UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií. ŠÁRKA SMOLKOVÁ V. ročník prezenční studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

ŠÁRKA SMOLKOVÁ V. ročník – prezenční studium

Obor: Učitelství pedagogiky a základů společenských věd pro střední školy

VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBYVATELI MĚSTA TŘINCE Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D.

OLOMOUC 2010 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů a literatury. V Nýdku dne 26. 3. 2008

………………………… Šárka Smolková 2

Ráda bych poděkovala Doc. PhDr. Jitce Skopalové, Ph.D. za odborné vedení, pomoc

a

čas,

který

mi

věnovala

při 3

zpracování

této

diplomové

práce.

Obsah ÚVOD.............................................................................................................................6 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............................................................................8 2 MĚSTO TŘINEC ..........................................................................................................10 2.1 Historie města...........................................................................................................10 2.2 Město Třinec v současnosti.......................................................................................11 2.2.1 Sociálně demografická analýza města...............................................................11 2.2.2 Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické aktivity..............................................14 2.2.3 Charakter osídlení ............................................................................................17 2.2.4 Charakteristika jednotlivých institucí ...............................................................18 2.3 Kriminality z pohledu Policie ČR ............................................................................23 2.3.1 Vývoj kriminality a trestná činnost v jednotlivých částech OOP Třinec............23 2.3.2 Struktura kriminality v Obvodním oddělení Policie ČR v Třinci.......................26 2.4 Shrnutí.....................................................................................................................29 3 PREVENCE KRIMINALITY .......................................................................................30 3.1 Teoretická východiska prevence kriminality ............................................................30 3.2 Prevence kriminality a občanská společnost.............................................................31 3.2.1 Systém včasné intervence ve městě Třinci........................................................32 3.3 Programy prevence kriminality realizované v Třinci ................................................33 3.3.1 Programy prevence kriminality realizované Policí ČR......................................34 3.3.2 Další preventivní činnost Policie ČR ................................................................35 3.4 Norsko – národní občanské hnutí „Noční ptáci“.......................................................36 3.5 Shrnutí.....................................................................................................................37 4 KRIMINALITY MLÁDEŽE .........................................................................................38 4.1 Výchozí terminologie...............................................................................................38 4.2 Škola z pohledu primární prevenc ............................................................................38 4.3 Školní metodik prevence..........................................................................................39 4.4 Shrnutí.....................................................................................................................41 5 ZJIŠTĚNÍ VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBYVATELI MĚSTA TŘINCE.................42 5.1 Zaměření práce ........................................................................................................42 5.2 Metodologie práce ...................................................................................................42 5.2.1 Popis zkoumaného souboru..............................................................................42 5.2.2 Použité metody ................................................................................................42 5.2.3 Organizace práce..............................................................................................43 5.2.4 Přehled použitých statistických testů, pojmů a jejich charakteristik ..................43 4

5.3 Výsledky práce ........................................................................................................44 5.3.1 Charakteristika výzkumného vzorku.................................................................44 5.3.2 Vztah respondentů k městu...............................................................................45 5.3.3 Percepce pocitu bezpečí dotazovanými jedinci .................................................48 5.3.4 Nebezpečné lokality v Třinci............................................................................53 5.3.5 Názor respondentů na skupiny ohrožující bezpečnost občanů města .................57 5.3.6 Hodnocení programů prevence kriminality.......................................................58 5.3.7 Opatření nutné pro bezpečnost občanů .............................................................60 5.3.8 Představa občanů o zajištění bezpečnosti v Třinci ............................................61 5.3.9 Osobní zkušenost respondentů s kriminalitou v Třinci......................................62 5.4 Shrnutí výsledků výzkumu.......................................................................................63 ZÁVĚR ............................................................................................................................66 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................68 SEZNAM PRAMENŮ .....................................................................................................69 SEZNAM PŘÍLOH ..........................................................................................................70

5

Úvod Kriminalita je patologický jev, který provází společnost již od samého počátku jejího vzniku. Jednou z ochran společnosti před trestnými činy je prevence. Je nutné si ale uvědomit, že pouze prevence tento problém nemůže vyřešit. Musí zde existovat také tresty pachatelům za to, že spáchali trestný čin. Občané nebývají spokojeni s bezpečnostním standardem a s prácí policie, která by jim měla zajistit bezpečnost. Úroveň bezpečnosti občanů má být taková, aby se alespoň v určité době a na určitém místě nemuseli bát o svůj život, zdraví, majetek. Cílem teoretické části diplomové práce bylo analyzovat sociální a demografické ukazatele a situaci ve městě Třinci z hlediska vývoje, struktury a prevence kriminality. Cílem praktické pak zjistit vnímání bezpečnosti občanů ve městě, zjistit, které negativní jevy jsou pro občany v Třinci nejvíce nebezpečné, identifikovat lokality města, které považují obyvatelé za nebezpečné, postihnout hodnocení činnosti Policie ČR v Třinci v rámci preventivních programů, zjistit vlastní zkušenosti občanů s trestnou činností a zpracovat návrhy občanů na preventivní opatření. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. V první vymezujeme základní používané pojmy. Následující kapitola je věnována samotnému městu Třinci, jeho historii a současnosti. Charakterizujeme město na základě statistických údajů a dále z pohledu Obvodního oddělení Policie České republiky Třinec. Třetí kapitola je zaměřena na prevenci kriminality jak z pohledu teoretického, tak z hlediska realizovaných preventivních programů v Třinci. Město Třinec má koncepci prevence kriminality na období 2009 – 2011 připravenou. Motivací pro výběr tohoto tématu pro mě byla skutečnost, že v dané koncepci chybí výzkum veřejného mínění. Ten je obsažen v této práci. Výsledky budou sloužit Komisi pro prevenci kriminality města Třince, jelikož je pro město důležité znát, co si občané myslí, co chtějí změnit. Dále mě také zajímalo, jak vypadá nabídka služeb zaměřená na prevenci sociálně patologických jevů ve městě. Preventivní program, který se realizuje na místní úrovni, je program Systém včasné intervence. Město Třinec je zapojeno do tohoto projektu, který se zaměřuje na rizikové a ohrožené děti. Za základ správného fungování považujeme spolupráci jednotlivých institucí, do kterých předně řadíme školy. Je to projekt, který umožňuje zrychlení komunikace, rychlé reagování na delikventní jednání a na podezření z trestné činnosti. Domníváme se, že Systém včasné intervence pomůže sjednotit roztříštěnost péče o děti a mladistvé, kteří jsou zneužíváni, týráni nebo jsou sami delikventy. Je důležité věnovat se

6

rozvoji oblasti prevence, jelikož je jednodušší delikventnímu chování předcházet, než ho posléze řešit. Ne vždy a v každé situaci může policie a ostatní orgány práva zajistit bezpečnostní standard a ještě obtížněji, nepřispěje-li k boji s kriminalitou svým aktivním přístupem sám občan. Proto tato kapitola také zahrnuje zkušenosti z Norska s programem „Noční ptáci“. Tento slibný program může posloužit jako zdroj inspirace při zavádění nových preventivních strategií a postupů ve městě Třinci. Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, dokument z roku 2007, doporučuje začlenit problematiku primární prevence sociálně patologických jevů do školního vzdělávacího programu a žádá po každém pedagogovi, aby dbal na komplexnost takového působení. Na preventivních programech na škole se podílejí kromě učitelů také nejrůznější externisté z řad psychologů, sociologů, lékařů, sociálních pracovníků nebo policistů. Jak pro školy, tak pro externí poskytovatele primární prevence existují v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který má stěžejní podíl na prevenci sociálně patologických jevů, určité dokumenty. Tuto problematiku předkládáme ve čtvrté kapitole. Výzkumné šetření, zařazené do páté kapitoly, je orientováno na identifikaci vnímání pocitu bezpečí obyvateli města Třince. Praktická část byla vypracována na základě dotazníkového šetření, které proběhlo v červenci a srpnu 2009. Kapitola zahrnuje zaměření práce, metodologii, organizaci a zjištěné výsledky. Jelikož je dobré znát před realizací preventivního programu názory občanů a v Třinci doposud proběhla jen anketa, která se týkala kamerového systému ve městě, budou výsledky sloužit Komisi prevenci kriminality v Třinci. Komise se pak může zaměřit na ty problémy, které považují občané za ohrožující. Při zpracování teoretické části jsme použili metodu nestandardizovaného rozhovoru a sekundární analýzy materiálů. Rozhovorem jsme získali informace z Městského úřadu v Třinci od paní Ing. Vladimíry Kacířové z odboru školství, kultury a tělovýchovy a Věry Majerové z oddělení sociálně – právní ochrany dětí. V části věnované nezaměstnanosti poskytujeme data od paní Elišky Mohelníkové. Data z policejních statistik a informace k programům prevence kriminality nám poskytl vedoucí Obvodního oddělení Policie ČR v Třinci npor. Mgr. Martin Sliž.

7

1 Vymezení základních pojmů I přesto, že základní pojmy související s kriminalitou patří do běžné, námi zcela známé a používané slovní zásoby, je pro porozumění této problematice nezbytné tyto pojmy jasně vymezit. Na začátku objasníme pojmy v názvu této práce. Za vnímání považujeme „v širším významu chápání situace“. (Hartl, Hartlová, 2000, s. 673) Pocit pak vymezuje „citové zabarvení vnímané skutečnosti v současnosti nebo minulosti“. (Hartl, Hartlová, 2000, s. 410) Bezpečí je „duševní klid pramenící z přesvědčení, že se nemusíme ničeho bát. Představuje jeden ze základních potřeb člověka, hlavní podmínku jeho duševního zdraví“. (Sillamy, 2001, s. 26) „Delikvence – obecné označení pro činnost porušující právní a sociální normy chování a způsobující společnosti nebo jedinci újmu. Obvykle se tímto pojmem rozumí protispolečenské chování v širším smyslu než kriminalita, tedy i to chování, které nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu nebo závadné chování osob, které nejsou vzhledem ke svému věku ještě trestně odpovědné.“ (Skopalová, 2000, s. 17) „Kriminalita (z lat. crimen – zločin) – výskyt trestného chování, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Pojem je vymezen platným trestním právem, které stanoví, jaké protispolečenské chování se vzhledem ke své nebezpečnosti považuje za trestné činy, případně za další kategorie deliktů stíhaných soudními orgány.“ (Skopalová, 2000, s. 16) Do násilné kriminality řadíme vraždy, loupeže, znásilnění, přepadení a znamenají přímou konfrontaci mezi pachateli a oběťmi. Kriminalita proti majetku zahrnuje loupeže (krádež bez konfrontace), krádeže automobilu, rozkrádání, kapsářství. (Jedlička a kol., 2004, s. 141) Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou (ÚZ, 2007). „Zločin představuje porušení norem kodifikovaných v právním řádu, který se opírá o moc a autoritu státu.“ (Jedlička, 2004, s. 140) Příčinami zločinnosti, jejími pachateli a prevencí se zabývá kriminologie. (Skopalová, 2000)

8

Do předmětu kriminologie řadíme také zkoumání obětí trestných činů. „Viktimologie – nauka o oběti trestného činu – je obvykle považována za součást kriminologie.“ (Novotný, Zapletal, 2008, s. 23) Při zkoumání bezpečnostní situace ve městě se nezaměřujeme pouze na kriminalitu, ale také na jiné sociálně patologické jevy, jako jsou alkoholismus, nealkoholová toxikománie, prostituce. Pojem „sociální patologie se používá již od 19. století pro sociálně nezdravé, nenormální, či obecně nežádoucí společenské jevy, včetně společensky nebezpečného deviantního chování, které bývá regulováno a kontrolováno především represivními opatřeními a sankcemi“. (Sborník přednášek pro školní metodiky protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů, 1998, s. 51)

V této kapitole jsme popsali nejzákladnější pojmy týkající se této práce. Abychom další důležité termíny nevytrhávali z kontextu budou definovány v následujících kapitolách přímo v textu.

9

2 Město Třinec V následujících kapitolách bude nastíněna historie města Třince a dále současná situace. Analyzuje sociálně demografickou situaci, obyvatelstvo podle odvětví ekonomické aktivity, charakter osídlení a aktivity jednotlivých institucí. Závěr kapitoly je zaměřen na problematiku kriminality z pohledu Policie České republiky.

2. 1 Historie města Obec Třinec vznikla ve 14. století, ale první zmínka o ní pochází z roku 1444. V té době patřila šlechtickým rodům, jedním z nich byli Gočálkovští, kteří ji počátkem 18. století prodali Jiřímu Leopoldu Beesovi. Brzy poté přešla ves do vlastnictví rodu St. Genius a v roce 1799. byla prodána těšínskému knížeti Albertovi. V roce 1847 ji pak získal kníže Albrecht. (Cichá, 2003, s. 130 – 131) Historie města je velmi úzce spjata se vznikem a rozvojem železáren. Řeka Olše se vzhledem k tehdejšímu dostatku vody, a tím i silnému průtoku mohla stát hlavním zdrojem energie pro budoucí plány majitelů. I ostatní příznivé faktory, jako výskyt vápence, stavebního kamene, hlíny pro pálení cihel, železné rudy a také dostatek pracovních sil, podpořily myšlenku založit zde železárnu. Výstavba prvního výrobního zařízení – dřevouhelné vysoké pece byla zahájena v roce 1836 a zprovozněna 1. dubna 1839. (Cichá a kol., 2001, s. 62 – 63) Jelikož obec neměla vlastní školu a třinecké děti musely navštěvovat školu v Konské a Horní Lištné, zřídily železárny první třineckou školu v roce 1851, tzv. utrakvistickou jednotřídku (polsko – německou). Ve druhé polovině 19. století se také objevují první počátky kulturní a osvětové činnosti. Mezi nejstarší spolky patří Hutnický orchestr, Třinecký mužský pěvecký sbor, Svaz krojovaných hutníků, kde většinu členů tvořili úředníci a místní inteligence takřka výlučně německé národnosti. Zásadní význam pro rozvoj železáren a tím i celé obce mělo vybudování Košicko – bohumínské železniční dráhy v letech 1869 – 1871, které bylo následováno rychlým rozvojem veřejných institucí. V roce 1877 byla zřízena četnická stanice a o rok později pošta. Pak následuje založení hřbitova pro katolíky i evangelíky. (Wawreczka, 1007, s. 6 – 7) 25. září 1928 požádalo zastupitelstvo obce vládu o povýšení Třince na město. Vláda tuto žádost dlouho neřešila, proto k její urgenci využili zástupci obce návštěvy prezidenta T. G. Masaryka. Ten navštívil Třinec 6. 7. 1930 a téhož roku se vláda rozhodla povýšit Třinec na město. Toto rozhodnutí vyšlo v platnost 1. 1. 1931. (Cichá, 2003, s. 132 – 133)

10

2. 2 Třinec v současnosti Třinec leží v jižní části Těšínského Slezska v blízkosti polských a slovenských hranic. Je téměř ze všech stran obklopen vrcholky Beskyd – půvabnými vrchy Javorového, Ostrého a Čantoryje. Město Třinec má 13 částí, správní obvod Třince, obce s pověřeným obecním úřadem a je vymezen územím 11 dalších obcí. Součástí města, které má rozlohu 8 551 ha, jsou dnes i katastry bývalých podhorských vesnic: Tyry, Karpentné, Oldřichovi, Nebor a Gutů. Na západní straně se rozkládá městská část Kanada. Podél železnice se nachází další městská část Konská. Původní vesnice zanikla a na jejím území jsou dnes železárny. Vedle Konské leží městská část Osůvky. K dalším částem patří dříve samostatné Lyžbice. Díky občanské a kulturní vybavenosti se právě tato oblast stala centrem města. Lyžbice hraničí s městskou částí Staré Město. Později vybudované sídliště Sosna je umístěno na svazích kopce Jahodná v katastru městské části Dolní Lištná. Vedlejší Horní Lištná a podhorská obec Kojkovice sousedí přímo s Polskou republikou. (Korbelářová, Žáček, 2001, s. 18)

2. 2. 1 Sociálně demografická analýza města V Třinci žije 38 953 obyvatel (k 1.3.2001). Ženy se podílí na celkovém počtu 51,2 % (abs. počet 19 933) a muži 48,8 % (abs. počet 19 020). Je druhým největším městem okresu Frýdek – Místek. (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Frýdek – Místek) Počet obyvatel Třince se dlouhodobě pohybuje nad hranicí 35 000. V posledních letech můžeme ale vidět pokles. V roce 2004 žilo ve městě 38 415 obyvatel, v roce 2008 jen 37 657. Je to způsobeno jak záporným přirozeným přírůstkem, tak negativní bilancí migrace. Od roku 2004 v každém dalším roce více lidí zemřelo, než se narodilo. Výjimku tvoří pouze rok 2008, kdy se narodilo 404 dětí a zemřelo 400 občanů. V každém roce se také více lidí odstěhovalo než přistěhovalo. (Viz. tabulka 1)

Tabulka 1 : Bilance obyvatel Třince rok 2004 2005 2006 2007 2008

Počet obyvatel celkem

narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

Celkový přírůstek i s migrací

38415 38218 37841 37746 37657

305 328 370 369 404

406 432 406 389 400

416 438 424 517 434

458 711 484 586 526

-197 -377 -95 -89 -88

(http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, 22.12.2009) 11

Tabulka 2 podává informace o struktuře obyvatelstva podle věku a pohlaví (k 1. 3. 2001). Ve věku do 14 let je v Třinci 6 599 obyvatel, ve věku 15 – 59 let je to 25 119 obyvatel a 7 236 občanů je starších 60 let.

Tabulka 2 : Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin obyvatelstvo celkem 38 953

V tom 0-14 6599

muži 12652

15-59 ženy 12467

celkem 25119

muži 2967

60 a více ženy 4268

celkem 7235

(Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001)

Od roku 2001, kdy spadalo do věkové kategorie 0 – 14 let 6 599 občanů, vidíme snížení počtu na 5 247 (k 31. 12. 2008). Obdobně je to také u věkové kategorie nad 60 let. Nárůst je patrný pouze u jedinců od 15 – 59 let (z počtu 25 119 na 26 312 ).

