z jeho působnosti vyjmuty. Nařízení se však vztahuje i na obaly, které jsou dodávány restauracím, hotelům, nemocnicím, malým živnostníkům a zemědělským podnikům. Výrobci a distributoři obalů jsou podle tohoto nařízení povinni zajistit sběr a likvidaci těchto obalů vlastními silami, nebo za pomoci k tomuto účelu speciálně zřízené společnosti. Takovou společností je Daules System Deutschland AG, která má status nevýdělečné akciové společnosti. Výrobci či distributoři obalů mohou požádat tuto společnost o vydání licence, která je spojena s povinností zaplatit poplatek za obaly, které byly uvedeny do oběhu v SRN, a s povinností podávat pravidelná hlášení. Držitelé licence pak mají právo (nikoliv povinnost) označit své výrobky symbolem zeleného bodu. Z hlediska německého práva je lhostejné, který článek distribučního řetězce povinnost zaplatit poplatek za sběr a recyklaci obalů splní. Záleží tedy na vzájemné dohodě obchodních partnerů, kdo příslušný poplatek zaplatí. Kontrolu splnění povinnosti provádí namátkově společnost Duales System Deutschland AG pomocí kontrol výrobků přímo v distribuční síti. Výrobek je vždy porovnán s centrální databází, kde je zjištěno, zdali některý obchodní článek příslušný poplatek zaplatil. Z hlediska samotné kontroly je označení výrobku logem zeleného bodu nepodstatné. Důležité je, zda byl uhrazen poplatek. Více informací o fungování systému a o způsobu výpočtu poplatků (včetně příkladů kalkulace) je možno nalézt na stránkách www.gruener-punkt.de. České firmy se mohou v případě zájmu o získání licence na zelený bod obracet na Česko-německou obchodní a průmyslovou komoru v Praze, která uzavření smluv zprostředkovává. Více informací o této službě a aktuální kontakty naleznete na stránkách Česko-německé obchodní a průmyslové komory na adrese www.dtihk.cz. 88/ Co to je SOLVIT? Jedná se o síť specielních institucí fungujících ve všech státech EU, které mají pomáhat podnikatelům řešit jejich problémy s úřady jiných členských zemí. Máte-li podezření, že jste v jiné členské zemi diskriminováni, podáte si stížnost na SOLVIT ve vlastní zemi a ta již zajistí, aby byla vyřízena v zemi údajné diskriminace. Do týdne byste se měli dozvědět, zda je stížnost považována za oprávněnou a do dalších šesti týdnů, jak byla vyřízena. Český SOLVIT sídlí v budově Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Praze. 35

Více na www.mpo.cz. Se sítí SOLVIT spolupracují i česká Euro Info Centra, na něž se můžete také s žádostí o pomoc obracet – viz www.euroinfocentrum.cz . 89/ Řeší SOLVIT problémy i mezi podnikatelskými subjekty z různých zemí EU? Nikoliv. SOLVIT řeší pouze problémy mezi občany (i v roli podnikatelů) a státními institucemi - například, když příslušný úřad jiného členského státu odmítne povolit provozování určité živnosti nebo klade na firmy z jiných členských zemí EU požadavky nad rámec pravidel jednotného trhu. 90/ Německá firma si u nás objednala výrobu podle své výkresové dokumentace, ale nyní po nás chce, abychom vyráběli podle nově dodaných a upravených výkresů. My to však nedokážeme zvládnout v původním termínu a za již smluvně dohodnutou cenu. Co máme dělat? Rozhodně trvejte na tom, aby změna zadání byla stvrzena písemně (dodatkem ke smlouvě či k objednávce) a aby bylo zřejmé, že zadavatel respektuje změnu termínu dodání, případně i ceny. 91/ Zjistili jsme, že náš německý odběratel začal distribuovat naše výrobky pod svou novou firmou, která ale není naším odběratelem. Co s tím máme dělat? Rozhodně doporučujeme o tom s partnerem jednat, protože to může (i když nemusí) být signál o tom, že firma, která vaše výrobky odebírá, bude bankrotovat. 92/ Funguje v SRN trh s pohledávkami obdobně jako v ČR? Zdaleka tomu tak není. Protože je v SRN fungující soudní systém, většina sporů o nezaplacené pohledávky se zde řeší dohodou či tzv. upomínacím řízením (v ČR řízení o platebním rozkazu). Je-li nutné tzv. klasické soudní řízení, tak i v něm se lze dostat k rozsudku daleko rychleji než v ČR. Je proto daleko méně důvodů, proč s pohledávkami obchodovat. 93/ Svůj spor s německým odběratelem musíme řešit u německého soudu, ale soudní náklady jsou pro nás příliš vysoké. Můžete nám poradit, jak to řešit? V SRN se financováním soudních sporů zabývá společnost D.A.S. ProFi AG z Mnichova. Pro české podnikatele tuto službu ve spolupráci s německou advokátní kanceláří Wohlfarth, Dr. Gutmann, Pitterle ze Stuttgartu obstarává společnost Dr. Molnár + Partners Consulting (www.drmpc.cz). Podmínkou je sporná částka vyšší než 50 000 EUR a Vaše dostatečně silná důkazní situace (tedy existence potřebných listinných a dalších důkazů).

