Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International Číslo 10. Ročník III. Vyšlo dne SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY

Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International Číslo 10. Ročník III. Vyšlo dne 13. 5. 2013

SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY

Naše studentka popsala své evropské zážitky

ZÁJMY

MÁ ROTARIÁNSKÁ CESTA EVROPOU Natalie Faith Gordon

For the past two weeks I was on my Rotary Euro Tour! It was one of the most memorable and fantastic journeys I have ever been on! On the first day, all of us met in the capital of Slovakia, Bratislava. After getting everything loaded onto the bus, we headed out for our night trip to Monaco. Although a terrible nights sleep, in the morning we were all looking out at the beautiful sea and the most magnificent city you will find on the side of a cliff. All day we walked around and got to see all the famous things such as Monte Carlo and all the yachts and most of all the sea side. That night we drove to a town out side of Nice to stay the night. In the morning we made our way to Barcelona! Oh man was it good for all the Mexicans and one Colombian. All of them just had the greatest time hearing and getting to speak there home language for 4 days! But back to my story, the first night we just walked around the main square in Barcelona to get to know the city a little. The next day we went on a tour of the entire city and saw all the tourist attractions. Although a long day, we got to rest afterwords with a nice all you can eat buffet and a little shopping. On Wednesday, we went to the seaside in the morning and then to see Sagrada Famila! It was so beautiful and majestic After that we went to a museum that showed all the different architecture of Spain. On the last day in Barcelona we split into two groups and one went to see the football stadium (in American we say soccer), and the other to the art museum. I went to see the art museum because I am not such a big fan of football except for when the world cup is happening. When we were done with the museum it was pouring rain and we had to find a cab to drive us all back down the hill so we wouldn't be souping wet. After that adventure, we had dinner and went and waited in line to get on the fairey to take us to Rome! The fairey seemed more like a cruise ship that just had cars on it haha. After we got moving everyone felt a little sick but after we went dancing in the club everything got better! We all danced until 2 and then were rocked to sleep. We had a full free day on the boat so we all practiced our skits for the district conference and took photos to look like we were on the Titanic. After getting off the boat, we drove an hour to Rome!The first thing in the morning we head to see the Colosseum which was only ten minutes walking from our hotel! The rest of the day was just sight seeing of Rome and had a great end when we got to eat pizza! The second day we went to the Vatican city and saw the Sistine Chapel and the Pope! Yes it was Sunday so he made his appearance After that we saw more of Rome on our own including the Trevi fountain! The next morning we left for Pompeii. We arrived at Mount Vesuvius around 12 and had to hike to the top. There we met a guide and about 15 of us went on the more dangerous rout to see the entire volcano. It was amazing! So majestic and beautiful and scary at the same time. After that we went and had dinner and walked around the original remains of Pompeii. In the morning we made a 6 hour drive to Pisa and walked around in the hot sun and pushed up the leaning tower. After making hundreds of silly photos, we drove another hour to Florence. The next day we went sight seeing around and when we had our free time there was a huge celebration with bull fighters dancing and flag twirlers. It was really fun to see! On our last day we drove to Venice. Although it was raining, it was still a wonderful time. We got to see the famous glass blowers and the Mexican boys and I took a gondola around for 30 min. It was very romantic and I would love to go back there again for a longer time. At 9 we loaded onto the bus and headed for home. When we arrived in Bratislava it was 5 in the morning! And me thinking ahead had already bought a ticket that was nonrefundable and nonexchangeable at 12 because they had said we would arrive around 9 or 10..... But nope! I had to wait for 7 hours in the not so comfortable Bratislava main train station. As for me, I had a wonderful time and I thin the rest of the exchange students did as well.

Uplynulé dva týdny jsem byla na mé Rotary cestě po Evropě. Byla to jedna z nejnezapomenutelnějších a nejfantastičtějších cest, kterou jsem kdy zažila. První den jsme se všichni sešli v Bratislavě, hlavním městě Slovenska. Poté, co jsme naložili všechny věci do 1

