Editorial
Tûch v˘roãí v‰eho druhu je neustále mnoho, je zajímavé sledovat, kdo si na pfiipomenutí ãasového mezníku, pfiíleÏitosti k zamy‰lení i vzpomínce na to minulé nebo dokonce dávno minulé udûlal ãas nebo dokonce pfiizval pfiátele, zamûstnance nebo partnery. Bohatá a dlouhá historie na‰í zemû a v‰eho, co se od prvních stop a zmínek o ní událo, poskytuje pfiíleÏitost nejen k v˘roãím a vzpomínání, ale ãasto otevfie nûkterou jiÏ zapadlou my‰lenku na‰ich pfiedkÛ ãi nápad, hodn˘ oprá‰ení a obnovy v nov˘ch podmínkách. Rád se probírám zprávami z doby pfied tûmi 126 lety Typografie, kdy kolegové typografové, tiskafii a knihafii zakládali v prostfiedí spolkové vzájemnosti a besední pospolitosti Ïivot své branÏe, dnes bychom fiekli svého média. Umûli myslet nejen na v˘konné pracovníky a jejich platy, ale i na dorost, rodiny, dûti, staré kolegy, dovzdûlávání a perspektivy v‰ech tehdej‰ích odborností, zdroje nov˘ch informací, ale také na spoleãenské a kulturní vztahy. Nezapomínali ani na sport, umûní, soutûÏení a hodnocení. ZaloÏili si spontánnû informaãní zpravodaj, ãasopis Typografia, ale mûli i Besedu, Besídku, Spolek faktorÛ, dokonce pûveck˘ sbor Typografia. Jejich mûsíãník vydáváme – opût v sloÏit˘ch podmínkách – dodnes, ale mnohého pfiekvapí, Ïe dosud tfieba existuje a zpívá slavn˘ muÏsk˘ pûveck˘ sbor Typografia, zpívali v nûm i nûktefií kolegové a zajíÏdûl i do ciziny, kde byl váÏen. Ostatnû zazpíval nám nedávno u pfiíleÏitosti otevfiení Expozice tiskafiství v Národním technickém muzeu v Praze. Forem „mimopracovních aktivit“ bylo dost. Sice tak daleko jsme nedo‰li, jako to dokázali v Británii, kde mají dokonce starobylou hospodu typografÛ a tiskafiÛ hned za zády moderní v˘‰kové budovy listu Daily Mirror / Sunday Mirror. Poãátkem volnûj‰ích 60. let jsme do ní dokonce bûhem cesty za první rychlosazbou a poãátky fotosazby u slavné spoleãnosti Intertype nahlédli. Dodnes mám ten letm˘ pohled oti‰tûn˘ v pamûti, má znaky hluboké a v detailech vzácné historie ãerného umûní vedle sousední velkov˘roby novin odkud do svého „pubu“ kolegové po smûnû odskoãili. Tam jsem silnû pocítil v˘znam slov „kolega – typograf – tradice“ a zatouÏil studovat na London College of Printing, coÏ se uÏ nevyplnilo. Zaãínala právû dal‰í etapa mediální a technologické revoluce, která nikdy nekonãí. U nás v âeskoslovensku potom nastoupila jiÏ neudrÏitelná, zpoãátku nesmûlá modernizace ‰edesát˘ch let a vlastnû i nástup na dlouhou cestu ke svobodû, kterou posléze potfiísnila okupace na kfiídlech a tancích „pfiátel“ a nadlouho opût ‰krtla normalizace. Za pár dní si pfiipomeneme dal‰í, pfiíjemnûj‰í den, 17. listopad 1989, kter˘ nám pfiinesl svobodu skuteãnou. Nedávná petice „...ani ryba, ani rak...“ nám dnes naléhavû pfiipomíná, Ïe tu kfiehkou vûciãku Liberté si musíme chránit a rozhodnû stfieÏit, protoÏe na v˘chodû nevychází jen slunce... V tûchto dnech oslavuje svá jubilea i fiada firem. V minul˘ch dnech se pfiipomnûla spoleãnost tiskafiÛm a tisku blízká, japonsk˘ v˘robce fototechniky Canon, sv˘m kulat˘m v˘roãím 20 let pÛsobení na ãeském trhu. Bohatá v˘vojová fiada fotoaparátÛ, kamer, kopírek a produkãních tiskov˘ch automatÛ, digitalizace fototechniky a fotoreportáÏe, pfiedznamenávají strmou kfiivku obchodního i technologického úspûchu na ãeském, slovenském a evropském trhu. Dokonce jsme sly‰eli od pana generálního fieditele zmínku o chystaném pfiedstavení novinek je‰tû pfied koncem leto‰ního roku. Podûkování managementu profesionálním i amatérsk˘m fotografÛm, redakcím, médiím a také ocenûní role ãesk˘ch odborn˘ch polygrafick˘ch ãasopisÛ potvrdilo, Ïe firma ze vzdálené asijské zemû si cení tradic ãesk˘ch fotografÛ a tiskafiÛ. Typografia spolu s agenturou MIP vyhla‰uje nov˘ roãník soutûÏe Kalendáfi roku 2015, také malé patnácté jubileum. Opût vyz˘váme v‰echny, kdoÏ víte o pûkném nástûnném nebo stolním kalendáfii, abyste povzbudili jeho vydavatele, tvÛrce, fotografa, tiskafie této malé obrazové galerie, aby svÛj kalendáfi pfiihlásili a dodali na adresu ãasopisu Typografia. Nebo nám o nûm jen fieknûte do redakce. Kalendáfi Ïije a má miliony pfiíznivcÛ i kupujících. Tû‰íme se na va‰e pfiíspûvky a také opût na náv‰tûvu tradiãní v˘stavy nov˘ch kalendáfiÛ na jarním veletrhu Reklama, Polygraf 2015 v Praze LetÀanech. Podzim se zaãíná barvit a my vám pfiejeme pûkné Babí léto. Vladislav Najbrt
Obálku podzimní Typografie navrhla Barbora Fi‰erová (narozena r. 1995 ve Stodu). Jsem studentkou 4. roãníku na Stfiední odborné ‰kole obchodu, uÏitého umûní a designu v Plzni. Studuji obor Grafick˘ design, kterému bych se ráda vûnovala i nadále. Právû proto se v souãasné dobû vûnuji pfiípravû na pfiijímací zkou‰ky do vysoko‰kolského studia. KaÏd˘ úkol je pro mû v˘zvou a zpÛsob, jak se dále rozvíjet. K práci se snaÏím pfiistupovat flexibilnû a nedrÏet se stále v zajet˘ch kolejích. DÛleÏit˘m aspektem v tvorbû je pro mû i umûní se pfiizpÛsobit poÏadavkÛm a potfiebám. Pfiesto se ráda vûnuji i volnûj‰í tvorbû a experimentu v oblasti grafického designu. Sleduji tvorbu profesního sdruÏení grafick˘ch designérÛ a typografÛ âeské republiky Unie grafického designu, studia ReDesign, sdruÏení Typodesignclub, ale i tvorbu studentÛ vysok˘ch umûleck˘ch ‰kol atp.
OBSAH CONTENTS 1 ·tíhlá v˘roba – Lean management Lean management system 3 Jifií Zápotock˘ Automatizací mûfiení k úsporám a stabilizaci kvality By automating measurement to savings and stabilization of quality 4 Jitka Böhmová Náv‰tûva u ãlena Kolegia Typografie – tiskárna Bauch, Navrátil, s.r.o. Visiting the member of Kolegium Typografie – Bauch, Navrátil, s.r.o. 6 Jitka Böhmová Pfiipravované zmûny v osnovách SP·G Upcoming changes in the curriculum of Secondary Graphic School 7 Vladislav Najbrt Îivot s barvami #4 – Just moduLight 5000, podstropní závûsné svûtlo Living with colors #4 – Just moduLight 5000, ceiling pendant light 8 Pavel Noga Typoplakát v bratislavském Satelitû Typographic posters in Bratislava 9 Jifií Zápotock˘ Ipex, nejvût‰í událost svûta tisku, médií a publikování v roce 2014. Opravdu? Ipex, the largest event in the world of press, media and publishing in 2014. Really? 10 Milan Lelek Krátce ze zahraniãí Shortly from abroad 12 Vladislav Najbrt Fespa Digital 2014 ukázala ‰ance a cesty k úspûchu Fespa Digital 2014 showed chances and ways to success 13 V˘stava Fotokaligrafie Petra Geislera a Petra ·álka Exhibition Fhotocalligraphy from Petr Geisler and Petr ·álek 14 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 15 Pfiipravujeme soutûÏ Kalendáfi roku 2015 We prepare Competition Calendar of year 2015 16 Ondfiej Sedláãek O kalendáfiích vãera i dnes s grafikem a typografem Jaroslavem Faiglem About calendars yesterday and today with a graphic designer and typographer Jaroslav Faigl 18 Novinky ze svûta akcidenãního tisku News from the world of commercial print 19 Ing. Zdenûk Sládek Grafick˘ návrh zdarma není zadarmo Free graphic design is not free of charge 20 Ocenûné exponáty v soutûÏi Obal roku 2014 Winners exhibits of the Czech packaging competition Obal Roku 2014 22 O grafickém designu a vizuálním vnímání About Graphic design and visual perception 24 Bienále Brno – Osobnosti ãeského grafického designu – Rostislav Vanûk Brno Biennial – Personalities in Czech Graphic Design – Rostislav Vanûk 25 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 28 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem vloÏená uvnitfi ãísla TYPOGRAFIA 9–10/2014/1256/ROâNÍK 117 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6, www.typografiacz.cz ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, +420 776 664 427
[email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, +420 776 613 647
[email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Barbora Fi‰erová, Stfiední odborná ‰kola obchodu, uÏitého umûní a designu, PlzeÀ Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6, Cena ãísla 130 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 15 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ.
·tíhlá v˘roba – Lean management
Lean management system ãesky naz˘van˘ ·tíhlá v˘roba vychází z principÛ lean a je to zpÛsob práce zamûfien˘ na pfiidávání hodnoty pro zákazníka a nepfietrÏité odstraÀování pl˘tvání z kaÏdé aktivity. Základní principy tohoto pfiístupu, kter˘ vyuÏívají i nûkteré tiskárny, Vám pfiiblíÏíme v tomto ãlánku. ·tíhlá v˘roba ãi lean manufacturing je metodika, kterou vyvinula firma Toyota po 2. svûtové válce jako Toyota Production System (TPS). Duchovními otci této metodiky jsou Taiiãi Óno a ·igeo ·ingó. Jedná se o pfiístup k v˘robû zpÛsobem, kdy se producent snaÏí uspokojit v maximální mífie zákazníkovy poÏadavky tím, Ïe bude vyrábût jen to, co zákazník poÏaduje. SnaÏí se vytváfiet produkty v co moÏná nejkrat‰í dobû a pokud moÏno s minimálními náklady, bez ztráty kvality nebo na úkor zákazníka. Dosáhne toho minimalizací pl˘tvání. Tato metodika se snaÏí fiídit heslem „nበzákazník nበpán“. Její princip spoãívá v náhledu na rovnici zisku, a to následujícím zpÛsobem: � Náklady + Zisk = Cena mûní na: � Cena – Náklady = Zisk Zmûna rovnice dle filozofie této metodiky by mûla zpÛsobit, Ïe zákazník neplatí chyby a náklady firmy, jako v první rovnici.
