České zemědělství po vstupu do EU „Rok poté“
Doc. Ing. D. Vaněk, Ph.D. a kolektiv pracovníků VÚZE
Upravený text pro týdeník Zemědělec
VÚZE, červen 2005
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ PO VSTUPU DO EU „Rok poté“
Obsah Úvod........................................................................................................................................... 1 1 Podpory agrárního sektoru ................................................................................................ 2 2 Ekonomické výsledky zemědělství ..................................................................................... 4 3 Agrární zahraniční obchod............................................................................................... 11 4 Situace na agrárním trhu.................................................................................................. 13 5 Ekonomické výsledky zpracovatelského sektoru............................................................ 18 6 Dopady vstupu na vývoj spotřeby potravin, pohyb spotřebitelských cen a strukturu vydání domácností ........................................................................................ 21 7 Signály změn v sociální situaci zemědělců....................................................................... 25 8 Dopady vstupu do EU na zemědělství nových členských zemí...................................... 28 Závěry...................................................................................................................................... 36
Úvod Rok, který uplynul od vstupu ČR a dalších devíti zemí do EU, je příležitostí k bilancování. Předkládaná studie věnuje pozornost nejzávažnějším změnám, k nimž během prvního roku členství v unii došlo v českém zemědělství a agrárním sektoru. Zvláště závažnou změnou, která zásadním způsobem ovlivnila pozici daného sektoru, byl meziroční nárůst podpor do zemědělství a proto také tato studie začíná kapitolou o podporách. Následující kapitola hodnotí ekonomické výsledky zemědělství na odvětvové a podnikové úrovni. Dále navazují kapitoly hodnotící dopad vstupu na agrární zahraniční obchod a situaci na vnitřním agrárním trhu. Studie obsahuje i stručnou analýzu výsledků potravinářského sektoru a hodnotí změny ve vývoji spotřeby potravin, v pohybu spotřebitelských cen a ve struktuře výdajů domácností. Snahou bylo podchytit závažné změny, k nimž došlo v celé vertikále od výrobce zemědělsko-potravinářských surovin až po konečného spotřebitele. Studie zachycuje také dílčí změny v sociálním postavení zemědělců a je ukončena porovnáním výsledků českého zemědělství s některými novými členskými zeměmi za vybrané ukazatele. Studie vychází z údajů ČSÚ, VÚZE, MZe a dalších domácích i zahraničních institucí, dostupných k 30. 4. 2005. Některé údaje je nutno považovat dosud za předběžné. V souladu s danými postupy EU a jejího statistického centra (EUROSTAT) mohou být následně revidovány zejména údaje ČSÚ (Souhrnný zemědělský účet) a VÚZE (zemědělská účetní datová síť - FADN) vztahující se k ekonomickým výsledkům zemědělství v roce 2004.
1
1
PODPORY AGRÁRNÍHO SEKTORU Vstup do EU znamenal výrazný nárůst podpor agrárního sektoru ČR, vyplacených do
30. 4. 20051. Souhrnná rekapitulace výdajů na podporu agrárního sektoru v období 2003 - 2004 je podle institucí (zdrojů) uvedena v tab. 12. Tyto výdaje se meziročně zvýšily o 27 %, z toho podpory pouze zemědělským podnikům se v důsledku výrazného nárůstu přímých plateb (téměř třikrát ze 4,3 mld. Kč v roce 2003 na 12,5 mld. Kč v roce 2004) meziročně zvýšily o 55 %. Tab.1 -
Výdaje na agrární politiku podle institucí (mil. Kč) Druh výdaje
2003
2004
Meziroční index
1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Rezort MZe celkem Výdaje MZe: dotace, nařízení vlády a ostatní Výdaje z PGRLF Výdaje ČR ze SZIF Pozemkové úřady (pozemkové úpravy) Ostatní instituce rezortu MZe Jiné rezorty MŽP - SFŽP ČMZRB MMR GA ČR Daňové úlevy a odpisy dluhů
17 936 7 845 994 7 690 598 809 3 482 85 211 0 4 3 182
13 903 2 535 906 9 296 767 399 2 702 65 200 88 0 2 349
77,51 32,31 91,15 120,88 128,26 49,32 77,60 76,47 94,79 x 0,00 73,82
3.
EU
Celkem výdaje na agrární politiku v daném roce
478 21 896
11 200 27 805
2 343,15 126,99
- z toho výdaje pro zemědělské podniky
15 221
23 563
154,81
Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí
Největší podíl podpor 45 % připadl v roce 2004 na přímé platby (viz tab. 2). Podíl zdrojů EU činil 40 %. Podíly a také celková úroveň podpor jsou však ovlivněny přenesením části výdajů na podporu trhu (intervenční nákupy a prodeje zejména obilovin) do roku 2005.
1 V roce 2005 bylo do 30. 4. 2005 vyplaceno 5 408 mil. Kč, z toho ze zdrojů EU 5 015 mil. Kč a ze zdrojů ČR 393 mil. Kč. 2 Nejsou navíc uvažovány podpory zemědělství ze strany spotřebitelů, které vyplývají z rozdílů (zpravidla vyšších) domácích cen zemědělských výrobců a (zpravidla nižších) cen na světových trzích. Tyto podpory do roku 2003 dosahovaly zhruba stejné výše, jako „viditelné“ podpory ze strany daňových poplatníků; v roce 2004 při uvažování situace na agrárních světových trzích a domácích přebytcích produkce lze odhadovat jejich další navýšení.
2
Tab. 2 -
Rekapitulace výdajů podle hlavních směrů podpor (mil. Kč) Podpory
2003 ČR
2004
EU
Celkem
ČR
EU
Celkem
Přímé platby - SAPS - národní doplňkové platby 2004 - ostatní přímé platby HRDP
4 262 0 0 4 262 2 642
0 0 0 0 0
4 262 0 0 4 262 2 642
6 185 0 5 324 861 807
6 302 6 302 0 0 3 226
12 487 6 302 5 324 861 4 033
- platby LFA - agro-envi programy OP Zemědělství/SAPARD - SAPARD zemědělství - SAPARD potrav.průmysl - SAPARD venkov (MMR) Národní podpory rezortu MZe
1 507 1 135 187 69 118 0 6 761
0 0 478 220 258 0 0
1 507 1 135 665 289 376 0 6 761
522 285 312 132 92 88 4 522
2 088 1 138 1 370 645 283 442 0
2 610 1 423 1 682 777 375 530 4 522
- výdaje MZe (dotace, NV, ost.) - podpory PGRLG - pozemkové úřady/úpravy - výdaje ost.institucí rezortu Národní podpory ostatních rezortů
4 342 994 665 760 3 460
0 0 0 0 0
4 342 994 665 760 3 460
2 450 906 767 399 2 614
0 0 0 0 0
2 450 906 767 399 2 614
- MŽP, MPO - daňové a podobné úlevy Organizace trhu (SOT) - subvence vývozu
278 3 182 4 106 2 799
0 0 0 0
278 3 182 4 106 2 799
265 2 349 2 165 1 298
0 0 302 211
265 2 349 2 467 1 509
- ostatní výdaje v rámci (S)OT
1 307
0
1 307
867
91
958
21 418
478
21 896
16 604
11 200
27 804
Celkem Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí
Rekapitulace podpor agrárního sektoru podle cílů zemědělské politiky, stanovených v Koncepci agrární politiky ČR na období po vstupu do EU, ukazuje tab. 3. Z hlediska cílů politiky připadá dlouhodoběji největší podíl podpor na zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků: 42 % v průměru let 2000 – 2003 a 58 % v roce 2004. Rozbor potvrzuje pokračující orientaci zemědělské politiky na stabilizaci důchodové situace podniků. Druhý a třetí největší podíl podpor připadá na oblast životního prostředí a rozvoj venkova a na modernizaci a restrukturalizaci zemědělských podniků. Obojí je v souladu s hlavními záměry agrární politiky.
3
Tab. 3 -
Rekapitulace podpor podle cílů zemědělské politiky (mil. Kč) Průměr 2000-03
Cíle
mil. Kč
%
2003 mil. Kč
2004 %
mil. Kč
%
Rozvoj a stabilizace podnikatelské struktury
1 175
6,0
1 163
5,3
937
3,4
Restrukturalizace a modernizace výroby, zlepšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků
3 827
19,5
3 447
15,7
3 335
12,0
Zlepšení ekonomické situace podniků (zvýšení, resp. udržení příjmu zemědělců)
8 161
41,6
10 148
46,3
16 125
58,0
Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu
3 881
19,8
3 864
17,6
5 639
20,3
Rozšíření úlohy zemědělství jako producenta obnovitelných zdrojů energie
2 221
11,3
2 720
12,4
1 178
4,2
Přiměřené ceny zdravotně nezávadných potravin
349
1,8
554
2,5
591
2,1
Celkem Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí
19 613
100,0
21 896
100,0
27 805
100,0
Souhrnně lze konstatovat, že vstup do EU a do podmínek Společné zemědělské politiky EU znamenal pro zemědělství ČR výrazný přínos, který se také promítnul do podstatného zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků.
2
EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZEMĚDĚLSTVÍ
Ekonomické výsledky, dosažené českým zemědělstvím v roce 2004, byly mimořádně příznivé. Potvrzují to jak celkové výsledky tohoto národohospodářského odvětví, tak i výsledky jednotlivých kategorií zemědělských podniků. Celkové výsledky odvětví Podle Souhrnného zemědělského účtu (SZÚ) zpracovaného ČSÚ, jeho druhého odhadu z konce února 2005, činil celkový hospodářský výsledek zemědělství – podnikatelský důchod odpovídající obecné definici zisku, téměř 9 mld. Kč. Byl tak diametrálně odlišný nejen ve srovnání se záporným výsledkem – hospodářskou ztrátou ve výši téměř 2,5 mld. Kč v roce 2003, ale i v porovnání s dosavadním vývojem hospodářského výsledku za souhrn podniků v našem zemědělství od počátku jeho transformace.
4
Tab.4 -
Vybrané ukazatele SZÚ za rok 2003 a 2004; hodnoty v základních běžných cenách v mil. Kč Ukazatel
2003
2004
1)
Meziroční rozdíl
Meziroční index
Produkce zemědělského odvětví
93 670,7 115 626,7
21 956,0
123,4
z toho produkce zemědělských výrobků
90 303,3 111 651,9
21 348,6
123,6
Dotace na výrobky zahrnuté do jejich základních cen Mezispotřeba Hrubá přidaná hodnota Spotřeba fixního kapitálu Čistá přidaná hodnota
676,4 66 081,8 27 589,0 10 804,2 16 784,8
5 092,9 75 910,0 39 716,7 10 604,8 29 111,8
4 416,5 9 828,2 12 127,7 -199,4 12 327,0
752,9 114,9 144,0 98,2 173,4
Ostatní dotace na výrobu minus daně na výrobu 2) Důchod z faktorů Náhrady zaměstnancům Pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí Nákladové minus výnosové úroky
3 338,7 20 123,4 18 839,9 2 134,4 1 612,4
2 939,9 32 051,7 19 122,5 2 358,1 1 582,0
-398,8 11 928,3 282,6 223,7 -30,4
Podnikatelský důchod
-2 463,3
8 989,1
11 452,4
88,1 159,3 101,5 110,5 98,1 x
111,5
203,3
91,8
133,6
223,8
90,2
3)
Čistá přidaná hodnota/AWU (tis. Kč) 3)
Důchod z faktorů/AWU (tis. Kč)
182,4 167,5
1) Předběžné údaje. 2) Podle původní metodiky SZÚ čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů. 3) AWU = Annual Work Unit (roční pracovní jednotka). Pramen: ČSÚ - SZÚ 2003 a 2004 (druhý odhad)
Na uvedeném meziročním navýšení podnikatelského důchodu se podílely tři základní faktory: meziroční nárůst produkce, zvýšení cen zemědělských výrobců doprovázené poněkud nižším nárůstem cen vstupů a výrazné navýšení přímých podpor poskytnutých zemědělským podnikům z unijních a národních zdrojů. Rozhodující část produkce zemědělského odvětví (v obou sledovaných letech přibližně 97 %) připadá na produkci zemědělských výrobků (zbývající část zahrnuje produkci zemědělských služeb a některé nezemědělské vedlejší činnosti zemědělských podniků, úzce související se zemědělskou prvovýrobou). Produkce zemědělských výrobků v základních běžných cenách se meziročně zvýšila téměř o čtvrtinu (z toho rostlinná produkce o 42 % a živočišná o 6 %)3. Meziroční rozdíly jsou dány také podstatně vyššími přímými komoditními podporami v roce 2004 (5,1 mld. Kč) než v roce 2003 (0,7 mld. Kč), které tvoří součást základních cen. Ještě výrazněji než produkce se v roce 2004 zvýšila hrubá přidaná hodnota (HPH) v zemědělství, která představuje rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Nárůst HPH (v b. c. meziročně o 44 %) byl příznivě ovlivněn vývojem mezispotřeby. Její objem se meziročně zvýšil podstatně méně než objem zemědělské produkce. Ukazatel HPH se používá k výpočtu
3
Zvýšení produkce zemědělských výrobků v základních stálých cenách roku 2000 bylo podstatně nižší – necelých 14 % (rostlinná produkce vzrostla přitom o 33 % a živočišná se o 3 % snížila).
