Bankovní institut vysoká škola Praha
Vývoj pracovní migrace po vstupu ČR do EU Bakalářská práce
Kateřina Brodská
Duben 2011
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Vývoj pracovní migrace po vstupu ČR do EU Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Brodská Studijní obor, specializace
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Lucie Sandmann, M. A.
Duben 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne
……………………...
Poděkování: Ráda bych vyuţila této moţnosti a poděkovala na tomto místě všem, kteří se podíleli na
vzniku
této
práce.
Děkuji
především
vedoucí
bakalářské
práce
Ing. Lucii Sandmann, M. A., za její pečlivé vedení této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svému manţelovi za podporu během mého celého studia.
Anotace Tématem bakalářská práce je popsání pracovní migrace a migračních proudů v rámci Evropské unie. Práce se zaměřuje zejména na období finanční krize (na období od roku 2008 – 2010). Práce vychází ze srovnání dat dostupných pro jednotlivé pracovní trhy v období před krizí s daty, která jsou dostupná pro roky po nástupu hospodářské krize. Dále jsou zpracována dostupná data o migraci a migračních proudech v rámci EU. Teoretická část se zaměřuje na institucionální popis Evropské unie, zejména na instituce, které pracovní trh ovlivňují nebo stimulují. Pozornost je věnována i samotnému vzniku a vývoji Evropské unie.
Annotation The topic of my bachelor thesis is the description of labour migration and migration flows within the European Union. The thesis is focused on the period of the financial crisis (from 2008 - 2010). The work is based upon a comparison of data available for individual labour markets in the period before the crisis with data, which are available for the years after the economic crisis started. Further, I have processed data available from migration flows and migration within the EU. The theoretical part focuses on institutional description of the European Union, especially on institutions which affect labour market or stimulate it. The history and evolution of the European Union is also described here.
Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 5 Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Evropská unie ................................................................................................................ 7 1.1 Vznik Evropské unie ............................................................................................. 7 1.2 Orgány a výbory Evropské unie ovlivňující trh práce........................................... 9 1.3 Politika EU v oblasti pracovních sil .................................................................... 12 1.4 Vývoj politiky v EU týkající se volného pohybu pracovních sil......................... 13 1.5 Cíle EU z hlediska zaměstnanosti v roce 2010 ................................................... 15 2 Členství v EU .............................................................................................................. 16 2.1 Vstup ČR do EU a jeho přínos ............................................................................ 16 2.2 Volný pohyb pro občany EU ............................................................................... 19 3 Trh práce ...................................................................................................................... 21 3.1 Trh práce v EU .................................................................................................... 22 3.2 Trh práce v členských zemích EU po vstupu ČR do EU..................................... 24 3.3 Trh práce v EU v době finanční krize (2008 - 2009) .......................................... 29 3.4 Trh práce v členských zemích (Německo a ČR) v roce 2009 ............................. 31 3.5 Zhodnocení trhu práce v současné době (2010) a jeho výhled............................ 32 4 Vývoj pracovní migrace v EU ..................................................................................... 33 4.1 Migrace ................................................................................................................ 33 4.2 Problematika imigrace občanů ze států mimo EU............................................... 35 4.3 Vývoj pracovní migrace v EU od roku 2008 do současnosti .............................. 40 4.4 Vývoj pracovní migrace z ČR do EU od roku 2008 do současnosti ................... 42 4.5 Vývoj pracovní migrace z ČR do EU (Německo) od roku 2008 do současnosti 43 4.6 Úvahy do budoucna z hlediska mobility občanů ČR .......................................... 44 Závěr .................................................................................................................................... 46 Bibliografie .......................................................................................................................... 48 Seznam obrázků................................................................................................................... 50 Seznam grafů ....................................................................................................................... 50 Seznam tabulek .................................................................................................................... 50
-5-
Úvod Asi kaţdý z nás se setkal ve svém okolí s problematikou pracovní migrace. Jak napovídá samotný název této bakalářské práce, je toto téma stále aktuální, a pokud uvěříme pesimistickému scénáři o celosvětové hospodářské krizi mající tvar „W“, pak s opětovným příchodem této krize pravděpodobně nabude ještě na významnosti. Ani v případě, ţe se tyto pesimistické předpovědi nevyplní, jak všichni zajisté doufáme, není problematika pracovní
migrace
tématem
neaktuálním,
ale
tématem,
které
ovlivňuje
vývoj
a celosvětovou pozici Evropské unie a tím pádem i České republiky. Správné vyuţití pracovní migrace můţe totiţ Evropě zajistit nejen trvalý hospodářský růst, ale i technologickou vyspělost. První kapitola s názvem Evropská unie slouţí především pro stručné seznámení se se strukturou a orgány Evropské unie, zejména těmi, které ovlivňují pracovní trh. Zároveň je zde popsána historie vzniku Evropské unie a současný stav z hlediska politiky pracovních sil. Oblast pracovních sil je popsána i z hlediska budoucích strategií. Druhá kapitola nazvaná Členství v EU se podrobně zabývá přínosy vstupu České republiky do Evropské unie. Prostor je věnován i samotnému volnému pohybu občanů EU, zejména tedy restrikcím, která v některých specifických případech stále platí. Následující třetí kapitola Trh práce se věnuje popisu trhu práce se zaměřením na trh práce v EU. Jsou zde popsány trhy práce v jednotlivých zemích EU, kdy je hlavní důraz kladen na období let 2008 – 2010, tedy na období hospodářské krize. Dílčí část je věnována podrobnějšímu popisu německého trhu práce, který je do jisté míry pro Českou republiku stěţejní. Čtvrtá, poslední kapitola na téma Vývoj pracovní migrace se podrobně věnuje problematice pracovní migrace opět s ohledem na období let 2008 – 2010. Čtenář je seznámen i s obecnou charakteristikou migrace, jsou zde popsány trendy v oblasti této migrace z ČR a pravděpodobný vývoj v této oblasti do budoucna. Není zapomenuto ani na problematiku imigrace občanů ze států mimo Evropskou unii. Cílem této bakalářské práce tak je nejen popsat pracovní migraci a vývoj jednotlivých pracovních trhů, ale také připravit poklady a vytyčit směr pro moji případnou další práci na toto téma.
-6-
1 Evropská unie Následující kapitola této bakalářské práce slouţí především k seznámení se s Evropskou unií. V jednotlivých dílčích kapitolách je rozebrána jak historie vzniku Evropské unie, tak jsou popsány jednotlivé orgány a výbory Evropské unie, které ovlivňují trh práce. Dále je popsána politika Evropské unie v oblasti pracovních sil a její vývoj a v neposlední řadě jsou popsány cíle Evropské unie z hlediska zaměstnanosti.
1.1 Vznik Evropské unie Tato podkapitola chronologicky popisuje stručnou historii vzniku a vývoje Evropské unie. Neobsahuje kaţdý krok a kaţdou událost, která se za celou dobu stala, ale popisuje ty události, které jsou z hlediska vývoje Evropské unie a pochopení tohoto vývoje nejdůleţitější. Po skončení druhé světové války a poté, co začalo být jasné, ţe svět se rozdělí na „kapitalistický“ a „komunistický“, začala snaha především francouzské diplomacie o vytvoření pevné a jednotné západní Evropy. Úkol to byl nelehký, protoţe silná a jednotná Evropa můţe být (coţ platí i v dnešní době) pouze tehdy, kdyţ v ní budou na jedné straně stát Německo a Francie. Základní kámen k zaloţení jednotné Evropy poloţil 9. května1 1950 francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman a ekonom Jean Monet. Ministr Schuman předloţil po válce totálně zničenému Německu návrh na vytvoření společného trhu oceli a uhlí. Jeho součástí bylo zřízení nadnárodní instituce, která by tento společná trh řídila a plánovala. Jiţ za necelý rok (18. dubna 1951) je v Paříţi podepsána šesti státy (Francií, Německem, Itálií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem) zakládající smlouva Evropského společenství uhlí a oceli (ECSC). Díky této smlouvě se otevřely hranice volnému pohybu tohoto zboţí. Byly zrušeny celní poplatky pro toto zboţí, coţ s sebou neslo okamţité zvýšení hospodářského růstu těchto zemí. Po tomto úspěchu se 25. března 1957 sešli členské země v Římě a podepsaly smlouvu o zaloţení Evropského hospodářského společenství, jehoţ hlavním cílem je zajistit volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu2 přes hranice členských států. Aby se všechna tato rozhodnutí podařilo naplnit, EHS se rozhoduje vytvořit další instituce, které 1 2
9. květen je slaven jako Den Evropy. Jedná se o takzvané čtyři základní svobody vnitřního trhu Evropské unie.
-7-
budou organizovat a realizovat všechny projekty. Je vytvořen Evropský parlament, Evropská rada, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a další orgány. 30. července 1962 se rozšiřuje společná politika o oblast zemědělství, jejímţ cílem je společná kontrola produkce potravin. 1. července 1968 odstraňují země EHS cla na dováţené zboţí v rámci vnitřního trhu a na zboţí dováţené z vnějších trhů jsou uvalena jednotná cla. 24. dubna 1972 je poloţen základ budoucí společné měny tvorbou systému zamezujícímu spekulativním pohybům měn mezi jednotlivými státy společenství (mechanismus směnných kurzů ERM). 1. ledna 1973 se šestice zemí rozšiřuje o další tři země, a to Dánsko, Irsko a Spojené království. V červnu 1979 volí občané Evropského hospodářského společenství poprvé své zástupce do Evropského parlamentu. 1. ledna 1981 se společenství rozrůstá o dalšího člena – o Řecko. 1. ledna 1986 se společenství rozrůstá o další dva členy – o Španělsko a Portugalsko. Rok 1989, zejména jeho revoluční závěr, pád Berlínské zdi a sjednocení Německa znamená z našeho i celoevropského pohledu začátek další éry Evropy, tak jak jí známe i my nyní. 7. února 1992 se v nizozemském Maastrichtu scházejí zástupci dvanácti členských států EHS k podpisu nových smluv. Začíná éra Evropy bez celnic, bez válek, s jednou společnou měnou i politikou. Název Evropské hospodářské společenství se mění na Evropskou unii. Základními pilíři jednotného trhu EU jsou svoboda volného pohybu zboţí, kapitálu, sluţeb a osob. 1. ledna 1995 do EU vstupují další tři státy, a to Rakousko, Finsko a Švédsko. 26. března 1995 vstupuje v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemí, Portugalsku a Španělsku v platnost Schengenská dohoda, která umoţňuje cestovat bez pasových kontrol mezi těmito státy. Pasové kontroly zůstávají pouze na vnějších hranicích těchto států. 13. prosince 1997 jsou zahájena přístupová jednání s deseti státy střední a východní Evropy, mimo jiné i s naší republikou.