autobusu, jsme se vydali na noční cestu do Monaka. Navzdory strašnému nočnímu spánku jsme ráno všichni vyhlíželi nádherné moře a impozantní město, rozprostřené na pobřežním útesu. Celý den jsme se procházeli a navštívili jsme všechna známá místa, jako je Monte Carlo, všechny jachty a především pobřeží. Tu noc jsme odjeli do Nice a strávili ji poblíž. Ráno jsme se vydali na cestu do Barcelony. To byla, lidičky, trefa hlavně pro všechny Mexičany a jednoho Kolumbijce. Všichni si užili báječné chvíle, když slyšeli svou rodnou řeč a mohli jí používat celé čtyři dny. Ale zpět k mému vyprávění. První noc jsme se jen tak procházeli po hlavním náměstí v Barceloně, abychom se trochu seznámili s městem. Příští den jsme šli na prohlídku celého města a viděli všechny turistické atrakce. Přestože to byl dlouhý den, odpočinuli jsme si v bufetu s neomezenou konzumací a drobnými nákupy. Ve středu ráno jsme jeli na pobřeží a potom jsme navštívili Sagrada Famiglia. Bylo to tak krásné a majestátní. Poté jsme jeli do muzea, kde byly k vidění všechny architektonické styly ve Španělsku. Poslední den v Barceloně jsme se rozdělili na dvě skupiny. První navštívila fotbalový stadion (v Americe říkáme soccer) a ta druhá šla do muzea umění. Já jsem šla do muzea, protože fotbalu moc nefandím, s výjimkou toho, když se hraje mistrovství světa. Když jsme skončili v muzeu, spustil se takový liják, že jsme museli najít taxíka, aby nás všechny vzal zpátky dolů, jinak bychom promokli na kost. Po tomto dobrodružství jsme si dali večeři a zařadili se do fronty na trajekt, který nás měl vzít do Říma. Trajekt vypadal jako výletní loď, která prostě veze auta, haha. Když se loď dala do pohybu, všem se nám udělalo trochu špatně, ale poté, co jsme si zatančili v klubu, se všechno zlepšilo! Všichni jsme tancovali do dvou do rána a pak jsme se nechali ukolébat k spánku. Na lodi jsme strávili celý jeden den, tak jsme si všichni procvičovali svá humorná vystoupení na oblastní konferenci a fotili, jako bychom byli na Titanicu. Po vylodění jsme hodinu jeli do Říma! Prvním místem, kam jsme se ráno vydali, bylo Colosseum, které bylo jen deset minut pěšky od našeho hotelu. Zbytek dne jsme strávili prohlídkou památek v Římě a skvěle ho zakončili pizzou! Druhý den jsme jeli do Vatikánu a navštívili Sixtinskou kapli s papežem! Ano, byla neděle, a to se vždy papež ukazuje. Poté jsme si šli každý podle svého prohlédnout další památky v Římě, včetně fontány Di Trevi! Příští ráno jsme odjeli do Pompejí. Kolem poledne jsme přijeli k hoře Vesuv a museli jsme vyjít na její vrchol. Asi ve tři jsme se tam setkali s průvodcem a podnikli nejnebezpečnější cestu, abychom si prohlédli celou sopku. Bylo to úchvatné! Tak majestátní, krásné a zároveň děsivé. Potom jsme šli na večeři a prohlédli si původní vykopávky v Pompejích. Ráno jsme šest hodin jeli do Pisy, obešli ji v horkém slunci a pokusili se její věž ještě více naklonit. Když jsme udělali stovky hloupých fotek, jeli jsme další hodinu do Florencie. Další den jsme jeli na prohlídku města, a když jsme měli volno, zrovna tam probíhala velká slavnost, kde tančili bojovníci s býky a vystupovali vlajkonoši. Byla to opravdu zábava! Poslední den jsme jeli do Benátek. Přestože pršelo, bylo to nádherné. Navštívili jsme známé foukače skla a mexické chlapce a já si vzala na 30 minut gondolu. Bylo to velmi romantické a strašně ráda bych se tam někdy vrátila na delší dobu. V devět jsme nasedli do autobusu a vydali se na cestu k domovu. Když jsme přijeli do Bratislavy, bylo pět ráno! Řekli nám předtím, že přijedeme mezi devátou a desátou, a tak jsem si předem koupila lístek na vlak, který měl jet v poledne a nedal se ani vrátit, ani vyměnit. Ale kdepak. Musela jsem čekat sedm hodin na ne moc příjemném hlavním nádraží v Bratislavě. Pokud jde o mě, strávila jsem nádherné dny, a myslím, že zrovna tak ostatní výměnní studenti! (na snímku Fontána di Trevi) 2

NOVÍ STUDENTI RC OPAVA INTERNATIONAL

Nahoře vlevo je studentka Itzel Guadalupe Hernandez Velasco z města Huejutla v Mexiku. V říjnu u nás oslaví sedmnácté narozeniny, mezi její záliby patří i zpívání. Vpravo od ní je Kyle Eliot Williams z Belfastu v USA. Ten u nás v červnu oslaví své osmnácté narozeniny. Rád jezdí na motorce. Studentkou vlevo dole je Pinpinat Dhanajyaitsadej z města Kamphaeng Saen v Thajsku. V dubnu jí bylo sedmnáct. Mimo jiné se jí bude stýkskat po hezkém pejskovi, kterého nechala doma. Zcela vpravo dole je Poliana Franco Braga z města Betim v Brazílii. I ona oslavila v dubnu své sedmnácté narozeniny. Její zálibou je literatura. Takže vás všechny u nás srdečně vítáme. 3

4

ZAČAROVANÁ PÍSNIČKA JIŽ ZA TÝDEN Účast přislíbil i guvernér Distriktu 2240 Alexander Turkovič V celostátním finále „Začarované písničky“, kterou již pátým rokem organizuje RC Opava International ve spolupráci s RC Ostrava International, uslyšíme celkem 18 finalistek a finalistů. Všichni se těší rovněž na tradiční vystoupení sboru Tiché zpívání. Zajímavé vystoupení prezentuje celkem 20 dětí.

Z dávných i nedávných počátků….