5
podílu zemědělství na celkové HPH vytvořené v národním hospodářství. V roce 2004 se tento podíl zemědělství podle předběžných výsledků SZÚ zvýšil na 1,6 % proti 1,2 % v roce 2003. Dalším významným ukazatelem ekonomických výsledků zemědělství je čistá přidaná hodnota (ČPH), vyjadřující rozdíl mezi HPH a spotřebou fixního kapitálu. ČPH v základních b. c. vzrostla meziročně o 12,3 mld. Kč, tj. o 73 %. Projevil se zde jak nárůst HPH, tak mírný meziroční pokles spotřeby fixního kapitálu. Vzhledem k tomu, že se zároveň snížil počet pracovníků (ze 150,6 tis. AWU na 143,2 tis. AWU), v přepočtu na jednoho plně zaměstnaného pracovníka vzrostla ČPH v roce 2004 ještě výrazněji – o 82 %. Podstatně se zvýšil i důchod z faktorů, který zahrnuje saldo všech přímých podpor (dotací) a daní evidovaných v SZÚ. V přepočtu na AWU vzrostl tento ukazatel (tzv. ukazatel A používaný Eurostatem při srovnávání důchodů ze zemědělství mezi zeměmi EU) meziročně o 67,5 %. Dosažená úroveň ČPH a důchodu z faktorů umožnila lépe odměňovat základní výrobní faktory. Celkové náhrady zaměstnancům vzrostly z 18,8 mld. Kč v roce 2003 na 19,1 mld. Kč v roce 2004. To se spolu s poklesem počtu zaměstnanců projevilo v poměrně výrazném růstu průměrných mezd v zemědělství a ve zmírnění dosavadního zaostávání jejich úrovně za národohospodářským průměrem. Zvýšily se i výdaje na pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí – meziročně celkem o 224 mil. Kč. Vzhledem k podstatně nižšímu meziročnímu zvýšení výdajů spojených s výrobními faktory (náhrady zaměstnancům o 1,5 %, celkové nájemné o 10,5 %, daně týkající se výroby o 7,1 %), připadla značná část čisté přidané hodnoty spolu s tzv. ostatními dotacemi na výrobu na podnikatelský důchod. Ten dosáhl v roce 2004 podle předběžných výsledků SZÚ výše uvedených téměř 9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o téměř 11,5 mld. Kč. Celkové vyplacené dotace zahrnuté do SZÚ činily v roce 2004 12,2 mld. Kč. Z toho 5,1 mld. Kč připadlo na přímé platby zahrnuté do základních cen zemědělských výrobků a 7,1 mld. Kč na ostatní dotace na výrobu. Je zřejmé, že oba tyto druhy podpor pokryly jak celý podnikatelský důchod, tak i určitou část úhrady výrobních faktorů. Výsledky zemědělských podniků Výrazný pozitivní obrat v ekonomických výsledcích zemědělství v roce 2004 potvrzují rovněž předběžné údaje FADN získané u výběrového souboru podniků. Svědčí o tom meziroční vývoj ukazatelů čisté přidané hodnoty, provozních dotací a důchodu ze zemědělské činnosti, zjišťovaných podle metodiky EU. Meziroční vývoj ČPH v jednotlivých kategoriích podniků podle podnikatelských forem, velikostních skupin podniků fyzických osob a regionálního hlediska dokumentuje graf 1.
6
Graf 1 -
Čistá přidaná hodnota ze zemědělských činností podle FADN (standardní výstup podle metodiky EU)
14 000
12 000
Kč/ha z. p.
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
Zemědělská družstva
Akciové společnosti
Pramen: Výběrové šetření FADN
Společnosti s r.o.
PFO s 5-50 ha z. p.
PFO s 51-100 PFO se 101-300 ha z. p. ha z. p.
2003
PFO s více než 300 ha z. p.
Horská oblast Jiné než horské Částečné LFA zastoupení LFA
Produkční oblast
Podniky celkem
2004
Čistá přidaná hodnota ze zemědělské činnosti v přepočtu na ha z. p. vzrostla v roce 2004 u všech kategorií podniků. Průměrné meziroční zvýšení činilo 58 %. U hlavních forem podniků právnických osob bylo toto zvýšení největší u družstev a v případě fyzických osob u podniků s výměrou od 51 - 100 ha z. p. Z hlediska sledovaných oblastí4 (průměrné údaje za všechny podnikatelské formy) byl meziroční nárůst ČPH nejvyšší ve skupině podniků v jiné než horské LFA, následované podniky s částečným zastoupením LFA, podniky v horské oblasti a v produkční oblasti. U všech sledovaných skupin podniků se meziročně podstatně zvýšila i ČPH připadající na přepočteného pracovníka. Průměrná výše tohoto ukazatele dosáhla v roce 2004 314 tis. Kč/AWU, proti 183 tis. Kč/AWU v roce 2003 a meziročně tak vzrostla o 72 %. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele dosáhly v obou sledovaných letech střední a zejména velké podniky fyzických osob (např. 429 tis. Kč podniky s výměrou nad 300 ha z. p. v roce 2004) a rovněž společnosti s r. o. (383 tis Kč v témže roce). Tyto podniky se vyznačují relativně nízkou produkcí na 1 ha z. p., nízkým podílem živočišné výroby a velmi nízkým počtem AWU na 100 ha z. p. Nejnižší byl ukazatel ČPH/AWU v obou letech u malých podniků fyzických osob (např. u podniků do 50 ha z. p. v roce 2004 pouze 202 tis. Kč) a relativně
4
Horská oblast - podniky s více než 50 % z. p. v LFA; jiné než horské LFA - podniky s více než 50 % z. p. v LFA, pokud nesplňují podmínku pro zařazení do horské oblasti; podniky s částečným zastoupením pozemků v LFA, pokud nesplňují podmínky pro některou z předchozích dvou oblastí; - produkční oblasti - podniky hospodařící mimo LFA.
7
nízký také u akciových společností a družstev (analogicky 303 tis. Kč a 304 tis. Kč), tedy podniků s intenzivnější zemědělskou výrobou, vyznačující se vyšším podílem živočišné produkce s vyššími nároky na počty pracovníků. Čistá přidaná hodnota ze zemědělských činností na přepočteného pracovníka ČPH/AWU (standardní výstup podle metodiky EU)
Graf 2 -
450 400 350
tis. Kč
300 250 200 150 100 50 0 Zemědělská družstva
Akciové společnosti
Společnosti s r. o.
PFO s 5-50 ha z. p.
PFO s 51-100 PFO se 101- PFO s více Horská oblast ha z. p. 300 ha z. p. než 300 ha z. p.
2003
Jiné než horské LFA
Částečné zastoupení LFA
Produkční oblast
Podniky celkem
2004
Pramen: Výběrové šetření FADN
Z hlediska sledovaných oblastí měly v roce 2004 všechny kategorie podniků s půdou v LFA vyrovnanou, mírně podprůměrnou hodnotu ukazatele ČPH/AWU. U podniků v produkčních oblastech měl tento ukazatel nadprůměrnou hodnotu (350 tis. Kč). Důchodovou situaci zemědělských podniků významně posílil vývoj dotací provozního charakteru. Jejich meziroční nárůst v přepočtu na 1 ha z. p. je zachycen v grafu 3.
8
Provozní dotace na zemědělské činnosti podle FADN (standardní výstup podle metodiky EU)
Graf 3 -
7 000
6 000
Kč/ha z.p.
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
Zemědělská družstva
Akciové společnosti
Společnosti s PFO s 5-50 PFO s 51-100 PFO se 101r.o. ha z. p. ha z. p. 300 ha z. p.
2003
Jiné než PFO s více Horská oblast horské LFA než 300 ha z.p.
Částečné zastoupení LFA
Produkční oblast
Podniky celkem
2004
Pramen: Výběrové šetření FADN
Úroveň dotací za rok 2004 se pohybuje u jednotlivých právních forem podniků v rozpětí od 3 717 Kč/ha z. p. (podniky fyzických osob s výměrou nad 300 ha z. p.) do 4 767 Kč/ha z. p. (zemědělská družstva). Z hlediska sledovaných oblastí klesá úroveň dotací na ha z. p. od horské oblasti k produkční oblasti. Průměrná výše dotací dosáhla 4 659 Kč/ha z. p. a meziročně vzrostla o 2 117 Kč. Finální ekonomický výsledek zemědělství z hlediska standardního výstupu FADN podle metodiky EU je vyjadřován důchodem ze zemědělské činnosti. Na rozdíl od předchozího roku byl tento ukazatel v roce 2004 u všech sledovaných skupin podniků kladný (graf 4).
9
Graf 4 -
Důchod ze zemědělské činnosti podle FADN (standardní výstup podle metodiky EU)
10000
8000
Kč/ha z. p.
6000
4000
2000
0
-2000
-4000 Zemědělská družstva
Akciové společnosti
Společnosti s r.o.
PFO s 5-50 ha z. p.
PFO s 51-100 PFO se 101ha z. p. 300 ha z. p.
2003
PFO s více než 300 ha z. p.
Horská oblast
Jiné než horské LFA
Částečné zastoupení LFA
Produkční oblast
Podniky celkem
2004
Pramen: Výběrové šetření FADN
Průměrný důchod ze zemědělské činnosti dosažený v roce 2004 činil 2 424 Kč/ha, s rozpětím u jednotlivých sledovaných podnikatelských forem od 1 965 Kč/ha z. p. (akciové společnosti) do 7 685 Kč/ha z. p. (podniky fyzických osob s výměrou 5-50 ha z. p.). Z hlediska oblastí s různým zastoupením LFA nebyly rozdíly významné. Nadprůměrného důchodu ze zemědělské činnosti na jednotku obhospodařované půdy dosáhly podniky fyzických a právnických osob v produkční a horské oblasti. Zemědělská politika po vstupu ČR do EU tak přispěla i k regionální vyrovnanosti ekonomických výsledků zemědělských podniků. Lze shrnout, že ukazatele hospodářských výsledků odvozené z FADN podle jednotlivých kategorií podniků jsou do značné míry v souladu s odvětvovým hospodářským výsledkem podle SZÚ. Oba tyto zdroje údajů svědčí o relativně vysoké úrovni finálního ekonomického výsledku českého zemědělství v roce 2004. Údaje FADN zároveň vypovídají o existujících rozdílech mezi sledovanými kategoriemi podniků. Tyto rozdíly nesouvisejí jen s podnikatelskou formou, velikostní skupinou nebo regionálním zařazením, ale i s různě pokročilou restrukturalizací výroby. Výchozí finanční situace u všech skupin podniků pro následující období je mnohem příznivější než v minulých letech. Je zřejmé, že na těchto výsledcích se pozitivně projevil vstup ČR do EU.
