Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Slovensko po vstupu do eurozóny The Slovak Republic after Entry the European Monetary Union Diplomová práce
Autor:
Bc. Aibek Mukanov Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Soukup, CSc.
Březen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 30.3.2010
Aibek Mukanov
2
Děkuji touto cestou Ing. Petru Soukupovi, CSc, vedoucímu mé diplomové práce. Pomohl mi svým odborným vedením a cennými radami při jejím vypracování.
3
Anotace Slovensko 1. ledna vstoupilo do eurozóny. Cílem této diplomové práce je analyzovat výhody a rizika, které souvisí se vstupem do měnové unie. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována charakteristice evropské měnové unie. V další části se analyzuji vstup Slovenska do eurozóny, popisuje zavedení eura z pohledu občanů. V třetí kapitole analyzuji samotný vstup do eurozóny jakoţ i rizika a výhody s tím spojené. V závěrečné kapitole se rozebíráme aktuální problémy hospodářského vývoje po přijetí společné měny euro a snaţím se poukázat na moţnosti, které Slovensku zůstaly po ztrátě měnové politiky jako nejdůleţitějšího nástroje hospodářské politiky.
Annotation Slovak Republic joined Eurozone on the 1st January 2009. The aim of this thesis is to analyze advantages and risks connected with entrance to monetary union. The thesis is divided into 4 chapters. The first chapter is devoted to the characteristics of European Monetary Union. The entry of Slovak Republic to Eurozone is analysed in the second part of the theses, describes the introduction of the euro from the perspective of citizens. The third chapter analyzes the entry into the eurozone as well as the risks and benefits of it. The final chapter discusses the current problems of economic development by adopting a common currency the euro and trying to point out the possibility that Slovak remained after the loss of monetary policy as the most important economic policy instrument.
4
Úvod ...................................................................................................................... 6 1. Splnění podmínek pro vstup Slovenska do eurozóny .................................. 7 1.1 Vývoj Evropského integračního procesu....................................................................... 7 1.2 Hospodářská a měnová unie (HMU) a euro............................................................... 11 1.3 Maastrichtská kritéria .................................................................................................. 16 1.4 Splnění maastrichtských kriterií .................................................................................. 18
2. Charakteristika fungování slovenské ekonomiky v eurozóně .................. 22 2.1 Hotovostní a bezhotovostní peněžní oběh .................................................................... 22 2.2 Duální zobrazování ........................................................................................................ 25 2.3 Zavedení eura z pohledu občanů.................................................................................. 27
3. Vliv zavedení eura na ekonomiku Slovenska ............................................. 36 3.1 Vliv na inflaci ................................................................................................................. 36 3.2 Vliv na aktiva domácnosti............................................................................................. 40 3.2 Vliv na nezaměstanost ................................................................................................... 46
4. Analýza výhod a nevýhod přijetí eura na Slovensku ................................. 50 4.1 Přínosy ze zavedení eura pro podnikatelský sektor ................................................... 50 4.2 Náklady na zavedení eura pro podnikatelský sektor ................................................. 54 4.3 Přínosy a nevýhody zavedení eura pro obyvatelstvo.................................................. 55
5. Vysledky ......................................................................................................... 56 Závěr ................................................................................................................... 61 Seznam použité literatury ................................................................................. 62 Seznam použitých zkratek a příloh ................................................................. 63 Přílohy ................................................................................................................ 64
5
Úvod Slovensko, které se od 1. ledna 2009 stalo šestnáctým členem eurozóny, je mnohými českými ekonomy i politiky vnímáno jako jedinečný experiment, který mnohé napoví o tom, jak opodstatněné či naopak bezpředmětné jsou obavy ze zavedení eura v České republice. Cestu k euru na Slovensku nastartovala jiţ vláda premiéra Mikuláše Dzurindy. V listopadu 2005 došlo k zapojení slovenské koruny do mechanismu měnových kurzů ERM II. Vedle technických příprav a snah splnit maastrichtská kritéria provedla vláda i řadu reformních opatření, které jsou pro čerpání výhod ze zavedení eura nezbytná. Současná koalice pak dotáhla celý proces do konce. Hlavním cílem práce je stručně analyzovat kroky, které vedli k vstupu Slovenska do eurozóny, zjistit, jak vnímá obyvatelstvo výhody a nevýhody přijetí společné evropské měny a odhadnout vliv eura na celou ekonomiku. První část popisuje přípravy spojené se vstupem, výhody a nevýhody vstupu, jakoţ i důleţitost procesů odehrávajících se během účasti v mechanismu směnných kurzů. Další část je zaměřena na problematiku fungování slovenské ekonomiky v eurozóně. Třetí část analyzuje dopady zavedení eura na Slovensku v jednotlivých segmentech jeho ekonomiky. Poslední část obsahuje analýzu výhod a nevýhod přijetí eura na Slovensku jak pro podnikatelský sektor, tak i pro obyvatelstvo.
6
1. Splnění podmínek pro vstup Slovenska do eurozóny 1.1 Vývoj Evropského integračního procesu Prvním reálným výsledkem jednání o evropské integraci bylo podepsání bezpečnostního Bruselského paktu mezi Francií, Velkou Británií a třemi státy Beneluxu v roce 1948. O rok později vzniká Rada Evropy, která měla být původně základem pro federalistické uspořádání Evropy. Zejména pro odpor Velké Británie však byly její pravomoci omezeny, takţe v evropské integraci nemohla sehrát rozhodující úlohu. Základem evropských společenství se tak stal plán francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana přednesený 9. 5. 1950 (devátý květen je dnes proto Dnem Evropy), na jehoţ základě vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, montánní unie). Jak uvádí Šíbl a kolektiv (2005, str.. 23), v Schumanově deklaraci se říkalo: ''Svetový mier nemoţno zachovať bez toho, ţe by sa vyvinulo konštruktívne úsilie úmerné nebezpečenstvám''. Ţe evropská integrace nebude úplně hladký a rychlý proces ukázala epizoda s Evropským obranným společenstvím (zaloţeno na základě Plévenova plánu). EOS bylo ratifikováno všemi státy Montánní unie aţ na Francii. Následující smlouva o Evropském politickém společenství, která by byla výrazným krokem směrem k integraci byla francouzským Národním shromáţděním odmítnuta. Byla tedy zařazena niţší rychlost a přešlo se opět k postupným menším krokům. Jak uvádí Šíbl a kolektiv (2005, str.. 94-96), základní podstatou vytvoření ESUO bylo postupné začleňování jednotlivých sektorů do integračního procesu. Její zaloţení bylo výrazem uplatnění sektorové metody integrace, se kterou se původně počítalo při rozvoji integračních vztahů mezi evropskými státy. V březnu roku 1957 byla podepsána Římská smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství (EHS) European Economic Community (EEC), a Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) European Atomic Energy Community (EAEC). Hlavním cílem Společenství EUROATOM bylo vytvářet podmínky pro vybudování a rychlý růst jaderného průmyslu, zvýšení ţivotní úrovně v členských státech a na rozvoj vzájemných styků s ostatními zeměmi. Cílem této spolupráce
7
bylo i efektivnější vyuţívání dosaţených výsledků ve vědě, výzkumu v oblasti jaderné energie a společné řešení problémů v dané oblasti. Smlouva o Evropském hospodářském společenství byla podepsána 25. března 1957 v Římě nejvyššími představiteli států Belgie, Německa, Francie, Itálie, Lucemburska a Nizozemska. Jak uvádějí Nováčková, Futej, Geistlinger, Kunová, Cressi, Zahoráková a Komorník (2000, str. 54), cíle Evropského společenství můţeme rozdělit do následujících kategorií: -
Politické cíle;
-
Hospodářské cíle;
-
Sociálně cíle a politika zaměstnanosti.
Proces prohlubování hospodářské spolupráce v západní Evropě začal po druhé světové válce. Oblastí nejintenzivnější hospodářské spolupráce se stalo Evropské hospodářské společenství, pro které je dnes běţně pouţíván název Evropská unie. První zemí, která projevila zájem vstoupit do Evropského společenství byla v roce 1963 Velká Británie. De Gaullova Francie však její vstup vetovala, protoţe se obávala zvýšení amerického vlivu v Evropě právě díky Británii. Problémem byly také závazky Británie k zemím Commonwealthu. Druhý pokus Velké Británie o vstup v roce 1967 De Gaulle opět vetoval. Británie tak do Evropského společenství vstoupila aţ obrazně řečeno přes De Gaullovu mrtvolu společně s Dánskem a Irskem v roce 1973. Zachovávala si ale vţdy poněkud skeptičtější pohled na rozsah integrace neţ ostatní členové. Evropské společenství uzavřelo téţ kooperační dohody (Yaoundé, Lomé I, II, III, IV, Maghreb) s rozvojovými zeměmi, kterými ES umoţňuje většině zboţí volný přístup na evropské trhy a které vytváří prostředky pro evropskou pomoc rozvojovým zemím. Na počátku roku 1981 se desátým členem Evropských společenství stalo Řecko, nejjiţnější a nejchudší členská země Společenství. V roce 1986 dále přistoupilo Španělsko a Portugalsko. Tyto země přinesly ES několik problémů. Především se opět zkomplikovala situace na poli zemědělské politiky. Jednalo (a do jisté míry pořád jedná) se o země relativně chudší neţ ostatní země ES, coţ zatíţilo rozpočet ES. S připojením Řecka se ES zapletlo do
8
řešení kyperské otázky a komplikovaných řecko-tureckých vztahů. K dalšímu rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko došlo pak aţ po podpisu Maastrichtské smlouvy. Změny, které proběhly v sedmdesátých letech, znamenaly ve svých důsledcích nebezpečí stagnace integračního procesu - ropné šoky a další vývoj ve světové ekonomice spolu s větším rozpětím úrovně rozvoje a ekonomické struktury členských států (spolu se zvýšením počtu jejich zástupců v orgánech Společenství) kladly stále větší nároky na společnou ekonomickou spolupráci a na rozhodovací proces. Tyto obtíţe se však nakonec staly podnětem pro prohloubení integračních snah v polovině osmdesátých let. V roce 1986 byly přijaty další dva významné dokumenty za účelem dokončení jednotného vnitřního trhu Bílá kniha a Jednotný evropský akt. Tyto kroky k rozšíření spolupráce o nová témata jiţ směřovaly k postupné komplexní přeměně dosavadních společenství v Evropskou unii. Na cestě ke skutečnému jednotnému trhu stojí tři skupiny překáţek: 1. fyzické - překáţky na hranicích mezi členskými státy, bránící skutečně volnému pohybu zboţí a osob; 2. technické - existence různých technických standardů v kaţdém členském státě přispívalo k roztříštěnosti trhu; 3. daňové - různé systémy nepřímého zdaňování, zejména sazby daně z přidané hodnoty si vynucovaly hraniční kontroly. K odstranění těchto základních problémů byl zároveň vypracován podrobný program (tzv. Program 1992) s návrhy téměř 300 legislativních opatření. "Jednotný evropský akt", který byl první významnou revizí Římských smluv o zaloţení ES a upravil potřebný právní rámec pro realizaci Programu 1992 - zajištění volného pohybu zboţí, sluţeb, osob a kapitálu bez jakýchkoli překáţek, čímţ měl konečně vzniknout ekonomický prostor bez vnitřních hranic, který byl předpokládán jiţ původními Římskými smlouvami. Změna spočívala ve významné reformě rozhodovacích mechanismů v orgánech Společenství, neboť Rada ministrů získala pravomoci přijímat rozhodnutí, týkající se zavádění jednotného vnitřního trhu, kvalifikovanou většinou místo dosavadní praxe jednomyslnosti, coţ velmi výrazně přispělo k akceschopnosti celého rozhodovacího procesu.
9
Další změny, které Jednotný evropský akt přinesl, byly: 1. začlenění Evropské rady do institučního rámce Evropských společenství; 2. rozšíření působnosti EHS o sociální politiku a posilování soudrţnosti zemí Společenství zmenšováním rozdílů v hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů; 3.
rozšíření hospodářské politiky koordinované na úrovni ES o podporu výzkumu a technického rozvoje a o ochranu ţivotního prostředí;
4. důraz na sbliţování hospodářských a měnových politik členských zemí - první oficiální zmínky o hospodářské a měnové unii; 5. snahy o nové formulování zahraniční politiky s cílem, aby země ES mohly důsledně, solidárně a účinně hájit společné zájmy. Přelom osmdesátých a devadesátých let byl významně poznamenán společenskými a politickými změnami v zemích střední a východní Evropy jakoţ i vztahy Společenství k nim: v červenci 1989 se začalo jednat o spolupráci při restrukturalizaci hospodářství Polska a Maďarska; 19. září téhoţ roku byla podepsána smlouva o obchodní a ekonomické spolupráci s Polskem; 18. prosince následovala obdobná smlouva se SSSR; 29. května 1990 byla v Paříţi podepsána smlouva o zaloţení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která měla poskytovat finanční podporu zemím střední a východní Evropy. Nové politické reprezentace zemí bývalého socialistického tábora povaţovaly vstup do ES za jeden ze základních cílů společenské proměny a první asociační dohody se zeměmi střední a východní Evropy Polskem, Maďarskem a ČSFR, byly podepsány 16. prosince 1991. Významnou událostí v dějinách ES i celé Evropy bylo sjednocení Spolkové republiky Německo s Německou demokratickou republikou na podzim 1990. Společenství se rázem, bez jakékoli přípravy, fakticky rozšířila o jeden stát a byla konfrontována s velmi naléhavými úkoly
spojenými
s
transformací
hospodářství
zaloţeného
na
státním
plánování,
restrukturalizací podnikové sféry, zvýšením produktivity práce apod. Německo se rázem stalo jednou z vedoucích evropských mocností. Zároveň však bylo nuceno směrovat značné finanční částky do podpory svých východních oblastí. To se samozřejmě odrazilo i v menší ochotě německé vlády, jako představitele největšího zdroje příspěvků do rozpočtu EU, podporovat vše, co by znamenalo významnější výdaje Společenství, opatrnějším přístupu k finančním záleţitostem a snahou o škrty a restrikce v hospodaření ES všude tam, kde je to moţné.
10
Přípravy vytvoření měnové unie byly završeny v roce 1993, kdy byly stanovena konvergenční či takzvaná maastrichtská kritéria (na zasedání Evropské rady v Maastrichtu). Jimi se musí řídit kaţdý stát, který chce euro přijmout.
1.2. Hospodářská a měnová unie (HMU) a euro Evropskou hospodářskou a měnovou unii (HMU) tvoří evropské státy, které se dohodly sdílet jednotnou měnu, euro, a jednotnou hospodářskou politiku stanovující podmínky fiskální odpovědnosti. V současné době existuje 29 členských států s různým stupněm integrace v rámci HMU. 16 zemí jiţ přijalo euro, jsou to: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Tři další členské státy Dánsko, Švédsko a Velká Británie zatím přijetí eura neplánují. Devět dalších členských států – Bulharsko, Česká Republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko – se nacházejí v různých etapách přijetí eura a očekává se, ţe se připojí k eurozóně v příštích deseti letech. Bezprostředně po skončení Druhé světové války byla většina měn průmyslového světa těsně navázána na dolar v rámci tzv. „zlatého standardu“ podle Brettonwoodského měnového systému. Tato faktická nadvláda dolaru a nucená devalvace četných evropských měn vedla evropské politiky k tomu, ţe se snaţili napravit tuto nerovnováhu prostřednictvím větší hospodářské integrace mezi evropskými národy. Plány na vytvoření jednotné evropské měny začaly v roce 1969, kdy šest členů Evropského hospodářského společenství (EHS) zveřejnilo, tzv. Barreho zprávu. O rok později následovala schůzka šéfů států a vlád v nizozemském Haagu, která plánovala vytvoření hospodářské a měnové unie. Tento proces byl pozdrţen krachem Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 po jednostranném rozhodnutí prezidenta Nixona zrušit konvertibilitu dolaru ve zlato, a po naftové krizi v roce 1972. Mezitím se EHS rozrostlo na devět států, z nichţ některé se zdráhaly vzdát se svých národních měn. Podle Fontaina (1998, str. 29) v roce 1989 byly plány na vytvoření HMU rozvrţeny do tří etap. Ačkoliv některé procesy první etapy začaly jiţ v rámci EMS v roce 1979, první etapa oficiálně konvergenčních kritérií stanovených pro přijetí společné měny. Tak se vlastně přeměnila Evropská společenství na Evropskou unii. Kritéria pro členství v Evropské unii a
11
pro přijetí eura jsou stanovena ve třech dokumentech. Prvním je Maastrichtská smlouva z roku 1992, která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. V stejném roce Evropská rada v Kodani přijala druhý dokument, který stanovuje tzv. „Kodaňská kritéria“, jeţ upřesňovala obecné cíle Maastrichtské smlouvy. Třetím dokumentem je Rámcová smlouva vyjednávaná s kaţdým kandidátem vstupu do EU před jeho přijetím. Tato kritéria dále upřesňuje legislativa EU a průběţné rozhodování evropské justice. První etapa vývoje HMU můţe být vztaţena k situaci současných kandidátských zemí, které před vstupem do EU musí splnit Kodaňská kritéria. Na madridském summitu EU v prosinci 1995 Německo úspěšně prosadilo svůj návrh změnit název ECU na „euro“. Tzv. „Madridský scénář“ rovněţ stanovil přechodné období mezi zavedením eura do účetních operací a zavedením eura do hotovostních plateb. V druhé etapě HMU byl vytvořen Evropský měnový institut (EMI) jako předchůdce Evropské centrální banky. V červnu 1997 rozhodla Evropská rada v Amsterdamu o vytvoření Paktu stability a růstu a ustavila ERM-II, který by byl pokračovatelem Evropského měnového systému a ERM po zavedení eura. Cílem Amsterodamské smlouvy bylo jednat o některých opatřeních dosavadních smluv ve snaze dosáhnout jejich větší účinnost a tím i lepší plnění očekávání občanů. Jak uvádí Otelliová (str. 13, 1997), Amsterdamská smlouva byla výsledkem dlouhodobých jednání zástupců členských států, zasedajících ve společném evropském projektu, lišících se však svými individuálními preferencemi. Druhá etapa vývoje HMÚ můţe být vztaţena k situaci států, které nedávno přistoupily k ERM-II, v němţ setrvají nejméně dva roky, neţ přijmou euro. Následujícího roku 1998 Evropská rada v Bruselu vybrala jedenáct zemí připravených k přijetí eura. Zároveň vznikla Evropská centrální banka (ECB), jejímţ posláním bylo vytvoření měnové politiky pro Evropskou unii a dohled nad aktivitami Evropského systému centrálních bank, tj. národních bank, které by realizovaly rozhodnutí ECB, tiskly peníze, razily mince a pomáhaly počátečním euro zemím plnit konvergenční kritéria.
