Programy podpory českého průmyslu před a po vstupu do EU Lucie Valová - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Úkolem tohoto příspěvku je seznámit Vás s programy, jejichž cílem je posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu a jeho začlenění do jednotného vnitřního trhu EU. Vy, kteří podrobně sledujete negociační proces v kandidátských zemích víte, že v prosinci loňského roku ČR na summitu v Kodani uzavřela negociační jednání a přístupový proces je nyní ve fázi přípravy Přístupové smlouvy. Přístupová smlouva s 10 kandidátskými zeměmi bude podepsána 16. dubna na summitu v Aténách a následně po ratifikaci ve všech členských i kandidátských zemích vstoupí oficiálně v platnost. Obecným předpokladem je, že brány Evropské unie se pro ČR definitivně otevřou 1. května 2005. Jednou ze základních podmínek vstupu ČR do EU je vyrovnat se s tzv. Kodaňskými kriterii. Z ekonomického hlediska to vyžaduje především existenci fungujícího tržního hospodářství a schopnost vyrovnat se s tlaky konkurenčního prostředí EU. Poslední pravidelná zpráva EK konstatovala, že ČR již je fungující tržní ekonomikou. Základem fungující ekonomiky jsou však především zdravé a silné podniky, které jsou schopny vyrovnat se s tlaky konkurenčního prostředí. A protože směřujeme do Evropské unie, je pro nás velice důležité mít takové podniky, které budou moci konkurovat podnikům v rámci Evropské unie a být jim plnoprávnými partnery. A my jsme si vědomi toho, že konkurence na trhu EU je opravdu vysoká. Ministerstvo průmyslu a obchodu se proto snaží regulérními prostředky pomoci českému průmyslu, aby se této jedinečné příležitosti, kterou je vstup ČR do EU, zhostil se ctí. Ekonomická koncepce a z ní vyplývající programy, o kterých budu za chvilku mluvit, je založená na potřebě podporovat hospodářský růst a konkurenceschopnost průmyslu a průmyslových služeb, abychom se ve fundamentálních ekonomických parametrech, jako je růst HDP, úroveň národohospodářské produktivity práce a další, co nejvíce přiblížili průměru EU. To je jediný recept jak dosáhnout toho, že vstup do EU bude mít pro ČR, mimo těch příznivých, minimální nepříznivé sociální a ekonomické důsledky. Členství v EU bude mít bezesporu positivní vliv na českých průmysl a české podniky. Ta pozitiva spatřujeme především v umožnění vstupu na trhy EU bez jakýchkoliv celních nebo jiných omezení, zjednoduší se certifikace výrobků a podniky budou mít volný přístup na trh veřejných zakázek, zlepší se možnost jejich investování v rámci EU, dojde k otevření kapitálových trhů, ke snížení finančních nákladů atd. Významná část českých průmyslových podniků je již v současné době konkurenceschopná na trzích zemí EU, o čemž svědčí objem exportu do EU, který tvoří více než 68 % z celkového vývozu ČR. Plně konkurenceschopné jsou zejména podniky ze zahraniční kapitálovou účastí, ale i ryze české podniky, které se dokázaly restrukturalizovat a inovovat svůj výrobní program.
