UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií
HANA VLACHOPULOSOVÁ V. ročník – prezenční studium
Obor: základy společenských věd - pedagogika
SOUČASNÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA V KONKURENČNÍM PROSTŘEDÍ Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jana Vašťatková, Ph.D.
OLOMOUC 2009
1
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené literatury a pramenů.
V Ostravě dne 25.6.2009
…………………………….
2
Děkuji Mgr. Janě Vašťatkové, Ph.D., za odborné vedení práce a poskytování rad, ale i řediteli a učitelům základní školy, u nichž jsem prováděla výzkum.
3
OBSAH Úvod 1
7 Marketing školy
9
1.1 Marketing školy
9
1.2 Trh školy
13
1.2.1 Segmentace trhu školy
14
1.3 Zákazníci školy
16
1.3.1 Společnost
16
1.3.2 Žáci
16
1.3.3 Rodiče žáků
19
1.3.4 Budoucí zaměstnavatelé
20
1.3.5 Veřejnost
21
1.4 Plánování na úrovni školy
22
1.4.1 Fáze tvorby plánu
2
24
1.4.1.1 Analýza současného stavu
24
1.4.1.2 Stanovení strategie
26
1.4.1.3 Stanovení cílů
26
1.4.1.4 Realizace plánu
27
1.4.1.5 Kontrola
27
1.4.1.6 Rozhodování
27
Prostředí školy
28
2.1 Faktory ovlivňující školu
28
2.1.1 Makroprostředí školy
28
2.1.2 Mezoprostředí školy
29
2.1.3 Vnitřní prostředí školy
30
4
3
4
5
Konkurence
33
3.1 Konkurenční strategie
34
Kvalita školy
36
4.1 Charakteristika úspěšné školy
38
4.2 Kvalita vzdělávacího programu
42
4.3 Kvalitní výuka
43
4.4 Ověřování kvality školy
44
Empirická část
47
5.1 Cíle empirické části a použité metody
47
5.2 Případová studie „Současná Základní škola XY v konkurenčním prostředí“
49
5.2.1 Charakteristika regionu a města
49
5.2.2 Charakteristika konkurenčního prostředí na lokálním trhu vzdělávacích služeb
51
5.2.3 Charakteristika Základní školy XY
53
5.2.3.1 Vzhled školy a její materiální vybavení
53
5.2.3.2 Konkurenční výhody školy
54
5.2.3.3 Školní vzdělávací program, vzdělávací programy, výuka
56
5.2.3.4 Zaměstnanci školy
57
5.2.3.5 Nábor žáků do 1.tříd, počet žáků zapsaných do 1.tříd
57
5.2.3.6 Výsledky vzdělávání žáků
58
5.2.3.7 Absence a chování žáků
60
5.2.3.8 Mimoškolní činnost žáků školy, akce pro rodiče
60
5.2.3.9 Image školy a její prezentace na veřejnosti
61
5.2.3.10 Komunikace s rodiči žáků
62
5.2.3.11 Spolupráce vedení školy se žákovským parlamentem 5
a dalšími subjekty
62
5.2.3.12 Organizace školy a vedení zaměstnanců
63
5.2.3.13 Inspekční činnost
64
5.2.3.14 Hospodaření školy
64
5.2.4 Pozorování výuky
66
5.2.5 Dotazníky pro rodiče žáků, žáky a pedagogy
67
5.2.5.1 Dotazník pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY
67
5.2.5.1.1 Vyhodnocení dotazníku pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY
67
5.2.5.2 Dotazník pro žáky 7.třídy Základní školy XY
86
5.2.5.2.1 Vyhodnocení dotazníku pro žáky 7.třídy Základní školy XY
86
5.2.5.3 Dotazník pro pedagogy Základní školy XY
94
5.2.5.3.1 Vyhodnocení dotazníku pro pedagogy Základní školy XY
94
5.2.6 Diskuze nad zjištěními
112
Závěr
115
Použitá literatura
117
Použité prameny
120
Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Příloha VII. Anotace
6
ÚVOD V dnešní době se základní školy nachází v obtížné situaci. V souvislosti s poklesem demografické křivky dochází ke snižování počtu potenciálních žáků a tím pádem vzniká mezi školami konkurenční prostředí. Jelikož jsou školám přidělovány státní dotace formou normativu (tzn. že stát škole přispívá na studium každého jednotlivého žáka a peníze tak „následují žáky“ přímo na školu), je v jejich zájmu získat pro studium na jejich škole co největší počet žáků. Mnohé základní školy tak začínají doslova bojovat o žáky a o svou existenci. Nedávno jsem nastoupila do zaměstnání jako učitelka a mohla jsem tak v atmosféře konkrétního školního prostředí pocítit palčivost těchto problémů. Starosti ohledně udržení existence školy mezi konkurencí jsou na denním programu jednání managementu školy. Aktuálnost problematiky a osobní angažovanost byly důvody pro výběr právě tohoto tématu mé diplomové práce. Hlavním cílem diplomové práce je tedy přiblížit postavení současných základních škol v konkurenčním prostředí. Práce je rozdělena na dvě části. Cílem teoretické části, která je tvořena čtyřmi kapitolami, je přiblížit veškeré pojmy související s výše uvedenou problematikou. Empirickou část diplomové práce tvoří případová studie, jejímž cílem je podat detailní obraz o konkrétní základní škole v lokálním konkurenčním prostředí. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na celou problematiku, je případová studie doplněna o informace získané z analýzy pedagogické dokumentace, rozhovoru s
vedením
školy,
pozorování
výuky,
ze
stínování
práce
ředitele
školy
a z dotazníkového šetření. První kapitola představuje pohled na marketing školy. Zabývá se marketingovým mixem, trhem školy, jejími zákazníky a plánováním na úrovni školy. V druhé kapitole jsem se zaměřila na prostředí školy a faktory, které ji ovlivňují. 7
Třetí kapitola se zabývá konkurencí a možnými konkurenčními strategiemi, které mohou školy využít na trhu vzdělávacích služeb. Obsahem čtvrté kapitoly je pohled na kvalitu školy, charakteristiku úspěšné školy, kvalitu vzdělávacího programu a výuky a na ověřování kvality školy.
8
1
MARKETING ŠKOLY
Každá základní škola (dále jen škola), jejímž záměrem je uspět na trhu vzdělávacích služeb,
kde
v současné
době
reálně
existuje
konkurenční
prostředí,
se musí ve svém rozhodování a řízení orientovat na zákazníky školy (žáky, studenty, rodiče, podniky, veřejnost), na dlouhodobé uspokojování jejich potřeb a přání a na spokojenost se službami školy. Právě k definování a uspokojování těchto potřeb a přání slouží vedení školy marketing školy. Vychází z obecných zásad klasického výrobkového marketingu, které je ovšem nutno upravit s ohledem na specifické podmínky trhu vzdělávacích služeb. Jak již bylo zmíněno výše, východiskem pro marketing školy jsou obecné zásady klasického výrobkového marketingu. Kotler klasický marketing definuje jako „společenský
a
manažerský
proces,
jehož
prostřednictvím
uspokojují
jednotlivci
i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot“ (Kotler, 2004, s. 30). Přeneseně do prostředí školy, je marketing školy „proces řízení, jehož
výsledkem je poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníků školy efektivním způsobem zajišťujícím zároveň splnění cílů školy“ (Světlík, 1996, s. 16). Z obou uvedených definic je zřejmé, že cílem každé organizace působící na trhu, tedy i školy, je zákazníkova spokojenost s nabízenými službami.
1.1
Marketingový mix
Každé rozhodnutí ve škole, ať již na úrovni vedení školy, nebo při každodenní praxi ve vyučování vychází z pochopení potřeb zákazníka, respektive žáka nebo studenta. Aby
škola
dostatečně
a
přesně
porozuměla
těmto
potřebám,
provádí
tzv. marketingový výzkum. Ten představuje „systematické shromažďování a analýzu informací týkajících se řízení školy“ (Světlík, 1996, s. 30). 9
Získané informace je vhodné soustavně shromažďovat a postupně vytvářet vlastní marketingový informační systém. Vedení školy může informace v něm obsažené kdykoli v budoucnu rychle a efektivně vyhledat a použít při svém dalším rozhodování. Další oblastí marketingu je tzv. segmentace trhu (tzn. rozdělení trhu vzdělávacích potřeb na skupiny potenciálních studentů s podobnými nebo stejnými zájmy). Problematika segmentace trhu je podrobněji rozebrána v kapitole 2.1.2. Jakmile vedení školy zná potřeby a přání svých zákazníků a vymezí si cílový trh (provede segmentaci trhu), je na řadě sestavení nabídky budoucím studentům. Následuje tedy příprava správné kombinace tzv. marketingového mixu. V oblasti klasického marketingu tento pojem označuje „soubor taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu“ (Kotler, 2004, s. 842). Na trhu služeb se k těmto čtyřem nástrojům přidává ještě jeden prvek, lidé (Svoboda, 2003). Marketingový mix na trhu služeb má tedy pět částí. Z anglických slov Product (produkt), Price (cena), Placement (distribuce), Promotion (propagace) a People (lidé), se pro marketingový mix vžilo označení „5P“. Svoboda jednotlivé prvky marketingového mixu charakterizuje takto: produkt – představuje základní prvek marketingového mixu. Bez něj by ostatní složky mixu neměly smysl. Produkt se skládá z výrobku, služby, nebo myšlenky, které uspokojují potřeby a přání zákazníka. V prostředí školy produkt může představovat např. školní vzdělávací program. cena – v klasickém výrobkovém marketingu cena představuje podstatný konkurenční prvek, jelikož příliš vysoká cena může zákazníka odradit od koupě výrobku nebo služby. Cena v oblasti marketingu nepředstavuje jen částku za výrobek či službu vyjádřenou v penězích, ale i čas, který zákazník 10
musí věnovat získání služby. V případě ceny za vzdělávací program se jedná o délku studia a čas potřebný k realizaci nabízené služby. distribuce – klasický výrobkový marketing řeší dva pohledy na tento prvek mixu: vybavenost prodejního místa a vlastní přesun výrobků od místa jejich výroby ke konečnému spotřebiteli. V marketingu školy rovněž existuje vlastní prodejní místo, ale na rozdíl od výrobkového marketingu škola neřeší distribuci výrobků, ale distribuci služeb. Vlastní prodejní místo pro školu představuje prostory budovy školy. Zde platí, že zákazník školy vnímá souvislost mezi exkluzivním vzhledem budovy a vybaveností školy a exkluzivitou nabízeného vzdělávacího programu. Pojem distribuce služeb chápeme jako cestu služby k zákazníkovi školy. propagace – slouží jako označení pro marketingovou komunikaci s cílovým trhem, resp. pro marketingovou komunikaci školy s jejím trhem. Propagace představuje nejviditelnější část marketingový mixu a často bývá chybně zaměňována za samotný marketing (velké množství lidí si totiž spojuje pojem marketing Rozlišujeme
pouze
s reklamou
několik
forem
a
dalšími
formami
marketingové
podpory
komunikace:
prodeje). reklamu
(jedná se o placenou formu komunikace, která má srze masmédia vyvolat žádoucí chování zákazníka, tedy nákup zboží nebo služeb), podporu prodeje (ideálně probíhá souběžně s reklamou, ale vykazuje vyšší účinnost než zmíněná reklama. Zahrnuje aktivity přinášející příjemci této komunikace hmotný prospěch, nebo tento prospěch slibují. V praxi si pod pojmem podpora prodeje můžeme představit např. ochutnávky, soutěže, slevové kupóny apod. Škola by se v této oblasti mohla realizovat např. formou uspořádání workshopu na půdě školy.), publicitu (public relations neboli vztah k veřejnosti zahrnuje formy komunikace s médii, které ovšem nemají za primární cíl přímé propagování výrobků, nýbrž kladné ovlivnění názorů 11
a vztahů veřejnosti k organizaci. Ta si prostřednictvím např. sponzorováním akcí či uspořádáním charitativního koncertu buduje kladnou image, která je důležitým předpokladem pro její úspěšnost na trhu.), osobní prodej (jedná se o komunikaci tváří v tvář se zákazníkem s cílem realizace okamžité koupě. Např. u soukromých škol se může jednat o podepsání smlouvy o studiu již v průběhu návštěvy dne otevřených dveří školy.), přímý marketing (zahrnuje komunikaci s potenciálním zákazníkem prostřednictvím pošty, telefonu nebo emailu se záměrem zákazníka prvotně informovat a následně přesvědčit o koupi produktu či služby.) a Internet (prezentace školy na vlastních webových stránkách, adresáře škol apod.). lidé – tento prvek dále dělíme na dvě vzájemně propojené části, a to na zákazníky (příjemci služeb – žáci) a zaměstnance (poskytovatelé služeb – učitelé, správní zaměstnanci). Zákazníci – žáci přináší škole peníze, tudíž mají nezpochybnitelné právo na kvalitní služby a produkt přizpůsobený jejich individuálním potřebám, přáním, životnímu stylu, motivaci atd. Vedení školy by dále mělo mít na paměti, že cílem marketingu školy by měla být spokojenost zákazníků – žáků, jelikož spokojený zákazník se o své pozitivní zkušenosti s nabízenou službou podělí se čtyřmi dalšími lidmi, zatímco nespokojený zákazník své negativní zážitky předá dalším deseti a více lidem. Na trhu vzdělávacích služeb hraje při rozhodování zákazníků školy mnohem větší roli doporučení ze strany rodinných příslušníků, známých a přátel než u výrobkového marketingu. Zaměstnanci jsou součástí produktu, který škola nabízí svým zákazníkům, a sehrávají v něm nezastupitelnou roli. Při výběru zaměstnanců by vedení školy mělo dbát především na jejich kvalifikaci a osobnostní předpoklady pro výkon profese pedagoga. Jednou z možností, jak získat konkurenční výhodu, je věnovat náležitou pozornost výběru
zaměstnanců,
klást
důraz 12
na
jejich
profesionalitu,
náležitě
zaměstnance motivovat a pečovat o jejich další rozvoj a průběžné vzdělávání (Svoboda, 2003).
1.2
Trh školy
Obecně lze říci, že trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou, produkt se
zákazníkem.
Jinými
slovy
trh
představuje
oblast
ekonomické
reality,
ve které dochází ke směně zboží mezi jednotlivými subjekty trhu (Svoboda, 2003). Z ekonomického hlediska představuje trh školy (či trh vzdělávacích služeb) poskytování služeb. Trh školy má několik účastníků. Kromě škol, žáků, studentů, rodičů, podniků, je to i stát a celá společnost. Abychom mohli dokonale poznat konkurenční prostředí, které nás v oblasti základního vzdělávání obklopuje, musíme přistoupit k analýze trhu školy. Při této analýze nás budou zajímat tyto otázky: „Jaká je velikost trhu? Jaká je geografická rozloha trhu? Do jaké míry je trh ziskový? Jaké substituční (navzájem zastupitelné) produkty existují na trhu? Na jaké segmenty lze trh členit? Jakou dodatečnou analýzu je nutno ještě uskutečnit pro poznání našeho trhu?“ (Svoboda, 2003, s. 17).
13
1.2.1 Segmentace trhu školy Školy by měly být schopny určit, kdo je jejich zákazníky (i potencionálními), resp. kdo tvoří jejich trh. K této analýze trhu mohou školy zaujmout dva základní přístupy: nediferencovaný marketing – škola nabízí svůj vzdělávací program celému trhu (nedělá mezi potenciálními žáky rozdíly). Tento typ marketingu můžeme dále rozdělit na hromadný marketing (nabídku školy tvoří jeden učební plán pro všechny žáky bez ohledu na jejich individuální potřeby či přání. Takovýto přístup je typický pro základní školy. Výjimku zde tvoří např. základní školy se
sportovními
třídami,
školy
s rozšířenou
výukou
jazyků
apod.)
a programově diferencovaný marketing (škola nabízí žákům více než jeden studijní obor, případně studijní obor diferencuje prostřednictvím volitelných předmětů). cílený marketing – škola se v tomto případě nesnaží oslovit celý trh, všechny své potenciální žáky, ale zaměří se pouze na jejich určitou část, kterou následně oslovuje svým studijním programem. „Cílený marketing je často nesprávně zaměňován se segmentací trhu. Ve skutečnosti cílený marketing obsahuje tři základní etapy: segmentaci trhu, jejímž smyslem je zjistit, jak vypadá cílový segment trhu, tržní zacílení, kdy hledáme odpověď na otázku, jak je který segment trhu atraktivní a na který se zaměříme a tržní umístění, kdy volíme prostředky pro získání příslušného segmentu zákazníků nebo studentů pro náš vzdělávací program a pro „umístění“ studijního programu v představách všech zákazníků školy (image)“ (Světlík, 2006, s. 201). Segmentací trhu školy tedy chápeme jako rozčlenění trhu školy do takových skupin žáků, jež jsou, nebo mohou být zákazníky školy. Tyto skupiny se vyznačují podobnými potřebami a zájmy. Svoboda uvádí následující definici segmentu: 14
„Segment je skupina lidí, kteří mají přibližně stejné potřeby a přibližně stejné reakce na marketingové podněty“ (Svoboda, 2003, s. 17). Segment musí splňovat i další kritéria: musí být dostatečně velký, stabilní a dostupný (Svoboda, 2003). Existují tři hlediska segmentace trhu školy: demografické (rozdělení trhu školy do skupin podle věku, pohlaví, zaměstnání, příjmu atd.), geografické (kritériem rozdělení trhu školy je umístění a spádovost školy – škola má místní, popř. okresní působnost. Geografická segmentace se mj. využívá i při plánování propagační kampaně školy.) a psychografické hledisko (kritérium rozdělení zde představuje příslušnost k určité sociální třídě, preference určitých výrobků, životní styl, osobnost zákazníka, jeho zájmy, názory, aktivity, chování, hodnoty atd.) (Světlík, 1996). Smyslem
segmentace
trhu
je
zaměřit
marketingové
aktivity
školy
na nejvýhodnější oblast trhu, zlepšit uspokojení potřeb a přání žáků školy, snížit náklady na propagaci školy („Pokud je dostatečně dobře znám segment potenciálních zákazníků pro příslušný vzdělávací program, potom možnost jejich oslovení je snadnější a efektivnější“ (Světlík, 1996, s. 203).) a popřípadě získat konkurenční výhodu (škola nabídne odlišný vzdělávací program „ušitý na míru“ přímo konkrétnímu zákazníkovi, tím pádem vznikne nový trh, na němž škola bude hrát dominantní úlohu). Stanovení si příslušného segmentu trhu školy je sice krok správným směrem, nicméně pouhé stanovení si tohoto segmentu ještě nezaručuje, že škola bude mít u příslušného segmentu úspěch. Aby škola byla úspěšná (u určitého segmentu trhu), musí splňovat tzv. předpoklady úspěšnosti: velikost tržního podílu (síla postavení školy na trhu je tím silnější, čím větší je podíl počtu studentů školy na celkovém segmentu trhu), kvalita studijního programu (kvalitní studijní program přináší škole významnou konkurenční výhodu oproti ostatním školám), 15
cena vzdělávacích služeb (např. v případě platby školného), umístění školy (škola ve velkém městě bude mít větší šanci na úspěch v určitém segmentu, než škola v malém městě, popř. na venkově), znalost cílového trhu (škola by měla mít dokonalý přehled o potřebách a přáních svých žáků. Jen tak získá předpoklad vyšší úspěšnosti u určitého segmentu trhu než škola, která své žáky nezná.) (Světlík, 1996).
1.3
Zákazníci školy
Zákazník figuruje, spolu s prodávajícím a produktem, jako jeden ze subjektů trhu. „Z pohledu marketingu považujeme za zákazníka osobu (či instituci), která má prospěch z užívání určitého produktu či poskytované služby a rozhoduje o koupi, nebo výběru příslušného produktu či služby“ (Světlík, 1996, s. 93). V oblasti školství je za poskytovanou službu považován proces vzdělávání. V odborné literatuře se objevuje rozdělení zákazníků na skupinu vnitřních a vnějších zákazníků. Mezi zákazníky školy patří mj. i pedagogové, mezi autory však panuje neshoda, do které z uvedených skupin je zařadit. 1.3.1 Společnost Společnost je početně nejvýznamnějším zákazníkem školy, který odebírá produkt vzdělávání, jelikož právě absolventi škol v ní nachází uplatnění a zaměstnání. 1.3.2 Žáci Žák je zákazníkem-uživatelem (užívá služby školy, tedy procesu vzdělávání), a zároveň také uživatelem-rozhodovatelem (vybírá si školu, na které bude studovat. 16
Tato role žáka se samozřejmě týká pouze středních a vysokých škol; při výběru základní školy hraje roli výběr školy ze strany rodičů žáka). K žákům, jako ke skupině zákazníků, lze zařadit i absolventy školy. V postu zákazníků hrají významnou roli, jelikož dokonale znají školu a její silné i slabé stránky. V případě, že jsou úspěšní ve studiu na škole vyššího stupně a v následné profesionální dráze, jsou i dobrou vizitkou kvalitního vzdělávacího programu, podle nějž se na škole vyučuje (Světlík, 2006). „Zjišťování jejich názoru na kvalitu výuky a obsah studijního plánu školy je jednou z nejdůležitějších zpětných vazeb, které škole mohou poskytnout řadu cenných informací nejen z pohledu krátkodobých opatření, ale i při získávání informací potřebných pro zpracování SWOT analýzy jako východiska pro zpracování dlouhodobého, strategického plánu školy“ (Světlík, 2006, s. 57). Většina škol již pocítila znatelný úbytek žáků a převis nabídky nad poptávkou na trhu vzdělávacích potřeb. V mnoha případech, zvláště ve městech s velkou koncentrací škol například na jednom sídlišti, dochází mezi školami vysloveně k „boji“ o žáky (zvláště o děti nastupující do prvních tříd). Úměrně s rostoucím počtem žáků se totiž škole zvyšuje příliv financí. Jiným důvodem, proč školy usilují o co nejvyšší možný počet žáků, může být i všeobecně rozšířené mínění, že škola s velkým počtem žáků je školou kvalitní, úspěšnou a oblíbenou. Aktivní cesty k „úspěchu“, tedy k hojnému počtu nově zapsaných žáků, jsou dvě. Některé školy zvolily tzv. prodejní přístup, tedy postup intenzivní propagace školy v novinách, na propagačních materiálech distribuovaných široké veřejnosti, do mateřských škol, do mateřských center apod., na veletrzích vzdělávání atd. (Světlík, 1996).
