Argumenty. ke vstupu ČR do EU

Argumenty ke vstupu ČR do EU

Odbor komunikační strategie MZV ČR březen 2003

Předmluva Materiál „Argumenty ke vstupu ČR do EU“ je určen širokému okruhu tzv. opinion-leaderů – politikům, státní správě a samosprávě, novinářům a dalším. Má sloužit jako informační podpora pro argumentaci v diskusích před referendem o vstupu ČR do EU; tomu je uzpůsoben jeho obsah i rozsah. Proto obsahuje jen ta fakta, která autoři pokládají za argumentačně silná ve vztahu k širší veřejnosti. Témata tudíž nejsou řazena podle vyjednávacích kapitol ani podle resortů. Rozsah kapitol a odstavců také neodpovídá rozsahu transformovaného acquis nebo obtížnosti jednání ani náročnosti implementace, ale potřebě poskytnout argumentační základnu pro komunikaci s veřejností. Zvláštní zřetel byl přitom brán na otázky, které veřejnost v souvislosti s přípravou ČR na vstup často klade a na to, co by veřejnost měla vědět. Argumenty zpracoval obsahový tým odboru komunikační strategie Ministerstva zahraničních věcí ČR s využitím obsáhlých podkladů jednotlivých resortů. První verze materiálu byla opět resorty připomínkována. V zájmu jednotnosti a vyváženosti byly některé připomínky a návrhy formulačně zjednodušeny, popř. zkráceny. Autoři jsou si vědomi toho, že téměř pro každou popisovanou oblast by argumentace mohla být hlubší a rozsáhlejší. Snahou autorského týmu však bylo připravit pomůcku umožňující rychlou orientaci a snadno srozumitelnou argumentaci. Argumenty ke vstupu ČR do EU jsou živým dokumentem, který je neustále aktualizován a zpřesňován. Odbor komunikační strategie proto uvítá jakékoliv připomínky a návrhy, které laskavě zasílejte na adresu [email protected]. Pro úplnost je třeba dodat, že Argumenty ke vstupu ČR do EU nejsou dokumentem schváleným vládou ČR a jejich obsah proto nelze prezentovat jako oficiální stanovisko vlády. Tato verze odráží stav úprav ke dni 9. října 2003.

Argumentář 9.10.2003

2

Obsah I.

OBČAN A EU ........................................................................................................... 5 Volný pohyb osob ............................................................................................... 5 1) Práce v EU...................................................................................................... 6 2) Vzdělávání a studium v EU............................................................................ 9 3) Důchodce...................................................................................................... 10 B. Oblast sociální ochrany ................................................................................... 10 1) Ochrana veřejného zdraví a zdravotní péče ................................................. 11 2) Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci EU .............................. 12 C. Ochrana spotřebitele........................................................................................ 16 D. Bezpečnost........................................................................................................ 18 1) Bezpečnost občana ....................................................................................... 18 2) Armáda, vojenská služba.............................................................................. 18 II. STÁT ..................................................................................................................... 19 A. Suverenita......................................................................................................... 19 B. Vnější bezpečnost státu..................................................................................... 20 C. Menšiny, migrace, azylová politika.................................................................. 20 D. Právo spolurozhodovat v EU ........................................................................... 21 1) Zastoupení v orgánech EU ........................................................................... 21 2) Možnost ovlivňovat rozhodnutí ................................................................... 22 E. Příjmy, výdaje................................................................................................... 23 F. Kultura ............................................................................................................. 25 1) Národní identita............................................................................................ 25 2) Jazyk............................................................................................................. 26 3) Kulturní tvorba a kulturní dědictví............................................................... 26 III. SPOLEČNÝ TRH .................................................................................................. 28 A. Hospodářské výhody společného trhu.............................................................. 28 B. Vliv společného trhu na životní úroveň ............................................................ 30 1) Ceny ............................................................................................................. 30 2) Příjmy ........................................................................................................... 34 3) Úspory .......................................................................................................... 34 C. Euro.................................................................................................................. 35 D. Dopady pro podnikatele ................................................................................... 37 1) Výhody ......................................................................................................... 37 2) Náklady, rizika ............................................................................................. 38 E. Daně ................................................................................................................. 38 F. Cla .................................................................................................................... 40 IV. SPECIFICKÉ OBLASTI ......................................................................................... 41 A. Zemědělství....................................................................................................... 41 B. Regionální politika – politika hospodářské a sociální soudržnosti.................. 44 C. Doprava............................................................................................................ 45 D. Životní prostředí............................................................................................... 47 A.


3


4

I.

Občan a EU

A.

Volný pohyb osob

Volným pohybem osob se rozumí svobodná možnost pohybovat se, usazovat se a pracovat nebo podnikat kdekoliv v Evropské unii. Tato svoboda platí pro každého občana EU a patří k základním svobodám, na nichž je vybudován společný trh unie1. Občanem EU je přitom každý, kdo je občanem některé členské země. Od vstupu do unie bude k překračování hranic s ostatními členskými státy postačovat občanský průkaz. Při překračování hranic odpadne povinnost na požádání prokázat finanční zajištění pobytu. Na mezinárodních letištích budou občané ČR odbavováni ve zvláštním koridoru pro občany EU. Každý bude moci bez přihlášení pobývat v jiném členském státě po dobu tří měsíců, teprve pak bude třeba se přihlásit k pobytu, popř. prokázat dostatek finančních prostředků k zajištění důstojného živobytí pro sebe a svou rodinu. Občan, který se ocitne ve svízelné situaci v cizí zemi mimo EU, kde nebude zastupitelský úřad ČR, se může obrátit s žádostí o pomoc na velvyslanectví či konzulát kterékoliv jiné členské země EU. S volným pohybem osob souvisí také vzájemné uznávání řidičských průkazů: průkazy vydané v ČR budou automaticky platit i v ostatních členských státech EU.

1

Tyto tzv. čtyři základní svobody (srv. též oddíl III A) jsou:

-

volný pohyb zboží,

-

volný pohyb osob,

-

volný pohyb služeb,

-

volný pohyb kapitálu.


5

1)

Práce v EU

Možnost hledat práci v členských zemích EU a pak ji vykonávat má v rámci čtyř základních svobod (zde jde o právo vyplývající ze zásady volného pohybu osob) každý občan EU a jeho rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. EU a ČR se v rámci přístupových jednání dohodly na přechodném období pro volný pohyb pracovníků. Ve státech, které toto přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jako dosud jen na základě pracovního povolení. Toto omezení se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost (kromě některých dohodnutých služeb), na podnikání a na studium. Základní přechodné období je stanoveno na dva roky, přičemž toto přechodné období členské státy vůbec využít nemusí a kdykoliv mohou svůj trh práce pro české pracovníky více otevřít. Již nyní pět současných členských zemí EU deklarovalo, že plně uvolní svůj pracovní trh ihned od data vstupu ČR do EU. Jde o Velkou Británii, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Očekává se, že trh práce od okamžiku vstupu uvolní i Řecko a v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru i Norsko. Čeští pracovníci budou tedy moci v těchto zemích pracovat bez omezení již od prvního dne po vstupu. Základní přechodné období je možno v odůvodněných případech prodloužit o tři roky a v mimořádných případech o další dva. O pozicích zbývajících členských zemí ČR stále jedná. Čtyři členské země EU sice prohlásily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu, avšak i tyto režimy budou poměrně značně liberální. Jedná se o Německo, Rakousko, Belgii a Finsko. Dle posledních údajů procentuální úspěšnost žadatelů o pracovní povolení v těchto zemích převyšuje 90 % (pro rok 2000 je to v případě Německa 94 %, Rakouska 96 %, Belgie 91 %, Finska 100 %). Kvóta pro české pracovníky např. v Německu není v současnosti naplněna. Je třeba zdůraznit, že se EU zavázala, že budoucí režim přístupu na pracovní trh v zemích EU nebude v žádném případě striktnější než je nyní.Navíc čeští pracovníci budou jako občané EU upřednostňováni před pracovníky ze třetích zemí. Česká republika bude mít možnost recipročně zpřísnit vstup na svůj trh práce (podmínit zaměstnání vydáním povolení k zaměstnání) občanům těch současných


6

členských států, které neuvolní své trhy práce. ČR bude také mít určitou možnost zavést přechodná opatření vůči ostatním novým členským státům. Se vstupem do EU se díky vyššímu hospodářskému růstu očekává postupné snižování nezaměstnanosti v ČR, a to hlavně díky předpokládanému přílivu zahraničních investic, což přispěje ke vzniku nových pracovních příležitostí. Vyšší investice do rozvoje pracovních příležitostí (zejména do rekvalifikací) umožní čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu. Nezaměstnaný má navíc právo ucházet se o práci v jiné členské zemi EU s tím, že jeho podpora v nezaměstnanosti se z domovského státu převede maximálně na tři měsíce do země, v níž se uchází o práci. Podmínkou je, aby byl občan alespoň jeden měsíc předtím veden jako nezaměstnaný ve své zemi. Pokud se uchazeči o zaměstnání nepodaří najít práci do šesti měsíců, může v zemi zůstat a pokračovat v hledání práce, pokud má reálnou šanci zaměstnání si brzo najít. Další výhodou je zjednodušené či automatické vzájemné uznávání profesní kvalifikace ve všech zemích EU. Vzhledem k tomu, že v různých zemích stále existují rozdíly ve vzdělávací soustavě a přípravě na zaměstnání, mohou při přesunu do jiného členského státu v některých případech nastat problémy. Výkon tzv. regulovaných povolání je v každém členském státě upraven právními předpisy, které stanovují předpoklady tohoto výkonu (počet regulovaných povolaní v jednotlivých státech kolísá, např. Dánsko cca 100, ČR, SRN, Rakousko cca. 500). Regulované profese jsou z hlediska požadavků na vzdělání a praxi děleny dvojím způsobem: U některých profesí se členské státy po dlouhých letech jednání dokázaly domluvit na společných standardech vzdělávání. Jde o povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, veterináře, všeobecné zdravotní sestry, porodní asistentky, architekta a právníka. Osobám kvalifikovaným k výkonu této profese ve svém domovském státě bude jeho kvalifikace automaticky uznávána i v dalších členských státech a pro povolení přístupu k výkonu této regulované profese postačí tedy předložit svůj diplom. Pro ostatní regulovaná povolání je uznávání kvalifikací založeno na principu důvěry v souladu s principy mezinárodního práva (především tzv. Lisabonská


7

úmluva). Základní princip vyjadřuje zásada „Když jste odborníkem kvalifikovaným k výkonu profese ve svém domovském státě, jste odborníkem kvalifikovaným k výkonu této profese i jinde“. Konkrétně bude žádost o výkon určitého povolání směřována na příslušný úřad (v závislosti na daném povolání – který úřad je příslušný, je třeba ověřit v informačním středisku EU v příslušném členském státě) společně s potvrzením o dosažené praxi. Příslušný úřad poté rozhodne, zda dosažené vzdělání a praxe opravňuje k výkonu práce okamžitě, resp. zda je třeba složit dodatečné zkoušky, příp. absolvovat v daném státě doplňkovou praxi pod dohledem. Pokud chcete pracovat ve svém oboru v jiném členském státě, musí vám to být umožněno za stejných podmínek jako tomu, kdo zde získal kvalifikaci. I pokud existují zásadní rozdíly v úrovni vzdělání, které kvalifikuje k práci ve vašem oboru, musí Vám být dána šance dokázat svoji profesionalitu. Tzv. akademické uznávání, tj. uznání studia daného oboru či diplomu získaného v oboru, není právem Evropských společenství přímo upraveno. Některé země podepsaly mezinárodní smlouvy, které toto uznávání upravují (zejm. mnohostranná

Lisabonská

úmluva

o

uznávání

kvalifikací

týkajících

se

vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu – ČR je signatářem). V případě, že není s příslušným státem uzavřena žádná taková smlouva, bude třeba předložit doklad o dosaženém vzdělání k nostrifikaci, tj. uznání (většinou ministerstvu školství). V České republice poskytne bližší informaci k akademickému uznávání Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání (při Centru pro studium vysokého školství – kontakt na www.csvs.cz). V blízké budoucnosti (některé státy již od podzimu 2002, některé od r. 2010) bude

uznávání

diplomů

a

přechod

mezi

jednotlivými

školami

v

rámci

vysokoškolského studia značně usnadněn aplikací tzv. Boloňské dohody, na základě níž 31 evropských států včetně členských států EU zavede jednotný dvojstupňový systém studia (tituly B.A. za první tři roky, MSc. za další dva roky studia).


