Trendy kulturního managementu řízení muzeí ve Velké Británii

Trendy kulturního managementu – řízení muzeí ve Velké Británii Kristýna Kostihová, Hana Scholleová ÚVOD Cílem tohoto článku je popsat nový přístup řízení muzeí a galerií ve Velké Británii a zhodnotit, zda jejich metoda se projevuje jako úspěšná a zda splnila očekávání. Otázkou je, a zda by bylo možné tento způsob řízení aplikovat na muzea v České republice. Velká Británie zavedla v roce 2001 volné vstupné do svých národních muzeí a galerií. Jednak tím chtěla přispět ke zvýšení vzdělanosti svých obyvatel a zároveň tak zvýšit lukrativnost jednotlivých míst ve Velké Británii a přispět tak ke zvýšení cestovního ruchu. Celkem je ve VB 20 muzeí a galerií, která jsou pravidelně dotována a díky tomu mají povinnost k ročnímu specifickému reportingu. Náležitosti výroční správy a výše příspěvku jsou zahrnuty ve smlouvě mezi muzeem a Odborem kultury. Samo muzeum je pak povinno pečovat o své sbírky, umožnit jejich zhlédnutí široké veřejnosti, zajistit sofistikované komentované prohlídky, atd. Česká republika k celé problematice muzeí přistupuje jinak. Muzea v České republice lze rozdělit do dvou skupin. Do ziskových a neziskových – nebo do soukromých a veřejnoprávních. Pro účely tohoto článku budeme zvažovat muzea ve formě příspěvkových a rozpočtových organizací, které se na své fungování snaží získat granty od Ministerstva kltury, nebo jiných institucí. Výše grantu je variabilní a odvíjí se převážně od lukrativnosti daného projektu. Do všech českých muzeí se platí vstup, některá muzea nabízí možnost volného vstupu v rámci Muzejní noci. Informace se zakládají především na datech získaných Národním Informačním a Poradenským Střediskem pro Kulturu (NIPOS). Otázkou je, zda by se britský způsob dal aplikovat na muzea v ČR a jestli by se návštěvnost muzeí zvýšila natolik, že by doplňkové služby, například: kavárny a obchody se suvenýry, byly schopny pokrýt rozdíl mezi dotací a celkovými náklady muzea, nebo alespoň získat muzeu či galerii více finančních prostředků než samotné vstupné. Klíčová slova: financování kulturních organizací, volný vstup, muzejní dotace a granty, Česká republika, Velká Británie

1 ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ MUZEÍ 1.1 FINANCOVÁNÍ MUZEÍ V ČR Muzea, která byla založena institucemi veřejné nebo státní správy, jsou převážně financována svým zřizovatelem. Jedná se o formu příspěvkové nebo rozpočtové organizace. Jejich provoz je financován z dotací a grantů na základě zákonů: č. 218/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, č. 128/2000 Sb. O obcích, č. 129/2000 Sb. O krajích, č. 250/2000 Sb.O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, atd. V uplynulých letech se na financování muzeí a galerií podílelo: Ministerstvo kultury (Ministerstvo kultury), Státní fond Kultury (Fond kultury), Kancelář prezidenta České republiky (Kancelář prezidenta republiky), Ministerstvo obrany (Ministerstvo obrany), Ministerstvo vnitra (Ministertsvo vnitra), atd. Často jsou muzea a galerie rovněž financována ze zdrojů územních samosprávních celků (ÚSC), což ovšem vede k negativním jevům, jako je křížení termínů různých akcí (nedostatečná komunikace mezi jednotlivými celky) (Mockovčiaková, 2010). V roce 2008 bylo Ministerstvo kultury v České republice zřizovatelem 31 příspěvkových organizací, mezi níž se řadí například Národní muzeum, Národní galerie, Národní divadlo a Státní opera v Praze. (NIPOS). Na základě zprávy NIPOS – Kultura v číslech a jejich průzkumu vyplývá, že za posledních 30 let v České republice vzrostl téměř dvojnásobně počet muzeí, galerií a památníků, jakožto i expozic, zatímco počet návštěvníků klesl o více jak 40 %. Všeobecně platí, že nejdůležitějším zdrojem financí kulturních organizací jsou veřejné rozpočty, které představují více jak ¼ finančních zdrojů.¼ finančních zdrojů jsou získané dary a dotace, atd. Problémem je snižující se počet návštěvníků muzeí, tedy i snižující se výnosy ze vstupného. (Čámská, 2012) Nejvýznamnějším fondem je Státní fond kultury České republiky, který byl zřízen Ministerstvem kultury dle zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky. Výši výdajů z veřejných rozpočtů na kulturu znázorňuje následující tabulka.

