Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International.
7
Číslo Ročník I. Vyšlo dne 19. 9. 2011
SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY _________________________________________________________________
ČLEN RC OPAVA INTERNATIONAL BŘETISLAV TŮMA FINALISTOU CENY VIA BONA ZA INDIVIDUÁLNÍ FILATROPII Prestiţní česká Nadace VIA Praha ve spolupráci s Nadací THE KELLNER FAMILY FOUNDATION pod záštitou Velvyslanectví USA vyhlásila letos jiţ počtrnácté Cenu VIA BONA za filantropii. Nominovat bylo moţno firemní a individuální dárce, kteří pomáhají svému okolí, a to nejen finančními dary. Nadace VIA je největším soukromým podporovatelem komunitního rozvoje v České republice. Od roku 1997 podpořila celkem 2 900 obecně prospěšných projektů částkou 240 milionů korun. Podporuje neziskové organizace nejen formou grantů, ale také širokou nabídkou vzdělávání, konzultací a koučinku. Trpělivě a dlouhodobě vytváří podmínky pro rozvoje neziskového sektoru v Česku. Cena VIA BONA je prestiţní oceněním těch, kteří „pomáhají na svět zajímavým a potřebným projektům a podporují dobročinnost“. V roce 2011 byla Cena VIA BONA udělena v kategoriích velká firma, malá a střední firma, individuální dárce, za odvahu podpořit inovativní projekt, za dlouhodobé partnerství, za zapojování zaměstnanců do dárcovství a za osobní zaujetí (Srdcař roku). V kategorii Ceny pro individuálního dárce, o jejíchţ finalistech rozhoduje komise sloţená z devatenácti šéfredaktorů (či jejich zástupců) předních českých deníků, týdeníků, České televize a Českého rozhlasu, se stal jedním ze tří finalistů Břetislav Tůma, člen Rotary Clubu Opava International. Na cenu ho navrhlo občanské sdruţení Vlastenecký poutník, za jeho dlouhodobou a promyšlenou filantropickou činnost, která u Břetislava Tůmy není něčím náhodným, nýbrţ je kaţdodenní součástí jeho ţivotní filozofie. Za tři dny, ve čtvrtek 22. září bude na slavnostním večeru v rezidenci velvyslance USA v Praze, J. E. Normana L. Eisena za přítomnosti mnoha prestiţních hostů, tato skutečnost slavnostně oznámena. Z obsáhlého návrhu na udělení Ceny VIA BONA Břetislavu Tůmovi, který obdrţela Nadace VIA a posléze zkoumala komise sloţená ze zkušených a světa znalých novinářů většiny českých médií, vyjímáme jen strohé úryvky. Kompletní návrh má podobu dlouhého dotazníku se specifickými otázkami a obsahuje dále obrazovou přílohu s texty. U navrhovaného se dokonale snoubí snaha pomoci, například finančně, s úsilím pomoci se získáním dalších prostředků od dalších lidí. To vše je umocněno tím, že pan Břetislav Tůma hledá zároveň formy a způsoby, jak tyto činy učinit veřejnými, aby mohly sloužit nejen jako příklad, případně iniciuje vytvoření nových aktivit, které podpoří nejen penězi, ale i vlastní
prací, nápady, náměty. Konkrétně například projektu „Kaple Cesty česko-německého porozumění“ pomohl značným osobním finančním darem a vyzval řadu dalších lidí k podpoře této myšlenky. Navrhl, aby byla výzdoba čelní stěny kaple svěřena mezinárodně uznávané akademické sochařce Janě Chráskové. Náklady s tím spojené vzal na sebe. V době katastrof v Japonsku zorganizoval benifiční koncert v kostele Sv. Anny ve Slavkově u Opavy k získání prostředků na podporu postižených obyvatel Japonska. Sbírkou bylo získáno 43 000 Kč. Břetislav Tůma sám k této částce z osobních prostředků přidal značnou částku. Celá pak šla