České vinařství po vstupu do EU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav regionální a podnikové ekonomiky

České vinařství po vstupu do EU Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Ladislav Skopal

Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma České vinařství po vstupu do EU vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně dne 24. dubna 2010

…………………….. Ladislav Skopal

Poděkování Úvodem této bakalářské práce chci poděkovat prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc., za cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, které mi poskytla při zpracování této práce. Současně děkuji i pracovníkům oddělení registru vinic ÚKZÚZ ve Znojmě za poskytnuté datové zdroje a konzultace.

Abstrakt SKOPAL, L. České vinařství po vstupu do EU. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá otázkami vývoje českého vinařství po vstupu České republiky do Evropské unie. Charakterizuje postavení odvětví vinohradnictví a vinařství ČR v kontextu podmínek společného trhu EU a obecné charakteristiky konkretizuje a dokumentuje na vývoji daného odvětví v podoblasti Znojemské. Specifikuje základní projevy formování agrobyznysu ve vývoji trhů v rámci jednotlivých fází komoditní vertikály. Hodnotí vývoj vinohradnictví a vinařství v ČR před a po vstupu ČR do EU v souvislosti s aplikací opatření společné organizace trhu s vínem. V rámci řešení analyzuje změny tržního řádu vína a vývoj relevantních trhů komoditní vertikály v širších ekonomických souvislostech. Charakterizuje jeho vliv na změny ekonomických podmínek pěstování révy vinné v podoblasti Znojemské. Klíčová slova: réva vinná, vinařství, společná organizace trhu s vínem, agrobyznys

Abstract SKOPAL, L. The Czech viticulture after the entrance of The Czech Republic to EU. Bc. Dissertation. Brno, 2010. The aim of my thesis is to consider the issues connected with developement of the Czech viticulture after the entrance of the Czech Republic to European Union. It characterizes the situation of the Czech viticulture in context of common market of EU. It concretizes the common characterization on the developement of viticulture in subregion of Znojmo. It specifies basic manifestations of forming of agribusiness in developing markets in various stages commodity vertical. It evaluates a developement of Czech winegrowing and viticulture before and after the entrance of The Czech Republic to European Union in relation with the application of measure of common organization of the market in wine. The solution analyzes the changes in market regulation of wine and development of relevant markets of commodity vertical in the broader economic context. It characterizes the influence on changes of economic conditions of winegrowing in subregion of Znojmo. Key words: vine, viticulture, common organization of the market in wine, agribusiness

Obsah 1

Úvod .............................................................................................................................. 9

2

Cíl a metodika práce.................................................................................................. 11

3

Přehled zkoumané problematiky ............................................................................. 13

4

3.1

Stručně k historii vinohradnictví a vinařství v Čechách a na Moravě ..................13

3.2

Charakteristika současného vinohradnictví a vinařství v ČR ...............................15

3.2.1

Plochy vinic a vinařské oblasti ...................................................................... 15

3.2.2

Produkce vinných hroznů a vína.................................................................... 20

3.2.3

Spotřeba stolních hroznů a vína..................................................................... 24

3.2.4

Výroba a třídění vín v ČR.............................................................................. 25

3.2.5

Hroznové víno v komoditní vertikále ............................................................ 29

Vlastní práce............................................................................................................... 31 4.1

Vinohradnictví a vinařství ČR v kontextu společného trhu EU............................31

4.1.1

České vinařství před vstupem do EU............................................................. 31

4.1.2

Vinařství a vinohradnictví v Evropské unii ................................................... 32

4.1.3

Společná organizace trhu s vínem ................................................................. 36

4.1.4

Tržní řád komodity víno v EU a cenová tvorba............................................. 39

4.1.5

Zásahy do podnikání a obchodu uvnitř EU ................................................... 41

4.1.6

Celní unie a vnější obchodní politika EU ...................................................... 41

4.1.7

Pravidla pro výrobu a kontrolu vývoje vinařského potenciálu EU................ 42

4.1.8

Změny podmínek v českém vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU ..... 43

4.1.9

Registr vinic a jeho kontrola.......................................................................... 45

4.1.10

Trh s vínem a postavení ČR........................................................................... 47

4.1.11

Vývoj zahraničního obchodu moštových hroznů a vína v rámci ČR ............ 48

4.2

Analýza vývoje odvětví vinohradnictví a vinařství v podoblasti Znojemské .......50

4.2.1

Plochy vinic ................................................................................................... 51

4.2.2

Produkce vinných hroznů a vína.................................................................... 54

4.2.3

Vývoj podoblasti Znojemské v kontextu vývoje českého vinohradnictví

a vinařství..................................................................................................................... 56 5

Závěr ........................................................................................................................... 58

6

Použité zdroje............................................................................................................. 64

7

Přílohy......................................................................................................................... 66

Vysvětlivky a použité zkratky Seznam zkratek MZe

Ministerstvo zemědělství České republiky

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

SV ČR

Svaz vinařů České republiky

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

°NM

Stupeň normovaného moštoměru

ES

Evropské společenství

V.O.C.

Víno originální certifikace

WTO

World Trade Organization (Světová obchodní organizace)

ÚKZÚZ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

SZPI

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

SAPS

Single area payment scheme (systém jednotné platby na plochu)

INTRASTAT

Systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy EU

DPH

Daň z přidané hodnoty

TARIC

Systém integrovaného tarifu Evropské unie

NK

Nařízení komise

Použité zkratky jednotlivých členských států EU AT BG CY CZ DE ES FR EL HU IT LU MT PT RO SL SK UK

Rakousko Bulharsko Kypr Česká republika Německo Španělsko Francie Řecko Maďarsko Itálie Lucembursko Malta Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Velká Británie

Zařazení členských států v rámci používaných agregací: EU 15

Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Finsko, Velká Británie, Řecko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko

EU 12

Bulharsko, Česká republika, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko

1 Úvod Pěstování vinné révy a její zpracování na víno má na území České republiky dlouholetou tradici a nezastupitelnou roli v zemědělství a agrárním sektoru ČR i v současnosti. I v tomto tradičním a svým způsobem specielním odvětví, které je hodnoceno jako „rodinné stříbro“ známé svou kvalitou doma i v zahraničí, dochází k významné změně podmínek v rámci celé komoditní vertikály navazující na produkci vinných hroznů a to zejména v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii. Vstup do EU, rozšiřování jednotného trhu a plné převzetí pravidel Společné zemědělské politiky se promítá i do podmínek formování zemědělství a agrárního sektoru. Současně se mění nároky na zaměření agrární politiky i na kritéria volby ekonomických nástrojů, které jsou používány v rámci této politiky. Prvky nové ekonomiky se vyskytují i zde, na rozdíl od původních přístupů zaměřených na zajištění ochrany zemědělců před konkurencí mimo EU. Tyto nové prvky se opírají o poznání procesů změny ve vývoji konkurenčního prostředí v sektoru výroby potravin. Tento sektor je natolik důležitý a významný, že rozvíjí novou podobu agrárních trhů ovlivňující všechny subjekty zapojené do komoditních vertikál nejen v Evropě, ale i na světových trzích. Takovýto vývoj lze vidět i u komodity réva vinná – víno, která je v rámci Společné zemědělské politiky EU regulována systémem společné organizace trhu s vínem. I když tato společná organizace je do určité míry vedena snahou ze strany Evropské unie o udržení tradice pěstování i ochranu této komodity proti dovozům méně kvalitních vín ze třetích zemí, hlavním záměrem je produkci vína regulovat z důvodu nadprodukce. Proto jsou používány nástroje k regulaci nabídky, jako je například zákaz rozšiřování vinic a přiznávání destilačních prémií pro část sklizně, z níž nebylo vyrobeno víno. Produkce vinných hroznů a vína je kromě výše uvedených omezujících opatření stále významněji ovlivňována konkurencí pěstování a výrobou vína ze třetích zemí, kde se vyrábí levné a méně kvalitní víno ve velkých množstvích díky lepším klimatickým podmínkám a často levnější pracovní síle při jejím pěstování a zpracování.

9

Vinohradnictví a vinařství v ČR vycházelo z původního zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který nebyl slučitelný s předpisy Evropské unie. Nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství již naplňuje evropské právo a zharmonizoval naše vinohradnictví a vinařství se zeměmi Evropské unie. Z tohoto nového zákona vyplývají limity a pravidla, která ovlivňují tržní řád a tím i vývoj vinohradnictví a vinařství v rámci celé České republiky, jejích vinařských oblastí a podoblastí. S rostoucí konkurencí na světovém trhu jsou pěstitelé a zpracovatelé vinné révy nuceni zaměřit na kvalitnější vína, které by přinesla větší příjem a tedy i užitek. Jestliže má vinohradnictví a vinařství dosáhnout v dnešní době úspěchu, je nutné vytvářet předpoklady pro konkurenceschopnost a to včetně vývoje a stabilizace vazeb s partnery v rámci celého komoditního řetězce. Otázkou, do jaké míry se promítá změna podmínek po vstupu ČR do EU ve vinohradnictví a vinařství, se zabývá tato bakalářská práce.

10

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat změny podmínek pro pěstování révy vinné v podoblasti Znojemské po vstupu ČR do EU v souvislosti s aplikací opatření společné organizace trhu s vínem. V rámci řešení analyzovat změny tržního řádu vína a vývoj relevantních trhů komoditní vertikály v širších ekonomických souvislostech.

Pro naplnění výše uvedeného cíle byl zvolen metodický postup, který je charakterizován následujícími okruhy, postupně vedoucími k naplnění daného cíle této práce. 1. V první části bakalářské práce je charakterizováno odvětví vinohradnictví a vinařství v České republice. Tato část je zaměřena na obecnou charakteristiku komodity a její historie. 2. Další část práce je věnována současné situaci vinohradnictví a vinařství v ČR, kde jsou prezentovány výsledky analýz týkajících se vývoje ploch vinic, struktury vinic dle velikosti, věkové struktury vinic, produkce a spotřeby vinných hroznů a vína. 3. Následně jsou charakterizovány vinařské oblasti ČR, výroba vína, třídění vína a vývoj v komoditní vertikále vína. K řešení výše uvedených problémů bylo nezbytné prostudování odborné literatury i vymezení okruhu dat pro charakteristiku vývoje daného odvětví a jejich zpracování v časových řadách; v této souvislosti bylo třeba využít i poznatky získané studiem předchozích zemědělských předmětů. 4.

V druhé části

- vlastní práci -

je analýza zaměřena na hodnocení podmínek

a vývoje odvětví v podoblasti Znojemské. -

v této souvislosti jsou specifikovány změny podmínek vinohradnictví a vinařství v rámci České republiky po vstupu ČR do EU, které také ovlivňují vývoj v analyzované podoblasti Znojemské.

-

je charakterizován vliv společné organizace trhu s vínem,

-

vývoj vinohradnictví a vinařství v EU a

-

zásahy ovlivňující trh s vínem po vstupu ČR do EU. 11

Výsledky jsou prezentovány s využitím grafů a tabulek, které umožnily znázornit a interpretovat stávající vývoj, důležité výkyvy a vliv příslušných faktorů na těchto trzích po vstupu ČR do EU. Použité typy grafů byly sloupcové, spojnicové i výsečové a to podle potřeby sledované charakteristiky. Podklady pro vypracování této bakalářské práce byly čerpány především z pramenů uvedených v seznamu literatury. Pro sledování vývoje relevantních trhů komoditní vertikály byla využita a zpracována data z dostupných zdrojů. Jednalo se především o Situační a výhledové zprávy vydávané Ministerstvem zemědělství,

které

uvádějí

celkové

informace,

nenabízejí

však

informace

v požadovaném pohledu jednotlivých podoblastí. Pro účely konkrétní charakteristiky a analýzy vývoje podoblasti Znojemské bylo využito dalších zdrojů, především údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského – oddělení registru vinic. Další aktuální informace byly získávány z internetových zdrojů.

12

3 Přehled zkoumané problematiky Réva vinná patří k nejstarším kulturním liánovitým rostlinám, jejíž význam byl znám již ve starověku. Plodem vinné révy je bobule, které se používají pro výrobu vína nebo pro přímou konzumaci. Původní formou révy vinné byla réva planá – ssp. silvestris, která měla menší bobule než její nynější forma, nazývaná réva ušlechtilá – vitis vinifera, která se někdy označuje jako réva evropská. Historická bádání dokazují, že uvedení révy ze stavu planého do kulturního nastalo současně se zavedením jejího zpracování v oblastech staré východní civilizace. Prameny uvádějí, že k těmto oblastem byla nejblíže Malá Asie a Zakavkazí, je tedy možno s jakousi určitostí předpokládat – že je zde pravlast pěstované révy. [4] Základní faktory ovlivňující kvalitu vinné révy obecně jsou teplota, sluneční svit, vlhkost a obsah živin v půdě. Osvědčilo se pěstování na svazích kopců, umožňující zachycení a vyšší využití slunečního svitu, což se pozitivně projevuje ve vyšších výnosech i kvalitě této komodity. Pro Českou republiku, zvláště pak pro jižní Moravu, jsou tyto podmínky typické a projevují se i ve vysoké kvalitě produkce vinných hroznů.

3.1 Stručně k historii vinohradnictví a vinařství v Čechách a na Moravě Literární prameny uvádějí jako první vinice na našem území ty, které byly vysázeny u obce Mušov pod Pálavskými kopci. Z tohoto místa se postupně pěstování révy vinné rozšiřovalo po celé Moravě, a to již od 3. století n.l. za vlády římského císaře Marcuse Aurélia Probuse. V Čechách se vinařství rozvíjelo později, ve středověku, nejdříve na Mělnicko a později Žernosecko a Litoměřicko. V českých zemích bylo rozšířeno z Burgundska. Největší rozkvět vinohradnictví a vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době již byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Pěstování révy vinné bylo upraveno a řízeno vlastním právem tzv. horenským právem, což byly předpisy o sousedském právu, o trestech, o vzdělání vinic, o správě viničních hor a daních z produkce. [4] 13

Konec 19. století přinesl nákazu houbových chorob a nebezpečí roztočů, což přineslo slabou úrodu a kvalitu vína. Rozšířil se neznámý škůdce – révokaz, který žije na kořenech révy vinné a tyto rostliny pak ničí. Došlo ke zničení velké části vinic a jediným řešením byla změna na americkou odrůdu révy vinné, která je proti škůdci odolná. V průběhu třicátých let dvacátého století se zakládala vinařská družstva na pomoc rekonstrukce vinohradnictví. Vinařská družstva vykupovala od vinařů hrozny a víno. Hrozny zpracovávala a vyráběla z nich různé druhy vína. Vykupovaná vína míchala s víny vlastními a ty pak prodávali do hospod, vináren jako sudová vína. V době kolektivizace zemědělství došlo ke zrušení původních vinařských družstev a zakládaly se vinařské závody. V Československu byly 2 vinařské závody – Český a Moravský. V těchto závodech se vykupovala vinná réva z JZD, od drobných pěstitelů, statků a následně se vyrábělo víno. Využíván byl i odpad, který byl upravován jako krmivo. Období socialismu ve velkovýrobním stylu přispělo ke snížení počtu keřů na jednom hektaru. Bez ohledu na mikroklimatické podmínky se zakládaly velké parcely vinic pro přizpůsobení velkovýrobní mechanizaci. Při výrobě se používal řepný cukr a stabilizační látky. Cenu a kvalitu vína stanovovala státní správa. Následovala ,,sametová revoluce“ přinášející návrat k soukromému vlastnictví. Velkovýrobny byly rozděleny mezi soukromé vlastníky. V roce 1995 byl schválen v České republice první vinařský zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Zavádí povinnou evidenci vinic a výroby vína. Následně byla v roce 2000 vydána novela zákona č. 216/2000 Sb., která upravuje první vinařský zákon, aby měl parametry odpovídající předpisům ES. Se vstupem České republiky do EU byl přijat nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který obsahuje podmínky a pravidla společné organizace trhu s vínem, podrobněji charakterizované v této práci.