Tab. 1: Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu v České republice v tisících Kč

Zdroj: Dagmar Čámská, Česká kultura – nový přístup? Muzeum či galerie má povinnost každý rok vyplnit tzv. Roční výkaz o muzeu a galerii. Výkaz je součástí Programu statistických zjišťování. Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Údaje se zjišťují pro potřebu Ministerstva kultury, které odpovídá za jejich ochranu. Zpravodajská jednotka je povinna poskytnout všechny požadované údaje. (Ministerstvo_kultury) Tento roční výkaz zahrnuje informace např.: 2 celkový počet expozic, celkový počet m výstavní plochy, počet návštěvníků, celkové výnosy ze vstupného, celkově získané granty, celkové náklady na provoz (např. mzdy), návštěvnost webových stránek muzea, počet zrestaurovaných sbírkových předmětů, atd.

1.2 VOLNÝ VSTUP DO BRITSKÝCH MUZEÍ Každá země v posledních letech musela čelit zvyšující se konkurenci v oblasti kultury. Muzea a galerie musely přijít s novými nápady, jak zaujmout. Popřípadě najít jinou konkurenční výhodu. Velká Británie přišla v roce 2001 s novým konceptem. Volný vstup do národních muzeí a dotovaných institucí byl zaveden 1. prosince 2001 a měl přimět občany vzdělávat se. (Nutno podotknout, že některá muzea a galerie byla zdarma již před zavedením volných vstupů – Britské muzeum, Národní galerie, Skotská národní galerie, atd.) Změnou celé koncepce muzea a jeho převod na centrum kulturního dění a zároveň zvýšení potenciálu v rámci turistického ruchu se zabýval ve své práci Walter Santagata. On zastával názor, že ideální je dobrovolné vstupné. (Santagata, 2010) Celkově panuje neshoda, zda za vstupy do národních muzeí platit či ne. John W. O’hagan uvádí, že by placené vstupy do národních muzeí měly být zakázány a to především ze vzdělávacích důvodů (O'hagan, 1995). Naproti tomu, Faye Stainer ve své práci uvádí, že dodatečné muzejní služby jako občerstvení a obchody se suvenýry nedokáží pokrýt vysoké náklady muzeí. (Steiner, 2010). K tomu David Maddison uvádí, že čím vyšší prokáží muzea potenciál v rámci získávání vlastních finančních zdrojů a čím větší je jejich schopnost přilákat nové návštěvníky, tím nižší je výše státní dotace na příští rok. (Maddison, 2004)

1.3 STÁTNÍ DOTACE VE VB Za chod muzeí a galerií je ve Velké Británii odpovědný tzv. Odbor kultury, mediální komunikace a sportu (Department for culture, media and sport, dále zmiňován pod zkratkou DCMS). Ten v současné době dotuje 20 muzeí a galerií, zajišťuje program na podporu regionálních muzeí, investuje do muzejních a galerijních programů vzdělávání a podílí se na spolufinancování fondu pro zlepšení muzeí. (Department for culture). Z těchto 20 dotovaných muzeí je na základě zákona 13 definovaných jako národní a 7 jako nenárodní. Každé z těchto 20 muzeí však získává jinou výši příspěvku. Samotný odbor nezasahuje do běžného chodu dotovaných muzeí. Každé muzeum je řízeno nezávislým představenstvem. Většina členů představenstva je však jmenována předsedou vlády nebo ministrem zahraničí. Mimo jiné je představenstvo zodpovědné za rozšiřování a uchovávání sbírek muzeí, jejich zpřístupnění a zároveň marketing muzea a popularizace vědy jako takové.