5

Rotary International Distrikt 2240 Česká republika a Slovenská republika

Alexander Turkovič, guvernér distriktu Motto RI 2012/2013: Peace Through Service Službou k harmonii světa Službou k harmónii sveta Distriktní motto 2012/2013: Podporujme dialog generací Podporujme dialóg generácií

Dopis guvernéra č. 10 duben 2013 Vážení přátelé, stává se mi stále častěji, že jsem s úsměvem upozorňován na to, že se mi blíží konec guvernérského období. Samozřejmě si to uvědomuji, ale ne proto, že bych se velmi těšil na samotný fakt předání odpovědného břímě. Spíše se snažím dokončit rozpracované projekty, které jsem započal. Většinu z nich jsem musel nastartovat již před mým nástupem do funkce a významná část bude pokračovat i po jejím předání. Typickým příkladem je naše Knihovna projektů, ukázka aktivity klubů v jedné významné oblasti. Všichni jsme tušili, že kluby dokončily řadu projektů, jenom jsme neznali přesné a úplné údaje. Často to nevěděly ani kluby samotné, o distriktní úrovni ani nemluvě. Po čtyřech měsících práce, žádostech, prosbách a upomínkách, po zapojení asistentů DG a asistentky distriktního sekretáře, se naše Knihovna stává obrazem činnosti Rotary v České a Slovenské republice. Stále ještě na našem webu nejsou vidět mnohé aktivity v této přehledné podobě, jako výměna mládeže, GSE týmy apod. To vše časem přidáme, ale podstatné je, že již dne 6

se zájemce o informace dozví, co jsme dokázali za dvacet let, tedy od založení našich prvních klubů. Současný stav, 146.000.000 Kč či 5.800.000 EUR, ještě rozhodně není uzavřen. Některé kluby, které vedly evidenci jen sporadicky, nebo také nevedly vůbec, jsou překvapeny, na jaké akce si ze své minulosti vzpomenou. Pátrání v minulosti a vzpomínání na realizované projekty může být zajímavé, jak zjistil např. RC Znojmo. Přístup ale není stejný, např. RC Ostrava se pustil do této práce skutečně s vervou a částka 13.000.000 Kč ještě není konečná. Jiné kluby, opakovaně oslovené a slibující brzkou nápravu, nedokázaly do dnešního dne zveřejnit touto cestou jediný svůj projekt. Co je toho příčinou je ovšem otázka. Je třeba si uvědomit, že informace dodané mediím na místní úrovni, které jsou často velmi dobré a bohaté, nejsou dostupné všem. Nejsou jen členové nebo kluby, je zde především celé mezinárodní společenství, jehož stavebním prvkem je právě náš distrikt 2240. Proto je nutná organizace PR z úrovně distriktu, proto potřebujeme sdělit světu, co náš distrikt již dokázal. Protože je stále v Knihovně hodně chyb, zasíláme spolu s tímto dopisem DG manuál, který vytvořil Honza Krejčí z RC Olomouc City a který pomůže těm, kteří mají technický problém (pomůže jak manuál, tak Honza). Také je již domluveno s Milanem Mikou z RC Tábor, že bude kontrolovat obsah knihovny jednotlivých klubů a upozorňovat na chyby. Co do knihovny patří a co ne, to se dočtete také v manuálu, který bude umístěn na našem webu. V minulém dopise jsem psal o komunikaci. Je smutným zjištěním, že v některých klubech se informace, které jsou zaslány prezidentovi a sekretáři, zastaví právě u nich. To ale nejsou dokumenty jenom pro vedení klubu, a oni nejsou filtrem, který rozhoduje, zda se např. Návrh rozpočtu pošle nebo nepošle členům. Jak asi má probíhat diskuse o změnách v pravidlech Výměny mládeže, když příslušnou informaci vedení některých klubů nepředá svým členům? Nejspíš v takovém případě žádná diskuse neprobíhá. V mimořádném dopise DG jsem klubům oznámil, že jsme zahájili sbírku na podporu postižených krajanů ve městě West v americkém Texasu, které je poničeno silnou explozí. Sbírka je organizována jako Rotariánská v našem distriktu a jako veřejná v České republice. Některé kluby již ohlásily svá rozhodnutí a já jim tímto velice děkuji. Obyvatelé města jsou potomci vystěhovalců z východních Čech, východní a jižní Moravy a z malé části také z přilehlého Slovenského pomezí. Zpráva o této sbírce Rotary byla otištěna v mediích, ohlášena v České televizi a převzaly ji některé noviny. V celé řadě případů, kdy lidé volají na Ministerstvo zahraničních věcí s dotazy na možnost přispět na tento účel, je jim sděleno, že sbírku zahájilo Rotary. Tento týden vychází další tisková zpráva, která oznamuje, že se ČSOB, kde je veden náš speciální účet, rozhodla neúčtovat žádné poplatky, včetně transferu finančních prostředků. Tento dopis je již poměrně obsáhlý a to jsme se ještě nedostali k hlavnímu tématu, kterým je Magazín. V našem případě je jím Rotary Good News. Všichni jej dostáváte, ovšem pokud jste uvedli správně adresu v databázi. O RGN ale psát nebudu, již o něm zmínka byla a především, to je důležité, samotná podoba našeho rotariánského časopisu mluví sama za sebe. Je to veliký úspěch a dík patří kolektivu, který na změnách pracoval. Profesionální design je na úrovni, kterou se můžeme všude chlubit. Nebojte se psát a posílat své příběhy, bez nich se časopis neobejde. Ještě do konce tohoto rotariánského roku se sejdu s guvernéry rakouského, maďarského (a možná i dalšího) distriktu, abychom probrali, co se nám povedlo v tomto období úspěšně změnit či zavést. Již nyní se těším, že se pochlubím naším časopisem. Je to skvělý pocit, mít co ukázat. 7