36

94/ Náš německý partner nám dosud neuhradil fakturu, ačkoliv termín platby vypršel již před měsícem. Co máme dělat? Zašlete doporučeně jednu upomínku s termínem platby do cca deseti dnů. Pokud ani pak platba nepřijde, nechte poslat předžalobní upomínku německým advokátem. Pouze německý advokát bude totiž moci podávat ve věci u německého soudu žalobu nebo jiným způsobem ohrožovat majetek dlužníka. 95/ Chceme při vymáhání naší pohledávky za německým dlužníkem požádat o pomoc i německou hospodářskou a průmyslovou komoru nebo příslušný svaz podnikatelů. Může nám to pomoci? Spíše ne. Pokud se tím vůbec bude taková instituce zabývat, pak jim dlužník většinou oznámí, že je pohledávka neoprávněná. Přitom o oprávněnosti pohledávky může rozhodnout pouze soud. V době, kdy v SRN bankrotuje značné množství firem, je při vymáhání pohledávek nejdůležitějším faktorem čas. Tímto postupem byste ho zbytečně ztráceli. 96/ Má význam využívat při vymáhání pohledávek služeb tzv. inkasních společností? Je to zřejmě nejlevnější způsob, jak vymáhat pohledávku prostřednictvím třetí osoby. Problém může být v tom, že zkušenější dlužník to může planým jednáním využít k získání času. Doporučujeme proto nechat zaslat první upomínku a nebude-li vyslyšena, pak co nejdříve využít služeb německého advokáta. 97/ Jaký má význam posílat dlužníkovi předžalobní upomínku německým advokátem? Proč nestačí advokát český? Význam je spíše psychologický. Německý dlužník si uvědomí, že se výrazně mění jeho pozice, protože německý advokát může podávat okamžitě u německého soudu žalobu a tím začít ohrožovat jeho majetek. Pokud pošle předžalobní upomínku advokát český, pak to nebývá vnímáno jako vážné ohrožení, protože český advokát žalobu u německého soudu podávat nemůže. 98/ Jaký je efekt předžalobní upomínky od německého advokáta a kolik taková služba stojí? Podle našich zkušeností reaguje na takovou upomínku zhruba 70 % německých dlužníků. Většina z nich vstřícně, tedy buď zaplatí nebo jednají o splátkách, snížení ceny kvůli vadám či termínu dodání atd. Menší část dlužníků buď pohledávku zcela odmítne, postaví proti ní vlastní pohledávku či hraje „mrtvého brouka“. Odměna advokáta za předžalobní upomínku je stanovena ceníkem a je dána výší pohledávky. Při pohledávce ve výši 3 000 EUR je to 209 EUR, při výši 10 000 EUR je to 506 EUR, při výši 30 000 EUR je to 778 EUR, při výši 80 000 EUR je to 1 220 EUR (ceny jsou uvedeny jako příklad, ceník je podrobnější). Dojde-li k jednání s dlužníkem, 37