-8-
1. ledna 1999 zavádí 11 států společnou jednotnou měnu Euro a tvoří tak druhou významnou světovou měnu spolu s americkým dolarem. Měna je zatím pouţívána pouze pro komerční a finanční transakce. V březnu 2000 je přijata Lisabonská strategie s cílem vytvořit z Evropské unie do roku 2010. Tato Lisabonská strategie obecně definuje deklaraci o vytvoření „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiky světa zaloţené na znalostech, schopné udrţitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příleţitostí a zachovávající sociální soudrţnost“. 1. leden 2002 se konečně společná evropská měna Euro stává fyzickým a jediným platidlem ve dvanácti zemích EU – v Belgii, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku. 1. května 2004 vstupuje do EU osm zemí střední a východní Evropy - Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko a dvě země jiţní Evropy - Kypr a Malta. Evropská unie se skládá v tento okamţik z 25 zemí. Součástí přístupových smluv jednotlivých zemí jsou ovšem ze strany některých starých členů podmínky (vytvoření přechodného období), jeţ počítají s postupným otevíráním pracovního trhu pro tyto nové země. Tato politika a tyto podmínky se týkají i České republiky a v textu této bakalářské práce se jim budu ještě podrobněji věnovat. 1. ledna 2007 vstupují další dvě postkomunistické země Bulharsko a Rumunsko. Evropská unie má nyní 27 členů. 13. prosince 2007 byla v Lisabonu podepsána reformní Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o zaloţení Evropské unie a tím začal proces ratifikace v jednotlivých členských státech. V roce 2008 byly na základě neuspokojivých výsledků Lisabonské strategie (ne smlouvy) vytyčeny priority pro vnitřní trh 21. století tak, aby po roce 2010 mohla být znovu nastartována lisabonská strategie.
1.2 Orgány a výbory Evropské unie ovlivňující trh práce Předchozí kapitola chronologicky popsala vývoj Evropské unie, a tudíţ dalším logickým krokem by bylo popsat strukturu orgánů a výborů celé Evropské unie. Jelikoţ by ovšem tento popis značně přesahoval rámec této bakalářské práce, soustředila jsem se na popis všech orgánů a výborů, které ovlivňují trh práce v Evropské unii a které jsou tak z hlediska mojí bakalářské práce důleţité. Samotným faktem pak zůstává, ţe na podobném
-9-
hierarchickém principu a v podobných strukturách fungují i orgány a výbory v jiných oblastech Evropské unie. Chceme-li se dostat aţ k jádru pracovní migrace, je nejdříve nutné definovat oblast, do které politika zaměstnanosti a pracovní migrace v rámci EU patří a zároveň pro lepší pochopení jednoduše popsat institucionální strukturu Evropské unie. Pracovní migrace a zaměstnanost jsou součástí vnitřního trhu Evropské unie, na jehoţ správě se podílejí téměř všechny instituce EU. Jedním z nejvyšších orgánů EU je Evropská rada3, která vymezuje úkoly a cíle Evropské komise4, potaţmo celé Evropské unie. Evropská rada nemá a nevykonává legislativní funkci a problematika zaměstnanosti je projednávána na této úrovni v rámci Pracovní skupiny pro sociální otázky. V rámci Evropské rady existuje celkem devět rad různého sloţení na úrovni ministrů, přičemţ politikou zaměstnanosti se zabývá Rada zaměstnanosti, sociální politiky, zdraví a ochrany spotřebitele5. Jednotlivé Rady ministrů, mohou společně s Evropským parlamentem projednávat a schvalovat právní akty, které mohou přímo ovlivňovat vnitřní trh EU. Dalším orgánem EU, který jsem jiţ zmínila, je Evropská komise, čítající stejný počet komisařů, jako je členských zemí EU, tedy v současné době 276. Jedním z těchto komisařů je pak i Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění7, pod jehoţ agendu politika zaměstnanosti spadá. Dále je potřeba zmínit i Evropský soudní dvůr, který celou řadou rozhodnutí odstranil překáţky pro lepší fungování vnitřního trhu. Posledním důleţitým orgánem Evropské unie, který řeší politiku zaměstnanosti a potaţmo pracovní migrace, je pak Evropský hospodářský a sociální výbor, o kterém bych se chtěla blíţe zmínit. Historie Evropského hospodářského a sociálního výboru je spojená jiţ se samotnými Římskými smlouvami a samotný výbor zahájil svojí činnost 19. května 1958. 3
Evropská rada (European Council) je sloţena z hlav států nebo předsedů vlád jednotlivých členských zemí. Jejího zasedání se účastní předseda Evropské komise. Od 1. prosince 2009 je jejím stálým předsedou na dobu 2,5 let Herman van Rompuy. Evropská rada se zpravidla schází čtyřikrát ročně. Po kaţdém zasedání předkládá zprávu Evropskému parlamentu. 4 Evropská komise je nadnárodní orgán EU, který je (by měl být) nezávislý na zájmech jednotlivých členských států. Jeho cílem by mělo být hájit zájmy celé EU. Komise je jediným orgánem EU, který můţe předkládat návrhy legislativních předpisů a zároveň jejich dodrţování kontrolovat. Zjednodušeně lze říct, ţe se jedná o vládu EU, která má i své jednotlivé ministry a premiéra (předsedu). 5 Zasedání této rady se pravidelně zúčastňují ministři jednotlivých vlád členských států, kteří agendu zaměstnanosti a sociální politiky mají na starosti. 6 V rámci Lisabonské smlouvy mělo dojít ke sníţení počtu komisařů, ovšem problémy s ratifikací této smlouvy v rámci jednotlivých států vedla k dohodě, ţe i po roce 2014 bude počet komisařů stejný jako počet členských států. 7 V období 2010 - 2014 zastává tuto pozici László Andor, který převzal agendu po našem komisaři Vladimíru Špidlovi.
- 10 -
Výbor samotný nemá rozhodovací pravomoci a poskytuje především konzultace pro ostatní orgány EU vybavené rozhodovacími pravomocemi, ale od roku 1972 disponuje právem vlastní iniciativy, kdy můţe vydávat stanoviska k jakékoliv záleţitosti týkající se EU. Tento výbor monitoruje a kontroluje fungování vnitřního trhu a zabývá se dopadem konkrétních norem na oblast sociální a zaměstnaneckou. Výbor uveřejňuje ve Věstníku Evropské unie zhruba 150 stanovisek ročně a bez stanoviska tohoto výboru není přijat ţádný významný právní předpis. Samotný výbor má 344 členů proporcionálně zastoupených ze všech zemí EU (Česká republika je zastoupena 12 členy). Členové jsou nominování jednotlivými státy a jsou voleni na období čtyř let. Hlavou výboru je jeho předseda volený na dva roky (v současné době je jím Staffan Nilsson), dále má výbor dva místopředsedy a 34-členné byro. Z hlediska struktury lze členy výboru rozdělit na tři zhruba stejně velké skupiny, kdy kaţdá skupina hájí zájmy určité části osob pohybujících se na pracovním trhu: -
skupina I – hájící zájmy zaměstnavatelů
-
skupina II – hájící zájmy zaměstnanců
-
skupina III – hájící ostatní skupiny (řemeslníky, ţivnostníky, nevládní organizace, svobodná povolání atd…)
Jednotliví členové jsou pak rozděleni do šesti sekcí a čtyř orgánů, které mají na starosti konkrétní oblasti vnitřního trhu. Jedná se o sekce: -
jednotný trh, výroba a spotřeba
-
doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost
-
zemědělství, rozvoj venkova a ţivotní prostředí
-
hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudrţnost
-
zaměstnanost, sociální záležitosti a občanství
-
vnější vztahy
- 11 -
A orgány: -
Poradní komise pro průmyslové změny
-
Středisko pro sledování jednotného trhu
-
Středisko pro sledování udrţitelného rozvoje
-
Středisko pro sledování trhu práce.
V rámci této kapitoly jsem zmínila ty nejdůleţitější orgány a instituce, které se politikou zaměstnanosti a politikou vnitřního trhu zabývají a nejvíc jej ovlivňují. Ostatní instituce (například EURES8), orgány a fondy, které se touto problematikou zabývají, spadají pod jiţ zmíněné instituce, nebo vnitřní trh (pracovní migraci, zaměstnanost a nezaměstnanost) pouze statisticky sledují (například EUROSTAT9).
1.3 Politika EU v oblasti pracovních sil Politika EU v oblasti pohybu pracovních sil vychází ze základních svobod vnitřního trhu EU. Základním právem je mimo jiné volný pohyb pracovníků, který umoţňuje pracovníkům z jedné země pracovat za stejných podmínek v jiné členské zemi. Tyto stejné podmínky se vztahují na: -
přístup na trh práce
-
samotné hledání práce
-
vyuţívání veřejných sluţeb zaměstnanosti
-
nakládání při odměňování nebo propouštění. V rámci tohoto volného trhu ovšem existují jistá omezení, která se vztahují na
zaměstnání ve veřejné správě, kde je na určitých místech veřejné správy moţné poţadovat znalost místního jazyka, přičemţ toto jazykové omezení platí i pro některé další profese (právnické obory, lékařské a nelékařské zdravotní obory atd.). Posledním omezením pak můţe být přechodné období pro nově přijaté členy EU, kdy mohou být její občané omezeni výjimkou úpravy volného pohybu pracovníků v případě, ţe se některý stávající členský stát rozhodne pro takovéto opatření. Tomuto problému se budu věnovat podrobněji v dalším textu.