V lednu 1999 bylo přijato euro ve své nehmotné podobě s tím, ţe měnové kurzy pro jedenáct z patnácti měn členských států byly stanoveny v hodnotách posledního dne roku 1998. Mechanismus měnových kurzů ERM byl nahrazen ERM-II, který fungoval podobně jako původní ERM, ale jiţ v kontextu existujícího eura. ECB začala prosazovat jednotnou
12
měnovou politiku ve spolupráci s centrálními bankami jednotlivých členských států a začalo dvouleté přechodné období stanovené v Madridu, které mělo trvat do 1. ledna 2002. V polovině roku 2000 Komise oznámila, ţe Řecko se můţe formálně připojit k třetímu stupni jednotné měny 1. ledna 2001. Euro se tak stalo virtuální měnou pro dvanáct zemí tzv. „eurozóny“, do níţ patřily Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko. Euro se pouţívalo v účetních operacích, firmy mohly provádět transakce v euro a měly jistotu, ţe měnové kurzy jejich členských států jsou k euru pevně stanoveny. Hodnoty v eurech se objevovaly na bankovních účtech vedle národních měn tak, aby si obyvatelé na novou měnu zvykali. Kaţdý stát, který chtěl přijmout 1. ledna 2002 novou měnu, musel splnit „konvergenční kritéria“ stanovená Maastrichtskou smlouvou. Tato kritéria obsahují tyto poţadavky: -
kurzy měn musí zůstat nejméně dva roky v rámci limitů stanovených ERM;
-
dlouhodobé úrokové sazby by neměly být vyšší o více neţ dva procentní body nad úrokovými sazbami tří členských států s nejlepšími výsledky;
-
inflace musí být pod referenční hodnotou (během tří let ceny nesmějí růst o více neţ 1,5% neţ ve státech s nejlepšími výsledky);
-
vládní dluh musí být pod hranicí 60% HDP (nebo se tomuto cíli musí přibliţovat) a rozpočtový deficit musí být pod 3%; Při přípravě na zavedení eura 1. ledna 2002 se vytisklo přes 14 miliard bankovek
v hodnotě 633 miliard euro, na 52 miliard mincí se pouţilo 250 000 tun kovu. V počátcích přechodu zahájeného k 1. lednu 1999 převládaly pesimistické nálady šířící strach a zmatek. Články v médiích uváděly, ţe tak mohutný přechod z jedné měny na druhou nemůţe uspět. Tyto obavy se však ukázaly být neopodstatněné. Bankomaty dodávaly novou měnu okamţitě po půlnoci a během několika dní občané jiţ utráceli eura. Třetí etapa vývoje HMU můţe být vztaţena ke členským státům, které tím, ţe se připojily k ERM-II, a ţe nejméně dva roky plní konvergenční kritéria, vstoupily do eurozóny.
13
Tabulka č. 1: Členství zemí v EU Původně
Belgie, Francie, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Itálie
Od r. 1973
Dánsko, Irsko, Velká Británie
Od r. 1981
Řecko
Od r. 1986
Portugalsko, Španělsko
Od r. 1990
Součástí Německa a tím i Evropské unie se stává území tehdejší Německé demokratické republiky
Od r. 1995
Finsko, Rakousko, Švédsko
Od r. 2004
Kypr, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko
Od r. 2007
Rumunsko, Bulharsko
Zdroj: vlastní zpracování Vstup do Hospodářské a měnové unie byl pro kaţdou zemi velkým krokem. To však s sebou neslo i určitá rizika. Ale mělo to i své výhody a přínosy. Tabulka č. 2: Přínosy a rizika měnové unie PŘÍNOSY RIZIKA Plněním maastrichtských kritérií se sníţí inflace, Dosaţení 3% deficitu státního rozpočtu bude úrokové sazby a stabilizují se veřejné finance vyţadovat provedení razantních reforem, zejména ve výdajích rozpočtu Zvýšení přílivu přímých zahraničních investic as Ztráta nezávislé měnové politiky tím spojený rozvoj podnikání S rozvojem podnikání se zvýší zaměstnanost
Nízká operativnost fiskální politiky
Vyšší cenová transparentnost
Riziko jednorázového zvýšení spotřebitelských cen při zavádění eura
Zdroj: Zpracováno podle Figel', Adam “Slovensko a Evropská unie”, 2004, str.. 85 Hospodářská a měnová unie měla samozřejmě i své odpůrce. Podle některých obav byly slabší země těsným napojením na německou marku v měnové oblasti poškozeny. Němci se na druhé straně obávali, ţe by k nim mohla být z partnerských zemí přenesena inflace.
14
I kdyţ byly centrální banky a ministerstva financí naladěny ke spolupráci, pracovali v nich také lidé, kteří nebyli ochotni rozloučit se s kompetencemi v makroekonomické politice. Mezi politiky byla největším odpůrcem tohoto projektu britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová. Především úspěch Mechanismů směnných kursů (fungující bez britské účasti) přispěl k tomu, ţe nakonec neměla sílu nastartovaný vývoj zvrátit. Thatcherová podobně jako vláda Johna Majora doufala, ţe jejich návrhy na rozvoj neinflační „tvrdé ECU“ jako paralelní měny odvede ostatní členské od úmyslu vytvořit EMU s jednotnou měnou a federální bankou. Schopnost britských vlád změnit směr tehdejšího vývoje závisel z velké části na tom, jak je na projektu zainteresováno Německo. Bundesbanka byla EMU v zásadě nakloněna. Výhrady měla ke konkrétním krokům směrem k měnové integraci do té doby, neţ budou ostatní země stejně úspěšné v potírání inflace jako Německo. Podpora myšlence společné měny zůstávala v Německu nadále velmi silná a po dokončeném sjednocení vlastní země zdůrazňovala německá vláda nutnost politické unie, která by drţela v Evropě stabilitu. Politickou unii podporovala také Francie. Jejím cílem bylo přirozeně také ukotvení nového a silného Německa. Instituce Evropské unie: Vrcholným orgánem je Evropská rada, která zasedá nejméně jednou za šest měsíců. Její členové jsou zástupci států a vlád zemí unie a prezident Evropské komise. Řešení problémů mají na starosti instituce Společenství, a kaţdá z nich má různé pravomoci. Evropský parlament, Evropská rada, Evropská komise, Účetní dvůr ES a Účetní soudců ES. Evropský parlament: Ztotoţňujeme se s názorem Otelliovej (1997, str.16), přímo volený Evropský parlament je demokratickým výrazem politické vůle národů sloučených v Evropské unii. Reprezentuje miliony občanů Evropské unie a jeho základní poslání je podobné jako poslání ostatních parlamentů - tvorba legislativy a kontrola výkonné moci. Rada Evropské unie : Podle Otelliovej (1999, str.. 9), Rada Evropské unie známá jako Rada ministrů ES, je instituce, v níţ členské státy uplatňují zákonodárnou moc. O některých problémech rozhoduje většinovým hlasováním, jiné rozhodnutí podléhají jednomyslnému schválení. Předsednictvo: V předsednictví Rady ministrů se pravidelně obměňují zástupci členských států v šestiměsíčních intervalech. Od ledna do června a od června do prosince. Obdobný princip platí pro Předsednictví Evropské rady. Předsednictví definuje Otelliová takto: (1999, str.12) "Význam předsednictví se rozšiřuje a prohlubuje zároveň rostoucí důleţitostí a pravomocemi Unie. Jeho povinností je zorganizovat zasedání Evropské rady a
15
Rady ministrů ES a předsedat jim, najít přijatelné kompromisy a řešení praktických problémů, které podléhají jednáním rady, zajistit důslednost a kontinuitu při přijímání rozhodnutí". Smlouva o Evropské unii je rozdělena do 7 hlav. Součástí smlouvy je 17 protokolů a 33 deklarací. Na Maastrichtskou smlouvu navázala Amsterodamskou smlouvou přijatou v roce 1997. Při této příleţitosti došlo k některým změnám ve smlouvách. Některé články jsou přečíslovány, aby tak vznikla logická struktura smlouvy a odstranil nejasnosti způsoben postupným vynecháním, změnou nebo přidáním mnoha článků. Cílem Amsterodamské smlouvy bylo jednat o některých opatřeních dosavadních smluv ve snaze dosáhnout jejich větší účinnost a tím i lepší plnění očekávání občanů. Jak uvádí Otelliová (str. 13, 1997), Amsterdamská smlouva byla výsledkem dlouhodobých jednání zástupců členských států, zasedajících ve společném evropském projektu, lišících se však svými individuálními preferencemi.
1.3. Maastrichtská kritéria Proces prohlubování hospodářské spolupráce v západní Evropě začal po druhé světové válce. Oblastí nejintenzivnější hospodářské spolupráce se stalo Evropské hospodářské společenství, pro které je dnes běţně pouţíván název Evropská unie. Přelom osmdesátých a devadesátých let byl významně poznamenán společenskými a politickými změnami v zemích střední a východní Evropy jakoţ i vztahy Společenství k nim: v červenci 1989 roku se začalo jednat o spolupráci při restrukturalizaci hospodářství Polska a Maďarska; 19. září 1989 roku byla podepsána smlouva o obchodní a ekonomické spolupráci s Polskem; 18. prosince následovala obdobná smlouva se SSSR; 29. května 1990 byla v Paříţi podepsána smlouva o zaloţení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která měla poskytovat finanční podporu zemím střední a východní Evropy. Nové politické reprezentace zemí bývalého socialistického tábora povaţovaly vstup do ES za jeden ze základních cílů společenské proměny a první asociační dohody se zeměmi střední a východní Evropy Polskem, Maďarskem a ČSFR, byly podepsány 16. prosince 1991. Významnou událostí v dějinách ES i celé Evropy bylo sjednocení Spolkové republiky Německo s Německou demokratickou republikou na podzim 1990. Společenství se rázem, bez jakékoli přípravy, fakticky rozšířila o jeden stát a byla konfrontována s velmi naléhavými
16
úkoly
spojenými
s
transformací
hospodářství
zaloţeného
na
státním
plánování,
restrukturalizací podnikové sféry, zvýšením produktivity práce apod.. Německo se rázem stalo jednou z vedoucích evropských mocností. Zároveň však bylo nuceno směrovat značné finanční částky do podpory svých východních oblastí. To se samozřejmě odrazilo i v menší ochotě německé vlády, jako představitele největšího zdroje příspěvků do rozpočtu EU, podporovat vše, co by znamenalo významnější výdaje Společenství, opatrnějším přístupu k finančním záleţitostem a snahou o škrty a restrikce v hospodaření ES všude tam, kde je to moţné. Vývoj konce osmdesátých let evropskou integraci výrazně posílil. V prosinci roku 1990 byly v Římě zahájeny dvě mezivládní konference, jejichţ cílem bylo podruhé podstatně revidovat dosavadní zakládací smlouvy. Hlavním úkolem první konference bylo vytvoření smluvního rámce pro vytvoření hospodářské a měnové unie členských zemí Společenství, která se stala jedním z nejvýznamnějších integračních projektů vůbec. Druhá konference se, pod vlivem politických změn konce osmdesátých let i nových výzev a rizik konce tisíciletí, věnovala vytvoření rámce pro uţší politickou spolupráci v oblasti zahraniční politiky, justice a vnitřní bezpečnosti. Roční jednání vyvrcholilo v Maastrichtu ve dnech 9. a 10. prosince 1991, kde hlavy států a vlád členských zemí přijaly návrh smlouvy o Evropské unii, který byl následně slavnostně podepsán 7. února 1992 rovněţ v Maastrichtu. Ratifikace této smlouvy jednotlivými zeměmi se zkomplikovala jiţ v úvodu, kdy byla odmítnuta v dánském referendu z června téhoţ roku. Problém, který tím vznikl, se mohl stát velmi váţnou překáţkou dalšího postupu integračních snah. Podařilo se jej vyřešit na zasedání Evropské rady, které hostil skotský Edinburgh. Zde byl 12. prosince vypracován zvláštní protokol o postavení Dánska v některých aspektech. V ostatních státech, jakoţ i při druhém referendu v Dánsku v květnu 1993, proběhly ratifikace úspěšně, takţe po dokončení všech ratifikací vstoupila Smlouva o Evropské unii v platnost dne 1. listopadu 1993. V říjnu 1991 bylo dohodnuto vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP) - zóny volného obchodu se zeměmi ESVO, a smlouva byla následně podepsána 2. května 1992 v portugalském Portu. Vytvoření EHP předcházelo formálnímu okamţiku dobudování jednotného vnitřního trhu, který byl stanoven na konec prosince 1992. Od 1. ledna 1993 tak byly, aţ na určité výjimky, naplněny čtyři základní ekonomické svobody: 1. volný pohyb zboţí mezi členskými státy bez jakýchkoli překáţek;
17
2. volný pohyb osob mezi členskými zeměmi s právem usadit se, pracovat a ţít v kterékoli zemi ES; 3. volný pohyb kapitálu mezi členskými zeměmi bez jakýchkoli omezení a překáţek; 4. volný prostor pro poskytování sluţeb po celém území ES. Po dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila na realizaci projektu hospodářské a měnové unie, který si stanovila ve smlouvě o Evropské unii (Maastrichtské smlouvě). První fáze přechodu k Hospodářské a měnové unii (HMÚ) byla zahájena zpětně jiţ 1. července 1990 odstraněním všech překáţek pohybu kapitálu mezi členskými státy. Počátkem roku 1994 započala druhá fáze vzniku HMÚ - byl vytvořen Evropský měnový institut (EMI), jehoţ úkoly byly především posílení spolupráce ústředních bank členských států, koordinace měnových politik a příprava vzniku Evropského systému ústředních bank. Na madridském zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny s názvem "euro" k 1. lednu 1999. Kaţdý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit především soubor ekonomických ukazatelů neboli takzvaná konvergenční kritéria stanovená v Maastrichtu v roce 1992 ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství.
1.4. Splnění maastrichtských kritérií Přípravy na zavedení eura na Slovensku se začaly ještě před vstupem SR do Evropské unie. Vláda SR schválila 16. července 2003 strategii přijetí eura v SR, vypracovanou společně Národní bankou Slovenska (NBS) a Ministerstvem financí SR. Ve společném prohlášení vláda a NBS konstatovali, ţe výhody ze zavedení eura na Slovensku jasně převaţují nad nevýhodami, takţe Slovensko mělo do eurozóny vstoupit co nejdříve - hned, jak bude udrţitelně schopno plnit maastrichtská kritéria, která jsou podmínkou pro vstup do eurozóny. Usnesením č. 862 od 8. září 2004 slovenská vláda schválila další společný materiál NBS a Ministerstva financí SR, konkretizaci Strategie přijetí eura v SR a přijala rozhodnutí o vypracování Národního plánu zavedení eura. Protoţe se předpokládá splnění maastrichtských kritérií v roce 2007, nejbliţší moţný datum vstupu do eurozóny představuje 1. leden 2009, který byl zároveň určen jako cílový v souladu se strategií přijetí eura (víc příloha č. 1).
18
Za národního koordinátora procesu zavedení eura v SR určila vláda Ministerstvo financí SR. Zároveň pověřila ministra financí ČR a guvernéra NBS jednat s orgány Evropské unie o vstupu do ERM II a o stanovení centrální parity směnného kurzu slovenské koruny vůči euru. Tabulka č. 3. Maastrichtská kriteria Kritérium Definice Inflace
Referenční hodnota
Slovensko 2008
3,2
2,2
Nesmí být vyšší neţ 1,5 % nad průměrnou inflací tří zemí EU s nejniţší inflací
Schodek veřejných
Nesmí být vyšší neţ
rozpočtů
3 % HDP
3,0
2,2
Státní dluh
Nesmí být vyšší neţ
60
24,4
6,5
4,5
60 % HDP Dlouhodobé úrokové
Nesmí být vyšší neţ
sazby
2 % nad sazbami tří zemí EU s nejniţší inflací
Účast v systému
Minimálně 2 roky
Členstvo v ERM II
ERM II
bez velkých
od roku2005
kurzových výkyvů Zdroj: Eurostat, MF SR Za jakých podmínek se Slovensku podařilo splnit Maastrichtská kritéria, nutná pro přijetí jednotné evropské měny? V prvé řadě je to, ţe nebyly vytvořeny ţádné zvláštní podmínky za účelem přijetí eura. Jiţ v roce 2003 na základě provedených analýz bylo celospolečenským
konsensem
rozhodnuto
o
vytvoření
plánu
na
zavedení
eura
s harmonogramem do roku 2009. Tento plán obsahoval fiskální konsolidaci, pokračování v cenové liberalizaci regulovaných cen energií. Dále byly provedeny také reformy, které se týkaly trhu práce, zamezení vytváření dluhů ve veřejném sektoru. Národní banka Slovenska přijala strategii inflačního cílení, která se osvědčila a kterou vyuţívají i několik zemí, které zanedlouho stejně přijmou euro.