prostřednictvím Rotary Clubu Opava International jednomu klubu RC v postižené oblasti v Japonsku. V roce 2009 vymyslel tzv. CENU DÍKY. Smyslem jejího každoročního udělování je ocenění lidí, kteří nezištně podporují volnočasové a vzdělávací aktivity mládeže na Opavsku. Cena je v opavském okrese velice populární a společensky uznávaná. Díky jemu zdarma přispívají i ostatní organizace. Již tři roky organizuje RC Opava celostátní soutěž „Začarovaná písnička“. Je to pěvecká soutěž pro zdravotně postiženou mládež. Má velkou odezvu a je o ni celostátně značný zájem. Mezi aktivní organizátory právě patří také Břetislav Tůma. Otázky filantropie a mecenášství mají na Opavsku sice svoji tradici, ale ta začíná a končí v první polovině dvacátého století. Díky systematickému úsilí pan Břetislava Tůmy dostává tato iniciativa jiný směr a nádech právě v této době. Nominovaný v minulých dvaceti letech značně podporoval i různé sportovní aktivity některých oddílů mládeže na Opavsku. Dnes jde o víc - jde o podporu neziskových organizací, které mají nejrůznější cíle a náplně činnosti. Pomáhá změnit náhled na to, co to vlastně filantropie je. Že to není pouhé přidělení částky na činnost, u níž je všeobecně známa její prospěšnost. Že také nesmí zapadnout žádná, sebemenší aktivita, že je třeba o těchto činnostech hovořit, psát. A že je třeba rozšiřovat počet těch, kteří pomáhají. Dá se bez nadsázky říci, že Břetislav Tůma tak činil vždy. V roce 1977 spoluzakládal dětský tábor Campanula v lesích u Mnichova nedaleko Vrbna pod Pradědem (okres Bruntál). 34 let se o tento tábor stará. 34 let do jeho provozu a zařízení investoval nemalé vlastní prostředky, o času nemluvě. Těžko říci, v jaké výši. Za tu dobu rozhodně značně napomohl k výchově několika generací dětí. V roce 1974 vznikla v Opavě countryová kapela KARAVANA. Řadu let ji v její činnosti podporuje právě Břetislav Tůma. Dotuje její účast na „country setkáních“ podobných kapel. Oni zase občas zahrají například pro děti v táboře. Etc. Etc.
Snímek z letošního letního setkání RC Ostrava International a RC Opava International v Kravařích. Zleva: první prezident opavského RC Ing. Bohumil Křempek, uprostřed nová prezidentka ostravského RC dr. Eva Stýskalová a zcela vpravo Břetislav Tůma, který byl svého času guvernérkou distriktu Jozefou Polákovou jmenován mimořádným reprezentantem guvernérky pro organizování nového RC Opava International pro rotariánský rok 2008/2009.
‚Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Byloť již dávno řečeno, že sloužiti a prospívati jest vlastností povah vznešených.‘ Jan Amos Komenský
POD ROTARIÁNSKOU VLAJKOU POD BANDERĄ ROTARY UNTER DER ROTARISCHEN FAHNE UNDER THE ROTARIAN FLAG Tak trochu vypadá úvodní část letáku, který v nákladu 5 000 kusů nechaly vytisknout RC Opava International a RC Ostrava International. Obsahují text v češtině, v polštině, v němčině a v angličtině, který je pozdravem nejen pro rotariány v Polsku, v Německu a v Česku. Zítra se dostanou k prvním čtenářům s následujícím textem:
