Nepřímé daně a jejich výběr celní správou po vstupu České republiky do Evropské unie

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra práva

Nepřímé daně a jejich výběr celní správou po vstupu České republiky do Evropské unie

Bakalářská práce

Autor:

Pavel Polívka Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Liberec

Ing. Marcela Medková

Duben,

2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Liberci dne 14. 4. 2010

Pavel Polívka

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Marcele Medkové za ochotu, vstřícný přístup, odborné konzultace a uţitečné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Náplní a cílem práce je prezentovat Celní správu České republiky jako jednoho z důleţitých správců daně, její úlohu při plnění činností vyplývajících z členství v Evropské unii a popsání výkonu kompetencí souvisejících zejména s výběrem nepřímých daní. Práce je členěna do pěti kapitol, z nichţ první je věnována úvodu do problematiky daní, druhá je zaměřena na Celní správu ČR a její úlohu jednoho ze správců daně, třetí kapitola se zabývá popisem provádění zahraničně obchodní činnosti v oblasti nepřímých daní, čtvrtá kapitola úzce souvisí s úkoly celní správy vyplývající z členství ČR v EU a poslední kapitola prezentuje statistické výsledky výběru nepřímých daní celní správou po vstupu ČR do EU.

Annotation Content and objectives of the work is to present the customs administration of the Czech Republic as the one of the important tax administrations, the role in the implementation of activities resulting from membership of the Czech Republic in the European Union and to describe the performance of skills especially related to the collection of indirect taxes. The work is divided into five chapters, the first is devoted to the introduction of the issue of taxes, the second is directed to the Customs administration of the Czech Republic and its role as one of the taxation administrator, the third chapter deals with the description of the implementation of foreign trade activities in the area of indirect taxes. The fourth chapter is related to customs duties arising from membership of the Czech Republic in EU and the last chapter presents the statistical results of the collection of indirect taxes by Customs office after

the

accession

of the

Czech

Republic to

the

European

Union.

1.

VŠEOBECNÁ DAŇOVÁ TEORIE ........................................................................................................... 7 1.1

DEFINICE DANĚ ......................................................................................................................................... 7

1.2

FUNKCE DANÍ ............................................................................................................................................ 9

1.3

DAŇOVÝ SYSTÉM .................................................................................................................................... 10

1.3.1 PŘÍMÉ DANĚ – DANĚ Z PŘÍJMŮ................................................................................................................. 10 1.3.2 PŘÍMÉ DANĚ – MAJETKOVÉ DANĚ............................................................................................................ 10 1.3.3 NEPŘÍMÉ DANĚ ....................................................................................................................................... 12

2.

1.4

CLO A JEHO FUNKCE ............................................................................................................................... 13

1.5

SPRÁVA DANĚ ......................................................................................................................................... 15

1.6

SPRÁVCE DANĚ ....................................................................................................................................... 15

CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY JAKO JEDEN ZE SPRÁVCŮ DANĚ ............................... 16 2.1

HISTORIE CELNICTVÍ ............................................................................................................................... 16

2.2

DEFINICE A STRUKTURA CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY.................................................................... 19

2.2.1 GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL ................................................................................................................. 21 2.2.2 CELNÍ ŘEDITELSTVÍ................................................................................................................................. 23 2.2.3 CELNÍ ÚŘAD ............................................................................................................................................ 24 2.3 3.

4.

VÝBĚR A SPRÁVA NEPŘÍMÝCH DANÍ CELNÍ SPRÁVOU ČR ....................................................................... 26

PROVÁDĚNÍ ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ ČINNOSTI V OBLASTI NEPŘÍMÝCH DANÍ ......... 29 3.1

HARMONIZACE NEPŘÍMÝCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII ............................................................................... 29

3.2

DAŇOVÁ POVINNOST PŘI DOVOZU ZBOŢÍ ................................................................................................ 30

3.3

UPLATŇOVÁNÍ SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII ............................................................................ 33

DOPADY A ÚKOLY CELNÍ SPRÁVY VYPLÝVAJÍCÍ Z ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

V EVROPSKÉ UNII .......................................................................................................................................... 36

5.

4.1

ÚKOLY VYPLÝVAJÍCÍ PŘÍMO Z ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ UNII .................................................................... 36

4.2

NOVÉ KOMPETENCE CELNÍ SPRÁVY......................................................................................................... 39

STATISTICKÉ POROVNÁNÍ PŘÍJMŮ CELNÍ SPRÁVY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE . 42 5.1

POROVNÁNÍ PŘÍJMU CLA V LETECH 2005 – 2009 ..................................................................................... 42

5.2

POROVNÁNÍ PŘÍJMU DPH V LETECH 2005 – 2009 ................................................................................... 44

5.3

POROVNÁNÍ PŘÍJMU SPD V LETECH 2005 – 2009 .................................................................................... 45

5.4

CELKOVÁ VÝŠE PŘÍJMŮ V LETECH 2005 - 2009 ....................................................................................... 48

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 50 POUŢITÁ LITERATURA ................................................................................................................................ 52

5

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral problematiku nepřímých daní, a to z pohledu Celní správy České republiky. Tuto oblast jsem si zvolil, abych ukázal, ţe Celní správa České republiky je jedním z důleţitých správců daně, a to právě daní nepřímých a cla. Dalším důvodem je rovněţ skutečnost, ţe u Celní správy České republiky pracuji, konkrétně u Celního řadu Liberec. Zde jsem si také za dobu svého působení prošel většinou vykonávaných agend, zejména v rámci mého sluţebního zařazení na oddělení cel, dále na oddělení kontrol a v neposlední řadě ve vedoucí funkci na oddělení podpory vedení celního úřadu. Mohu tedy k této oblasti, oblasti nepřímých daní v Celní správě České republiky, přispět praktickými zkušenostmi získanými při výkonu sluţby. S celní správou je problematika výběru nepřímých daní, daně z přidané hodnoty, spotřební daně a cla, spojena jiţ od nepaměti. Proto je vhodné uvést v bakalářské práci něco z historie celnictví. Velkými změnami ale tato problematika došla po vstupu České republiky do Evropské unie. Toto téma tedy rozvedu v mé bakalářské práci, kde v závěru bude situace nepřímých daní vybíraných Celní správou České republiky po vstupu České republiky do Evropské unie podrobně rozvedena. Úvod práce je zaměřen na všeobecnou daňovou teorii, kde jsou tyto všeobecné termíny, poučky a pojmy rozebrány jen okrajově. Je ale zapotřebí kvůli pozdějšímu pouţívání všeobecných daňových pojmů a termínů tyto pojmenovat a pokusit se je vysvětlit. Druhá část je pilířem bakalářské práce, je věnována Celní správě ČR a její úloze jednoho ze správců daně. Je zde rovněţ uvedena její základní organizační strukturu, a to zejména podrobněji v činnostech a kompetencích celních úřadů na území České republiky, kde se oblast nepřímých daní a cel vyskytuje nejvíce. Třetí kapitola se zabývá prováděním zahraničně obchodní činnosti v oblasti nepřímých daní a cla. Je to vlastně vysvětlení postupu při dováţení zboţí na území Evropské unie ze třetích států a rovněţ vysvětlení principu vnitrounijního obchodu. Samozřejmě opět se zaměřením na nepřímé daně a clo. Čtvrtá část je zaměřena na úkoly celní správy vyplývající buď přímo z členství ČR v EU, které jsme museli jako kaţdý nový přistoupivší stát splnit, nebo na nové kompetence celní správy, které tato dostala za úkol jako státní orgán. Poslední kapitola prezentuje statistické výsledky příjmů nepřímých daní celní správy do státního rozpočtu, a to po vstupu ČR do EU. 6

1. Všeobecná daňová teorie Tato kapitola vysvětluje základní pojmy všeobecné daňové teorie, které úzce souvisí zejména s problematikou nepřímých daní, a které se ve větší míře dále vyskytují v celé práci. Tyto pojmy byly uţ vysvětleny nesčetněkrát, proto bude v této kapitole mnohem více vyuţito citací z odborné literatury.

1.1

Definice daně

Daň jako pojem je pro většinu lidí známým pojmem, její přesná definice však můţe pro mnohé z nás představovat větší problémy.

Daň představuje jednostranný pohyb finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. Daň definujeme jako povinnou, nenávratnou, zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Při placení daně se jedná vţdy o peněţní plnění. Nebylo tomu tak ale v dřívějších dobách, kde byly běţné platby i v naturáliích. Povinnost platit daně v moderní společnosti patří mezi základní občanské povinnosti. Daňovou povinnost je nutno stanovit srozumitelně a jednoznačně tak, aby kaţdý věděl, kolik má prostřednictvím daní přispívat na společné potřeby. Srozumitelností a jednoznačností se myslí, ţe kaţdý by měl znát předem, jaké daně platit musí, jaká je v konkrétním případě výše této daně, jakou formou platit, kdy musí platit, nebo kdo je za něj, například v případě zaměstnání nebo při obyčejné koupi čehokoliv, odvádí. Nenávratností platby se rozumí skutečnost, ţe poplatník nemá nárok na ekvivalentní protihodnotu a výše daně tedy nezávisí na tom, jaké veřejné sluţby poplatník vyuţívá.1 Daň je neúčelová, protoţe nikdo v okamţiku, kdy daň platí, neví, co bude z těchto prostředků financováno. Daň se odvádí do státního rozpočtu, a jaký bude její další osud, nikdo a nikdy přesně neví. Stát s ní naloţí podle svého uváţení, proto mluvíme o neúčelnosti. Daň je neekvivalentní v tom slova smyslu, ţe díl, jakým se jednotlivec podílí na společných příjmech, nemá téměř ţádný vztah k tomu, v jaké výši se bude podílet na výdajích veřejných rozpočtů nebo spotřebovávat veřejně financované statky.

1

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: ASPI 2005, str. 9. ISBN 80-7357-092-0.

7

Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, například kaţdoroční placení daně z příjmů, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností, například při kaţdém převodu nemovitostí2. Ale nemusí jít vţdy jen o tyto případy, kaţdý nákup například vybraných výrobků, tj. alkohol, cigarety apod., se vlastně daní aţ při samotném prodeji tohoto zboţí. Daň, v tomto případě spotřební, je součástí prodejní ceny.

Často se pouţívá termín „daň ve smyslu legislativní zkratky“. Pod touto zkratkou, vymezenou v zákoně č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, je třeba chápat daně, poplatky, odvody, zálohy na tyto příjmy a odvody za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních sloţek státu, rozpočtů územně samosprávných celků nebo státních fondů nebo Národního fondu3.

Poplatek, na rozdíl od daně, je peněţním ekvivalentem za sluţby poskytované veřejným sektorem. Poplatek je tedy účelový, dobrovolný, nepravidelný a nenávratný4. Tyto platby se od daně v uţším ekonomickém smyslu liší. Zejména poplatky představují veřejnoprávní příjmy ve formě dávek, které stát, případně samosprávné svazky, ukládají jednotlivcům způsobem a v míře autoritativně stanovené jako zvláštní příspěvky na úhradu nákladů institucí, jejichţ úkony tito jednotlivci vyvolali.5 Zde se můţe jednat například o poplatky vybírané obcemi na konkrétní účel, ale tyto platby nejsou povinné. Proto je tedy poplatek platbou účelovou a dobrovolnou.

2

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005, str. 15,16. ISBN 80-7357-092-0.

3

Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 337/1993 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

4

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie. Úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005, str. 16. ISBN 80-7357-092-0.

5

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s. 160. ISBN 80-7201-620-2.

8

1.2

Funkce daní

Daně plní několik funkcí. Mezi nejdůleţitější patří funkce fiskální, pod kterou si můţeme představit získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichţ jsou pak financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce je označována za nejstarší a je obsaţena ve všech třech následujících funkcích – funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Funkce alokační – zajišťuje získávání prostředků na financování oblastí podceněných trhem. Znamená to, ţe tato funkce minimalizuje nerovnoměrnost trhu, prostředky se umisťují tam, kam se jich nedostává. Na vládní úrovni se rozhoduje, jak budou finanční prostředky rozděleny. Alokační funkce státu se projevuje tak, ţe stát prostřednictvím veřejných rozpočtů alokuje, tj. zajišťuje různé druhy veřejných statků. Při tom nezáleţí na tom, zda tyto statky jsou státem přímo produkovány, či jsou za státní prostředky nakupovány od soukromého sektoru a dále distribuovány občanům. Funkce redistribuční – jedná se o získávání a přerozdělování prostředků pro chudé, úkolem veřejných financí je přesunout část bohatství od bohatších jedinců k chudším. Jedná se vlastně o přerozdělování příjmů a statků s cílem dosáhnout stavu, který společnost povaţuje za spravedlivý. Redistribuční funkce státu patří mezi stěţejní fiskální funkce. Cílem redistribučních opatření je dosáhnout aspoň relativně spravedlivého rozdělení důchodů mezi občany státu. Funkce stabilizační – napomáhá vládě zmírňovat výkyvy hospodářských cyklů v ekonomice z důvodu zajištění odpovídající zaměstnanosti a cenové stability. V této oblasti se vede mnoho sporů, odpůrci tvrdí, ţe právě snaha po stabilizaci je příčinou, která vyvolává nestabilitu.6 Jedná se o pouţívání příjmové i výdajové stránky jako prostředků k dosaţení cenové stability, zaměstnanosti, ekonomického růstu, pozitivní platební bilance. Ke stabilizaci vyuţívá vláda různé nástroje, mezi nejdůleţitější z nich patří vestavěné stabilizátory. Jsou to dlouhodobé stabilizující prvky, například progresivní zdanění příjmů, pojištění v nezaměstnanosti, subvence do zemědělství nebo státní výkup zemědělských přebytků.

