UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky. GABRIELA HLOUŠKOVÁ III.ročník-kombinované studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky

GABRIELA HLOUŠKOVÁ III.ročník-kombinované studium

Obor: Učitelství pro mateřské školy

PŘÍPRAVA DÍTĚTE MATEŘSKÉ ŠKOLY PRO VSTUP DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY FORMOU NETRADIČNÍHO ZÁPISU Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jsem jen prameny uvedené v seznamu literatury.

V Olomouci dne ---------------

-------------------------------

Poděkování

Děkuji PhDr. Martině Fasnerové PhD., za odborné vedení, ochotný přístup a za pomocné připomínky při psaní bakalářské práce. Poděkování patří i pedagogům ze základní školy, u nichž jsem prováděla výzkum.

Obsah ÚVOD .....................................................................................................................................................................5 1 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................................................................................6 2 VÝVOJOVÉ ZMĚNY U DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU ...................................................................10 2.1 ZMĚNY V MOTORICKÉM VÝVOJI DÍTĚTE.....................................................................................................10 2.2 ZMĚNY V POZNÁVACÍCH PROCESECH U DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU........................................................12 2.3 ZMĚNY V SOCIÁLNÍM VÝVOJI DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU .......................................................................14 3 ŠKOLNÍ ZRALOST DÍTĚTE.........................................................................................................................16 3.1 ZRALOST ROZUMOVÁ ...................................................................................................................................16 3.2 ZRALOST TĚLESNÁ ......................................................................................................................................18 3.3 ZRALOST EMOCIONÁLNĚ- SOCIÁLNÍ ............................................................................................................18 4 DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI.........................................................................................................20 5 ZÁPIS DÍTĚTE DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY ...................................................................................................24 6 FORMA NETRADIČNÍHO ZÁPISU .............................................................................................................26 7 PŘÍPRAVA DÍTĚTE MATEŘSKÉ ŠKOLY PRO VSTUP DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY FORMOU NETRADIČNÍHO ZÁPISU................................................................28 7.1 CÍL PRÁCE A METODY ŠETŘENÍ.....................................................................................................................28 7.2 METODOLOGIE VÝZKUMU ............................................................................................................................28 7.3 VÝZKUMNÝ VZOREK ....................................................................................................................................28 7.4 POPIS NETRADIČNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................................29 7.5 VLASTNÍ ŠETŘENÍ ........................................................................................................................................31 7.5.1 První zkoumaná oblast ........................................................................................................................31 7.5.2 Druhá oblast výzkumu .........................................................................................................................32 7.5.3 Třetí zkoumaná oblast .........................................................................................................................33 7.5.4 Čtvrtá oblast výzkumu ........................................................................................................................34 7.5.5 Pátá zkoumaná oblast .........................................................................................................................35 7.5.6 Šestá zkoumaná oblast.........................................................................................................................36 7.5.7 Sedmá zkoumaná oblast ......................................................................................................................37 7.5.8 Osmá zkoumaná oblast.......................................................................................................................38 7.6 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ....................................................................................................................................40 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................42 POUŽITÁ LITERATURA: ................................................................................................................................43 SEZNAM PŘÍLOH: ............................................................................................................................................45

Úvod

Tématem předkládané práce je příprava dítěte mateřské školy pro vstup do základní školy formou netradičního zápisu. Dané téma mě velice zaujalo, a to hned z několika důvodů. Sama jsem matkou dítěte předškolního věku, který v letošním roce nastoupí do první třídy. Veškeré informace, které jsem zpracovala v teoretické části bakalářské práce, byly pro mě velkým přínosem. Znalosti získané z odborné literatury jsem mohla aplikovat v běžné praxi. Téma je pro mě aktuální i z hlediska profese. Pracuji jako učitelka v mateřské škole s dětmi předškolního věku a soustavná příprava dětí pro vstup do základní školy je naší každodenní činností.

Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je členěná na šest kapitol. První kapitola se týká

předškolního

vzdělávání. Tato kapitola objasní předškolní vzdělávání vzhledem k legislativě. Druhá kapitola popisuje vývojové změny dítěte předškolního věku v oblasti motorického vývoje, v poznávacích procesech a v oblasti sociální. Třetí kapitola se zabývá školní zralostí dítěte předškolního věku. Uvedená kapitola objasní zralost rozumovou, tělesnou a emocionálněsociální. Čtvrtá kapitola předkládané práce se věnuje diagnostice školní zralosti. Diagnostika školní zralosti tvoří nezanedbatelnou složku v přípravě dítěte pro vstup do základní školy. Posoudit, zda je dítě dostatečně připraveno na další stupeň vzdělávání, je pro dítě velmi důležité, a proto se daná kapitola opírá o několik testů, které v současné době slouží k diagnostice školní zralosti. Pátá kapitola definuje zápis dítěte po stránce legislativní. Poslední šestá kapitola se věnuje formě netradičního zápisu. Závěr teoretické částí objasní přípravu dítěte mateřské školy pro vstup do základní školy formou netradičního zápisu, což je cílem této bakalářské práce.

Empirická část se zabývá posuzováním úrovně vědomostí a dovedností dětí předškolního věku. Zmíněné vědomosti a dovednosti budeme zjišťovat během netradiční formy zápisu pořádaný

Základní školou v Javorníku. Zvolíme si metody kvalitativního

výzkumu: pozorování subjektu, strukturovaný rozhovor. Výsledky získaných informací zapíšeme do přehledných tabulek záznamového archu a vyznačíme grafem úspěšnosti. Na závěr vše vyhodnotíme. -5-

1 Předškolní vzdělávání

„ Všechno, co potřebuji znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské škole“. ( Fulghum in Kropáčková, 2008, str.41)

Podle zákona č.561/2004 sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona), § 34 se předškolní vzdělávání organizuje pro děti od tří do šesti (sedmi) let. Předškolní vzdělávání není povinné, pouze je zákonem upraveno přednostní přijetí dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky do mateřské školy. Za výchovu a vzdělávání dětí nesou odpovědnost zejména rodiče, oni jsou také právem označováni za první učitelé. Předškolní vzdělávání v plné míře podporuje rodinu jako nejvýznamnější složku ve výchově, doplňuje ji o určité specifické podněty, rozvíjí ji a obohacuje.

Pro předškolní vzdělávání jsou závazné určité dokumenty na úrovni státní a školní. Strategický dokument závazný pro předškolní vzdělávání na úrovní státní se jmenuje Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, vydaný v roce 2001 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky (dále i MŠMT CR) . Další závazný dokument je kurikulární dokument - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ( dále i RVP PV), jehož verze z roku 2001 byla aktualizována v roce 2004. Na úrovní školní pak následují Školní vzdělávací programy, podle kterých se na jednotlivých školách realizuje vzdělávání. Školní vzdělávací programy musí být však v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.

„Předností institucionálního předškolního vzdělávání je odborné vedení dětí a cílevědomé vytváření vhodných podmínek pro jejich rozvoj a vzdělávání. V případě potřeby zde dochází ke kompenzaci nedostatků v uspokojování potřeb dětí i v jeho rozvojové stimulaci. U znevýhodněných dětí jde o pomoc při vyrovnávání rozdílů a při zlepšování jejich životních a vzdělávacích šancí“ ( Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, 2001, str.45).

-6-

Předškolní vzdělávání má za úkol usnadnit dítěti cestu životem a vzděláním. Jeho hlavní náplní je rozvíjet osobnost dítěte přirozeným způsobem, podporovat jeho tělesný rozvoj, zdraví, osobní spokojenost a pohodu. Také pomáhá dítěti chápat okolní svět a motivuje ho k dalšímu poznání a učení. A nejen to, učí dítě žít ve společnosti, seznamuje ho s normami a hodnotami, které jsou v dané společnosti platné a uznávané.

Obsah

předškolního vzdělávání je uveden v RVP PV. Je rozdělen do pěti

vzdělávacích oblastí a to: Dítě a jeho tělo (oblast biologická), Dítě a jeho psychika (oblast psychologická), Dítě a ten druhý ( oblast interpersonální), Dítě a společnost (oblast sociálně – kulturní) a Dítě a svět ( oblast enviromentální).

Cíle předškolního vzdělávání lze rozdělit na cíle v podobě záměrů a na cíle v podobě výstupů. Cíle můžeme rozlišit na obecné a na dílčí. Dílčí cíle vyjadřují konkrétní cíl z dané vzdělávací oblasti, dílčí výstupy jsou poznatky, dovednosti, postoje, hodnoty, které dílčím cílům odpovídají. Zmíněné cíle a výstupy jsou na úrovni dílčí. Druhým typem cílů jsou cíle obecné. Jako rámcové cíle, vyjadřující univerzální záměr předškolního vzdělávání. Univerzálním cílem je:„ rozvíjet každé dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a vést je tak, aby na konci předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou ( kompetentní, způsobilou) zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny ( zejména v prostředí jemu blízkém, tj. v prostředí rodiny a školy), a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně očekávají“ ( RVP PV, 2004, str.8 ).

Dalším obecným cílem v podobě výstupů jsou klíčové kompetence. V kurikulu jsou definovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností,schopností, postojů a hodnot

nezbytných pro osobnostní rozvoj a uplatnění každého dítěte. V předškolním

vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence činnostní a občanská. Dítě na konci předškolního věku by mělo být těmito kompetencemi dostatečně vybaveno. Každé dítě je však jedinečné, to znamená, že i míra vybavenosti těmito kompetencemi je individuální.

Pro představu jen krátce uvádíme, co daná kompetence

předpokládá.

-7-

První kategorií klíčové kompetence je kompetence k učení. Ta předpokládá, že dítě na konci předškolního vzdělávání

již ovládá schopnost se soustředit, pozorovat, zkoumat,

objevovat stále něco nového a uvědomovat si souvislosti. Své zkušenosti využívá v praktických činnostech, v učení, dokáže klást otázky a vyhledávat na ně odpovědi, aktivně sleduje dění kolem sebe aj.

Druhou kategorií klíčové kompetence je kompetence k řešení problémů. Ta předpokládá, že na konci předškolního vzdělávání si dítě dokáže všímat problémů ve svém okolí, umí řešit problém samostatně a to na základě svých zkušeností, zvládá nabízet jakákoliv řešení k danému problému, užívá logických, matematických a empirických postupů, využívá svou představivost, fantazii při řešení problému aj.

Třetí kategorii klíčové kompetence je kompetence komunikativní. Ta předpokládá, že dítě končící předškolní vzdělávání ovládá svou řeč, komunikuje ve větách formálně správných, zvládá říci své myšlenky, vyjadřuje své pocity, prožitky, nálady, dokáže vést rozhovor s dětmi i s dospělými, má osvojeny dovednosti, které předchází čtení a psaní, uvědomuje si, že lidé mezi sebou komunikují i jinými, cizími jazyky apod.