Každá dotovaná instituce má rozdílnou smlouvu s Odborem a tedy i rozdílné podmínky. Součástí smluvních podmínek je: otvírací doba instituce, vzdání se nároku na vstupné, zpřístupnění konkrétních sbírek, povinnost správy kolekcí, zvýraznění nejdůležitějších exemplářů (jejich osvícení, vyznačená cesta skrz muzeum), propagace instituce na všech dostupných médiích, zajištění prvotřídního zázemí pro návštěvníky. Dotace bude udělena, pokud instituce poskytne prokazatelné výsledky (měřitelné) o zlepšení návštěvnosti a služeb své instituce - odevzdá správu o výši předem stanovených ukazatelů. Mezi tyto ukazatele například patří: • počet návštěvníků muzea • počet unikátních návštěvníků webových stránek muzea • počet návštěvníků mladších 16-ti let • počet návštěvníků starších 16-ti let patřících do nějaké etnické menšiny • počet návštěvníků, kteří by doporučili návštěvu daného muzea • počet dospělých, kteří spolupracují s muzeem (například na jeho projektech) • počet novinek zavedených v muzeu • zpřístupnění muzea pro osoby se sníženou pohyblivostí • počet získaných darů • výše finančních prostředků získaných fundraisingem, atd. (Gallery) DCMS / Wolfson fond pro rozvoj a podporu muzeí a galerií je financován ze dvou zdrojů a to vládou a Wolfsonovou nadací. Prostředky z fondu se používají na projekty, které zlepšují kvalitu dané instituce, zajišťují odborný komentář k jednotlivým sbírkám, podpora dopravní dostupnosti jednotlivých institucí. V rámci fondu bylo v období 2002-2010 rozděleno téměř 28 milionů liber. Pro rok 2011 – 2015 bylo rozhodnuto rozdělit částku 8 milionů liber.

2

VÝSTUPY MĚŘENÍ

2.1 UKAZATELE DCMS VE SROVNÁNÍ S ČR V rámci dotací od DCMS jsou muzea povinna reportovat jednotné ukazatele ve svých výročních zprávách a zprávách o hospodaření. Na základě informací v těchto zprávách jsem vytvořila následující základní tabulku. Abychom mohli data nějakým způsobem porovnávat, uveďme zde návštěvnost některých českých muzeí. V roce 2011 navštívilo Národní muzeum v Praze hlavní budovu celkem 158 tis návštěvníků, celkový komplex budov patřící pod Národní muzeum pak 429 tis. lidí. (Národní_muzeum) Národní galerii v Praze navštívilo v roce 2011 celkem 345 tis. návštěvníků. (Národní_galerie_v_Praze) Tedy porovnáme-li to s návštěvností uvedených britských muzeí, je zřejmé, že se celková britská návštěvnost muzeí pohybuje ve zcela jiných relacích. Tab. 2: Přehled některých povinných ukazatelů hospodaření britských muzeí dotovaných Odborem kultury

počet návštěvníků v milionech počet unikátních návštěv na webových stránkách v milionech

Národní galerie 2011 2010 5,4 4,7

Tate 2011 7,1

2010 7,4

Britské muzeum 2011 2010 5,8 5,9

4,5

4

14,3

19,4

23,8

21,5

výnos z vlastní činnosti (prodej suvenýrů, kavárny) v mil. GBP

9

11

26,7

27

12

11

Výše grantu v mil. GBP (DCMS)