6

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie. Úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005, str. 19. ISBN 80-7357-092-0.

9

1.3

Daňový systém

Základní agendu daňové správy tvoří správa daní. Daňový systém České republiky je ve svých základních znacích obdobný systémům vyspělých evropských zemí. Daně můţeme třídit podle několika kritérií. Jedno z nejzákladnějších třídění daní je podle vazby na důchod poplatníka, tj. na daně přímé a nepřímé.

1.3.1

Přímé daně – daně z příjmů

Daň z příjmů fyzických osob (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) je univerzální daní, které podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců. Je důleţitým prostředkem redistribuce důchodů od bohatších k sociálně slabším. Sazba daně je progresivní. Výnos daně z příjmů fyzických osob se v posledním desetiletí relativně zvýšil, avšak v porovnání se státy Evropské unie je stále dosti nízký. Daň z příjmů právnických osob (zákon č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) je určena pro všechny právnické osoby. Předmětem daně jsou veškeré příjmy z činností a z nakládání s majetkem. U subjektů, jeţ nebyly zaloţeny za účelem podnikání, podléhají dani příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. Sazba daně je lineární. Lineární sazba daně je taková, kdy daň roste s růstem základu ve stejném poměru. Je obvykle stanovena jako určené procento ze základu daně, které se nemění s velikostí základu daně. Výhodou lineární sazby je jednoduchost výpočtu daně.

1.3.2

Přímé daně – majetkové daně

Daň z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) je vybírána z pozemků a staveb. V případě pozemků je základem daně buď výměra pozemku, nebo cena pozemku. Sazba daně je diferencovaná, tj. sazba daně, jejíţ velikost se liší podle druhu předmětu daně. Zde závisí na kvalitě pozemku, jeho umístění a na způsobu jeho vyuţití. V případě staveb je základem daně zastavěná plocha, sazba závisí na uţití stavby.

10

Daň silniční (zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů) je uplatňována na vozidla, která jsou pouţívána nebo určena k podnikání. Vozidla pouţívaná výlučně pro osobní potřeby jsou od daně osvobozena. Pouţívá se zde pevná sazba daně, která je určena pevnou částkou na jednotku mnoţství daňového základu. Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky. V případě osobních vozidel závisí výše daně na zdvihovém objemu motoru vozidla, zatímco v případě nákladních vozidel závisí na počtu náprav a celkové hmotnosti. Daň dědická a darovací (zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) jsou jednorázovými daněmi, které se vyměřují při bezúplatném převodu majetku. Základem obou daní je hodnota převáděného majetku. Sazba daní je progresivní a diferenciovaná, a to v závislosti na vztahu mezi zůstavitelem a nabyvatelem (dědicem nebo obdarovaným). Daň z převodu nemovitostí (zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) je také jednorázovou daní a jejím prostřednictvím se zdaňují úplatné i neúplatné převody nemovitostí. Přestoţe v zahraničí je tato daň typickou místní daní, v České republice je tato daň vybírána nikoli obcemi, ale finančními úřady a přísluší finančnímu úřadu, v jehoţ územním obvodu se nemovitost nachází (místní příslušnost). Daňovým základem úplatného převodu nemovitosti je buď cena nemovitosti zjištěná na základě posudku, nebo skutečná prodejní cena, a to ta vyšší z těchto dvou cen. Daň platí převodce, tj. prodávající. Dochází-li k bezúplatnému převodu nemovitosti, například při darování nebo dědění, platí se daň zpravidla také. U darování se platí daň z daňového základu nemovitosti zjištěného podle posudku. Sazby daně jsou diferencované podle zařazení poplatníků do skupin dle míry příbuzenského vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Osoby zařazené do I. a II. skupiny daň neplatí, u ostatních osob se sazba pohybuje mezi 7 a 40 procenty. Dědická daň se platí z nemovitého majetku nabytého děděním, avšak za předpokladu, ţe se nemovitost nachází na území České republiky.

11

1.3.3

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboţí z dovozu. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty je zákonem, který od roku 2010 zaznamenal řadu důleţitých změn. Tou nejvýraznější, která se dotkne kaţdého z nás, je jistě zvýšení daňových sazeb. Základní sazba DPH se zvyšuje z 19 % na 20 %, sníţená sazba z 9 % na 10 %. Tuto změnu přinesl s účinností od 1. ledna 2010 tzv. „Janotův úsporný balíček“. Většina zboţí a sluţeb podléhá základní sazbě daně. Do sníţené sazby jsou zařazeny například potraviny včetně nápojů, vyjma alkoholických, léky, tiskoviny, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla. Dále také stroje a přístroje určené pro potřeby zdravotně postiţených spoluobčanů. Povinnost registrace k dani z přidané hodnoty je stanovena osobám, jejichţ roční obrat přesáhl milion Kč. K 1. 1. 2010 jsou členské země Evropské unie povinny uvést znění právních předpisů do souladu s novelizovaným zněním Směrnice Rady 2006/112/ES. Ta se týká právě společného systému daně z přidané hodnoty. V souvislosti s touto směrnicí je nutné v České republice díky novele zákona o DPH provést některé změny. Jedná se například o změnu, ţe všichni ti, kdo od 1. ledna 2010 poskytnou jakoukoliv marketingovou sluţbu někomu do zahraničí (včetně EU), automaticky se stanou plátci DPH. Jde především o poskytování sluţeb, které se vztahují k určité nemovitosti anebo sluţby při poskytování sportovních, uměleckých anebo kulturních sluţeb. Souhrnné hlášení o dani z přidané hodnoty do ostatních států je třeba podávat kaţdý měsíc. Spotřební daně (zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů) podléhají minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Daně jsou stanoveny pevnými sazbami (s výjimkou cigaret, kde jsou tvořeny kombinací pevné sazby a procentuální částky z konečné maloobchodní ceny). Daň se stává splatnou, kdyţ je zboţí uvedeno do volného daňového oběhu, tj. kdyţ opustí registrovaný daňový sklad. Spotřební daň z tabákových výrobků je placena prostřednictvím tabákových nálepek.

12

Vlivem hospodářské krize, a z ní pramenících vládních opatření (například tzv. „Janotův úsporný balíček“), se od 1. 1. 2010 zvyšují sazby spotřebních daní následovně: -

1 korunu na litr se zvyšuje spotřební daň pro motorové benziny, ostatní benziny, letecké pohonné hmoty benzinového typu a také pro střední oleje a těţké plynové oleje. To platí i pro některé směsi motorových olejů a benzinu,

-

o 20 korun na litr etanolu se zvyšuje spotřební daň z lihu,

-

základní sazba daně z piva se zvyšuje ze současných 24 Kč/hl na 32 Kč/hl,

-

sazba daně z cigaret, respektive její pevná část se zvyšuje z 1,03 Kč/kus na 1,07 Kč/kus a sazba daně tabáku ke kouření se zvyšuje ze současných 1280 Kč/kg na 1340 Kč/kg.

Kromě výše popsaných daní je v České republice vybíráno několik poplatků, které mají charakter daňového výnosu. Jsou to například poplatky za znečištění ovzduší a vod, apod.7

1.4

Clo a jeho funkce

Clo je specifickým neúvěrovým příjmem veřejných rozpočtů, svou povahou velmi blízkým dani, někdy je clo povaţováno přímo za zvláštní daň ze spotřeby. Clo plní funkci fiskální, ale vţdy také funkci ochrannou neboli regulační. Chrání vnitřní trh a domácí výrobce tak, ţe znevýhodňuje zahraniční výrobce, jejichţ výrobky mají díky clu na vnitřním trhu státu vyšší cenu. Ochranná funkce cla v posledních desetiletích ztrácí na významu díky smluvnímu odstraňování překáţek bránících volnému pohybu zboţí. Mezinárodní celní systém je upraven mnoţstvím mezinárodních dohod, které jsou ovlivňovány činností Světové obchodní organizace (WTO), která má více neţ 150 členů včetně České republiky. Je to dávka (poplatek), vybíraná státem při přechodu zboţí přes jeho celní hranici, a to buď při dovozu zboţí na jeho celní území (dovozní clo), nebo naopak při vývozu zboţí z jeho celního území do třetích zemí (vývozní clo – u nás se nepouţívá), eventuálně při tranzitu zboţí přes jeho celní území (nahrazuje se mýtem). V současné době je uplatňováno pouze dovozní clo, tzn. předmětem cla je zboţí dováţené do České republiky. Dovozem zde rozumíme pouze dovoz ze zemí mimo Evropskou Unii. Sazba cla je převáţně procentní 7

ŠELEŠOVSKÝ, Jan. JAHODA, Robert. Veřejné finance v ČR a EU. Distanční studijní opora. 1. vydání. Brno: ESF MU, 2005. ISBN 80-

210-3410-6.

13

(hodnotové clo), pro její určení je rozhodující druh zboţí a jeho původ, tzn. země, ve které bylo zboţí získáno nebo vyrobeno. Mezinárodní dohody totiţ upravují různé celní preference pro dovoz zboţí z některých států (například z rozvojových zemí). Clo se počítá z celní hodnoty, tzn. z ceny, která byla, nebo má být skutečně zaplacena při dovozu na celní území Evropské unie. Podle způsobu výpočtu výše cla se clo dělí na clo hodnotové, u kterého jsou sazby vyjádřeny procentem, cla specifická, kdy je celní sazba vyjádřena konkrétní peněţní částkou za fyzikální jednotku zboţí (nejčastěji za jednotku hmotnosti, objemu nebo za kus), a také můţe jít o kombinovaný výpočet z obou předchozích způsobů. Clo spravují celní orgány. Výběr cla provádějí celní orgány v rámci celního řízení. Cílem tohoto řízení je propuštění zboţí do některého z celních reţimů. Při správě cla se řídí zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů a rovněţ s určitými výjimkami i zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Clo je příjmem státního rozpočtu. Jak jiţ bylo řečeno, cla plní úlohu ochrannou, jsou tedy nástrojem obchodní politiky kaţdého státu. Z pohledu zahraničního vývozce se tedy cla jeví jako tarifní překáţky. V Evropské unii jsou sazby cla uvedeny v celním sazebníku evropských společenství (TARIC)

vydávaném

dvakrát

ročně.

Tento

na kombinované celní nomenklatuře.8

8

Web sagit.cz [citováno 15. března 2010]. Dostupný z:

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_021.HTM

14

celní

sazebník

je

zaloţen

1.5

Správa daně

Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době9. Pro většinu občanů je jasné, ţe tím, kdo spravuje daně, jsou finanční úřady. Cílem mé bakalářské práce je představit jako jednoho z dalších správců daně i Celní správu České republiky. Také ona má právo činit výše uvedená opatření. Samozřejmě ale jen v rámci svých kompetencí.

1.6

Správce daně

K zabezpečení výše uvedených činností, tedy správy daní, vytvořil stát speciální orgány veřejné moci nazývané správci daně. Hlavním úkolem správců daně je proto dohled nad řádným a včasným plněním daňových povinností daňovými subjekty.

Pojem správce daně je jasně specifikován a uplatněn jako legislativní zkratka pro více konkrétních orgánů veřejné moci v ustanovení § 1 odst. 3, zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Dle tohoto ustanovení jsou správcem daně mimo dalších správních i jiných státních orgánů České republiky, jakoţ i orgánů obcí v České republice věcně příslušných podle zvláštních zákonů ke správě daní, především územní finanční orgány dle zvláštního zákona, kterým je zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

Vedle zmíněných územních finančních orgánů jako nejčastějších představitelů správce daně poţívají statut správce daně Ministerstvo financí České republiky, celní ředitelství a celní úřady, zejména v rámci správy spotřebních daní, jiné správní úřady, obce a obecní úřady a soudy při správě poplatků. V následující kapitole tedy představím Celní správu České republiky jako jednoho z důleţitých správců daně.

9

Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 337/1993 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

15

2. Celní správa České republiky jako jeden ze správců daně Tato část bakalářské práce je zaměřena na představení Celní správy České republiky, a to od historie celnictví, přes její definici a strukturu aţ po část, která se týká její úlohy, a to úlohy správce daně.