Druhou možností,
jak
řešit
problémy
s náborem žáků, je
tzv. marketingový přístup. „Ten spočívá především v získání informací o vývoji jednak celkové, jednak i dílčí poptávky po příslušném typu školy, ve včasném uskutečnění opatření eliminujících její propad, v uvědomění si změn potřeb a přání zákazníků a partnerů školy, 17
v přizpůsobení vzdělávacího programu, jeho distribuce, případné ceny a propagačního mixu, a to jak vlastnímu poslání a cílům školy, tak i ke zmíněným potřebám a přáním“ (Světlík, 1996, s. 342).
Z pohledu vedení školy je
důležité
stanovit
si nejen cíle
náboru,
ale i pojmenovat problémy spojené s náborem žáků (Světlík, 2006). Těchto problémů může být celá řada. Od neatraktivnosti vzdělávacího programu, přes negativní klima školy, nevýhodnou polohu školy např. pro děti dojíždějící do školy z větších vzdáleností, až po lepší nabídku konkurenční školy. K identifikaci takovýchto problémů může vedení školy využít například SWOT analýzu. Cíli náboru se rozumí ujasnění si, kolik tříd chce vedení školy otevřít, vyřešení otázky jejich naplněnosti a kvality zapsaných žáků. Po stanovení cílů vedení školy zpracuje statická data z minulých let (počty žáků zapsaných do prvních tříd ve srovnání v počtem narozených dětí ve městě či obci a počtem konkurenčních škol). Na základě těchto výsledků mohou předběžně odhadnout budoucí vývoj náboru. Vyjma těchto dat by vedení školy mělo znát aktuální velikost trhu školy, tj. její spádovost a počty dětí vycházejících z mateřských škol (Světlík, 1996). Při náboru je pro školu snazší a výhodnější zaměřit se na takovou skupinu potenciálních žáků, která odpovídá charakteristice zákazníků z minulého roku, popř. minulých let, nežli oslovovat zákazníky zcela odlišné. Jelikož úspěšnost náboru žáků do 1.tříd je pro školu velmi důležitá, vedení školy by mělo zvolit vhodnou tzv. strategii náboru. Spočívá v pečlivé identifikaci skupiny potenciálních zákazníků školy a přizpůsobení marketingového mixu jejich individuálním potřebám a přáním. „Propagační mix školy zaměřený na nábor studentů může zahrnovat následující části: reklamu, tvorbu brožur a informačních letáků, informace zasílané poštou, public relations, návštěvy zástupců školy na školách nižšího stupně, den otevřených dveří, účast na veletrzích vzdělávání“ (Světlík, 1996, s. 344). Veškeré tyto 18
aktivity však předpokládají vysokou úroveň organizačního zajištění (tisk a distribuce letáků, příprava programu na den otevřených dveří, vytipování mateřských škol, které budou v rámci propagačního mixu osloveny apod.), správné načasování a pro školy velmi důležitou finanční rentabilitu výdajů na propagaci. 1.3.3 Rodiče žáků Rodiče žáků představují důležitou skupinou zákazníků, jelikož jsou to právě oni, kteří rozhodnou o tom, kterou základní školu bude jejich dítě navštěvovat. Pokud by nechali výběr základní školy na svém dítěti, volilo by školu, kterou budou navštěvovat i jeho vrstevníci z mateřské školy či děti, s nimiž si hraje ve svém volném čase, nebo by se rozhodlo pro školu, která má krásnou, opravenou budovu a usměvavé paní učitelky. Rodiče by však měli základní školu vybírat uvážlivěji. Světlík (2006) uvádí několik motivů, které mohou rozhodování rodičů ovlivnit: vzdálenost školy od žákova místa bydliště (problematika případného dojíždění městskou hromadnou dopravou), ekonomické, kulturní a sociální zázemí rodiny (sociálně slabší rodiny mohou mít obtíže financovat školné, náklady na dojíždění, nákup školní uniformy apod. Naopak majetní rodiče s ceněným postavením ve společnosti mohou trvat na tom, aby jejich dítě navštěvovalo prestižní soukromou školu, kde náklady na studium budou mnohonásobně vyšší než na škole státní.), velikost obce nebo města (na venkově je počet škol výrazně menší než ve městech. Pomineme-li případné dojíždění z venkova do města, je výběr užší a tudíž i rozhodování podstatně snazší než při vysoké koncentraci např. sídlištních škol.), celkové renomé a vzdělávací úroveň školy (prestiž školy), 19
pozitivní klima školy (Světlík, 2006), rodinná tradice při výběru školy (na danou školu chodil některý z rodičů dítěte, má se školou pozitivní zkušenosti a tudíž si přeje, aby se i jeho potomkovi dostalo stejně kvalitního základního vzdělání jako jemu samotnému), přívětivé vedení školy, chápaví a vstřícní učitelský sbor, atraktivní prezentace školy na veřejnosti či při propagaci v mateřské škole, pozitivní zkušenosti rodinných příslušníků, známých a přátel. S rodiči žáků je důležité vztah vybudovaný na vzájemné důvěře. Toho lze dosáhnout zdravou komunikací mezi rodinou a školou a řádnou informovaností rodičů (pořádat formální třídní schůzky, průběžně informovat o studijních výsledcích, o obsahu a rozsahu výuky, o eventuálních problémech u dětí atd.). Jako přínosné se dále ukazuje zapojení rodičů do aktivit školy, například formou účasti rodičů v radě školy. „Ukazuje se, že pokud jsou rodiče v častém přímém styku se školou a jsou více angažováni do jejich aktivit, dosahují jejich děti lepších výsledků“ (Světlík, 1996, s. 102).
1.3.4 Budoucí zaměstnavatelé Na budoucí zaměstnavatele jako na zákazníky školy by měly pohlížet především střední, vyšší odborné a vysoké školy. Jsou totiž schopni posoudit, zdali kvalita výuky dosáhla požadované úrovně ve vztahu k praktickému výkonu zaměstnání. Jelikož u základních škol tato skupina zákazníků sehrává jen velmi malou roli, podrobněji se jimi nebudu dále zabývat.
20
1.3.5 Veřejnost Tuto početnou skupinu zákazníků školy lze rozdělit do čtyř skupin. Jedná se o místní komunitu, zájmové skupiny občanů, sdělovací prostředky a širokou veřejnost (Světlík, 1996): místní komunita – pod tímto pojmem máme na mysli nejen obyvatelstvo žijící v blízkosti budovy školy, ale i organizace a úřady mající sídlo ve stejné oblasti, kde je škola umístěna. Je v zájmu vedení školy budovat s místní komunitou pozitivní vztahy a pořádat pro ně nejrůznější akce (např. představení žákovského divadelního souboru v mateřských školách či v domovech důchodců, pořádání dne dětí apod.), zájmové skupiny občanů – pro školu je výhodné, pokud udržuje kontakty s takovými občanskými sdruženími, která prosazují zájmy škol, žáků apod., sdělovací prostředky – zejména noviny, rozhlas, televize a noviny celostátního i regionálního charakteru, časopisy a Internet. V zájmu školy by měla být pravidelná aktivní spolupráce s těmito sdělovacími prostředky, zvláště na regionální úrovni, jelikož touto cestou může docházet k efektivní propagaci konkrétní školy v místě její působnosti a k informovanosti veřejnosti (o akcích školy, o úspěších žáků, o absolventech školy apod.), široká veřejnost – nejde o organizovanou skupinu osob, ale o celkový pohled veřejnosti na postavení školy ve společnosti (Světlík, 1996). Školám by neměly být lhostejné negativní názory veřejnosti, obávám se však, že je málo pravděpodobné, že by školy jako jednotlivé ústavy dokázaly zvrátit záporné postoje veřejnosti ke školství, školám a učitelské profesi vůbec.
21
1.4
Plánování na úrovni školy
Každá škola se musí rozvíjet, aby uspokojovala čím dál náročnější požadavky, potřeby a přání svých zákazníků. Právě rozvoj organizace je smyslem plánování, které představuje první krok v procesu řízení (následují fáze organizování, operativního řízení a kontroly). Při plánování hledáme odpovědi na pět otázek: „Kde jsme nyní?, Kde bychom chtěli být? (Kam směřujeme?), Jak se tma dostaneme?, Jak zajistíme, že se tam dostaneme?, Jak poznáme, že jsme se tam dostali?“ (Prášilová, 2003, s. 73) neboli podle Pokorné analyzujeme současný stav, stanovujeme cílovou hodnotu, koncipujeme zajištění dosažení cílů a stanovujeme kritéria pro hodnocení (Pokorná a kol., 2009). Dle zásad klasického marketingu, jež platí i v oblasti řízení školy, plánování „napomáhá firmě předpokládat změny a reagovat na ně přiměřeně rychle. Firma se může do jisté míry připravit na to, co ji čeká“ (Kotler, 2004, s. 80). Jelikož je současná škola obklopena neustále se měnícím prostředím, je pro ni velmi důležité dlouhodobé strategické plánování, které tyto změny zohledňuje. „Strategické plánování zahrnuje definování poslání školy, vyhodnocení zdrojů a analýzu prostředí školy, stanovení priorit a strategie. Odpovídá na otázku, jaké správné věci bychom měli v budoucnosti dělat, abychom byli úspěšní“ (Světlík, 1996, s. 165). Existuje několik druhů plánů. Z hlediska času lze plány rozdělit na dlouhodobé (strategické), střednědobé (příkladem střednědobého plánu může být plán vyjadřující záměry školy v horizontu několika let. Jako ukázku střednědobého plánu uvádím v Příloze I. Koncepci rozvoje Základní školy XY pro období let 20072010.) a krátkodobé (např. roční plány s konkrétními cíli a úkoly) (Obst, 2006).
22
Další možné dělení plánů je z hlediska oblastí, v nichž vznikají. Jedná se o plány rozvoje: podmínek ke vzdělávání – rozvoj personálních, materiálně-technických, hygienických podmínek a podmínek pro vyučování odpovídajících školnímu vzdělávacímu programu, kvality vzdělávacího procesu a zlepšení výsledků vzdělávání žáků, poradenské činnosti školy určené žákům a jejich rodičům, spolupráce školy s rodiči žáků, vzájemných pozitivních vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob či institucí, které mají vztah ke vzdělávání, lidských
zdrojů
–
důraz
na
zlepšování
kvality
personální
práce
a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, informačního systému školy, prezentace školy, kvality výsledků práce školy (Pokorná a kol., 2009). Všechny plány, bez ohledu na to, do které z kategorií spadají, musí vedení školy a učitelé sestavovat vždy s ohledem na specifické podmínky a prostředí, v němž škola funguje. Na jejich tvorbě by se mělo podílet co nejvíce učitelů. Výstupem procesu plánování by měl být účelně sestavený systém plánů, jež vedení školy umožní vyhnout se neefektivním rozhodnutím v řízení školy (nebo alespoň tato rozhodnutí omezit), přesně formulovat vizi a cíle školy, zajistit splnění těchto cílů (tzn. zpracovat projekty pro rozvoj školy), zvýšit efektivitu práce, upevnit vztahy s učiteli a účinněji provádět kontrolu. Kvalitní plán dále „vytváří prvotní podmínku k celkovému zlepšení školy, zamezuje pronikání nepodstatných 23
každodenních činností do priorit, zvyšuje efektivitu využívání lidských, materiálních a ekonomických zdrojů“ (Pokorná a kol., 2009, s. 9). 1.4.1 Fáze tvorby plánu Obst rozlišuje šest fází tvorby plánu: analýzu současného stavu, stanovení strategie, stanovení cílů, realizaci plánu, kontrolu, rozhodování (Obst, 2003). 1.4.1.1 Analýza současného stavu Každý plán vychází ze strategické analýzy současného stavu (situace) školy. Při provádění této analýzy je hojně používána technika SWOT analýzy (název vznikl zkratkou anglických slov Strenghts (přednosti – silné stránky), Weaknesses (nedostatky – slabé stránky), Opportunities (příležitosti v okolí) a Threats (hrozby v okolí) (Prášilová, 2003) spočívající v identifikaci hrozeb a příležitostí z vnějšího prostředí školy a předností a nedostatků ve vnitřním prostředí. „Analýza SWOT vychází z předpokladu, že organizace dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a minimalizací nedostatků a hrozeb“ (Obst, 2003, s. 20).
24
Přehledné schéma znázornění SWOT analýzy do čtyř kvadrantů přináší Obst (2006): Schéma č.1 SWOT analýza Početné vnější příležitosti
Kritické interní nedostatky
KVADRANT II
KVADRANT I
KVADRANT III
KVADRANT IV
Podstatné interní přednosti
Převládající vnější hrozby Zdroj: Obst, 2006, s. 32
V kvadrantu I se snoubí externí příležitosti s interními přednostmi, kvadrant II je výsledkem neschopnosti využít externí příležitosti pro interní nedostatky organizačního rázu, kvadrant III představuje situaci, kdy externí hrozba je schopna ohrozit existenci organizace tím, že využije jejího interního nedostatku a kvadrant IV vyjadřuje situaci, kdy externí hrozba může poškodit organizační přednost (Obst, 2003). Dnes je pro školy aktuální využití tzv. TOWS analýzy, jež na první místo klade analýzu hrozeb vnějšího prostředí (při plánování musí škola začít analýzou vnějšího prostředí, jelikož potřebuje zjistit, zdali má okolí o její produkt vůbec zájem). Vnější faktory, které mají na školu vliv, lze analyzovat technikou tzv. STEP analýzy. Název je složen z počátečních písmen čtyř vnějších faktorů: Společenské faktory – demografické vlivy, životní styl, požadovaná úroveň vzdělání, Technologické faktory – nové technologie, výzkum,
25
Ekonomické faktory – výše výdajů na resort školství, výše hrubého domácího produktu, Politické faktory – stabilita vlády, státní vzdělávací politika, priority vládnoucí politické strany (Slavíková, 2003). Pomocí této techniky vedení školy získá odpovědi na otázky, který z vnějších vlivů má na školu vliv, jaké jsou následky těchto vlivů a který z nich má pro školu největší význam. 1.4.1.2 Stanovení strategie Na základě dat získaných prostřednictvím SWOT a STEP analýzy stojí před vedením školy další krok v procesu plánování. Spočívá ve stanovení strategie, vize budoucího stavu. Za vizi lze považovat „jasně definovaný, realistický a věrohodný obraz toho, čeho chce škola v budoucnosti dosáhnout“ (Prášilová, 2003, s. 75). Přesně nadefinovaná vize škole neustále připomíná, čeho chce dosáhnout (zamezuje jí tak zbytečně plýtvat časem a silami), umožňuje funkční kontrolu její práce a průběžně inspiruje a motivuje zaměstnance (je důležité, aby zaměstnanci byli s vizí seznámeni a přijali ji, ztotožnili se s ní) (Prášilová, 2003). 1.4.1.3 Stanovení cílů Z vize jsou odvozeny obecné cíle školy, které jsou dále rozpracovávány do konkrétních dílčích cílů. Tyto dílčí cíle slouží k vytýčení cesty, kterou se škola bude ubírat a bude tak naplňovat svou vizi. Současně s dílčími cíli je stanovena „odpovědnost za jejich plnění, termín plnění a způsob průběžné a závěrečné kontroly“ (Obst, 2003, s. 21).
26
Cíle by vždy měly splňovat kritéria SMART, tzn. cíle by měly být: S (Specific) – specifické, M (Measurable) – měřitelné (kvantifikovatelné), A (Agreed) – akceptovatelné (zaměstnanci i žáci školy by se měli s cíli ztotožnit), R (Realistic) – reálně dosažitelné (vedení školy by si nemělo projektovat cíle, které škola nemůže naplnit), T (Trackable) – termínované (je třeba jasně vymezit, kdy cíle začínají a kdy končí) (Světlík, 1996). 1.4.1.4 Realizace plánu V této fázi vedení školy deleguje na jednotlivé zaměstnance konkrétní cíle, které byly stanoveny v předchozí fázi, a zaměstnanci je postupně realizují v praxi. 1.4.1.5 Kontrola Kontrola správnosti jednotlivých kroků při plnění plánu by měla prolínat všemi fázemi procesu plánování. Tzn. že by měla probíhat nejen na závěr (hodnocení splnění nebo nesplnění plánu), ale i na počátku a v průběhu realizace plánu (Obst, 2006). 1.4.1.6 Rozhodování Tato fáze plánování připadá v úvahu pouze tehdy, existuje-li „možnost volby nejméně ze dvou možných řešení a zároveň jsou dána kritéria rozhodování, podle nichž jsou rozhodnutí vybírána“ (Prášilová, 2003, s. 70).
27
2
PROSTŘEDÍ ŠKOLY
Žádná současná škola není uzavřená sama do sebe, nefunguje ve vakuu, v prostředí, v němž je vše stálé, ale naopak je obklopena neustálými změnami, které mají na školu zásadní vliv a kterým se musí pružně přizpůsobovat (Světlík, 1996). Aby vedení školy mohlo efektivně na tyto změny reagovat a odvrátit tak například rozhodnutí negativně ovlivňující samotnou existenci školy, musí si uvědomit, které složky tvoří prostředí školy a nepodceňovat jejich vliv na chod a existenci školy.
2.1
Faktory ovlivňující školu
Vlivy prostředí lze podle místa působení rozdělit na vlivy prostředí vnitřní (působí uvnitř školy, míra jejich ovlivnitelnosti ze strany vedení školy je podstatně vyšší, než je tomu u vlivů vnějších) a vnější, které se dále člení na vlivy přicházející z mezoprostředí nebo makroprostředí školy (Světlík, 2006). 2.1.1 Makroprostředí školy Makroprostředí školy zahrnuje vlivy charakteristické neustálými změnami a jejich neovlivnitelností ze strany vedení školy. Jedná se o vlivy: ekonomické – v České republice je na školství vydáváno cca 5% hrubého domácího produktu (Závěrečný…, 2008), což je srovnatelné s výší státních výdajů na školství v západoevropských zemích (Školství v mezinárodních souvislostech, 2003). Financování škol je založeno na normativech (tzn. stát školám přiděluje finance na jednotlivého žáka) a je vícezdrojové, tzn. že část nákladů je financována ze státního rozpočtu a část zřizovatelem školy (Ekonomická…, 2007). Mimo tyto zdroje mohou školy získat prostředky také ze sponzorských darů, finančních darů od rodičů a přátel školy či 28
z operačních programů Evropského sociálního fondu (např. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost – podrobněji viz. webové stránky
). demografické – vedení základních i středních škol již pocítilo pokles populační křivky obyvatelstva České republiky (Pohyb…, 2007) Tato stagnace ve vývoji populační křivky logicky vede ke snížení poptávky o studium a následně k propouštění zaměstnanců školy. Školy se tedy více než kdy jindy musí zaměřit na důkladnou analýzu svého cílového trhu, popř. nalezení zcela nových cílových segmentů trhu, a promyšlený cílený marketing. politické – na základě výsledků komunálních voleb může dojít ke změně zřizovatele školy, a tím i ke změně koncepce rozvoje škol atd. kulturní a sociální – na školu a její atmosféru mají vliv také hodnoty, normy, zvyky a preference lidí určité kultury (Světlík, 1996), přítomnost menšiny, sociální úroveň obyvatel města atd. Prášilová do této kategorie řadí ještě vlivy technologické (nové vědecké poznatky, zavádění moderní didaktické techniky do škol atd.) a konkurenční (nově vybavená škola, škola s atraktivním vzdělávacím programem atd.) (Prášilová, 2003). 2.1.2 Mezoprostředí školy Škola ve svém každodenním chodu přichází do kontaktu s celou řadou subjektů. „Tyto subjekty, ať již se jedná o fyzické, či právnické osoby, tvoří mezoprostředí školy. Prostředí, ve kterém škola bezprostředně funguje a kterým je zároveň ovlivňována“ (Světlík, 2006, s. 39).