Letošní Convention se koná v portugalském Lisabonu v červnu t.r. Máme informace, že se tam chystá řada členů několika klubů. Nevíme ale, kdo přesně. Na zahajovacím jednání, kde bývá 25.000 Rotariánů, je dobrým zvykem sedět v jedné skupině. Když potom jmenují jednotlivé země (nikoliv distrikty), jmenovaní se ozvou. A to tak silně, kolik je jich právě přítomno. Takže si Vás dovolím požádat, abyste se mailem ozvali DGE Ireně Brichta a uvedli svá čísla mobilů. Pokusíme se potom najít společné místo. I z dalších důvodů možných společných aktivit by bylo dobré o sobě vědět. Tématem tohoto roku je Peace Through Service, v našem volném překladu Službou k harmonii světa. Shromáždění k tomuto tématu jsou v letošním roce tři. Budeme zastoupeni na dvou z nich, v Berlíně byl František Ryneš, v Hirošimě bude člen RC Prag International, Petr Bareš. Zprávy byly a budou zveřejněny v Rotary Good News. Pracovní povinnosti a stav našeho rozpočtu mi neumožňuje všechny tyto akce navštívit, proto jsem rád, že se našly další možnosti, jak kongresy obeslat, zvláště proto, že si účastníci hradí většinu nákladů s tím spojených ze svých prostředků. Za to bych jim rád poděkoval, což tímto činím. Lhůta pro přihlášení na Distriktní konferenci (DK) a ubytování právě vypršela a lze konstatovat, že to ještě řada klubů nezjistila. Také nejsou uhrazeny všechny poplatky klubů za konferenci. V materiálech, které obdržíte na DK, bude také stravovací menu a popis slev, které jsou dohodnuty pro individuální stravování. Časový plán akce najdete týden před začátkem na webových stránkách distriktu a v tištěné formě mezi materiály DK. DK je bilancováním každého roku, je setkáním rotariánů, kteří se jen tak nepotkají a bude zde také hudba, zábava a dobré jídlo a pití. Dovolím si také připomenout velmi zajímavý doprovodný program pro dámy (případně pány v roli doprovodu). Výroba skleněných figurek, klášter Porta Coeli, oběd a nakonec dvě hodiny plavby po brněnské přehradě na výletní lodi, kde bude přehlídka historických dámských oděvů a koupacích úborů. O kávě, zákusku a sklence sektu nemluvě. Dopřejte, prosím, svým doprovodům tento zážitek, jistě si to zaslouží. Především jim ale o tom řekněte - často tu informaci nemají a nepřihlásí se pouze z neznalosti. Na setkání v hotelu Maximus Resort v Brně se těší přípravný tým a

Alexander Turkovič, DG

8

Program distriktní konference Rotary International D2240 Brno, hotel Maximus Resort (16.) 17. a 18. května 2013 Čtvrtek 16. 5. 2013

Odjezd přítomných účastníků ICC na košt vína

Pátek 17. 5. 2013

Registrace účastníků

Setkání ICC Společný oběd účastníků ICC Porada řídícího výboru Porada Guvernérské rady Poradní sbor guvernéra Společenský večer

Vokální skupina 4Tetky; Grilování, moravské víno, volná zábava (pracovního charakteru)

Sobota 18. 5. 2013 Registrace účastníků Zahájení jednání Hymny SR, ČR a RI

Úvodní slovo DG

Volba mandátové a návrhové komise

Projev D. W. Mooers, representant prezidenta RI Sakui Tanaky Představení DGN pro následující rok Vyhodnocení GolfTour 2012/2013 Coffee Break

Zpráva o stavu hospodaření za rok 2011/20012 Zpráva o stavu Distriktu 2240 za rok 2012/2013 Návrh rozpočtu 2013/14 Letadlo PR reklama - přelet nad přehradou Oběd Rezerva, diskuse

Přednáška na téma: Podporujeme dialog generací Pozdravy klubů a Rotariánů Coffee Break

Představení GSE teamu z USA a GSE teamu D2240

Vyznamenání navržených Zahraniční studenti Odevzdání insignií D 2240 Závěrečné slovo Ukončení konference Společenský večer, večeře a hudba Zahájení večera Chlapecký pěvecký sbor Kantiléna Večeře v prostorách hotelu Společenský večer, hudba, tanec