8

2)

Vzdělávání a studium v EU

Úroveň vzdělávání výrazně ovlivňuje zaměstnatelnost občanů. Např. Finsko a Irsko vybudovaly po svém vstupu z prostředků EU celý systém vyššího neuniverzitního vzdělávání a položily tak základy rychlého ekonomického rozvoje. ČR již nyní čerpá mnohamilionové prostředky z projektu PHARE na rozvoj regionálního školství. To se pozitivně odráží v rozšiřování vzdělávacích možností a schopnosti získat zaměstnání v Moravskoslezském i Ústeckém kraji. I po vstupu bude ČR čerpat na rozvoj vzdělávacího systému z Evropského sociálního fondu. Mladí lidé a zejména studenti nejvíce využívají výhod volného pohybu osob. Zásada volného pohybu s sebou totiž nese možnost studovat kdekoliv v EU za stejných podmínek jako domácí studenti, popř. pracovat – i krátkodobě – kdekoliv v Unii bez zvláštního pracovního povolení. Odpovědnost za obsah výuky ve školách a organizaci vzdělávání však mají v kompetenci jednotlivé členské státy. Smlouva o EU vymezuje rámec vzájemné spolupráce v oblasti školství a mládeže. Aktivity se zaměřují na rozvoj evropské dimenze ve vzdělávání, zejména s akcentem na výuku a šíření jazyků členských států. Evropská unie rovněž podporuje výměnu studentů a učitelů prostřednictvím výměnných a stipendijních programů a zároveň tím, že jsou vzájemně uznávány akademické diplomy a započítává se doba studia. EU se také podílí na mimouniverzitním

odborném

vzdělávání

a

napomáhá

vzájemným

výměnám

instruktorů a praktikantů, zvláště mladých lidí. Již v předvstupním období se Česká republika účastní v programech ES pro oblast školství, odborného vzdělávání a mládeže jako jsou Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež. Česká republika již řadu let má možnost čerpat prostředky z unijních programů na podporu vzdělávání a vědy. V letech 1997 až 2001 jsme tak získali podporu ve výši přesahující čtyři miliardy Kč.


9

3)

Důchodce Důchodce v ČR B.2)1

Členství v EU žádný vliv na výši důchodů mít nebude. Předpisy, kterými se důchodové zabezpečení řídí, zůstávají v kompetenci členských států. Důchody se budou i nadále valorizovat v závislosti na výši inflace a pohybu reálné mzdy, jak je stanoveno podle zákona o důchodovém pojištění. Důchodce v jiném státě EU Důchodce, který pracoval v několika členských státech EU Přestože neexistuje důchod poskytovaný EU, existuje nárok na důchod z každé země, ve které byl občan důchodově pojištěn (za splnění podmínek platných v dané zemi - nejméně 1 rok). Vzhledem k tomu, že pro vznik nároku na starobní důchod je ve většině členských států EU třeba získat poměrně dlouhé doby pojištění, posuzuje se nárok se zřetelem k dobám získaným ve všech členských státech (tzv. sčítání dob pojištění). Pokud důchodci vznikl nárok na důchod od více než jedné země, bude se celkový důchod skládat z více položek, které jsou odvozeny od délky jeho pojištění v každém státě. Tento důchod si jeho poživatel může nechat vyplatit do kteréhokoli členského státu EU bez rizika jeho snížení. Přestěhováním do jiné země tedy nárok na důchod nezaniká.

B.

Oblast sociální ochrany

Předpisy upravující tuto oblast jsou plně v kompetenci členských států. Žádné zásadní změny v souvislosti se vstupem do EU nenastanou. Základní sociální práva občanů EU jsou obsažena v Chartě základních sociálních práv pracovníků. Ta je uznávaným východiskem při přijímání konkrétních opatření. Charta základních sociálních práv pracovníků zaručuje svobodu pohybu po celém území ES spojenou s právem být zaměstnán v kterékoli zemi, bez zvláštního

1

Viz též kapitolu B.2.


10

povolení a za rovných podmínek. Každé zaměstnání musí být spravedlivě odměňováno. Zaměstnavatelé

i

zaměstnanci

mají

právo

svobodně

se

sdružovat

do

podnikatelských a odborových organizací. Obě strany mají právo uzavírat kolektivní smlouvy. Právo na stávku je však upraveno národním zákonodárstvím. Každý pracovník v zemích ES má právo na přístup k odbornému vzdělávání, a to během celého produktivního věku. Muži a ženy mají mít stejné možnosti při získávání zaměstnání, odměňování, odborné přípravě i postupu v zaměstnání. Za přesně definovaných okolností mají zaměstnanci právo být předběžně informováni a konzultováni o strategii podniku, ve kterém pracují. Zaměstnanec má právo pracovat v bezpečném a zdravém prostředí. Zvláštní články formulují práva mladistvých, starších a zdravotně postižených osob. Členské země mají za povinnost uplatnit tato sociální práva ve vlastní legislativě a prosadit je ve své sociální politice. Mnohé prvky evropské integrace působí v sociální oblasti nepřímo: jednotný vnitřní trh vede nejen ke zlepšování životních a pracovních podmínek, ale také k jejich postupnému sbližování. EU vyvíjí tlak na dodržování zásad Charty základních sociálních práv pracovníků také proto, že nízká úroveň sociálního zabezpečení zlevňuje náklady na výrobu a ten, kdo by sociální chartu nerespektoval, by tak získával neoprávněnou výhodu na trhu. Konkrétní úprava sociálních dávek a opatření sociální pomoci a péče zůstanou v kompetenci ČR.

1)

Ochrana veřejného zdraví a zdravotní péče Ochrana veřejného zdraví

EU klade velký důraz na preventivní ochranu zdraví svých občanů. I když u nás je úroveň ochrany zdraví tradičně vysoká, během přípravy na vstup došlo a dochází k harmonizaci množství předpisů podle zásady, že pro tutéž věc je lepší mít v EU jeden společný předpis než 25 různých, navzájem jen málo odlišných. Některé z těchto předpisů sjednocují požadavky na léčiva a zdravotnické prostředky (od náplastí až po složité diagnostické a léčebné přístroje), což mj.


11

usnadňuje volný pohyb tohoto zvláštního zboží uvnitř EU a zaručuje jeho náležitou jakost, účinnost a bezpečnost. Velká skupina předpisů pokrývá bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin. Týkají se např. věcí, jako -

požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých potravin a surovin,

-

jaké látky je možno do potravin přidávat, v jaké kvalitě a v jakém množství,

-

jak musí být zajištěna hygiena stravovacích služeb,

-

hygienické požadavky na prodej potravin.

Je třeba mít na paměti, že společné unijní předpisy v řadě případů stanoví jen obecný požadavek a je na členském státu, jak jej zajistí (jednotlivé státy mohou mít např. různý názor na to, zda k zajištění hygienického prodeje měkkého pečiva je třeba je balit či nikoliv). Další předpisy se týkají např.: -

kvality pitné vody,

-

kvality vody ke koupání (koupaliště a vodní plochy),

-

kvality kosmetických prostředků,

-

bezpečnosti hraček,

-

ochrany zdraví při práci. Zdravotní péče;

Vlastní zdravotní péče a způsob jejího zabezpečení zůstává plně věcí jednotlivých členských států. Ani v dosavadních členských státech není zaveden jednotný systém zdravotní péče a jejího financování. Obvyklé způsoby organizace zdravotnictví ve státech EU mohou být jen orientačním vodítkem při úvahách o změnách organizace zdravotnictví v ČR a dalších kandidátských státech, nic však nebrání inspirovat se i ve vyspělých státech mimo EU.

2)

Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci EU

Každý stát má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení. Rozdíly v systémech sociálního zabezpečení jsou značné, závisejí zejména na historických


12

tradicích, ekonomické a politické situaci v jednotlivých státech apod. Obecně lze však říci, že země EU se v sociální oblasti řadí k nejvyspělejším na světě. Ačkoli EU ponechává obsah systémů sociálního zabezpečení (druhy dávek, jejich výši nebo valorizace) na jednotlivých členských státech, snaží se o koordinaci systémů jednotlivých členských států, tedy o jejich bezproblémové propojení. Proto byla v EU vytvořena pravidla pro sociální zabezpečení občanů, kteří se pohybují v rámci EU (postupně pracují nebo bydlí ve dvou či více státech unie či v nich přechodně pobývají jako turisté nebo v nich studují). Základní principy koordinace sociálního zabezpečení Všeobecně platí základní princip nediskriminace - občané kteréhokoli jiného členského státu mají stejná sociální práva jako občané státu poskytujícího sociální zabezpečení. Druhým základním principem je zásada, že na každého se vztahuje systém sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém pracuje či vykonává svou samostatnou výdělečnou činnost, a to i v případě že bydlí, nebo se přestěhuje do jiného členského státu. Předpisy pro tyto „migrující“ občany zasahují do oblastí starobních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů, dávek v nemoci a mateřství (a to jak peněžitých dávek tak i zdravotní péče), zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, pohřebného, dávek v nezaměstnanosti a rodinných dávek a přídavků. Netýkají se dávek, jejichž vyplácení závisí na sociální potřebě občana – v ČR jsou dávkami tohoto typu dávky sociální péče. Koordinační pravidla zajišťují rovněž zachování práv během jejich nabývání (sčítání dob pojištění): pojistné doby získané v různých státech se pro účely posouzení nároku na dávky sčítají. V neposlední řadě není třeba se obávat ztráty nároku z důvodu přestěhování – dávky, které koordinaci podléhají, jsou vypláceny v nezměněné výši po celém území EU. Přizpůsobení EU se tedy bude týkat pouze koordinace se systémy ostatních členských zemí tak, aby byla zajištěna návaznost sociálního zabezpečení pro české