Co to je lean management system? Lean management system (LMS) vychází z principÛ lean, které jsou v podstatû jednoduché – je to zpÛsob práce zamûfien˘ na pfiidávání hodnoty pro zákazníka a nepfietrÏité odstraÀování pl˘tvání z kaÏdé aktivity. Základní principy lean jsou: � Zákazník – Uspokojení zákazníka � Hodnota – Zv˘‰ení hodnoty skrze redukci pl˘tvání � Tok – Zlep‰ení toku � Rychlost – Zv˘‰ení schopnosti redukce ãasového cyklu � Flexibilita – Zlep‰ení schopností reakce na poÏadavky zákazníkÛ a trhu Lean Management System zahrnuje: � Lean plánování – jasné a transparentní strategické fiízení � Lean procesy managementu – jednoznaãn˘ a pfiehledn˘ managementu procesÛ � Lean dokumentovan˘ systém – jednoduché a pfiehledné dokumenty � Lean obchodní procesy – ‰tíhl˘ tok, redukce pl˘tvání v procesech a neustálé zlep‰ování � Lean implementace – uspofiádan˘ a disciplinovan˘ systém vedení, kter˘ zaji‰Èuje to, Ïe strategie budou implementovány a cíle budou dosaÏeny (Lean Culture) Hlavní prioritou LMS je soustfiedûní se na zvy‰ování pfiidané hodnoty pro zákazníka a majitele: Pfiidaná hodnota pro zákazníka Cokoliv je ochoten zákazník zaplatit Aktivity, které se podílejí na zvy‰ování hodnoty produktu Pfiidaná hodnota pro podnikání Cokoliv co jsou ochotni zaplatit vlastníci Aktivity, které se podílejí na dlouhodobém zvy‰ování hodnoty podnikání Proã se zab˘vat LMS? Vytvofiení LMS není samoúãelné, správnû implementovan˘ LMS podporuje rÛst v˘konnosti podniku: 1. Zaji‰Èuje dosaÏení stanoven˘ch cílÛ (schopnost efektivnû rozpracovat a realizovat strategické zámûry) 2. Zaji‰Èuje v˘nosnost vloÏeného kapitálu (nekompromisní odstraÀování pl˘tvání) 3. Zaji‰tuje reprodukovatelnost v˘sledkÛ (schopnost zopakovat v˘kon) 4. Zaji‰tuje schopnost tyto v˘sledky zlep‰ovat LMS je koncept, kter˘ musí b˘t pfiizpÛsoben˘ individuálním potfiebám organizace. Toto pfiizpÛsobení ke specifické situaci je nezbytné k zaji‰tûní efektivní implementace a udrÏitelnosti.
Typografia 9–10 2014
8 druhÛ pl˘tvání (ztrát) ve v˘robních procesech 1. Nadv˘roba – vy‰‰í v˘roba neÏ je poÏadováno nebo provádûní ãinností, které je‰tû nejsou potfieba 2. Vady – v˘roba vadn˘ch dílÛ nebo ‰patnû provedené procesy, opravy, pfiedûlávky, náhradní v˘roba, atd. 3. Zbyteãná doprava nebo pfiemísÈování – pfieprava materiálÛ nebo informací z místa na místo bez pfiidané hodnoty 4. âekání – ãekání na dal‰í zpracování nebo schválení 5. Zbyteãn˘ pohyb – zbyteãn˘ pohyb pracovníkÛ, kter˘ musí vykonávat pfii práci 6. Nadbyteãné zpracování – provádûní ãinností, které nejsou potfieba 7. Nadbyteãné zásoby – skladování materiálu a informací, které nejsou potfiebné pro proces 8. NevyuÏitá tvofiivost zamûstnancÛ – ztráta nápadÛ a pfiíleÏitosti k zlep‰ování 5 druhÛ pl˘tvání v systémech managementu 1. Zbyteãná práce – provádûní ãinností, které nejsou potfieba (systémová norma
2.
3.
4.
5.
je striktnû nevyÏaduje, ale pfiesto je organizace provádí, napfi. vytváfiení nadbyteãné dokumentace, vytváfiení záznamÛ a zpráv, které nikdo neãte, provádûní aktivit, které nejsou adekvátní specifikÛm organizace a odvûtví) Chybnû provedená práce – nevhodnû nastavené procesy a postupy, obcházení postupÛ (napfi.: bezhlavé pfiejímání obecn˘ch postupÛ nezohledÀujících specifika firmy, které nerespektují/neobsahují nejlep‰í praktiky – to co se osvûdãilo, ale vychází z poÏadavkÛ certifikaãního orgánu ãi od poradce, pracovníci obcházejí byrokraticky nastavené procedury a vzniká velká variabilita v systému) Neefektivní dosahování cílÛ – systém managementu nepodporuje podnikové zámûry a cíle (napfi.: obecnû nastavené procesy dogmaticky pfiebírající procesní model z normy, formální cíle nepodporující zámûry firmy, aplikace poÏadavkÛ normy bez pfiidané hodnoty, klíãové indikátory v˘konnosti nevypovídají o zpÛsobilosti procesÛ) Neefektivní vyuÏívání pfiíleÏitostí – ztráty zpÛsobené nepochopením principÛ systému managementu a pouÏíváním nevhodn˘ch metod a nástrojÛ (napfi.: pouÏívání dotazníkÛ mûfiení spokojenosti zákazníkÛ v pfiípadech, kdy je to efektivní, bezmy‰lenkovité vyplÀování formuláfiÛ, tvorba zpráv pro zprávy) NevyuÏitá tvofiivost zamûstnancÛ – nepochopení a nedÛvûra v systém managementu (napfi.: systém je „zaveden“, nikdo jej nezná, systém je byrokratick˘ nástroj vedení a omezuje pfiirozenou kreativitu lidí)
Lean cultural change LMS není modrá „pilulka“, kterou, kdyÏ firma „spolkne“, vyfie‰í si v‰echny problémy, odstraní pl˘tvání a vytvofií ‰tíhl˘ podnik. LMS je koncept, kter˘ musí b˘t pfiizpÛsoben poslání, struktufie a kultufie organizace. Toto pfiizpÛsobení vyÏaduje zavedení ‰tíhlé kulturní zmûny. Existuje 8 hlavních poÏadavkÛ, vypl˘vajících pro organizaci, k zavedení ‰tíhlé kulturní zmûny. Prvních pût poÏadavkÛ je na zaãátku kritick˘ch pro pfiekonání pfiirozeného odporu ke zmûnû. Poslední tfii poÏadavky jsou nutné pro udrÏení filosofie ‰tíhlosti. 1. Zavázat se, Ïe chceme dosáhnout lep‰ích v˘sledkÛ a iniciovat proces zmûny 2. Zapojit klíãové pracovníky
3. Trénovat klíãové dovednosti, nástroje a objasnit pfiístupy 4. Zamûfiit se na pl˘tvání a plynulost toku 5. Investovat energii do zlep‰ování 6. Vybudovat nenávist k pl˘tvání a systematicky jej eliminovat 7. Usilovat o dokonalost 8. OdmûÀovat implementaci lean Zku‰enosti se ‰tíhlou v˘robou Oslovili jsme nûkolik tiskáren, které se fiídí pravidly systému lean, abychom se dozvûdûli jak to funguje v praxi, ale bohuÏel svoje zku‰enosti nám byla ochotná sdûlit pouze jedna. Leo‰ Tupec, fieditel tiskárny H.R.G. spol. s r.o. Které my‰lenky systému Lean se Vám podafiilo zavést do praxe? Systém ‰tíhlé v˘roby zavádíme od zaãátku roku 2013, postupnû od základÛ (5s, zamezení pl˘tvání, motivace, zlep‰ování, standardizace apod.) za pomoci nûmeck˘ch konzultantÛ z firmy hcg Management Consulting. Do souãasnosti se nám více ménû podafiilo zavést v‰echny ãásti. Nicménû musím s ve‰kerou pokorou pfiiznat, Ïe ne v‰echny ãásti jsou 100% splnûny :-). SnaÏíme se systém ‰tíhlého fiízení pfievést do na‰ich firemních podmínek tak, aby nezniãili t˘mového ducha. Nemáme zájem o revoluci v HRG, spí‰e o postupnou evoluci. Vûfiíme, Ïe bez porozumûní a ochoty v‰ech zamûstnancÛ nelze násilnû zavádût jakékoliv „skvûlé“ metody. Paradoxnû u nás v HRG bylo nejtûωí zavést pofiádek na pracovi‰ti :-). Jakou roli hraje kontrola kvality a standardizace tisku? Kontrola kvality a standardizace tisku se ‰tíhlou v˘robou pfiímo souvisí a to se sniÏováním poãtu reklamací tj. sníÏením pl˘tvání. Mít nulovou reklamaci je snem kaÏdé tiskárny. U nás v HRG se reklamace rovná pl˘tvání. Co bychom mohli mít a ztratíme. Cokoliv klient nezaplatí je jednodu‰e zbyteãné a jen hlupák to dûlá vûdomû. × Dûkujeme Vám za rozhovor.
Leo‰ Tupec
Zamezení pl˘tvání Lean management system je nekompromisní pfiístup k odstraÀování pl˘tvání. Pl˘tváním se rozumí � Cokoliv, co zákazník není ochoten zaplatit � Cokoliv, co nepodporuje potfieby podnikání � Cokoliv, co nepfiidává hodnotu finálnímu produktu Tradiãní systém managementu organizace zahrnuje pravidla, politiku, procedury a procesy, kter˘mi organizace uskuteãÀuje své podnikatelské aktivity, bohuÏel nezfiídka se stává, Ïe obsahuje i zbyteãné aktivity, které byly do organizace nevhodnû zavleãeny pfii implementaci systémÛ managementu kvality. Zfiídka organizace vûdomû rozhodují jak˘ bude jejich systém managementu. Systém managementu se obvykle vyvíjí postupem doby, tak jak se organizace zab˘vala rÛzn˘mi situacemi, strukturou a problémy. Vzhledem k tomu, Ïe lidé neradi mûní své zaÏité návyky, systém nereaguje na zmûny podnikatelského prostfiedí, postupnû zastarává a pfiestává plnit svou funkci. Lidé z tohoto dÛvodu nejsou schopni rozpoznat, co je to pl˘tvání. JestliÏe pl˘tvání nemÛÏe b˘t rozpoznáno, buì díky nedostatku vymezení nebo neschopnosti organizace vidût pl˘tvání, pak nebude odstraÀováno. Vût‰ina organizací se jiÏ zamûfiuje na redukci pl˘tvání ve v˘robû, ale mnohdy základní systém managementu je dÛvodem velkého pl˘tvání v organizacích.