Tabulka 3 : Struktura obyvatelstva podle věku k 31. 12. 2008 obyvatelstvo celkem 37569

V tom 0-14 5237

muži 13238

15-59 ženy 13074

celkem 26312

muži 2350

60 a více ženy 3670

celkem 6020

(http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&r azeni=ta&pro_4382338=598810#pozn1, 22.12.2009)

Strukturu vzdělání znázorňuje tabulka 4. Více než 25 % obyvatel má základní vzdělání, je bez vzdělání nebo základní vzdělání neukončilo. 38, 4 % obyvatel má vzdělání bez maturity, vzdělání s maturitou dosáhlo přes 35 % obyvatel, z toho 10 % dosáhlo vzdělání ještě vyššího (vyšší odborné, vysokoškolské). Rozdíly ve vzdělání sledujeme v kategoriích pohlaví. Počet žen, které nedosáhly vyššího než základného vzdělání je dvakrát vyšší než počet mužů. Lze také pozorovat větší zastoupení mužů v kategorii dosaženého vyučení a vysokoškolského vzdělání. Počet žen, které dosáhly středního vzdělání s maturitou, je téměř podobný počtu mužů (viz. graf 1).

12

Tabulka 4 : Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno

Celkem abs. (n) relat. ( %) 32354 100 8225 25,4 12411 38,4 7984 1009 2417 124 184

Pohlaví

24,7 3,1 7,5 0,4 0,6

muži 15619 2508 7343

ženy 16735 5717 5068

3862 337 1426 33 110

4122 627 991 91 74

(Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Graf 1 : Obyvatelstvo podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání

Obyvatelstvo podle pohlaví a dosaženého vzdělání

Počet obyvatel

8000 7000

Pohlaví muži

6000

Pohlaví ženy

5000 4000 3000 2000 1000 0 zák

la d n

v yu

vys vy b ez ne šš í ok vz d zjiště o o ško db sm ía no ělá o rn lsk neu a SŠ ní a éa é be z t urit ko ou nás nče ma tav né tur bo i ty vé čen í

stře

dn í

(Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Ve složení obyvatelstva podle národnosti převládá národnost česká (28 974 obyvatel). 6 892 občanů se hlásí k polské národnosti, 1 468 ke slovenské a 518 k slezské. Do kategorie ostatní a nezjištěné spadá 832 občanů. Zbytek obyvatel se řadí k národnostem, jejichž podíl z celku je nižší než 1 % (moravská, romská, německá).


13

Graf 2 : Obyvatelstvo podle národnosti

Obyvatelstvo podle národnosti

česká slezská

4% 2% 18%

polská

1%

slovenská ostatní 75%

Z celkového počtu 38 953 obyvatel je v Třinci 23 564 věřících. Z toho se hlásí k Církvi římskokatolické 10 862, k Českobratrské církvi evangelické 465, k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi 324, k Pravoslavné církvi 63 a k Církvi československé husitské 60 občanů. Bez vyznání je pak 13 069 obyvatel. U 2 320 jedinců se nepodařilo tento údaj zjistit. (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001)

Po sociálně demografické analýze města se budeme věnovat ekonomickým ukazatelům a zaměstnanosti v Třinci.

2. 2. 2 Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické aktivity K 1. 3. 2001 bylo ve městě Třinci 18 908 pracujících. Z toho tvořili 10 387 muži a 8 521 ženy. Údaje potvrzují, že je Třinec průmyslovým městem. V průmyslovém odvětví pracuje 7 777 ekonomicky aktivních obyvatel, což činí přes 40 % . Průmysl zaměstnává 54,1 % mužů a 25,3 % žen. Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti se věnuje 2 201 obyvatel, kde ve velké míře převažují ženy (1 846) nad muži (355). Podobně je tomu také ve sféře obchodu a spotřebního zboží. Muži (1 049) často pracují v oblasti stavebnictví, zde jsou zastoupeni početněji než ženy (192). Další informace uvádí tabulka 5. Největším zaměstnavatelem jsou Třinecké železárny, které zaměstnávají přes 5 000 lidí. K významným dceřiným a přidruženým společnostem patří : Energetika Třinec, D5 14

Třinec, TŽ – strojírenská výroba, Slévárny Třinec, Refrasil Třinec, Třinecká projekce. (http://www.trinecko.cz/mesto/?id=prumysl, 22.12.2009)

Tabulka 5 : Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem Ekonom. aktivní celkem zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví obchod, spotřební zboží pohostinství, ubytování doprava, pošty peněžnictví, pojištění práce v oblasti veřejná správa, obrana školství, zdravotnictví ostatní služby nezjištěné odvětví

18908 302 7777 1241 2038 715 910 180 806 675 2201 893 1170

V tom muži ženy 10387 8521 171 131 5619 2158 1049 192 638 1400 210 505 585 325 63 117 355 451 438 237 355 1846 327 566 577 593

Struktura v % celkem muži ženy 100 100 100 1,6 1,6 1,5 41,1 54,1 25,3 6,6 10,1 2,3 10,8 6,1 16,4 3,8 2,0 5,9 4,8 5,6 3,8 1,0 0,6 1,4 4,3 3,4 5,3 3,6 4,2 2,8 11,6 3,4 5,3 4,7 3,1 6,6 6,2 5,6 7,0

(Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Nezaměstnanost Nezaměstnanost můžeme považovat za jeden z faktorů, které mohou ovlivňovat míru kriminality ve městě, a proto ji řadíme mezi negativní jevy. Většina informací týkající se nezaměstnanosti jsou bohužel za celý okres nebo region. I přesto se ale některé informace pouze o městě Třinci podařilo získat. Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regiónů: FrýdeckoMístecko, Třinecko a Frýdlantsko. Region Třinecko zahrnoval k 31.12.2008 22 obcí a 2 města. Celkem tato obec zaobírá cca 79 000 obyvatel, což je asi 38 % celkového počtu obyvatel v okrese. Významným prvkem regionu je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Nejnižší míru nezaměstnanosti k 31.12.2008 vykazoval region Třinecko (5,9 %). S porovnáním k 31.12.2007 se nezaměstnanost snížila o 2,4 %.

15

Tabulka 6 : Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ve srovnání s okresem

Okres Frýdek-Místek Frýdecko-Místecko Třinecko Frýdlantsko

31.12.2007 MN (%) UoZ 7,9 9017 8,3 4804 8,3 3268 8,5 945

MN (%) 5,9 6,4 5,9 6,7

UoZ 6814 3738 2331 745

(http://portal.mpsv.cz/sz/local/fm_info/fm_politika_zam/soubory/Situace_na_trhu_prace_2 008.pdf, 23.12.2009) Z údajů, které nám poskytl UP ve Frýdku-Místku můžeme vidět, do roku 2008, snižující se tendenci počtu nezaměstnaných. V roce 2005 činila míra nezaměstnanosti 12,52 % , v červnu 2007 vykazovala 8,2 % a v prosinci 2008 jen 5,8 %. V průběhu roku 2009 docházelo ke zvyšování míry nezaměstnanosti, k 31.10.2009 bylo v evidenci UP 1 628 uchazečů o zaměstnání. V tabulce 6 je zobrazený vývoj nezaměstnanosti pro město Třinec.

Tabulka 6 : Vývoj nezaměstnanosti v městě Třinci datum 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2006 30.6.2007 31.12.2007 30.6.2008 31.12.2008 30.6.2009 31.10.2009

počet nezaměstnaných 2488 2275 2107 1823 1627 1135 1172 1669 1628

míra nezaměstnanosti (%) 12,52 11,48 10,6 9,2 8,2 5,7 5,8 9,4 9,6

(Mohelníková, UP Frýdek-Místek, 24.11.2009)

Nelze přesně uvést, která věková kategorie uchazečů o zaměstnání je ve městě největší. Obecně lze ale říci, že nejvíce uchazečů je ve věkové kategorii 20 – 24 let a dále 50 – 54 let, 55 – 59 let (viz. tabulka 7).

16

Tabulka 7 : Věková kategorie uchazečů o zaměstnání v Třinci 30.6.2006 31.12.2006 30.6.2007 31.12.2007 30.6.2008 31.12.2008 30.6.2009 31.10.2009 do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60 a více celkem

73 340 289 236 231 229 260 316 258 43

91 289 251 200 216 212 231 294 270 53

75 198 183 178 162 195 207 298 260 67

72 154 177 179 150 159 172 260 245 59

40 103 102 123 103 118 132 178 189 47

56 147 120 127 125 109 122 183 140 43

65 218 181 202 176 153 170 182 222 100

86 235 168 190 161 154 168 185 203 78

2275

2107

1823

1627

1135

1172

1669

1628

(Mohelníková, UP Frýdek-Místek, 24.11.2009)

2. 2. 3 Charakter osídlení Z posledního sčítání lidu, domů a bytů se v Třinci nachází 4 310 obydlených domů, z toho 3 482 je domů rodinných. Obytných bytů je 14 354, z toho 9 799 je v bytových domech. Průměrné stáří bytů je 44 let, rodinných domů 38 let (viz. tabulka 8). U bytů, které jsou průběžně renovovány, problém není vidět. V Třinci ale existují lokality, ke nejsou domy dostatečně udržované. Jde o byty nižších kategorií v městské části Dolní Lištná – Folvark, Borek. Jedná se o jednopodlažní domy s více bytovými jednotkami a dále činžovní domy, bez zavedené teplé vody, sociálního zařízení, které je venku společné více bytům. Žijí zde obyvatelé s nižší životní úrovní. Pozorujeme tady vyšší míru nezaměstnanosti i nižší úroveň vzdělání. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009)

Tabulka 8 : Trvale obydlené byty a domy podle stáří domu Domy celkem Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty

v tom rodinné domy 3482 4504

4310 14354

bytové domy 785 9799


17

2. 2. 4 Charakteristika jednotlivých institucí Aktivity orgánů státní správy V následujícím textu budou popsány činnosti orgánů státní správy, kterými jsou Policie ČR, Městský úřad Třinec a Úřad práce, pobočka Třinec.

Policie České republiky, obvodní oddělení Třinec (dále jen OOP Třinec) Úlohou policistů je chránit bezpečnost a majetek obyvatel v jednom z největších tzv. pracovních rajónů ve frýdecko – místeckém okrese. Ten se rozkládá od obce Nýdku a končí za hranicí obce Ropice. Policisté pod vedením policejního praktika pana npor. Bc. M. Nogola a zástupců plní svou práci na základě těchto cílů: -

chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti,

-

prosazovat zákonnost,

-

chránit práva a svobody jedinců,

-

působit preventivně proti trestné a protiprávní činnosti,

-

usilovat o důvěru a podporu veřejnosti. OOP Třinec dále realizuje přednáškovou

činnost na základních a

středních

školách, je účastníkem při pořádání akce města – Den se záchranným integrovaným systémem. Spolupracuje se strážníky Městské policie Třinec při výkonu pořádkové služby, mimořádných sportovních, kulturních a dopravních situacích. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009)

Městský úřad Třinec (dále jen MěÚ) V rámci odborů k tomu zřízených vykonává MěÚ Třinec přenesenou působnost. V oblasti prevence sociálně patologických jevů se jedná o práci odborů sociálních věcí a vnitřních věcí. Důležité pro nás je oddělení sociálně – právní ochrany dětí. Na tomto oddělení pracuje 9 zaměstnanců, z toho 2 kurátoři pro mládež. Ti pracují zejména s dětmi do 18-ti let, které mají výchovné problémy, dopouští se trestné činnosti nebo přestupků. (http://www.trinecko.cz/svaz/Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/S třednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%20%202012.pdf, 2.2.2010)

18

V rámci samostatné působnosti: -

zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času ohrožených skupin dětí, včetně

dětí vyhledávající

styky

s osobami

požívajícími

návykové

látky

nebo páchající trestnou činnost, -

ve správním obvodu spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, se zdravotnickými zařízeními, školami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty,

-

sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí, věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní,

-

zajišťuje péči dětem, které se ocitly bez péče přiměřené jejich věku. V rámci přenesené působnosti:

-

provádí terénní sociální šetření v rodinách, a to v rámci zákona o sociálně – právní ochraně dětí,

-

pomáhá rodičům při řešení výchovných a jiných problémů, poskytuje rodičům poradenství,

-

podává návrhy soudu na omezení, zbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti, na nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,

-

sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů za účelem náhradní rodinné péče aj. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009, s. 67 – 68)

Z tabulky 9 vyplývá, že se celkový počet spisů v letech 2005 – 2008 téměř nezměnil, přesto došlo u kurátorů pro mládež k nárůstu počtu řešených případů. Velký skok mezi rokem 2006 – 2007, 2008 je způsobený zejména zvýšeným počtem dětí s výchovnými problémy. Došlo také ke zvýšení snahy kurátorů o předcházení závažným sociálně – patologickým jevům tím, že se budou důsledně zabývat i méně závažnými výchovnými problémy. Orgán sociálně právní ochrany dětí začal např. spolupracovat s Policií ČR a Městskou policií Třinec při vyhledávání nezletilých a mladistvých osob požívajících alkoholické nápoje. (http://www.trinecko.cz/svaz/Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/S třednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%20%202012.pdf, 1.2.2010)

19

Tabulka 9 : Sociálně – právní ochrana dětí Sociálně-právní ochrana dětí evidovaný počet spisů ke konci roku počet klientů kurátora pro mládež počet dětí nad jejichž výchovou byl stanoven dohled počet dětí v ústavní výchově počet dětí ve výkon trestu/vazby

2005 2243 107 63 17 3

2006 2281 103 50 26 1

2007 2261 170 49 20 1

2008 2208 164 30 27 0

(http://www.trinecko.cz/svaz/Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/S třednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%20%202012.pdf, 2.2.2010) Ve sledovaných letech vzrůstal počet dětí s výchovnými problémy, ale v roce 2008 můžeme vidět snížení počtu případů na 28. V roce 2007 bylo evidováno nejvíce spáchaných přestupků. Trestná činnost je podobná v letech 2005, 2007 a 2008, v roce 2006 byla výrazně nižší (více tabulka 10).

Tabulka 10 : Kurátoři pro mládež Případy, kterými se zabývali kurátoři trestná činnost přestupky výchovné problémy

2005 45 15 41

2006 24 15 72

2007 44 23 83

2008 41 11 28

(http://www.trinecko.cz/svaz/Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/ Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%2 0-%202012.pdf, 2.2.2010)

Aktivity orgánů samosprávy Důležité jsou také činnosti jednotlivých institucí, které zřizuje město. Více informací podává níže uvedený text.

Město Třinec Od roku 1991 zřizuje město městskou policii, která je obsazena 39 strážníky včetně ředitele jednoho administrativního pracovníka. Od roku 2007 je také zřizovatelem školského zařízení pro volnočasové aktivity dětí a mládeže – Dům dětí a mládeže. Ten nabízí přibližně 100 zájmových kroužků v oblasti estetiky, techniky, tělovýchovy pro všechny věkové kategorie. Prázdninová činnost je zaměřena na konání letních táborů.

20

Město je od roku 1991 zřizovatelem městské knihovny. Tak kromě knihovnické činnosti organizuje soutěže, přednáškovou činnost, hry apod. Dále město zřizuje deset základních škol. Na každé škole je zřízena funkce výchovného

poradce,

metodika

prevence

nebo

školního

psychologa.

(http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) V rámci příspěvkové organizace města Třince je zřízen denní stacionář PAPRSEK, který navštěvují děti se zdravotním a kombinovaným postižením od 1 do 15 let věku a denní stacionář RADOST pro děti a osoby s mentálním postižením od 10 do 40 let. Dále pak azylový dům pro matky s dětmi, které jsou v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Seniorům a plně invalidním občanům nabízí sociální a zdravotnické služby Domov pro seniory Sosna, Dům s pečovatelskou službou Oldřichovice. Klub pro seniory a osoby se zdravotním postižením zabezpečuje kulturní a společenské využití volného času. Pořádá šachové, kulečníkové turnaje, besedy, přednášky, nabízí možnost využívání počítačů, internetu. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009)

Aktivity dalších institucí Nesmíme zapomenout také na činnosti jiných zřizovatelů. Řadíme zde Moravskoslezský kraj a nestátní neziskové organizace.

Moravskoslezský kraj Na území města Třince zřizuje pedagogicko – psychologickou poradnu pro děti a mládež. Zabývá se dětmi od 3 let, diagnostikou poruch, mentálního vývoje, šetřením školních zralostí, následnou péčí o děti se speciálními poruchami učení a chování, terapiemi. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Moravskoslezský kraj je zřizovatelem šestiletého a čtyřletého Gymnázia Třinec, Základní umělecké školy.