14

3.2 Charakteristika současného vinohradnictví a vinařství v ČR

3.2.1 Plochy vinic a vinařské oblasti V současné době plocha vinic České republiky činí 17 419 ha, na kterých pěstuje 19 336 pěstitelů. České vinařství se dělí na vinařské oblasti a podoblasti. Vinařské oblasti jsou rozděleny na Čechy a Moravu, podrobnější specifikaci uvádí obr. 1.

Obr. č. 1 Mapa vinařských oblastí a podoblastí Zdroj: MORAVIA VITIS s.r.o. [23]

Každá oblast se rozděluje na vinařské podoblasti. Česká oblast zahrnuje Litoměřickou a Mělnickou. Plocha této oblasti je dnes cca 685 ha. Podstatně významnější a větší je Moravská oblast. Vinařská oblast Morava je rozprostírá na cca 16 734 ha plochy.

15

Oblast Morava se rozděluje na 4 podoblasti – Mikulovská, Znojemská, Slovácká a Velkopavlovická viz obr. 2.

Obr. č. 2 Mapa vinařské podoblasti – oblast Morava Zdroj: MORAVIA VITIS s.r.o. [23]

Rozdílná rozloha obou vinařských oblastí se promítá i ve výměře ploch, plochy osázených vinic a počtu pěstitelů, jak dokumentuje tabulka č. 1.

Tabulka č. 1 Počet vinařských obcí, plocha osázených vinic a počet pěstitelů k 31. 12. 2008 Vinařská oblast Plocha osázených vinic (ha) Počet pěstitelů Počet vinařských obcí Oblast Čechy Mělnická Litoměřická Ostatní Celkem Čechy Oblast Morava Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Znojemská Ostatní Celkem Morava Celkem ČR

384 288 12 685

83 48 25 154

37 29 66

4 454 4 335 4 772 3 156 17 16 734 17 419

2 499 8 408 7 209 1 140 53 19 183 19 336

30 115 75 91 311 377

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

16

Každá podoblast se dělí na vinařské obce. Nejvíce obcí je v podoblasti Slovácké, kde se nachází 115 vinařských obcí z celkového počtu 377 v celé ČR. Počet pěstitelů pěstujících vinnou révu se zmenšuje, zatímco k 31. 12. 2007 bylo 19 517 pěstitelů, o rok později se tento stav snížil na 19 336 pěstitelů vinné révy. Tento úbytek ovlivňoval i výměru vinic v ČR, která se snížila o 256 ha na 17 419 ha plochy osázených vinic. Tento klesající trend se vyskytuje ve všech podoblastech a jen podoblast Mělnická se udržuje na stejně hodnotě ha vinic (tabulka 1).

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Osázená plocha Počet pěstitelů

do 0,1 ha do 0,2 ha do 0,5 ha do 1 ha

do 5 ha nad 5 ha

Obr. č. 3 Struktura velikosti vinic a počet pěstitelů k 31. 12. 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Z uvedeného porovnání na obr. č. 3 lze strukturu velikosti vinic podle výměry a počty pěstitelů hospodařící na vinicích charakterizovat takto: největší počet pěstitelů hospodaří na ploše menší jak 0,2 ha, naopak na výměře 5 ha a větší je počet pěstitelů podstatně menší, protože na takto velkých plochách vinic hospodaří jen velké vinařské firmy. Problémem českého vinohradnictví je však nevyhovující věková struktura vinic, kde je malé procento mladých vysazených vinic do 4. roku věku. Naopak počet přestárlých a starých vinic se nadále zvětšuje, což představuje nemalou hrozbu pro české vinařství.

17

Staré vinice od 30 do 50 let 24%

Přestárlé vinice nad 50 let 1%

Mladé výsadby do 4. roku 3%

Mladé plodné vinice od 4. do 10. roku 34%

Plodné vinice do 30 let 38%

Obr. č. 4 Věková struktura vinic v ČR k 31. 12. 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Z obrázku č. 4 je zřejmý problém vysokého počtu starých vinic od 30 do 50 let, které pěstitelé opouští, protože mají nízkou výnosnost. Věkovou strukturu vinic se částečně dařilo zlepšovat podporou výsadby nových vinic v letech 2002 až 2004 Vinařským fondem a MZe ČR, kteří podporovali výsadbu před vstupem České republiky do EU. Tato podpora se promítla ve výsadbě vinic, jak dokumentuje následující obr. č. 5.

1 899,63

2000

1 608,37

1500 1 078,31

1000 500

706,11

268,93 277,52

529,2 378,57 132,02 154,15 163,19 139,04

248,15

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Obr. č. 5 Výsadby vinic v ČR v letech 1997 – 2008 (v ha) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

18

Značný podíl zvýšení výsadby vinic se skutečně projevil v letech 2002 – 2004, ale tento stoupající trend začal už v roku 1999. V těchto letech došlo k výsadbě více jak 6 150 ha vinic. Podpora plynula z MZe ČR a z Vinařského fondu na restrukturalizaci vinic. Po vstupu České republiky do Evropské unie tyto podpory skončily. Podpora vinohradnictví v podmínkách EU je zajišťována prostřednictvím SZIFu v rámci víceletých projektů. Jak vyplývá z předcházejícího obr. č. 5, tyto projekty jsou v České republice málo úspěšné a realizované, neboť od roku 2005 až do roku 2009 je podíl výsadby nových vinic každoročně podstatně nižší v porovnání s rokem 2004, kdy výsadba byla o 1 750 ha vyšší.

19

3.2.2 Produkce vinných hroznů a vína Plocha plodných vinic v ČR se pohybuje na úrovni 17 tis. ha a průměrná sklizeň vinných hroznů dosahuje v posledních dvou letech téměř 100 tis. tun. Z vinných hroznů na území ČR v roce 2008 bylo vyrobeno zhruba 840 tisíc hl vína.

Tabulka č. 2 Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2000 – 2008 v ČR

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Plocha (ha) 11 236 11 317 66 937 68 346 Sklizeň (t) 6,04 Výnos (t/ha) 5,96

10 794 56 682 5,25

11 825 12 967 67 412 69 733 5,7 5,38

14 247 62 597 4,39

15 519 17 008 16 302 57 635 99 030 98 323 3,71 5,82 6,03

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Vývoj ha výnosů vinných hroznů se v letech 2000 – 2008 pohyboval v rozmezí od 3,71 t/ha v roce 2006 do 6,03 t/ha, což uvádí tabulka č. 2. Největší pokles byl v letech 2005 – 2006, tj. po vstupu ČR do EU vlivem nepříznivého počasí. V roce 2008 se však průměrný ha výnos hroznů pohyboval již nad úrovní 6 t/ha, jak dokumentuje obr. č. 6. Diferenciace výnosů u jednotlivých podniků byla vysoká, ha výnosy se pohybovaly od 2,2 t/ha až do 16,1 t/ha.

8 7 Výnos t/ha

6 5 4 3 2 1 0 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Obr. č. 6 Vývoj ha výnosů vinných hroznů v ČR v letech 1984 až 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Základní informaci a přehledy o vývoji produkce zajišťuje Svaz vinařů České republiky (dále SV ČR) pomocí výběrového šetření o sklizni hroznů. Kupř. v roce 2008

20

provedl SV ČR v 88 členských podnicích s celkovou plochou 3 806 ha plodných vinic (tj. 1/5 plochy plodných vinic). V předešlém roce šetření probíhalo v 99 podnicích s celkovou plochou 4 113 ha plodných vinic, což představovalo 1/4 plochy plodných vinic. Tyto práce probíhají v podobném rozsahu i počtech zkoumaných subjektů každý rok. Výsledky tohoto šetření SV ČR v období let 2004 – 2008 prezentuje následující tabulka. Tabulka č. 3 Výsledky sklizně moštových hroznů v ČR v roce 2004 - 2008

Rok

vinařská oblast Čechy vinařská oblast Morava Česká republika celkem vinařská oblast Čechy 2005 vinařská oblast Morava Česká republika celkem vinařská oblast Čechy 2006 vinařská oblast Morava Česká republika celkem vinařská oblast Čechy 2007 vinařská oblast Morava Česká republika celkem vinařská oblast Čechy vinařská oblast Morava 2008 Česká republika celkem Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2004

Průměrný výnos (t/ha)

Průměrná cukernatost (°NM)

4,5 5,6 5,4 3,8 4,6 4,4 4,3 3,7 3,7 4,9 6,6 5,8 5,2 6,6 6,03

18,5 18,4 18,4 19,8 19,5 19,5 20,6 21,2 21,2 20,7 19,1 19,1 19,5 19,7 19,7

Průměrná Podíl modrých cena hroznů na (Kč/kg) produkci (%)

13,6 13,6 13 11,3 11,3 13,5 13,5 18,5 12,3 12,3 15 12 12

42 31 34 51 30 33 43 36 36 43 38 38 49 36 36

Průměrná cukernatost hroznů sklizených v posledních deseti letech činí již 19,0°NM. Průměrná cukernatost hroznů od roku 1995 trvale narůstá. Dle cukernatosti se rok 2008 rovná k ročníkům 2000, 2003 a 2005. V roce 2008 bylo na Moravě dosaženo o 20 % vyšších výnosů než v Čechách. Více než polovina podniků vyrábí z modrých hroznů růžové víno. Pro výrobu růžového vína bylo použito asi 5 % modrých hroznů, které činí 2% sklizených moštových hroznů ve vinařské oblasti Morava. Víno je možné vyrábět pouze z odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize, nejnovější odrůdy byly zapsány v roce 2008 a celkový počet zapsaných odrůd je 62, z toho 26 odrůd bílých moštových, 20 modrých moštových, 9 stolních a 7 typů podnožové révy. Moštové odrůdy jsou určeny pro výrobu jakostních vín, stolní odrůdy 21

mohou být pěstovány za účelem produkce hroznů k přímé spotřebě a podnože jsou určeny ke štěpování. [5] V následujícím obrázku č. 7 vidíme procentní zastoupení těchto odrůd v ČR.

Moštové modré 33% Stolní 1% Ostatní 2%

Podnožové 1%

Moštové bílé 65%

Obr. č. 7 Struktura ploch vinic v ČR k 31. 12. 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

V roce 2004 se výnos modrých a bílých hroznů významně nelišil, cukernatost bílých odrůd byla o 0,4°NM vyšší než u modrých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila o cca 2,80 Kč/kg ve prospěch modrých odrůd. V roce 2005 byla cukernatost hroznů bílých odrůd o 0,7°NM vyšší než u modrých hroznů. Průměrná cena se lišila asi o 3,4 Kč/kg ve prospěch modrých hroznů. V roce 2006 se výnos modrých a bílých hroznů pohyboval kolem 3,7 t/ha, což bylo zřejmě způsobeno neobvykle mrazivou zimou, cukernatost se pohybovala kolem 21,2°NM, což je o 2,6°NM více než v loňském roce. Průměrná cena 13,50 Kč/kg hroznů se zvýšila o 2,2 Kč/kg, což bylo dáno vyšší cukernatostí hroznů, nižším výnosem a extrémně nízkou cenou v minulém roce. [8] V roce 2007 výnos modrých hroznů činil 7,1 t/ha a bílých hroznů 6,3 t/ha. Tento rozdíl lze vysvětlit nižším průměrným věkem porostů s odrůdami modrých hroznů a jejich nižší cukernatost. V Čechách bylo dosaženo o 26 % nižšího výnosu hroznů než na Moravě. V roce 2008 se průměrný výnos moštových hroznů dle zdrojů SV ČR pohyboval kolem 6,6 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků kolísaly od 2,2 t/ha do 16,1 t/ha. [6] Vývoj produkce vinných hroznů má stoupající tendenci z důvodu zvyšujících se výnosů a plochy vinic. Důležitou roli zvyšujících výnosů zaujímá kvalitní péče o vinice, která se stále zvyšuje. 22

100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 0 20

20 0/

03 05 08 04 02 06 07 20 20 20 20 20 20 20 / / / / / / / 02 04 07 03 01 05 06 20 20 20 20 20 20 20

01

Obr. č. 8 Produkce vinných hroznů ČR ve vinařských letech (t) Zdroj: SVZ réva vinná a víno

Z obr. č. 8 je patrná nízká produkce vinných hroznů ve vinařských letech 2001/2002, 2004/2005 a 2005/2006 vlivem špatného počasí a následných nízkých výnosů. Vrchol produkce činil 99 030 tun vinných hroznů v roce 2006/2007. Na předcházející produkci vinných hroznů navazuje produkce vína. Výroba vína se pohybovala do vinařského roku 2004/2005 na průměrně stejné hodnotě. Ve vinařském roce 2005/2006 nastal pokles produkce a tento stav se promítl i v produkci dalšího roku 2006/2007. Následný rok byl největší vzestup produkce vína za posledních několik let, kdy se výroba vína zvýšila na hranici 840 tisíc hl vína, jak lze vidět z obr. č. 9. 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2 0/ 0 20

1 00

02 04 03 05 06 07 08 20 20 20 20 20 20 20 / / / / / / / 01 03 02 04 05 06 07 20 20 20 20 20 20 20

Obr. č. 9 Produkce vína ČR ve vinařských letech (v hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

23

3.2.3 Spotřeba stolních hroznů a vína V České republice se pohybuje spotřeba stolních hroznů podle statistik na úrovni 4 kg na obyvatele. Vývoj spotřeby stolních hroznů v roce 2003 dosáhl 3,3 kg na osobu, v roce 2006 to bylo již 4,2 kg na osobu. Stagnace a mírný pokles této komodity nastal v roce 2007 na úroveň 3,8 kg objemových na osobu.