13

občany, kteří budou odcházet za prací do zahraničí a pro občany ostatních států, kteří se budou stěhovat do ČR. Koordinace ve vybraných odvětvích sociálního zabezpečení Zdravotní péče Ustanovení Evropských společenství o koordinaci sociálního zabezpečení se vedle oblasti peněžitých dávek vztahují rovněž na poskytování zdravotní péče (tzv. věcných dávek v nemoci a mateřství). Tyto předpisy se vztahují na občany EU, kteří pobývají v jiném státě, než ve kterém jsou zdravotně pojištěni, např. jako turisté, dále pak na migrující pracovníky a jejich rodinné příslušníky, důchodce, studenty a na ty nezaměstnané, kteří hledají práci v jiném státě EU. Pro naše občany bude mít vstup ČR do EU tu výhodu, že budou moci volně cestovat po EU a náklady na nutnou a neodkladnou péči jim budou automaticky uhrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Před cestou nebo před plánovaným pobytem si však každý bude muset vyzvednout formulář v pobočce své zdravotní pojišťovny. Pak se na území unie na občany členských zemí budou vztahovat pravidla, která zaručují, že v kterémkoliv členském státě EU nezaniknou nároky na zdravotní péči. Obecně se dá říci, že při přechodném pobytu mimo území ČR se z českého systému veřejného zdravotního pojištění hradí pouze nutná a neodkladná péče v případě náhlého onemocnění nebo úrazu. Velmi ovšem záleží na tom, aby bylo zřejmé, kde je občan zdravotně pojištěn a jakým právním předpisům podléhá. Obecně platí, že je zdravotně pojištěn a podléhá právním předpisům toho státu, na jehož území pracuje. Jednu z výjimek tvoří například nepracující důchodci, kteří se přestěhují mimo území, kde celý život pracovali. Ti mají nárok na úhradu veškeré zdravotní péče z toho státu, odkud pobírají důchod (existují přesná pravidla pro případ, že je pobírán důchod ze dvou a více států). Další zvláštní skupinou jsou studenti, kteří mají nárok pouze na nezbytnou péči. Rozsah zdravotní péče hrazené z veřejných zdrojů se liší stát od státu. Ve většině evropských států se ze zdravotního pojištění hradí pouze část nákladů na zdravotní péči, a část (tzv. spoluúčast pacienta) si musí občané doplácet. Kromě toho lze tuto možnost využívat jen v těch zdravotnických zařízeních, která spadají do veřejné sítě, těch je však většina. DůchodyA.3) (starobní, invalidní, vdovské, vdovecké, sirotčí)


14

Stanovení kritérií pro nárok na různé sociální dávky včetně důchodů zůstává plně v kompetenci členských států, vstup do EU nebude mít vliv na situaci v ČR. Důchody budou valorizovány stejným způsobem jako doposud v závislosti na výši inflace rozhodnutím vlády ČR. Sociální systém ČR se nezmění, bude nadále založen na dvou pilířích: povinném důchodovém

pojištění

(průběžné

financování)

a

dobrovolném

důchodovém

připojištění (kapitálové financování). Neexistuje důchod poskytovaný Unií, nárok na důchod vzniká zvlášť z každého státu, ve kterém byl občan důchodově pojištěn (za splnění podmínek platných v daném státě). Doby odpracované v různých státech se pro účely zjištění nároku na důchod sčítají. Důchod se pak skládá z jednotlivých položek, vypočítaných podle délky pojištění v každé jednotlivé zemi. Přestěhováním do jiné země tedy nárok na důchod nezaniká. Důchod je penzistovi zasílán na jakoukoli adresu v EU, na které právě pobývá. Důchodový systém může být rozšířen i o zaměstnanecké penzijní připojištění. Rodinné dávky I v oblasti rodinných dávek a přídavků platí, že je poskytuje stát, ve kterém pracovník či samostatně výdělečně činná osoba vykonává svou činnost. Tento stát mu je poskytne i v případě, že jeho děti bydlí v jiném státě. V případě, že by rodinné dávky byly ve státě bydliště dětí příznivější (resp. vyšší), poskytne stát bydliště dětí doplňkovou dávku ve výši rozdílu. Tak je zajištěno, že v důsledku migrace nebude rodina postižena snížením výše dávek. Dávky v nezaměstnanosti Dávky v nezaměstnanosti vyplácí stát, v němž došlo ke ztrátě zaměstnání, a to po dobu a ve výši odpovídající jeho předpisům.


15

Čeští občané, kteří v ČR ztratí práci, budou mít možnost po určité době (zpravidla 4 týdnů) odejít hledat práci v jiném členském státě EU, kam se jim budou dávky z ČR vyplácet.

Ochrana spotřebitele1

C.

EU klade na kvalitu výrobků na trhu takové požadavky, aby zajistila ochranu občana – spotřebitele, zejména v oblasti jeho zdraví a bezpečnosti, ekonomických zájmů a informovanosti. Důraz na ochranu spotřebitele díky kvalitnějším informacím a lepší přehlednosti trhu chrání spotřebitele před nebezpečnými či rizikovými výrobky a potravinami a zlepšuje možnost domáhat se v případě škody nápravy soudní cestou. Nejvyšší odvolací instancí ve sporech tohoto druhu je Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Oblasti, jichž se ochrana spotřebitele týká, jsou: •

obecná bezpečnost výrobků,

•

přípustné koncentrace cizorodých látek,

•

vyznačení dat nejzazší možné spotřeby,

•

u strojů a přístrojů informace o způsobu jejich používání a o technických parametrech,

•

informace o původu zboží a přesném složení výrobků,

•

opatření proti klamavé reklamě,

•

pravidla pro spotřebitelské úvěry, podomní prodej apod.,

•

ochrana osobních údajů.

Mezi základní práva spotřebitele, která už byla promítnuta do české legislativy, patří např.: •

možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku. To znamená možnost vrátit zboží zakoupené podle katalogu či televizní reklamy bez udání důvodu,

1

Další informace k problematice ochrany spotřebitele jsou obsaženy v související části III – Společný trh.


16

•

možnost do 7 dnů odstoupit od smlouvy uzavřené mimo stálou provozovnu (týká se např. zboží zakoupeného na reklamních zájezdech),

•

povinnost výrobce informovat o materiálech použitých v hlavních částech obuvi,

•

možnost vymáhat náhradu škody způsobenou výrobkem přímo na výrobci (např. pokud by závada elektrického spotřebiče způsobila požár),

•

poskytování předepsaných informací o spotřebitelských úvěrech1.

Přitom platí zásada, že při pochybnostech o výkladu spotřebitelské smlouvy platí takový výklad, který je příznivější pro spotřebitele. Od 1.1.2003 vstoupila v platnost další opatření, vyplývající z evropské legislativy: •

záruční doba u spotřebního zboží vyrobeného od 1. ledna 2003 se prodlužuje na 2 roky,

•

rozšíření práv uživatelů bankovních služeb: bankovní převody budou prováděny maximálně do dvou pracovních dnů (uvnitř jedné banky během jednoho dne), zlepší se bezpečnost při užívání platebních karet.

Pokud stát českým občanům nezaručí ochranu, na jakou mají v rámci evropských norem nárok (např. při nepřesném převzetí norem nebo jejich nerespektování), mohou postižení občané žádat na státu náhradu škody, která by jim v takovém případě vznikla. Harmonizace právních norem zajišťuje stejné podmínky a stejnou míru ochrany pro spotřebitele ve všech členských zemích. Evropané tak mají jistotu, že si mohou zboží, které znají z domova, koupit pod stejným názvem, ve stejné kvalitě a za stejných podmínek třeba ve Skandinávii, v Řecku nebo v Belgii.

1

Prodávající je např. povinen kupujícímu sdělit, kolik celkem za zboží s využitím spotřebitelského úvěru zaplatí.


17

D.

Bezpečnost

1)

Bezpečnost občana

Důležitou okolností týkající se bezpečnosti občanů je mezinárodní spolupráce členských států EU v oblasti justice a vnitra. Příslušné dohody např. umožňují velmi těsnou spolupráci policií členských států při potírání kriminality, zejména boj proti obchodu s drogami, proti obchodu s lidmi atd. Je také možné pronásledovat zločince i přes hranice, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich dopadení. Evropský standard dostává

také

nakládání

s osobními

údaji

zpracovávanými

v rámci

policie.

Schengenský systém umožňuje čelit přílivu kriminálních živlů na území EU a usnadňuje jejich stíhání. To je významné např. při předcházení teroristickým akcím. Významná je i spolupráce v oblasti justice, která směřuje např. k usnadnění vzájemného vydávání pachatelů trestných činů k potrestání. Tomu napomáhá např. tzv. evropský zatýkací příkaz, který výrazně zjednodušuje procedury při stíhání a trestání pachatelů trestných činů bez ohledu na to, na území kterého členského stát EU se trestné činnosti dopustili.

2)

Armáda, vojenská služba

EU nemá svoji armádu. Na základě dobrovolné spolupráce členských zemí vytváří Evropská unie soubor národních nebo mnohonárodních sil, které budou k dispozici pro operace Evropské unie, a s jejichž nasazením musí daná země souhlasit. Rozhodnutí ČR přejít od roku 2006 na profesionální armádu je naší vnitřní věcí. V některých členských státech je armáda profesionální nebo poloprofesionální, jinde je povinná základní vojenská služba.


18

II.

Stát

A.

Suverenita

Česká republika bude jako plnoprávný člen Evropské unie sdílet část své suverenity, tedy nezávislosti státní moci na jakékoliv jiné moci jak ve sféře mezinárodní, tak ve věcech vnitřních, s ostatními členskými státy. ČR již nyní je členem mnoha významných mezinárodních organizací, např. OSN, Rada Evropy, NATO, OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), WTO (Světová obchodní organizace), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Světová banka atd. Každá mezinárodní dohoda je vlastně dobrovolným ústupkem od suverenity v zájmu získání výhod, které z uzavřené smlouvy plynou (bezpečnost, výhody hospodářské spolupráce atd.). O řadě věcí může být užitečné rozhodovat společně, protože se týkají většího celku. Česká republika bude moci o společných věcech

spolurozhodovat jako

plnoprávný člen. ČR se však nadále bude navenek chovat jako suverénní stát, který je omezen jen mezinárodním právem, suverénními právy jiných států a dobrovolně přijatými mezinárodními závazky (smlouvami). V rámci vnitřní svrchovanosti Česká republika disponuje svým státním územím a má volnost při úpravě svých vnitřních věcí, což bude platit i po vstupu do EU, aniž by došlo k nějakému výraznému omezení. Přestože se ČR dobrovolně zřekne časti své suverenity (např. některých úseků rozhodování v hospodářských věcech, týkajících se zejména vzájemného obchodu mezi členskými státy, ale i obchodu se třetími zeměmi) a odevzdá ji do "rukou" společných institucí EU, bude mít možnost trvale ovlivňovat všechna rozhodnutí, která přísluší svrchovaným členským státům. Česká republika, která se řadí do kategorie menších států, bude mít příležitost lépe prosadit své zájmy i na mezinárodním poli.


19

B.

Vnější bezpečnost státu

Členství v EU je mimořádně významným příspěvkem k bezpečnosti státu. Jedním ze tří pilířů, na kterých je EU vybudována, je společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP). Sdílené hodnoty, kulturní blízkost a těsná ekonomická spolupráce vylučují ozbrojené konflikty mezi členskými státy (připomeňme si, že konflikty mezi pozdějšími členskými státy EU vedly v první polovině 20. stol. ke vzniku dvou světových válek!). Ve vztahu k vnějšímu ohrožení (z oblastí mimo EU) mají členské státy téměř vždy velmi blízké postoje: vzájemná spolupráce je mnohostranná a těsná, a proto to, co ohrožuje jeden členský stát ohrožuje automaticky i ostatní; a případný útočník by proto musel počítat s reakcí celé unie. Většina států (rozšířené) EU zároveň je nebo brzy bude členy NATO (organizace severoatlantické smlouvy), kterou ČR pokládá za ústřední organizaci pro zajištění své bezpečnosti. Těsná spolupráce v oblasti justice a vnitra také umožňuje účinně koordinovat boj proti mezinárodnímu terorismu. ČR bude vedle Lucemburska teprve druhým státem EU, který nebude mít vnější hranici EU (kromě mezinárodních letišť). To povede ke značným úsporám nákladů na ochranu hranic1.