Jiní zřizovatelé Zřizovatelem Církevní základní školy je Slezská církev evangelická augsburského vyznání v Českém Těšíně. Na území města se nachází Soukromá Třinecká obchodní akademie a hotelová škola, Soukromá střední škola Třinec a Soukromá základní umělecká škola TUTTI MUSIC. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009)

21

Aktivity nestátních neziskových organizací Oblast sportu, kultury a turistiky Ve městě můžeme nalézt širokou škálu sportovního využití pro děti, mládež i dospělé, kterou považujeme za preventivní prvek proti vzniku kriminality. Organizace podílející se na této činnosti jsou HC Oceláři Třinec, Fotbal Třinec, Tělovýchovná jednotka Třineckých železáren, SK FbC Třinec (florbal), Sportovní střelecký klub Třinec, Hokejbal club Třinec, SK OB BETA Třinec (orientační běh), Tenis Club Třinec, Beskydský golfový klub. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Mezi organizace, které rozvíjejí činnost v oblasti tábornictví, turistiky, sportovních, kulturních aktivit, patří Sbor dobrovolných hasičů, JUNÁK (svaz skautů a skautek), Turistický oddíl mládeže TOM, Royal Rangers, Polský kulturně osvětový svaz – PZKO, Dům dětí a mládeže Třinec, Řecká obec Třinec, Farní sbor Slezské církve evangelické, Klub českých turistů. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) K potlačení patologických jevů přispívá kultura a kulturní dění. K organizacím, které se podílejí na zapojování dětí a mládeže do kulturního dění v Třinci řadíme Taneční klub Elán Třinec, Country Zpravodaj Ahoj, Klub kultury, Institut EuroSchola, Regionální obec Slovákov v Třinci. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009)

Oblast sociální prevence Slezská diakonie – církevní právnická osoba provozuje na území města denní centrum a noclehárnu BETHEL Třinec, která je určena pro muže, občany starších 18 let, bez přístřeší, vracející se z výkonu trestu, z léčeben, dlouhodobě nezaměstnané, neplatiče nájemného, osoby se závislostmi. Zřizuje také poradnu ELIPS poskytující poradenství pro oběti domácího násilí, týrání a zneužívání a středisko pro osoby s duševním onemocnění JORDÁN. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Občanské sdružení Kofoedovu školu mohou navštěvovat lidé bez zaměstnání, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci (invalidní důchodci, rodiče na rodičovské dovolené, nezaměstnaní evidováni na úřadu práce. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Kvalifikační a personální agentura bezúplatně poskytuje lidem bez zaměstnání a zájemcům o zaměstnání poradenství, vzdělávání zaměřené na počítačové dovednosti, výuku cizích jazyků apod. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Občanské sdružení Poradna pro ženy a dívky pomáhá ženám v obtížných životních situacích vzniklých nejen těhotenstvím, nastávajícím matkám v tísni, poskytuje přípravu

22

k porodu, preventivní přednášky na základních školách. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Občanské sdružení Klub BUNKR a BUNKŘÍK jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve věku od 7 do 20 let. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Občanské sdružení KARAVANA je zaměřeno na děti ze slabších sociálních rodin, z rozvrácených rodin. Hlavní činností jsou prožitkové programy využívající techniky diskuze, hry, hudby, příběhu. Pořádá přednášky, besedy, koncerty. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009)

Po této kapitole bude následovat část zaměřená na kriminalitu v Třinci z pohledu Policie ČR, Obvodního oddělení Třinec.

2. 3 Kriminalita z pohledu Policie ČR Působnost Obvodního oddělení Policie České republiky Třinec (dále jen OOP Třinec) je na územním obvodě, do něhož patří obce Karpentná, Košařiska, Milíkov, Nebory, Nýdek, Bystřice nad Olší, Guty, Horní Lištná, Dolní Lištná, Oldřichovice, Ropice, Tyra, Vendryně. Část okolní obcí spadá do katastru města Třince, v ostatních obcích dochází ke kriminalitě jen zřídka, můžeme následující informace stáhnout na město Třinec. Informace byly zjišťovány v průběhu roku 2009, proto jsou v jednotlivých subkapitolách uvedeny v tabulkách

informace do roku 2008.

Vycházeli jsme

ze statistických údajů, které nám poskytl vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky Třinec npor. Mgr. Martin Sliž.

2. 3. 1 Vývoj kriminality a trestná činnost v jednotlivých částech OOP Třinec Největšího

počtu

nápadů

trestné

činnosti

zaznamenáváme

v roce

2006

(874 případů). Následující rok vidíme snížení na absolutní počet 792. Bohužel v roce 2008 došlo opět ke zvýšení nápadů na počet 835. Děti se podílely na páchání trestné činnosti nejvíce v roce 2006 (absolutní počet 14) a stejně tak i mladiství (26). U nezletilých bylo minimum zjištěno v roce 2005 a následně v roce 2008. Naopak u mladistvých to byl rok 2007. Více tabulka 11, graf 3.

23

Tabulka 11 : Vývoj kriminality v OOP Třinec v letech 2005 - 2008 Rok 2005 2006 2007 2008

Celkem 847 874 792 835

recidivisté 277 285 180 190

nezletilí 1-14 4 14 12 6

mladiství 15-17 25 26 15 22

(Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009)

Graf 3 : Podíl recidivistů, dětí a mladistvých na kriminalitě v OOP Třinec Podíl recidivistů, dětí a mladistvých na kriminalitě v OOP Třinec

nápad

1000 800

Celkem

600

recidivisté nezletilí 1-14

400

mladiství 15-17

200 0 2005

2006

2007

2008

rok


Město Třinec se podílí na celkové trestné činnosti v okrese přibližně 17 %. V roce 2005 a 2006 byla celková kriminalita v OOP Třinec stanovena na 20 %. V roce 2007 klesla na 16 %, ale rok 2008 je charakterizován opět zvyšujícím se počtem trestných činů. Více uvádí tabulka 11.

Tabulka 12 : Podíl OOP Třinec na celkové kriminalitě v okrese Frýdek - Místek Celková kriminalita Okres F-M OOP Třinec %

2005 4211 847 20,11

2006 4384 874 19,94

2007 4893 792 16,19

2008 4934 835 16,92


Trestnou činnost v jednotlivých částech OOP Třinec, v roce 2007 a 2008, zaznamenává tabulka 12. V obou letech vykazuje největší míru kriminality městská část Lyžbice. V roce 2008 došlo ke snížení trestných činů oproti roku 2007 o 19 případů. Na druhém místě je Staré Město, u kterého můžeme zase sledovat v roce 2008 zvýšení 24

trestných činů z 207 na 213 případů. Je žalostné, že v obou městských částech nebylo objasněno ani 50 % z celkového nápadu. Dále je to Dolní Lištná, Oldřichovice, Kanada a Konská. Nejméně trestných činů bylo spácháno na Osůvkách, v roce 2007 jeden případ a v roce 2008 žádný a v Horní Lištné, kde byl v obou letech zaznamenán jeden trestný čin.

Tabulka 13 : Trestná činnost v částech OOP Třinec část města Staré Město Lyžbice Dolní Lištná Horní Lištná Kojkovice Oldřichovice Karpentná Tyra Guty Kanada Nebory Konská Osůvky

nápad 207 291 44 1 3 29 7 3 6 22 16 17 1

2007 objasněno 85 133 22 1 2 8 5 1 2 10 4 9 1

% 41 46 50 100 67 28 71 33 50 45 25 53 100

nápad 213 272 58 1 5 45 4 3 5 25 9 25 0

2008 objasněno 74 123 34 0 3 14 1 1 3 11 2 14 0

% 35 45 59 0 60 31 25 33 60 44 22 56 0


Největší míra objasněnosti nastala v roce 2006, kdy činila 53,2 %. Téměř polovina trestných činů byla objasněna v roce 2005. Pouhých 352 spáchaných trestných činů z celkového počtu 835 bylo objasněno v roce 2008, což činí 42,6 %. (tabulka 14)

Tabulka 14 : Objasněnost trestných činů v OOP Třinec rok 2005 2006 2007 2008

nápad 847 874 792 835

objasněnost 419 465 381 352

% 49,5 53,2 48,1 42,6


Následující subkapitola pojednává o struktuře kriminality v Třinci v jednotlivých letech, zaměřuje se také na strukturu trestných činů dětí a mladistvých.

25

2. 3. 2 Struktura kriminality v OOP Třinec V OOP Třinec ve velké míře převažují ve všech letech trestné činy majetkové. Nejvíce dominovaly v roce 2005 (téměř 65 %), v roce 2006 a 2008 to bylo 55 %, v roce 2007 pak 49 %. V roce 2005 a 2006 jsou na druhém místě hospodářské trestné činy (11,1 % a 14,4 %). V roce 2007, 2008 to byly zbývající trestné činy, které se pohybovaly kolem 20 %. Násilné činy se ve zmiňovaných letech vyskytovaly téměř vyrovnaně v rozmezí od 7,4 % do 9,7 % a stejně tomu bylo u trestných skutků mravnostních, které nedosahují 1 %.

Tabulka 15 : Struktura kriminality v OOP Třinec v letech 2005 – 2006 2005 násilné trestné činy mravnostní TČ majetkové TČ ostatní TČ zbývající TČ hospodářské TČ Celkem TČ

73 5 545 75 55 94 847

2006 % 76 8,7 6 0,7 488 55,8 91 10,4 87 10 126 14,4 874 100

% 8,6 0,6 64,3 8,6 6,5 11,1 100

2007 % 77 9,7 5 0,6 386 48,7 54 6,8 182 23 88 11,1 793 100

2008 % 7,4 0,8 55,2 7 21,4 8,2 100

62 7 461 58 179 68 835


U struktury trestné činnosti dětí a mládeže také převládají majetkové trestné činy. U nezletilých můžeme vidět snižující se kriminalitu v roce 2008 (6 případů) a podobně je tomu u mladistvých (22 trestných činů). V minulých letech převládaly krádeže prosté nad krádežemi vloupáním, v roce 2008 už je to u mladistvých opačně, sledujeme 5 krádeží vloupáním a pouze 1 krádež prostou. Více tabulka 16.

Tabulka 16 : Struktura kriminality dětí a mládež v OOP Třinec v letech 2005 – 2006 Násilné trestné činy celkem

2005 2006 2007 2008

73 76 77 62

děti

mladiství 15-17

1 0 3 3

2 3 2 4

Mravnostní TČ celkem

5 6 5 7

26

Majetkové TČ

děti

mladiství 10-17

celkem

děti

mladiství 15-17

0 0 0 0

1 0 0 0

545 488 386 461

2 10 7 2

21 10 8 7

Nezletilí 1 – 14 let Celková kriminalita dětí Krádeže prosté Krádeže vloupáním Majetkové činy celkem Mladiství 15 -17 let Celková kriminalita dětí Krádeže prosté Krádeže vloupáním Majetkové činy celkem

2005 4 1 1 2 2005 25 19 2 21

2006 14 3 6 10 2006 26 6 3 10

2007 12 3 3 7 2007 15 3 3 8

2008 6 1 0 2 2008 22 1 5 7


V roce 2008 bylo zaznamenáno 167 krádeží vloupáním, tedy nejvíce za zjišťovaná léta. U krádeží prostých se naopak absolutní četnost v letech 2007 a 2008 snížila, přibližně na 240 případů. 58krát byl zaznamenán trestný čin krádeže věci z auta (nejméně za sledované roky), 45krát krádeže v jiných objektech a 33krát krádeže jízdních kol (taktéž nejméně). Tabulka 17 popisuje tuto problematiku.

Tabulka 17 : Struktura majetkové kriminality v OOP Třinec v letech 2005 – 2008 Nápad trestné činnosti krádeže vloupáním do obchodů krádeže vloupáním do výkladních skříní krádeže vloupáním do restaurací krádeže vloupáním do škol k. vloupáním do chat soukromých osob krádeže vloupáním do bytů krádeže vloupáním do rodinných domů krádeže vloupáním do ostatních objektů krádeže vloupáním celkem krádeže kapesní krádeže jiné na osobách krádeže motor. vozidel dvoustopých krádeže věcí z aut krádeže jízdních kol krádeže v bytech krádeže v jiných objektech krádeže ostatní krádeže prosté celkem podvod zpronevěra poškozování cizí věci majetkové činy celkem

2005 18 1 35 5 7 13 4 54 157 19 13 26 102 45 20 51 32 332 24 5 27 545

(Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) 27

2006 9 1 6 9 4 6 13 54 111 16 11 19 117 36 20 46 29 318 19 8 32 488

2007 5 0 8 0 7 17 17 45 103 14 13 17 64 50 9 43 16 238 13 3 21 386

2008 20 1 18 2 13 21 13 72 167 19 21 18 58 33 15 45 26 249 15 5 21 461

V rámci ostatní kriminality převládalo v letech 2005 a 2006 maření výkonu úředního rozhodnutí. Ve zbývajících dvou letech docházelo v tomto případě k ústupu a do popředí se dostala nedovolená výroba a držení psychotropních látek, jedů. V roce 2008 dosáhly ze zbývající kriminality největší četnosti dopravní nehody, dále zanedbání povinné výživy, ohrožení pod vlivem alkoholu. Můžeme si všimnout postupného narůstání silničních dopravních nehod v daných letech. Situaci zaznamenávají tabulky 18, 19.

Tabulka 18 : Ostatní kriminalita v OOP Třinec v letech 2005 - 2008 výtržnictví sprejerství nedovol. výroba a držení psych.látek a jedů šíření toxikomanie maření výkonu úředního rozhodnutí překupnictví a přechov.-podílnictví

2005 13 2 10 0 43 1

2006 27 16 8 0 30 1

2007 8 8 18 0 11 3

2008 5 16 18 0 5 4

2007 41 47 36 182

2008 50 31 35 179


Tabulka 19 : Zbývající kriminalita v OOP Třinec v letech 2005 – 2008 dopravní nehody - silniční ohrožení pod vlivem návykových l. - opilství zanedbání povinné výživy zbývající kriminalita celkem

2005 16 3 28 55

2006 32 14 20 87


Z důvodu zvyšující se nedovolené výroby a držení psychotropních látek jsme se zaměřili také na drogovou problematiku (viz. tabulka 20). V roce 2007 bylo zaznamenáno 18 nápadů, z toho 14 bylo objasněno a nepodíleli se na nich děti, pouze 1 mladistvý. V roce 2008 byl stejný počet nápadů, ale již zde byl 1 případ nezletilého a 3 případy mladistvých.

28

Tabulka 20 : Nedovolená výroba a distribuce drog 2005 10 7 0 0

nápad objasněnost nezletilí 1-14 mladiství 15-17

2006 8 8 1 4

2007 18 14 0 1

2008 18 16 1 3


2. 4 Shrnutí Druhá kapitola byla zaměřena na samotné město Třinec, které leží v jižní části Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 37 500 obyvatel, kdy ženy převažují nad muži. Tento počet se ale každým rokem snižuje. Většina občanů je v produktivním věku, nejmenší kategorii tvoří děti do 14 let, které jsou mírně převyšovány osobami staršími 60 let. Více než 25 % obyvatel má základní nebo je bez vzdělání a pouze 10 % má vzdělání vysokoškolské. Můžeme zde sledovat velké rozdíly v kategoriích pohlaví. V Třinci převládá národnost česká, která je následována národností polskou a slovenskou. Zhruba 50 % občanů je ekonomicky aktivních, z toho mají muži převahu nad ženami. V posledních letech docházelo ke snižování míry nezaměstnanosti, v roce 2009 ale opět docházelo ke zvyšování až na 9, 6 % (k 31.10.2009) a největší počet uchazečů spadal do věkové kategorie 20 – 24 let. Z hlediska charakteru osídlení převažují bytové domy nad rodinnými. Kapitola seznámila také s aktivitami jednotlivých institucí státní správy, samosprávy a jejich služeb ve městě, podala informace o možnostech trávení volného času. Do kapitoly byla zahrnuta také část věnována kriminalitě z pohledu Policie ČR. Třinecko se podílí na celkové trestné činnosti v okrese přibližně 17 %. Nejvyšší míru kriminality pak vykazovala městská část Lyžbice, Staré Město, Dolní Lištná, Oldřichovice. Mohli jsme sledovat velkou převahu majetkových trestných činů a zde pak krádeží prostých nad krádežemi vloupáním. Celá tato kapitola slouží jako podklad pro část praktickou. Můžeme totiž srovnat názory občanů města Třince s informacemi zjištěnými Českým statistickým úřadem (ČSÚ), Policí ČR a Úřadem práce (ÚP).

Jelikož stále roste význam preventivní strategie kontroly kriminality, proto zde zařazujeme následující kapitolu věnovanou prevenci kriminality.

29

3 Prevence kriminality Kapitola se dále dělí na dílčí subkapitoly. Po objasnění teoretických východisek uvádíme informace týkající se problematiky prevence a občanské společnosti, komise prevence kriminality a programu Systému včasné intervence. Následně předkládáme programy prevence kriminality připravované jak samotnou Policií ČR, tak ve spolupráci s ostatními institucemi.

3. 1 Teoretická východiska prevence kriminality Prevenci kriminality můžeme chápat jako „pokus eliminovat trestnou činnost ještě před jejím započetí nebo před jejím pokračováním“. (Zapletal, 2008, s. 8) Preventivní aktivity třídíme podle obsahového zaměření na prevenci sociální, situační a viktimologickou. Podle okruhu adresátů preventivních aktivit pak rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciární. (Novotný, Zapletal a kol., 2008, s. 184) Sociální prevence směřuje k sociálním příčinám zločinnosti. Zahrnují ji aktivity ovlivňující proces socializace a integrace jedince, aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za důležité příčiny páchání trestné činnosti. (Zapletal, 2008, s. 13) Situační prevence je založena na odstraňování kriminogenních situací, na omezení příležitostí, které vedou ke spáchání trestných činů a na zvyšování rizika dopadení pro pachatele. (Novotný, Zapletal a kol., 2008, s. 191) Vychází z přísloví „příležitost dělá zloděje“. Z něj vychází deset podprincipů příležitosti k trestné činnosti: 1) „Příležitosti jsou jednou z příčin všech trestných činů 2) Příležitosti k trestné činnosti jsou vysoce specifické 3) Příležitosti k trestné činnosti se soustřeďují v určitých lokalitách a časech 4) Příležitosti k trestné činnosti vycházejí z každodenního pohybu aktivit 5) Jeden typ trestné činnosti vytváří příležitosti pro další 6) Některé produkty nabízejí lákavější příležitosti k trestné činnosti 7) Společenské a technické změny vyvolávají nové příležitosti 8) Prevenci kriminality lze provádět omezováním příležitostí 9) Omezení příležitostí obvykle nevede k přesunu trestné činnosti 10) Zacílené omezení příležitostí může vést k rozsáhlejšímu snížení kriminality.“

(Felson, Clarke, 2003, s. 18) Viktimologická prevence je orientována na potenciální a skutečné oběti trestných činů. Těžiště této prevence se soustředí na různé formy osvěty, jak se vyhýbat 30

nebezpečným situacím. Zahrnujeme zde také výcvikové kurzy psychologické i fyzické sebeobrany. (Novotný, Zapletal, 1993) Primární prevence je zaměřena na veškeré obyvatelstvo, společnost a její instituce. Nejvíce s uplatňuje v oblasti prevence sociální. Je založena na optimalizaci životních podmínek, řadí se tady výchovné, vzdělávací, poradenské i osvětové aktivity zaměřené na celou společnost a zvláštní pozornost je věnována pozitivnímu ovlivňování dětí a mládeže. (Zapletal, 2008, s. 25) Sekundární prevence je orientována na kriminálně rizikové jedince a skupiny. Těžištěm jsou činnosti poraden, linek důvěry, výchovných poradců na školách apod. (Zapletal, 2008, s. 26) Terciární prevence předpokládá, že již došlo ke spáchání trestného činu, objektem jsou jedinci narušení, včetně recidivistů a dále osoby, které se v minulosti staly oběťmi trestných činů. (Zapletal, 2008, s. 26)

V prevenci kriminality hraje velkou roli občanská společnost, její hodnoty, mezilidské vztahy, soudržnost. Proto ji bude věnována následující subkapitola.