POD ROTARIÁNSKOU VLAJKOU 20. září 2011 vyjel z přístavu jihopolského městečka Kedzierzyn-Kožle parník Lubor Tokoš. Jede po řece Odře, potom přes Havel – Oder - Wasserstrasse do vod Labe a odtud přes Vltavu až do Prahy. Navštíví mimo jiné Wroclaw, Berlín, Magdeburg, Pirnu (obec na území Německa, kde byl parník v roce 1963 postaven), Děčín, Mělník a Prahu. Jeho 30 koňských sil a výtlak 12 tun ho sice neřadí mezi oceánské obry, avšak poselství, které veze, je velice silné. Kapitánem lodi je totiž dlouholetý rotarián Oldřich Kodeda, člen Rotary Clubu Opava International. Jeho mateřský klub spolu se spolupracujícím Rotary Clubem Ostrava International mu také pomohly cestu zajistit. Avšak především pověřily kapitána Kodedu, aby při své dlouhé říční evropské plavbě třemi státy Evropské unie vyřídil všem, které potká na souši i na lodi, naše vřelé rotariánské pozdravy. Také, aby jim sdělil, že opravdu „sloužíme nad vlastní zájmy“ v místech našeho působení. A že rádi mezi námi v Opavě i v Ostravě přivítáme rotariány z Polska, Německa, pochopitelně i z Česka a dalších zemí. Dalším členem posádky je strojník Gaston Vojtěch. Parník nese jméno kapitánova bratrance, znamenitého
českého herce Lubora Tokoše (1923 – 2003). Cesta bude dlouhá 1050 kilometrů a měla by trvat měsíc. V Praze pak bude kapitán Oldřich Kodeda přivítán pochopitelně svými kolegy rotariány (někteří se k posádce přidají již na různých zastávkách v Německu) a také zástupci Českého klubu velocipedistů (založeno 1880), jehož je Oldřich dlouholetým členem. Ano, umí nejen řídit loď, ale také se bravurně pohybuje pomocí historického vysokého kola. Ale takoví jsou již rotariáni. To je tedy text letáku, který zpracovala naše redakce, někteří další rotariáni jako například Petr Zahnaš, Vojta a Josef Melečtí text přeloţili do jazyka anglického polského a německého, tisk provedla velice promptně a kvalitně bruntálská tiskárna APRO našeho přítele a podporovatele Reného Daubnera, nu a nyní bude jiţ jen na posádce lodi, která popluje skutečně pod velkou modrou vlajkou s rotariánským logem, kolika poutníkům naše poselství předá. Kdysi dávno jsme s Oldřichem Kodedou připravovali projekt na přepravu turistů na Slezské Hartě právě tímto parníkem. Projekt se ovšem tehdy setkal nejen s nepochopením, ale i se závistí, takţe nebyl uskutečněn, pouze zůstalo pár filmových záběrů a několik snímků vyfešákovaného parníčku. Proto můţeme našim čtenářům představit Lubora Tokoše (na snímku dole) v plné jeho kráse. Sám výborný divadelní a filmový herec Lubor Tokoš by měl určitě radost, ţe je také takto jeho práce připomínána. Je to jeho jakási satisfakce, neboť normalizační reţim mu od roku 1975 nedovoloval veřejně vystupovat.
Zítra dopoledne parníčku v přístavu Kedzierzyn-Kožle zamáváme a popřejeme šťastnou cestu. A někteří do něj sem tam na kousek cesty nastoupíme. Zpravodajství z cesty budeme pravidelně uveřejňovat.
Pár minut před oficiálním zahájením schůzky RC Opava International dne 7. září 2011 v salonku hotelu Koruna v Opavě. Zcela vpravo stojící Petr Zahnaš studuje další texty, které nalezl v okresním archivu za účelem zpracovávání historie RC Opava v první republice, jejíţ sedmé pokračování přinášíme v tomto čísle. Uprostřed popisuje kapitán Oldřich Kodeda (stojící zády) prezidentovi klubu Tomáši Rolederovi a Bohumilu Křempkovi, co všechno má na dlouhou rotariánskou námořní plavbu připraveno. Opavský RC se snaţí, aby se práci rotariánů nejen v Opavě vědělo, proto také vychází tento list, ale přijímá i nové členy. Na této minulé schůzce jsme se poznali s některými dalšími zájemci o členství, kdyţ nejprve úvodem pěknou přednášku o svém pobytu v Honkongu měl další nový člen Ing. Vinohradník (na spodním snímku druhý zprava).