2.1

Historie celnictví

V následující podkapitole je stručný přehled o vývoji celnictví jak v českých zemích, tak i ve světě. Dějiny celnictví byly vţdy úzce spojeny s předmětem obchodu. A protoţe samotný obchod je vlastně stejně starý jako lidstvo samo, můţeme povaţovat celnictví za jedno z nejstarších povolání vůbec. Celníky připomíná i Bible, protoţe podle biblické dějepravy byl nejstarším známým celníkem Matouš, později prohlášený za svatého. Nejstarší doloţené zmínky o vybírání cla pocházejí uţ z období starověku. Řekové jako mořeplavci zaloţili mnoho významných obchodních středisek na pobřeţí Černého a Středozemního moře. V těchto místech se vybíraly celní poplatky od obchodníků dováţejících zboţí z širokého okolí. Protoţe římská říše zabírala velkou část evropského, afrického i asijského kontinentu, byl pohyb zboţí mezi provinciemi a Římem čilý. Římské provincie byly však jednotným celním územím, kde byly vybírány i poplatky, tyto však nebyly clem v pravém slova smyslu. Po pádu Římské říše tvořila cla v nástupnických státech významnou sloţku příjmu panovníka. Tak tomu bylo i v Říši franské, která těsně sousedila s prvními státními útvary na našem území. Nejstarší celní řád, tzv. Raffelstettenský statut, byl platný pro Franskou říši, ale byl pouţívaný i na území Velkomoravské říše. Pochází z let 903 aţ 906. 16

Po rozpadu Velkomoravské říše se v sousedních Čechách rozvíjí přemyslovský stát. Zde byl v 10. století za kníţete Boleslava byl poloţen základ pro uspořádání cla. V zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993 je uveden i seznam největších celnic na našem území, např. Ústí nad Labem. České země protínaly zemské stezky chráněné stráţními hrady. Do Čech se po nich dováţely drahé látky, šperky, koření a sůl. Z Čech se naopak vyváţely koţešiny, slad, chmel a med. Na hranicích stráţ vybírala mýto a doprovodila obchodníka k nejbliţšímu stráţnímu hradu, kde zaplatil clo. V té době bylo obvyklé, ţe clo bylo výhradně právem panovníka. Clo se obvykle platilo v naturální formě, tedy odevzdáním části zboţí. Z praktických důvodů se však postupně přecházelo k placení celních poplatků penězi. Ve 12. a 13. století vzniklo na našem území velké mnoţství měst. Jednou z výsad těchto měst bylo právo povinného skladu. Kaţdý obchodník byl povinen jet po určené cestě a město s povinným skladem nesměl minout. Tam musel zboţí vyloţit ve skladních domech „ungeltech“, nabídnout ho k prodeji a zaplatit příslušné ungeltní poplatky. Clo se platilo nejen z dováţeného zboţí, ale i ze zboţí pouze prováţeného. Nejznámější ungelt byl v Praze, v Týnském dvoře. V 16. století Ferdinand I. zavedl systém do výběru cla a placení cla procentem z ceny (clo kalorické), které se pouţívá dodnes. Vedle cla královského bylo zavedeno i clo zemské, které bylo placeno za vývoz. Značnou změnu v celní politice v Čechách zaznamenal celní řád z roku 1737, který vedle uspořádání systému celní sluţby zavedl i významná ochranářská cla. Za císaře Josefa II. místo vojenských oddílů střeţila rakouskou hranici pomezní stráţ, která podléhala finančním správním úřadům a měla za úkol zabraňovat podloudnictví. Dozor nad nepřímými daněmi obstarávala důchodková kontrola. Obě tyto sloţky byly sloučeny v roce 1842 v jednotný sbor nazývaný finanční stráţ. V roce 1850 došlo k vytvoření jednotného vnitřního trhu v rakouské monarchii tím, ţe bylo vytvořeno jednotné celní území. Československý stát převzal celní a monopolní řád Rakouska - Uherska z roku 1835, uvedený v zákoně o celním sazebníku z roku 1906 i s prováděcím nařízením. V červnu 1919

17

byly zřízeny a uvedeny do provozu celní úřady na rakouské hranici. Z roku 1927 pochází Martincův celní zákon, který nově vymezoval oprávnění celních orgánů.10 V čele celní správy bylo ministerstvo financí, samotnou celní sluţbu zajišťovaly celní úřady. Naproti tomu finanční stráţ zajišťovala ostrahu státních hranic. Rozvíjející se letecká doprava předznamenala nutnost zřídit téţ celní letiště. Ta byla ve 30. letech minulého století postupně zřizována v Praze, Brně a Mariánských Lázních. Okupace definitivně znamenala konec 1. republiky a dne 1. října roku 1940 byl Protektorát Čechy a Morava začleněn do celní unie s Německem. Na konci roku 1948 bylo rozhodnuto o výkonu celní správy tehdejšími národními výbory. V následujícím roce 1949 pak došlo ke zrušení finanční stráţe. Výkon celnictví, který vedly národní výbory, se však neosvědčil a tak bylo rozhodnuto, ţe celní správa přejde pod MZO – Ministerstvo zahraničního obchodu. V roce 1952 se započalo s budováním nové, tehdy pouze dvoustupňové, organizační struktury. Nejen oblast celnictví byla v tehdejší době přizpůsobena Sovětskému modelu - fiskální úkony celní správy byly potlačeny na minimum a celní správa vykonávala svoji kontrolní činnost zejména pro statistické účely. Ústřední celní správa, která byla součástí ministerstva zahraničního obchodu, řídila celnice. Těch bylo na území Československé republiky vytvořeno 86. Po vzniku krajů byl počet celnic upraven na číslo 40. Vytvoření Československé federace v roce 1968 si vyţádalo nové úpravy v celní správě. Byla vytvořena dvě celní ředitelství, pro Českou socialistickou republiku v Praze a pro Slovenskou socialistickou republiku v Bratislavě. Ta řídila Ústřední celní správa, která byla součástí federálního ministerstva zahraničního obchodu. Celnic tehdy bylo na území federace 38. Jejich součástí byly i tzv. celní odbočky. V tomto uspořádání zůstala celní správa aţ do listopadu 1989. Tzv. sametová revoluce měla za následek i to, ţe clu, celnictví a celní správě byla obnovena původní regulační, kontrolní a ochranná funkce.11 Nově vzniklá politická situace si vynutila

10

MATOUŠEK, Pavel., SABELOVÁ, Lenka. Clo, Meritum. Praha: ASPI a.s., 2008, str. 4. ISBN 978807357263.

11

MATOUŠEK, Pavel., SABELOVÁ, Lenka. Clo, Meritum. Praha: ASPI a.s., 2008, str. 11. ISBN 978807357263.

18

téţ změny v celém státním aparátu a potaţmo tedy i v oblasti celnictví. Koncem roku 1992 byla rozhodnutím ministerstva zahraničního obchodu převedena ústřední celní správa i se svými podřízenými sloţkami z působnosti federálního ministerstva zahraničního obchodu do působnosti ministerstva financí. Rozdělením Československa, ke kterému došlo ke dni 1. ledna roku 2003, vstoupil v platnost i nový celní zákon č. 13/1993 Sb. Pracovní vztah se změnil na vztah sluţební, upravilo se označení hodností a došlo i k barevné změně uniforem. Otevřené hranice znamenaly téţ nové hraniční přechody a celní úřady a s tím spojený i nárůst počtu pracovníků celní správy. Stále nadstandardní vztahy se Slovenskou republikou vedly v roce 1995 k uzavření Mezinárodní smlouvy o celní unii. Zároveň neustále sílily tendence k evropské integraci, které nakonec vyvrcholily dnem 1. května 2004, kdy se Česká republika stala právoplatným členským státem Evropské unie.

2.2

Definice a struktura Celní správy České republiky

Česká celní správa je orgán státní správy s působností v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky. Celní orgány vykonávají rovněţ správu spotřebních daní, daně z přidané hodnoty při dovozu a silniční daně u zahraničních osob. Při plnění svých úkolů spolupracují s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Celní správa se z hlediska své vnitřní struktury a kompetencí přizpůsobila aktuálním potřebám a stala se rovnocenným partnerem celních správ vyspělých zemí. Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zboţím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu pak postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství. Jimi jsou především Celní kodex Společenství a prováděcí nařízení k němu, dále pak systém osvobození od dovozního cla a společný celní sazebník Společenství. Celní správa zajišťuje činnosti, které není moţné z objektivních důvodů svěřit ziskovému sektoru. Svým neziskovým charakterem a svým výkonově chápaným pojetím solidárnosti přispívá celní správa k tomu, ţe jejích sluţeb můţe vyuţít kaţdý člen společnosti. Je však 19

také nutno zmínit ten fakt, ţe celní správa je poměrně účinným nástrojem vlády a to zejména při ochraně vnitřního trhu. Celní správa ČR prošla v roce 2004 nejvýznamnějšími změnami v její historii, procesem modernizace, jejímţ cílem je zvýšení efektivnosti výběru a správy daní a dosaţení stavu, kdy celní správa bude odpovídat standardům členských států Evropské unie. Celní správa ČR je v postavení policejního orgánu, čili orgánu činného v trestním řízení. Avšak pouze tehdy, kdyţ se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, podloudnictví s omamnými látkami, v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem, v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zboţím a technologiemi, neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně ţijícími ţivočichy a planě rostoucími rostlinami, a také v případech porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce.12

Dalším z úkolů, kterými je celní správa pověřena, je provádění kontrol v oblasti nákladní silniční dopravy. Zde se jedná především o váţení nákladních vozidel, dodrţování povinných přestávek řidičů nebo splnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Dále je pověřena kontrolou zahraničního obchodu s vojenským materiálem, provádění společné zemědělské politiky Společenství, kontrolou způsobu nakládání s odpady, kontrolou obchodu s chráněnými druhy fauny a flóry a kontrolou nelegálního zaměstnávání cizinců.

Samozřejmostí je zařazení Celní správy do Integrovaného záchranného systému země jako sloţky, která působí s ostatními bezpečnostními a záchrannými sbory při mimořádných a krizových situacích. Od 1. ledna 2006 pak převzala Celní správa ČR navíc pravomoci v oblasti dělené správy, tzn. vybírání a vymáhání peněţitých plnění, jeţ vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uloţena jinými správními úřady.

12

Oficiální internetové stránky české celní správy, O české CS, Dostupný z: http://www.celnisprava.cz

20

Nově také v souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice povinnost k 1. lednu 2008 zavést daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv. Tato povinnost byla zapracována do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jiţ výše uvedený výčet činností, kterými se dnes celníci zabývají, ukazuje, ţe celní správa i po vstupu do Evropské unie má stále své opodstatnění a plní významnou úlohu jak pro potřeby státní správy české republiky, tak i pro potřeby a úkoly v rámci celé Evropské unie.

2.2.1

Generální ředitelství cel

Organizační struktura celní správy je dána zákonem č.185/2004 Sb., o Celní správě ČR, ve znění pozdějších předpisů a dále ji upřesňuje organizační řád celní správy. Třístupňovou soustavu orgánů celní správy tvoří Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Generální ředitelství cel se sídlem v Praze je správní úřad pro oblast celnictví. V čele celní správy je generální ředitel Generálního ředitelství cel, kterým můţe být pouze celník. Generálního ředitele na toto sluţební místo ustanovuje, řídí ho a ze sluţebního místa odvolává ministr financí. Generální ředitel je v celní správě oprávněn činit právní úkony jménem státu ve všech majetkoprávních a pracovně právních věcech. Schvaluje také organizační řád celní správy, kterým zřizuje i pobočky celních úřadů pro zabezpečení výkonu určitých činností.13 Generální ředitelství cel je účetní jednotkou. Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou obsaţeny v rozpočtu kapitoly Ministerstva financí. Jedním z hlavních úkolů Generálního ředitelství cel je, ţe se podílí na přípravě návrhů právních předpisů v oblasti celnictví, řídí celní ředitelství, metodicky řídí i celní úřady v oblasti výkonu, dohledu a kontroly. Podílí se rovněţ na přípravě návrhů právních předpisů celního hodnocení, zajišťování celního dluhu, celní politiky, sazebním zařazení zboţí a integrovaného tarifu, správy cel a daní. Dále pátrá po zboţí uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů, správních trestání, následných kontrolách, podílí se na analýze rizik, mezinárodní spolupráci, obchodu uvnitř Společenství a zabezpečování kontrolních nebo asistenčních činností a placení peněţitých plnění. Rozhoduje o zřízení svobodného pásma

13

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

21

nebo svobodného skladu, zabezpečuje sběr a zpracování údajů o zboţí, kterému bylo přiděleno celně schválené určení, rozhoduje o vybraných výrobcích, u kterých vznikla daňová povinnost ke spotřební dani, a o obchodu uvnitř Společenství. Generální ředitelství cel vede centrální evidenci o kontrolovaném zboţí, statistiky nezbytné pro plnění úkolů celní správy, včetně evidencí a statistik potřebných pro zajištění převodů cla a daní. Spravuje další informační systémy nezbytné pro plnění svých úkolů, plní funkci centrální analytické jednotky pro účely analýzy rizik a finanční analýzy. Také drţí, skladuje a pouţívá nebezpečné látky a věci pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti. Mezi další povinnosti patří zabezpečování laboratorního zkoumání a analýzy vzorků zboţí pro celní a daňové účely. Doručuje písemnosti, oznamuje rozhodnutí celních orgánů jiných států, dle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Na základě mezinárodních smluv spolupracuje s celními orgány jiných států a s mezinárodními organizacemi v oblasti celnictví, nebo i v dalších věcech. Zajišťuje speciální vzdělávání v oblasti celnictví pro potřeby celních orgánů, vytváří podmínky pro zajištění závodní zdravotní péče pro sluţební a občanské zaměstnance v celní správě. Generální ředitelství cel také rozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady a doklady o ručení podle mezinárodních smluv. Spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní, spravuje cla podle právních předpisů Společenství a přezkoumává podle zvláštních právních předpisů rozhodnutí vydaná celními ředitelstvími. Rovněţ plní další úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o spolupráci a pomoci v celních věcech s celními orgány ostatních států. Jde-li o případy nezákonného dovozu nebo vývozu zboţí, provádí úkony podle zákona,14 které jinak náleţí celním ředitelstvím nebo celním úřadům. Provádí kriminalisticko-technické zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory pro potřeby celní správy. Shromaţďuje, zpracovává a poskytuje osobám oprávněným podle zvláštního právního předpisu informace nezbytné pro předcházení, odhalování a stíhání porušení celních předpisů. Přijímá další s tím spojená nezbytná opatření. Rozhodnutí, které

14

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

22

vydalo Generální ředitelství cel ve správním řízení, přezkoumává podle zvláštních právních předpisů Ministerstvo financí.

