Jiří NEDBAL Luboš ŠTANCL
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE1 Recenzenti Oto KUBÍK, Jan ŠELEŠOVSKÝ
Abstract: The article deals with the economic security, its definition and factors of its strengthening. After the initial phase examining various periods of its development the main emphasis lies in the analysis of external factors, especially of foreign investment and its share on positive development of Czech national economy after the year 2000. Altogether with the appreciation of these positive tendencies which strengthen the economic security of the country authors mention some possible risks resulting from unilateral set of investment mainly heading into the sphere of car producing industry, which is reasonably sensitive on non - conjuncture shifts. ÚVOD Již v období před přijetím České republiky do Evropské unie bylo českou veřejností očekáváno, že vstup do Unie bude znamenat řadu bezprostředních ekonomických přínosů. Zpravidla bylo uváděno zejména další zintenzivnění přílivu kapitálu, příznivé dopady pro exportní schopnost české ekonomiky a finanční pomoc ze strukturálních fondů EU, jejichž přínos byl již dříve prokázán v řadě členských zemí, které vstupovaly do Unie v předchozím období. Všeobecně bylo očekáváno, že zapojení ČR do evropského integračního uskupení bude mít příznivý vliv především na kultivaci našeho tržního sociálního prostředí, že se naše země stane součástí evropského prostoru, jehož základní společenské hodnoty sdílí. Obdobně se také uznávalo, že připojení k Unii si vyžádá i určité náklady, ale že zároveň přinese nové příležitosti, ale také i určitá rizika. Zkušeností nabyté za období, které uplynulo od připojení ČR k Unii, ukazují, že většina předvídaných přínosů se naplnila a měla významný vliv na ekonomickou bezpečnost státu. Je možné také konstatovat, že se projevily i některé negativní důsledky. 1. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE A JEJICH VLIV NA EKONOMICKÝ RŮST ČESKÉ REPUBLIKY Očekávání připojení České republiky k EU a samotné její členství významně ovlivnilo rozhodování zahraničních investorů ve směru usměrňování toku jejich investic na území ČR jako člena silného hospodářského bloku.
1
Článek je součástí studie k dílčímu úkolu VZ06-FEM-K02-05-STA výzkumného záměru FEM „Ekonomická bezpečnost a obrana ČR v nové strategické doktríně NATO“.
9
1993 HDP
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
1349,8 1380,1 1466,7 1527,7 1516,6 1499,2 1517,3 1576,3 1617,9 1642,0
HTFK(I) 388,36
424,9
476,9
524,97 492,66 480,75 460,33 502,48 534,34 552,81
PZI
18,2
27,3
68,25
39,18,
38,67
112,25 217,26
189,8
214,5
289,02
I/HDP (v %)
28,77
30,78
32,5
34,3
32,48
32,06
30,3
31,87
33,02
33,66
PZI/HDP (v %)
1,34
1,97
4,65
2,56
2,54
7,48
14,31
12,04
13,25
17,6
PZI/I (v %)
4,68
6,4
14,3
7,46
7,84
23,34
47,19
37,77
40,14
52,28
Tabulka 1 Vývoj investic 1993-2002 (v mld. Kč., v cenách 1995)
Legenda: HFTK (I) = hrubá tvorba fixního kapitálu (hrubé investice) PZI = přímé zahraniční investice v ČR Pramen: Statistická ročenka ČR 2005. URL:
(2007-09-08). Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013, s. 47. Z následující tabulky lze vyvodit, že: ∗ pro hospodářský růst české ekonomiky v 90. letech měly mimořádný význam přímé zahraniční investice a to jak z hlediska investičně náročného růstu, který vyžadoval vysokou míru investic na realizaci ročních přírůstků HDP, tak i z hlediska cyklického poklesu ve druhé polovině 90. let, kdy domácí soukromé investice postupně klesly z 524 mld. Kč v roce 1996 až na 460 mld. Kč v roce 1999, zatímco PZI se v této době prudce zvýšily. PZI ovšem měly i kvalitativní aspekt, který spočíval v přínosu inovací a know-how do českých firem; ∗ podíl PZI na celkových investicích se postupně zvyšoval z 4,68% až na neuvěřitelných 52 % v roce 2002, z 1,34 % na 17,6 % podílu na HDP ve stejném období. V letech 2003 se hodnota PZI výrazně snížila přibližně na 60 mld. Kč.2 V roce 2004 se dynamika růstu PZI začala obnovovat, což se projevilo v jejich zvýšení na 125 mld. Kč.3 Není pochyb o tom, že masivní příliv PZI se v období přibližování se ČR k připojení k Unii stal hlavní hnací silou růstu ekonomiky (zejména průmyslu), tvorby pracovních míst, zlepšování obchodní bilance, zvyšování kvalifikace a přílivu moderních technologií. V roce 2006 podniky pod zahraniční kontrolou vytvářely 66 % přidané hodnoty a 77 % zisku ve zpracovatelském průmyslu.