Stolní hrozny (kg/obyv.)

20

Víno (l/obyv.)

15 10 5 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

0

Obr. č. 10 Spotřeba vinných hroznů a vína na obyvatele Zdroj:SVZ Réva vinná a víno

Předchozí obr. č. 10 dokumentuje zvyšování každoroční spotřeby vína na obyvatele. Zajímavé je porovnání spotřeby vína v roce 1990 a 2007. Rozdíl mezi těmito roky činí 3,7 litrů vína na osobu. Tento stoupající trend poptávky se očekává i v následujících letech z důvodu zvyšující se popularity tohoto produktu. Vývoj nabídky a poptávky po vínu, jak uvádí následující obr. č. 11, je nevyhovující z důvodu tvorby zásob. Převážná část nabídky je tvořena dovozem vína ze zahraničních států. Protikladem značného dovozu je vývoz z ČR, který činí jen minimální část celkové poptávky. Celková poptávka

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Obr. č. 11 Vývoj nabídky a poptávky po vínu (tis. hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

24

2008/2009

2007/2008

2006/2007

2005/2006

2004/2005

2003/2004

2002/2003

2001/2002

2000/2001

Celková nabídka

V období 2005 – 2009 se nabídka vína zvýšila přibližně o 1 mil. hl vína, zatímco spotřeba jen o 300 tisíc hl vína. Z tohoto důvodu stoupl objem zásob v tomto období o více jak polovinu z 556 tis hl. na 1210 tis. hl vína.

3.2.4 Výroba a třídění vín v ČR Proces výroby vína dokumentuji na charakteristice výroby bílého vína, jak jej uvádí prof. Kraus [9]. Neexistuje totiž zcela jednoznačný přístup k výrobě vína obecně, vinaři v tomto procesu využívají svých znalostí a zkušeností, které respektují specifičnost každého vína. Technologický postup výroby obecně začíná sklizní hroznů, pokračuje odzrňováním, drcením a naležením drtě. Následuje lisování, odkalení moštu, dále úprava moštu, kvašení, stáčení, školení a stabilizace vína. Technologický postup končí lahvováním a skladováním. K jednotlivým krokům podrobněji: První důležitou podmínkou výroby kvalitních vín je určení správného termínu sklizně hroznů. Nezáleží jen na cukernatosti, ale i na zdravotním stavu hroznů a obsahu kyselin. Réva vinná se sklízí ručně nebo mechanizovaně. Mechanizovaná sklizeň je rychlejší, ale méně šetrná než ruční sklizeň, která umožňuje výběr a třídění hroznů již ve vinici. Drcením hroznů se oddělí třapina od bobulí. Odzrněnou drť je možné nechat naležet, čímž se usnadňuje lisování. Moderní podniky používají horizontální pneumatické lisy oproti malým vinařům, kteří upřednostňují vřetenové lisy. Získaný mošt je kalný, neboť obsahuje úlomky slupek a dužniny. Odkalení pomocí dekantace probíhá usazením kalu u dna nerezové nádrže a odsáváním čistého moštu. U získaného moštu lze upravovat cukernatost nebo obsah kyselin. U vín přívlastkových není povoleno zvyšování cukernatosti.1 Cukernatost lze měnit jen

1

Po vstupu České republiky do EU a rozdělení na vinařské oblasti Čechy a Morava se změnilo povolení o změně cukernatosti moštu.

25

u stolních a jakostních vín přídavkem sacharózy, zahušťovaného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu do moštu nebo do rmutu. Při kvašení moštu probíhá přeměna cukrů (glukóza a fruktóza) na etanol a oxid uhličitý. Pro bezproblémové kvašení se používají čisté kultury kvasinek. Během tvorby alkoholu kvašením dochází k omezení činnosti kvasinek. Jakmile nastane 15-17 % objemových alkoholu, činnost kvasinek se zcela zastavuje. Je nutno odvádět oxid uhličitý z místnosti, protože může dojít k upadnutí do bezvědomí, dosáhne-li plyn koncentrace 15 % objemu. Po dokončení kvašení vzniká mladé postupně zrající víno. Při první stáčení se z vína vypuzuje oxid uhličitý a promíchají se vzniklé vrstvy, vytvořené zvláště ve velkých nádobách. Současně je možné přistoupit i k prvnímu spojování různých partií téže odrůdy ze stejných míst původu, případně k tvorbě cuvée z různých odrůd. [9] Důležité je provádět síření vín, které ošetří víno. K zušlechťování a stabilizaci vín se používá čiření vín prováděné aktivním uhlím, bentonity nebo želatinou. V konečné fázi je víno plněno v plnících zařízeních do sterilních lahví.

26

Třídění vín v ČR Dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, se vína třídí do následujících jakostních tříd - stolní víno, zemské víno, jakostní víno odrůdové, jakostní víno známkové, jakostní víno s přívlastkem (kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno). Zatříděna jsou dle požadavků na minimální cukernatost hroznů a obsahu alkoholu, jak je uvedeno níže (tabulka č. 4).

Tabulka č. 4 Jakostní třídy pro česká a moravská vína Jakostní třídy Stolní víno Zemské víno Jakostní víno odrůdové známkové Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno pozdní sběr výběr z hroznů výběr z bobulí výběr z cibéb ledové víno slámové víno

Minimální cukernatost hroznů 11 °NM 14 °NM

Přirozený obsah alkoholu 6,5 % obj. 8,3 % obj.

15 °NM 15 °NM

8,9 % obj. 8,9 % obj.

19 °NM 21 °NM 24 °NM 27 °NM 32 °NM 27 °NM 27 °NM

11,3 % obj. 12,5 % obj. 14,3 % obj. 16,1 % obj. 19,0 % obj. 16,1 % obj. 16,1 % obj.

Zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína – 1.díl [7]

Další kategorie vín charakterizuje tabulka č. 5, jedná se především o šumivé víno (jakostní šumivé víno, jakostní šumivé víno stanovené oblasti, pěstitelský sekt, aromatické jakostní šumivé víno, aromatické jakostní víno šumivé stanovené oblasti), perlivé víno a likérové víno. Je zde uvedena i kategorie vín s označením V. O. C. Jedná se o víno originální certifikace umožňující zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který v tomto ohledu čerpal z francouzského vzoru. Označení se snaží vyzdvihnout kvalitu a charakter vín pocházející z určitých vinařských poloh. Víno originální certifikace smějí produkovat členové sdružení vinařů.

27

Tabulka č. 5 Další jakostní třídění vín

Jakostní třídy Šumivé víno Jakostní šumivé víno = sekt Jakostní šumivé víno stanovené oblasti = sekt stanovené oblasti Pěstitelský sekt Aromatické jakostní šumivé víno Aromatické jakostní víno šumivé stanovené oblasti = aromatický sekt stanovené oblasti Perlivé víno = jakostní perlivé víno Likérové víno = jakostní likérové víno Víno originální certifikace = V. O. C. nebo VOC Zdroj: Nová encyklopedie českého a moravského vína – 1.díl [7]

Kvalitu vína ovlivňuje vinohradník již ve vinici svou péčí. Nejdůležitější je sklízet hrozny ve správném termínu sklizně v nejlepší zralosti dané odrůdy. Vína se třídí při zpracování, kde se zjistí množství cukernatosti a podle tohoto parametru se vína zatřídí do jakostních tříd. Jedná se o cukernatost moštu v kilogramech na 100 litrů moštu. Všechna kategorie vín musí pocházet z vinic vhodných pro tvorbu jakostních vín stanovené oblasti a zároveň nesmí objem slizně překročit výnos 12 tun z hektaru za vinařský rok. Všechny vína musí být vyráběna ve stejné vinařské oblasti, tento předpis se netýká vín stolních a zemských. Cukernatost pro jakostní vína s přívlastkem musí být kontrolována inspektorem České zemědělské a potravinářské inspekce. Někdy dochází k mylnému přesvědčení, že čím vyšší přívlastek, tím lepší víno. Ovšem samotný přívlastek ještě nezaručuje kvalitu vína. Víno je výsledkem působení mnoha činitelů a jeho harmonii utváří kombinace několika faktorů. [7]

28

3.2.5 Hroznové víno v komoditní vertikále Celkově lze proces výroby a zpracování charakterizovat odpovídající komoditní vertikálou, ve které lze zobrazit základní vazby a vztahy technologického charakteru, ale odvozovat i tržní souvislosti v rámci této vertikály. Obecné schéma komoditní vertikály vína lze znázornit takto:

Dovoz moštových hroznů

Zemědělská prvovýroba (pěstování vinné révy)

Moštové hrozny

Zpracování dle relevantní technologie

Stolní víno Zemské víno

Stolní hrozny

Jakostní víno Jakostní víno s přívlastkem Šumivé víno Perlivé víno Dovoz stolních hroznů

Likérové víno V .O. C.

Dovoz zahraničních vín

Obchodní síť

Domácí spotřeba

Vývoz

Obr. č. 12 Komoditní vertikála hroznového vína

Jak vyplývá z uvedeného schématu, procesu výroby vína až ke spotřebě vína se účastní a celý proces ovlivňují různé subjekty, které se podílejí na konkrétním 29

formování trhů. Na začátku komoditní vertikály vína stojí zemědělci, kteří jsou pěstitelé vinné révy. Vyprodukované hrozny se dělí na moštové a stolní hrozny pro přímou spotřebu. Stolní hrozny putují do obchodní sítě a pro domácí spotřebu. Moštové hrozny z domácí produkce nebo dovezené z jiných států jsou přepraveny ke zpracování dle relevantní technologie. Takto vyprodukované víno putuje přes obchodní síť ke konečnému spotřebiteli nebo je vyváženo do zahraničních států. V komoditní vertikále hroznového vína také dochází k dovozu stolních hroznů nebo zahraničních vín přes obchodní síť ke konečné spotřebě. Podle

Bečvářové

a

Lechanové

[1]

s narůstajícím

stupněm

finalizace

ve zpracování základní suroviny klesá podíl ceny placené zemědělcům (pěstitelům vinné révy) na celkové spotřebitelské ceně potravin. Zpracovatelské podniky mají přímou vazbu na dodavatele suroviny a charakteristiky z ekonomického hlediska pro zpracování suroviny podle zmíněných autorek jsou: individuální produkt, tvůrce ceny a tvorba přidané hodnoty. Tím je u dané komodity ve vertikále rámcově a institucionálně definován agrobyznys. Jak uvádí Bečvářová [3] podle zakladatelů této teorie Davise a Goldberga (1957), agrobyznys zahrnuje nejen zemědělskou prvovýrobu. Je to souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce vyrobených produktů, to znamená výrobní činnosti, dále zpracování, skladování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. Princip agrobyznysu znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s přecházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku. Z toho vyplývá, že do podmínek výroby a zpracování vinných hroznů zasahují dva rozhodující faktory, a to globalizace trhů a jejich projevy v utváření tržního prostředí v rámci agrobyznysu a agrární politika, zasahující do podnikatelského prostředí výrobců a zpracovatelů hroznového vína.

30

4 Vlastní práce Kromě vlivu agrobyznysu se v rámci trhu konkrétní komodity promítá vliv agrární politiky, která zasahuje do možností rozvoje trhu. České vinohradnictví a vinařství a jeho vývoj jsou v této etapě více než světovým agrobyznysem ovlivňovány Společnou zemědělskou politikou. Po vstupu České republiky do Evropské unie byla přijata pravidla společné organizace trhu s vínem a povinnost dodržovat tržní řád EU charakterizovaný v této kapitole. Dále je zde analyzován vývoj daného odvětví a vliv společné organizace trhu na změny ekonomických podmínek pěstování révy vinné v podoblasti Znojemské.

4.1 Vinohradnictví a vinařství ČR v kontextu společného trhu EU Po rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 se českým vinohradníkům a vinařům otevřel přístup na širší evropský trh. Stali se součástí vnitřního trhu EU, na kterém lze dodávat vlastní výrobky na trh jiné členské země. Na druhé straně musí čelit velké konkurenci z vyspělých vinařských států, které disponují stejnou možností volného dodávání zboží na český trh. Pro regulaci a vyrovnání podmínek všech států EU bylo přijato opatření společné organizace trhu s vínem.

4.1.1 České vinařství před vstupem do EU Před vstupem do Evropské unie nejvíce ovlivňovalo přizpůsobení se tržnímu prostředí a příprava celého odvětví vinařství. To spočívalo především ve schvalování legislativních norem, modernizaci zpracování hroznů a vína a obnově produkčního potenciálu vinic. MZe připravovalo nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který nabyl účinnosti dnem vstupu ČR do EU. Připravoval se v souladu s nařízením Rady ES a Komise ES. Hlavní změnou nového právního předpisu byl především zákaz výsadby nových vinic v členských státech Evropské unie, založení registru vinic, povinné hlášení o zásobách a výrobě vína, o produkčním potenciálu a sklizni hroznů a nastolení institutu Správy výsadbových práv. 31

Před vstupem do EU byla zařazena vinařská oblast Čechy do vinařské zóny A a vinařská oblast Morava do zóny B. Vinaři mohli doslazovat hroznové mošty o 7kg/100 litrů moštu, ale po vstupu se tato hodnota změnila podle vinařských zón a to tak, že výrobci vína v zóně A mohou doslazovat hroznové mošty na výrobu stolního a jakostního vína maximálně o 5,9 kg sacharózy na 100 litrů moštu, v zóně B pak maximálně 4,2 kg/100 litrů moštu. Naopak přislazování moštů pro výrobu vína s přívlastkem bylo zakázáno již před zavedením těchto nových norem. Nový zákon stanovuje zákaz rozšiřování nových vinic s výjimkou obnovy vinic na základě práva na opětovnou výsadbu na dobu až 8 let. Důležitou změnou v tomto novém zákoně je, že udává zákaz prodeje hroznů a vína z neregistrovaných vinic. Po velkém poklesu vinic v roce 1989 a její následnou velkou stagnaci se plocha vinic v ČR začala podstatně rozšiřovat v letech 2002 – 2004. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k datu 30. 6. 2003 registroval 10 469 pěstitelů vinné révy s plochou 13891 ha. Největší počet ha vinic bylo zaznamenáno

v Mikulovské

oblasti

a

následuje

Velkopavlovická,

Znojemská

a Mutěnická. Ve srovnání regionů byla většina ha vinic v Moravském regionu, který činil 13 384 ha oproti 507 ha v Českém regionu. Průměrné stáří registrovaných vinic činilo 18,4 let, zatímco podíl přestárlých vinic činil 43%, plně plodných 42% a mladých 15%. Převažoval podíl bílých odrůd s 71% proti 29% modrých odrůd. V nově vysazovaných odrůdách už nebyl značný rozdíl: podíl výsadby s bílými odrůdami byl 56% a modrými odrůdami byl 44%. Produkce vinné révy se pohybovala v rozmezí 3,2 – 6,2 t/ha za předchozích 10 let před vstupem do EU, přičemž dlouhodobý průměr u nás činil 6,4 t/ha. Vypovídalo to o poklesu výnosnosti produkce. Vyrobilo se 269 – 697 tis. hl vína z české produkce a spotřeba vína se pohybovala na úrovni 16 litrů na osobu za rok, což pokrylo 50 % spotřeby.