Čtvrtou kategorií klíčových kompetencí je kompetence sociální a personální. Jejím předpokladem je, že dítě, které končí předškolní vzdělávání si už uvědomuje své jednání, důsledky svého jednání, vytváří si svůj názor, spolupracuje, domlouvá se, dokáže se prosadit, ale i podřídit, je citlivé, ohleduplné vůči druhým, pozná nepřiměřené chování, respektuje druhé, využívá základní společenské návyky a pravidla, je opatrné v neznámých situacích atd.

Pátou klíčovou kompetencí, je podle RVP PV, kompetence činnostní a občanská. Z té vyplývá, že dítě předškolního věku by mělo zvládat například: svou činnost a hru plánovat, organizovat, řídit, hodnotit, uvědomovat si své slabé a silné stránky, rozhodovat se samostatně, nezávisle, být za své rozhodnutí zodpovědný, být si vědom povinností, a to jak ve hře, tak i při práci či učení. Být odpovědný, vážit si činnosti druhých, přizpůsobovat se daným okolnostem aj.

-8-

Předškolní vzdělávání je mostem k základnímu vzdělávání. Před zahájením základního vzdělávání je vhodné se orientovat ve školní zralosti dítěte, která posuzuje úroveň vývoje dítěte. Vývojovým změnám dítěte předškolního věku se budeme věnovat v následující kapitole.

-9-

2 Vývojové změny u dítěte předškolního věku

Vývojové období dítěte, které má věkové rozmezí od tří let do šesti popřípadě sedmi let se označuje předškolní období. Začátek tohoto období bývá spojen zejména se vstupem dítěte do mateřské školy (mezi třetím a čtvrtým rokem) a končí nástupem dítěte na základní školu. Předškolní období

je také označováno jako období hry. Hra je činnost pro dítě

přirozená. Již Jan Amos Komenský prosazoval vzdělávat dětí touto formou, která je pro děti srozumitelná a nenásilná. Dítě si v předškolním obdobím tvoří vlastní představu o okolním světě a tu přizpůsobuje svým individuálním schopnostem poznání a potřebám. K tomu, aby dítě poznávalo svět, ve kterém žije, mu pomáhá jeho představivost, fantazie a intuitivní uvažování, které ještě v tomto období není do jisté míry řízeno logikou. Podle Marie Vágnerové (2008) se dítě předškolního věku

musí

naučit spolupracovat, prosadit se a

přijmout jistý řád upravující jeho chování k druhým lidem ve společnosti.

Celé předškolní období je doprovázeno důležitými změnami ve vývoji dítěte, jak v oblasti biologické, tak i v oblasti psychosociální. Každé dítě se vyvíjí individuálně, a proto je nezbytné, přistupovat k dítěti jako k jedinečné bytosti.

2.1 Změny v motorickém vývoji dítěte Marie Kňourková (1986, str. 174) se domnívá, že v motorickém vývoji u dítěte předškolního věku dochází: • k harmonizaci celkové pohyblivosti, • k cílené pohybové dovednosti, • k jemné motorické zručnosti a manipulaci, • k vyspělé senzomotorice, projevující se v kresbě. K změnám, které se objevují v motorickém vývoji, patří tedy především rozvoj pohybové aktivity. Pohybová koordinace se zdokonaluje, roste její kvalita. Pohyb dítěte je přesnější, hbitější , plynulejší a účelnější. Pohyb je přirozenou činností dítěte, proto je nutné ho rozvíjet a podporovat. „Zdravé dítě je aktivní, nevydrží dlouho v nečinnosti a nelibě nese

- 10 -

omezování v činnosti, vyhledává způsob, jak skutečnost nejen poznávat, ale také jí měnit a účastnit se života“ (Jan Čáp, 1980, str.105).

Nemusí být každé dítě „ sportovec“. Stačí , když mu budeme vytvářet přirozenou cestou takové podmínky, ve kterých bude rozvíjet svou obratnost a kondici. Tím máme na mysli např. činnosti na zahradě, v domácnosti, jízdu na kole, na koloběžkách, vycházky do přírody atd. S rozvojem pohybové činnosti souvisí i schopnost sebeobsluhy. Její úroveň v předškolním věku stoupá. Na začátku se dítě za pomoci druhých učí oblékat, svlékat, uklízet, skládat si věci, pečovat o svou hygienu. Později tyto činnosti již zvládá samostatně. Společně s rozvojem hrubé motoriky, což jsou pohyby velkých svalových skupin, se rozvíjí i jemná motorika, která se týká převážně obratnosti rukou. Její změna je dána zejména přestavbou chrupavčité nebo vazivové tkáně v tkáň kostní. Jemnou motoriku můžeme rozvíjet při různých aktivitách, jako např.: navlékání korálků, při práci s plastelínou, při hrách s kostkami, apod.

Jemná motorika, také souvisí i s vývojem kresby. Zatímco dítě ve dvou letech „čmára“, v předškolním obdobím jeho kresba už nese určitý symbol – význam. V kresbě dítě vyjadřuje vlastní emoce, představy, názory, nálady, aj. Podle Lenky Šulové (2010) se kolem čtvrtého roku vyhrazuje lateralita. Lateralitou rozumíme:„přednostní užívání jednoho z párových orgánů ( pohybových nebo smyslových)“ ( Lumír Klimeš, 2005, str. 417). Dítě postupně upřednostňuje jednu ruku při sebeobsluze u různých každodenních činnostech. Podle toho, která ruka je obratnější a aktivnější, poznáme zda se jedná o lateralitu levostrannou, pravostrannou nebo o lateralitu nevyhraněnou.„ Pokud dítě vykazuje levostrannou lateralitu, je třeba tuto jeho individualitu respektovat a přihlížet k ní v procesu výchovy a vzdělávání.“ ( Dagmar Přinosilová, 2007, str.73). Lateralitu můžeme vypozorovat také z kresby. Samotná kresba dítěte prochází několika fázemi : a) Fáze : Presymbolická, senzomotorická – je typická pro batolata. Dítě něco „ načmárá“ a svou kresbou se dále nezabývá. b)

Fáze : Fáze přechodu na symbolickou úroveň – jedná se o fázi, ve které dítě

zjišťuje ,že prostřednictvím kresby může znázornit realitu. Začíná svou kresbu označovat slovy a popisovat. c) Fáze : Fáze primárního symbolického vyjádření – teprve v této fázi se kresba dítěte stává zobrazením skutečnosti. Skutečná podobnost objektu s realitou se v kresbě odvíjí podle celkového rozvoje dítěte, jeho schopností a dovedností. - 11 -

Kresba má být radostnou aktivitou dítěte.„ Nikdy nenutíme děti ke kreslení, ale snažíme se vyvolat potřebu této činnosti“ ( Marie Kňourková, 1986, str.180). K dalším změnám dochází ve vývoji dítěte v oblasti kognitivní. Změny popíšeme v následující kapitole.

2.2 Změny v poznávacích procesech u dítěte předškolního věku V předškolním věku se u dětí mění způsob poznávání. Švýcarský psycholog Pigget označil tento kognitivní vývoj předškoláka, dle způsobu uvažování, jako období názorného, intuitivního myšlení. To znamená, že dítě zákony logiky ještě nerespektuje. Toto myšlení je charakteristické pro tzv. předoperační stádium (věkově trvající od dvou do sedmi let). Je to období, kdy myšlenky dítěte jsou závislé a vázané na tom, co právě vidí a vnímá. Na začátku předškolního období se projevuje egocentričnost dětského myšlení. To znamená, že dítě pohlíží na věci jen ze své pozice a nahlížet na věci z pozice druhého je pro něj nemyslitelné. „ Dítě je středem vlastního světa představ a myšlenek a jen s obtížemi zaujímá hledisko jiné osoby. Je přesvědčeno, že i ostatní sdílejí jeho úhel nazírání “ (Václav Mertin, Ilona Gillernová, 2010, str.15 ).

Dalším typickým znakem myšlení dítěte předškolního věku je útržkovitost, nekoordinovanost a nepropojenost. Chybí komplexní přístup. Dítě neuvažuje souvisle, jeho uvažování je zúžené a zaměřené na určitou část či oblast, proto ani pětileté dítě nedovede ještě plánovat. Příčinou podle Marie Vágnerové (2008) je nezralost kůry čelního laloku, která je důležitá pro rozvoj pozornosti a pracovní paměti. Tato kůra dozrává až mezi šestým a sedmým rokem.

Uvažování dítěte je do jisté míry ovlivňováno představami. Pomocí představ si dítě vysvětluje skutečnou realitu. Představy jsou podmíněné fantazií, jsou pestré, bohaté a také doplněny tzv.dětskou konfabulací. Jedná se o smyšlenky nebo také nepravé lži, o kterých je dítě přesvědčeno, že jsou pravdivé. Dítě si „ stojí za svým“, má svou pravdu, svůj názor a chce po nás dospělých, abychom to respektovali. Představy jsou důležitou složkou ve vývoji dítěte. Uplatňují se v kresbě, ve hře, při řešení problémů a dalších aktivitách.

- 12 -

Paměť dítěte se postupně rozvíjí. Zpočátku je mimovolní. Dítě má problém si něco zapamatovat, nebo uchovat. Kolem pátého věku se začíná projevovat tzv. záměrná paměť. Zvyšuje se kapacita paměti, zrychluje se doba nutná na zpracování informací. Zatímco tříleté dítě podle Marie Kňourkové (1986) má ve své slovní zásobě asi 700 - 900 slov, v pěti letech se počet slov vyšplhá na 2000 a víc. Na konci předškolního věku slovní zásobu tvoří 3000 – 4000 slov.

Čtyřleté dítě pozvolna začíná mluvit v delších a složitějších větách, později i v souvětích, chápe význam jednotlivých slov. Dokáže už správně použít budoucí čas. Na konci předškolního věku dítě vypráví krátký příběh, pohádku, svůj zážitek, dovede říct, kde bydlí, zná jména rodičů, atd. Předškolák popisuje i to, co si sám vymyslel, definuje rozdíly a používá výmluvy. Dítě se rozvíjí především v komunikaci s dospělou osobou, s kamarády. Důkladně naslouchá a pozoruje dospělé. Snaží se je napodobovat při různých činnostech i při komunikaci Komunikační schopnost dítěte ovlivňují i jiní činitelé, především televize, rozhlas a počítač.

Paměť krátkodobá se na konci předškolního věku postupně

mění na paměť

dlouhodobou. Paměť dlouhodobá je důležitá pro další vzdělávání dítěte a slouží k: „ permanentnímu ukládání, vyvolávání a užívání informací. Např. při čtení umožňuje pamatovat si spojení hláska-písmeno, tvary celých slov, obsahuje též celou slovní zásobu jedince. Básničky, písničky a další poznatky, které si dítě ukládá do paměti přirozenou cestou, v žádném případě nepřetěžují.“ (Olga Zelinková, 2008, str. 61). Také paměť mechanická se mění na paměť logickou. Dítě si pamatuje přesněji, ve větším množství či rozsahu. Paměť můžeme procvičovat a rozvíjet pomocí her. Předpokladem těchto her je schopnost udržet pozornost a soustředit se.

