Makroekonomický vývoj České a Slovenské republiky po vstupu do EU

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Bakalářská práce

Makroekonomický vývoj České a Slovenské republiky po vstupu do EU

Vypracoval:

Tadeáš Pešek

Vedoucí práce:

Ing. Marta Nečadová, Ph.D.

Tadeáš Pešek

Makroekonomický vývoj ČR a SR po vstupu do EU

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Makroekonomický vývoj České a Slovenské republiky po vstupu do EU“ vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne:

Podpis:

2

Tadeáš Pešek


Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 4

2

Teoretická část ......................................................................................................... 6 2.1

Hrubý domácí produkt ...................................................................................... 6

2.1.1 Výpočet hrubého domácího produktu ....................................................... 6 2.1.2 Nominální a reálný hrubý domácí produkt............................................... 10 2.1.3 Parita kupní síly a standard kupní síly ...................................................... 11 2.1.4 Hrubý národní důchod a reálný hrubý domácí důchod............................ 12 3

Praktická část ......................................................................................................... 15 3.1

Hrubý domácí produkt .................................................................................... 15

3.1.1 Výpočet HDP a vývoj jednotlivých položek podílejících se na HDP .......... 16 3.1.2 Vývoj HDP ČR a SR po vstupu do Evropské unie ....................................... 28 3.2

Alternativní ekonomické ukazatele ................................................................ 31

3.2.1 Reálný hrubý domácí důchod ................................................................... 31 4

Závěr....................................................................................................................... 33

5

Seznam grafů a tabulek .......................................................................................... 36

6

5.1

Seznam grafů .................................................................................................. 36

5.2

Seznam tabulek............................................................................................... 36

Použité zdroje ........................................................................................................ 37 6.1

Literatura ........................................................................................................ 37

6.2

Internetové publikace..................................................................................... 37

6.3

Internetové stránky ........................................................................................ 38

3

Tadeáš Pešek


1 Úvod Zpracovat závěrečnou bakalářskou práci na téma makroekonomického vývoje ČR a SR po vstupu do EU mne napadlo již dávno a to hned z několika důvodů. Jedním z nich byl určitě kurz makroekonomie, jejž jsem absolvoval hned v prvním semestru na vysoké škole a to s panem inženýrem Tomášem Pavelkou, PhD., který z makroekonomie dokázal udělat opravdu zajímavý předmět. Hned mi bylo jasné, že téma mé bakalářské práce se bude opírat o tuto vědní disciplínu. K České republice mám jako Čech velice blízko a po našem vstupu do Evropské Unie se stále objevují spekulace, zda nebylo lepší zůstat samostatným neutrálním státem. Rozhodl jsem se proto ověřit si tyto spekulace z makroekonomického pohledu. Jelikož však k těmto dvěma důvodům má blízko spousta mých spolužáků, pokračoval jsem v hledání a po slovenském přijetí Eura bylo rozhodnuto. Slovenská republika, údajně před rokem 1993 brzdící českou ekonomiku a po rozpadu Československa nadále slabší stát střední Evropy právě díky rozpadu a vysokým transakčním nákladům především z pohledu zahraničního obchodu, na rozdíl od České republiky přijala Euro. Mým tématem muselo být tedy srovnání našich dvou států bývalé Československé federace. Jelikož se má práce zabývá srovnáním dvou států, které bývaly pouze jedním, bylo by dobré nastínit zde krátkou historii o rozpadu Československa a začlenění obou států do Evropské Unie. Přijetí Česka a Slovenska Evropskou Unií a jeho důsledky jsou vůbec nejdůležitějším milníkem samostatné historie obou států vzhledem k tématu mé práce. Rozpadem Československa se zdá, že nezískal ani jeden ze zúčastněných států, nicméně zažehnaly se hrozby z vyhrocených česko-slovenských vztahů, v klidu se vyřešily rozpory o federálním majetku apod. Bylo potřeba se co nejdříve zapojit do aliancí jako NATO a Evropská Unie. Slovensko se po rozpadu stává slabší ekonomikou, jelikož na jeho území se nacházely velké podniky těžkého průmyslu, které však v tržním hospodářství nadále nebyly hlavními tahouny. ,,Slabší slovenská ekonomika vyžadovala při přechodu k tržnímu hospodářství větší uskrovnění ve mzdách a silnější kursové oslabení než ekonomika česká. Jen při relativním snížení nákladů vůči zahraničí bylo možno zajistit konkurenceschopné ceny

4

Tadeáš Pešek


ve vývozu a obstát v mezinárodní směně.“1 Slovensko je do NATO přijato později než Česká republika, do Evropské Unie ale vstupují oba dva státy společně. Proces připojování k EU však začal již před samotným rozpadem. Za úplný počátek integrace obou republik do EU se dá považovat již pád komunismu v roce 1989, Občanské fórum propaguje v roce 1990 zahrnutí státu do Evropského Společenství heslem ,,Zpátky do Evropy“. Ve stejném roce se zahajují rozhovory s ES o zahájení integračního procesu, načež se v roce 1991 podepisuje asociační dohoda ještě společně s Polskem a Maďarskem. Po rozpadu ČSFR se ratifikační proces krátce pozastavil. V roce 1993 Česká i Slovenská republika podepisuje Asociační dohodu o přidružení republik k ES, která vstoupila v platnost 1. února 1995. Poté dne 17. ledna roku 1996 podala Česká republika přihlášku ke členství v Evropské Unii, Slovenská republika podala svou žádost již 27. června 1995. 13. 12. 1997 Evropská rada rozhodla o pozvání 11 kandidátských států včetně ČR a SR ke vstupu do EU. Pozváním začíná proces příprav a každoročních kontrol ze strany Evropské komise, zda kandidátský stát vykazuje pokrok vzhledem k jeho žádosti o vstup do EU. Pozitivní vývoj Slovenska vedl k současnému přijetí obou zemí 1. května 2004. V teoretické části své práce se budu zabývat charakteristikou makroekonomických ukazatelů, které použiji v praktické části při analýze a komparaci statistických dat. Teoretická část mé práce se zabývá především hrubým domácím produktem. Tento je zřejmě nejpoužívanějším makroekonomickým ukazatelem ekonomické vyspělosti země, bude se mu proto věnovat opravdu velká část mé práce. Jelikož HDP není zcela jednoznačným vyjádřením ekonomické aktivity daného státu, budu se věnovat i jeho v praxi používaným alternativám, jako jsou hrubý národní důchod nebo reálný hrubý domácí důchod pro hlubší zapojení se do problematiky. Cílem mé práce bude sledování rozdílů ve vývoji ukazatelů HDP a RHDD jako alternativního ukazatele a následné vysvětlení odlišného vývoje. Dále pak budu sledovat změny ve struktuře spotřeby domácností a to především se zaměřením na rozdíl mezi obdobím před a po vstupu do Evropské unie.

1

VINTROVÁ, Růžena. Česká a slovenská ekonomika 15 let po rozdělení. Politická ekonomie [online]. 2008, 4. Dostupný z WWW: .

5

Tadeáš Pešek


2 Teoretická část 2.1 Hrubý domácí produkt ,,Hrubý domácí produkt je hodnota finálních výrobků a služeb, které byly nově vyprodukovány v dané zemi (tzv. rezidenty) v průběhu stanoveného časového období. Velikost hrubého domácího produktu (HDP na obyvatele) a jeho změna v čase (růst HDP) poskytují základní informace o ekonomické úrovni země.“2 Hrubý domácí produkt je základním ukazatelem ekonomické aktivity země. Je to hodnota finálních výrobků a služeb. Finálních proto, že se jedná o výrobky a služby, které jsou definitivně hotové, nejde tedy o polotovary, ze kterých by byl později ještě složen další výrobek. HDP ukazuje na všechny výrobky a služby vyprodukované v dané zemi. Mohou být však produkovány jak rezidenty země, tak i nerezidenty. HDP je obvykle vyjadřován v přepočtu na jednoho obyvatele dané země. K tomuto přepočtu dochází proto, abychom mohli hodnotit tzv. ekonomickou úroveň zemí. HDP může být také vyjádřen v přepočtu na pracovníka v dané zemi, jedná se tedy o produktivitu práce dané země. Celkovým HDP vyjadřujeme ekonomickou sílu země. Vždy je však nutné pro mezinárodní srovnávání objemů převést HDP jednotlivých zemí v jednotlivých měnách na společnou jednotku, která umožní vyloučit vliv rozdílných cenových úrovní. Tento přepočet provádíme pomocí parity kupních sil, o které bude zmínka později v teoretické části. Vývoj HDP obvykle nevyjadřujeme pomocí hodnot HDP, ale pomocí meziročního přírůstku v procentech, tedy pomocí tempa růstu hrubého domácího produktu na obyvatele. 2.1.1 Výpočet hrubého domácího produktu K celkovému HDP můžeme pomocí výpočtů dojít třemi různými způsoby: výrobní metodou výdajovou metodou důchodovou metodou

2

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy. Praha: Linde, 2003. Kap. 1.1.1 Hospodářský růst, str. 9, odst. 1

6

Tadeáš Pešek


2.1.1.1 Výrobní metoda ,,Nejvýznamnějším agregátem národních účtů je hrubý domácí produkt definovaný jako

součet

hrubé

přidané

hodnoty

všech

rezidentských

výrobních

jednotek

(institucionálních sektorů nebo odvětví) a daní z produktů snížených o dotace na produkty nezahrnutých v hodnotě produktu.“3 ,,Produkční metodou se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se na straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky.“4 Výrobní metoda výpočtu HDP znamená, že sečteme všechny hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví, daně na výrobky produkující tuto přidanou hodnotu a odečteme od nich dotace na tyto výrobky, pokud nejsou zahrnuty v hodnotě výrobku. Hrubá přidaná hodnota tvoří rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Produkcí výrobků a služeb se rozumí hodnota výrobků a služeb, které jsou v daném období vyprodukovány na území daného státu rezidentskými jednotkami. Produkce je tvořena tržní a netržní produkcí. Netržní produkce vyjadřuje produkci pro vlastní užitek a ostatní netržní produkci. V HDP zohledňujeme netržní produkci odhadem počtu hodin strávených generováním příslušných služeb a jejich vynásobením průměrnou hodinovou mzdou v jednotlivých kategoriích služeb5. Mezispotřebou se rozumí hodnota výrobků a služeb, které jsou v daném období spotřebovány v produkčním procesu jiných výrobků nebo služeb na území daného státu

3

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy. Praha: Linde, 2003. Kap. 1.2.2 Metody vyjádření HDP, str. 39, odst. 1 4 Czso.cz [online]. 2012. Hrubý domácí produkt (HDP). Dostupné z WWW: . 5 KLACEK, J. K otázkám měření ekonomické výkonnosti a sociálního pokroku. Ekonomické listy, 02/2011. Dostupné z WWW: .