19
Slovensko poţádalo o vypracování konvergenčních zpráv na neformálním zasedání Rady ECOFIN ve slovinském Brdě začátkem dubna 2008. Tyto dokumenty, které zpracovává Evropská komise a Evropská centrální banka, byly zveřejněny 7. května 2008. Zpráva Evropské komise mimo jiné obsahuje i důleţité doporučení Radě EU ke zrušení výjimky pro zavedení eura na Slovensku. Konvergenční zprávy obsahují hodnocení maastrichtských kritérií, jejichţ splnění je nutnou podmínkou ke vstupu do eurozóny, a také posuzují slučitelnost národní legislativy s legislativou ES, přičemţ důraz je kladen na zajištění nezávislosti centrální banky a na její připravenost být součástí Eurosystému. V referenčním období od dubna 2007 do března 2008 dosáhla na Slovensku průměrná míra inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen úrovně 2,2%, coţ je výrazně pod referenční hodnotou, která pro dané období činí 3,2%. Při posuzování vývoje inflace byl zohledněn i silný růst HDP. Určité znepokojení je vyvozováno z prognózy slovenské inflace, která ukazuje na mírně rostoucí trend. Jako proinflační rizika jsou zmiňovány světový růst cen ropy, domácí poptávkové tlaky a napjatá situace na trhu práce, kde se projevuje nedostatek pracovní síly v některých odvětvích a regionech. Konvergenční zprávy uvádějí, ţe v budoucnu bude důleţité, aby Slovensko pokračovalo v udrţitelné a důvěryhodné fiskální politice. Rovněţ bude nutné udrţet vývoj mezd v soukromém i veřejném sektoru na úrovni odpovídající růstu produktivity práce. Obě zprávy upozorňují na nutnost posílit konkurenční prostředí na trhu zboţí a sluţeb, se zvláštním důrazem na sektor energetiky. Obě zprávy byly souběţně předloţeny Radě EU, která v červenci 2008 rozhodla o přijetí Slovenska do eurozóny. Byl stanoven oficiální přepočítací koeficient mezi slovenskou korunou a eurem. Tento koeficient má šest platných číslic a nejpozději měsíc po jeho oznámení měli slovenští obchodníci povinnost uvádět ceny nejen ve slovenských korunách, ale pro informaci téţ v eurech. Centrální parita byla postavena na úrovni 38,4550 slovenských korun za euro. Vzhledem k posilujícímu trendu slovenské koruny byla 19. března 2007 slovenská koruna revalvována o 8,5% na 35,4424 korun za euro. Pro slovenskou ekonomiku tímto okamţikem začalo nově období finálních příprav na přijetí eura. Ty byly formálně zahájeny jiţ 6. června 2005, kdy slovenská vláda přijala Národní plán zavedení eura, v němţ jsou stanoveny zásady zavedení eura na Slovensku. Na těchto principech jsou postaveny připravované právní předpisy a jiné detaily přechodu na euro.
20
Postup evropských institucí při přijetí Slovenska do eurozóny (podle článků 121 - 123 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství): 1. Evropská Centrální Banka a Evropská komise vypracovala konvergenční zprávu, která hodnotila plnění maastrichtských kritérií. Zpráva se vypracuje na ţádost země nebo kaţdé dva roky; 2. Komise navrhla Radě, aby zrušila členskému státu a tedy přijala Slovensko za člena eurozóny; 3. Rada konzultovala návrh Komise s Evropským parlamentem; 4. Rada ve sloţení hlav států nebo vlád projednala návrh Komise; 5. Rada rozhodla kvalifikovanou většinou o zrušení výjimky; 6. Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB, rozhodla o směnném kurzu. Rada rozhodla jednomyslně, ve sloţení členů eurozóny a vstupujícího státu; 7. Rada pozměnila některá nařízení týkající se eura. Slovenská koruna je členem ERM II od 28. listopadu 2005, čímţ o půl roku překračuje minimální dvouletou účast v tomto kurzovém systému. Úroveň dlouhodobých úrokových sazeb činila v referenčním období 4,5% a nalézala se tak výrazně pod referenční hodnotou, která dosahovala výše 6,5%. Slovenské dlouhodobé úrokové sazby v zásadě kopírovaly vývoj odpovídajících úrokových sazeb v eurozóně. Od 1. ledna 2009 na Slovensku oficiálně vstoupilo do oběhu euro a to formou tzv. velkého třesku. Prvních 16 dnů probíhal společný oběh koruny a eura, přičemţ obchodníci by jiţ měli vydávat jen euromince a eurobankovky. Od 16. ledna 2009 ve všech transakcích vystupovala jiţ jen společná měna euro. Rovněţ do konce 2010 roku si budou moci občané měnit slovenské koruny (bankovky a mince) za eura v komerčních bankách. Od ledna 2010 to bude uţ moţné pouze u slovenské centrální banky. Zavedením eura na Slovensku se Národní banka Slovenska stává řádným členem Eurosystému, centrálních bankovního systému eurozóny, který zahrnuje ECB a šestnáct národních centrálních bank členských států Evropské unie, které euro zavedly. Podle protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky splatila Národná banka Slovenska zbývající část svého podílu na základním kapitálu ECB a převedla na ECB svůj podíl na devizových rezervách ECB.
21
2. Charakteristika fungování Slovenské ekonomiky v eurozóny 2.1. Hotovostní a bezhotovostní peněžní oběh Dnem zavedení eura se také začal duální hotovostní reţim. Během tohoto období, tedy přešně od 1.1.2009 do 16.1.2009, všechny fyzické osoby - podnikatelé, právnické osoby, státní orgány, orgány územní samosprávy a jiné orgány veřejné moci přijímat obě měny, i slovenské koruny (bankovky i mince) i euro bankovky a euro mince. Vydávali však jiţ jen eura. Mohlo se stát, ţe zákazník během duálního hotovostního reţimu platil v obchodě korunami i eury zároveň, obchodník byl povinen to přijmout a vydat výdaj uţ jen v eurech. Uplynutím období duálního peněţního reţimu všechny bankovky a mince slovenské hodnoty přestaly být zákonným platidlem na Slovensku a skončila jejich platnost. Koncem duálního reţimu se jediným zákonným platidlem při všech hotovostních platbách na Slovensku stalo euro. Slovenské bankovky a mince se postupně stahují z oběhu prostřednictvím výměny za eura. Do dnešního dne bylo staţeno z oběhu zhruba 75% slovenské bankovek a mincí. Výměnu slovenské bankovek a mincí za eura probíhá Národní banka Slovenska, banky a úvěrové instituce, pobočky zahraničních bank a pobočky úvěrových institucí, zahraniční banky a jiné zahraniční instituce, které provádějí bankovní činnosti na území Slovenské republiky a to všech svých pobočkách. Výměna se provádí ve formě jejich bezplatné výměny v hotovosti za bankovky a mince nebo jejich bezplatným vloţením na běţný nebo vkladový účet, případě bezplatné vloţení na vkladní kníţku, vkladní list nebo jiný listinný cenný papír. Při vkladu na bankovní účet nebo vkladní kníţku se na účet připsána celá částka v eurech podle částky směňované v hotovosti. Banky byly povinny vyměňovat bankovky a mince bezúplatně, to znamená, ţe si nemohli účtovat poplatek. Veškeré náklady za výměnu, zpracování, počítání a vklad na účet nesla banka sama. Národní banka Slovenska a komerční banky měli právo poţadovat, aby výměna slovenské bankovek a mincí, jejichţ nominální hodnota představuje více neţ 15 000 EUR, byla předem písemně oznámena nejméně jeden pracovní den před výměnou. Národní banka Slovenska a také banky mohly vyţadovat, aby slovenské bankovky a mince předloţené k výměně eur byly roztříděné podle nominální hodnoty. Pokud Národní banka Slovenska nebo banka vyuţila některé z uvedených práv, musela o tom informovat na internetových stránkách
22
a na všech pobočkách, aby občané nezůstali zaskočeni při výměně slovenské koruny za eura a nevznikaly zbytečné nedorozumění a konflikty. Národní banka Slovenska a banky jsou povinny provádět výměnu slovenské bankovek a mincí za eura takto: Výměnu slovenských mincí: -
provádějí banky v období od 1.1.2009 do 30.06.2009;
-
Národní banka Slovenska do 31.12.2013, to je pět let od zavedení eura a pamětní slovenské mince vyměňuje bez časového omezení.
Výměna slovenských bankovek: -
banky v obdobi do 31.12. 2009;
-
Národní banka Slovenska bez časového omezení.
Právnické osoby i fyzická osoba (kromě Národní banky Slovenska) mohli před uplynutím duálního peněţního oběhu odmítnout přijetí platných slovenských bankovek a mincí: a) pokud to byly pamětní mince; b) pokud zákazník platil při jedné platbě více neţ 20 kusů mincí jedné nominální hodnoty, nebo více neţ 30 kusů mincí různých nominálních hodnot; c) nebo pokud to byly poškozené bankovky a mince, nebo opotřebované, a však právnické osoby a podnikatelé mohli přijímat bankovky opotřebené oběhem, ale nesměli jejich vydávat zpět do oběhu. Při platbách ještě během duálního peněţního oběhu fyzické osoby neměly povinnost přijmout slovenské bankovky a mince. Právnické osoby a fyzické osoby-podnikatelé mohli během tohoto duálního období odmítnout přijetí platných slovenské bankovek a mincí, pokud jejich hodnota přesáhla čtyřnásobek hodnoty platby. Například pokud výše nákupu byla 1 euro (30,126 SK) a zákazník chtěl platit slovenskou bankovkou v hodnotě 500 SK (16,60 EUR), prodejce mohl odmítnout přijetí této platby, protoţe převyšovala čtyřnásobek hodnoty nákupu. Ale v zájmu prodejce je prodat co nejvíce, tak kdyţ prodejce měl vydat z větší bankovky, tak neposlal zákazníka pryč, ale mu vydal příslušnou částku po zaokrouhlení v eurech. Prodejní automaty určené k prodeji zboţí nebo poskytování nepeněţních sluţeb a zařízení pro provozování hazardních her nemusely být během duálního oběhu upravené tak,
23
aby přijímaly obě měny najednou, pokud prokázaly, ţe z technických důvodů to není moţné, nebo finanční náklady na takovou úpravu by byly neúměrně vysoké. V případě poškozených nebo necelých slovenské bankovek a mincí se výměna provádí od 1.1.2009 uţ jen za nepoškozené euro bankovky nebo mince. A to jen do určitého data, které stanoví zákon. Tuto výměnu provádí Národní banka Slovenska a vybrané banky a pobočky bank podle pravidel, které stanoví zákon. Za necelé slovenské bankovky se poskytne náhrada, pokud je předloţena část bankovky, která přesahuje polovinu z celé plochy bankovky. Náhrada za slovenské bankovky a mince se neposkytuje tehdy, kdyţ je podezření, ţe jsou falešné, nebo kdyţ je podezření ţe jejich poškozením byl na nich spáchán trestný čin. Náhrada se neposkytuje ani v případě ztráty bankovek nebo mincí, nebo kdyţ jsou v důsledku poškození neidentifikovatelné. Dále se neposkytuje náhrada ani za necelé bankovky, jejichţ celistvá plocha nepřesahuje polovinu bankovky. Náhrada můţe ve výjimečných případech a na základě ţádosti být poskytnuta Národní bankou Slovenska. Fyzická osoba, která poţádá o náhradu za poškozené slovenské bankovky nebo mince je povinna na poţádání prokázat se dokladem totoţnosti a předloţit písemné vysvětlení jak došlo k poškození. Banky předávají všechny poškozené a necelé bankovky do Národní banky Slovenska, kde ověří, zda oprávněně poskytly náhradu a následně na to bance uhradí částku ve výši poškozených bankovek a mincí. Dnem zavedení eura se v bezhotovostním platebním styku přešlo ze slovenské měny na měnu euro. K tomuto datu byly všechny banky povinny zajistit konverzi bezhotovostních peněţních prostředků, ze slovenské koruny na eura, a to přepočtem a zaokrouhlením podle konverzního kurzu. Po konverzí peněţních prostředků, které jsou na běţných účtech klientů byla banka povinna bezplatně uvést zůstatek na účtu v eurech. Po konverzí peněţního vkladu na eura na vkladní kníţce je banka povinna bezplatně vyznačit do příslušné vkladní kníţky výši zůstatku vkladu v eurech. Od 1. 1. 2009 nelze dávat příkazy ve slovenských korunách. Celý bezhotovostní peněţní oběh přešel na novou měnu. Všechny převodní příkazy lze zadávat a přijímat jiţ jen v eurech. Kaţdá banka a kaţdý poštovní úřad byl povinen nejpozději měsíc před zavedením eura na svých internetových stránkách a také ve všech provozech určených pro styk s klientem
24
viditelně umístit informaci o provádění bezhotovostních převodů peněz ze slovenské koruny na eura.
2.2. Duální zobrazování Období duálního zobrazování je období, během kterého se ve stanoveném rozsahu cen a jiných hodnot povinně provádí duální zobrazování ve slovenské měně a zároveň i v eurech. Duální období začalo dnem po stanovení konverzního kurzu a trvá do 31.12.2009 včetně. Dobrovolné duální zobrazování můţe však trvat i déle neţ je státem stanovený termín. Obchodníci mohou duálně zobrazovat ceny i v roce 2010, záleţí to na jejich dobré vůli. Duální zobrazování ve stanoveném rozsahu cen, plateb a jiných hodnot se vztahuje pouze na ceny, platby a jiné hodnoty, které byly před zavedením eura uvedeny v slovenské měně a na ceny, platby a jiné hodnoty, které jsou po zavedení eura v eurech. Duální zobrazení nezakládá nárok na úhradu duální, cena v slovenských korunách je pouze informativní. Duální zobrazení se povinně provádí výhradně podle konverzního kurzu, pravidel pro zaokrouhlení, a dalších pravidel přechodu na euro, včetně počtu desetinných míst při duálním zobrazování cen, jednotkových cen a jiných hodnot. Všude, kde je duální zobrazování, musí být na viditelném místě umístěn konverzní kurz. Duální zobrazení se musí uskutečňovat v písemné i v elektronické podobě a to přehledným a srozumitelným způsobem na snadno přístupných a dobře čitelných místech v slovenské měně i v eurech. Při duálním zobrazování se informace o cenách, platbách a dalších hodnotách uvedeny v státním jazyce, mohou se však zobrazovat i v jiných jazycích. Na výpisech z účtů, které vystavují finanční instituce, musí být zobrazen minimální počáteční stav a konečný stav odpovídající hodnoty. V případě, pokud je frekvence zasílání výpisů z účtu nepravidelná, nebo delší neţ čtvrtletí, banka byla povinna klientovi, který nemá přímý elektronický přístup ke svému účtu, zaslat minimálně měsíc před zavedením eura (do 30.11.2008) oznámení o duálním zobrazení po přepočítání konverzního kurzu. Duálnímu zobrazení nepodléhají částky uváděné na příjmových a výdajových účetních dokladech, duálnímu prohlédnutí však podléhá konečná částka uvedená na dokladu o nákupu, který se pořizuje jako náhrada za doklad z registrační pokladny, jakmile registrační pokladnu nemůţe prodejce dočasně pouţít. Duálnímu zobrazení nepodléhají výroky rozhodnutí orgánů veřejné moci, nepodléhají mu ani peněţní částky, které jsou výhradně určeny jen mezi právnickými osobami, nebo mezi podnikateli navzájem při podnikatelské činnosti. Duálnímu zobrazení nepodléhají ani
25
převodní příkazy, doklady o vkladu, například vklad hotovosti na svůj účet v bance, doklady o výplatě, poštovní poukazy, provozní doklady, ţádosti a formuláře, které zpracovávají a vyřizují finanční instituce a jiné subjekty, a které vyplňují jejich klienti nebo které jsou poskytnuty podle údajů klientů. Duální zobrazení se nevyţaduje u peněţních částek uváděných na kolkových známkách, na poštovních známkách a na jiných poštovních ceninách. Fyzické osoby, které nejsou podnikateli a příleţitostně pronajímají movité věci, příleţitostně prodávají vlastní pouţité věci a výrobky v přiměřeném mnoţství jiným fyzickým osobám, nemají povinnost ceny zobrazovat duálně. Stejně to platí i při příleţitostném prodeji lesních plodů, hub, nebo rostlinných a ţivočišných produktů z vlastní pěstitelské nebo chovatelské výroby. Duální zobrazení se můţe také vynechat u cen nebo plateb kde by toto zavádění znamenalo neúměrné technické zatíţení, nebo neúměrně vysoké finanční náklady. Pokud přede dnem zavedení eura byla cena zobrazena ve slovenské koruně a v eurech, přičemţ přepočet a zaokrouhlení bylo provedeno správně ze slovenské koruny na eura, a kdyţ se nezměnila cena zavedením eura, tak pro účely duálního zobrazování se nemusí původní cena v eurech přepočítávat a zaokrouhlovat z eur na slovenské koruny, ale původně vypočtená částka se povaţuje za správnou. Duální zobrazování se týkalo i dopravních společností. Náročné to bylo i pro řidiče autobusů, protoţe lístky ukazovali slovenské koruny i eura, řidiči museli přijatou částku v korunách přepočítat, zaokrouhlit a vydat ji uţ v eurech. Dopravci se intenzivně připravovali na toto období, ale obavy tam byly tak, či tak. Nové zařízení na výdej jízdenek v autobusech tisknou jízdenky v eurech i v korunách. Stejně to funguje, pokud si koupíte jízdenku v předprodeji. Vedení největšího veřejného autobusového dopravce Slovak Lines zpočátku uvaţovalo, ţe stresem při kupování lístků a zpoţďování autobusů zabrání tím, ţe autobusy budou šestnáct lednových dnů během duálního oběhu jezdit zadarmo. Vzniklou ztrátu by však musel v konečném důsledku nést samosprávný kraj, který autobusovou dopravu dotuje. Konečně podnik tento nápad zavrhl. Stále výhodnějším platebním prostředkem v autobusové a městské hromadné dopravě jsou čipové karty. Cestující s jejich vyuţíváním získá hned několik výhod. Kromě toho, ţe nepotřebuje mít u sebe hotovost, coţ často představuje plnou peněţenku euro mincí, nemusí shánět automaty či prodejny lístků, a podle dopravních společností i ušetří. Dohled a kontrolu nad dodrţováním pravidel nejen u dopravních společností, a to před zavedením eura a během něho, provádějí tyto subjekty:
26
Národní banka Slovenska; Slovenská obchodní inspekce; Cenové kontrolní orgány; Orgány ve věcech ochrany spotřebitele, včetně obcí; Jiné orgány dohledu v rozsahu své působnosti. Součástí dohledu a kontroly v oblasti ochrany spotřebitele a cen je také duální zobrazování, přeměna, zaokrouhlení a přepočet peněţních částek a majetkových hodnot ze slovenské měny na eura. Národní banka vykonává dohled nad dodrţováním pravidel a povinností při přípravě a samotného přechodu na euro v oblasti hotovostního oběhu a v oblasti bezhotovostního peněţního oběhu při platebním styku. Také dohlíţí při výměně slovenských bankovek a mincí na eura a také na přeměnu peněţních prostředků uloţených v bankách, dále provádí dohled na dodrţování pravidel v oblasti finančních trhů a v neposlední řadě dodrţuje pravidla a povinnosti přeměny jmenovité hodnoty cenných papírů ze slovenské měny na eura. Od 1.1.2009 je zakázáno zobrazovat zaokrouhlenou částku z eur na slovenské koruny jiným neţ konverzním kurzem, s niţším počtem desetinných míst nebo s nepřesným zaokrouhlením. Tato všechna pravidla, metody zavádění eura, postupy při zaokrouhlování cen vydalo: Ministerstvo hospodářská Slovenské republiky pro oblast ochrany spotřebitelů; Národná banka Slovenska po projednání s ministerstvem financí Slovenské republiky pro oblast bankovnictví, finančního trhu, pojišťovnictví a důchodového spoření; Ministerstvo práce sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky pro oblast mezd, platů a ostatních odměn za práci; Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky pro oblast zdravotního pojištění; Ministerstvo financí Slovenské republiky pro oblast hazardních her; Ministerstvo vnitra Slovenské republiky ve spolupráci s Ministerstvem obrany Slovenské republiky pro oblast sociálního zabezpečení vojáků a policistů.