8 9
EURES (EURopean Employment Services - Evropské sluţby zaměstnanosti) Evropský statistický úřad
- 12 -
1.4 Vývoj politiky v EU týkající se volného pohybu pracovních sil Z hlediska popisu vývoje politiky EU týkajícího se volného pohybu pracovních sil se zaměřím především na popis vývoje přechodných omezení ve vztahu EU – ČR a států, které přistoupily spolu s ČR k EU 1. 5. 2004. Země, které přistoupily později, zmíním v tomto textu pouze okrajově. V současné době je v rámci EU uplatňováno některými státy tzv. přechodné období vůči pracovním silám z některých v roce 2004 přistoupivších zemích (platí i pro Bulharsko a Rumunsko, které přistoupily aţ v roce 2007, a toto období je tedy pro tyto státy delší). V rámci tohoto přechodného období můţe stát, který toto přechodné období uplatňuje, poţadovat po ţadateli o práci ze země, na které se toto opatření uplatňuje, pracovní povolení. Toto přechodné období můţe být prodlouţeno aţ na 7 let a jedná se ze strany původních států „patnáctky“10 o ochranu vlastního trhu práce. Maximální doba pro uplatnění tohoto přechodného období uplyne 1. 5. 201111 a členský stát bude moci zachovávat toto opatření, pouze tehdy kdyţ prokáţe, ţe příliv sil závaţně poškozuje a deformuje jeho trh práce. Po tomto datu dojde v rámci „pětadvacítky“ k plnému otevření pracovního trhu. Pracovní trh a jeho uvolňování popisuje následující tabulka:
10 11
Stát
Uplatňuje
Belgie
Ne
Bulharsko
Ne
Česká republika
Ne
Dánsko
Ne
Estonsko
Ne
Finsko
Ne
Francie
Ne
Irsko
Ne
Bliţší specifikace Od 1. 5. 2004 částečné uvolnění pracovního trhu pro poptávané profese. Plná liberalizace od 1. 5. 2009 Od 1. 5. 2007 restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Od 1. 5. 2004 zjednodušen systém vydávání pracovních povolení. Plná liberalizace od 1. 5. 2009 Od počátku plně liberální Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2006 Od 1. 5. 2004 částečné uvolnění pracovního trhu pro poptávané profese. Plná liberalizace od 1. 5. 2009 Od počátku plně liberální
Počet států EU před vstupem 10ti států v roce 2004 Pro státy pětadvacítky, tedy státy, které byly členy EU k 1. 5. 2004
- 13 -
Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2006 Přechodné období zrušeno s účinností od 27. 7. 2006
Island
Ne
Itálie
Ne
Kypr
Ne
Lichtenštejnsko
Ne
Lucembursko
Ne
Litva
Ne
Od počátku plně liberální
Lotyšsko
Ne
Od počátku plně liberální
Maďarsko
Ne
Malta
Ano
Německo
Ano
Nizozemí
Ne
Norsko
Ne
Polsko
Ne
Portugalsko
Ne
Rakousko
Ano
Rumunsko
Ne
Řecko
Ne
Slovensko
Ne
Slovinsko
Ne
Španělsko
Ne
Švédsko
Ne
Od počátku plně liberální
Velká Británie
Ne
Od počátku plně liberální. Pouze povinné registrace
Od počátku plně liberální Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2006 Přechodné období zrušeno s účinností od listopadu 2007
Restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Systém automaticky vydávaných pracovních povolení Částečné uvolnění pracovního trhu pro poptávané profese. Prodlouţení přechodného období do 30. 4. 2011 Přechodné období zrušeno s účinností od l. 5. 2007 Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2009 Restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2006 Prodlouţení přechodného období do 30. 4. 2011 Restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2006 Restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Restrikce pouze vůči zemím, které je samy aplikují Přechodné období zrušeno s účinností od 1. 5. 2006
Tabulka 1 Otevírání trhu práce v rámci EU (zdroj odkaz -[9.] na str. 48)
- 14 -
Jak je z předchozí tabulky zřejmé, v současné době je přechodné období uplatňováno vůči některým státům včetně ČR, pouze ze strany Německa a Rakouska.
1.5 Cíle EU z hlediska zaměstnanosti v roce 2010 V říjnu 2010 byly v rámci nové komise definovány hlavní směry politiky zaměstnanosti EU. Tyto cíle byly definovány jako:
-
Zvýšení účasti na trhu práce muţů a ţen, sníţení strukturální nezaměstnanosti12 a podpora kvality zaměstnání
-
Rozvoj kvalifikované pracovní síly schopný reagovat na potřeby trhu práce a podpora celoţivotního vzdělání
-
Zlepšení kvality a výkonnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšení účasti na terciárním nebo ekvivalentním stupni vzdělávání
-
Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
Jak je nyní zřejmé, jedním z klíčových bodů pro budoucí vývoj trhu práce v rámci celé Evropské unie bude především druhý bod, tedy schopnost reagovat na potřeby trhu práce. Z hlediska dlouhodobého vývoje (EU v roce 2020) si celá EU klade tyto dva dlouhodobé cíle:
-
zvýšení míry zaměstnanosti z dnešních 69% na 75%
-
vyvedení nejméně 20 milionů lidí z chudoby v průběhu příštích 10 let.
A jeden sekundární cíl ovlivňující zaměstnanost v EU:
-
přijetí opatření vedoucí ke sníţení podílu předčasně ukončené školní docházky pod 10% a zvýšení podílu osob s vysokoškolským vzděláním na 40% ve věkové kategorii mezi 30 aţ 34 lety.
12
Strukturální nezaměstnanost definujeme na rozdíl od běţné nezaměstnanosti jako nezaměstnanost, ke které dochází rušením určitých starých oborů zaloţených například na pouţívání starých technologií. Technologický vývoj jiţ taková řemesla nepotřebuje, nebo je nepotřebuje v takové míře jako doposud. Strukturální nezaměstnanost můţe být vyvolána i růstem nabídky práce v případě zvýšeného příchodu zahraničních pracovníků nebo demografickými změnami (příchod silných ročníků mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo).
- 15 -
2 Členství v EU Jak jiţ bylo v předchozí kapitole zmíněno, Česká republika vstoupila spolu s dalšími sedmi státy střední a východní Evropy a dvěma státy z jiţní Evropy do Evropské unie 1. 5. 2004. V rozsahu této kapitoly není popsat takřka patnáct let období příprav na tento vstup, ale především shrnout výhody a přínos tohoto vstupu pro Českou republiku. Podrobný chronologický popis tohoto období lze najít například na odkazu -[10.] na str. 48.
2.1 Vstup ČR do EU a jeho přínos Jak je zřejmé vstup České republiky do Evropské unie přinesl řadu především ekonomických positiv. Abych mohla kvantifikovatelně zhodnotit jejich vývoj a podepřít předešlé tvrzení o positivním vývoji, zaměřím se na tři ekonomické ukazatele (hodnota HDP na hlavu, vývoj nezaměstnanosti a zahraniční obchod ČR) a přidám i vývoj hodnocení veřejného mínění ve vztahu k EU.
Vývoj HDP ČR 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Graf 1 Vývoj HDP České republiky před a po vstupu do EU (zdroj dat odkaz -[12.] na str. 48)
Předchozí graf, který popisuje vývoj HDP v procentech na hlavu vzhledem k průměru EU13, zcela jasně ukazuje, ţe z hlediska ekonomiky byl přístup pozitivní událostí. Nenastal ţádný raketový růst HDP, tak jako se tak stalo v jiných zemích 13
Průměr celé EU je 100%. Zajímavostí je HDP Lucemburska, které díky počtu obyvatel a obrovskou koncentrací sídel bankovních domů dosahuje (jako jediné v EU) hodnot nad 200%.
- 16 -
(například v Irsku v letech 1997 – 2000 osciloval růst HDP okolo 10%), ale tím pádem nedošlo ani v období krize k strmému pádu (opět lze pouţít příkladu Irska, kdy v roce 2008 došlo k propadu o 3,5% a v roce 2009 pak k propadu o 7,6%). Podobný raketový růst a poté obrovský pokles zaţily i pobaltské státy, kdy například v roce 2009 klesla ekonomika Lotyšska o těţko uvěřitelných 18%. Pro porovnání jsem pouţila údaj o HDP vzhledem k průměru celé EU, který vykresluje postupné „dotahování úrovně“ celé EU.
Vývoj nezaměstnanosti 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Graf 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice před a po vstupu do EU (zdroj dat odkaz -[12.] na str. 48)
Předchozí graf popisuje vývoj míry nezaměstnanosti před vstupem a po vstupu ČR do EU. Míra nezaměstnanosti je závislá především na hospodářské situaci, ale jak je patrné právě z tohoto grafu, po vstupu do EU došlo k výraznému poklesu této míry, kdy v roce 2008 bylo dosaţeno historicky nejniţších hodnot nezaměstnanosti za celou dobu existence samostatné ČR. Zároveň je na tomto grafu patrný nástup hospodářské krize, kdy v roce 2009 došlo k opětovnému nárůstu této míry, ke kterému došlo aţ na určité výjimky v celé EU a potaţmo celém světě.
- 17 -
Zahraniční obchod 3000000000 2500000000 2000000000 1500000000 1000000000 500000000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Graf 3 Vývoj zahraničního obchodu České republiky před a po vstupu do EU (zdroj dat odkaz -[12.] na str. 48)
Předchozí graf, popisuje vývoj zahraničního obchodu České republiky před vstupem a po vstupu ČR do EU. Z mého pohledu se jedná o jeden z nejdůleţitějších ukazatelů, jak byl vstup ČR do EU prospěšný. Objem zahraničního obchodu po vstupu začal výrazně růst a v roce 2008 dosahoval takřka dvojnásobku roku 2003. V roce 2009 došlo díky celosvětové krizi k sníţení zahraničního obchodu, ale jak ukazují data ČSÚ (zdroj dat odkaz -[12.] na str. 48) v roce 2010 došlo k opětovnému nárůstu hodnoty zahraničního obchodu a samotná data z konce minulého roku (2010) a začátku roku letošního (2011) naznačují návrat na hodnotu zahraničního obchodu před obdobím krize.
- 18 -
Graf 4 Vývoj spokojenosti občanů ČR s členstvím v Evropské unii (převzato ze zdroje -[13.] na str. 48)
Předchozí graf, popisuje vývoj spokojenosti občanů České republiky s členstvím v Evropské unii. Jak je patrné z tohoto grafu, trendem od vstupu do EU bylo zvyšování podílu občanů, kteří byli buď „Velmi spokojeni“ nebo „Spíše spokojeni“. Tento trend se ovšem v roce 2009 a 2010 lehce obrátil, coţ koresponduje především s obavami občanů z hospodářské krize. Ovšem i přes tyto obavy, je stále podíl obou dříve zmíněných kategorií vyšší, neţ v době vstupu ČR do EU. Předchozí grafy zcela jasně dokládají moje úvodní tvrzení, ţe i přes hospodářskou krizi, která je spojena s mnoha negativními důsledky, lze hodnotit vstup ČR do EU jako ekonomicky a politicky prospěšný krok.
2.2 Volný pohyb pro občany EU Volný pohyb osob znamená odstranění veškerých překáţek (právních i praktických), které by znamenaly omezení pro občana členské země EU při přesunu do jiného členského státu EU. Tyto překáţky nesmí být stavěny občanům EU, ať uţ se přesouvají za prací, turistikou, podnikáním nebo studiem. Hlavním pilířem a smyslem tohoto volného pohybu je ovšem moţnost přijmout a vykonávat v jiném státě práci, přičemţ přístup k ţadateli o tuto práci by měl být stejný, ať se jiţ jedná o občana vlastního státu, nebo občana z jiného státu. De facto by se tak mělo především pohlíţet na kaţdého ţadatele o práci jako na občana celé EU a nikoliv jako na občana pouze daného cizího státu. Zároveň mají moţnost občané EU libovolně vlastnit nemovitosti v rámci celé EU a tím pádem se mohou v jiném státě trvale usadit.