Automatizací mûfiení k úsporám a stabilizaci kvality Automatick˘ spektrální fotometr základní fiady Techkon SpectroJet
Mûfiení tiskov˘ch parametrÛ pomocí automatizovan˘ch systémÛ bylo a je neprávem opomíjené. Pfiitom se v nûm ukr˘vá obrovsk˘ potenciál úspor a stabilizace kvality. Tisková produkce smûfiuje uÏ nûkolik let k nízk˘m nákladÛm. To je nepopirateln˘ fakt. Pfiitom velká ãást strojového parku v âeské republice patfií do generace strojÛ, u kter˘ch v˘robci nekladli tak velk˘ dÛraz na rychlé pfiípravy. Kalkulace tiskové zakázky se pak dohání zcela nelogicky sníÏením hodinové sazby. U rozdílu pfiípravn˘ch ãasÛ mezi generacemi strojÛ nejde jen o nûjaké sekundy nebo minuty. Reálnû je rozdíl mezi pfiípravou u nového sofistikovaného zafiízení a star‰ího stroje v fiádu jednotek aÏ desítek minut. V pfiípadû, Ïe pfiípravy ãiní nûkolik desítek procent z celkové strojové kapacity, uÏ je to velmi zásadní poloÏka. Otázka tedy zní, jak v˘raznû sníÏit tiskové pfiípravy aniÏ by bylo nutné mûnit stroj. A vÛbec nejde jen o staré stroje. Potenciál k v˘raznému sníÏení pfiípravn˘ch ãasÛ nasazením vhodné mûfiící techniky, mají i stroje nové. Pojìme ale na problematiku automatizovaného mûfiení od zaãátku. V tiskárnách se ve skuteãnû hojné mífie pouÏívají ruãní mûfiicí pfiístroje. UÏ to je samozfiejmû pozitivní, Ïe vedoucí tiskárny ãi tiskafi má zájem tiskové parametry mûfiit a analyzovat. Z principu v‰ak slouÏí ruãní mûfiicí pfiístroje spí‰e k dodateãnému pfiemûfiování tiskové ‰kály, porovnávání vzoru, resp. nátisku s tiskem. V polygrafii jsou nepostradatelné, patfií v‰ak spí‰e do studia, agentur nebo do rukou kvalitáfie. Ruãní mûfiicí pfiístroj bohuÏel nemÛÏe obstát poÏadavkÛm moderních norem a koneckoncÛ ani poÏadavkÛm zadavatelÛ tisku. MnoÏství tiskov˘ch parametrÛ, délka tiskové ‰kály a rychlost tisku vyluãují pouÏití ruãního Automatick˘ spektrální fotometr vy‰‰í fiady Techkon SpectroDrive
pfiístroje pro správnou a „neprÛstfielnou“ procesní kontrolu v celé délce tiskové ‰kály a v prÛbûhu celého nákladu na tiskovém stroji. K tomuto úãelu jsou vyvinuty mûfiicí pfiístroje, které v˘‰e uveden˘m poÏadavkÛm vyhoví zcela. Jsou umístûny buì na tiskovém pultu nebo pfiímo v tiskovém stroji a v˘sledky mûfiení jsou buì zobrazovány tiskafii, aby mohl provést potfiebnou barevnou korekci nebo napojeny pfiímo na fiídící jednotku tiskového stroje a korekce je provedena automaticky. Proã v‰ak nejsou vyuÏívány hojnû v praxi? Prvním dÛvodem je osvûta, druh˘m je cena. Tiskárny si vût‰inou pofiizují mûfiicí pfiístroj po vzoru kolegÛ z branÏe nebo na základû historick˘ch zvyklostí ve firmû – a zde hrají prim právû ruãní pfiístroje. Cena tûchto ruãních pfiístrojÛ je také niωí, takÏe volba je jasná. Zkusme se ale podívat blíÏe právû na automatické mûfiicí pfiístroje a zjistíme, Ïe jejich cena je v pomûru k v˘sledku pfiekvapivû nízká a pfiínos obrovsk˘. NeÏ si udûláme v˘ãet pfiedností automatick˘ch mûfiicích pfiístrojÛ a jejich rozdûlení, pár kupeck˘ch poãtÛ:
Jaká je tedy nabídka automatizovan˘ch pfiístrojÛ pfiedního v˘robce Techkon? SpectroJet Automatick˘ spektrální fotometr základní fiady s ruãním pojezdem, kter˘ mûfií na tiskové ‰kále optickou hustotu, spektrální hodnoty CIElab, nárÛst tiskového bodu, tiskov˘ kontrast, vyváÏení na ‰edou a dal‰í klíãové parametry aÏ pro 6 barev. Je vybaven softwarem, kter˘ umoÏÀuje pfiehlednou vizualizaci, anal˘zu a archivaci namûfien˘ch dat. Velk˘m pomocníkem – a to je spoleãné pro celou fiadu spektrálních fotometrÛ Techkon – je mûfiení spektrální, ale doporuãení ke korekci barevnosti v hodnotách optické hustoty. SpectroDrive Automatick˘ spektrální fotometr vy‰‰í fiady, kter˘ mûfií na tiskové ‰kále optickou hustotu, spektrální hodnoty CIElab, nárÛst tiskového bodu, tiskov˘ kontrast, vyváÏení na ‰edou a dal‰í klíãové parametry aÏ pro 6 barev. Je vybaven softwarem, kter˘ umoÏÀuje pfiehlednou vizualizaci, anal˘zu a archivaci namûfien˘ch dat. I zde tiskafi pracuje s doporuãením zmûny optické hustoty
Pofiizovací cena vy‰‰í fiady automatizovaného mûfiícího zafiízení Hodinová cena tiskového stroje B1 Kapacitní vytíÏení Poãet 1. pfiíprav / smûna Úspora pfiípravy (reálnû aÏ na 30 min) Tiskov˘ arch B1 115 g/m2
500 000 Kã 5 000 Kã 3 smûny / 5 dnÛ v t˘dnu 10 5 min (0,083 hod) 1,75 Kã
Návratnost = 500 000 Kã [pofiizovací náklady]/(10 [poãet pfiíprav]*3[smûny]*0,083[úspora]*5000Kã[hodinová cena stroje]) = 40,2 dne Za 40,2 dne je v tomto modelovém pfiípadû vstupní investice zpût a to v˘poãet neobsahuje dal‰í v˘raznou úsporu v materiálu. Pokud bychom vzali stejn˘ modelov˘ pfiíklad a vycházeli opût z úspory na spodní hranici moÏné úspory 50 tiskov˘ch archÛ (reálné zku‰enosti ukazují na úsporu aÏ 200 archÛ pfii první pfiípravû zakázky), vyjde nám mûsíãní úspora pfies 50 000 Kã. Jistû mÛÏeme pfiípad od pfiípadu polemizovat, Ïe hodinová sazba je v dané tiskárnû tu niωí, tu vy‰‰í; naplnûnost nejsou 3 smûny, ale dvû atd. Ale na tomto pfiíkladu je jasnû patrné, Ïe i pfii minimální úspofie pfii pfiípravû stroje je návratnost takového zafiízení v fiádu nûkolika málo t˘dnÛ! Jak dále mÛÏe tiskárna z takového zafiízení profitovat? Tisková ‰kála je vymûfiena rychle a pfiesnû a to v takovém rozsahu, kter˘ odpovídá platn˘m normám – tedy i potfiebám zhotovitele. Záznamy jsou archivovány pro pozdûj‰í kontrolu, resp. reklamaãní fiízení a odpadá faktor lidské chyby.
k docílení ideálního v˘sledku. Tento pfiístroj je vybaven automatick˘m pojezdem, ale mÛÏe fungovat zároveÀ i jako ruãní mobilní pfiístroj. Samozfiejmostí je export ve formátu JDF, kter˘ slouÏí k napojení na tiskov˘ stroj. V tomto pfiípadû mÛÏe korekce barevnosti provádût pfiímo tiskov˘ stroj. SpectroEdge Tento pfiístroj pfiedstavuje nejvy‰‰í fiadu automatick˘ch spektrálních pfiístrojÛ Techkon. Tato komponenta slouÏí k zabudování pfiímo do tiskového stroje. Mûfiení pak probíhá pfiímo uvnitfi za plné rychlosti a ihned pfiedává informace o potfiebn˘ch barevn˘ch korekcích na fiídící jednotku tiskového stroje. Zajímavé je, Ïe toto vyspûlé zafiízení je montováno v˘robci do nov˘ch tiskov˘ch strojÛ av‰ak za v˘raznû vy‰‰í cenu neÏ jak tomu je pfiímo u Techkonu. V takovém pfiípadû se rozhodnû vyplatí provûfiit moÏnost instalace od v˘robce mûfiícího zafiízení. × Jifií Zápotock˘
Náv‰tûva u ãlena Kolegia Typografie tiskárna Bauch, Navrátil s.r.o.
Bauch, Navrátil s.r.o. je pfiedev‰ím polygrafick˘ podnik, kter˘ se specializuje na v˘robu obalÛ ze v‰ech druhÛ lepenek s ofsetov˘m a digitálním potiskem, a v˘robce kartonáÏe – velk˘ch krabic z vlnit˘ch lepenek a mikrovlny. Spoleãnost sídlící v Novém Mûstû nad Metují s dlouholetou tradicí je vybavená nejmodernûj‰í technologií a je pfiipravena vyjít vstfiíc v‰em poÏadavkÛm zákazníkÛ. Hlavní v˘robní náplní tiskárny jsou krabiãky a blistrové karty z natírané skládaãkové lepenky s ofsetov˘m potiskem. O situaci v obaláfiském prÛmyslu jsem hovofiila s panem Ing. Miroslavem Bauchem, jednatelem spoleãnosti Bauch, Navrátil s.r.o. Co máte v tiskárnû za poslední rok nového? Za poslední tfii roky máme celou fiadu nov˘ch technologií a zafiízení. Povedlo se nám v rámci operaãních programÛ Ministerstva prÛmyslu a obchodu a fondÛ Evropské unie získat prostfiedky na inovaci a posílení tisku a v˘seku. Co se t˘ká tisku, pofiídili jsme ‰estibarvov˘ ofsetov˘ tiskov˘ stroj Roland se dvûma laky a in-line foilerem – technologií Prindor. Co se t˘ká v˘seku pofiídili jsme plnû automatick˘ v˘sekov˘ stroj Wupa s vylamováním a oddûlováním uÏitkÛ. To znamená, Ïe v˘sledn˘m produktem tohoto stroje je naprosto samostatn˘ uÏitek oddûlen˘ od odpadu z tiskového archu. Dále jsme pofiídili novou v˘robní halu kombinovanou se skladovacími prostory,
tím jsme si vytvofiili pfiedpoklad pro dal‰í roz‰ifiování v˘roby a umisÈování pfiípadn˘ch nov˘ch technologií. ProtoÏe jsme stejnû jako mnohé jiné firmy nevyrostli na „zelené louce“, tak bojujeme s místem a prostorem. Právû z tohoto dÛvodu jsme novou v˘robní halu pofiizovali. Dal‰í investicí byl digitální tisk jako doplÀková technologie v˘roby mal˘ch nákladÛ obalÛ. Samozfiejmû jej pouÏíváme i pro v˘robu merkantilu. Tak jako nám poslední dobou zaãaly fu‰ovat do fiemesla merkantilní tiskárny, které se vrhly na v˘robu obalÛ, tak jsme nyní i my schopni obslouÏit na‰e stávající i nové zákazníky v dal‰ích bûÏn˘ch doplÀkov˘ch tiskovinách. Co fiíkáte na to, Ïe nûkteré komerãní tiskárny zafiadily do své v˘robní náplnû v˘robu krabiãek a dal‰ích ménû komplikovan˘ch obalÛ, aby tak nahradily úbytek propagaãních tiskovin? BohuÏel tento trend nastal. Pfietrvává jiÏ nûkolik rokÛ situace, kdy odbyt v˘robního programu polygrafie je na tom hÛfie. Pfiíãinu shledáváme zejména v nástupu nov˘ch informaãních technologií, jako je elektronická kniha, oslovování maily a celkovû zmûna chování lidí ve vyhledávání informací. V neposlední fiadû si polygrafové (v˘robci obalÛ za nimi bohuÏel moc nepokulhávají) ve své disciplínû díky snaze naplnit vlastní v˘robní kapacity pokazili ceny na trhu. ¤ada firem se zaãala cenovû podbízet, ãímÏ vznikla fietûzová reakce a polygrafické firmy se dostali do finanã-
Tiskov˘ stroj Roland 706 LTTLV Hiprint se zafiízením Inline Foiler Prindor
ních problémÛ. Z dÛvodÛ vylep‰it si ekonomiku zabrousili i do jin˘ch tiskov˘ch oblastí vãetnû na‰í branÏe, kterou je v˘roba obalÛ. To vnímáme jako nárÛst dal‰í konkurence, která je jiÏ tak mezi obaláfii vysoká. Technologické vybavení konkurenãních podnikÛ je víceménû na stejné úrovni a trh jako takov˘ se o moc nezvût‰uje, aby v‰echny novû nastupující dostateãnû uspokojil. Máte oddûlení digitálního tisku, proã jste se rozhodli provozovat tuto technologii? Digitální tisk byl pofiízen jako doplnûk obalové v˘roby a slouÏí k v˘robû mal˘ch nákladÛ obalÛ. SlouÏí nám pfiedev‰ím pro zákazníky, ktefií potfiebují rychle a operativnû malé náklady nejen krabiãek ale i jin˘ch tiskovin. Na tyto poÏadavky jsme v minulosti nemohli dostateãnû reagovat. V rychlosti a flexibilitû je síla digitálního tisku, i kdyÏ má stále své meze a hranice. Jako firma hledící do budoucna víme, Ïe digitální tisk bude hrát v polygrafii i v obalovém prÛmyslu velkou roli, takÏe to chápeme i jako seznámení se s obchodními moÏnostmi souãasn˘ch generací strojÛ. Jaké zakázky tisknete digitálnû? Na stroji Konica Minolta 8000 tiskneme malé náklady obalÛ, vizitky, pfiíbalové letáky, prostû v‰e, co tisknou polygrafové v oblasti merkantilu, samozfiejmû do urãitého nákladu a do urãité gramáÏe papíru. Na UV stroji Anapurna 1600 cílíme do oblasti potisku velk˘ch formátÛ a vysok˘ch gramáÏí. Stroj je vhod-
Lepící stroj na skládaãky Jagenberg Diana 105
Bauch, Navrátil s.r.o. sídlí v údolí fieky Metuje v Novém Mûstû nad Metují
n˘ pfiedev‰ím na malé náklady plakátÛ atp. Je to ale hlavnû v˘born˘ pomocník pro na‰i silnou skupinu v˘robního portfolia prodejních displejÛ a POS produktÛ, se kter˘mi jsme na trhu známí. Jak jste spokojeni s kvalitou digitálního tisku? S kvalitou digitálního tisku jsme spokojeni. Samozfiejmû to klade nároky na kvalitu potiskovaného materiálu, vstupních dat a spolupracovníky z oblasti ofsetu. Ti museli zaãít pfiem˘‰let „digitálnû“, tedy nauãit se pouÏívat v˘hody této technologie. Pfiedstavte mi prosím va‰i speciální technologii Prindor. Jak ãasto ji zákazníci poÏadují? Technologie Prindor je nov˘ zpÛsob povrchového zu‰lechÈování ti‰tûn˘ch obalÛ. V tiskovém stroji je moÏné na lepenku naná‰et za studena metalick˘ pigment z fólie, která mÛÏe b˘t stfiíbrná, zlatá nebo jakékoli jiné barvy. V˘sledn˘ metalick˘ efekt je moÏné roz‰ífiit jakoukoliv grafikou a pfietiskem barvami CMYK. To v‰e jedním prÛchodem strojem. Jsou zákazníci, ktefií dokáÏí ocenit takové zhodnocení obalu a tudíÏ nav˘‰ení jeho ceny. VyuÏíva-
V˘sekov˘ automat s vylamováním Wupa
Pfiipravované zmûny v osnovách SP·G
Polygrafick˘ prÛmysl se v souãasné dobû mûní, neustále se vyvíjí a pfiizpÛsobuje se zmûnám v komunikaci a zpÛsobech ‰ífiení informací. Toto si uvûdomují i pedagogové Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické a proto se rozhodli zmûnit osnovy oboru Polygrafie tak, aby absolventi lépe vyhovovali souãasn˘m potfiebám trhu práce a mohli reagovat na v˘voj odvûtví. V souvislosti s uvaÏovanou zmûnou uãebního plánu oboru Polygrafie bylo do grafické ‰koly svoláno Kolokvium polygrafick˘ch odborníkÛ, kde byl koncept nov˘ch osnov konzultován pfiímo s lidmi z polygrafické praxe. Co k tvorbû nov˘ch osnov ‰kolu vedlo a ãeho se zmûny konkrétnû t˘kají mi vysvûtlili PhDr. Jan Sehnal, fieditel Vy‰‰í odborné ‰koly grafické a Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické, a Ing. Radek Blahák, statutární zástupce fieditele a vedoucí oddûlení polygrafie.