10
3
AGRÁRNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Od 1. 5. 2004 se vytvořením jednotného trhu EU 25 změnila „obchodní mapa“ Evropy. Pro agrární zahraniční obchod (AZO) ČR to v průměru znamenalo zlepšení podmínek obchodu s EU 15 a zvýšení ochrany domácího trhu vůči tzv. třetím zemím. Základní tendence českého AZO v prvním roce členství ČR v EU5 však zhruba korespondují s jeho vývojem po roce 1993, pro který je charakteristický kontinuální růst jeho obratu, předstih růstu hodnoty dovozu před růstem hodnoty vývozu, projevující se zvyšováním schodku jeho bilance, a stagnace nebo zhoršování reálných směnných relací jako důsledek rozdílné zbožové, resp. cenové struktury vývozu a dovozu. Významné je však výrazné (skokové) meziroční zvýšení obratu českého AZO, a to zejména v rámci EU 25. V prvém roce členství v EU se meziročně zvýšila hodnota agrárního vývozu o 31,9 % a přírůstek hodnoty dovozu dosáhl 20,0 %. Růst celkového obratu AZO je nepochybně důsledkem zapojení agrárního sektoru ČR do jednotného trhu EU. Pasivní saldo bilance AZO se snížilo o 309,6 mil. Kč (o 1,1 %) a krytí dovozu agrárním vývozem se meziročně zlepšilo ze 64,1 % na 70,4 %. V teritoriální skladbě došlo ke zvýšení obratu AZO zejména se zeměmi EU. Vývoz do zemí EU 15 meziročně vzrostl o 54,5 % a do nových členských zemí o 32,5 %. Dovoz z EU 15 souběžně vzrostl o 41,4 % a z nových členských zemí o 28,8 %. Podíl EU 25 na celkovém agrárním exportu se zvýšil z 80,1 % na 86,7 % a na celkovém agrárním dovozu ze 78,8 % na 90,3 %. Podíl produktů s vyšší přidanou hodnotou v českém agrárním vývozu byl před vstupem do EU nižší než v dovozu a v prvém roce našeho členství se tento podíl ještě snížil. Zatímco v roce 2003/04 participovalo zboží s vyšší přidanou hodnotou na hodnotě českého agrárního exportu 56,0 %, poklesl tento podíl v roce 2004/05 na 53,8 %. V prvém roce členství v EU se meziročně zvýšila hodnota agrárního vývozu o 31,9 % a přírůstek hodnoty dovozu dosáhl 20,0 %. Meziroční hodnotový vývoj bilance AZO u vybraných komodit a komoditních skupin je uveden v grafu 5. Nejvýraznější přírůstek aktiva byl dosažen u cukru, a to o 3 573,9 mil. Kč, živého skotu o 1 396,8 mil. Kč a živých prasat o 491,3 mil. Kč, přičemž ve všech těchto případech je mimořádná meziroční růstová dynamika ovlivněna nízkou výchozí základnou v předchozím roce. U řepky se pasivum (228,4 mil. Kč) změnilo na aktivum ve výši 499,1 mil. Kč. Naproti tomu nejvyšší nárůst pasiva byl zaznamenán u vepřového masa – o 2 706,8 mil. Kč, vína o 1 091,6 mil. Kč a hovězího masa o 577,9 mil. Kč. Mimořádné zvýšení hodnoty vývozu živých zvířat představuje vývoz produktů s nižší přidanou hodnotou, doprovázený významným přírůstkem dovozu masa, tedy výrobků s vyšší
5
Komparace byla provedena mezi obdobími květen – duben 2003/04 a květen – duben 2004/05.
11
podílem přidanou hodnotou. Největší podíl na přírůstku vývozu živých zvířat představují vývozy živého skotu s rozhodujícím podílem zástavových zvířat. Čeští producenti (a obchodníci) tak sice z hlediska krátkodobých efektů reagovali racionálně, avšak při možném ohrožení produkční základny a následně rozvoje multifunkčního zemědělství v dalším období. Vývoz živých prasat byl stimulován relativně vysokými vývozními cenami (zhruba o třetinu vyššími než v minulém období), zatímco dovozní ceny živých prasat meziročně poklesly o polovinu v důsledku zvýšeného dovozu zástavových zvířat. Bilance agrárního zahraničního obchodu ČR s vybranými agrárními komoditami za období květen 2003 – duben 2004 a květen 2004 – duben 2005
Tabák a tabákové výrobky
Ethylalkohol a destiláty
Víno
Pivo
Pekařské zboží
Čokoláda a přípr. s kakaem
Cukr
Semena řepky
Obiloviny mírného pásma2)
Ovoce mírného pásma1)
Zelenina
Mléko a mléčné výrobky
Maso a jedlé droby drůbeže
Vepřové maso
2004-2005
Hovězí maso
2003-2004
Živá prasata
4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500 -1 000 -1 500 -2 000 -2 500 -3 000 -3 500 -4 000 -4 500 -5 000 -5 500 -6 000
Živý skot
mil. Kč
Graf 5 -
1) Jablka, hrušky, meruňky, třešně, višně, broskve, jahody, maliny, rybíz, angrešt, borůvky a brusinky 2) Pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice. Pramen: ČSÚ
Vývoz cukru, který byl v roce 2004/05 realizován v množství 231 tis. t, se vzhledem k přiděleným vývozním kvótám a uvažované reformě SOT s cukrem pravděpodobně nebude v tomto rozsahu opakovat. Meziroční zvýšení hodnoty vývozu mléka a mléčných výrobků bylo docíleno rozhodující měrou nárůstem vývozu mlékárenských položek s nižší přidanou hodnotou (včetně syrového mléka), zatímco např. vývoz sýrů se zvýšil podstatně mírněji. Naopak nejvyšší meziroční přírůstek hodnoty dovozu byl dosažen u sýrů a tvarohů. Protože souběžně vzrostl také český vývoz některých mlékárenských produktů, aktivní bilance AZO s touto skupinou komodit vzrostla relativně nevýznamně.
12
Mezi změnami, které vedly k prohloubení schodku bilance českého AZO v prvém roce členství v EU, si největší pozornost zasluhuje výrazné zhoršení bilance zahraničního obchodu s masem celkem. Meziročně pasivní saldo s masem celkem vzrostlo v rámci sledovaných komoditních agregací největší měrou, přičemž rozhodující váhu na daném saldu představuje vepřové maso na úrovni 3,6 mld. Kč. Značný nárůst dovozu masa (zejména vepřového) je důsledkem zvýšeného dovozu levnějších druhů masa určených především ke zpracování do výrobků. Z ostatních komodit je významná bilance zahraničního obchodu s nápoji a lihovinami, která byla v celé historii českého ZO vždy aktivní, a to zejména díky vývozu piva. V prvém roce našeho členství v EU poprvé ČR vykázala schodek ve výši 321 mil. Kč. K nejvyššímu přírůstku dovozu došlo u vína (o 1,1 mld. Kč) a u destilátů s obsahem alkoholu pod 80 % (o 1,2 mld. Kč). Markantní zvýšení hodnoty dovozu komoditní agregace „Ovoce a ořechy“ bylo způsobeno téměř výhradně přírůstkem dovozu banánů (v hmotnosti o 82 %, z čehož však byly téměř tři čtvrtiny reexportovány). Vstupem do EU došlo k uplatnění cel6 na dovozy banánů z některých teritorií a k očekávanému zvýšení dovozních cen (o 28,6 %). Souhrnně lze konstatovat, že vstup do EU měl vliv na zvýšení dynamiky českého AZO jak na straně vývozů, tak dovozů, zejména v rámci EU 25. Problémem zůstává nárůst vývozu výrobků s nižší přidanou hodnotou při současném růstu dovozu výrobků s vyšší přidanou hodnotou, což je jednou z hlavních příčin zvyšování záporného salda českého AZO.
4
SITUACE NA AGRÁRNÍM TRHU
V roce 2004 došlo podle SZÚ k meziročnímu růstu zemědělské produkce vyjádřené v základních běžných cenách o 23,6 % (z toho rostlinná produkce se zvýšila téměř o 42 % a živočišná produkce o 6 %). Současně došlo k růstu průměrné úrovně cen zemědělských výrobců (CZV) ve srovnání s rokem 2003 o 8,1 %. U rostlinných produktů se průměrná úroveň CZV v roce 2004 zvýšila o 11,6 %, u živočišné výroby pouze o 6,2 %. Průměrná úroveň cen vstupů do zemědělství se v roce 2004 meziročně zvýšila o 6,8 %. V relaci k růstu CZV tak došlo ke zlepšení podmínek na agrárním trhu („terms of trade“) o 15 %. Zlepšení směnných relací na agrárním trhu bylo také důsledkem změn, vyvolaných vstupem ČR do EU. Obiloviny Obiloviny se řadí ke komoditám, u nichž vstup ČR do EU a do společné organizace trhu (SOT) přinesl významnou změnu v systému intervence.
6
Do 30. 4. 2004 byl dovoz banánů do ČR bezcelní.
13
Převis poptávky nad nabídkou s následným snížením konečných zásob v marketingovém roce 2003/04 způsobil nárůst ceny obilovin bezprostředně po sklizni roku 2003 a ovlivňoval cenu do sklizně roku 2004. Příznivý vývoj počasí v roce 2004 byl hlavní příčinou meziročního zvýšení produkce obilovin pro marketingový rok 2004/05 nejen v ČR, ale i ve většině zemí EU 25. Předpoklad vysoké produkce ze sklizně roku 2004 srazil cenu obilovin ve většině obilnářsky důležitých zemích EU 25 již v průběhu žní. Nové členské státy zaznamenaly vyšší meziroční nárůst produkce (obiloviny celkem 43,4 %, z toho pšenice 55,6 %) než státy EU 15 (obiloviny celkem 20,2 %, z toho pšenice 21,9 %). V ČR činilo meziroční zvýšení produkce ze sklizně roku 2004 u obilovin 52,4 %, z toho u pšenice 91,2 %. Průměrný hektarový výnos obilovin v ČR se meziročně zvýšil z 3,95 t/ha na 5,46 t/ha. Zvýšená potřeba exportu obilovin, převážně pšenice, narazila na nedostatečnou poptávku v okolních zemích, kam obvykle export směřoval. Intervenční sytém SOT v zásadě není schopen takovou úroveň nadprodukce zvládnout. Jedná se zejména o nedostatečné skladovací kapacity pro intervenční nákupy. Obdobné problémy se projevily i v Rakousku a Maďarsku a vyústily ještě před zahájením intervenčního nákupu ve společný požadavek vůči EK o pomoc v řešení vzniklé situace. EK přijala v průběhu března a dubna 2005 mimořádná opatření směřující ke snížení převisu nabídky obilovin s cílem cenové stabilizace. V rámci mimořádného tendru na prodej pšenice z intervenčních zásob byly do 28. 4. 2005 akceptovány nabídky ČR na 170 tis. t. Přes uvedené problémy byly souhrnné ekonomické podmínky pěstitelů obilovin, zejména v důsledku zvýšených podpor, velmi příznivé. Cukrovka - cukr V roce 2004 bylo v odvětví cukrovky a cukru dosaženo velmi dobrých výsledků. Průměrný hektarový výnos cukrovky v ČR v roce 2004/05 se ve srovnání s rokem 2003/04 zvýšil o 7,6 % na 50,46 t7, zejména vlivem příznivého počasí. Výnos bílého cukru dosáhl 8,03 t/ha, tj. meziroční růst o 15,7 %. Přechod na SOT s cukrem EU znamenal zavedení vysokých institucionálních cen EU (minimální a základní cena cukrovky, intervenční cena cukru). Ceny cukrovky a cukru po vstupu ČR do EU se tedy podstatně zvýšily. Průměrná CZV cukrovky ze sklizně roku 2004 meziročně vzrostla o 60,3 % na 1 521 Kč/t. Průměrná cena průmyslových výrobců (CPV) krystalového cukru se v období od května 2004 do konce března 2005 zvýšila ve srovnání se stejným obdobím roku 2003/04 o 20,8 %, tj. na 21,53 Kč/kg.
7
Údaj vypočtený z údajů SZIF (jako podíl zpracované cukrovky a plochy cukrové řepy).