4.1.2 Vinařství a vinohradnictví v Evropské unii V Evropské unii se nalézá 45 procent všech světových vinic. Celosvětová výměra vinic dosahuje v současné době cca 7,2 – 7,6 mil. ha a Evropa se na této výměře podílí z 60%. V následujícím grafu lze vidět vývoj plochy evropských vinic. 32

4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. č. 13 Plocha vinic v EU v letech 2000 - 2008 Zdroj: FAOSTAT Database Results

V Evropě plochy vinic mírně klesají v porovnání se zámořskými státy, kde se výměry vinohradů zvyšují a to zejména v USA, Austrálii, Chile a Číně. Největší pokles evropských vinic byl zaznamenán v roce 2007.

Následující tabulka dává přehled o plochách, produkci a výnosech jednotlivých států EU.

Tabulka č. 6 Vinohradnictví ve vybraných zemích EU v roce 2000 Země Plocha tis. ha Belgie a Lucembursko 1,3 Francie 873,5 Itálie 876,0 Německo 101,5 Portugalsko 257,0 Rakousko 48,1 Řecko 124,0 Španělsko 1 341,0 Velká Británie 0,8 EU CELKEM 3 623,3 Zdroj: FAOSTAT Database Results

Produkce tis. t 23,0 7 626,6 8 869,5 1 658,6 900,0 303,9 1 200,0 6 641,3 1,4 27 224,6

Výnos t.ha-1 17,7 8,7 10,1 16,3 3,5 6,3 9,7 5,0 1,7 -

Vinohradnictví a vinařství Evropské unie se prokazatelně liší od českého ve výnosech vinných hroznů. Česká republika nikdy v letech 2000 – 2008 nedosáhla úrovně výnosů vinných hroznů EU.

33

Výnos t/ha

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. č. 14 Vývoj ha výnosů vinných hroznů v EU v letech 2000 až 2008 Zdroj: FAOSTAT Database Results

Vývoj ha výnosů vinných hroznů v Evropské unii se v letech 2000 – 2008 pohyboval v rozmezí od 6,8 t/ha v roce 2002 do 8 t/ha. Jak dokumentuje obr. č. 14, největší pokles byl zaznamenán v letech 2002, 2007 a 2008. Víno se nepěstuje na celém území Evropské unie, protože rozdílné klimatické podmínky v chladnějších zemích jsou nevyhovující pro pěstování révy vinné. Z tohoto důvodu jsou nejseverněji položenými producenty vína Lucembursko, Rakousko a Německo. Největší producenti vína jsou státy ležící na jihu Evropy jako je Francie, Itálie a Španělsko. Tito producenti vyprodukují více vína, než spotřebují. Nadbytek produkce byl snížen v letech 2004 - 2007 přijetím 12 nových členských států z důvodu vyšší spotřeby, což dokumentuje následující graf. 200 150 100

Produkce Spotřeba

50 0 2001

2007

EU 15 (staré členské země)

2001

2007

EU 12 (nové členské země)

Obr. č. 15 Produkce a spotřeba vína v EU (mil. hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

34

Z předcházejícího obr. č. 15 je vidět, že v produkci vína se Česká republika pohybuje mezi státy EU s nízkou produkcí této komodity. Naopak nejvyšší produkci vykazují vinařské velmoci jako Francie, Itálie a Španělsko, jak je uvedeno níže (obr. č. 16).

60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 BG CZ DE EL ES FR IT CY LU HU MT AT PT RO SL SK UK

Obr. č. 16 Produkce vína (v 1000 hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Nejsilnější a nejvýznamnější vinohradnictví a vinařství se nachází ve Francii. V této vinařské velmoci najdeme 27 procent vinic EU, které vyrobí 34 procent celkového množství vína. Hodnota vinařské produkce ve Francii je na velmi dobré úrovni, která se pohybuje na 49 procentech hodnoty evropské produkce. Naopak podíl méně kvalitních odrůd a technologických postupů ve Španělsku vede převážně k orientaci na pěstování levných stolních vín, což se odráží na ukazateli hodnoty vinařské produkce – 9% hodnoty produkce v EU viz tabulka č. 7. Tabulka č. 7 Podíl plochy vinic a produkce vína vybraných zemí EU (k 1.4.2002) Země Francie Španělsko Itálie Portugalsko Německo Zdroj: Eurostat

Podíl na ploše osázených Podíl na množství vinic v EU vyrobeného v EU 27,0 34,0 25,0 7,4 3,0

34,0 16,5 36,0 4,1 6,0

35

vína

Podíl na hodnotě vinařské produkce v EU 49,0 9,0 25,0 4,5 10,0

Zahraniční obchod EU se provádí vůči třetím zemím. Dlouhodobý trend je nepříznivý jak je vidět z následujícího grafu – každoroční nárůst dovozu vína do EU se zanedlouho vyrovná vývozu z EU, což představuje velkou hrozbu pro zahraniční obchod a vývoj trhů EU.

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

16 14 12 10 8 6 4 2 0

Dovoz

Vývoz

Obr. č. 17 Vývoj dovozu a vývozu vína v EU (mil. hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [4]

Největší export vína z EU je prováděn do USA a Ruska. Převážnou část vína v EU produkuje 5 států – Francie, Itálie, Španělsko, Německo a Portugalsko. Ostatní státy EU produkují cca 4% vína.

4.1.3 Společná organizace trhu s vínem Společná organizace trhu s vínem vytváří podmínky umožňující reagovat na požadavky trhu při zohlednění zájmů spotřebitelů. Uvnitř členských států a mezi členskými státy udržuje rovnost příležitostí vinařských a zpracovatelských podniků. Rozdíly mezi členskými státy EU představují nemalé překážky při vytváření společné organizace trhu s vínem. Ta musí brát v úvahu nejen rozdílné klimatické podmínky v jednotlivých zemích, ale také množství použitých odrůd a tradiční postupy při výrobě vína. Vzhledem k nadprodukci vína na evropském a světovém trhu je konkurence mezi pěstitelskými oblastmi relativně silná. První společná organizace trhu s vínem byla zavedena v roce 1970 a od té doby prošla několika změnami, naposledy v roce 2008. Tato společná organizace trhu 36

s vínem

je

v rámci

společné

zemědělské

politiky

jednou

z největších

a nejkomplexnějších, protože kromě opatření k cenám, intervencích a obchodu ošetřuje navíc i další specifické záležitosti, jako jsou produkce, přeprava nebo výrobní postupy. [11] Společná organizace trhu s vínem platí pro následující výrobky: • hroznová šťáva (včetně moštu), • ostatní hroznový mošt, mimo částečně prokvašeného, také zastavený bez alkoholu, • víno z čerstvých vinných hroznů včetně dolihovaného vína, • čerstvé vinné hrozny (neplatí pro stolní hrozny), • vinný ocet, • matolinové víno, • vinné kaly, • matoliny hroznů révy vinné.

Podoba společné organizace s vínem v roce 1999 se snažila zohlednit nejnovější trendy na evropském a světovém trhu a byla založena na těchto principech: • regulace nabídky vína – vzhledem k tomu, že Evropská unie se stále potýká se nadprodukcí vína, jsou veškerá rozšiřování vinic zakázána do roku 2010. • podpora kvality vína – opatření na podporu kvality – pravidla při výrobě vína, ochrana zeměpisných označení výrobních oblastí, zákaz mísení evropských a dovážených vín nebo zákaz lisování vinných kalů. • mechanismy regulace trhu – regulace trhu podporou soukromého skladování, přiznávání destilačních prémií pro část sklizně, z níž nebylo vyrobeno víno. Byla zavedena i krizová destilační opatření v případě narušení trhu následkem značných přebytků. Současná podoba společné organizace trhu s vínem byla vytvořena při reformě v roce 2008, která reagovala na neustálé přebytky vína a na obrovské množství peněz,

37

které musela EU vynakládat na jejich likvidaci. Předchozí reforma z roku 1999 omezující rozšiřování vinic se ukázala jako nedostatečná. Evropská unie se delší dobu potýká s nadprodukcí vína, proto je do roku 2010 zakázáno rozšiřování vinic, což se zachovalo z předchozí reformy společné organizace trhu s vínem. Od 1. ledna 2016 budou veškerá omezení na výsadbu vína zrušena a konkurenceschopní pěstitelé vína tak budou moci zvýšit svojí produkci. Některé státy mohou zachovat jistá omezení až do roku 2018. V současné době je povolena pouze opětovná výsadba na obnovu vinic. Zákaz je převážně zacílen proti dalšímu rozšíření vinic produkující nekvalitní stolní vína. Každý členský stát Evropské unie totiž získal práva na novou výsadbu pro kvalitní vína stanovené pěstitelské oblasti, pro něž poptávka vykazuje rostoucí trend. Zvláštní pozornost je věnována začínajícím mladým producentům, EU zároveň finančně podporuje odchod z vinohradnické činnosti či poskytuje náhradu ušlých ztrát při zachování krajiny. Členské státy mohou také iniciovat projekty, které povedou k přechodu od vinic k jinému způsobu hospodaření. Ty mohou zahrnovat i přechod na kvalitnější produkci díky přeměně odrůdové skladby a zlepšení pěstitelských metod. [25] Podle nové reformy mají členské státy možnost samy přizpůsobit opatření na svém území konkrétním situacím. Jedná se například o propagaci vín ve třetích zemích, podpora inovací, restrukturalizace čí modernizace, krizový management, atd. [25] Kvalita vyráběného vína je v Evropské unii již dlouhou dobu středem pozornosti. Mezi opatření na podporu politiky kvality patří mj. soubor daných enologických pravidel, jež je třeba zachovávat při výrobě vína. Týkají se například přidávání látek do vína nebo zvyšování stupně alkoholu atd. Dále se jedná o ochranu zeměpisných označení výrobních oblastí, koncept jakostních vín je založen na vínech s chráněným zeměpisným označením a chráněným označením původu, zákaz mísení evropských a dovážených vín či zákaz lisování vinných kalů (usazenin), které zhoršují výslednou kvalitu vína. [25] V kategorii stolních vín, kde dosud byla garance odbytu poměrně vysoká, což vedlo k akumulaci přebytků, přistoupila Evropská unie k postupnému snižování intervenčních opatření. Výroba vína je ze své povahy velmi závislá na klimatických podmínkách. Množství a kvalita sklizně hroznového vína se mohou rok od roku výrazně

38

lišit.

Evropská

unie

proto

reguluje

trh

podporou

soukromého

skladování,

dále přiznáváním destilační prémie pro tu část sklizně hroznů, z níž se nevyrobí víno. Evropská unie zavedla i tzv. krizové destilační opatření v případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků. To bude postupně ukončeno podle uvážení členských států v letech 2011 – 2012. [25] Ke snížení přebytku vína a k dramatickému poklesu produkce především konkurence neschopného vína přispívá dobrovolný režim klučení, který potrvá po dobu tří let. Cílovou rozlohou pro klučení je 175 tis. hektarů vinic. Byla odsouhlasena určitá kritéria pro ,,stop stav“ v jednotlivých členských státech. Doslazování je povoleno, oproti předchozím obdobím je snížena jeho maximální míra. O její zvýšení mohou členské státy za mimořádných okolností požádat. [25] Současná politika má za cíl zvýšit konkurenceschopnost evropských vinařů, zlepšit pověst evropských vín a zvýšit podíl evropských producentů vína jak uvnitř EU, tak v zahraničí. Zároveň usiluje o zjednodušení pravidel a jejich větší transparentnost a efektivnost, aby tak došlo k vyrovnání nabídky a poptávky. Důležitou součástí reformy je snaha o zachování tradice vinařství a jeho environmentální role ve venkovských oblastech. [25]

4.1.4 Tržní řád komodity víno v EU a cenová tvorba Komodita víno má v EU zaveden tržní řád pouze pro stolní víno. To znamená, že jednotné předpisy a sledování cen platí pouze pro stolní víno. Sledování tržních cen ostatních produktů vinohradnictví a vinařství řeší legislativa jednotlivých členských států odlišně. Všechna ostatní sledování cen vyplývající z nařízení ES má charakter pouze statický. Ke statickým informacím patří i údaje potřebné ke stanovení tzv. ,,orientační ceny stolního vína“. Na tuto cenu pak navazují další ceny z ní vypočítané, jako například ,,výkupní cena“, která představuje 92% orientační ceny a ,,minimální cena“, která představuje 82% orientační ceny. Orientační cena stolního vína platí pro celý hospodářský rok. Je stanovena na základě průměru orientačních cen posledních dvou hospodářských let a na základě cenového vývoje během běžného hospodářského roku. [26]

39

Dále se z tržních cen v rámci EU zjišťuje průměrná cena výrobců pro každý reprezentativní trh příslušného stolního vína. Podle rozsahu trhů v jednotlivých členských státech odpovídá reprezentativnímu trhu v České republice celá ČR. Nemůžeme rozdělit na moravskou a českou část trhu, protože česká část nesplňuje podmínku minimálně 2000 ha vinic pro vznik trhu. Členské státy vytváří pro každý reprezentativní trh výbor pro stanovení ceny. V tomto výboru jsou zastoupeni všichni dotčení

obchodní

reprezentativním o obchodních

partneři trhu.

v poměru

Probíhá

transakcích

mezi

k jejich

minimálně výrobci

hospodářské

1x a

týdně

váze

na

daném

vyhodnocení

informací

vytvořeným

výborem

kupujícími

pro stanovení ceny. Vyhodnocují se jen informace o obchodních transakcích, které udávají prodej minimálně v množství 3000 litrů vína. Vyhodnocené informace jsou zaslány na Ministerstvo zemědělství příslušného státu. Ministerstvo zpracuje údaje o druhu vína, jeho ceně a prodávaném množství, které sděluje Komisi. Poté Komise zveřejní poměrnou cenu výrobců pro každý druh vína a reprezentativní trh a reprezentativní ceny ES pro jednotlivé druhy stolních vín, které byly stanoveny z cen zjištěných v daném týdnu. Reprezentativní cena se stanovuje Komisí jako vážený průměr všech zjištěných průměrných cen pro každý druh a trh. Na tuto cenu se vztahuje řada různých opatření EU jako např. smlouvy o skladování, podpora destilace apod. [26] Další důležitá část je ochrana trhu. Komise spočítá paušální dovozní hodnotu dovezeného moštu (vážený průměr dovozních cen podle původu) a všechny podezřelé dovozní

ceny

se

srovnávají

s reprezentativními

cenami

na

světovém

trhu

nebo dovozním trhu EU. Členské státy musí měsíčně informovat Komisi o nejnižších cenách dováženého zboží. Tato hlášení pak s dalšími informacemi slouží ke stanovení nabídkové ceny. Současně se stanovují doporučené ceny. Je-li nabídková cena doplněná o clo nižší než doporučená cena, stanovuje se na daný dovoz vyrovnávací dávka. Dále cena sazenic stejně jako kvalitního vína, hroznů apod. s výjimkou dovozů není regulována EU a tudíž každý členský stát je zjišťuje v rámci svých potřeb pro ochranu tuzemského trhu.