Pozornost a soustředěnost jsou také nezbytnou složkou ve vývoji poznávacích procesů. Podle Jana Čápa (1980) se pozornost dělí na bezděčnou a záměrnou. Bezděčnou pozornost můžeme definovat jako upoutávání podnětů, které jsou spojeny s našimi potřebami a zájmy, nebo se také může jednat o náhlou změnu v prostředí, jako např.zvuk sirény. O záměrné pozornosti hovoříme tehdy, když sledujeme určitý cíl např. při poslechu pohádkychceme vědět, jak to dopadlo.

- 13 -

Pozornost je stav, kdy se soustředíme na jednu danou činnost. Pozornost předškoláka není ještě úmyslná a stálá. Dana Kutálková (2010, str.165) se domnívá, že: „ předškolák by měl už vydržet delší dobu (15-20 minut) nejen u činnosti, která ho baví, ale i také, která ho zrovna netěší, dostal ji ovšem za úkol“. Schopnost udržet pozornost je pro dítě v předškolním věku velmi důležitá, a to především pro další vzdělávání na základní škole. Ke změnám ve vývoji dítěte dochází i v oblasti sociální. Touto oblastí se budeme zabývat v další kapitole.

2.3 Změny v sociálním vývoji dítěte předškolního věku V předškolním období je stále nejdůležitějším a nejvýznamnějším prostředím rodina. Dítě bedlivě pozoruje chování jednotlivých členů. Rodina tvoří základní stavební kámen v sociálním vývoji. Poskytuje dítěti jistotu, pocit bezpečí, zázemí, lásku a zajišťuje tzv.primární socializaci. Vztahy panující v rodině se projevují převážně v chování dítěte. Dítě začíná v tomto období poprvé navštěvovat mateřskou školu. Vstup do této instituce vyžaduje od dítěte nutnost přijmout a respektovat cizí dospělou osobu - pedagoga.„ Dítě potřebuje získat pocit jistoty a akceptovat ji emočně, jako osobně významnou bytost, od níž očekává výlučný vztah.“ (Marie Vágnerová 2008, str.210). V mateřské škole si dítě vytváří vztahy s kamarády, věkově přibližně stejnými, ale i s kamarády staršími, což umožňuje, že se učí pomáhat mladším, slabším, podřizovat se starším, silnějším a respektovat se navzájem. Kontakt s vrstevníky je důležitý především pro vytváření prosociálních postojů dítěte, i když i nadále dospělí zůstávají tím nejvýznamnějším vzorem a modelem v sociálním chování. Podle Simony Hoskovcové (2006) jsou v předškolním věku položeny základy vlastností lidského jedince nutné pro život ve společnosti. Patří sem zejména: společná hra, společná činnost, spolupráce, soucit, apod.

Zatímco dítě v batolecím obdobím je fixováno na dospělou osobu (převážně matku ), v předškolním věku se již tato vázanost uvolňuje. Dítě si je vědomo, že může být po určitý čas bez dospělého (matky, rodiny) a tuto skutečnost respektuje, což je známkou pro vstup do mateřské školy. Na vývoj sociálních kompetencí, neboli sociální nezávislostí dítěte, mají vliv i postoje rodičů. Patří jsem zejména důvěra rodičů ve schopnost svých dětí, jako např. schopnost dítěte se samostatně rozhodnout, vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas, apod. - 14 -

Požadavky na samostatnost dítěte by měly být v souladu s psychickým vývojem. Pokud na dítě budeme klást vysoké, nepřiměřené nároky, které nejsou v souladu s psychickým vývojem, povede to k tomu, že se dítě setká daleko častěji s neúspěchy, což u něj vyvolá nedůvěru k sobě samému , popřípadě pocit méněcennosti.Hranice, přiměřené věku dítěte při samostatnosti a rozhodování, nejdříve určují rodiče, později je dítě schopné samo tyto hranice poznat a přizpůsobit tak své chování.

Znalost vývoje dítěte předškolního věku je základním faktorem k posouzení školní zralosti, o které se zmíníme v následující kapitole.

- 15 -

3 Školní zralost dítěte

Pod pojmem školní připravenost a školní zralost rozumíme komplexní charakteristiku dítěte.Při posuzování školní připravenosti se zkoumá podle Václava Mertina (2010) aktuální kognitivní, percepční, sociální, a pracovní vývoj, zjišťuje se zdravotní stav dítěte, lateralita, komunikační schopnost a grafomotorika.

Školní

připravenost a školní zralost objasníme

podrobně v následujících kapitolách.

3.1 Zralost rozumová Pro přijetí na základní školu je velmi podstatná úroveň rozumových schopností, která je nutná pro čtení, psaní a počítání. Marie Kňourková ( 1986, str. 187) popisuje rozumovou zralost dítěte, jako:„ mentální vyspělost, která se projevuje ve verbálním vyjadřování, počátku přechodu od konkrétního myšlení k myšlení pojmovému, dále v analyticko-syntetické činnosti v uvažování a v chápání“. Také je nepostradatelná rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastí, jako je: grafomotorika, řeč, sluchové vnímání, zrakové vnímání, vnímání v prostoru, vnímání času a základní matematické představy. Je důležité zvážit každou oblast jednotlivě.

- Oblast grafomotoriky Vývoj vnímání můžeme vypozorovat z grafomotorických činností, např. v kresbě. Ve spontánní kresbě jsou již obsaženy odpovídající detaily, kresba je formálně i obsahově správná. Dobře vyvinutá grafomotorika je nezbytná pro budoucí psaní. Důležité je správné držení tužky, tzv. špetkový úchop, a správné postavení ruky. Lateralita je již zpravidla vyhraněna.

- Oblast rozvoje řeči Před vstupem na základní školu je nezbytné, aby dítě mělo dobrou výslovnost. Podle Dany Kutálkové (2010) se vývoj řeči formuje až do sedmi let, kdy dochází k uzavírání a k fixaci dosavadních návyků. Je poměrně častým jevem, že dítě, které nastupuje do první třídy, neumí hlásky r, ř. Při takovém odhalení je nutno zbylé hlásky docvičit, a to za pomocí - 16 -

logopeda. Dalším kriteriem zralosti je dostatečná slovní zásoba, vyjadřovací schopnost, správná stavba vět, aj. Dítě by mělo umět vést rozhovor, přiléhavě odpovídat na otázky. Sluchové vnímání je důležité nejen proto, aby si dítě dokázalo zapamatovat slyšený text, básničku, písničku , ale také, aby dokázalo umět naslouchat a porozumět obsahu.

- Oblast zrakového vnímání Zrakové vnímání je podstatné pro poznávání okolního světa. Dítě předškolního věku by mělo podle Jiřiny Bednářové a Vlasty Šmardové ( 2010) pojmenovat běžné barvy, odstíny barev – tmavší, světlejší , rozlišit figury a pozadí, dále by mělo poznat shodné obrazce, poznat rozdíly v obrázcích apod.

- Oblast vnímání prostoru a času Aby se dítě umělo orientovat v prostředí, ve kterém žije a které ho obklopuje, je důležitá orientace v prostoru. Dítě předškolního věku by mělo chápat pojmy : nahoře - dole, vpředu - vzadu, vpravo - vlevo, vysoko - nízko, blízko - daleko, první – prostřední - poslední. Kromě těchto pojmů by mělo zvládat i předložkové vazby jako: nad, pod, vedle, mezi, na, před, aj. Pro osvojování pohybových, sebeobslužných a školních dovedností je tato orientace nezbytná. Velmi podstatná je i orientace v čase. Předškolák by měl chápat pojmy- části dne (odpoledne, dopoledne, večer), pojmy včera- dnes- zítra- víkend, měl by znát dny v týdnu či roční období.

- Základní matematické představy Odborné názory na chápaní množství se liší. Zatímco podle Lidky Lisé a Marii Kňourkové ( 1986), která ve své knize uvádí, že by dítě předškolního věku mělo mít „ spolehlivou početní představu do deseti “, jiné autorky Jiřina Bednářová a Vlasta Šmardová uvádí :„ že dítě předškolního věku náleží chápání množství do 6, i když děti zvládají i vyšší počet.“ (Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová, 2010, str. 5 ). Podstatné však je, že si dítě uvědomuje jednotlivé pojmy : málo - hodně, velký - malý, krátký - dlouhý, stejně- vícehodně. Mělo by také umět porovnávat, třídit a to: podle velikosti, tvaru, barvy. Dítě by mělo znát i základní geometrické tvary – čtverec, obdélník, trojúhelník a kruh, případně i prostorové tvary – kvádr, krychle, koule, jehlan. Podstatné je, aby umělo rozeznat jeden tvar od druhého. Kromě zralosti rozumové posuzujeme i zralost tělesnou, kterou objasníme v následující kapitole. - 17 -

3.2 Zralost tělesná Zralost tělesnou posuzuje odborný lékař - pediatr. V tomto věku je dítě podrobeno celkové tělesné prohlídce, kdy lékař zhodnotí, zda je dítě připraveno na vstup do školy. Lékař posuzuje tělesný rozvoj a vývin orgánových funkcí. Tělesná váha dítěte předškolního věku by měla být alespoň podle Jany Kropáčkové (2008) okolo 20 kg, výška 120 cm.U tělesné zralosti se sleduje stav dentice - dětského chrupu. Dalším kritériem je tzv. Filipínská míra. Jedná se o jednorázovou orientační zkoušku, která spočívá v tom, že dítě zvládne přiložit ohnutou pravou ruku přes temeno hlavy na levý ušní lalůček. To souvisí se změnou proporcí těla. Tělo se v tomto věku zeštíhluje, prodlužují se dolní končetiny, zmenšuje se podkožní tukové vazivo a obvod hlavy. Při prohlídce se také zjišťuje lateralita, provádí se sluchová zkouška, kontroluje se zrak. Podstatné při posouzení školní zralosti je i to, zda je dítě:„ často nemocné, které kvůli tomu nemohlo chodit do mateřské školy, dítě nemocné chronicky, které je křehké ,i dítě nedonošené, které jen pomalu dohánělo své vrstevníky – to všechno jsou situace , kdy bychom měli zvážit, zda je nástup do školy vhodný.“( Dana Kutálková, 2010, str.142 ).

3.3 Zralost emocionálně- sociální „Dítě by mělo dosáhnout určité úrovně socializace, aby bez větších problémů přijalo novou roli, která přináší i různé zátěžové situace. Dítě nemá ve škole takovou jistotu a bezpečí jako v rodině, zvláště nemá-li zkušenosti z mateřské školy. Musí se podřídit autoritě učitele, odložit svá přání na pozdější dobu“ (Zuzana Kollariková, 2001, str.226 ).

Vyzrálé dítě by mělo přiměřeným způsobem komunikovat s pedagogem, s dospělým čí spolužáky. Od předškoláka se očekává dodržování pravidel společného soužití, slušného chování, sebeovládání, schopnost spolupracovat, respektovat se. Významná je i sebedůvěra, sebehodnocení, sebeobsluha. Zralé dítě, které je připraveno na vstup na základní školu dokáže trávit čas mimo rodinu bez jakýchkoliv potíží, dokáže umět nést odpovědnost za své jednání a chování, dále by mělo umět odkládat své aktuální uspokojení na jinou vhodnější dobu. Důležité je, aby se dítě dokázalo podřídit autoritě učitele.