14
Souhrnné ekonomické podmínky pěstitelů cukrové řepy se v roce 2004/05 zlepšily rovněž vlivem uplatnění přímých plateb (65,58 Kč/t). Řepka olejná Rok 2004 byl po pěstitelské stránce úspěšný a zařadil řepku mezi vysoce ziskové komodity. Celkem bylo sklizeno 934,7 tis. t (v roce 2003 pouze 387,8 tis. t) řepkového semene a nárůst produkce proti roku 2003 činil 241 %. Hektarový výnos dosáhl 3,60 t v roce 2004 (1,55 t/ha v roce 2003). Průměrná CZV za květen 2004 až březen 2005 dosáhla 6 516 Kč/t, meziročně tak došlo k poklesu o 21,8 %, který byl zčásti kompenzován přímými platbami (SAPS a národní doplňkové platby, celkem 919,2 Kč/t). Cenový pokles v roce 2004 ovlivnila vysoká domácí produkce řepkového semene, spekulativní dovozy levného řepkového semene hlavně ze Slovenska, nízký objem vývozu a zrušení dotací na výrobu MEŘO. Přestože saldo zahraničního obchodu je za období květen 2004 až březen 2005 kladné, zůstává více než 300 tis. t semene řepky olejné doposud na zásobách. Brambory konzumní ostatní (pozdní) V roce 2004 dosáhla celková produkce konzumních brambor ostatních (pozdních) v zemědělském sektoru 551,3 tis. t, tj. o 104,3 tis. t více než v roce 2003. Vysoká produkce spolu s dovozem levnějších brambor měla za následek pokles průměrné domácí CZV (září 2004 až březen 2005) meziročně o 3 835 Kč/t až na 2 789 Kč/t. CZV konzumních brambor ostatních (pozdních) se tak začínají přibližovat CZV v EU 5 (Francie, Německo, Velká Británie, Belgie, Nizozemsko), kde za stejné období dosáhla průměrná cena 2 058 Kč/t. Na domácí ceny již dlouhodobě působí nižší ceny na zahraničních trzích. Dovezené konzumní brambory ostatní (mnohdy již prané a balené) ze zemí EU jsou kvalitní a levnější. Přes vysokou domácí produkci nedošlo v roce 2004/05 ke snížení dovozu brambor. Za sledované období bylo dovezeno 70,4 tis. t konzumních brambor a 19,2 tis. t vyvezeno. Postavení pěstitelů brambor se přes přímé platby (SAPS, národní doplňkové platby, celkem 137,9 Kč/t) v důsledku poklesu CZV meziročně značně zhoršilo a situace na trhu bude zřejmě ovlivňovat rozhodování zemědělců o budoucím pěstování této komodity. Mléko Trh s mlékem a mlékárenskými výrobky v ČR v prvním roce členství v EU lze charakterizovat trvalým růstem průměrné CZV mléka, regionálně odlišnou dostupností mléčné suroviny a rostoucími nároky na zpracovatele na tlumení dopadu růstu CZV. Hlavními faktory, které ovlivnily tuto situaci, bylo přijetí SOT s mlékem a mlékárenskými výrobky a rozšíření konkurenčního prostředí po vstupu.
15
Zvýšení průměrných tuzemských CPV za období květen 2004 až březen 2005 v meziročním srovnání se pohybovalo mezi 3,5 % (Eidam 45 %) až 17,2 % (sušené plnotučné mléko). Příznivý vývoj tuzemských CPV hlavních mlékárenských výrobků zejména počátkem hodnoceného období byl ovlivněn minimálními zásobami sušeného mléka a másla před vstupem do EU (ve snaze vyhnout se sankcím za nadměrné zásoby), snížením tuzemské výroby objemových výrobků (sušeného mléka, másla) při zachování stávajícího objemu produkce sýrů (důsledek ztížení podmínek pro získání vývozních subvencí), možností realizovat výrobky s vyšší přidanou hodnotou na trzích EU a růstem CPV na zahraničních trzích. V hodnoceném období došlo k regionálním rozdílům v dostupnosti suroviny pro zpracovatele. Rozdílná úroveň CZV mléka v ČR a sousedních státech v dubnu 2004 (v Německu CZV zhruba o 7 % vyšší, v Polsku zhruba o 29 % nižší, na Slovensku mírně pod úrovní ČR) vedla k prodeji i nákupu syrového nebo předzpracovaného mléka mimo ČR (prodej do Německa, nákup z Polska a Slovenska). Důsledkem dané situace byly větší přesuny suroviny v rámci republiky a nedostatek mléka ke zpracování v oblasti jihozápadních Čech. Živější obchodování se surovinou a zvýšený zájem zpracovatelů o tuto komoditu patřily k hlavním faktorům, které ovlivnily růst CZV mléka v ČR. Zvýšení průměrné CZV mléka za období květen 2004 až březen 2005 proti srovnatelnému období 2003/2004 o 5,7 % podnítilo zájem zemědělských výrobců o produkci. Ve druhém pololetí roku 2004 se zpomalil trend úbytku stavů dojených krav, národní referenční množství pro dodávky bylo v kvótovém roce 2004/05 naplněno ve výši 99,7 %. Rok 2004 byl pro výrobce mléka příznivý především v důsledku vyplacení přímých plateb ve výši 0,44 Kč/l. Hovězí maso Od 1. 5. 2004 docházelo k relativně výraznému zvyšování CZV jatečného skotu. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u kategorie jatečných krav. Od 1. 5. 2004 do 30. 3. 2005 došlo v meziročním srovnání k průměrnému cenovému zvýšení o 33,3 % (z 20,8 Kč/kg ž. hm. na 27,7 Kč/kg ž. hm.). U kategorie jatečných býků a jalovic došlo ke zvýšení průměrné CZV shodně o 7 %. V průměru za všechny kategorie jatečného skotu došlo ke zvýšení CZV o 12,8 %, na což měl rozhodující vliv pokles porážek jatečného skotu na tuzemských jatkách a nárůst vývozu skotu. V období od 1. 5. 2004 do 30. 3. 2005 bylo vyvezeno 30 397 t skotu v ž. hm. tj. 2,5 krát více než v období od 1. 5. 2003 do 30. 3. 2004. Zástavového skotu bylo po vstupu ČR do EU vyvezeno 11 715,7 t. tj. dvojnásobek ve srovnání s předchozím obdobím. Výrazný nárůst vývozu byl zaznamenán rovněž u telat (1,6krát více než v předchozím období).
16
Ekonomické podmínky výrobců jatečného skotu se v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 mírně zhoršily. K jejich zhoršení došlo především v důsledku odhadovaného růstu nákladů ve výkrmu skotu, a to i přes nárůst podpor jatečného skotu (z 2,87 na 4,85 Kč/kg ž. hm.). Vepřové maso V roce 2004 došlo na českém trhu s vepřovým masem k poklesu domácí produkce (o 5,4 %), rovněž tak k poklesu stavů prasat, k růstu dovozu a vývozu a ke zvýšení CZV jatečných prasat. Průměrná CZV jatečných prasat tř. SEU v období od 1. 5. 2004 do 30. 3. 2005 dosáhla 32,11 Kč/kg ž. hm. a v meziročním srovnání se zvýšila o 2,3 %. Cenová úroveň byla ovlivněna rostoucími dovozy levnějších druhů vepřového masa a obecně pak průměrnou cenou této komodity na evropských trzích, především v zemích EU. Vstup ČR do EU ovlivnil domácí trh s vepřovým masem zejména z hlediska vývoje CZV jatečných prasat a zahraničního obchodu. Ceny jatečných prasat v ČR od června 2004 výrazně rostly a dostaly se za období květen 2004 až březen 2005 nad úroveň průměrné ceny EU 25. Vstupem na společný trh EU došlo v důsledku zrušení celních bariér k růstu dovozů a vývozů nejen vepřového masa, ale také živých prasat. Zpracovatelé zvýšili dovoz levnějších druhů masa určených především ke zpracování do výrobků. Celkem bylo za období květen 2004 až březen 2005 po přepočtu na živou hmotnost dovezeno 112 tis. t živých prasat (včetně zahrnutí vepřového masa) a vyvezeno 59,9 tis. t. Dovoz vepřového masa byl za období květen 2004 až březen 2005 ve srovnání s vývozem téměř pětinásobný. Postavení chovatelů prasat ve výkrmu se ve srovnání s rokem 2003 zlepšilo, a to zejména vlivem rostoucích CZV. Drůbeží maso Produkce jatečné drůbeže v roce 2004 vzrostla proti roku 2003 o 2 % na 310,2 tis. t ž. hm. CZV jatečných kuřat se zvýšily ve sledovaném období o 5,14 %, na jejich růstu se však vstup ČR do EU zásadním způsobem nepodílel. Vstup ČR do EU se promítl u komodity drůbeží maso především v zahraničním obchodě, kdy za období květen 2004 až březen 2005 došlo k oživení obchodního obratu a rostl jak vývoz, tak i dovoz živé drůbeže i drůbežího masa. Záporná bilance zahraničního obchodu této agregace se po přepočtu na ž. hm. mírně snížila. Postavení výrobců jatečných kuřat se v roce 2004 proti předchozímu roku mírně zhoršilo, což signalizuje možné problémy v budoucnosti v důsledku očekávaného dynamického zvyšování nákladů ve srovnání s nevýrazným růstem CZV jatečných kuřat.
17
5
EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZPRACOVATELSKÉHO SEKTORU
Ekonomické výsledky byly podle předběžných údajů za potravinářský sektor8 v roce 2004 celkově pozitivně ovlivněny vstupem do EU a vyšší úrovní produkce v zemědělství. Zejména se to týká zpracovatelů rostlinných komodit. Vstupem do EU 25 se otevřel podstatně větší trh jak pro nákup surovin, tak v oblasti odbytu. Potravinářský sektor však provázel v roce 2004 nepříznivý vliv, který se týkal zejména cenového vývoje. Ceny vstupů meziročně výrazně vzrostly (CZV o 8,1 % a ceny PHM podle druhu od 7,2 do 13,8 %). Avšak pod tlakem distribučních řetězců nemohl potravinářský sektor plně promítnout do svých cen zvýšené ceny vstupů. CPV potravin a nápojů vzrostly o 5,4 %. I tak v ekonomických výsledcích sektoru došlo v roce 2004 k pozitivnímu posunu. Hospodářský výsledek potravinářských oborů zpracovávajících zemědělské suroviny Hospodářský výsledek před zdaněním u potravinářského průmyslu za podnikatelské subjekty se 100 a více pracovníky9 v roce 2004 meziročně vzrostl o 1,2 mld. Kč. Zatímco v roce 2003 činil hospodářský výsledek před zdaněním zpracovatelů 11,0 mld. Kč, v roce 2004 dosáhl 12,3 mld. Kč, tj. nárůst o 10,9 %. Potravinářský průmysl vytvořil ve sledovaném období účetní přidanou hodnotu ve výši 46,5 mld. Kč, přičemž meziročně došlo ke zlepšení o 2,5 mld Kč, tj. o 5,6 %. Na tvorbě hrubého hospodářského výsledku v roce 2004 se nejvyšší měrou podílela výroba nápojů, jejíž podíl na zisku odvětví činil 53 % (na účetní přidané hodnotě odvětví 34 %). Výroba ostatních potravinářských výrobků představovaná většinou obory vyšší fáze zpracování agrárních komodit se podílela v roce 2004 na tvorbě hrubého hospodářského výsledku odvětví 29 % a v rámci odvětví dosáhla nejvyššího podílu na tvorbě účetní přidané hodnoty (35 %). Na zbývající potravinářské výrobní obory, resp. jejich agregace, v roce 2004 připadlo pouze 18 % z tvorby hrubého hospodářského výsledku, což ukazuje na vysokou mezioborovou nerovnoměrnost v jeho tvorbě. Obdobné mezioborové odchylky se vyskytovaly i v předchozích letech. Jednotlivé obory dosáhly těchto podílů na hrubém hospodářském výsledku: − výroba masa a masných výrobků vč. drůbeže a ryb 4 %, − zpracování ovoce, zeleniny a brambor a výroba olejů a tuků 1 %, − zpracování mléka a výroba mléčných výrobků 6 %, − mlýnská a škrobárenská výroba 2 %, − 8 9
výroba krmiv 5 %. Potravinářský průmysl je uváděn bez zpracovatelů tabáku. Hospodářský výsledek za soubor podniků od 20 do 99 zaměstnanců není vykazován.