Za pár týdnů tomu bude již rok od prvního plesu RC Opava International, který byl uspořádán v reprezentačních prostorách opavského hotelu Koruna. Na první záříjové schůzce členů RC Opava bylo rozhodnuto, že ples bude i v roce 2012. A sice na místě samém, podle možností 4. nebo 11. února roku příštího. Ono se to nezdá, ale je to za chvíli. A tyto dva snímky z archivu vám ten první ples trochu přiblíží.
(7) KAPITOLKY Z HISTORIE ROTARIÁNSKÉHO HNUTÍ V OPAVĚ Píše Petr Zahnaš V období od vzniku opavského Rotary clubu aţ do nedobrovolného ukončení jeho činnosti po okupaci Sudet německou armádou, tedy v letech 1934 – 1938, byla členská základna klubu víceméně stabilní. Opavský klub byl součástí Československého distriktu č. 66 a v rámci něho byl veden pod číslem 3701. Jednalo se o výlučně „pánský klub“, podobně, jako tomu bylo i u jiných tehdejších Rotary clubů. To však samozřejmě neznamenalo, ţe by se některých, zejména těch slavnostnějších zasedání a schůzek, jakoţ i klubem pořádaných výjezdních zasedání, výletů a zájezdů, nemohli členové účastnit „ve společnosti svých dam“. Dámy byly vţdy okrasou a milým zpestřením těchto akcí. O tom byly zmínky jiţ v předchozích pokračováních našeho seriálu a také v dalších dílech se toto téma znovu objeví. Členy klubu však byli výlučně pánové. Meziválečný opavský Rotary club měl kromě toho ještě jedno specifikum, související s tehdejšími národnostními poměry ve Slezsku a zejména v samotné Opavě. Po první světové válce můţeme sledovat postupný nárůst zastoupení českých podnikatelů, úředníků a inteligence ve veřejném ţivotě. Do převáţně (aţ z 80%) německy mluvící Opavy, hlavního města původně Rakouského a mezi lety 1919 - 1928 i Československého Slezska, byly koncentrovány správní úřady a město i s okolím bylo ušetřeno větší expanze průmyslu. Po vzniku československé republiky začal i do Opavy postupný příliv české inteligence, spojený se snahou zajistit fungování správních úřadů v intencích potřeb nově se rozvíjejícího státu a také zdejší podnikatelské prostředí se rozrůstalo o nové české majitele podniků nebo jejich ředitele a čelné představitele. To mělo vliv také na vznik a rozvoj opavského rotariánského hnutí. Opavský Rotary club byl od svého vzniku, z národnostního hlediska, klubem smíšeným. Základním kritériem pro členství bylo státní občanství Československé republiky. V případě opavského klubu sehrály významnou roli právě okolnosti, pojící se s národnostními poměry města a zdejšími specifickými podnikatelskými a kulturními podmínkami. Většina členů byla národnosti české, ale v klubu byli vedle nich i Němci nebo Ţidé. Všichni však byli opavskými a slezskými patrioty. Aby členové klubu zdůraznili zdejší slezskou specifiku, uspořádali jiţ při slavnostním charteru v prostorách celého objektu hospodářské komory jednak výstavy „malířských a sochařských prací umělců obou národností“, výstavu slezských knih, dokladů o významných místních událostech uplynulého období a vedle toho