Školní zralost můžeme chápat jako dosažení určitého stupně zralosti centrální nervové soustavy ( dále jen CNS). Zralost CNS je vázána na věku a individualitě dítěte. Zralá CNS se - 18 -

u dítěte projeví zejména:„ odolnosti vůči zátěži, v reaktivitě a stabilitě dítěte, což mu umožňuje lépe využít svých schopností na základě dokonalejší koncentrace pozornosti a je také předpokladem pro přizpůsobení dítěte školnímu režimu“ ( Dagmar Přinosilová, 2007, str.121 ).

Školní připravenost dítěte závisí na vlivu sociálního prostředí, zejména v rodině a v předškolním zařízení, do kterého dítě dochází. Lili Monatová (2000) školní připravenost rozčlenila na vnitřní a vnější. Do vnější připravenosti řadíme např. zájem o zevní prostředí vyučování ( zájem o třídu, nástěnky, děti a učitele).Dítě vnímá učení jen jako hru bez jakékoliv zodpovědnosti. Dané úkoly nepovažují za povinné apod. Vnitřní připravenost pak znamená:“ vlastní způsobilost dítěte ke školní docházce, tj. určitou úroveň poznatků a rozumových schopností, citů, ukázněnosti, sociálních vztahů, adaptability, učebních dovedností a návyků i zájem a snahu učit se. Je podstatným předpokladem úspěšného plnění školních požadavků a možností přizpůsobit se novým podmínkám“ ( Lili Monatova, 2000, str.67). K vnitřní připravenosti tudíž patří výše popsané zralosti dítěte, a to: rozumová, sociální a tělesná.

Někteří autoři slučují pojem školní zralost a školní připravenost. Mezi ně řadíme např.: Marii Vágnerovou, Václava Mertina. Podle Olgy Zelinkové (2007) se tyto oblasti překrývají a jejich úroveň tvoří základ pro vzdělávání. Děti se zpravidla na školu těší, stávají se dospělejšími, samostatnějšími a důležitějšími. V této myšlence je nutné dítě podporovat a vzbuzovat v něm touhu se vzdělávat. Před zahájením vzdělávání na základní škole se dítě dostaví k zápisu, kde se uvedená školní zralost posuzuje v jednotlivých úkolech. Pokud se vyskytnou pochybnosti o školní zralosti dítěte, lze provést komplexní diagnostické vyšetření v pedagogicko – psychologické poradně. K tomuto účelu slouží speciální diagnostické testy, které podrobně rozvádíme v kapitole Diagnostika školní zralosti.

- 19 -

4 Diagnostika školní zralosti

Nejdůležitějším pilířem diagnostiky školní zralosti je dlouhodobé sledování dítěte v období předškolního věku. Při diagnostice školní zralosti pomáhají zejména pedagogové z mateřské školy, učitelé prvních tříd při zápise dítěte na základní školu, ale také dětští lékaři, kteří sledují především biologickou zralost dítěte. Základem je screening a depistáž. Diagnostika zkoumá motorické funkce, lateralitu dítěte a sebeobslužné činnosti. Také se zaměřuje

na zjištění rozumových, verbálních a

komunikačních schopností, zkoumá i

emocionální a sociální vývoj dítěte, sluchové a zrakové vnímání.

Pokud rodič, či pedagog má určité pochybnosti týkající se nástupu dítěte na základní školu, může požádat rodič o komplexní diagnostické vyšetření dítěte pedagogickopsychologickou poradnu. Jedná-li se o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, vyšetření provádí speciální pedagogická poradna. S vyšetřením dítěte vždy musí souhlasit rodič. Délka diagnostického vyšetření je 50 – 90 minut, záleží na individualitě dítěte.

Nejčastějším diagnostickým testem, který se provádí je Jiráskův test (původně Kernův test), který byl převzat z Německa. Jmenuje se Orientační test školní zralosti . Tento test se skládá ze tří částí. První část je kresba mužské postavy, při které„ lze vyčíst nejen techniku držení tužky ,ale i reálný stupeň vývoje kresby, prvky ,které upozorňují na možnou lehkou mozkovou dysfunkci, nebo na některé psychické vlastnosti – na nejistotu, bázlivost ,ale třeba i přehnané sebevědomí.“ ( Dana Kutálková, 2010, str.147). Druhá část je napodobení psacího písma, kdy úkolem dítěte je opsání věty skládající se ze tří krátkých slabik a třetí částí tohoto testu je obkreslení určitého počtu puntíků (teček) umístěných v prostoru. Jmenovaný test je jednoduchý a rychlý, je však zaměřen pouze na jednu oblast - percepčně motorickou. Podle Olgy Zelinkové (2007) sám autor tohoto testu, poukazuje na jednostrannost a zanedbání verbálních projevů. Z toho vyplývá, že k posouzení školní zralosti je nutno více testů. Jako doplňující test může sloužit tzv. Zkouška vědomostí předškolního dítěte, jehož autorem je Zdeněk Matějček a MarieVágnerová. Zkouška se skládá se 40 otázek, rozdělených do deseti kategorií, které zkoumají u dítěte schopnost se v dané oblasti orientovat. Druhy kategorií jsou: orientace prostoru, ve společnosti, v čase, v počtu, ale také vědomosti týkající se rostlin, zvířat, domácích činností, různých druhů běžně užívaných nástrojů, povolání a činnosti ve volném čase.Tuto zkoušku psychologové používají jako doplňující verbální metodu např. při - 20 -

neverbálním screeningu školní zralosti. Cílem tohoto testu je zjistit úroveň rozumových schopností dítěte.

Dalším užívaným testem, který se provádí

je Edfeldtův Reverzní test. Úkolem

tohoto testu je zjistit připravenost dítěte ke čtení, sleduje se úroveň zrakového vnímání. Při vypracování testu dítě rozpoznává obrácené a otočené tvary. Při diagnostice školní zralosti se uplatňuje i Obrázkově-slovníková zkouška, jejimž autorem je Ondrej Kondáš. Zkouška u dětí sleduje jejich pohotovost a bohatost slovní zásoby. Počet obrázků v testu je 30. Obrázky mají různé motivy, známé i méně užívané a také obsahují různorodé činnosti. Dítě má za úkol říci, co na obrázcích vidí. Za správně zodpovězený obrázek má jeden bod. Při testu se neklade důraz na čas, ale na správnost odpovědí.

Test, který také zkoumá

zrakovou percepci dítěte se nazývá Vývojový test

zrakového vnímání, jehož autorkou je Marie Frosttigová. Uvedený test se skládá z pěti podoblastí.První oblast je vizuomotorická. Dítě v této oblasti spojuje určité body. Druhou oblastí je oblast vnímání figury. Kdy dítě vyhledává obrazce zašifrované v pozadí. V třetí oblasti dítě musí rozpoznat určité geometrické tvary, které se liší velikostí, vnitřním schématem, polohou a prostorem. Čtvrtá oblast je zaměřena na zrcadlové obrazce a poslední oblast ve zmíněném testu zkoumá prostorové vztahy. Úkolem dítěte je v této oblasti obkreslit ze soustavy teček ve kterých jsou umístěny geometrické tvary, daný požadovaný geometrický tvar.

K zjištění sociální dovednosti se užívá tzv. Vinelandská škála sociální zralosti, která se skládá z 36 položek, které se týkají chování dítěte. Psycholog zjišťuje v rozhovoru s rodiči či učitelem mateřské školy určité informace, tak, aby dokázal posoudit sociální dovednost dítěte. Položky se skládají z osmi kategorií, a to jsou:soběstačnost, samostatnost, oblékání , jídlo, zaměstnání, komunikace, motorika a sociální začleněnost. Pro komplexnost vyšetření školní zralosti jsou důležité i inteligenční testy: Standford -Binetova zkouška, Weschlerovy testy inteligence, tyto testy„ umožňují zjistit nejen celkovou hodnotu inteligenčního kvocientu (IQ), ale i úroveň verbální a názorové oblasti inteligence. Kromě toho lze výkon konkrétního jedince znázornit i graficky, takže získáme profil jeho výkonu v jednotlivých oblastech“ (Dagmar Přinosilivá, 2007, str.128).

- 21 -

K vyšetření školní zralosti existuje celá škála dalších testů, v předkládané práci jsme uvedli pro přehled jen některé z nich.

Testy při diagnostice mohou odhalit u dětí i specifické poruchy učení. Nejběžnější poruchou je dyslexie. Její příznaky podle Olgy Zelinkové (2008) se

mohou projevit

následovně: dítě si těžko pamatuje písmenka, má potíže s obratností při manipulaci s nůžkami, jeho pohybový vývoj je nedostatečný, nesprávně při komunikaci vyslovuje, nevyjadřuje se gramaticky správně, nezvládá analýzu slov, nezvládne spojování hlásek v jedno slovo (např. s-t-r-o-m), písmenka a číslice píše obráceně, nedokáže rozlišit podobné znějící hlásky a to nejčastěji k-g, s-z, těžce rozlišuje tvarově stejná písmena ( b-p-d ), tvarově podobná písmena (m-n, l-t), špatně koncentruje pozornost, vše ho hned rozptýlí. Příznaků dyslexie je několik. Včasné odhalení napomůže pedagogovi při další práci s dítětem. Výsledky psychologického vyšetření se zasílají rodičům nebo zákonným zástupcům dítěte.

Pokud dítě je v daných testech podprůměrné psycholog doporučí rodičům odklad školní docházky o jeden rok. O informovanosti výsledků testů předškolnímu zařízení musí dát souhlas zákonný zástupce, není to však jeho povinností. Ale ve většině případech rodiče informují vedení mateřské školy o výsledcích komplexního diagnostického vyšetření dítěte. Pro pedagogy mateřských škol je tato znalost výsledků pozitivním přínosem, neboť umožní vytvořit individuální vzdělávací program, který přispěje k dalšímu rozvoji dítěte. Zde je na místě vzájemná spolupráce mezi školou a rodiči, která vede ke zlepšení dovedností dítěte. O přijetí dítěte na základní školu rozhoduje ředitel základní školy. Je zbytečné žádat o odklad školní docházky, když psycholog potvrdí zralost a připravenost dítěte na vstup do základní školy. „Dítě by nemělo být vyučováno na úrovni, která neodpovídá jeho současné intelektové vyspělosti,-nemělo by být přetěžováno, ale nemělo by být ani podstimulováno a podhodnoceno. Jinak totiž nejen, že jeho duševní kapacita není patřičně využitá, ale ( což je horší) není ani patřičně rozvíjena, takže dítě je vlastně zanedbáváno“ ( Zdeněk Matějček, 2005, str.178). Kromě rozumových a sociálních dovedností se při diagnostice dítěte zjišťuje i biologická zralost a to především dětským lékařem – pediatrem. Ten také může ve výjimečných případech navrhnout odklad povinné školní docházky, v případě například častého onemocnění dítěte.