18
Poněkud příznivější situace co do rovnoměrnosti tvorby vykazuje účetní přidaná hodnota. Výroba nápojů a výroba ostatních potravinářských výrobků se v roce 2004 podílely na tvorbě zmíněného ukazatele 69 %. Na zbývající potravinářské obory, resp. jejich agregace, v roce 2004 připadlo 31 % z tvorby účetní přidané hodnoty s těmito podíly: − výroba masa a masných výrobků vč. drůbeže a ryb 13 %, − zpracování ovoce, zeleniny a brambor a výroba olejů a tuků 2 %, − zpracování mléka a výroba mléčných výrobků 9 %, − −
mlýnská a škrobárenská výroba 2 %, výroba krmiv 5 %. Přehled o meziroční změně ve vývoji hospodářského výsledku před zdaněním a účetní
přidané hodnoty potravinářských oborů, resp. jejich skupin, uvádí graf 6. Meziroční vývoj hospodářského výsledku před zdaněním a účetní přidané hodnoty potravinářských oborů (mil. Kč)
Graf 6 -
18 000 Hospodářský výsledek před zdaněním 2003
16 000 14 000
mil. Kč
12 000
Hospodářský výsledek před zdaněním 2004 Účetní přidaná hodnota 2003 Účetní přidaná hodnota 2004
10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Výroba masa Zpracování a zpracování ovoce, ryb zeleniny a výroba olejů a tuků
Zpracování mléka
Výroba mlýnských výrobků
Výroba krmiv
Výroba ostatních výrobků
Výroba nápojů
Pramen: ČSÚ - vypočteno z údajů výkazu P 3-04 podniků se 100 a více pracovníky
Účetní přidaná hodnota za potravinářský sektor u podniků od 20 do 99 zaměstnanců meziročně za stejné období mírně vzrostla u většiny oborů. Za celé odvětví u zmíněné skupiny podniků dosáhla účetní přidaná hodnota výše 11,8 mld. Kč při meziročním růstu o 5,7 %, což představuje téměř stejnou dynamiku jako ve skupině podniků od 100 a více zaměstnanců. Celkový objem účetní přidané hodnoty je však u skupiny podniků od 20 do 99 zaměstnanců výrazně nižší.
19
Zaměstnanost a vývoj mezd Pokles počtu pracovníků u podniků s 20 a více zaměstnanci se v roce 2004 pohyboval na úrovni 2,4 % a dospěl k 111 tis. osob. Rostoucí konkurence v rámci EU 25 povede i v příštích letech k úsporám pracovníků, a to zejména u oborů nižší fáze zpracování agrárních surovin a poroste koncentrace výroby. I nadále zůstává nejvýznamnější skupinou, která zaměstnávala v roce 2004 v rámci potravinářského průmyslu nejvíce pracovníků, agregace tzv. „Výrob ostatních potravinářských výrobků“ s podílem 39,1 % na celkovém počtu pracovníků sektoru. V rámci této skupiny výrob vykazuje největší zastoupení výroba pekárenských a cukrářských výrobků, která představuje podíl 64,7 % na celkovém počtu pracovníků této skupiny a vytváří podmínky pro zaměstnanost prakticky ve všech regionech. Druhým nejvýznamnějším oborem z hlediska počtu pracovníků je obor výroby a zpracování masa s podílem 20,8 % na celkovém počtu pracovníků potravinářského průmyslu. Dosažená průměrná měsíční nominální mzda v potravinářském průmyslu u podniků s 20 a více zaměstnanci (15,3 tis. Kč) ve srovnání s průměrnou nominální mzdou v průmyslu (17,5 tis. Kč) zůstala v roce 2004 na úrovni 87,4 %. V porovnání s rokem 2003 se úroveň mezd v hodnoceném sektoru zvýšila o 5,2 %. K oborům s nejvyšší průměrnou nominální měsíční mzdou patřila v roce 2004 výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů (19,7 tis. Kč). Obor je charakterizován vysokou koncentrací výroby a zvýšenou účastí zahraničního kapitálu. Nejnižší průměrné nominální měsíční mzdy v roce 2004 v rámci potravinářského sektoru vykazovaly potravinářské obory výroby masa a masných výrobků, vč. zpracování drůbeže (13,8 tis. Kč). Nejvyšší meziroční nárůst průměrné měsíční mzdy za sledované období (index 106,3) vykazuje „Výroba nápojů“. Na této změně se v rámci oboru významně podílí nárůst mezd v oboru minerálních vod (index 108,1) a ve výrobě piva (index 107,6). Nárůst výroby je především důsledkem rostoucího exportu piva. Souhrnně lze konstatovat, že ekonomické výsledky v potravinářství v roce 2004 potvrzují, že vstup do EU se odehrál bez snížení hospodářského výsledku za rozhodující část odvětví. Hrubý hospodářský výsledek (u podniků se 100 a více zaměstnanci) meziročně vzrostl o 10,9 %. Nadále existuje velká diferenciace mezi výsledky jednotlivých oborů a zejména zpracovatelé přímo navazující na zemědělství se budou muset pod vlivem domácí i zahraniční konkurence dále restrukturalizovat a přistoupit ke kapacitním omezením. Restrukturalizace výrob se bude promítat i do poklesu zaměstnanosti s pozitivním dopadem na růst produktivity práce a mezd.
20
6
DOPADY VSTUPU NA VÝVOJ SPOTŘEBY POTRAVIN, POHYB SPOTŘEBITELSKÝCH CEN A STRUKTURU VYDÁNÍ DOMÁCNOSTÍ Vývoj a struktura příjmů a vydání domácností
V roce 2004 (odhad10) se proti roku 2003 zvýšily čisté peněžní příjmy českých domácností o více než 4 % (meziroční růst v letech 2003/02 byl vyšší a činil 5,3 %). Přitom nejvíce rostly příjmy domácností zemědělců (o více než 7 %) a domácností samostatně činných (o více než 5 %), naopak nejméně se zvýšily příjmy domácností důchodců (přibližně o 2 %). Přes zvýšení příjmů v domácnostech zemědělců (jejich nejvyšší růst nastal ve druhém čtvrtletí roku 2004 proti stejnému období roku 2003) představují příjmy této skupiny jen 90 % příjmů průměrné zpravodajské domácnosti. Ve srovnání s rokem 2003, kdy stejný ukazatel dospěl k 87 %, se příjmová disparita o 3 procentní body (p. b.) snížila. Rovněž čistá peněžní vydání českých domácností meziročně stoupla (o více než 3 %), k nejvyššímu zvýšení výdajů došlo v domácnostech zemědělců a samostatně činných (přibližně o 5 %). Čisté peněžní příjmy rostly tedy ve všech typech domácností (s výjimkou domácností důchodců) rychleji než čisté peněžní výdaje. Podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností se v ČR dlouhodobě snižuje. To platí i o odhadech za rok 2004, kdy tento ukazatel poklesl přibližně o 0,4 p. b. (na 24,1 %). Přesto tento ukazatel zatím zdaleka nedosahuje úrovně zemí EU 15 (průměr EU 15 v roce 2002 činil 16,4 %). Vývoj spotřebitelských cen Po vstupu do EU přestala být mezi novými a stávajícími členy uplatňována cla a ve vztahu ke třetím zemím se cla většinou zvýšila. Po dvouletém poklesu došlo v roce 2004 ke zvýšení spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů o 3,4 %, což představuje o 0,6 p. b. dynamičtější růst, než činil celkový nárůst cen zboží a služeb. Ve většině nových členských zemích EU byl vzestup cen této skupiny progresivnější. Do úrovně spotřebitelských cen převážné části potravin se promítl mj. meziroční přírůstek CZV (8,1 %) i CPV (5,4 %), které jsou po vstupu do EU významněji ovlivňovány cenovým vývojem na jednotném trhu. Zvýšení spotřebitelských cen potravinářského zboží bylo však nižší než zvýšení u CZV a CPV. Ceny masa a masných výrobků vzrostly v roce 2004 meziročně o 2,8 %, z toho cena vepřového výsekového masa se zvýšila o 6 % a hovězího výsekového masa o 3,8 % (zejména
10
Příjmy, vydání a spotřeba domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů v 1., 2., 3. a 4. čtvrtletí roku 2003 a 2004, ČSÚ.
21
v důsledku růstu CZV i CPV). Spotřebitelské ceny drůbeže klesaly po většinu roku 2004 především vlivem zvýšené tuzemské nabídky i značných dovozů levnějších kuřat, přesto meziročně vzrostly o 3,7 %. Příčinou tohoto vývoje byla skutečnost, že ve 2. polovině roku 2003 ceny drůbeže výrazně stouply a ke snižování cen docházelo z poměrně vysoké cenové úrovně. Spotřebitelské ceny ryb a rybích výrobků vykazovaly snížení o 2,1 %. Meziroční cenový index skupiny mléko, mléčné výrobky, vejce se v roce 2004 zvýšil na 103,9. Do růstu spotřebitelských cen se promítl pokles nabídky mléka na domácím trhu, zvýšená poptávka po mléčné surovině u tuzemských i zahraničních zpracovatelů, vysoké ceny mlékárenských výrobků na zahraničních trzích a z části i růst nákladů. Spotřebitelská cena konzumního mléka se zvýšila o 4,4 %, ceny sýrů v průměru o 4,1 %, ceny ostatních mléčných výrobků i konzervovaného a sušeného mléka rostly pomaleji (růst o 1,6 %, resp. o 2,4 %). Přestože spotřebitelské ceny vajec v průběhu roku 2004 klesaly (důsledek výrazného nárůstu dovozu za nízké ceny), vlivem prudkého růstu ve 2. pololetí roku 2003 meziročně vzrostly o 13,1 %. K nárůstu spotřebitelských cen došlo u olejů a tuků v průměru o 4,1 %. Přitom ceny živočišných tuků se zvýšily (máslo o 11,4 %, sádlo o 3,8 %), ceny rostlinných tuků prakticky stagnovaly (index 100,4) a ceny jedlých olejů se zanedbatelně snížily (o 0,7 %). Ceny pekárenských výrobků a obilovin stouply celkem o 10,6 %, nejprogresivněji ze sledovaných potravinových skupin. V meziročním porovnání rostly nejrychleji ceny běžného pečiva (o 25,3 %). Cenové přírůstky chleba, jemného pečiva a pšeničné mouky se pohybovaly v rozmezí 9 - 10 %, ceny trvanlivého pečiva se podobně jako ceny těstovin zvýšily pouze mírně (o 2,1 %, resp. o 3,4 %). Cenový „boom“ u rýže, očekávaný v souvislosti se vstupem do EU, se nepotvrdil; spotřebitelská cena rýže (i přes značný růst celní ochrany) meziročně vzrostla o 3,1 %. Úhrnný nárůst cen skupiny cukr a výrobky z cukru v roce 2004 meziročně představoval 5,3 %. Zvýšení spotřebitelských cen cukru o 23 % bylo dáno vyšší institucionální cenou na jednotném trhu EU u cukrové řepy a cukru. Navzdory navýšení cen cukru se ceny čokoládových cukrovinek zvýšily o pouhých 0,6 %, ceny nečokoládových cukrovinek dokonce o 0,7 % klesly. Významnější růst zaznamenaly pouze cukrářské výrobky (o 5 %). Mírný růst cenové úrovně (o 2,5 %) byl v roce 2004 charakteristický pro ovoce a ovocné výrobky. Cenové zvýšení u ovoce mírného pásma a jižního ovoce bylo zanedbatelné (o 0,7 %, resp. o 1 %). Cenová hladina ovocných výrobků zůstala stejná jako v předcházejícím roce, ceny suchých plodů naopak v souvislosti s razantním zvýšením dovozních cen stouply téměř o 22 %. Na snížení cen zeleniny a zeleninových výrobků se podílel pokles cen čerstvé zeleniny o 7,7 %, vyvolaný přetlakem nabídky nad poptávkou na tuzemském, ale současně také na jednotném trhu EU, a dovozy levné zeleniny. Redukce cen zeleninových výrobků stejně
22