2.2.2

Celní ředitelství

Středním článkem soustavy celních orgánů České republiky dle platné legislativy je celní ředitelství. Celní ředitelství jsou správním úřadem s vymezenou územní působností. Tato územní působnost je uvedena v příloze č. 1 zákona o Celní správě ČR. Celních ředitelství je v současné době 8, jsou to Celní ředitelství v Brně, v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Olomouci, v Ostravě, v Plzni, v Praze a v Ústí nad Labem. Na rozdíl od celních úřadů zůstal po vstupu České republiky do Evropské unie počet a sídla celních ředitelství beze změny. Celní ředitelství řídí ředitel celního ředitelství, kterým můţe být pouze celník. Ředitele celního ředitelství na toto sluţební místo ustanovuje, řídí ho a ze sluţebního místa odvolává generální ředitel. Ředitele celního ředitelství zastupuje zástupce ředitele celního ředitelství. Zástupcem ředitele celního ředitelství můţe být pouze celník. Zástupce ředitele celního ředitelství na toto sluţební místo ustanovuje a z něj odvolává generální ředitel.15 Celní ředitelství má ve věcech hospodaření s peněţními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel. Celní ředitelství řídí celní úřady ve svém územním obvodu, s výjimkou případů, kde je řídí Generální ředitelství cel. Z důvodu rychlosti, hospodárnosti a efektivity správního řízení můţe celní ředitelství pověřit provedením úkonů jiný celní úřad ve svém územním obvodu, neţ který je místně příslušný, anebo tyto úkony samo provést. Celní ředitelství koordinuje provádění kontrolních a asistenčních činností, jejichţ výkon spadá do věcné působnosti celních úřadů ve svém územním obvodu. Zabezpečuje ve své územní působnosti laboratorní zkoumání a analýzu vzorků zboţí pro celní a daňové účely. Vede evidence a statistiky, spravuje další informační systémy nezbytné pro plnění svých úkolů a spolupracuje s celními orgány jiných států v oblasti celnictví. Celní ředitelství

15

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

23

vydává na základě ţádosti závazné informace o původu zboţí a tyto informace zrušuje, pokud byly vydány na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů. Vydává stanoviska k osobám, které hodlají provozovat mezinárodní přepravu zboţí na podkladu karnetu TIR a rozhoduje o vyloučení osob z tohoto systému, stanoví-li tak mezinárodní smlouva. Dále celní ředitelství rozhoduje o povolení být ručitelem pro globální zajištění celního dluhu, o udělení povolení nezajišťovat celní dluh v reţimu tranzitu, včetně odnětí a prodlouţení platnosti. Provádí následnou kontrolu po propuštění zboţí a analýzu rizik pro potřebu svou a celních úřadů ve své územní působnosti. Celní ředitelství rovněţ rozhoduje na základě ţádosti o povolení osvědčovat na faktuře nebo jiném obchodním dokladu původ zboţí, spravuje cla v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní a přezkoumává podle zvláštních právních předpisů rozhodnutí vydaná celními úřady ve svém územním obvodu. Celní ředitelství dále pátrá po zboţí uniklém či odňatém dohledu celních orgánů a zjišťuje osoby, které zboţí tomuto dohledu odňaly. Podle pokynů národní koordinační jednotky plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách s celními orgány smluvních států a mezinárodními organizacemi. Celní ředitelství také provádí kriminalisticko-technické zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory pro potřeby celních orgánů a drţí, skladuje a pouţívá nebezpečné látky a věci pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti.

2.2.3

Celní úřad

Posledním stupněm v organizaci celní správy jsou celní úřady. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie bylo zrušeno dosavadních 91 celních úřadů a nově jich bylo zřízeno 54. Pro výkon svých činností mohou být celním úřadům zřízeny i pobočky celních úřadů. Tento trend se ale v poslední době úplně otočil a pobočky celních úřadů jsou nyní spíše rušeny, neţ aby vznikaly nové. Veškerá agenda těchto poboček potom přechází na nadřízený celní úřad. Celní úřad řídí ředitel celního úřadu, kterého zastupují zástupci ředitele celního úřadu. Ředitelem celního úřadu a jeho zástupcem můţe být opět jen celník ve sluţebním poměru. Ředitele celního úřadu a jeho zástupce na tyto sluţební místa ustanovuje a také je z nich 24

odvolává generální ředitel na návrh ředitele příslušného celního ředitelství. Ředitele celního úřadu řídí ředitel příslušného celního ředitelství, nejde-li o případy celostátního nebo mezinárodního významu, kdy ho řídí generální ředitel.16 Celní úřad má v hospodaření s peněţními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel. Celní úřad provádí dohled a kontrolu, rozhoduje o podmínkách dočasného uskladnění zboţí a schvaluje dočasný sklad, rozhoduje o zničení nebo znehodnocení zboţí, které by mohlo ohrozit ţivot a zdraví osob, znehodnotit nebo zničit jiné zboţí, a o povinnosti uhradit náklady za zničení nebo znehodnocení tohoto zboţí, vyměřuje a vybírá skladné. Celní úřad spravuje cla a daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravující správu daní. Celní úřad rozhoduje o opravách celního prohlášení, o zrušení platnosti celního prohlášení a o změnách nebo zrušení rozhodnutí, která vydal, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Rovněţ celní úřad rozhoduje o udělení povolení provozovat celní sklad. Rozhoduje také o určení celní hodnoty, o zajištění zástavy v rámci celního zástavního práva a o zrušení tohoto zajištění. Dále rozhoduje o osvědčení o původu zboţí a ověřuje původ zboţí i po vydání osvědčení. Rozhoduje o individuálním zajištění celního dluhu ručením s pouţitím záruční listiny, kontroluje doklady potřebné k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboţí vydávané podle zvláštních právních předpisů, zejména úřední povolení k dovozu nebo vývozu výrobků a k dovozu nebo vývozu vojenského materiálu včetně plnění podmínek v nich stanovených. Na základě celních předpisů příslušné doklady i potvrzuje a kontroluje téţ, zda jsou dodrţovány i další povinnosti uloţené právními předpisy v oblasti celnictví. K zajištění těchto úkolů provádí veškeré nezbytné úkony a v případě zjištění nedostatků činí příslušná opatření. Provádí řízení o porušení celních předpisů, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Rozhoduje o zajištění zboţí důleţitého pro řízení, o porušení celních předpisů. Vymáhá pokuty, které uloţil, a předepsané náklady řízení, které nebyly zaplaceny ve lhůtě splatnosti. Vydává osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou dráţních vozidel pro dopravu zboţí pod celní závěrou, a ověřuje tuto způsobilost pro vydání osvědčení. Celní úřad dále 16

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

25

rozhoduje o povolení pouţívat zjednodušený postup, včetně zjednodušeného postupu v reţimu tranzitu, o odnětí tohoto povolení a o prodlouţení jeho platnosti. Zajišťuje prodej uskladněného, zajištěného, propadlého a zabraného zboţí, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Pátrá po zboţí uniklém nebo odňatém dohledu celních orgánů. Prostřednictvím systému Intrastat zabezpečuje sběr dat pro statistiku obchodu se zboţím mezi členskými státy. Do Intrastatu se vykazují údaje o zboţí, které má status Společenství a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Intrastat můţeme téţ popsat jako statistický systém sledující pohyb zboţí mezi členskými státy EU, to je mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU, pokud toto zboţí bylo odesláno z území naší republiky do jiného členského státu EU nebo bylo přijato do ČR z jiného členského státu EU, přičemţ skutečně přestoupilo státní hranici ČR. Jediným cílem tohoto systému je výkaznictví. Vykazují se v něm údaje o vnitrounijním neboli intrakomunitárním obchodu. Vede evidenci o kontrolovaném zboţí a spravuje informační systémy nezbytné pro plnění svých úkolů. Usměrňuje pohyb osob a dopravních prostředků v celním prostoru celního úřadu. Mezi nové kompetence patří kontrola největší povolené hmotnosti silničního vozidla. Provádí doprovod zboţí přepravovaného od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení, je-li to potřebné. V neposlední řadě spolupracuje s celními orgány jiných států v oblasti celnictví na základě mezinárodních smluv.

2.3

Výběr a správa nepřímých daní Celní správou ČR

Oproti dřívější zvyklosti, kdy se obchod v České republice dělil pouze na vnitřní (tuzemský), tedy vnitrostátní a obchod zahraniční, vznikla vstupem České republiky do Evropské unie další varianta, a to obchod vnitrounijní, tedy intrakomunitární. Z hlediska celního má tento obchod charakter vnitrostátního obchodu uvnitř Evropské unie, který nepodléhá celnímu dohledu. Avšak proti dřívějším zvyklostem jde z hlediska daňového o obchod komplikovaný,

26

protoţe Evropská unie nemá jednotnou daňovou úpravu, daně jsou národní záleţitostí kaţdého členského státu. Celní správa je výhradním správcem spotřební daně. Ve věcech spotřebních daní jsou správci daně celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud ZSDP nestanoví jinak.17 V souladu s ustanovení § 5 odst. g) zákona o celní správě, je správcem spotřebních daní celní úřad. Organizační řád CS dále stanoví, ţe na celních úřadech je správa těchto daní svěřena oddělení daňovému. Toto oddělení tedy spravuje spotřební daně, kterými jsou: a) daň z minerálních olejů, b) daň z lihu, c) daň z piva, d) daň z vína a meziproduktů a e) daň z tabákových výrobků.

Oddělení daňové je od účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, také správcem tzv. ekologických daní, kterými jsou: a) daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, b) daň z pevných paliv a c) daň z elektřiny.

Mezi hlavní činnosti oddělení daňového, jakoţto správce spotřebních daní, řadíme: a) registraci plátců spotřebních daní a vedení daňového spisu daňového subjektu, b) vyměřování, vybírání a v oprávněných případech vracení spotřebních daní, c) povolování zahájení a potvrzování ukončení dopravy vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně, d) provádění kontrolní činnosti bezprostředně související s probíhajícím vlastním daňovým řízením nebo jejich provádění na doţádání, e) zajišťování výkonu stálého daňového dozoru, atd.

17

Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

27

U zboţí podléhající spotřební dani je v případě obchodu s Evropskou unií jeho odeslání do jiného členského státu za účelem podnikání moţné pouze kdyţ z obchodovaného zboţí je spotřební daň buď zaplacena, nebo se toto zboţí musí nacházet v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně, například v daňovém skladu.

U daně z přidané hodnoty je celní správa správcem daně v případě dovozu zboţí z třetích zemí osobami, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty, dále při dovozu zboţí, které nemá obchodní charakter a v neposledním řadě je správcem daně z přidané hodnoty v případech spojených s porušením celních předpisů (např. nezákonný dovoz zboţí). Dále také při vzniku celního dluhu a daňové povinnosti, pokud jsou porušeny podmínky dočasného uskladnění zboţí. V ostatních případech jsou správcem daně z přidané hodnoty finanční úřady. Z hlediska daně z přidané hodnoty (dále také DPH) je intrakomunitární obchod sloţitější, neţ byl před vstupem České republiky do Evropské unie. 1. ledna 2005 nabyla účinnosti novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Správce DPH v uvedených případech propouštění ze třetích zemí je celní úřad, v ostatních případech je správce finanční úřad. Daň z přidané hodnoty při dovozu zboţí ze třetích zemí plátci daně jiţ není vyměřována celními úřady a ani celním úřadům jako součást celního dluhu není placena. Daň z přidané hodnoty si plátce zahrne do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboţí propuštěno do volného oběhu, nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navrácení, nebo za období, kdy byl ukončen reţim dočasného pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla.18 Registrace k dani z přidané hodnoty se prokazuje daňovým identifikačním číslem (dále také DIČ), které je v Evropské unii uváděno dvoumístným alfabetickým kódem registrace (např. DE – Německo apod.) před číselnými skupinami, takţe přímo z daňového identifikačního čísla lze zjistit zemi registrace k DPH v Evropské unii. Po vstupu České republiky do EU byla upravena také česká DIČ začínající CZ. Správnost údajů o registraci zahraniční firmy k DPH v příslušné zemi Evropské unie je moţno ověřit pomocí datového systému s označením VIES, kde jsou databáze subjektů registrovaných k dani z přidané hodnoty.