- 22 -

Diagnostika školní zralosti nám pomáhá si ujasnit, zda je dítě zralé na vstup do základní školy. Odkladem školní docházky dítě získá potřebnou dobu vyzrát. Odklad povinné školní docházky je zakotven v zákoně č.561/2004Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Odklad povinné školní docházky definuje část třetí, hlava I.§ 37. Podmínky pro odklad zní:„ Není-li dítě po dovršení šestého roku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá -li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného poradenského zařízení nebo odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“ (zákon 561/Sb.2004,§37). § 37 ukládá základní škole povinnost informovat rodiče či zákonného zástupce o variantě odkladu povinné školní docházky.

Zákon také umožňuje řediteli základní školy v průběhu prvního pololetí školního roku odložit odklad školní docházky, a to z důvodu tělesné nebo duševní nezralosti dítěte. K dodatečnému odkladu musí mít souhlas zákonného zástupce žáka. Ředitel základní školy nabídne možnost dítě vzdělávat v přípravných třídách nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že jmenované vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. Rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání vydává ředitel v souladu s § 46 odst.1 zákona 561/2004Sb.- školského zákona, a to za podmínek stanovených v § 36.

„Odklad školní docházky o jeden rok neznamená selhání dítěte, rodičů nebo mateřské školy. Nejedná se o vážný handicap. Odklad školní docházky dává dětem šanci dozrát“ (Jana Kropáčková, 2008, str. 81). Za rok bude dítě zcela připravené a zralé pro úspěšný start na základní škole. Připomeňme, že se rodiče s dítětem, které má odklad školní docházky, se musí dostavit následný školní rok opět k zápisu do základní školy. Zápisem dítěte do první třídy se zabýváme v následující kapitole.

- 23 -

5 Zápis dítěte do základní školy

Zápisy do prvních tříd se konají každým rokem vždy v období od 15. ledna do 15. února. Tento termín je povinný pro všechny základní školy. Přesné datum si určuje škola samostatně po dohodě se zřizovatelem, což je obec či město.V tento termín musí rodiče nebo zákonní zástupci se svým dítětem se dostavit k zápisu. Informace o termínu konání zápisu poskytuje základní škola. Ve většině případech se zápis koná po dobu dvou dnů. Mateřská škola zpravidla pořádá před zápisem besedu o školní zralosti za

přítomnosti pedagogů

základní školy a psychologa z pedagogicko – psychologické poradny. Účelem této besedy je předat rodičům informace související s termínem zápisu, o způsobu a průběhu zápisu, dále se rodiče seznamují se školním vzdělávacím programem základní školy. Pracovník pedagogicko- psychologické poradny

rodiče seznámí se všemi aspekty souvisejícími se

školní zralostí dítěte. Pokud rodič uvažuje o odkladu povinné školní docházky, nebo si není jist školní zralosti svého dítěte, může požádat o pedagogicko - psychologické vyšetření. Beseda umožní rodičům poznat také budoucí pedagogy ze základní školy.

Zákon 561/ 2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, zahrnuje i § 36, který

stanovuje podmínky pro plnění povinnosti školní

docházky, v něm se také píše, že: „ povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce“( §36,561/2004 Sb., školský zákon). Je samozřejmostí, že dítě, které dovrší šesti let v období září až června příslušného školního roku a nastoupí na základní školu, musí zákonný zástupce společně se žádostí o přijetí k

základnímu vzdělávání

předložit i doporučující vyjádření

z pedagogicko-

psychologické poradny a zprávu s vyjádřením odborného lékaře (pediatra), ve kterém bude potvrzeno, že dítě je dostatečně vyzrálé k zahájení základního vzdělávání. Rodič si k zápisu přinese platný občanský průkaz a rodný list dítěte.

- 24 -

Zápis je pro dítě významnou událostí. Seznamují se s prostředím školy, poznává nové pedagogy. Mateřská škola dítě na zápis předem připravuje, a to především po stránce znalostní. Pedagogové také s dětmi navštěvují první třídy, kde děti sledují průběh vyučování, mohou si sednout do lavice, vyzkoušet tabuli, podívat se na učebnice, sešity, nástěnky, aj. Zápisy do prvních tříd mohou probíhat formou netradiční. Tuto formu si objasníme v další kapitole.

- 25 -

6 Forma netradičního zápisu

Školský zákon nedefinuje způsob organizování zápisu dítěte do základní školy. Je na základních školách jaký průběh nebo formu zápisu si zvolí. Zápis může probíhat formou tradičního a netradičního zápisu. Chceme-li však, aby dítě při zápisu bylo co nejlépe motivováno k jeho výkonnosti, zvolíme si formu netradičního zápisu. Cílem této formy je: „Získat, co nejvíce informací. Všechny činnosti u netradičního zápisu mají charakter hry a dítě je při nich motivováno tak, že nepozná, že je prověřováno“ (Eva Šmelová, Alena Nelešovská, 2009, str.79). Tato forma zápisu umožní zbavit dítě pocitu strachu a napětí. Je důležité, aby bylo dítě při zápisu přirozené. Zápis je pro dítě velkou událostí. Dojmy a zážitky, které si dítě odnese se zápisu, mohou dítě ovlivnit v představách o vzdělávání na základní škole. Při formě netradiční dětí plní různé úkoly, při kterých pedagogové zjišťují vědomosti, dovednosti a schopnosti dítěte. Základní školy si volí témata zápisu tak, aby byly věkově dítěti co nejbližší.

Nejčastějším tématem takto zvoleného zápisu jsou pohádky nebo zvířátka. Děti k dosažení cíle např.: osvobodit princeznu, najít ztracený poklad, nebo odhalit tajemství, plní úkoly, které nenápadně prověřují očekávané předpoklady, jako jsou např. :„Schopnost komunikovat, dostatečná slovní zásoba, schopnost rozumět mluvené řeči a reagovat na jednoduché otázky, vyjadřovat se ve větách, vypravovat podle obrázků ( říct 3-4 jednoduché věty), mít přiměřenou slovní zásobu, poznat barvy, geometrické tvary, ovládat číselnou řadu do pěti až šesti, zazpívat písničku či říkanku, zvládnout sebeobslužné činnostní návyky.“ (Libuše Šubová, 2006, str.7-8). Dítě by mělo znát i své jméno, jména rodičů a sourozenců , povolání rodičů, své místo bydliště, popřípadě měsíc, kdy se narodilo a svůj věk.

S průběhem této formy zápisu mohou pomáhat i děti z vyšších ročníků nebo pedagogové z mateřských škol, kteří mohou na dítě působit jako opora. Forma netradičního zápisu vyžaduje od pedagogů větší náročnost na přípravu. Na konci zápisu dítě zpravidla obdrží drobné věcné ceny v podobě omalovánek, pastelek aj. Na památku dostane upomínkový list. Rodiče mohou už při zápise obdržet rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání na základní škole. Pokud však rodič uvažuje o odkladu povinné školní docházky pro své dítě, oznámí tuto skutečnost řediteli základní školy již při zápisu.

- 26 -

Kromě netradiční formy může škola zvolit formu tradiční. V tomto případě se upřednostňuje především rozhovor mezi učitelem a dítětem. Podle Jany Kropáčkové (2008) může být pohovor rozšířen o jednoduchý test, který se jmenuje Orientační test školní zralosti ( viz. následující kapitola). Zápis probíhá ve třídě, kde učitelka během pohovoru sleduje již dříve popsané oblasti školní zralosti. Rodiče mohou, ale nemusí být ve třídě přítomni. Po té následuje rozhovor s rodiči, kde učitel zhodnotí celkový projev dítěte. Nevýhodou této formy zápisu je, že se dítě neprojevuje přirozeně. Dítě může trpět nervozitou a stresem. Mnoho základních škol upouští od této formy tradičního zápisu a raději volí alternativu netradiční. Ta je pro dítě přirozenější.

Formou netradičního zápisu je ukončená první část bakalářské práce. Druhá část je již zaměřena prakticky. Zkoumá formu netradičního zápisu, která proběhla na Základní škole v Javorníku ve spolupráci s vedením školy a pedagogů prvního stupně základní školy.

- 27 -

7 Příprava dítěte mateřské školy pro vstup do základní školy formou netradičního zápisu

7.1 Cíl práce a metody šetření Cílem bakalářské práce je zjistit připravenost dítěte předškolního věku pro vstup do základní školy v období zápisu, a to prostřednictvím pozorování činností dětí při plnění určitých úkolů.Úkolem bakalářské práce bude odpovědět na tyto otázky: Otázka č.1: Která ze zkoumaných oblastí dělá dětem předškolního věku největší potíže? Otázka č. 2: Ve které oblasti děti plnily úkol nejsamostatněji ? Otázka č.3 : Kolik dětí ve školním roce 2011-2012 bude přijato k základnímu vzdělání ?

7.2 Metodologie výzkumu V bakalářské

práci

používáme metody kvalitativního výzkumu. Metodou

bude

pozorování subjektů. Jedná se o tyto formy pozorování: o formu zúčastněnou, kdy jsme byly v pozici učitelky dětí mateřské školy, se kterými pracujeme. Další formou je cílené, krátkodobé pozorování , kdy jsme sledovali dané zkoumané oblasti. Při výzkumu jsme použili pozorování systematické, kdy jsme věděli, kterou oblast budeme zkoumat. Pro formu plánovanou, byly připravené záznamové archy, do kterých byly zapisovány výsledky z určitých stanovišť, které jsme na závěr vyhodnotili. Druhou metodou výzkumu byla metoda strukturovaného rozhovoru s ředitelem základní školy. Zajímali nás výše uvedené otázky, na které jsme chtěli konkrétní odpovědi.

7.3 Výzkumný vzorek Předmětem výzkumného šetření byly děti předškolního věku přítomny u zápisu do první třídy pořádaného Základní školou v Javorníku. Nejednalo se pouze o děti navštěvující mateřské školy v uvedeném městě, ale také o děti navštěvující mateřskou školu z přilehlého okolí. Celkem jsme pozorovali 53 dětí, i když při zápise bylo přítomno 54 dětí (jedno dítě

- 28 -

nespolupracovalo vůbec, tudíž jsme nemohli posoudit zda zkoumané znalosti má a nebo ne. Z počtu 54 dětí dvě děti nenavštěvovaly žádné předškolní zařízení

7.4 Popis netradičního prostředí Výzkum proběhl dne 11.2.2011 na Základní škole v Javorníku. Od 13.00 hodin se zde konal zápis dětí do prvního ročníku základní školy. Zápis proběhl netradiční formou na téma „ Máme rádi zvířata.“ Prostorem zápisu byla celá budova základní školy. Na hlavních dveří byl umístěn informační leták o konajícím zápisu a na druhém křídle dveří byl velký plakát s namalovanými zvířátky. Celá budova byla vyzdobena obrázky zvířátek, které namalovaly děti zdejší základní školy. Výchozí místností byla tělocvična. Přítomní pedagogové zde přicházející děti vítali. Každé dítě obdrželo jmenovku z tvrdého papíru v podobě vystřiženého medvídka, nebo zajíčka, která ho doprovázela po cestě za zvířecím králem. Na daném zvířátku bylo jméno dítěte.Úkolem dětí bylo projít cestou kolem zvířátek, splnit daný úkol, které si zvířátka pro něj vymyslelo a dojít ke králi zvířat. V cíli cesty na děti čekal poklad v podobě odměny. Zápis byl rozdělen na přípravnou (motivační) část a na hlavní část, ve které probíhalo vlastní šetření výzkumu.