- 19 -
Jak jiţ bylo dříve zmíněno, existují pouze jistá omezení volného pohybu v oblasti zaměstnání ve státní správě a v profesích, pro které je nutná perfektní znalost daného jazyka. Tato omezení jsou ale uplatňována pouze v nezbytně nutných případech. V rámci přistoupení České republiky do Evropské unie bylo ujednáno přechodné období pro přístup občanů ČR na některé pracovní trhy, přičemţ toto období mohlo být prodlouţeno aţ na sedm let. Toto prodlouţení uplatnily pouze dva státy, a to Německo a Rakousko. Ihned po přistoupení tak měli občané ČR přístup na pracovní trhy ve Velké Británii, Irsku, Nizozemí, Švédsku a Dánsku. Dále se mohli nechat občané ČR libovolně zaměstnat ve všech nově přistoupivších státech EU. Otevírání pracovního trhu a chronologický přehled jednotlivých restrikcí lze najít v Tabulce 1..
- 20 -
3 Trh práce Úkolem této kapitoly je navázat především na Kapitolu 1.4, kde jsou popsány jednotlivé národní trhy práce, tedy jejich případná omezení ve vztahu k pracovníkům z nových členských států EU. Úvodem bych ovšem ráda obecně popsala trh práce. Trh práce lze vnímat jako jakýkoliv jiný trh (například zboţí), na kterém lze ovšem najít určitá specifika. I tento trh je určován, v trţním prostředí, nabídkou a poptávkou, ovšem nefungují zde úplně trţní mechanismy, které dokáţou vyrovnat nabídku s poptávkou prostřednictvím mzdy (ceny práce). Jak uvádí (odkaz -[7.] na str. 48) dokonale trţní chování trhu práce ovlivňují tyto faktory:
-
Člověk – pracovní síla – se nerozhoduje jen na základě mzdy, ale můţe se rozhodovat i na základě jiných faktorů (rodina, pracovní benefity atd.)
-
Mzda – cena práce – není dokonale elastická, protoţe zaměstnavatelé se snaţí udrţet určitý počet svých zaměstnanců, stejně tak zaměstnanci mají tendenci zůstat zaměstnaní dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele
-
Pracovní trh není homogenní, neboť existuje celá řada oborů a profesí, kdy nelze některé zaměstnance nahradit jinými, pracujícími v jiném oboru. Neexistuje tedy plně substituční efekt u některých profesí.
-
Existence kolektivního vyjednávání a existence odborů, coţ je výrazným specifikem ovlivňující trh práce zejména v EU.
-
Jednotlivé státy ovlivňují své pracovní trhy například stanovením minimální mzdy ve snaze zabránit přílivu levné pracovní síly ze zemí s touto levnější pracovní silou.
Tyto základní faktory způsobují tzv. rigiditu/strnulost pracovního trhu (například nepruţnost mezd). Pracovní trh pak můţeme dělit na dvě části:
-
Primární pracovní trh, který je tvořen kvalitnějšími pracovními nabídkami, a to jak z hlediska platového ohodnocení, tak z hlediska kvalifikace. Lidské zdroje schopné zařadit se v tomto primárním pracovním trhu jsou často z hlediska jednotlivých států vyčerpány a vedou ke vzniku cílené migrace, kdy dochází například u nadnárodních korporací k cílenému hledání zaměstnanců, vhodných obsadit takovéto posty. - 21 -
-
Sekundární pracovní trh, který je tvořen horšími pracovními nabídkami, práce je zároveň hůře platově ohodnocena a většinou nevyţaduje ani vyšší kvalifikaci. Z hlediska migrace je tento trh práce vyuţíván především migranty bez vzdělání a kvalifikace a z hlediska jeho vývoje je také třeba zdůraznit, ţe tento sekundární pracovní trh je nejvíce náchylný na špatné trendy vývoje ekonomiky.
Dále je moţné trh práce dělit na:
-
Legální trh práce, který je tvořen legálními nabídkami práce, tento trh je monitorován oficiálními institucemi, tedy zejména z hlediska tvorby nových míst a nezaměstnanosti. Z hlediska migrace je tento trh také moţné monitorovat a predikovat jeho vývoj s ohledem na celkový vývoj ekonomiky. Zároveň je moţné jej i podporovat různými podpůrnými programy, o kterých se zmíním v dalším textu.
-
Nelegální trh práce, který je tvořen nelegálními nabídkami práce. Tento trh práce se pouze odhaduje, tedy počty osob, pohybujících se v tomto sektoru. Z hlediska migrace je tento trh zajímavý především pro nelegální imigranty a jedinými prostředky, které vedou k jeho potírání, jsou represivní prostředky.
3.1 Trh práce v EU Na úvod této kapitoly bych ještě ráda stručně popsala některé hodnotící ukazatele trhu práce a současně stručně popsala programy na podporu zaměstnanosti v rámci EU. Jak vyplývá z předešlé kapitoly, je z hlediska monitorování trhu práce moţné rozlišovat tyto údaje, které vyplývají z metodologie EUROSTATu14:
-
Zaměstnanost, tedy počet lidí mající práci. Zaměstnanost je moţné ovlivňovat stimulováním trhu práce a podporou firem a podnikatelů, coţ ve svém důsledku vede k tvorbě nových pracovních míst.
14
Z hlediska metodologie EUROSTATu, existuje pro kaţdý údaj řada modifikací, zejména s ohledem na hodnotící kritéria jednotlivých parametrů. Popisovat jednotlivá kritéria a dílčí sub-dělení jednotlivých parametrů by však bylo nad rámec této bakalářské práce.
- 22 -
-
Nezaměstnanost, tedy počet lidí v produktivním věku bez práce. Jedná se o lidi, kteří jsou v produktivním věku a zároveň jsou schopni práci vykonávat. Tuto nezaměstnanost lze ještě dále dělit na nezaměstnanost krátkodobou
a
nezaměstnanost
dlouhodobou.
Z hlediska
míry
nezaměstnanosti můţeme rozlišovat nezaměstnanost dobrovolnou, kdy je počet nabízených pracovních míst vyšší neţ počet osob bez zaměstnání, ale tyto osoby nemají o tuto práci z různých důvodů zájem a nedobrovolnou, kdy je počet volných pracovních sil větší neţ počet nabízených volných míst. -
Volná místa, tedy počet volných míst, který je opět úzce svázán se stavem ekonomiky.
-
Zisk, tedy vývoj hrubé a čisté mzdy, součástí je i struktura mezd zaměstnanců (SES)15, rozdíl v odměňování různých pohlaví a výše minimální mzdy v jednotlivých státech.
-
Cena práce vynaložená samotnými podniky, kdy je čtvrtletně zveřejňován Index nákladů práce (LCI)16 a ročně pak vývoj mzdových nákladů (LCS)17
-
Politika trhu práce (LMPs)18
-
Pracovní spory
Píšeme-li tedy nyní o „celoevropském trhu práce“, popisujeme nejen demografický profil pracovní síly, ale i systémy regulace na úrovni EU, které se zaměřují především na volný pohyb pracovních sil. Jedná se o zcela odlišný trh práce, neţ jsou jednotlivé národní trhy práce, které jsou orientovány především na ochranu zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů v jednotlivých členských státech. Evropský trh práce se zaměřuje především na vytvoření co nejlepších podmínek pro volný pohyb pracovníků v rámci celé EU. Z hierarchického hlediska je nutné tento trh vnímat nad jednotlivými státními trhy práce. Hlavní problém jednotného trhu práce v rámci EU lze pak především spatřovat v rozdílné
15
SES - Structure of Earnings Survey LCI - Labour Cost Index 17 LCS - Labour Cost Survey 18 LMPs - Labour market policies 16
- 23 -
ţivotní úrovni jednotlivých států EU. Jak ukazují data za rok 2010 rozdíl v HDP mezi nejchudším státem (Bulharsko) a druhým nejbohatším státem (Irsko) je skoro 90%19. V rámci EU je logicky především podporována politika zaměstnanosti, která vede k vytváření nových pracovních míst a ve svém důsledku k sníţení nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti je řízena principy Evropské strategie zaměstnanosti, která je zaloţena na společně dohodnutých cílech nikoliv na jurisdikci. Růst zaměstnanosti lze chápat jako jeden z hlavních nástrojů pro sniţování chudoby a sociálního vyloučení v rámci EU. Z hlediska podpory zaměstnanosti nelze opomenout:
-
Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF), který je jedním ze strukturálních fondů EU. Jeho účelem je sniţování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými státy EU. Tento fond je zaměřen na regiony, které se z hlediska ekonomického vyvíjejí pomaleji nebo vůbec.
-
Program PROGRESS (The Commmunity Programme for Employment and Social Solidarity), který byl přijat v roce 2006 jako jeden z podpůrných programů pro dosaţení Lisabonské strategie. Tento program se snaţí pomáhat jednotlivým státům EU při vytváření nových pracovních míst.
-
Síť EURES (European Employment Services), jejímţ účelem je informační a poradenská činnost v oblasti aktivního vyhledávání pracovních příleţitostí v rámci celé EU. Jedná se tedy o systém podpory mobility pracovní síly na základě volného pohybu osob. Servis EURES hraje důleţitou roli v příhraničních oblastech, při dojíţdění za prací do jiného státu EU. Síť EURES slouţí kromě všech států EU i občanům Norska, Islandu a Lichtenštejnska.
3.2 Trh práce v členských zemích EU po vstupu ČR do EU Pro popis jednotlivých národních trhů práce od vstupu ČR do EU jsem vycházela z údajů o růstu nebo poklesu HDP20 společně, z údajů o zaměstnanosti/nezaměstnanosti 19
Nejbohatším státem z hlediska EU je Lucembursko, jehoţ ekonomika i pracovní trh jsou velmi specifické. Výkon ekonomiky Lucemburska je tvořen především bankami a dělen velmi malým počtem obyvatelstva (cca 500.000), který by tak zkresloval srovnání. 20 Údaje o HDP například Řecka je nutné brát s rezervou, protoţe ještě v letošním roce 2011 jsou tato data upravována. Tato data byla opakovaně nejvyššími představiteli EU označena jako klamavá. Je na úrovni spekulací, zdali by nebylo moţné najít více takových dat i u jiných států, které se v současné době nejvíce potýkají s následky krize.
- 24 -
a z údajů o počtu nově vytvořených pracovních míst. Je zřejmé, ţe tyto údaje spolu souvisejí, ovšem mohou se z hlediska vývoje objevovat i nové skutečnosti a vazby, které se pokusím dále v textu interpretovat. V této kapitole se zaměřím především na vývoj v období let 2004 – 2007, tedy na období do posledního „nekrizového“ roku. Jak ukazuje následující Tabulka 2, zaznamenala EU jako celek v letech 2004 – 2007 2004 2,5
2005 1,9
2006 3,2
2007 3
Tabulka 2 Vývoj HDP v rámci celé EU
pouze positivní vývoj hospodářské situace. Pobaltské země dokázali efektu přistoupení do EU v roce 2004 vyuţít a jejich ekonomiky rostly v tomto období dokonce v některých letech dvojciferným tempem. Naproti tomu pracovní trh, tedy v tomto případě ukazatel tvorby nových pracovních míst, v těchto letech rostl pouze v řádu 0,1% – 0,3%. V souvislosti s mírou zaměstnanosti je důleţité poukázat na fakt, ţe jak vyplývá z konkrétních dat (Graf 5), míra zaměstnanosti ve státech EU1521 je průměrně asi o 3% vyšší neţ ve státech EU1022. Z dat je zároveň zřejmé, ţe míra zaměstnanosti v EU223 je ještě o cca další 4% niţší neţ ve státech EU10. Celková průměrná míra zaměstnanosti v celé EU se v průběhu tohoto období zvyšovala. V některých státech v tomto období docházelo k slabým nepravidelným poklesům procentuální míry zaměstnanosti.