28

27

32,8

26,7

56,1

46,1

Zdroj: Výroční zprávy a zprávy hospodaření britských muzeí, vlastní zpracování

Proto je dobré podívat se i na celkovou věc z pohledu financí. Pro český model zvolme Národní muzeum hlavního města Prahy. To získalo za rok 2011 od hl. města Prahy dotaci ve výši 116 mil. Kč. Dále získalo dotaci od Ministerstva kultury ve výši 890 tis. Kč. Celkové výnosy ze vstupného představovaly pouhé 4 mil. Kč. Celkové náklady muzea na rok 2011 činily 100 mil. Kč. (Muzeum_Hl._M_Prahy). Tedy vstupné pokrylo pouhé 4% celkových nákladů. Když se oproti tomu podíváme např. na Britské muzeum, jehož celoroční náklady za rok 2011 činí 95 mil. GBP a připojíme informaci, že výnosy z foundraisingu byly ve výši 16,5 mil. GBP, výše výnosů z kaváren a prodeje suvenýrů ve výši 12 mil. GBP a výše ostatních grantů (krom DCMS) 29,5 mil. Kč (British_Museum). Zjistíme, že Britské muzeum, které nevybírá žádné vstupné, je soběstačné celkem z 30 %. Samotné výnosy z kaváren a prodeje suvenýrů představují 13 %. Na těchto příkladech je zřejmé, že česká muzea se málo zaměřují na generování vlastních finančních zdrojů. Otázkou je, zda vstupné, které se do českých muzeí platí, neodrazuje zbytečně už tak nízké procento návštěvníků, navíc, když celková suma, která se na vstupném vybere, je tak mizivá. Jelikož stejně nízkého procenta dosahuje např. i Národní galerie, u níž celkové náklady činí 330 mil. Kč a výnosy ze vstupného 18 mil. Kč. (Tedy 5%). (Národní_galerie_v_Praze)

2.2 NÁVRATNOST STRATEGIE VB Jelikož program volného vstupného byl zaveden v roce 2001, v roce 2011 proběhlo 10. výročí a s tím spojená celková rekapitulace projektu, která měla zhodnotit, zda původní záměr byl splněn. Ukázalo se, že všechna britská muzea (i ta nedotovaná) navštívilo v akademickém roce 2010 / 2011 více jak 50 milionů lidí, což představuje zvýšení o 51% oproti údajům z roku 2000. Díky získaným grantům se celkově zvýšila návštěvnost národních muzeí v Liverpoolu o 269%, o 184% Národního historického muzea a o 180% u Victoria a Albert muzea. (Department for culture). Celková popularizace muzeí zvýšila návštěvnost i muzeí, která byla zdarma před zavedením plošného nulového vstupného (Britské muzeum. Národní Galerie a Tate), a to o 22%. (council) V následujících grafech je znázorněn počet návštěv dotovaných muzeí v uplynulých letech. Je patrný rostoucí trend v zájmu o muzea a galerie (viz Graf 1). Jak je patrné, v popředí se stále drží Tate, Britské muzeum a Národní galerie, následována Přírodo-vědeckým muzeem a národním muzeem vědy a techniky. Pro porovnání uvádím graf 2, ve kterém je vidět návštěvnost muzeí a galerií v ČR za rok 2010 a 2011. Na prvním místě je Židovské muzeum v Praze. U českých muzeí není jednoznačný trend zvyšování návštěvnosti, u Národního muzea však musíme vzít v potaz, že se velkou část roku 2011 rekonstruovalo. V roce 2001 byl počet návštěv muzeí ve VB kolem 30 milionů, zatímco v roce 2011 hovoříme o 44 milionech. Tedy došlo k nárůstu o 47%. Zároveň je však patrné z grafu 1, že nejvyšší návštěvnost si stále drží Tate, Národní galerie a Britské muzeum. Tedy instituce, které byly zdarma již dříve. Toto prvenství lze přisuzovat rozsáhlým národním sbírkám a zároveň virtuálním kampaním, které jmenované instituce zavedly. V České republice je naopak trend opačný, celkově dochází ke snižování počtu návštěvníků muzeí a galerií, jak již bylo zmiňováno dříve. Za posledních 30 let došlo v ČR k poklesu návštěvnosti celkem o 40% (NIPOS).