2.3. Zavedení eura z pohledu občanů Vstup Slovenské republiky do eurozóny předpokládá připravenost nejen slovenského hospodářství, ale i veřejnosti. Změna, kterou zavedení eura představuje, se dotkla mnoha oblastí ţivota občanů Slovenska. Pravidelné sledování názorů veřejnosti, jakoţ i její
27
informovanosti, můţe přispět k eliminaci rizik souvisejících s přechodem na společnou evropskou menu. Ústav pro výzkum veřejného mínění při SÚ na základě usnesení vlády SR realizoval další z pravidelných průzkumů veřejného mínění, týkajících se názorů a informovanosti občanů o zavedení eura na Slovensku, přičemţ v centru pozornosti zjišťování byly následující oblasti: - Informovanost občanů o zavedení eura; - Očekávání související se zavedením eura; - Vnímání potenciálních výhod a nevýhod zavedení eura; - Subjektivní vnímání vývoje spotřebitelských cen vybraných výrobků a sluţeb. Během listopadu 2008 informace o zavedení eura postačovaly nebo více postačovaly 88 aţ 91% občanů ve věku 16 a více let. Tyto údaje dokládají pokračující vysokou míru informovanosti. Informace v průběhu výše uvedeného období nestačily 1 aţ 3% oslovených a více nestačily, neţ stačily 6 aţ 9% dotazovaných. V listopadu 2008 se nevyskytl ţádný významnější posun v četnosti odpovědí. Výjimku tvoří průzkum ze začátku listopadu, ve kterém byl zaznamenán nárůst odpovědi "informace mi postačují" o 6 procentních bodů oproti průzkumu z konce října. V ostatních variantách odpovědí maximální rozdíl mezi jednotlivými průzkumy byl na úrovni 3 procentních bodů. Detailní strukturu odpovědí jakoţ i znění otázky uvádí následující graf č. 1. Graf č. 1. Postačujú alebo nepostačujú Vám informácie, ktoré máte o plánovanom nahradení slovenskej koruny eurom? (údaje v %) 60
56 50
52 51
50 38
40
35 36
38 21.10.2008
30
7.11.2008 14.11.2008
20
24.11.2008 8
10
9 6
7 3
3 1 2
1 2 1 1
0 Postačujú
Viac postačujú ako nepostačujú
Viac nepostačujú ako postačujú
Zdroj: Statistický úřad SR.
28
Nepostačujú
Neviem
Poskytované informace o zavedení eura povaţuje více neţ polovina občanů ve věku 16 a více let za srozumitelné. Během listopadu 2008 se jejich podíl pohyboval v rozmezí od 57% na začátku listopadu po 51% na konci listopadu 2008, přičemţ tento rozdíl, 6 procentních bodů, je zároveň největším rozdílem zaznamenaným v jednotlivých variantách odpovědí na tuto otázku během všech listopadových průzkumů. Za srozumitelné nebo za více srozumitelné neţ nesrozumitelné povaţovalo poskytované informace na začátku listopadu 2008 aţ 93% respondentů, coţ představuje naměřené maximum od začátku systematického zkoumání v červnu 2008. Na konci listopadu 2008 klesl jejich podíl na úroveň 90%. Podíl respondentů povaţujících informace o zavedení eura za nesrozumitelné nebo více nesrozumitelné neţ srozumitelné nepřesáhl během listopadu 2008 hranici 9%. Přesné znění otázky a četnosti jednotlivých odpovědí uvádí graf č. 2.
Graf č. 2. Povaţujete informácie o zavedení eura, ktoré sa k Vám dostávajú, za zrozumiteľné? (údaje v %) 60
57 54
52 51
50 40 39
40
36 36 21.10.2008
30
7.11.2008 14.11.2008
20
24.11.2008
10
7
7 5 6 2 1 1 2
1 1 1 1
Nezrozumitel'né
Neviem
0 Zrozumitel'né
Viac zrozumitel'né Viac nezrozumitel'né ako nezrozumitel'né ako zrozumitel'né
Zdroj: Statistický úřad SR. Podobně jako hodnocení srozumitelnosti poskytovaných informací i hodnocení jejich uţitečnosti se udrţelo během listopadu 2008 na svých maximálních hodnotách. Zmíněné informace povaţovalo za uţitečné nebo více uţitečné jako neuţitečné od 94% na začátku listopadu po 93% občany na konci listopadu 2008. Přestoţe maximum těchto odpovědí bylo
29
naměřeno na konci října 2008 na úrovni 95%, rozdíl při srovnání s listopadovými průzkumy nepřesáhne 2 procentní body. Naopak za neuţitečné nebo za více neuţitečné jako uţitečné jejich povaţovalo během celého listopadu 2008 stabilně 5% výběrového souboru. Přesné znění otázky, jakoţ i jednotlivých odpovědí s jejich naměřenými frekvencemi, se nachází v grafu č. 3. Graf č. 3. Povaţujete informácie o zavedení eura, ktoré sa k Vám dostávajú, za uţitočné? (údaje v %) 70 61 60 60
55 54
50 39 39
40
21.10.2008
34 34
7.11.2008 30
14.11.2008 24.11.2008
20 10
4 4 4 4
0 1 1 1
1 1 1 2
Neuţitočné
Neviem
0 Uţitočné
Viac uţitočné ako neuţitočné
Viac neuţitočné ako uţitočné
Zdroj: Statistický úřad SR. Slovenská televize je rozhodujícím médiem podávajícím informace o zavedení eura. Myslí si to téměř tři pětiny respondentů (57%). Důleţitou roli při informování o vstupu do eurozóny plní i ostatní televize (49%), denní tisk (41%) a poprvé také informační materiály (35%). Oproti začátku listopadu došlo k 16%-nímu nárůstu čerpání informací o přijetí eura z letáků a broţur, který souvisí s rozšiřováním zásilek s kalkulačkou a informačními materiály do schránek slovenské domácností. V hodnoceném období od posledního říjnového průzkumu došlo zároveň k mírnému poklesu, o 5 procentních bodů, při uvádění jiných rádií jako zdroje informací o vstupu do eurozóny. Následující tabulka přináší výsledky čtyř nejaktuálnějších průzkumů.
30
Tabulka č. 4: Odkial‟ čerpáte informácie o zavedení eura? (údaje v %) 21.10.2008 07.11.2008 14.11.2008 24.11.2008 Z STV 59 53 58 57 Z iných televízií 55 48 49 49 Z dennej tlače 42 42 42 41 Z informačných materiálov 19 19 31 35 Od priatel„ov a známych 27 23 25 26 Zo Slovenského rozhlasu 26 22 25 22 Zdroj: Statistický úřad SR. Vzhledem k moţnosti uvést více odpovědí součet procent přesahuje 100. Hlavními tématy, které v souvislosti s přijetím eura zajímají slovenskou veřejnost jsou opět dopad zavedení eura na ţivotní úroveň a fungování domácností (37%), dále jak se projeví vstup do eurozóny na úrovni maloobchodních cen (32%) a v čem lze vidět hlavní výhody a nevýhody zavedení eura (29%). Nejvyšší nárůst oproti poslednímu říjnovému průzkumu - o 4 procentní body - byl zaznamenán při zájmu o dopad zavedení eura na ekonomiku Slovenska. Naopak nejvýraznější, 5%-ní pokles zaznamenal průzkum při zájmu o vzhled a ochranné prvky eurobankovek a mincí. Výsledky z posledního říjnového aţ listopadových průzkumů přináší tabulka č. 5.v%) Tabulka č. 5: Ktoré informácie o zavedení eura by ste predovšetkým chceli získat (údaje v %) 21.10.2008 07.11.2008 14.11.2008 24.11.2008 O vplyve zavedenia eura na 39 35 36 37 ţivotnú úroveň a fungovanie domácností O vplyve zavedenia eura na 36 32 33 32 úroveň cien tovarov a sluţieb O výhodách a nevýhodách 32 29 35 29 zavedenia eura O spôsobe ochrany 23 23 22 22 spotrebiteľov O vzhľade a ochranných 26 22 22 21 prvkoch eurových bankoviek a mincí O tom, ako sa treba pripraviť na 15 15 14 16 zavedenie eura Zdroj: Statistický úřad SR. Vzhledem k moţnosti uvést více odpovědí součet procent přesahuje 100.
31
Bliţší informace o vlivu zavedení eura na ţivotní úroveň a fungování domácností si přejí vědět častěji, neţ je průměr za celé Slovensko, obyvatelé Košického kraje, oslovení ve věku nad 60 let a ţeny. Dopad zavedení eura na úroveň cen zboţí a sluţeb zajímá především obyvatel Banskobystrického kraje a respondentů ve věku 60 a více let. Výhody a nevýhody zavedení eura jsou problematikou, která nejvíce oslovila a bliţší informace o ní chtějí vědět zejména účastníci průzkumu z obcí od 2 tisíc do 10 tisíc obyvatel. V další části průzkum mapoval, s jakými pocity očekává veřejnost zavedení eura na Slovensku. Respondenti měli moţnost vyjádřit své pocity na 11 stupňové škále od +5 po -5, přičemţ +5 znamená největší optimismus, 0 lhostejnost a -5 největší pesimismus. Kvůli větší názornosti byla tato škála zredukována a výsledky z posledních čtyř průzkumů uvádí následující graf č. 4. Graf č. 4. Pocity zo zavedenia eura na Slovensku (údaje v %) 40
37
36 35
33
36
34
34 32
32
30 25
22
23
22 22
21.10.2008 7.11.2008
20
14.11.2008
15
24.11.2008
10 5
4
5
6
6
4
4 4 4
0 Vel'ký pesimizmus
Mierny pesimizmus
L'ahostajnost'
Mierny optimizmus
Vel'ký optimizmus
Zdroj: Statistický úřad SR. Nejčastějším pocitem, s nímţ veřejnost očekává zavedení eura, byl během listopadu 2008 mírný optimismus, s podílem 34% na konci listopadu tohoto roku. Výjimku tvoří pouze průzkum ze začátku listopadu, kdy se stala nejčastějším pocitem lhostejnost. Druhým
32
nejčastějším pocitem se na konci listopadu stala lhostejnost, přičemţ podíl tohoto pocitu v listopadu 2008 klesal z hodnoty 36% na hodnotu 32%. Mírný pesimismus se pohyboval v rozmezí od 22% po 23%, zhruba stejný podíl dosahovali velký pesimismus a velký optimismus od 4% po 6%. V těchto odpovědích během listopadu 2008 změna nepřesáhla 2 procentní body. Celkem bylo v souvislosti se zavedením eura na konci listopadu 2008 optimisticky naladěných 40% občanů, přičemţ statisticky významně častěji neţ je celoslovenský průměr se takové pocity vyskytovaly u podnikatelů a ţivnostníků, u lidí s vysokoškolským vzděláním, dále u sociálně-profesní skupiny zaměstnanců, u skupiny ostatních ekonomicky neaktivních, kterou tvoří zejména studenti, a dále u lidí ve věku od 16 do 29 let. S deklarovanou lhostejností očekává zavedení eura 32% občanů, přičemţ na konci listopadu 2008 uváděla tento pocit ze sledovaných sociodemografických skupin častěji pouze socio-profesní skupina dělníků. Podíl pesimisticky naladěných občanů v souvislosti se zavedením eura na Slovensku dosáhl v posledním průzkumu 28% a tento pocit je typický zejména pro lidí ve věku nad 60 let a pro důchodce, ale i pro nezaměstnané a lidi se základním vzděláním. Stejně jako v předchozích měsících, i v listopadu 2008 se největší podíl obyvatel Slovenska domnívá, ţe zavedením eura se pro ně osobně nic nezmění. Toto přesvědčení mělo podle posledního průzkumu 40% oslovených. Na konci listopadu 2008 vnímalo zavedení eura jako přínos nebo jako větší přínos neţ nevýhodu 25% populace ve věku 16 a více let, přičemţ oproti konci října nastal nárůst o 2 procentní body. Jak nevýhodu nebo více nevýhodu neţ přínos vnímá zavedení eura 29% obyvatel, přičemţ tento podíl byl v listopadu 2008 ustálený. Přesné znění otázky, jakoţ i podíly jednotlivých odpovědí uvádí graf č. 5.
33
Graf č. 5. Čo pre Vás bude znamenat„ zavedenie meny euro na Slovensku? (údaje v %) 50 44 41 40 38
45 40 35 30
21.10.2008
25 20
7.11.2008
20 2019 18
1818 1617
14.11.2008 24.11.2008
15 10
7
9 5
9 10 9 10
7
7 6 6 6
5 0 Prínos
Viac prínos neţ nevýhoda
Nič sa nezmení Viac nevýhoda neţ prínos
Nevýhoda
Neviem
Zdroj: Statistický úřad SR. Potenciálním vlivem zavedení eura na hospodaření domácnosti se zabývala další část průzkumu. Na konci listopadu 2008 si více neţ polovina, přesněji 52% občanů ve věku 16 a více let, si myslí, ţe zavedení eura nebude mít vliv na hospodaření jejich domácnosti. V posledním říjnovém, prvním a druhém listopadovém průzkumu tohoto roku se tento podíl pohyboval na úrovni 47% aţ 48%. Mezi druhým a třetím listopadovým průzkumem nastal nárůst o 5 procentních bodů na zmíněnou úroveň 52%. Čtvrtina dotázaných si myslí, ţe se ţivotní úroveň jejich domácnosti trochu zhorší a 9% se domnívá, ţe ţivotní úroveň se zhorší velmi. Celkem zhoršení ţivotní úrovni domácnosti předpokládá 34%, přičemţ v porovnání s údaji z konce října 2008 jde o pokles o 2 procentní body. O zlepšení ţivotní úrovně své domácnosti zavedením eura je spolu přesvědčeno 7% respondentů a v porovnání s koncem října 2008 přišlo k poklesu v těchto odpovědích o 3 procentní body. O tom, ţe ţivotní úroveň domácností zůstane stejná i po zavedení eura, jsou přesvědčeni častěji neţ v celoslovenském průměru zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, ostatní ekonomicky neaktivní, zaměstnanci, ţijící v městech nad 100 tisíc obyvatel a lidé ve věku od 16 do 29 let. Zhoršení ţivotní úrovně zavedením eura očekávají zejména občané maďarské národnosti, důchodci, lidé ve věku nad 60 let, nezaměstnaní, ale i obyvatelé Trnavského kraje a občané se základním vzděláním.
34
O zlepšení ţivotní úrovně jsou přesvědčeni zejména podnikatelé a ţivnostníci, lidé s vysokoškolským vzděláním a také lidé ve věku od 30 do 44 let. Přesné znění otázky, jakoţ i zastoupení jednotlivých variant odpovědí uvádí následující graf č. 6. Graf č. 6. Ako zavedenie eura ovplyvní hospodárenie vašej domácnosti? (údaje v %) Ţivotná úroveň našej domácnosti sa 60 52 484847
50
40 21.10.2008 292829 25
30
7.11.2008 14.11.2008 24.11.2008
20 9
10
9 7 8 8
7 8 7
6
8 7 7
1 1 1 0 0 Vel'mi zlepší
Trochu zlepší
Zostane rovnaká
Trochu zhorší
Vel'mi zhorší
Neviem
Zdroj: Statistický úřad SR.