Program pro doprovod: Kontakt - Eva Turkovičová Program - návštěva výrobny skleněných figurek, návštěva kláštera Porta Coeli, oběd, plavba lodí po brněnské přehradě, občerstvení, módní přehlídka historických oděvů a koupacích úborů. Setkání účastníků v recepci hotelu Maximus Resort; Odjezd autobusem; Nástup na loď v přístavu Ukončení plavby na zastávce Sokolské koupaliště

9

Knihovna projektů, její účel a popis funkce jednotlivých informací Knihovna projektů slouží k veřejné prezentaci projektů Rotary klubů, ukončených, probíhajících i plánovaných. Není určena k oznamování běžných akcí pro veřejnost nezajímavých, jako je např. výměna prezidentských funkcí. V zadávacím protokolu uvádějte částky v Kč, nebo EUR, které byly již obdarovaným poukázány. Pokud je prezentovaná akce zaměřena na získání finančních prostředků a tyto ještě nebyly odeslány, uvádějte finanční částku pouze v textu zprávy. Hodnotu projektu v zadávacím protokolu zadejte až ve chvíli, kdy budou peníze převedeny. Vyhneme se tím dvojitému záznamu a zkreslení informace. Peníze získané nejsou to stejné, jako peníze předané. Zadávejte počet spotřebovaných hodin na projekt. Některé projekty nejsou výdělečné, mají jiný charakter, proto je nutné zvláště zde uvádět počet hodin, protože je to jediný údaj, který vypovídá o přínosu projektu veřejnosti. U jednoho projektu může být údaj o počtu hodin souběžně s údajem o finanční částce poskytnuté obdarovaným. Je chybou, když tam není ani počet hodin ani finanční přínos. Taková informace má velmi malou vypovídací schopnost. Dohledem nad logikou a kvalitou informací je pověřen Milan Mika z RC Tábor, který se může klubům ozvat a žádat je o změny či doplnění. Také kluby se mohou zajímat o informace a žádat jej o technickou pomoc. Je však dobré vzít v úvahu, že se tyto kontrolní mechanismy teprve rozbíhají, stejně jako Knihovna. Všichni, kteří na projektu pracují, jsou dobrovolníci a nemohou se problému věnovat kdykoliv a libovolnou dobu. Proto prosíme klubové administrátory, aby měli trpělivost, pokud vše nepůjde hned, podle Vašich představ a na výbornou. ********************************

10

B RINGING N ATIONS T OGETHER S INCE 1946 …I believe my life has been influenced substantially by having been a GRSP student. Visiting and addressing Rotary clubs in Georgia gave me self-confidence and independence. It was one of the best years of my life….young man from The Netherlands - Class of 1949-1950.

WHAT IS THE GEORGIA ROTARY STUDENT PROGRAM (GRSP)? The Rotarians of the State of Georgia, USA, operate GRSP by granting scholarships to international students to study in the colleges and universities in Georgia. By using the means of scholarships, we are trying to promote international goodwill through the bonds of friendship and understanding with one another.

Scholarship Covers one scholastic year, from August to May, and is for study in colleges and universities in the State of Georgia. Scholarship Pays for tuition, book allowance, meals, college room. THERE IS NO FINANCIAL OBLIGATION TO THE SPONSORING ROTARY CLUB IN STUDENT’S HOME COUNTRY.

Applicant must provide transportation to and from USA, medical insurance, $3,000 spending money, and any income taxes imposed by the U. S. Government on the scholarship money. Eligibility Requirements, 18-24, can never have studied in the USA, must be single – can be the son/daughter of a Rotarian. ONLY APPLICATIONS FOR UNDERGRADUATE STUDENTS WILL BE ACCEPTED.

APPLICATIONS DUE OCTOBER 1 Visit or website for details and application: www.grsp.org Mail: PO Box 61327, Savannah, Georgia 31420 USA 15 E. Montgomery Crossroads, Ste. 101, Savannah, GA 31406 USA Phone: 912/961-1331 FAX: 912/961-1860 E-mail: [email protected] 11

Před měsícem jsme zveřejnili první medailon zamyšlené galerie osobností československého rotariánského hnutí z doby před 2. světovou válkou a krátce po ní. Začínala takto: Osobnosti československého rotariánského hnutí (1)

POSLEDNÍ A PRVNÍ GUVERNÉR

Před 66 lety, v dubnu 1947 se konala památná 12. distriktní konference v Plzni Petr Andrle

I v krátké a bohužel mocensky přerušované historii československého rotariánského hnutí, se objevila řada výrazných osobností, o nichž se toho stále ještě málo ví. Psali jsme již velmi podrobně například o otci a synovi Sumových; do této kategorie nesporně patří i František Král (18. 8. 1892 - 7. 9. 1980), který byl posledním předválečným (1938-1939) a prvním poválečným (1946-1947) guvernérem československého distriktu. František Král byl členem RC Brno, který byl založen v roce 1926. V letech 1937 až 1938 byl také jeho prezidentem. Jeho život se dle oficiálních životopisů stručně charakterizovat takto: Prof. MVDr. František Král, narozen v roce 1892 v Albrechticích na okrese Písek. Vystudoval veterinární medicínu ve Vídni, kde působil na klinice vnitřních chorob a též jako asistent podkovářského ústavu. Jako mladý učitel se zapojil do přednášek zvěrolékařských kurzů v Praze v roce 1919 a byl povolán na Vysokou školu zvěrolékařskou v Brně, kde byl pověřen vybudováním kliniky vnitřních chorob a měl zajišťovat garanci oboru speciální patologie a terapie vnitřních nemocí domácích zvířat a obor klinická propedeutika. V roce 1948 emigroval do Německa a nato do USA. V USA jako profesor veterinární fakulty univerzity ve Filadelfii založil Americkou veterinární dermatologickou akademii. Zemřel v r. 1990 v Limě v Pensylvánii (USA).