Proã jste svolal setkání odborníkÛ, kde byly pfiedneseny moÏné zmûny v osnovách stfiedo‰kolského oboru polygrafie? Jan Sehnal: Kolokvium polygrafick˘ch odborníkÛ jsem svolal proto, abychom plánovanou úpravu uãebního plánu oboru 34-41-M/01 Polygrafie konzultovali s odborníky na‰eho profesního zázemí. Jejich pfiipomínky a stanovisko k na‰emu koncepãnímu materiálu pokládám z hlediska úprav uãebního plánu oboru za zásadní; nakonec jsou to oni, kdo musí fiíci, jak by mûl vypadat odborn˘ profil absolventa oboru polygrafie souãasnosti. Co Vás vedlo ke zmûnû uãebního plánu oboru polygrafie? Jan Sehnal: S nástupem a rozvojem moderních informaãních technologií se podstatnû zmûnily a mûní se stále vût‰í dynamikou technologické a technické parametry oboru. Tomuto v˘voji je tfieba prÛbûÏnû pfiizpÛsobovat nejen technické vybavení a obsahovou náplÀ odborné pfiípravy polygrafÛ, ale i celkové pojetí v˘uky tohoto oboru. Uãební plán musí b˘t flexibilnûj‰í neÏ doposud, musí umût lépe reagovat na mûnící se potfieby trhu práce, musí také umût bezprostfiednûji reflektovat mûnící se v˘vojové trendy ve spoleãnosti. Faktory, které aktuálnû ovlivÀují potfiebu zmûny struktury i obsahu uãebního plánu, takovou podobu v˘vojov˘ch trendÛ mají: Za prvé je to skuteãnost, Ïe vût‰ina na‰ich absolventÛ oboru polygrafie, ktefií odcházejí
Ilustraãní foto: Den otevfien˘ch dvefií Vy‰‰í odborné ‰koly grafické a Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické, foto: Libu‰e StaÀková, VO·G a SP·G
do praxe, nacházejí uplatnûní v grafick˘ch a DTP studiích zejména jako grafici a operátofii, nikoliv v tiskárnách jako technologové nebo manaÏefii stfiední úrovnû. Druh˘m faktorem je nûkolikalet˘ nepfiízniv˘ demografick˘ v˘voj u absolventÛ základních ‰kol, kter˘ generuje sniÏující se poãet zájemcÛ o studium oboru polygrafie pro uchazeãe s dobr˘mi studijními pfiedpoklady. Z tûchto dÛvodÛ cítíme potfiebu hledat takov˘ model oboru, kter˘ zv˘‰í jeho atraktivitu u populace stfiedo‰kolákÛ a bude lépe neÏ dosud odráÏet realitu profesního uplatnûní absolventa oboru. Co by se ve vzdûlávání mlad˘ch polygrafÛ mûlo zmûnit oproti dne‰ním osnovám? Radek Blahák: Problém je zfiejmû v celkovém konceptu v‰eobecného polygrafického oboru, kter˘ má poskytovat stfiední vzdûlání s maturitní zkou‰kou, má charakter studia na ‰kolách „prÛmyslového“ typu a nikoli uãebního oboru s maturitou. Vzdûlávání v oboru Polygrafie smûfiuje pfiedev‰ím k pozicím stfiedního managementu tiskárensk˘ch podnikÛ, pfiedev‰ím k pozici technologa ãi produkãního. PfiestoÏe se polygrafie, chápáno v ‰ir‰ím kontextu, v souãasnosti v˘znamnû zmûnila a stala se jednoznaãnû souãástí celé mediální produkce, dokáÏe jen stûÏí i ten nejvût‰í odborník odhadnout, jak vzdûlávat Ïáky v tomto natolik promûnûném v‰eobecnû-polygrafickém oboru. PoÏadavky na to, co by mûlo b˘t souãástí vzdûlávacího programu, jsou mnohdy pomûrnû specifické. S pfiihlédnutím k úrovni studijních pfiedpokladÛ, s nimiÏ v souãasné dobû na stfiední ‰kolu pfiichází absolventi základních ‰kol, a také k tomu, Ïe je nutné tyto Ïáky seznámit s potfiebn˘m polygrafick˘m základem a na nûm poté stavût pfii v˘uce pokroãilej‰í, úzce vymezené problematiky, jsme pfiistoupili k rozdûlení uãebního plánu oboru Polygrafie od tfietího roãníku na dvû samostatná zamûfiení. První z nich, Grafická a produkãní pfiíprava, vychází z konceptu souãasné pracovní náplnû operátora grafického studia, kter˘ kromû zpracování tiskovin v poãítaãi fie‰í rovnûÏ redakãní pfiípravu tiskovin, vãetnû komunikace se zadavatelem. Druhé zamûfiení Management tiskov˘ch médií je orientováno na pfiípravu a fiízení v˘roby tiskovin v kontextu technologie a kvality tiskové produkce. Studium v tûchto zamûfieních staví na spoleãném odborném základu, kter˘m v‰ichni Ïáci projdou v prvním a druhém roãníku. Jeho souãástí jsou vzdûlávací bloky technické pfiípravy, v˘tvarné pfiípravy, poãítaãové grafiky a obecné polygrafie. × Dûkuji Vám, pánové, za rozhovor. Jitka Böhmová
Îivot s barvami #4 Just moduLight 5000, podstropní závûsné svûtlo
Kvalitní normalizované svûtlo je dnes jiÏ zásadní podmínkou standardizace a kvality. Nemûlo by chybût v Ïádné moderní tiskárnû a pfiedtiskové pfiípravû, ale ani v Ïádné agentufie, fotoateliéru a kreativním studiu. Zda v malé jednací místnosti nebo v tiskové hale: Just moduLight se pruÏnû pfiizpÛsobí va‰im prostorov˘m podmínkám. Je ho zapotfiebí i v prÛmyslov˘ch a tvÛrãích provozech, pracujících se standardní barevností produktÛ, v‰ude tam, kde záleÏí na pfiesné kontrole nebo opakovatelnosti barev a standardní barevnosti.
moduLight 05 s 5 trubicemi osvûtlení pracovní plochy 70 x 100 cm,
ModuLight je nedostiÏn˘ v kvalitû svûtla, intenzitû a vyrovnanosti osvûtlení, reflexním pfiizpÛsobení, které fakticky vyluãuje oslnûní a zrcadlení. Jako opci lze roz‰ífiit vybavení o digitální tlumení, USB rozhraní a software adJUST kalibraci monitoru – pro fie‰ení Softproof- on-Press. × Vladislav Najbrt Více informací: e-mail:
[email protected], tel. +420 602 661 164
odpovídající v‰em kritériím standardu ISO 3664:2009
Digitální tlumení s USB rozhraním a softwarem adJUST monitor calibration pro Softproof-on-Press (opce)
v˘robek ã. typ 220 V
vnûj‰í rozmûry (‰. x hl. x v. cm)
osvûtlená plocha luxy pfii odstupu (hl. x ‰. cm) svûtla, plocha (lx/cm)
133,5 163,5 88,0 133,5 163,5
50 50 50 70 100
moduLight 5000 – asymmetrical 64618 81208 64543 64592 81182
HS/ML HS/ML HS/ML HS/ML HS/ML
moduLight moduLight moduLight moduLight moduLight
2/36-AS 2/58-AS 4/18-AS 5/36-AS 6/58-AS
x x x x x
31,0 31,0 62,0 77,5 93,0
x x x x x
8,5 8,5 8,5 8,5 8,5
x x x x x
100 140 70 100 140
1650 1650 2000 2000 2900
/ / / / /
90 85 90 125 130
HS/ML HS/ML HS/ML HS/ML
moduLight moduLight moduLight moduLight
2/36-AS-S 2/58-AS-S 4/36-AS-S 4/58-AS-S
vãas a automaticky za pomoci LED kontrolek jsou hlá‰eny v˘mûny svûteln˘ch trubic po uplynutí 2 500 hodin provozu
moduLight 5000 – cross-symmetrical 55715 81117 55707 81067
Funkce „signalizace“:
(v˘drÏnost záfiivek Just daylight 5000 proGraphic)
133,5 163,5 133,5 163,5
x x x x
31,0 31,0 62,0 62,0
x x x x
8,5 8,5 8,5 8,5
50 50 60 80
x x x x
100 140 100 140
1300 1550 2000 2000
/ / / /
80 80 110 110
Just moduLight 5000 SoftProof – asymmetrical 69476 69211
5/36-AS moduLight SP 6/58-AS moduLight SP
133,5 x 77,5 x 8,5 163,5 x 93,0 x 8,5
100 x 70 140 x 100
dimmable dimmable
100 x 60 140 x 100
dimmable dimmable
Just moduLight 5000 SoftProof – cross-symmetrical 98517 93211
4/36-SA-S moduLight SP 6/58-SA-S moduLight SP
133,5 x 62,0 x 8,5 163,5 x 93,0 x 8,5
Asymetrické smûrování svûtla zamezí úãinnû oslnûní a ru‰iv˘m reflexÛm na plo‰e
Typoplakát v bratislavském Satelitû
Písmo je jedním ze základních nástrojÛ lidské komunikace a na v˘stavû „Typoplagát“ se vystavují plakáty, kde písmo hraje hlavní roli. Byli osloveni designéfii ze Slovenska, âeska a Polska, aby se prezentovali vlastním typoplakátem. V kolekci vystaven˘ch prací pfievaÏují autofii spojení – aÈ uÏ jako absolventi nebo jako pedagogové – s Vysokou ‰kolou v˘tvarn˘ch umûní v Bratislavû, Vysokou ‰kolou umûleckoprÛmyslovou v Praze a Akademií umûní v LodÏi. Jsou to v‰echno ‰koly s bohatou typografickou tradicí. Akademie umûní v LodÏi navíc zaujímá v rámci tzv. „Polské plakátové ‰koly“ mimofiádné postavení, protoÏe se z ní naprosto vymyká. Zatímco tvÛrci z jin˘ch míst Polska po II. svûtové válce získali
svûtovou proslulost sv˘mi umûlecky uvolnûn˘mi a malífisky budovan˘mi plakáty, na kter˘ch mnohdy hraje písmo podfiadnou roli, v LodÏi si naproti tomu dokázali udrÏet osobitost modernistického odkazu zakladatele tamûj‰í akademie – W∏adys∏awa Strzemiƒského – a na písmu postavili svÛj umûleck˘ v˘raz. Na v˘stavû jsou zastoupeni designéfii také z jin˘ch mûst a ‰kol: napfi. z Brna, Katovic, Ko‰ic a Krakova. Pro nûkteré z vystavujících je ãistû typografická forma v jejich tvorbû naprosto dominantní, takÏe nemûli problém pro v˘stavu vybrat nûjak˘ jiÏ realizovan˘ projekt, jiní zase naopak speciálnû pro v˘stavu vytvofiili úplnû nov˘ plakát. Nakonec se se‰lo více neÏ 170 prací (nûktefií autofii jich dodali i nûkolik). Vystavena mohla b˘t, bohuÏel, jen asi polovina z nich. Vedle zastoupení tfií zemí je tfieba zmínit také fakt, Ïe vystavující reprezentují hned nûkolik generací tvÛrcÛ, takÏe náv‰tûvník mÛÏe
pozorovat rÛzné v˘tvarné pfiístupy ovlivnûné dobou vzniku nebo technikou realizace. Na v˘stavû jsou k vidûní typoplakáty s tématikou kulturní, spoleãenskou i politickou. Zvlá‰tní kategorii tvofií plakáty od tvÛrcÛ písma, ktefií je vyuÏívají pro prezentaci sv˘ch nov˘ch produktÛ. Pro nûkoho mÛÏe b˘t tfieba zajímavé na v˘stavû sledovat, jak se dnes dûlá plakát v zemi plakátÛm dlouhodobû zaslíbené – Polsku, a jak naproti tomu na Slovensku a v âesku, kde pfiece jenom nepovaÏujeme plakáty za národní v˘vozní artikl, tak jako to cítí Poláci. V˘stava v bratislavské galerii Slovenského centra designu navazuje na podobné, i kdyÏ rozsahem mnohem skromnûj‰í v˘stavy Typoplakátu, které probûhly v Muzeu tisku v Polském Tû‰ínû (2012) a na Univerzitû T. Bati ve Zlínû (2013). Cel˘ projekt v˘stav typografick˘ch plakátÛ je Ïiv˘ organismus. Poãet pfiedstaven˘ch autorÛ se v˘stavu od v˘stavy neustále roz‰ifiuje a ani do budoucna není uzavfien. Pfiedpokládá se pokraãování v˘stav i v jin˘ch mûstech a za úãasti dal‰ích autorÛ. Plakát po dlouhá léta patfiil k nejroz‰ífienûj‰ím informaãním médiím. I kdyÏ v poslední dobû jeho místo ãím dál ãastûji zaujímají city lighty, digitální tabule, popfi. webové bannery, bratislavská v˘stava ukazuje, Ïe i s tak pomûrnû