29
Do mezoprostředí školy řadíme: konkurenci (viz. kapitola 3), zákazníky školy (viz. kapitola 1.3) (Světlík, 2006). 2.1.3 Vnitřní prostředí školy Kvalitu práce školy nejvíce ovlivňuje kvalita vnitřního prostředí. „Vnitřní prostředí školy je určující pro vytváření vhodného edukačního prostředí žáků a studentů, tj. takového prostředí, do kterého žáci rádi chodí, ve kterém se rádi vzdělávají a které je povzbuzuje ke spolupráci a aktivní účasti na procesu vzdělávání“ (Světlík, 1996, s. 111). Vnitřní prostředí školy tvoří tyto vzájemně se ovlivňující složky: klima školy – klima školy je tvořeno a ovlivňováno především kulturou školy, kvalitou managementu a systémem mezilidských vztahů mezi učiteli a žáky, učiteli a ostatními zaměstnanci školy, učiteli a rodiči, vedením školy a pedagogickým sborem a mezi žáky samotnými. Ukazateli zdravého klimatu školy je atmosféra vzájemné důvěry a úcty, loajalita ke škole, podpora cílů školy, zájem o dění ve škole, klidné a tvořivé pracovní prostředí, humor, pohoda, pocit uvolněnosti a bezpečí, vysoká morálka a soudržnost mezi všemi aktéry výchovně-vzdělávacího procesu (Světlík, 1996). image školy – management škol věnuje stále větší pozornost budování pozitivní image školy. „Image školy lze definovat jako souhrn přesvědčení, myšlenek a dojmů, které si veřejnost (její relevantní část) o kontrérní škole vytváří“ (Prášilová, 2003, s. 65). kultura školy – každá škola má vlastní specifickou kulturu determinující způsoby jednání lidí a jejich vzájemnou interakci. Systém kultury školy se dělí na dva základní komponenty, a to na nemateriální stránku kultury školy (uznávané a sdílené hodnoty a normy školy) a viditelné symboly kultury 30
školy (verbální symboly – cíle školy, kurikulum, řeč, metafory, příběhy, hrdinové školy; symboly chování - rituály, ceremoniály, pravidla a řád školy a vizuální symboly – vybavení školy, školní noviny, nástěnky ve škole, diplomy a trofeje, logo, propagační předměty školy) (Světlík, 2006). organizační model školy – organizační model školy představuje způsob, jakým škola rozděluje úkoly mezi určité skupiny pracovníků a koordinuje činnost
těchto
skupin,
jaké
postavení
má
v organizačním
systému
pedagogický sbor a jaká je pozice vedení školy. Rozlišujeme byrokratický typ organizace s vertikálním řízením, autoritou, přesnými pravidly, příkazy a centralizací moci v rukou ředitele školy a organický typ organizace, který je svou
decentralizací
moci,
zdůrazněním
lidského
faktoru,
osobní
zodpovědností a vztahem kolegiality opakem byrokratického modelu. V praxi se tyto dva vyhraněné organizační modely školy objevují vzácně. Mnohem reálnějším modelem je typ organizace zaměřené na výsledky. V takové organizaci se výuka odehrává ve formě klasických vyučovacích hodin, jsou jasně stanoveny požadavky a kritéria, pro každý předmět existují osnovy a učitel pohlíží na žáka jako na jednice zodpovědného za své učení. Charakteristická je snaha vyhnout se riziku, malý prostor pro inovace a nízká možnost kontrolování kvality procesu výuky. Snahou některých škol je přizpůsobení
náročnosti
osnov
předmětu
individuálním
znalostem
a schopnostem žáků a jejich následné rozřazování do různých výkonnostních skupin v rámci vybraných vyučovacích předmětů. Tento organizační model, nazývaný organizací zaměřenou na žáky, má svá nepopiratelná pozitiva v podobě vyšší míry individuálního přístupu k žákům, ale je pro vedení školy a pro členy předmětových komisí náročnější na koordinaci výuky. Říci, který z uvedených organizačních modelů je pro školu nejoptimálnější, nelze. Vždy
31
je totiž nutné přihlédnout k specifikům dané školy (každá škola má jiné podmínky pro práci, odlišné cíle, pedagogický sbor, žáky atd.) (Světlík, 1996).
32
3
KONKURENCE
V současné době neexistuje trh, na kterém by nebyla konkurence. Trh vzdělávacích služeb není výjimkou. V souvislosti s demografickým, politickým a ekonomickým vývojem (např. zavedení normativů ve financování škol) v České republice vznikl nejen trh vzdělávacích služeb, ale i reálná konkurence (konkurenční prostředí) v oblasti základního školství, která v posledních letech sílí a přerůstá dokonce v „boj“ mezi školami o žáky. „Školy si konkurují zejména v získání zdrojů potřebných pro jejich přežití a rozvoj. Jedná se především o: získání žáků resp. studentů v žádoucím množství a kvalitě, získání
kvalitních
pedagogů,
ať
již
čerstvých
absolventů
vysokých
škol,
nebo zkušených učitelů, získání finančních prostředků mimo normativ (získání grantů, přízně sponzorů, napojení na mezinárodní projekty EU atd.), získání kladné pozornosti a hodnocení veřejnosti (goodwill)“ (Světlík, 1996, s. 84). Vedení základních škol by v žádném případě nemělo existenci konkurence přehlížet, či ji dokonce popírat. V rámci plánování rozvoje školy a efektivního řízení, je přínosné, pokud management školy zváží sílu konkurence, dokáže identifikovat vztah vlastní školy k ostatním konkurenčním zařízením stejného typu v okolí školy a vezme v úvahu své postavení na trhu vzdělávacích služeb (Světlík, 1996). Důležitým faktorem konkurenčního prostředí je intenzita konkurence. Svoboda uvádí sedm faktorů, které intenzitu konkurence ovlivňují: „počet subjektů na trhu, vyrovnanost těchto subjektů, 33
pomalý růst trhu, podobnost nabízených produktů, umožňující zákazníkům přecházet z jedné nabídky ku druhé. Intenzitu konkurenčních sil na druhé straně snižují: vysoké fixní náklady a ekonomická nutnost udržovat určitý objem produkce, vysoké vstupní bariéry (např. legislativní, ekonomické, emotivní), nízká rentabilita na daném trhu, nebo i odvětví“ (Svoboda, 2003, s. 12).
3.1
Konkurenční strategie
Jaké
strategické
postupy
má
management
školy
zvolit,
aby
zvítězil
nad konkurenčními školami? Světlík uvádí, že „to v podstatě závisí na dvou aspektech – na konkurenčních výhodách školy a způsobu přijímání nových studentů. V konkurenčním prostředí vítězí především ta škola, která získá proti svým konkurentům tzv. konkurenční výhodu. Ve snaze získat konkurenční výhodu může škola volit dvě základní cesty. Jednak může výhodu získat nižší cenou, tj. takovým studijním programem, který je z pohledu studenta levnější, nebo efektivnější. … Jinou cestou k získání konkurenční výhody je snaha školy svou vzdělávací nabídku kvalitativně diferencovat od nabídky konkurence“ (Světlík, 1996, s. 88).
Je velmi pravděpodobné, že státní základní školy konkurenční strategii nižší ceny studijního programu nevyužijí, jelikož v České republice je vzdělávání na státních základních školách bezplatnou službou. Proto by svou pozornost měly přesunout k cestě druhé, tedy k získání konkurenční výhody. V praxi se v podstatě jedná o to, že se školy snaží kvalitativně odlišit od konkurenčních zařízení v okolí,
34
případně v celém městě, či dokonce okrese nebo kraji. Kvalitativní rozdíl může spočívat například v: konkrétním zaměření výukového programu školy (sportovní škola, škola s rozšířenou výukou jazyků, škola se zaměřením na hudební výchovu, škola s rozšířenou výukou výpočetní techniky apod.), působení kvalitního pedagogického sboru na škole, lepším materiálním vybavení školy, existenci široké nabídky volnočasových aktivit pro žáky, možnosti exkurzí a zahraničních výměnných pobytů, míře kvality vyučovacího procesu (např. výuka v početně malých třídách, individuální přístup pedagogů k žákům apod.), aktivní spolupráci školy s rodiči žáků, s místními organizacemi, s odborníky z praxe atd. Další možnou konkurenční strategií, která je využitelná v oblasti základních škol, je podle Světlíka slučování škol nebo vytváření spojenectví. „Slučování škol s sebou kromě zvýšení politické síly nové školy přináší především ekonomické výhody, náklady na výuku žáka na velké škole jsou nižší a škola má lepší finanční podmínky pro svůj rozvoj. Slučování škol má však i své stinné stránky. Kromě vyřešení citlivé otázky managementu nové školy s sebou nese problémy kulturní, motivační, mezilidských vztahů aj.“ (Světlík, 2006, s. 47).
35
4
KVALITA ŠKOLY
V poslední době se problematika kvality ve školství dostává do popředí zájmu škol, zřizovatelů i veřejnosti. Důvodem může být fakt, že právě vyšší úroveň kvality vzdělávacích služeb může pro školu oproti ostatním vzdělávacím institucím představovat významnou konkurenční výhodu. Rodiče žáků totiž stále častěji vybírají pro své dítě právě takovou školu, o níž se domnívají, že je kvalitní. Kvalita je však pojmem obtížně uchopitelným, tudíž přesně vymezení obsahu tohoto pojmu je velmi náročné (Vašťatková, 2007). Průcha uvádí teoretické vymezení pojmu kvality takto: „Kvalitou (vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávací soustavy) se rozumí žádoucí, tj. optimální úroveň fungování anebo produkce těchto procesů či institucí, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena“ (Průcha, 1997, s. 27). Faktorů v odborné literatuře označovaných jako zdroje kvality je celá řada (např. stav budovy školy, aprobovaný pedagogický sbor, vynikající studijní výsledky žáků, využívání nejnovějších technologií a moderních forem vyučování, úzká spolupráce školy s rodiči žáků, cílevědomé vedení školy, dobré klima atd). Důležité je oprostit se od domněnky převládající u většiny vedoucích pracovníků ve školství v minulých letech, že kvalita školy plyne jen z navyšování nákladů na vzdělávání a investic do opravy budov školy a že je zajišťována inspekční a kontrolní činností České školní inspekce. Význam kvality je totiž ve skutečnosti mnohem vyšší. Vychází především z optimálního naplnění potřeb, očekávání a přání žáků (Kunčarová, Nezvalová, 2006). „Kvalita je to, co si přeje zákazník a řízení kvality je filozofie, která znamená změnu v pojetí školy, jejího systému, struktury, řízení i kultury“ (Nezvalová, 2002, s. 7). Kvalitu školy mj. zásadně ovlivňuje kvalita jejich pedagogů a ostatních zaměstnanců. Právě vedení lidí je základem tzv. celkového řízení kvality neboli TQM 36
(z angl. Total Quality Management). TQM, primárně pocházející z oblasti podnikání, ale po jisté transformaci uplatnitelné i ve sféře školství, „je prostředkem zajištění kvality ve vzdělávání. Poskytuje filozofii stejně tak jako prostředky pro zlepšení kvality. Je to filozofie a metodologie, která pomáhá institucím zvládat změny a zavést své způsoby řešení vnitřních problémů a nových tlaků“ (Nezvalová, 2002, s. 6). TQM vyžaduje, „aby každý, kdo pracuje v organizaci, pracoval soustavně, kvalitně, s vysokým nasazením“ (Hudec, Malčík, Rangl, 2007, s. 12). K vysokému pracovnímu nasazení zaměstnanců je potřeba systematicky zlepšovat pracovní podmínky a vytvořit systém, který jim umožní nejen dobře vykonávat svou práci a plnit očekávání zákazníků, ale i dosáhnout uznání jejich úspěchů a výsledků (Svoboda a kol., 1999). Rozdíly mezi TQM institucí a klasickou institucí uvádí např. Nezvalová (2002) (viz. Příloha II.). Složitost problému kvality dokládá existence celé řady komponent, které ji ovlivňují. Jde například o tyto komponenty: definování základní vzdělávací koncepce a strategie, aprobovanost pedagogů a jejich výběr, motivace účastníku vzdělávacího procesu, schopnost zjistit skutečné vzdělávací potřeby, tvorba a výběr přístupů, forem, metod a programů, které nejlépe odpovídají vzdělávacím a učebním cílům, hodnocení každé vzdělávací aktivity, hodnocení schopností inovace apod. (Hudec, Malčík, Rangl, 2007). Pokud se zaměříme na školu jako vzdělávací instituci a na vzdělávání v ní probíhající, pak pojem kvalita bude směřovat ke zhodnocení úrovně vzdělávacího systému (vzdělávací politika a její administrativa), školy (vedení školy, učitelé, žáci 37
a jejich rodiče) a kvality vyučování (formy výuky). Můžeme tedy konstatovat, že „kvalita vyučování je součástí širšího rámce kvality školy, která je součástí kvality vzdělávacího systému jako celku“ (Hudec, Malčík, Rangl, 2007, s. 7).
4.1
Charakteristika úspěšné školy
Z logiky věci vyplývá, že na trhu vzdělávacích služeb by měla uspět úspěšná a kvalitní škola. Jak ale taková kvalitní škola vypadá? V odborné literatuře je uváděna tato definice úspěšné školy: „Úspěšná škola je chápána jako škola, ve které žáci dosahují velmi dobrých výsledků v základních dovednostech, měřených odpovídajícími testy“ (Hudec, Malčík, Rangl, 2007, s. 29). Hudec, Malčík a Rangl charakterizují oblasti, v nichž lze sledovat kvalitu ve škole za předpokladu, že výstupem procesu vzdělávání jsou vědomosti a dovednosti žáků: důraz na výkony žáků – cílem práce učitelů je maximální rozvoj předpokladů žáků, učitelé důvěřují v jejich schopnosti, nabízí podporu a všímají si pokroku každého žáka, důraz vedení školy na vedení pedagogického procesu – ve škole jsou jasně rozděleny povinnosti a pravomoci, učitelé se podílejí na rozhodování, vedení školy efektivně dělí svůj čas mezi nutnou administrativu a úkoly související s pedagogickým procesem, vedení školy často hospituje a oceňuje kvalitní práci pedagogů, soudržnost pedagogického sboru – je kladen důraz na kvalitu vzájemné spolupráce mezi pedagogy a četnost setkání sboru a pracovních skupin učitelů, 38
kvalita kurikula – cíle vzdělávání jsou dobře vymezeny a odpovídá jim výběr metod výuky i učebnic, žákům zvolené metody výuky vyhovují a mají příležitost naučit se vše, co je po nich poté požadováno při prověřování úrovně výstupů (např. v testech), klima školy – ve škole panují jasná pravidla, přátelská a bezpečná atmosféra a dobré vztahy mezi žáky, žáky a učiteli, učiteli navzájem a učiteli a vedením školy, důraz na hodnocení výsledků žáků i práce školy – probíhá pravidelné monitorování a zaznamenávání výsledků práce žáků i školy, pravidelně probíhá reflexe, zapojení rodičů – škola je otevřena jak veřejnosti, tak rodičům, je kladen důraz na získání těch rodičů, kteří se spolupráci brání, klima třídy – vztahy mezi žáky jsou dobré, ve třídě převládá pracovní atmosféra a příjemná nálada, efektivita využití času – čas ve výuce je efektivně organizován, vedení školy nevydává komplikované organizační pokyny, strukturovanost výuky – učitel má každou vyučovací hodinu důkladně připravenu, má jasně stanoveny cíle hodiny, metody výuky i hodnocení, které se vztahuje k cílům, míra samostatné práce žáků – žákům je poskytován dostatečný prostor pro tvůrčí a samostatnou práci, individualizace výuky – učitel má na každou hodinu připravenu baterii úloh různé obtížnosti v závislosti na možnostech a schopnostech jednotlivých žáků,
39
věnuje zvláštní péči a pozornost žákům s poruchami učení a chování, žákům sociálně či kulturně znevýhodněným i mimořádně nadaným, kvalita záznamů o pokroku žáků – učitel si vede podrobné záznamy o výsledcích žáků a o jejich individuálních pokrocích, kvalita a četnost zpětné vazby – učitel žákům poskytuje konkrétní zpětnou vazbu v návaznosti na zadaný úkol a u slabších žáků věnuje její frekvenci a kvalitě zvýšenou pozornost (Hudec, Malčík, Rangl, 2007). Jiným pohledem na znaky kvalitní a úspěšné školy mohou být Caldwellovy a Spinksovy charakteristiky úspěšné školy, které uvádí například Nezvalová. Jedná se o šest následujících oblastí: I. Kurikulum Škola má jasně vymezeny výchovně vzdělávací cíle a dobře plánovaný, vyvážený a řízený program, který zahrnuje potřeby žáků, poskytuje žákům požadované dovednosti a zahrnuje vysokou spolupráci s rodiči ve vzdělávacích aktivitách žáků. II. Rozhodování Při uskutečňování cílů školy dosahuje vysoké úrovně jak rozhodování učitelského sboru, tak i jednotlivých učitelů a společnosti. III. Zdroje Škola má motivované a schopné učitele. Efektivita jejich práce je zajištěna adekvátními zdroji.
40
IV. Výsledky Žáci dosahují velmi dobrých výsledků ve standardizovaných testech a jsou úspěšní v dalším studiu či v pracovním životě. Nízký počet žáků propadá. V. Ředitel Ředitel je schopen zajistit efektivní řízení škol, je odpovědný za zajištění a podporu potřeb učitelů, orientuje se na svůj profesionální rozvoj, podporuje profesionální rozvoj učitelského sboru, má vysokou úroveň odpovědnosti za to, co se děje ve škole, zavádí a udržuje efektivní vzájemné vztahy mezi učitelským sborem, žáky, rodiči, společností, má přizpůsobivý administrativní styl, je ochotný riskovat, má kontinuální přehled o výukovém programu a jeho rozvoji a průběžně hodnotí dosažené cíle. VI. Klima školy Škola má vytvořený soubor hodnot, který ředitel, učitelé a žáci respektují. Škola nabízí příjemné, vzrušující a měnící se prostředí pro žáky a učitele, v němž existuje klima důvěry, morálky, otevřené komunikace, podpory a respektu mezi učiteli a žáky. Je kladen silný důraz na vyučovací proces. Žáci mají odpovědnost ke svým výsledkům. Ve škole je dobrá disciplína, nízká absence, malý podíl udílených trestů, zanedbatelná delikvence, nízká absence učitelů, duch spolupráce mezi učiteli a malý počet žádostí o přeložení (Nezvalová, 2002). Nezvalová dále uvádí, podle mého názoru přehlednější a systematičtější Macbeathův soubor charakteristik úspěšné školy, který vychází z výzkumů, v nichž učitelé, žáci, rodiče a sociální partneři školy měli vybrat charakteristiky definující 41
úspěšnou školu. Macbeath z jejich odpovědí sestavil deset souborů ukazatelů úspěšné školy. Každý soubor je dále rozdělen na pět klíčových komponent. Pro ilustraci uvádím pouze výčet oněch deseti souborů. Jedná se o klima školy, vzájemné vztahy, klima třídy, podporu učení, podporu vyučování, čas a zdroje, organizaci a komunikaci, rovnoprávnost v přístupu k vzdělávání, hodnocení dosažených výsledků a vztah školy a rodiny (Nezvalová, 2002). Kunčarová a Nezvalová vidí úspěšnou školu jako vzdělávací instituci, která slouží žákům, nabízí dobrý vzdělávací program s jasně definovanými cíli vzdělávání, je orientována na žáka, podporuje jeho rozvoj a poskytuje mu častou a konkrétní zpětnou vazbu. Učitelé v úspěšné škole se snaží uspokojovat potřeby žáků,
přizpůsobovat
výuku
jejich
individuálním
schopnostem,
využívat
při vyučování rozmanitých metod výuky, opravovat žáky v případě nesprávného porozumění učivu a pravidelně sledovat a následně zaznamenávat výsledky a pokroky jednotlivých žáků. Ve škole panuje dobré klima, přátelské prostředí, pocit bezpečí, podpory a důvěry. Mezi učiteli fungují dobré kolegiální vztahy a týmová spolupráce. Vedení školy jim zajišťuje příznivé podmínky pro práci, možnost dalšího vzdělávání a chápe jejich potřeby. V čele školy stojí schopný ředitel, který užívá účinného stylu řízení, řeší problémy adekvátními způsoby, komunikuje se svými podřízenými a má přirozenou autoritu. Úspěšná škola je veřejnosti otevřenou organizací, jež aktivně spolupracuje s rodiči a ostatními partnery (Kunčarová, Nezvalová, 2006).
4.2
Kvalita vzdělávacího programu
Posuzování kvality vzdělávacího programu nemůžeme omezit pouze na srovnávání výsledků, jichž žáci dosáhli v testech, případně u přijímacích zkoušek na střední školu, jelikož tyto údaje nám mohou poskytnout jen velmi obecný pohled na kvalitu 42
vzdělávacího programu. Abychom ji tedy mohli posoudit komplexněji, měli bychom se zaměřit na čtyři oblasti, které tuto kvalitu tvoří. Jsou to: podmínky – tj. vnitřní a vnější podmínky procesu vzdělávání (vnější podmínky: komunita, v níž žák žije, vzdělání a kulturní úroveň rodičů, sociálně-ekonomické postavení rodiny žáka; vnitřní podmínky: velikost školy, klima školy), vstupy vzdělávacího programu – tj. zdroje zabezpečující proces vzdělávání (formální kurikulum, tedy učební plán; materiální zajištění výuky: množství studijních materiálů, vybavení učeben didaktickou technikou; lidské zdroje: aprobovanost učitelského sboru a jejich zájem), vyučovací proces – tj. způsob, jakým je vzdělávání uskutečňováno (kvalita vyučovacího procesu se odvíjí od úrovně přípravy pedagoga na vyučovací hodinu), výstupy
vzdělávacího
programu
–
tj.
rozsah
získaných
vědomostí
a osvojených dovedností, které žák nabyl absolvováním vzdělávacího programu (toto hodnocení výstupů programu je důležitou zpětnou vazbou nejen pro žáky a učitele, ale i pro vedení školy, jelikož zjištěné nedostatky ve vědomostech a dovednostech žáků mohou být důvodem pro změny v programu). Problematické je stanovení objektivních kritérií, které by umožnily zjistit výstupní rozsah vědomostí a dovedností absolventa vzdělávacího programu
4.3
Kvalitní výuka
Kvalita vyučování se odvíjí od pedagogického chování a jednání učitele a jeho osobnostních vlastností. Kvalitu práce učitele lze hodnotit z následujících hledisek: 43
odborné znalosti z oboru, efektivní vedení výchovně-vzdělávacího procesu (plánování výuky a vedení výuky, vytváření studijní atmosféry, vedení žáků k odpovědnosti, aktivitě a vnitřní motivaci), rozvíjení sociálních dovedností žáků – vytváření bezpečného klimatu, míra zapojení se do života školy, sebevzdělávání a další profesní rozvoj (Hudec, Malčík, Rangl, 2007). Svoboda a kol. charakterizuje úspěšného učitele jako pedagoga, který ve výuce používá výukové materiály zkvalitňující výuku, jasně žákům vymezí požadavky a zdůvodní jim je, poskytuje žákům návody, jak zlepšovat jejich vlastní vzdělávací úsilí, poskytuje jim příležitosti pro samostudium apod. (Svoboda a kol., 1999).
