NOVÉ TRENDY VE VODNÍCH ATRAKCÍCH Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o., projektový ateliér Dnešní trend koupališť je s plnou vybaveností služeb a nabídkou vodních atrakcí. Jen tak zajistí provozovatel, když mu k tomu bude přát i počasí, optimální vytíženost koupaliště a tak i maximální efektivnost provozu. Podíváme se, jaká je nabídka atrakcí na našem a zahraničním trhu. Protože většina čtenářů zná běžné prvky v podobě protiproudů, vodních chrličů, dnových výronů, vodopádů, masážních lůžek, perličkových lavicí, podvodního osvětlení, podíváme se spíše na některé zajímavější a zvláště tam, kde hrozí určitá „záludnost“ při instalaci nebo provozu, která může investorovi a provozovateli přinést nepříjemná zjištění, když již bude pozdě.
Při návštěvě evropských bazénových výstav v posledních letech jsme museli konstatovat, že v oblasti vodních atrakcí trh trochu „ustrnul“ – nenašli jsme žádné „eso“, žádnou supernovinku. Pouze se stávající atrakce „vylepšují“ doprovodnými efekty, akční atrakce se dělají ještě akčnější, klidové atrakce ještě pohodovější. S některými zajímavostmi se ale můžeme setkat jak při návštěvě zahraničních, tak i našich aquaparků.
.
Skluzavky Skluzavky, tobogány a další „pojízdná koryta“ patří k nejoblíbenějším systémům vybavení koupališť. Nejčastěji se setkáváme s tobogány v podobě otevřeného nebo uzavřeného koryta, ve kterém návštěvník sjíždí po vlastním těle v malé vrstvě proudící vody. Běžný tobogán můžeme zatraktivnit systémem zrychlovacích a zpomalovacích dílů, vkládáním zatáček různého poloměru a tím jsou možnosti otevřených koryt vyčerpány. U uzavřených tobogánů bývají zpestřením tmavé úseky – „černé díry“, do kterých lze instalovat různé světelné efekty – protiběžná světla opticky zrychlující pocit jízdy (Příbram), případně promítání na vodní clonu. Už jste někdy v tobogánu projížděli zuby strašidelné lebky, hořícím ohněm nebo zděnou stěnou? (Hradec Králové). Akčnějším řešením jsou pak „turbotobogány“ s vyšší rychlostí jízdy (Jablonec nad Nisou, Příbram). U nás poměrně nové, ve světě ale již dosti běžné jsou tobogány pneumatikové (Špindlerův Mlýn, Praha Barrandov), kde se sjíždí na nafouknutých kruzích, v tandemu na dvojkruzích, případně tobogány člunové pro skupinové sjezdy.
Ze zajímavých technických konstrukcí skluzavek se u nás setkáváme s prudkou přímou skluzavkou „kamikadze“, kde jezdec dociluje rychlosti vyšší než 14 m/s (přes 50 km/h) (Moravská Třebová, Ústí nad Orlicí) nebo speciální skluzavkou space-bowl se zvláštním brzdným dojezdovým dílem ve tvaru trychtýře, ze kterého po ztrátě rychlosti propadá otvorem do bazénu (Liberec Babylon, Kladno).
Dobrým nápadem zvyšujícím atraktivitu jízdy na tobogánu je instalace časoměrného zařízení, které vyhodnocuje dobu jízdy každého uživatele. Tu pak signalizuje u dojezdu na světelné tabuli. Méně běžné je postavení dvou identických tobogánů se společným startem a dojezdem, kde je pak možné provádět paralelní závody ve sjezdu (oboje Cihelna Pardubice).
Za ostatními zajímavými skluzavkami se musíme prozatím vypravit do zahraničí. Inspirací pro nás byly zvláště aquaparky na Kypru nebo na řeckých ostrovech. Nástupní věže skluzavek se tu tyčí do výše několika desítek metrů, koryta a průjezdné trouby se vinou, aby pak sváželi návštěvníka ohromnou rychlostí do dojezdového brzdného dílu. Návštěvník zde dociluje rychlosti i přes 80 km/h. Mohli jsme tak obdivovat Ikarův pád, sjíždět prudkou skluzavku pod přísným dohledem obra Atlase, nebo být katapultován „černým kanónem“ do dopadového bazénu. Odvážní zalézali i do zamotaných potrubí „twisteru“ nebo jiných spletenců tobogánových drah.
Tradičně používaným materiálem pro koryta skluzavek je laminát. Zajímavou zkušeností je jízda na bezešvém nerezovém tobogánu, který „nedrncá“. (v Liberci na plaveckém areálu). A co takhle nafukovací skluzavka? Potřebujete akorát vyvýšený start a dojezd zpět do vody. Na Korfu jsme objevili další neobvyklost: plátěný tobogán. Konstrukce koryta není řešená z pevného materiálu, ale zavěšeným pogumovaným plátnem, kterým proudí voda a projíždí návštěvníci. Jakou má tento materiál životnost jsme se od přítomných pracovnic nedověděli. Možná nevěděli, možná nerozuměli …
Z hlediska bezpečnosti převažuje jak v zahraničí tak už i u nás řešení dojezdů skluzavek vlastním dojezdovým bazénkem nebo dojezdovým dílem bez bazénu. Dojezdy přímo mezi ostatní koupající jsou nebezpečné a dávají příčinu v lepším případě nevraživosti mezi návštěvníky (nespokojený a rozčílený klient se pravděpodobně již nevrátí), v horším případě nepříjemným úrazům, kterým provozovatel nemůže zabránit.