18

BABIŠ, Jiří. Správa DPH. Clo-Douane, měsíčník Celní správy České republiky, 2005, č. 1, s. 6-7.

28

ISSN 0323-0023.

3. Provádění zahraničně obchodní činnosti v oblasti nepřímých daní V této části se pokusím nastínit systém fungování zahraničně obchodní činnosti, a to zejména v problematice nepřímých daní. Jedná se vlastně o podrobný popis dovozu zboţí ze třetích zemí (mimo Evropskou unii) a také popsání vnitrounijního obchodu. Opět ale pouze ve vztahu k nepřímým daním a clu.

3.1

Harmonizace nepřímých daní v Evropské unii

Jelikoţ přímé daně představují v jednotlivých členských zemích Evropské unie sloţité systémy, byly za předmět harmonizace určeny nepřímé daně. Daň z přidané hodnoty se stala podmínkou vstupu do Společenství, respektive do Evropské unie. Průlom v harmonizaci nepřímých daní nastal v roce 1967, kdy bylo rozhodnuto o zavedení daně z přidané hodnoty, která měla nahradit dosavadní obratové daně. K roku 1973 byla daň z přidané hodnoty zavedena ve všech zemích Společenství s tím, ţe nově přijatým členům bude umoţněna výjimka, během které se uskuteční poměrně sloţitý a nákladný převod na daň z přidané hodnoty.

Proces harmonizace se výrazně prohloubil v roce 1977, kdy byla schválena jednotná daňová základna pro výpočet daně. Dodnes ovšem není povinně uplatňována. Obvyklé jsou v jednotlivých zemích sazby standardní, které jsou doplněny sazbami sníţenými. Zvýšení niţších sazeb a sníţení vyšších sazeb je obvykle předmětem ostrých diskusí mezi představiteli zainteresovaných zemí. Podobný problém přetrvává v harmonizaci spotřebních daní uvalených na vybrané druhy zboţí – tabák, alkohol, minerální oleje, pohonné hmoty.

Od zavádění daně z přidané hodnoty v jednotlivých členských státech EU docházelo postupně k úpravám daňových sazeb i jejich počtu. V současné době je ve všech zemích Evropské unie splněna podmínka minimální výše standardní sazby 15 %. U sníţené sazby dosud není splněna podmínka minimální hodnoty ve výši 5 % v řadě členských států. 29

Některé státy ještě také pouţívají větší počet sníţených sazeb daně. To je umoţněno postupným prodluţováním přechodného období aţ do roku 2010. Ideální by byla naprostá harmonizace výše i počtu sazeb v rámci celé EU, coţ ovšem není tak jednoduché. Proto Evropská komise usiluje alespoň o zjednodušení celého systému.

3.2

Daňová povinnost při dovozu zboţí

Dovozem zboţí se, podle § 20 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, rozumí vstup zboţí z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboţí se téţ povaţuje vrácení zboţí, které bylo umístěno do svobodného celního skladu či svobodného celního pásma, zpět do tuzemska. Dovozy ze třetích zemí podléhají nejen clu, ale i dani z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty má valorické sazby, takţe celní úřad nebo i plátce ve vymezených případech musí uvést pro vyměření daně správně její vyměřovací základ, coţ znamená hodnotu dovezeného zboţí, výši dalších nákladů a poplatků s dovozem spojených, výši cla, případně i spotřební daně a tak stanovit vyměřovací základ. Základ daně a výpočet daně při dovozu je upraven ustanoveními § 38 zákona o dani z přidané hodnoty. Podle § 38 odst. 1 tohoto zákona je základem daně při dovozu zboţí součet: a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboţí, pokud jiţ nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně,19 pokud není uvedena výjimka v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Celní řízení je zahájeno na základě celního prohlášení deklaranta přijatého celním úřadem. Ve styku s orgány celní správy se celní prohlášení obvykle podává v písemné nebo elektronické formě, i kdyţ zákon nevylučuje ani formu ústní. 19

Ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

30

Pro účely podání celního prohlášení v obchodním styku se obvykle v zemích Evropské unie pouţívá celní prohlášení v listinné formě Jednotného správního dokladu (dále JSD). Údaje uvedené v JSD by měly být deklarantem hodnověrně doloţeny. Proto se pro průkazní účely přikládají i některé z níţe uvedených dokumentů, např.: -

obchodní (splatná) faktura, vystavená vývozcem a znějící na jméno dovozce, prokazující zejména měnu, částku, druh a mnoţství zboţí, které je nebo bude hrazeno do zahraničí,

-

deklarace celní hodnoty u dodávek zboţí v kupní ceně vyšší neţ 10 000 EUR,

-

certifikát o původu zboţí v předepsané formě (Form A, EUR1 , prohlášení na faktuře),

-

přepravní doklad, osvědčující uzavření smlouvy o přepravě věci nebo zasílatelské smlouvy, zejména z důvodu uvedení výše přepravních výloh,

-

balicí list a další předepsané nebo dohodnuté doklady (zdravotní, veterinární certifikáty, bezpečnostní listy apod.).

Celní deklarant je osoba, která celní prohlášení podává. Ze zákona jím můţe být pouze právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm v Evropské unii. Celní deklarant můţe podat celní prohlášení vlastním jménem a ve vlastní prospěch, ale můţe si téţ stanovit pro účely celního řízení svého zástupce. To je pro něj výhodné tehdy, jestliţe dovozce není dostatečně personálně, odborně a finančně vybaven tak, aby mohl sám celní řízení absolvovat. Samotná kontrola v celním řízení je zaloţena na shodě údajů v předloţených dokumentech a jejich porovnání se skutečným stavem zboţí. Celní orgány mohou zaměřit svoji pozornost při kontrole výhradně na správnost předloţených dokladů (tedy provézt pouze tzv. dokladovou kontrolu zboţí), mohou však přistoupit i k namátkové či k úplné fyzické kontrole zboţí, která ovšem není zákonem vyţadována (některé komodity zboţí je však dle vnitřních předpisů nutné kontrolovat vţdy, u dalších je vţdy nutné odebrat vzorek). Deklarant má právo být přítomen při prováděné kontrole zboţí a případném odebrání vzorků. Téţ na své náklady musí zajistit dopravu zboţí na místo, kde má být kontrolováno (pokud se nejedná o prostor CÚ). Pro účely vyměření cla se v celní praxi pouţívá výhradně integrovaného unitárního celního sazebníku TARIC. Jeho obsah je zaloţen na Kombinované nomenklatuře. Tato obsahuje více 31

neţ deset tisíc podpoloţek (osmimístné kódy) a vytváří základ společného celního tarifu. Slouţí ke sledování statistiky zahraničního obchodu Společenství a obchodu mezi členskými státy. TARIC dále obsahuje další desetitisíce kódů (dvoumístné kódy nebo přídavné kódy, které se uvádí za osmimístnou podpoloţku). V případě potřeby je moţné číselný kód rozšířit aţ na dvanáct míst. Pro účely přičlenění celních i daňových sazeb ke konkrétním druhům zboţí je třeba roztřídit systematicky zboţí dle jeho funkce, sloţení, účelu pouţití a dalších důleţitých charakteristik. V celním sazebníku je pro účel klasifikace zboţí vyuţívána výše zmiňovaná Kombinovaná nomenklatura (Combined Nomenclature/CN). Tato vychází z celosvětové normy v oblasti klasifikace zboţí, z Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboţí (Harmonized System/HS). Rozděluje zboţí do 21 tříd a 97 kapitol. Kaţdá kapitola se dále hierarchicky člení na čtyřmístná čísla a šestimístné poloţky. Kombinovaná nomenklatura navazuje na hierarchii Harmonizovaného systému a dále ji doplňuje o dvoumístné číselné označení, tj. na osmimístné podpoloţky. Důleţitou součástí celního sazebníku jsou vedle jeho sazební a nomenklaturní části také stanovené měrné jednotky pro jednotlivé druhy zboţí. Evropská unie pouţívá několik druhů cel - cla valorická (hodnotová), specifická, kombinovaná (sloţená z cla valorického a specifického), cla smíšená (alternativní cla se stanovením minima a maxima) a cla pohyblivá (výše cla je závislá např. na ceně výrobku). Převaţují valorická cla, která jsou pouţívaná pro drtivou většinu poloţek (přes 90%). Průměrné sazby cla kaţdoročně klesají. Zvyšuje se neustále počet poloţek, jeţ mají nulovou sazbu cla a téţ takových, u nichţ clo činí maximálně 10% (tato sazba v současné době platí např. u dovozu automobilů). Pod tyto dvě kategorie spadá více neţ 80% všech nomenklatur v celním sazebníku. Nejvyšší sazby cla naopak zůstávají u mléčných výrobků, masa, zpracovaných a nezpracovaných obilných produktů či ovoce a zeleniny. Pokud jsou splněny veškeré podmínky stanovené pro daný reţim a na zboţí se nevztahují ţádné zákazy a omezení, propustí celní orgány zboţí ihned poté, jakmile ověří veškeré údaje v celním prohlášení, či jakmile je přijal bez ověření. Pokud však přijetím celního prohlášení vznikne celní dluh, nesmí celní orgán takové zboţí propustit do doby, dokud tento dluh není splněn nebo zajištěn. Stejně tak nesmí být zboţí propuštěno do navrţeného reţimu tehdy,

32

kdyţ celní orgány poţadují na základě celních předpisů poskytnutí jistoty, a to aţ do doby, neţ tato jistota bude poskytnuta. V případech, kdy je rozhodnutím vyměřováno clo nebo daň, musí rozhodnutí obsahovat podpoloţku celního sazebníku, celní sazbu zboţí dle celního sazebníku, částku vyměřeného cla nebo daně a číslo účtu banky, na nějţ mají být vyměřené částky zaplaceny, a její označení. Rozhodnutí, jímţ se zboţí propouští do navrţeného reţimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

3.3

Uplatňování spotřebních daní v Evropské unii

Spotřební daně mají na rozdíl od daně z přidané hodnoty dlouhou historickou tradici. Vzhledem k nízké elasticitě spotřeby a také vysokým sazbám daně představují významný a stabilní zdroj veřejných rozpočtů. Dopad daňového zatíţení spotřebními daněmi ještě umocňuje skutečnost, ţe tyto daně jsou součástí daňového základu pro výpočet daně z přidané hodnoty.

V 70. a 80. letech minulého stolení se ukázala potřeba harmonizovat systém selektivních spotřebních daní, zejména co se týče předmětu daně, základů a sazeb. V jednotlivých členských zemích EU byly těmito daněmi zatíţeny různé typy výrobků a rozdíly byly také v počtu předmětů daně.