C.

Menšiny, migrace, azylová politika

Jednou ze základních podmínek členství v EU je respekt k základním lidským právům a ochrana práv menšin. Mezi ně patří zejména práva menšin (národnostních, kulturních, náboženských atd.). Příklady ze současných členských států svědčí o tom, že integrace do unie seberealizaci menšin výrazně usnadňuje (srv. např. rozvoj dříve zakázané bretaňštiny a korsičtiny ve Francii). Také postavení národnostních menšin těch národů, které mají své „národní“ státy uvnitř unie se zlepšuje. Tak např. současný vstup Slovenska a Maďarska do EU jistě zmenší pravděpodobnost občasných napětí mezi Maďary a Slováky na jižním Slovensku.

1

Naopak kdyby ČR do EU nevstoupila, bylo by nutno na ochranu hranic vynakládat neúměrné prostředky.


20

Všechny státy Evropské unie zaznamenaly v oblasti imigrace a nelegální migrace mírný nárůst počtu cizinců, kteří se chtějí usadit na jejich území (tento vývoj souvisí s atraktivností EU pro občany málo rozvinutých zemí). V podstatě stejnou situací prochází už nějakou dobu i jednotlivé kandidátské země. Proto byla nelegální migrace zařazena mezi bezpečnostní rizika s mezinárodním prvkem. K zefektivnění migrační politiky a k boji proti jejímu případnému zneužívání se na úrovni členských zemí EU a kandidátských zemí podnikají legislativní a praktické kroky (harmonizace legislativy, dvoustranné smlouvy, vstupní kontroly, sladění vízových režimů, dohody o vzájemném vydávání, výměna informací o nelegální migraci, technická a finanční pomoc apod.).

D.

Právo spolurozhodovat v EU

1)

Zastoupení v orgánech EU

Česká republika bude mít ve všech orgánech EU své zástupce, kteří se budou na přípravě a přijímání rozhodnutí přímo podílet. K nejdůležitějším z nich patří: •

Evropská rada (summit),

•

Rada Evropské unie (tzv. Rada ministrů),

•

Evropská komise,

•

Evropský parlament,

•

Výbor regionů,

•

Hospodářský a sociální výbor,

•

Hospodářský a finanční výbor,

•

Evropský účetní dvůr,

•

Evropská investiční banka,

•

Evropský soudní dvůr,

•

Evropská centrální banka a Evropský systém centrálních bank.

Týmy odborníků, které v různých výborech, podvýborech, komisích a pracovních skupinách připravují návrhy různých opatření, jsou


složené ze zástupců všech

21

členských zemí a budou v nich tedy mít plné právo zasedat i čeští zástupci. Rozhodnutí pak přijímá Rada EU, v níž zasedají ministři členských států, obvykle v součinnosti s Evropským parlamentem, jehož poslanci jsou přímo voleni občany EU. Rozhodnutí, které by se týkalo životních zájmů některého státu, může být přijato pouze jednomyslně, tzn., že každý stát má v takových případech právo veta. K takovým rozhodnutím patří např. změny základních smluv o Evropské unii, nebo přijímání nových členských států. Česká republika se jako plnoprávný člen EU bude samozřejmě také spolupodílet na tvorbě nařízení, směrnic, rozhodnutí nebo prostých doporučení a stanovisek. Komunitární předpisy (tj. předpisy Evropského společenství – ES)

schvalují

všechny členské státy a jsou výsledkem kompromisů mezi nimi. Je pravda, že někdy se ve výsledné podobě mohou odlišovat od původních národních představ. Jakmile však vstoupí v platnost, jsou závazné pro všechny bez rozdílu. O většině předpisů se jedná tak dlouho, až se dosáhne shody všech států. Jen výjimečně se sahá k hlasování, v němž je však nutno dosáhnout tzv. kvalifikované většiny. Pro její dosažení existují poměrně složitá pravidla, která např. brání tomu, aby velké státy přehlasovaly menší a naopak. Legislativní proces v EU začíná zpravidla u Evropské komise (EK). Návrh EK je poté formálně předán Radě a Evropskému parlamentu. V závislosti na oblasti (předmětu) legislativní úpravy je následně uplatněn jeden ze čtyř možných postupů, tzn. konzultace, kooperace, spolurozhodování nebo souhlas. V některých případech Evropský parlament pouze sděluje Radě před jejím konečným rozhodnutím své stanovisko. V jiných případech, jestliže se mu předtím s Radou nepodařilo dosáhnout shody,

má

Parlament

právo

navrhovaný

právní

akt

zamítnout.

Zavedení

spolurozhodovacího postupu mezi Radou a EP a širší využívání kooperačního postupu a vyslovování souhlasu jsou dokladem toho, že se pravomoci Evropského parlamentu v legislativní oblasti zvyšují.

2)

Možnost ovlivňovat rozhodnutí

Rozhodnutí EU na nás mají bezprostřední dopad, ať jsme jejími členy či nikoli. Členstvím ČR v orgánech EU získáme možnost společně se státy, jejichž zájmy jsou podobné, ovlivňovat přijímaná rozhodnutí ve svůj prospěch, což bez členství v EU není možné. V EU existují ochranné mechanismy, jejichž cílem je zabránit určité Argumentář 9.10.2003

22

skupině států ovládnout jinou skupinu (například velké státy nemohou diktovat podmínky menším státům): •

otázkách zásadního významu se rozhoduje vždy jednomyslně (je nutný souhlas všech členských států)

•

v mnoha dalších případech je k rozhodnutí zapotřebí tzv. kvalifikované většiny, která je složitě definována tak, aby všechny státy byly spravedlivě zastoupeny (např. velké státy nemohou přehlasovat malé a naopak.)

•

běžným většinovým hlasováním se rozhodují většinou praktické záležitosti v oblastech dříve odsouhlasených jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou, různá prováděcí opatření apod.

Váha hlasů ČR bude stejná, jako u států s obdobným počtem obyvatel – např. Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko. ČR bude mít v Evropském parlamentu stejný počet poslanců (24) jako tyto státy.

E.

Příjmy, výdaje

Rozpočet Evropské unie je důležitým nástrojem procesu integrace a realizace jednoho ze základních cílů Společenství – vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi zeměmi. Rozpočet EU na návrh Evropské komise schvaluje Evropská rada a Evropský parlament. Převážná část rozpočtu slouží k financování činností, které EU zajišťuje podle zakladatelských smluv (společné politiky, strukturální fondy, rozvojová pomoc). Náklady na administrativu tvoří cca 5 %. Příjmy rozpočtu EU tvoří z převážné části tzv. vlastní zdroje: celní výnosy z vnější hranice EU, zemědělské vyrovnávací dávky, část daně z přidané hodnoty, a kromě toho příspěvky jednotlivých členských zemí, stanovené jako podíl na jejich hrubém domácím produktu. Celkový objem vlastních zdrojů nesmí přesáhnout 1,27 % hrubého národního produktu Evropské unie a v současnosti se pohybuje na úrovni cca 1,10 – 1,15 %. Argumentář 9.10.2003

23

První tři z uvedených zdrojů plynou do rozpočtu automaticky, o čtvrtý zdroj musí Evropská komise žádat členské státy prostřednictvím Evropské rady. Děje se tak v případě, že k sestavení rozpočtu nestačí vlastní zdroje. Výdaje rozpočtu EU: Převážná část výdajů (cca 90 %) je určena na financování ekonomických, sociálních a regionálních programů v členských zemích (příp. v kandidátských a rozvojových zemích).Z toho největší část rozpočtu (téměř polovina) se využívá na podporu zemědělství. Druhou největší položkou jsou výdaje ze strukturálních fondů EU (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský záruční a orientační fond - podpůrná část fondu, a relativně samostatný Fond soudržnosti). Významná část rozpočtu je věnována na podporu vnitřních politik EU (výzkum, technický rozvoj, ochrana životního prostředí, programy na podporu vzdělávání, energetiky, jaderné bezpečnosti, transevropských sítí aj.). Ze všech těchto fondů (včetně fondů určených pro zemědělství) bude moci ihned po vstupu čerpat na základě schválených projektů i Česká republika. Další část finančních prostředků je určena na vnější vztahy, včetně spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy, finanční a technická pomoc je poskytována 70 rozvojovým zemím. Tyto náklady jsou kryty ze zvláštního Evropského rozvojového fondu. Závaznost rozpočtu: Rozpočet se stává závazným po schválení Evropským parlamentem1. Účetnictví Společenství kontroluje Evropský parlament a Evropský účetní dvůr. Přerozdělování finančních prostředků napomáhá rozvoji méně vyspělých zemí nebo jejich jednotlivých regionů, a podporuje určité společenské skupiny (zemědělce). Toto přerozdělování probíhá na principu solidarity bohatších zemí se zeměmi s méně výkonnou ekonomikou. Vzhledem k rozpočtu pak jsou jednotlivé země buď čistými plátci (Německo, Velká Británie, Itálie, Francie, Nizozemsko) nebo čistými příjemci (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Dánsko, Lucembursko).

1

Evropský parlament však nerozhoduje v poslední instanci o výši rozpočtu určeného na zemědělství a o nákladech vyplývajících z realizace mezinárodních smluv.


24

Česká republika se po svém vstupu do Evropské unie nestane díky schváleným kompenzačním platbám čistým plátcem, přesto, že ze skupiny 10 kandidátských zemí patří k nejbohatším a s kompenzacemi se původně nepočítalo. Tabulka 1: Bilance příjmů a výdajů ČR v prvních letech po vstupu do EU Celkem Mil. €

2004

2005

2006

2004-2006

1. Platby ČR do rozpočtu EU

623

963

988

2574

2. Příjmy ČR z rozpočtu EU

501

985

1117

2603

300

270

177

747

178

292

306

776

(bez kompenzací) 3. Kompenzace z rozpočtu EU celkem - tj. příjmy ČR do státního rozpočtu 4. Čistý příjem po kompenzacích

Pokud by ČR nevyjednala kompenzace, měla by tedy dle odhadů nárok čerpat v období 2004 – 2006 pouze 29 mil. € (rozdíl příjmů a plateb) – v prvních letech členství je náběh příjmů zejména ze strukturálních fondů pouze pozvolný. ČR nicméně vyjednala druhou největší absolutní výši kompenzací mezi kandidátskými zeměmi (po větším Polsku) - již zmíněných 747 mil. €, čímž její čistý příjem v období 2004 - 2006 vzroste na hodnotu 776 mil. €1.

F.

Kultura

1)

Národní identita

EU přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví. Všechny členské státy jsou podporovány v rozvoji svého jazyka, kultury, tradic či jiných svébytných projevů. Čeština se stane jedním z oficiálních jazyků Evropské

1

100 mil. € bylo do rozpočtových kompenzací přesunuto z oblasti strukturálních fondů. Nejsou to tedy dodatečné prostředky, ale není nutno na jejich čerpání předkládat projekty. Toto je zmíněno v kapitole Strukturální fondy


25

unie. Podpora se týká i vysloveně menšinových jazyků (viz např. rozvoj dříve zakázané bretaňštiny a korsičtiny ve Francii) i zvláštních pravidel pro ochranu tzv. regionálních výrobků při vstupu na společný trh (např. francouzské sýry, řecké víno či sýr feta).