2 3
Statistická ročenka ČR 2005. URL: (2007-09-08). Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013, s. 47.
10
2001-2003
2004-2006
Změna v % bodech
Česká republika
2,7
5,5
2,8
Maďarsko
4,2
4,3
0,1
Polsko
2,1
4,9
2,8
Slovensko
3,8
6,6
2,8
Slovinsko
3,0
4,5
1,5
EU- 15
1,4
2,2
0,8
Tabulka 2 Ekonomický růst před a po vstupu do EU (průměrná roční tempa růstu HDP v %)
Pramen: VINTROVÁ, R. Ekonomický růst a reálná konvergence v zemích EU-5. URL: (2007-09-08). Nejmohutnější průnik přímých zahraničních investic byl do automobilového průmyslu, chemie, elektrotechnického průmyslu, odvětví gumárenského a plastů, vláknin a výroby papíru.4 Méně příznivé je to, že podíl služeb na přílivu zahraničních investic do české ekonomiky se pohyboval v průměru kolem 46 %, což neodpovídá světovému trendu, který dosahuje úrovně kolem 60 %.5 Totéž se týká i toku investic do vědy a výzkumu. Tyto skutečnosti by měly být reflektovány v systému investičních pobídek v rámci kapitálově-investiční politiky vlády, jako součást politiky na posilování ekonomické bezpečnosti České republiky. Příliv přímých zahraničních investic se tedy významně podílel na akceleraci ekonomického růstu, zvyšování ekonomické úrovně a tedy na snižování rozdílů v ekonomické úrovni mezi ČR a průměrem EU. Určité implikace role PZI jsou uvedeny v příloze 1. Na základě analýzy statistických údajů (Tabulka 6) lze soudit, že nejvýrazněji se projevil vstup do EU v ekonomickém růstu v ČR, Polsku a Slovensku, které také byly hlavními příjemci PZI. Následující graf potvrzuje souvislost mezi uvedeným přítokem PZI a růstem HDP. Příliv PZI se projevil v růstu souhrnné produktivity výrobních faktorů. Ke zrychlení tempa ekonomického růstu v ČR po roce 2004 nesouvisí pouze s jejím vstupem do EU, to by bylo značné zjednodušení. Za podstatné lze považovat to, že úsilí ČR ke vstupu a přijatá opatření vlády ČR v hospodářské politice kultivovala institucionální prostředí a zvyšovala bezpečnost a atraktivnost ČR pro investory. To vše vedlo ke značnému přítoku PZI do ČR a následně k nabídkovým stimulům pro ekonomický růst.
ZAMRAZILOVÁ, E. Přímé zahraniční investice, přínosy a rizika. URL: (2007-09-08). 5 Strategie hospodářského růstu České republiky, s. 46. 4
11
70
65
60
Zdroj: Vintrová,R. , cit. práce 55 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Graf 1 Relativní úroveň souhrnné produktivity faktorů v ČR (EU 15=100)
¨ Pramen: VINTROVÁ, R. Ekonomický růst a reálná konvergence v zemích EU-5. URL: (2007-09-08). 2. VÝVOJ EKONOMICKÉ ÚROVNĚ ČESKÉ REPUBLIKY Z údajů v následující tabulce 7 je patrné, že ekonomická úroveň České republiky po celé období ekonomické transformace až do roku 2000 ve srovnání s úrovní EU 15 klesala. Jak již bylo vysvětleno, tento vývoj byl důsledkem nízkého tempa ekonomického růstu. V roce1995 činil rozdíl v tomto ukazateli mezi ekonomickou úrovní EU 15 a ČR 41,6 procentních bodů. Po roce 2000 nastal obrat, ve vývoji ekonomického růstu, což se promítlo i do vývoje tohoto ukazatele: ∗ v roce 2003 činila mezera v ekonomické úrovni mezi ČR a EU 15 41,4 procentních bodů; ∗ v roce 2004 (přijetí ČR do EU) se rozdíl v této veličině snížil na 38,5 bodů; ∗ v roce 2005 byl vykázán rozdíl v tomto ukazateli 35, 5 procentních bodů. ČR v tomto ukazateli vykazuje vyšší hodnoty oproti zemím Visegrádu, o něco nižší hodnotu oproti Slovinsku. Pokud srovnáme ekonomickou úroveň ČR například s Rakouskem, je možné rovněž konstatovat, že rozdíl se snižuje. Celkově lze uzavřít, že vývoj v tomto ukazateli v posledním období je příznivý a že probíhá postupné vyrovnávání rozdílů v ekonomické úrovni mezi ČR a ekonomicky vyspělými státy. Z pohledu ekonomické bezpečnosti je tento vývoj velmi příznivý.