mohou vzniknout vícenáklady za cestovné advokáta. Odměna zahrnuje zpracování a odeslání upomínky i následná jednání. 99/ Náš německý partner tvrdí, že je kvůli svým odběratelům v přechodné platební neschopnosti a požaduje od nás, abychom souhlasili s jeho splátkovým kalendářem. Nám asi nic jiného nezbude, ale chtěli bychom mít jistotu, že dluh skutečně uhradí. Jak máme postupovat? Ideální je, aby dlužník stvrdil svoji nabídku formou tzv. vykonatelného notářského zápisu. V něm potvrdí, že příslušnou částku skutečně dluží a jak ji bude splácet. Notářský zápis by měl současně obsahovat, že když se zpozdí s jednou splátkou, je ihned splatný celý dluh a že si je vědom, že tento dluh lze vymáhat rovnou exekucí jeho majetku. Obdobný vykonatelný dokument mohou sepsat i advokáti obou smluvních stran. Nesplní-li dlužník termín jediné splátky, lze žádat exekutora o výkon exekuce. 100/ Existuje v SRN možnost zkráceného soudního řízení jako je v ČR u platebního rozkazu? Pokud ano, kolik to stojí a jak dlouho to trvá? V SRN existuje institut tzv. upomínacího řízení (Mahnbescheid), který je obdobou českého platebního rozkazu. V případě podání návrhu ze hraničí je však příslušný pouze jeden soud v Berlíně a ten nestíhá vyřizovat podání příliš rychle (většinou však do tří měsíců). Cena se odvíjí od výše pohledávky. Jako příklad uvádíme celkovou cenu (soudní poplatek a odměnu advokáta) v EUR bez 16% DPH: pohledávka 3 000 – cena 209, pohledávka 10 000 – cena 506, pohledávka 30 000 – cena 778, pohledávka 80 000 – cena 1 220 atd. 101/ Jak účinné je tzv. upomínací řízení? Mezi německými partnery se vydáním rozhodnutí řeší cca 70% sporů. V případech zahraničních věřitelů podává drtivá většina německých dlužníků odpor a musí se stejně pokračovat tzv. klasickým soudním sporem. Němečtí dlužníci zřejmě spoléhají na to, že věřitelé z důvodů finančních či jiných nebudou podáním žaloby u příslušného soudu pokračovat. 102/ Budeme muset podávat na německého dlužníka soudní žalobu, ale v naší smlouvě jsme příslušnost soudu a platné právo neřešili. Kde je lépe podávat žalobu - v ČR nebo v SRN? Obecně je vždy lépe podávat žalobu tam, kde je majetek dlužníka. Navíc od našeho vstupu do EU platí i pro české podnikatele Nařízení Rady ES č. 44/2001 o působnosti, uznávání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních záležitostech, které stanoví, že ve většině obchodních sporů musí být žaloba podávána u soudu příslušného dle sídla dlužníka. Výjimky jsou například v případech sporů o nemovitosti, kde je příslušný soud dle jejího místa. Jde-li tedy o případ klasické pohledávky, pak musíte žalovat v SRN a v tom případě je lépe určit jako rozhodné německé právo. 38