vyhranûnou formou plakátu jako je plakát ãistû typografick˘ se i nadále mÛÏeme bûÏnû setkávat. Zdá se, Ïe i klasick˘ papírov˘ plakát není zdaleka na ústupu a Ïe se jím i ta nejmlad‰í generace designérÛ ráda zab˘vá. Pavel Noga Seznam vystavujících: (SK) Pavol Bálik, Marcel Benãík, Juraj Bla‰ko, Emil Drliãiak, Ján Filípek, Ondrej Gavalda, Andrej Ha‰ãák, Ondrej Jób, Du‰an Junek, Matú‰ Lelovsk˘, Peter Li‰ka, Pavlína Morhaãová, Julo Nagy, Pavel Choma, Branislav Matis, Boris Melu‰, Karol Prudil, Pavol RozloÏník, TomበSalamon, ªubica Segeãová, Stanislav Stankoci, Michal Tornyai, (CZ) Petr Babák, Petr Bosák a Robert Jansa, Filip BlaÏek, David Bfiezina, Veronika Burian, TomበCelizna, Jifií Eli‰ka, Filip Heyduk, Václav Houf, Marek Chmiel, Ondfiej Chor˘, Petr Knobloch, Petr Krejzek, Klára Kvízová, Adam Macháãek, MikulበMacháãek,TomበMachek, Karel Mí‰ek, Ale‰ Najbrt, Pavel Noga, Robert. V. Novák, Martin Pecina, Radim Pe‰ko, Marek Pistora, Franti‰ek Polák, Jan Rajlich ml., Petr ·tûpán, Franti‰ek ·torm, Petr Tesafi, Jifií Toman, Alan Záruba, Zdenûk Ziegler, (PL) Bogus∏aw Balicki, Jakub Balicki, Ewa Stanis∏awska Balicka, Tomasz Bierkowski, Karolina Grudziƒska, Przemys∏aw Hajek, Filip Iwanski, Krzysztof Iwanski, S∏awomir Iwanski, Anna GiedryÊ, Piotr Karczewski, I. Kazmierczak, Tomasz Kipka, ¸ukasz KliÊ, Tomasz Jedrzejko, Piotr Kunce, S∏awomir Kosmynka, Pawe∏ Krzywda, Stefan Lechwar, Jacek Mrowczyk, Aleksandra Niepsuj, Tomasz Olszyƒski, Marian Oslislo, Aleksandra Toborowicz. ×
Ipex, nejvût‰í událost svûta tisku, médií a publikování v roce 2014. Opravdu?
V bfieznu 2014 se po ãtyfiech letech uskuteãnil v Lond˘nû dal‰í veletrh Ipex. Veletrh, kter˘ byl v minulosti vedle Drupy milníkem v polygrafii a urãoval aktuální trendy. Jak˘ byl Ipex 2014?
Jifií Zápotock˘
Úvodní vûta tohoto ãlánku je pfievzata z oficiálních webov˘ch stránek veletrhu ipex.org. Trocha marketingu nikdy ne‰kodí, ale zkusme si vzít k ruce fakta. Necel˘ch 20 000 náv‰tûvníkÛ Ipexu vidûlo bûhem 6 dnÛ zhruba 370 vystavovatelÛ. Ipex tedy v tomto ohledu nemÛÏeme srovnávat se skuteãnû velk˘mi akcemi konan˘mi také v tomto roce typu All China Print nebo GraphExpo v USA. Dokonce na polskou obdobu ãeské verze Reklamy Polygraf – veletrh Remadays pfii‰lo v lednu 2014 ve Var‰avû bûhem pouh˘ch 3 dnÛ 15 000 náv‰tûvníkÛ. Pro Ipex to navíc znamená oproti minul˘m letÛm propad o zhruba 50 % ve v‰ech aspektech – poãtu vystavovatelÛ, náv‰tûvníkÛ i v˘stavní plochy. Tradiãní vystavovatelé a leadfii jednotliv˘ch segmentÛ úãast na veletrhu postupnû ale jistû ru‰ili. Na Ipexu nebyly napfi. k vidûní stánky firem Heidelberg, KBA, MAN Roland, Canon, Xerox, Ricoh, HP, Kolbus. Pro náv‰tûvníka z âeské republiky tak byla náv‰tûva Ipexu na v˘stavi‰ti ExCeL v Lond˘nû s jeho astronomick˘mi cenami
Ilustraãní foto: www.ipex.org
ve velmi ‰patném pomûru cena/v˘kon. Veletrhy nejsou samozfiejmû jen o stáncích a technologiích, ale pfiiná‰í celou fiadu moÏností setkání se zajímav˘mi osobnostmi z oboru, v˘mûnu názorÛ a zku‰eností, náv‰tûvu konferencí a workshopÛ. To jistû ocení osvícen˘ odborník vládnoucí dobrou angliãtinou, bûÏn˘ ãesk˘ majitel tiskárny v‰ak na takovou akci jezdí pfiedev‰ím kvÛli technologiím a tûch bylo na Ipexu Ïalostnû málo. Sami velcí producenti polygrafick˘ch technologií svÛj krok nevystavovat na Ipexu samozfiejmû zdÛvodnili. Bylo vidût, Ïe pochybnosti nad úãastí na tomto veletrhu hlodali v hlavách mnoha z nich a první vla‰tovky potvrzující neúãast spustili lavinu. Hlavním udávan˘m dÛvodem byla a je zmûna marketingu, tedy vyuÏití jin˘ch – individuálních a podle v‰eho efektivnûj‰ích cest, jak oslovit zákazníka. Tato strategická zmûna a mûnící se obsah a formy veletrhÛ, jejich vnímání a uspokojení, resp. neuspokojení potfieb potenciálních náv‰tûvníkÛ stojí za leto‰ním neúspûchem Ipexu. Znamená to konec veletrhÛ? Zcela urãitû ne. Pouze jejich struktura se zmûní. Je zde stále prostor a potfieba pro klíãové obfií akce typu Drupa. I ta je koneckoncÛ známá moÏností
velmi individuálního pfiístupu dodavatelÛ k zákazníkÛm. V posledních letech se také velmi dafií úzce profilovan˘m akcím – viz jiÏ zmínûné Remadays, Fespa Digital. A v tom je mimo jiné klíã k úspûchu. Veletrh musí mít jasn˘, srozumiteln˘ a pro náv‰tûvníka uÏiteãn˘ koncept a téma musí b˘t zpracováno dÛkladnû. Pro celé pochopení a dokreslení v˘voje veletrhÛ malé srovnání. V dobû, kdy polygrafii ovládaly 3 tiskové techniky, tisková pfiíprava byla analogová, neexistoval internet a ‰piãkoví odborníci byly vût‰inou v dalekém zahraniãí, bylo nemyslitelné neb˘t na Drupû, Ipexu a napfiíklad i na Embaxu. Souãasná polygrafie se v‰emi sv˘mi tiskov˘mi technikami, potiskovan˘mi materiály, digitalizací, cross-mediální komunikací navíc podpofiená dobrou komunikací ze strany dodavatelÛ klade zkrátka jiné poÏadavky na oblast veletrhÛ. V tomto ohledu má do budoucna velk˘ potenciál právû Reklama Polygraf. Ale zpût k Ipexu. Dal‰í roãník je plánován na rok 2018 opût v Lond˘nû. Pokud organizátofii v˘znamnû nezmûní celkov˘ koncept a marketing, ãeká nás ne pfiíli‰ velká akce regionálního v˘znamu. × Jifií Zápotock˘
Krátce ze zahraniãí
Tiskárna Ellerhold ve Wismaru investovala do UV velkoformátové ploché tiskárny Nová digitální tiskárna je urãena pro pfiím˘ tisk na ploché a deskové materiály. Jedná se o plnû automatickou UV plochou tiskárnu od firmy Durst „Rho 1030“. S touto tiskárnou lze realizovat tisk mal˘ch nákladÛ pfii rozli‰ení 600 dpi, ale i rÛzné testové série napfi. pro propagaãní stojany pro pfiím˘ prodej (POS). Tiskárna nabízí variabilní datov˘ tisk a rychlou v˘mûnu potiskovaného média. Produktivitu Rho 1030 uvádí italsk˘ v˘robce Durst Phototechnik AG v Brixenu v hodnotû aÏ 1000 metrÛ ãtvereãních za hodinu. Jednatel Marco Bergmann uvádí, Ïe velkoformátová tiskárna, se ‰ífií tisku 2,5 m a se silou materiálu aÏ do 70 milimetrÛ, je zvlá‰tû vhodná pro zákazníky, pro které se tisk ofsetem nevyplatí. „Co se t˘ãe potiskované délky, tam jsme závislí pouze na materiálu a nejmen‰í velikost desky pro tisk je v oblasti formátu A3.“ Tiskárna tak mÛÏe mnohem lépe reagovat na poÏadavky zákazníkÛ. × Plnû automatická UV plochá tiskárna Rho 1030 od firmy Durst u firmy Ellerhold ve Wismaru
UÏivatelské dny Prinect 10. a 11. fiíjna 2014 – Print Media Academy v Heidelbergu Komunikace mezi lidmi se rychle mûní. Nejsme na konci v˘voje, n˘brÏ na jeho poãátku. Náklady na propagaci se pfiesouvají z oblasti tisku do oblasti on-line komunikace. Pfiesto má i oblast tisku nadále silné postavení na trhu propagace. Proto se bude i úvodní pfiedná‰ka na uÏivatelsk˘ch dnech Prinect in-
Systém Prinect
tenzivnû zab˘vat fakty a v˘vojem komunikace a nov˘mi uÏivatelsk˘mi zvyklostmi konzumentÛ. DÛsledky tohoto v˘voje s moÏnostmi pfiizpÛsobení v rámci branÏe budou pfiedmûtem následné diskuze v fiadû rÛzn˘ch workshopÛ. Pochopitelnû se budeme také vûnovat klasick˘m tématÛm v oblasti systémÛ Prinect. Budou pfiedstaveny novinky a dal‰í vylep‰ení pro optimalizaci produkce. Budou zastoupena i témata k digitálnímu tisku, k ofsetovému tisku, zvlá‰tû k nov˘m ISO standardÛm, k dokonãujícímu zpracování tiskovin a pfiirozenû i k workflow v oblasti obalÛ. Poprvé se budeme také zab˘vat tématy „spotfiebních materiálÛ“ vãetnû otázky, zda se v této oblasti ne‰etfií na ‰patném místû. UÏivatelské dny Prinect jsou organizovány uÏivateli systému Prinect pro ostatní uÏivatele. Heidelberger Druckmaschinen a.s. je sponzorem akce a poskytuje organizaãní a logistickou podporu. Kontakt: www.prinect-anwendertage.org a e-mail: Prinect.Anwendertage @heidelberg.com ×
Books on Demand – Print on Demand Jak konstatuje i Peter Schmid-Meil z nûmeckého nakladatelství Grin, ãím více se sniÏují náklady ti‰tûn˘ch knih, tím více se prosazuje tisk na vyÏádání – Print on Demand
(PoD). Vzhledem k tomu, Ïe vznikají stále nové e-book platformy, prosazují se i nov˘ self publishing autofii. Pro vydavatelství a PoD tiskové sluÏby se tím otevírají nové ‰ance. Jak vznikl nov˘ autor: V‰e probíhá podle plánu. Daniel Recktenwald opustil svÛj dÏob marketingového experta, aby se realizoval jako autor knihy v Austrálii. Základem byl pfiíbûh propojen˘ s cestopisem. Za dva mûsíce napsal knihu o 400 stranách „Jak zachránit limety v Sydney“, která pojednává o tfiech rÛzn˘ch singles (ãlovûk star˘ dvacet pût aÏ ãtyfiicet let, ponûkud rozpaãité postavy, kterého i v ãe‰tinû oznaãujeme jako singles). Americké televizní seriály (Sex ve mûstû, Pfiátelé, Aly Mc Bealová) prezentují Ïivot singles humornû. V‰e se perfektnû podafiilo, ostatnû „pfiedlohy“ jsou známé z televizních seriálÛ. Nepodafiilo se nalézt nakla-
Zastoupení BoD – BOOKS on Demand v Dánsku
Obálka knihy „Jak zachránit limety v Sydney“