40

4.1.5 Zásahy do podnikání a obchodu uvnitř EU V rámci společného trhu EU nejsou pro pohyb zboží uvnitř unie stanovena žádná cla ani kvóty. Pro dovozy ze zemí, které nejsou součástí ES, platí společný celní sazebník. Vzhledem k neexistenci hraničních kontrol a celního řízení mezi státy EU byla zakotvena povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Neplnění těchto povinností je sankcionováno. Statistikou vnitřního obchodu se zabývá systém INTRASTAT. [6] Povinnost vykazovat měsíčně statistické údaje má každý podnikatel v období 12 měsíců, jehož hodnota zboží přesáhne při dodání nebo odeslání do jiné země EU hodnotu 4 mil. Kč nebo při odebrání (přijetí) zboží z jiné členské země 2 mil. Kč. Povinnost vykazovat data pro INTRASTAT však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH. [6]

4.1.6 Celní unie a vnější obchodní politika EU Evropská unie je celní unií vytvořenou v souladu s pravidly WTO, jejíž hlavní snahou je odstraňování překážek obchodu a pomoc nejchudším zemím světa. Evropská unie má společný celní kodex a společný celní sazebník, který je schvalován každoročně v říjnu a uveřejňován v Úředním věstníku EU. [6] Evropský celní sazebník je v podobě Integrovaného tarifu Evropského společenství (TARIC) vydáván pro dovozce i vývozce. TARIC je k dispozici na internetových stránkách Celní správy České republiky (www.cs.mfcr.cz). Jednou ročně je vydáván v Úředním věstníku. Česká verze TARICu, doplněná Celní správou o národní opatření (sazby z přidané hodnoty, spotřebních daní a některá další netarifní opatření), je vydávána pod názvem Český integrovaný tarif EU. V roce 2008 došlo k výrazné změně – od 1. 8. 2008 se licence na dovoz vína nevydávají. V období od 1. 1. 2008 do 31. 7. 2008 bylo vydáno 415 dovozních licencí pro 59 subjektů, na celkové množství 68 789 hl vína. Nejvíce žádostí bylo podáno na dovozy vína z Chile v množství 23 955 hl vína. [6]

41

Tabulka č. 8 Dovoz vína ze států mimo EU Stát (mimo EU) Chile Makedonie Moldávie Jižní Afrika Argentina

Množství dovezeného vína v hl 23 955 14 043 8 387 7 527 7 476

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

4.1.7 Pravidla pro výrobu a kontrolu vývoje vinařského potenciálu EU Členské státy Evropské unie sledují na základě ročního zjišťování vývoj ploch užitných k produkci vegetativního množitelského materiálu. Informace o sklizni a stavu zásob hlásí každý rok: a) producent hroznů určených k přípravě vína b) producent moštu a vína a obchodník, s výjimkou maloobchodníků Jestliže vývoj společné vinařské politiky nevyžaduje, aby hlášení o stavu zásob byla odevzdána před sklizní, odevzdávají se hlášení o sklizni a stavu zásob současně v každém členském státě do 31. prosince. Státy EU předají každoročně před 1. zářím Komisi informaci o vývoji vinařského potenciálu se stavem ploch osázených révou na jejich území. [26] Informace o stavu ploch se zhotovuje pro následující zeměpisné jednotky: • Německo a Rakousko: pěstitelské oblasti • Francie: departmenty • Itálie: provincie • Řecko: „Nomoi“ • Španělsko: provincie a regiony • Portugalsko: regiony • pro ostatní členské státy: jejich celé území

42

Komise předloží Radě každoročně před 1. prosincem s ohledem na informace států zprávu o vývoji vinařského potenciálu. Tato zpráva uvádí vztah mezi produkčním potenciálem a možnostmi užití a obsahuje vyhodnocení předpokládaného vývoje tohoto vztahu. Na základě této zprávy může Rada na návrh Komise rozhodnout kvalifikovanou většinou odlišně, že členské státy, pokud je to opodstatněné vývojem trhu stolním vínem, mohou udělit povolení k nové výsadbě vinic určených k produkci stolního vína. Současně Rada stanoví podmínky pro udělování tohoto povolení.

4.1.8 Změny podmínek v českém vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU Vinohradnictví a vinařství je v Evropské unii upraveno bezprostředně závaznými předpisy práva Evropských společenství a těmito se řídí. Vinařství je definováno tak, že kterákoliv činnost související s výrobou vína je považována za vinařství v plném rozsahu a se všemi povinnostmi. Nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, vychází z toho, že původní zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ani po novelizaci nebyl plně slučitelný s předpisy Evropské unie, proto bylo třeba vypracovat nový zákon, který naplňuje evropské právo a zharmonizoval náš právní řád v oblasti vinohradnictví a vinařství se zeměmi Evropské unie.

Přehled změn: • ruší se cla, kvóty nebo dotace na dovoz a vývoz vína v rámci EU, • pro dovoz vína ze třetích zemí (tj. zemí mimo EU) je nutné mít dovozní licenci a sazba cla se bude řídit platným celním sazebníkem EU, • zákaz výsadby nových vinic o ploše nad 10 arů libovolně, ale pouze na základě udělených národních práv na novou výsadbu vinic pro Českou republiku nebo bude možná opětovaná výsadba, • stanovení maximálního hektarového výnosu, po jehož překročení bude víno moci být uvedeno do oběhu pouze jako stolní, • stolní vína se mohou vyrábět pouze z vín nebo čerstvých vinných hroznů pocházejících z území rozšířené EU,

43

• zavedeny nové typy podpor, např. na restrukturalizaci vinic, na vývoz některých vín do třetích zemí apod., • mísení vín z EU a třetích zemí je zakázáno, stejně jako mísení vín z třetích zemí dovezených na území EU, • cukernatost moštu bude možno zvyšovat pouze o 4,3° NM ve vinařské zóně B (Morava) a o 5,9° NM ve vinařské zóně A (Čechy), • přesná pravidla pro výrobu odalkoholizovaných a nízkoalkoholických vín a nápojů z vína, • kontrola odstranění vedlejších produktů z výroby vína (kaly a výlisky), • ukončení podpory na výsadbu nových vinic , • zavádění nové kategorie vín pod názvem ,,zemské víno“ neboli stolní víno se zeměpisným označením – je jakýmsi mezistupněm mezi stolním a jakostním vínem. Tato vína mohou být označena jak odrůdou, tak i ročníkem, což je jinak u stolních vín zakázáno. Zemská vína mohou být vyráběna pouze z vinných hroznů pocházejících z České republiky, • přívlastkové víno ,,kabinet“ se změnilo na označení jakostní víno s přívlastkem ,,kabinetní víno“, • výroba jakostního vína známkového je možné vyrábět ze směsi hroznů různých odrůd, které splňují parametry pro výrobu jakostního vína, • nový druh přívlastkového vína ,,výběr z cibéb“. Tato vína bude možno vyrábět z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí s nejméně 32° NM, • mění se význam označení ,,šumivé víno“ a ,,perlivé víno“. Obě tyto kategorie vín bude možné vyrábět jak běžnými metodami, tak i předáním oxidu uhličitého (musí to být uvedeno na etiketě), • nová kategorie vín V.O.C. (vína originální certifikace), která budou uváděna na trh po hodnocení a zatřídění sdružením vinařů. Jedná se o obdobu hodnocení vín podobné jako ve Francii (AOC) nebo Itálii (DOC), • vyšší sankce za porušení předpisů až do výše 3 mil. Kč s cílem ochránit spotřebitele.

44

4.1.9 Registr vinic a jeho kontrola V České republice podobně jako v EU jsou registrovány všechny vinice. Vedením registru vinic je pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ve Znojmě (ÚKZÚZ), Odbor trvalých kultur, Oddělení registru vinic. V současné době registr obsahuje seznam registrovaných vinic a údaje o nich, včetně údajů o pěstitelích. Údaje o hodnocených a zatříděných vínech, provedených kontrolách pěstitelů, výrobků a osob uvádějících produkty do oběhu a údaje o produktech. Jako poslední součást registru jsou údaje podle předpisů Evropského společenství. Databáze registru je neveřejná, kde mají umožněn přístup jen organizace využívající data k výkonu své činnosti (MZe, SZPI, SZIF). Část registru je však přístupná prostřednictvím portálu farmáře. Prostřednictvím Registru vinic je spravován produkční potenciál ČR, státní rezerva pro novou výsadbu vinic, přidělování práva na opětovnou výsadbu po vyklučení vinice. Každý pěstitel je povinen ohlásit a zapsat veškeré údaje jeho činnosti do 30 dnů po provedení. Další povinností je zasílání na ÚKZÚZ následující hlášení: • do 10. září hlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, které skladuje ke dni 31. července, • do 10. prosince hlášení o sklizni, obsahující údaje o výsledcích sklizně ke dni 30. listopadu téhož roku, • do 10. prosince hlášení o produkci ke dni 30. listopadu, • oznámení o zahájení, přerušení a ukončení výroby produktů. Tabulka č. 9 Produkční potenciál vinic v ČR v roce 2007 a 2008

2007 2008 Osázených ploch vinic 17 661,7 ha 17 418,68 ha Plochy vyklučených vinic 310,7 ha 157,95 ha Plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic 820,2 ha 1 165,23 ha Rezerva - plochy nepřidělené z práv poskytunutých 242,2 ha 195,14 ha při vstupu ČR do EU - plochy přidělené a dosud nevysazené z práv poskytnutých při vstupu ČR do EU 111,6 ha 148,50 ha - plocha ostatní státní rezervy 500,2 ha 561,23 ha 19 646,6 ha 19 646,73 ha Produkční potenciál vinic - celkem Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

45

Z předchozí tabulky č. 9 je patrné, že produkční potenciál vinic v České republice v roce 2008 byl podobný jako v roce předcházejícím. Výrazně klesla plocha vyklučených vinic oproti roku 2007, což je pozitivní z důvodu neležících vinic bez využití. V roce 2008 se zvýšila rezerva vinic o 50,87 ha. Tabulka č. 10 Využití práv poskytnutých při vstupu ČR do EU

Plochy přidělené a dosud nevyužitých práv poskytnutých při vstupu ČR do EU - z toho mladý vinař Plochy již vysázené z práv poskytnutých při vstupu ČR do EU Plochy nerozdělených práv poskytnutých při vstupu ČR do EU

148,50 ha 38,20 ha 41,59 ha 195,14 ha

Zdroj: ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic

V roce 2008 bylo rozděleno 15,87 ha ploch státních rezerv – ve vinařské oblasti Morava 10,36 ha a ve vinařské oblasti Čechy 5,47 ha. Dále bylo ze státní rezervy rozděleno 0,31 ha plochy části ,,mladý vinař“ a 15,51 ha plochy části ,,ostatní“. Je nutno využít práva na novou výsadbu českými a moravskými vinaři, protože do 2 let od přidělení práva propadá nárok na výsadbu. V tabulce č. 10 je uvedeno, že lze využít 195,14 ha nerozdělených práv poskytnutých při vstupu České republiky do Evropské unie. Kontrola registrace vinic je prováděna šesti pracovníky pro potřeby ÚKZÚZ ve Znojmě, ale i pro potřeby SZIF.

Prováděné kontroly: • způsobilost půdních bloků s vinicemi v rámci dotací SAPS, • kontroly půdních bloků pěstitelů zařazených do integrované produkce pěstování révy vinné v rámci agroenviromentálních opatření, • kontrola a aktualizace registrace vinic s dokončenými pozemkovými úpravami, při kterých dochází k mnoha změnám vlastnických vztahů k vinicím, • kontrola vinic klučených a vysazovaných na základě povolení nové výsadby a práv na opětovnou výsadbu.

46

4.1.10 Trh s vínem a postavení ČR Na trhu s vínem zastává Evropská unie světovou jedničku. Podíl EU na světové produkci drží nadpoloviční většinu světového trhu, zatímco před dvaceti lety byla celosvětová produkce vína z 80 % z Evropy. Zejména díky produkci Francie a Itálie ztrácí tržní podíl na úkor rostoucí produkce z Asie a Ameriky. Změnilo se však také spotřebitelské chování Evropanů. V tradičních vinařských zemích jako Francie, Itálie nebo Portugalsko spotřeba vína klesla na polovinu, naopak ve spotřebě stoupají „nové“ země jako Anglie, Dánsko či státy Beneluxu. Česko tak na žebříčku spotřeby předběhlo Holandsko a Anglie, přestože také česká spotřeba vína roste. Na evropském trhu narostla spotřeba hlavně díky spotřebě nových členských zemí EU, čímž se snížily přebytky na trhu EU. Největší přebytky má jednoznačně Španělsko, jehož dotovaný export stolního vína je na trhu EU citelný. Evropa vyváží víno nejvíce do Spojených států a Ruska. [24] Počet pěstitelů vinařských podniků v EU výrazně klesá, dochází k redukci počtu podniků, přestože se celková plocha vinic nesnižuje. V tomto smyslu jde především o Itálii, která statisticky klesla o třetinu z 1200 firem na necelých 800 podniků, u Francie je procentuální pokles ještě výraznější. [24] V České republice v posledních dvaceti letech produkce vína kolísá a vyplývá z množství a kvality úrody, která je závislá na lokálních klimatických podmínkách, resp. jejich kolísání. Dovoz vína do Česka v posledních letech od vstupu do EU stále narůstá, je to asi litr na osobu za rok, ale stejně tak narůstá spotřeba, takže to není závažný problém na českém trhu. Zjevnou změnou na českém trhu je nárůst lahvového vína přes 1500 hl/rok na úkor sudového.