Směrnice č. 72/464/EEC byla první směrnicí upravující spotřební daně a týkala se zdanění cigaret. Následovala směrnice č. 79/32/EEC, která rozdělovala tabákové výrobky do skupin s diferencovanými sazbami daně. Zásadní směrnice v oblasti spotřebních daní byly vydány v roce 1992 a od následujícího roku začal platit systém spotřebních daní jako část systému jednotného trhu. Základním předpisem se stala Směrnice č. 92/12/EEC, která vymezila okruh předmětu spotřebních daní na minerální oleje, alkohol a alkoholické nápoje, a tabákové výrobky. Touto směrnicí došlo ke sjednocení vzniku daňové povinnosti a byl zaveden systém autorizovaných daňových skladů, mezi nimiţ se mohou předměty akcízů pohybovat v reţimu podmíněného osvobození po celém území Unie. Umoţňuje to zdanění na základě principu země určení, to je v zemi konečné spotřeby podle sazeb příslušné země. Pro dovoz a vývoz 33

neobchodního zboţí je uplatňován princip zdanění v zemi původu, kdy některé země omezují mnoţství tohoto dováţeného a vyváţeného zboţí mnoţstevními limity. Máme-li se vyjádřit k dovozu vybraných výrobků ze třetích nečlenských zemí EU, skutečnost, zda vybrané výrobky, které jsou předmětem dovozu, byly před jejich vývozem ze země vývozu ve volném daňovém oběhu či ne, nemá z hlediska předpisu o spotřebních daních ţádný význam. Plně zde platí ustanovení o dovozu vybraných výrobků. Vybrané výrobky jsou v rámci celního řízení propouštěny do volného oběhu s vyměřením spotřební daně, nebo bez vyměření spotřební daně, pokud jsou uváděny do reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Při sjednocování české legislativy s legislativou Evropské unie byl nově zaveden i reţim podmíněného osvobození od spotřební daně. Tato změna spočívá v tom, ţe povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň z vybraného výrobku nastává v okamţiku jeho „spotřeby“, a nikoliv v okamţiku „výroby“, tak jak tomu bylo dříve. Do doby „spotřeby“ se vybraný výrobek nachází v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně a je pod daňovým dohledem. Reţim podmíněného osvobození od daně je zajištěn systémem daňových skladů. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebních daních povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká v okamţiku, kdy jsou vybrané výrobky uvedeny do volného daňového oběhu (i protiprávně), anebo z důvodů uvedených v ustanovení § 9 odst. 3 zákona o spotřebních daních. Povinnost zaplatit spotřební daň podle § 9 odst. 2 zákona o spotřebních daních vzniká při dovozu vybraných výrobků z třetích zemí, a to jako součást celního dluhu vyměřeného podle celních předpisů. Dovozem vybraných výrobků rozumíme jejich dopravení do České republiky pod celním dohledem. Celní prohlášení na propuštění zboţí do volného oběhu můţe totiţ být podáno v kaţdém členském státě EU, pokud deklarant splňuje podmínku sídla nebo usazení v EU. Členstvím ČR v EU se nám zahraničně obchodní činnost rozdělila na obchodně právní vztahy vznikající mezi českými subjekty a subjekty se sídlem v třetích (nečlenských) zemích EU a na obchodně právní vztahy vznikající mezi českými subjekty a subjekty se sídlem (usazenými) v jiných členských státech EU. Máme-li kvantifikovat, cca 80 % zahraničního 34

obchodu ČR probíhá v podmínkách volného pohybu zboţí v rámci EU a cca 20 % zahraničního obchodu probíhá v klasických podmínkách zahraničního obchodu s třetími zeměmi. Je zde nutné také podotknout, ţe členstvím ČR v EU fakticky zanikly funkce českého státu, kterými byly regulovány činnosti zahraničního obchodu a byly nahrazeny „jednotnou obchodní politikou EU“, zásadami volného pohybu zboţí v rámci EU, ve snaze vybudovat jednotný trh EU. Proto také i základní kameny právní úpravy spotřebních daní jsou vedeny Směrnicí 92/12 EHS, která tvoří základní pilíř právní úpravy spotřebních daní jak pro dovoz a vývoz vybraných výrobků, tak i pro nakládání s vybranými výrobky při obchodováni s nimi v rámci EU. Kdyţ listujeme uváděnou směrnicí pro spotřební daně, vidíme, ţe celá řada právních institutů upravujících nakládání s vybranými výrobky je převzata z celního práva a nakládání s vybranými výrobky je obdobné nakládání se zboţím podléhajícím celnímu dohledu. Postavení vybraných výrobků je totiţ podobné postavení zboţí podléhajícímu celnímu dohledu. Proto také v drtivé většině členských států EU je obecná správa spotřebních daní svěřena celním orgánům.

35

4. Dopady a úkoly celní správy vyplývající z členství České republiky v Evropské unii Celní správa České republiky musela projít náročným procesem transformace, coţ mělo za následek mnohé organizační změny. Po vstupu do Evropské unie zanikly hraniční celní úřady s výjimkou, kterou tvoří pouze mezinárodní letiště. Celní správa téţ ukončila pravidelné kontroly na hraničních přechodech. Nicméně po vstupu do Evropské unie byly naší celní správě přiděleny mnohé další kompetence. Proto bych v této kapitole chtěl představit hlavní úkoly a dopady české celní správy vyplývající přímo z členství v Evropské unii a nové kompetence, které celní správa jako státní orgán dostala za úkol.

4.1

Úkoly vyplývající přímo z členství v Evropské unii

Jak jiţ bylo zmíněno výše, od prvního dne v členství v Evropské unii byla Česká republika povinna zrušit pravidelné celní kontroly pohybu zboţí přes hranici, rovněţ společnou hranici s dalšími členskými státy a změnit pojmy vnitřní nebo vnější hranice. Toto rozhodnutí je míněno ve smyslu pravidelné kontroly a pohybu zboţí pro daňové a celní účely. Tímto se nezrušil systém hraničních kontrol na vnitřní a vnější hranici ve smyslu definice dle „Schengenských dohod“, kde nad tímto má záštitu ministerstvo vnitra. Schengenská opatření20 stanovují zrušení kontrol na vnitřních hranicích členských států Schengenského prostoru, vytvářejí společná pravidla pro kontroly na vnějších hranicích, stanovují společnou vízovou politiku a zavádějí průvodní opatření, která umoţňují zrušení kontrol na vnitřních hranicích (zejména v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech).

20

Evropská komise, Informace o právu společenství [cit. 2010-01-31].

Dostupné z: http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/citizens/travelling/schengen-area/index.html

36

Tato pravidla tak mají přímý dopad na občany v oblasti volného pohybu lidí: odstranění hraničních kontrol na společných vnitřních hranicích; společný soubor pravidel uplatňovaný na lidi překračující vnější hranice členských států, které jsou součástí Schengenského prostoru; na letištních terminálech, a stejně tak i v přístavech, oddělení lidí cestujících v Schengenském prostoru od lidí, kteří přijíţdějí ze zemí mimo Schengenský prostor; harmonizace pravidel týkajících se podmínek vstupu a víz pro krátkodobé pobyty. Vliv Schengenské dohody na jednotlivce je nejvíce vidět při překračování hranice mezi členskými státy Schengenského prostoru, kde jiţ nemusí ukazovat cestovní pasy. To však neznamená, ţe cestování v rámci Schengenského prostoru je stejné jako cestování v rámci jednoho členského státu, pokud jde o zadrţení cestovního dokladu nebo průkazu totoţnosti. To, zda osoba musí mít takový dokument, určuje právo jednotlivých členských států. Přestoţe se území naší republiky nachází po vstupu do EU uvnitř celního území Evropské unie a ţádný úsek státní hranice České republiky nesousedí s hranicí s nečlenským státem, význam celnictví jako takového se tím nesníţil. V současné době se změnila práce celníků a pro občana není tak vidět, jako před vstupem do EU, kdyţ museli kontrolovat na kaţdém hraničním přechodu. Stále se však kontrolují dovozy zboţí ze zemí mimo EU a vybírá se z nich clo. Kontroly a výběry se jiţ nedělají pouze pro ČR, ale pro celou EU. Po vstupu do EU se čeští celníci stali plnohodnotnými členy evropské celnické unie. Oblast celnictví je v rámci EU řízena společnými předpisy, český celník tedy pracuje podle stejných celních předpisů jako jeho kolegové v ostatních zemích a důkladnou ochranou tuzemského trhu chrání společný trh EU. Zboţí, které unikne celnímu dohledu má na starost zvláštní „Skupina mobilního dohledu“. Skupiny mobilního dohledu vykonávají kompetence v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy. Česká republika podepsala smlouvy o vzájemné pomoci v celních otázkách s více neţ dvaceti státy. Celní správa České republiky patří k dlouholetým členům Světové celní organizace a přispívá významnou měrou ke zlepšení komunikace s ostatními celními 37

správami po celém světě. Je zřejmé, ţe nejuţší spolupráce probíhá mezi celními správami Evropské unie. Ty společně zajišťují kontrolu nad jednotným celním územím. Mezi hlavní úkoly celní správy vyplývající přímo z členství v Evropské unii patří především oblast společné zemědělské politiky, správa společného celního sazebníku TARIC, ochrana vnitřního trhu a statistická registrace vnitrounijního obchodu, systém Intrastat. Společný celní sazebník TARIC a systém Intrastat jsem popsal jiţ ve výše uvedených kapitolách, proto se teď zaměřím na oblast společné zemědělské politiky a ochranu vnitřního trhu. Agenda společné zemědělské politiky (dále také SZP) je sloţitou problematikou, ve které celní orgány plní úkoly v rámci mechanismů obchodování se zemědělskými produkty se třetími zeměmi. Téměř veškeré normy v této oblasti jsou vydávány ve formě nařízení, tedy právních nástrojů bezprostředně závazných pro všechny členské státy. Součástí pravidel SZP jsou i obchodní mechanismy jako vývoz a dovoz zboţí, proto musí být do celého procesu zapojeny i celní orgány. Zemědělci v Evropské unii museli v důsledku otevření trhu v uplynulých letech čelit tvrdé konkurenci. Tehdy se za účelem ochrany vlastního zemědělství zrodila zemědělská politika, zaloţená především na subvencování a ochranných clech. Subvencování tehdy mělo zemědělcům pomoci přeţít, cla zase měla chránit trh před levnými dovozy.21 Finanční prostředky proudí do jednotlivých členských států přes Evropský zemědělský záruční a orientační fond (EAGGF), který přestavuje hlavní finanční nástroj SZP v rámci Společenství. V rámci ČR je tato oblast legislativně upravena zákonem č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF), jeţ má status platební agentury. Dalším úkolem české celní správy vyplývajícím přímo ze členství v Evropské unii je ochrana vnitřního trhu. Zde se jedná o oblasti zákazů a omezení a ochrany vnitřního trhu, včetně boje proti celním a daňovým podvodům. Jedná se zde o prevenci a kontrolu nelegálních aktivit, které jsou přímo napojeny prostřednictvím obchodních aktivit, zejména s cigaretami a alkoholem, na organizovaný zločin soustřeďující se například v místech stánkového prodeje. Do této kategorie činností patří rovněţ zajištění ochrany práv duševního vlastnictví, ţivotního prostředí a přírody, včetně ohroţených druhů ţivočichů a rostlin dle mezinárodní

21

LESNEROVÁ, M. Ospolečné zemědělské politice. Clo-Douane, měsíčník Celní správy České republiky, 2004, ročník XXXVIII, č. 3, str. 12-13. ISSN

0323-0023.

38

úmluvy CITES22, a ochrana společnosti před nelegálními dovozy drog, zbraní, nebezpečných odpadů a zboţí dvojího určení. Mezi hlavní úkoly patří také nepochybně odvod části vyměřeného cla do rozpočtu Evropské unie. Celní orgány musí po vstupu České republiky do EU zajistit ochranu finančních a ekonomických zájmů EU, jedná se mimo jiné odvod 75% vyměřeného cla do společného rozpočtu EU jako tradičního vlastního zdroje Společenství. Zbytek (25%) je určen na správu cel v ČR. Přes sniţující se výši celních sazeb uplatňovaných při dovozu zboţí tvoří stále příjmy z cla významnou část příjmů rozpočtu Evropské unie. Posledním úkolem je ochrana vnějšího trhu, který je však pro ČR téměř nepodstatný, neboť jako jediná země EU nemá ţádnou vnější hranici. Vnější hranici zaujímají pouze mezinárodní letiště v ČR. V roce 2004 prošly celní orgány nejvýznamnějšími změnami v jejich novodobé historii, které zásadním způsobem ovlivnily jejich působnost a úkoly. K transformaci celních orgánů došlo v důsledku podstatné změny charakteru jejich činností, zejména po zrušení pravidelných celních kontrol na státních hranicích, a dále v souvislosti s potřebou vytvořit nezbytné podmínky pro výkon nových kompetencí jak pro správu spotřebních daní, tak v oblasti kontrolních a asistenčních činností a formování nové role celních orgánů při ekonomické ochraně státu, respektive zájmů celého Společenství.

4.2

Nové kompetence celní správy

Jednou z priorit a úkolů celní správy bylo po vstupu České republiky do Evropské unie zajištění výkonu komplexní správy spotřebních daní, kterou nově Celní správa České republiky převzala od územních finančních orgánů k 1. lednu 2004. Po nabytí účinnosti zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, se zcela změnil systém výběru spotřebních daní, jehoţ základním principem je výběr spotřební daně z vybraných výrobků, bez ohledu na jejich původ, v zemi spotřeby.

22

CITES – Mezinárodní úmluva na ochranu ţivočichů a rostlin.

39

Správa spotřební daně byla dříve u finančních úřadů „pouze“ práce s doklady, tedy zpracování daňových přiznání. Celní úřady mají nově k dispozici daňovou kontrolu a daňový dozor. Celní správa má pracovníky, kteří se pohybují v terénu a kteří zpracovávají daňová přiznání. Zákon č. 353/2003 Sb. byl posledním krokem ve sbliţování právní úpravy spotřebních daní v České republice s právní úpravou Evropské unie. V ní se legislativní úprava spotřebních daní řídí zásadou umoţnit volný oběh zboţí nezatíţeného spotřební daní aţ do dne, kdy je toto zboţí dodáno pro konečnou spotřebu. Zároveň je však nezbytné (vzhledem k moţným daňovým únikům) zajistit, aby pohyb nezdaněného zboţí byl pod daňovým dohledem. To je řešeno reţimem pohybu zboţí pod daňovým dohledem, který v souladu s terminologií uţívanou v EU nazýváme reţimem podmíněného osvobození od daně. Základním principem tohoto reţimu je vyuţívání tzv. daňových skladů, kde se „vybrané výrobky“ pohybují pod daňovým dohledem. Další novou kompetencí celní správy se stala agenda dělené správy. Kompetence pro celní úřady k převzetí dělené správy sankčních platebních povinností je upravena v § 2 písm. d) a v § 5 odst. 4) písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006. Jedná se o první fázi převodu kompetence z územních finančních orgánů, která celní správě umoţňuje vybírání a vymáhání peněţitých plnění, jeţ vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uloţena jinými správními úřady v řízení podle správního řádu, a která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků od 1. ledna 2006. Převzetí agendy by mělo přinést stejný efekt jako převzetí spotřebních daní, tedy zvýšení příjmů státního rozpočtu. V současnosti jiţ existují zákony, které vybírání, vymáhání pokut a poplatků svěřily do kompetencí celních orgánů. Jedná se o zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. Dělená správa bude vykonávána na všech celních úřadech, dle územní působnosti. Místní příslušnost je upravena v § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.