Pozitiva zavedení eura vidí slovenská veřejnost především v moţnosti méně komplikovaného cestování do zahraničí (41%), jednoduššího obchodování s cizinou (33%), tak v pouţívání eura jako platidla, které je silnější, jistější a stabilnější měnou ve srovnání se slovenskou korunou (30%). Nejpodstatnější změna oproti průzkumu z konce října, pokles o 4 procentní body, byla zaznamenána při druhé nejčastěji uváděné výhodě, zjednodušeném obchodu se zahraničím a méně zřetelný, 3% pokles, zjistil průzkum při očekáváních růstu platů a důchodů jako důsledku vstupu do eurozóny.
35
3. Vliv zavedení eura na ekonomiku Slovenska 3.1. Vliv na cenovou inflaci Hned na úvod této části zmíníme odhad Eurostatu, který sledoval vývoj inflace v EU v roce 2002, kdy členské státy, které začaly pouţívat euro v bezhotovostním styku jiţ v roce 1999 přijaly euro jako oficiální platidlo v hotovostním platebním styku a došel k závěru , ţe po zavedení eura do hotovostního styku k 1.1. 2002 v těchto státech došlo k nárůstu cen v důsledku tohoto kroku o 0,12% aţ 0,29%, zatímco celková inflace v roce 2002 představovala 2,3%1. Tento efekt se týkal pouze části spotřebitelských cen, především v těch segmentech trhu, kde není dostatečná konkurence. Jednalo se zejména o ceny některých sluţeb jako kadeřnictví, restaurace a pod., jejichţ podíl byl na celkovém spotřebním koši jen malý. Po zavedení eura do hotovostního styku v těchto státech však měli spotřebitelé pocit, ţe inflace je vyšší neţ byla skutečnost. Při inflaci totiţ můţeme mluvit o vnímané a skutečné inflaci, přičemţ rozdíl mezi nimi je ten, ţe zatímco skutečná inflace představuje skutečnou míru inflace v zemi měřenou růstem, resp. poklesem cen zboţí a sluţeb, vnímaná inflace odráţí to, jak spotřebitelé ve skutečnosti vnímají růst, resp. pokles těchto cen. Eurostat ve své analýze konstatuje, ţe tento rozdíl mezi vnímanou a skutečnou inflací v těchto zemích pravděpodobně souvisel s tím, ţe ceny těch výrobků a sluţeb, které skutečně vzrostly, byly jednoduše více na očích spotřebitelů, šlo totiţ o zboţí a sluţby kaţdodenní spotřeby, coţ samozřejmě ovlivnilo pohled spotřebitelů. Podle údajů zveřejněných Statistickým úřadem Slovenské republiky vypracoval jsem tabulku Indexy spotřebitelských cen v porovnání s předchozím měsícem, která tvoří Přílohu č. 2 práce a pro lepší znázornění jsem z těchto hodnot sestavili graf vývoje cen jednotlivých ukazatelů, který tvoří Přílohu č. 3 této práce. Z těchto příloh je patrné, ţe v lednu 2009, tedy v prvním měsíci, kdy Slovensko poprvé oficiálně pouţívalo euro, z 12 ukazatelů došlo ke zvýšení inflace aţ při 7 ukazatelích, ke sníţení došlo při 3 ukazatelích a při 2 ukazatelích se ceny nezměnily. Spotřebitelské ceny v lednu 2009 ve srovnání s prosincem 2008 vzrostly v úhrnu o 0,7 procentního bodu. Faktem je, ţe kromě ledna 2008 a září 2008 spotřebitelské ceny během celého roku 2008 nevystoupili tak vysoko, jak v lednu 2009, dokonce v poslední době roce 1
BALKO, Ladislav. Neţ k nám príde euro, Bratislava: EPOS 2006, ISBN 80-8057-661-0, str. 108
36
2008 byla inflace zvýšena v průměru jen o 0,2%, coţ je o 0,5% méně, neţ v lednu 2009. Otázkou je, zda toto zvýšení mohlo způsobit právě zavedení společné evropské měny. Na tuto otázku si budeme umět odpovědět po analýze pohybu inflace jednotlivých ukazatelů spotřebního koše. Ceny ve zdravotnictví se v lednu zvýšily o 1,8% v důsledku zvýšení cen zdravotnických sluţeb jiných neţ nemocničních o 4,4%. Ceny za bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva se zvýšily o 1,7%, k čemuţ došlo zejména v důsledku zvýšení cen energií o 14,4%, odvozu a likvidace odpadu o 6,9%, stočného o 4,9 % a pod. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se zvýšily o 0,9%, přičemţ toto zvýšení bylo způsobeno hlavně růstem cen zeleniny, ovoce, olejů a tuků, cukru a nealkoholických nápojů, ale na druhé straně došlo ke sníţení ceny chleba a obilovin. Také vzrostly ceny alkoholických nápojů a tabáku o 0,8% a také ceny v hotelích, kavárnách a restauracích o 0,6%, za rekreaci a kulturu o 0,3% a rovněţ za vzdělávání o 0,3%. Ke sníţení cen došlo v oblasti dopravy o 1%, oděvů a obuvi o 0,4%, poštovních a telekomunikačních sluţeb o 0,1%. Nezměnily se ceny u ukazatele nábytek, vybavení domácnosti a běţná údrţba domu, přičemţ jsme zaznamenali pokles ceny nábytku, zařízení, podlahových krytin a koberců; nástrojů a zařízení pro dům a zahradu. V lednu tedy Slovensko zaznamenalo nárůst spotřebitelských cen úhrnem o 0,7% v porovnání s předchozím měsícem, přičemţ největší podíl na tomto zvýšení měl nárůst cen ve zdravotnictví a v oboru bydlení. I kdyţ ve velké míře vzrostly také ceny potravin, nepřipisoval bych to přijetí nové měny, protoţe ke zvýšení došlo zejména u těch výrobků, které se do Slovenska v zimním období dováţejí (ovoce, zelenina) a proto jsou pro obchodníky nákladnější. Jelikoţ jsem se však chtěl ujistit, ţe lednová zvýšená míra inflace nebyla způsobena přijetím nové měny, podíval jsem si analýzu Euro-průzkumu Sdruţení slovenské spotřebitelů. Tato analýza se provádí dvakrát do měsíce způsobem průzkumu trhu, co se týče přechodu na euro ve více neţ pětiset prodejnách a provozovnách a podle ní se zdá, ţe v lednu 2009 nedošlo k enormnímu zvyšování cen v důsledku zavedení nové měny. Výrobci a poskytovatelé sluţeb si dávají pozor, aby se neocitli na tzv. Černé listině, na který se v lednu dostalo pouze šest firem. Vraťme se ale k analýze inflace po zavedení eura. V únoru zaznamenalo Slovensko zvýšení cen při 7 ukazatelích, u 3 došlo k poklesu cen a ceny dvou ukazatelů se nezměnily.
37
Zvýšily se ceny potravin o 0,3%, přičemţ toto zvýšení ovlivnily zejména ceny některé zeleniny, ovoce, olejů a ryb. Klesla cena masa, chleba a obilovin, mléka, sýrů, cukru cukrovinek. Také došlo k poklesu cen nealkoholických nápojů. Na růst cen v oboru bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva nepříznivě ovlivňovaly zejména vyšší ceny skutečného nájemného placeného nájemníky a ceny pevných paliv. Ke zvýšení o 0,1% došlo u ukazatele nábytek, vybavení domácností a běţná údrţba domu, přičemţ toto zvýšení bylo způsobeno růstem cen zboţí a sluţeb pro běţnou údrţbu domácnosti a bytového textilu, ale na druhé straně došlo k poklesu cen nástrojů a zařízení pro dům a zahradu, stolního nádobí, nábytku, zařízení, domácích spotřebičů a jiného zboţí dlouhodobé spotřeby v domácnosti. Stejně jako v lednu, v únoru zaznamenal růst cen v oblasti zdravotnictví, přičemţ ke zvýšení došlo zejména ve stomatologii a ve sluţbách lékařů. Mezi jinými poklesly ceny terapeutických přístrojů a zařízení. Růst cen za hotely, kavárny a restaurace byly způsobeny vyššími cenami ubytovacích sluţeb a stravování2. V dopravě došlo k poklesu cen o 0,4%. Toto sníţení bylo zapříčiněno zejména poklesem cen dopravních prostředků o 1,3%. Stejně k poklesu došlo i v oboru oděvy a obuv a to aţ o 0,7% v rekreaci a kultuře o 0,3%3. Nezměnily se ceny v oboru pošty a telekomunikace, přičemţ ale došlo k poklesu cen telefonních přístrojů. Souhrnně můţeme říci, ţe v únoru došlo na Slovensku ke zvýšení spotřebitelských cen úhrnem v porovnání s předchozím měsícem pouze o 0,1%. Tento nárůst je v porovnání s lednem nepatrný, přičemţ bez přítomnosti finanční krize by byl pravděpodobně vyšší. V důsledku sníţené koupěschopnosti obyvatelstva totiţ došlo k menšímu poptávky, zejména co se týče zboţí dlouhodobé spotřeby (nábytek, zařízení, ale v oblasti dopravy i motorová vozidla), proto byli obchodníci nuceni sníţit ceny těchto produktů. Přesto, ţe u potravin zaznamenal nárůst cen o 0,3%, není pravděpodobné, ţe zvýšení bylo způsobeno spekulacemi obchodníků souvisejícími s eurem, protoţe se stejně jako v lednu, v únoru rostly zejména ceny těch potravin, které se dováţejí ( zelenina, ovoce).
2
Štatistický úrad Slovenskej republiky. Vývoj spotrebiteľských cien vo februári 2009 [online]. 12.03.2009, dostupné na http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=16515 3
Štatistický úrad Slovenskej republiky. Vývoj spotrebiteľských cien vo februári 2009 [online]. 12.03.2009, dostupné na http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=16515
38
Tyto odhady potvrzuje i studie NBS o vlivu zavedení eura na inflaci ve slovenské republice v lednu 2009, která konstatuje, ţe meziměsíční inflace v lednu 2009 činila nejniţší lednový nárůst v historii Slovenské republiky a meziroční tempo růstu se zpomalilo z 3,5% na 2,7 % v lednu 20094. Je dost pravděpodobné, ţe ke zvyšování cen a tedy na inflaci bude působit i BalassaSamuelsonův efekt, jehoţ podstatou je, ţe v důsledku toho, ţe růst produktivity v obchodovaném sektoru je obvykle rychlejší neţ v neobchodovatelných odvětvích, budou se rozdílné vyvíjet i ceny v těchto odvětvích - ceny v neobchodovatelných odvětvích budou růst rychleji neţ v obchodovatelných. Je to důsledek vyrovnávání růstu mezd mezi obchodovatelným sektorem a neobchodovatelnými sektory. Zatímco v obchodovatelném sektoru má růst mezd prostor vytvořený rychlým růstem produktivity, v neobchodovatelných sektorech je růst mezd moţný jen díky růstu cen, tedy vyšší inflaci. Obecně můţeme říci, ţe čím větší je podíl neobchodovatelných výrobků na celkovém HDP, tím více se nárůst v poměru produktivitě práce přenese do celkové inflace země5. Slovenská republika zavedla euro bez přechodného období, čili najednou do bezhotovostního i hotovostního oběhu. V podstatě zvýšení inflace v průběhu několika měsíců aţ let po vstupu do eurozóny by bylo celkem logickým důsledkem této integrace, neboť Slovensko přišlo o svou měnu, která kdyţ posilovala, zároveň klesal tlak na zvýšení inflace. Tato "souhra" se zavedením eura stala nemoţnou. Vzhledem k tomu, ţe po přechodu na společnou měnu zanikla moţnost regulovat tuto skutečnost zhodnocováním slovenské koruny, je moţno v budoucnu očekávat růst cen (zejména v segmentech jako sluţby či energie). Dohánění cenové úrovně se jiţ nebude odehrávat prostřednictvím zhodnocování domácí měny, ale půjde jen přes ceny. Kdyţ se Slovensko chce stát plnohodnotným členem eurozóny, musí pokračovat ve vyrovnání cenové úrovně vyspělejších členských států EU, coţ bez inflace (a to nejen několikaměsíční, ale spíše v menších intenzitách po delší dobu), je velmi těţké si představit. Samozřejmě, adekvátně tomu by měly růst i mzdy. Celá tato predikce by však měla platit v případě, ţe by v Evropě nebyla přítomna hospodářská krize. Jelikoţ se slovenské hospodářství nevyvíjí tak, jak se to předpokládalo před zavedením eura, nejsou v zemi přítomny takové inflační tlaky, jak se to očekávalo. Z tohoto důvodu se zatím nedá 4
NBS. Vplyv zavedenia eura na infláciu v Slovenskej republike v januári 2009 [online]. Dostupné na www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/MU/CHOE_final_press.pdf 5 BRUNCKO, Martin. Ahoj euro, vitaj inflácia! [online]. eTREND 6.5.2008, dostupné na http://www.cgroupe.sk/file/support/ahoj.pdf
39
objektivně posoudit skutečná míra inflace, která by měla být přítomna na Slovenku v důsledku přijetí nové měny bez vlivů hospodářské krize. Na vývoj inflace na Slovensku v prvních dvou měsících po přijetí eura podle mého názoru nemělo vliv zavedení společné evropské měny. Přijetí eura by mělo v budoucnu způsobit růst výkonnosti ekonomiky Slovenska zejména díky přílivu investic, coţ logicky by mělo způsobit růst inflace. Euro do jisté míry zamezilo hlubší krizi na Slovensku, protoţe pro Slovensko zaniklo kurzové riziko. Okolní země, které nejsou členy eurozóny, zatím musí nést dopady krize ve větší míře, protoţe jejich měny nejsou dostatečně stabilní. Tato "výhoda" pro Slovensko však platí jen krátkodobě, protoţe stabilnější měna sama o sobě nezachrání ekonomiku před krizí. Proto na druhé straně musíme mít na mysli to, ţe Slovensko je otevřená ekonomika a která je velmi závislá na vývoji v okolním světě. Vzhledem k tomu, ţe Slovensko je ve velké míře závislé na objemu exportu, který se pod vlivem krize zmenšuje, pravděpodobně v následujících měsících dojde k poklesu výkonnosti ekonomiky. HDP=C+I+G+NX Z tohoto známého vztahu mezi HDP, spotřebou domácností, investicemi, vládními výdaji a čistým exportem země je jasné, ţe HDP pod vlivem hospodářské krize klesá, protoţe v době krize tak spotřeby domácností, jakoţ i investice, vládní výdaje, ale i čistý export poklesnou. Euro však má v této souvislosti z těchto činitelů největší podíl na sníţení exportu, protoţe země, do kterých domácí výrobci vyváţejí, jsou také zasaţeny krizí. Pomalu by se ceny měly dotáhnout na úroveň vyspělých členských států. Je třeba upozornit, ţe proces dohánění úrovně vyspělých států je proces zdlouhavý a navíc v současnosti je přítomna finanční krize, která ekonomiku tlačí do recese, proto ani inflační tlaky se nevyvíjejí tak, jak se to před přijetím eura předpokládalo a také se zatím neplní ani očekávání v souvislosti s vlivem eura na aktiva domácností, kterými se zabývám v následující části.
3.2. Vliv na aktiva domácností Ohledem na očekávaný růst výkonnosti ekonomiky v důsledku zavedení eura by zavedení společné evropské měny mělo mít vliv i na aktiva domácností, proto se v této části zabývám právě těmi vlivy.