Odvrácenou stranou tohoto úspěchu je však existence regionů na území České republiky, které jsou lokálně postižené útlumem pro ně důležitých oborů či zavíráním velkých podniků. Jsou tedy ve značné míře postižené hospodářskou stagnací a nezaměstnaností. A právě do těchto strukturálně postižených oblastí je prioritně namířena veřejná pomoc. Nyní podrobněji hovořit o konkrétních programech. Nebudu zde uvádět všechny formy podpory, ale zmíním pouze skupiny programů těch nejdůležitějších. Na první místo bezesporu patří podpora malého a středního podnikání. Vláda schválila, tak jak je zvykem v EU, programy podpory malého a středního podnikání na více let, tedy na období 2001 – 2004. Podpora je realizována prostřednictvím následujících programů: ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, SPECIAL, DESIGN, KOOPERACE, MARKETING, PORADENSTVÍ, REGENERACE, VESNICE. Oproti loňskému roku však k 1.1.2003 došlo k drobným změnám: byly sjednoceny formy podpory, MPO převzalo realizaci programů VESNICE a REGENERACE, které v minulých letech spadaly do kompetence MMR a nově byly aktuálně jako reakce na katastrofální povodně vyhlášeny programy REKONSTRUKCE a OBNOVA 2002. Nástrojem podpor projektů v těchto programech, vyhlašovaných veřejnými soutěžemi, jsou záruky za úvěry a leasing, záruky za kapitálový vstup, záruky na návrh do obchodní veřejné soutěže, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, příspěvky na úhradu úroků a dotace. Významným nástrojem podpory malého a středního podnikání ve členských zemích EU je tzv. Víceletý program EU pro podniky a podnikání, zejména pro MSP. Víceletý program je od loňského roku otevřen i pro kandidátské státy, ČR podepsala v listopadu 2002 Memorandum o porozumění. Víceletý program je orientován na tři klíčové oblasti: • Finanční nástroje zaměřené na překonání nedostatků kapitálového trhu ve vztahu k začínajícím podnikům • Podpůrné služby EuroInfoCenter
poskytované
podnikům
prostřednictvím
• Předávání zkušeností z nejlepších postupů a projektů uplatňovaných v zemích EU Projekty budou realizovány zejména formou konferencí, seminářů, odborných studií a vzdělávacích programů a prostřednictvím služeb EuroInfoCentra. Další významnou skupinu programů tvoří programy podpory výzkumu a vývoje, resp. konkrétně program Progres a Konsorcia. Tyto programy přispívají k posílení konkurenceschopnosti podniků na nejvyspělejších trzích prostřednictvím spolufinancováním projektů zaměřených na výzkum a vývoj nových výrobků. Tyto programy jsou realizovány přesně podle pravidel EU. Přihlášený projekt musí být minimálně z 50 % financován z vlastních prostředků podniku. U každého projektu jsou vykazovány a sledovány jeho ekonomické přínosy při navazující realizaci. Jedná se především o předpokládané tržby a zisky z nových výrob, podíl
exportu, zvýšení zaměstnanosti. Z našich analýz -byť jde o odhady zatížené určitou chybou -plyne, že poměrně malé vložené prostředky do výzkumu a vývoje přinášejí firmám značné ekonomické efekty v dalších letech - jde zhruba o desetinásobný přínos -pochopitelně s posunem o zhruba 3 – 5 let. I v oblasti výzkumu a vývoje má ČR možnost zapojit se již v předvstupním období do realizace evropských programů. Jedná se o 6. rámcový program EU pro výzkum a technologický rozvoj. ČR je zapojena do projektů CRAFT a COLLECTIVE RESEARCH. Tyto projekty jsou určeny pro malé a střední podniky, které potřebují vyřešit technický problém, dokončit vývoj prototypu nebo nové technologie a přitom nemají vlastní výzkumné kapacity. EK poskytuje na projekty dotaci do výše 50% rozpočtu projektu, přičemž celkový rozpočet projektu se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2 mil. €. Od roku 1998 je Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest realizován Program podpory rozvoje průmyslových zón. Cílem programu je prostřednictvím podpory ze státního rozpočtu přispět k zajištění investiční přípravy území pro investory z oblasti zpracovatelského průmyslu. Program současně umožňuje za předem stanovených kriterií, podpořit investiční přípravu území průmyslové zóny již v předstihu, vybudováním technické infrastruktury. Systém podpory rozvoje průmyslových zón zahrnuje zajištění tvorby nových pracovních míst, především ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech. I když je tento program vyhlašován plošně, při konečném výběru projektů je vzata v úvahu místní příslušnost žadatele o podporu a jsou preferovány projekty realizované v postižených regionech. V letech 1998 – 2002 podpořilo MPO vznik 71 průmyslových zón na území ČR. Program, který určitě bude zajímat podnikatelskou veřejnost nejen v ČR, ale je určen i zahraničním partnerům, je Program investičních pobídek. Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory k získávání investorů zahraničních i českých s cílem zvýšit zaměstnanost v regionech. Investiční pobídky poskytovány ve formě • slevy na daních z příjmů, • granty na vytváření pracovních míst • granty na školení • možnost získat stavební pozemky za symbolickou cenu Doprovodný program na podporu subdodavatelů pak přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů a podporuje vznik řetězců českých dodavatelských firem pro velké investory. V rámci systému investičních pobídek byly od počátku jeho realizace v dubnu roku 1998 uděleny investiční pobídky více než 100 firmám. Investice podpořených firem dosáhnou dle předpokladů celkově téměř 5 mld. USD a předpokládají vytvořit více než 35 000 pracovních míst.