2)

Jazyk

Každý občan České republiky bude moci češtinu uplatňovat stejně jako doposud. Navíc bude mít možnost komunikovat se všemi institucemi EU ve svém jazyce. Každý občan EU totiž musí mít právo obracet se na své evropské instituce v úředním jazyce svého státu. Evropská unie nemá žádný jednotný oficiální jazyk. Oficiálními jazyky EU jsou řeči všech členských zemí. V současnosti se v EU hovoří 11 jazyky. Těmi jsou angličtina, dánština, finština, francouzština, holandština, italština, němčina, řečtina, španělština, švédština a portugalština. Ani po rozšíření o nové země se nic nezmění na tom, že každý občan EU má a bude mít právo obrátit se na instituce EU se svými dotazy nebo stížnostmi ve svém mateřském jazyce, což bude platit i pro naše občany. Těžko si však lze představit, že by úředníci v Bruselu mezi sebou komunikovali 11 a více jazyky. V běžném pracovním styku se proto používají dva tzv. pracovní jazyky – angličtina a francouzština. Jazyky všech členských zemí jsou úředními jazyky EU, takže i čeština bude po vstupu ČR jedním z oficiálních jazyků EU. Každý občan bude mít právo komunikovat s evropskými úřady v češtině a také všechny oficiální dokumenty budou překládány do češtiny.

3)

Kulturní tvorba a kulturní dědictví

Vstupem do EU se v souvislosti se zásadou volného pohybu osob rozšíří možnosti uplatnění českých umělců v zahraničí (na samostatně působící umělce se nevztahují omezení plynoucí z přechodného období pro volný pohyb zaměstnanců). Účast v programech Kultura 2000, Media Plus, Media II-Training zajišťuje finanční podporu českým subjektům z prostředků EU.


26

Na základě směrnice o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků se zvýší ochrana kulturního dědictví. Uplatnění směrnice Televize bez hranic zvýší kulturní rozmanitost televizních pořadů (více než 50 % TV pořadů musí být evropského původu, větší prostor bude věnován nezávislým tvůrcům). To přispěje k většímu uplatnění české tvorby nejen doma, ale i v ostatních členských státech EU.


27

III.

Společný trh

A.

Hospodářské výhody společného trhu

Společný vnitřní trh EU znamená, že obchod, podnikání a zaměstnávání uvnitř unie probíhá, jako by to byl jeden stát. Základem jednotného vnitřního trhu jsou čtyři základní ekonomické svobody: •

volný pohyb zboží,

•

volný pohyb osob,

•

volný pohyb služeb a

•

volný pohyb kapitálu.

Hlavní přínosy těchto svobod jsou: Volný pohyb zboží znamená, že s výrobky se může v rámci jednotného vnitřního trhu volně obchodovat v rámci EU bez jakýchkoli celních či administrativních překážek. Předpisy pro jednotlivé skupiny výrobků v současné době stanoví omezený počet základních požadavků vztahujících se zejména k bezpečnosti výrobků, protože jedním z principů společného trhu je, že na trh se smějí uvádět jen pro spotřebitele bezpečné výrobky. Tento princip je plně zaveden do práva ČR, přičemž se uplatňuje princip vzájemného uznávání. To znamená, že předpisy jsou sladěny tak dalece, že vyhovuje-li výrobek technickým, bezpečnostním a hygienickým předpisům jednoho členského státu, může být automaticky uveden i na trh a do provozu v ostatních členských státech EU1. Je třeba zdůraznit, že technické normy nejsou v EU závazné, jejich dobrovolné dodržování však značně usnadňuje vzájemnou

1

Velmi účinným opatřením usnadňujícím volný pohyb zboží je označení CE na výrobcích, které splňují požadavky předpisů, které se na ně v EU vztahují. Jedná se zejména o tzv. směrnice nového přístupu, které jsou zavedeny do právního řádu ČR. Označení CE je doplněno/provázeno dokumentem nazvaným ES prohlášení shody, který obsahuje základní informace o výrobci, výrobku a jeho souladu s příslušnými předpisy. To, zda toto prohlášení je dodáváno s každým výrobkem nebo je uloženo u výrobce stanoví jednotlivé předpisy různě, a to v závislosti na možné míře ohrožení oprávněného zájmu, které užití výrobku představuje.


28

výměnu zboží1. Pro české výrobky tak vzniká příležitost jejich obchodování na jednotném trhu bez nutnosti jakéhokoli dalšího finančního a časově náročného schvalování a prověřování výrobků. Odpadnou rovněž celní kontroly a administrativa s tím spojená. To v mnoha případech umožní snížit ceny. Volný pohyb služeb a usazování se týká svobody poskytování služeb podnikatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou se sídlem v členském státě EU ve kterémkoli jiném členském státě bez dalších náležitostí (t.j. bez požadavků na jeho registraci nebo jiných administrativních překážek). Usazováním se míní založení obchodní společnosti nebo založení podniku fyzické osoby („osoba samostatně výdělečně činná“), přenesení sídla z jednoho členského státu do druhého (může jít o dceřinnou společnost, místní pobočku atd.). Na podnikatele se budou aplikovat pravidla volného pohybu služeb, pokud je bude poskytovat v jiném státě než sídlí. Volný pohyb služeb bude mít velký význam především v oblastech jako je bankovnictví, pojišťovnictví, investiční služby a trh s cennými papíry, ochrana osobních údajů a informační společnost. Převzetí právních norem EU zpřístupní každému občanovi tyto služby v kterémkoliv členském státě a všem subjektům na trhu zajistí lepší ochranu včetně účinné ochrany osobních údajů, jakožto významné složky jednoho ze základních lidských práv – práva na soukromí. Volný pohyb služeb se ovšem týká i mnoha dalších oblastí, např. provádění řemeslných prací. V oblasti volného pohybu kapitálu byla na ochranu českých občanů, jejichž kupní síla je prozatím nižší než v současných členských zemích, přijata dvě přechodná období, která mají zabránit spekulativním nákupům nemovitostí: •

Přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let. Během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize. Případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně,

1

Normy neobsahují pouze technické prvky, ale i variantu možného řešení dané problematiky a napomáhají tak chránit občany před možnou újmou, která by mohla nastat, pokud by nebyla dosažena potřebná úroveň bezpečnosti, ochrany zdraví nebo životního prostředí. Dobrovolné technické normy tedy ideálním způsobem přináší konkrétní technické řešení naplňující


29

tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu ČR.

V případě, že před

vypršením přechodného období dojde k vážnému narušení trhu se zemědělskou půdou v ČR, máme právo na jeho prodloužení až o tři roky. •

Přechodné období pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení (tj. chat a chalup) pro občany ostatních států EU v délce 5 let. Toto opatření se však nevztahuje na osoby, které do České republiky přijdou pracovat (tzv. migrující pracovníky).

Pokud by nastaly vážné potíže v některém sektoru, může ČR využít a přijmout ochranná opatření na základě tzv. ochranné doložky. Toto právo mají jak současné, tak nové členské země. Lze tak reagovat na okamžité potřeby členských států v případě, že je ohrožen některý sektor jejich ekonomiky. To se může týkat i případného nadměrného přílivu zboží z jiného členského státu. Přijatá ochranná opatření zůstanou v platnosti, dokud ohrožení sektoru nepomine. Tomu odpovídá i procedura přijímání opatření. Na žádost členského státu rozhoduje Evropská komise (tzv. naléhavá procedura) do 5 dní od podání žádosti členského státu. I pro citlivá odvětví je možná státní podpora. S EU bylo dojednáno, že stát může poskytovat podporu na restrukturalizaci ocelářského průmyslu (Nová Huť, Vítkovice Steel a Válcovny plechu Frýdek–Místek) až do roku 2005.

B.

Vliv společného trhu na životní úroveň

1)

Ceny

Nižší ceny v ČR (při porovnání s členskými státy EU) jsou odrazem nižší koupěschopností obyvatelstva, která souvisí s nižšími mzdami1. K zásadnímu skokovému zvýšení cen bezprostředně po vstupu do EU není důvod, protože již od roku 1995 dochází v rámci přibližování společnému trhu k postupnému odbourávání cel a administrativních a technických překážek obchodu a s nimi i k postupnému

požadavky technických předpisů. Technické předpisy a technické normy byly v rámci přípravy na vstup ČR do EU plně harmonizovány. 1

Nižší mzdy souvisejí jednak s nižší výkonností české ekonomiky, jednak s rozdílem mezi kurzovou paritou a paritou kupní síly české koruny.


30

vyrovnávání cen. S výjimkou některých zemědělských a potravinářských výrobků již dnes bariéry vzájemného obchodu neexistují1. Potraviny Mezi všemi zeměmi EU jsou poměrně výrazné cenové rozdíly, v závislosti na výkonnosti jednotlivých ekonomik. V ČR bude docházet k postupnému přibližování „evropským“ cenám, avšak dlouhodobě, nikoli skokem o desítky procent ihned po vstupu do EU. Ostatně i v současné EU jsou velké cenové rozdíly mezi jednotlivými státy – srv. např. v Německu je mnohem dráž než ve Španělsku. Některé běžné potraviny jsou dokonce v mnohých zemích EU již dnes levnější než u nás (např. jogurty, ovocné džusy, zelenina, olej). To velmi dobře vědí obyvatelé příhraničních oblastí, kteří již dnes jezdí nakupovat některé věci do sousedního Německa či Rakouska. Průmyslové zboží Platí to, co bylo řečeno u potravin s tím, že ceny mnoha skupin zboží u nás jsou již srovnatelné s běžnými cenami v EU (elektrické spotřebiče, některé druhy textilu atd.). Předpokládaný vývoj cen U některých druhů zboží, jako je například elektronika nebo tzv. bílé zboží, se očekává určitý pokles cen. K většímu zvýšení cen dojde u cigaret a tabákových výrobků a u telekomunikací (zvýšení daní), bytového vybavení, obuvi a luxusního zboží. Z dlouhodobého hlediska se pravděpodobně zvýší ceny v oblasti bydlení, zdraví a osobních služeb, přitom však zůstanou zachovány velké regionální rozdíly (např. bydlení v Karlových Varech bude podstatně dražší než v Chomutově). Byty a nemovitosti V oblasti cen nemovitostí existují pouze hrubé odhady, které se velmi liší.

1

Jisté zvýšení cen v ČR po vstupu však nelze vyloučit; někteří obchodníci se mohou snažit využít toho, že zvýšení cen bude do jisté míry „očekáváno“ bez racionálních důvodů. Případné pokusy o neodůvodněné zvyšování cen by však mělo poměrně brzy vyrovnat působení tržních sil.