21
EU15 – státy, které byly členy EU před vstupem 10ti nových členských států v roce 2004 EU10 – státy, které přistoupily aţ v roce 2004 23 EU2 - Bulharsko a Rumunsko, které přistoupily aţ v roce 2007 22
- 25 -
Vývoj zaměstnanosti v letech 2003 - 2007 (EU) 68,00 66,00 64,00 EU27 62,00
EU25
%
EU15 EU10 (Nove 2004)
60,00
EU2 (Nove 2007) 58,00 56,00 54,00 2003
2004
2005
2006
2007
Graf 5 Vývoj zaměstnanosti v letech 2003 - 2007 (EU)
Zajímavým indexem z hlediska trhu práce je pak index LCI, který se dá interpretovat jako index zohledňující veškeré náklady na práci. Čím je index niţší, tím jsou náklady na práci také vyšší. Graf 6 ukazuje vývoj v zemích EU. Jak je z tohoto grafu patrné, ţe celkový průměrný LCI EU27 je ovlivněn také velikostí populace, a tak tento index ve státech EU15 koreluje s celkovým indexem EU27, přestoţe index ve státech EU10 a zejména EU2 je výrazně vyšší. V těchto státech jsou náklady na práci niţší, přičemţ dle dostupných dat je cena za práci nejniţší v Lotyšsku a v Rumunsku. Data za rok 2009 nejsou ještě k dispozici. Vývoj LCI v období 2004-2008 25,00
20,00
EU25
15,00
EU27 EU15 EU10
10,00
EU2
5,00
0,00 2004
2005
2006
2007
2008
Graf 6 Vývoj indexu LCI 2004 - 2008 (EU)
- 26 -
V roce 2004 zaznamenaly pokles míry zaměstnanosti tyto státy:
-
Česká republika - 0,5%
-
Francie - 0,2%
-
Kypr - 0,3%
-
Maďarsko a Malta shodně - 0,2%
-
Nizozemí - 0,5%
-
Rakousko - 1,1%
-
Portugalsko - 0,3%
-
Slovensko - 0,7%
-
Finsko - 0,1%
-
Švédsko - 0,8%
Z hlediska vývoje HDP pak všechny státy EU v roce 2004 vykazovaly hospodářský růst. Z hlediska vývoje roční míry nezaměstnanosti došlo k nárůstu u:
-
Belgie + 0,1%
-
Německa + 0,9%
-
Kypru + 0,6%
-
Maďarska + 1,1%
-
Nizozemí + 0,2%
-
Rakouska + 0,3%
-
Portugalska + 1,0%
-
Slovinska + 0,2
-
Švédska + 0,3
-
Velké Británie + 0,1%
V roce 2005 zaznamenaly pokles míry zaměstnanosti tyto státy:
-
Francie - 0,1%
-
Kypr - 0,4%
-
Malta - 0,1%
- 27 -
-
Portugalsko - 0,3%
-
Rumunsko - 0,1%
Z hlediska vývoje HDP pak opět všechny státy EU v roce 2005 vykazovaly hospodářský růst. Z hlediska vývoje roční míry nezaměstnanosti došlo k nárůstu u:
-
Irska + 0,1%
-
Maďarska + 0,3%
-
Portugalska + 0,1%
-
Rumunska + 0,1%
-
Velké Británie + 0,6%
V roce 2006 zaznamenaly pokles míry zaměstnanosti pouze tyto státy:
-
Belgie - 0,1%
-
Malta - 0,3%
-
Velká Británie - 0,1%
Z hlediska vývoje HDP pak opět všechny státy EU v roce 2006 vykazovaly hospodářský růst. Z hlediska vývoje roční míry nezaměstnanosti došlo k nárůstu u:
-
Irska + 0,1%
-
Portugalska + 0,3%
V roce 2007 zaznamenaly pokles míry zaměstnanosti tyto státy: -
Dánsko - 0,3%
-
Portugalsko - 0,1%
-
Velká Británie - 0,1%
Z hlediska vývoje HDP pak opět všechny státy EU v roce 2007 vykazovaly hospodářský růst. Z hlediska vývoje roční míry nezaměstnanosti došlo k nárůstu u:
-
Estonska + 0,8%
- 28 -
-
Irska + 1,7%
-
Španělska + 3,0%
-
Itálie + 0,6%
-
Lotyšska + 1,5%
-
Litvy + 1,5
-
Lucemburska + 0,7%
-
Malty + 0,4
-
Švédska + 0,1%
-
Velké Británie + 0,3%
Z mého pohledu lze období let 2004 - 2006 chápat jako běţné období, kdy lze spatřovat důvody jednotlivých drobných poklesů zaměstnanosti a naopak zvýšení nezaměstnanosti lokálními problémy jednotlivých ekonomik států (obecně lze navíc pokles zaměstnanosti o 0,1% nebo zvýšení nezaměstnanosti taktéţ o 0,1% brát jako statistickou chybu. Pohled na rok 2007 však jiţ pravděpodobně odhaluje blíţící se hospodářskou krizi, přičemţ jak je patrné z předešlých dat, jako nejcitlivější údaj se jeví hodnota míry nezaměstnanosti. Z tohoto pohledu pak nejhůře postiţeným bylo jiţ v roce 2007 Španělsko, které začalo pociťovat realitní krizi spojenou s nesmyslným poskytováním hypoték a nárůst nezaměstnanosti lze interpretovat jako první náznak potíţí ve stavebnictví. Taktéţ významnější nárůst nezaměstnanosti u pobaltských států jasně ukazuje, proč tyto státy byly postiţeny krizí nejvíce.
3.3 Trh práce v EU v době finanční krize (2008 - 2009) Tato kapitola je zaměřena na vývoj v období let 2008 – 2009. V rámci rozsahu této bakalářské práce není popsat důvody a postup této hospodářské krize, a proto pro podrobnější seznámení se s historií a důvod krize doporučuji odkaz -[15.] na str. 49. Jak ukazuje následující Tabulka 3, zaznamenala EU v roce 2009 významný pokles 2007 3
2008 0,5
2009 -4,2
Tabulka 3 Vývoj HDP v rámci celé EU
HDP. Krize se jiţ naplno projevila i v roce 2008, kdy se její důsledky neprojevily ihned po jejím vypuknutí ve všech státech rovnoměrně a tak byl vývoj HDP celé EU mírně pozitivní. Největší poklesy byly zejména v roce 2009 zaznamenány u pobaltských republik, které zároveň zaznamenaly i největší poklesy zaměstnanosti (Graf 7). Průměrná - 29 -
míra zaměstnanosti v celé EU se v průběhu tohoto období sníţila a vrátila se na hodnotu z roku 2006. Vývoj zaměstnanosti v letech 2007 - 2009 (EU) 68,00
66,00
64,00
EU27
%
EU25 62,00
EU15 EU10 (Nove 2004) EU2 (Nove 2007)
60,00
58,00
56,00 2007
2008
2009
Graf 7 Vývoj zaměstnanosti v letech 2007 - 2009 (EU)
V roce 2008 zaznamenaly pokles míry zaměstnanosti tyto státy:
-
Irsko - 1,6%
-
Španělsko - 1,3%
-
Kypr - 0,1%
-
Litva - 0,6%
-
Lucembursko - 0,8%
-
Maďarsko - 0,6%
Z hlediska vývoje HDP pak zaznamenaly pokles státy:
-
Dánsko - 1,1%
-
Estonsko - 5,1%
-
Irsko - 3,5%
-
Itálie - 1,3%
-
Lotyšsko - 4,2%
-
Švédsko - 0,6%
-
Velká Británie - 0,1% - 30 -
Z hlediska vývoje roční míry nezaměstnanosti došlo k nárůstu u všech států EU. Nejvyšší nárůst zaznamenaly pobaltské státy, Španělsko a Irsko (růst nezaměstnanosti Lotyšska byl o neuvěřitelných 9,6%). V roce 2009 zaznamenaly pokles míry zaměstnanosti všechny státy EU s výjimkou Polska. Nejvyšší poklesy logicky zaznamenaly ty státy, které zaznamenaly nejvyšší růst nezaměstnanosti v roce 2008 tedy pobaltské státy, Španělsko a Irsko. Z hlediska vývoje HDP pak všechny státy EU vykazovaly hospodářský pokles opět s výjimkou Polska. Z hlediska vývoje roční míry nezaměstnanosti došlo k nárůstu u všech států EU s výjimkou:
-
Německa -0,7%
-
Lucemburska -0,6%
-
Malty -0,2%
-
Rakouska -0,4%
Z mého pohledu lze na období let 2008-2009 najít jednu velmi zajímavou skutečnost a to velmi vysokou stabilitu Polska, které hospodářskou krizi prakticky v ţádném směru nepocítilo. Lze to moţná i přičíst vysoké orientaci ekonomiky na zemědělství, kde jídlo narozdíl od jiných produktů lze chápat jako nezbytný produkt bez moţnosti substituce.
3.4 Trh práce v členských zemích (Německo a ČR) v roce 2009 Ekonomika ČR je velmi silně vázána na ekonomiku Německa, kam také míří největší část českého exportu. Německé firmy jsou zároveň nejsilnějšími investory v ČR. Převáţná většina těchto firem navíc působí v oblasti strojírenství, které bylo hospodářskou krizí vyjma stavebnictví zasaţeno nejvíce. Německé podniky v roce 2006 zaměstnávaly více jak 300.000 lidí a tak byla celá řada těchto podniků zasaţena propouštěním zaměstnanců. Řada ekonomů navíc ekonomiku ČR charakterizuje jako jednu ze spolkových zemí Německa. Reakce na zhoršení nebo zlepšení hospodářské situace v Německu přichází do ČR s určitým zpoţděním. Z hlediska zaměstnanosti se Německo i v roce 2009 vyvíjelo positivním směrem a došlo k mírnému nárůstu zaměstnanosti o +0,2%. Naopak Česká republika zaţila v roce 2009 propad zaměstnanosti o -1,2%. Nezaměstnanost v Německu v roce 2009 klesla o -0,7%. V České republice došlo v tomto období k nárůstu o +0,6%. HDP kleslo v obou - 31 -
zemích: v Německu o -4,7% a v České republice o -4,1%. Data o tvorbě nových pracovních míst nejsou v současné době k dispozici, ale v případě Německa lze předpokládat, ţe došlo k positivnímu vývoji.