40

S činností vykonávanou celníkem je spojena i očekávaná vyšší efektivita při vybírání a vymáhání. Při exekučním řízení rovněţ přichází v úvahu vyuţívání oprávnění exekutora – celníka, jimiţ by „necelník“ disponovat nemohl. Jde zejména o oprávnění poţadovat vysvětlení, prokázání totoţnosti, zajištění osoby, omezení pohybu agresivních osob, odebrání zbraně, zákaz vstupu na určená místa, donucovací prostředky, pouţití zbraně. V oblasti dělené správy jsou ukladateli sankčních platebních povinností a poplatků převáţně orgány činné v kontrolní oblasti, např. Policie ČR, různé inspekce apod. Mezi největší ukladatele pokut platí Policie ČR a to zejména v oblasti dopravních přestupků. Mezi ostatní nové kompetence celní správy patří také kontrola zpoplatnění uţívání dálnic a rychlostních silnic, kontrolní váţení vozidel a dodrţování doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů a uţití zpoplatněné komunikace (tzv. „elektronické mýtné“). Dále kontrola přepravy nebezpečných věcí podle Dohody ADR,23 dohled nad pohybem nebezpečných látek a jejich přepravou a kontrola přepravy odpadů. Další kontrolou je kontrola a dohled nad pohybem kulturních památek. Důleţitou kompetencí celní správy je dozor v oblasti dodrţování duševního vlastnictví a ochrany spotřebitele a výkon kontroly stánkového prodeje. Mezi nové kompetence patří také dozor nad přepravou radioaktivních látek a radioaktivního odpadu na území ČR, včetně kontrolní činnosti související s pohybem vojenského materiálu na celém území Společenství. Dále kontrolní činnosti v oblasti dozoru nad dodrţováním povinností, týkající se zákazů bakteriologických a toxinových zbraní a nakládání s rizikovými biologickými agens a toxiny. Rovněţ vedení evidence dovezených biocidních přípravků, včetně kontroly jejich balení, označování, propagace a reklamy biocidních přípravků a účinných látek na celém území ČR. Důleţitou novou kompetencí je kontrola v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců, a to podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

23

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, přijatá v Ţenevě roku 1997.

41

5. Statistické porovnání příjmů celní správy po vstupu do Evropské unie V poslední kapitole mé bakalářské práce poukazuji na trend výběru nepřímých daní a cla vybíraných celní správou. Myslím si, ţe není důleţité porovnávat výběr daní a cla s roky před vstupem České republiky do Evropské unie, protoţe to jsou zcela jiné hodnoty v jiných podmínkách. Zaměřím se na vývoj trendu po vstupu do Evropské unie, kde si myslím, ţe bude zajímavé porovnávat po sobě následující roky, a pozorovat vývoj výběru nepřímých daní a cla. Vzhledem k tomu, ţe Česká republika vstoupila do Evropské unie v průběhu roku, 1. dubna 2004, budu sledovat vývoj výběru nepřímých daní aţ od roku následujícího, tedy roku 2005.

Ve svěřených agendách, kde je Celní správa České republiky správcem daně, existují jednotlivé kroky spojené se správou daní a poplatků. V první řadě se jedná o daně a poplatky vyměřené, kdy celní správa na základě předloţených dokladů deklarantem, tyto vyměří. Dalším krokem je vybrání těchto peněţních prostředků a s tím spojené veškeré procedury plynoucí s výběrem těchto dávek. Posledním krokem je odevzdání těchto příjmů do státního rozpočtu.

Právě tuto poslední fázi jsem si vybral do následujících částí mé bakalářské práce. Ve všech statistických rozborech a tabulkách se tedy bude jednat o příjmy Celní správy České republiky do státního rozpočtu tak, jak je celní správa na konci kaţdého roku zveřejňuje ve výsledcích

celního

a

daňového

řízení

na

internetových

stránkách

http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx.

5.1

Porovnání příjmu cla v letech 2005 – 2009

V první podkapitole se zaobírám porovnáním příjmů cla do státního rozpočtu České republiky. Zde bych chtěl upozornit, ţe vstupem do Evropské unie celní správa i nadále vyměřuje a vybírá a následně odevzdává do státního rozpočtu i clo z dob před vstupem do EU. Jedná se případy, kdy celní řízení bylo započato před 1. 5. 2004 a jsou to většinou 42

„ekonomické reţimy“ s dlouhodobou platností. Toto národní clo zůstává ve státním rozpočtu celé, tj. v 100% výši. Druhou variantou je clo vyměřené, vybrané a následně odevzdané v poměru 25% do státního rozpočtu České republiky a 75% do rozpočtu Evropské unie. Zde se tedy jedná o clo po vstupu do Evropské unie. Proto je tedy následující přehled rozdělen.

Z tabulky tedy vyplývá, ţe příjmy cla jsou v celkovém součtu na konstantní úrovni. Výjimku tvoří pouze celkové příjmy za rok 2008, kdy byl příjem ze cla vyšší i přes prognózu ministerstva financí. Předpokládaný výnos státního rozpočtu pro rok 2008 z výběru cla byl stanoven na 1 300 mil. Kč. Skutečný příjem ze cla dosáhl částky 2 203 mil. Kč, coţ představuje splnění na 169,5%. Kdyţ se podíváme na rozdělení cel podle data vstupu do EU, tak u „národního“ cla je zřejmý postupný pokles příjmů tohoto cla. Opět aţ na výjimku v roce 2007. Je to způsobeno výše uvedenými dlouhodobými ekonomickými reţimy, které v tento rok končily ve větší míře neţ v letech jiných a tudíţ byl z nich příjem vyšší.

Příjmy CS ČR do státního rozpočtu (v tis. Kč) Rok

Clo před vstupem do

Clo po vstupu do EU

EU

(25%)

Clo celkem za rok

2005

* - 49 970,79

1 298 088,50

1 248 117,71

2006

6 194,37

1 211 924,57

1 218 118,94

2007

24 382,77

1 411 351,38

1 435 734,15

2008

7 542,54

2 196 169,05

2 203 711,60

2009

5 108,73

1 391 705,69

1 396 814,42

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

* Údaj příjmů „národního“ cla z roku 2005 je záporný, a to z důvodu značných nedoplatků plátců cla. Tyto částky tedy nemohly být odevzdány do státního rozpočtu a v našem přehledu figurují jako záporné. V této sumě pohledávek jsou zahrnuty nedoplatky vzniklé neuhrazením cla za zboţí propuštěné do reţimu volného oběhu, případně po skončení reţimu 43

s dočasným osvobozením od cla, ale i pohledávky předepsané platebními výměry za nedodání zboţí v reţimu tranzit, dodatečně vyměřené celní dluhy platebními výměry a platebními výměry vydanými na základě následných kontrol.24

5.2

Porovnání příjmu DPH v letech 2005 – 2009

Další podkapitolou je srovnání příjmu celní správy u daně z přidané hodnoty. Zde je situace oproti příjmům cla velmi přehledná. Zásadním okamţikem u této dávky byla, jak jsem jiţ v předešlých kapitolách uvedl, totiţ novela zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zde totiţ došlo k výrazným změnám v kompetencích při výběru a správě DPH. Z hlediska celní správy v její neprospěch. To se samozřejmě odrazilo v inkasu daně z přidané hodnoty.

V tabulce tedy vidíme postupný pokles příjmů daně z přidané hodnoty. Je to způsobeno změnou, kdy daň z přidané hodnoty při dovozu zboţí ze třetích zemí plátci daně jiţ není vyměřována celními úřady a ani celním úřadům jako součást celního dluhu není placena. Daň z přidané hodnoty si plátce zahrne do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboţí propuštěno do volného oběhu, nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navrácení, nebo za období, kdy byl ukončen reţim dočasného pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla.25

Kdyţ si oproti původním plánům dovolím v krátkosti nastínit situaci příjmů celní správy u daně z přidané hodnoty v letech 2003 a 2004, bude pokles příjmů této dávky vidět ještě markantněji. V roce 2003 byl totiţ příjem DPH celní správou 241 063 900,00 (v tis. Kč) a v roce 2004 se jednalo o 142 170 800,00 (v tis. Kč). Z tohoto důvodu je tedy i příjem za rok 2005 výrazně niţší a trend poklesu je znatelný. V letech následujících je to však ještě výraznější pokles a ze statistického hlediska nebude v budoucnu tato dávka z hlediska příjmů celní správy do státního rozpočtu nikterak zásadní. To uţ vlastně není ani dnes.

24

Oficiální internetové stránky české celní správy, Statistiky, Dostupný z: http://www.celnisprava.cz

25

BABIŠ, Jiří. Správa DPH. Clo-Douane, měsíčník Celní správy České republiky, 2005, č. 1, s. 6-7. ISSN

44

0323-0023.

Příjmy CS ČR do státního rozpočtu (v tis. Kč)

Rok

Daň z přidané hodnoty

2005

3 471 910,34

2006

389 256,95

2007

540 633,39

2008

250 602,05

2009

1484,50

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

5.3

Porovnání příjmu SPD v letech 2005 – 2009

Tato podkapitola je zaměřena na příjmy Celní správy České republiky v oblasti spotřebních daní. Zde je porovnání dále rozděleno na spotřební daň z dovozu a vnitrostátní SPD. V poslední tabulce je uveden celkový stav příjmů této dávky do státního rozpočtu. Ve fiskální oblasti se role celních orgánů stala výraznější právě v oblasti komplexní správy spotřebních daní, kterou celní orgány převzaly od územních finančních orgánů v roce 2004.

Vzhledem k tomu, ţe statistické porovnání je zpracováno na základě příjmů celní správy do státního rozpočtu, jedná se v následujících tabulkách vţdy o skutečný odvod těchto dávek. V případě spotřebních daní je tedy od částky vyměřených daní odečtena daň vrácená a výsledný údaj je právě příjmem celní správy do státního rozpočtu. Pro úplnost dodávám, ţe z hlediska vrácené daně se jedná: a) o vrácenou spotřební daň z minerálních olejů, a to buď: -

z ostatních benzínů,

-

ze zelené nafty,

-

pro výrobu tepla,

-

nebo ozbrojeným silám cizích států.

b) nebo o vrácenou daň osobám s diplomatickou imunitou. 45

U spotřební daně z dovozu je uţ z názvu zřejmé, ţe se jedná o zahraničně obchodní činnost, a to ve vztahu ke třetím zemím. Jednoduše řečeno, jedná se o inkaso spotřební daně v celním řízení. Výši inkasa SPD z celního řízení výrazným způsobem ovlivnil vstup České republiky do Evropské unie. Důvodem tohoto poklesu je především výrazný podíl zahraničně obchodní činnosti ČR s členskými státy EU.

Celkový stav spotřební daně z dovozu se ve sledovaných letech dá označit spíše za klesající. Výjimku tvoří poslední sledovaný rok 2009, kde oproti roku 2008 je vidět nárůst o cca 85%. Naproti tomu je u roku 2007 vidět celkový stav jako záporný, a to z důvodu vysoké záporné hodnoty spotřební daně z minerálních olejů v tomto roce. Je to zřejmě zapříčiněno, stejně jako v případě národního cla, z důvodu značných nedoplatků, nebo se můţe jednat o stav, kdy na konci roku byla sice spotřební daň subjektu vyměřena, ale z důvodu delších lhůt splatnosti plátce daně nestihl do konce roku daň zaplatit. Tyto částky tedy nemohly být odevzdány do státního rozpočtu včas a v našem přehledu figurují jako záporné.

Příjmy CS ČR do státního rozpočtu (v tis. Kč) SPD z dovozu

2005

2006

2007

2008

2009

3 531,18

3 119,49

2 505,03

2 973,53

3 473,33

Z minerál. olejů

121 427,41

35 921,80

-51 045,49

5 822,42

52 182,53

Z lihu a lihovin

12 730,50

13 113,00

14 729,40

21 503,21

18 980,75

Z piva

62,70

262,07

543,23

700,93

450,00

Z tabák. výrobků

514,59

-1 048,88

116,14

6 622,14

-5 578,84

Z tabák. nálepek

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

138 266,40

51 367,49

-33 151,66

37 622,25

69 507,79

Z vína

Celkem

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

V následující tabulce jsou zahrnuty pouze příjmy celní správy z vnitrostátní spotřební daně, tj. daně, kterou plátce platí v tuzemsku. Účinností zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních se zcela změnil systém výběru SPD. Celní správa se stala správcem vnitrostátní SPD. Zákon zásadním způsobem upravil správu SPD zavedením reţimu podmíněného osvobození

46

od daně, a tím posunul okamţik vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Daň z vybraných výrobků je vybírána v zemi spotřeby bez ohledu na jejich původ.26 V přehledu tedy vidíme nejprve stoupající stav příjmů celní správy vnitrostátní spotřební daně, kdy ale v roce 2007 nastal zlom a stav příjmů celní správy začal klesat. Jedná se o cca 5% pokles mezi lety 2008 a 2007. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2008 ze spotřebních daní byl ministerstvem financí stanoven na 142 mld. Kč. Skutečný výnos spotřební daně za rok 2008 činil 133 mld. Kč, coţ znamená, ţe CS splnila předpokládaný výnos pouze na 93,6 %.