40
K aktivům domácností v této práci zařazují zejména tzv. reálná aktiva (nemovitosti, zboţí dlouhodobé spotřeby), finanční aktiva (např. vklady v bankách) a ostatní aktiva (např. ţivotní pojištění). Existovaly před přijetím eura některé odhady, které se týkaly vlivu přijetí společné měny na aktiva domácností, které se však nemohly projevit hned po zavedení eura, protoţe finanční krize tato očekávání zmařila. Proto se v této části práce zabývám vlivem, který by měl působit v případě, kdyby nebyla přítomna krize, a analyzují i současný stav. Co se týče nemovitostí, bez přítomnosti finanční krize by se jejich hodnota po zavedení eura měla zvýšit, a to díky působení dvou faktorů. Prvním faktorem je předpokládaný růst výkonu ekonomiky, coţ vede ke zvýšení celkové poptávky, tedy i ke zvýšení poptávky po nemovitostech a z tohoto důvodu jejich hodnota narůstá. Druhým faktorem je sníţení úrokových sazeb. Niţší úrokové sazby zvyšují současnou hodnotu majetku. Ve spolupůsobení s vyšší inflací niţší úrokové sazby vedou k lepší dostupnosti úvěrů, tedy úvěry jsou levnější, proto je obyvatelé více vyuţívají. Tento fakt vede k větší poptávce po nemovitostech a tím jejich hodnota stoupá. Jak však vidíme na grafu č. 8, který jsem vytvořil z údajů získaných NBS, tento vývoj je v poslední době dost diskutabilní, protoţe ekonomická krize jiţ ve třetím čtvrtletí 2008 v porovnání s předcházejícím čtvrtletím způsobila pokles cen nemovitostí o 0,4%. Ve čtvrtém čtvrtletí v porovnání s třetím čtvrtletím tento pokles byl jiţ na úrovni 4% a v budoucnu se tento pokles pravděpodobně ještě bude prohlubovat, i kdyţ podle NBS v posledním čtvrtletí 2009 by jiţ mělo dojít ke zvýšení cen nemovitostí o 1,5% aţ 2%6 . Graf č. 8. Vývoj cen nemovitostí v r. 2008 Vývoj cien nehnuteľností v r. 2008
6
1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 Hospodárske 0
Byty - ceny v € za 1 m 2 Dom y - ceny v € za 1 m 2 Byty, dom y spolu - ceny v € za 1 m2
noviny. NBS predpokladá rast cien nehnuteľností [online]. 17.2.2009, dostupné na http://hnonline.sk/ekonomika/c1-34513750-nbs-predpoklada-rast-cien-nehnutelnosti 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q
41
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů získaných z NBS, dostupných na http://www.nbs.sk/sk/statisticke-udaje/vybrane-makroekonomicke-ukazovatele/ceny-nehnutelnosti-nabyvanie/ceny-nehnutelnosti-na-byvanie-podla-typu-bytu-a-domu
V období krize hodnota nemovitostí klesá v důsledku sníţené poptávky po těchto aktivech. Přesto, ţe se v důsledku zavedení eura předpokládá sníţení úrokových sazeb, vůbec k tomu nemusí dojít, a to právě kvůli hospodářské krizi. Pokud totiţ část obyvatelstva, která přijde o práci, nebude vědět splácet úvěry, tedy někteří klienti se dostanou do platební neschopnosti, banky budou nuceny úrokové sazby zvyšovat. To pravděpodobně bude mít za následek to, ţe lidé nebudou v takové míře vyuţívat hypoteční úvěry, protoţe ty budou pro obyvatelstvo draţší a na druhé straně banky zpřísní podmínky poskytování hypotečních úvěrů. Během krize se většina obyvatel připravuje na to, ţe se můţe stát, ţe o zaměstnání přijde, proto lidé šetří na věcech, které nutně nepotřebují, jako např. výměna menšího bytu za větší nebo za byt na lukrativnější místě, resp. koupě nového domu. Moţná ztráta zaměstnání proto má celkově negativní vliv na zájem obyvatelstva o nákup nemovitostí. Takové sníţení poptávky také vede k poklesu hodnoty nemovitostí. Můţeme tedy říci, ţe euro jako nová měna mělo vést ke zvýšení cen nemovitostí, ale v důsledku krize se tato výhoda pro obyvatelstvo zatím neprojevuje a pravděpodobně do konce hospodářské krize se ani neprojeví. Je těţké odhadnout, jak se bude pohybovat hodnota zboţí dlouhodobé spotřeby, neboť zde působí dva protichůdné vlivy. Na jedné straně by se jejich cena měla zvýšit, a to v důsledku růstu poptávky (díky silnějšímu ekonomickému růstu a niţším úvěrům) a na druhé straně by se cena těchto výrobků měla sniţovat kvůli zvýšené cenové transparentnosti a tedy zvýšené konkurenci. Vzhledem k tomu, ţe v současnosti i Slovensko bojuje s hospodářskou krizí, dojde spíše k poklesu cen těchto výrobků, a to zejména kvůli sníţení poptávky a zvýšení úrokových sazeb. Ke sníţení poptávky zřejmě dojde ze stejného důvodu jako u nemovitostí, neboť výrobky dlouhodobé spotřeby nejsou pro obyvatelstvo nezbytně nutné. Můţeme předpokládat i zvýšení úrokových sazeb na úvěry, z nichţ si obyvatelstvo tyto nákupy zvyklo financovat (např. bezúčelové úvěry nebo úvěr na nákup motorového vozidla). Tento náš odhad zatím potvrzuje i vývoj spotřebitelských cen od srpna 2008 dostupný na statistickém úřadě Slovenské republiky (www.statistics.sk), kdy např. ceny nábytku a vybavení domácností, které můţeme povaţovat za zboţí dlouhodobé spotřeby, postupně klesaly, a to aţ po poslední mnou sledovaný měsíc - únor 2009. Předpokládáme, ţe jejich hodnota bude i nadále klesat. Také klesá hodnota motorových vozidel, neboť poptávka po nich se výrazně
42
sniţuje. V prvním březnovém týdnu zaznamenala slovenská ekonomika propad prodeje automobilů o 34% oproti minulému roku. Při zohlednění všech těchto skutečností můţeme říci, ţe i kdyţ hodnota těchto statků měla podle odhadů po zavedení eura mírně stoupat, v důsledku hospodářské krize dochází k jejich výraznému poklesu. V souvislosti s hodnotou vkladů v bankách jejich směr pohybu bude záviset na schopnosti bank přizpůsobit se nové měně a jí vnášených moţností pro obyvatelstvo. Můţe nastat situace, ţe úročení peněţních vkladů nebude růst adekvátně růstu cenové hladiny. Z tohoto důvodu dojde k poklesu reálných úrokových sazeb a tedy ke sníţení hodnoty vkladů v bankách. Tato alternativa by mohla způsobit to, ţe pro občany poklesne atraktivita úspor a proto začnou více investovat. Lidé, kteří splácejí úvěry, však tuto alternativu ocení, protoţe jejich reálné náklady spojené se splácením úroků se sníţí. Pokud by však obyvatelstvo reagovalo na niţší úrokové sazby ve srovnání s jinými členskými státy vyuţitím moţnosti výhodnějšího uloţení svých volných peněţních prostředků v zahraničí, banky by měly na tuto skutečnost reagovat včas a měly by začít zvyšovat úročení vkladů do takové míry, aby se obyvatelstvu nevyplatilo ukládat peníze v zahraničních bankách. V opačném případě jim to můţe způsobit značný odliv klientů. Samozřejmě i tato prognóza zůstává zatím kvůli přítomnosti finanční krize v teoretické rovině, neboť úrokové sazby se nevyvíjejí tak jak se to předpokládalo. Co se týče ţivotního pojištění, změna měny by měla u některých klientů vést také k potřebě změny investičních fondů. Klienti, kteří si vybrali na investice slovenské peněţní či dluhopisové fondy jako zajištění proti výkyvům, například v akciových investicích, by měly zváţit, zda by pro ně nebyly příznivější dluhopisy z jiných zemí eurozóny. Při změnách v pojistce bude třeba ze začátku větší pozornost věnovat i případnému zvyšování pojistného zdánlivě drobný nárůst v eurech můţe odpovídat stovkám korun. Je přitom moţné, ţe část zprostředkovatelů bude chtít vyuţít zmatku spojeném se zavedením nové měny pro získání provizí a budou navrhovat vyšší neţ nezbytné zvýšení pojistné sazby. Chování zaznamenali řádově ve stovkách případů ve Slovinsku po zavedení společné měny7.
7
ZÁBORSKÝ, Ján. Euro môţe priniesť drahšie poistky [online]. eTREND 18.4.2008, dostupné na http://www.etrend.sk/osobne-financie/moje-poistenie/pozor-na-prepocet-poplatkov-vzivotnompoisteni/132274.html
43
Vstup do eurozóny však nepřináší pouze rizika ve spojení s ţivotními pojistkami, ale má i jisté výhody. Klienti by měli vědět lépe srovnávat podmínky ţivotního pojištění s okolními zeměmi, ze začátku hlavně s Rakouskem, neboť je to jediná země, která pouţívá euro a zároveň hraničí se Slovenskou republikou. Mezinárodní srovnání by mělo prospět i trhu s ţivotním pojištěním na Slovensku. Malá transparentnost poplatků a v některých pojišťovnách vysoká marţe na ţivotních pojistkách by se díky lehčímu porovnání podmínek a sazeb mohly postupně stávat minulostí. Zavedení eura by jednoznačně mělo mít vliv i na příjmy domácností, i kdyţ tento vliv pravděpodobně nenastane ihned po přijetí eura. Neměl by však mít stejný vliv na všechny typy domácností. Společná evropská měna by neměla mít pozitivní dopad na nezaměstnané jednotlivce a ani na nezaměstnané matky s dětmi. Stejně by neměly pocítit pozitivní dopad eura na příjmy domácností ani rodiny, kde jsou oba členové nezaměstnaní - jejich reálný příjem by měl růst stejně jako bez přijetí eura. Pozitivní vliv nové měny by však měly pocítit především rodiny, kde jsou oba rodiče zaměstnáni, důchodci, matky s dětmi, rodiny, kde je alespoň jeden zaměstnán a také zaměstnání jednotlivci. Tímto kategoriím, tedy příjmu ze zaměstnání, příjmu z podnikání a důchodem se věnují zvlášť. Při pozitivním hospodářském růstu se očekává nejen růst cen, ale i růst mezd. Podle výzkumu NBS se v období deseti let zvýší průměrné domácnosti čistý reálný příjem o 4,6%8. Je však třeba upozornit, ţe současná krize tlumí inflační očekávání, proto tento odhad se ve skutečnosti zřejmě nenaplní. Podle makroekonomické prognózy MFSR má být růst ekonomiky na úrovni 2,4%, coţ je o 2,2% méně, neţ se očekávalo v říjnu 2008. Růst reálné mzdy se podle těchto odhadů očekává v roce 2009 na úrovni 3,3%, tj. o 0,6% méně, neţ se očekávalo v říjnu 20089. Otázkou je, zda se tento odhad v průběhu roku ještě nezmění pod vlivem prohlubující se krize. Protoţe se před přijetím eura očekávalo, ţe v důsledku společné evropské měny bude docházet k postupnému růstu ekonomiky, za tohoto předpokladu by příjmy ze zaměstnání 8
EuroInfo. Vitaj, euro, zbohom http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=1688
koruna
9
[online].
8.1.2009,
dostupné
na
MFSR. Makroekonomické prognózy MFSR na roky 2008-2012 (Február 2009) [online]. dostupné na http://www.finance.gov.sk/Documents/Ifp/Ekonomicke_prognozy/Progn_feb2009/Prognozy_ifp_web_FEB2009 .pdf
44
měly díky euru také narůstat10. Při růstu ekonomiky totiţ podniky více vyrábějí, roste čistý export, coţ se promítne v rychlejším růstu ţivotní úrovně obyvatelstva a to zejména díky nárůstu příjmů ze zaměstnání. Je však otázkou, jak se ve skutečnosti bude úroveň příjmů ze zaměstnání pohybovat, protoţe kvůli finanční krizi se očekávání růstu výkonnosti hospodářství neplní a ekonomika je v recesi. V zaměstnáních se propouští, není poptávka po pracovních silách, cena práce je levnější, tedy určitě neroste. Proto zatím nejsou k dispozici statistické údaje, na jejichţ základě by bylo moţné zhodnotit, zda přijetí eura mělo vedlo k nárůstu mezd. Všechna očekávání v souvislosti s vývojem mezd na Slovensku v důsledku zavedení eura se zřejmě začnou naplňovat aţ po skončení krize. Po eliminování tohoto negativního dopadu by se Slovensko mělo začít dotahovat na úroveň průměrné mzdy eurozóny, a to díky očekávanému pozitivnímu růstu výkonnosti slovenské ekonomiky. Také příjmy z podnikání měly podle původního scénáře růst. Stejně jako u příjmů ze zaměstnání, také k růstu příjmů z podnikání měl dopomoci zvýšený hospodářský růst, díky kterému se měla zvyšovat poptávka po výrobcích a sluţbách a tedy i nabídka, coţ se u zboţí mělo odrazit ve zvýšení nabídky a u sluţeb ve vyšších cenách, coţ v konečném důsledku mělo vést k vyšším výnosům podniků. Kvůli finanční krizi se ekonomika nevyvíjí tak, jak se to očekávalo, obchodníci jsou nuceni sniţovat ceny svých výrobků, protoţe kvůli tomu, ţe Slovensko má v současnosti silnější měnu, neţ okolní země s národními měnami, obyvatelé odcházejí za nákupy za hranice. Kdyţ naváţeme na očekávaný růst ekonomiky, tak potom přijetí eura by mělo logicky způsobit i postupný nárůst důchodů, protoţe při růstu ekonomiky roste i inflace a mzdy. Současný valorizační mechanismus je nastaven tak, ţe důchody se zvyšují vţdy k 1. lednu a hodnotícím kritériem je růst spotřebitelských cen za první tři kvartály předchozího roku. V souhrnu tedy můţeme říci, ţe z analýzy dopadů eura na aktiva domácností vyplývá, ţe hodnota aktiv domácností by v důsledku zavedení společné evropské měny měla ve většině případů narůstat. Ke zvýšení hodnoty by mělo dojít u nemovitostí a také u zboţí dlouhodobé spotřeby (i kdyţ je to diskutabilní kvůli větší konkurenci). Mírné by měly klesnout hodnoty
10
NBS. Odhad moţných vplyvov zavedenia eura na slovenské obyvateľstvo [online]. jún 2006, dostupné na http://82.119.225.20/_img/Documents/PUBLIK/06_kol3.pdf
45
vkladů v bankách kvůli niţším úrokům. To vše by však mělo platit v případě, ţe by na Slovensku nebyla přítomna finanční krize, která tímto odhadem zatím nedovolí projevit se. Přijetí společné evropské měny by mělo podle očekávání způsobit v důsledku zvýšeného hospodářského růstu růst příjmů domácností, zejména co se týče příjmů ze zaměstnání, z podnikání, ale i důchodů (starobních, předčasných, invalidních). Tento růst se však můţe projevit aţ poté, jak se svět vypořádá s finanční krizí. Obyvatelé, kteří jsou zatíţení splácením spotřebitelských úvěrů, ale i hypotečních úvěrů, resp. kteří si chtějí půjčit, by se měly díky nové měně na jistý čas dostat do výhodné pozice. Pokles úrokových sazeb by totiţ měl způsobit sníţení hodnoty financovaného úroků. Reálnou hodnotu těchto finančních závazků by měla sniţovat i vyšší míra inflace. Podobně by měla inflace a niţší úrokové sazby působit i na leasing a jiné finanční závazky obyvatelstva. To vše však zůstává v teoretické rovině a to kvůli hospodářské krizi. Pokud se totiţ úvěrově zatíţení klienti bank dostanou doplatební neschopnosti kvůli ztrátě zaměstnání, banka přichází o pravidelný příjem a je nucena to nějakým způsobem kompenzovat. Udělá tedy to, ţe zvýší úrokové sazby. Úvěry tak budou pro obyvatelstvo draţší. V důsledku krize dochází i ke zpomalení ekonomiky, tedy k poklesu výkonu. Proto je i inflace niţší, v horším případě dochází aţ k deflaci. Niţší míra inflace tak zvyšuje reálnou hodnotu finančních závazků. Úvěrově zatíţení obyvatelé by tedy měly z přijetí eura těţit díky poklesu reálné hodnoty jejich dluhů, avšak krize můţe způsobit, ţe se tato výhoda v blízké budoucnosti neprojeví, dokonce bude mít opačný efekt. Přítomna krize navíc způsobuje i růst nezaměstnanosti, kterou se zabývám v následující části práce.