3.5 Zhodnocení trhu práce v současné době (2010) a jeho výhled V roce 2010 došlo k mírnému oţivení ekonomiky prakticky ve všech státech EU s výjimkou Řecka, Irska, Španělska a Rumunska. HDP za období 2010 stoupl v průměru o 1,8%. Dostupná kvartální data o trhu práce hovoří o mírném nárůstu zaměstnanosti a poklesu nezaměstnanosti. Z mého pohledu bude velmi záleţet především na tom, jestli se hospodářská krize nevrátí v hlubší a daleko dramatičtější podobě (řada ekonomů predikovala krizi – tedy vztaţenou na vývoj HDP ve tvaru W s mnohem vyšším poklesem v druhé fázi). Přijatá opatření na podporu ekonomik vykazují z mého pohledu snahu o zakrytí skutečných fiskálních problémů jednotlivých států a o snahu řešit je později ovšem s daleko horšími důsledky. V současné době se začíná jiţ otevřeně hovořit o moţnosti restrukturalizace státního dluhu Řecka, coţ můţe opět vyvolat paniku napříč trhy a tím pádem výrazně negativně ovlivnit trh práce. Důleţitým faktorem pro trhy práce zejména ve střední a východní Evropě bude schopnost zaměřit se na výrobu a technologie s vyšší přidanou hodnotou, aby byly schopné zajistit dostatek pracovních míst při očekávaném nárůstu nákladů práce.
- 32 -
4 Vývoj pracovní migrace v EU Tato kapitola se zabývá samotným vývojem pracovní migrace zejména s ohledem na období let po nástupu celosvětové hospodářské krize, která zasáhla celosvětovou ekonomiku v polovině roku 2008. Tato krize způsobuje ve svém důsledku nejzávaţnější recesi od druhé světové války a i nynější mírné oţivení celosvětové ekonomiky lze povaţovat za velmi křehké. Důsledkem této recese je, po relativně dlouhém období hospodářského růstu a s tím spojeném růstu zaměstnanosti, negativní vývoj na trhu práce ve státech EU. Jak je z následujících dat zřejmé, má hospodářská krize významný vliv na migraci a migranty v Evropě. Tyto důsledky nejsou ve všech státech EU stejné, ale ukazují podobné trendy. Přestoţe úkolem mojí bakalářské práce je především popsat pracovní migraci občanů České republiky v rámci EU se zaměřením z důvodů těsných ekonomických vazeb na Německo, nemohu se v následujícím textu vyhnout i problematice migrantů z jiných zemí mimo EU, kteří také významnou měrou ovlivňují pracovní trh EU. Jedná se o spojité nádoby a nelze se tedy této skupině v následujícím textu zcela vyhnout. Hlavním zdrojem dat pro svoji bakalářskou práci byla zejména data z datového skladu Eurostatu, který umoţňuje vytěţovat tato data pomocí webového rozhranní na základě výběrových dotazů. Bohuţel jsem při snaze získat co nejvíce dat narazila na fakt, ţe řada dat zejména pro rok 2010 ale i pro rok 2009 není ještě dostupných, nebo jsou zveřejňována aţ v termínech po odevzdání mojí práce24. Závěrem bych se ještě ráda zmínila o Mezinárodní organizaci pro migraci IOM25, která monitoruje, vyhodnocuje a předikuje vývoj nejen pracovní migrace. Úvodem této kapitoly bych ovšem ráda vymezila pojem migrace a klasifikovala jednotlivé typy migrací.
4.1 Migrace Jak uvádí (odkaz -[14.] na str. 48) je migrace pohybem obyvatelstva, při němţ dochází ke změně bydliště uvnitř nebo přes hranice libovolné administrativní jednotky. V našem případě lze pojem migrace definovat jako: „Proces přesunu lidí mezi prostory určenými státními hranicemi.“.
24 25
Přelom dubna a května 2011 IOM – Independent Network of Labour Migration and Integration Experts
- 33 -
Můţeme tedy rozlišovat migraci:
-
vnitřní – uvnitř státu
-
vnější – mezi jednotlivými státy
Dále můţeme migraci dělit na:
-
imigraci – migraci směřující dovnitř administrativní jednotky
-
emigraci – migraci směřující ven z administrativní jednotky
Rozdílem imigrace a emigrace zjistíme přírůstek nebo úbytek obyvatel dané administrativní jednotky.26 Dále je moţné dělit migraci z hlediska příčin této migrace na:
-
dobrovolnou – z pravidla z důvodu ekonomických zájmů
-
vynucenou – kdy příčinou můţe být válečný konflikt, ale i třeba xenofobní chování
majoritní
skupiny
obyvatelstva
vůči
minoritní
skupině
obyvatelstva. Aby bylo moţné oddělit například turismus od migrace, je důleţitým kritériem pro klasifikaci migrace, tedy pro její identifikaci, časová sloţka délky pobytu. Obvykle se pracuje s hranicí jednoho roku, kterou jako limitní pro identifikaci migrace doporučuje i OSN. Protikladem emigrace je pak reemigrace, kdy dochází k návratu dřívějších emigrantů do mateřské země. Příkladem této reemigrace je pak například současná situace v Irsku (Graf 8), kdy ruku v ruce s hlubokou hospodářskou krizí dochází k výrazné redukci pracovních míst a pracovní emigranti se houfně vracejí do svých mateřských zemí (lze ilustrovat na příkladu občanů Polska). V souvislosti s touto reemigrací bych ráda zmínila ovšem i zajímavou situaci, kdy dochází k emigraci samotných irských občanů za lepší ekonomickou situací a to především do USA, tak jako na přelomu 19. – 20. století.
26
V anglickém textu je označována jako Net migration
- 34 -
Graf 8 Vývoj imigrace, emigrace a celkové bilance migrace v Irsku (převzato z odkazu -[19.] na str. 49)
Posledním hodnotícím kritériem, které je v souvislosti s mojí prací zmínit, je rozdělení dle administrativního statusu v hostitelské zemi: -
legální imigranti – přicestovalí buď na základě volného pohybu občanů, nebo na základě například zelených karet
-
ilegální imigranti – imigranti bez patřičných platných povolení, zpravidla pracující „načerno“, kterým zároveň hrozí vyhoštění a status neţádoucího v zemi ilegálního pobytu
4.2 Problematika imigrace občanů ze států mimo EU Jak jsem v úvodu této kapitoly zmínila, nelze se zcela nevyhnout stručnému popisu migračních proudů imigrantů ze zemí mimo EU, kteří se tak snaţí většinou i s celými rodinami získat lepší sociální a ekonomické postavení neţ v zemi, odkud pocházejí. Přestoţe jak uvádí (odkaz [19.] na str. 49) došlo v roce 2008 k poklesu legální migrace v zemích OECD o 6% a v roce 2009 tento pokles v důsledku hospodářské krize pokračoval, ovlivňuje tato imigrace významnou měrou pracovní trh EU. V tomto ohledu se dokonce Česká republika umístila na druhém místě zemí OECD27 s nejvyšším poklesem migrace. Pokles migrace mezi lety 2007 a 2008 je uváděn ve výši 27% (z 98.800 osob v roce 2007 na 78.800 osob v roce 2008). Jak ukazuje následující graf, k významnému 27
OECD - je zkratka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (z anglického Organisation for Economic Co-operation and Development). Členy je 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a trţní ekonomiky.
- 35 -
poklesu migrace došlo i v rámci EU, kdy došlo k poklesu u skupiny imigrantů ze zemí mimo EU o téměř 1.000.000 osob. Samotná imigrace osob ze zemí mimo EU tvoří víc jak polovinu imigrantů a vede zároveň ke zvyšování celkového počtu obyvatel EU.28
Graf 9 Vývoj migrace v EU, rozlišující občany ze zemí EU a ze zemí mimo EU
Hlavní proudy imigrantů pak směřují především do Španělska, které se podílí na celkovém počtu migrantů více jak 20%, následuje Německo s takřka 18% podílem, dále pak Spojené království s téměř 16% podílem a neposledně i Itálie s 15% podílem. Francie se podílí na celkové imigraci necelými 5% a ostatní země se jiţ pohybují pod 3%. Z těchto dat je zřejmé, ţe hlavní proudy migrantů míří především do států jiţní Evropy, kam směřují především občané zemí Afriky. Spojené království je pak cílem imigrantů z Asie, kteří pocházejí především ze států bývalých kolonií Spojeného království. Německo je pak cílem velkého počtu občanů Turecka, kteří zde mají své příbuzné a známé.
28
K lednu 2011 se udává počet obyvatel EU ve výši 501.105.000.
- 36 -
Obrázek 1 Mapa vývoje přírůstku obyvatel v EU (1991 - 2009) (převzato z [16.] na str. 49)
Předchozí Obrázek 1 ukazuje, jak se vyvíjel přírůstek nebo úbytek obyvatelstva dané země od roku 1991 do roku 2009, přičemţ jsou v něm zahrnuti jak občané zemí z EU, tak občané ze zemí mimo EU. Tento přírůstek je pak ve většině případů způsoben imigrací ze států mimo EU. Největší přírůstek vykazuje: 1. Švédsko se 6,7 osobami / 1.000 obyvatel 2. Belgií s 5,9 osobami / 1.000 obyvatel 3. Slovinskem s 5,6 osobami / 1.000 obyvatel 4. Itálií s 5,3 osobami / 1.000 obyvatel 5. Řecko s 3,1 osobami / 1.000 obyvatel 6.
Spojené království s 3,0 osobami / 1.000 obyvatel
7. Finsko a Česká republika s 2,7 osobami / 1.000 obyvatel
- 37 -
Naopak na opačném konci se objevuje: 1. Irsko s -6,2 osobami / 1.000 obyvatel 2. Lotyšsko s -4,2 osobami / 1.000 obyvatel 3. Litva s -2,1 osobami / 1.000 obyvatel
- 38 -
Graf 10 Podíl cizinců na populaci v roce 2009
- 39 -
Graf 10 ukazuje celkový podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu. Na tomto grafu je pak upřesněn podíl cizinců ze zemí EU a ze zemí mimo EU. Z tohoto grafu můţeme vyčíst několik zajímavých skutečností, které shrnu vţdy k dané zemi: Lucembursko -
Země s malým počtem obyvatelstva
-
Nesnadné získání občanství
-
Ekonomika země je vysoce orientována na bankovní sektor, z toho vyplývá nutnost vysokého počtu bankovních zaměstnanců, coţ znamená příliv cizinců
-
Extrémní podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu (skoro 45%)
-
Vysoký podíl občanů ze zemí EU na celkovém obyvatelstvu (skoro 38%)
Estonsko a Litva -
Země geograficky a historicky svázány s Ruskem. Ţádná nebo malá jazyková bariéra.
-
Vysoký podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu (více jak 15%)
-
Vysoký podíl občanů ze zemí mimo EU na celkovém obyvatelstvu (skoro 95% z celkového podílu cizinců). Jedná se většinou o občany Ruské federace.