datele. Autor zaloÏil proto vlastní nakladatelství pod názvem „Arturo“ a nechal si vytisknout 2 100 exempláfiÛ na své náklady. O odbyt se také staral sám – pfies vlastní homepage, jako E-Book u zasílatelství Amazon (Kindle edice za 4,99 EUR) a také jezdil s „kufrem“. Je pr˘ známo, Ïe vydavatelství v Nûmecku odmítají 99,5 procent v‰ech „nevyÏádan˘ch“ rukopisÛ. Od roku 2011 je zde nová moÏnost: Kindle Direct Publishing (KDP). Jedná se o self publishing platformu, která patfií do „Kindle Shop internetového obchodu Amazon“. Dal‰í takovou spoleãností je BoD, je jednou z úspû‰n˘ch spoleãností na evropském trhu a to v oblasti technologií digitálního vydávání knih a pfiedstavuje platformou pro
Typografia 9–10 2014
autory, ktefií mají zájem vzít do sv˘ch rukou e-knihy a hlavnû ti‰tûné vydání sv˘ch knih. O obsahu, uspofiádání, tvaru a cenû rozhoduje kaÏd˘ autor sám. BoD zaji‰Èuje, aby byly knihy bûÏnû k dispozici ve v‰ech tradiãních, a ve více neÏ 1 000 on-line knihkupectvích. BoD zaji‰Èuje odbyt e-knih pfies platformy, jako je Apple iBook, Amazon Kindle Store, Google Play, eBook.de, thalia.de, Kobo, atd. O úspûchu rozhodují v˘hradnû ãtenáfii. Více informací na www.bod.de. ×
Nová Standby funkce má na tiskov˘ch strojích Heidelberg ‰etfiit energii PouÏití funkce je moÏné na v‰ech strojích fiízen˘ch pfies Prinect Press Center. Stiskem tlaãítka je aktivován úsporn˘ energetick˘ modul. Tato funkce disponuje úsporn˘m potenciálem aÏ do hodnoty pfiíkonu 15 kW v závislosti na formátu tisku a poãtu jednotek stroje. PfiibliÏnû lze odhadnout úsporu, pfii vyuÏití funkce jen jednu hodinu za den, na energetickou spotfiebu jednoho rodinného rozpoãtu, jak uvádí v˘robce. V bûÏném kaÏdodenním provozu strojÛ se vÏdy vyskytují prostoje a pfiestávky. Obsluha mÛÏe urãit na základû konkrétních situací, kdy je moÏno pfiepnout stroj do standby modulu. To se realizuje stiskem na Print Press centru. Následnû pfiecházejí pfiístroje periférie stroje a jednotlivé konstrukãní skupiny stroje do energeticky úsporného modulu. Nábûh z úsporného modulu pfiitom probíhá mnohem rychleji, neÏ je tomu pfii novém startu stroje, uvádí v˘robce. × Úsporn˘ energetick˘ modul je aktivován pfies Prinect Press Center
10 11
Zpráva o souhrnu postfiehÛ k tématu „Dopady internetu na tisk – pfiíval digitálních informací“ bude zvefiejnûna v fiíjnu 2014 První v˘sledky tohoto „drupa Global Insights“ reportu k dopadÛm internetu na branÏi tisku jsou ale jiÏ k dispozici. PÛsobivû podtrhují, jak dalece ovlivÀují big data, web to print, variabilní datov˘ tisk, internetové nástroje, jako jsou Augmented Reality (Roz‰ífiená Realita = RR) a QR kódy nebo chytré (smart) technologie, jako je printed electronics (ti‰tûná elektronika) a Near Field Communication (napfiíklad bezkontaktní platby pomocí technologie NFC) cel˘ svût ti‰tûn˘ch produktÛ. Tiskárny poskytující sluÏby a dodavatelsk˘ prÛmysl na jedné stranû a zákazníci na druhé stranû jsou vystaveni rostoucím poÏadavkÛ, ale také ‰ancím, které trÏní hospodáfiství nabízí. „Pomocí detailní anal˘zy globálních trhÛ a pfiehledu aktuálních trendÛ pfiispûje „drupa Global Insights“ report sv˘mi podklady a v˘znamem k v˘bûru strategick˘ch rozhodnutí v oblasti prÛmyslu tisku“, uvádí Werner M. Dornscheidt, pfiedseda pfiedstavenstva Messe Düsseldorf. Okolo 1 100 vedoucích pracovníkÛ s rozhodující pravomocí se zúãastnilo ankety k tématu „Dopady internetu na tisk – pfiíval digitálních informací“, do které také pfiispûli z ãásti velmi názorn˘mi pfiíklady ze svého podnikatelského prostfiedí. Vítûzné taÏení elektronické komerce se odráÏí také v oblasti tiskov˘ch sluÏeb, kde 52 procent z drupa panelu expertÛ nabízí elektronické obchodování ve formû web to print nebo digital storefront. Pfiíklad: EFI Digital StoreFront (DSF) pfiedstavuje modulární, pfiizpÛsobitelné webové fie‰ení, které pomáhá zjednodu‰ovat obchodní a v˘robní procesy komerãního a placeného tisku. Zatím ale nejsou tyto moÏnosti pfiíli‰ vyuÏívány. Pouze 14 procent z expertního panelu takovéto moÏnosti vyuÏívají u více neÏ 25 sv˘ch zakázek. Pozitivní v˘jimku pfiedstavuje segment
katalogÛ: Ve více verzích ti‰tûné personalizované katalogy, které jsou kombinované s interaktivními elementy. Takovéto tiskoviny jsou receptem k úspûchu. Pfii tisku katalogÛ uvádí 60 procent jejich producentÛ nárÛst v tomto segmentu. Vítûzné taÏení v oblasti zákaznicky individuální masové produkce Jedná se pfiedev‰ím o fotoknihy, kalendáfie, psací prostfiedky, propagaãní pfiedmûty nebo triãka, zda se pfiitom jedná o malé, nebo velké náklady, vÏdy se celosvûtovû prosazuje zákaznicky individuální masová produkce digitálním tiskem. Celosvûtovû nabízí jiÏ nyní 72 procent dotazovan˘ch akcidenãních tiskáren variabilní datov˘ tisk. V Severní Americe je podíl s 87 procenty je‰tû vy‰‰í. Sice je podíl variabilních stránek v souãasnosti je‰tû mal˘, ale 56 procent dotazovan˘ch oãekává v budoucnosti stfiední aÏ rychl˘ rÛst v této oblasti. To se potvrdilo v dotazníkové akci z podzimu 2013: 38 procent dotazovan˘ch akcidenãních tiskáren a 32 procent tiskáren z oblasti vydavatelského tisku uvedlo, Ïe budou pfiednostnû investovat do digitálního elektrografického barevného archového tisku. Interaktivní tisk v publikaãním a obalovém tisku je na vzestupu Interakce je na pofiadu dne: Crossmediální kampanû se záznamem a anal˘zou získan˘ch dat a vyuÏíváním více typÛ mediálních kanálÛ (tiskov˘, TV, internetov˘), obvykle v souvislosti s podporou image znaãky, ãi pfii zahájení prodeje nûjakého produktu, které vedou potenciálního zákazníka na zpûtn˘ kanál (obvykle internetovou nabídku sluÏby, nebo produktu). Za cross-media (skrze rÛzná media) se také povaÏuje situace, kdy je uÏivatel jedním médiem vyz˘ván k pfiechodu na jiné médium. Spektrum pouÏit˘ch technologií je ‰iroké: Poãínaje QR kódy, pfies
bûÏné „smart print opce“ aÏ po augmented reality (roz‰ífienou realitu RR) nebo near field communication (NFC), která vyuÏívá modulární technologie pro bezdrátovou komunikaci. Tfietina dotazovan˘ch z expertního teamu drupy nabízí jiÏ interaktivní tisk – to znamená, Ïe tisknou interaktivní responzní elementy na publikace, obchodní a propagaãní tiskoviny, obaly, venkovní reklamu nebo na velkoformátové tiskoviny. Jak je moÏno oãekávat, tak i zde jsou regionální rozdíly znaãné. V USA nabízí jiÏ 44 procent ze v‰ech dotazovan˘ch poskytovatelÛ tiskov˘ch sluÏeb interaktivní tisk, zatímco na Blízkém V˘chodû jsou to jen 3 procenta. Také v oblasti tisku obalÛ vyuÏívá jiÏ podstatn˘ podíl expertního panelu drupa internetem podporované nástroje. 50 procent v‰ech obalov˘ch tiskáren vkládá do tiskovin QR kódy, 43 procent vyuÏívá variabilní obsah a 41 procent dotazovan˘ch tiskáren ti‰tûné obaly personalizují. Základem aktuální studie je 30tidíln˘ katalog otázek k nejrÛznûj‰ím aspektÛm. Nasazení CRM (Customer Relationship Management tj. fiízení vztahu se zákazníkem), digital asset managementu (ukládání a správa digitálního obsahu, zejména digitálních grafick˘ch souborÛ) a VDP (Variable Data Printing = vyuÏití variabilních dat nad rámec bûÏné koncepce variabilního tisku), nasazení eCommerce a Web to Print v oblasti prÛmyslu tisku nebo kompetence ve vûcech informaãních technologií (IT). Av‰ak jak pÛsobí rostoucí digitalizace prÛmyslu tisku na nasazení nejrÛznûj‰ích potiskovan˘ch materiálÛ (papíru, vlnité lepenky, folií, kovov˘ch folií a plechu nebo skla)? To je také pfiedmûtem „drupa Global Insights“ reportu, kter˘ bude vydán v anglické jazykové verzi v fiíjnu 2014; pfiiãemÏ souhrn bude dostupn˘ v sedmi jazykov˘ch verzích (nûmecké, anglické, francouzské, portugalské, ruské, ‰panûlské a ãínské) na www.drupa.de. × Pfiipravil Milan Lelek
Fespa Digital 2014 ukázala ‰ance a cesty k úspûchu
UÏ v devadesát˘ch letech minulého století se potvrdilo, Ïe nekonvenãní techniky digitálního tisku a rozmnoÏování dosáhnou kvality reprodukce a tisku, jakého do té doby dosahoval pouze hlubotisk a ofset. Po drupû 1995 jsme s jist˘m vzru‰ením psali o vzájemnû soutûÏících systémech Xeikon se such˘mi tonery a Indigo s tonery tekut˘mi. Od této mety uÏ stoupaly „nové techniky“ jen vzhÛru a také ostatní v˘robci museli investovat do dal‰ího v˘voje a nabrat kurz na barvu. Kromû vysoké kvality barevného tisku oãekával grafick˘ a reklamní svût rostoucí tiskové formáty a bylo jasné, Ïe reklama ráda velké plochy zaplatí, stejnû jako personalizovan˘ tisk v nákladech, poãínajících u jednoho prodejného v˘tisku. Prokázala se vysoká kvalita tisku na nepapírové hmoty a netradiãní substráty s nov˘mi povrchov˘mi efekty. V této fázi se nበtrh projevil opût jako odváÏn˘ a jasnozfiiv˘, byli jsme i pfies omezené investiãní prostfiedky mezi zemûmi, kde byla ochota jít netradiãními cestami a digitální tisk se stále pevnûji usazoval mezi klasické procesy. Pfieskoãme o témûfi dvacet let, do souãasnosti leto‰ního jara v Mnichovû, na veletrh Fespa Digital 2014. Opût stejné otázky, jako na konci minulého století: nejvy‰‰í kvalita barevného v˘tisku, nov˘ slibn˘ trh tiskovin, témûfi neomezené formáty a více neÏ pestr˘ vzorník potiskovan˘ch materiálÛ od papírÛ a kartonÛ po textil, plasty a mnoho nekonvenãních podkladÛ. DÛleÏit˘m je fakt, Ïe za tím v‰ím není jen nesmírn˘ technologick˘ pokrok, ale pfiedev‰ím nenasycen˘ trh pln˘ oãekávání, tedy jistota, Ïe ten kdo umí a tiskne, uÏ nemusí mít obavy o svou dal‰í existenci a zamûstnanost. Trh ho potfiebuje a vyz˘vá k aktivitû. Je to nevídaná v˘zva, nikoli nepodobná dobû Gutenbergova vynálezu ti‰tûné knihy, na prahu civilizace a poãínající revoluce v rozvoji informací a vzdûlanosti.