Efektivní a kvalitní vyučování lze identifikovat podle následujících faktorů: disciplinovaní žáci, učitelé, kteří mají vysoké očekávání od svých žáků a náležitě se jim věnují, používají moderní výukové technologie a didaktickou techniku, udržují dobré vztahy s žáky, pracují s vysokým nasazením, efektivně komunikují s rodiči a spolupracují se svými kolegy (Nezvalová, 2002).
4.4
Ověřování kvality školy
Současně s rozvíjením kvality školy musí probíhat koncept evaluace. „Evaluace znamená zjišťování, shromažďování, porovnávání, posuzování, hodnocení a vysvětlování informací charakterizujících stav, kvalitu a efektivnost. Účelem je získat data a vyhodnotit je k dalšímu rozhodování v řízení“ (Pokorná, 2009, s. 29).
44
Pojem evaluace nelze z teoretického hlediska ztotožňovat s hodnocením. Hodnocení chápeme jako všeobecný termín, který zahrnuje všechny metody posuzování výkonu žáka, výkonu skupiny nebo programu či práce učitelů (Kunčarová, Nezvalová, 2006). „Z hlediska praxe nemusí být toto rozlišování vždy nutné, neboť v běžném životě školy mohou mít procesy hodnocení a evaluace různou podobu a vlastnosti“ (Vašťatková, 2007, s. 11).
Evaluace se mj. z hlediska hodnotitele (kdo evaluaci provádí) dělí na vnější a vnitřní. Vnější evaluaci mohou ve škole provádět pracovníci České školní inspekce, případně zřizovatel. Cílem vnější evaluace je posouzení fungování systému školy jako instituce. Nevýhodu vnější evaluace můžeme je malá možnost školy ovlivnit závěrečnou inspekční zprávu (škola se k ní může pouze vyjádřit), nárazový charakter evaluace (hodnotitelé nemají možnost sledovat dlouhodobý vývoj) a nemožnost postihnutí všech příčin zjištěných jevů. Vnitřní evaluaci nazýváme autoevaluací školy (tento pojem můžeme ztotožnit s vlastním hodnocením školy). Podle Průchy se jedná o „hodnocení dosažených cílů a obsahů vzdělávání v rámci realizovaného vzdělávacího programu školy“ (Průcha, 1996, s. 18). Autoevaluace dává odpověď na „na otázku, jak si ve škole vedeme (ověřování
kvality) a co uděláme pro to, abychom dosáhli lepších výsledků (zlepšení kvality školy, zdokonalování školy)“ (Kunčarová, Nezvalová, 2006, s. 15). Je prováděna pracovníky školy za účelem zpětné vazby o úrovni stanovených cílů školy, podmínek a výsledků vzdělávání. Autoevaluace dále zahrnuje „strategické myšlení, plánování a jednání pro další rozvoj školy směrem k lepší kvalitě“ (Vašťatková, 2006, s. 16). Cíle, metody, formy hodnocení i měřítka si škola určuje sama. Úkolem autoevaluace je ověřit a změřit kvalitu. Nezvalová spatřuje výhodu autoevaluce v tom, že škola si sama určí, co za zmíněnou kvalitu považuje, tzn. že škola si stanoví „ty hodnoty, na které se s ohledem na své priority vyjádřené ve vizi školy zaměří“ (Nezvalová, 2002, s. 12). 45
Nevýhodou autoevaluace může být vliv subjektivních postojů hodnotitele ke škole a tudíž jeho neschopnost nadhledu. Podle § 12 zákona č. 561/2004 Sb. je „vlastní hodnocení školy východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, pravidla a termíny vlastního hodnocení“. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2005 Sb., konkrétně § 8, stanovuje šest hlavních oblastí vlastního hodnocení školy (někteří autoři tyto oblasti označují jako kritéria či ukazatele kvality): „podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům a studentům (spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání), výsledky vzdělávání žáků a studentů, řízení školy (kvalita personální péče, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků) a úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům“. Kunčarová a Nezvalová těchto šest oblastí rozšířily na devět. Přidaly oblast vize školy, školního vzdělávacího program a zajišťování kvality školy (Kunčarová, J., Nezvalová, D. Vlastní hodnocení školy, hlavní oblasti – soubor ukazatelů, 2006). Na základě podkladů získaných v rámci autoevaluace zpracovává ředitel školy evaluační zprávu (zprávu o kvalitě školy). „Zpráva by měla být zformulována tak, aby zachytila na základě stanovených kritérií kvalitu důležitých jevů jednotlivých hodnocených oblastí“ (Pokorná, 2009, s. 33). Může obsahovat základní data o škole, komunitě a prostředí, v němž působí, vize a cíle školy, charakteristiku vzdělávacího programu, jaký byl stav vzhledem k cíli na začátku sběru dat, jaké problémy a jejich příčiny byly identifikovány, jaké hypotézy je možné stanovit na základě zjištěných výsledků autoevaluace, jaká konkrétní opatření byla přijata, kdo, kdy a jak bude informován o účinnosti přijatých opatření atd. (Kunčarová, J., Nezvalová, D. Vlastní hodnocení školy, hlavní oblasti – soubor ukazatelů, 2006). Zpráva by měla být jasná a přehledná, aby umožnila diskuzi o budoucí strategii rozvoje školy. 46
5
EMPIRICKÁ ČÁST
5.1
Cíle empirické části a použité metody
Za cíl empirické části mé diplomové práce jsem si zvolila podat ucelenou a detailní deskripci současné Základní školy XY formou případové studie doplněné o pohled na tuto školu ze strany jejích aktérů. Případová studie (kazuistika1) je podle Musilové systematické zkoumání objektu prostřednictvím pozorování a rozhovoru umožňující detailní poznávání objektu a zhodnocení jeho vývoje a rozvoje (Musilová, 2003). Musilová dále upozorňuje, že poznatky shromážděné v případové studii nelze zobecňovat (generalizovat) (Musilová, 2003). K naplnění cílů jsem použila následující metody: analýzu pedagogické dokumentace – pracovala jsem se školním vzdělávacím programem, výročními zprávami o činnosti Základní školy XY z let 2003/042007/08 a s interními podklady školy pro zpracování výroční zprávy o činnosti za rok 2008/09. Veškeré tyto dokumenty mi poskytlo vedení školy. rozhovor s ředitelem školy – předem domluvený rozhovor se uskutečnil dne 13.5.2009 v ředitelně. Jednalo se o standardizovaný rozhovor (otázky jsem měla předem připravené) o délce cca 1 hodiny. Odpovědi ředitele jsem si průběžně zaznamenávala do textového editoru na notebooku. Rozhovor byl následně ředitelem autorizován. Přepis rozhovoru naleznete v Příloze III. pozorování výuky – požádala jsem vedení školy o umožnění přímé účasti ve vyučování za účelem zjevného, předem naplánovaného pozorování výuky. Po udělení souhlasu jsem v období od listopadu 2008 do února 2009 navštívila
1
Pozn. Latinsky casus = případ.
47
celkem 10 vyučovacích hodin občanské výchovy, českého jazyka, zeměpisu a dějepisu. Z důvodu zachování co největší autenticita každodenní výuky, nebyla má pozorovací činnost pedagogům dopředu ohlášena. Abych byla schopna zaznamenat co nejvíce jevů vyskytujících se ve výuce (jak u učitelů, tak u žáků) a mohla je zpětně zhodnotit, sestavila jsem si na základě studia odborné literatury pozorovací archy, do nichž jsem v průběhu vyučovací hodiny zaznamenávala jednotlivé údaje (viz. Příloha IV.). dotazníkové šetření – cílem dotazníkového šetření, které mělo charakter průzkumu veřejného mínění, bylo zjistit názory respondentů na Základní školu XY, na její kvalitu, na míru spokojenosti s touto školou (popř. s pracovním prostředím) a na míru konkurenceschopnosti školy mezi ostatními základními školami ve městě. Jako cílové skupiny respondentů jsem zvolila žáky 7. třídy 2.stupně Základní školy XY, jejich rodiče a pedagogy působící na zmíněné škole. Dotazníkové šetření proběhlo za podpory vedení přímo na Základní škole XY. Dotazníky, které jsem buď sestavila samostatně na základě studia odborné literatury, nebo převzala v jejich upravené podobě, jsem respondentům distribuovala osobně v období listopadu až prosince 2008. Dotazníky obsahovaly, v závislosti na tom, které skupině respondentů byly určeny, 15 až 32 uzavřených položek. Jednotlivé odpovědi respondentů byly kvantitativně zpracovány do tabulek nebo grafů. Vzory dotazníků naleznete v Příloze V., VI. a VII. stínování2 práce ředitele školy – po předchozí domluvě s ředitelem školy mi bylo umožněno, abych po dobu jednoho týdne (konkrétně od 2.2 do 6.2.2009) sledovala náplň jeho práce, záležitosti chodu školu a atmosféru ve škole.
Pozn. „Realizace stínování spočívá v dlouhodobějším pozorování činnosti sledované osoby s možností kladení otázek po smyslu jejího konání. … Zvolená osoba je provázena někým, kde ji sleduje „jako stín“ po určité období (například během jednoho týdne, měsíce), sleduje činnosti a jejich náplň“ (Vašťatková, 2007, s. 182).
2
48
Získané poznatky jsem si po případné konzultaci s ředitelem průběžně zaznamenávala. Následující případová studie zahrnuje charakteristiku regionu a města, v němž se Základní škola XY nachází, charakteristiku konkurenčního prostředí na lokálním trhu vzdělávacích potřeb, podrobnou charakteristiku Základní školy XY, výsledky pozorování výuky, dotazníkové šetření a diskuzi nad zjištěními.
5.2
Případová studie „Současná Základní škola XY v konkurenčním
prostředí“ 5.2.1 Charakteristika regionu a města Základní škola XY se nachází na území města v severovýchodní části České republiky hraničící s Polskem. Hospodářství, ekonomický potenciál a zaměstnanost regionu je silně ovlivněn dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj regionu i města byl zahájen v 18.století nálezem ložisek černého uhlí. Následně v 19.století docházelo k budování dolů na těžbu černého uhlí a v návaznosti na těžební průmysl se rozvíjel i průmysl koksárenský, železářský, hutní a
chemický.
V polovině
20.století stát
v rámci orientace
národního
hospodářství na těžký průmysl investoval velké finanční prostředky do rozvoje těžebního průmyslu v regionu, resp. do stavby a otvírání nových dolů. Současně s tímto rozvojem průmyslu docházelo k masivnímu přílivu nových pracovních sil v 60. a 70.letech 20.století. Lidé se do regionu stěhovali za nadprůměrně ohodnocenou prací v dolech, intenzivně se rozvíjela bytová výstavba, budovala se hustá síť obchodů, objektů školství, zdravotnictví a kultury. V důsledku velkého nárůstu počtu obyvatel v regionu, bylo založeno nové město a vznikly nové městské čtvrti s hustou sídlištní zástavbou. Mohutný rozvoj těžkého průmyslu sice zvýšil 49
počet obyvatel a pracovních příležitostí v regionu, podepsal se však destruktivně na životním prostředí, zejména na kvalitě ovzduší (Charakteristika okresu XXX [online]. 2009
[cit.
2009-05-12].
Dostupné
z WWW:
). Počátkem 90.let 20.století došlo v rámci národohospodářské koncepce k rychlému utlumování těžkého průmyslu, zavírání dolů a na ně navazujících nedůlních průmyslových kapacit a tento trend ovlivňuje region dodnes. V důsledku tohoto vývoje došlo k citelnému nárůstu nezaměstnanosti. Část lidí, kteří přišli o práci, sice našli uplatnění v nově se rozvíjejícím sektoru služeb, či přešli do drobného podnikání, řemeslné výroby a obchodní sítě, region však stále tížila vysoká nezaměstnanost, která byla jednou z nejvyšších v republice vůbec. Bylo tedy zapotřebí zahájit nové investiční akce pro podporu zaměstnanosti a zamezení odchodu pracovních sil do jiných regionů v rámci republiky a do zahraničí. Prostřednictvím státních dotací a fondů Evropské unie vznikaly na přelomu 20. a 21.století nové průmyslové zóny, bylo podporováno podnikání a rekvalifikační kurzy. Veškeré tyto aktivity se však postupem času ukázaly jako nedostačující, což se projevilo dalším negativním vývojem míry nezaměstnanosti, která v roce 2003 dosáhla rekordní výše 16,4%. Vývoj nezaměstnanosti v kraji a ve městě, v němž se škola nachází, v porovnání s celostátní mírou nezaměstnanosti dokládá následující tabulka (uvedené údaje jsou vyjádřeny v procentech): Tab. č.1 Vývoj nezaměstnanosti v České republice, kraji a městě 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
ČR
4,3
6,0
8,5
9,0
8,5
9,2
9,9
9,2
9,0
8,1
6,6
5,4
Kraj
6,7
9,3
13,4
15,1
14,9
15,2
16,4
15,4
14,7
13,4
11,0
8,4
Město
9,3
11,8
16,4
18,4
17,7
18,8
20,3
19,5
19,0
18,0
15,1
12,1
Zdroj: Průměrná míra nezaměstnanosti…, 2008.
50
V současné době je nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v regionu zaměstnáno v průmyslu, dále v dopravě, školství, zdravotnictví, sociálních službách, státní správě, obraně a v obchodu. Naopak nejmenší počty zaměstnanců vykazuje oblast peněžnictví, pojišťovnictví, pohostinství a zemědělství. Přestože lokální ekonomická situace není příznivá, jedná se o region s vysokou hustotou obyvatel. V rámci rozvoje regionu dochází k budování infrastruktury, rekonstrukci historických center měst a památek, podpoře bytové výstavby, rozšiřování sítě obchodních řetězců a k podpoře vzniku nových pracovních míst v rámci průmyslových zón. Na
území města,
v němž
se
škola
nachází,
působí čtyři podniky
zaměstnávající více než tisíc zaměstnanců. Dále zde nalezneme sportovní, volnočasové a kulturní zařízení, kina, divadlo, muzeum, nákupní centrum, fakultu univerzity a řadu dalších subjektů doplňujících občanskou vybavenost. Místní obyvatelé využívají k rekreaci a odpočinku přehradní nádrže, věnují se pěší turistice a cykloturistice. Pro návštěvníky je zajímavé zejména historické jádro města, zámek s přilehlým parkem, cyklostezka vedoucí přes region až do Polska a lázně pro pacienty s onemocněním pohybového ústrojí. 5.2.2 Charakteristika konkurenčního prostředí na lokálním trhu vzdělávacích služeb Co se týče sféry školství, ve městě fungují zařízení všech stupňů školního a předškolního vzdělávání. Vzhledem k demografickému vývoji, který vykazuje neustálé snižování počtu obyvatel, sílí konkurence mezi základními školami (poptávka po základním vzdělání je s klesajícím počtem dětí ve školním věku stále nižší). Zřizovatel základních škol (magistrát města, obor školství a kultury) tedy přistoupil k opatření ve formě uzavírání vybraných základních škol s nízkým počtem žáků, jelikož jejich provoz byl finančně velmi náročný (viz. Příloha III.). Souvislost 51
poklesu počtu základních škol v závislosti na klesajícím počtu obyvatel města lze vyčíst z následující tabulky: Tabulka č.2 Vývoj počtu základních škol ve městě v závislosti na klesajícím počtu obyvatel
Počet obyvatel ve městě Počet základních škol ve městě
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
65 297
64 653
64 146
63 677
63 467
63 385
63 045
14
14
14
13
13
13
12
Zdroj: Demografická ročenka..., 2007, Interní dokumenty Odboru školství a kultury magistrátu města.
Dle názoru ředitele Základní školy XY každá základní škola ve městě již několik let pociťuje konkurenci na trhu vzdělávacích potřeb a uvědomuje si nutnost vybudování pozitivní image školy v očích veřejnosti, zejména rodičů dětí, zaměření se na kvalitní školní vzdělávací program, na moderní materiální vybavení školy a na vybudování konkurenční výhody oproti ostatním školám (viz. Příloha III.). Vzhledem k tomu, že ve městě má trvalé bydliště celá řada cizinců (Poláci, Slováci, Vietnamci, Ukrajinci, Rusové, Řekové a další) (Interní dokumenty matriky města), existují zde i jejich početné komunity s dlouholetou tradicí. Pro ty početně nejvýznamnější byly na území města
v minulosti zřízeny základní školy
s vyučováním v příslušném mateřském jazyce. Ale ani komunitám cizinců se nevyhnul pokles demografické křivky, proto byla na území města zachována jen jedna základní škola s jiným vyučovacím jazykem než českým, a to s polským (v minulosti existovala také slovenská či řecká základní škola). Na území města fungují tři školy disponující významnou konkurenční výhodou. Kromě Základní školy XY, která umožňuje integraci postižených žáků, se dále jedná o sportovní základní školu a základní školu s rozšířenou výukou cizích jazyků.
52
5.2.3 Charakteristika Základní školy XY Základní škola XY (dále jen škola) zahájila svou činnost dne 1.9.1965. Jedná se o sídlištní, úplnou školu s 1.-9.ročníkem na 1. a 2.stupni zřizovanou magistrátem města a kapacitou 840 žáků. Kapacita školy nebyla v posledních letech nikdy maximálně využita (Výroční zprávy o činnosti Základní školy XY z let 2003/042007/08). Vedení školy registruje neustávající úbytek žáků v souvislosti s poklesem počtu žáků nastupujících do 1.ročníků, což vede i ke stále nižší průměrné naplněnosti tříd a snižování počtu tříd (viz. Tabulka č.3). Tabulka č.3 Počet žáků na Základní škole XY 2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
2008/09
Počet žáků
510
499
463
426
395
390
Počet tříd
22
22
21
20
17
19
23,2
22,7
22,1
21,4
23,2
20,5
Průměrná naplněnost tříd (počet žáků v jedné třídě)
Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Základní školy XY z let 2003/04 – 2007/08, Interní podklady školy pro zpracování výroční zprávy o činnosti za rok 2008/09.
Při škole fungují dvě odloučená pracoviště, a to školní jídelna (kapacita 500 jídel) a školní družina (kapacita 75 žáků). Na pozemku školy se dále nachází travnaté, škvárové a umělohmotné hřiště, běžecká dráha a školní zahrada s pozemky, které jsou využívány v rámci pěstitelských prací žáků. 5.2.3.1 Vzhled školy a její materiální vybavení Vzhled budovy se bohužel od roku jejího založení nezměnil, ale dle slov současného ředitele školy, jež zde působí od roku 2000, se v červenci a srpnu letošního roku chystá generální oprava fasády budovy, zateplení a výměna stávajících oken za plastová v celkovém nákladu 20 250 000Kč, což představuje největší investici 53
v historii školy (viz. Příloha III.). Tato investiční akce bude mít jistě pozitivní dopad na vzhled budovy a zlepší prvotní dojem, který škola na svých potenciálních žácích, jejich rodičích i široké veřejnosti zanechá. Vybavení školy učebními pomůckami je na velmi dobré úrovni. Škola disponuje dostatkem knih, atlasů, encyklopedií a názorných pomůcek. Učitelé a žáci mohou rovněž využívat 11 odborných učeben, multimediální učebnu s interaktivní tabulí, DVD přehrávačem, diaprojektorem a zvukovou aparaturou, dále knihovnu, PC učebnu, tělocvičnu se zázemím a relaxační místnost. Většina odborných učeben a některé třídy jsou vybaveny výškově stavitelným školním nábytkem. Chodby, společné prostory a interiéry tříd jsou nápaditě a vkusně vyzdobeny nástěnkami, žákovskými pracemi a květinami (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY z roku 2007/08). 5.2.3.2 Konkurenční výhody školy Základní škola poskytuje základní vzdělání, připravuje žáky pro další studium na středních školách, zabezpečuje rozumovou výchovu v souladu se zásadami humanity a demokracie a umožňuje integraci tělesně postižených žáků, žáků s poruchami autistického spektra, s kombinovanými vadami, se specifickými poruchami učení nebo chování a žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí (Školní vzdělávací program Základní školy XY). Celá škola je jako jediná ve městě zcela bezbariérová. V tomto bodě můžeme spatřovat konkurenční výhodu této školy oproti ostatním zařízením stejného typu. O studium a integraci mají zájem rodiče postižených žáků ze širokého okolí, ale i rodiče zdravých žáků si přejí, aby jejich děti byly zapsány na tuto školu, jelikož se domnívají, že přítomnost zdravotně postižených dětí ve třídě zdravých dětí může jedině prospět oběma stranám. Děti se učí vzájemné toleranci, ochotě pomoci, solidaritě a vnímání postižených jedinců jako sobě rovných. S těmito názory rodičů 54
souhlasí jak jejich děti, tak i vedení školy a pedagogický sbor. Integrace zdravotně postižených žáků probíhá od školního roku 2001/2002 a dodnes se až na ojedinělé organizační problémy neobjevily žádné zásadní překážky, jež by donutily vedení školy k přerušení integrace. Jedinou nesnází, s níž vedení školy bojuje, je akutní nedostatek financí na platy pedagogických asistentů, bez nichž se postižení žáci neobejdou. V současné době na škole působí 9 pedagogických asistentů na 9 postižených žáků integrovaných ve třídách na 1. i 2.stupni (viz. Příloha III.). Přehled vývoje počtu integrovaných žáků a charakter jejich postižení uvádím v následující tabulce: Tab. č.4 Vývoj počtu integrovaných žáků a charakter jejich postižení 2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
Žáci s tělesným postižením
5
5
4
3
4
2
3
Žáci s lehkou mentální vadou
-
-
2
1
1
-
-
Žáci se středně těžkou mentální
-
-
-
-
-
2
2
Žáci s kombinovanými vadami
-
1
1
-
5
5
4
CELKEM
5
6
7
4
10
9
9
vadou
Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Základní školy XY z let 2001/02 – 2007/08, Vyjádření speciálně pedagogického centra o „Vřazení integrovaných žáků do tříd“ ze dne 26.5.2009.