7

Tadeáš Pešek


rezidentskými jednotkami. Zde jsou zahrnuty i finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené, zkráceně FISIM. O tuto částku se snižuje celková hrubá přidaná hodnota. Výrobní metodou se dá tedy HDP vypočítat takto: HDP= produkce – mezispotřeba + daně z produktů – dotace na produkty – FISIM Metodika ČSÚ ve vzorci pro výpočet HDP výrobní neboli produkční metodou neuvádí nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby. 2.1.1.2 Výdajová metoda ,,Výdajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.“6 Výdajová metoda představuje součet konečných užití výrobků a služeb. Tato metoda je založena na měření složek poptávky. V podstatě se jedná o součet domácí poptávky, do které zahrnujeme výdaje na konečnou spotřebu a tvorbu hrubého kapitálu, s vývozem výrobků a služeb z dané země zmenšeno o dovoz výrobků a služeb do dané země. O výdajích na konečnou spotřebu mluvíme tehdy, jedná-li se o výdaje na konečnou spotřebu ze tří sektorů, a to konkrétně ze sektoru domácností, sektoru vlády a sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem. Zde nejsou zahrnuty výdaje podniků, protože ty nemají náklady na konečnou spotřebu. Výrobky a služby, které nakoupí podniky jako produkty pro konečnou spotřebu domácností, se v podniku použijí buď jako položky mezispotřeby nebo jako naturální náhrady zaměstnancům, tedy jako důchod, který je spotřebováván domácnostmi. Konečná spotřeba může být pojata dvojím způsobem. První způsob konečnou spotřebu dává do souvislosti se subjektem, kterým je čerpána bez ohledu na to, kdo ji financuje, zatímco druhý způsob poukazuje na subjekt financující konečnou spotřebu, tj. bere v úvahu uskutečněné výdaje na konečnou spotřebu.

6

Czso.cz [online]. 2012. Hrubý domácí produkt (HDP). Dostupné z WWW: .

8

Tadeáš Pešek


Tvorba hrubého kapitálu je složena ze tří položek. Těmito položkami jsou tvorba hrubého fixního kapitálu, změna stavu zásob a čisté pořízení cenností. Tvorbou hrubého fixního kapitálu rozumíme pořízení a úbytky hmotných i nehmotných fixních aktiv, která mají charakter dlouhodobé spotřeby. Tato činnost musí být vyvíjena rezidentskými výrobci. Změnou stavu zásob rozumíme změnu stavu zásob materiálu a surovin a nedokončených výrobků. Čisté pořízení cenností znamená pořízení drahokamů, vzácných kovů apod., které nejsou předmětem mezispotřeby, ale jsou drženy a získávány především z důvodu uchování hodnoty. Dovoz a vývoz výrobků a služeb představuje pohyb zboží a služeb mezi rezidenty a nerezidenty. Jejich hodnota se vyjadřuje tzv. free on board na hranici země, která vyváží zboží nebo služby. V této hodnotě je zahrnuta hodnota produktů v základních cenách, distribuční a dopravní náklady a hodnot daní spojených s vývozem snížených o dotace na vyvážené výrobky. Výdajovou metodou můžeme HDP vypočítat takto: HDP= konečná spotřeba + tvorba hrubého fixního kapitálu + vývoz – dovoz 2.1.1.3 Důchodová metoda ,,Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).“7 Důchodová metoda představuje součet důchodů jednotlivých subjektů v dané ekonomice zvýšených o opotřebení investic, čili odpisy, a daně opět snížené o dotace na výrobky a ostatní dotace na výrobu. Jednotlivé důchody tvoří mzdy a platy, jež dostávají zaměstnanci, dále pak renty, které jsou příjmem majitelů půdy, úroky spadající do kategorie příjmů majitelů kapitálu a nakonec zisky představující reálný kapitál a příjem podnikatelů. Tyto položky také tvoří

7

Czso.cz [online]. 2012. Hrubý domácí produkt (HDP). Dostupné z WWW: .

9

Tadeáš Pešek


náklady firem, které je musí vynaložit na nákup výrobních faktorů, jimiž jsou práce, půda a kapitál. Podle metodiky ČSÚ se dá výpočet HDP důchodovou metodou zapsat do vzorce takto: HDP = Náhrady zaměstnancům + Daně z výroby a z dovozu – Dotace + Čistý provozní přebytek + Čistý smíšený důchod + Spotřeba fixního kapitálu Čistý provozní přebytek může být vysvětlen jako ,, bilanční položka na účtu tvorby důchodů, která zbývá po odečtení náhrad zaměstnancům od čistého domácího produktu s modifikujícím vlivem daní z výroby a z dovozu a dotací“8. ,,Domácnosti kromě provozního přebytku vytvářejí tzv. smíšený důchod. Termín smíšený důchod se používá proto, že jde o smíšený důchod faktoru práce a faktoru kapitálu. V případě drobných výrobců (živnostníků, farmářů) nelze tyto důchody od sebe oddělit, protože neexistuje úplná účetní evidence“. Smíšený důchod představuje jak náhrady zaměstnancům, tak zisk v případě výrobní činnosti sektoru domácností.9 2.1.2 Nominální a reálný hrubý domácí produkt Nominální HDP představuje hrubý domácí produkt vyjádřený v cenách běžného, tedy aktuálního, období. Meziroční změna nominálního HDP může být způsobena změnou fyzického objemu výrobků a služeb, ale zároveň i vývojem cen. Nominální HDP není vhodný pro meziroční srovnávání. Reálný hrubý domácí produkt oproti tomu je vhodný pro meziroční srovnání, protože eliminuje cenový vývoj prostřednictvím ocenění ve stálých cenách (výrobky jsou oceněny cenami z jednoho období, které bylo zvoleno jako základ). Pokud zakreslíme reálný a nominální HDP do grafu, bude jejich vývoj odlišný, přičemž rozdíl je způsoben vývojem cenové hladiny. Většinou jediným společným bodem reálného a nominálního HDP v grafu je výchozí rok, kdy je cenová hladina pro oba HDP stejná.

8

SPĚVÁČEK Vojtěch. Národohospodářská poptávka a makroekonomická rovnováha. Working paper CES VŠEM 4/2006. ISSN: 1801-2728. Dostupné z WWW: . 9 SPĚVÁČEK Vojtěch. Sektorová analýza vývoje české ekonomiky. Working paper CES VŠEM 5/2010. ISSN: 1801-2728. Dostupné z WWW: .

10

Tadeáš Pešek


Reálný hrubý domácí produkt vypočítáváme z nominálního očištěním o inflaci většinou pomocí deflátoru HDP, výpočet potom může vypadat takto: RHDP= NHDP/(1 + deflátor HDP v %) kde:

NHDP ...

nominální HDP

RHDP ...

reálný HDP

Této úpravě se říká statistická deflace. „V případě HDP se používá tzv. dvojitá deflace. Deflovány jsou hodnoty produkce v jednotlivých odvětvích cenovými indexy podle produktů a hodnoty mezispotřeby podle odvětví (váženými cenovými indexy mezispotřeby produktů). Výsledkem je fyzický objem produkce a fyzický objem mezispotřeby, jejichž rozdílem se určí fyzický objem HDP, neboli reálný HDP.“10 2.1.3 Parita kupní síly a standard kupní síly ,,Parita kupní síly (Purchasing Power Parity – PPP) je jednotka měnové konverze, která vyjadřuje poměr ceny stejného zboží a služeb v národní měně k jeho ceně v měnové jednotce srovnávané země. Parity za jednotlivé agregáty jsou váženým průměrem relativních cenových poměrů za homogenní koše zboží a služeb, získané na základě cenových poměrů jednotlivých reprezentantů. PPP nejsou publikovány za jednotlivé výrobky a služby, ale jsou běžně k dispozici na vyšší úrovni agregace výdajů až po výdaje na HDP celkem. Parity jsou primárně konstruovány pro prostorová srovnání, nikoliv pro srovnání v čase. Jejich hlavním účelem je měřit a srovnávat objemy HDP na obyvatele mezi zeměmi. Základní srovnání se proto provádí v běžných paritách. Pro časové srovnání jsou v některých materiálech (např. OECD) podpůrně využívány i stálé parity, fixované k určitému roku.“11 Paritu kupní síly jednoho výrobku je možné demonstrovat na příkladu indexu, který srovnává jeden identický výrobek prodávaný téměř po celém světě. Jedná se o tzv. The Big

10

HRONOVÁ, S., FISCHER, J., HINDLS, R., SIXTA, J. Národní účetnictví: nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vyd., Praha: C.H. Beck, 2009. 326 s., ISBN 978-80-7400-153-6, str. 35 11 Kolektiv CES VŠEM, NOZV NVF: Konkurenční schopnost České republiky 2010: Vývoj hlavních indikátorů. Praha: Linde 2010, s. 16. Dostupný z WWW: .