47

4.1.11 Vývoj zahraničního obchodu moštových hroznů a vína v rámci ČR Po vstupu České republiky do Evropské unie byla vytvořena bezcelní zóna v rámci EU a celní opatření vůči třetím zemím. Tento vývoj přinesl zvýšení vývozu a dovozu vína v rámci ČR, dále pak snížení dovozu moštových hroznů a postupné zvýšení vývozu moštových hroznů, jak je vidět z následujícího obr. č. 18.

14000 12000

Dovoz

10000

Vývoz

8000 6000 4000 2000

8 /2 00

/2 00

7 20 07

20 05

20 06

/2 00

5 20 04

/2 00

4 20 03

/2 00

3 /2 00 20 02

6

0

Obr. č. 18 Dovoz a vývoz moštových hroznů v rámci České republiky v letech 2002 - 2008 (t) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Ve vinařském roce 2003/2004 byl vrchol dovozu moštových hroznů do ČR (12 338 t), poté klesal až do roku 2005/2006 na hodnotu 3214 t. Nejnižší stav dovozu je zaznamenán v roce 2007/2008 s hodnotou 2760 t moštových hroznů. Po zahraničním obchodu moštových hroznů následuje zahraniční obchod s vínem. Dovoz vína do ČR každoročně stoupá a tento trend je očekáván v následujících letech. Celkový dovoz vín do ČR se zvýšil oproti vinařskému roku 2006/2007 o 14% na celkových cca 1 525 tis. hl (cca 3 300 mil. Kč), jak dokumentuje obr. č. 19. Ve vinařském roce 2004/2005 lze vidět největší vzestup dovozu vína do ČR, příčinou bylo zrušení hranic a vytvoření bezcelní zóny EU.

48

1800000 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0

Dovoz Vývoz Lineární (dovoz)

20 07 /20 08

20 06 /20 07

20 05 /20 06

20 04 /20 05

20 03 /20 04

20 02 /20 03

Lineární (vývoz)

Obr. č. 19 Dovoz a vývoz vín v rámci České republiky v letech 2002 - 2008 (v hl) Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

Vývoz vína z České republiky je prokazatelně nižší, jak dovoz do ČR. Pro představu vývoz vína z ČR ve vinařském roce 2007/2008 se rovná 10% celkového dovozu vína do ČR a je to nejvyšší podíl, který byl dosažen po vstupu ČR do EU. Ve vinařském roce 2007/2008 došlo ke zvýšení objemu vývozu vín o 110 % oproti vinařskému roku 2006/2007. Zajímavý je rozdíl mezi vinařským rokem 2007/2008 a 2002/2003, kdy vývoz činil 20 819 hl vína a tvořil 14% vývozu roku 2007/2008. Následný obr. č. 20 dává přehled o dovozu a vývozu vín v rámci ČR v jednotlivých měsících roku 2007 a 2008.

250

Dovoz 2008 Dovoz 2007 Vývoz 2008 Vývoz 2007

1000 hl

200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

Měsíc

Obr. č. 20 Dovoz a vývoz vína ČR v měsíčních intervalech v roce 2007 a 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [6]

49

Z předcházejícího obr. č. 20 je zřejmé, že dovoz vína měl v roce 2007 vysoký nárůst v měsíci březen, kdy činil 200 tisíc hl a naopak nejnižší dovoz byl zaznamenán v lednu - 100 tisíc hl vína. Vývoj vývozu nezaznamenal žádné velké výkyvy. Patrné je zvýšení vývozu v měsíci březen na 24 tisíc hl a nelze opomenout snížení vývozu v zimním období. Vývoj dovozu v roce 2008 lze popsat takto: V měsících červen a červenec byl dovoz vína nejvyšší za celý rok. Následoval každoměsíční pokles až do listopadu na 107 tisíc hl.

4.2 Analýza vývoje odvětví vinohradnictví a vinařství v podoblasti Znojemské Znojemská vinařská podoblast leží ve vinařské oblasti Morava a je tvořena častí území okresů Znojmo a Brno-venkov a územím obce Kojetice v okrese Třebíč. Tato podoblast vznikla se vstupem ČR do EU sloučením oblasti Znojemské a části Brněnské v květnu 2004 v souvislosti s novým upořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb.

Vlastní plocha vinic činí 3156 ha rozkládající se na ploše

91 vinařských obcí, kde hospodaří 1140 pěstitelů vinné révy, což dokumentuje obr. č. 21. 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. č. 21 Vývoj počtu pěstitelů v podoblasti Znojemské v letech 1997 - 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno

50

Předcházející graf vývoje počtu pěstitelů v podoblasti Znojemské prokazatelně ukazuje značný nárůst pěstitelů v roce 2004. Nejedná se o růst počtu pěstitelů na původním území vymezeném jako původní oblast Znojemská, ale o důsledek nového uspořádání vinařských oblastí. Data za původní oblast po této organizační změně již nebyla dostupná. Následně se tento stav drží na stejné úrovni a nejsou viditelné výkyvy vyjma nárůstu v roce 2005.

4.2.1 Plochy vinic Po vstupu ČR do EU výměra ploch vinic každoročně klesá až do roku 2008, tento stav se změnil v roce 2009, kdy se plocha vinic držela na úrovni roku předcházejícího. Plocha vinic podoblasti Znojemské v roce 2008 činila 18% výměry plochy celé České republiky. 4 000,00 3 500,00 3 000,00 2 500,00 2 000,00 1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obr. č. 22 Plocha vinic v podoblasti Znojemské v letech 1997 - 2009 (v ha) Zdroj: SVZ réva vinná a víno

Výsadba vinic se projevila i v této vinařské podoblasti, jak dokumentuje obr. č. 22, kde je vidět rostoucí vývoj ploch vinic od roku 2001 do začátku roku 2004, kdy ČR ještě nebyla součástí EU a neplatilo spojení vinařské oblasti Znojemské a části Brněnské oblasti. Skutečný stav výsadby vinic prokazatelně zobrazuje obr. č. 23, kde lze vidět vysoká výsadba v letech 2003 a 2004. Jak je uvedeno u vývoje výsadby celé ČR, tak platí i v podoblasti Znojemské, že tento stav je způsobený změnou podmínek v poskytování podpory Vinařských fondem a MZe ČR na restrukturalizaci vinic. 51

350 300 250 200 150 100 50 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obr. č. 23 Výsadby vinic v podoblasti Znojemské v letech 1997 – 2009 (v ha) Zdroj: ÚKZUZ - oddělení registru vinic

V roce 2004 se pohybovala výsadba vinic v podoblasti Znojemské na nejvyšší hektarové hodnotě – 336,9 ha. V roce 2005 následoval velký pád výsadby až na hranici 17,3 ha, což činí pokles o 95% oproti předcházejícímu roku. Tento nízký stav pokračoval do roku 2008 a znatelné zvýšení výsadby lze pozorovat až v roce 2009. V následujícím obrázku č. 24 vidíme početní zastoupení vinic dle velikosti v podoblasti Znojemské za rok 2005 a 2008.

800 700 600 500 400

2008

300

2005

200 100 0 do 0,1 ha

do 0,2 ha

do 0,5 ha

do 1 ha

do 5 ha

nad 5 ha

Obr. č. 24 Struktura vinic podoblasti Znojemské dle velikosti v letech 2005 a 2008 Zdroj: ÚKZUZ – oddělení registru vinic

Z uvedeného porovnání na obr. č. 24 je vidět vysoký počet vinic do 0,1 ha. Dle ročního porovnání je významnější rozdíl jen u vinic do 0,1 ha a vinic nad 5 ha. V roce 2005 bylo o 145 vinic se zastoupením do 0,1 ha méně než v roce 2008.

52

Problémem podoblasti Znojemské je nevyhovující věková struktura vinic, kde v roce 2009 je malé procento mladých vysazených vinic do 4. roku věku. Naopak počet přestárlých a starých vinic se nadále zvětšuje, což představuje nemalou hrozbu pro české vinařství. Následující grafy č. 25 a 26 ukazují změnu stáří vinic v roce 2005 a 2009.

Staré vinice od 30 do 50 let 15%

Přestárlé vinice nad 50 let 1%

Mladé výsadby do 4. roku 27%

Mladé plodné vinice od 4. roku do 10. roku 9%

Plodné vinice do 30 let 48%

Obr. č. 25 Věková struktura vinic v podoblasti Znojemské k 31. 12. 2005 Zdroj: ÚKZUZ – oddělení registru vinic

Na obr. č. 25 je prokazatelně vidět důsledek restrukturalizace vinic před vstupem ČR do EU – celkový podíl mladé výsadby do 4. roku činí 27%. Následné čtyřleté období změnilo procentní zastoupení mladých výsadeb na 5%. Takový vývoj stárnutí vinic je nevyhovující z hlediska snižování výnosů vinných hroznů a následné produkce vína. Staré vinice od 30 do 50 let 21%

Přestárlé vinice nad 50 let 1%

Mladé výsadby do 4. roku 5%

Plodné vinice do 30 let 40%

Obr. č. 26 Věková struktura vinic v podoblasti Znojemské k 31. 12. 2009 Zdroj: ÚKZUZ – oddělení registru vinic

53

Mladé plodné vinice od 4. roku do 10. roku 33%

4.2.2 Produkce vinných hroznů a vína Plocha plodných vinic v podoblasti Znojemské se pohybuje na úrovni 3 tis. ha a průměrná sklizeň vinných hroznů dosahuje v posledních dvou letech okolo 21 tis tun. Z hroznů vyrobených v podoblasti Znojemské lze vyrobit zhruba 146 tisíc hl vína.

Tabulka č. 11 Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2000 – 2008 v podoblasti Znojemské

2000

2001

2002

Plocha (ha) 1930,17 1913,5 2065 9 767 9 606 10 738 Sklizeň (t) 5,02 5,2 Výnos (t/ha) 5,06

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2385,6 3461,9 13 598 19 387 5,7 5,6

3460,4 15 918 4,6

3387,9 3252,7 3156 12 535 21 468 20 830 3,7 6,6 6,6

Zdroj: SVZ réva vinná a víno

Jak dokumentuje tabulka č. 11, vývoj ha výnosů hroznů podoblasti Znojemské se v letech 2000 – 2008 pohyboval v rozmezí od 3,7 t/ha v roce 2006 do 6,6 t/ha. Vlivem nepříznivých klimatických podmínek byly v letech 2005 – 2006 nejmenší ha výnosy. Je nutné připomenout, že vysoký nárůst plochy a sklizně vinných hroznů v roce 2004 je způsoben novým zákonným uspořádáním vinařských oblastí a podoblastí. 8 7

Výnos t/ha

6 5 4 3 2 1 0 1960 1970 1980 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008

Obr. č. 27 Vývoj ha výnosů vinných hroznů podoblasti Znojemské v letech 1960 až 2008 Zdroj: SVZ réva vinná a víno

Vývoj produkce vinných hroznů v oblasti Znojemské před vstupem České republiky do Evropské unie každoročně stoupal až na hranici 13 600 tun. Po vstupu ČR do EU došlo v podoblasti Znojemské k výkyvům produkce vinných hroznů v letech 2005 a 2006 v důsledku nízkých výnosů vinic. V roce 2006 produkce klesla na hranici 54

12 500 t vinných hroznů. Podobně jako v roce 2004 byly následné roky 2007 a 2008 produkčně nadprůměrné – vyrobeno průměrně 21 000 tun hroznů. 25000 20000 15000 10000 5000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. č. 28 Produkce vinných hroznů v podoblasti Znojemské v letech 1997 – 2008 (t) Zdroj: SVZ réva vinná a víno

Z obr. č. 28 lze vidět velmi nízký stav výroby vinných hroznů v roce 1997 způsobený výnosem 1,21 t/ha. Produkce vinných hroznů v podoblasti Znojemské v roce 2008 tvoří 21 % z celkové výroby České republiky. Následující obr. č. 29 dokumentuje produkci vína v podoblasti Znojemské. Výroba vína je přímo závislá na produkci vinných hroznů a podle sklizně se odvíjí produkce vína. 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. č. 29 Produkce vína v podoblasti Znojemské v letech 1997 - 2008 (v hl)

Vývoj předcházejícího grafu vypovídá o stoupající výrobě vína, který začal již v roce 1997, v době jedné z nejnižší produkce vůbec. Z obr. č. 29 je zřejmé náhlé zvýšení výroby vína v roce 2004. Jedná se o důsledek nového uspořádání vinařských oblastí. Údaje za nový celek, podoblast Znojemskou, 55

ukazují, že následné roky 2005 – 2006 zaznamenaly pokles výroby cca o 55 tisíc hl vína v porovnání s roky 2007 a 2008, kde byla výroba na nejvyšších hodnotách v průměru 145 tis. hl. Produkce vína roku 2008 v podoblasti Znojemské (145 tis. hl) zaujímá 17% podílu produkce ČR v roce 2008 (840 tisíc hl).