Kypr -
Země geograficky rozdělena na Řeckou a Tureckou část
-
Vysoký podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu (více jak 15%)
-
Jedná se právě většinou o občany Řecka a Turecka
Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko -
Země bývalého východního bloku
-
Téměř nulový podíl cizinců na obyvatelstvu je způsoben zejména faktem, ţe občané těchto zemí patří právě mezi nejčastější pracovní emigranty v rámci EU ze svých zemí.
Mezi země s vyšším jak 10% podílem cizinců na obyvatelstvu se řadí ještě Španělsko (12,3%), Irsko (11,3%) a Rakousko (10,3%). Česká republika se s podílem 3,9% řadí na úroveň Holandska.
4.3 Vývoj pracovní migrace v EU od roku 2008 do současnosti Úvodem této kapitoly bych ráda ještě jednou připomněla graf vývoje ekonomiky v EU od nástupu hospodářské krize tedy od poloviny roku 2008 ve vztahu - 40 -
k nezaměstnanosti. Důsledkem hospodářské krize se sníţilo HDP v EU z 3,0% v roce 2007 na 0,5% v roce 2008, aby pokračovalo v propadu o 4,2% v roce 2009. V roce 2010 pak HDP celé EU velmi křehce rostlo o 1,7%. Do konce roku 2008 se do recese29 dostala nebo do ní vstupovala více jak polovina členských států EU. Společně s touto recesí a zhoršující se hodnotou HDP stoupala míra nezaměstnanosti v rámci EU. V rámci celé EU byla míra nezaměstnanosti v roce 2007 na hodnotě 7,2% a v roce 2008 na hodnotě 7,0%. V roce 2009 dochází jiţ ovšem k růstu nezaměstnanosti na 8,9% a v roce 2010 na 9,6%.30
HDP a nezaměstnanost 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00%
HDP
2,00%
Nezaměstnanost
0,00% -2,00%
2007
2008
2009
2010
-4,00% -6,00%
Graf 11 HDP a nezaměstnanost v EU v období 2007 - 2010
V současné době je ve vztahu k HDP v rámci EU zároveň moţné pozorovat situaci, kdy některé státy vykazují růst svého HDP, některé i výrazný (například Německo) a některé vykazují pokles (například Řecko, Irsko, Portugalsko). Tato hospodářská nesourodost vede, jak jiţ bylo v textu zmíněno, k tomu, ţe země potýkající se s hospodářským poklesem jsou pro migranty nezajímavé a naopak ti, kteří v těchto zemích pracovali, se vracejí zpátky do svých vlastí. Z hlediska geografického se tak zastavuje směřování imigrantů z východních států EU do západních států. Z hlediska imigrace ze zemí mimo EU, která má v současné době směr z hlediska geografického z jihu na sever, jsou státy jako Řecko, Španělsko ale i Itálie povaţovány jako vstupní stanice s cílem dostat se do severnějších částí Evropy. Z hlediska objemů pracovní migrace lze pozorovat pokles pracovní migrace a to aţ o 40%, ve srovnání s roky před krizí. 29
Recese se definuje jako období, kdy po dobu nejméně dvou po sobě jdoucích kvartálů dochází k poklesu HDP dané ekonomiky. 30 Data pocházejí z Evropského statistického úřadu EUROSTAT, přičemţ hodnota HDP za rok 2010 je zatím pouze odhadovaná.
- 41 -
4.4 Vývoj pracovní migrace z ČR do EU od roku 2008 do současnosti V souvislosti s prací na této kapitole jsem zjistila, ţe je téměř nemoţné přesně určit přesný počet občanů ČR, kteří se vydávají za prací do zahraničí. Velkým problémem je získat data zejména z Velké Británie a Irska, které patří a patřily mezi nejoblíbenější, a kam míří valná část českých občanů za prací. Velká Británie a Irsko evidují pouze příchozí občany na základě vstupní registrace. Případný návrat ovšem jiţ není evidován. Jak je patrné z dat EUROSTATu, která jsou interpretována na Graf 12, právě data z Velké Británie a Irska chybí a z hlediska pracovní migrace by byla přitom klíčová. V řadě statistik je odhadován počet občanů ČR, kteří v roce 2004 vyjeli za prací do Velké Británie, na 20.000 – 40.000 a v případě Irska pak 10.000 – 20.000. Obě země prošly největší migrační vlnou v letech 2004 a 2006, ihned po vstupu ČR do EU, protoţe ani jedna z těchto zemí nevyţadovala přechodné období. Klíčovým se tedy stává trend těchto dat, kdy v roce 2007 je evidovaných necelých 8.000 občanů ČR ve Velké Británii. Důvod tohoto výrazného poklesu lze spatřovat ve dvou faktorech. Jedním z nich je několikrát opakovaný vliv krize a sníţení dostupných pracovních míst a druhým, který je s krizí a stavem ekonomiky Velké Británie úzce spojen je vliv kurzu Libry vůči České koruně. Zatímco k 1. 7. 2007 se kurz CZK/GBP pohyboval na úrovni 42 Kč/₤, k 1. 1. 2008 se pohyboval jiţ pod úrovní 30 Kč/₤. Jedná se tedy o propad o více jak 30% během půl roku. Tento trend vývoje kurzu pokračuje s drobnými odchylkami aţ doposud a v současné době se kurz pohybuje okolo 28 Kč/₤. Pro řadu lidí je tak s ohledem na výrazně vyšší náklady spojených s prací ve Velké Británii práce nezajímavá a za prací se jiţ nevydávají. Trendem poklesu prošla i práce v Irsku, kde pravděpodobně bude tento propad ještě vyšší. Z dostupných dat je zároveň patrné, ţe trend poklesu je patrný ve všech sledovaných zemích s výjimkou Rakouska, kde došlo v roce 2007 k nárůstu, ale opět lze předpokládat, ţe v roce 2008 - 2009 došlo v důsledku krize k poklesu.
- 42 -
Graf 12 Počty občanů ČR evidovaných v ostatních státech EU
4.5 Vývoj pracovní migrace z ČR do EU (Německo) od roku 2008 do současnosti Přestoţe je nutné v Německu ţádat aţ do 1. 5. 2011 v souvislosti s prací o pracovní povolení, existují v některých případech takzvané nedostatkové profese, kdy se přiděluje pracovní povolení automaticky. Z hlediska typu a délky práce dělíme práci v Německu na: 1. sezónní práce – trvají maximálně 4 měsíce v kalendářním roce. Německý zaměstnavatel musí vyplnit formuláře na německém Úřadu práce, který se posléze dostává na český Úřad práce. Mezi tyto profese patří: kuchař, číšník, servírka, pomocné práce v kuchyni, obsluha fast-foodů, prodejci ve stánkovém prodeji, sezónní zemědělští pracovníci, zaměstnanci v lesnictví. 2. pracovní povolení na 1 rok ve stejném oboru, který byl vystudován v rámci ČR – nutností je doloţit: ţádost, zkoušku nebo certifikát z němčiny, úřední překlad dokladu o vzdělání, ţivotopis v NJ, pracovní smlouvu (příslib zaměstnání) od zaměstnavatele. Na tyto profese byla přidělena roční maximální kvóta 1.400 osob, avšak nebyla nikdy dosaţena. 3. standardní pracovní povolení - zde byly definovány jiţ zmíněné nedostatkové profese, mezi které patří: lékaři, zdravotní sestry, počítačoví odborníci, pečovatelé v domácnostech
- 43 -
Data dostupná v rámci EUROSTATu jasně dokládají (Graf 13), ţe trend je, ostatně jako v ostatních státech, kam míří občané ČR za prací, klesající. Ještě v letech 1998 - 2001 se pohybovaly počty občanů nad hranicí 35.000 za rok, aby v roce 2005 klesly na hranici 28.000 osob. V roce 2009 se jiţ jednalo o zhruba 20.000 osob a v roce 2010 tento počet klesl pod tuto hranici 20.000 osob.