12
Země
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
EU 15
109,9
110,0
109.7
109,3
109,1
108,6
108,4
Česká republika
68,3
63,7
64,9
66,3
67,7
70,1
72,9
Maďarsko
48,6
53,0
55,8
58,1
59,2
60,0
60,8
Polsko
40,4
46,8
46,1
46,3
46,9
48,7
49,8
Slovensko
43,7 a)
47,5
48,5
51,0
51,9
52,9
55,0
Slovinsko
67,7 a)
72,9
73,9
74,5
75,9
78,9
79,8
Rakousko
125,9
125,8
122,1
120,0
120,3
121,7
122,5
Tabulka 3 HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (EU 25 = 100)
Pramen: Statistická ročenka ČR 2006. Mezinárodní srovnání. URL: (2007-09-08). 3. STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY V ČESKÉ EKONOMICE Již v průběhu ekonomické transformace se postupně měnila odvětvová struktura tvorby HDP od typu ISA (Industry-Services-Agriculture) na moderní typ SIA (ServicesIndustry-Agriculture), který charakterizuje ekonomiku průmyslově vyspělých zemí a vyjadřuje vysokou úroveň celkové produktivity práce. Následující tabulka ukazuje, že odvětvová struktura ekonomiky ČR se postupně přibližuje struktuře ekonomik vyspělých států.
ZEMĚ EU 15
Rok 2000
Rok 2005
Sektor Sektor Sektor primární sekundární terciální 2,3 27,7 70,0
Sektor Sektor Sektor primární sekundární terciální 2,0 a) 26,2a) 71,8a)
Rakousko
2,1
30,9
67,0
1,5
30,7
67,8
Česká republika
3,9
38,5
57,6
3,0
37,8
59,2
Polsko
5,0
31,7
63,3
4,8
30,7
64,5
Slovensko
4,5
36,2
59,3
3,8
32,9
65,0
a)
Slovinsko
3,2
36,2
60,6
2,5
Bulharsko
13,9
30,1
56,0
9,3
a
35,1 )
62,3a)
30,4
60,3
Tabulka 4 Podíl sektorů na celkové přidané hodnotě (podle standardu kupní síly)
Legenda: a) rok 2004 Pramen: ČR v mezinárodním srovnání (vybrané ukazatele). Makroekonomika. URL: (2007-09-08).
13
4. POSTAVENÍ ČESKÉ REPUBLIKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODU Z komoditní struktury zahraničního obchodu ČR z období 2004-2005 je možné vyvodit, že ČR je čistým dovozcem potravin, což je odrazem poklesu zemědělské produkce po roce 1989 (pokles výměry orné půdy o 35tisíc ha) a nižší konkurenceschopnosti českého zemědělství oproti zemědělství EU. Rozdíl mezi vývozem a dovozem zemědělské produkce činil v roce 2005 20,8 mld. Kč (FOB/ CIF) a oproti roku 2004 se deficit snížil o 4 mld. Kč. 6 Přesto české zemědělství je velmi výkonné a potravinovou soběstačnost zajišťuje kolem 90%. Vláda by měla věnovat větší pozornost ochraně půdního fondu ČR a ochraně národních zájmů ve vztahu k půdě, neboť půda je omezeným a nemobilním výrobním faktorem. Česká republika je nadále závislá na dovozu surovin a minerálních paliv ze zahraničí. Vůči potenciálním rizikům dovozu ropy z území Ruska (SNS) je však zajištěna diverzifikací těchto dovozů. V případě krizové situace v dovozu ropy z tohoto území je zabezpečena jednak zásobami v rámci státních hmotných rezerv, jednak zajištěním těchto dovozů ropovody TAL na území EU (z Ingoldstatu do Kralup), nebo ropovodem Adria z Jaderského moře do Slovnaftu Bratislava. Nejvýznamnější skutečností je to, že Česká republika, která je vysoce závislá na realizaci svých výrobků v zahraničí, opět získala pozici čistého vývozce strojů a dopravních prostředků, tj. výrobků s vysokým podílem přidané hodnoty. V roce 2005 činilo kladné saldo v této skupině zboží 215,5 mld. Kč.7 Tento pozitivní trend se však týká převážně dopravních prostředků (automobilů), které jsou značně náchylné ke konjunkturálním výkyvům. Zahraniční obchod ČR vykazuje neustálý růst výkonnosti. Nejvýznamnější skutečností tohoto pozitivního vývoje bylo, že v porovnání s předcházejícím obdobím, kdy obchodní bilance vykazovala deficit (viz rekordní deficit v roce 1996 – 152,9 mld. Kč), v roce 2005 dosáhla svého