atd. A před několika dny jsme dostali zajímavý dopis, z jehož obsahu budou mít radost snad všichni rotariáni: Vážený pane Andrle! Četl jsem Váš článek „Poslední a první guvernér“ v opavském časopisu. Udělal jste mi tím velkou radost, protože tento článek pojednává o mém prastrýci. Pokud Vás to zajímá, rád bych Vám upřesnil několik podrobností ze života mého příbuzného. 12

Profesor Král se narodil v rodině albrechtického sedláka a měl pět sourozenců, jednoho bratra (dědice statku) a čtyři sestry. Na statku se vždy chovali koně a snad tady vznikl zájem profesora Krále o veterinární medicínu. Jeho koníčkem skutečně bylo létání a fotografování a velmi často tyto záliby spojoval a je autorem mnoha leteckých fotografií, zejména jižních Čech. Další jeho velkou zálibou byla myslivost a zůstala po něm veliká sbírka mysliveckých trofejí. Všechny sourozence k sobě poutaly pevné vazby, i proto profesor Král odcházel do emigrace velmi nerad, až po varování svých přátel u brněnské policie, že se chystá jeho zatčení. Hranice do Bavorska překročil 24. 7. 1948 s baťohem na zádech společně s několika kolegy a studenty z brněnské veterinární fakulty a za pomoci místního převaděče. V Bavorsku čekali několik týdnů v utečeneckém táboře na vstupní víza do USA. Po příjezdu do USA profesor Král za pomoci organizace Rotary opatřil pracovní umístění všem, kteří ho doprovázeli. On sám pracoval na pensylvánské universitě ve Filadelfii jako řádný profesor. Spolupracoval s filmovými studii, léčil nejen fenku Lassie, ale staral se i o koně během natáčení westernů a tak se spřátelil s mnoha americkými filmovými herci. Se svými milovanými sourozenci se již nikdy nesetkal, pouze jeho nejmladší sestra ho mohla na jednou navštívit v USA. Profesor Král se v emigraci znovu oženil s manželkou Zuzanou, původem za Slovenska. Celý život zůstal bezdětný. Zemřel v roce 1980 a jeho vdova neoficiálně přivezla urnu s jeho popelem v roce 1981 zpět do vlasti a profesor Král byl pochován do rodinného hrobu v Albrechticích nad Vltavou. Na začátku devadesátých let byla na popud brněnské veterinární fakulty na rodném statku prof. Krále v Albrechticích umístěna pamětní deska, připomínající tohoto člověka. Je tam dodnes a místní obyvatelé jsou na svého slavného rodáka právem hrdí. Profesor Král měl velmi rád svoji neteř, moji babičku, MUDr. Milenu Řimsovou. Odkázal jí většinu svých fotografií, rotariánských památek a také svá vyznamenání. Moje babička a celá naše rodina si velmi váží odkazu našeho příbuzného. Já sám se snažím dodržet rodinou rotariánskou tradici, založil jsem Rotaract club Říčany a nyní jsem členem rotary klubu Praha City. S pozdravem Mgr. Marek Hlaváč (zdůraznění textu provedla redakce)

13

S NAŠÍ ČESTNOU ČLENKOU ZUZANOU BERANOVOU O AFRICE Mirka Melecká

První květnou schůzku nás poctila svou účastí zakládající členka, dnes čestná členka RC Opava International Zuzana Beranová. Při jejím vyprávění o Africe se nám všem tajil dech a spousta zajímavých informací nejen o Namibii nás občas zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Země jako Keňa či Namibie patří mezi nejkrásnější země Afriky, do kterých stojí za to cestovat. Zuzana Beranová (*1971) vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově, pracovala pro MF DNES a následně působila na českých ambasádách v Nigérii, Keni a Zimbabwe. V současné době pracuje pro Evropskou unii v Namibii, kde žije se svou rodinou v jejím hlavním městě Windhoeku. Je autorkou životopisu Joy Adamsonové, slavné spisovatelky a ochránkyně přírody, která získala mimo jiné světovou proslulost díky pravdivému a následně literárně zpracovanému Příběhu lvice Elsy. Životopis Setkání se smrtí s podtitulem Příběh opavské rodačky Joy Adamsonové (titulní strana vlevo) vyšel také v angličtině. Zuzana Beranová je vášnivou obdivovatelkou africké přírody i kultury, a kdykoli je to jen trochu možné, vyráží na safari – v poslední době i se svými dvěma malými dcerami (mladší se narodila v Zimbabwe), které Afriku rychle přijaly za svou. V těchto dnech jí vychází druhá kniha Všechny vůně Afriky (viz titulní strana vlevo dole). V upoutávce na knihu čteme: Afrika. Žhnoucí kontinent tisíce vůní. Vůní starodávné magie, temných rituálů, rozvláčného bezčasí, krví nasáklé země i nepolapitelného temperamentu jejích mužů. Afrika, která z vás dostane to nejlepší i to nejhorší a zbytek odhodí do prachu prudkého slunce. Tereza se do Afriky vydala za poklidnou úřednickou prací na českém konzulátu v Keni. Jenže to by nebyla Afrika, aby jí nepřičarovala pár českých turistů v nesnázích, jejichž dramatické osudy Terezu okamžitě pohltily. Ale protože má černý kontinent zvláštní erotický půvab a taky smysl pro humor, vedle jedovatých hadů, nesnesitelné šéfové a vrcholícího kmenového konfliktu jí nastražil do cesty také muže. Keňského umělce, jehož kouzlu Tereza dlouho neodolá a vydává se s ním na cestu, která voní… všemi vůněmi Afriky. Na další stránce Zuzana Beranová (uprostřed) mezi opavskými rotariány. 14