Po fiadû pfiedchozích pfiehlídek pokroku dospûla na‰e branÏe do stadia, kdy se r˘sují objednávky obrovsk˘ch nákladÛ ve statisících a na druhém konci vniká tisk do soukromí jednotlivce a doslova aÏ do jeho ob˘váku individuálním ti‰tûn˘m dekorem. To v‰e bylo pfiedstaveno v Mnichovû 2014. Nasazení vysokého tempa rozvoje vyústilo v rozhodnutí zamûfiit pfií‰tí „velk˘“ veletrh Fespa 2015 v Kolínû nad R˘nem ve dnech 18. – 22. kvûtna na sítotisk, textilní a digitální tisk. Velk˘m tématem bude inkjetov˘ tisk, kter˘ v té dobû má v‰em technikám dominovat. Zkusme si s ãasov˘m odstupem prázdninov˘ch mûsícÛ osvûtlit nûkteré poznatky z Mnichova, jak je prezentovaly vydané tiskové závûry. Tisk pfiitahuje zájem a fascinuje velk˘mi formáty, nejpestfiej‰í nabídkou potiskovan˘ch a potiskovateln˘ch materiálÛ pro nejrÛznûj‰í obory a vysokou kvalitou, která mnohde jiÏ pfiekonává ofset. Sahá od známé oblasti Sign & Display pro vnitfiní a vnûj‰í propagaci pfies tisk na textilní materiály, obalové prostfiedky aÏ po „personalizovan˘ ob˘vák“ a design. Technologie inkjetového tisku ovládla atmosféru veletrhu pfiedev‰ím dosaÏením zv˘‰eného rozli‰ení aÏ po 1200 x 1200 dpi a v˘‰e, nejmen‰ími kapkami aÏ po 1 picolitr a optimalizovan˘m designem tiskové hlavy. Tím se jevila jako digitální technologie s nejvût‰ím potenciálem a nejvût‰í pestrostí uplatnûní i ve velkoformátovém tisku. Velkou roli hraje také termosublimaãní tisk v textilní oblasti. Jedním z pilífiÛ veletrhu bylo téma tisku velk˘ch formátÛ, jejichÏ ‰ífie jiÏ není témûfi limitována. Systémy jsou nadále rychlej‰í a produktivnûj‰í. Paleta v˘robních strojÛ a linek sahá od zavádûcích startovních a levn˘ch modelÛ pro rozmanitá pouÏití aÏ po vysoce automatizované a vysoko produktivní v˘robní systémy. Kvalita je standardem, prezentovan˘m nov˘mi fie‰eními, na mnoha veletrÏních stáncích. Ve velkoformátovém ofsetu, sítotisku a flexotisku jsou jiÏ kritéria stupnû „High-Quality“ dosaÏena.
Ilustraãní foto: www.fespa.com
Ilustraãní foto: www.fespa.com
Zfiejmû to bude veletrh Fespa Frankfurt 2015, kter˘ pfiedvede v praxi a na konkrétních v˘sledcích, co toto znamená v inkjetu a v textilním tisku, nov˘ch ‰ancích grafického prÛmyslu a jak budou naplnûna velká oãekávání. Tradiãní (proã vlastnû?) porovnávání kvality s ofsetem na veletrhu prokázalo, Ïe v nûkter˘ch pfiípadech je dosahována jiÏ kvalita i vy‰‰í. A nejen kvalita, i v˘kony a dal‰í parametry jak zaãínajících systémÛ a strojÛ, tak i tûch nejúspû‰nûj‰ích pfiesvûdãily tiskové podnikatele, Ïe jejich konta a penûÏenky dokáÏí úspû‰nû naplnit. A po dlouhé krizi je právû po nich velk˘ hlad na stranû tiskafiÛ i jejich zákazníkÛ. V oblasti nov˘ch materiálÛ a tiskov˘ch hlav zaujaly publikum nové latexové inkousty v expozici HP, nové UV inkousty, thermoinkjetové hlavy, povaÏované za levnûj‰í. Pfiedmûtem hlavního zájmu byla piezotechnologie v inkjetov˘ch tiskov˘ch hlavách systémÛ, jejichÏ nejvût‰í ãást pfiichází z Japonska. Firmy Konica Minolta, Kyocera, Epson, ale také ‰védská firma Xaar pfiedvedly coby nositelé v˘voje na poli komponent v Mnichovû novinky, o nichÏ je‰tû usly‰íme. Piezo hlavy jsou povaÏovány za dlouho Ïivotné, navíc jsou vysoké kvality, snadno vymûnitelné, vyuÏitelné v mnoha formách a konstrukcích spolu s nov˘mi su‰icími systémy. I z tûchto stfiípkÛ mÛÏeme sledovat smûfiování k industrializaci, produktivitû, reprodukovatelnosti a ‰irokému vyuÏití v tiskafiské branÏi. V mnoha oborech byl uÏ nejvy‰‰í ãas, dosavadní v˘voj byl pro mnohé podnikatele spí‰e vlekl˘ a nepfiíli‰ pfiesvûdãiv˘, byl uÏ nejvy‰‰í ãas najít opravdu úãinné cesty obnovy a staré slávy tisku. Mohlo by to b˘t smutné pro zastánce a pfiíznivce fiemesel, i tûch umûleck˘ch, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe i pro nû budou vznikat alternativy, umoÏÀující uplatnit smysl pro kreativitu, originalitu, nápady a plnûní tfieba i zdánlivû „ujet˘ch“ poÏadavkÛ vynalézav˘ch zákazníkÛ a designérÛ. VÏdyÈ i je‰tû nedávno podceÀovan˘ digitální princip tisku má dnes oficiálnû svou umûleckou grafickou techniku, která se vystavuje vedle velk˘ch klasick˘ch technik a je pfiedmûtem zájmu sbûratelÛ. Îivot jde pfiece dál. Technologii inkjetu jako hlavní linii souãasného rozvoje se budeme urãitû vûnovat na stránkách Typografie stále ob‰írnûji a ãastûji a jistû bude o ãem psát a ãíst, mnozí netrpûlivû ãekají na inspiraci, pfiíklady jin˘ch podnikatelÛ v tiskárnách i konstrukãních ateliérech a také jejich zákazníkÛ. Bez tûch by pfiece nemohl uspût ani ten nejchytfiej‰í pokrok. × Vladislav Najbrt
V˘stava Fotokaligrafie Petra Geislera a Petra ·álka
Ve ãtvrtek 4. záfií probûhla v restauraci Prostor na praÏském Smíchovû vernisáÏ v˘stavy s názvem Fotokaligrafie, která pfiedstavuje spoleãná díla Petra Geislera a Petra ·álka. Projekt Fotokaligrafie vznikl jiÏ v roce 2001; Souãasnou v˘stavu vytiskl Petr ·álek na archivním materiálu jako Fine Art Tisk s Ïivotností nûkolika desítek let. V‰echny vystavené fotokaligrafie jsou prodejné a jejich krásou se mÛÏete pokochat aÏ do 31. fiíjna 2014 v restauraci Prostor, která sídlí v Lidické ulici 25 v Praze. Originální text Petra Geislera k projektu Fotokaligrafie z roku 2001 Planeta Zemû je dost velká na to, aby se lidé z jedné ulice nepotkali dlouhá léta. A je dostateãnû uzpÛsobená k tomu, aby se my‰lenky vznikající
v rÛzn˘ch souvislostech, v rÛzn˘ch geografick˘ch i ãasov˘ch prostorech a v hlavách rÛzn˘ch lidí ve správném okamÏiku a na správném místû setkaly pro radost v‰ech. Petr ·álek a Petr Geisler se znají tak dlouho, Ïe jsou v podezfiení, Ïe jsou to kamarádi od dûtství. Oba se vûnují kum‰tu jako pfiirozenému dÛsledku jejich neposedn˘ch a hrav˘ch povah. Petr ·álek vystudoval na FAMU obor umûlecká fotografie, na ãas ho to v osmdesát˘ch letech zaválo do Nûmecka, kde pracoval jako reklamní fotograf i jako voln˘ tvÛrce, aby se koncem devadesát˘ch let vrátil do Prahy. Tady se zaãíná zajímat o filozofii a umûní starého Japonska a âíny, ve kter˘ch hledá posilu pro své tûlo i du‰i. Pro Petra Geislera bylo zpoãátku celoÏivotním magnetem malování. Nemûl k nûmu snadnou
cestu, a tak se stalo, Ïe vystudoval na Univerzitû Karlovû japanologii a angliãtinu a po studiích pÛsobil jako externí korespondent nejvût‰ích japonsk˘ch novin Jomiuri ·imbun v Praze. Svému poslání v‰ak neunikl. Stal se totiÏ malífiem kaligrafií kráãejícím ve ‰lépûjích tûch nejvût‰ích básníkÛ ‰tûtce a tu‰e, ktefií Ïili v zemi vycházejícího slunce. Petr ·álek se pfiedstavuje jako autor fotografií inspirující Petra Geislera k jejich spojení s krátk˘mi kaligrafick˘mi básnûmi ãi filozofick˘mi formulkami starého Japonska. Vzniká nov˘ vizuální a obsahov˘ projev, ale jen pro ãlovûka ovládajícího klasickou japon‰tinu. Nám ostatním, pokud chceme vychutnat víc neÏ krásu spojení kfiivek a ãar s fotografickou realitou, musí napomoci ãeská pfieklad u vystaven˘ch dûl. ×
1
Konica Minolta pfiedstavila své dosud nejmen‰í multifunkãní tiskové zafiízení
Ïe byla za jeden ze sv˘ch prémiov˘ch produktÛ, projektor EH-TW9200W, vyznamenána evropskou asociací vydavatelÛ multimédií EISA cenou „European HT Projector 2014–2015“. Dal‰í informace jsou v Typografii digitální na str. 7.