Graf 1: Počet návštěv muzeí v letech 2009 – 2011 (v mil.)

Zdroj:DCMS – Ukazatele výkonu, rok 2009-2011

Graf 2: Počet návštěv muzeí a galerií v ČR za rok 2011

Návštěvnost v roce 2011 a 2010 600000 500000 400000 300000 200000

2011

100000

2010

0 Židovské muzeum v Praze

Národní galerie v Praze

Národní muzeum

Valašské Vojenský Národní Památník muzeum v historický zemědělské Terezín přírodě ústav, Praha muzeum, Praha

Zdroj: CIK – Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR, NIPOS

Graf 3: Porovnání návštěvnosti muzeí mezinárodnímu a britskými návštěvníky (v %)

Zdroj:DCMS – Návštěvnost, rok 2009-2011 Z grafu 3 vidíme, že se i vydařil celkový záměr Velké Británie, tedy zpřístupněním muzeí zvýšit příchod turistů a podpořit tak turistický ruch ve Velké Británii. Zatím co v roce 2009/10 byl poměr mezinárodních ku britským turistům 37 % ku 63 %, v roce 2010/11 byl poměr 41 % ku 59 %. Tato skutečnost se dá přisuzovat i četným vzdělávacím projektům, které jsou popsány na webových stránkách muzeí, a je možné se do nich přihlásit. Je možno si zvolit z různých světových jazyků a přispět k aktuální problematice. Počet jak institucí, tak jedinců spolupracující s muzeem či galerií je rovně součástí povinného ukazatele v rámci výkazu DCMS.

ZÁVĚR V roce 2001 zavedla Velká Británie plošně pouze dobrovolné vstupné. V případě, že se rozhodnete za svůj vstup zaplatit, přispíváte tím na konkrétní projekt muzea, který je detailně popsán u místa placení. Cílem zavedení nulového povinného vstupného bylo zvýšení popularity muzeí a galerií a tím zvýšení vzdělanosti a informovanosti široké veřejnosti. Zároveň podpoření turistického ruchu ve Velké Británii. Do celkového programu dotovaných muzeí a galerií je ve VB zapojeno 20 subjektů. Ty mají přístup ke každoročním příspěvkům od DCMS. Zároveň však mají povinnost k ročnímu reportingu Odboru kultury (podobné Ministerstvu kultury v ČR). Tento reporting má jednotnou formu pro všechny zapojené instituce a zachycuje ukazatele úspěšnosti muzea nebo galerie. Obsahuje údaje o zvýšení počtu návštěvníků, o celkovém vylepšení dostupnosti muzea veřejnosti, o zlepšení služeb muzea, o počtu návštěv webových stránek muzea, o výši získaných finančních prostředků z jiných zdrojů než z fondu DCMS (Odboru kultury). Fond pravidelně zveřejňuje výši příspěvků jednotlivých muzeím a zároveň informace, jak s penězi bylo naloženo. V období 2002 až 2010 bylo fondem rozděleno 28 milionů liber v rámci muzeí a galerií na území celé Velké Británie. Tyto finanční prostředky byly vynaloženy na pokrytí nákladů muzeí (na ušlé výnosy ze vstupného) a zároveň na rozvoj muzeí a galerií, jejich modernizaci a přiblížení se současným potřebám návštěvníka. Správné využití těchto finančních prostředků způsobilo zvýšení návštěvnosti muzeí a galerií o 51%. Nejen že se zvýšil tuzemský zájem o muzea, ale zvýšil se i počet turistů navštěvující muzea. Mezi přední tři muzea VB i nadále patří Britské muzeum, Národní galerie a Tate. Přístup do těchto institucí byl zdarma již před rokem 2001. Nutné je si však všimnout především markantního skoku v návštěvnosti například Liverpoolských národních muzeí, kde se návštěvnost zvýšila 269%. Muzea a galerie v České republice jsou především příspěvkové a rozpočtové organizace, které získávají podporu ze státního rozpočtu. Hlavním zdrojem příjmu muzeí a galerií ČR jsou příspěvky od Ministerstva kultury a dotace. Kulturní instituce jsou povinny vyplňovat roční report, který rovněž zahrnuje informace o počtu návštěvníků, počtu návštěv webových stránek, počtu sbírek a výši získaných finančních darů a dotací, nicméně tyto ukazatele nehrají zásadní roli při rozdělování peněz na další rok. Proto by i Česká republika měla zprůhlednit celkový reporting muzeí a stanovit jasná a jednotná kritéria pro přidělení příspěvků, grantů a dotací. A zároveň tak umožnit monitorovat pokroky a naopak neúspěchy jednotlivých institucí a usnadnit jednotné porovnávání muzeí mezi sebou.