V oblastním kole „Začarované písničky“ byl o čepice s rotariánským logem značný zájem. Proto se na schůzce klubu v minulém týdnu rozhodlo, že čepice budou připraveny i pro vítěze celostátního kola, které je již příští pondělí. Přijdete? 15

CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE (4)

Je to úžasné, když vidíte, co se dá pro děti dělat. Zejména pro ty, které jsou díky různým cestám osudu, tak trochu ochuzeny o mnohé, co je jiným jejich vrstevníkům samozřejmostí. Náš RC Opava International podpořil konání prvního letního tábora pro handicapované děti. Jeho účastníky se staly děti ze ZŠ pro tělesně postižené (Dostojevského ulice, Opava) a další děti z Klubu přátel tělesně postižených Eliška v Opavě. V druhém červencovém týdnu se v zlatohorském areálu Bohemaland sešlo 33 dětí nejrůznějších kategorií, mimo jiné také devět vozíčkářů, dále děti s kombinovaným postižením či s autismem. K nim musíme připočítat 14 asistentek, studentek Slezského gymnázia v Opavě, dále i 16 dospělých a také vysoké nasazení těch, kteří tábor připravovali. V konečné pak fázi nelze nevzpomenout dvě jména. Hlavní vedoucí a zdravotnicí tábora byla asistentka pedagoga ze ZŠ pro tělesně postižené Jitka Jelínková. Programovou vedoucí byla učitelka Pavla Hoppová. Mnohé děti byly poprvé samostatně na táboře. Nikdy předtím nebyly odloučeny od rodiny. Konec konců řada z nich pochází ze sociálně slabších rodin, které statečně a těžce nesou břímě potřebné zvýšené péče o své členy. Vyslat své děti do takového tábora byla pro mnohé rodiče málo reálná vize. A tak se stalo, že se tábor uskutečnil. Především díky finanční podpoře, kterou poskytli opavští rotariáni. A kterou hodláme poskytovat i nadále. Proto je tento projekt uváděn při všech našich akcích, jako jedna z našich základních aktivit. Pochopitelně, že peníze nejsou všechno. Nesmírným štěstím pro celou akci, která by se měla v tomto roce opakovat, bylo také nasazení obětavých organizátorek. Pavly Hoppové a Jitky Jelínkové. Ty také přišly na jedno z našich pravidelných setkání a seznámily nás s průběhem tábora. Program, který vymyslely a uskutečnily, byl úžasný. Vnesly jím světlo do mnoha dětských srdcí a pomohly vytvořit vazby, které by jinak nevznikly. Jak napsala maminka Tereza Sassi:

Jindy málomluvná Yasmínka mi s nadšením vyprávěla, co všechno dělali, která místa navštívili, kdo byl v jejich skupině, s kým spala na pokoji… a skoro nešla zastavit. Chtěla bych poděkovat...také Rotary klubu za finanční pomoc, bez které by pro mnohé děti byl tábor nedostupný.

V několika pokračováních seznámíme naše čtenáře s tímto úžasným projektem a lidmi kolem 16

DEN SEDMÝ - POSLEDNÍ Zlaté Hory, den sedmý – sobota Tento den by se dal také nazvat „KULOVÝ BLESK“. Všichni vedoucí i asistenti měli po celou dobu pobytu přidělené „své“ děti na pokojích, kterým pomáhali nejprve s vybalením věcí, během pobytu s pořádkem a hygienou a poslední den s balením. Nejprve tedy sbalit sebe, pak děti, všechno několikrát překontrolovat, zda nic nechybí. Snídaně byla v obvyklém čase, tedy v 8 hodin. Ti, co měli sbaleno, zůstali po snídani v jídelně, hráli hry, povídali si, dopisovala se kronika. Ostatní dobalovali věci, vynášeli je z budovy ven a kontrolovali pokoje. V 9:30 jsme se začali přesouvat do přistavených autobusů. Odjezd, který byl naplánován na 10 hodin, se mírně posunul, z důvodu ztracených klíčů od jednoho pokoje, ale i to se nakonec vyřešilo. U školy už na děti čekali netrpěliví rodiče. Celkově se nám náš první tábor (a doufejme, že ne poslední), vydařil. Úrazy žádné, ztracený batoh a brýle Ondry Volného se nakonec našly, takže vše dobře dopadlo. Věříme, že vás každodenní zprávičky a fotky z tábora pobavily a zmírnily obavy o děti, z nichž mnohé byly poprvé tak dlouhou dobu mimo domov bez vás. Celé zpravodajství se uskutečnilo díky Honzovi Tesařovi, který s námi byl ve spojení a poslané texty a fotografie vkládal na stránky školy. Celý realizační tým přeje všem dětem krásný zbytek prázdnin.