31

Ceny nemovitostí ve městech jsou přibližně dvojnásobné než na venkově, po vstupu se rozdíl zřejmě ještě zvýší. Rozhodující bude tak jako dosud nabídka a poptávka na trhu; přitom není důvod očekávat v prvních letech po vstupu nějaké zásadní změny oproti současnému vývoji. Ceny nemovitostí se však poněkud zvýší po roce 2007, kdy vyprší přechodné období na DPH ze stavebních prací pro účely bydlení1. Nájemné Podobně jako u cen nemovitostí budou s rostoucí prosperitou, vyššími mzdami a s vyrovnáváním cen mezi ČR a EU postupně vzrůstat ceny nájmů. Dosud je však výše nájemného regulována; případné uvolnění regulace bude mít na výši nájemného mnohem větší vliv než vstup do unie. Služby vč. dopravy Není důvod předpokládat prudké zvýšení cen služeb. Důvodem je to, že služby se realizují na místě, a jejich cena je tedy dána místní poptávkou a nabídkou (už nyní se např. výrazně liší ceny mnohých služeb /např. kadeřník, oběd v restauraci/ i uvnitř ČR mezi Prahou a menšími městy a obcemi). Pokud však porostou příjmy, pravděpodobně porostou i ceny služeb. To platí v zásadě i o ceně vnitrostátních dopravních služeb. Telekomunikace U telekomunikačních služeb se od roku 2004 zvýší DPH na úroveň 22 %, ale vzhledem k tomu, že v té době již bude na telekomunikačním trhu působit konkurence, dá se očekávat, že zvýšení cen, pokud vůbec nastane, nebude podstatné. Energie Otevření trhu s energiemi umožní vytvoření konkurenčního prostředí a tudíž výběr dodavatele energií. Zkušenosti z jiných evropských států ukazují, že v důsledku otevření trhu dochází ke snižování cen energií. Zároveň však je nutno počítat se zvýšením daně na dodávky tepelné energie pro domácnosti od r. 2008, kdy skončí vyjednané přechodné období pro sníženou sazbu DPH.

1

DPH na tento druh prací se zvýší z 5 % na 22 %. Čistě z tohoto důvodu se tedy cena stavebních prací pro účely bydlení


32

zvýší o 16 %.


33

2)

Příjmy Mzdy

Mzdová úroveň v ČR je výrazně pod úrovní členských států ČR, především z důvodu rozdílu cenových hladin (životní náklady jsou u nás výrazně nižší než v EU) a nižší výkonnosti české ekonomiky. Rozdíl se bude postupně snižovat, a to zejména díky zvyšování produktivity práce posilování koruny vůči euru a následnému zvyšování mezd1. Rychlost sbližování nelze v současné době přesněji odhadnout. V ideálním případě by měla průměrná reálná mzda růst asi o 2 – 5 % ročně. EU také věnuje velkou pozornost zajištění rovných příležitostí

a stejných

pracovních podmínek pro ženy a muže, a zejména odstranění mzdové diskriminace žen. Vyšší mzdy v podnicích s účastí zahraničního kapitálu zůstanou v nejbližších letech zachovány, s postupným sbližováním úrovně české ekonomiky se zahraničím bude docházet k vyrovnávání.

3)

Úspory

Hodnota úspor občanů se vstupem ČR do EU přímo nezmění. Je nutno si uvědomit, že neinvestované peníze2 postupem doby tak jako tak vlivem inflace ztrácejí část své hodnoty. Úspory se obvykle používají na zboží dlouhodobé spotřeby, u nějž se nedá očekávat ani takové zvýšení, jaké někteří odborníci předpokládají u potravin. Naopak u některých druhů mohou ceny i poklesnout. Zejména v některých atraktivních lokalitách však mohou vlivem oživení trhu vzrůst ceny nemovitostí. Již během přípravy ČR na vstup došlo k významnému zvýšení pojištění úspor občanů v českých bankách. Nyní je výše úspor vkladatelů pojištěná pro případ

1

Otázka prognózy vývoje mezd a cen přesahuje rámec tohoto dokumentu. Vývoj může mít etapy, během nichž bude sílit koruna a inflace bude nepatrná, jindy vlivem makroekonomických podmínek může poněkud vzrůstat inflace a koruna spíše oslabovat. Předpovědi odborníků se přitom různí. Lze téměř s jistotou říci, že půjde o procesy dlouhodobé. 2

Míní se peníze, které nebyly investovány ani do hmotných statků (nemovitosti, zboží trvalé hodnoty), ani do rentabilních produktů finančního trhu. Typickým příkladem jsou i peníze uložené v bankách za podmínek, kdy úrok je nižší než inflace.


34

krachu banky srovnatelná s výší běžnou ve státech EU a je vyšší než minimální požadovaný standard EU. V souvislosti s úsporami je třeba zmínit zrušení možnosti zakládat anonymní vklady. Smyslem tohoto opatření je snížení možnosti praní špinavých peněz. Anonymní vklad také nemůže být pojištěn; přechodem na vklad na jméno je vklad automaticky pojištěn (viz předchozí odstavec).

C.

Euro

Zavedení společné evropské měny – eura – je vyvrcholením snah o vytvoření měnové stability bez výkyvů směnných kurzů národních měn a zajištění stabilního prostředí pro společný trh. V současnosti je euro zavedeno v 12 zemích, které dohromady tvoří tzv. eurozónu:

Belgie,

Finsko,

Francie,

Irsko,

Itálie,

Lucembursko,

Německo,

Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko. Tyto země a jejich instituce nadále uskutečňují společnou měnovou a kurzovou politiku. Velká Británie, Švédsko a Dánsko se zatím k měnové unii nepřipojily. Výhody používání jednotné měny: •

Euro je zárukou nízké míry inflace a stabilní měny.

•

Eliminují se problémy na společném trhu, plynoucí z kolísání směnných kursů.

•

Uvnitř eurozóny zaniká prostor pro spekulace se směnnými kursy.

•

Podnikům, obchodujícím v rámci eurozóny, a turistům odpadají náklady spojené s převodem měn.

•

Podnikům, obchodujícím v rámci eurozóny, odpadají náklady na vedení účetnictví v různých měnách.

•

Usnadňuje

se

mezinárodní

srovnatelnost

ekonomické

výkonnosti

(podniků, regionů, států). •

Umožňuje se transparence cen a nákladů. Bankovky a mince:


35

Pro hotovostní styk se používá 7 druhů bankovek v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur, 8 druhů mincí v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 a 2 eura. Značka pro euro: Euro: zkratka EUR, značka €. Symbol € připomíná řecké písmeno „epsilon“. Poukazuje tak na Řecko jako kolébku evropské civilizace, a také na první písmeno slova „Evropa“.

Zavedení eura v České republice: Česká republika se bezprostředně po svém vstupu do Evropské unie stane členem Hospodářské a měnové unie (HMU) s tím, že hned po vstupu u nás euro ještě nebude v oběhu1. Pro členství v měnové unii je především nutno splnit tzv. konvergenční kritéria: •

nízký rozpočtový deficit (do 3% HDP),

•

nízká míra celkového veřejného dluhu (do 60% HDP),

•

cenová stabilita (inflace nesmí překračovat o více než 1,5 % míru inflace za posledních 12 měsíců ve třech členských státech, které v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků)2,

•

stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (úroková sazba nesmí o více než 2 % převyšovat úrokovou sazbu ve třech zemích s dlouhodobě nejnižší sazbou)3,

•

schopnost udržet kurs měny alespoň dva roky před zavedením eura ve stanoveném rozmezí .

Kdy bude euro v České republice zavedeno, lze pouze odhadovat. Nejčastěji se hovoří o období 2007 – 2012. Dá se předpokládat, že v počátcích členství se vzhledem ke sbližování cenových hladin bude měnit kurs koruny k euru, popř. dojde

1

V rámci HMU se bude provádět především koordinace hospodářských politik a příprava na zavedení eura.

2

Míněny jsou tzv. procentní body; tzn. je-li míra inflace tří nejlepších států např. 2 %, nesmí míra inflace ve sledovaném státě překročit 3,5 %. 3

Viz předchozí poznámku.


36

k určitému zvýšení inflace a konvergenční kritéria tak nebudeme splňovat. Neméně důležitou podmínkou je, aby se deficit veřejných financí snížil na přijatelnou míru. Zavedení eura nebude znamenat měnovou reformu. Kurs eura ke koruně bude pevně stanoven. Ceny, platy, důchody i peníze na účtech a vkladních knížkách se přepočtou stejným koeficientem. Úspory se tedy neznehodnotí.

D.

Dopady pro podnikatele

1)

Výhody

Na základě tzv. Evropské dohody o přidružení ČR k EU, platné od roku 1995, již byla prakticky odbourána veškerá cla na průmyslové výrobky. Poslední zbytky cel, popř. dovozní a vývozní kvóty, existují jen u některých zemědělských výrobků a potravin. Českým podnikům se plně otevírá trh s téměř 450 miliony obyvatel. Vstupem do unie odpadnou jakákoliv cla v obchodě s ostatními členskými státy. Odpadne i celní kontrola a celní projednávání, což tento druh obchodu zlevní. Mnoho českých podniků již v podmínkách plné liberalizace úspěšně působí na zahraničních trzích, a většina jejich obchodní výměny probíhá právě se zeměmi EU, a to v podmínkách plné konkurence. Již dnes mají české podniky možnost získat finanční podporu z fondů předvstupní pomoci. Po vstupu bude pomoc nadále poskytována prostřednictvím tzv. strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které jsou určeny hlavně k podpoře regionálního rozvoje a zlepšování infrastruktury. Podniky je budou moci dále využít např. k modernizaci vybavení nebo rekvalifikačním programům. České podniky získají vstupem do EU neomezený přístup na trhy členských zemí, včetně možnosti ucházet se o veřejné zakázky. Získají také možnost přístupu na trhy těch států, s nimiž EU vyjednala preferenční dohody. Právní prostředí pro podnikání je v EU přehledné a důvěryhodné. Společný právní rámec působí na kultivaci podnikatelského prostředí. Společná měna a s ní i jednotná

makroekonomická

politika

umožní

podnikům

rozhodovat

se

za

předvídatelných podmínek. Důvěryhodné prostředí bude také přitažlivější pro zahraniční investory.


37

Český trh s potravinami již nebude ohrožován levnými, dotovanými dovozy zemědělských výrobků z unie. Nebude to možné, protože ČR bude sama v unii. Naopak naši vývozci budou moci vývozní dotace sami využívat při vývozu mimo EU. Většina evropských norem je již přejata do českého práva. Jejich dodržování umožní českým podnikům snáze pronikat na trhy EU, protože výrobky nebudou po splnění norem procházet dalšími zkouškami kvality a odbourají se zbytečné administrativní překážky. Český podnikatel již nyní může čerpat úvěr ze zahraničí. Začlenění ČR do EU získání takového úvěru usnadní. Konkurence zahraničních bank bude působit ke zlevnění a zlepšení služeb bank ČR.

2)

Náklady, rizika

Otevřený trh umožní uspět pouze podnikům s efektivní výrobou, protože ostrá konkurence vyvíjí tlak na snížení cen výrobků při zachování jejich vysoké kvality. Evropské právo vyžaduje splnění přísných norem v oblasti dopadu na životní prostředí (integrované řízení prevence znečištění – IPPC), ochrany a bezpečnosti zdraví při práci a ochrany spotřebitele. Vzhledem k nákladnosti splnění těchto norem dostala ČR možnost přejímat některé z nich postupně, během let následujících po vstupu do EU, takže finanční zátěž pro podniky bude rozložena na delší časové období. Pro splnění příslušných norem EU mohou podniky za určitých podmínek také čerpat finanční pomoc ze zdrojů EU.

E.