Motivační část zápisu: V prostorách tělocvičny byli žáci devátých tříd, přestrojeni za zvířátka : prasátko, kočičku, zajíčka ušáčka a pejska.. Tito žáci stáli na jednotlivých stanovištích. Na stanovišti jedna zajíček ušáček měl pro děti nachystané různé dřevěné tvary s tématem zvířat, které děti musely umístit na dřevěnou podložku zpět na správný výhřez. Cílem této činnosti bylo zjistit, zda dítě dokáže umístit správný útvar do obrysu. Na druhém stanovištěm bylo domácí prasátko. Přestrojená dívka požadovala, zda by jí dítě nenavléklo korálky. U této činnosti se sledovala jemná motorika. Na třetím stanovišti pod vedením pejska skákaly děti přes překážky jako ve známé písničce Skákal pes, přes oves. Touto činností pejsek sledoval u dětí hrubou motoriku. Kočička na čtvrtém stanovišti měla pro děti nachystaný úkol v podobě chytání rybiček pomocí udice, tímto úkolem kočička sledovala obratnost a soustředěnost dítěte. Na pátém stanovišti se děti zastavily u zebry. Zde si mohly vybarvit omalovánku zvířátek, dle svého výběru. Na šestým stanovišti byl velký hnědý medvěd. Ten dětem rozložil velký arch papíru na podlahu .Úkolem dětí bylo medvídkovy namalovat obrázek svého nejoblíbenějšího zvířátka. - 29 -

Všechna zvířátka dětem dávala razítka za splněné úkoly na jmenovku. Od medvídka děti pokračovaly po cestě za králem zvířat do prvního patra budovy. Zde na ně čekala ještě myška. Děti myšce měly ukázat, že se nebojí a dokáží přejít strachovým pytlem. V prvním patře si děti už vybíraly, ke kterému zvířátku půjdou na návštěvu. Na každých dveří jednotlivých tříd byl nalepen plakát zvířátka. Dítě mohlo jít za delfínem, papouškem, opičkou nebo slonem.

Zde končí motivační část zápisu a následuje část hlavní, ve které probíhalo šetření . K tomuto účelu sloužily záznamové archy se zkoumanými oblastmi. Šetření je zaměřeno ke zjištění úrovně znalostí, dovedností a schopností dítěte v těchto oblastech: • První oblast – bude zaměřena na zjištění znalostí vlastní identity dítěte ( jméno a příjmení dítěte, místo jeho bydliště ). • Druhá oblast – je zaměřena na ověřování výslovností dítěte. Dítě pojmenovává obrázky zvířátek. Zaznamenáme poruchu výslovnosti hlásek l, r, ř. • Třetí oblast – zkoumá schopnost dítěte si vybavit a zapamatovat krátký text ( báseň, píseň) • Čtvrtá oblast- posuzuje schopnost dítěte rozlišit první a poslední písmeno v jednoduchých slovech – ryba, orel, zebra, opice, slon, papoušek, klokan. • Pátá oblast – se zajímá o schopnost dítěte poznat a pojmenovat základní geometrické tvary – kruh, čtverec, obdélník a trojúhelník • Šestá oblast – ověřuje vědomosti a orientaci dítěte v číselné řadě do pěti. • Sedmá oblast- zjišťuje u dětí znalost základních barev – žlutá, červená, zelená, černá, modrá, bílá • Osmá oblast –posuzuje dovednost dítěte orientovat se v prostoru Výsledky znalostí, dovedností a schopností dítěte zapíšeme do záznamového archu, které na konci vyhodnotíme.

- 30 -

7.5 Vlastní šetření Vstupem do třídy začala hlavní část zápisu.V každé třídě seděla u stolečku učitelka, která měla zaznamenat znalosti dítěte do záznamového archu.

7.5.1 První zkoumaná oblast Tato část zahrnovala motivační pohovor. V úvodu se paní učitelka ptala, co má dítě za zvířátko na krku, jaké úkoly pro si něj zvířátka nachystala a zda je dokázalo splnit. V této části se sledovalo zda je dítě schopno se představit jménem, příjmením a zda zná své místo bydliště. V této části děti obstály následovně: Do tabulky jsme zaznamenali, kolik dětí tento úkol zvládlo samostatně, kolik dětí úkol zvládlo částečně a kolik dětí úkol nezvládlo

Tabulka č.1 Název zkoumané oblasti

Dítě úkol zvládlo samostatně

Uvedení jména a bydliště

40

Dítě úkol zvládl

Dítě úkol

s pomocí či částečně

nezvládlo

13

0

Do grafu jsme zaznamenali, kolik procent dětí tento úkol zvládlo samostatně, kolik procent dětí úkol zvládlo s pomocí.

Graf úspěšnosti č.1

zvládlo s pomocí 25%

zvládlo samostatně 75%

Dílčí závěr: První zkoumaná oblast byla zaměřena na znalost vlastní identity dítěte. V této oblasti se děti uměly představit bez obtíží. Dokázaly uvést své bydliště i jména rodičů a sourozenců. - 31 -

7.5.2 Druhá oblast výzkumu Tato oblast je zaměřena na výslovnost dětí. Děti měly opakovat po paní učitelce jednotlivá slova a nebo popisovat obrázky. Slova byla zaměřena na výslovnost hlásek - l, r, ř. V této oblasti děti měly výsledky následující: Do tabulky jsme zaznamenali, kolik dětí má výslovnost v pořádku, kolik dětí má poruchu výslovnosti částečnou, a kolik dětí má poruchu všech zkoumaných hlásek


Dítě úkol bez poruchy

Dítě úkol s částečnou

Dítě úkol s celkovou

výslovnosti

poruchou

poruchou výslovnosti

Výslovnost – l, r, ř

32

18

3

Do grafu jsme zaznamenali, kolik % dětí má výslovnost v pořádku, kolik % dětí má poruchu výslovnosti částečnou, a kolik % dětí má poruchu všech zkoumaných hlásek

Graf úspěšnosti č.2 Úspěšnost

nezvládlo 6% zvládlo s pomocí 34% zvládlo samostatně 60%

Dílčí závěr: Druhá oblast byla zaměřena na ověření výslovnosti dítěte. Dva chlapci měli potíže s výslovnosti několika hlásek najednou, a to nejčastěji l, r, ř, s, c. Tito chlapci nenavštěvovali žádného logopeda. K ostatním dětem chodí logoped do mateřské školy, kde procvičují uvedená písmena.

- 32 -

7.5.3 Třetí zkoumaná oblast

V této oblasti dítě mělo zazpívat, nebo zarecitovat báseň, kterou si samo vybralo. U dětí jsme se snažili zjistit, zda jsou schopny si zapamatovat krátký text písně či básničky. Tabulka č.3 vyjadřuje, kolik dětí tento úkol zvládlo samostatně, kolik dětí úkol zvládlo částečně a kolik dětí úkol nezvládlo.


Báseň, písnička

Dítě úkol zvládlo

Dítě úkol zvládlo s pomocí

samostatně

či částečně 45

6

Dítě úkol nezvládlo

2

Do grafu jsme zaznamenali, kolik procent dětí tento úkol zvládlo samostatně, kolik procent dětí úkol zvládlo s pomocí.


zvládlo s pomocí 11%

nezvládlo 4%

zvládlo samostatně 85%

Dílčí závěr: Převážná většina dětí píseň či básničku recitovala s radostí. Vzpomněly si na písně, které zpívaly v mateřské škole.Texty byly ve většině případů se zimní tématikou. Jedno dítě nám zazpívalo i vánoční koledu.

- 33 -

7.5.4 Čtvrtá oblast výzkumu Tato oblast je zaměřena na sluchovou diferenciaci. Dítě mělo poznat první a poslední slyšené písmenko ve slově. Slova byla jednoduchá a pro děti srozumitelná, např. ryba, orel, zebra, opice, slon, papoušek, klokan. Do tabulky jsme zapsali výsledky počtů dětí, které samostatně zvládlo písmena rozlišit, dále počet dětí, které zvládly rozlišit pouze první nebo poslední slovo a v třetí kolonce jsou dětí, které rozlišit písmena ve slově nedovedly.


Dítě zvládlo úkol

Dítě úkol zvládlo

samostatně

s pomocí či částečně

Sluchová diferenciace

38

12


4

Do grafu jsme zapsali výsledky v % dětí, které samostatně zvládlo písmena rozlišit, dále % dětí, které zvládly rozlišit pouze první nebo poslední slovo. Třetí hodnota uvádí kolik % dětí, rozlišit písmena ve slově nedovedly.


zvládlo částečně 22%

nedokázalo rozlišit 7%

Dokázalo rozlišit 71%

Dílčí závěr:V této oblasti se posuzovala sluchová diferenciace.Většina dětí dokázala správně rozlišit první a poslední písmena ve slově. Děti se soustředily a při chybě se i samostatně poopravily.

- 34 -

7.5.5 Pátá zkoumaná oblast Tato oblast zkoumá u dětí předškolního věku znalost geometrických útvarů. Zajímala nás schopnost poznat základní geometrické tvary – kruh, čtverec, obdélník a trojúhelník. Do tabulky jsme zapsali výsledky počtů dětí, které zvládly pojmenovat základní geometrické tvary. Do druhého sloupce jsme zapsali počet dětí, které zvládly pojmenovat základní geometrické tvary částečně a do třetí kolonky jsme zaznamenali počet dětí, které nedokázaly pojmenovat ani jeden základní geometrický tvar


Dítě geometrické

Dítě pojmenovalo

Dítě geometrické tvary

tvary pojmenovalo

částečně či s pomocí

nepopsalo

Geometrické tvary

33

17

3

V grafu jsme vyjádřili výsledky znalosti geometrických tvarů. V % jsme uvedli kolik dětí znalo a pojmenovalo základní geometrické tvary, také jsme uvedli kolik % dětí znalo a pojmenovalo geometrické tvary částečně.Počet dětí, které neznaly a nedokázaly pojmenovat ani jeden základní geometrický tvar jsme uvedli taktéž v %.


Geometrické tvary nepojmenovalo 6% Geometrické tvary pojmenovalo s nápovědou 32%

Geometrické tvary pojmenovalo 62%

Dílčí závěr: Popis geometrických tvarů dětem dělalo nečekaně problémy.Často zaměňovaly čtverec s obdélníkem. Kruh popisovaly kolečkem. Pojmenovat trojúhelník bylo pro děti obtížnější. Vždy si vybavily stříšku z domečku.