POSLEDNÍ SNÍDANĚ

17

V AUTOBUSE PŘED ODJEZDEM

Nu a posléze následovalo setkání s rodiči a loučení s novými přáteli. Postupně jsme vás den po dni seznámili s tím, jak to v takovém táboře chodí. Jsou ovšem věci, které se nedají popsat, ani zvěčnit objektivem fotoaparátu. Patří mezi ně i to, že mnohým děvčatům a chlapcům se otevřel jiný svět. Všichni se dostali také do popředí zájmů společnosti a příkladem toho tábora se vytvářejí podmínky pro vznik dalších podobných. Není náhodou, že se o táboře referovalo i v tisku. 13. listopadu 2012 vyšel článek o táboře v časopise REGION OPAVSKO. Vyzněl i jako poděkování RC Opava International. Měsíc předtím vyšel obdobný článek v „Učitelských novinách“. Obsáhlou reportáž z tábora přinesl časopis VOZKA (magazín o životě a pro život na vozíku) a drobné zprávy najdeme i v dalších médiích. Bylo dobře, že organizátorky tohoto prvního ročníku tábora pro handicapované děti daly po jeho skončení slovo rodičům a také vlastním účastníkům tábora. Některé odpovědi jsou velice zajímavé: RODIČE: Klobouk dolů před p. Jitkou a ostatními, kteří jsou s dětmi celý rok a ještě i o prázdninách. Díky. Anička přijela nadšená, takže se všichni těšíme, až zase příští rok pojede. L. K. Z počátku jsem měla obavy, jak to dcera zvládne, Zcela m vak uklidnily webové stránky, na nichž jsem se průběžně dozvídala o dění v táboře a na fotografiích viděla, že je dcera v pohodě. Přijela strašně nadšená a celé prázdniny vykládala o zážitcích a těší se, že příště pojede znovu. Jsme vděčni, že i naše děti mohou spolu trávit prázdninové dny, tak jak je to běžné pro „zdravé „ děti. Děkujeme za tento „nadstandart“ M. B. Naše Kačenka byla z tábora nadšena. Ještě dodnes na něj vzpomíná a vykládá všem, že byla sama na táboře. Smekáme před všemi, kteří tábor zorganizovali. Jsem babička Davida Šafaříka. Co se v Davidovi odehrávalo po příjezdu z tábora, nemohu ani popsat, jak byl nadšený. Jelikož trpí astmatem, tak mu ten vzduch na horách dodal energie na celé prázdniny a po celou dobu neměl dýchací problémy. I. H. A DĚTI? Problémy s koši a teplou vodou. Někdy jídlo bylo nepoživatelné. Zábava na jedničku. Nikdy jsem nebyl na tak skvělým táboře. Nikdy jsem se nenudil. Vedoucí bezva. 18

Byl to prostě super tábor a zažili jsme taky strašidelnou půlnoční stesku odvahy na kterou jen tak nezapomeneme. Výlet ve Zlatých horách byl super. Nejvíce se mi tak líbyla stezka odvahy, i bratrovy. Stezka odvahy se mi líbila úplně. Nejvíc se mi líbilo že Eva byla moje velitelkou ráda pojedu znovu. Lada T.

19

A tak jeden tábor nedávno skončil a druhý se již připravuje. Prázdniny tu budou cobydup. Tím, že jsme v několika číslech tohoto časopisu podobně referovali o průběhu tohoto tábora pro handicapované děti, prvního svého druhu i zvláštního jeho pojetím, bylo tak především proto, abychom si všichni znovu a znovu uvědomovali, jak často málo stačí k tomu, abychom pomohli svým bližním zkvalitnit jejich život. Ne vždy si uvědomujeme, že je tak třeba činit. Stává se to proto, že máme moc práce, moc starostí, potíže a jiné. Leč vždy bychom měli mít na paměti, že stále jsou mezi námi lidé, kteří potřebují naši citlivou pomoc daleko více, než kdokoli jiný. Není třeba o tom sáhodlouze hovořit a zbytečně přemítat. Letos náš rotary klub opět pomůže takový tábor zorganizovat. A pokud by se k nám chtěl někdo přidat, rádi ho uvítáme. OPAVSKÝ ROTARIÁN - čtrnáctideník RC Opava International. III. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava ([email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail: [email protected] Toto číslo 10/2013 vyšlo dne 13. května 2013.

20