byly součástí celého programu také krátké vstupy, přednesené ve slezském nářečí a vystoupil i pěvecký sbor a sólisté s ukázkami zdejší, slezské lidové hudební tvorby. Z období rotariánského roku 1937/38 se také, jako u většiny tehdejších Rotary clubů, dochoval seznam aktivních členů opavského klubu. V tomto rotariánském roce byl prezidentem (nebo jak se tehdy také uvádělo předsedou) opavského Rotary clubu ing. Eduard Jeřábek a jako sekretář (jednatel) opět pracoval ředitel opavské obchodní školy p. Bedřich Čech. Seznam zachovává rysy, charakter a strukturu dobového rotariánského seznamu ČSR, klasifikace členů je uváděna vedle češtiny také v anglickém jazyce. Seznam má ještě jednu zajímavou stránku: Na jeho zadní straně je uvedeno: “Podle stanov seznam je určen toliko pro členy. Nesmí se ani předávati, ani půjčovati nečlenům. Je naprosto nepřípustno použíti adres k účelům obchodním“. Dostal-li se tento a další rotariánské seznamy později na veřejnost, pak i to je moţná jedním z důvodů, jak uvádí doc. Jan Folprecht, ţe mezi lidmi vznikl a dodnes přetrvává pocit, ţe rotariánské hnutí je uzavřené a tajuplné, blízké hnutí zednářskému. Podívejme se tedy blíţe na náš seznam. V rotariánském roce 1937/1938 měl opavyský klub 22 členů, náleţejících do 16 oborů činnosti – klasifikací. V abecedním pořádku nyní jednotlivé členy uveďme: 1. Karel Bakalář 2. Ladislav Bílek, PhMg. 3. Václav Borovička, JUDr. 4. Bohuš Buriánek, MUDr. 5. Bedřich Čech 6. Čeněk Eis 7. Richard Fajka 8. Bedřich Herber 9. František Jermář, Dr. Ing. 10. Eduard Jeřábek, Ing. 11. Alois Kacíř, Dr. Ing. 12. Jaroslav Klimeš, JUDr. 13. Josef Michálek, JUDr. 14. Václav Prokůpek 15. František Reinelt, JUDr. 16. Gustav Reiter, Dr. 17. František Scheuer, MVDr. 18. Viktorin Sobeck-Skall 19. Bruno Vogel, Ing. 20. Štěpán Vogl 21. Robert Weinstein, Dr. 22. Karel Ţídek
ředitel banky lékárník advokát lékař ředitel školy policejní ředitel stavitel mlynář technický rada vchní zemedělský rada tajemník hospodářské společnosti advokát okresní hejtman velkostatkář prezident krajského soudu tajemník obchodní komory vrchní veterinární komisař velkostatkář ředitel továrny obchodník šicími stroji prokurista ředitel cukrovaru
V příštích pokračováních našeho seriálu se budeme podrobněji věnovat jednotlivým, v seznamu uvedeným členům klubu. Nebude to však uţ v abecedním pořadí, ale tak, jak se postupně podaří biografické údaje a podrobnosti o jednotlivých osobách najít. Všechny čtenáře si v této souvislosti dovolujeme poţádat, aby, pokud mají k jednotlivým, v seznamu uvedeným členům klubu jakékoli informace, dokumenty, záznamy či fotografie nebo vědí o někom, kdo by jimi mohl disponovat, sdělili tyto skutečnosti autorovi seriálu na mailovou adresu:
[email protected] nebo telefonní číslo 777201352. Děkujeme.
NAŠI VYSLANCI U ROTARIÁNŮ V NOVÉM SVĚTĚ
Vojta Melecký z Kravař (na snímku vlevo) se stal dočasně hostujícím členem distriktu 6290 ROTARY CLUB TRAVERSE CITY, MICHIGAN, USA. David Stoczek (na snímku vpravo) ze Štěpánkovic se stal dočasně hostujícím členem distriktu 7530 ROTARY CLUB BRAXTON COUNTY, WEST VIRGINIA, USA, vše v rámci programu jednoroční výměny mezi kluby rotary. Mezi nás přijíţdí Juliana TRUJILLO CUELLAR z KOLUMBIE (Bogota) DISTRICT 4290 a Russell LAWRENCE OSIER z USA – Charlotte / stát NC/ DISTRICT 7680. Pochopitelně, ţe je tradičně jiţ přivítáme na našich schůzkách a připravíme jim program, na který nezapomenou. Podobně uvaţují i naši přátelé za mořem. Podle zpráv, které uvedl na jednání obou klubů Josef Melecký, bylo přivítání Vojtovo u amerických rotariánů více neţ famózní. Na letišti ho čekala velká skupina zástupců klubu s transparentem, jímţ ho vítali v Novém světě. Hned po příjezdu se zúčastnil pravidelného setkání klubu (scházejí se při obědě), kterého se zúčastnilo 170 členů. Neuvěřitelné, ţe?