Daně

Daňová politika je oblastí, která zůstává v rozhodovací pravomoci členských států (žádná evropská daň Bruselu neexistuje), přesto i v rámci EU dochází ke koordinaci přístupů k daňové politice. Rámcově jsou upraveny jen nepřímé daně, tedy DPH a spotřební daně. Daně z příjmů právnických a fyzických osob jsou a zřejmě dlouho zůstanou mimo proces harmonizace. Jejich podíl na celkovém zdanění však v zemích EU klesá a ani u nás tomu v dlouhodobé perspektivě nebude jinak.


38

U zdanění zboží různá výše zdanění narušuje rovný přístup na společný trh1, proto je úroveň zdanění třeba sladit. Mezi cíle proto patří snaha o daňovou harmonizaci, tzn. vzájemné slaďování daňových sazeb u zboží. Minimální základní sazba DPH je 15 %, zpravidla je však vyšší – naše 22 % sazba není žádnou výjimkou. Vedle toho mohou existovat jedna či dvě nižší sazby DPH – minimálně na úrovni 5 %2. Tyto nižší sazby mohou být použity jen pro určité druhy zboží nebo služeb, kde jsou pro to vážné důvody – např. tam, kde by vyšší sazba měla nepříznivé sociální dopady. V této souvislosti je třeba poznamenat, že od 1. 1. 2004 budou zrušeny tzv. bezcelní obchody na hranicích, které svým majitelům poskytují neoprávněnou obchodní výhodu tím, že se v nich zboží prodává bez připočtení DPH. Významný přínos pro zjednodušení vnitřního trhu mělo opatření v oblasti DPH, z něhož rovněž státy odvádějí dávky do společného rozpočtu . Výrobky jsou nyní zdaňovány podle sazeb v zemi, kde byly zakoupeny, díky čemuž odpadly kontroly na hranicích. U spotřebních daní došlo k dohodě o minimální spotřební dani pro alkohol, tabákové výrobky a minerální oleje (pohonné hmoty). Z příslušných směrnic EU vyjednala ČR pět přechodných období a trvalých výjimek, převážně v oblastech s největšími sociálními dopady: •

do konce roku 2007 bude platit snížená 5 % sazba DPH u tepla pro domácnosti,

•

5 % sazba DPH u stavebních prací za účelem bydlení do konce roku 2007 (pak bude muset sazba překračovat 15 %).

•

Do konce roku 2007 bude v ČR se bude postupně zvyšovat sazba spotřební daně z cigaret a tabákových výrobků až na úroveň EU.

•

Trvalé osvobození od nutnosti registrovat se jako plátci DPH budou mít samostatní podnikatelé, kteří ročně vydělávají méně než 35.000 eur (asi 1,15 mil. korun).

1

Při stejných výrobních nákladech je tentýž výrobek v zemi s vyšším zdaněním dražší.

2

Některé země však mají dosud sjednanou nižší sazbu než 5 % (Velká Británie a Irsko).


39

•

Další trvalá výjimka se týká pěstitelského pálení ovocných destilátů a spočívá v možnosti nadále platit spotřební daň ve výši 90 Kč z litru namísto předepsaných 235 korun z litru (týká se 175 000 pěstitelů).

F.

Cla

Vstupem do unie odpadnou jakákoliv cla v obchodě s ostatními členskými státy. Odpadne i celní kontrola a celní projednávání, což tento druh obchodu zlevní. Cla se budou vybírat jen na vnějších hranicích EU (ve vnitrozemí tvoří vnější hranici EU jen mezinárodní letiště). Cla jsou příjmem rozpočtu unie. Celní sazebník je pro celou EU jednotný. Oproti současné výši cel v ČR dojede jen k malým změnám (cla již byla dalekosáhle harmonizována1). V některých případech by tato cla mohla být příčinou malého zvýšení cen zboží ze zemí mimo EU (zhruba do 5 %, např. u textilu a zemědělských výrobků), jinde může dojít ke snížení.

1

S výjimkou sektoru zemědělských výrobků.


40

IV. Specifické oblasti A.

Zemědělství

Oblast zemědělství a rozvoje venkova je v Evropské unii regulována Společnou zemědělskou politikou (SZP), která díky rozsahu legislativního rámce i celkovému objemu vynakládaných finančních prostředků představuje jednu z nejsilnějších integračních vazeb v rámci Společenství. Vstup ČR do EU přinese českému zemědělskému sektoru výhodu stabilního podnikatelského prostředí (stabilita cen, stabilita podpor a investic, dlouhodobá perspektiva strategických rozhodnutí). Intervenční ceny některých komodit zabrání dosavadnímu kolísání cen a zajistí i při jejich poklesu na světovém trhu rentabilitu podnikání

v zemědělství.

Významným

příjmem

pro

podnikatelské

subjekty

v zemědělství bude podíl na finanční podpoře exportu zemědělských komodit mimo EU. Přímá podpora (přímé platby) pro zemědělce byla zavedena po reformě SZP v roce 1992 jako kompenzace snížení intervenčních cen. Při celkové zemědělské nadprodukci jsou však přímé platby vázány na splnění podmínek, které omezují zemědělskou produkci z kvantitativního hlediska (plocha obdělávané zemědělské půdy, stavy hospodářských zvířat). Objem produkce je u některých komodit regulován tzv. výrobními kvótami (produkčními limity), které jsou dvojí povahy – restriktivní a nerestriktivní. Restriktivní kvóty omezují přímo množství produkce a jejich překročení může být sankcionováno (např. u cukru nebo mléka). Nerestriktivní kvóty neomezují přímo produkci, ale pokud jsou překročeny, není na část produkce, překračující limit, poskytována dotace (přímé platby). Výrobní kvóty pro jednotlivé komodity byly pro ČR vyjednány na nepoměrně vyšší úrovni, než jaká byla původně navržena ze strany EU. Kvóty se podařilo vyjednat přibližně na úrovni současné produkce, příp. i vyšší. Čeští zemědělci tedy budou mít nárok na podporu vysokého podílu své produkce.


41

Tabulka 2: Srovnání výše vyjednaných kvót se stavem produkce v ČR (2001) Oblast

Původní nabídka EU

Výsledná vyjednaná kvóta

Stav produkce

2 251 087

2 253 598

2 381 749

referenční výnos (t/ha) )

4,18

4,20

mléko (dodávky a přímé prodeje) (t) tučnost mléka (%)

2 505 550 4,21

2 682 143 (pro r. 2006 rezerva 55 788 – 2 737 931) 4,21

1998 - 3.97; 1999 4.35; 2000 - 3.91; 2001 - 4.52, 2002 4.33 2 655 587

krávy bez tržní produkce mléka (ks)

52 853

90 300

zvláštní prémie skotu (ks) 2 ) porážková prémie skotu 3) – dospělé kusy – telata (ks) cukr celkem (t) z toho: kvóta A 4) kvóta B 5) škrob bramborový (t)

235 349

244 349

445 037 441 209 3 828 16 967

483 382, 27 380 454 862 441 209 13 653 33 660

1 295 1 764

1 923 2 865

1 600 3 141

44 192 -

66 733 71 000 €

56 000

22 877

27 942

29 663

6 989 635 9

12 000 1 287 11

11 025 700 nesledováno

orná půda – plocha (ha) 1

přadné rostliny (len a konopí) – dlouhé vlákno (t) – krátké vlákno (t) ovce (ks) – dodatečná podpora chovu ovcí píce uměle sušená (t) zpracované ovoce a zelenina: – rajčata – broskve – hrušky Williams (t)

(2001)

3,93 100 333 – březen 2002 (dotace v r. 2002 přiznána na 80 107 ks) 191 109 358 412, 12 046 474 571 – výroba cukru z řepy 2001 29 600 – 2001 38 000 (odhad 2002)

1) přímá podpora se vyplácí na základě součinu plocha × referenční výnos × stanovená sazba (bez ohledu na to, co se na or. půdě pěstuje) 2) prémie vyplácená podle počtu kusů skotu 3) prémie na porážku; výše se liší podle toho, jde-li o tele či dospělý kus 4) cukr pro domácí spotřebu 5) cukr na vývoz

Přímé platby pro ČR: v původním návrhu finančního rámce do roku 2006 se s přímými platbami pro zemědělce nových členských zemí nepočítalo. Vyjednání přímých plateb bezprostředně po vstupu do EU, i když ne v plné výši, je obrovským úspěchem kandidátských zemí. Úroveň přímých plateb poroste ze startovací úrovně


42

25 % přímých plateb, které dostávají zemědělci současných členských zemí, každý rok o 5 % až do roku 2007 a pak každý rok o 10 % až do roku 2013. ČR se navíc podařilo vyjednat možnost dorovnat přímé platby z národních zdrojů, popř. s využitím určité části prostředků EU, určených na rozvoj venkova, a to až o 30 %. V období po vstupu bude přípustná úroveň přímých plateb v roce 2004 55 %, v roce 2005 60 %, v roce 2006 65 % atd. V EU existuje zvláštní systém ochrany potravin a zemědělských výrobků, které jsou typické pouze pro některou oblast či místo. Tento systém budou moci čeští výrobci využívat k ochraně svých výrobků (např. Olomouckých tvarůžků); již od data vstupu budou chráněna např. piva z Českých Budějovic. Ministerstvo zemědělství bude po vstupu podporovat tradiční zemědělské výrobky. Rozvoj venkova: EU už mnoho let prosazuje přestavbu venkova tak, aby byl plnohodnotným místem, které je kvalitou života svých obyvatel srovnatelné s městy. K tomu nabízí EU dotační programy, které mají venkov pozvednout a učinit jej přitažlivějším. Cílem těchto programů je také (přímo i nepřímo) vytvořit na venkově nové pracovní příležitosti. Na opatření pro komplexní rozvoj venkova bylo vyjednáno zvýšení původně navrhovaného objemu finančních prostředků (pro období 2004 – 2006 z 380 mil. eur na 480 mil. eur). Vzhledem k výši dosavadní podpory na rozvoj venkova jde o více než dvojnásobné navýšení. U projektů a vyrovnávacích příspěvků na rozvoj venkova je však nezbytné spolufinancování z národních zdrojů. Veterinární a fytosanitární standardy: zavádění a dodržování těchto standardů je jedním z důležitých rysů Společné zemědělské politiky. Bude tedy v zájmu zemědělských podnikatelů, aby se těmto standardům přizpůsobili. Pro spotřebitele bude respektování těchto standardů znamenat vyšší kvalitu a bezpečnost potravin. ČR rovněž vyjednala dvě přechodná období: do 31.12.2006 pro celkem 52 zpracovatelských podniků (např. jatka a masné podniky) na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU; do 31.12.2009 pro již používané neobohacené klecové systémy pro nosnice, které nesplňují požadavek na výšku klece stanovený směrnicí. Přechodná období poskytnou


43

dotčeným podnikům čas, aby postupně zajistily splnění finančně náročných hygienických a bezpečnostních norem platných v EU. Celková příjmová situace podnikatelů v zemědělství bude lepší než před vstupem. Nižší výrobní náklady oproti zemědělcům současných členských zemí, otevření trhu Evropské unie, zmírnění soutěže s dotovanými zahraničními produkty a možnosti

podpory

rozvoje

venkovských

oblastí,

včetně

podpory

agroenvironmentálních programů na údržbu krajiny – to vše znamená dobrou a konkurenceschopnou pozici na agrárním trhu EU.

B.