11

Tadeáš Pešek


Mac index12, jenž porovnává ceny sendviče od společnosti McDonald’s v různých zemích světa. Big Mac v České republice stojí 69,3 Kč. V eurozóně Big Mac stojí €3,44. PPP Big Macu mezi Kč a Eurem je tedy PPP=69,3/3,44= 20,15 Kč/€, pomocí tohoto vyjádření pak můžeme zjistit reálné mezinárodní výdaje na Big Mac v České republice převedením na Euro nebo naopak. Pokud převedeme obě měny na jednu, například dolar, můžeme zjistit, jak si stojí jedna měna vůči druhé. Jestliže tedy Big Mac v Čechách stojí $4,07 a v eurozóně $4,93, je česká koruna vůči Euru podhodnocena asi o 17%, český Big Mac totiž stojí přibližně 83% toho, co stojí Big Mac v eurozóně13. Parita kupní síly se samozřejmě nevztahuje pouze na jednotlivé výrobky, ale i na produktové skupiny, přičemž nejobsáhlejší produktovou skupinou je HDP. Výpočet PPP probíhá následovně: nejdříve se stanoví cenové poměry jednotlivých produktů mezi zeměmi, poté se u skupin výrobků cenové poměry zprůměrují a na závěr je každé skupinové PPP přiřazena váha pro výpočet výdajů na produktové skupiny na agregátní úrovni. Standard kupní síly je uměle vytvořenou měnovou jednotkou, která se používá při mezinárodních srovnáváních k vyjádření objemu ekonomických agregátů. Je to společná měna, která ruší rozdíly mezi zeměmi v jejich cenových hladinách a tím umožňuje porovnání HDP mezi jednotlivými zeměmi. Údaj tedy získáme z ceny v národní měně podělením příslušnou paritou kupní síly.14 2.1.4 Hrubý národní důchod a reálný hrubý domácí důchod Hrubý domácí produkt je definován jako finální služby a statky, které jsou vyprodukovány v daném období v dané ekonomice (na území daného státu) bez ohledu na to, kdo vyprodukuje tyto statky a služby. Zdroje, které jsou v dané ekonomice k přerozdělení, tedy jejich výši, však mnohem lépe než HDP vyjadřuje hrubý národní důchod, tzv. HND. Ten můžeme z HDP snadno vypočítat tak, že připočteme prvotní důchody od rezidentů působících v zahraničí, kteří posílají své mzdy, zisky, renty apod. do své země, a naopak

12

Economist.com [online]. Červenec 2011. Big Mac index. Dostupné z WWW: . 13 Economist.com [online]. Červenec 2011. Big Mac index. Dostupné z WWW: . Vlastní výpočty. 14 Czso.cz [online]. Veřejná databáze ČSÚ. Dostupné z WWW: .

12

Tadeáš Pešek


odečteme prvotní důchody, které jsou vyplaceny nerezidentům působícím v dané ekonomice. HND se pak liší od HDP, přičemž tento rozdíl mezi nimi je tvořen čistými prvotními důchody ve vztahu ke zbytku světa. Pokud je HND nižší než HDP, znamená to, že od rezidentů plyne do ekonomiky méně důchodů, než je vypláceno nerezidentům a naopak. Tyto rozdíly bývají často velmi vysoké, tímto je známo například Irsko, odkud odchází přibližně 17%15 HDP za hranice v podobě repatriovaných zisků nadnárodních korporací a licenčních poplatků.16 Ve větších ekonomikách zemí Evropské Unie se HND prakticky rovná HDP, avšak v nových členských státech, kterými jsou malé, otevřené ekonomiky, se objevuje trend migrace za prací do větších ekonomik, které díky své otevřenosti přijímají tuto pracovní sílu, a projevuje se rozdílným HND a HDP. Velký vliv na rozdíly mezi HDP a HND mají také přímé zahraniční investice do subjektů působících v dané ekonomice. Tento vliv se však projeví opačným efektem, jelikož přímé zahraniční investice vyúsťují v důchody, které odcházejí za hranice ekonomiky. Příliv přímých zahraničních investic se objevil v postkomunistických zemích už během první poloviny devadesátých let. Dnes je známe především v podobě zahraničních automobilek jako TPCA v Kolíně, Hyundai v Nošovicích nebo Kia v Žilině.17 Hrubý domácí produkt nezachycuje efektivnost důchodového efektu, který vzniká ze zahraniční směny. HDP měří objem výdajů na finální statky ve stálých cenách. Tím se vylučují možnosti změn cen domácích, ale i zahraničních cen vývozních a dovozních. Tomuto poměru cen, za které se vyváží, a cen, za které se dováží, se říká směnné relace. ,,Směnné relace významně ovlivňují ekonomickou pozici země i vývoj reálné konvergence“18. Pokud se tyto zlepšují, postačí nám na pokrytí objemu dovozu, který je konstantní, menší objem vývozu. Tím pádem se může při stejném objemu výroby produkce původně určená pro vývoz

15

VINTROVÁ, Růžena: Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010. s. 25. Dostupný z WWW: < http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wp0610.pdf>. 16 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy. Praha: Linde, 2003. Kap. 1.1.1 Hospodářský růst, str. 11, odst. 1 17 VINTROVÁ, Růžena. Konvergence ekonomické úrovně podle alternativních ukazatelů. CES VŠEM Bulletin [online]. 2009, 1. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-1578. 18 VINTROVÁ, Růžena: Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010. s. 10. Dostupný z WWW: < http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wp0610.pdf>.

13

Tadeáš Pešek


přesunout do sekce tvorby kapitálu nebo domácí spotřeby. Reálný hrubý domácí důchod vyjadřuje kupní sílu důchodů vytvořených rezidenty v domácí ekonomice.19 Reálný hrubý domácí důchod se pak vypočte tak, že připočteme k HDP ve stálých cenách tzv. přínosy nebo ztráty z obchodu (trading gains and trading losses). Změny směnných relací ovlivňují jak vývoj ukazatele reálného hrubého domácího důchodu, tak i saldo zahraničního obchodu a celou makroekonomickou rovnováhu.

RHDD = HDP + T

T … Trading gains and trading losses

T = (X-M)/P – (X/PX – M/PM)

X … Vývoz

M … Dovoz

PX,PM … deflátor vývozu a dovozu P … Průměrný deflátor salda

HDP, který se měří ve stálých domácích cenách, nedokáže vystihnout ekonomickou úroveň otevřených ekonomik obchodujících se zahraničím tak dobře jako reálný hrubý domácí důchod, protože se nezabývá efektem směnných relací. Proto nevystihuje ani změny reálné mezinárodní pozice dané ekonomiky nebo rychlost její reálné konvergence. 20

19

SPĚVÁČEK, Vojtěch. K vývoji souhrnných ukazatelů reálného důchodu v České republice. CES VŠEM [online]. 2005. Dostupný z WWW: . 20 VINTROVÁ, Růžena: Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010. s. 11. Dostupný z WWW: < http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wp0610.pdf>.

14

Tadeáš Pešek


3 Praktická část V praktické části se budu zabývat vyhodnocením statistických dat týkajících se České a Slovenské republiky. Při výpočtech a vyhodnocování těchto dat budu využívat poznatků a postupů, které jsem uvedl v teoretické části. Má analýza se bude zaměřovat především na hrubý domácí produkt a jeho vývoj v posledních letech v obou zemích střední Evropy. Jak jsem uvedl v teoretickém úvodu, bude se následné vyhodnocování zaměřovat především na srovnání těchto dvou republik. Jelikož jsem jako hlavní milník v novodobých dějinách samostatné České a Slovenské republiky uvedl jejich vstup do Evropské unie, zahrnu do praktické části také mezinárodní srovnání Česka a Slovenska s EU z pohledu hrubého domácího produktu a jeho vývoje vyjádřeného meziročním přírůstkem.

3.1 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt České republiky v roce 2011 v běžných cenách činil podle Českého statistického úřadu 3 809,3 miliardy Kč, podle EUROSTATu 154 914 mil. €. Hrubý domácí produkt Slovenska v roce 2011 v běžných cenách byl podle EUROSTATu 69 058 mil. €. HDP na obyvatele České a Slovenské republiky ve sledovaném roce činí 14 708 €, resp. 12 706 €.