Projektant by měl při návrhu skluzavky a tobogánu dodržovat určitá pravidla skladby dráhy, aby uživatel zůstával při jízdě v kontaktu s korytem, bočně se nemlátil o stěny koryta a v zatáčkách nebyl vynesen mimo koryto. Je též nutné dodržet normové hodnoty dojezdu. Dodavatel tobogánu je povinen po montáži provést provozní zkoušky,které prokáží bezpečnost provozu -nebezpečný může být i hodně pomalý tobogán – klient se v něm může až zastavit a následný do něj najede. Příslušná ČSN-EN 1069 určuje i označení skluzavky předepsanými piktogramy a popisy a kontaktními údaji dodavatele. Skluzavky se budují převážně na otevřených letních koupalištích, pro celoroční provozy krytých bazénů bývá řešením zatrubněná konstrukce. „Mořské“ vlny Mořské vlny představují velmi zajímavou atrakci, kdy je voda v bazénu uměle rozvlněna a návštěvníci plavou nebo se nechají v nafukovacích kruzích pohupovat jako na moři. Nejstarší mořské vlny u nás pochází již z období 30. let 20. století a jsou dosud v provozu na bazénu v Hradci Králové. Vlnění zde zajišťuje svislá lopatka svým kyvným pohybem. Daleko častěji se na zahraničních aquaparcích setkáme s rozlehlými bazény, kde vlny jsou vytvářeny systémem kesonové komory a stlačeného vzduchu z obřích dmychadel.
Provoz bazénů je vždy nárazový v časových intervalech a když se pouští vlny, většina návštěvníků koupaliště se přesune právě do tohoto bazénu. U nás je v současné době v provozu pouze jeden bazén se vzduchovým vlnobitím, na koupališti v Brně – Zábrdovicích. Klasická zařízení na výrobu mořských vln je velmi obtížné instalovat na stávající bazény bez rozsáhlých stavebních úprav. I v Zábrdovicích bylo nutné zkrátit původní 50ti metrový bazén o cca 8 m, aby bylo možné osadit strojovnu a komory. Na opačné straně se navíc vytvořila pláž pro dojezd vln.
Vzhledem k vysokým investičním i provozním nákladům se bazény v „klasickými“ vlnami u nás zatím neuplatňují. Častěji se ale můžeme setkat s vlnobitím pomocí generátoru WOW v podobě „skákající“ koule, která se umisťuje přímo do bazénu a tvoří spolu s rozvlněnou hladinou součást atrakce. Přestože první presentace tohoto zažízení u nás byla v Liberci na 50 m bazénu, je určeno pro bazény do velikosti 25 m. Na rozdíl od předešlých systémů lze instalovat i do stávajících bazénů a díky své mobilitě je možné zachovat i původní určení bazénu pro kondiční plavání (po ukončení vlnobití se z bazénu vyjme). U nás se s vlnobitím WOW můžeme setkat např. v Jablonci nad Nisou, v Horažďovicích, v Bedřichově, ve Špindlerově Mlýně, Havířově. Možnost volby menšího generátoru umožnilo instalaci i na privátní bazény movitějších klientů hledajících něco „netradičního“.
U rozvlněné hladiny bazénů se zastavíme ještě u jedné novinky posledních let - tzv. „houpacího bazénu“. Zde se rozvlnění hladiny nevytváří žádným strojním zařízením, vodu si rozhoupou návštěvníci svým vlastním aktivním pohybem. Tato atrakce je v poslední době navrhována na většinu projektovaných koupališť – atrakce požaduje jen minimální investici a nemá žádné provozní náklady! (koupaliště v Jindřichově Hradci nebo Moravská Třebová, Babylon v Liberci). Mořské vlny v „klasickém provedení“ jsou z důvodu velikosti bazénů instalovány převážně ve venkovních areálech, pro vlny WOW jsou možné i menší bazény a úspěšně se instalují do krytých celoročních bazénů
Vodní hřiště Asi všichni známe z vodních míčových her vodní pólo patřící i mezi olympijské sporty. Na koupališti ale můžeme návštěvníkům v bazénu nabídnout i několik dalších míčových her – vodní volejbal, vodní košíkovou, vodní házenou, pálkovanou. Vybavení pro hřiště může být buď zabudované v ochozu bazénu nebo plovoucí na bójkách a tím umožňující snadnější manipulovatelnost. Pro vodní hřiště je nejlépe vyčlenit takovou část bazénu, kde nebude docházet ke konfrontaci hráčů a ostatních uživatelů bazénu. Vodní hřiště představují nenáročnou investici, minimální provozní náklady spojené pouze s údržbou a nabídnou spoustu radosti návštěvníkům. Půjčování náčiní může být i doplňkovým zdrojem příjmu provozovatele, který uhradí investici i provoz. Venkovní hřiště jsou „klasickou“ atrakcí venkovních letních koupališť, na našich zařízeních dosud nedoceněnou.