3. 2 Prevence kriminality a občanská společnost Občanská společnost je složena z různých společenství jako jsou města, obce, kluby, církve, školy atd. V České republice můžeme sledovat aktivní činnosti řady města vesnic, městské či obecní zastupitelstvo se rozhodne věnovat se rozvoji kriminální prevence, v rámci konkursního řízení si vybere manažera programu a založí Komisi pro prevenci kriminality. (Novotný, Zapletal, 2008, s. 204 – 206) Také Město Třinec má zřízenou při městském úřadu Komisi pro prevenci kriminality. Členové komise byli vybráni na základě doporučení Ministerstva vnitra ČR. Tvoří ji zástupci Policie ČR, Probační a mediační služby, Preventivní informační skupina, zástupci vedení města, sociálně – právní ochrany dětí, zástupce oboru školství, zástupce bezpečnostní rady města a další. Hlavní prioritou je dosažení většího bezpečí ve městě. Mezi dílčí cíle, které k tomu povedou si vytýčila: snížení míry kriminality na území města, předcházení páchání trestných činů, zvýšení informovanosti veřejnosti, preventivní působení

na

potenciálně

ohrožené

skupiny

a

doplnění

chybějících

služeb.

(http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Preventivní činnosti byly rozděleny do čtyř oblastí. Situační prevence obnáší rozšíření městského kamerového dohlížejícího systému. Sociální prevence je zaměřena

31

na děti, školní mládež, pedagogy. Třetí oblast je věnována informování občanů všech věkových kategorií, počínaje dětmi, konče seniory. (http://www.trinecko.cz, 22.12.2009/) Aby byl program prevence ve městě správně realizován, nesmí se podceňovat přípravná etapa, která v sobě nese shromáždění informací a jejich analýzu. Musí se zaměřit na

analýzu kriminality,

výzkum

veřejného

mínění,

sociální a

demografickou

charakteristiku města, přehled místních institucí. (Novotný, Zapletal, 2008, s. 207) Město Třinec již má takovou koncepci prevence kriminality na období 2009 – 2010 připravenou. Chybí v ní pouze výzkum veřejného mínění, který je obsažen v této práci. Výsledky budou sloužit Komisi pro prevenci kriminality města Třince, jelikož je pro město důležité znát, co si občané myslí, co chtějí změnit apod.

Preventivní program, který se realizuje na místní úrovni, je program Systém včasné intervence. Jelikož je město Třinec do tohoto programu zapojeno, uvádíme jeho popis v následující subkapitole.

3. 2. 1 Systém včasné intervence ve městě Třinci Systém včasné intervence (dále jen SVI) je způsob práce s ohroženými a rizikovými dětmi a jejich rodinami za pomoci kvalitní komunikace sociálních, zdravotních a školských orgánů, Policie ČR, městské policie a nestátních organizací zabývajících se prevencí kriminality a sociálně – právní ochranou dětí a mládeže. Smlouvu o zapojení do SVI podepsali v únoru 2009 na třinecké radnici zástupci města, policie a justice. „Snahou je pomoci počítačového propojení výše uvedených institucí urychlit a zefektivnit veškeré metody i postupy práce. Cílem je předcházet delikventnímu jednání. Proto je důležité, aby se do systému zapojily i školy, pediatři a vkládali tam co nejvíce informací, které vytvoří určitý obraz. Ten může pomoci lidem, kteří s dětmi následně pracují nebo už řeší nějakou situaci,“ vysvětlil Tomáš Václavík, vedoucí územního odboru služby kriminální policie a vyšetřování Frýdek – Místek. (Třinecký Hutník, 2009) Mezi primární cíl SVI v Třinci řadíme pozitivní změnu situace nebo chování dítěte prostřednictvím: -

efektivní a rychlé práce s dítětem a jeho rodinou,

-

včasné pomoci dětem opakovaně se dostávajícím do sítě orgánů sociálně – právní ochrany dětí nebo činných v trestním řízení a jejich rodinám,

-

sanace rodiny (dítě zůstává v rodině, prvním cílem pomoci je stabilizovat rodinu se všemi jejími členy, neodebírat dítě, zasáhnout včas a správnými prostředky), 32

-

péče o děti dopouštějící se útěku ze zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,

-

ochrany ohrožených dětí,

-

podpory rodin. (Majerová, oddělení sociálně – právní ochrany dětí, 10.2.2010) Sekundárním cílem ve městě je zkvalitňování systému péče o rizikové a ohrožené

děti v lokalitě včetně realizace příslušných preventivních opatření prostřednictvím koordinované spolupráce mezi institucemi a specialisty – Policie ČR, soudy, kurátoři pro mládež aj. (Majerová, oddělení sociálně – právní ochrany dětí, 10.2.2010) Cílovou skupinou jsou všechny děti, u kterých dochází ke kumulaci závažných výchovných problémů (záškoláctví, šikana, drogy, alkohol, tuláctví apod.) a jejich rodiny, děti ohrožené zanedbáváním péče, týráním, zneužíváním, děti s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, na útěku se zařízení, děti, které se dopustily protiprávního jednání, oběti protiprávního jednání nebo svědci (do dovršení 18 let věku). Projekt SVI v Třinci byl členěn do čtyř fází, přípravné, realizační, zkušební a provozní. Start ostrého provozu započal lednem 2010. Byl vytvořen Tým pro mládež, jehož činnost kontroluje Řídící výbor. Hlavní subjekty systému mají ze zákona oprávnění nakládat s údaji systému SVI a jsou to Oddělení sociálně – právní ochrany dětí Odboru sociálních věcí, pracoviště Třinec, Okresní soud Frýdek – Místek, Okresní státní zastupitelství

Frýdek –

Místek,

Probační

a

mediační

služba

ČR,

pracoviště

Frýdek – Místek, Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje územního odboru vnější služby a územního odboru služby kriminální policie a vyšetřování Frýdek – Místek. Spolupracující subjekty mají do informačního systému přístup jen formou hlášení. Zde patří Městská policie Třinec, Úřad práce Frýdek – Místek, pobočka Třinec, třinecká nemocnice, základní a mateřské školy a další zdravotnická zařízení. (Majerová, oddělení sociálně – právní ochrany dětí, 10.2.2010)

Následující subkapitola bude věnována programům prevence kriminality, které byly realizovány v Třinci Policií ČR.

3. 3 Programy prevence kriminality realizované v Třinci Policejní preventivní činnosti zajišťují především preventivní informační skupiny (dále jen PIS). PIS jsou policejními pracovišti na úrovních okresních a městských ředitelství, jejichž vedoucími bývají tiskoví mluvčí. Jejich činnost se soustředí na spolupráci s místními orgány veřejné správy při přípravě a vlastní realizaci

33

preventivních

opatření,

dále

na

poradenskou

a

informační

službu

veřejnosti

a na komunikaci se sdělovacími prostředky. (Zoubková, 2002).

3. 3. 1 Programy prevence kriminality realizované Policií ČR Policie ČR od roku 2007 v rámci místního oddělení v Třinci zřídila skupinu PIS, která provádí přednáškovou činnost. Preventivní specialisté na OOP Třinec jsou pprap. Branná Libuše a pprap. Motyka Vojtěch. (Sliž, Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Preventivní činnost je cíleně zaměřená na konkrétní zájmové skupiny:

Předškolní věk, Mladší školní věk V roce 2009 bylo zvoleno téma Bezpečnost na cestách: jak se mám chovat jako chodec v silničním provozu (ukázněnost chodce, základní dopravní značky, užití reflexních doplňků za snížené viditelnosti apod.), povinnosti cyklisty ( povinnost ochranné přilby, užití správné strany silnice, upozornění na nebezpečnost lokalit se zvýšeným provozem v rámci bezpečnosti silničního provozu), policie a BESIP (jaké úkoly policie plní v rámci útvaru BESIP – bezpečnost silničního provozu). Témata byla realizována po celý rok 2009 v mateřských a základních školách v teritoriu OOP Třinec. (Sliž, Policie ČR, Třinec, 31.8.2009)

Starší školní věk Pro starší školní věk bylo vybráno téma Hazardní hry, šikana a záškoláctví: co jsou hazardní hry a jak mě mohou ovlivnit, co je šikana, záškoláctví a co o nich vím. Realizace byla naplánovaná opět na celý rok 2009 v mateřských a základních školách. (Sliž, Policie ČR, Třinec, 31.8.2009)

Střední školy Na začátek školního roku 2009/2010 byla připravena témata Divácké násilí na sportovních stadionech, Omamné a psychotropní látky v rámci problematiky z pohledu policejní praxe. (Sliž, Policie ČR, Třinec, 31.8.2009)

Senioři V průběhu roku 2009 byly zvoleny činnosti v rámci projektu (NE)Bezpečný věk: jak se chránit před okradením, jak předcházet riziku přepadení, jak se vyhnout podvodu, zabezpečit majetek a jak se chovat v silničním provozu.

34

V březnu 2009 byly povedeny besedy v domovech pro seniory v Nýdku, Bystřici nad Olší a Vendryni, v závěru roku 2009 připravována další setkání se seniory v lokalitách teritoria OOP Třinec. (Sliž, Policie ČR, Třinec, 31.8.2009)

3. 3. 2 Další preventivní činnost PČR Ve spolupráci s Městským úřadem Třinec (dále jen MěÚ) – Odbor dopravy, je prováděno školení začínajících řidičů v rámci BESIP- celoroční působnost (vyjímaje měsíců červenec a srpen). Ve spolupráci se studenty Gymnázia Třinec v měsíci červnu 2009 byla provedena akce zaměřená na krádeže věcí z motorových vozidel, tedy negativní dopady zanechávání věcí ve vozidlech. V první polovině roku 2009 se prováděly ukázky výcviku a užití služebního psa, další policejní techniky a to pro žáky základních škol v teritoriu OOP Třinec. V rámci prezentace zdejšího útvaru OOP Třinec, byli pozváni žáci základní školy v Oldřichovicích na OOP Třinec, kde proběhla prezentace činnosti zdejšího útvaru. Ve spolupráci s žáky 1. ZŠ Třinec a policisty OOP Třinec realizována celostátní akce Jezdíme s úsměvem, kdy se přímo žáci seznamovali a také účastnili silničních kontrol s daným úkolem. Ve spolupráci s Odborem vnější služby PČR Frýdek-Místek a zdejšího útvaru OOP Třinec, byla realizována výstava zaměřená na drogovou problematiku, která se konala v Třinci v kulturním domu Trisia a to od 14. do18. června 2009. V rámci vytváření dalších preventivních akcí, jsou navazovány kontakty na všechny typy organizací, zabývajících se volnočasovou aktivitou dětí a mládeže – účast na letošní Bambiriádě 2009. Byla navázána spolupráce s občanským sdružením Karavana Třinec a to v oblasti výskytu šikany. Dne 6.6.2009 proběhl den IZS (integrovaný záchranný systém). (Sliž, Policie ČR, Třinec, 31.8.2009)

Ve dnech 18. – 25. dubna 2005 se konal kongres ONS o prevenci kriminality a trestní justici v thajském Bangkoku. Konal se zde Workshop o strategiích a osvědčené praxi v oblasti prevence městské kriminality a ohrožené mládeže. (Prevence městské kriminality a ohrožená mládež, 2006, str. 8)

35

Následující subkapitola je věnována preventivním aktivitám národního občanského hnutí „Noční ptáci“ v Norsku. Tento projekt může být zdrojem inspirace pro další činnost.

3. 4 Norsko – národní občanské hnutí „Noční ptáci“ V severských zemích, jako v mnohých jiných, je mezi mladými lidmi běžné o víkendu vyrazit do společnosti a konzumovat velké množství alkoholu. To často vede k výtržnostem, kriminalitě a násilí vlivem alkoholu. Tato skutečnost způsobuje růst strachu z násilí u občanů. Policie nemá dostatek příslušníků, aby jejich bezpečnost zajistila, proto zůstávají raději doma. Cílem programu je snížit výskyt trestné činnosti, násilí a projevů intoxikace ve městech a na vesnicích, zvýšit povědomí o násilí a roli, kterou může veřejnost hrát v oblasti prevence kriminality. „Noční ptáci“ (Natteravnene), založení původně ve Švédsku na konci osmdesátých let, jsou národní občanské hnutí, jejichž snahou je předcházet kriminalitě a násilí. Norská organizace, založená v roce 1993, získává ke spolupráci dospělé občany, kteří o víkendu v noci dobrovolně hlídkují na ulicích s cílem předcházet kriminalitě, včetně konzumace drog a alkoholu, mezi dětmi a mládeží. Přítomnost „Nočních ptáků“ na ulicích také pomáhá zvyšovat pocit veřejné bezpečnosti. Cílem je vytvořit bezpečné prostředí a donutit mladé lidi, aby je v případě problémů kontaktovali. „Noční ptáci“ jsou oblečeni do žlutých vest a procházejí čtvrti ve skupinách po třech. „Noční ptáci“ absolvují výcvik a kursy k rozmanité problematice, jako jsou drogy, psychologie mládeže, policejní činnost a první pomoc. Dobrovolníci nezasahují v nebezpečných situacích, ale pouze je sledují, poskytují informace a v případě problémů komunikují s policií. V roce 1995 působilo v Norsku 9 skupin „Nočních ptáků“, které sdružovaly přibližně 1000 dobrovolníků. V roce 2005 se hnutí rozrostlo na 300 000 dobrovolníků, kteří hlídkují ve 450 různých oblastech po celé zemi. Několik evropských zemí přijalo norský model „Nočních ptáků“. V Dánsku působí 156 skupin, ve Švédsku 230 skupin a podobné skupiny působí i na Faerských ostrovech, ve Špicberkách, na Slovensku, v Alicante a na Kanárských ostrovech ve Španělsku. Hlavním norským sponzorem a partnerem je pojišťovna Vesta, soukromá pojišťovací společnost, která poskytuje technickou i finanční pomoc. Uvedený projekt je dobrým příkladem spolupráce soukromého a veřejného sektoru v oblasti prevence kriminality.

36

Policejní zprávy uvádějí, že míra víkendové kriminality se snížila až o 88 %, s průměrným poklesem kriminality přes 50 %. (Prevence městské kriminality a ohrožená mládež, 2006, str. 65 – 67) Při zpracování jsme vycházeli z publikace Prevence městské kriminality a ohrožená mládež. Překlad do češtiny pořídila agentura Pylon Praha, 2006.

3. 5 Shrnutí Třetí kapitola byla zaměřena na prevenci kriminality i jiných sociálně patologických jevů. Podala teoretický přehled k této problematice, informace o Systému včasné intervence až po konkrétní programy realizované samotnou Policií ČR v Obvodním oddělení Třinec a dále ve spolupráci s ostatními institucemi. Do této kapitoly jsme zařadili také zkušenost z

preventivní činnosti v Norsku, která může být inspirací pro další

preventivní programy ve městě Třinci.

Jelikož je preventivní činnost ve městě Třinci směřována hlavně k dětem a školní mládeži, budeme se v této práci věnovat také kriminalitě mládeže.

37

4 Kriminalita mládeže V následujících subkapitolách objasníme termíny spojované s touto problematikou, zaměříme se na školní prostřední, konkrétně minimální preventivní programy a práci školních metodiků prevence.

4. 1 Výchozí terminologie „Zákon č. 218/2003 sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů definuje termín mládež jako děti mladší a mladiství. Mladistvý je pak ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku“. (Novotný, Zapletal, 2008, str. 452) Děti předškolního, mladšího školního a staršího školního věku mohou spáchat pouze tzv. „čin jinak trestný“, který není trestným činem z důvodu nízkého věku pachatele. Hranice mezi mladšíma a starším věkem je přibližně stanovena na období jedenácti až dvanácti let. Jestliže dítě, které dovršilo 12 let a je mladší než 15 let, spáchá čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, ukládá soud ochrannou výchovu. (Novotný, Zapletal, 2008, str. 453) Důležitým pojmem je také „mladý dospělý“. Jsou to osoby, které dosáhly 18 let, ale dosud nejsou starší 24 let. (Novotný, Zapletal, 2008, str. 453)

4. 2 Škola z pohledu primární prevence Pro školy existují v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který má stěžejní podíl na prevenci sociálně patologických jevů, určité dokumenty. Ne vždy je ale jejich obsah jednoznačný a naplňování v praxi jednoduché. Většinu z nich lze nalézt na jeho stránkách: http://www.msmt.cz. V následujícím textu se pokusíme shrnout nejdůležitější z nich. Mezi významné dokumenty především patří Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2009 – 2012. Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, dokument z roku 2007, doporučuje začlenit problematiku primární prevence sociálně patologických jevů do školního vzdělávacího programu jako přirozenou součást školní výuky a žádá po každém pedagogovi, aby dbal na komplexnost takového působení.

38

Definuje Minimální preventivní program jako „konkrétní dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Minimální preventivní program je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce s žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Minimální preventivní program je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole České školní inspekce, je průběžně vyhodnocován a písemné vyhodnocení účinnosti jeho realizace za školní rok je součástí výroční zprávy o činnosti školy“. (http://www.msmt.cz/dokumenty/2007-11-1, 3.2.2010) Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2009 – 2012 představuje stěžejní dokument pro oblast prevence. První oddíl vyhodnocuje předchozí koncepci z let 2005 – 2008. Druhý oddíl je věnován cílovým skupinám primární prevence, mezi které řadíme děti a mládež, pedagogické pracovníky, rodiče a veřejnost. Třetí oddíl vymezuje pojmy primární a sekundární prevence a čtvrtý je zaměřena na organizační systém primární prevence v České republice. Pátý oddíl je zaměřen na cíle strategie, mezi které patří: -

spolupráce na meziresortní a mezinárodní úrovni v oblasti primární prevence rizikových projevů chování mládeže,

-

podpora vzdělávání a rozvoje vzdělávacích programů v oblasti prevence,

-

navýšení objemu finančních prostředků v oblasti preventivních aktivit,

-

funkční informační systém pro realizaci preventivního působení aj.