Česká republika se potýká se snižujícím se celkovým počtem návštěvníků muzeí a galerií. Vybrané finanční prostředky za vstupné pokrývají ve většině případů pouhých 4 % - 6 % z celkových nákladů. Proto se naskýtá myšlenka, zda zvyšování vstupného řeší problém s nedostatkem finančních zdrojů. Zavedení nulového povinného vstupného zvýšilo ve VB návštěvnost kulturních organizací o 51 %. Tedy v případě, že by se v ČR zvýšila popularita muzeí a galerií, bylo by možné získávat finanční prostředky z vedlejší činnosti a nebylo by tak nutné vybírat vstupné. Samozřejmě nedá se v počátku pravděpodobně počítat s okamžitým snížením státní podpory. Ale do budoucna by se muzea a galerie tímto způsobem mohla více osamostatnit a celkové výdaje ze státního rozpočtu by se takto mohly snížit. Tento článek vznikl jako součást vědeckého projektu IGA, číslo projektu: IG309052, název projektu: Analýza a hodnocení způsobů financování organizací, které nejsou založeny za účelem zisku. Článek je zároveň zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Efektivní metodiky prodpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky registrovaného u Ministerstva kultury (program NAKI) pod číslem FF P01OVV024

LITERATURA [1] British_Museum. (nedatováno). The British Museum - Report and accounts for the year ended 31 march 2012. Získáno 24. 10 2012, z http://www.britishmuseum.org/pdf/Annual_report_and_accounts_2011-12.pdf [2] council, N. m. (nedatováno). Získáno 29. 09 2012, z http://www.nationalmuseums.org.uk/what-wedo/encouraging_investment/free-admission/ [3] Čámská, D. S. (2012). Financing of Czech Culture Contributory Organizations. Economics and Management: 2012, stránky 487-492. [4] Department for culture, m. a. (nedatováno). Získáno 28. 09 2012, z www.culture.gov.uk/what_we_do/museums_and_galeries/3380.aspx [5] Department for culture, m. a. (nedatováno). Načteno z www.culture.gov.uk/what_we_do/museums_and_galeries/default.aspx [6] Fond kultury. (nedatováno). Získáno 30. 09 2012, z http://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fondkultury-cr/default.htm [7] Gallery, D. a. (nedatováno). National Gallery Signed funding agreement for 2008 - 2011. Načteno z http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/http://www.culture.gov.uk/reference_library/publicatio ns/5491.aspx [8] Kancelář prezidenta republiky. (nedatováno). Získáno 29. 09 2012, z http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/kancelar-prezidenta-republiky/cinnost-kancelare-prezidentarepubliky/archiv-kancelare-prezidenta-republiky.shtml [9] Maddison, D. (2004). Causality and Museum Subsidies. Journal of Cultural Economics, 89 -108. [10] Ministerstvo kultury. (nedatováno). Získáno 29. 09 2012, z http://www.mkcr.cz/cz/ministerstvo/akce-pod-zastitou-ministra/prehled-zastit-v-oblasti-hudby-divadla--tance-a-vytvarneho-umeni-v-roce-2012-119035/ [11] Ministerstvo obrany. (nedatováno). Získáno 29. 09 2012, z http://www.mocr.army.cz/finance-azakazky/dotacni-politika/-dotacni-politika-ministerstva-obrany-cr-51011/ [12] Ministerstvo_kultury. (nedatováno). Statistický výkaz Kult (MK) 14-01. Získáno 2012. 10 24, z http://www.nipos-mk.cz/?cat=102 [13] Ministertsvo vnitra. (nedatováno). Získáno 30. 09 2012, z http://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvopusobnost-ministerstva.aspx [14] Mnisterstvo kultury. (nedatováno). Získáno 29. 