15

Tadeáš Pešek


3.1.1 Výpočet HDP a vývoj jednotlivých položek podílejících se na HDP 3.1.1.1 Výpočet HDP výrobní metodou Podle postupů a vzorců uvedených v teoretické části mé práce, jsem z čísel, která jsou dostupná na stránkách Českého statistického úřadu, vypočítal hrubý domácí produkt pomocí výrobní metody. Od produkce jsem odečetl mezispotřebu, přičetl daně z produktů a odečetl dotace na ně. Tabulka 3-1- Výpočet HDP ČR výrobní metodou v běžných cenách pro rok 2011

Položka

Částka (mil. Kč)

Produkce

9 694 999

Mezispotřeba

6 275 627

Daně z produktů

434 288

Dotace na produkty

45 748

HDP

3 809 311 Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty, 2012

Strukturu celkové produkce zobrazuje velice přehledně následující graf. Zde je zobrazen podíl jednotlivých odvětví na celkové produkci České republiky. Graf 3-1- Podíl jednotlivých odvětví na celkové produkci ČR v roce 2010 v běžných cenách

Domácnosti Ostatní činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Administrativní a podpůrné činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Peněžnictví a pojišťovnictví Informační a komunikační činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Doprava a skladování Obchod a servis motorových vozidel Stavebnictví Vodní hospodářství Elektřina, teplo, plyn Zpracovatelský průmysl Těžba a dobývání Zemědělství, lesnictví a rybářství

0,01 0,79 1,01 2,64 2,06 4,06 1,90 4,85 5,62 3,11 3,89 1,76 6,06 8,88 8,90 1,25 3,93

Podíl na celkové produkci v %

36,46 0,96 1,86 0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty, vlastní výpočty, 2012

16

Tadeáš Pešek


Celková produkce však netvoří samotné HDP, jelikož od ní musíme odečíst mezispotřebu producentů, zcela zásadní význam pro výpočet HDP má ale hrubá přidaná hodnota, kterou vyobrazuje následující graf. HPH je tvořena produkcí všech odvětví zredukovanou o mezispotřebu na tuto produkci. Graf 3-2- Podíl jednotlivých odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě ČR v roce 2010 v %

Činnosti domácností Ostatní činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení Administrativní a podpůrné činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Peněžnictví a pojišťovnictví Informační a komunikační činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Doprava a skladování Obchod a servis motorových vozidel Stavebnictví Vodní hospodářství, odpadní vody Elektřina, teplo, plyn Zpracovatelský průmysl Těžba a dobývání Zemědělství, lesnictví a rybářství

0,01 1,17 1,20 4,22 4,15 7,03

Podíl na celkové HPH v %

1,99 5,00 6,96 4,67 5,11 1,94 6,81 10,53 7,22 1,21 4,48

23,32 1,30 1,68 -

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty, vlastní výpočty, 2012

V prvním grafu je vidět, že největší podíl na celkové produkci České republiky má zpracovatelský průmysl a ten jako hlavní pilíř české ekonomiky to potvrzuje i největším podílem na celkové hrubé přidané hodnotě. S deseti a půl procenty ho následuje obchod a servis motorových vozidel. Dále ještě zmíním položky stavebnictví, dopravu a skladování, činnosti v oblasti nemovitostí a veřejnou správu a obranu, které se podílí na celkové hrubé přidané hodnotě přibližně sedmi procenty. Pořadí jednotlivých odvětví u HPH není stejné jako u produkce, je tedy vidět, že hrubá přidaná hodnota je různá u jiných odvětví. Zatímco zpracovatelský průmysl spadl směrem od produkce k HPH o téměř patnáct procent, veřejná správa a obrana poskočila o tři procenta nahoru v podílu na hrubé přidané hodnotě, z toho můžeme soudit, že ve zpracovatelském průmyslu se pohybuje hrubá přidaná hodnota pod průměrem všech odvětví, ale ve veřejné správě nad tímto průměrem. Zpracovatelský průmysl je materiálově velice náročné odvětví na rozdíl od jiných. Za jeho vysokým podílem na produkci stojí také velice vysoký podíl na

17

Tadeáš Pešek


mezispotřebě, což se odráží na zastoupení zpracovatelského průmyslu v celkové hrubé přidané hodnotě. Výpočet hrubého domácího produktu Slovenska z jeho jednotlivých složek podle výrobní metody zobrazuje tabulka 3-2. Tabulka 3-2- Výpočet HDP SR výrobní metodou pro rok 2011 v běžných cenách

Položka

Částka (mil. €)

Produkce

163 739,42

Mezispotřeba

101 147,39

Daně z produktů očištěné o dotace

6 466,16

HDP

69 058,19 Zdroj: ŠÚSR, Makroekonomické štatistiky, 2012

Celková produkce Slovenska z HDP 65 743,47 mil. € je 151 991,98 mil. €, což je přibližně 3 842 927 mil. Kč. Její složení ukazuje následující graf. Přepočet do českých korun je prováděn poměrově ku HDP ČR v Kč a € v databázích ČSÚ a EUROSTATu.

Graf 3-3- Podíl jednotlivých odvětví na celkové produkci Slovenska v roce 2011 v běžných cenách

Umění, zábava, rekreace; ostatní činnosti

1,82

Veřejná správa, obrana; VZ; Z; SP Odborné, vědecké a technické činnosti; AS Činnosti v oblasti nemovitostí Finanční a pojišťovací činnost Informace a komunikace

8,07 4,55 3,32

Podíl na produkci v %

2,59 3,37

Obchod a servis motorových vozidel; DS; US

14,80

Stavebnictví

8,50

Ostatní průmysl

8,94

Průmyslová výroba Zemědělství, lesnictví a rybářství

41,27 2,75 0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00 40,00 45,00

Zdroj: ŠÚSR, Makroekonomické štatistiky, vlastní výpočty, 2012

Jak vidíme v grafu 3-3, největší zastoupení v celkové produkci Slovenska má průmyslová výroba, ve které má největší podíl opět zpracovatelský průmysl, s více než 40%. Dalším tahounem slovenské ekonomiky je obchod a servis motorových vozidel, doprava a skladování a ubytovací a stravovací služby se skoro 15%. Dalšími odvětvími, která by měla být

18

Tadeáš Pešek


zmíněna, jsou stavebnictví, veřejná správa, obrana, vzdělání, zdravotnictví a sociální pomoc a ostatní průmysl, všechny tři odvětví s osmi až devíti procenty.

Složení celkové hrubé přidané hodnoty, která je 59 762,63 mil. €, což je zaokrouhleně 1 511 397 mil. Kč, zobrazuje graf níže. Graf 3-4- Podíl jednotlivých odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě Slovenska v roce 2011 v běžných cenách

Umění, zábava, rekreace; ostatní činnosti Veřejná správa, obrana; VZ; Z; SP Odborné, vědecké a technické činnosti; AS Činnosti v oblasti nemovitostí Finanční a pojišťovací činnost Informace a komunikace Obchod a servis motorových vozidel; DS; US Stavebnictví Ostatní průmysl Průmyslová výroba Zemědělství, lesnictví a rybářství

3,11 13,70 6,06 5,88 3,46 4,62

Podíl na celkové hrubé přidané hodnotě v % 18,08 9,35

6,68 25,87 3,18 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00


V grafech vytvořených dle statistik ŠÚSR najdeme s veřejnou správou a obranou spojené vzdělání, zdravotnictví a sociální pomoc, s odbornými vědeckými a technickými činnostmi administrativní činnost a v obchodu a servisu motorových vozidel nalezneme dopravu a skladování a ubytovací a stravovací služby. Slovenská struktura produkce a hrubé přidané hodnoty je velmi podobná té české, hlavním tahounem ekonomiky je průmyslová výroba, respektive zpracovatelský průmysl, se skoro 26 %, který je následován obchodem a servisem motorových vozidel, dopravou a skladováním a ubytovacími a stravovacími službami, popř. veřejnou správou s téměř 14%. Důvod rozdílu mezi podílem na produkci a podílem na HPH jednotlivých odvětví je stejný jako v případě ČR, tedy, že odvětví náročná na mezispotřebu budou mít oproti produkci nižší zastoupení v celkové HPH a odvětví méně náročná na mezispotřebu naopak. 3.1.1.2 Vývoj struktury produkce podle jednotlivých odvětví Největší roli v roce 2010 v obou zemích hraje zpracovatelský průmysl s velkým náskokem oproti ostatním odvětvím, podívejme se ale, jak se vyvíjely ostatní položky a jejich podíly na produkci, respektive hrubé přidané hodnotě. Vývoj struktury produkce a HPH ČR a SR zobrazuje následující graf.

19

Tadeáš Pešek


Graf 3-5- Vývoj produkce jednotlivých odvětví ČR 2000 – 2010 v % ve stálých cenách roku 2005

10,00

Zemědělství, lesnictví a rybářství

9,50

Těžba a dobývání

9,00

Elektřina, teplo, plyn

8,50

Vodní hospodářství, odpadní vody

8,00 Stavebnictví

7,50

Obchod a servis motorových vozidel Doprava a skladování

7,00 6,50 5,50

Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti

5,00

Peněžnictví a pojišťovnictví

6,00

4,50

Činnosti v oblasti nemovitostí

4,00

2,00

Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání

1,50

Zdravotní a sociální péče

1,00

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti

3,50 3,00 2,50

0,50 0,00

Činnosti domácností

Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty, 2012

Z grafu 3-5 je patrné, že většina odvětví si v letech 2000 – 2010 drží svůj podíl ve struktuře produkce s pohyby v rozmezí jednoho procentního bodu. V grafu není zobrazeno zastoupení zpracovatelského průmyslu, které se stále pohybuje okolo 35% s menšími meziročními výkyvy. Můžeme ze zobrazení jednotlivých zastoupení vyčíst vzestup stavebnictví od roku 2005, které svůj podíl během dvou let zvýšilo o půl procentního bodu, na což navazuje vzestup činností v oblasti nemovitostí od roku 2007 do roku 2009 o téměř celý jeden p.b. Od roku 2007 nicméně podíl stavebnictví na celkové produkci poklesl do roku 2010 o jeden procentní bod pod hranici 8,5%. Prudký nárůst byl zahájen v roce 2005 především díky růstu poptávky po inženýrských stavbách, které tvořily v roce 2005 největší část celkové produkce stavebnictví. Na tomto má největší zásluhu výstavba dálnic, která je dlouhodobého rázu, proto se její dopad promítá i do dalších let. Dalším faktorem zvýšení poptávky po produkci stavebnictví jsou především