(http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/MB_38_2009_61_Strategie_prevence_RP Ch_2009_2012.pdf, 1.3.2010)

4. 3 Školní metodik prevence Činnosti školního metodika prevence upravuje příloha č. 3/II Vyhlášky MŠMT č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Školní metodik prevence má podle ní vykonávat činnosti metodické a koordinační: -

tvorba a kontrola realizace preventivního programu,

-

participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci negativních jevů,

-

vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů,

39

-

kontaktování odborného pracoviště a účastnění se na intervenci a následující péči v případě výskytu sociálně patologického jevu,

-

vedení písemných záznamů, které dokládají jeho činnost aj. Významné jsou informační činnosti školního metodika prevence:

-

prezentace výsledků preventivní práce školy,

-

zjišťování a předávání odborných informací o problematice sociálně patologických jevů, o nabídce programů,

-

vedení databáze o spolupracovnících škol pro tuto oblast. Nesmíme zapomenout také na činnosti poradenské:

-

vyhledávání žáků s rizikem nebo projevy patologického jednání, poskytnutí poradenských služeb žákům i rodičům,

-

spolupráce s třídními učiteli a příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami učení apod.

(http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb-1, 3.2.2010) Na základních a středních školách v Třinci je zřízena funkce školních metodiků prevence. Vzdělávání je zabezpečováno Krajským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informačním centrem v Novém Jičíně. Studijní program je

zaměřen

na

získání

vědomostí

a

dovedností,

které

se

projeví

ve schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie, adiktologie a výstupu z nejnovějších výzkumů v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Absolvent získá osvědčení po obhajobě závěrečné práce a ústní zkoušce před závěrečnou komisí. (Kacířová, Odbor školství, kultury a tělovýchovy, Třinec, 3.2.2010)

MŠMT považuje za problém prevence na školách zajištění pracovních podmínek pro školní metodiky prevence. Dibitanzl ve své diplomové práci uvádí základní problémy, se kterými se můžeme u školního metodika prevence setkat: -

funkci metodika prevence často vykonává výchovný poradce,

-

výchovný poradce má ze zákona snížený pracovní úvazek ve výuce v závislosti na počtu žáků. Metodika prevence se ale tato úleva netýká,

-

často se stává, že ředitel školy na tuto pracovní pozici dosadí čerstvého absolventa vysoké školy nebo naopak pedagoga v důchodovém věku,

-

metodik prevence bývá do své funkce dosazován direktivně,

-

měsíční odměna pro metodiky prevence, kteří splňují kvalifikační předpoklady vyplývající z vyhlášky MŠMT č. 317/2005 Sb. § 9 písm. c), může dosahovat 1 – 2 tis.Kč, 40

-

většina metodiků vykonává svou práci zcela zadarmo nebo dostává za svou činnost navíc maximálně 200 Kč měsíčně,

-

velká

část

škol a

metodiků

prevence

nespolupracuje

s pedagogicko

–

psychologickými poradnami a obává se pustit i běžné informace o minimálním preventivním programu ven. (Dibitanzl, 2007)

4. 4 Shrnutí Čtvrtá kapitola byla věnována problematice kriminality mládeže z hlediska školního prostředí. Podala informace o základních termínech, minimálním preventivním programu, který zpracovává na jeden školní rok školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky. Na základních a středních školách v Třinci jsou zřízeny funkce školních metodiků prevence, jejich vzdělávání zajišťuje Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum v Novém Jičíně. Nastíněny byly také problémy, týkající se školních metodiků prevence, které se stále vyskytují na řadě školách v ČR.

41

5 Zjištění vnímání pocitu bezpečí obyvateli města Třince 5. 1 Zaměření práce Hlavním cílem šetření bylo zjistit názory občanů na bezpečnostní situaci ve městě Třinci. Dále zjistit, které negativní jevy jsou pro občany v Třinci nebezpečné, identifikovat lokality města, které obyvatelé považují za nebezpečné, postihnout hodnocení činnosti Policie ČR v Třinci v rámci preventivních programů, zjistit vlastní zkušenosti občanů s trestnou činností a zpracovat návrhy občanů na preventivní opatření. Nebyly zde formulovány hypotézy, jelikož se jedná o veřejné mínění občanů.

5. 2 Metodologie práce 5. 2. 1 Popis zkoumaného souboru Zkoumaný soubor tvořili obyvatelé města Třince starších osmnácti let. Respondentům byla skrze kabelovou televizi vysvětlena podstata dotazníkového šetření. Vybíraly se náhodné panelové domy, kde byli jedinci oslovováni přímo ve svých bytech. Dále se respondenty stávali zaměstnanci podniků, nemocnic, pacienti. Informace od mladších obyvatel jsme získali přes studenty místního gymnázia a soukromé střední hotelové školy. Setkali jsem se ovšem i s neochotou občanů, výběr souboru byl tak dán také zájmem dotazník vyplnit. Způsob sběru dat bude blíže popsán v podkapitole Organizace páce.

5. 2. 2 Použité metody Metoda je založena na systému pravidel a principů, jež určují třídy možných operací, vedoucí od výchozích podmínek k dosažení stanoveného cíle. (Schneider, Koudelka, 1993, s. 10) V praktické části jsme použili metodu terénního šetření, která sloužila k získání potřebných informací, metodu matematicko statistickou, kdy získané informace zpracovala firma CASH, spol. s.r.o. Olomouc pomocí 1. a 2. třídění dat a dále metodu logické analýzy, jež byla podkladem pro formulaci závěrů. K získávání informací jsme využili techniku dotazníku s 57 znaky (viz. příloha). Šetření bylo jednorázové, anonymní, což zaručuje kvalitnější výpovědi respondentů. V dotazníku byly použity následující typy otázek (Schneider, Koudelka, 1993, s. 33 – 40): 1) Otevřená otázka – dotazovaný má možnost, aby se vyjádřil vlastními slovy k danému problému.

42

2) Uzavřená otázka – respondentovi dávají určitý výčet odpovědí. Mezi nejčastější typy uzavřených otázek zahrnujeme otázky dichotomické (možnost dvou vzájemně se vylučujících odpovědí: ano – ne), polytomické, výběrové (uvedeno několik možných odpovědí, ze kterých si respondent vybere tu nejbližší), polytomické, výčtové (možnost výběru více variant). 3) Polozavřené otázky – k uvedeným alternativám přiřazena možnost „jiná odpověď“, kdy tázaný odpoví vlastními slovy v případě, že mu dané odpovědi nevyhovují.

5. 2. 3 Organizace práce Příprava dotazníku proběhla v květnu – červnu 2009. Spolupracovali jsme s Městským úřadem v Třinci, který umožnil 300 výtisků dotazníků a zajistil vysílání na kabelové televizi pro občany, s cílem informovat je o začínajícím šetření. Samotné vyplňování dotazníku respondenty probíhalo v průběhu měsíců červenec – srpen 2009. Zaměstnanci městského úřadu odboru informatiky umístili v tomto období dotazník také na internetové stránky města, kde ho měli návštěvníci možnost anonymně vyplnit. Dotazování studentů čtvrtých ročníků bylo provedeno v různých vyučovacích hodinách, kdy jsme představili a vysvětlili důvod naší návštěvy u nich. Poté jim byly sděleny pokyny k vyplnění dotazníku. Vyplňování dotazníku nebylo časově limitované, námi odhadnutá a vypozorovaná doba potřebná k vyplnění je 15 minut. Stejným způsobem jsme pracovali také s ostatními občany města. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány firmou CASH, spol. s.r.o. Olomouc a formulovány závěry.

5. 2. 4 Přehled použitých statistických testů, pojmů a jejich charakteristik Dosažená data se zpracovávala na úrovni prvního třídění (údaje zpracovány do souhrnných výsledků vyjádřených absolutními a relativními četnostmi) a druhého třídění (rozdělení jednotlivých skupin dotazovaných na podskupiny, které mají shodný znak). V rámci třídění 1. stupně se hodnotil V – koeficient, který slouží k porovnání obsahové hodnoty jednotlivých jevů. Užívá se tam, kde jsou uzavřené možnosti odpovědí (např. ano, nevím, ne) a kdy tyto odpovědi mají lichý počet (např. velmi dobře, dobře, jak kdy, spíše špatně, špatně). Hodnoty se pohybují v rozmezí od +1 do -1 a lze je vyjádřit následujícím hodnocením: 0,00 až 0,19 nízké pozitivní (negativní), 0,20 až 0,39 střední pozitivní (negativní), 0,40 až 0,59 silné pozitivní (negativní), 0,60 až l,00 velmi silné pozitivní hodnocení (negativní). 43

Naší snahou bylo určit míru pravděpodobnosti, díky níž budeme tvrdit, že dosažená distribuce hodnot je nenáhodná. Stanovili jsme si tzv. 5 % hladinu významnosti. Chápeme ji jako hranici, která odpovídá takovému rozložení, jenž se ukázalo v našem pokusu jen 5x ze 100 opakování, nebo méněkrát. Takové rozložení se vyskytne v pokusu náhodně tak zřídka, že objeví-li se, můžeme s pravděpodobností (95%) předpokládat, že není náhodné. Ke zjištění hladiny statistické významnosti pro určité tvrzení byl použitý tzv. test Chí-kvadrátu. Tímto testem ověřujeme, zda četnosti získané zkoumáním sociální reality, se významně odlišují od četností teoretických, které odpovídají určené nulové hypotéze. Nulovou hypotézu chápeme jako předpoklad, že mezi sledovanými jevy není žádný významný vztah. V případě odmítnutí nulové hypotézy přijímáme hypotézu alternativní, tedy předpoklad, že mezi zkoumanými jevy je významný vztah. Ve statistických tabulkách nalézáme kritickou hodnotu testovacích kritéria (Chí²). Naše vypočítaná hodnota byla vždy srovnána s hodnotou tabulkovou. Jestliže byla větší než tabulková, nulovou hypotézu jsme odmítli a konstatovali, že mezi sledovanými jevy existuje významný vztah a opačně. Jelikož nás test Chí-kvadrátu neinformuje o síle závislosti mezi jevy, posuzovali jsme ji podle normalizovaného koeficientu kontingence Cnorm. Nabývá hodnot v intervalu od 0 do +1 , kde platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím je vyšší stupeň závislosti mezi zkoumanými jevy. Interpretace Cnorm: do 1,5

nízká závislost

0,16 – 0,25

střední

0,26 – 0,50

vysoká

0,51 a více

velmi vysoká

Při zpracování výše uvedeného textu jsme čerpali z publikace Úvod do základů sociologických výzkumů (Schneider, Koudelka, 1993, s. 104 -107)

5. 3 Výsledky práce Otázky v dotazníku jsme rozdělili do následujících devíti skupin.

5. 3. 1 Charakteristika výzkumného vzorku Průzkumu se zúčastnilo celkem 468 respondentů. Z toho bylo 239 mužů (51,18%) a 228 žen (48,82%). Své pohlaví neuvedl 1 respondent.

44

Rozložení výzkumného vzorku z hlediska věku: Věk respondentů 18-28 let 29-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70 a více let celkem

abs.č. (n) 188 107 65 57 37 13 467

rel.č. (%) 40,26 22,91 13,92 12,21 7,92 2,78 100,00

Z věkového rozložení respondentů můžeme soudit nerovnoměrnost. Nejvíce se podařilo oslovit občany ve věku 18-28 let. Naopak obyvatelé ve věku 70 a více let neměli zájem dotazník vyplnit, vstříc vyšlo pouze 13 obyvatel. Vzdělanostní struktura výzkumného vzorku: vzdělanostní skupina základní střední bez maturity (vyučení) střední s maturitou (vyučení s maturitou, SOŠ,gymnázium) pomaturitní (VOŠ, Bc.) úplné vysokoškolské Celkem (n)

abs.č. (n) 92 87 196 39 53 467

rel.č. (%) 19,7 18,63 41,97 8,35 11,45 100,00

Většina respondentů měla vzdělání středoškolské (60,6 %); z toho středoškolské vzdělání s maturitou tvoří 41,97 % a bez maturity 18,63 % respondentů. Vysokoškolské vzdělání dosáhla pětina dotázaných občanů (19,8 %).

5. 3. 2 Vztah respondentů k městu Dotazovaní občané odpovídali na otázku: „Žijete v Třinci ráda/rád?“ V následující tabulce a grafu vidíme odpovědi respondentů.

Žijete v Třinci rád/a? velmi ráda celkem ano spíše ne vůbec ne celkem

abs.č. (n) 158 255 44 10 467

45

rel.č. (%) 33,83 54,60 9,42 2,14 100,00

Vztah respondentů k městu

9,42% 2,14%

velmi ráda

33,83%

celkem ano spíše ne vůbec ne

54,60%

Z odpovědí je vidět, že většina dotázaných má kladný vztah k městu (88,43 %). Nespokojeno je se životem ve městě pouze 11,56 %. Druhým tříděním dat byly zjištěny konkrétnější informace, které se týkají vztahu k městu. Uvádí je následující tabulky: Žijete v Třinci rád/a muž žena Celkem (n)

velmi rád/a n % 79 33,1 79 34,6 158

celkem ano n % 128 53,6 127 55,7 255

spíše ne n % 27 11,3 17 7,5 44

vůbec ne n % 5 2,1 5 2,2 10

Celkem n % 239 100 228 100

Z tabulky je patrné, že obyvatelé žijí v Třinci rádi. Uváděnou odpověď- celkem ano -

vybralo 255 respondentů. V kladných odpovědích ženy mírně převažují (90,3 %)

nad muži (86,7 %). Pouhých 54 dotázaných občanů uvedlo zápornou odpověď, kde převažují muži (13,4 %) nad ženami (9,7 %).

Žijete v Třinci rád/a velmi rád/a celkem ano spíše ne vůbec ne celkem (n) celkem (%)

18-28 let (%)

29-39 let (%)

40-49 let (%)

50-59 let (%)

60-69 let (%)

27,7 58,0 11,7 2,7 188 100

29,9 56,1 13,1 0,9 107 100

35,4 61,5 3,1 0,0 65 100

42,1 45,6 8,8 3,5 57 100

45,9 45,9 2,7 5,4 37 100

70 a více let (%) 76,9 23,1 0,0 0,0 13 100

Celkem (n) 158 255 44 10 467

Ze všech věkových skupin respondentů odpovědělo nejvíce, že žije v Třinci celkem rádo. Zápornou odpověď nejčastěji uváděla věková skupina 18 – 28 let. Za zajímavou považujeme zjištěnou skutečnost, že se nevyjádřil ani jeden respondent nad 70 let k životu ve městě negativně. 46

Vzdělání

velmi rád/a 30,4 28,7 36,7 38,5 34,0 158

základní střední bez maturity střední s maturitou pomaturitní-vyšší úplné vysokoškolské Celkem (n)

celkem ano 58,7 58,6 53,6 41,0 54,7 255

spíše ne 10,9 11,5 7,1 15,4 7,5 44

vůbec ne 0,0 1,1 2,6 5,1 3,8 10

Celkem (n) 92 87 196 39 53 467

Celkem (%) 100 100 100 100 100

Velmi rádo žije v Třinci nejvíce dotázaných se středním vzděláním s maturitou, z celkového počtu 197 zvolilo takovou odpověď 72 respondentů. Obecně ale nemůžeme říci, že s nižším nebo vyšším vzděláním roste kladný vztah k městu. Podle průzkumu tady nehraje vzdělání roli.

velmi rád/a celkem ano spíše ne vůbec ne Celkem (n)

rozhodně bezpečnější

spíše bezpečnější

nevidím rozdíly

spíše nebezpečnější

rozhodně nebezpečnější

Celkem (n)

Celkem (%)

38,0 14,5 2,3 0,0 98

52,5 60,4 29,5 20,0 252

8,9 23,9 61,4 40,0 106

0,0 1,2 4,5 20,0 7

0,6 0,0 2,3 20,0 4

158 255 44 10 467

100 100 100 100

Z tabulky je patrné, že respondenti, kteří považují město za bezpečné v něm žijí také rádi. Výsledky ukázaly vysoký stupeň závislosti, Cnorm = 0,5877. Lidé, kteří v Třinci nežijí rádi ho následně považují za nebezpečný.

velmi rád/a celkem ano spíše ne vůbec ne Celkem (n) Celkem (%)

jsem spokojen/a

jak kdy

jsem nespokojen/a

nevím o žádných programech

Celkem (n)

57,4 37,0 5,6 0,0 54 100

31,9 58,5 8,2 1,4 207 100

31,4 47,1 17,6 3,9 51 100

29,2 57,8 9,7 3,2 154 100

158 254 44 10 466

Respondenti, kteří hodnotili programy prevence kriminality kladně, jsou se svým životem v tomto městě spokojeni (94,4 %). Pouhých 5,6 % z této kategorie žije v Třinci nerado.

rozhodně bezpečnější spíše bezpečnější nevidím rozdíly spíše nebezpečnější rozhodně nebezpečnější Celkem (n) Celkem (%)

jsem spokojen/a

jak kdy

jsem nespokojen/a

nevím o programech

Celkem (n)

46,3 42,6 11,0 0,0 0,0 54 100

19,3 60,4 18,4 1,4 0,5 207 100

13,7 45,1 35,3 3,9 2,0 51 100

16,9 51,9 28,6 1,3 1,3 154 100

98 251 106 7 4 466

47

V tomto případě můžeme sledovat vysokou závislost mezi znaky, Cnorm = 0,3189. Jedinci, kteří jsou spokojeni s programy prevence kriminality vnímají také město Třinec bezpečněji (88,9 %), zápornou odpověď nezvolil ani jeden respondent. Ze všech tázaných občanů považují nečastěji město za nebezpečné ti, kteří jsou nespokojeni s preventivními programy (5,9 %). nestal/a jsem se obětí, svědkem

byl/a jsem pouze svědkem

byl/a jsem obětí

byl/a jsem obětí i svědkem

Celkem (n)

26,0 56,8 16,6 0,0 0,6 169 100

16,5 56,3 24,1 3,2 0,0 158 100

17,7 53,2 27,8 1,3 0,0 79 100

24,1 41,4 29,3 1,7 3,4 58 100

98 251 105 7 3 464

Rozhodně bezpečnější spíše bezpečnější nevidím rozdíly spíše nebezpečnější rozhodně nebezpečnější Celkem (n) Celkem (%)

Výsledky jsou pro nás opět statisticky významné, Cnorm = 0,2630. Občané, kteří se nesetkali s trestnou činností, vnímají Třinec jako bezpečný (82,8 %). Ze všech respondentů negativně hodnotili město ti, kteří se stali svědkem i obětí trestného činu nebo negativního jevu (5,1 %).