kladného salda v hodnotě 39,49 mld. Kč. Z hlediska ekonomické bezpečnosti to byl velmi významný jev, odrážející dosažení konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích. Současně byl výrazem naplňování jedné z podmínek vstupudo EU. Nelze však přehlédnout, že značný podíl na této skutečnosti náleží zahraničním investicím do české ekonomiky a jejich know-how. Pozice ČR ve světovém zahraničním obchodu se po roce 2000 značně zlepšila. Česká ekonomika dosahuje kladného salda obchodní bilance, exportní příjmy převyšují dovozní potřeby, zvyšuje se stav devizových rezerv. Tento příznivý vývoj je převážně zajišťován vývozem výrobků skupiny SITC 7, tj. zejména automobilů, kam se také koncentruje nejmohutnější přítok přímých zahraničních investic. Na druhé straně je však nutné nepřehlížet tu skutečnost, že vzhledem k možným konjunkturálním výkyvům v poptávce po produkci těchto přímých zahraničních investic je budoucí vývoj české ekonomiky vystaven určitým rizikům, která mohou ovlivnit jeho současnou konjunkturální stabilitu.
6 7
Statistická ročenka ČR 2006. Zahraniční obchod. URL: <www.czso.cz/csu.cz > (2007-09-08). Tamtéž.
14
5. NOVÁ EKONOMIKA JAKO FAKTOR POSILOVÁNÍ EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI Ekonomická bezpečnost ČR se po roce 2000 zlepšila. Je nesporné, že na tomto zlepšení se významně podílela přijímaná opatření hospodářské politiky vlády České republiky, která byla mimo jiné směřována i k podpoře konkurenceschopnosti, na dosažení příznivého ocenění pozice ČR po vstupech do OECD, NATO a do Evropské unie a zesílení toku PZI do ekonomiky. Na příznivém vývoji analyzovaných ukazatelů se nezanedbatelnou měrou podílel také rozvoj vědy, výzkumu, vývoje, vzdělání, nacházející svůj koncentrovaný odraz ve zvyšování kvality lidského kapitálu a následně v sílícím proudu inovací výrobního procesu. Vývoj těchto ukazatelů naznačuje, jak se bude pozice ČR ve světové ekonomice a její ekonomická bezpečnost v nejbližší budoucnosti vyvíjet. Jak zdůraznila schůzka členských států EU konaná v roce 2000 v Lisabonu, k tomu, aby se EU stala v celosvětovém porovnání vysoce konkurenceschopnou, dynamickou a znalostní ekonomikou světa, je nutné, aby Evropská unie jako celek a její jednotliví členové (tedy i ČR) vyvíjeli maximální úsilí o přijetí účinných opatření k podpoře oborů, které jsou klíčové pro dosažení konkurenčních schopností. To znamená, že do centra trvalé pozornosti se musí dostat rozvoj informační společnosti; podněcování inovací, výzkumu, vývoje; rozvoj telekomunikací a dopravy; zavádění integrovaných finančních služeb; efektivní stimulace podnikatelského prostředí; posilování sociální soudržnosti a prosazování do praxe požadavků udržitelného rozvoje. Tajemství úspěchu předních zemí v EU v uvedených statistikách spočívá v tom,že výkonnější země výrazně více investují již do reformovaných systémů vzdělání, výzkumu, zaměstnanosti, dopravy a výrazně aktivněji podporují podnikavost a podnikání. Vlády těchto zemí (Finsko, Nizozemí, Dánsko, Velká Británie, Švédsko) přesunuly důraz státních zásahů z pomoci tradičním odvětvím směrem k podpoře inovací a náročných technologií. Místo záchrany stávajících pracovních míst vsadily na tvorbu míst nových, na lepší znalosti pracujících a výchovu k podnikatelství. Ukazuje se, že naprostá většina lisabonských cílů je i pro Českou republiku vysoce aktuální a jejich realizace je cestou k dalšímu posilování ekonomické bezpečnosti země. Ve výdajích na vzdělání v roce 2003 zaostávala ČR se 4, 55 % HDP nejen za zeměmi eurozóny (5,03 %), za Finskem (6,51 %), Dánskem (8,28 %), Británií (5,38), Švédskem (7,47 %), ale také za řadou bývalých kandidátských zemí – Maďarskem (5,94%), Polskem (5,62 %), Slovinskem (6,02 %), Litvou (5,18 %), (5,32 %) těsně před Slovenskem (4,38%).8 V počtu vysokoškolských absolventů v oblasti vědy a technologie na 1000 obyvatel ve věku 20-29 let zaujímala ČR v roce 2001 (5,6 osob) místo za Irskem (21,7), Švédskem (12,4), Británií (16,2 v roce 2000), Litvou (14,8), Polskem (7,4), Slovenskem (7,4), Slovinskem (8,2), před Maďarskem (3,7).9 Ve výdajích na informační technologie si stojí ČR v roce 2003 poměrně dobře. Na tyto účely vydávala 3,8 % HDP, což bylo více než v EU 15 (3,0%), více než vydávalo Finsko (3,4 %), Dánsko (3,4 %) a většina bývalých kandidátských zemí vstupu do EU.
8 9
Statistická ročenka ČR 2006. Zahraniční obchod. URL: (2007-09-08). Tamtéž.
15
Podle hodnocení české podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE), v počátečních letech 21 století byla ČR v počtu PC na 100 obyvatel v polovině průměru členů EU a až na sedmém místě z tehdejších kandidátských zemí. V počtu přihlášených patentů ČR zaostávala za Slovinskem, Maďarskem a desetinásobně za průměrem EU, což nás v roce 2002 zařadilo dle inovačního indexu na 42. místo, i za všemi kandidátskými zeměmi kromě Slovenska, Rumunska a Turecka. V kvalitě podnikatelského prostředí a institucí, které ho formují, nás světové agentury řadí až do páté desítky zemí světa.10
ZÁVĚR Uvedené ukazatele jsou pro ČR varovné a současně vážnou výzvou. Vývoj tímto směrem nemá pro ČR budoucnost. Je zřejmé, že pokud se nezachytíme na směrech Lisabonské strategie, hrozí nám, že příliv PZI ustane a schopní podnikatelé odejdou do jiných zemí, kde naleznou kvalifikovanou pracovní sílu. Tento nepříznivý vývoj by přinesl reálná rizika pro ekonomickou bezpečnost v odchodu nadějných vědeckých talentů, špičkových odborníků a techniků do vyspělejších zemí. Tento vývoj pokud nebude účinně zastaven efektivními zásahy vládní hospodářské politiky, by vyvolal hrozbu strukturálně zaostalé a nekonkurenceschopné ekonomiky se značným množstvím špatně zaměstnaných uchazečů o práci.
10
ŠMEJKAL, V.; JAKUBCOVÁ, B.; NEKVASIL, M. Česká firma v Evropské unii. Hospodářská komora ČR, 2002, s. 9.
16
PŘÍLOHA 1 ROLE PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V HOSPODÁŘSKÉM RŮSTU ČESKÉ REPUBLIKY Pokud jde o význam přímých zahraničních investic pro hospodářský růst v České republice je třeba, kromě již uvedeného, zmínit ještě další aspekt a to vzhledem k jeho predikci či předpokládaným cílům hospodářské politiky vlády. Následující tabulka přesvědčivě dokumentuje, že ekonomický růst byl v ČR financován poměrně vysokým podílem PZI na celkovém objemu investic. Z pohledu tohoto ukazatele je ekonomický růst ve významné míře závislý na stálém přílivu přímých zahraničních investic do české ekonomiky. 1993 HDP
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
1349,8 1380,1 1466,7 1527,7 1516,6 1499,2 1517,3 1576,3 1617,9 1642,0
HTFK(I) 388,36
424,9
476,9
524,97 492,66 480,75 460,33 502,48 534,34 552,81
PZI
18,2
27,3
68,25
39,18,
38,67
112,25 217,26
189,8
214,5
289,02
I/HDP (v %)
28,77
30,78
32,5
34,3
32,48
32,06
30,3
31,87
33,02
33,66
PZI/HDP (v %)
1,34
1,97
4,65
2,56
2,54
7,48
14,31
12,04
13,25
17,6
PZI/I (v %)
4,68
6,4
14,3
7,46
7,84
23,34
47,19
37,77
40,14
52,28
Tabulka 5 Vývoj investic 1993-2002 (v mld. Kč., v cenách 1995)
Legenda: HFTK (I) = hrubá tvorba fixního kapitálu (hrubé investice) PZI = přímé zahraniční investice v ČR Pramen: Statistická ročenka ČR 2005. URL: (2007-09-08) Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013, s. 47.