20

Tadeáš Pešek


obchodní, logistická a administrativní centra, která jsou budována především zahraničními subjekty působícími na území naší republiky. Nemalou částí se také na zvýšené produkci stavebnictví podílí bytová výstavba podporovaná nízkoúrokovými hypotečními úvěry stavebních spořitelen, na kterou právě navazuje zvýšený růst produkce činností v oblasti nemovitostí. Je nutno také zmínit drobné investice podnikatelských subjektů, které také mají svůj podíl na vyšší produkci ve stavebnictví. Rozhodující množství produkce vytvořily největší firmy s více než 1000 zaměstnanci podílející se právě třeba na výstavbě dálnic, dále pak firmy se 100 až 200 zaměstnanci, z pohledu specializace firem, jsou to především podniky zaměřené na inženýrskou výstavbu.21 Dále je nutno poukázat na neustálou klesající tendenci zastoupení rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, které během deseti let pokleslo celkově o téměř jeden a půl procentního bodu pod hranici tříprocentního zastoupení v roce 2010. Graf 3-6 zobrazuje vývoj produkce jednotlivých odvětví, resp. jejich podílu na celkové produkci Slovenska od roku 2000 do roku 2010. Graf 3-6- Vývoj produkce jednotlivých odvětví SR 2000 – 2010 v běžných cenách v %

10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Zemědělství, lesnictví, rybářství Stavebnictví Informace a komunikace Finanční a pojišťovací činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Odborné, vědecké a technické činnosti, AS Veřejná správa, obrana, VZ, Z, SP Umění, zábava a rekreace, ostatní činnosti Zdroj: ŠÚSR, Makroekonomické štatistiky, vlastní výpočty, 2012

21

Stavitel.ihned.cz [online]. 2006. Ekonomický vývoj stavebnictví. Dostupné z WWW: .

21

Tadeáš Pešek


Z grafu je dobře viditelné, že vývoj produkce jednotlivých odvětví na Slovensku je velmi podobný vývoji v České republice. V grafu opět není uveden zpracovatelský průmysl, který se stejně jako v ČR pohybuje okolo 35% s relativně malými meziročními výkyvy. Vidíme, že vývoj stavebnictví je rostoucí již od roku 2003, jelikož jeho podíl na celkové produkci se předtím pohyboval na nízké hladině kolem sedmi procent. Vzhledem k tomu, že vývoj indexu cen ve stavebnictví víceméně kopíruje vývoj celkového indexu cen všech odvětví22, můžeme konstatovat, že se v případě stavebnictví jedná o nárůst objemu produkce, a ne cen. Tak je tomu například v případě zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vývoj procentního podílu na celkové produkci kopíruje pohyby indexu cen v odvětví, které mají klesající tendenci s výjimkou pouze několika období. 3.1.1.3 Výpočet HDP výdajovou metodou Tabulka uvedená níže znázorňuje strukturu hrubého domácího produktu ČR za rok 2010 výpočtem podle výdajové metody. HDP je v tabulce rozděleno na výdaje na konečnou spotřebu, tvorbu hrubého kapitálu- tyto dvě položky dohromady činí hrubé domácí konečné výdaje- a saldo zahraničního obchodu. Z tabulky je patrné, že nejvyšší podíl na HDP mají výdaje domácností, které tvoří téměř polovinu hrubého domácího produktu. Tabulka 3-3- HDP ČR 2011 podle výdajové metody v běžných cenách Název Výdaje na konečnou spotřebu

Částka v mil. Kč 2720224

Domácnosti Vládní instituce Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu

1897220 794949 28055 931521

Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob

911055 16428

Čisté pořízení cenností Hrubé domácí konečné výdaje Saldo vývozu a dovozu Hrubý domácí produkt

4038 3651745 157566 3809311


Vzhledem k velikosti podílu výdajů domácností na celkovém hrubém domácím produktu by bylo vhodné ukázat si strukturu těchto výdajů domácností a přiblížit si, za co

22

ŠÚSR. Makroekonomické štatistiky, Ceny. Dostupné z WWW: .

22

Tadeáš Pešek


domácnosti vynakládají peníze. Následující graf sleduje podíly jednotlivých složek spotřeby domácností. Graf 3-7- Podíl jednotlivých složek spotřeby na celkových výdajích domácností v běžných cenách v %, ČR 2010

Ostatní zboží a služby Stravovací, ubytovací služby Vzdělávání Rekreace a kultura Pošta a telekomunikace Doprava Zdraví Bytové vybavení, zařízení domácností Bydlení, voda, energie, paliva Oděvy a obuv Alkoholické nápoje a tabák Potraviny a nealkoholické nápoje

8,72 5,28 0,72 10,18 Podíl složek spotřeby domácností na celkových výdajích

3,30 9,26 2,24 5,49

27,99 3,15 9,48 14,20 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00


Z grafu je patrné, že Češi nejvíce utrácejí za bydlení a výdaje s ním spojené. Tato položka tvoří přes 28% podíl v celkových výdajích domácností. Druhou složkou spotřeby domácností s vysokým podílem jsou výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje, které tvoří přes 14%. Další položkou, která má ve výdajích domácností vyšší než desetiprocentní zastoupení, je rekreace, kultura a sport. Češi v roce 2010 utratili téměř desetinu veškerých svých výdajů za alkoholické nápoje a tabák, absolutně se toto číslo pohybuje okolo 180 miliard korun. V roce 2008 české domácnosti utratily za alkohol a tabák průměrně za měsíc 7,6% svých příjmů. Oproti průměru Evropské unie je to o 4,2 procentního bodu více. Větší část svých příjmů vynaložili na alkohol a tabák v rámci EU už jen Maďaři a to 9,9%23. Následující tabulka ukazuje strukturu hrubého domácího produktu Slovenska v roce 2010 podle jeho výpočtu výdajovou metodou. Tabulka se liší od výše uvedené pro Českou republiku pouze tím, že položky změna stavu zásob a pořízení cenností jsou sloučeny. Jinak je zachována stejná struktura výpočtu HDP výdajovou metodou.

23

Peníze.cz [online]. Kolik peněz utrácejí Češi za alkohol a cigarety? Dostupné z WWW: .

23

Tadeáš Pešek


Tabulka 3-4- HDP Slovenska 2011 podle výdajové metody v běžných cenách Název

Částka v mil. EUR

Výdaje na konečnou spotřebu

52 262,88

Domácnosti

39 018,42

Vládní instituce

12 528,11

Neziskové instituce Tvorba hrubého kapitálu

716,35 15 040,52

Tvorba hrubého fixního kapitálu

15 477,14

Změna zásob a cenností Hrubé domácí konečné výdaje

-436,62 67 303,40

Saldo vývozu a dovozu

1 798,79

Vývoz zboží a služeb

61 519,20

Dovoz zboží a služeb Hrubý domácí produkt

59 720,41 69 058,19

Zdroj: ŠÚSR, Makroekonomické štatistiky, 2012

Největší položku hrubého domácího produktu Slovenska tvoří výdaje domácností na konečnou spotřebu, a to 37 739,98 mil. €, což je přibližně 986 776 mil. Kč, tedy asi polovinu výdajů domácností České republiky. Strukturu výdajů domácností Slovenska zobrazuje následující graf. Graf 3-8- Podíl jednotlivých složek spotřeby na celkových výdajích domácností v běžných cenách v %, SR 2011

Ostatní zboží a služby Stravovací, ubytovací služby Vzdělávání Rekreace a kultura Pošta a telekomunikace Doprava Zdraví Bytové vybavení, zařízení domácností Bydlení, voda, energie, paliva Oděvy a obuv Alkoholické nápoje a tabák Potraviny a nealkoholické nápoje

9,97 5,07 1,54 9,46 3,73

Podíl složek spotřeby domácností na celkových výdajích

8,00 3,17 6,03

26,08 4,19 4,73 18,03 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00


Na Slovensku lidé vydají nejvíce peněz na bydlení- 26% z celkových spotřebních výdajů- a hned poté na potraviny a nealkoholické nápoje, což tvoří 18% podíl na celkových výdajích slovenských domácností. Na rozdíl od českých domácností na Slovensku neutratí lidé tolik peněz za alkoholické nápoje a tabák, ty jsou zastoupeny pouze necelými pěti procenty. Naopak přibližně stejný podíl svých výdajů občané obou zemí vynaloží na rekreaci a kulturu, a to asi desetinu svých celkových výdajů.

24

Tadeáš Pešek


3.1.1.4 Vývoj struktury konečných výdajů domácností Podívejme se, jak se vyvíjela struktura konečných výdajů domácností v letech 2000 až 2010 v obou středoevropských zemích. Graf 3-9 zobrazuje vývoj struktury výdajů domácností v České republice, graf 3-10 potom na Slovensku. Graf 3-9- Vývoj struktury konečných výdajů domácností ve stálých cenách roku 2005, ČR 2000-2010

450000 400000

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Oděvy a obuv

350000 Bydlení, voda, energie, paliva 300000 250000

Bytové vybavení, zařízení domácností Zdraví

200000

Doprava

150000

Pošta a telekomunikace

100000

Rekreace a kultura

50000 0

Vzdělávání Stravovací, ubytovací služby Ostatní zboží a služby


Z grafu 3-9 je patrné, že většina složek konečné spotřeby domácností pravidelně roste. Celková spotřeba také každým rokem stoupá, od roku 2000 do roku 2010 se zvedly výdaje domácností na konečnou spotřebu o více než 30%. Výdaje na bydlení, vodu, energii a paliva, které mají v konečné spotřebě největší zastoupení a tedy největší vliv na celkový růst, tento trend kopírují s téměř 30 procentním nárůstem. Zajímavou položkou jsou výdaje domácností na zdraví, kde zaznamenáváme během deseti let nárůst o více než 170%, přičemž v posledních dvou letech se tato položka drží na přibližně stejné hladině. Výdaje na zdraví tvoří tři položky- výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky, ambulantní zdravotní péči a ústavní zdravotní péči. Nejrychleji přitom rostou výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky, které od roku 2000 do roku 2010 dosáhly více než 200 procentního nárůstu. Další dvě položky vzrostly přibližně o 100%.24 Další položkou s výrazným růstem od roku 2000 je vzdělávání, u kterého se setkáváme se 115 procentním nárůstem do roku 2010 vzhledem

24

Czso.cz [online]. Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu. Dostupné z WWW: .