5. 3. 3 Percepce pocitu bezpečí dotazovanými jedinci Abychom zjistili, jak bezpečně se respondenti ve městě cítí, byla jim položena otázka: „Život v Třinci se Vám ve srovnání s jinými městy v republice jeví z hlediska bezpečnosti občanů jako:“ Odpovědi zachycuje tabulka: Pocit bezpečí rozhodně bezpečnější spíše bezpečnější nevidím rozdíly, situace je všude stejná spíše nebezpečnější rozhodně nebezpečnější Celkem (n)

abs.č. (n) 98 252 106 7 4 467

rel.č. (%) 20,99 53,96 22,7 1,5 0,86 100,00

Z tabulky je patrné, že téměř 3/4 obyvatel považuje Třinec za město rozhodně bezpečnější

nebo

spíše

bezpečnější

(74,95

%).

Rozdíly

ve

městech

nevidí

22,7 % dotázaných a zápornou odpověď uvedlo pouhých 2,36 % jedinců.

Druhým tříděním byly zjištěny následující informace. Tabulka nám znázorňuje pocity bezpečí mužů a žen ve městě: 48

muž žena Celkem (n)

rozhodně bezpečnější (%)

spíše bezpečnější (%)

nevidím rozdíly (%)

spíše nebezpečnější (%)

rozhodně nebezpečnější (%)

Celkem (n)

23,8 18 98

52,7 55,3 252

19,7 24,6 106

2,5 0,4 7

1,3 0,4 4

239 228 467

Celkem (%)

100 100

Kladnou odpověď zvolilo více mužů (76,5 %) než žen (73,3 %). Na druhou stranu ale můžeme vidět více záporných odpovědí u mužů (3,8 %) než u žen (0,8 %). Další tabulka uvádí pocit bezpečí dle vzdělání respondentů:

základní bez maturity s maturitou pomaturitní vysokoškolské Celkem (n)

rozhodně bezpečnější (%)

spíše bezpečn. (%)

nevidím rozdíly (%)

spíše nebezpečnější (%)

rozhodně nebezpečnější (%)

Celkem (n)

Celkem (%)

26,1 18,4 19,9 23,1 18,9 98

52,2 47 59,7 46,2 52,8 252

19,6 33,3 19,9 17,9 24,5 106

1,1 1,1 0,5 10,3 0,0 7

1,1 0,0 0,0 2,6 3,8 4

92 87 196 39 53 467

100 100 100 100 100

Všechny vzdělanostní skupiny považují město Třinec za spíše bezpečnější. Tabulka nevypovídá o větších rozdílech mezi nimi. Zápornou odpověď vybralo nejvíce respondentů s pomaturitním vzděláním (12,8 %).

rozhodně bezpečnější (%) bezpečnější spíše (%) nevidím rozdíly (%) nebezpečnější spíše (%) rozhodně nebezpečnější (%) celkem (n) Celkem (%)

18-28 let

29-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70 a více let

Celkem (n)

20,2 50,5 25 3,7 0,5 188 100

15 64,5 19,6 0,0 0,0 107 100

27,7 40 32,3 0,0 0,0 65 100

22,8 56,1 19,3 0,0 1,8 57 100

29,7 51,4 16,2 0,0 2,7 37 100

15,4 84,6 0,0 0,0 0,0 13 100

98 252 106 7 4 467

Nejvíce spokojeni jsou obyvatelé nad 70 let, kteří nezvolili ani jednu zápornou odpověď. Nejčastěji uváděli zápornou odpověď respondenti od 18 – 28 let (4,2 %). Po této otázce následovala otázka směřovaná již na konkrétní negativní jevy: „Představují pro obyvatele Třince a jejich majetek, eventuálně pro pořádek a klid ve městě některé negativní jevy určité nebezpečí? Přesněji řečeno: čím konkrétně a v jaké míře mohou být těmito jevy ohroženi?“ Respondenti měli vyjádřit míru nebezpečnosti jednotlivých jevů pomocí stupnice 1-5. 1 znamenala jev nejméně nebezpečný, 3 tak napůl a 5 představovala velké ohrožení. U každého jevu je vypočítaný průměr, který čím je větší, tím jsou také více ohrožení občané. V koeficient má rozmezí od -1 do +1, kdy záporná čísla představují větší ohrožení. Jednotlivé negativní jevy jsou uvedeny v tomto pořadí na následující straně:

49

negativní jevy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

vandalismus pokreslování zdí podávání alkoholu mladistvým hráčství na automatech krádeže jízdních kol rychlé jízdy autem ve městě nevšímavost občanů k negativním jevům v okolí pomluva, urážka rušení nočního klidu rvačky a výtržnictví vloupání do automobilů vloupání do sklepů vloupání do garáží vykradení chaty výroba a distribuce nealkoholových drog nesnášenlivost a agrese vůči lidem jiné národnosti vloupání do bytů, domů krádeže aut vloupání do obchodů, restaurací úmyslné ublížení na zdraví sexuální obtěžování znásilnění oloupení na ulici vydírání přepadení na ulici prostituce činnost organizovaných zločineckých skupin vraždy

průměr 3,9978 3,7687 3,8519 3,7127 3,6377 3,4946 3,4454 3,3124 3,2639 3,2678 3,1695 3,1674 3,0282 3,0390 3,0302 2,9871 2,8968 2,7328 2,5770 2,5000 2,3769 2,2424 2,2591 2,1339 2,1720 2,0548 2,0388 1,9673

V koeficient -0,6099 -0,4968 -0,485 -0,4492 -0,4143 -0,3032 -0,2612 -0,1714 -0,1545 -0,149 -0,1266 -0,1245 -0,0174 -0,0065 0,0086 0,0474 0,0774 0,2047 0,3362 0,3658 0,4304 0,5281 0,5482 0,5702 0,5978 0,636 0,6379 0,6449

Za závažný problém považují občané vandalismus, pokreslování zdí, podávání alkoholu mladistvým, hráčství na automatech. Respondenty ohrožují také krádeže jízdních kol, rychlé jízdy autem po městě, nevšímavost občanů k negativním jevům v okolí. Tázaní obyvatelé dále záporně hodnotili pomluvu, urážku, rušení nočního klidu, rvačky a výtržnosti. V rámci druhého třídění jsme dávali pozornost jen těm jevům, které byly občany hodnoceny za nebezpečné. Nejméně ohroženi jsou respondenti vraždami, činnostmi zločineckých skupin, prostitucí, vydíráním a přepadením na ulici. Ve druhém třídění jsme se nejprve zaměřili na vnímání negativních jevů z hlediska pohlaví.

50

Vandalismus

nejmenší ohrožení (%)

mírně nebezpečný (%)

tak napůl (%)

hodně nebezpečný (%)

nejvíce nebezpečný (%)

Celkem (n)

Celkem (%)


1,7 0,9 6

8,4 3,6 28

25,9 22,7 113

31,0 25,3 131

33,1 47,6 186

239 225 464

100 100

Vandalismus považují ženy za větší nebezpečí (72,9 %) než muži (64,1%), existuje zde závislost mezi znaky (Cnorm = 0,2325). Podobně vyšel průzkum u pokreslování zdí, kde se Cnorm = 0,2412 (ženy 68,9 %, muži 53,1 %). K podávání alkoholu mladistvým se obě pohlaví vyjádřila téměř podobně, což pro nás není statisticky významné (ženy 66,1 % a muži 58,6 %), stejně tak hráčství na automatech (ženy 59,1 %, muži 56,3 %), krádeže jízdních kol (ženy 62,1 %, muži 48,9 %). Statisticky významný rozdíl jsme zjistili u otázky rychlé jízdy autem ve městě, Cnorm = 0,2693 (ženy 58,1 %, muži 44,9 %). Pokreslování zdí muž žena Celkem (n)



tak napůl (%)



Celkem (n)

Celkem (%)

3.3 2,6 14

8,4 7,9 38

35,2 20,6 131

27,6 33,8 143

25,5 35,1 141

239 228 467

100 100

Podávání alkoholu mladistvým muž žena Celkem (n)



tak napůl (%)



Celkem (n)

Celkem (%)

3,3 3,5 16

11,7 8,8 48

26,4 21,6 112

20,5 23,8 103

38,1 42,3 187

239 227 467

100 100

Hráčství na automatech



tak napůl (%)



Celkem (n)

Celkem (%)


3,4 4,0 17

9,7 8,4 42

30,7 28,4 137

25,6 29,8 128

30,7 29,3 139

238 225 463

100 100

Krádeže jízdních kol



tak napůl (%)



Celkem (n)

Celkem (%)


3,4 3,1 15

11,8 9,4 49

35,9 25,4 142

27,8 31,7 137

21,1 30,4 118

237 224 461

100 100

51

Rychlá jízda autem po městě muž žena Celkem (n)



tak napůl (%)



Celkem (n)

Celkem (%)

5,9 5,7 27

18,9 11,5 71

30,35 24,79 128

27,7 25,1 123

17,2 33,0 116

238 227 461

100 100

Dále jsme zjišťovali nebezpečné jevy z hlediska věku. Důležité informace poskytují následující tabulky. Vandalismus nejmenší ohrožení mírně nebezpečný (%) tak napůl (%) hodně nebezpečný nebezpečný nejvíce nebezpečný nebezpečný Celkem (n) (n) Celkem (%)

18-28 let (%)

29-39 let (%)

40-49 let (%)

50-59 let (%)

60-69 let (%)

70 a více let (%)

Celkem (n)

0,0 3,7 19,8 29,9 46,5 187 100

3,7 4,7 26,2 19,6 45,8 107 100

0,0 12,5 21,9 46,9 18,8 64 100

1,8 5,3 31,6 26,3 35,1 57 100

2,8 8,3 38,9 16,7 33,3 36 100

0,0 15,4 15,4 23,1 46,2 13 100

6 28 113 131 186 464

Téměř všechny věkové skupiny tázaných občanů vidí ve vandalismu velké ohrožení, vymykají se pouze respondenti ve věku 60 – 69 let (ohroženo se cítí 50 % dotázaných). Zajímavý je ale výsledek, že se nejvíce cítí ohroženi mladí lidé od 18 do 28 let. Podávání alkoholu mladistvým

18-28 let (%)

29-39 let (%)

40-49 let (%)

50-59 let (%)

60-69 let (%)

70 a více let (%)

Celkem (n)

nejmenší ohrožení (%) mírně nebezpečný (%) tak napůl (%) hodně nebezpečný nebezpečný nejvíce nebezpečný nebezpečný Celkem (n) Celkem (%)

4,8 8,0 18,1 21,3 47,9 188 100

1,9 9,3 25,2 24,3 39,3 107 100

0,0 15,6 29,7 20,3 34,4 64 100

5,3 15,6 31,6 24,6 28,1 57 100

5,4 10,5 35,1 18,9 29,7 37 100

0,0 23,1 7,7 23,1 46,2 13 100

16 48 112 103 187 466

Podávání alkoholu mladistvým považují za nebezpečné nejčastěji respondenti ve věku 18 – 28 let a dále občané nad 70 let. Pomluva, urážka nejmenší ohrožení (%) nebezpečný mírně (%)napůl tak (%) hodně nebezpečný nebezpečný nejvíce nebezpečný nebezpečný Celkem (n) (n) Celkem (%)

18-28 let (%)

29-39 let (%)

40-49 let (%)

50-59 let (%)

60-69 let (%)

70 a více let (%)

Celkem (n)

2,7 13,9 23,0 25,7 34,8 187 100

12,3 18,9 34,0 16,0 18,9 106 100

6,2 26,6 32,8 17,2 17,2 64 100

27,3 16,4 21,8 21,8 12,7 55 100

19,4 22,2 30,6 19,4 8,3 36 100

0,0 23,1 38,5 15,4 23,1 13 100

17 42 137 128 139 461

52

Statisticky významné rozdíly můžeme shledat u problému – pomluva, urážka, kde Cnorm = 0,3955. Respondenti ve věku 18 – 28 let považují pomluvu za větší problém (60,5 %) než občané ve střední a vyšším věku. Rušení nočního klidu nejmenší ohrožení (%) mírně nebezpečný (%)napůl tak (%) hodně nebezpečný nebezpečný nejvíce nebezpečný nebezpečný Celkem (n) (n) Celkem (%)

18-28 let (%)

29-39 let (%)

40-49 let (%)

50-59 let (%)

60-69 let (%)

70 a více let (%)

Celkem (n)

8,5 21,3 30,3 23,4 16,5 188 100

5,6 20,6 32,7 25,2 15,9 107 100

6,2 20,0 27,7 24,6 21,5 65 100

5,3 19,3 28,1 29,8 17,5 57 100

5,6 11,1 47,2 11,1 25,0 36 100

0,0 30,8 7,7 53,8 7,7 13 100

31 94 144 115 82 466

Rušení nočního klidu považují za závažnější problém respondenti staršího věku než mladší občané. Výjimku zde ale tvoří dotazovaní jedinci věkové kategorie 60 – 69 let (pouhých 36,1 % uvádějí rušení nočního klidu za ohrožující). Z hlediska vzdělání jsme ve druhém třídění neshledali statisticky významné rozdíly v odpovědích respondentů.

5. 3. 4 Nebezpečné lokality v Třinci Následující tabulka ukazuje konkrétní obavy občanů ve městě: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Míváte obavy: z rvačky, ublížení na zdraví z výtržnictví (ale i z opilců) z přepadení na ulici z vykradení či krádeže auta z bytových krádeží a vykradení sklepů ze sexuálního obtěžování ze všeho, co je spojeno s nealkoholovými drogami z vykradení chaty z loupeže, vraždy, organizovaného zločinu jiné obavy

n 325 325 309 274 273 256 241 203 191 12

% 69,44 69,44 66,03 58,55 58,33 54,70 51,50 43,38 40,81 2,56

Respondentům byly položeny otázky zjišťující konkrétní místa ve městě, která považují respondenti za nebezpečné z různých hledisek. Jednotlivé odpovědi znázorňují tabulky a data v absolutních četnostech.

53

Rvačka, ublížení na zdraví hospody Staré Město Terasa Folvark diskotéky všude neosvětlené části města Slovan Borek Lesopark Sosna okrajové části města vlakové nádraží podchody stadion

n 89 42 38 26 25 20 18 12 12 11 10 9 7 3 3

Výtržnictví (opilci) hospody a okolí vlakové nádraží Staré Město Terasa všude Slovan Sosna Náměstí Míru autobusové stanoviště diskotéky Folvark Borek Konská Kanada Lesopark

n 73 62 46 30 28 21 17 10 10 9 7 4 3 3 2

Přepadení na ulici Staré Město cesta od Slovanu na Sosnu Borek všude Lesopark Folvark okrajové části města neosvětlené ulice Slovan vlakové nádraží Terasa okolí restaurací okolo bankomatu

n 67 42 33 30 27 24 20 19 13 12 11 7 4

54

Vykradení, krádež auta kdekoli nehlídaná parkoviště Sosna parkoviště u hypermarketů Terasa Slovan Staré Město okrajové části města Folvark Borek Podlesí Oldřichovice

n 65 43 40 25 25 20 16 12 10 11 5 2

Bytové krádeže, vykradení sklepů kdekoli Terasa („dům hrůzy“) nezamčené domy na sídlištích Sosna Slovan Staré Město Borek Folvark okrajové části města

n 72 56 48 31 29 18 9 6 4

Sexuální obtěžování, znásilnění Lesopark cesta od Slovanu k nemocnici okrajové části města neosvětlené ulice kdekoli Staré Město diskotéky Folvark vlakové nádraží kolem řeky Olše Borek Terasa Slovan

n 85 25 21 20 20 20 16 12 10 10 9 4 4

55

Kapesní krádeže, okradení na ulici všude supermarkety Staré Město autobusové stanoviště Slovan vlakové nádraží Sosna diskotéky Borek Terasa Folvark Lesopark okrajové části města areál stadionu Kanada

n 43 40 37 30 20 18 15 11 8 6 5 5 4 2 1

Vše, co je spojeno s nealk. drogami Lesopark Borek Sosna všude diskotéky Folvark parky hospody a herny schodiště od Slovanu na Terasu Staré Město školy Terasa kino Kosmos podchody

n 42 29 27 22 20 18 18 17 16 10 9 9 2 2

Vykradení chat Tyra zahrádkářské osady Oldřichovice kdekoli okrajové části města Borek Kamionka chatové oblasti pod Javorovým Sosna Osůvky Lištná Podlesí

n 61 39 25 24 19 9 7 5 5 4 3 2

56

Loupež, vražda, organizovaný zločin všude okrajové části města Borek Sosna Staré Město Folvark Lesopark Slovan Terasa Kamionka diskotéky vlakové nádraží tržnice

n 36 33 23 20 19 15 14 6 6 5 4 3 2

Jiné obavy podávání alkoholu nezletilým nesnášenlivost vůči polské menšině volně pobíhající psi strach z Romů opilci v autobusech

n 6 2 2 1 1

Po sečtení všech odpovědí u jednotlivých lokalit jsme zjistili „nejnebezpečnější“ oblasti v Třinci. Pořadí uvádí následující tabulka: Nejnebezpečnější lokality podle občanů Staré Město Lesopark Sosna Borek Slovan Folvark Terasa

n 275 186 165 147 125 123 106

Za „nejnebezpečnější“ lokalitu považují respondenti Staré Město, Lesopark, Sosnu, Borek. Dále pak Slovan, Folvark a Terasu.