- 35 -

7.5.6 Šestá zkoumaná oblast V šesté oblasti jsme

šetřili na znalost číselné řady do pěti. Děti přiřazovaly obrázky

např.berušek, motýlků, jahůdek, hříbků a sluníčka k určitým číslům. Úkolem bylo poskládat stejný počet obrázku pod shodnou číslici. Do tabulky jsme zapsali výsledky počtů dětí, které samostatně zvládly přiřadit k číslicím stejný počet obrázků, dále počet dětí, které zvládly přiřadit k číslici stejný počet obrázku za pomocí učitelky a také jsme do tabulky zapsaly počet dětí, které přiřadit obrázky k číslici nezvládly.

Tabulka č.6 Název zkoumané oblasti Číselná řada do pěti

Dítě číslice přiřadilo

Dítě zvládlo přiřadit s pomocí


45

5

3

Do grafu jsme zapsali výsledky dětí v %. Vyjádřili jsme kolik % dětí zvládlo přiřadit k číslicím stejný počet obrázků, dále kolik % dětí, zvládlo přiřadit k číslici stejný počet obrázku za pomocí učitelky a také jsme do grafu zapsaly kolik % dětí přiřadit obrázky k číslici nezvládlo.


Dítě úkol zvládlo s pomocí 9%

Dítě úkol nezvládlo 6%

Dítě úkol zvládlo 85%

Dílčí závěr: Děti spolupracovaly. Převážná většina dětí úkol zvládlo samostatně. Uměly napočítat do deseti i více. Dokázaly i pojmenovat, které číslo je uprostřed, na začátku a nebo na konci.

- 36 -

7.5.7 Sedmá zkoumaná oblast V sedmé oblasti jsme u dětí posuzovali znalost základních barev – žlutá, červená, zelená, modrá, černá,bílá. Děti pojmenovávaly pastelky těchto barev. Do tabulky jsme zapsali výsledky počtů dětí, které samostatně zvládlo pojmenovat základní barvy, dále počet dětí, které zvládly pojmenovat a jen některou barvu a do třetí kolonky jsme zaznamenali počet dětí, které barvy nerozeznalo a nepojmenovalo.


Dítě barvy poznalo

Dítě poznalo jen některou barvu

Dítě barvy nepoznalo

Znalost základních barev

49

3

1

Do grafu jsme znázornili výsledky dětí v %. Uvedli jsme kolik % dětí samostatně zvládlo pojmenovat základní barvy, dále kolik % dětí zvládlo pojmenovat jen některou barvu . V % jsme vyjádřili i děti, které barvy nerozeznaly a nepojmenovaly základní barvy.


Dítě pojmenovalo a poznalo s pomocí 6%

Dítě barvy nepoznalo 2%

Děti barvy poznaly a pojmenovaly 92%

Dílčí závěr: Činnost s barvami děti zaujala. Jejich znalosti byly v základních barvách uspokojující. Děti znaly i odstíny barev tmavší-světlejší. Kromě základních barev dokázaly popsat a rozlišit barvy odvozené.

- 37 -

7.5.8 Osmá zkoumaná oblast V osmé oblasti jsme se soustředili na prostorovou orientaci. V této oblasti děti popisovaly umístění a polohu obrázků. Do tabulky jsme zaznamenali, kolik dětí se dokázalo orientovat v prostoru, kolik dětí se orientuje částečně s nápovědou a kolik dětí se neorientuje vůbec.


Dítě se orientovalo

Dítě se orientovalo s nápovědou

Dítě se neorientovalo

47

4

2

Prostorová orientace

Do tabulky jsme zaznamenali, kolik % dětí se dokázalo orientovat v prostoru, kolik dětí se orientovalo částečně s nápovědou a kolik dětí se neorientovalo vůbec.


Dítě se orientuje částečně 8%

Dítě se neorientuje 4%

Dítě zná orientaci 88%

Dílčí závěr: Větší počet dětí se orientovat dovedlo. Dokázalo popsat, co je v předu, v zadu, nahoře, dole, uprostřed, zprava nebo zleva. Popisovaný obrázek ze zoo se jím líbil. Většina dětí obrázek popsala samostatně bez jakýchkoliv potíží.

- 38 -

Osmá zkoumající oblast zaměřena na prostorovou orientaci ukončila šetření dětí u zápisu.Děti se odebraly za králem zvířat do druhého poschodí. Cestou se však ještě zastavily u moudré sovy. Sova měla připravený stoleček s knihami, se sešity, s pracovními listy, pomůckami, které děti používají v prvních třídách. Moudrá sova provedla kontrolu splněných úkolů a poslala děti za králem pro poklad.

Nyní již následovalo vyvrcholení a slavnostní ukončení netradičního zápisu do první třídy. Děti vstoupily do třídy a lev – král zvířat je slavnostně přivítal. Pozval děti a rodiče na společné občerstvení (koláč, limonáda, drobné cukroví, pro rodiče káva). Děti dostaly za odměnu Diplom za úspěšné putování se zvířátky, slona ve kterém měli tužku, pravítko, gumu, strouhátko. K odměně patřila malá sladkost, hotový balíček pro prvňáčka obsahující pastelky, plastelínu, omalovánku a voskovky. Medaile se Lvím králem byla upomínkou na tento den. Při ukončení zápisu rodiče obdrželi informační letáky: Desatero pro rodiče ( viz. Příloha 10), Desatero budoucího prvňáčka (viz příloha č 11), Co bude Váš prvňáček potřebovat? ( viz příloha č.9).

Rodiče se zástupcem ředitele základní školy doplnili formality, popřípadě získali rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání.( viz.příloha č.8).

- 39 -

7.6 Výsledky šetření Na počátku svého výzkumu jsme si kladli několik otázek. Otázka č.1 zněla:„ Která ze zkoumaných oblastí dělá dětem předškolního věku největší potíže?“. Zvolenou metodou pozorování dětí předškolního věku při zápise a zaznamenávání výsledků činností každého dítěte, jsme získané informace zaznamenali do tabulek uvedených v předešlé kapitole a vyhodnotili jsme každou zkoumanou oblast grafem úspěšnosti.

Po vyhodnocení všech

získaných údajů, jsme došli k závěru, že nejtěžší oblastí pro dítě, byla oblast zkoumající výslovnost. Ze zkoumaných subjektů, což byly v tomto případě děti předškolního věku jich 34%

mělo poruchu ve výslovností

určitého písmenka – l, r, ř ve slově. Poruchu ve

výslovnosti písmena r a ř mělo 6% dětí. Druhou obtížnou oblastí pro děti byla oblast, týkající se znalostí geometrických tvarů, kde se nejtěžším ukázalo pojmenovat trojúhelník. Často docházelo k záměně pojmů čtverec a obdélník. Kruh popisovaly kolečkem. Geometrický útvar nedokázalo identifikovat 6% dětí. Pojmenovat geometrický útvar za pomocí učitelky dokázalo 32% dětí.Třetí obtížnou oblastí se stala oblast sluchové diferenciace, kde měly děti rozpoznat písmeno na počátku slova a konci slova. Po opětovném opakování dokázalo správně pojmenovat počáteční nebo konečné písmeno ve slově 22% dětí. Písmena ve slově však neumělo identifikovat 7% dětí.

Druhá otázka na počátku výzkumu zněla:„Ve které oblasti děti plnily úkol nejsamostatněji?“ Nejsamostatnějšími se děti ukázaly v orientaci poznávání základních barev, kdy jich úspěšně poznalo a pojmenovalo 92% dětí. Druhou úspěšnou oblastí je oblast zabývající se prostorovou orientaci. Orientovat se v prostoru dokázalo 88% dětí. Na třetím místě úspěšností se umístily dvě zkoumané oblasti a to: číselná řada do pěti a recitace básně či zpěv písničky. V obou oblastí 85% děti zvládlo úkol samostatně.

Ve výzkumu jsme se zabývali i otázkou:„ Kolik dětí ve školním roce 2011-2012 bude přijato k základnímu vzdělání?“ Na zvolenou otázku mi pomohl najít odpověď ředitel základní školy v Javorníku. Na základě vydání rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání bude ve školním roce 2011-2012 přijato celkem 39 dětí z 54 zapsaných dětí u zápisu. Celkem se jedná o 58% dětí. U 15 dětí, což činí 42%, si zažádali rodiče o odklad povinné školní docházky. Nejčastější příčinou odkladu povinné školní docházky byla školní nezralost.

- 40 -

Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že děti, které navštěvovaly mateřskou školu pravidelně, byly u zápisu vybaveny daleko lepšími znalostmi a dovednostmi než děti, které do mateřské školy chodily jen zřídka anebo mateřskou školu nenavštěvovaly vůbec. V tomto případě se jedná o dva chlapce, kteří nenavštěvovali žádné předškolní zařízení.a u zápisu prokázali znalosti a dovednosti na velmi nízké úrovni.. Navíc u obou chlapců byla odhalena porucha výslovnosti v několika hlásek najednou ( s, c, l, r, ř ). Je předpoklad, že kdyby chlapci navštěvovali předškolní zařízení, došlo by včas k odhalení této poruchy výslovnosti.. Jestliže v rodinném zázemí nezíská dítěti určité znalosti a dovednosti pro svůj další rozvoj, je předškolní zařízení pro dítě tou nejvhodnější institucí.

Na základě výsledků výzkumu i na základě několikaleté praxe v mateřské škole, kde jsou zcela evidentní rozdíly ve znalostech a dovednostech dětí navštěvující mateřskou školu a děti vychovávaných v domácím prostředí, by bylo jistě na místě zavedení povinného školního roku pro děti od pěti do šesti let před vstupem na základní školu. Tím by všechny děti dostaly stejnou šanci v elementárním vzdělávání. Vždyť jednou z největších priorit předškolního vzdělávání je vybavit děti kompetencemi důležitými pro jejich další rozvoj.

- 41 -

Závěr

V předkládané práci jsme se zabývali přípravou dítěte mateřské školy pro vstup do základní školy formou netradičního zápisu. Netradiční forma zápisu je pro dítě přirozenější. Děti, které jsme pozorovali byly otevřené, spolupracovaly s nadšením. Byl to pro ně neopakovatelný zážitek plný dojmů. Spokojené děti a rodiče byly odměnou pro pedagogy. .Děti odcházely od zápisu nejen s posíleným sebevědomím, ale také získali důvěru ve svou osobnost. Vědomosti, dovednosti a schopnosti dětí, které jsme ověřovali byly převážně uspokojující. Děti byly k zápisu připraveny. Většina z nich je přijata k základnímu vzdělávání.