25

Tadeáš Pešek


k roku 2000. Tento růst souvisel především s poplatky na soukromých středních a vysokých školách.25 U mnoha položek výdajů domácností se setkáváme s jejich absolutním poklesem nebo alespoň stagnací po roce 2008. Jedná se o výdaje na zbytné zboží a služby, to může být způsobeno dopadem globální finanční krize, která začala v roce 2007, což se projevuje šetřením domácností v roce 2008. Celkově spotřeba domácností od roku 2000 roste, na to mají značný vliv také půjčky domácností, které se po roce 2002 začaly prudce zvyšovat. Od tohoto roku rostla hodnota půjček poskytnutých domácnostem v průměru o 30% za rok26.

Graf 3-10- Vývoj struktury konečných výdajů domácností ve stálých cenách roku 2005, SR 2000-2010

8 000,00 7 000,00

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Oděvy a obuv

6 000,00 5 000,00 4 000,00 3 000,00

Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností Zdraví Doprava Pošta a telekomunikace

2 000,00 1 000,00 0,00

Rekreace a kultura Vzdělávání Stravovací, ubytovací služby Ostatní zboží a služby


Celková konečná spotřeba na Slovensku vzrostla od roku 2000 do roku 2010 o více než 50 procent, tedy skoro dvojnásobně než v případě České republiky. Na rozdíl od ČR je ale zapříčiněna zejména výdaji na zbytné zboží a služby jako je bytové vybavení, oděvy a obuv nebo doprava. Výdaje na nezbytné zboží a služby jako jsou potraviny nebo bydlení nezaznamenaly nijak razantní vzestup. Výrazně naopak stoupl podíl výdajů na vybavení domácností nebo na zdraví. Největší skok výdajů na léčiva, ambulantní a ústavní zdravotní péči můžeme zaznamenat v roce 2003, kdy byly na Slovensku zavedeny poplatky ve

25

Czso.cz [online]. Vývoj spotřebitelských cen zboží a služeb. Dostupné z WWW: . 26 SPĚVÁČEK Vojtěch a kol. Česká ekonomika po vstupu do Evropské unie. Politická ekonomie [online]. 3, 2008. Dostupné z WWW: .

26

Tadeáš Pešek


zdravotnictví z důvodu zvyšující se zadluženosti v oblasti financování zdravotnického systému27, které však byly od 1. 9. 2006 sníženy na 0 SKK, u receptů potom na 5 SKK. Od roku 2004 do roku 2006 je patrná stagnace výdajů na zdraví ve struktuře konečné spotřeby, po snížení poplatků se opět tyto výdaje zvyšují. Značný nárůst výdajů domácností zaznamenáváme u položky rekreace a kultura, kde se výdaje zvýšily během deseti let o 120%, a také u položky nákladů na dopravu, které se zvedly o skoro 90%. 3.1.1.5 Výpočet HDP důchodovou metodou V tabulce 3-5 je uveden postup výpočtu hrubého domácího produktu České republiky podle důchodové metody. Náhrady zaměstnancům jsou strukturovány do jednotlivých odvětví. I zde si můžeme všimnout jednoznačně největšího vlivu průmyslu, jehož většinu pak tvoří především zpracovatelský průmysl. Průmysl tvoří až téměř 30% všech náhrad zaměstnancům. Na první pohled to vypadá, že struktura náhrad zaměstnancům je stejná jako struktura hrubé přidané hodnoty, nicméně musíme si uvědomit, že důchody, které dostávají vlastníci výrobních faktorů, nemohou být s HPH totožné. Rozdíl tvoří jak znehodnocení kapitálu, tak nepřímé daně zmenšené o dotace.28 Tabulka 3-5- HDP ČR podle důchodové metody 2011 v běžných cenách Název Náhrady zaměstnancům Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl, těžba a dobývání Stavebnictví Obchod, doprava, ubytování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče Ostatní činnosti Čisté daně z výroby a dovozu Daně z výroby a z dovozu Dotace (-) Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod Spotřeba fixního kapitálu Čistý provozní přebytek a smíšený důchod Hrubý domácí produkt

mil. Kč 1598706 32 025 461 359 105 005 324 120 72 131 53 685 17 996 116 324 361 071 33 058 345345 450706 -105361 1865260 732514 1132746 3809311


27

PAŽITNÝ, P., ZAJAC, R. Stratégia reformy zdravotníctva – reálnej reformy pre občana. [online]. Dostupné z: . 28 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie. Praha: Melandrium, 2007. Ukazatele ekonomické výkonnosti, s. 24.

27

Tadeáš Pešek


Sečteme-li všechny náhrady zaměstnancům, daně z výroby a dovozu očištěné o dotace a hrubý provozní přebytek a smíšený důchod, dostaneme hrubý domácí produkt. Štatistický úrad Slovenskej republiky vypočítává hrubý domácí produkt pouze podle výrobní a výdajové metody, proto si nebudeme nastiňovat jeho výpočet důchodovou metodou29. 3.1.2 Vývoj HDP ČR a SR po vstupu do Evropské unie Pro zobrazení vývoje HDP České a Slovenské republiky bude dobré si ukázat jeho absolutní vzrůst či pokles v běžných cenách, čili jeho nominální hodnotu v jednotlivých letech, zároveň s reálnou hodnotou HDP v jednotlivých letech ve stálých cenách. Graf 3-11 resp. 3-12 zobrazuje jak nominální HDP v běžných cenách, tak reálný hrubý domácí produkt České republiky a Slovenska ve stálých cenách roku 2005 a jejich vývoj od roku 2000 do roku 2010. Tento graf jsem zařadil z důvodu zobrazení rozdílného vývoje nominálního a reálného HDP. Graf 3-11- Výše HDP ČR v běžných cenách a cenách roku 2005 v mil. Kč

4 000 000 3 500 000 3 000 000

HDP v běžných cenách HDP ve stálých cenách 2005

2 500 000 2 000 000

Zdroje: ČSÚ, Makroekonomické údaje, 2012

29

ŠÚSR [online]. 2011. Slovenská republika, národné účty, sumárna metodika. Dostupné z WWW: .

28

Tadeáš Pešek


Graf 3-12- Výše HDP SR v běžných cenách a cenách roku 2005 v mil. €

70 000,00 60 000,00 HDP v běžných cenách

50 000,00 40 000,00

HDP ve stálých cenách 2005

30 000,00 20 000,00


Mnohem vhodnějším ukazatelem pro zachycení vývoje HDP a pro mezinárodní srovnávání je meziroční tempo růstu reálného hrubého domácího produktu. Tento ukazatel je zachycen v grafu 3-13 pro Českou i Slovenskou republiku. Graf 3-13- Meziroční tempo růstu reálného HDP ČR a SR, 2000-2011

10,5 Česká republika

8,3 6,7

4,2 1,4

3,5 3,1

3,8 2,1

6,8

5,1

4,8

4,6

4,7

Slovensko

5,8

7,0 5,7

4,2 3,1

3,3 2,7

1,7

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -4,9 -4,7 Zdroje: ČSÚ, Makroekonomické údaje, 2012; ŠÚSR, Makroekonomické štatistiky, 2012, vlastní výpočty

Graf zachycuje vývoj meziročního tempa růstu HDP v České republice a na Slovensku od roku 2000 do roku 2011. Je zde zcela jednoznačně patrný pozitivní vliv vstupu obou zemí do Evropské unie v roce 2004, po kterém v České republice po období let 2000 až 2003, kdy meziroční tempo růstu dosahuje průměrně hodnoty 2,9%, dochází k výraznému vzestupu meziročního růstu, který v letech 2004 až 2007 dosahuje průměrné hodnoty 6,0% HDP předchozího roku. V dalších letech dochází k poklesu růstu HDP vlivem ekonomické recese až na -4,7% v roce 2009. Na Slovensku je vývoj podobný, avšak s většími extrémy. Slovenský hrubý domácí produkt roste průměrným tempem mezi lety 2000 a 2003 4,5%, od roku 2004

29

Tadeáš Pešek


do roku 2007 však roste meziročně již 7,7% s maximem v roce 2007, kdy dosahuje 10,5%. Poté však výkonnost slovenské ekonomiky také klesá vlivem recese a v roce 2009 se tempo růstu (poklesu) HDP dostává dokonce o dvě desetiny procentního bodu níže než v ČR, tedy na -4,9%. Vstup do EU zatraktivnil obě země pro příliv zahraničního kapitálu a silně zrychlil ekonomický růst. Zde se projevuje především vliv přímých zahraničních investic na HDP, který v ČR dosahoval již ke konci 90. let 6 – 10% HDP, ale na Slovensku se dostává do takto vysokých hodnot až po roce 2000, přičemž průměrný čistý příliv PZI je mezi roky 2000 a 2006 necelých 7% HDP, slovenská ekonomika v těchto letech mimo jiné právě díky PZI rostla rychleji než česká. Výsledky zrychleného přílivu se v současnosti spojují s pozitivními účinky integračních procesů po vstupu do EU a s působením přijatých radikálních ekonomických reforem. Slovensko přitom vychází z nižší ekonomické úrovně, takže intenzita přebírání technologií z vyspělejších zemí implikuje rychlejší tempa dohánění.30 Slovensko v roce 2010 dosahuje 92,5% HDP České republiky v PPS na osobu. Následující graf zobrazuje HDP na osobu v paritě kupní síly jednotlivých zemí v rámci Evropské unie včetně celkového HDP všech 27 zemí EU dohromady za rok 2010. Graf 3-14- HDP per capita v PPS, Evropská unie 2010