Regionální politika – politika hospodářské a sociální soudržnosti

Jedna z nejdůležitějších politik Evropské unie, zaměřená na harmonický rozvoj všech regionů v rámci EU. Umožňuje zejména čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Finanční nástroj na podporu rybolovu a část Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu) a Fondu soudržnosti EU. Prostředky z těchto fondů se přispívají

k harmonickému

rozvoji

regionů

a

k

posilování

jejich

konkurenceschopnosti. Regionální politika bude hrát významnou roli při začlenění nových členských zemí do společného trhu. Finanční prostředky z těchto fondů plynou do chudších regionů (s nízkým HDP v přepočtu na jednoho obyvatele), do oblastí, kde dochází k hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb, do upadajících venkovských oblastí a do projektů v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Dále se tyto finanční prostředky využívají k rozvíjení a modernizaci systému vzdělání, odborné přípravy, boje proti nezaměstnanosti a celoživotního vzdělání. Součástí politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou také Iniciativy Společenství na podporu regionů prostřednictvím programů: INTERREG (přeshraniční spolupráce); EQUAL (rovné šance na trhu práce). URBAN (města + aglomerace); LEADER (venkov);


44

Česká republika, stejně jako ostatní nové členské státy EU, bude zapojena do prvních dvou iniciativ Společenství. Česká republika společně s ostatními kandidátskými státy již od roku 1993 čerpá prostředky z programů předvstupní pomoci PHARE, ISPA (životní prostředí + doprava) a SAPARD (zemědělství + venkov). Celková částka, kterou ČR v předvstupním období (do roku 2002) v rámci těchto programů (PHARE, ISPA, SAPARD) získala je cca 900 mil €, tj. cca 27 mld. Kč1. Prostředky z programů předvstupní pomoci bude ČR moci na schválené programy (do 31.12.2003) čerpat i v počátečním období po vstupu do EU (až do roku 2006).

C.

Doprava

Kvalitní fungování dopravního sektoru má značný vliv na rozvoj ostatních sektorů, spotřebu energie, a především na regionální rozvoj, životní prostředí, utváření krajiny atd. Stále více se prohlubující integrace a rozšiřující se obchod mezi členskými zeměmi EU na dopravě do značné míry závisí. Doprava umožňuje a podporuje volný pohyb zboží, služeb a osob. Oblast dopravy je regulována principy Společné dopravní politiky EU, s cílem dosáhnout takové integrace, která umožní bezvadné fungování společného trhu. Po přijetí Maastrichtské smlouvy zahájila EU kvalitativně nové aktivity – budování transevropských sítí. Jde o vybudování infrastruktury nejen v oblasti dopravní, ale i telekomunikační a energetické (včetně ropovodů a plynovodů). Při modernizaci dopravní infrastruktury se přihlíží k projektům transevropských sítí, při jejich realizaci jsou využívány zdroje, nabídnuté Evropskou unií (dálnice D8, rychlostní komunikace R48, modernizace železničního koridoru spojujícího ČR s Německem a Rakouskem). ČR se také zapojuje do projektu „Jednotné evropské nebe“, jehož cílem je odbourat národní bariéry v letecké dopravě uvnitř EU. Zvýší se tím bezpečnost letecké dopravy i kapacita vzdušného prostoru. Pravděpodobná realizace projektu je již v roce 2004, tedy v době vstupu ČR do EU.

1

Část těchto prostředků bude využita i v navazujících letech k dokončení realizace schválených projektů.


45

Současný stav dopravního sektoru ČR: tento sektor je před dokončením přípravné fáze pro vstup ČR do EU. Díky důsledné modernizaci a vysokým investicím patří dnes český silniční vozidlový park k nejrozvinutějším a nejmodernějším ve střední a východní Evropě. Po vstupu ČR do EU budou mít čeští dopravci možnost neomezeného přístupu na trhy jednotlivých členských států v oblasti mezinárodní silniční dopravy, letecké dopravy, námořní a vnitrozemské vodní dopravy a postupně i železniční dopravy, která v rámci EU zatím nedosáhla plného stupně liberalizace. Kabotáž (vnitrostátní nákladní silniční přeprava na území jiného členského státu): na žádost EU bylo pro naše dopravce dohodnuto přechodné období, které po dobu dvou let českým dopravcům omezuje možnost provozovat v ostatních členských státech tento druh dopravy. Za určitých podmínek může být toto období prodlouženo (na silničních dopravních službách v EU se však kabotáž podílí méně než 1 procentem). ČR využila možnosti bilaterálních jednání pro liberalizaci kabotáže a po jednání s Německem, které je z hlediska kabotáže klíčovou zemí, byla přijata dohoda o provedení společné česko-německé analýzy nákladů dopravců v obou zemích, na jejímž základě dojde k diskusi o konkrétních kvótách na provádění kabotáže. I po ukončení přístupových jednání pokračuje ČR ve dvoustranných jednáních s ostatními členskými státy EU k dohodě budoucích bilaterálních režimů liberalizace kabotáže po vstupu ČR do EU. Zájem na plné liberalizaci kabotáže ode dne vstupu ČR do EU již projevily některé členské země EU. Eko-body: systém eko-bodů, kterým je dosud regulován tranzit přes Rakousko, je jediným omezujícím prvkem v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Jde o jednostranné opatření ze strany Rakouska, ČR se dosud do systému nezapojila. Tato otázka tedy dosud není uzavřena. Přechodné období: ČR nepožaduje z hlediska dopravy žádné přechodné období. Pomoc EU: na modernizaci dopravní infrastruktury obdrží ČR pomoc od EU ve výši 11 103 mil. Kč. Důležitým nástrojem předvstupní pomoci pro rozvoj dopravní infrastruktury je program ISPA, finanční prostředky byly dosud čerpány i z programu PHARE (např. na modernizaci železničního tahu Děčín – Česká Třebová – Břeclav).


46

S oblastí dopravy souvisí i větší konkurence na trhu nových aut a servisu, která by měla vést k nižším cenám a lepší dostupnosti nových, ekologicky šetrnějších vozidel.

D.

Životní prostředí

Úroveň ochrany životního prostředí je v EU velmi vysoká a je v zájmu ČR a jejích občanů postupně této úrovně dosahovat. Slaďování standardů ochrany životního prostředí v rámci jednotného trhu EU se odráží ve více než 300 právních aktech ES. Jde především o zachování a zlepšení zdravého životního prostředí, ochranu krajiny, čistotu vod a ovzduší. Důležité jsou i předpisy regulující výrobní procesy tak, aby zbytečně nezatěžovaly životní prostředí. Ochrana vod S výraznou finanční pomocí EU bylo dosaženo toho, že všechna sídla v ČR nad 10 000 obyvatel mají čistírny odpadních vod. Výstavba čistíren v obcích s 2 000 - 10 000 obyvatel musí byt dokončena do roku 2010. Důsledkem těchto opatření je především zlepšování kvality jak v povrchových, tak i podzemních vod, a tím i zlepšování kvality zdrojů pitné vody, která z více než poloviny z celkového množství pitné vody dodávané veřejnými vodovody pochází z nádrží nebo odběrů na vodárenských tocích. Ochrana ovzduší Nový zákon o ochraně ovzduší, který je v souladu s legislativou ES, pomáhá chránit ovzduší před nadměrným znečišťováním a pamatuje i na ochranu ozónové vrstvy Země a jejího klimatického systému. Pro splnění požadavků evropského práva bude v letošním roce připraven Národní program snižování emisí, který umožní splnění náročných kritérií pro kvalitu ovzduší jak na území ČR, tak ve vztahu k sousedním zemím. Nakládání s odpady. Evropská unie klade velký důraz na využívání odpadů před jejich pouhým odstraněním. V souladu s tím bude v ČR při nakládání s odpady na prvním místě využití odpadů jako surovin (recyklace), a dále se odpad bude využívat například energeticky a kompostováním.


47

Nové směrnice ES nám mohou také pomoci při řešení problémů s elektrošrotem a s autovraky. Společným cílem zemí Evropské unie a České republiky je, aby vznikalo jen minimum nových odpadů, aby již existující odpady byly smysluplně využity, a tak se chránilo zdraví lidí i přírody v celé Evropě. Nakládání s obaly Dle předpisů EU musí být minimálně 50 % všech obalů uvedených na trh znovu využito a nejméně 25 % recyklováno. Podle nového zákona o obalech ČR také do roku 2005 zajistí recyklaci minimálně 45 % obalů. Zákon dále ukládá povinné označování obalů tak, aby se usnadnil způsob jejich pozdější likvidace a stanovuje pravidla pro opětovné zavedení vratných zálohovaných obalů. Investice budou nutné zejména v oblasti odpadového hospodářství a zpracovatelských kapacit. S tím souvisí i vytvoření asi 2 000 trvalých pracovních míst. Ochrana přírody a krajiny Podstatnou

změnou

je

povinnost

zavedení

evropské

soustavy

zvláště

chráněných území NATURA 2000. ČR musí do data vstupu podrobně zmapovat výskyt všech vybraných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť a navrhnout území, která budou touto soustavou chráněna. Průmyslové znečištění a zvládání rizik ČR přijala v souladu s právními normami EU přísnější zákony o chemických látkách a chemických přípravcích, které zajišťují mimo jiné i vzájemné uznávání těchto látek v rámci EU, dále zákon o prevenci závažných havárií a zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Nový zákon o integrované prevenci a omezování znečištění ukládá výrobním podnikům náročná kritéria ochrany životního prostředí. Investice, které jsou podnikatelskými subjekty často vnímány jako negativum, představují zároveň významný přínos pro občany ČR, kteří se dočkají zdravějšího životního prostředí dříve, než by tomu bylo bez finanční podpory a politického tlaku EU.


48

V současné době čerpá ČR pouze 2 % energie z obnovitelných zdrojů. Při vstupních jednáních s EU se ČR zavázala, že v roce 2010 se tento podíl zvýší na šest procent. Sama EU chce v roce 2010 získávat z obnovitelných zdrojů až 12 % energie. Předvstupní pomoc z fondů EU Všechna výše uvedená opatření v oblasti životního prostředí vyžadují vysoké investiční náklady do inovací vybavení, technologií a kontroly stávajících zařízení a do výstavby nových. Nutnost těchto investic dopadá na soukromou sféru i na veřejné rozpočty. Tuto investiční zátěž výrazně snižuje předvstupní pomoc na podporu projektů souvisejících se zlepšováním kvality životního prostředí. V rámci programu Phare byly poskytnuty především prostředky na vybudování čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí v řadě měst a obcí. Z programu ISPA získává ČR ročně přibližně 1,1 miliardy korun na projekty týkající se ochrany vod, čistoty vzduchu a nakládání s odpady. Přechodná období v oblasti životního prostředí EU akceptovala ČR v kapitole životního prostředí tři žádosti o přechodná období, která znamenají, že některé věci nemusí být splněny při vstupu do EU, ale teprve později: •

Až do roku 2010 smí Česká republika dobudovávat kanalizační systémy a čistírny odpadních vod pro obce a města, která mají 2 000 – 10 000 obyvatel.

•

Teprve po roce 2005 musí být ČR schopna znovu využívat alespoň 50 % všech použitých obalů a recyklovat alespoň 15 % použitých plastových obalů.

•

Třetí přechodné období se týká posunu termínu splnění limitů škodlivin pro dva konkrétní zdroje znečištění ovzduší do konce roku 20071.

1

To se týká jen některých kotlů tepláren v Přerově a v Nové huti v Ostravě.


49

Argumenty. ke vstupu ČR do EU

Recommend Documents