jako mražené zeleniny byla méně razantní. Spotřebitelské ceny brambor nezaznamenaly v roce 2004 meziročně podstatné změny (pokles o 0,8 %). Při analýze cenového vývoje je třeba vzít v úvahu, že spotřebitelská cena potravin je výsledkem působení mnoha faktorů. Vedle úrovně CZV a CPV je cena potravin podstatně více ovlivněna vývojem cen nepotravinářského zboží a služeb, vývojem kupní síly obyvatelstva, dále pohybem cen na světovém a domácím komoditním trhu surovin i výrobků, úrovní dovozních cen, vývojem směnného kurzu a v neposlední řadě obchodní politikou a ostrou konkurencí nadnárodních řetězců. Zejména posledně jmenovaný faktor začíná hrát čím dál větší úlohu při usměrňování cenového vývoje potravinářského zboží. Důsledky takto uplatňované obchodní politiky se na českém trhu potravin projevovaly již řadu let před vstupem ČR do EU. Meziročně, tj. se vstupem do EU, proto nedošlo ke skokovým pohybům spotřebitelských cen potravin. Vývoj spotřeby potravin Celková spotřeba potravin vyjádřená ve s. c. se v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 prakticky nezměnila. Podle kvalifikovaného odhadu vzrostla spotřeba potravin rostlinného původu o necelá 2 % a zhruba stejně klesla spotřeba potravin živočišného původu. Při srovnání meziročního objemu spotřeby (v kg/obyv./rok) ve čtvrtletích roku 2004 (odhad) s rokem 2003 nebyly zaznamenány výrazné rozdíly ve spotřebě jednotlivých potravin. Ke znatelnému zvýšení objemu spotřeby ve druhém až čtvrtém čtvrtletí roku 2004 (po vstupu ČR do EU) došlo u cukru (proti roku 2003 přibližně o 12 až 22 %), k mírnému růstu u čerstvého ovoce, zeleniny, drůbeže a sýrů. Naopak k výraznějšímu snížení spotřeby ve stejném období došlo u jižního ovoce (přibližně o 5 %), k mírnému snižování docházelo rovněž u hovězího masa, vepřového masa a konzumního mléka. Celkově se v roce 2004 nepodstatně snížila celková spotřeba masa, ke znatelnému snížení došlo u masa hovězího. Na druhé straně se zvýšila spotřeba drůbeže. Meziročně vzrostla spotřeba mléka a mléčných výrobků (o 3 %), především přírodních sýrů, dále tvarohů a mléčných konzerv. Naopak ke snížení spotřeby došlo u ostatních mléčných výrobků (zejména jogurtů) a konzumního mléka. Rovněž se zvýšila spotřeba cukru, kde zřejmě došlo k předzásobení obyvatelstva ovlivněného očekáváním výrazného zvýšení cen po vstupu do EU. Také spotřeba ovoce mírného pásma, jižního ovoce a zeleniny se zvýšila. Naopak se snížila spotřeba vajec, výrobků z obilovin a brambor. U potravinové skupiny tuky došlo k mírnému zvýšení spotřeby másla i rostlinných jedlých tuků a olejů a ke stagnaci spotřeby sádla. Lze shrnout, že čisté peněžní příjmy domácností se v roce 2004 zvyšovaly rychleji, než rostly spotřebitelské ceny zboží a služeb. Čisté peněžní výdaje domácností se zvýšily jen mírně nad úroveň růstu cen úhrnem. Vzhledem k tomu, že ceny potravin a nealkoholických nápojů rostly po delší době dynamičtěji než ceny za zboží a služby, je zřejmé, že spotřebitelé
23
zaměřili poptávku na výrobky v obecně nižších cenových polohách, což jsou převážně výrobky rostlinného původu. To dokládá trend vývoje spotřeby, kdy došlo ke snížení spotřeby výrobků živočišných a zvýšení spotřeby potravin rostlinného původu. Tento trend se však projevuje již po delší období a není jednoznačně způsoben jen vývojem cen. Významnou roli při poptávce po jednotlivých druzích potravin sehrává rovněž změna stravovacích zvyklostí podporovaná zdravotní osvětou a reklamou. Rozhodně jednoznačně neplatí, že zvýšení cen vede ke snížení spotřeby a naopak. Tuto hypotézu dokumentuje i často protichůdný vývoj ceny a spotřeby. Jako příklad můžeme uvést vývoj spotřeby a cen u mléka a mléčných výrobků (zejména sýrů) a drůbeže, případně i ovoce. Spotřeba těchto výrobků se zvýšila, přestože se zvýšila i jejich cena. Graf 7 -
Vývoj příjmů, vydání a spotřebitelských cen (rok 1999=100 %)
125
120
%
115
110
105
100 2000
2001 čisté peněžní příjmy
2002 čistá peněžní vydání
2003 ceny úhrn
2004
ceny potravin a nealko nápojů
Přístup ČR na jednotný trh EU neměl zatím na vývoj objemu spotřeby ani na vývoj spotřebitelských cen výrazný vliv. Vzhledem k dynamickým změnám na vnitřním trhu po roce 1995 došlo k expanzi nabídky a výraznému rozšíření sortimentu, v jehož rámci nabídka převyšuje poptávku. Obchodní řetězce v rámci boje o spotřebitele jsou tlačeny ke snižování cen. Nabídka potravin v ČR již delší období v podstatě odpovídá nabídce v zemích EU 15. Poptávka a spotřeba potravin se těmto změnám v podstatě přizpůsobila ještě před vstupem ČR do EU.
24
7
SIGNÁLY ZMĚN V SOCIÁLNÍ SITUACI ZEMĚDĚLCŮ
Sledování a hodnocení dopadu vstupu ČR do EU na sociální pozici zemědělců (na změny v agrární zaměstnanosti, v sociodemografické skladbě lidského kapitálu v zemědělství, v příjmové úrovni zemědělců a v situaci na agrárním trhu práce) je obecně limitováno tím, že odezva v oblasti sociální bývá opožděná za změnami v oblasti ekonomické. Navíc, podstatnou skutečností je, že sociální změny nebývají bezprostředním odrazem pouze ekonomických procesů, ale i odrazem jiných, často protisměrných procesů s odlišným časovým průběhem (mj. přetrvávání vzorců „sociálního“ chování manažerů ve strategiích zaměstnanosti, podnikatelská pasivita zemědělců, nezájem mladých o práci v zemědělství, existující výrazně regresivní věková skladba zemědělců). Období po vstupu do EU nelze považovat za dostatečně dlouhé, aby se v něm projevily zásadní změny na agrárním trhu práce a v sociální pozici pracujících v zemědělství. Meziroční změny v sociální oblasti zemědělství nemusí být proto bezprostředním důsledkem vstupu do EU. Z meziročního srovnání 2004/2003 vyplývají následující závěry: −
Zaměstnanost v zemědělské výrobě (bez pracovníků myslivosti a souvisejících služeb) zaznamenala v meziročním srovnání 2004/03 úbytek o 4,7 % a počet pracovníků odvětví se tak snížil na cca 141 tis. osob (předběžný údaj), přičemž dynamika poklesu byla zhruba obdobná jako v období 2003/02 (tehdy o 5,1 %). Snižování agrární zaměstnanosti představuje dlouhodobý trend provázející celé transformační období, kdy
−
−
−
− −
za sledované období let 1989 až 2004 se snížil počet pracovníků činných v zemědělství takřka o 400 tis. osob, tj. zhruba na jednu čtvrtinu výchozího stavu. Podíl zemědělců (bez pracovníků myslivosti a souvisejících služeb) v národohospodářské struktuře zaměstnanosti se v roce 2004 výrazně nezměnil (poklesl na 2,9 %, proti roku 2003 o 0,1 p. b.). Nejvýrazněji poklesla zaměstnanost v družstvech (o 2 p. b. na 26,2 % z celkové agrární zaměstnanosti) a zvýšil se podíl pracovníků v podnicích fyzických osob (o 1,1 p. b. na 21,4 %) a v obchodních společnostech (o 0,9 p. b. na 52,1 %). Jedná se opět o dlouhodobý trend provázející transformační proces v agrárním sektoru. Z hlediska postavení v zaměstnání představují nejpočetnější skupinu zemědělců (vč. myslivosti a souvisejících služeb) zaměstnanci, pro meziroční vývoj je nejpříznačnější nárůst podílu zaměstnanců (o 2,8 p. b. na 71,2 %) a pokles podílu kategorie členů družstev (o 1 p. b. na 12,2 %). Podíl žen pracujících v zemědělství od roku 1998 osciluje kolem 35 % (v roce 2004 činil 33,8 %). Věková struktura zemědělských pracovníků se nadále zhoršuje, meziročně tentokrát mírnějším tempem, přesto však v roce 2004 byly téměř tři pětiny zemědělců (57,2 %) starší 45 let. Je zřejmé, že geriatrizace zemědělců opět představuje dlouhodobý trend. 25
−
Nepříznivá věková struktura v odvětví je patrná i při srovnání s věkovou strukturou pracovníků národního hospodářství celkem: mezi zemědělci byl v roce 2004 – proti pracovníkům národního hospodářství - vyšší podíl pracovníků ve věku nad 45 let (o 17,5 p. b.) a nižší podíl pracovníků věkové kategorie 15 - 29 let (o 12 p. b.) i věkové kategorie 30 - 44 let (o 5,6 p. b.).
Graf 8 -
Věková struktura pracovníků v zemědělství a národním hospodářství (4. čtvrtletí 2004, v %)
60,0 Zemědělství Národní hospodářství
52,0
50,0
38,5
40,0
36,1
%
32,9 30,0
20,0 13,7 8,2
10,0
6,0
5,2
3,9
3,6
0,0 15 - 24 let
25 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 let a více
věk
Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 4. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005.
26
−
Situace na agrárním trhu práce zůstává nadále determinována tím, že zemědělské podniky v důsledku tlaku na zefektivňování výroby omezují počty pracovníků a nová pracovní místa mimo zemědělské činnosti prakticky nevytvářejí, přičemž venkovský prostor obecně nabízí málo pracovních příležitostí. Důsledkem je nárůst agrární 11 nezaměstnanosti. Specifická míra agrární nezaměstnanosti nadále rostla, v roce 2004 dosáhla 7,4 % a zaznamenala meziroční nárůst o 0,8 p. b. Celková míra registrované 12 nezaměstnanosti v ČR zůstala stabilizována na 10,3 % .
−
−
Specifická míra nezaměstnanosti žen činných v zemědělství dosáhla 10,4 % a byla téměř dvojnásobná ve srovnání s mírou nezaměstnanosti mužů (5,8 %). Problémy s uplatněním na agrárním, resp. venkovském trhu práce se tedy týkají vyšší měrou žen ubývá pracovních příležitostí pro ženskou pracovní sílu, ženy uvolněné ze zemědělství obtížně nacházejí na venkově nové zaměstnání a často se řadí mezi dlouhodobě evidované uchazeče o zaměstnání. Většina pracovních sil v zemědělství má status námezdní pracovní síly, a proto za 13 relevantní ukazatel sociální pozice zemědělců lze považovat úroveň mezd . Průměrná mzda v zemědělství v roce 2004 dosáhla 12 930 Kč a zaznamenala meziroční nárůst o 9,9 % (vyšší než v průmyslu, kde činil jen 7,3 % i v národním hospodářství celkem, kde činil 6,6 %). Disparita mezd v zemědělství se proti roku 2003 poněkud snížila, vůči národnímu hospodářství činila 71,7 % a vůči průmyslu 73,9 %. Reálná mzda v zemědělství zaznamenala vyšší nárůst než v průmyslu i národním hospodářství celkem, přesto však dosáhla pouze 89,0 % úrovně reálných mezd roku 1989, kdežto v průmyslu 127,2 % a v národním hospodářství 135,4 %. Výrazně kladný meziroční růst hospodářského výsledku v zemědělství se také zčásti projevil i v dynamičtějším růstu průměrné mzdy v zemědělství ve srovnání s nezemědělskými sektory.