5. 3. 5 Názor respondentů na skupiny ohrožující bezpečnost občanů města Následující otázka pro respondenty zněla: „Kdo se nejvíce podílí na páchání trestné činnosti v Třinci? Kdo nejčastěji ohrožuje bezpečnost občanů a jejich majetku?“ Občané měli na výběr maximálně tři možnosti. Odpovědi znázorňuje tabulka:

57

skupiny osob páchající trestnou činnost osoby pod vlivem alkoholu mladiství 15-18 let osoby pod vlivem nealkoholových návykových látek mladí lidé 19-21 let bezdomovci děti do 15 let nezaměstnaní Celkem (n)

abs.č. (n) 377 265 176 148 109 89 85 1249

Z dat uvedených v tabulce vidíme, že se na trestné činnosti podílejí nejvíce osoby pod vlivem alkoholu. Dále jsou to mladiství ve věku 15 – 18 let, osoby pod vlivem nealkoholových návykových látek, bezdomovci. Mezi nejméně uváděnými možnostmi jsou děti do 15 let a nezaměstnaní. 53 dotázaných občanů vybralo odpověď jiné osoby, a to Rómové.

5. 3. 6 Hodnocení programů prevence kriminality Mezi důležité faktory, které ovlivňují postoje občanů v oblasti předcházení trestné činnosti, patří důvěra a dobrý vztah k institucím, které vyvíjí preventivní aktivity. Ukazatelem vztahu a důvěry občanů v orgány státu je míra spokojenosti s činností jednotlivých institucí. Respondenti se měli vyjádřit k realizovaným programům prevence kriminality, které připravuje policie a Městský úřad Třinec. Hodnocení programů prevence

abs.č. (n)

rel.č. (%)

54

11,59

Někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a, jak kdy. Jsem nespokojen/a, ale vím o programech prevence kriminality. Nevím o žádných realizovaných preventivních programech, nejsem obeznámen/a.

207

44,42

51

10,94

154

33,05

Celkem (n)

466

100

Jsem spokojen/a, policie i městský úřad dělá maximum pro pořádek a bezpečnost občanů ve městě.

58

Hodnocení programu prevence kriminality Jsem spokojena

11,59%

Někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a

33,05%

Jsem nespokojena, ale vím o realizovaných programech

44,42%

10,94%

Nevím o žádných realizovaných programech

V tabulce a grafu můžeme vidět, že nejvíce respondentů zvolilo neutrální odpověď – někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a, jak kdy (44,42 %). Velký počet dotázaných občanů neví o žádných realizovaných preventivních programech nebo sice ví, ale je nespokojen (43,99 %). Pouze 11,59 % respondentů je spokojeno s realizovanými preventivními programy. Druhým tříděním jsme získali data, která rozšiřují informace hodnocení programů prevence o pohlaví a věkové skupiny.


jsem spokojen/a

někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a

jsem nespokojen/a


Celkem (n)

Celkem (%)

11,8 11,4 54

44,1 44,7 207

11,8 10,1 51

32,4 33,8 154

238 228 466

100 100

Z tabulky je patrné, že téměř stejné procento mužů a žen hodnotí programy prevence kriminality podobně. Rozdělení z hlediska pohlaví pro nás není statisticky významné. Hodnocení programu prevence jsem spokojen/a někdy spokojen/a někdy ne jsem nespokojen/a nevím o žádných programech Celkem (n) Celkem (%)

18-28 let (%)

29-39 let (%)

40-49 let (%)

50-59 let (%)

60-69 let (%)

70 a více let (%)

Celkem (n)

12,3 48,1 9,1 30,5 187 100

4,7 44,9 15,9 34,6 107 100

13,8 35,4 10,8 40,0 65 100

8,8 45,6 14,0 31,6 57 100

21,6 37,8 2,7 37,8 37 100

30,8 46,2 7,7 15,4 13 100

54 207 51 154 466

59

Ve všech věkových kategoriích převládá odpověď „někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a“. Významné pro nás je, že 30,8 % respondentů ve věku nad 70 let je s preventivními programy spokojeno.

základní bez maturity s maturitou pomaturitní vysokoškolské (%) Celkem (n)

jsem spokojen/a

jak kdy

jsem nespokojen/a


Celkem (n)

Celkem (%)

18,7 12,6 7,1 10,3 15,1 54

49,5 42,5 47,4 28,2 39,6 207

6,6 10,3 11,7 15,4 13,2 51

25,3 34,5 33,7 46,2 32,1 154

91 87 196 39 53 466

100 100 100 100 100

S programy prevence kriminality jsou nejméně spokojeni občané s pomaturitním vzděláním (15,4 %). Z této kategorie bylo také nejvíce respondentů, kteří neví o žádných realizovaných programech (46,2 %).

5. 3. 7 Opatření nutné pro bezpečnost obyvatelů V dotazníku respondenti odpovídali také na otázku: Jaká opatření by bylo nutno udělat ke zlepšení bezpečnosti obyvatel?“ Měli na výběr tři nejdůležitější možnosti. Jednotlivé náměty a jejich důležitost zaznamenává tabulka: Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

opatření pro lepší bezpečnost obyvatel důraz na okrajové části města a nebezpečná místa více policistů v ulicích, pěší hlídky policie monitorování veřejných prostranství kamerami větší podporu zařízením pro volný čas mládeže větší pravomoci policie zlepšení veřejného osvětlení zavádění programů na prevenci kriminality lepší informovanost občanů o předcházení kriminalitě zavádění nouzových hlásičů lepší materiální zabezpečení policie sloučení státní a městské policie jiná opatření

Jako nejdůležitější opatření

abs.č. (n) 302 254 184 159 109 108 106 59 42 37 33 4

se ukázal důraz na okrajové části města

a nebezpečná místa. Respondenti považují za důležité zvýšit počty policistů v ulicích, hlavně pěší hlídky policie. Nutné je také monitorování veřejných prostranství kamerami, dotazovaní občané také žádají větší podporu zařízením pro volný čas mládeže. Dále uváděli potřebu větších pravomocí policie a zlepšení veřejného osvětlení. Nesmíme zapomenout také na nutnost zavádění preventivních programů a lepší 60

informovanost občanů o předcházení kriminalitě. Jiná opatření: řešení nezaměstnanosti (hlavně u Romů), znovuotevření záchytné stanice, zlepšení čistoty ovzduší.

5. 3. 8 Představa občanů o zajištění bezpečnosti v Třinci Následovala otázka, ke které se respondenti subjektivně vyjadřovali: „Představte si že byste měl/a v rukou potřebné prostředky k prosazení své představy o zajištění bezpečnosti občanů v Třinci. Které problémy byste řešil/a naprosto neodkladně?“ Respondenti měli za úkol napsat nejvíce 3 problémy. Výsledky ilustruje níže uvedená tabulka a graf: neodkladné problémy zvýšit počty policistů v ulicích – hlavně pěších hlídek v noci, na nádražích, na náměstí T.G.M., v Lesoparku kontrola prodeje alkoholu a tabákových výrobků nezletilým – kontrola alkoholu na diskotékách, na veřejných prostranstvích rozšíření kamerového systému řešit problém s opilci a bezdomovci – zákaz pobytu v budovách nádraží, hypermarketů, znovuotevření záchytné stanice ve městě zlepšení a rozšíření osvětlení – Lesopark, cesta na Sosnu řešení vandalismu - tresty kontrola silničního provozu – rychlá jízda autem po městě, řidiči pod vlivem alkoholu, retardéry ke školám, policisté u přechodů zavádění programů prevence kriminality – hlavně do škol, přednášky o šikaně, drogách, zrušení heren s výherními automaty rušení nočního klidu - diskotéky zavádění volnočasových aktivit pro mládež – hřiště, kroužky, „kdo si hraje nezlobí“ větší pravomoci policistů problém krádeží a vykrádání – kol, automobilů, sklepů jiná odpověď: vyřešit parkovací místa zavádění cyklostezek řešit nezaměstnanost zlepšení ovzduší a čistoty města zavádění nouzových hlásičů řešit problematiku rasismu řešit romskou problematiku kouření na zastávkách pobíhající psi bez náhubků

abs.č. (n) 187 154 106 97 89 88 54 52 47 46 40 39 35

51

61

Neodkladné řešení problémů v Třinci respondenty

Počet hlasů

abs.č. (n) 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

187 154 106

97

89

88 54

52

47

46

40

39

51 35

ěď ov dp áo s tů Jin i ci ol e ip ež oc ád kr om ty av i pr t iv y t ší ak at é vě du ov om as ut kli o oč ia h í ln m ní čn vo r e no ty ýh ní ali sv še in n Ru re rim he ek u ní nc e še oz ev ov zru pr pr y o m íh ra čn og ni pr sil la ro nt s ko u is m ců al ní ov t le m vě do ez ,b

op

ů il c

lu

ad ml

m té ys

ho

ýs

os

lé m

nd va

ob

ov er

é jn ře ve

pr

m ka

o alk ej

ie li c

od pr

po

v is t ým

Neodkladné problémy

Z výše uvedených názorů vidíme, že na prvním místě by dotázaní občané řešili problém počtu pěších hlídek policistů. Jsou také nespokojeni s prodejem alkoholu a tabákových výrobků mladistvým, jelikož je to běžný jev ve městě. Občané by dále řešili problém s opilci a bezdomovci, většina je pro znovuotevření záchytné stanice. Nesmíme zapomenout také na rozšíření kamerového systému a osvětlení. Za velký problém je také považován vandalismus.

5. 3. 9 Osobní zkušenost respondentů s kriminalitou v Třinci Respondentům jsme položili otázku, která byla poslední v pořadí: „Máte osobní zkušenost s kriminalitou ve vašem městě?“ Výsledky ilustruje tabulka: zkušenost s kriminalitou nestal/a jsem se obětí, svědkem trestného činu byl/a jsem pouze očitým svědkem trestného činu byl/a jsem obětí trestného činu byl/a jsem obětí i svědkem trestného činu Celkem (n)

abs.č. (n) 169 158 79 58 464

rel.č. (%) 36,42 34,05 17,03 12,50 100

Velký počet respondentů se nestal obětí nebo svědkem trestného činu (36 %). Dále byli tázaní občané pouze svědkem trestného činu (34,05 %). Obětí i svědkem bylo pouhých 12,50 % respondentů. Druhým tříděním jsme dostali následující informace, které jsou uvedeny níže. Muži se stávají obětí i svědkem negativního jevu častěji než ženy.

62

Věkové kategorie 18 – 28 let a 60 – 69 let uváděly, že se staly obětí či svědkem nejméně často (23 %), mezi zbývajícími věkovými kategoriemi nejsou výraznější rozdíly. Z hlediska vzdělání respondentů bylo nejvíce obětí nebo obětí i svědků občanů s pomaturitním vzděláním (41,0 %) a dále střední vzdělání s maturitou (33,2 %). Respondenti se základním vzděláním se stali obětí či svědkem nejméně často (17,8 %).


nestal/a jsem se obětí, svědkem trestního činu

byl/a jsem jen očitým svědkem trestného činu

byl/a jsem obětí trestného činu

byl/a jsem obětí i svědkem trestného činu

Celkem (n)

Celkem (%)

31,4 41,8 169

35,1 32,9 158

18,8 15,1 79

14,6 10,2 58

239 225 464

100 100

nestal/a jsem se obětí byl/a jsem jen očitým svědkem byl/a jsem obětí trestného činu byl/a jsem obětí i svědkem Celkem (n) Celkem (%)

základní střední bez matmaturity střední s maturitou pomaturitní-vyšší úplné vysokoškolské Celkem (n)

18-28 let

29-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70 a více let

Celkem (n)

39,6 37,4 13,9 9,1 187 100

29,9 34,6 20,6 15,0 107 100

30,8 33,8 23,1 12,3 65 100

36,8 26,3 21,1 15,8 57 100

42,9 34,3 8,6 14,3 35 100

53,8 15,4 7,7 23,1 13 100

169 158 79 58 464

nestal/a jsem se obětí

byl/a jsem jen očitým svědkem trestného činu

byl/a jsem obětí trestného činu

byl/a jsem obětí i svědkem trestného činu

Celkem (n)

Celkem (%)

43,3 40,2 32,1 28,2 40,4 169

38,9 33,3 34,7 30,8 26,9 158

11,1 11,5 19,9 23,1 21,2 79

6,7 14,9 13,3 17,9 11,5 58

90 87 196 39 52 464

100 100 100 100 100

5. 4 Shrnutí výsledků výzkumu Průzkumu se zúčastnilo celkem 468 respondentů. Z toho bylo 239 mužů (51,18 %) a 228 žen (48,82 %). Své pohlaví neuvedl 1 respondent. Z věkového rozložení respondentů můžeme soudit nerovnoměrnost. Nejvíce se podařilo oslovit občany ve věku 18-28 let. Naopak obyvatelé ve věku 70 a více let neměli zájem dotazník vyplnit, vstříc vyšlo pouze 13 obyvatel.

63

Většina respondentů měla vzdělání středoškolské (60,6 %); z toho středoškolské vzdělání s maturitou tvoří 41,97 % a bez maturity 18,63 % respondentů. Vysokoškolské vzdělání dosáhla pětina dotázaných občanů (19,8 %).

Z výsledků vyplývá, že většina dotázaných má kladný vztah k městu 413 (88,43 %). Nespokojeno je se životem ve městě pouze 55 (11,56 %) občanů. Téměř 3/4 obyvatel považuje Třinec, ve srovnání s jinými městy, za rozhodně bezpečnější nebo spíše bezpečnější 350 (74,95 %). Rozdíly ve městech nevidí 106 (22,7 %) dotázaných a zápornou odpověď uvedlo pouhých 11 (2,36 %) jedinců. Za závažný problém považují občané vandalismus, pokreslování zdí, podávání alkoholu mladistvým, hráčství na automatech. Respondenty ohrožují také krádeže jízdních kol, rychlé jízdy autem po městě, nevšímavost občanů k negativním jevům v okolí. Tázaní obyvatelé dále záporně hodnotili pomluvu, urážku, rušení nočního klidu, rvačky a výtržnosti. Nejméně ohroženi jsou respondenti vraždami, činnostmi zločineckých skupin, prostitucí, vydíráním a přepadením na ulici. Za „nejnebezpečnější“ lokalitu považují respondenti Staré Město, Lesopark, Sosnu, Borek. Dále pak Slovan, Folvark a Terasu. Bylo zjištěno, že se na trestné činnosti podílejí nejvíce osoby pod vlivem alkoholu. Dále jsou to mladiství ve věku 15-18let, osoby pod vlivem nealkoholových návykových látek, bezdomovci. Mezi nejméně uváděnými možnostmi jsou děti do 15 let a nezaměstnaní. 53 dotázaných občanů vybralo odpověď jiné osoby, a to Rómové. Z hlediska míry spokojenosti s preventivní činností jednotlivých institucí zvolilo neutrální odpověď – někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a, jak kdy 207 (44,42 %) respondentů. Velký počet dotázaných občanů neví o žádných realizovaných preventivních programech nebo sice ví, ale je nespokojen 205 (43,99%). Pouze 54 (11,59 %) respondentů je spokojeno s realizovanými preventivními programy. Jako nejdůležitější opatření ke zlepšení bezpečnosti obyvatel se ukázal důraz na okrajové části města a nebezpečná místa. Respondenti považují za důležité zvýšit počty policistů v ulicích, hlavně pěší hlídky policie. Nutné je také monitorování veřejných prostranství kamerami, dotazovaní občané také žádají větší podporu zařízením pro volný čas mládeže. Dále uváděli potřebu větších pravomocí policie a zlepšení veřejného osvětlení. Nesmíme zapomenout také na nutnost zavádění preventivních programů a lepší informovanost občanů o předcházení kriminalitě.

64

Jiná opatření: řešení nezaměstnanosti (hlavně u Romů), znovuotevření záchytné stanice, zlepšení čistoty ovzduší. Naprosto neodkladně by dotázaní občané řešili problém počtu pěších hlídek policistů. Jsou také nespokojeni s prodejem alkoholu a tabákových výrobků mladistvým, jelikož je to běžný jev ve městě. Občané by dále řešili problém s opilci a bezdomovci, většina je pro znovuotevření záchytné stanice. Nesmíme zapomenout také na rozšíření kamerového systému a osvětlení. Za velký problém je také považován vandalismus. Velký počet respondentů se nestal obětí nebo svědkem trestného činu 169 (36 %). Dále byli tázaní občané pouze svědkem trestného činu 158 (34,05 %). Obětí i svědkem bylo pouhých 58 (12,50 %) respondentů.

65

Závěr Tématem diplomové práce byla problematika bezpečnostní situace ve městě Třinci. Teoretická část se opírá o odbornou literaturu a informace podané zaměstnanci daných institucí. Vymezili jsme základní používané pojmy, věnovali jsme se samotnému městu Třinci, jeho historii a současnosti. Zaměřili jsme se na prevenci kriminality jak z pohledu teoretického, tak z hlediska realizovaných preventivních programů ve městě. Do diplomové práce jsme také zařadili problematiku kriminality mládeže z hlediska školního prostředí. Škola hraje v životě mladých lidí důležitou roli, a proto je třeba tomuto prostředí věnovat náležitou pozornost. Tato výchovně vzdělávací instituce formuje a ovlivňuje osobnost dítěte během jeho vývoje. Hraje významnou úlohu při odhalování a řešení delikventního chování žáků. Se školním prostředím jsou spojeny dva nejčastější negativní sociální jevy, a to šikanování a záškoláctví. Ty se pojí s dalšími asociálními projevy studentů, jako lhaní, toulání se, krádeže, zneužívání alkoholu a omamných látek, falšování omluvenek, podvádění. V boji proti sociálně patologickým jevům ve školách se podle metodických pokynů MŠMT sestavuje Minimální preventivní program. Realizací a hodnocením Minimálních preventivních programů je pověřen školní metodik prevence. Nejčastěji to bývá učitel občanské, rodinné výchovy, který vykonává činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské, o kterých vede písemnou dokumentaci. Důležitým prvkem

v prevenci

dětské

delikvence

je

nejen

spolupráce

školy

a

rodiny,

ale také komunikace s ostatními institucemi. K tomuto ve městě Třinci přispěl projekt Systému včasné intervence. Kriminalita mladistvých je skutečně velkým problémem, proto je důležité uvědomit si naléhavost jejího řešení. Efektivní řešení nespočívá ve snižování hranice trestní odpovědnosti, ale především v kvalitní a včasné intervenci, ve spolupráci s více organizacemi, policí, školou, rodinou a prostředím, ve kterém daní jedinci žijí. Dojde-li ke spáchání trestného činu, měla by být mladistvým delikventům zajištěna odborná péče jak ze stran psychologů, tak také pedagogů. Následně by měly být vybrány takové programy, které jim umožní začlenit se do běžného a plnohodnotného života. Uskutečněný výzkum veřejného mínění umožnil nahlédnout do názorů občanů na kriminalitu a preventivní aktivity ve městě Třinci. Odborníci se domnívají, že snižování kriminality vede primárně přes preventivní aktivity a že represe je až jedním z posledních prostředků na cestě zvládání asociálních či antisociálních projevů občanů. Provedený výzkum bohužel ukázal, že jen malé procento občanů ví o programech prevence kriminality.