300 250 200 150 100 50 Bulharsko

Lotyšsko

Rumunsko

Litva

Polsko

Estonsko

Slovensko

Maďarsko

Portugalsko

Česká republika

Malta

Slovinsko

Řecko

Kypr

Španělsko

Itálie

EU (27 zemí)

Francie

Spojené království

Finsko

Belgie

Německo

Švédsko

Rakousko

Irsko

Dánsko

Nizozemsko

Lucembursko

0

Zdroj: ČSÚ, Databáze EUROSTATu v češtině, Národní účty- HDP a hlavní agregáty, 2012

30

VINTROVÁ, Růžena. Česká a slovenská ekonomika 15 let po rozdělení. Politická ekonomie [online]. 2008, 4. Dostupný z WWW: .

30

Tadeáš Pešek


HDP v paritě kupní síly vychází z průměru celé Evropské unie jako základu, tady HDP EU 27 má hodnotu 100, Česká republika se pohybuje na 19. místě a její HDP na osobu má hodnotu 80% HDP EU 27. Slovensko je ještě o dvě příčky níž a hrubý domácí produkt na osobu má hodnotu 74%. Obě dvě země představují tedy horší průměr v Evropské unii, avšak z deseti zemí, které vstupovaly do EU společně v roce 2004, si Česká republika a Slovensko drží 4., respektive 5. pozici. Před námi je pouze Kypr, Slovinsko a Malta. V roce 2010 navíc HDP obou zemí již rostl po propadu v letech 2008 a 2009. Ten byl zapříčiněn změnami na světových finančních trzích, které vyústily ve finanční krizi, která pak ovlivnila celý hospodářský vývoj. Česká republika i Slovensko jsou jako malé otevřené ekonomiky vázané na mezinárodní ekonomický vývoj. Pro obě země je nejdůležitější vývoj pravě Evropské unie, jelikož tvoří až 85% cílového prostoru pro vývoz z ČR31. Výrazně vyšší hodnoty HDP na obyvatele ve srovnání s ostatními zeměmi má Lucembursko, které má více než dva a půl krát vyšší HDP než EU 27. Tento rozdíl je způsoben malým počtem obyvatel Lucemburska, přičemž ale až třetinu pracovních sil této země tvoří cizinci, kteří HDP v Lucembursku produkují, ale nejsou již započítáváni do obyvatelstva.

3.2 Alternativní ekonomické ukazatele 3.2.1 Reálný hrubý domácí důchod Význam ukazatele reálného hrubého domácího důchodu roste se stále větší internacionalizací ekonomiky, což platí především pro malé otevřené ekonomiky jako je česká a slovenská. Z teoretické části víme, že RHDD se vypočte přičtením přínosů nebo ztrát z obchodu neboli tzv. směnných relací k HDP ve stálých cenách. Díky tomuto ukazateli můžeme dostat reálnější obraz o stavu ekonomiky. Tabulka 3-6- Tempa růstu HDP a RHDD na obyvatele v ČR a SR, 2001–2009 (roční průměry v %)

2001-2007 2008-2009 2001-2009 HDP RHDD rozdíl HDP RHDD rozdíl HDP RHDD rozdíl 4,4 4,9 0,5 -1,8 -1,6 0,2 3 3,4 0,4 6,2 5,7 -0,5 0,4 0,1 -0,3 4,9 4,4 -0,5

ČR SK

Zdroj: Citace z: VINTROVÁ Růžena. Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010.

31

SPĚVÁČEK, Vojtěch. Česká ekonomika v roce 2008. Bulletin CES VŠEM [online]. 2009,2. Dostupný z WWW: .

31

Tadeáš Pešek


V České republice v poslední dekádě měl vliv směnných relací pozitivní dopad na růst RHDD, ten totiž pravidelně ve srovnání s HDP zhruba o půl procentního bodu převyšoval růst HDP a znamenal tak fakticky rychlejší reálnou konvergenci. Oproti tomu na Slovensku je RHDD ve sledovaném období zhruba o půl procentního bodu nižší. Tabulka 3-7 zobrazuje absolutní rozdíl mezi HDP a RHDD České republiky. Štatistický úrad Slovenskej republiky ani EUROSTAT nezveřejňují RHDD ani směnné relace, proto bude zaměřena analýza především na Českou republiku. Tabulka 3-7- Vývoj HDP a RHDD České republiky 2000- 2011 ve stálých cenách předchozího roku

2000 HDP 2 239 RHDD 2 192 ∆ - 47

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 340 2 501 2 664 2 816 3 127 3 335 3 545 3 776 3 668 3 842 3 838 2 369 2 543 2 661 2 820 3 080 3 280 3 565 3 740 3 699 3 778 3 774 29 42 -3 4 -47 -55 20 -36 31 -64 -64

Zdroj: ČSÚ, Časové řady ukazatelů čtvrtletních účtů, 2012

Nejvíce ovlivnily směnné relace pozitivně hospodářský výsledek v roce 2002, kdy zvýšily RHDD oproti HDP o 42 mld. Kč, dále pak v roce 2009, kdy to bylo o 31 mld. Kč. Naopak v posledních dvou letech byl hospodářský výsledek směnnými relacemi ovlivněn negativně o 64 mld. Kč jak roce 2010 tak 2011. Dovozní ceny tedy převážily celkově nad vývozními. Směnné relace jsou ovlivňovány především vývojem cen komodit, jako jsou potraviny a zejména ropa a zemní plyn. V důsledku nabídkového šoku, který přišel v posledních letech a vedl k prudkému zvýšení cen uvedených surovin, došlo k výraznému přerozdělení důchodů mezi odběratelskými a dodavatelskými zeměmi, přičemž česká ekonomika byla ovlivněna negativně32. Následující graf zobrazuje vývoj meziročního tempa růstu HDP a RHDD. Reálný hrubý domácí důchod má poměrně nepravidelný vývoj, je to ovlivněno hlavně změnami cen důležitých surovin jako minerálních paliv a potravin na světových trzích. Také se na negativním vývoji směnných relací v posledních letech podílí oslabení kurzu koruny vůči dolaru.

32

VINTROVÁ, Růžena: Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010. Dostupný z WWW: < http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wp0610.pdf>.

32

Tadeáš Pešek


Graf 3-15- Meziroční tempo růstu HDP a RHDD v cenách předchozího roku, ČR 2001-2011

11,1 8,1 9,2

7,3 6,9 4,5

4,2

6,5 4,7

5,9

8,7 6,5 6,6

5,7

6,3

6,5

4,7

4,9

HDP RHDD

2 -1,1

2,1

-0,1 -0,1

-2,9 Zdroj: ČSÚ, Časové řady ukazatelů čtvrtletních účtů, 2012

4 Závěr Ze závěrů získaných v praktické části mé práce je zřejmé, že ekonomický vývoj České republiky a Slovenska je velice podobný a poměrně příznivý. Obě země jsou si velmi blízké i po rozdělení a po prvotním zaváhání Slovenska v devadesátých letech od roku 2000 zlepšuje svou ekonomickou situaci každým rokem. Česká republika se také dobře přizpůsobila podmínkám tržní ekonomiky a následně otevřenému zahraničnímu obchodu v rámci Evropské unie. Hrubý domácí produkt obou zemí se v poslední dekádě vyvíjel velmi pozitivně. Tento trend přerušila ekonomická krize započatá ve Spojených státech. Hlavním dopadem ekonomické recese byl pokles vývozu zboží a služeb do zahraničí, saldo zahraničního obchodu SR kleslo v roce 2009 o téměř 2,5 mld. €. V České republice nebyl tento dopad téměř vůbec patrný. Na druhou stranu ekonomická krize dopadla velmi silně na zpracovatelský průmysl, který má největší podíl na struktuře hrubé přidané hodnoty a tedy na HDP. Ten dosáhl svého vrcholu v roce 2007, kdy se jeho podíl zvýšil o více než 10 procentních bodů, do roku 2009 ale o téměř 10,5 p.b. poklesl. Česká i slovenská ekonomika se však vzpamatovaly poměrně rychle a v roce 2010 a 2011 hrubý domácí produkt opět rostl průměrně o 2,2%, respektive 3,8% v případě Slovenska. Velmi pozitivní vliv na vývoj obou zemí měl jejich vstup do Evropské unie v roce 2004. Hrubý domácí produkt zaznamenal růst okolo 5% v obou republikách a saldo zahraničního