103/ Můžeme se u německého soudu soudit podle českého práva? Můžete, ale má to značnou nevýhodu. Žádný německý soudce české právo nestudoval a tak bude muset vyžadovat na každý problém znalecké vyjádření od některé z institucí v SRN, která se zabývá mezinárodním právem (právem jiných zemí). Takový znalecký posudek bývá nejen značně drahý (platí nejdříve strana žalující), ale jeho vypracování může trvat i několik měsíců. 104/ Jaké jsou náklady spojené se soudním sporem v SRN? Jsou určeny příslušným ceníkem a není to jednotný procentní díl ze sporné částky. Ceník je poměrně komplikovaný a je rozdělený podle stadií soudního sporu. Pro přehlednost a alespoň základní orientaci uvádíme částky pro případy soudních sporů v první instanci zakončených při druhém jednání. Částky jsou v EUR a bez 16% DPH. O 3 000 – advokát 492,50, poplatek 178. O 10 000 - advokát 1 235, poplatek 392. O 30000 – advokát 1 915, poplatek 680. O 80 000 – advokát 3 020, poplatek 1 312 atd. Náklady musí hradit předem žalující, vyhraje-li soudní spor, hradí je dlužník. 105/ Jak probíhá obchodní soudní spor v SRN? Po obdržení žaloby zašle soud žalobu žalovanému a vyzve ho, aby se většinou do čtrnácti dnů vyjádřil k žalobě písemně. Co z žaloby žalovaný písemně nevyvrací, to jako by uznal. Reakce žalovaného je pak soudem zaslána žalujícímu opět s výzvou k reakci do čtrnácti dnů. Co z argumentů žalovaného žalující nevyvrací, jakoby uznal. Obě strany sporu se přitom musí vyjadřovat konkrétně a uvádět pro svá tvrzení i příslušné důkazy (písemné listiny, svědky atd.). Většinou již po této první výměně písemných stanovisek soud svolá ústní jednání. Na něm soudce vyjádří své stanovisko k projednávané věci a vyzve strany ke smíru. Pokud strany se smírem nesouhlasí, probíhá na dalších jednáních důkazní řízení – předkládání listin, výpovědi svědků atd., dokud soud nevynese rozsudek. 106/ V jaké výši navrhuje německý soud smír a jak k němu máme přistupovat? To je individuální. Navrhuje-li soud smír, pak tím vyjadřuje, že pohledávku nepovažuje za zcela oprávněnou a že i argumenty dlužníka mají svoji váhu. Smír pak znamená, že obě strany musí v něčem ustoupit. Nelze proto očekávat, že v rámci smíru dostanete celou pohledávku i s úroky a dalšími náležitostmi. Věřitel většinou ustoupí od svých původních protipožadavků (náhrada škody za pozdní dodání či nízkou kvalitu, nejasnosti ve smlouvě atd.) a dlužník ustoupí od úroků, případně i ve výši pohledávky. Podle našich zkušeností se smír v takových případech pohybuje většinou ve výši cca 3/4 původní pohledávky. Doporučujeme zvažovat návrh soudního smíru zodpovědně. Pokud mají argumenty dlužníka svůj právní význam, je lépe smír přijmout.

39

107/ Kdo může být u soudu jako svědek a jak se může na svoji výpověď připravit? Jako svědek může být navržen každý, kdo není současně odpovědným zástupcem žalující či žalované strany a má k projednávané věci o čem svědčit. Svědek by měl předem vědět, o čem má svědčit, jaké otázky může očekávat, jak vlastně řízení u soudu probíhá atd. Svědek nesmí být pouze vyzýván ke lživé výpovědi. Jakákoliv jiná příprava je možná a dokonce žádoucí. 108/ Je vhodné využívat ve smlouvách s německými partnery rozhodčí doložky a řešit tedy spory v rámci rozhodčího řízení? Tady asi jednoznačné stanovisko nelze dát. Rozhodčí řízení bývá mezi evropskými podnikateli využíváno spíše tehdy, když mají zájem řešit své spory mimo státní orgány a většinou o velké částky (například dceřiné firmy s mateřskou, mezi sebou atd.). Náklady na řešení sporů u renomovaných evropských rozhodčích soudů bývají také často výrazně vyšší než u soudů řádných. K řešení sporů českým rozhodčím soudem nebývají němečtí podnikatelé často ochotni, protože naše pověst zkorumpované země jim v tom brání. Doporučujeme proto zvažovat tuto otázku vždy případ od případu. 109/ Náš německý dlužník již více než rok slibuje, že nám dlužnou částku zaplatí, vystavil nám dokonce nekrytý šek, poslal kopii bankou potvrzeného platebního příkazu atd., ale peníze stále nepřišly. Máme na něj podat trestní oznámení? Německá státní zastupitelství, kam byste případné trestní oznámení měli nahlásit, v takových případech většinou oznámí, že se jedná o věc obchodní a jí tedy nepřísluší. V SRN se jen výjimečně orgány činné v trestním řízení zabývají spory mezi věřiteli a dlužníky. Pokud není evidentní přímý úmysl dlužníka věřitele podvést, pak to neřeší. A takovému úmyslu nenasvědčuje jednoznačně ani nekrytý šek a ani podaný platební příkaz, protože dlužník mohl očekávat platbu, která by vše pokryla. Navíc byste měli zvážit, k čemu je věřiteli dlužník ve výkonu trestu odnětí svobody. 110/ Existují v SRN soukromí exekutoři? Jak dlouhý a jak účinný je v SRN výkon exekuce? V SRN jsou pouze soudní exekutoři a ti jsou značně přetížení. Nejefektivnější je exekuce obstavením bankovního účtu, ale jeho číslo je lépe dodat. Efektivnost výkonu exekuce formou zabavování majetku je většinou nízká.