3.3. Vliv na nezaměstnanost Eurozóna má nejvíce nezaměstnaných v historii. V zemích platících eurem bylo v únoru bez práce 10 procent lidí. Ve stejném měsíci loni nezaměstnanost dosahovala 8,8 procenta. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat11. Ve srovnání s loňským rokem nezaměstnanost vzrostla ve všech zemích unie. Nejméně nezaměstnaných má Nizozemsko, kde jsou bez práce čtyři procenta lidí a Rakousko, kde je nezaměstnaných pět procent lidí. Naopak s největší nezaměstnaností se potýká Lotyšsko, kde 11
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-31032010-BP/EN/3-31032010-BP-EN.PDF
46
dosahuje 21,7 procenta a Španělsko s 19 procenty. Slovensko má v EU pátou nejvyšší nezaměstnanost. Bez práce bylo v únoru 2010 podle Eurostatu 14,2 procenta lidí. Ze zemí eurozóny je více nezaměstnaných neţ na Slovensku pouze ve Španělsku. Mezi mladé lidi do 25 let je v unii bez práce kaţdý pátý. I této statistice dominuje Lotyšsko a Španělsko. V obou zemích je bez práce více neţ 40 procent mladých. Tato poměrně vysoká míra nezaměstnanosti ve státech EU v důsledku hospodářské recese je ze strany jednotlivých států postupně překonávána, přičemţ postupně dosahovaly i nadprůměrnou úroveň HDP, ale nezaměstnanost se jim nepodařilo sníţit na tu míru, jaká byla před krizí. Tento jev se mezi ekonomy nazývá "hysteresis" a charakteristické pro něj je, ţe nezaměstnanost způsobená cyklickými ekonomickými šoky se částečně přemění na strukturální nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost přímo nezávisí na míry inflace, ale od faktorů, které mají vliv na tvorbu cen a mezd, jako zejména: • mobilita pracovních sil a konkurenční boj na trzích jednotlivých komodit - čím je vyšší stupeň mobility pracovních sil mezi státy a odvětvími a čím je konkurenční boj silnější, tím je míra strukturální nezaměstnanosti niţší, • příspěvky v nezaměstnanosti (podpora, sociální dávky v nezaměstnanosti, příspěvky na bydlení a pod.) - Čím vyšší jsou tyto příspěvky státu, o to méně jsou motivováni nezaměstnaní hledat si práci a zaměstnat se, • daňový systém - vysoká daň z příjmu má větší vliv na platové nároky zaměstnanců a na určování cen • tlaky odborů - odbory způsobují větší tlak na zaměstnavatele, co se týče zvyšování mezd jako kdyby si zvýšení ţádali jednotlivci. Pokud však úroveň míry nezaměstnanosti není přímo závislá od vývoje inflace, z dlouhodobého hlediska by vstup do eurozóny neměl mít ţádný vliv na nezaměstnanost. Na celou věc se můţeme podívat i z jiného pohledu. Předpokládejme, ţe by v ekonomice nebyla přítomna finanční krize, za podmínek ceteris paribus12. V tomto případě by na Slovensku docházelo k růstu výkonu ekonomiky, vytvářela by se nová pracovní místa, ale tento jev by byl pouze dočasný, neboť společný evropský trh vytváří moţnost pro podnikatele investovat tam, kde se jim to nejvíce vyplatí. Pokud bych se jako podnikatel, díky pozitivnímu 12
Latinská fráze ceteris paribus, doslova přeloţeno „ostatní stejné“, neboli „za předpokladu, ţe ostatní věci zůstanou nezměněny“, dostupné na http://www.cs.wikipedia.org/wiki/Ceteris_paribus
47
růstu výkonu své firmy, rozhodl rozšířit své podnikání tím, ţe otevře novou provozovnu, udělal bych to tam, kde bychom měl co nejniţší náklady na pracovní sílu (např. Bulharsko), nejmenší daňové zatíţení a pod. (Samozřejmě s přihlédnutím na návratnost investic). Neznamená to tedy, ţe pozitivní ekonomický vývoj této firmy, na který by v podstatě mohla mít vliv i nová evropská měna, způsobí pokles nezaměstnanosti právě na Slovensku tím, ţe bychom vytvořili nová pracovní místa, protoţe tato pracovní místa nemusíme vytvořit pro slovenské obyvatelstvo. Graf č. 9. zobrazuje vývoj zaměstnanosti v Německu po zavedení společné měny. Jak můţeme vidět, po zavedení eura do hotovostního oběhu (rok 2002) došlo k silného poklesu zaměstnanosti. Bylo to způsobeno nerovnováhou na německých trzích, k níţ došlo v důsledku odlišného účinku přeměny na ceny nezbytných zboţí a na ostatní nominální veličiny, coţ vedlo k poklesu poptávky. I kdyţ v Německu byl pokles zaměstnanosti způsoben nesprávným propočítáváním cen, coţ na Slovensku je přísně sledované, není vyloučeno, ţe i na Slovensku nedojde k poklesu zaměstnanosti působením jiných faktorů souvisejících s přijetím eura a existencí společného evropského trhu. Graf č. 9. Tempo růstu zaměstnanosti v Německu
Zdroj: PETER, Radoslav; RYBÁČEK, Václav. Skúsenosti z Nemecka alebo krátkodobé efekty zavedenia eura [online]. dostupné na http://rybacek.esports.cz/biatec.pdf
48
Podle statistického úřadu Slovenska, zavedením eura míra nezaměstnanosti vzrostla v prvním čtvrtletí 2009 roku na 10,5 procenta. V posledním čtvrtletí 2008 roku se přitom podíl lidí bez práce sníţil na dlouholeté minimum (8,7 procenta). Počet nezaměstnaných se v prvním čtvrtletí zvýšil na 281.000 lidí v porovnání s 234.400 osobami v posledním čtvrtletí 2008. Zaměstnanost od ledna do konce března klesla, a to na 2,39 milionu lidí. V závěru 2008 roku bylo na Slovensku zaměstnaných 2,47 milionu osob. Podle jiné metodiky Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny se míra nezaměstnanosti ke konci března po zhruba 2,5 roku opět zvýšila nad deset procent. Kvůli hospodářské krizi a propouštění stoupla nezaměstnanost ve čtvrtém měsíci roku na tříleté maximum 10,92 procenta. Další tisíce pracovních příleţitostí jsou podle vlády v ohroţení. Rozdíly v údajích mezi statistickým úřadem a čísly z úřadů práce vyplývají z odlišných způsobů, jak se počet nezaměstnaných určuje. Průzkumy statistiků sledují vybrané vzorky bez ohledu na to, zda jsou osoby bez práce registrované. Úřady práce ale vycházejí z dat ve svých registrech; jde o počty lidí, kteří jsou navíc schopni v daném období nastoupit do práce. Důvodem prudkého růstu nezaměstnanosti je zejména světová hospodářská krize, kvůli které přišly slovenské podniky o zakázky. Do statistik přibývají rovněţ Slováci, kteří ztratili práci v zahraničí. V této části práce jsme dospěli k závěru, ţe jedna z avizovaných výhod, kterou je pokles nezaměstnanosti, není zcela reálná, protoţe na míru nezaměstnanosti působí různé faktory, jako je mobilita pracovních sil, výše příspěvků v nezaměstnanosti, tlaky odborů na zvyšování mezd a v neposlední řadě daňový systém. V důsledku toho, ţe krize způsobuje recesi slovenského hospodářství, můţe nastat jev, který se vyskytl jiţ v devadesátých letech, tzv. hysteresis, který po tehdejší recesi způsobil to, ţe se míra zaměstnanosti v některých státech nebyla schopna vrátit na původní úroveň ani přes nadprůměrnému HDP.
49
4. Analýza výhod a nevýhod příjetí eura na Slovensku Zavedení eura se povedlo k několika pozitivním i negativním dopadům na ekonomiku. Vzhledem k významu podnikové sféry v ekonomice SR většina výhod zavedení eura bude realizována právě v podnikách. Vliv zavedení eura se můţe projevovat u jednotlivých podnikatelů a podniků velmi rozdílné. Závisí to nejen na míře zapojení do zahraničního obchodu v rámci eurozóny, ale i od odvětví a velikosti podniku. Všechny tyto faktory máji vliv na to, zda podnikatelský subjekt přímo nebo nepřímo ovlivněn zavedením eura. V krátkodobém horizontu přinese zavedení eura podnikům úsporu především z odstranění transakčních nákladů a odstranění volatility směnného kurzu. Ve střednědobém horizontu zavedení eura projeví ve zvýšeném přílivu zahraničních investic a růstu zahraničního obchodu. Vedle převáţné účasti podnikového sektoru na realizaci výhod, podnikový sektor bude zároveň tou sférou hospodářského ţivota SR, která nese většinu nákladů na zavedení eura. Jde především o náklady na měnovou konverzi. V dlouhodobém horizontu lze hovořit i o moţném zvýšení konkurenčního tlaku na podnikatele, vyplývajícího z větší transparentnosti cen v rámci mezinárodního obchodu a nepřímém negativním vlivu z vyšší volatility některých makroekonomických ukazatelů po ztrátě vlastní měnové politiky v SR.
4.1. Přínosy ze zavedení eura pro podnikatelský sektor Nejdůleţitějším přínosem zavedení eura pro podnikatelský sektor je odstranění transakčních nákladů spojených s eurových operacemi. Výše těchto nákladů v hospodářství SR představuje přibliţně 0,36% HDP13. Tento odhad předpokládá úsporu finančních transakčních nákladů při mezibankovních obchodech, finančních transakčních nákladů při devizových transakcích s podniky a obyvatelstvem, a také úsporu administrativních transakčních nákladů. Většina z výše zmíněné úspory transakčních nákladů bude realizována v podnikách. Úspora transakčních nákladů v podnicích bude znamenat pro bankovní sektor 13
NBS (2007)
50
ztrátu části příjmů a je moţné, ţe část těchto ztracených příjmů se budou banky snaţit získat zpět prostřednictvím zvýšení některých bankovních poplatků. Schopnost bank takto si kompenzovat výpadky příjmů bude záviset na míře konkurence mezi jednotlivými bankami a dalších specifických podmínek, které momentálně není moţné odhadnout. Na základě současných informací není moţné tento vliv potvrdit ale ani vyloučit. Pro výpočet odhadu úspory transakčních nákladů v podnicích je nutné zavést několik předpokladů. Předpokládáme, ţe pouze čtvrtina mezibankovních devizových transakcí znějících na euro je realizována na podnět podniků, které zároveň nesou náklady těchto transakcií. Dále předpokládáme, ţe asi pětina maloobchodních úspor připadá na obyvatelstvo a pouze zbytek na podniky. Po uplatnění těchto předpokladů je moţné uvaţovat s úsporou transakčních nákladů v podnicích ve výši minimálně 0,22% HDP, kterou získáme jako součet 25% úspory transakčních nákladů mezibankovních obchodů (celkem 0,15% HDP), přibliţně 80% úspory transakčních nákladů devizových obchodů s podniky a obyvateli (Celkem 0,15% HDP) a 100% úspory administrativních transakčních nákladů (celkově 0,06% HDP). Úspora transakčních nákladů se neprojeví ve všech podnicích stejně. Určujícím faktorem přerozdělení těchto úspor je především podíl podniků na zahraničním obchodu s eurozónou. Hlavně v souvislosti s přerozdělením administrativních úspor přicházejí v úvahu i jiné faktory, např. míra zahraniční kapitálové propojenosti podniků. Podnik vlastněný zahraniční mateřskou společností musí vést účetnictví i v eurech nezávisle na podílu exportu na jeho produkci. Podíl podniků na zahraničním obchodu naznačuje, ţe největší podíl úspor z titulu odstranění transakčních nákladů lze očekávat ve velkých podnicích. Je třeba však vzít v úvahu, ţe podíl transakčních nákladů v poměru k objemu devizové transakce není rovnoměrný. Při malých objemech devizových transakcí představují transakční náklady větší podíl z objemu transakce jako při vysokých objemech. Podíl transakčních nákladů klesá s rostoucím objemem devizových transakcí, proto pokud zohledníme objem velikosti devizové transakce podle velikostní kategorie podniků úspora transakčních nákladů pro MSP bude významnější. Dalšími faktory současných vyšších transakčních nákladů MSP je jejich slabší vyjednávací síla a niţší správní kapacity. Kromě toho, transakční náklady lze povaţovat v případě MSP za určitou bariéru rozvoje jejich zahraničního obchodu. Nejlépe úspory transakčních nákladů z pohledu odvětvové struktury lze očekávat v průmyslové výrobě, která tvoří většinu zahraničního obchodu.
51
Dalším přínosem zavedení eura pro podniky je odstranění části kurzového rizika. Odhad úspory nákladů v souvislosti s odstraněním kurzového rizika spojeného s transakcemi uskutečňovanými v eurech představuje přibliţně 0,02% HDP14. Opět je třeba uvědomit si, ţe asi 20% transakcí, které do výpočtu úspor vstupují, je realizovaných přímo obyvatelstvem a úspora nákladů z titulu odstranění kurzové volatility v podnicích představuje asi 0,016% HDP. Velké podniky realizující obchody v nesrovnatelně vyšších objemech neţ malé a střední podniky vyuţívají moţnosti hedţingu15, proto jejich úspory z odstranění volatility kurzu jsou explicitní. Při MSP, které nejsou aktivně hedţované, došlo při odstranění kurzového rizika vůči euru pouze k implicitním (nepřímým) ziskem. Podobně jako v případě úspory transakčních nákladů, přímý dopad odstranění kurzového rizika je hlavně v podnicích zapojených do zahraničního obchodu se zeměmi eurozóny. Kromě odstranění přímých nákladů spojených s devizovou volatilitou přispěje zafixování kurzu k celkové makroekonomické stabilitě. Členství v měnové unii umoţňuje zemi ochránit před některými velkými šoky a krizemi, které jsou sice velmi vzácné, ale kdyţ se vyskytnou, mají významný dopad na velkou část ekonomiky. Zejména v případě malé a vysoce otevřené země můţe členství v měnové unii přispět ke stabilizaci v případě např. výjimečně velkých regionálních turbulencí, vůči kterým není moţné se dlouhodobě zajišťovat na finančních trzích. Zavedení eura by mělo vést k poklesu reálných úrokových sazeb. Niţší úrokové sazby povedou k růstu investic, coţ se odrazí ve vyšší produktivitě a efektivnosti podniků. Pravděpodobnost většího sníţení nákladů kapitálu v malých podnicích potvrzuje skutečnost, ţe velké podniky jsou schopné financovat se za výhodnějších podmínek v zahraničí jiţ v současnosti. Případný pokles nákladů domácího kapitálu nemá proto výrazný pozitivní dopad na efektivnost velkých podniků. Sníţení nákladů kapitálu se můţe projevit hlavně v investičně náročnějších odvětvích, kterými jsou především odvětví průmyslu. Na základě velikostní struktury podniků a jejich zapojení do zahraničního obchodu lze vidět, ţe zavedení eura má největší přímý dopad na velké podniky, které se nejvíce podílejí na 14
NBS (2007) Hedţing – zajišťování devizových pohledávek a závazků proti kurzovým rizikům. http://bankovnictvifinance.studentske.eu/2008/04/devizov-spekulace.html 15
52
vývozu. Přímý vliv bude vyplývat zejména z úspory transakčních nákladů. V relativním vyjádření by však ze zavedení eura měly nejvíce v rámci zahraničního obchodu profitovat malí a střední podnikatelé. Jedná se především o vyuţití nepřímých vlivů tj. příleţitostí pro rozvoj zahraničního obchodu, které přináší jednotná měna pro MSP. Euro umoţňuje odstranit dosavadní "bariéry", které u MSP přispívaly k tomu, ţe se orientovaly jen na vnitřní trh. MSP se často volatility směnného kurzu a nemoţnosti zabezpečení se proti této volatilitě vyplývající z vysokých nákladů na toto zajištění rozhodli neorientují na zahraniční obchod. Stejně zde svou roli hrály i transakční náklady při zahraničním obchodu, ale i nároky na administrativu u MSP, z důvodu vedení účtů, fakturace, nákladových kalkulací v cizí měně. Z tohoto pohledu odstranilo euro tyto "překáţky" pro MSP a usnadnilo moţnosti pro realizaci zahraničního obchodu pro MSP. Potenciál na růst zahraničního obchodu v segmentu MSP je hlavně v příhraničních pásmech, obzvlášť v době, kdy euro zavedou i sousedé z V4. Proto v tomto podnikatelském segmentu očekává největší perspektivu pro růst zahraničního obchodu. Ve střednědobém horizontu lze očekávat i dopad zavedení eura na zvýšení atraktivity Slovenska pro přímé zahraniční investice (PZI). Dodatečný růst zahraničního obchodu a přímých zahraničních investic se projeví ve zrychlení ekonomického růstu Slovenska, příjmů obyvatelstva a následně jejich spotřeby. S rostoucí ţivotní úrovní bude poroste význam sektoru sluţeb a přijetí eura tak bude mít sekundární pozitivní vliv i na ty odvětví podnikatelského sektoru, které vzhledem k jejich nízké angaţovanost v zahraničním obchodě nebudou moci získat významnější přímé výhody vyplývající ze zavedení eura. Vzhledem k mnoţství různorodých faktorů, které ovlivní podnikatelský sektor SR, není jisté, zda se uvedené přínosy provádějí v takovém rozsahu a intenzitě jak jsme naznačili. Podle Evropské komise zavedení eura v současných zemích eurozóny s sebou přineslo vyšší efektivitu alokace zdrojů16. Pro podniky je jednodušší identifikovat svou konkurenční pozici, reálně zhodnotit své silné a slabé stránky. Zlepšily se podmínky pro přímé srovnání produktů a cen konkurence a dodavatelů. Pro mnohé podniky představuje zavedení eura podnět na vstup na nové trhy při niţším riziku a zahájení spolupráce v oblasti výroby, obchodu, marketingu, ale i výzkumu.
16
Európska komisia (2002)
53
4.2. Náklady na zavedení eura pro podnikatelský sektor Jedním z negativních dopadů ze zavedení eura na podnikatelský sektor je vznik jednorázových nákladů na výměnu měny. Na Slovensku existuje velmi málo analýz a podkladů, na základě kterých by bylo moţné stanovit částku těchto jednorázových nákladů. Při jejich určování vycházíme ze zkušeností zemí eurozóny a z výsledku průzkumu názorů podniků provedených NBS a ŠÚSR. Při porovnávání se současnou eurozónou je nutné přihlédnout k rozdílné principy při zavádění eura, dále třeba zohlednit specifika jednotlivých zemí, pro které byly odhady provedeny a stejně hospodářskou strukturu, ze které mohou vyplývat odlišnosti ve výši nákladů. Dopad jednorázových nákladů na podnikatelské subjekty na Slovensku závisí na odvětví, ve kterém podnikatelé působí, od velikosti podnikatelského subjektu a od jeho zapojení do zahraničního obchodu. Na mnohé kroky spojené se zavedením eura se podnikatelé připravovali jiţ 2-3 roky předem. Mezi nejdůleţitější úkoly, které měli podnikatelské subjekty provést, patří zejména adaptace informačních systémů, účetnictví, příprava na duální oceňování a duální oběh, ale stejně také na případné školení pracovníků. Za nejvíce uznávanou analýzu jednorázových nákladů na zavedení eura se povaţují interní odhady nákladů, které vypracovaly jednotlivé centrální banky zemí eurozóny. Tyto odhady se pohybují v rozpětí 0,3% - 0,8% HDP. DeNederlandsche Bank (centrální banka Nizozemska) postupně v průběhu jednotlivých let odhadla výši nákladů v roce 2001 na 7 mld. NGL, coţ představuje 0,7% HDP Nizozemska. Odhady nákladů, které byly uskutečněny na základě průzkumu Institut für Mittelstandforschung (IFM 1998) pro Německo určily náklady v Německu na 21,5 mld. DM, coţ představuje 0,6% HDP. Obdobný odhad byl proveden také pro Rakousko, kde Wirtschaftskammer Österreich (WKO) odhadla jednorázové náklady na 1,54 mld.. EUR coţ představuje 0,7% HDP. Britské odhady nákladů jsou vyšší, je to způsobeno zejména důleţitostí bankovního a finančního sektoru, který je finančním centrem Evropy a stejně tak odlišnou strukturou a velikostí jednotlivých podnikatelských subjektů.