Lezecké stěny Instalace „horolezecké stěny“ přímo z bazénu může představovat zajímavou atrakci využívanou hlavně mladšími návštěvníky koupaliště. Nepředpokládá se zde práce s horolezeckými lany, která by v mokrém prostředí poměrně trpěla a tak se stěny dělají pouze nižší. Návštěvník leze nezajištěn, ale v případě pádu padá zpět do bazénu, kde voda tlumí dopad. Atrakce je nenáročná na provozní náklady, vyžaduje ale dozor pracovníka provozovatele z důvodu eliminace úrazu. Lezecká stěna je atrakcí letních koupališť. Bylo by ale možné ji instalovat i v rekreačním krytém bazénu.
Vířivky Vířivé bazény – whirlpooly našly velikou oblibu u návštěvníků všech věkových kategorií, a to nejen na koupalištích, ale vzhledem ke svým nevelkým rozměrům i v klubových prostorách, wellness centrech, hotelích a penzionech. Ovšem nejrozsáhlejší nabídkou jsou vířivky privátní. Zde se jednotliví výrobci předhání v tvarovém řešení jak celé vany, tak vnitřní koncepce sezení nebo ležení. V konstrukci je zabudováno několik desítek trysek podvodních a perličkových masáží, případně i s možností usměrňování proudu. Pohoda pobytu je navyšována systémem podvodního osvětlení nebo hudby ze zabudovaného přehrávače. Nechce se vám při relaxaci ve vířivce přijít o další díl televizního seriálu? Můžete si pořídit vířivku se zabudovanou televizí nebo DVD přehrávačem.
Máte rádi bublinky nejen kolem sebe, ale i do sebe? Vyberte si tedy vířivku s otočným servisem na šampaňské! A co přenosnou nafukovací vířivku s možností převozu i na víkend? (Samozřejmě prázdnou, plná váží téměř tunu.) I to se nabízí zájemcům o relaxaci ve zpěněné teplé vodě, kde z těla spadne veškerá únava celého dne.
Chtěl bych zde ale upozornit, že privátní vířivky nejsou svým provedením určeny pro provoz ve veřejných prostorách, a to ani ve zmiňovaných klubech, hotelích a penzionech. Jejich zařízení není schopné zajistit při návštěvě veřejnosti kvalitu vody odpovídající hygienické vyhlášce a není to proto vhodná investice. Odpovídající „komerční“ vířivka včetně technologie představuje pro investory investici ve výši překračující 4 – 5 x jejich původní očekávání podle nabídek privátních zařízení. Vířivky se instalují převážně v krytých areálech, i když snesou prostředí venkovní.
Surfové vlny Pravděpodobně investičně i provozně nejnáročnější vodní atrakcí budou umělé bazény se surfovou vlnou. Jedná se o speciálně tvarované bazény, kam je silnými čerpadly hnán proud vody. Tvarovaný proud vytváří vlnu, po které se pohybuje jezdec na surfovém prkně. Atrakce zajímavá, u nás dosud nepoužitá, mohla by přilákat zájem návštěvníků. Její užití je ale omezené – zpravidla jeden jezdec jezdí a ostatní tvoří pouze diváky. Atrakce je vhodná pro veliký a plně vybavený aquapark s velkou spádovou oblastí bohatou na movitou klientelu. Takové zařízení ale u nás dosud nebylo vybudováno a tak si zájemci o surfování v bazénu musí prozatím dojet k sousedům do SRN, příp. do Holandska nebo Itálie. Dětské hrady I vodní hrady pro děti tvoří poměrně náročnou atrakci jak na investici tak na provoz. První a dosud pravděpodobně i poslední vodní hrad byl u nás instalován na Vodním Ráji v Jihlavě, a to ještě ta nejjednodušší a tím i nejlevnější varianta nemající srovnání s vodními hrady v jižních oblastech Evropy.
Jedná se o konstrukci s různě tvarovanými výtoky vody, jež mohou děti sami pomocí ventilů přepouštět do jednotlivých částí. Velké vodní hrady jsou konstruovány i s vodními chodníky, prolézačkami a většinou nechybí ani ohromný džber na vrchu, který se postupně plní vodou, aby se následně v ohromné vodní tříšti převrátil na všechny přítomné ve vodním hradu.
Vodní hrady jsou venkovní atrakce letních koupališť. Jejich atraktivita bývá taková, že rodiče z něj nemohou své děti vůbec dostat. Ve složitější verzi je atraktivní i pro odrostlejší mládež.
Nové trendy ve vodních atrakcích – II. část
Foto: Milan Šmíd