4.2.3 Vývoj podoblasti Znojemské v kontextu vývoje českého vinohradnictví a vinařství Vinařská podoblast Znojemská ve srovnání s vývojem celého vinohradnictví a vinařství České republiky má řadu společných znaků, ale vykazuje i určité odchylky ve vývoji v rámci analyzovaného odvětví. Charakterizované změny podmínek pro pěstování vinné révy po vstupu ČR do Evropské unie jsou významným podmětem, který celkově změnil podmínky a dotkl se vývoje celé ČR i podoblasti Znojemské. Vývoj ploch vinic po vstupu ČR do EU v podoblasti Znojemské klesá, naopak celkově na celém území ČR každoročně stoupala až na pokles v roce 2008. Klesající výměra ploch vinic v podoblasti Znojemské je důsledkem zavedení opatření společné organizace trhu s vínem a do značné míry souvisí s nadprodukcí vína na evropském trhu. Podpora je z toho důvodu zaměřena na odchod z vinohradnické činnosti a dobrovolný režim klučení vinic (likvidaci vinic). Srovnání struktury vinic dle velikosti ukazuje na rozdílný vývoj v podoblasti Znojemské v porovnání s ČR. V této podoblasti v porovnání počtu pěstitelů a plochy osázených vinic s ostatními vinařskými podoblastmi vycházejí tyto poznatky: − plocha vinic v podoblasti Znojemské je výrazně větší jak počet pěstitelů vinné révy, což je typické pro koncentraci a posílení role velkých producentů vína na úkor menších pěstitelů, − v ostatních podoblastech Moravské vinařské oblasti je tento trend opačný s výjimkou Mikulovské, − celkově v ČR se na trhu vyskytuje převaha malých pěstitelů vinné révy. Věková struktura vinic podoblasti Znojemské se v roce 2008 významně nelišila v porovnání s ČR. Z přehledu uvedeného v této práci lze vidět nepatrný rozdíl v mladší 56

věkové struktuře vinic podoblasti Znojemské vůči celému českému vinařství. Zajímavý je však rozdíl struktury výsadeb této podoblasti v letech 2005 a 2009, kdy je v roce 2005 významný podíl mladé výsadby vinic vlivem podpory výsadby před vstupem do EU. Po vstupu do EU jsou také poskytovány podpory na restrukturalizaci vinic, ale v menší míře, což se projevuje ve snížení výsadeb právě ve vinařské podoblasti Znojemské. Ve výsadbě vinic dle vývoje v letech 1997 – 2009 lze konstatovat, že vliv vstupu do EU je zde prokazatelně vidět výrazným poklesem výsadby z důvodu omezení rozšiřování vinic a změnou struktury podpor na restrukturalizaci vinic. Vývoj České republiky vzhledem k podoblasti Znojemské se výrazně neliší, patrný rozdíl této podoblasti je zaznamená jen v roce 2001 – pokles výsadby vinic. Vývoj hektarových výnosů - po vstupu ČR do EU se ha výnosy vinných hroznů podoblasti Znojemské pohybovaly na úrovni českého vinařství a následně v letech 2007 a 2008 tato podoblast převyšovala ha výnosy ČR i v důsledku příznivého průběhu počasí. Vývoj ha výnosů ovlivňuje stav produkce vinných hroznů a následnou výrobu vína. Trend vývoje produkce vinných hroznů v podoblasti Znojemské po vstupu ČR do EU je obdobný jako v celém českém vinařství. Produkce vína se významně lišila pouze v roce 2007, kdy v podoblasti Znojemské se objem výroby vína zvýšil na rozdíl od stagnující produkce v ČR obecně. V dalších letech po vstupu do EU byl vývoj charakterizované podoblasti srovnatelný s celým českým vinařstvím. Produkce vína je zaměřena na otázky růstu kvality vína, kdy je nutno dodržovat pravidla při výrobě vína, zákaz mísení evropských a dovážených vín nebo zákaz lisování vinných kalů. Celková nabídka vína v ČR přesahuje poptávku po víně a z tohoto důvodu společná organizace trhu s vínem vytváří mechanismy regulace trhu. Tato regulace trhu je prováděna podporou soukromého skladování, přiznávání destilačních prémií pro část sklizně, z níž nebylo vyprodukováno víno.

57

5 Závěr Celé zemědělství v České republice a speciálně sektor vinohradnictví a vinařství prodělal důležité změny, a to jak v pozitivním, tak i v negativním slova smyslu. Největší rozkvět nastal v 15. a 16. století, kdy byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. V tehdejší době bylo pěstování révy vinné upraveno a řízeno tzv. horenským právem, což byly předpisy o sousedském právu, o trestech, o vzdělání vinic, o správě viničních hor a daních z produkce. V 19. století došlo ke zničení velké části vinic z důvodu rozšíření škůdce révokaza. V průběhu 20. století byla založena vinařská družstva na pomoc rekonstrukce vinohradnictví. V době kolektivizace zemědělství byly založeny vinařské závody, kdy bylo centrálně plánované hospodářství. Z tohoto důvodu cenu a kvalitu vína stanovovala státní správa. Další významné změny nastaly koncem 90. let minulého století. V první řadě došlo k přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržnímu hospodářství. Konkrétně šlo o zrušení systému produkčních i spotřebitelských dotací. Tato změna vyvolala růst spotřebitelských cen. Prvním opatřením v samostatné České republice bylo schválení prvního vinařského zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který obsahoval podmínky a pravidla společné organizace trhu s vínem. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl změnou, na níž museli pěstitelé vinné révy a vinaři adekvátně reagovat. Byla přijata pravidla společné zemědělské politiky (SZP), došlo ke změnám v organizaci trhu, cenové politice a nárůstu konkurence na rozšířeném trhu vlivem vytvoření bezcelní zóny EU. Sektor vinohradnictví a vinařství je v Evropě typický přesyceným trhem, převahou nabídky nad poptávkou. Rozšířením Evropské unie v roce 2004 o další vinařské státy byla situace ještě komplikovanější. Nastávají problémy s financováním a podporou tohoto sektoru a konkurenceschopností evropských států. Z tohoto důvodu byla založena společná organizace trhu s vínem, jejímž cílem je především zvýšit konkurenceschopnost výrobců vína v Evropské unii, poskytnout pomoc v získání silného postavení na světovém trhu, vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, zachování tradice ve výrobě vína EU a posílení struktury venkovských oblastí. Po vstupu ČR do EU byla zavedena některá omezující opatření, jako například 58

stanovení maximálního hektarového výnosu a zákaz rozšiřování ploch vinic z důvodu nadprodukce vína. Všechny uvedené změny často motivují zemědělce resp. pěstitelé vinné révy zapojit se do dalších fází komoditního řetězce a získat tak konkurenční výhodu. Z tohoto důvodu se větší mírou podílejí na koncové ceně výrobku a lépe reagují na požadavky spotřebitelů bez dalších zprostředkovatelů. V českém vinařství došlo k rozdělení území ČR na dvě vinařské zóny, které se liší požadavky na minimální cukernatost hroznů a minimální obsah alkoholu ve výsledném produktu – víně. Čechy spadají do zóny A, kde se nachází 2 vinařské podoblasti (Litoměřická a Mělnická). Morava patří do zóny B, která se dále člení na 4 vinařské podoblasti (Mikulovská, Znojemská, Slovácká a Velkopavlovická). Vinařská podoblast Znojemská ležící ve vinařské oblasti Morava vznikla se vstupem ČR do EU sloučením oblasti Znojemské a části oblasti Brněnské v květnu 2004 v důsledku nového uspořádání vinařských oblastí. V souvislosti

s aplikací

opatření

společné

organizace

trhu

s vínem

(SOT s vínem) vznikly nové podmínky pro pěstování révy vinné v České republice platné i pro podoblast Znojemskou. Jako první z těchto podmínek je regulace nabídky vína. Tato změna souvisí s vysokou nadprodukcí vína v Evropské unii, proto SOT s vínem zakazuje další rozšiřování vinic o ploše nad 10 arů. V současné době je povolena pouze opětovná výsadba na obnovu vinic. Zákaz rozšiřování vinic je zacílen převážně proti dalšímu rozšíření vinic produkující nekvalitní stolní vína. Jediná výjimka, kterou Evropská unie poskytuje, se zaměřuje na novou výsadbu pro kvalitní vína stanovené pěstitelské oblasti. Dle reformy SOT s vínem na podporu kvality je nutno dodržovat při produkci soubor daných enologických pravidel – např. přidávání látek do vína nebo zvyšování stupně alkoholu. Další změna podmínek jedná o ochraně zeměpisných označení výrobních oblastí, koncept jakostních vín musí být založen na vínech s chráněným zeměpisným označením a chráněným označení původu, zákaz mísení místních a dovážených vín či zákaz lisování vinných kalů. Důležitou změnou je povolení zvýšení cukernatosti moštu o 4,3° NM, kdy za mimořádných okolností lze požádat o její zvýšení. Evropská unie v důsledku přebytků vína zavádí mechanismy regulace trhu - reguluje trh podporou soukromého skladování, dále přiznává destilační

59

prémie pro část sklizně, z níž se nevyrobí víno. Významným opatřením ke snížení přebytku vína přispívá dobrovolný režim klučení. Nedílnou součástí změn podmínek v podoblasti Znojemské a v celé ČR je stanovení maximálního ha výnosu, po jehož překročení bude víno uvedeno do oběhu pouze jako stolní víno. Zavedení nových podpor na restrukturalizaci vinic a vývozu vín do třetích zemí. Dále se zavedla nová označení vín – zemské víno a V. O. C. Významnou změnou vycházející ze zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, je zákaz prodeje hroznů a vína z neregistrovaných vinic. Jako hrozbou za porušení výše uvedených podmínek a předpisů je zavedena sankce do výše až 3 mil. Kč s cílem ochránit spotřebitele. Komodita víno má v EU zaveden tržní řád pouze pro stolní víno. Sledování tržních cen ostatních produktů vinohradnictví a vinařství řeší legislativa České republiky. Tržní ceny se dělí na: orientační, výkupní a minimální cenu stolního vína. Dále se zjišťuje průměrná cena výrobců pro každý reprezentativní trh – celá ČR. Z této průměrné ceny výrobců pro každý druh vína a reprezentativní trh vznikne reprezentativní cena ES pro jednotlivé druhy stolních vín. Členské státy musí měsíčně informovat o nejnižších cenách dováženého zboží z důvodu stanovení nabídkové ceny, která doplněná o clo stanovuje vyrovnávací dávku vyrovnávající doporučenou cenu členských států. Po vstupu ČR do EU byl zřízen registr vinic v souladu s nařízením rady a Komise EU v návaznosti na zákon č. 321/2004 Sb., který registruje všechny vinice v oblastech a podoblastech ČR. Vedením registru vinic je pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Každý pěstitel vinné révy je povinen ohlásit a zapsat údaje o jeho činnosti do 30 dnů po provedení. Tato organizace je přínosem pro zjištění vývoje a stavu vinohradnictví a vinařství jak na území ČR, tak i EU. Pro pohyb zboží v rámci společného trhu Evropské unie neplatí žádná cla ani kvóty. Pro stanovení vývoje obchodů v rámci EU je povinnost evidovat statistické údaje v systému INTRASTAT. Evropská unie má společný celní sazebník uveřejněný v Ústředním věstníku. Na dovoz vína ze států mimo EU byly vydávány licence do 1. 8. 2008, po tomto datu se licence nevydávají.

60

Současné změny podmínek a tržního řádu s aplikací společné organizace trhu s vínem má za cíl zvýšit konkurenceschopnost vinohradníků a vinařů, zlepšit pověst vín a zvýšit podíl producentů vína jak uvnitř Evropské unie, České republice nebo v charakterizované podoblasti Znojemské. Podoblast Znojemská vznikla po vstupu ČR do EU vlivem nového vinařského zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Odvětví vinohradnictví a vinařství v této podoblasti je vývojově podobné českému vinařství obecně – vyskytují se jen mírné výkyvy. Analýza vývoje je ovlivněna zmíněnou změnou v uspořádání oblastí a podoblastí v roce 2004, kdy viditelné zvýšení stavů ve zkoumaných ukazatelích je v důsledku spojení oblasti Znojemské a části Brněnské po vstupu do EU. Početní stav pěstitelů vinné révy v podoblasti Znojemské v roce 2008 činil 6% z celkového stavu ČR. Nejvyšší nárůst pěstitelů byl zaznamenán v roce 2005, kdy se zastavil na hodnotě 1254 a následné období 2006 – 2008 se v tomto ohledu nevyrovnalo zmíněnému roku. Plocha vinic před rokem 2004 stoupala a následné období 2004 – 2008 znamenalo snížení stavu v důsledku omezení rozšiřování vinic opatřením společné organizace trhu s vínem. Výrazná výsadba vinic se projevila následkem podpory na restrukturalizaci vinic v letech 2002 – 2004. Tato podpora byla poskytována Vinařským fondem a MZe ČR. Vzhledem k výsledku vývoje výsadby v letech 2005 – 2009 lze říci, že podpora v období, kdy ČR nebyla součástí EU, byla důležitým faktorem v této charakterizované podoblasti. Porovnání výměry vinic podoblasti Znojemské v roce 2008 ukázalo, že nejvíce osázené plochy zaujímá výměra 0,1 ha vinic – v roce 2005 byla tato výměra také dominantní vzhledem k ostatním výměrám vinic. Pro tuto podoblast je však charakteristická vyšší výměra vinic než počet pěstitelů z důvodu větší koncentrace vinařských podniků zaměřující se na velkovýrobu vína. Analýzou věkové struktury vinic jsem došel k tomuto závěru: vzhledem k vývoji věkové struktury vinic v podoblasti Znojemské v letech 2005 a 2008 je negativním jevem stárnutí vinic v důsledku omezení podpory na restrukturalizaci vinic. Tento zhoršující stav se promítne ve snižování výnosů vinných hroznů a produkci vína i do budoucna. V této souvislosti se ukazuje jako nezbytné zastavit tento negativní vývoj zvyšování stavu vinic mezi 30. a 50. rokem, které se stávají nerentabilní. A to, i když se v současnosti úroveň ha výnosů v podoblasti Znojemské v letech 2000 – 2008

61

pohybovala v rozmezí 3,7 t/ha do 6,6 t/ha, což je v porovnání s celou ČR úroveň vyšší a promítá se zde i pozitivní vliv klimatických podmínek v této oblasti. Produkce

vinných

hroznů

v podoblasti

Znojemské

každoročně

stoupá

s výjimkou roků 2005 a 2006, kdy byly nízké ha výnosy vinných hroznů zapříčiněné nepříznivým počasím. V letech 2007 a 2008 vinice vyprodukovaly nejvíce vinných hroznů vůbec, což je přisuzováno zejména tomu, že začaly plodit právě nově vysázené vinice z vysokých výsadeb v letech 2002 – 2004. Výroba vinných hroznů a vína je závislá na vývoji ha výnosů vinic, na kterém se promítá mnoho faktorů – klimatické podmínky a průběh počasí, kvalita péče o vinice, modernizace technologií a další. Evropská unie se v tomto ohledu každoročně pohybuje na vyšších výnosech z důvodu moderní technologie výroby a lepších klimatických podmínek uzpůsobené pro pěstování vinné révy. Závěrem lze konstatovat, že vstup České republiky do Evropské unie znamenal pro české vinohradnictví a vinařství důležitý krok k postupnému vyrovnání tuzemského trhu s evropským trhem. V odvětví českého vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU se promítlo v podobě pozitivních i negativních změn. Z nich je nezbytné uvést následující: Pozitivní změny: •

rozšíření trhu vlivem vytvoření bezcelní zóny EU,

•

pomoc na zvýšení konkurenceschopnosti výrobců a získání silného postavení na světovém trhu s vínem,

•

ochrana spotřebitelů a kvalitních výrobců vína zavedením sankce do výše až 3 mil. Kč za porušení podmínek a předpisů společné organizace trhu s vínem,

•

zřízení registru vinic pro zjištění vývoje a stavu vinohradnictví a vinařství ČR.