Integrace postižených žáků je odstupňována do tří úrovní: individuální integrace do běžné třídy bez osobní či pedagogické asistence, individuální integrace do běžné třídy s osobní či pedagogickou asistencí, skupinová integrace (tzn. zřízení samostatné třídy pro postižené děti. V současné době funguje na škole jedna taková samostatná třída, a to třída pro 55
děti trpící poruchami autistického spektra.) (Školní vzdělávací program základní školy XY). V souvislosti s integrací postižených žáků byla na škole zřízena funkce speciálního pedagoga. Rodičům a žákům je dále k dispozici výchovný poradce, metodik primární prevence, ICT koordinátor a metodik environmentální výchovy. Funkce školního psychologa ustanovena nebyla. V rámci tvorby a zavádění školního vzdělávacího programu byli ve školním roce 2006/07 vyškoleni dva koordinátoři ŠVP pro 1.a 2.stupeň (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY z roku 2003/04). Další konkurenční výhodu můžeme spatřovat v regionálně ojedinělém projektu příhraniční spolupráce s polskou základní školou. Projekt zahrnuje dlouhodobou spolupráce těchto dvou škol, vzájemné návštěvy, mezinárodní turnaje a soutěže, výměnné pobyty žáků a výměnu zkušeností pedagogů (viz. Příloha III.). Čeští žáci mají možnost poznat nejen odlišné prostředí a jinou výuku, ale mohou se také naučit porozumět polskému jazyku na komunikační úrovni a poznat polské zvyky a tradice. 5.2.3.3 Školní vzdělávací program, vzdělávací programy, výuka Podle školního vzdělávacího programu probíhá výuka v 1.,2.,6. a 7.třídě. V ostatních ročnících
se
vyučuje
podle
vzdělávacího
programu
Základní
škola
a vzhledem k integraci zdravotně postižených žáků je škole povoleno užívat vzdělávacího programu Pomocná škola. Škola žákům nabízí kromě vyučovacích předmětů nabídku volitelných předmětů (informatika a výpočetní technika, sportovní výchova a konverzace v anglickém jazyce) a celou řadu zájmových kroužků (školní divadelní soubor, míčové hry, kroužek mladých zdravotníků, kroužek biologický, matematický, výtvarný, počítačový, pohybový, přírodovědný a turistický, multimediální, kurz jazyka ruského a německého, hra na flétnu, tvorba školního časopisu). Právě ve 56
zmíněném kroužku mladých zdravotníků škola zaznamenává významné úspěchy v soutěžích na celostátní úrovni. V ostatních odborných soutěžích a olympiádách žáci pravidelně dosahují průměrných výsledků, ve sportovních kláních průměrných až velmi dobrých. Z cizích jazyků se na škole vyučuje jazyku anglickému, německému a ruskému. 5.2.3.4 Zaměstnanci školy V tomto
školním
roce
na
škole
působí
28
učitelů
(z
toho
1
muž),
9 pedagogických asistentů, 3 vychovatelé a 17 provozních zaměstnanců (z toho 1 muž). Na 1.stupni dosahuje procento kvalifikovanosti pedagogů 89%, na 2.stupni se jedná dokonce o 94% (ve školním roce 2003/04 zde působilo pouze 59% kvalifikovaných pedagogů na 1.stupni a 67% kvalifikovaných pedagogů na 2.stupni) (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY z let 2003/04 až 2007/08, Interní podklady školy pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy za rok 2008/09). Tuto vysokou úroveň kvalifikovanosti pedagogů hodnotím jako jeden z významných ukazatelů kvality školy a výuky. 5.2.3.5 Nábor žáků do 1.tříd, počet žáků zapsaných do 1.tříd Vzhledem ke kolísavému počtu žáků zapsaných do 1.tříd a tudíž i nejisté výši státních dotací na žáka se vedení školy rozhodlo intenzivně pracovat na změně tohoto stavu. Provedlo analýzu svého trhu a zpracovalo marketingovou strategii na propagaci školy. Do tohoto úsilí zapojilo všechny pedagogické pracovníky, kteří se podíleli na tvorbě i distribuci informačních letáků a propagačních materiálů, na zorganizování dne otevřených dveří a na pořádání náboru v nedaleké mateřské škole (viz. Příloha III.). Zmíněné aktivity byly úspěšné, což dokazuje i navýšení zájemců ze strany rodičů o zápis jejich dětí do 1.tříd (viz. Tabulka č.5 Počet žáků zapsaných do 1.tříd). 57
Tabulka č.5 Počet žáků zapsaných do 1.tříd na Základní škole XY 2003/04
2004/03
2005/06
2006/07
2007/08
2008/09
Počet žáků zapsaných do 1.tříd
36
48
36
38
31
57
Počet dětí s odkladem školní docházky
3
7
2
2
5
6
Počet
-
-
-
-
-
-
žáků
osvobozených
od
školní
docházky Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Základní školy XY z let 2003/04 – 2007/08, Interní podklady školy pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy za rok 2008/09.
5.2.3.6 Výsledky vzdělávání žáků Na systematickém hodnocení výsledků vzdělávání žáků se podílí všichni pedagogičtí
pracovníci
školy
s využitím
příslušných
nástrojů
vzhledem
k vymezeným ukazatelům kvality (tesy, písemné práce, pozorování, rozhovory, dotazníky apod.). Výsledky vzdělávání jsou shromažďovány v pravidelných intervalech. Zjištěné údaje využívají vyučující a pedagogičtí pracovníci ke sledování a srovnávání pokroku jednotlivých žáků a celých tříd. Škola využívá k hodnocení výsledků vzdělávání standardizovaných testů CERMAT a Scio (Školní vzdělávací program Základní školy XY). Z analýzy Výroční zprávy o činnosti Základní školy XY za školní rok 2006/07 vyplývá, že necelých 42% žáků prospělo s vyznamenáním, 55% žáků prospělo a 3% neprospěla. Většina vyznamenaných žáků je na 1.stupni, naopak na 2.stupni nejvíce žáků ukončilo ročník s hodnocením „prospěli“. Tyto výsledky považuji za průměrné až lehce nadprůměrné. V tomto školním roce ukončilo školní docházku na této škole celkem 49 žáků po 9.ročníku, z toho 27 žáků bylo přijato na 4leté střední odborné školy, 20 žáků na 3leté střední školy a 2 žáci úspěšně složili přijímací řízení na gymnázium (Výroční 58
zpráva o činnosti Základní školy XY z roku 2006/07). Úspěšnost žáků v přijímacím řízení na střední školy se ve srovnání s minulými školními roky udržela na přibližně stejné úrovni. Pro přehlednost jsem výše uvedená data zpracovala do následující tabulky: Tabulka č.6 Přehledné údaje o výsledcích vzdělávání žáků a o uplatnění absolventů na jednotlivých typech středních škol Počet
S
žáků
vyznamenáním
Prospěli
Neprospěli
Nehodnoceni
1.stupeň
216
136
72
8
0
2.stupeň
210
42
163
5
0
CELKEM
426
178
235
13
0
Počet žáků, kteří ukončili školní
49
docházku po 9.ročníku Počet žáků přijatých na 4leté
27
střední odborné školy Počet žáků přijatých na 3leté
20
střední školy Počet
žáků
přijatých
na
2
Počet žáků, kteří ukončili školní
1
gymnázium
docházku po 5.ročníku Počet žáků, kteří ukončili školní
2
docházku po 8.ročníku
59
CELKEM žáků, kteří ukončili
52
školní docházku Zdroj:
Výroční
zpráva
o
činnosti
Základní
školy
XY
za
školní
rok
2006/07.
5.2.3.7 Absence a chování žáků Vyšší počet zameškaných hodin a snížené stupně známek z chování můžeme zaregistrovat zejména u žáků na 2.stupni. V posledních letech se však alarmujícím ukazatelem stává nárůst neomluvené absence na 1.stupni (viz. Tabulka č.7 Přehled absence žáků a známek z chování), což by rozhodně nemělo uniknout pozornosti výchovného poradce a třídních učitelů, kteří by měli apelovat na rodiče, aby důsledně dbali na kontrolu docházky dítěte do školy. Tabulka č.7 Přehled absence žáků a známek z chování Omluvená
Neomluvená
Průměrný
Průměrný počet
2.stupeň
3.stupeň
absence (v
absence (v
počet
neomluvených
z
z chování
hodinách)
hodinách)
omluvených
hodin na žáka
chování
hodin na žáka 1.stupeň
9 318
64
43,13
0,54
3
0
2.stupeň
14 553
114
69,3
0,54
7
4
CELKEM
23 871
178
54,88
0,42
10
4
Zdroj: Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2006/07.
5.2.3.8 Mimoškolní činnost žáků školy, akce pro rodiče Ve školním roce 2007/08 se 2 345 žáků 1. a 2. stupně zúčastnilo celkem 151 mimoškolních akcí (jednalo se např. o projekty, velikonoční karneval, plavání, den dětí, vánoční jarmark, pasování prvňáčků, slavnostní vyřazení absolventů 9.ročníků, Den Země, vědomostní soutěže na městské, krajské i celostátní úrovni, olympiády, 60
sportovní turnaje, karnevaly, diskotéky, noční čtení s přenocováním ve škole, noc strašidel s přenocováním ve škole, sběr PET víček, starého papíru a kaštanů, apod.), dále 2 178 žáků 1. a 2. stupně absolvovalo na 34 kulturních, společenských a protidrogových akcí (např. výstavy, výchovně-vzdělávací koncerty a divadelní představení, návštěvy družební školy, ekologické akce – čištění místního potoka apod., filmová představení, semináře apod.) a pro rodiče byl zorganizován např. den otevřených dveří, velikonoční a vánoční jarmark, ples rodičů a přátel školy, víkendový zájezd pro rodiče a děti do Beskyd, apod. Jako každým rokem, i ve školním roce 2007/08 byly pro děti zajištěny kurzy plavání, dále lyžařský kurz, škola v přírodě a ozdravný pobyt v Řecku (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY z roku 2007/08). Všechny tyto akce jsou hodnoceny vedením školy, rodiči i jejich dětmi jako velmi úspěšné a přínosné nejen pro zkvalitňování vzájemných vztahů mezi žáky navzájem, mezi učiteli a žáky a mezi rodiči žáků a školou, ale i pro zlepšování zdravotního stavu dětí. Veškerých mimoškolních akcí se mohou, pokud to technické podmínky místa konání akce dovolí, zúčastnit i integrovaní žáci. Dle mého názoru je mimoškolní vyžití, jež škola svým žákům a jejich rodičům nabízí, velmi pestré a organizačně na výborné úrovni. 5.2.3.9 Image školy a její prezentace na veřejnosti Škola má fungující systém své prezentace na veřejnosti a v médiích, díky kterému roste prestiž školy (šoty v regionální televizi, články v regionálním tisku, prezentační materiály pro veřejnost, dny otevřených dveří atd.), má své logo, maskota a webové stránky, na nichž kromě některých pedagogických dokumentů, např. školního vzdělávacího programu, nalezneme i fotogalerii ze školy a školních akcí, jména pedagogických pracovníků, aktuální informace o dění ve škole, důležitá sdělení pro rodiče a žáky, jídelní lístek školní jídelny atd. 61
V rámci finančních možností školy jsou postupně rekonstruovány vnitřní i vnější prostory školy (úprava vstupní haly školy, kabinetů, tříd a učeben, školní zahrady, školní jídelny a družiny). 5.2.3.10 Komunikace školy s rodiči žáků Škola má vypracovaný systém komunikace s rodiči žáků. O průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí jsou rodiče pravidelně zpravováni prostřednictvím sdělení v žákovských knížkách, na třídních schůzkách a v konzultačních hodinách jednotlivých učitelů. Jedná-li se o akutní problém, jež vyžaduje rychlé řešení, přistoupí učitelé či rodiče ke vzájemnému telefonickému kontaktu a následné osobní schůzce (Školní vzdělávací program Základní školy XY). V případě zájmu se mohou rodiče po předchozí domluvě zúčastnit vyučovací hodiny, či strávit se svým dítětem ve škole celý den. Rodičům je tak umožněno poznat metody a způsoby práce učitelů a je jim dán prostor pro jejich návrhy, poznatky a připomínky. Vedení školy i pedagogové usilují o to, aby se rodiče stali součástí školy, jejími partnery (Školní vzdělávací program Základní školy XY). Příklady akcí pořádaných školou pro rodiče naleznete výše, konkrétně v podkapitole 1.3.8 Mimoškolní činnost žáků školy, akce pro rodiče. 5.2.3.11 Spolupráce vedení školy se žákovským parlamentem a dalšími subjekty Vedení školy pravidelně a aktivně spolupracuje s těmito subjekty: žákovský parlament (volení zástupci z řad žáků mají prostřednictvím žákovského parlamentu možnost přednášet vedení školy a projednávat požadavky žáků např. na zlepšení prostředí školy, zkvalitnění služeb atd.), školská rada (umožňuje zákonným zástupcům zletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zástupcům ze strany zřizovatele a dalším 62
osobám podílet se na správě školy. Členové školské rady mají právo i povinnost uplatnit své názory v mnoha oblastech, které jsou spojeny s činností i provozem školy. Na Základní škole XY má školská rada v současnosti 3 členy.), pedagogicko-psychologická poradna (pedagogicko-psychologická poradna zajišťuje pro školu diagnostiku žáků, sestavení individuálního studijního plánu a doporučení s ohledem na zvláštnosti žáků atd.), speciálně-pedagogické
centrum (úzká
spolupráce
školy
se
speciálně-
pedagogickým centrem zahrnuje přípravu podkladů pro diagnostikování žáka, tvorbu individuálně vzdělávacích plánů, zajišťování kompenzačních pomůcek a školení nebo odborných seminářů), mateřská škola (každoroční pořádání seznamovacích schůzek pro rodiče budoucích žáků 1.tříd, divadelní představení školního souboru pro děti v mateřské škole, společné projekty dětí z mateřské školy a žáků 1.tříd apod.), středisko pro děti se zdravotním postižením (realizace společných projektů), obecně prospěšná společnost (nabízí obecně prospěšné služby v oblasti ekologie, zdravotnictví a sociální péče, kultury a sportu, organizuje semináře, výukové programy, veletrhy, výstavy, rekreačně-vzdělávací akce pro děti, atd.) (viz. Příloha III.). 5.2.3.12 Organizace školy a vedení zaměstnanců školy Škola má funkční organizační strukturu s organizačním řádem. Pracovníci školy jsou pravidelně informováni o správních úkonech vedení školy na pracovních poradách.
63
Na pracovišti jsou vyzdvihovány zdravé mezilidské vztahy a je kladen důraz na týmovou práci, na níž je pohlíženo ze strany vedení školy jako na základ úspěšné a efektivní práce. Za velmi důležité je považováno další vzdělávání pedagogických pracovníků uvnitř školy i mimo ni a je náležitě vedením školy podporováno a odměňováno. Uvnitř školy jsou organizovány různé workshopy vedené učiteli školy. Další školení v rámci školy probíhalo v souvislosti se zaváděním školního vzdělávacího programu a bylo prováděno koordinátory ŠVP z vlastních řad pedagogů (Školní vzdělávací program Základní školy XY). 5.2.3.13 Inspekční činnost Na škole byla od školního roku 2006/07 dodnes provedena celkem dvakrát hloubková inspekce České školní inspekce s hodnocením „velmi dobré“. Dále je na škole každoročně prováděna inspekční činnost ze strany zřizovatele, vždy s výsledkem „bez připomínek“ (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY z roku 2007/08). 5.2.3.14 Hospodaření školy Ve školním roce 2006/07 škola hospodařila s celkovými náklady ve výši 21.459.977,97Kč (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2006/07), z toho náklady na platy zaměstnanců činily 10.814.293Kč. Celkový hospodářský výsledek školy za školní rok 2006/07 dosáhl výše 142.821,3Kč (Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2006/07).
64
Přehled investičních akcí školy od školního roku 2003/04 - 2008/09: Tabulka č.8 Přehled investičních akcí v letech 2003/04 – 2008/09 Školní
Investiční akce
rok 2003/04
Nákup hardwaru, nákup výškově stavitelných lavic pro tělesně postižené, oprava topení tělocvičny, rekonstrukce školní jídelny, oprava parket v tělocvičně, malování a nátěry školy, rekonstrukce chemických laboratoří, rekonstrukce elektroinstalace ve 4.patře budovy školy, nátěry oken, malování školní družiny, oprava havárie kanalizace, oprava havárie kanalizace školní družiny. Náklady celkem: 5.978.000Kč.
2004/05
Rekonstrukce běžecké dráhy, rekonstrukce střechy tělocvičny, nákup výškově stavitelných lavic a židlí, vybudování parkoviště pro tělesně postižené žáky, nákup PC pro ředitele školy, malování, nákup vybavení sborovny (nábytek), nákup kopírky, nábytku a PC pro referentku, nákup hasicích přístrojů. Náklady celkem: 2.000.044Kč.
2005/06
Rekonstrukce elektroinstalace ve 3.patře budovy školy, úprava běžecké dráhy, vybudování umělohmotného hřiště, generální oprava odpadů WC, nákup sněžné frézy, instalace rolet do učeben, nákup splachovačů, hydroizolace částí budovy, vybudování plotu pro umělohmotné hřiště, úprava relaxační místnosti, malování. Náklady celkem: 4 782 000Kč.
2006/07
Zasíťování 12 PC a tiskáren, generální oprava elektroinstalace v 1. a 2.patře budovy školy, nákup výškově stavitelných lavic a židlí, nákup multimediální tabule, malování, nákup žaluzií, nákup PC pro zástupce školy, instalace termoregulačních ventilů, nákup keramické tabule, vybavení odborné učebny dílen pracovním nářadím, vybudování kabinetu pro autistickou třídu, instalace relaxační sprchy pro autisty, nákup nábytku pro speciálního pedagoga, revize hromosvodu školy (32), hydroizolace části budovy, vybudování bezbariérové zahrady. Náklady celkem: 5.574.000Kč.
2007/08
Nákup výškově stavitelného školního nábytku, nákup dvou keramických tabulí a tří interaktivních tabulí, nákup koberce do autistické třídy, oprava tělovýchovného nářadí, instalace bezpečnostní zábradlí, nákup dvou PC, dvou DVD a kabeláž pro multimediální tabuli, revize a opravy plynových spotřebičů, rekonstrukce cvičné kuchyně školy a jídelny, vybudování bezbariérového přechodu do školní jídelny, úprava ředitelny, úprava kabinetů
65
jazyků, instalace alarmu, malování tříd. Náklady celkem: 4.191.000Kč. 2008/09
Rekonstrukce šaten školní družiny, nákup PC pro školní družinu, zavedení čipového systému pro výdej obědů, nákup koberců do 1.tříd, nákup výškově stavitelného školního nábytku, nové serverové připojení školy, nákup hasicích přístrojů. Prozatimní náklady celkem: 849.000Kč.
Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Základní školy XY za školní roky 2003/04 – 2007/08, Interní podklady školy pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy za rok 2008/09.