66

Je důležité vidět, že občané dávají přednost takovým preventivním opatřením, které mají i svůj možný represivní dopad. Protože takové prostředky, jako zvýšení počtu policistů v ulicích, důraz na nebezpečná místa či monitorování veřejných prostranství kamerami vede jednak k vytlačování kriminality a jiných negativních jevů z daných lokalit, jednak však může být nástrojem snadnějšího postihu delikventů. Z hlediska preventivních opatření uvažují občané tak, že je pro předcházení kriminalitě zejména důležité zajistit lidem práci, podpořit zařízení pro volný čas mládeže, kontrolovat prodej alkoholu a tabákových výrobků mladistvým. Existuje však celá řada dalších účinných preventivních aktivit, které mohou mít vysoce pozitivní vliv na úroveň kriminality. Příkladem mohou být služby poraden a nízkoprahových klubů v preventivní práci, kulturní či vzdělávací programy pro lidi apod. Strach z kriminality nelze na základě výsledků výzkumu hodnotit jako vysoký, občané nepropadají pocitu vážného ohrožení kriminalitou. Život v Třinci se občanům jeví spíše bezpečnější. Většina občanů se nastala obětí ani svědkem trestného činu nebo byla pouhým svědkem. S násilím kriminálního charakteru či jiným negativním jevem se setkalo menší procento obyvatel města. Bylo by vykonáno mnohem více preventivní práce, kdyby našly dobré záměry své realizátory, proto by byla žádoucí ochota občanů zapojit se do činností prevence.

67

Seznam použité literatury 1) CICHÁ, I. a kol., Od pramene Olza po ujście. Český Těšín : Region Silesia, 2001. 152 s. ISBN 80-238-6081-X. 2) CICHÁ, I. Okolím beskydského průsmyku. Český Těšín : Sdružení regionálních vydavatelů:

Irena Cichá a ing. Bronislaw Ondraszek, 2003. 185 s.

ISBN 80-239-1652-1. 3) DIBITANZL, V. Šikanování na základních školách jako celospolečenský sociálně pedagogický problém, zhodnocení efektivity prevence, možnosti a návrhy jejího zlepšení. Diplomová práce. Brno, 2007. 4) FELSON, M., CLARKE, R. V., Přel. Soukup, D. Příležitost dělá zloděje. Praktická teorie prevence kriminality. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003. 43 s. ISBN 80-7338-016-1. 5) HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X. 6) JEDLIČKA, R. a kol. Děti a mládež v obtížných životních situacích. Praha : Themis, 2004. 401 s. ISBN 80-7312-038-0. 7) KROBELÁŘOVÁ, I., ŽÁČEK, R. Beskydy a pobeskydí. Nebory : Wart, 2001. 182 s. ISBN 80-238-7589-2. 8) NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J., a kol. Kriminologie. Praha : ASPI, 2008. 528 s. ISBN 978-80-7353-376-8. 9) NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J., a kol. Základy kriminologie. Praha : Karolinum, 1993. 137 s. ISBN 80-7066-821-0. 10) Prevence kriminality. Sborník prací studentů magisterského studia k 10. výročí Policejní akademie České republiky.

Praha : PA ČR, 2002. 187 s.

ISBN 80-7251-094-0. 11) Prevence městské kriminality a ohrožená mládež. Přehled slibných strategií a programů z celého světa. Přel. Agentura Pylon. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2006. 169 s. ISBN 80-7338-050-1. 12) Primární prevence sociálně patologických jevů v pedagogické praxi : Sborník přednášek pro školní metodiky protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Turkyně, 1998. 88 s. ISBN 80-7044-206-9. 13) RASZKOVÁ, E., KRAUSOVÁ, M. Průvodce sociálními službami města Třince a okolí. Třinec : Reksport, 2009. 75 s.

68

14) SCHNEIDER, M., KOUDELKA, F. Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc : Univerzita Palackého, 1993. 118 s. ISBN 80-7067-302-8. 15) Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Frýdek – Místek. Ostrava : Český statistický úřad, 2003. 179 s. ISBN 80-250-0462-7. 16) SILLAMY, N. Psychologický slovník. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001. 246s. ISBN 80-244-0249-1. 17) SKOPALOVÁ, J. Vybrané kapitoly ze sociálních deviací. Olomouc : Univerzita Palackého, 2000. 36 s. ISBN 80-244-0146-0. 18) Třinec se zapojil do systému, který má pomáhat dětem. Třinecký hutník, 2009, roč. 60, č. 7, str. 3. 19) Úplné znění : Trestní předpisy, přestupky. Ostrava : Sagit, 2007. 416 s. ISBN 978-80-7208-586-6. 20) WAWRWCZKA, H. Třinec a okolí v proměnách času. Nebory : Wart, 1997. 147 s. 21) ZAPLETAL, J., a kol. Prevence kriminality. Praha : PA ČR, 2008. 108 s. ISBN 978-80-7251-270-6.

Seznam použitých zdrojů 22) http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, 22.12.2009 23) http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&konte xt= t&razeni=ta&pro_4382338=598810#pozn1, 22.12.2009 24) http://www.msmt.cz/dokumenty/2007-11-1, 3.2.2010 25) http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb-1, 3.2.2010 26) http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/MB_38_2009_61_Strategie_preven ce_ RPCh_2009_2012.pdf, 1.3.2010 27) http://portal.mpsv.cz/sz/local/fm_info/fm_politika_zam/soubory/Situace_na_trhu_ prace_2008.pdf, 23.12.2009 28) http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009 29) http://www.trinecko.cz/mesto/?id=prumysl, 22.12.2009 30) http://www.trinecko.cz/svaz/Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20 služeb/Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20obdo bí%202009%20-%202012.pdf, 2.2.2010

69

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek

70

Příloha č. 1

Dotazník MĚSTSKÝ

ÚŘAD

TŘINEC

_________________________________________________________________________ Třinec, červenec 2009 Vážená paní, vážený pane, komise prevence kriminality při Radě města Třince realizuje sociologický průzkum, který by měl spolu s dalšími opatřeními přispět k prevenci zločinnosti a ke zvýšení bezpečnosti našich občanů. Podobné výzkumy, zaštítěné Ministerstvem vnitra ČR, již proběhly v řadě měst České republiky. Kromě Vás bylo zcela náhodně vybráno do výzkumu dalších zhruba 500 spoluobčanů. Veškeré informace a zkušenosti, o které se s námi podělíte, budou velice užitečné, neboť nám pomohou zpřesnit obraz situace v našem městě. Dovolujeme si Vás proto požádat o spolupráci, tj. o zodpovězení několika otázek. Ujišťujeme Vás, že získané informace budou sloužit jen výše zmíněnému účelu. Šetření je naprosto anonymní a s údaji přijdou do styku pouze odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří je budou zpracovávat za celý soubor dotázaných obyvatel města Třince. Dotazník Vám předala anketiérka Šárka Smolková.

Domluvte si prosím s anketiérkou termín odevzdání vyplněného dotazníku.

Chcete-li si tuto skutečnost ověřit, zavolejte prosím na Městský úřad Třinec, telefonní číslo 558 306 190 – Ing. Vladimíra Kacířová, vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy,

jednatelka

komise

prevence

kriminality,

[email protected].

Děkujeme Vám za ochotu a Váš čas.

S pozdravem

Mgr. Karel Bieringer ........................................ za komisi prevence kriminality

71

e-mail:

DOTAZNÍK Pokuste se vyjádřit Váš vztah k městu. Žijete v Třinci ráda/rád? 1. velmi ráda/rád 2. celkem ano 3. spíše ne 4. vůbec ne

1 2 3 4

1

Život v Třinci se Vám ve srovnání s jinými městy v republice jeví z hlediska bezpečnosti občanů jako: ZAKROUŽKUJTE JEN JEDNU MOŽNOST! 1. rozhodně bezpečnější 1 2 2. spíše bezpečnější 2 3. nevidím rozdíly, situace je všude stejná 3 4. spíše nebezpečnější 4 5. rozhodně nebezpečnější 5 Představují pro obyvatele Třince a jejich majetek, eventuálně pro pořádek a klid ve městě některé negativní jevy určité nebezpečí? Přesněji řečeno: čím konkrétně a v jaké míře mohou být těmito jevy ohroženi? (Míru nebezpečnosti jednotlivých jevů se pokuste vyjádřit pomocí stupnice: 1 = nejméně nebezpečný, necítím se ohrožen/a, 3 = tak napůl a 5 = velké ohrožení) PROSÍME O ZAKROUŽKOVÁNÍ V KAŽDÉM ŘÁDKU! Hodnocení Znak 1. oloupení na ulici, kapesní krádeže 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 3 2. přepadení na ulici 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 4 3. vloupání do bytů, domů 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 5 4. vloupání do sklepů 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 6 5. vloupání do garáží 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 7 6. vloupání do obchodů, restaurací 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 8 7. vloupání do automobilů 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 9 8. krádeže aut 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 10 9. vykradení chaty 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 11 10.krádeže jízdních kol 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 12 11.vydírání 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 13 12.úmyslné ublížení na zdraví 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 14 13.pomluva,urážka 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 15 14.znásilnění 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 16 15.sexuální obtěžování 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 17 16.vraždy 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 18 17.vandalismus (poškozování dopravních značek, jízdních řádů, 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 19 vývěsek, zeleně, laviček ap.) 18.pokreslování zdí (sprejem ap.) 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 20 19.rvačky a výtržnictví 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 21 20.podávání alkoholu mladistvým 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 22 21.výroba a distribuce nealkoholových drog 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 23 22.hráčství na automatech (gamblerství) 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 24 23.prostituce 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 25 24.činnost organizovaných zločineckých skupin ("mafií") 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 26 25.nesnášenlivost a agrese vůči lidem jiné národnosti 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 27 26.rychlé jízdy autem ve městě 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 28 27.nevšímavost občanů k negativním jevům v jejich okolí 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 29 28.rušení nočního klidu 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 30 29.jiné, co ………………………………………………………… 1 --- 2 --- 3 --- 4 --- 5 31

72

Uveďte konkrétně, které části města jsou pro Vás nebezpečné (odpovědi se mohou opakovat). obavy: 1. z rvačky, ublížení na zdraví KDE ……………………………………………………. 2. z přepadení na ulici KDE…………………………………………………………… 3. ze všeho, co je spojeno s nealkoholovými drogami KDE…………………………... 4. z výtržnictví (ale i z opilců) KDE…………………………………………………….. 5. kapesních krádeží, z okradení na ulici KDE.………………………………………... 6. ze sexuálního obtěžování, znásilnění KDE.…………………………………………. 7. z vykradení či krádeže auta KDE……………………………………………………... 8. z loupeže, vraždy, organizovaného zločinu KDE…………………………………... 9. z bytových krádeží a vykradení sklepů KDE……………………………………….. 10. z vykradení chat KDE.………………………………………………………………. 11. máte ještě jiné obavy, jaké:

Máte 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Kdo se nejvíce podílí, podle Vašeho názoru, na páchání trestné činnosti v Třinci? (Kdo nejčastěji ohrožuje bezpečnost občanů a jejich majetku?) VYBERTE A ZAKROUŽKUJTE MAXIMÁLNĚ TŘI MOŽNOSTI: 1. děti do 15 let 43 2. mladiství 15 – 18 let 44 3. mladí lidé 19 – 21 let 45 4. osoby pod vlivem alkoholu 5. osoby pod vlivem nealkoholových návykových látek 6. nezaměstnaní 7. bezdomovci 8. jiné osoby, kdo? ……………………………………………………………… 46 A jak hodnotíte programy prevence kriminality realizované policií a MěÚ v Třinci? ZAKROUŽKUJTE JEN JEDNU MOŽNOST! 1. Jsem spokojen/a; policie i MěÚ Třinec dělá maximum pro pořádek a bezpečnost občanů ve městě 2. Někdy spokojen/a, někdy nespokojen/a; jak kdy 3. Jsem nespokojen/a, ale vím o programech prevence kriminality 4. Nevím o žádných realizovaným preventivních programech, nejsem obeznámen/a

1

47

2 3 4

Jaká opatření by bylo nutno udělat ke zlepšení bezpečnosti obyvatel? VYBERTE A ZAKROUŽKUJTE Z UVEDENÝCH OPATŘENÍ TŘI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Z NÁSLEDUJÍCÍCH MOŽNOSTÍ: 1. důraz na okrajové části města a nebezpečná místa 48 2. více policistů v ulicích, pěší hlídky policie 49 3. větší podporu zařízením pro volný čas mládeže 50 4. monitorování veřejných prostranství kamerami 5. větší pravomoci policie 6. zlepšení veřejného osvětlení 7. lepší informovanost občanů o předcházení kriminalitě 8. zavádění programů na prevenci kriminality 9. lepší materiální zabezpečení policie 10. sloučení státní a městské policie 11. zavedení nouzových hlásičů 12. jiná opatření, jaká …………………………………………………………………

73

Představte si, že byste měl/a v rukou potřebné prostředky k prosazení své představy o zajištění bezpečnosti občanů v Třinci (ochrany jejich zdraví, života, majetku aj). Které problémy byste řešil/a naprosto neodkladně? VYPIŠTE NEJVÍCE TŘI! 1. jako první:.............................................................................................................………….……… ...............................................................................................................................…….

51

2. jako druhý: ............................................................................................................………….……... .................................................................................................................................…..

52

3. jako třetí: .............................................................................................................…………………. .................................................................................................................................…...

53

Máte osobní zkušenost s kriminalitou ve Vašem městě? ZAKROUŽKUJTE JEN JEDNU MOŽNOST! 1. Nestal/a jsem se obětí, svědkem trestného činu nebo nějakého negativního jevu

1

2. 3. 4.

2 3 4

Byl/a jsem pouze očitým svědkem trestného nebo nějakého negativního jevu Byl/a jsem obětí trestného nebo nějakého negativního jevu Byl/a jsem obětí i svědkem trestného činu nebo nějakého negativního jevu

54

Buďte tak laskav/a a sdělte nám ještě několik údajů o Vás, které nám spolu s informacemi od Vašich spoluobčanů účastnících se výzkumu velmi pomohou při jeho zpracovávání (znovu Vás ubezpečujeme o zachování anonymity výzkumu): Jste:

1. muž 2. žena

1 2

55

Do jaké věkové skupiny se řadíte: 18 – 28 let 29 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 - 69 let 70 a více let

1 2 3 4 5 6

56

Jakého nejvyššího vzdělání jste dosud dosáhl/a? 1. základní 2. střední bez maturity (vyučení ap.) 3. střední s maturitou (vyučení s maturitou, střední odborné, gymnaziální) 4. pomaturitní – vyšší odborná škola, VŠ bakalářský typ studia 5. úplné vysokoškolské

1 2 3 4 5

57

Děkujeme Vám za ochotu a čas spolupracovat.

74

Příloha č. 2

Seznam použitých zkratek BESIP

Bezpečnost silničního provozu

ČSÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

IZS

Integrovaný záchranný systém

MěÚ

Městský úřad

MN

Míra nezaměstnanosti

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

OOP Třinec

Obvodní oddělení Policie Třinec

OSN

Organizace spojených národů

PČR

Policie České republiky

PIS

Preventivně informační skupina

SVI

Systém včasné intervence

TČ

Trestný čin

UoZ

Uchazeči o zaměstnání

UP

Úřad práce

ZŠ

Základní škola

75

Anotace Jméno a Příjmení

Šárka Smolková

Katedra

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce

Doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D.

Rok obhajoby

2010

Název práce

Vnímání pocitu bezpečí obyvateli města Třince

Název v angličtině

Perception of the peeling of safety people living in Třinec

Anotace práce

Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání pocitu bezpečí obyvateli města Třince. Popisuje město z hlediska historického i současného, věnuje se prevenci kriminality

a

preventivním

činnostem

zaměřeným

převáženě na mládež. Praktická část obsahuje názory a postoje obyvatel k bezpečnostní situaci ve městě. Cílem diplomové práce je zjistit vnímání bezpečnosti občany města. Klíčová slova

vnímání, pocit bezpečí, město Třinec, historie, současnost, kriminalita mládeže, programy prevence kriminality

Anotace v angličtině

This thesis is aimed to problems how citizens of Třinec feel safety factor in their town. It is given the description of the city from a historical point of view and a contemporary point of view as well. There are criminal prevention and preventive activity aimed at youth. Practical part contains citizens‘ opinions and attitudes to the situation in the city. The aim of this part of work is to provide perceptions of safeness there.

Klíčová slova v angličtině

perception, feeling of safety, City of Třinec, history, present, criminality of youth, syllabi of criminal prevention

Přílohy vázané v práci

Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek

Rozsah práce

70 stran

Jazyk práce

Český jazyk

76

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií. ŠÁRKA SMOLKOVÁ V. ročník prezenční studium

Recommend Documents