17
Vyjdeme-li z jednoduchého investičního modelu ekonomického růstu (Kaleckého model):
dy =
1 i − a ( ± )u m
(1) kde:
dy …roční tempo růstu HDP v %, i … míra investic ( I/HDP v %), a … míra amortizace, u … podíl neinvestičních činitelů růstu HDP (účinek zvyšování kvalifikace, vzdělání, využívání vědy a výzkumu), 1/m …efektivnost investic (přírůstek HDP v mld. Kč na 1 mld. investic, tj. dY/I v %), zjistíme, že přímé zahraniční investice motivované investičními pobídkami vlády, zabezpečovaly od roku 1998 významné přírůstky HDP. Jestliže do vzorce (1) dosadíme absolutní veličinu I (v mld. Kč), dostaneme absolutní přírůstek HDP (dY v mld. Kč, přitom abstrahujeme od veličin a a u)
dY =
1 I m
(2) Z údajů tabulky 4 lze zjistit, že v roce 1996 činil kapitálový koeficient 8,6 mld. Kč,
m=
I 524, 97 = = 8, 6 ( mld .) , dY 61
neboli na 1 mld. přírůstku HDP bylo vynaloženo 8,6 mld. investic. Z toho lze vyvodit, že objem PZI v ČR v tomto roce zajistil výstup hrubého domácího produktu ve výši:
dY =
I 30,19 = = 3, 47 . m 8, 6
Jinými slovy, z celkových 61 mld. Kč výstupu HDP přímé zahraniční investice zajistily, za předpokladu stejné (celkové) efektivnosti investic, objem výstupu ve výši 3,47 mld. Kč. Příliv PZI do ČR v čase zesílil, takže například v roce 2002 již činil podíl PZI na přírůstku HDP: dY = 289,02 : 22,93 = 12,6 mld. z celkového přírůstku HDP ve výši 24,1, což činí 52%. V tomto roce tedy byl nárůst HDP v ČR financován z 52,2 % investicemi ze zahraničí. Vzhledem k predikci
18
hospodářského růstu v ČR tak sehrávají PZI velmi významnou roli. Pokud by například v tomto roce PZI do ČR byly nulové, pak objem investic by činil: I = 552,81 – 289,02 = 263,79 mld. Při uvažované stejné míře efektivnosti investic (1 /m = 4,3%) by přírůstek HDP činil: dY = I . 1 /m = 263,79 . 0,043 = 11,34 mld. Tempo růstu HDP by pak činilo jen: dy = dY / dY (t-1) = 11,.34 / 1617,89 . 100 = 0,7 %. Lze uzavřít, že pro udržení stávajícího, či dle Strategie hospodářského růstu ČR 20052013 dosažení 6 % růstu HDP na hlavu v jednotkách kupní síly,11 je mj. klíčovou otázkou udržení přílivu zahraničních investic, což ovšem nelze zaručit. LITERATURA [1] Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 - 2013. Praha: Úřad vlády ČR, 2005, 112 s. ISBN 80-86734-82-X [2] SMEJKAL, V.; JAKUBCOVÁ, B.; NEKVASIL, M. Česká firma v Evropské unii. (analytická studie). Hospodářská komora ČR, březen 2003, 19 s. [3] ROBEJŠEK, P. Obrana bez armády. Praha: Nadas – AFGH, 1992, 66 s. ISBN 80-7030-175-9 [4] VINTROVÁ, R. Ekonomický růst a reálná konvergence v zemích EU-5. URL: (Aktualizované 2007-09-08) [5] ZAMRAZILOVÁ, E. Přímé zahraniční investice, přínosy a rizika. URL: (Aktualizované 2007-09-08) [6] On line materiály Českého statistického úřadu. URL: (Aktualizované 15. 10. 2007)
11
Blíže: Strategie hospodářského růstu České republiky 2005-2013. Praha: Úřad vlády ČR, 2005, s. 16.
19