JISTÁ CIVILIZAČNÍ ÚROVEŇ NAŠÍ ZEMI JEŠTĚ SCHÁZÍ Problém je totiž stále s vyřizováním víz. Nikoli od nás ven, ale z venku k nám. Zatím co úředníci vyspělých demokratických států mají základní pojem o výměnném programu Rotary, u nás je tomu naopak. Ing. Břetislav Křempek, který má v RC Opava International na starosti „Službu mládeži“ to charakterizuje takto: Loni jsme vyřizovali pro našeho Vojtu kanadské vízum ve Vídni a měli jsme ho za 3 hodiny a americké přišlo kurýrem za dva dny po podání žádosti v Praze. Pokud jde o studenty, kteří cestují k nám:
K žádosti o vízum jsme každému studentovi odeslali: Potvrzení o zajištění prostředků k pobytu na území ČR s notářsky ověřenými podpisy presidenta a sekretáře našeho RC Potvrzení o zajištění návštěvy školy podepsané ředitelkou Slezského gymnázia v Opavě Potvrzení o poskytnutí ubytování na území ČR s notářsky ověřenými podpisy majitelů domu a výpisu z katastru nemovitostí Takže takto vybaveni studenti si na české ambasádě v příslušné zemi požádají o vízum a české úřady zahájí proces udělování dlouhodobého víza. Zákonná lhůta činí 60 dnů a proces je takový, že ambasáda veškeré dokumenty pošle do ČR a zde jej dostane do rukou Odbor azylové a migrační politiky, který má jakési utajené oddělení, kde příslušní úředníci žádost prověřují. Zjišťují, zda existuje nějaké RC Opava, zda existují oni funkcionáři sekretář a president, zda existuje nějaké Slezské Gymnazium Opava, osobně navštíví dům, ve kterém bude student bydlet atd, atd. Po ukončení šetření zašlou výsledky šetření zpět na českou ambasádu v příslušném státě a tam vystaví studentovi příslušná víza. Přestože studenti obdrželi všechny podklady někdy v květnu či počátkem června, a přestože byli upozorněni na dlouhé lhůty, tak někteří podali žádost až počátkem července. Loni tu agendu vyřizovalo příslušné oddělení cizinecké policie, takže jsem se uměl tady s opavskými policisty nějak domluvit a stihli jsme to tak, tak. Letos se obávám, že úředníci nestihnou ani tu zákonnou lhůtu, takže naši studenti přiletí někdy v druhé polovině září. Navíc je novinka, že dlouhodobá víza jsou letos udělována na max. 6 měsíců, takže chudáci studenti budou muset cestovat na nějaké nejbližší české velvyslanectví (Bratislava, Vídeň) a tam budou muset požádat o prodloužení víza. Poznámka redakce: přitom by stačilo, kdyby si příslušná oddělení ministerstva vnitra osvojila znalosti o tom, co to je rotariánské hnutí a jeho program výměny studentů a podobné činnosti.