09 2012, z http://www.mkcr.cz/cz/ministerstvo/akce-pod-zastitou-ministra/prehled-zastit-v-oblasti-hudby-divadla--tance-a-vytvarneho-umeni-v-roce-2012-119035/ [15] Mockovčiaková, A. (2010). Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2009. Získáno 30. 09 2012, z www.nipos-mk.cz [16] Muzeum_Hl._M_Prahy. (nedatováno). Výroční zpráva muze hl. m. Prahy. Získáno 24. 10 2012, z http://www.muzeumprahy.cz/content/files/vyrocni_zpravy/VZ2011.pdf [17] Národní_galerie_v_Praze. (nedatováno). Výroční zpráva Národní galerie v Praze 2011. Získáno 22. 10 2012, z http://www.ngprague.cz/gallery/5/1789-vzng2011net.pdf [18] Národní_muzeum. (nedatováno). Výroční zpráva Národního muzea 2011. Získáno 24. 10 2011, z http://www.nm.cz/Organizacni-struktura/Dokumenty/ [19] NIPOS. (nedatováno). Kultura České republiky v číslech. Získáno 25. 10 2012, z http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/kultura-cr-v-cislech-2010.pdf

[20] O'hagan, J. W. (1995). National museums: To charge or not to charge. Journal of cultural economics, 33-47. [21] Santagata, W. (2010). Producing culture by means of museums . The culture factory, 93 - 100. [22] Steiner, F. (2010). Optimal Pricing of Museums Admission. The Culture Factory, 93 - 100.

Adresa autorů: Ing. Kristýna Kostihová, Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra Podnikové ekonomiky, Fakulta Podnikohospodářská, [email protected] doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D., Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra Podnikové ekonomiky, Fakulta Podnikohospodářská, [email protected]

DIFERENT STRATEGY IN MANAGING BRITISH MUSEUMS Abstract The purpose of this article is to describe the way of managing museums and galleries in Great Britain and to analyze if their method proved to be successful and if it met its goal. The question is, if this method could be used on museums and galleries in the Czech Republic. Great Britain applied free admission to all its museums and galleries in order to increase people’s knowledge and to higher the number of overseas visitors.The museums and galleries in the Czech Republic can be divided into two main categories – to private and state ones or to profit and non-profit ones. The non-profit are basically subsidiary organizations donated from the state budget. The Czech Republic faces the decreasing number of museums’ and galleries’ visitors and there for increasing amount of subsidiaries needed. These requirements are not fully met especially in times of state budget cutting and the cultural organizations need to come up with some plan. The free admission decision and also the donation from DCMS in amount of £28 million resulted in GB success while the total number of visits increased by 51 % from 2002 to 2011. Also the proportion of overseas and local visitors changed from 37 : 63 to 41 : 59.There for the possible solution for the Czech Republic can be to cut down the entrance fees or to reduce them entirely. Thanks to that, the number of visitors should increase based on the British example. Meanwhile the museums should focus on supportive services - souvenir shops and coffee shops, while these revenues should replace the revenues from ticket selling.

Key words Museums economics, free admissions, subsidiaries, number of visitors, The Czech Republic, Great Britain.

JEL Classification Z11