Negativní změny: •

nárůst konkurence,

•

konec podpory na restrukturalizaci vinic z prostředků Vinařského fondu a MZe,

•

stanovení maximálního ha výnosu a zákaz rozšiřování ploch vinic,

•

zvyšující se dovoz vín ze třetích zemí na evropský trh a český trh, kde je snaha o regulaci nabídky vína evropských producentů.

62

Pro celkové zlepšení vinohradnictví a vinařství ČR je nutné hledat další příležitosti pro prosazení se na trhu EU. Ten nabízí nové možnosti v tomto odvětví a je na každém vinohradníkovi a vinaři, jak se rozhodne je využít a následně získat výhodu před konkurencí na širokém trhu s vínem. Důležitým faktorem pro vytvoření lepší pozice na evropském a světovém trhu je produkce kvalitních vín a věnování se marketingovým činnostem pro zajištění konkurenceschopnosti. Vstup nových podnikatelů do tohoto tradičního odvětví je velmi obtížný i z důvodu přesyceného trhu. Nový producent proto musí nabídnout kvalitní sortiment konkurující ostatním producentům jak pro získání stálých zákazníků, tak i pro vytvoření kladného hospodářského výsledku. Pro tento účel lze také využít nabízené dotace EU. České vinařství však po vstupu do EU udělalo nesporně velký krok pro získání lepšího postavení českých vín v rostoucí světové konkurenci.

63

6 Použité zdroje [1] BEČVÁŘOVÁ, V. a LECHANOVÁ, I. Zemědělství a potravinářský průmysl v rámci komoditních vertikál, obecné a regionální aspekty. Brno: MZLU v Brně, 2006, 49 s. ISBN 80-7157-921-1 [2] BEČVÁŘOVÁ, V. Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 94 s. ISBN 978-80-7375133-3 [3] BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 68 s. ISBN 80-7157911-4 [4] BLAHA, J. Réva vinná. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 468 s. [5] HOLCOVÁ, K. Zpracování vinných hroznů jako další zdroj příjmu podniku.PEF MZLU Brno. 2008. [6] MZe ČR 2008. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2009. 88 s. ISBN 978-80-7084-793-0 [7] KRAUS, V., FOFFOVÁ, Z., VURM, B., KRAUSOVÁ, D. Nová Encyklopedie českého a moravského vína – 1.díl. 1. vyd. Praha: Praga Mystica, 2005. 306 s. ISBN 8086767-00-0 [8] MZe ČR 2007. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2008. 90 s. ISBN 978-80-7084-689-6 [9] KRAUS, V., FOFFOVÁ, Z., VURM, B. Nová Encyklopedie českého a moravského vína – 2.díl. 1. vyd. Praha: Praga Mystica, 2008. 311 s. ISBN 978-80-86767-09-3 [10] OTÁHAL, J. Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaře po vstupu do Evropské unie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ORAC, s.r.o., 2004. 95 s. ISBN 80-8619979-7

[11] PALÁN, J. Návrh reformy společné organizace trhu s vínem. Praha: Parlament České republiky, 2007. 16 s. Informační podklad č. 5.274 [12] MZe ČR 2003. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2004. 73 s. ISBN 80-7084-331-4 [13] MZe ČR 2005. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2006. 76 s. ISBN 8074-508-2 [14] MZe ČR 2006. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2007. 75 s. ISBN 978-80-7084-575-2

64

[15] Firma a konkureční prostředí 2007 - Sekce 2: Úloha podniku v udržitelném rozvoji regionů. Brno: MSD,s.r.o., 2007. 180 s. ISBN 978-80-86633-84-8 [16] MZe ČR 2001. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2002. 59 s. ISBN 80-7084-223-7 [17] MZe ČR 2000. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2001. 46 s. ISBN 80-7084-178-8 [18] MZe ČR 1999. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 2000. 53 s. [19] MZe ČR 1998. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 1999. 60 s. [20] MZe ČR 1997. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 1998. 59 s. [21] MZe ČR 1996. Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno 1997. 58 s. [22] ÚKZÚZ – oddělení registru vinic. Interní materiál – strukturu vinic dle velikosti, výsadby vinic, věková strukturu vinic.[počítačové soubory, flash-disk]. Znojmo: 2010. Internetové zdroje: [23] Vinařské oblasti – MORAVIA VITIS s.r.o. [online]. 2004-2005 [cit. 2009-10-28]. Dostupné z: [24] CCV Informační systémy [online]. c2009, poslední revize 2009 [cit.2009-02-01]. Dostupné z: [25] Businessinfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export [online]. c2009, poslední revize 2009 [cit.2009-02-03]. Dostupné z: [26] Agris ::: agrární www portál [online]. [cit.2009-02-12]. Dostupné z:

65

7 Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2002/2003 Příloha č. 2: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2003/2004 Příloha č. 3: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2004/2005 Příloha č. 4: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2005/2006 Příloha č. 5: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2006/2007 Příloha č. 6: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2007/2008 Příloha č. 7: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2002/2003 Příloha č. 8: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2003/2004 Příloha č. 9: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2004/2005 Příloha č. 10: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2005/2006 Příloha č. 11: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2006/2007 Příloha č. 12: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2007/2008

66

Příloha č. 1: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2002/2003

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2002/2003 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 7 983 53 271 1 322 4 745 285 041 743 511 118 466 246 645 687 352 720 391 312 274 296 764 0 5 981 698 1 521 922 27 235 108 440

Dovoz z EU hl tis. Kč 3 560 36 441 1 316 4 726 202 311 470 145 89 862 158 425 425 558 401 717 212 760 170 399 0 5 632 744 913 023 20 085 97 691

ze SR hl tis. Kč 4 128 15 359 0 0 35 975 101 912 12 710 33 378 86 733 127 291 60 909 84 034 0 0 126 836 244 562 0 0

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2004 [13]

Příloha č. 2: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2003/2004

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2003 Víno nad 2l 30.4.2004 - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 1.5. - 31.7. Víno nad 2l 2004 - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 8 635 52 222 1 294 4 862 170 048 531 142 6 946 60 422 458 384 501 558 173 440 195 042 0 5 638 361 1 089 789 21 003 75 472 8 044 39 272 1 192 4 974 84 213 319 307 38 057 137 180 280 219 336 056 149 416 171 543 40 260 373 708 871 412 9 284 33 881

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2004 [13]

67

Dovoz z EU hl 4 218 1 292 110 560 46 376 262 976 126 916 0 379 046 16 638 7 974 1 190 70 068 32 721 249 591 149 174 40 328 864 8 705

tis. Kč 32 766 4 822 299 330 103 468 279 947 123 048 5 616 870 68 129 38 430 4 948 243 901 97 004 305 768 170 947 260 543 307 33 065

ze SR hl tis. Kč 4 302 17 776 0 0 19 767 69 593 3 26 39 000 65 837 29 441 45 024 0 0 63 069 153 206 0 0 159 823 1 21 4 876 18 616 1 753 6 854 14 029 27 563 6 660 11 314 0 0 19 065 11 314 0 0

Příloha č. 3: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2004/2005

Dovoz Celkem z EU hl tis. Kč hl tis. Kč Šumivé víno 14 062 128 097 13 773 124 176 Perlivé víno 6 973 24 005 6 966 23 964 Víno do 2l 460 996 1 495 023 384 967 1 123 613 - bílé víno 176 679 524 868 157 641 410 756 801 953 953 840 753 041 882 298 2004/2005 Víno nad 2l - bílé víno 421 053 477 833 411 100 461 495 Vinný mošt 1 084 2 109 1 084 2 109 Celkem 1 285 068 2 603 074 1 159 831 2 156 160 Vermuty 44 522 126 472 44 431 125 674

Vinařský rok

Název

ze SR hl tis. Kč 1 966 8 658 0 0 18 883 61 862 7 454 24 447 36 443 58 523 26 231 38 506 0 0 57 292 129 043 0 0

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2006 [14]

Příloha č. 4: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2005/2006

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2005/2006 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Dovoz Celkem z EU hl tis. Kč hl tis. Kč 11 158 125 640 10 911 122 000 9 414 37 050 9 400 36 927 523 238 1 385 404 443 991 1 046 960 208 617 550 670 186 191 424 275 775 168 828 658 725 086 753 237 377 390 373 747 375 277 369 785 1 300 2 551 1 300 2 551 1 320 278 2 379 303 1 190 688 1 961 675 65 089 173 666 65 064 173 559

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2007 [15]

68

ze SR hl tis. Kč 1 014 4 205 0 0 20 759 58 017 8 152 22 180 73 728 98 202 38 049 45 981 0 0 95 501 160 424 0 0

Příloha č. 5: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2006/2007

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2006/2007 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Dovoz Celkem z EU hl tis. Kč hl tis. Kč 12 211 160 482 11 692 155 165 15 242 47 487 15 227 47 371 485 366 1 337 907 433 352 1 123 030 182 404 455 837 169 124 391 680 823 517 946 210 774 479 885 173 412 516 451 682 395 657 429 743 2 030 5 816 2 030 5 814 1 338 366 2 497 902 1 236 780 2 216 553 61 666 189 764 61 553 188 670

ze SR hl tis. Kč 292 1 217 522 357 18 440 43 909 5 317 14 849 105 031 146 123 50 874 65 741 8 59 124 293 191 665 0 0

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2008 [6]

Příloha č. 6: Přehled o dovozu vína do ČR ve vinařském roce 2007/2008

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2007/2008 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 17 254 214 309 18 557 60 572 600 780 1 922 999 222 035 657 598 887 171 1 065 223 502 369 601 857 1 505 9 733 1 525 267 3 272 836 61 472 205 975

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [4]

69

Dovoz z EU hl tis. Kč 16 645 204 747 18 551 60 530 512 829 1 481 232 197 998 526 748 813 852 973 633 476 445 568 514 1 500 9 712 1 363 377 2 729 854 61 317 204 897

ze SR hl tis. Kč 649 2 896 48 147 29 479 82 705 8 528 23 961 161 741 214 577 74 490 96 832 0 0 191 917 300 325 0 0

Příloha č. 7: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2002/2003

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2002/2003 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 6 126 37 857 54 426 13 866 67 056 7 761 37 250 774 1 440 672 1 236 0 0 20 819 106 778 18 097 33 772

Vývoz do EU hl tis. Kč 3 343 20 873 0 0 661 4 867 283 2 178 540 938 540 936 0 0 4 544 26 677 0 5

do SR hl tis. Kč 600 2 402 22 110 12 714 57 404 7 285 33 357 232 496 132 297 0 0 13 567 60 411 2 560 8 760

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2004 [13]

Příloha č. 8: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2003/2004

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2003 Víno nad 2l 30.4.2004 - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 1.5. - 31.7. Víno nad 2l 2004 - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 2 873 18 368 30 321 12 637 63 964 81 968 1 183 2 854 320 509 0 0 16 723 85 507 18 097 33 774 3 799 4 491 0 5 7 728 20 945 3 398 10 636 1 478 2 613 1 308 2 230 0 3 26 010 28 057 5 836 33 065

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2006 [14]

70

Vývoz do EU hl tis. Kč 1 204 7 818 0 0 880 6 404 432 3 172 49 283 490 283 0 0 2 133 14 505 16 987 29 474 3 600 3 414 0 2 7 706 20 544 3 407 10 568 1 478 2 613 1 308 2 230 0 0 12 784 26 573 5 836 7 107

do SR hl tis. Kč 658 2 743 0 10 11 237 52 605 21 119 633 842 270 215 0 0 12 528 56 200 101 4 185 3487 2031 0 0 7 547 18 942 3 243 9 191 92 244 45 130 0 0 11 126 21 217 230 675

Příloha č. 9: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2004/2005

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2004/2005 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 15 525 25 530 17 115 38 907 117 642 18 348 54 650 180 767 38 149 0 0 54 627 144 054 5 680 18 393

Vývoz do EU hl tis. Kč 14 285 20 255 17 115 38 645 115 081 18 453 55 231 179 748 35 137 0 0 53 126 136 199 5 679 18 388

do SR hl tis. Kč 13 645 13 154 16 72 35 988 108 605 16 090 51 285 179 747 34 136 0 0 49 828 122 578 2 884 11 964

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2006 [14]

Příloha č. 10: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2005/2006

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2005/2006 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 3 580 22 185 39 173 35 523 132 291 18 005 64 010 551 1 689 275 755 0 0 36 693 156 338 2 616 9 969

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2007 [15]

71

Vývoz do EU hl tis. Kč 2 265 17 489 39 173 34 386 129 040 17 455 62 521 542 1 669 275 755 0 0 37 232 148 371 2 616 9 964

do SR hl tis. Kč 1 440 10 885 34 131 33 414 123 373 17 077 60 448 510 1 573 262 684 0 0 35 398 135 962 2 104 5 119

Příloha č. 11: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2006/2007

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2006/2007 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 5 624 47 624 224 1 215 51 157 159 614 26 522 80 292 16 104 24 757 4 902 7 777 0 0 73 109 233 210 1 837 10 469

Vývoz do EU hl tis. Kč 3 990 42 038 224 1 215 50 697 155 144 26 270 77 889 16 090 24 730 4 902 7 774 0 0 71 001 223 127 1 837 10 469

do SR hl tis. Kč 1 194 20 000 186 1 060 47 654 141 406 25 461 72 646 15 644 23 985 4 758 7 495 0 0 64 678 186 451 1 228 4 265

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2008 [6]

Příloha č. 12: Přehled o vývozu vína z ČR ve vinařském roce 2007/2008

Vinařský rok

Název

Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - bílé víno 2007/2008 Víno nad 2l - bílé víno Vinný mošt Celkem Vermuty

Celkem hl tis. Kč 4 836 44 878 92 323 55 749 207 644 28 453 103 000 93 282 114 586 43 544 52 293 0 0 153 959 367 431 1 939 9 053

Zdroj: SVZ réva vinná a víno 2009 [4]

72

Vývoz do EU hl tis. Kč 4 515 42 283 92 323 54 907 203 220 28 314 101 689 93 271 114 572 43 543 52 285 0 0 152 785 360 398 1 938 9 047

do SR hl tis. Kč 2 566 26 213 25 87 48 928 170 120 26 516 90 228 90 260 110 607 42 674 51 066 0 0 141 779 307 027 1 127 5 784