Velké množství investičních akcí bylo možno uskutečnit jen díky štědré podpoře sponzorů školy, jelikož dle slov ředitele školy, škola neustále pociťuje nedostatek financí pro její rozvoj, a tudíž se musí vedení školy zapojit do shánění financí formou aktivní spolupráce převážně s místními firmami, které svými finančními dary citelně obohacují rozpočet školy (viz. Příloha III.). Další finanční prostředky škola získává vlastní činností (např. z pronájmu tělocvičny a jazykových učeben široké veřejnosti, ze stravování cizích strávníků ve školní jídelně) a z dotací a grantů, o něž škola aktivně každý školní rok žádá. Na běžný provoz školy (energie, topení, spotřební a kancelářský materiál, služby spojené s provozem školy atd.) přispívá zřizovatel v dostatečné míře. 5.2.4 Pozorování výuky Důležitým ukazatelem kvality školy je úroveň výuky jednotlivých vyučovacích předmětů. Jelikož jsem si byla vědoma, že výuku dokážu nejlépe posoudit, pokud se jí zúčastním, požádala jsem ředitele školy o umožnění přímé účasti ve výuce. Po hospitacích v hodinách a vyhodnocení pozorovacích archů, které jsem měla předem připravené, jsem došla k závěru, že většina pedagogů užívá přiměřeného projevu, efektivně komunikuje se všemi přítomnými žáky, navozuje příjemnou pracovní atmosféru, jejich výklad je dobře strukturovaný, nechybí zápis na tabuli, do sešitů ani zadávání přiměřených učebních úloh a domácích úkolů. Pedagogové dále 66
uplatňují individuální přístup k žákům s ohledem na jejich zvláštnosti, objektivně a pravidelně je hodnotí v souladu s klasifikačním řádem, poskytují jim zpětnou vazbu a podporují je v učení a sebedůvěře. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení i k hodnocení celého kolektivu třídy, dokážou pracovat s učebnicemi, informačními a komunikačními technologiemi, jsou schopni pracovat v týmech a být aktivní adekvátně zadanému úkolu či fázi hodiny. Vyučovací hodiny mají vymezeny výukové cíle, s nimiž pedagogové dále pracují v průběhu celé vyučovací hodiny, a odpovídají jim formy a metody výuky. Jediné, co bych pedagogům vytkla, je malá rozmanitost užívaných metod výuky a občasně se vyskytující nevhodná opatření pro potrestání nekázně v hodinách (např. formou práce navíc). 5.2.5 Dotazníky pro rodiče žáků, žáky a pedagogy 5.2.5.1 Dotazník pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 20 rodičů žáků 7.třídy Základní školy XY. Tento počet představuje cca 2,6% všech rodičů žáků školy (při předpokládaném celkovém počtu 780 rodičů, tj. 2 rodiče na 1 žáka). Dotazníky (viz. Příloha V.) jsem rodičům rozdala osobně na třídních schůzkách dne 18.11.2008. Vzhledem k tomu, že rodiče byli natolik laskaví a shovívaví a odpovídali na otázky ihned na místě, byla návratnost dotazníků 100%. 5.2.5.1.1 Vyhodnocení dotazníku pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY Každou
položku
dotazníku
jsem
vyhodnocovala
zvlášť.
Výsledky
jsem
u každé položky zobrazila kvantitativně formou grafu či tabulky (uvedené údaje jsou vyjádřeny v procentech).
67
Položka č.1 Interiér školy na mě působí příjemným dojmem. Graf č.1 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.1
60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 35%, souhlasí 60%, neví 5%, nesouhlasí 0% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že interiér školy na ně působí příjemným dojmem. Položka č.2 Učitelé jsou při komunikaci s rodiči vstřícní. Graf č.2 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.2
70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 30%, souhlasí 65%, neví 0%, nesouhlasí 5% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že učitelé jsou při komunikaci s rodiči vstřícní. 68
Položka č.3 Jsem dostatečně informován/a o prospěchu mého dítěte. Graf č.3 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.3
80 70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 10%, souhlasí 75%, neví 0%, nesouhlasí 15% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že jsou o prospěchu svého dítěte dostatečně informováni. Položka č.4 Jsem dostatečně informován/a o dění ve škole. Graf č.4 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.4
70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 10%, souhlasí 65%, neví 0%, nesouhlasí 25% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina souhlasí s výrokem, že jsou o dění ve škole dostatečně informováni. 69
Položka č.5 Vedení školy se zajímá o názory rodičů žáků. Graf č.5 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.5
50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 45%, neví 20%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že vedení školy se o názory rodičů zajímá. Položka č.6 Mám důvěru v učitele mého dítěte. Graf č.6 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.6
30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 30%, neví 20%, nesouhlasí 20% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že učitelům svého dítěte důvěřují. 70
Položka č.7 Výuka na škole je kvalitní. Graf č.7 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.7
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 10%, souhlasí 40%, neví 25%, nesouhlasí 20% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že je výuka na škole kvalitní. Položka č.8 Výuka cizích jazyků na škole je kvalitní. Graf č.8 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.8
50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 0%, souhlasí 15%, neví 25%, nesouhlasí 45% a naprosto nesouhlasí 15%. Lze tedy říci, že většina respondentů nesouhlasí s výrokem, že je výuka cizích jazyků na škole kvalitní. 71
Položka č.9 Integrace postižených žáků je prospěšnou věcí jak pro postižené žáky, tak pro ty zdravé. Graf č.9 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.9
35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 35%, neví 20%, nesouhlasí 15% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že integrace postižených žáků je prospěšnou věcí jak pro postižené žáky, tak pro ty zdravé. Položka č.10 Mé dítě chodí do školy rádo. Graf č.10 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.10
60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
72
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 15%, souhlasí 55%, neví 20%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že jejich dítě chodí do školy rádo. Položka č.11 Zajímám se o dění ve škole. Graf č.11 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.11
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 15%, souhlasí 40%, neví 0%, nesouhlasí 25% a naprosto nesouhlasí 20%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že se zajímají o dění ve škole. Položka č.12 Škola má ve městě dobré jméno. Graf č.12 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.12
60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
73
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 60%, souhlasí 35%, neví 0%, nesouhlasí 5% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů naprosto souhlasí s výrokem, že škola má ve městě dobré jméno. Položka č.13 Jsem se školou spokojen. Graf č.13 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.13
70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 25%, souhlasí 65%, neví 0%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že jsou se školou spokojeni. Položka č.14 Škola se zajímavě reprezentuje v médiích a na veřejnosti. Graf č.14 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.14
50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
74
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 45%, neví 25%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že se škola zajímavě prezentuje v médiích a na veřejnosti. Položka č.15 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě dobrou dostupností školy (dobrou polohou školy). Graf č.15 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.15
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
20% respondentů odpovědělo ano, 30% ne a 50% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že neví, zdali je Základní škola XY schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě dobrou dostupností školy (dobrou polohou školy). Položka č.16 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitním pedagogickým sborem.
75
Graf č.16 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.16
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
65% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 20% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitním pedagogickým sborem. Položka č.17 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitní výukou. Graf č.17 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.17
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitní výukou.
76
Položka č.18 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě možností integrace postižených žáků. Graf č.18 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.18
100 80 60 40 20 0 ano
ne
nevím
90% respondentů odpovědělo ano, 5% ne a 5% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě možností integrace postižených žáků. Položka č.19 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě širokou nabídkou zájmových kroužků pro žáky školy. Graf č.19 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.19
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
77
15% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 75% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že neví, zdali je Základní škola XY schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě nabídkou zájmových kroužků pro žáky školy. Položka č.20 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě vysokou mírou spolupráce školy s rodiči. Graf č.20 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.20
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
80% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě vysokou mírou spolupráce školy s rodiči. Položka č.21 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě příjemnou atmosférou.
78
Graf č.21 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.21
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 15% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě příjemnou atmosférou. Položka č.22 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě dobrým materiálním vybavením školy. Graf č.22 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.22
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
65% respondentů odpovědělo ano, 20% ne a 15% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě materiálním vybavením školy.
79
Položka č.23 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů (záškoláctví, šikana, kouření apod.). Graf č.23 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.23
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
45% respondentů odpovědělo ano, 30% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů (záškoláctví, šikana, kouření apod.). Položka č.24 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má jasně vymezeny vzdělávací cíle.
80
Graf č.24 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.24
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
25% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 65% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že neví, zdali Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má jasně vymezeny vzdělávací cíle. Položka č.25 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné a kvalifikované učitele. Graf č.25 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.25
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné a kvalifikované učitele. . 81
Položka č.26 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Žáci ve škole dosahují dobrých výsledků. Graf č.26 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.26
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
65% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Žáci ve škole dosahují dobrých výsledků. Položka č.27 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné vedoucí pracovníky. Graf č.27 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.27
100 80 60 40 20 0 ano
ne
nevím
82
85% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné vedoucí pracovníky. Položka č.28 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole panuje příjemná atmosféra. Graf č.28 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.28
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole panuje příjemná atmosféra. Položka č.29 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Mezi učiteli a žáky panují kladné vztahy.
83
Graf č.29 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.29
40 35 30 25 20 15 10 5 0 ano
ne
nevím
40% respondentů odpovědělo ano, 25% ne a 35% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Mezi učiteli a žáky panují kladné vztahy. Položka č.30 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole je vysoká morálka (je dodržován řád). Graf č.30 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.30
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
55% respondentů odpovědělo ano, 40% ne a 5% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole je vysoká morálka (je dodržován řád).
84
Položka č.31 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole se vyskytuje jen nízká míra výskytu sociálně-patologických jevů (kouření, šikana, záškoláctví apod.). Graf č.31 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.31
40 35 30 25 20 15 10 5 0 ano
ne
nevím
40% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole se vyskytuje jen nízká míra výskytu sociálně-patologických jevů (kouření, šikana, záškoláctví apod.). Položka č.32 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola je dobře materiálně vybavena (moderní nábytek, dostatek učebnic a multimediální techniky apod.). Graf č.32 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.32
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
85
60% respondentů odpovědělo ano, 40% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola je dobře materiálně vybavena (moderní nábytek, dostatek učebnic a multimediální techniky apod.). 5.2.5.2 Dotazník pro žáky 7.třídy Základní školy XY Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 20 žáků 7.třídy 2.stupně Základní školy XY. Tento počet představuje cca 5,1% všech žáků školy (při celkovém počtu 390 žáků). Dotazníky (viz. Příloha VI.) jsem žákům rozdala osobně ve výuce dne 18.11.2008. Vzhledem k tomu, že jsem si dotazníky ihned po ukončení vyučovací hodiny vysbírala od žáků zpět, byla návratnost dotazníků 100%. 5.2.5.2.1 Vyhodnocení dotazníku pro žáky 7.třídy 2.stupně Základní školy XY Každou
položku
dotazníku
jsem
vyhodnocovala
zvlášť.
Výsledky
jsem
u každé položky zobrazila kvantitativně formou grafu či tabulky (uvedené údaje jsou vyjádřeny v procentech). Položka č.1 Do školy chodím rád/a. Graf č.33 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.1
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
86
65% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že do školy chodí ráda. Položka č.2 Interiér školy (třídy, chodby atd.) se mi líbí. Graf č.34 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.2
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 25% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že interiér školy (třídy, chodby atd.) se jim líbí. Položka č.3 Ve škole se cítím bezpečně. Graf č.35 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.3
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
87
80% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 5% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že se ve škole cítí bezpečně. Položka č.4 Když mám problém, můžu se s ním svěřit některému z učitelů. Graf č.36 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.4
100 80 60 40 20 0 ano
ne
nevím
85% respondentů odpovědělo ano, 0% ne a 15% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že pokud má problém, může se s ním svěřit některému z učitelů. Položka č.5 V třídním kolektivu je příjemná atmosféra. Graf č.37 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.5
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
88
25% respondentů odpovědělo ano, 45% ne a 30% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že v třídním kolektivu není příjemná atmosféra. Položka č.6 Učitelé se k nám chovají vstřícně. Graf č.38 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.6
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
70% respondentů odpovědělo ano, 20% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že se k nim učitelé chovají vstřícně. Položka č.7 Mohu učitelům sdělovat své názory. Graf č.39 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.7
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
89
30% respondentů odpovědělo ano, 45% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že mohou učitelům sdělovat své názory. Položka č.8 Učitelé mají na nás příliš vysoké nároky. Graf č.40 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.8
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
50% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 40% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že učitelé na ně mají příliš vysoké nároky. Položka č.9 Učitelé známkují spravedlivě. Graf č.41 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.9
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
90
15% respondentů odpovědělo ano, 55% ne a 30% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že učitelé neznámkují spravedlivě. Položka č.10 Prohřešky proti školnímu řádu jsou vždy řešeny v klidu. Graf č.42 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.10
40 35 30 25 20 15 10 5 0 ano
ne
nevím
40% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že prohřešky proti školnímu řádu jsou vždy řešeny v klidu. Položka č.11 Ve třídě jsou jasně stanovena pravidla chování. Graf č.43 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.11
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
91
80% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že ve třídě jsou jasně stanovena pravidla chování. Položka č.12 S postiženými žáky na škole mám dobré vztahy. Graf č.44 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.12
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
65% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že s postiženými žáky na škole má dobré vztahy. Položka č.13 Rád/a se zúčastňuji školních akcí. Graf č.45 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.13
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
92
75% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že se školních akcí zúčastňuje ráda. Položka č.14 Uvítal/a bych větší nabídku kroužků. Graf č.46 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.14
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
10% respondentů odpovědělo ano, 55% ne a 35% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že by větší nabídku kroužků neuvítala. Položka č.15 Vedení školy zajímají názory žáků. Graf č.47 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.15
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
93
70% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 15% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že vedení školy zajímají názory žáků. 5.2.5.3 Dotazník pro pedagogy Základní školy XY Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 20 pedagogů Základní školy XY. Tento počet představuje cca 71,4% všech pedagogů na škole (při celkovém počtu 28 pedagogů). Dotazníky (viz. Příloha VII.) jsem pedagogům rozdala osobně ve škole dne 17.11.2008. Vzhledem k tomu, že jsem si dotazníky ihned po vyplnění vysbírala zpět, byla návratnost dotazníků 100%. 5.2.5.3.1 Vyhodnocení dotazníku pro pedagogy Základní školy XY Každou
položku
dotazníku
jsem
vyhodnocovala
zvlášť.
Výsledky
jsem
u každé položky zobrazila kvantitativně formou grafu či tabulky (uvedené údaje jsou vyjádřeny v procentech). Položka č.1 Interiér školy na mě působí příjemným dojmem. Graf č.48 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.1
100 80 60 40 20 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 5%, souhlasí 85%, neví 10%, nesouhlasí 0% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že interiér školy na ně působí příjemným dojmem. 94
Položka č.2 Vybavenost školy učebními pomůckami je na dostačující úrovni. Graf č.49 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.2
70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 15%, souhlasí 70%, neví 0%, nesouhlasí 15% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že vybavenost školy učebními pomůckami je na dostačující úrovni. Položka č.3 Vybavenost školy didaktickou technikou je na dostačující úrovni. Graf č.50 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.3
70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 5%, souhlasí 65%, neví 0%, nesouhlasí 25% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že vybavenost školy didaktickou technikou je na dostačující úrovni. 95
Položka č.4 Jsem dostatečně informován/a o dění ve škole. Graf č.51 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.4
60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 60%, souhlasí 30%, neví 0%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina naprosto souhlasí s výrokem, že jsou o dění ve škole dostatečně informováni. Položka č.5 Vedení školy je ochotno vyslechnout názory zaměstnanců. Graf č.52 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.5
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 40%, neví 10%, nesouhlasí 25% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že vedení školy je ochotno vyslechnout názory zaměstnanců. 96
Položka č.6 Vedení školy jedná se zaměstnanci uctivě. Graf č.53 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.6
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 25%, souhlasí 40%, neví 0%, nesouhlasí 25% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že vedení školy jedná se zaměstnanci uctivě. Položka č.7 Mezi kolegy panují pozitivní vztahy. Graf č.54 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.7
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 40%, neví 5%, nesouhlasí 30% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že mezi kolegy panují pozitivní vztahy. 97
Položka č.8 Kolegové se vzájemně nepomlouvají. Graf č.55 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.8
50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 5%, souhlasí 50%, neví 5%, nesouhlasí 30% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že kolegové se vzájemně nepomlouvají. Položka č.9 Komunikace s rodiči žáků je bezproblémová. Graf č.56 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.9
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 35%, neví 20%, nesouhlasí 15% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že komunikace s rodiči žáků je bezproblémová. 98
Položka č.10 Mám zájem podílet se na organizaci školních akcí. Graf č.57 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.10
50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 5%, souhlasí 45%, neví 35%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že mají zájem podílet se na organizaci školních akcí. Položka č.11 Škola má ve městě dobré jméno. Graf č.58 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.11
40 35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 40%, souhlasí 35%, neví 15%, nesouhlasí 10% a naprosto nesouhlasí 0%. Lze tedy říci, že většina respondentů naprosto souhlasí s výrokem, že škola má ve městě dobré jméno. 99
Položka č.12 Má práce mě baví. Graf č.59 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.12
35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 30%, souhlasí 35%, neví 0%, nesouhlasí 25% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že je jejich práce baví. Položka č.13 Škola se zajímavě prezentuje v médiích a na veřejnosti. Graf č.60 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.13
35 30 25 20 15 10 5 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 20%, souhlasí 35%, neví 20%, nesouhlasí 15% a naprosto nesouhlasí 10%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že škola se zajímavě prezentuje v médiích a na veřejnosti. 100
Položka č.14 Základní škola XY je kvalitní školou. Graf č.61 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.14
70 60 50 40 30 20 10 0 naprosto souhlasím
souhlasím
nevím
nesouhlasím
naprosto nesouhlasím
S uvedeným výrokem naprosto souhlasí 10%, souhlasí 65%, neví 5%, nesouhlasí 15% a naprosto nesouhlasí 5%. Lze tedy říci, že většina respondentů souhlasí s výrokem, že Základní škola XY je kvalitní školou. Položka č.15 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě dobrou dostupností školy (dobrou polohou školy). Graf č.62 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.15
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
35% respondentů odpovědělo ano, 55% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že nesouhlasí s výrokem, že Základní škola XY je schopna 101
konkurovat ostatním základním školám ve městě dobrou dostupností školy (dobrou polohou školy). Položka č.16 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitním pedagogickým sborem. Graf č.63 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.16
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
80% respondentů odpovědělo ano, 5% ne a 15% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitním pedagogickým sborem. Položka č.17 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitní výukou.
102
Graf č.64 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.17
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
70% respondentů odpovědělo ano, 20% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitní výukou. Položka č.18 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě možností integrace postižených žáků. Graf č.65 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.18
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
80% respondentů odpovědělo ano, 20% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě možností integrace postižených žáků.
103
Položka č.19 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě širokou nabídkou zájmových kroužků pro žáky školy. Graf č.66 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.19
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
15% respondentů odpovědělo ano, 25% ne a 60% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že neví, zdali je Základní škola XY schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě nabídkou zájmových kroužků pro žáky školy. Položka č.20 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě vysokou mírou spolupráce školy s rodiči. Graf č.67 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.20
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
104
40% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 45% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že neví, zdali je Základní škola XY schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě vysokou mírou spolupráce školy s rodiči. Položka č.21 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě příjemnou atmosférou. Graf č.68 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.21
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
60% respondentů odpovědělo ano, 15% ne a 25% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě příjemnou atmosférou. Položka č.22 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě dobrým materiálním vybavením školy.
105
Graf č.69 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.22
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
45% respondentů odpovědělo ano, 20% ne a 35% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě materiálním vybavením školy. Položka č.23 Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů (záškoláctví, šikana, kouření apod.). Graf č.70 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.23
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
55% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 10% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů (záškoláctví, šikana, kouření apod.). 106
Položka č.24 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má jasně vymezeny vzdělávací cíle. Graf č.71 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.24
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 20% ne a 5% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má jasně vymezeny vzdělávací cíle. Položka č.25 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné a kvalifikované učitele. Graf č.72 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.25
100 80 60 40 20 0 ano
ne
nevím
107
90% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné a kvalifikované učitele. Položka č.26 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Žáci ve škole dosahují dobrých výsledků. Graf č.73 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.26
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
75% respondentů odpovědělo ano, 25% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Žáci ve škole dosahují dobrých výsledků. Položka č.27 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné vedoucí pracovníky.
108
Graf č.74 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.27
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
60% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 5% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola má schopné vedoucí pracovníky. Položka č.28 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole panuje příjemná atmosféra. Graf č.75 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.28
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
65% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole panuje příjemná atmosféra.
109
Položka č.29 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Mezi učiteli a žáky panují kladné vztahy. Graf č.76 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.29
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
70% respondentů odpovědělo ano, 25% ne a 5% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Mezi učiteli a žáky panují kladné vztahy. Položka č.30 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole je vysoká morálka (je dodržován řád). Graf č.77 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.30
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
110
60% respondentů odpovědělo ano, 40% ne a 0% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole je vysoká morálka (je dodržován řád). Položka č.31 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole se vyskytuje jen nízká míra výskytu sociálně-patologických jevů (kouření, šikana, záškoláctví apod.). Graf č.78 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.31
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
55% respondentů odpovědělo ano, 10% ne a 35% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Ve škole se vyskytuje jen nízká míra výskytu sociálně-patologických jevů (kouření, šikana, záškoláctví apod.). Položka č.32 Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola je dobře materiálně vybavena (moderní nábytek, dostatek učebnic a multimediální techniky apod.).