54
Tabulka č. 6. Odhadované náklady na měnovou konverzi Země
Náklady v domácí měně
Podíl nákladů na HNP země
(mld)
(%)
Odhady NCB
0,6-1,6 EUR
0,3-0,8
Nizozemsko (DNB)
7 NGL
0,7
Německo (IFM)
21,5 DEM
0,6
Rakousko (WKO)
1,54 EUR
0,7
UK (Bannock Consulting)
11,7 GBP
1,26
Zdroj: ONB 2005, DNB 2001, 1999, IMF 1998, Bannock Consulting 2001 Rozsah příprav podnikatele závisí nejen od samotného druhu činností, které firmy vykonávají, ale i od velikosti podnikatelského subjektu. Odhady a analýzy nákladů na zavedení eura a jejich dopadů na podnikatelskou sféru se jednoznačně shodují v názoru, ţe přesto, ţe velké podniky budou mít vyšší náklady na zavedení eura neţ HSP, pro tyto podniky to nebude představovat takovou velkou zátěţ jako pro malé podnikatelů. Velké firmy budou těţit ze své velikosti, protoţe disponují většími personálními zdroji, moţností dohod a paušálních slev s dodavateli IT systémů a servisních sluţeb atd. Výše IT nákladů však ve značné míře závisí na velikosti podniku, na druhu pouţívaného softwaru a od toho zda se k softwaru vyuţívají i servisní sluţby od dodavatele softwarové aplikace.
4.3. Přínosy a nevýhody zavedení eura pro obyvatelstvo Pozitiva zavedení eura vidí slovenská veřejnost především v moţnosti méně komplikovaného cestování do zahraničí (41%), jednoduššího obchodování s cizinou (33%), jakoţ i v pouţívání eura jako platidla, které je silnější, jistější a stabilnější měnou ve srovnání se slovenskou korunou (30%). Výsledky se nacházejí v tabulce č. 7. Tabulka č. 7. Uveďte, čo bude podľa vás najväčším prínosom zavedenia eura na Slovensku? (údaje v %) Zjednodušenie cestovania do zahraničia
41
Zjednodušenie obchodovania so zahraničím
33
Silnejšia, istejšia a stabilnejšia mena
30
Prehľadnejšie porovnanie cien tovarov a sluţieb s ostatnými krajinami eurozóny
24
55
Zvýšenie prestíţe, imidţu a sebavedomia obyvateľov SR Nárast turizmu
14 13
Rýchlejšie vyrovnávanie rozdielov medzi SR 12 a členskými krajinami EÚ Zlepšenie ekonomickej situácie v SR 9 Príliv zahraničných investorov
7
Rast platov a dôchodkov
6
Zníţenie nezamestnanosti
3
Ţiadne prínosy
17
Neviem
4
Zdroj: Statistický úřad SR. (Vzhledem k moţnosti uvést více odpovědí součet procent přesahuje 100) V zjednodušení cestování do zahraničí vidí přínos vstupu do eurozóny častěji, neţ je celoslovenský průměr, respondenti ve věku 16 aţ 29 let, respondenti s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanci. Méně komplikované obchodování s cizinou deklarovali jako výhodu zavedení eura především podnikatelé, drţitelé vysokoškolských diplomů a účastníci průzkumu z obcí do 2 tisíc obyvatel. Třetí nejčastěji uváděnou výhodu - euro jako silnější, jistější a stabilnější menu uváděly zejména vysokoškolsky vzdělaní osloveni, obyvatelé Banskobystrického kraje, podnikatelé, zaměstnanci a oslovení ve věku 30 aţ 44 let. Podle státního tajemníka ministerstva financí Františka Palka přijetí eura pro Slovensko znamená vyšší prestiţ, lidé budou mít jednodušší ţivot při cestování, podnikatelé nebudou snášet kurzové rozdíly a různé transakční náklady. Z hlediska ekonomiky znamená vstup do eurozóny růst kolem 0,7 procenta HDP, coţ znamená i růst ţivotní úrovně obyvatel17. Průzkumy však potvrzují, ţe obavy obyvatel ze zavedení eura stoupají. Podle Palka je to pochopitelné, protoţe všechno, co je nové, vyvolává obavy. Jak zdůraznil, vláda musí vyuţít
17
http://www.sho.sk/archiv/obavy-z-eura-stupaju.html
56
čas na to, aby občany ujistila, ţe euro bude znamenat výhody. Slovensko má přitom výhodu, ţe se můţe poučit i ze zkušeností Slovinska či Malty. Lidé se v souvislosti s přechodem na euro nejvíce obávají růstu inflace. Jak však konstatoval Palko, ceny budou růst bez ohledu na eurozónu, důleţité kvantifikovat jaké dopady má přechod na euro, přičemţ dosavadní analýzy říkají, ţe se nepřekročilo půl procenta. Na ceny na Slovensku mají vliv především externí faktory jako je cena ropy a potravin na světových trzích.
57
Výsledky Pro podrobnou analýzu dopadů zavedení eura na Slovensku je jeden rok je příliš málo. Ale uţ teď Slovensko začíná pociťovat nepříjemné důsledky přijetí eura, které zvýšilo náklady na pracovní sílu a zdraţilo výrobu i sluţby. A to v době krize a stoupající nezaměstnanosti není ideální. V důsledku posilování eura o více neţ 20 procent proti dolaru od roku 2007 do poloviny roku 2008 a oslabení okolních měn aţ o 30 procent v prvních měsících tohoto roku se staly továrny na Slovensku draţší neţ v sousedních zemích. Spolu s poklesem poptávky po automobilech a elektronice, které se na Slovensku vyrábějí, a dalšími jevy provázejícími hospodářskou recesi to vyhnalo nezaměstnanost na několikaleté maximum, zastavilo růst mezd a srazilo spotřebu. Situace se odrazila i v sektoru sluţeb, které také podraţily. Kdysi oblíbená slovenská lyţařská střediska a lázeňská města byla najednou pro své tradiční návštěvníky předraţená a podíl českých, polských a maďarských turistů se na začátku roku sníţil téměř o třetinu. V roce 2005 stála slovenská pracovní síla v přepočtu 4,6 eura na hodinu, méně neţ v sousedním Polsku, Maďarsku či v České republice. Vstupem do eurozóny ale během ledna průměrná mzda vyšplhala o 54 procent na 7,1 eura na hodinu, a to následně oslabilo konkurenceschopnost země. Euro s sebou ale přináší i řadu výhod. Díky němu je teď Slovensko vnímáno jako důvěryhodnější neţ jeho sousedé. Továrny a dceřiné společnosti velkých firem, které své produkty prodávají v zemích eurozóny, vnímají euro jako záruku cenové stability. Euro přináší občanům a spotřebitelům následující výhody: -
Pohodlnější a levnější cestování: Při sluţební cestě do zahraničí a na dovolenou jiţ není nutné pokaţdé měnit peníze. To uspoří nejen čas při hledání směnárny s nejvýhodnějším kurzem, ale i poplatky za výměnu peněz. Pohodlnější je i nakupování, neboť občané jsou dobře obeznámeni s eurovými bankovkami a mincemi z kaţdodenního pouţívání eura v domácí ekonomice. Odpadá riziko, ţe v cizí zemi být napálení podvodníky, kteří můţou vnutit falešné peníze. Navíc euro je přijímáno prakticky všude na světě, coţ se nedá říci třeba o české koruně.
-
Stabilnější a snadno porovnatelné ceny: Při nákupech v zahraničí se kaţdý můţe snadněji a rychleji orientovat v cenách. Jednotná měna umoţňuje jednoduše si porovnat cenu za konkrétní zboţí doma a v zahraničí, protoţe je vyjádřena ve stejné měnové jednotce. Nikdo se nemusí zdrţovat nepohodlným přepočítáváním z jedné
58
měny na druhou. Snazší porovnatelnost cen zvyšuje konkurenční tlak, coţ spotřebitelům přináší dlouhodobé výhody ve formě niţších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboţí a sluţeb. -
Levnější půjčky: Evropská centrální banka udrţuje inflaci na nízké úrovni, coţ se odráţí v nízkých hladinách úrokových sazeb. Lidé tak mohou mít relativně snadný a levný přístup k půjčkám, pokud se ovšem jen v rozumné míře zadluţují.
Euro přináší podnikatelům v jejich podnikání následující výhody: -
Odstranění kurzového rizika: Obchoduje-li firma se zahraničím, musí ve svém finančním plánování a rozhodování zvaţovat dopady změn měnového kurzu. Čím delší je plánovací horizont, tím více nepředvídatelné výkyvy měnového kurzu zatěţují hodnověrnost současných rozhodnutí a staví podniky před nemalá rizika. Proti těmto rizikům se podniky částečně mohou zajistit u komerčních bank a dalších finančních institucí, které pro tyto účely nabízejí řadu vhodných produktů. Náklady spojené se zajištěním kurzového rizika však nejsou zanedbatelné a rychle narůstají s délkou zajišťovacího období. U podniků se odhadují úspory plynoucí z omezení kurzového rizika ve výši 1,4 % HDP ročně. Zavedení eura ale nadále ponechává kurzové riziko vůči dolaru.
-
Sníţení transakčních nákladů: Má-li firma obchodní vztahy se zahraničím, potom přichází do styku se zahraniční měnou, v našich podmínkách nejčastěji s eurem. Musí se proto rozhodnout, zda si bude obstarávat pro kaţdý obchodní případ zahraniční měnu zvlášť, coţ však obnáší platit za konverze měn, či zda si raději neotevřít devizový účet. Zaloţení a vedení takového účtu je však draţší neţ vedení korunového účtu. Po zavedení jednotné měny není nutné tyto otázky řešit. Firmy, které mají četné obchodní styky se zahraničním a nebo jsou součástí nadnárodního koncernu, uspoří nemalé prostředky tím, ţe jim odpadá potřeba vést dvojí účetnictví v korunách i eurech. Jednotná měna také usnadňuje přeshraniční fúze mezi podniky a bankami. Další významnou úsporu transakčních nákladů přináší vytvoření Jednotného eurového platebního prostoru, tzv. SEPA (Single Euro Payment Area). Tento projekt umoţňuje provádět přeshraniční platební převody v eurech stejně snadno, bezpečně a za stejnou cenu jako je tomu u domácích plateb.
59
-
Niţší úrokové sazby: Hlavním cílem Evropské centrální banky je pečovat o cenovou stabilitu, která se následně odráţí v nízkých úrokových sazbách. Nízké výpůjční sazby představují významný prorůstový faktor při ekonomickém dohánění vyspělých zemí.
Nevýhody a rizika z přijetí eura: -
Jednorázové náklady na zavedení eura: Přechod na euro v podnikovém sektoru si vyţádá vynaloţení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit informační systémy, přecenit zboţí, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si kaţdý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané pouţíváním eura budou trvalé.
-
Ztráta samostatné měnové politiky: Se zánikem domácí měny zanikne i pravomoc národní banky provádět měnovou politiku. Ta bude určována Evropskou centrální bankou nikoli podle aktuálních potřeb české ekonomiky, nýbrţ z pohledu eurozóny jako celku. To se můţe jevit jako určité ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky. Na druhé straně je třeba si uvědomit, ţe vysoká obchodní i finanční otevřenost ekonomiky představuje výrazné omezení autonomního rozhodování o domácích úrokových sazbách.
-
Riziko vnímané inflace: Obyvatelé některých dnešních států eurozóny mají pocit, ţe zavedení eura vyvolalo zvýšení inflace. Nicméně statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky nepotvrzují. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen některých poloţek, např. v restauracích, u kadeřníka, v trţnicích, za drobné opravy, apod. U jiných druhů zboţí naopak ceny klesly, takţe celkový dopad na inflaci byl minimální. Tomuto riziku, ţe se lidé budou obávat eura kvůli strachu ze zdraţování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v České republice zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá také s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například uzákoněna bude povinnost duálního označování cen, počítá se s bedlivějším sledováním cenového vývoje, vytvořena bude černá listina podnikatelů, kteří vyuţijí zavedení eura ke zvýšení cen.
Slovensko je teprve druhou postkomunistickou zemí, která přijala evropské platidlo. První bylo Slovinsko, další zemí bude Estonsko, a to nejspíše v roce 2011.
60
Závěr Slovensko podalo ţádost o přijetí do Evropské unie v roce 1995. Po splnění všech přísných kritérií Slovensko se stalo jejím členem od 1.5.2004. V tomtéţ roce vstoupilo do EU nejvíce členů za celou historii Evropské unie. Přijetí do eurozóny byl velmi komplikovaný proces a jeho zahájení sahá aţ do roku 2003. Tehdy vláda přijala důleţitá konvergenční opatření, aby mohl být tento proces úspěšně dovršen. Míra deficitu státního rozpočtu nesměla překročit 3% a míra inflace nesměla překročit průměrnou roční míru inflace dosaţenou ve třech státech EU s nejniţší mírou inflace o více neţ 1,5%. Tyto dva body můţeme povaţovat za nejdůleţitější body přístupové smlouvy, a jejich splnění nebylo jednoduché. Po splnění všech kritérií se stanovil konverzní kurz a následně na to se spustilo na celém Slovensku dvojí zobrazování všech cen. Banky se začali připravovat na jejich vlastní předzásobení nových bankovek a mincí, ale i pro potřeby občanů. Začaly se různé kampaně, pro seznámení občanů a přípravu na změnu národní měny. Velkou pozornost věnovali i národnostním menšinám a starším občanům, jichţ se změna slovenské koruny na eura asi nejvíce dotkla. Země, které usilují o vstup do eurozóny, se obávají, ţe současná řecká krize oddálí moţnost přijmout společnou měnu euro. V současné době pouze dvě nové členské země platí eurem, a to Slovinsko a Slovensko. Další státy budou usilovat o vstup do eurozóny v příštích letech. Jako první se o to pokusí pobaltské Estonsko, které by mělo přijmout euro jiţ v roce 2011. Česká republika má k euru daleko, zato Estonsko se rozhodlo, ţe výhody eura převaţují nad jeho nevýhodami, a uţ za rok ho chce zavést. Nicméně některé z těchto států se obávají, ţe v souvislosti s řeckou rozpočtovou krizí staré členské státy nebudou podporovat rozšíření eurozóny.
61
Seznam použité literatury 1. Drahoš Šíbl a kol. Integračné procesy v Europskej únií. Ekonóm, 2005, ISBN 80-2252041-1; 2. Drahoš Šíbl, 10 x 10 otázok a odpovedí o Europskej únii, Sprint, 2001; 3. Nováčková, Futej, Geistlinger, Cressatt, Zahoráková, Komorník, 2000; 4. Šesták a Michnik, Slovensko a Európska únia. Bratislava, Sprint, 1997; 5. Pascal Fontain, Európa v 10 bodoch, 1998; 6. Muriel Otelliová, Ako funguje Európska Únia1997; 7. Ján Figel, Miroslav Adamiš, Slovensko na ceste do Európskej únie, 2008; 8. Juraj Porubský, Tomáš Dudáš, Martin Siska, Euro a Slovensko, OBIPO, UV SR, 2001; 9. Juraj Alner, Európa pre Slovákov – Slovensko pre Európu, Phare, 1999. 10. Eva Cihelková, Jaroslav Jakš. Evropská integrace-evropské unie. Praha: Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-084-0; 11. Spoločná poľnohospodárska politika, Centrum pre Európsku politiku, 1999. 12. Statistický úrad SR – www.portal.statistics.sk 13. Oficiální stránka pre zavedenie eura v SR - www.euromena.sk 14. Oficiální stránka ministerstva financi SR – www.finance.gov.sk 15. Oficiální stránka ministerstva financi ČR - www.mfcr.cz 16. Portál zavedení eura v České Republice – www.zavedenieura.cz 17. www.penize.cz 18. www.novinky.cz 19. www.podnikatel.cz 20. www.euro-cz.info
62
Seznam zkratek: ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli EOS – Evropské obranné společenství Euratom – Evropské společenství pro atomovou energii EHS – Evropské hospodářské společenství EBRD – Evropské banky pro obnovu a rozvoj HMÚ – Hospodářská a měnová unie EMI – Evropský měnový institut ECB – Evropská centrální banka HDP – Hrubý domácí produkt EHP – Evropský hospodářský prostor ESVO – Evropské sdruţení volného obchodu NBS – Národní banka Slovenska Ecofin - Rada ministrů hospodářství a financí MSP – Malé a střední podniky
Seznam příloh: Příloha č. 1. Schéma č. 1. Harmonogram zavedení eura na Slovensku. Příloha č. 2. Tabulka č. 6. Indexy spotřebitelských cen. Příloha č. 3. Graf č. 7. Vývoj spotřebitelských cen jednotlivých ukazatelů.
63
Príloha č. 1 Schéma č. 1. Harmonogram zavedení eura
Zdroj: euromena.sk
64
Príloha č. 2 Tabulka č. 6. Indexy spotřebitelských cen
Zdroj: Statistický úřad SR
65
Příloha č. 3 Graf č. 7. Vývoj spotřebitelských cen jednotlivých ukazatelů
Vývoj spotreb. cien jednotlivých ukazovateľov Potraviny a nealko. nápoje
104.0 103.5
Alkoholické nápoje a tabak
103.0 102.5
Odevy a obuv
102.0 101.5
Bývanie, voda, elektrina, plyn a iné palivá
101.0 100.5
Nábytok, vybavenie domácnosti a bežná údržba domu
100.0 99.5
Zdravotníctvo
99.0 98.5
Doprava
98.0 97.5
Pošty a telekomunikácie
97.0 96.5
Rekreácia a kultúra
96.0 95.5
Vzdelávanie
95.0 94.5
Zdroj: Statistický úřad SR
66
febr.
jan.
dec.
nov.
okt.
sept.
júl
jún
máj
apríl
marec
febr.
jan.
aug…
Hotely, kaviarne a reštaurácie
94.0
Rozličné tovary a služby