Nyní mi dovolte pár slov o programu, který svým finančním objemem patří k těm zanedbatelným, ale se vstupem ČR do EU jeho význam výrazně naroste. Jedná se o Sektorový operační program (SOP) Průmysl, resp. operační program Průmysl a podnikání jehož prostřednictvím probíhá příprava na politiku hospodářské a sociální soudržnosti, resp. na budoucí čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. OP Průmysl je zaměřen na naplnění základní strategie průmyslové politiky, jejímž cílem je zachování a další rozvoj konkurenceschopného a efektivně vyrábějícího průmyslového potenciálu. Měl by přispět ke zvyšování hospodářské výkonnosti průmyslu ČR tak, aby po roce 2013 ČR přestala být méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze strukturálních fondů. Členská země, nedosahuje-li 75 % průměru HDP EU, má nárok při splnění určitých podmínek čerpat prostředky z tzv. strukturálních fondů EU. Strukturální fondy jsou nástroji politiky hospodářské a sociální soudržnost, jejímž cílem je vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony EU. Zaměření politiky HSS je rozděleno do tří konkrétních cílů, pro ČR je zajímavý převážně Cíl 1, neboť ten je určen pro regiony nedosahující již zmíněných 75 %. Základními dokumenty, na jejichž základě EK rozhoduje o přidělení podpory jsou tzv. operační programy. V současném programovacím období, tj. 2000 – 2006, je operační program pro sektor průmyslu realizován ve dvou etapách. První etapa, kdy ČR jako kandidátská země nemůže čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU, je zaměřena na osvojení systému programování a řízení operačního programu, zavedení procesu monitorování a hodnocení, ověření součinnosti s regionálními strukturami apod. Cílem je dosažení takové míry funkčnosti celého systému a osvojení nutných postupů a pravidel, aby v druhé etapě, kdy ČR jako členský stát EU bude moci čerpat prostředky ze strukturálních fondů, se aktualizovaný OP Průmysl a podnikání stal efektivním nástrojem pro jejich čerpání. Operační programy musí být zpracovány na základě jasných koncepcí daného sektoru. Koncepčními východisky pro tvorbu OP Průmysl a podnikání je Střednědobá resortní politika, Koncepce průmyslové politiky a Strategie regionálního rozvoje. Program musí být v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR na období 2004 – 2006. Úzce váže na první prioritní osu NRP, kterou je „Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb“. V rámci programu byly vytýčeny 4 priority, do kterých bude směřována veškerá pomoc. V předvstupním období jsou finanční prostředky určené na realizaci SOP pouze malou částí z celkových prostředků směřovaných do sektoru průmyslu. Jsou tvořeny prostředky státního rozpočtu, soukromého sektoru a částečně také programu Phare. V období po vstupu do EU budou finanční toky podřízené režimu SOP prezentovat převážnou část celkových prostředků směřovaných do sektoru průmyslu. V roce 2001 bylo v rámci SOP vyhlášeno 10 konkrétních programů podpory, v roce 2002 to bylo již jen 7 a v roce 2003 jsou vyhlášeny pouze 4 programy podpory.
Tato klesající tendence v počtu programů jasně znázorňuje EU prosazovaný trend koncentrace většího objemu finančních prostředků na řešení vytýčeného problému. Konkrétní údaje k roku 2003 • zveřejnění dne 12. února 2003 v Obchodním věstníku • příjemce podpory – podnikatelský subjekt mající sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, ekonomická situace podniku umožňuje realizaci projektu, rozvíjí produkci progresivního charakteru • úhrada 50 % nákladů (existuje však horní hranice: 1,5; 1; 400 tis.; 10 mil) Poskytnutí podpory je vázáno na financování prokazatelných nákladů na projekt, uhrazených v roce 2003 příjemcem. V případě, že projekt bude pokračovat ještě v dalším roce, je žadatel povinen zajistit jeho dofinancování z vlastních zdrojů. Závěrem mi dovolte konstatovat, že ČR bude mít po vstupu do EU možnost využít ke svému rozvoji dostatečné množství komunitárních finančních prostředků. Závisí však pouze na ČR, zda se jí podaří vybudovat odpovídající mechanizmy jak tyto finanční prostředky efektivně a smysluplně alokovat. A v neposlední řadě to závisí na vlastní aktivitě podnikatelských subjektů, zda budou schopni generovat dostatek kvalitních projektů vhodných pro realizaci.