111
Graf č.79 Vyhodnocení odpovědí na položku dotazníku č.32
50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
50% respondentů odpovědělo ano, 35% ne a 15% nevím. Lze tedy říci, že většina respondentů odpověděla, že Základní škola XY vykazuje následující znak kvalitní školy: Škola je dobře materiálně vybavena (moderní nábytek, dostatek učebnic a multimediální techniky apod.). 5.2.6 Diskuze nad zjištěními Po vyhodnocení jednotlivých položek dotazníků vyplynulo, že respondenti ze skupiny rodičů žáků považují interiér školy za příjemný a líbivý, materiální vybavení školy hodnotí jako dostačující, jsou spokojeni jak s přístupem vedení školy k rodičovským názorům a připomínkám, tak se vztahy mezi učiteli a žáky, učitelům důvěřují. Výuku jako takovou označili za kvalitní, domnívají se však, že výuka konkrétně cizích jazyků je na nízké úrovni. Myslí si, že jejich dítě chodí do školy rádo a že jsou dostatečně informováni o prospěchu svého dítěte i o dění ve škole. Shodují se, že škola má ve městě dobré jméno a jsou se školou a formou její prezentace na veřejnosti a v médiích spokojeni. Na integraci postižených žáků pohlíží jako na záležitost, která může prospět nejen postiženým žákům, ale i těm zdravým a která představuje konkurenční výhodu školy. Dle jejich názoru je škola dále schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě kvalitním pedagogickým sborem, kvalitní výukou, vysokou mírou spolupráce školy s rodiči žáků, příjemnou
112
atmosférou, materiálním vybavením školy a nízkou mírou výskytu sociálněpatologických jevů. Základní škola XY je podle rodičů žáků, kteří vyplnili dotazník, kvalitní školou, jelikož je dobře materiálně vybavena, má schopné a kvalifikované pedagogy i vedoucí pracovníky, žáci dosahují dobrých výsledků, na škole panuje příjemná atmosféra, mezi učiteli a žáky převládají pozitivní vztahy, výskyt sociálněpatologických jevů je nízký a na škole je dodržována morálka a řád. Respondentům ze skupiny žáků se škola a její interiér líbí, prostředí školy hodnotí jako bezpečné. Pokud mají problém, mají se ve škole na koho obrátit. Dále oceňují, že prohřešky proti školnímu řádu jsou řešeny v klidu a že učitelé i vedení školy se k nim chovají vstřícně a ochotně. S postiženými spolužáky mají dobré vztahy a jsou spokojeni s tím, že ve třídě jsou pevně stanovena pravidla chování. Nejsou spokojeni s nespravedlivým známkováním, s příliš vysokými nároky ze strany učitelů a s tím, že nemohou učitelům sdělovat své názory. Co by vedení školy ani třídním učitelům nemělo uniknout je zjištění, že většina respondentů z této skupiny uvedla, že ve třídním kolektivu nepanuje příjemná atmosféra. Respondenti ze skupiny pedagogů se stejně jako rodiče a žáci shodli na tvrzení, že interiér školy je příjemný, s rodiči dále souhlasí, že škola je dobře materiálně vybavena a že vedení školy si vyslechne názory jejich názory a jedná s nimi uctivě. Atmosféru mezi kolegy hodnotí jako pozitivní, stejně jako komunikaci s rodiči žáků. Souhlasí s rodiči žáků, že škola má ve městě dobré jméno a ostatním základním školám ve městě může konkurovat kvalitní výukou a úrovní pedagogického sboru, možností integrace postižených žáků, příjemnou atmosférou, materiálním vybavením a nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů. Respondenti z této skupiny se s respondenty ze skupiny rodičů žáků shodli ve všech položkách týkajících se kvality Základní školy XY. 113
Závěrem lze tedy říci, že rodiče žáků i pedagogové pohlíží na Základní školu XY jako na školu kvalitní a konkurenceschopnou v rámci města. Žáci Základní školy XY chodí do školy rádi a vztahy se všemi aktéry školního života hodnotí jako kladné. Žákovské výtky ke škole, resp. k pedagogům, jsem zmínila již výše. Vzhledem k nízkému počtu respondentů ze skupiny rodičů žáků (dotazníky vyplnilo pouhých 2,6% z celkového počtu rodičů) a žáků (dotazníky vyplnilo pouhých 5,1% z celkového počtu žáků) nelze výsledky šetření generalizovat. Dále jsem si vědoma toho, že mohlo dojít k určitému zkreslení u odpovědí žáků, jelikož nelze ověřit, nakolik odpovídali popravdě a upřímně (k poctivému a důslednému vyplnění dotazníků nebyli nijak motivováni).
114
ZÁVĚR Domnívám se, že cíle stanovené v úvodu této diplomové práce jsem naplnila. Ve
čtyřech
kapitolách
teoretické
části
jsem
se
věnovala
pojmům,
které
s problematikou postavení současných základních škol v konkurenčním prostředí souvisí a které by neměly být vedoucím pracovníkům ve školství cizí, pokud chtějí vybudovat a vést kvalitní, konkurenceschopnou školu. Zákazníci základních škol jsou stále náročnější. Aby škola uspokojila jejich potřeby a přání, mělo by se vedení školy zaměřit na oblast marketingu, dobře poznat trh školy, konkurenci i prostředí, jež má na školu nemalý vliv, efektivně plánovat a uvědomit si, které atributy činí školu kvalitní a u zákazníků žádanou. Úspěšnou na trhu vzdělávacích služeb však nemusí být jen škola, která je vybavena špičkovou didaktickou technikou a má hezky upravený interiér. Kvalita školy se podstatnou měrou odvíjí také od pedagogů, popř. pedagogických asistentů a vedoucích pracovníků – zkrátka od lidí. Protože jsou to právě oni, kteří zpracovávají školní vzdělávací program, kteří plánují a realizují výuku, poskytují žákům zpětnou vazbu a připravují je po všech stránkách na praktický život. Co se týče případové studie zaměřené na Základní školu XY, po prostudování pedagogické dokumentace, přímém pozorování výuky, rozhovoru s vedením školy a provedení dotazníkového šetření u rodičů žáků, žáků a pedagogů působících na této škole, se klaním k názoru většiny respondentů, že tato škola vykazuje znaky kvalitní školy a je konkurenceschopná mezi ostatními základními školami ve městě. Přeji této škole, aby si dobré jméno a ocenění kvality od jejich důležitých zákazníků (rodičů a žáků) a zaměstnanců (pedagogů) udržela i do budoucna. Doufám, že tato práce poslouží studentům jako inspirace k jejich vlastní tvorbě či jako studijní materiál, ale především vedoucím pracovníkům a pedagogům 115
Základní školy XY, kteří mohou data obsažená v empirické části práce využít jako podklady pro zpracování v dnešní době pro školu velmi důležitých strategických plánů.
116
POUŽITÁ LITERATURA 1. EGER, L. Strategie rozvoje školy. 1. vyd. Plzeň: Cechtuma, 2002. ISBN 80-9032252-2. 2. HAVLÍNOVÁ, M. Jak měnit a rozvíjet vlastní školu? Praha: NEMES – Strom, 1994. ISBN 80-901662-2-9. 3. HUDEC, T., MALČÍK, M., RANGL M. Kvalita ve vzdělávání. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. ISBN 987-80-7368-293-4. 4. KALNICKÝ, J., PALOVÁ, K., SANTARIUSOVÁ, H. Autoevaluace – efektivní nástroj rozvoje školy. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. ISBN 978-80-7368-415-0. 5. KONÍČEK, L. a kol. Evaluace výsledků vzdělávání. 2. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. ISBN 978-80-7368-342-9. 6. KOTLER, P., AMRNSTRONG, G. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0513-3. 7. KRATOCHVÍL, O. Řízení školy. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2003. ISBN 80-7314-018-7. 8. KUNČAROVÁ, J., NEZVALOVÁ, D. Ověřování kvality školy. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006. ISBN 80-7368-198-6. 9. KUNČAROVÁ, J., NEZVALOVÁ, D. Vlastní hodnocení školy, hlavní oblasti – soubor ukazatelů. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006. ISBN 80-7368-197-8.
117
10. MUSILOVÁ, M. Případová studie jako součást pedagogické praxe. 2. upravené vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-07493. 11. NEZVALOVÁ, D. Kvalita ve škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0452-4. 12. OBST, O. Manažerské minimum pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1359-0. 13. OBST, O. Základy managementu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0677-2. 14. POKORNÁ, B. a kol. Řízení školy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. ISBN 978-807357-413-0. 15. PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0676-4. 16. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 1997. ISBN 807178-170-3. 17. PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. 1. vyd. Brno: CDVU MU, 1996. ISBN 80-2101333-8. 18. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický
slovník. 4.,
aktualizované vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2003. ISBN 80-7178-772-8. 19. ROUPEC, P. Autoevaluace kvality a efektivnosti. In BRADA, J., TOMÁŠEK, F. a kol. Vedení školy. Praha: RAABE, 1996. ISBN 80-902189-0-3. 20. RÝDL, K. a kol. Sebehodnocení školy. 1. vyd. Praha: Agentura Strom, 1998. ISBN 80-86106-04-7. 118
21. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 1999. ISBN 80-7178-262-9. 22. SLAVÍKOVÁ, L. Řízení školy a pedagogického procesu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-7290-134-6. 23. SVĚTLÍK, J. Marketing – cesta k trhu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005. ISBN 8086898-48-2. 24. SVĚTLÍK, J. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. ISBN 80-902200-8-8. 25. SVĚTLÍK, J. Marketingové řízení školy. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. ISBN 807357-176-5. 26. SVOBODA, R. Marketing vzdělávání. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80-7042-928-3. 27. SVOBODA, J. a kol. Řízení kvality – část I: studijní texty. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje školství, Středisko školského managementu, 1999. 28. VAŠŤATKOVÁ, J. Úvod do autoevaluace školy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 80-244-1422-8.
119
POUŽITÉ PRAMENY 1. Cíle
OP
VK
[online].
2006
[cit.
2009-05-12].
Dostupné
z WWW:
2. Demografická ročenka okresů 1998 až 2007 [online]. 2007 [cit. 2009-05-12]. Dostupné
z WWW:
3. Dotazník
2008
[online].
2008
[cit.
2009-05-09].
Dostupné
z WWW:
4. Dotazník na hodnotenie kvality školy rodičmi žiakov [online]. 2008 [cit. 2009-05-09]. Dostupné z WWW: 5. Ekonomická specifika školství [online]. 2007 [cit. 2009-05-10]. Dostupné z WWW: 6. Charakteristika okresu XXX [online]. 2009 [cit. 2009-05-12]. Dostupné z WWW: 7. Interní dokumenty matriky města 8. Interní dokumenty Odboru školství a kultury magistrátu města 9. Interní podklady školy pro zpracování výroční zprávy o činnosti za rok 2008/09 10. Koncepce rozvoje Základní školy XY pro období let 2007-2011 11. Pohyb obyvatelstva v České republice v letech 1921-2007 [online]. 2007 [cit. 2009-0509]. Dostupné z WWW: 120
12. Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 [online]. 2008 [cit. 2009-05-12]. Dostupné z WWW: 13. Školní vzdělávací program Základní školy XY 14. Školství v mezinárodních souvislostech [online]. 2003 [cit. 2009-05-10]. Dostupné z WWW: 15. Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2003/2004 16. Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2004/2005 17. Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2005/2006 18. Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2006/2007 19. Výroční zpráva o činnosti Základní školy XY za školní rok 2007/2008 20. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy 21. Vyjádření speciálně pedagogického centra o „Vřazení integrovaných žáků do tříd“ ze dne 26.5.2009 22. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon) 23. Závěrečný účet kapitoly 333 MŠMT za rok 2008 [online]. 2008 [cit. 2009-05-10]. Dostupné
z WWW:
ucet-kapitoly-msmt-za-rok-2008>
121
SEZNAM PŘÍLOH Příloha I.
Koncepce rozvoje školy XY pro období let 2007 – 2010
Příloha II.
Rozdíly mezi TQM a tradiční institucí
Příloha III. Přepis rozhovoru s ředitelem Základní školy XY ze dne 13.5.2009 Příloha IV. Pozorovací arch Příloha V.
Vzor dotazníku pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY
Příloha VI. Vzor dotazníku pro žáky 7.třídy Základní školy XY Příloha VII. Vzor dotazníku pro pedagogy Základní školy XY
122
PŘÍLOHA I. Koncepce rozvoje školy XY pro období let 2007 – 2010 Jako ukázku koncepce rozvoje školy jsem využila dokument Základní školy XY „Koncepce rozvoje školy pro období let 2007-2011“ v jeho upravené podobě. Koncepce rozvoje školy XY pro období let 2007-2011 1. Legislativní zázemí Základním dokumentem je zákon č.561/2004 Sb., Učební plán vzdělávacího programu Základní škola, čj.16847/96-2 a Školní vzdělávací program - „…“. Škola se dále řídí směrnicí MŠMT k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol, čj.13710/2001-24, která řeší problémy s pedagogickými asistenty a účast žáků se zdravotním postižením ve výuce běžných škol. 2. Další zkvalitnění výuky zdravotně postižených žáků Prostředky: naplnění kapacity 9-10 tělesně postižených žáků a integrace autistické třídy (jejich přechod z jiné základní školy ve městě), materiální dovybavení tělesně postižených žáků počítači, výukovými programy a speciálním výškově nastavitelným nábytkem, zajištění potřebného počtu pedagogických asistentů pro tělesně postižené pro umožnění individuální integrace, zajištění spolupráci školy se zřizovatelem, nadacemi a sponzory, zřídit speciální účet ze strany zákonných zástupců pro pořízení speciálních učebních pomůcek pro tělesně postižené žáky a žáky autistické třídy, vybudování bezbariérového přechodu pro tělesně postižené žáky do budovy školní jídelny a družiny. Termíny pro splnění úkolů: ke dni 30.6.2007 - přechod autistické třídy na Základní školu XY z jiné základní školy ve městě. Splněno ke dni 1.1.2008. ke dni 1.9.2008 – slavnostní otevření bezbariérového přechodu do školní jídelny a družiny za účasti zástupců ze strany zřizovatele a sponzorů. Splněno. 3. Zvýšit zájem rodičovské veřejnosti o školu Prostředky: zřízení Obecně prospěšné společnosti „…“, otevření školy veřejnosti,
123
zřízení webových stránek školy, zpřístupnění výuky rodičům, zavedení dnů otevřených dveří, besed, kulturních a společenských akcí s aktivním zapojením rodičovské veřejnosti, větší informovanost rodičů o problémech objevujících se při výuce, obnovení důvěry ve vztahu učitel-rodiče-žák, zřízení informačního systému školy. Termíny pro splnění úkolů: ke dni 13.11.2007 – založení Obecně prospěšné společnosti „…“. Splněno. ke dni 1.9.2007 – zřízení webových stránek školy. Splněno. ke dni 22.11.2008 – bezplatné zavedení informačního sytému ŠIK (Školské informace v kostce). Splněno. v prosinci/lednu každého školního roku organizace dne otevřených dveří, školních plesů a vánočních jarmarků pro rodiče – splněno v prosinci 2007 a 2008, úkol nadále zůstává. 4. Prevence kriminality, užívání drog a závažných projevů chování Prostředky: realizace vhodných projektů, užší spolupráce s výchovným poradcem, magistrátem města (odborem sociálních věcí), Policií ČR, vytvoření pozice školního metodika primární prevence (obsazení pozice z řad pedagogů), vypracování školního preventivního programu, zpětná vazba od žáků prostřednictvím dotazníků, vybudování fitcentra v budově školní družiny (nevyužité prostory). Termíny pro splnění úkolů: ke dni 1.9.2007 – příchod nového metodika primární prevence na školu. Zajistit jeho proškolení a vypracování minimálního preventivního programu pro následující školní rok. Splněno ke dni 30.6.2008. ke dni 1.1.2009 – zahájení projektu bezpečnosti dětí na silnicích (spolupráce školy, rodičů, Policií ČR a magistrátu města, odborů dopravy a školství). Splněno ke dni 1.1.2009, projekt stále běží. Do 1.9.2009 nutno získat pro tento projekt spolupráci s ještě cca 8-10 rodiči.
124
5. Vytvořit předpoklady pro úspěšné zahájení ŠVP3 umožnit pedagogům další vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a samostudia, proškolit dva koordinátory ŠVP pro 1. a 2.stupeň, vytvořit materiální předpoklady pro úspěšnou realizaci ŠVP ve školním roce 2007/2008 a jeho postupné zavádění do výuky v následujících školních rocích, zkvalitnění hospitační a pohospitační činnosti, zajistit pro začínající pedagogy náslechové hodiny u zkušenějších kolegů, ustanovit funkci uvádějící učitel u absolventů pedagogických fakult nastupujících na školu do pracovního poměru. Termíny pro splnění úkolů: ke dni 1.9.2007 – proškolení koordinátorů ŠVP, zahájení výuky v 1.a 6.ročnících podle ŠVP, zřízení funkce speciálního pedagoga školy. Splněno. ke dni 1.9.2008 – zahájení výuky podle ŠVP v 2.a 7.ročních, zpracování připomínek z ročních zkušeností s výukou podle ŠVP, vypracování ŠVP pro tělesně postižené žáky. Splněno. 6. Zvýšit zájem žáků o školu Prostředky: vytvořit aktivní žákovskou samosprávu s kulturní, sportovní a studijní sekcí, pořádat pravidelná setkání žáků s vedením školy, vydávání školního časopisu, vznik dramatického kroužku, pravidelně pořádat tradiční sportovní turnaje žáci vs. učitelé na konci školního roku, získat prostory pro školní klub, aktivně zapojit žáky do projektu příhraniční spolupráce škol, vybudovat keramickou dílnu. Termíny pro splnění úkolů: ke dni 15.10.2007 – podání projektu příhraniční spolupráce škol, návštěva partnerské příhraniční školy, neformální jednání pracovních skupin. Splněno. ke dni 1.11.2007 – zavedení elektronické podoby školního časopisu. 3
Pozn. Zkratkou ŠVP rozumíme „školní vzdělávací program“.
125
7. Dbát na zvýšenou ochranu životního prostředí Prostředky: vybudování klidové zóny na pozemku školy, parková úprava pozemku školy, projektové vyučování se zaměřením na ochranu životního prostředí, získání grantu Ministerstva životního prostředí na šetrnější vztah k přírodě a obnovitelné zdroje energie,
ČR
zaměřeného
zapojení žáků do výzkumného programu, spolupráce školy s magistrátem města - odborem životního prostředí (výsadba stromků ve městě, pravidelný úklid městského lesoparku), sběr papíru, zavedení výuky environmentální výchovy. Termíny pro splnění úkolů: ke dni 1.9.2007 – slavnostní na pozemku školy. Splněno.
otevření
parkové
zóny
a
naučné
stezky
8. Zasíťování školy a kabinetů do internetové sítě, vybavení školy počítačovou technikou Prostředky: zajištění připojení školy k Internetu, zkvalitnění vybavení počítačové učebny, podle technických možností zajistit internetové spojení školy s rodičovskou veřejností, proškolit správce výpočetní techniky, dovybavit školy interaktivními tabulemi. Termíny pro splnění úkolů: ke dni 1.9.2007 – pořízení první interaktivní tabule. Splněno. ke dni 1.10.2007 – zasíťování počítačů v kabinetech pedagogů. Splněno. ke dni 5.1.2009 – jednání s počítačovou firmou o dodání nového serveru pro školu. Splněno. 9. Stabilizace a zvýšení aprobovanosti pedagogického sboru Prostředky: ve spolupráci s pedagogickou fakultou posílit tyto aprobace: tělesná výchova, fyzika, cizí jazyky, informatika.
126
nabídnout zájemcům z řad stávajícího pedagogického sboru možnost absolvování doškolovacích kurzů a tyto zájemce finančně ohodnotit. Termíny pro splnění úkolů:
ke dni 1.9.2007 – nástup pedagoga s aprobací informatika-matematika. Splněno.
ke dni 1.9.2008 – nástup pedagoga s aprobací fyzika-tělesná výchova.
10. Zlepšit spolupráci školy se stacionářem pro tělesně a mentálně postižené děti a mládež, speciálněpedagogickým centrem a pedagogicko-psychologickou poradnou Prostředky: vytipovat vhodné žáky pro individuální integraci Termíny pro splnění úkolů: ke dni 1.9.2008 – do prvního ročníku zapsání čtyři tělesně postižení žáci způsobilí k individuální integraci, přijetí jednoho pedagogického asistenta. Splněno. ke dni 22.1.2009 – získání sponzorského daru: počítač i se softwarem pro jednoho tělesně postiženého žáka 1.ročníku. Splněno. 11. Vybavení tříd výškově nastavitelným školním nábytkem, vybudování nové školní cvičné kuchyně a jídelny Prostředky: z ušetřených finančních prostředků za teplo a energii pořídit výškově nastavitelné židle a lavice do čtyř tříd. Dle finančních možností dovybavit tímto školním nábytkem také odborné učebny. požádat o a jídelny.
dotaci
na
pořízení
vybavení
nové
školní
cvičné
kuchyně
Termíny pro splnění úkolů: ke dni 1.9.2007 – pořízení výškově nastavitelného školního nábytku do čtyř tříd. Splněno ke dni 1.12.2008 pro dvě třídy. Ke dni 9.2.2009 splněno i druhá etapa nákupu tohoto nábytku do dvou zbývajících tříd. ke dni 30.6.2008 – nové vybavení a nábytek do školní cvičné kuchyně a jídelny. Splněno. 12. Dodatky pro koncepci rozvoje školy pro období let 2011-2014 vytvořit předpoklady pro úspěšné zahájení výuky podle ŠVP ve všech ročnících, provést generální opravu a budovy školní jídelny,
elektroinstalace
tělocvičny,
vybudovat keramickou dílnu, vybavit školní družinu výškově nastavitelným nábytkem.