11
12
13
Specifická míra nezaměstnanosti (zde agrární) je relativní ukazatel, metodicky konstruovaný ČSÚ, který charakterizuje nezaměstnanost určité sociální, odvětvové, věkové, regionální aj. skupiny obyvatelstva (zde pracovníků uvolněných ze zemědělství, myslivosti a souvisejících služeb), kde v čitateli jsou zahrnuti všichni nezaměstnaní z dané skupiny a ve jmenovateli zaměstnaní i nezaměstnaní z téže skupiny. Míry specifické i srovnatelně vyjádřené obecné nezaměstnanosti uváděné v textu mají signální charakter; ukazatele zahrnují nezaměstnané registrované na úřadech práce i zprostředkovatelnách práce a neregistrované nezaměstnané, kteří pracovali v posledních 8 letech. Míra registrované nezaměstnanosti v ČR publikovaná MPSV a zjišťovaná na základě evidence úřadů práce. Údaje pro výpočet srovnatelné míry registrované agrární nezaměstnanosti nejsou dostupné. Mzdová statistika ČSÚ zahrnuje vedle zaměstnanců i pracující členy družstev.
27
Graf 9 -
Vývoj indexu reálných mezd ve vybraných sektorech (v %)
140,0
130,0
Zemědělství Průmysl Národní hospodářství
120,0
110,0
%
100,0
90,0
80,0
70,0
60,0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
rok
Pramen: Statistická ročenka, FSÚ 1989, Indexy spotřebitelských cen a životních nákladů, ČSÚ 1997 – 2005.
Lze shrnout, že sociální situaci zemědělců determinuje především stále nízká cena práce v odvětví (nízká úroveň mezd a přetrvávající disparita mezd v zemědělství vůči jiným odvětvím – meziroční vývoj nominálních i reálných mezd by mohl naznačovat odstartování pozitivních změn v příjmové situaci zemědělců), dále pomalu se obnovující vlastnicko – uživatelské vztahy k půdě a zemědělskému majetku (podíl na řízení a kontrole) a rostoucí problémy na venkovském trhu práce. Situace na trhu práce je podmíněna nízkou nabídkou pracovních příležitostí ve venkovském prostoru obecně a minimální absorpční schopností agrárního trhu práce (zemědělství téměř nevytváří nové pracovní příležitosti), stejně jako specifickými charakteristikami zemědělské pracovní síly (zejména nižší úrovní vzdělání a geriatrizací odvětví, ovlivněnou i velmi malým zájmem mladých o uplatnění v zemědělství). Lze předpokládat, že uvedené charakteristiky sociálního postavení, které jsou výsledkem dlouhodobého vývoje v odvětví zemědělství, budou ještě po určitou dobu ovlivňovat sociální pozici zemědělců a přispívat k prodlení možných pozitivních sociálních změn.
8
DOPADY VSTUPU DO EU NA ZEMĚDĚLSTVÍ NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ V této části jsou dokumentovány dopady vstupu do EU ve vybraných zemích střední
Evropy, zejména pokud jde o: − vývoj směnných relací mezi CZV a vstupy do zemědělství (ukazatel TT – Terms of trade: reálný index CZV/reálný index cen zemědělských vstupů),
28
− −
změny důchodové situace pracovníků v zemědělství vyjádřené tzv. „indikátorem A“, změny podílů jednotlivých členských zemí na společném agrárním trhu. Vývoj relací mezi cenami zemědělských výrobců a cenami vstupů
K posouzení vývoje těchto relací v zemích EU 25 jsou využity meziroční změny vývoje cen za časovou řadu říjen 2003 až říjen 200414. Vývoj cen zemědělských výrobců Z grafu 10 je zřejmé, že CZV v říjnu 2004 prakticky za uvedené rostlinné výrobky zaznamenaly výrazný pokles v rozsahu vyšším než 5 % a za rostlinnou výrobu celkem ve srovnání s říjnem 2003 poklesly o 13,9 %. K nejdynamičtějšímu poklesu došlo u obilovin (o 21,5 %) a u zeleniny (o 16,1 %). Zatímco v ČR byl za sledované období zaznamenán meziroční pokles indexu CZV až v září 2004, v EU 15 klesaly tyto ceny dynamicky v souvislosti s vývojem nabídky a poptávky již od července 2004. Obdobné tendence se projevily v Maďarsku. Na Slovensku CZV reagovaly pružněji na vývoj nabídky a poptávky, podobně jako tomu bylo v Německu a v Rakousku. V živočišné výrobě se meziročně za stejné období snížil index CZV o 2,1 %. Za skupinu hospodářských zvířat došlo k nejdynamičtějším změnám u prasat s meziročním navýšením CZV o 6,4 %, zatímco u ostatních zvířat CZV poklesly o 7,9 %. Za skupinu živočišných výrobků bylo možno zaznamenat vyšší index CZV ve srovnání s předchozím rokem pouze u ostatních živočišných produktů (5,1 %). U mléka pokračoval dlouhodoběji se prosazující trend poklesu CZV (za období říjen 2003 až říjen 2004 kolem 3 %). U vajec došlo k razantnímu cenovému poklesu o 31,5 %. Souhrnně lze konstatovat, že CZV v 21 členských státech z 22 států, za něž jsou data k dispozici, se meziročně snížily. Za 22 států EU činilo meziroční snížení 8,6 %, přičemž na Slovensku, ve Francii, Itálii, Maďarsku a Nizozemsku došlo k poklesu v rozmezí 9 - 15 %.
14
Základna cenových indexů vychází z roku 2000 (=100) a pokud není uvedeno jinak, všechny změny indexů jsou uváděny jako reálné (deflované HDP).
29
Graf 10 -
Meziroční změny CZV v reálném vyjádření za EU 25 celkem
Zemědělská produkce Rostlinná výroba Obiloviny (včetně osiv) Technické plodiny Krmné plodiny Zelenina a zahradnické výrobky Ovoce Víno Olivový olej Ostatní rostlinné výrobky Živočišná výroba Zvířata Skot Prasata Ovce a kozy Drůbež Ostatní zvířata Výrobky ŽV Mléko Vejce Ostatní živočišné produkty -35
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
Pramen: Statistik kurz gefasst 19/2005, Eurostat, (z 14. 3. 2005).
Vývoj cen zemědělských vstupů Vstupy do zemědělství jsou členěny na zboží a služby běžných zemědělských potřeb (Input 1) a na zboží a služby zemědělských investic (Input 2). Cenový index „Input 1“ se meziročně k říjnu 2004 prakticky za souhrn vstupů nezměnil. Souhrnná cenová stabilita byla dána poklesem cen přípravků na ochranu rostlin (o 1,6 %), služeb (o 1,2 %) a krmiv (o 5,6 %), který byl naopak doprovázen růstem cen průmyslových hnojiv (o 3,6 %) a zejména energie a maziv (o 13,3 %). Cenový index „Input 2“ vzrostl nepodstatně (o 0,9 %), takže ceny vstupů pro zemědělce (Input 1 + Input 2) se za EU 25 meziročně zvýšily pouze o 0,3 % a zůstaly pod hranicí inflačního růstu. Situace ve sledovaných zemích je však rozdílná. V Německu a Rakousku se zásadně neodlišuje od obecné tendence. V Maďarsku a Slovensku se vstupem do EU dochází k poklesu meziročního indexu cen vstupů. Naopak v ČR došlo k meziročnímu nárůstu cen vstupů o 3,9 %. Vývoj směnných relací Ukazatel TT se za posledních 12 měsíců prakticky shodoval s vývojem indexu CZV. Jak vyplývá z grafu 11, nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány v listopadu 2003 (5,0 %) a následně pak od června 2004 dochází k jeho postupnému zhoršování v neprospěch zemědělství až o 8,9 % v říjnu 2004.
30
Méně příznivý vývoj směnných relací platí především pro ty země, kde existuje největší nerovnováha na trhu při převaze nabídky nad poptávkou. Např. v Maďarsku při dvojnásobném růstu produkce obilovin ve srovnání s běžnou sklizní došlo k říjnu 2004 k poklesu indexu CZV o 15,3 % a analogicky k výraznému poklesu ukazatele TT o 15,0 %. Situace poměřovaná daným ukazatelem zůstává prakticky shodná v Německu, ČR a Slovensku. Graf 11 -
Meziroční vývoj směnných relací za EU 25
8
6
4
2
Term s of trade Výstupy
0
Vstupy X/03
XI/03
XII/03
I/04
II/04
III/04
IV/04
V/04
VI/04
VII/04
VIII/04
IX/04
X/04
-2
-4
-6
-8
-10
-12
Pramen: Statistik kurz gefasst 19/2005, Eurostat, (z 14. 3. 2005).
Vývoj důchodu ze zemědělství (indikátor A) Ekonomickou kategorií, charakterizující důchodovou pozici zemědělství v mezinárodním srovnání, je čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů v přepočtu na AWU tzv. indikátor A. Zjednodušeně tento ukazatel vyjadřuje, kolik zdrojů vygeneroval podnik na pracovníka k úhradě základních výrobních faktorů, tj. práce, půdy a kapitálu a k realizaci podnikatelského důchodu („zisku“). Indikátor A se zvýšil v 19 členských státech (viz graf 12), nejdynamičtější růst zaznamenala většina nových členských států. Ze starých členských států vykázalo výrazné zvýšení důchodu Německo (16,6 %), Dánsko (12,2 %) a Lucembursko (7,8 %). Ke snížení důchodů došlo v šesti členských státech. Nejvýraznější snížení zemědělského důchodu bylo zaznamenáno v Belgii (8,8 %) a Nizozemsku (11,5 %).
31
Graf 12 -
Meziroční změny důchodů ze zemědělství, resp. indikátoru A v EU 25 (2004/2003)
1)
80,0 73,5 68,0
60,0 53,8
55,9
46,6 41,8 40,0 28,3 28,9
20,0
16,6 12,2 13,1 7,8 0,6 0,6 0,6
2,3 0,8 1,3 1,7
2,8 3,1 3,3
0,0 -3,9 -3,7 -11,5
-1,4 -1,3
-8,8
N iz
oz
em sk o B el gi Fi e ns k Fr o an ci e K yp r Ir Sp oj Ra sko en ko é us K rá ko lo Po v rt stv ug í al sk o EU 15 Šp Itál an ie ěl s Šv ko éd sk o Ř ec ko M al ta Lu EU ce 2 m bu 5 rs ko D án Sl sk ov o in N sko ěm ec M aď ko a Sl rsk ov o en Lo sko ty šs ko Li tv a EU Es 10 to ns ko Č es k Po o ls ko
-20,0
Pozn.: S výjimkou ČR se data opírají o první odhad SZÚ z prosince 2004. V případě ČR údaj vychází z upřesněného odhadu s využitím publikace ČSÚ, „21 Zemědělství“, únor 2005. Pramen: Statistik kurz gefasst 38/2004, Eurostat (z 14. 12. 2004).
V případě ČR měly rozhodující vliv na výsledný dynamický nárůst ČPH v nákladech faktorů v přepočtu na AWU (meziročně o 68 %) mimořádný hmotný růst zemědělské produkce podpořený růstem CZV, zvýšení podpor do zemědělství a úbytek pracovníků v zemědělství. Změny v postavení vybraných zemí na společném trhu Vývoj průměrných hrubých mezd a cenových hladin Po uplynutí jednoho roku od vstupu nových členských zemí do EU je zřejmé, že značné rozdíly v základních ukazatelích nejen vůči nejvyspělejším zemím EU 15 (za příklad vybráno Rakousko), ale v menší míře i mezi novými členskými zeměmi navzájem, pokračují. Z grafu 13 je patrné, že v ukazateli mzdové úrovně za roky 2003 a 2004 dosahují uvedené země zhruba jedné pětiny úrovně Rakouska (na Slovensku jedné sedminy). Obdobně cenová úroveň charakterizovaná relací mezi paritou kupní síly15 a směnným kursem v nových zemích se za stejné období pohybuje zhruba na třetinové až poloviční úrovni Rakouska. Meziročně ve všech sledovaných zemích se rozdíly snížily v řádu maximálně dvou
15
PKS charakterizuje hypotetický směnný kurz Kč vůči EUR vypočtený ze srovnatelného spotřebního koše zboží a služeb.