Rovněţ v roce 2008 vidíme velký pokles příjmů celní správy u vnitrostátní spotřební daně z tabákových výrobků. Zde je pokles důsledkem zvýšení sazby spotřební daně u tabákových komodit k 1. 1. 2008. V návaznosti na tuto skutečnost, se totiţ jednotliví výrobci a dovozci cigaret a tabákových výrobků jiţ v průběhu roku 2007 masivně předzásobili těmito vybranými výrobky s niţší sazbou daně. V důsledku tohoto předzásobení byly například ještě v 9. měsíci roku 2008 nabízeny ve většině prodejních míst cigarety označené tabákovou nálepkou vzoru „E“ (tzn. sazbou daně platnou do 31. 12. 2007). Proto se tedy v roce 2008 dostal příjem celní správy v oblasti vnitrostátní spotřební daně z tabákových výrobků do záporných čísel. Příjmy CS ČR do státního rozpočtu (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

304 804,02

314 798,19

333 900,74

332 880,81

322 218,54

Z minerál. olejů

77 568 111,54

78 799 591,81

82 951 749,37

84 200 916,74

81 547 651,97

Z lihu a lihovin

5 761 596,94

6 793 213,09

7 107 092,33

7 055 900,19

6 918 387,03

Z piva

3 503 089,85

3 548 155,48

3 656 853,84

3 559 288,79

3 438 242,40

Z tabák. výrobků

1 044,36

3 799,38

15 929,24

-1 396,38

9 702,25

Z tabák. nálepek

25 426 339,15

32 238 606,78

46 981 524,92

37 501 246,42

37 699 863,72

Celkem

112 564 985,89

121 698 164,76

141 047 050,46

132 648 836,58

129 936 065,93

Vnitrostátní SPD Z vína

2005

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

26

Oficiální internetové stránky české celní správy, Statistiky, Dostupný z: http://www.celnisprava.cz

47

Poslední tabulka zobrazuje celkový příjem celní správy České republiky do státního rozpočtu v oblasti spotřebních daní. Spotřební daň z dovozu je ve srovnání s vnitrostátní spotřební daní na velice nízké úrovni. Můţeme tedy říci, ţe popsání předchozí podkapitoly (příjem vnitrostátní SPD) je vlastně téměř stejné jako by mohlo být zde. Ze statistického hlediska se totiţ jedná o velice malé rozdíly.

Příjmy CS ČR do státního rozpočtu (v tis. Kč) 2005

2006

2007

2008

2009

138 266,40

51 367,49

-33 151,66

37 622,25

69 507,79

Vnitrostátní SPD

112 564 985,89

121 698 164,76

141 047 050,46

132 648 836,58

129 936 065,93

SPD celkem

112 703 252,30

121 749 532,25

141 013 898,80

132 686 458,84

130 005 573,72

SPD z dovozu

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

5.4

Celková výše příjmů v letech 2005 - 2009

Poslední podkapitola se týká celkových příjmů Celní správy České republiky do státního rozpočtu. Jsou zde zahrnuty příjmy veškerého cla, daně z přidané hodnoty a všech druhů spotřební daně. Vzhledem k výši příjmů spotřebních daní, je toto srovnání ovlivněno nejvíce právě spotřebními daněmi, kde se podíl na celkových příjmech CS do státního rozpočtu pohybuje vysoko nad 95%.

Celková výše příjmů CS ČR do státního rozpočtu (v tis. Kč) 2005

2006

2007

2008

2009

CLO

1 248 117,71

1 218 118,94

1 435 734,15

2 203 711,60

1 396 814,42

DPH

3 471 910,34

389 256,95

540 633,39

250 602,05

148 314,50

SPD

112 703 252,30

121 749 532,25

141 013 898,80

132 686 458,84

130 005 573,72

Celkem

117 423 280,35

123 356 908,14

142 990 266,34

135 140 772,49

131 550 702,64

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

48

Za rok 2005 jsou podíly pouze jednou jinak neţ v ostatních letech. Zde totiţ byla jedinkrát odvedena daň z přidané hodnoty ve větší výši neţ odevzdané clo. V následujících letech je to právě naopak a v ještě větším rozdílu. Spotřební daň je ale vţdy na prvním místě.

Celkový podíl příjmů CS ČR do státního rozpočtu (v %) 2005

2006

2007

2008

2009

CLO

1,06

0,98

1,00

1,63

1,06

DPH

2,96

0,31

0,37

0,18

0,11

SPD

95,98

98,71

98,63

98,19

98,83

Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/default.aspx

49

Závěr Tématem mé bakalářské práce byly nepřímé daně a jejich výběr Celní správou České republiky po vstupu do Evropské unie. Obecně byly daně popsány jiţ mnohokrát, ale já jsem se snaţil popsat výběr a správu nepřímých daní celní správou. Ta totiţ jako jeden ze správců daně aţ tak známá není. Kaţdý z nás zná především finanční úřady, které se problematikou výběru a správy daní zabývají. Jenomţe nejen ony jsou tímto orgánem. Kromě celní správy je správcem daně také Ministerstvo financí České republiky, jiné správní úřady, obce a obecní úřady a soudy při správě poplatků. Ve své práci jsem popsal systém výběru nepřímých daní celní správou, a to nejen z důvodu, ţe jsem jejím zaměstnancem. A tato činnost je právě pro celní správu jednou z hlavních kompetencí. Zajišťuje také ale i správu nepřímých daní a cla při zahraničně obchodní činnosti. Jak právnických osob, tak i fyzických osob, které si právě například při cestě z dovolené dováţejí nejrůznější zboţí, které podléhá celní kontrole. Ve většině případů je ale tento dovoz v rámci limitu osvobozen od cla a daně. Pokud je ale limit překročen, celní správa vyměří a vybere tyto dávky a následně je odevzdává do státního rozpočtu. V omezeném mnoţství je povolen dovoz ze třetích zemí, co se týká obchodu uvnitř Evropské unie, tam je jedním ze základních práv volný pohyb zboţí. Proto tedy kaţdý z nás se svým způsobem účastní těchto zahraničně obchodních operací. Práce je zaměřena na popsání právě těchto činností a je situována na dobu po vstupu České republiky do Evropské unie. Po datu 1. 5. 2004 se totiţ změnilo spoustu okolností v oblasti obchodu, které se týkají kaţdého občana našeho státu a samozřejmě také většiny státních institucí. A tím nemyslím jen obchod uvnitř Společenství, ale i obchod se třetími zeměmi. Proto jsou také v závěru práce uvedeny výsledky příjmů celní správy do státního rozpočtu v oblasti nepřímých daní a cla. Tam je viditelný zcela jasný klesající trend výběru cla a daně z přidané hodnoty. Proč tomu tak je, jsem se snaţil vysvětlit v mé práci. Naopak je ze statistických přehledů zřejmé, ţe příjmy celní správy v oblasti spotřebních daní jsou na konstantní úrovni. Lze konstatovat, ţe stanovená obecná hypotéza, která předpokládala, ţe podíl daně z přidané hodnoty a podíl cla bude před vstupem do EU větší a hodnota vybraných spotřebních daní je větší po vstupu České republiky do EU, se v zásadě plně potvrdila. Proto mohu konstatovat, ţe přidělení správy spotřebních daní celní správě se jeví jako velmi dobrý krok. Stejně tak v ostatních, nově přidělených kompetencích, je znát vysoká odbornost pracovníků celní správy. 50

Závěrem bych chtěl poukázat na v poslední době hodně diskutované téma v souvislosti se změnami v celní správě. Je to totiţ chystané sloučení finančních úřadů a celní správy. Podle studie Světové banky, jeţ byla českými orgány poţádána o posouzení sloučení celní a daňové správy do nově vytvořeného finančního orgánu, plán vlády na sloučení nepřináší efektivní změnu, ale jen spojení obou institucí. Banka nicméně snahy české vlády o sjednocení zjednodušení správy veřejných peněz vítá. Úspěšnému sloučení daňové a celní správy musí podle Světové banky předcházet modernizace obou institucí a sníţení administrativní a byrokratické zátěţe. Proto si tedy myslím, ţe v danou chvíli a za daných podmínek v naší politické kultuře, je tento záměr velice vzdálený. Nemyslím si totiţ, ţe jak celní, tak i daňová správa jsou na toto avizované sloučení připraveny. Dalším důleţitým aspektem je, ţe v současnosti stále probíhající hospodářské krizi, se jistě jen tak nepodaří sehnat prostředky na avizovanou modernizaci obou správ. Proto je tedy dobře, ţe se celní správa s novými kompetencemi, které jak ukázalo posledních několik let, dokázala rychle sţít a vykonává jejich správu více neţ dobře.

51

Pouţitá literatura Bibliografie: 1. GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 2.vyd. Praha: Linde, 2006. 323 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN 80-7201-620-2 2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie – úvod do problematiky. 1.vyd. Praha: ASPI a.s., 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0. 3. MATOUŠEK, Pavel., SABELOVÁ, Lenka. Clo, Meritum, Praha: ASPI a.s., 2008. ISBN 978807357263 4. ŠELEŠOVSKÝ, Jan., JAHODA, Robert. Veřejné finance v ČR a EU. 1.vyd. Brno: ESF MU, 2004. 170 s. ISBN 80-210-3410-6.

Periodika: 5. BABIŠ, Jiří. „Správa DPH“. Clo - Douane: měsíčník Celní správy České republiky. 2005, Ročník 39, Praha: Vltava - Labe - Press. ISSN 0323-0023. 6. BABIŠ, Jiří. „Nepřímé daně při provádění zahraničně obchodní činnosti“. Clo Douane: měsíčník Celní správy České republiky. 2007, Ročník 41, Praha: Vltava Labe - Press. ISSN 0323-0023. 7. ČAPEK, Jiří. „Historie celnictví“. Clo - Douane: měsíčník Celní správy České republiky. 1999, Ročník 33, Praha: Vltava - Labe - Press. ISSN 0323-0023. 8. LESNEROVÁ, M. „O společné zemědělské politice“. Clo - Douane: měsíčník Celní správy České republiky. 2004, Ročník 38, Praha: Vltava - Labe - Press. ISSN 03230023. 9. NOSAL, Pavel. „CS a slučování pohledem expertů Světové banky“. Clo - Douane: měsíčník Celní správy České republiky. 2008, Ročník 42, Praha: Vltava - Labe Press. ISSN 0323-0023.

Zákony: 10. NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla 11. NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů 52

12. NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 13. NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství 14. NAŘÍZENÍ EP A RADY (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) 15. Směrnice č. 72/464/EEC ze dne 19. prosince 1972, o jiných neţ obratových daních, které se týkají spotřeby tabákových výrobků 16. Směrnice č. 79/32/EEC ze dne 18. prosince 1978, o jiných neţ obratových daních, které se týkají spotřeby tabákových výrobků 17. Směrnice č. 92/12/EEC ze dne 25. února 1992, o obecné úpravě, drţení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani 18. Směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. Listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty 19. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech 20. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 21. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí 22. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí 23. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 24. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů 25. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční 26. Zákon č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu 27. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 28. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích 29. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů 30. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 31. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 32. Zákon č.695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů 33. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů

53

Internetové stránky: 34. Česká daňová správa. „Uplatňování DPH na poskytování služeb po vstupu ČR do EU“.

[online].

c.2010,

[citace

2010-03-10].

Dostupné

z

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846B-52D76B62/cds/xsl/146.html?year=0 35. Daňový poradce. „Clo“. [online]. C. 2010, [citace 2010-03-10]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_021.HTM 36. Ec.europa.eu. „Evropská komise, Informace o právu společenství“. [online]. c.2010, [citace

2010-03-10].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/citizens/travelling/schengen-area/index.html 37. Oficiální internetové stránky české celní správy. „Statistiky, Výsledky celního a daňového

řízení.“

[online].

c.2010,

[citace

2010-03-10].

Dostupné

z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vysledky-celniho-a-danovehorizeni.aspx 38. Oficiální internetové stránky české celní správy. „O české CS“ [online]. c.2010, [citace

2010-03-10].

Dostupné

z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/o-

ceske-CS.aspx

Ostatní zdroje: 39. Zákon č. 100/2004 Sb. o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroţenými druhy, zákon o CITES. 40. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, přijatá v Ţenevě roku 1997.

54