127
suterénu
školy
PŘÍLOHA II. Rozdíly mezi TQM a tradiční institucí TQM instituce
Tradiční instituce
Orientace na zákazníka
Orientace na vnitřní potřeby
Zaměření na prevenci problémů
Zaměření na zjištění problémů
Investice do lidí
Systematicky nerozvíjí pedagogický sbor
Má strategii pro zvyšování kvality
Chybí strategie kvality
Řeší stížnosti jako příležitosti ke zlepšení
Stížnosti jsou nepříjemné
Vedení řídí kvalitu
Vedení kontroluje kvalitu
Je podporována kreativita lidí
Důležité jsou procedury a pravidla
Je jasno o rolích a odpovědnosti
Role a odpovědnost jsou vágní
Má jasné hodnotící strategie
Nemá žádnou systematickou hodnotící strategii
Dlouhodobé plánování
Krátkodobé plánování
Kvalita je rozvíjena v souladu s vlastní strategií
Kvalita plní záměry vnějších hodnotitelů
Má jisté poslání
Chybí poslání
Zdroj: Nezvalová, 2002, s. 15.
128
PŘÍLOHA III. Přepis rozhovoru s ředitelem Základní školy XY ze dne 13.5.2009 Pociťujete v současné době konkurenci mezi základními školami ve městě? Ano, samozřejmě. V posledních letech dokonce velmi citelně. V důsledku úbytku dětí (pokles demografické křivky) byl náš zřizovatel (magistrát města, odbor školství a kultury) nucen dokonce zavřít některé ze základních škol, které měly málo žáků a tudíž byl jejich provoz finančně velmi náročný. Kolik dětí letos přišlo na vaši školu k zápisu? S výsledky letošního zápisu do prvních tříd jsme maximálně spokojeni. Po prudkém propadu poptávky ve školním roce 2005/2006 jsme letos zaznamenali opětovné navýšení zájmu o naši školu. Do prvních tříd jsme letos zapsali rekordních 57 žáků. Čemu tento úspěch připisujete? Mám dojem, že zvýšený zájem o zápis na naší škole plyne z korespondujícího navýšení demografické křivky a z masivnější prezentace školy na veřejnosti. V posledních letech aktivně spolupracujeme s místní regionální televizí, regionálním tiskem, na škole vznikl stabilní televizní štáb žáků, který připravuje propagační spoty, na škole funguje vydávání školního časopisu, dále pořádáme nábory prvňáčků v mateřských školách v okolí školy, je organizován velký počet akcí pro rodiče a veřejnost, jako například dny otevřených dveří, velikonoční a vánoční jarmarky, sportovní dny, dny dětí atd. Při naší škole vznikla Obecně prospěšná společnost „…“, spolupracujeme rovněž s nadacemi a stacionářem pro postižené děti a mládež. Zkrátka je škola více „vidět“ a více se otevřela veřejnosti. V tom vidím klíčový moment našeho letošního úspěchu. Svůj podíl na zvýšené poptávce má jistě i změna vzhledu školy. Jsme si vědomi velkého vlivu vizuálního dojmu z návštěvy školy na rodiče žáků i je samotné, proto je každoročně poměrně vysoká suma peněz investována do nákupu nového školního nábytku, učebních pomůcek, malování školy, výzdoby školy atd. Jste si vědom nějaké konkurenční výhody oproti ostatním základním školám ve městě? Konkurenční výhodou disponujeme, a to takovou, že jako jediná škole ve městě integrujeme tělesně postižené žáky do běžných tříd mezi zdravé děti. Vidím v tom plus nejen pro děti tělesně postižené, že se mohou vzdělávat mezi zdravými dětmi a ve speciálních školách, ale i pro ty zdravé. Učí se vzájemné toleranci, pomoci druhým, solidaritě a vnímání tělesně postižených lidí jako běžných „normálních“ lidí. Jaké druhy postižení se nejčastěji vyskytují u dětí integrovaných na vaší škole? Máme zde děti s tělesným postižením s kombinovanými vadami a děti s autismem.
(děti
na
vozíčku),
mentálním
postižením,
děti
Setkal jste se s negativními reakcemi na integraci postižených dětí ze strany rodičů zdravých dětí či veřejnosti? Samozřejmě se vždycky najdou lidé, kteří integraci postižených vidí jako zbytečnou věc, jako ztrátu času a peněz. Ale s výraznějšími protesty jsem se nesetkal. Právě naopak. Postupem času rodiče zdravých dětí pozitivně kvitují přítomnost postižených spolužáků ve výuce, a o nadšení rodičů
129
postižených dětí, že mají možnost dát své handicapované dítě do běžného školního prostředí, snad ani mluvit nemusím. Registrujete odchod žáků ze školy v průběhu studia? Nijak citelně. Odchod našich žáků na víceletá gymnázia v posledních letech spíše klesá. Pokud pominu nevyhnutelné odchody z důvodu např. odstěhování se do jiného města, je stav žáků stabilní. Co nejvýrazněji „brzdí“ školu v jejím rozvoji? Zde je odpověď jasná: finance. Ty chybí neustále, je to věčný boj. Já osobně spatřuji přidělování financí školám prostřednictvím normativů jako velmi nešťastný. Chybí nám peníze na mzdy, a pokud bychom aktivně nespolupracovali s rodiči a sponzory, obávám se, že by spousta investičních akcí školy nebyla realizovatelná. Nám navíc oproti ostatním školám přibývá problém s financováním míst pedagogických asistentů pro integrované žáky. Jaké investice v posledních letech největší měrou přispěli k rozvoji školy, ke zkvalitnění materiálního zázemí školy? Největší investiční akce v dějinách školy nás teprve čeká. Jedná se o zateplení budovy školy, novou fasádu a výměna stávajících oken za okna plastová. Jedná se o investici v řádech milionů korun (konkrétně 22 milionů Kč). Podrobný přehled investičních akcí naleznete ve výročních zprávách školy. Zaznamenali jste na škole výskyt sociálně-patologických jevů? Výskyt těchto problémů nebudu zastírat. Takové jevy jako je šikana se, dle mého názoru, vyskytovaly a vyskytovat budou na každé škole, jen málokdo se ochoten toto veřejně přiznat. Dále bojujeme s kouřením o přestávkách a záškoláctvím. Snad naše snaha v oblasti prevence těchto jevů nevyjde naprázdno. Dosáhli vaši žáci nějakých významných úspěchů v reprezentaci školy na olympiádách či soutěžích? Ano, jsme velmi pyšní na naše zdravotníky, kteří se umístili na prvním místě v celostátní soutěži mladých zdravotníků. Dále jsou to úspěchy na krajské úrovni v olympiádách z různých předmětů, ve sportovních soutěžích, na městské úrovni poté ve sběru papíru, sběru, PET víček a kaštanů. Jaké školní akce pořádáte pro vaše žáky? Jsou to klasicky u dětí velmi oblíbené lyžařské kurzy, školy v přírodě, ozdravné pobyty u moře, dále jarmarky, pasování žáků prvních tříd, slavnostní vyřazení žáků devátých tříd, celoměstské sportovní soutěže a turnaje, divadelní představení žákovského dramatického kroužku, noční čtení ve škole atd. V rámci volnočasových aktivit nabízíme celou řadu zájmových kroužků.
130
PŘÍLOHA IV. Pozorovací arch Pozorovací arch Třída:
Jméno vyučujícího:
Datum: Předmět:
Téma hodiny:
Pořadí hodiny v rozvrhu:
Přítomnost integrovaných žáků: Přítomnost asistenta:
osobního ANO
NE
Učitel Metody výuky:
Organizační formy výuky:
Práce s hlasem:
Tempo výkladu:
Projev:
Pohyb po třídě:
Záznam na tabuli:
Struktura učiva:
Práce s výukovými cíli:
Použití sankcí za nekázeň:
131
nebo
ANO
NE
pedagogického
Individuální přístup k žákům:
DÚ:
Žáci Počet žáků: (z toho chlapců, dívek)
Nedovolené opuštění lavice:
Vykřikování žáků:
Žáci při výuce píší sms:
Napomínání učitele:
Žáci na sebe ukazují vulgární gesta:
Žáci se mezi sebou baví:
Neuposlechnutí učitelových pokynů:
Aktivita žáků:
Vybavení učebny
Závěrečné hodnocení hodiny
Zdroj: Vytvořeno samostatně na základě studia odborné literatury
132
PŘÍLOHA V. Vzor dotazníku pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY Vážení rodiče, dovolte, abych vás požádala o pomoc při získávání údajů ke zpracování mé diplomové práce. Následující dotazník zjišťuje váš názor na kvalitu Základní školy XY, na míru vaší spokojenosti s touto školou a na konkurenceschopnost školy. Vybrala jsem si právě vás, jelikož váš názor je pro mne velmi důležitý. Dotazník obsahuje celkem 32 položek a jeho vyplnění vám nezabere více než 10 minut vašeho drahocenného času. Vybranou odpověď, prosím, zřetelně zakroužkujte. Závěrem bych vás ráda upozornila, že dotazník je anonymní, jeho vyplnění dobrovolné a že získaná data budou využita pouze za účelem zpracování mé diplomové práce. Děkuji za váš čas a spolupráci. Hana Vlachopulosová, studentka 5.roč. Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci U následujících 14 výroků, prosím, vyjádřete svůj názor týkající se kvality Základní školy XY, kterou váš syn/vaše dcera navštěvuje. U každého výroku, prosím, zakroužkujte příslušné číslo vyjadřující váš názor podle uvedené hodnotící škály: 1 – naprosto souhlasím 2 – souhlasím 3 – nevím 4 – nesouhlasím 5 – naprosto nesouhlasím. 1.
Interiér školy na mě působí příjemným dojmem.
1
2
3
4
5
2.
Učitelé jsou při komunikaci s rodiči vstřícní.
1
2
3
4
5
3.
Jsem dostatečně informován/a o prospěchu mého dítěte.
1
2
3
4
5
4.
Jsem dostatečně informován/a o dění ve škole.
1
2
3
4
5
5.
Vedení školy se zajímá o názory rodičů žáků.
1
2
3
4
5
6.
Mám důvěru v učitele mého dítěte.
1
2
3
4
5
7.
Výuka na škole je kvalitní.
1
2
3
4
5
8.
Výuka cizích jazyků na škole je kvalitní.
1
2
3
4
5
9.
Integrace postižených žáků je prospěšnou věcí jak pro postižené žáky, tak pro ty zdravé.
1
2
3
4
5
133
10.
Mé dítě chodí do školy rádo.
1
2
3
4
5
11.
Zajímám se o dění ve škole.
1
2
3
4
5
12.
Škola má ve městě dobré jméno.
1
2
3
4
5
13.
Jsem se školou spokojen.
1
2
3
4
5
14.
Škola se zajímavě prezentuje v médiích a na veřejnosti.
1
2
3
4
5
Na následující tvrzení, prosím, odpovězte zakroužkováním jedné z možností (ANO, NE nebo NEVÍM): Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě: ANO NE NEVÍM 15. dobrou dostupností školy (dobrou polohou školy). ANO NE NEVÍM 16. kvalitním pedagogickým sborem. ANO NE NEVÍM 17. kvalitní výukou. ANO NE NEVÍM 18. možností integrace postižených žáků. ANO NE NEVÍM 19. širokou nabídkou zájmových kroužků pro žáky školy. ANO NE NEVÍM 20. vysokou mírou spolupráce školy s rodiči. ANO NE NEVÍM 21. příjemnou atmosférou. ANO NE NEVÍM 22. dobrým materiálním vybavením školy. ANO NE NEVÍM 23. nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů (záškoláctví, šikana, kouření apod.). Na následující tvrzení, prosím, odpovězte zakroužkováním jedné z možností (ANO, NE nebo NEVÍM): Základní škola XY vykazuje následující znaky kvalitní školy: ANO NE NEVÍM 24. Škola má jasně vymezeny vzdělávací cíle. ANO NE NEVÍM 25. Škola má schopné a kvalifikované učitele. ANO NE NEVÍM 26. Žáci ve škole dosahují dobrých výsledků. ANO NE NEVÍM 27. Škola má schopné vedoucí pracovníky. ANO NE NEVÍM 28. Ve škole panuje příjemná atmosféra. ANO NE NEVÍM 29. Mezi učiteli a žáky panují kladné vztahy. ANO NE NEVÍM 30. Ve škole je vysoká morálka (je dodržován řád). 31. Ve škole se vyskytuje nízká míra výskytu sociálně-patologických jevů ANO NE NEVÍM (kouření, šikana, záškoláctví apod.). ANO NE NEVÍM 32. Škola je dobře materiálně vybavena (moderní nábytek, dostatek učebnic a multimediální techniky apod.). Zdroj: Částečně převzato a upraveno podle Dotazníku na hodnotenie kvality školy rodičmi žiakov, 2008 a Dotazníku 2008, 2008.
134
PŘÍLOHA VI. Vzor dotazníku pro žáky 7.třídy Základní školy XY Ahoj! dovol, abych tě požádala o pomoc. Abych mohla zpracovat důležitou část mé diplomové práce, potřebuji prostřednictvím tohoto dotazníku získat tvé názory na Základní školu XY, kterou navštěvuješ, na výuku a na tvé učitele. Vybrala jsem si právě tebe, jelikož tvůj názor je pro mne velmi důležitý. Dotazník obsahuje celkem 15 položek a jeho vyplnění ti nezabere více než 10 minut. Vše si, prosím, pečlivě přečti a vybranou odpověď výrazně zakroužkuj. Dotazník je anonymní, nepodepisuj ho! Děkuji za spolupráci Hana Vlachopulosová, studentka V.ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Odpověz, prosím na následující tvrzení. Vyberte JEDNU odpověď (ANO, NE nebo NEVÍM): 1.
Do školy chodím rád/a.
ANO
NE
NEVÍM
2.
Interiér školy (třídy, chodby atd.) se mi líbí.
ANO
NE
NEVÍM
3.
Ve škole se cítím bezpečně.
ANO
NE
NEVÍM
4.
Když mám problém, můžu se s ním svěřit některému z učitelů.
ANO
NE
NEVÍM
5.
V třídním kolektivu je příjemná atmosféra.
ANO
NE
NEVÍM
6.
Učitelé se k nám chovají vstřícně.
ANO
NE
NEVÍM
7.
Mohu učitelům sdělovat své názory.
ANO
NE
NEVÍM
8.
Učitelé mají na nás příliš vysoké nároky.
ANO
NE
NEVÍM
9.
Učitelé známkují spravedlivě.
ANO
NE
NEVÍM
10.
Prohřešky proti školnímu řádu jsou vždy řešeny v klidu.
ANO
NE
NEVÍM
11.
Ve třídě jsou jasně stanovena pravidla chování.
ANO
NE
NEVÍM
12.
S postiženými žáky na škole mám dobré vztahy.
ANO
NE
NEVÍM
13.
Rád/a se zúčastňuji školních akcí.
ANO
NE
NEVÍM
14.
Uvítal/a bych větší nabídku kroužků.
ANO
NE
NEVÍM
15.
Vedení školy zajímají názory žáků.
ANO
NE
NEVÍM
Zdroj: Zpracováno samostatně na základě studia odborné literatury.
135
PŘÍLOHA VII. Vzor dotazníku pro pedagogy Základní školy XY Vážení učitelé, dovolte, abych vás požádala o pomoc při získávání údajů k vypracování mé diplomové práce. Následující dotazník zjišťuje váš názor na kvalitu Základní školy XY, na míru vaší spokojenosti s pracovním prostředím na této škole a na míru konkurenceschopnosti školy. Vybrala jsem si právě vás, jelikož váš názor je pro mne velmi důležitý. Dotazník obsahuje celkem 32 položek a jeho vyplnění vám nezabere více než 10 minut vašeho drahocenného času. Vybranou odpověď, prosím, zřetelně zakroužkujte. Závěrem bych vás ráda upozornila, že dotazník je anonymní, jeho vyplnění dobrovolné a že získaná data budou využita pouze za účelem zpracování mé diplomové práce. Děkuji za váš čas a spolupráci. Hana Vlachopulosová, studentka 5.roč. Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci U následujících 14 výroků, prosím, vyjádřete svůj názor týkající se kvality Základní školy XY, kterou váš syn/vaše dcera navštěvuje. U každého výroku, prosím, zakroužkujte příslušné číslo vyjadřující váš názor podle uvedené hodnotící škály: 1 – naprosto souhlasím 2 – souhlasím 3 – nevím 4 – nesouhlasím 5 – naprosto nesouhlasím. 1.
Interiér školy na mě působí příjemným dojmem.
1
2
3
4
5
2.
Vybavenost školy učebními pomůckami je na dostačující úrovni.
1
2
3
4
5
3.
Vybavenost školy didaktickou technikou je na dostačující úrovni.
1
2
3
4
5
4.
Jsem dostatečně informován/a o dění ve škole.
1
2
3
4
5
5.
Vedení školy je ochotno vyslechnout názory zaměstnanců.
1
2
3
4
5
6.
Vedení školy jedná se zaměstnanci uctivě.
1
2
3
4
5
7.
Mezi kolegy panují pozitivní vztahy.
1
2
3
4
5
8.
Kolegové se vzájemně nepomlouvají.
1
2
3
4
5
9.
Komunikace s rodiči žáků je bezproblémová.
1
2
3
4
5
136
10.
Mám zájem podílet se na organizaci školních akcí.
1
2
3
4
5
11.
Škola má ve městě dobré jméno.
1
2
3
4
5
12.
Má práce mě baví.
1
2
3
4
5
13.
Škola se zajímavě prezentuje v médiích a na veřejnosti.
1
2
3
4
5
14.
Základní škola XY je kvalitní školou.
1
2
3
4
5
Na následující tvrzení, prosím, odpovězte zakroužkováním jedné z možností (ANO, NE nebo NEVÍM): Základní škola XY je schopna konkurovat ostatním základním školám ve městě: ANO NE NEVÍM 15. dobrou dostupností školy (dobrou polohou školy). ANO NE NEVÍM 16. kvalitními pedagogy. ANO NE NEVÍM 17. kvalitní výukou. ANO NE NEVÍM 18. možností integrace postižených žáků. ANO NE NEVÍM 19. širokou nabídkou zájmových kroužků. ANO NE NEVÍM 20. vysokou měrou spolupráce školy s rodiči. ANO NE NEVÍM 21. příjemnou atmosférou. ANO NE NEVÍM 22. dobrým materiálním vybavením školy. ANO NE NEVÍM 23. nízkou mírou výskytu sociálně-patologických jevů (záškoláctví, šikana, kouření apod.). Na následující tvrzení, prosím, odpovězte zakroužkováním jedné z možností (ANO, NE nebo NEVÍM): Základní škola XY vykazuje následující znaky kvalitní školy: ANO NE NEVÍM 24. Škola má jasně vymezeny vzdělávací cíle. ANO NE NEVÍM 25. Škola má schopné a kvalifikované učitele. ANO NE NEVÍM 26. Žáci ve škole dosahují dobrých výsledků. ANO NE NEVÍM 27. Škola má schopné vedoucí pracovníky. ANO NE NEVÍM 28. Ve škole panuje příjemná atmosféra. ANO NE NEVÍM 29. Mezi učiteli a žáky panují kladné vztahy. ANO NE NEVÍM 30. Ve škole je vysoká morálka (je dodržován řád). ANO NE NEVÍM 31. Ve škole se vyskytuje jen nízká míra výskytu sociálně-patologických jevů (kouření, šikana, záškoláctví apod.). ANO NE NEVÍM 32. Škola je dobře materiálně vybavena (moderní nábytek, dostatek učebnic a multimediální techniky apod.). Zdroj: Částečně převzato a upraveno podle Dotazníku na hodnotenie kvality školy rodičmi žiakov, 2008 a Dotazníku 2008, 2008.
137
ANOTACE
Jméno a příjmení:
Hana Vlachopulosová
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Vašťatková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2009
Název práce:
Současná základní škola v konkurenčním prostředí
Název v angličtině:
The current primary school in the competitive background
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá postavením současné základní školy v konkurenčním prostředí. Obsahem teoretické části jsou pojmy, které souvisí s touto problematikou (marketing školy, trh školy, zákazníci školy, plánování na úrovni školy, prostředí školy, konkurence, kvalita školy atd.). Empirickou část tvoří případová studie Základní školy XY, která zahrnuje kompletní charakteristiku této školy a dotazníkové šetření zjišťující názory zákazníků na její kvalitu a konkurenceschopnost.
Klíčová slova:
Marketing školy, trh školy, zákazníci školy, plánování na úrovni školy, prostředí školy, konkurence, kvalita školy.
Anotace v angličtině:
A thesis deals about rank of a current primary school in a competitive background. A theoretical part includes concepts what relate to this problems (marketing of school, market of school, clients of school, planning at the school level, setting of school, competition, quality of school etc.). A empirically part treats of a case study of Primary school XY. It includes complete characteristics of this school and questionnaires about opinion of customers on the quality and competitivness of this school.
Klíčová slova v angličtině:
Marketing of school, market of school, clients of school, planning at the school level, setting of school, competition, quality of school.
138
Přílohy vázané v práci:
Příloha I. - Koncepce rozvoje školy XY pro období let 2007 – 2010 Příloha II. - Rozdíly mezi TQM a tradiční institucí Příloha III. - Přepis rozhovoru s ředitelem Základní školy XY ze dne 13.5.2009 Příloha IV. - Pozorovací arch Příloha V. - Vzor dotazníku pro rodiče žáků 7.třídy Základní školy XY Příloha VI. - Vzor dotazníku pro žáky 7.třídy Základní školy XY Příloha VII. - Vzor dotazníku pro pedagogy Základní školy XY
Rozsah práce:
121 s., 15 s. příloh
Jazyk práce:
Český jazyk
139