32
procentních bodů. Reálná cenová hladina v zemích EU je stále tedy zhruba dvojnásobně vyšší. Meziroční růst průměrné hrubé mzdy a průměrné cenové úrovně za vybrané země v letech 2003 a 2004 (cenová úroveň EU 25 = 100)
3 000
120
2 500
100
2 000
80
1 500
60
1 000
40
500
20
0
%
EUR
Graf 13 -
0 Rakousko
Maďarsko
Mzdy 2003
Mzdy 2004
Česko
Cenová úroveň 2003
Polsko
Slovensko
Cenová úroveň 2004
Pramen: Lukas, Zd. (WIIW), Ekosociální fórum Rakouska (Vídeň, 14. 2. 2005).
Změny v agrárním zahraničním obchodě Dopady vstupu čtyř středoevropských zemí do EU na jejich AZO jsou vyjádřeny stupněm krytí dovozu vývozy (viz graf 14). Zatímco Polsko jako čistý agrární vývozce si vstupem do EU svoji pozici na jednotném trhu EU znatelně posílilo, Maďarsko jako doposud významný agrární exportér na tomto trhu ztrácí. ČR stejně jako Slovensko si svoji pozici mírně vylepšilo.
33
Graf 14-
Meziroční pohyb ve stupni krytí agrárního dovozu agrárním vývozem na společném trhu za vybrané země v letech 2003 a 2004
160
140
120
%
100
80
60
40
20
0 Polsko
Maďarsko
Česko 2003
Slovensko
2004
Pramen: Lukas, Zd. (WIIW), Ekosociální fórum Rakouska (Vídeň, 14. 2. 2005).
Došlo i k meziročním změnám v teritoriální orientaci AZO jednotlivých zemí. Na straně exportu si všechny sledované země svoji pozici na jednotném trhu EU posílily v rozsahu do 5 procentních bodů. U dovozů z členských zemí do sledovaných zemí došlo k jejich nárůstu v případě Maďarska a ČR, na stejné pozici zůstává Slovensko a nepatrně klesl podíl dovozů z EU na celkových dovozech Polska. Ve všech sledovaných zemích má obchod v rámci EU 25 rozhodující váhu. Jeho podíl činí více než 60 % v případě Polska, více než 70 % v Maďarsku a ČR a více než 80 % v případě Slovenska.
34
Graf 15 -
Meziroční změny v bilanci AZO vybraných zemí na trhu EU 25 v letech 2003-2004
1 000
800
600
mil. EUR
400
200
0
-200
-400
-600 Polsko
Maďarsko
Česko
EU 25 2003
Slovensko
EU 25 2004
Pramen: Lukas, Zd. (WIIW), Ekosociální fórum Rakouska (Vídeň, 14. 2. 2005).
Nejzřetelněji lze ukázat efekty ze vstupu do EU na základě výsledného salda agrárního zahraničního obchodu v rámci jednotného trhu EU 25. Z grafu 15 vyplývá, že na vstupu do EU významně „vydělalo“ Polsko, kde meziročně kladné saldo AZO vzrostlo více než 2,5krát. Naopak „poraženým“ se stalo Maďarsko, jehož dlouhodobě kladné saldo AZO za stejné období pokleslo zhruba o jednu třetinu. ČR a Slovensko zůstávají nadále zeměmi se záporným saldem AZO, které v dané teritoriální relaci v obou případech vzrostlo.
35
ZÁVĚRY Po prvém roku členství ČR v EU se ukázalo, že v řadě oblastí hospodářského i společenského života došlo k citelným změnám. Tento závěr platí o to více pro odvětví zemědělství, které je na rozdíl od jiných národohospodářských odvětví poměrně výrazným způsobem reglementováno Společnou zemědělskou politikou (SZP). Podle údajů MF ČR se naše republika stala v prvním roce členství v EU čistým příjemcem z unijního rozpočtu. Čistá pozice byla přitom vyšší, než se původně předpokládalo. Rozdíl byl způsobem zejména tím, že ČR obdržela více unijních prostředků pro zemědělství a venkov. Na základě Souhrnného zemědělského účtu je odhadován (II. odhad ČSÚ) celkový hospodářský výsledek zemědělství v roce 2004 – podnikatelský důchod, odpovídající obecné definici zisku, na téměř 9 mld. Kč. Na dobrých hospodářských výsledcích odvětví zemědělství participovaly především příznivý průběh počasí spojený s výrazným růstem rostlinné produkce (meziročně o cca 40 % v b. c.) a doposud mimořádný a jednorázový meziroční růst podpor do zemědělství (nárůst téměř o 55 %). Tyto dva základní faktory roku spolu s pokračujícím poklesem zaměstnanosti v zemědělství (meziročně o 4,7 %) a zvýšením cen zemědělských výrobců (o 8,l %) při nižším růstu cen vstupů měly za následek znatelný růst důchodu ze zemědělství. Vysoká sklizeň zejména obilovin (více než o polovinu vyšší proti roku 2003) a olejnin vyvolala však i odbytové problémy, doprovázené poklesem tržních cen v posledních měsících roku. Nejzřetelněji se dopady vstupu ČR do EU prokázaly na agrárním trhu. Pravidla jednotného trhu platná v Česku od 1. 5. 2004 měla zásadní dopad na situaci v nabídce a poptávce vybraných komodit, přičemž nejmarkantnější rozdíly nastaly u komodit, kde se významněji změnila pravidla platná do vstupu. V každém případě odstranění celních překážek ve vzájemném obchodě a vyšší celní ochrana domácích výrobců vůči dovozům ze třetích zemí mělo bezprostřední dopad na konkurenční pozici jednotlivých výrobců a ve svých důsledcích zostřilo konkurenční prostředí. Meziročně se hodnota českého agrárního vývozu zvýšila o 31,9 % a agrárního dovozu o 20,0 %, což jsou změny, které od vzniku ČR nebyly zaznamenány a jsou zřejmým důsledkem účasti ČR v evropské celní unii. Pasivní saldo bilance agrárního zahraničního obchodu (AZO) pokleslo o 300 mil. Kč (o 1,1 %), stupeň krytí dovozů vývozy vzrostl o necelých 6,3 p. b. na 70,4 %, tj. došlo ke zlepšení vzájemné proporce mezi agrárním vývozem a dovozem. Citelnou změnu zaznamenala teritoriální skladba českého AZO tím, že došlo k dalšímu posílení významu zemí EU jak v aktivní, tak v pasivní části AZO. Podíl EU 25 na celkovém českém agrárním exportu vzrostl v roce 2004 meziročně o 6,6 p. b. (na cca 86,7 %) a na celkovém agrárním dovozu dokonce o 11,5 p. b. (na cca 90,3 %). Tato pokračující polarizace, která započala ještě před našim vstupem do EU, je nezpochybnitelným důkazem fungující celní unie a znamená další nejen relativní, ale i absolutní pokles obchodu se třetími zeměmi. 36
I z mezinárodního srovnání s některými novými členskými zeměmi vyplývá, že situace je v těchto zemích obdobná, přičemž společný agrární trh představuje největší váhu v českém a slovenském AZO. V Maďarsku představoval podíl agrárního vývozu do teritoria EU 25 v roce 2004 cca 68 % a na straně agrárního dovozu 83 %. V Polsku stejný ukazatel za totéž období vychází na cca 71 %, resp. 62 %. V AZO nadále pokračovala nevýhodná tendence zvyšujícího se vývozu výrobků s nižší přidanou hodnotou a narůstajícího dovozu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Důsledkem daného vývoje je další zhoršování směnných relací mezi agrárním vývozem a dovozem vlivem rozdílné a pro nás často nevýhodné zbožové, resp. cenové struktury agrárního vývozu a dovozu. Mimořádně dynamické vývozy jatečného skotu (dvouapůlnásobný růst), zástavového skotu (dvojnásobný růst) a telat (1,6násobný růst) potvrzují, že se na společném trhu ČR prosazují především komodity s nižším podílem přidané práce a naopak posílily dovozy komodit na různých stupních zpracování. Ve svých důsledcích to může znamenat, pokud tento trend potrvá, že dojde k dalšímu snížení rozměru českého zemědělství a případně až k ohrožení domácí chovatelské základny. Obdobně v chovu prasat došlo k podstatnému růstu aktivního salda u živých prasat, přičemž ale dovozy vepřového masa ve srovnání s vývozy byly takřka pětinásobné, což může následně opět znamenat další snížení velikostního rozměru. V důsledku podstatně kratšího generačního intervalu v chovu prasat však nehrozí zásadní ohrožení chovatelské základny. Rozhodujícími aktéry na trhu potravin jsou nadnárodní obchodní společnosti. V důsledku uplatňované obchodní politiky nedošlo meziročně ke skokovým pohybům ve spotřebitelských cenách potravin. Naopak v uplynulém transformačním období narůstaly ceny potravin ve srovnání s ostatními výdajovými položkami podstatně menší dynamikou a v posledních letech prakticky stagnovaly. Proti očekávání i po vstupu do EU došlo jen k 3,4% zvýšení spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů. Silná pozice obchodních řetězců však přináší velké potíže nejen zpracovatelům, ale i výrobcům potravinářských surovin a potravin, protože realizované ceny průmyslových výrobců, resp. ceny zemědělských výrobců nevytvářejí dostatečný prostor pro udržení konkurenceschopnosti. Pokud chtějí své postavení na trhu posílit, musí dále svoji nabídku zkoncentrovat a tak dospět k lepší vyjednávací pozici. V oblasti spotřeby potravin se vliv členství v EU a přístup na jednotný trh výrazně neprojevil. Základní směr vývoje spotřeby i struktury spotřebních vydání domácností v ČR již delší dobu odpovídá vývoji v zemích bývalé EU 15. Ve srovnání s průměrem EU 15, kde se pohybuje podíl vydání za potraviny na celkových výdajích domácností na úrovni jedné šestiny, v ČR stejný ukazatel dospěl k 24 %. Rok, který uplynul od vstupu do EU, nelze považovat za dostatečně dlouhé období ani z hlediska zásadnějších změn na agrárním trhu práce a v sociální situaci zemědělců. Nadále klesla zaměstnanost v zemědělské výrobě a zhoršovala se věková struktura pracovníků (v roce 2004 byly téměř tři pětiny zemědělců starších 45 let). Protože však průměrná mzda 37
v zemědělství v roce 2004 rostla rychleji než v průmyslu i národním hospodářství celkem, snížila se disparita mezd v zemědělství meziročně vůči průmyslu ze 72,2 % na 73,9 %. Zlepšené ekonomické výsledky zemědělství tedy znamenaly i příznivější meziroční vývoj nominálních a reálných mezd v tomto odvětví. Studie dokumentuje, že agrární sektor ČR již prvním rokem po vstupu do EU významně participoval na výhodách plynoucích ze vstupu do EU. Potvrzuje to i mezinárodní srovnání dosavadního vlivu členství v unii na výsledky tohoto sektoru v ČR a dalších nových členských zemích EU. EUROSTATEM užívaným ukazatelem meziroční změny důchodů ze zemědělství v přepočtu na AWU je „indikátor A“. Tento ukazatel potvrzuje meziroční dynamický růst důchodu ze zemědělství ve většině nově vstupujících zemí v rozmezí od 28,3 % (Maďarsko) do 73,5 % (Polsko). V průměru za EU 10 meziročně vzrostl indikátor A o více než 50 % s tím, že po Polsku k druhému nejvyššímu růstu důchodu z faktorů došlo v českém zemědělství (68 % podle II. odhadu SZÚ). Vzhledem k tomu, že podpory do zemědělství by se měly v dalších letech dále zvyšovat, vzniká příznivá situace pro řešení některých vleklých problémů, zejména vysoké zadluženosti převážné části větších podniků a zaostávání v úrovni mezd proti ostatním odvětvím. Dosažené ekonomické výsledky umožňují zároveň více investovat a tím do budoucnosti posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost českého zemědělství.
38