40

V. Zdroje informací Poradenské a informační služby WebTrade CZ s.r.o. – poskytuje informační, poradenské a asistenční služby pro export do SRN, provozuje portál www.exportdosrn.cz. V rámci poskytování služeb českým exportérům buduje i Centra služeb pro česko-německý obchod (www.spcgt.cz), v nichž zakládá a pomáhá provozovat pobočky českých firem v SRN. První centra jsou v Praze a v Regensburgu. Sdružení českých podniků v Německu - slouží k výměně zkušeností českých firem působících na německém trhu, obhajobě jejich společných zájmů i poskytování poradenských, informačních, vzdělávacích a dalších služeb. Sídlí v Berlíně, více informací na www.vtud.org Dr. Molnár + Partners Consulting s.r.o. – poskytuje poradenské a informační služby v oblasti rizik v česko-německém obchodě, obstarává německé právní služby. Více informací na www.drmpc.cz Euro Info Centrum Plzeň (EIC CZ 647) – poskytuje informační služby v oblasti evropské legislativy, zprostředkuje kontakty na zahraniční firmy, organizuje vzdělávací semináře v oblastech souvisejících s podnikáním v rámci EU. Více informací na www.bic.cz/eic . Další Euro Info Centra v ČR – kontakty viz www.euroinfocentrum.cz

Zdroje informací na Internetu Celní správy Spolková celní správa

www.zoll-d.de

Generální ředitelství cel ČR

www.cs.mfcr.cz

Komory a svazy Česko-německá obchodní a průmyslová komora

www.dtihk.cz

Spolkový svaz německého hospodářství

www.bdi-online.de

41

Německý sněm obchodních a průmyslových komor

www.ihk.de

Ústřední sdružení německých hospodářských svazů pro zprostředkování a odbyt

www.cdh.de

Spolkový svaz německého velkoobchodu a zahraničního obchodu

www.bga.de

Ministerstva a úřady Portál německé státní správy

www.bund.de

Spolkové ministerstvo spravedlnosti

www.bmj-bund.de

Spolkové ministerstvo financí

www.bundesfinanzministerium.de

Spolkové ministerstvo financí (daně)

www.bmf.bund.de

Spolkové ministerstvo zahraničních věcí

www.aussenministerium.de

Spolkové ministerstvo vnitra (pobyt)

www.bmi.bund.de

Spolkové ministerstvo hospodářství a práce (práce) www.bmwa.bund.de Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zabezpečení

www.bmgs.bund.de

Portál české státní správy

www.statnisprava.cz

Ministerstvo financí ČR

www.mfcr.cz

Česká daňová správa

cds.mfcr.cz

Celní správa ČR

www.cs.mfcr.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

www.mpo.cz

Licenční správa (při MPO)

www.mpo.cz (sekce Licenční správa)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

www.mzv.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí

www.mpsv.cz

Česká správa sociálního zabezpečení

www.cssz.cz

42

Podpora exportu v ČR Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade www.czechtrade.cz Česká Centra v zahraničí