33

Tadeáš Pešek


obchodu po otevření hranic rostlo v případě Slovenska o více než 3,5 mld. €, v případě ČR asi o 2 mld. €. Zahraniční obchod se od roku 2004 stal velmi významnou součástí HDP. V porovnání s ostatními zeměmi, které vstoupily do EU také v roce 2004, si ČR i SR vedou relativně dobře a ve výši HDP na osobu v PPS se v roce 2010 držely na předních pozicích, ačkoli ještě o rok dříve byla ČR ještě o jednu příčku výš před Maltou. Co se týče výdajů domácností, nevykazuje ani jedna země výraznější změny ve struktuře výdajů se vstupem do EU. Domácnosti obou zemí nejvíce vydávají na bydlení a potraviny. Celkově se výdaje na konečnou spotřebu domácností od roku 2000 každoročně zvyšují, ale v posledních letech spíše stagnují. Největší nárůst přitom zaznamenáváme v oblasti výdajů na zdraví a na vzdělání, které narostly o téměř 200% v případě ČR a o více než 200% v případě Slovenska. Tyto dvě položky však tvoří jeden z nejnižších podílů na celkové spotřebě, nejsou tedy hlavním důvodem nárůstu výdajů domácností na celkovou spotřebu. V České republice mezi hlavní tvůrce konečné spotřeby patří výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje a výdaje na dopravu. Na Slovensku až k 50 procentnímu nárůstu konečné spotřeby domácností nejvíce přispívají náklady na rekreaci a kulturu a náklady na vybavení domácnosti, tedy zbytné výdaje, naopak výdaje na potraviny se zvýšily jen minimálně. HDP měřený ve stálých cenách nedokáže dostatečně zachytit některé kvalitativní faktory ekonomiky. Stálé ceny totiž neodrážejí zlepšování nebo zhoršování směnných relací v zahraničním obchodě. Tento efekt, který výrazně ovlivňuje rychlost konvergence v malých otevřených ekonomikách, zachycuje reálný hrubý domácí důchod. Jeho vývoj v ČR se liší od vývoje HDP během posledních 11 let v průměru o pouhých 0,2 procentního bodu ve prospěch HDP, na Slovensku je to však již 0,5 p.b., ačkoli slovenský HDP zaznamenává výraznější růst než HDP ČR, tempo růstu RHDD se v konečném důsledku tolik neliší, jelikož směnné relace vyznívají ve prospěch České republiky33. Slovenský vývoz je výrazně nižší než ten český a saldo zahraničního obchodu na Slovensku zaznamenává podstatně nižší hodnoty než v ČR. Menší ekonomiky závislé na dovozu zboží a služeb bez možnosti substituce jsou ohroženější vývojem cen surovin na světových trzích, což se projevuje ve směnných relacích a RHDD. Česká republika i Slovensko patří mezi země závislé na dovozu, a to především ropy,

33

VINTROVÁ, Růžena: Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010. Dostupný z WWW: < http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_wp0610.pdf>.

34

Tadeáš Pešek


zemního plynu a potravin. Pokud ceny těchto komodit na světových trzích stoupají, projevuje se tento trend negativně na výši RHDD, jak bylo ověřeno v praktické části, kde růst RHDD výrazně poklesl hlavně v posledních letech po nabídkovém šoku u cen ropy, plynu a potravin po roce 2008 na světových trzích. Z bývalého východního bloku jsou na tom ČR a SR z hlediska vývoje HDP nejlépe. Navíc jsou si navzájem významnými obchodními partnery, také dochází k přesunu pracovní síly mezi ČR a SR. Odlišné, avšak blízké politiky také přináší výhodu v podobě zkušeností a poučení se z chyb toho druhého. Vzhledem k přibližování se ekonomické úrovně obou zemí k EU mohou obě republiky přijít o svou výhodnou pozici levného dodavatele zboží a služeb do ostatních států, proto je potřeba zaměřit produkci především na kvalitu. Ta však plyne z dlouhodobé tradice a vysoké vzdělanosti obyvatelstev obou zemí. Makroekonomický vývoj ČR a SR, jeho sledování a analyzování mi přineslo mnoho nových zkušeností. Informace, které jsem v průběhu práce získával, mi rozšířily povědomí o ekonomické situaci jak v ČR a SR, tak v celé EU. Také mi práce velmi dobře propojila poznatky posbírané během mého studia.

35

Tadeáš Pešek


5 Seznam grafů a tabulek 5.1 Seznam grafů Graf 3-1- Podíl odvětví na celkové produkci ČR v roce 2010 v běžných cenách ...................... 16 Graf 3-2- Podíl odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě ČR v roce 2010 v % ..................... 17 Graf 3-3- Podíl odvětví na celkové produkci Slovenska v roce 2011 v běžných cenách .......... 18 Graf 3-4- Podíl odvětví na celkové HPH Slovenska v roce 2011 v běžných cenách ................. 19 Graf 3-5- Vývoj produkce odvětví ČR 2000 – 2010 v % ve stálých cenách roku 2005 ............. 20 Graf 3-6- Vývoj produkce jednotlivých odvětví SR 2000 – 2010 v běžných cenách v % .......... 21 Graf 3-7- Podíl složek spotřeby na výdajích domácností v běžných cenách v %, ČR 2010 ...... 23 Graf 3-8- Podíl složek spotřeby na výdajích domácností v běžných cenách v %, SR 2011 ...... 24 Graf 3-9- Vývoj struktury výdajů domácností ve stálých cenách roku 2005, ČR 2000-2010 ... 25 Graf 3-10- Vývoj struktury výdajů domácností ve stálých cenách roku 2005, SR 2000-2010 . 26 Graf 3-11- Výše HDP ČR v běžných cenách a cenách roku 2005 v mil. Kč ............................... 28 Graf 3-12- Výše HDP SR v běžných cenách a cenách roku 2005 v mil. € ................................. 29 Graf 3-13- Meziroční tempo růstu reálného HDP ČR a SR, 2000-2011 .................................... 29 Graf 3-14- HDP per capita v PPS, Evropská unie 2010 ............................................................. 30 Graf 3-15- Meziroční tempo růstu HDP a RHDD v cenách předchozího roku, ČR 2001-2011 . 33

5.2 Seznam tabulek Tabulka 3-1- Výpočet HDP ČR výrobní metodou v běžných cenách pro rok 2011 .................. 16 Tabulka 3-2- Výpočet HDP SR výrobní metodou pro rok 2011 v běžných cenách................... 18 Tabulka 3-3- HDP ČR 2011 podle výdajové metody v běžných cenách ................................... 22 Tabulka 3-4- HDP Slovenska 2011 podle výdajové metody v běžných cenách ....................... 24 Tabulka 3-5- HDP ČR podle důchodové metody 2011 v běžných cenách ................................ 27 Tabulka 3-6- Tempa růstu HDP a RHDD na obyvatele, ČR, SR 2001–2009 v %........................ 31 Tabulka 3-7- Vývoj HDP a RHDD ČR 2000- 2011 v cenách předchozího roku .......................... 32

36

Tadeáš Pešek


6 Použité zdroje 6.1 Literatura



KADEŘÁBKOVÁ, A. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-86131-36-X.



KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol. Růst, stabilita a konkurenceschopnost IV: Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-86131-79-5.



PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie - základní kurs. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 80-86175-58-4.



ŽĎÁREK, Václav et al. Makroekonomická analýza - magisterský kurz. Praha: VŠEM, 2007. ISBN 978-80-86730-26-4.

6.2 Internetové publikace 

VINTROVÁ, Růžena. Česká a slovenská ekonomika 15 let po rozdělení. Politická ekonomie [online]. 2008, 4. Dostupný z WWW: . ISSN 0032-3233



Kolektiv CES VŠEM, NOZV NVF: Konkurenční schopnost České republiky 2010: Vývoj hlavních indikátorů. Praha: Linde, 2010. Dostupný z WWW: . ISBN 978-80-7201-826-0



VINTROVÁ, Růžena: Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper č. 06/2010. s. 25. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-6863



VINTROVÁ, Růžena. Konvergence ekonomické úrovně podle alternativních ukazatelů. CES VŠEM Bulletin [online]. 2009, 1. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-1578.



SPĚVÁČEK, Vojtěch. K vývoji souhrnných ukazatelů reálného důchodu v České republice. CES VŠEM Bulletin [online]. 2005. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-1578

37

Tadeáš Pešek 


Odbor statistiky cen. Indexy spotřebitelských cen (metodická příručka pro uživatele). 2012. s. 27. Dostupný z WWW: .



SPĚVÁČEK Vojtěch a kol. Česká ekonomika po vstupu do Evropské unie. Politická ekonomie [online]. 3, 2008. Dostupné z WWW: . ISSN 0032-3233



PAŽITNÝ, P., ZAJAC, R. Stratégia reformy zdravotníctva – reálnej reformy pre občana. [online]. Dostupné z: . ISBN 80-968-293-7-8



SPĚVÁČEK, Vojtěch. Česká ekonomika v roce 2008. Bulletin CES VŠEM [online]. 2009,2. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-1578



Vláda ČR a ČNB: Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně. 2007. Dostupné z WWW: .



Evropská centrální banka: Konvergenční zpráva. 2010. Dostupné z WWW: . ISSN 1725-9592

6.3 Internetové stránky 

Český statistický úřad [online]. © 2012. Dostupné z WWW: .



Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. © 2012. Dostupné z WWW: .



Ministerstvo financí ČR [online]. © 2005. Dostupné z WWW: .



Zavedení Eura v ČR [online]. © 2012. Dostupné z WWW: .



HNByznys [online]. © 1996-2012. Dostupné z WWW: .



Reforma zdravotníctva [online]. © 2003-2010. Dostupné z WWW: .



Biom [online]. © 2001-2009. Dostupné z WWW: .

38

Tadeáš Pešek




Peníze.cz [online]. © 2000-2012. Dostupné z WWW: .



Stavitel [online]. © 1996-2012. Dostupné z WWW: .



Economist.com [online]. © 2012. Dostupné z WWW: .

39

Makroekonomický vývoj České a Slovenské republiky po vstupu do EU

Recommend Documents