Příprava dětí v mateřských školách probíhá na vysoké úrovni, což nasvědčuje i počet přijatých dětí k základnímu vzdělání, a to 39 dětí z celkového počtu 54. Výzkum také poukázal na významnost předškolního vzdělávání. pro další vývoj dítěte. Prioritou předškolního vzdělávání je příprava dítěte pro vstup do základní školy. Zde se také zavčas podchytí nejrůznější poruchy, včetně výslovnosti, a s tím spojená včasná náprava.

Velkým přínosem je i úzká spolupráce mateřských škol se základními školami. Tento fakt napomáhá k tomu, že děti již předem poznávají pedagogy ze základní školy a prostředí základní školy. Což je velkou výhodou při ověřování vědomostí, dovedností a schopností dětí u zápisu. Zvolená forma netradičního zápisu nám pomohla k získání veškerých informací o dítěti. Pro pedagogickou praxi tedy platí, že pokud dítě chceme diagnostikovat, měli bychom využívat k diagnostice činnosti, které jsou pro dítě přirozené, zábavné a pro jeho věk přijatelné. Hra by měla být v tomto věku nástrojem k učení,

k ověřování dovedností a

schopností. To, co dítě prožije, bude vnímat a prožívat celý svůj život. Zápis pořádaný netradiční formou zcela jistě obohatí dítě kladnou vzpomínkou.

- 42 -

Použitá literatura:

BEDNÁŘOVÁ,J. , ŠMARDOVÁ. V. Školní zralost , Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4

ČÁP, J. , MAREŠ, J. Psychologie pro učitele, SPN, 1980

HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ,M. .Diplomové a závěrečné práce, Olomouc:Univerzita Palackého, 2008. ISBN 80-244-1237-3

HOSKOVCOVÁ, S., Psychická odolnost předškolního dítěte, Praha: 2006. ISBN 80-247-1424-8

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu, Praha: Grada 2007, ISBN 978-80-247-1369-4

KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov, Praha: SPN ISBN 80-7235-272-5

KOLLARIKOVÁ, Z., PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika, Praha:Portál, 2001. ISBN 80-7178-585-7

KROPÁČKOVÁ, J. Budeme mít prvňáčka, Praha: Portál 2008.ISBN 978-80-7367-359-8

KUTÁLKOVÁ, D. Jak připravit dítě do první třídy, Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3246-6

LISÁ, L., KŇOURKOVÁ, M. Vývoj dítěte a jeho úskalí, Praha: Avicenum, 1986

MERTIN, V., GILLERNOVÁ I a kolektiv. Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha:Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-627-8

MONATOVÁ, L. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno:Paido, 2000. ISBN 80-85931-86-9 - 43 -

PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice, Brno:Paido, 2007 ISBN 978-80-7315-157-7

SMOLÍKOVÁ, K. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE. Vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Tauris, 2006. ISBN 80-87000-00-5

ŠMELOVÁ, E., NELEŠOVSKÁ, A. Učitel mateřské školy v reflexi současných proměn, Olomouc:Univerzita palackého, 2009. ISBN 978-80-244-2272-5

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I,Praha:Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0956-0

ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDÉLÁVÁNÍ. Národní program ve vzdělávání v České republice, Bílá Kniha, Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8

ZELINKOVÁ, O. Dyslexie v předškolním věku, Praha:Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-321-5

ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál 2007. ISBN 978-80-7367-326-0

- 44 -

Seznam příloh:

Příloha č.1……………………. Základní škola Javorník Příloha č.2…………………..... Úkoly dětí v tělocvičně se zvířátky Příloha č.3.…………………… Úkoly u jednotlivých zvířátek ve třídách Příloha č.4.…………………… Převzetí rozhodnutí o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání Příloha č.5.…………………… Žádost o odklad povinné školní docházky Příloha č.6.…………………… Převzetí rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky Příloha č.7.…………………… Záznam o zápisu do první třídy Příloha č.8.…………………… Žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání Příloha č.9.…………………… Co bude Váš prvňáček potřebovat Příloha č.10.………………….. Desatero pro rodiče Příloha č.11.………………….. Desatero budoucího prvňáčka Příloha č.12 ………………….. Vzor záznamového archu Příloha č.13 ………………….. Záznamový arch vyplněný u zápisu

- 45 -

Příloha č.1

Základní škola Javorník

Příloha č.2

Úkoly dětí v tělocvičně se zvířátky Úkol dítěte - tvary zvířátek umístit do obrysů

Úkol dítěte – navlékání korálků

Úkol dítěte – vylovit rybičky z moře

Úkol dítěte – namaluj si zvířátko

Příloha č.3

Úkoly u jednotlivých zvířátek ve třídách

Úkol dítěte – matematické představy

Úkol dítěte – poznat geometrických tvary

Úkol dítěte – pojmenovat geometrické tvary

Dárečky pro děti na závěr

Příloha č.4

Příloha č.5

Příloha č.6

Příloha č.7

Příloha č.8

Příloha č.9

Co bude Váš prvňáček potřebovat? - školní aktovku s vybaveným pouzdrem - cvičební úbor v plátěném pytlíku - uzavřené přezůvky s bílou podrážkou v plátěném pytlíku - ručník s poutkem - slídu na lavici do výtvarné výchovy, kelímek na vodu s hadříkem, pracovní zástěru - plátěný ubrousek pod svačinku - plastovou láhev na pití Prosíme vše řádně podepsat. Další potřebné informace dostanete na schůzce rodičů budoucích školáků, která se uskuteční v měsíci červnu. Těšíme se na další spolupráci s Vámi. ☺

Příloha č.10

Desatero pro rodiče 1. Každý den kontrolujeme školní aktovku za přítomnosti svého prvňáčka. 2. Každý den zkontrolujeme pouzdro a připravíme ořezané tužky. Víme, že dítě jich má mít v zásobě několik. 3. Pomáháme dítěti s přípravou školních potřeb a učebních pomůcek za jeho přítomnosti, společně je ukládáme do aktovky. 4. Pravidelnou přípravu do školy rozdělíme dítěti na kratší časové intervaly. 5. Příprava na vyučování by měla probíhat v klidném a příjemném prostředí, aby se dítě mohlo soustředit na svou práci. 6. V klidu si popovídáme s dítětem o tom, co prožilo ve škole, odpovídáme na jeho otázky. 7. O společných kulturních zážitcích (rozhlas, televize, kino …) si s dítětem vyprávíme, snažíme se mu vysvětlit, čemu nerozumělo. 8. Své dítě pohladíme, oceníme úsměvem za jeho dobré výsledky. Nezlobíme se, když se mu ve škole nedaří. 9. Jsme součástí školy, nestojíme mimo ni. Zvykáme si na zcela samozřejmé návštěvy ve škole. 10. Školní pomůcky koupíme podle pokynů paní učitelky.

Příloha č.11

Desatero budoucího prvňáčka 1.

Znám svoje jméno a příjmení, vím, kde bydlím a kolik je mi let. Dokážu říci i jméno a příjmení svých rodičů a sourozenců.

2.

Umím se obléknout i převléknout do cvičebního úboru, a to tak rychle, aby nikdo z mých kamarádů na mě nemusel čekat. Umím na tkaničce udělat mašličku.

3.

Umím uklidit oblečení, knížky, pastelky a hračky tam, kam patří.

4.

Dovedu kreslit tužkou, pastelkami a malovat vodovými barvami. Tužku či pastelku držím správně mezi ukazováčkem a palcem s oporou o prostředníček.

5.

Správně pojmenuji základní geometrické tvary (trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh) a poznám základní barvy. Umím napočítat do pěti.

6.

Umím vystřihnout obrázek nůžkami s kulatou špičkou.

7.

Dovedu si připravit svačinku na ubrousek a před jídlem i po jídle si umýt ruce. Umím jíst vidličkou a nožem.

8.

Znám základní pravidla společenského chování – pozdravit při příchodu a odchodu, poprosit, poděkovat, omluvit se a požádat o pomoc.

9.

Dovedu poslouchat vyprávění rodičů se zájmem a v klidu.

10. Televizní pohádky, filmy a písničky pozorně sleduji a poslouchám, povídám si o nich s rodiči.

Těšíme se na Tebe. ☺

Příloha č.12

Vzor záznamového archu

Měsíc a rok narození dítěte : 1. uvedení jména a bydliště 2. výslovnost ( sykavky l,ř, r) 3. báseň/ písnička 4. Sluchová diferenciace na počátku slova 5. geometrické tvary 6. číselná řada do 5 7. poznávání základních barev 8. pravolevá orientace

Zvládlo

Zvládlo

samostatně s pomocí

Nezvládlo

Příloha č. 13

Záznamový arch vyplněný u zápisu

Měsíc a rok narození dítěte : 06/2005 1. uvedení jména a bydliště

Zvládlo

Zvládlo

samostatně s pomocí

/

2. výslovnost ( sykavky l,ř, r) 3. báseň/ písnička

/ /

4. Sluchová diferenciace

/

na počátku slova 5. geometrické tvary

/

6. číselná řada do 5

/

7. poznávání základních barev

/

8. pravolevá orientace

Nezvládlo

/

ANOTACE Jméno a příjmení:

Gabriela Hloušková

Katedra:

Primární pedagogika

Vedoucí práce:

PhDr.Martina Fasnerová, PhD.

Rok obhajoby:

2012

Název práce: Příprava dítěte mateřské školy pro vstup do základní školy formou netradičního zápisu Název v angličtině:

Preparing a preschooler for entering a primary school using a non-traditional interview

Anotace práce: Bakalářská práce je zaměřena na přípravu dítěte předškolního věku pro vstup do základní školy formou netradičního zápisu. Pomocí netradičního zápisu a analýzou záznamových archů zjistíme úroveň vědomosti, schopnosti a dovednosti dítěte předškolního věku. Klíčová slova:

Předškolní věk, školní zralost, netradiční forma zápisu, zápis, odklad povinné školní docházky

Anotace v angličtině:

This bachelor’s dissertation is focused on preparing a preschooler for entering a primary school using a nontraditional interview. By using a non-traditional interview and by analyzing the record sheets, we will find out the level of a preschool child’s knowledge, abilities and skills.

Klíčová slova v angličtině:

Preschool age, school maturity, non-traditional interview, enrolment, postponing the compulsory school attendance

Přílohy vázané v práci: Příloha 1……..Základní škola Javorník Příloha 2..........Úkoly dětí v tělocvičně Příloha 3……..Úkoly u jednotlivých zvířátek Příloha 4……..Převzetí rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání Příloha 5…… Žádost o odklad povinné školní docházky Příloha 6…… .Převzetí rozhodnutí o odklad povinné školní docházky Příloha 7……..Záznam o zápisu do první třídy Příloha 8……..Žádost přijetí k základnímu dítěte k základnímu vzdělávání Příloha 9……..Co bude Váš prvňáček potřebovat Příloha 10……Desatero pro rodiče Příloha 11……Desatero budoucího prvňáčka Příloha 12……Vzor záznamového archu Příloha 13……Vyplněný záznamový arch u zápisu

Rozsah práce:

45 stran

Jazyk práce:

Český jazyk

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky. GABRIELA HLOUŠKOVÁ III.ročník-kombinované studium

Recommend Documents