www.czechcentres.cz

Česká exportní banka

www.ceb.cz

EGAP- Exportní garanční a pojišťovací společnost

www.egap.cz

Statistické úřady Český statistický úřad

www.czso.cz

Spolkový statistický úřad

www.destatis.de

Velvyslanectví Velvyslanectví ČR v SRN

www.czech-embassy.de

Velvyslanectví SRN v ČR

www.german-embassy.cz

Další ExportDoSRN - obecné informace ze SRN, poptávky a nabídky

www.exportdosrn.cz

Spolková agentura pro práci

www.arbeitsagentur.de

Telefonní seznam (SRN)

www.gelbe-seiten.de

Veletrhy - databáze veletrhů v SRN a v dalších zemích

www.auma.de

Výpisy z obchodního rejstříku v SRN

www.jusline.de

Zelený bod

www.gruener-punkt.de

Německá spolková banka

www.buba.de

VIES - systém pro ověřování DIČ europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/en/vieshome.htm EUR-Lex – legislativa EU

europa.eu.int/eur-lex

Sbírka zákonů ČR

www.mvcr.cz/sbirka 43

44

Rejstřík Termín

Otázka číslo

AG

15

Certifikace

viz Uznávání certifikace

Daně

84

Dceřiná firma

65,69,71,77,79,80,82

Dlužník

viz Vymáhání pohledávek

Dodání zboží

2,40,41,45,46

DPH

43,44,46,66-68,84

EURES

2,55

Exekuce

99,110

Exkluzivita

31

Export

viz Dodání zboží

GmbH

14,16,77,78,80

Grüne punkt

viz Zelený bod

Hospodářské komory

21-23,64,69,95

IHK

viz Hospodářské komory

Internet

viz Kontakty na firmy

INTRASTAT

42

KG

13

Kontakty na firmy

25-27

viz též DPH, Spotřební daň

45

Kvalifikace

viz Uznávání kvalifikace

Licenční správa

62

Minimální mzda

24

Montáž

viz Vysílání zaměstnanců, Poskytování služeb

Obchodní komory

viz Hospodářské komory

Obchodní právo

6-8

Obchodní rejstřík

10,11

Obchodní zastoupení

viz Provozovna

OHG

12

OSVČ

53,61,71

Pobočka

viz Dceřiná firma, Provozovna, Založení firmy

Pohledávky

92

Pojištění zaměstnanců

58,59,79

Povolení k pobytu

2,48,53,56,79,82

Poskytování služeb

2,60,63-68

viz též Vymáhání pohledávek, Soudní spory

viz též Trvalý pobyt

Práce na živnostenský list viz OSVČ Pracovní povolení

2,48-50,52,63,64,79

Právní služby

17,18,93,96-100,104

Právní subjektivita firem

9,72,73,75

Právo

viz Obchodní právo, Právo SRN

Právo SRN

5-7,102,103

46

viz též Soudní spory viz též AG,GmbH,KG,OHG

Provozovna

71-76

Přechodné období

1,2,61

Služby

viz Poskytování služeb

Smlouva o dílo

51,62

Smlouvy

19,38,39,73,108

Sociální pojištění

viz Pojištění zaměstnanců

SOLVIT

88,89

Soudní náklady

100,104

Soudní spory

103-108

Spotřební daň

45

Trvalé bydliště

53,79,82

Trvalý pobyt

48,74

Uznávání certifikace

47

Uznávání kvalifikace

81

Vymáhání pohledávek

94-102,108,109

Vysílání zaměstnanců

2,50,54,58,59,62,63

Vývoz

viz Dodání zboží

Založení firmy v SRN

2,69,71,73,76-79,86

Zaměstnání v SRN

2

Zelený bod

46,87

Žaloba

viz Soudní spory, Vymáhání pohledávek

viz též Smlouva o dílo

viz též Vymáhání pohledávek

viz též Povolení k pobytu, Trvalý pobyt viz též Povolení k pobytu

viz též Soudní spory

viz též EURES

47

Tato publikace byla vydána v rámci projektu „West-East Business Partnership“ za finanãní podpory Evropské komise

Euro Info Centrum PlzeÀ, záfií 2004