Graf 13 Počty občanů ČR evidovaných v Německu
4.6 Úvahy do budoucna z hlediska mobility občanů ČR Tato kapitola je zaměřená na úvahy ohledně mobility občanů ČR. Při hodnocení této ochoty jsem ve svých úvahách vycházela především z výsledků hodnocení veřejného mínění, zejména z výsledků Eurobarometru 72.5 (odkaz [17.] na str. 49) zaměřeného na mobilitu pracovních sil. Jak ukazují jednotlivé průzkumy veřejného mínění, patří Česká republika k zemím s podprůměrnou ochotou cestovat za prací. Na jednu z hlavních otázek: „Byl byste ochotný pracovat v zahraničí někdy v budoucnu?“ odpovědělo 83% respondentů záporně, coţ nás spolu s Kyprem a Itálií řadí na poslední příčku v ochotě vycestovat za prací. Kladně odpovědělo 11% respondentů a zařadili jsme se tak na 5. příčku odzadu společně s občany Německa, kteří také v 11% odpověděli kladně. Za námi jsou jiţ jen občané Kypru (10% kladných odpovědí), Řecka (8% kladných odpovědí), Rakouska (8% kladných odpovědí) a Itálie (4% kladných odpovědí). Na opačném konci skončili země jako Dánsko, Estonsko,
- 44 -
Švédsko, Litva, Lotyšsko a Finsko. Srovnáme-li naši pozici se Slovenskem, zjistíme, ţe i na Slovensku je míra ochoty cestovat za prací více jak dvojnásobná (23%), shodou okolností shodná s Polskem. Dalším výsledkem zapadajícím do mozaiky neochoty Čechů cestovat je i výsledek šetření na otázku: „Slyšeli jste někdy o síti EURES a pouţili jste ji?“, kde jsme se umístili na posledním místě s pouhým 1% občanů, kteří ji pouţili. Zajímavým výsledkem ovšem je, ţe celých 20 % respondentů o síti EURES slyšelo a tento výsledek je zhruba dvojnásobný oproti průměru celé EU. Zde jsou nejlépe informováni občané Slovenska, Litvy, Lotyšska, Slovinska, Finska a Estonska. Tedy v drtivé většině států, kde je mnohem vyšší ochota cestovat. Zajímavé je i hodnocení sady otázek směřujících na očekávanou podporu v mobilitě, kdy občané ČR by uvítali jako nejdůleţitější pomoc s usídlením v dané zemi (46%). Vyhodnocení otázky: „Ţili jste nebo pracovali jste někdy v minulosti v cizí zemi?“ opět ukazuje, ţe spolu s občany Maďarska (3%) a Itálie (2%) patříme mezi 3 státy s nejmenším takovýchto občanů. Stejná otázka ovšem zaměřená na studijní pobyt vyzněla pro Českou republiku v podobném duchu, kdyţ na otázku odpovědělo ANO pouze 5% respondentů (nejméně v celé EU) a NE 95% respondentů (nejvýše z celé EU). Není potřeba pak jiţ více rozebírat, ţe na otázku „Pracoval nebo ţil někdo z Vašich příbuzných nebo známých v cizině?“ odpovědělo 71% respondentů záporně a opět jsme se zařadili na poslední příčky v hodnocení. Předposlední otázkou, kterou ještě zmíním, je odpověď na otázku „Pokud byste byl nezaměstnaný a měl problémy sehnat práci, uvaţoval byste o přestěhování do jiného státu, abyste si práci našel?“, kde jsme se umístili opět s 37% jako 7. od konce. Zajímavým je zde také pokles kladných odpovědí o 18% oproti roku 2005. Na závěr pak zmíním ještě hodnocení série otázek, které vedly k zodpovězení, co by případně změnilo ochotu respondentů vystěhovat se za prací. Na otázku „Lepší politická situace?“ odpovědělo kladně 7% respondentů a obsadili jsme tak 1. místo. V rozsahu této bakalářské práce není rozebrat veškeré odpovědi respondentů na otázky ohledně moţnosti vycestování za prací, ale i tento stručný výběr hodnocení jednotlivých otázek nás opravňuje predikovat vývoj pracovní migrace z ČR. Zájem o práci v cizině dle průzkumů spíše klesá a ani vyšší výdělek tak není pro Čechy velkou motivací. Jak je patrné ani ekonomická krize neovlivnila tuto chuť vycestovat a spíše naopak jí ještě přibrzdila. Ani do budoucna tedy nelze počítat s výrazným nárůstem této chuti. - 45 -
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo především popsat pracovní migraci a vývoj jednotlivých pracovních trhů v rámci zemí EU se zaměřením na období hospodářské krize. Z hlediska rozdělení migrace v Evropské unii můţeme rozlišovat dva typy migrace. Prvním je migrace osob ze zemí mimo EU, která má z geografického pohledu dva směry – z jihu na sever a z východu na západ. Druhým typem migrace je migrace obyvatel EU, která má opět z geografického pohledu hlavní směr z východu na západ. Z hlediska prvního typu migrace (ze států mimo EU) došlo k významnému poklesu v rámci celé EU, kdy se počet imigrantů ze zemí mimo EU sníţil mezi lety 2007 a 2009 téměř o 1.000.000 osob. Česká republika se dokonce umístila na druhém místě zemí OECD s nejvyšším poklesem migrace v roce 2008 (pokles migrace v ČR mezi lety 2007 a 2008 je uváděn ve výši 27%). Imigrace osob ze zemí mimo EU tvoří víc jak polovinu celkového počtu migrantů a vede ke zvyšování celkového počtu obyvatel EU. Hlavní proudy těchto imigrantů směřují především do Španělska (více jak 20% všech imigrantů), následuje Německo (18% všech imigrantů), Spojené království (16% všech imigrantů) a Itálie (15% všech imigrantů). Francie se podílí na celkové imigraci necelými 5% a ostatní země se jiţ pohybují pod 3%. Druhý typ migrace, migrace obyvatel EU, zaznamenala stejný trend jako migrace obyvatel ze zemí mimo EU. Ze statistického pohledu se jeví hospodářská krize, která zasáhla Evropu v letech 2008 – 2009 a s jejímiţ následky se potýkají některé státy EU i v roce 2010 a 2011, jako významný „tlumič“ migrace, a to i pracovní. Jak ukazují data Eurostatu, země které následně v roce 2010 zaznamenaly oţivení ekonomiky, tedy prakticky všechny státy Evropské unie, vyjma Řecka, Irska, Španělska a Rumunska, zaznamenaly také mírný nárůst zaměstnanosti a mírný pokles nezaměstnanosti. Pracovní trhy v těchto zemích tak projevují mírné oţivení. Jak vyplývá z dostupných materiálů a dat, snaha o vytvoření jednotného trhu práce v rámci celé Evropské unie naráţí především na fakt, ţe jednotlivé státy mají různě výkonné ekonomiky, a tak lze sledovat u ekonomik s niţším HDP na hlavu, větší ochotu cestovat za prací. Pracovní trh celé Evropské unie je tedy z mého pohledu velmi nesourodý a nehomogenní. Zároveň je ovlivňován stále řadou omezení pro občany zemí přistoupivších do Evropské unie v letech 2004 a 2007, coţ se týká i České republiky. Data dostupná pro Českou republiku pak dokládají zajímavé zjištění. Z hlediska HDP patřilo České republice v roce 2010 aţ 17. místo ze států EU s hodnotou cca. 80% - 46 -
celoevropského průměru. Dle předchozích tvrzení by tak měla být zajištěna ochota občanů České republiky cestovat za prací nebo studiem. Jak ovšem vyplývá z dostupných dat, řadí se občané ČR na pomyslné dno v ochotě vycestovat za prací, a to ani v případě, ţe by jim hrozila dlouhodobá nezaměstnanost. Naopak jak dokládají jednotlivá data, Česká republika je spíše cílovou zemí a tato imigrace vedla mezi lety 1991 – 2009 k průměrnému zvýšení počtu obyvatel o 2,7osoby/1000 obyvatel. Zájem o práci v cizině u občanů České republiky spíše klesá a ani vyšší výdělek tak není pro Čechy velkou motivací. Ani do budoucna tedy nelze počítat s výrazným nárůstem této chuti i přesto, ţe by mělo k 1. 5. 2011 dojít k otevření pracovních trhů Německa a Rakouska. Z hlediska budoucího vývoje migrace v celé Evropské unii bude stěţejním faktorem hospodářský růst, nebo naopak pokles. Chce-li Evropská unie vytvořit nejvýkonnější a nejdynamičtější ekonomiku světa, je nutné překonat problémy jednotlivých států a vytvořit skutečně jednotný pracovní trh. Tato cesta nebude jednoduchá a povede přes nutnost výrazněji investovat do oblastí, které jsou svojí ekonomickou situací hluboko pod průměrem celé Evropské unie. Zároveň s tímto bude nutné odstranit zbývající legislativní překáţky v oblasti pracovního trhu.
- 47 -
Bibliografie [1.]
MAREK, Dan; BAUN, Michael. Česká republika a Evropská unie. 1. vydání. Praha: Barrister & Principal, 2010. 228 s. ISBN 978-80-87029-89-3
[2.]
Evropská unie. Základní fakt a čísla o Evropě a Evropanech. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006. 79 s. ISBN 92-894-9558-8
[3.]
NEUSTUPNÁ, Jarmila, et al. Evropské společenství. Praha: Prospektrum, 1992. 192 s. ISBN 80-85431-13-0
[4.]
MÜLLER, Karel B. Evropa a občanská společnost: Projekt evropské identity. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2008. 238 s. ISBN 978-80-86429-84-7
[5.]
PLCHOVÁ, Boţena; ABRHÁM, Josef; HELÍSEK, Mojmír. Česká republika a EU: Ekonomika - Měna - Hospodářská politika. Praha: Agentura KRIGL, 2010. 206 s. ISBN 978-80-86912-39-4
[6.]
FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie, 2003. 743 s. ISBN 80-7325-015-2
[7.]
WINKLER, J., WILDMANNOVÁ, M. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 214 s. ISBN 80-7226-195-9
[8.]
Evropská unie. Základní fakt a čísla o Evropě a Evropanech. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006. 79 s. ISBN 92-894-9558-8
[9.]
http://www.centrumzkusenosti.cz/projektpodpora/vystupy/volny_pohyb_pracovnic h_sil.pdf
[10.]
Evropská unie v České republice [online]. 2004, 2010 [cit. 2011-02-15]. Česká republika v EU. Dostupné z WWW:
[11.]
European Commision - Eurostat [online]. 2004, 2011 [cit. 2011-04-19]. Main tables. Dostupné z WWW:
[12.]
Český statistický úřad [online]. 2010, 2011 [cit. 2011-04-19]. Statistika zahraničního obchodu. Dostupné z WWW:
[13.]
ŠALMANOVÁ, Gabriela. CVVM [online]. 2010, 2011 [cit. 2011-04-19]. Občané o členství České republiky v Evropské unii. Dostupné z WWW:
- 48 -
[14.]
Migrace. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW:
[15.]
Světová finanční krize 2008. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW:
[16.]
European Commision - Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Eurostat - tables, graphs and maps. Dostupné z WWW:
[17.]
European Commision [online]. 2010 [cit. 2011-04-19]. Http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_337_en.pdf. Dostupné z WWW:
[18.]
International Migration Outlook: SOPEMI 2009. Paříţ: OECD PUBLISHING, 2009. 226 s. Dostupné z WWW: < http://www.oecd-ilibrary.org/social-issuesmigration-health/international-migration-outlook-2009_migr_outlook-2009-en >. ISBN 978-92-64-05661-9
[19.]
International Migration Outlook: SOPEMI 2010. Paříţ: OECD PUBLISHING, 2010. 357 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-64-08601-2
- 49 -
Seznam obrázků Obrázek 1 Mapa vývoje přírůstku obyvatel v EU (1991 - 2009) (převzato z [16.] na str.50) ......... 37
Seznam grafů Graf 1 Vývoj HDP České republiky před a po vstupu do EU (zdroj dat odkaz -[12.] na str.49) ..... 16 Graf 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice před a po vstupu do EU (zdroj dat odkaz [12.] na str.49) .................................................................................................................................. 17 Graf 3 Vývoj zahraničního obchodu České republiky před a po vstupu do EU (zdroj dat odkaz [12.] na str.49) .................................................................................................................................. 18 Graf 4 Vývoj spokojenosti občanů ČR s členstvím v Evropské unii (převzato ze zdroje -[13.] na str. 49) .................................................................................................................................................... 19 Graf 5 Vývoj zaměstnanosti v letech 2003 - 2007 (EU) .................................................................. 26 Graf 6 Vývoj indexu LCI 2004 - 2008 (EU) .................................................................................... 26 Graf 7 Vývoj zaměstnanosti v letech 2007 - 2009 (EU) .................................................................. 30 Graf 8 Vývoj imigrace, emigrace a celkové bilance migrace v Irsku (převzato z odkazu -[19.] na str.50) ............................................................................................................................................... 35 Graf 9 Vývoj migrace v EU, rozlišující občany ze zemí EU a ze zemí mimo EU ........................... 36 Graf 10 Podíl cizinců na populaci v roce 2009 ................................................................................ 39 Graf 11 HDP a nezaměstnanost v EU v období 2007 - 2010 ........................................................... 41 Graf 12 Počty občanů ČR evidovaných v ostatních státech EU ...................................................... 43 Graf 13 Počty občanů ČR evidovaných v Německu ........................................................................ 44
Seznam tabulek Tabulka 1 Otevírání trhu práce v rámci EU (zdroj odkaz -[9.] na str.49) ........................................ 14 Tabulka 2 Vývoj HDP v rámci celé EU ........................................................................................... 25 Tabulka 3 Vývoj HDP v rámci celé EU ........................................................................................... 29
- 50 -