RC OSTRAVA INTERNATIONAL PODPOŘIL 4. ročník Sympozia prostorových forem 4. ročník Sympozia prostorových forem Ostrava 2011 s nosným tématem Pocta zvířeti, pořádala ve dnech 29. 8. – 16. 9. 2011 AVE ART Ostrava, soukromá Střední umělecká škola a Základní umělecká škola. Jejím ředitelem je Ing. Jaroslav Prokop, který je rovněţ členem RC Ostrava International. V průběhu sympozia vznikly kovové plastiky, které jsou vystaveny od 16. září do konce října před Domem kultury města Ostravy a v následujícím roce pak budou instalovány v prostoru Jubilejní kolonie v Ostravě – Hrabůvce. Projekt navazuje na úspěšná Sympózia uskutečněná v letech 2007, 2008 a 2009, rovněţ organizovaná školou AVE ART. „Smyslem těchto akcí je oţivování tradice práce s kovem, rozvíjení designové
práce s kovem a vhodné architektonické začlenění výsledných plastik do exteriérů města“. „Současně je program projektu včleněn do vzdělávacích záměrů oboru uměleckého kovářství,“ říká ředitel školy AVE ART Jaroslav Prokop. Plastiky budou
mimo jiné tvořeny i osmi mladými sochaři a studenty sochařství, kteří s kovem pracují a studenti školy AVE ART jim budou nápomocni. Akce proběhla ve více neţ stoleté kovárně Vítkovických ţelezáren, v níţ fotografoval Petr Andrle. V pátek 16. 9. byly v dopoledních hodinách plastiky vyvezeny a instalovány před Domem kultury města Ostravy. Zde mohou obyvatelé města dát jednotlivým plastikám svůj hlas aţ do konce měsíce října. Současně budou práce vyhodnoceny odbornou porotou ve sloţení architekt Jan Teisler, výtvarník Petr Sedlík a Mgr. Zdeněk Pala. Z prvního ročníku Sympózia prostorových forem, které se uskutečnilo v roce 2007, vznikli kovoví andělé, kteří dnes stojí na Masarykově náměstí v Ostravě, další plastiky jsou k vidění v zámeckém parku v Kuníně. Jiţ dnes můţeme říci, ţe se 4. ročník tohoto neobvyklého uměleckého klání podařil. Je tomu tak také díky finanční podpoře RC Ostrava International.
sice na poslední chvíli, ale ještě dnes můžete využít zajímavé pozvání
POZVÁNKA na schůzku RC Ostrava 19. 9. 2011
Areál zdraví skautského centra VANAIVAN Kopřivnice, ul. Komenského 1520, Pod internáty – za stadionem E. Zátopka Program: 16- 18 Volná prohlídka areálu s moţností vyzkoušení všech atrakcí 18.00 Večeře – Táborový guláš, chleba, pivo, koláčky 18.30 Přednáška o účasti skautů na Jamboree ve Švédsku
rotariánská pohádka číslo tři
TŘI PŘÁNÍ Stará pohádka vypravuje o Kristu Pánu a svatém Petru, ţe jednou za večeři a nocleh slíbili chuďasům splnit tři přání; ale chuďas a jeho ţena nechtěli, neţ aby měli stále práci, spokojenou mysl a pokoj na zemi i na nebi. Bohatý soused si pozval poutníky a těšil se, jak si bude přát bohatství a moc pro sebe a mor na své nepřátele. Jenţe nedočkavá ţena, jak Kristus slíbil splnit tři přání, vyhrkla: „ Kéž by tu maminka byla, aby nám poradila!“ Uţ tu byla maminka a muţ zaklel: „Aby do baby hrom uhodil!“. Uhodil, a nezbylo neţ přát si, aby se maminka probudila a u nich se z leknutí zotavila. Víc jak tisíc let brousili si bystří lidé na této pohádce rozum, vymýšleli si, co všechno by si člověk měl přát – váţných a ţertovných odpovědí je od středověku po naši dobu na sta. Je to literární ţert, ale poloţí – li člověk sám otázku, co by si přál, uvidí hned, ţe to není tak lehké zodpovědět ji sám před sebou poctivě. A Rotary klade svými zásadními větami také takovou otázku: kdybych mohl přát světu nebo sobě tři věci, komu bych přál: světu, či sobě? A co bych si přál? Řekněte! Z publikace Rotariánské pohádky Václava Tilleho (Contes rotariens de Václav Tille), které byly nalezeny v jeho pozůstalosti. Prof. Václav Tille byl prezidentem RC Praha v období 1927/1928 OPAVSKÝ ROTARIAN – čtrnáctideník RC Opava International. Vychází kaţdé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Nákladní 16, 746 01 Opava (
[email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail:
[email protected] . Toto číslo 7/2011 vyšlo dne 19. září 2011.