Konica Minolta pokraãuje v inovacích segmentu A4 zafiízení a uvádí na trh nejmen‰í multifunkãní pfiístroj ve svém portfoliu. Nov˘ bizhub C3110 roz‰ifiuje moÏnosti pfiedchozího modelu C25 pfiedev‰ím o funkce spojené se správou a fiízením obûhu dokumentÛ. Rychlost tisku 31 stran zafiadila pfiístroj mezi nejrychlej‰í zafiízení Konica Minolta v segmentu A4.
Jednou vûtou Nové produkãní tiskové zafiízení Xerox Versant™ 2100 Press S nárÛstem dÛleÏitosti tiskov˘ch aplikací v dne‰ním svûtû digitálního marketingu pfiedstavuje Xerox Versant™ 2100 Press, o kterém se mÛÏete doãíst více v Typografii digitální na str. 2.
Porota EISA ocenila projektor EH-TW9200W
na jednotlivá témata. KaÏd˘ den od 11 a 14 hod. byl pfiipraven prezentaãní blok s pfiedná‰kami jako napfi. Úspû‰né tiskové aplikace, Software na tvorbu a zpracování fotoproduktÛ Inovace v oblasti inkoustového tisku a dal‰í.
Pololetní zpráva firmy Koenig & Bauer AG Hospodáfisk˘ v˘sledek po ‰esti mûsících pfied zdanûním témûfi vyrovnan˘. � Program restrukturalizace Fit@All pokraãuje dobfie � O 2,6 % více zakázek a o 3,1 % vy‰‰í obrat neÏ v pfiedchozím roce � Obchody s nov˘mi kotouãov˘mi ofsetov˘mi stroji nadále zklamáním Nov˘ digitální tiskov˘ stroj Xerox Versant™ 2100 Press
Díky nov˘m obchodním sektorÛm, jako je tisk flexibilních obalÛ a digitální potisk skla,
Velkoformátová tiskárna Océ PlotWave 500 Canon pfiichází na trh s modelem Océ PlotWave 500, velkoformátovou ãernobílou tiskárnou s barevn˘m skenerem v jednom zafiízení. Více se doãtete v Typografii digitální na str. 4.
3
se KBA snaÏí co moÏná nejvíce kompenzovat zmen‰en˘ objem obchodÛ s novinov˘mi kotouãov˘mi tiskov˘mi stroji (fotografie).
Se sv˘mi kompaktními rozmûry je bizhub C3110 navrÏen pfiedev‰ím pro potfieby mal˘ch a stfiedních pracovních skupin, domácích kanceláfií ãi ÏivnostníkÛ.
Heidelberg na nové adrese Od 1. záfií sídlí spoleãnost Heidelberg Praha na nové adrese: ·afránkova 1243/3, 155 00 Praha 5. Spolu s fyzickou zmûnou místa firmy se mûní také oficiální sídlo spoleãnosti ale ve‰keré ostatní kontaktní údaje (telefony, e-maily atp.) zÛstávají nezmûnûny. V podveãer 18. záfií 2014 pfiivítal Heidelberg v novém sídle své obchodní partnery, zákazníky a novináfie na Open Party s Ïivou hudbou a kuchafiskou barbecue show Ondfieje Slaniny známého z pofiadu âT Kluci v akci. × Spoleãnost Heidelberg Praha novû najdete v administrativní budovû v ·afránkovû ulici 1243/3 na Praze 5
Tfiemi vûtami Konica Minolta – Formica Open House 2014 Ve dnech 23.– 25. záfií probûhla v sídle spoleãnosti Formica v âestlicích akce s názvem „Konica Minolta – Formica Open House 2014“. Byla zde pfiedstavena vyladûná fie‰ení pro podnikání v oblasti digitálního produkãního tisku, dokonãovacího zpracování a trendÛ v polygrafii a zároveÀ mohli náv‰tûvníci vyuÏít moÏnost diskutovat s odborníky Velkoformátová ãernobílá tiskárna Océ PlotWave 500
Ocenûní EISA Award pro spoleãnost Epson Spoleãnost Epson, která je jiÏ více neÏ deset let svûtovou jedniãkou mezi v˘robci projektorÛ, oznamuje,
Konica Minolta – Formica Open House 2014
Na Open party firmy Heidelberg si hosté mohli vychutnat Ïivou hudbu pod ‰ir˘m nebem
Více zakázek v tisku cenin a ve speciálním obalovém tisku � V˘sledek pfied zdanûním (EBT) s hodnotou – 0,1 mil. Eur se oproti prvnímu ãtvrtletí v˘raznû zlep‰il � Politické a hospodáfiské prostfiedí ztûÏuje export � 2014: Snaha o vyrovnan˘ hospodáfisk˘ v˘sledek (EBT) pfied zdanûním Celá pololetní zpráva je k dispozici ke staÏení ve formátu PDF na adrese http://www.kba.com/investor-relations/berichte/berichte-2014/ �
Kuchafi O. Slanina pfiipravil za pomoci jednoho z hostÛ Michaela Kretka burgery na grilu
Pfiipravujeme soutûÏ Kalendáfi roku 2015
âasopis Typografia a agentura M.I.P. Group a.s. v souãasné dobû pfiipravují dal‰í jiÏ 15. roãník soutûÏe Kalendáfi roku, která je urãena ãesk˘m i zahraniãním spoleãnostem, které vydávají, tisknou nebo zadávají v˘robu kalendáfiÛ. Pofiadatelé vûfií, Ïe se tento rok opût pfiihlásí mnoho zajímav˘ch kalendáfiÛ od ãesk˘ch i zahraniãních tvÛrcÛ. Cílem soutûÏe je pfiedev‰ím podpofiit kreativitu, tiskovou a grafickou úroveÀ kalendáfiÛ a upozornit na v˘jimeãné poãiny v této oblasti. Pfiihlásit kalendáfi mohou firmy i jednotlivci, ktefií získají souhlas vydavatele. Kritéria hodnocení budou stejná jako v minul˘ch letech: Kritéria hodnocení 1. design 2. fotografie 3. propagaãní úãin a hlavní idea 4. kvalita tisku a celkového zhotovení 5. digitální tisk 6. osobité ztvárnûní celebrit 7. vyjádfiení sociální role 8. podpora cestovního ruchu Samostatná kategorie Stolní kalendáfi Pofiadatelé uvaÏují o pfiidání speciální kategorie pro kalendáfiovou tvorbu odborn˘ch ‰kol. Jsou také zvûdaví jestli se vyskytne kalendáfi s netradiãní vazbou nebo konstrukãním fie‰ením.
Zasedání hodnotící komise soutûÏe Kalendáfi roku 2014
V˘stava v‰ech pfiihlá‰en˘ch kalendáfiÛ na veletrhu Reklama, Polygraf 2014
Ceny partnerÛ soutûÏe S moÏn˘mi partnery soutûÏe jsme zatím v jednání ale jiÏ nyní pfiislíbily podporu spoleãnosti PaperlinX a Heidelberg které udûlí vybran˘m kalendáfiÛm zvlá‰tní ocenûní. Partnerem soutûÏe se opût stane i www.tiskdo1000.cz, kter˘ tentokrát také udûlí vlastní cenu a bude si v‰ímat hlavnû kalendáfiÛ vyti‰tûn˘ch digitálním tiskem. Hodnocení soutûÏe V kaÏdém vyhlá‰eném kritériu hodnocení budou ocenûny 3 nejlep‰í kalendáfie (1.– 3. místo), za nûÏ obdrÏí pfiihla‰ovatel diplom Kalendáfi roku 2015 vãetnû práva na zvefiejnûní. Absolutní vítûz soutûÏe, kter˘ bude zvolen z vítûzÛ kategorií, získává cenu GRAND PRIX. Na návrh hodnotící komise, sloÏené z vybran˘ch odborníkÛ, mohou b˘t udûleny zvlá‰tní ceny, stejnû tak má komise právo cenu neudûlit. Na v˘stavû v‰ech pfiihlá‰en˘ch kalendáfiÛ budou potom hlasovat náv‰tûvníci a kalendáfii s nejvût‰ím poãtem hlasÛ bude udûlena Cena náv‰tûvníka veletrhu Reklama, Polygraf. Podmínky soutûÏe Kalendáfi roku 2015 V‰ichni pfiihla‰ovatelé musí zaslat do uzávûrky vyplnûnou pfiihlá‰ku, doklad o uhrazení úãastnického poplatku a dva v˘tisky kalendáfie. Poãet kalendáfiÛ pfiihlá‰en˘ch jedním subjektem není omezen, kaÏd˘ kalendáfi ale musí mít samostatnou
pfiihlá‰ku. Zasláním kalendáfiÛ souhlasí úãastníci s reprodukcí svého díla v odborném tisku. Pro úãely publikování v ãasopise Typografia v‰echny pfiihla‰ovatele prosíme, aby zaslali spolu s kalendáfii do redakce elektronická tisková data titulní strany a 1 libovolné vnitfiní strany kalendáfie na CD nebo e-mailem ve formátu PDF. DÛleÏité termíny soutûÏe zvefiejníme v pfií‰tím ãísle ãasopisu Typografia 11–12/2014, do kterého bude jiÏ vloÏena pfiihlá‰ka do soutûÏe. Informace o kalendáfiové soutûÏi pro rok 2015 budou také zvefiejnûny na konci fiíjna na webu http://typografiacz.cz/soutez.html. Na stejném webu si mÛÏete pfieãíst také o jejích minul˘ch roãnících; ocenûn˘ch kalendáfiích, sloÏení hodnotící poroty a udûlat si pfiedstavu o tom, jaká díla mûla v minul˘ch letech nejvût‰í úspûch. Exponáty-kalendáfie bude opût nutné doruãit spolu s pfiihlá‰kou do sídla ãasopisu Typografia, Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6. Pofiadatelé pfiedpokládají, Ïe odborná hodnotící komise provede vyhodnocení soutûÏe bûhem dubna 2015. V˘stava v‰ech pfiihlá‰en˘ch kalendáfiÛ se uskuteãní na veletrhu Reklama, Polygraf 2015 v Praze na v˘stavi‰ti v LetÀanech ve dnech 12. – 14. kvûtna 2015. V rámci veletrhu také probûhne Slavnostní vyhlá‰ení v˘sledkÛ kalendáfiové soutûÏe a vítûzné práce budou poté zvefiejnûny v ãasopise Typografia. ×
O kalendáfiích vãera i dnes s grafikem a typografem Jaroslavem Faiglem
Kalendáfie nás provázejí od vzniku lidské civilizace. Zatímco na poãátku ‰lo pfiedev‰ím o kalendáfie odvozené od pohybu Mûsíce ãi Slunce, vût‰inou zachycené do kamenn˘ch ãi jin˘ch „hmotn˘ch“ materiálÛ, dnes jde o preciznû definované ãasové úseky s ohledem na tisícletí dopfiedu i dozadu, a to v duchu nejnovûj‰ích vûdeck˘ch poznatkÛ astronomie a matematiky. Kalendáfie, které se nám dnes dostávají do ruky, jsou vyvedeny na zpravidla papífie ãi v elektronické podobû. Tedy v „lehké“, ãasto i elegantní, formû. Na formu, podobu a obsah kalendáfiÛ a na vzájemné souvislosti mezi tûmito aspekty jsem se dotázal ãlovûka veskrze povolaného, Jaroslava Faigla – ãlena Asociace uÏité grafiky pfii Syndikátu v˘tvarn˘ch umûlcÛ Mánes, kter˘ se mimo uÏité grafiky zab˘vá typografií, fotografií a klasickou „americkou“ retu‰í. V souãasnosti pfiedná‰í o typografii a navrhování na „Orange Factory“ – Soukromé vy‰‰í odborné ‰kole umûní a reklamy v Praze a kromû mnohaleté ãinnosti pedagogické (pfii které jsme se jako kolegové potkali) a vlastní tvorby na volné noze má za sebou dlouhou fiadu úspû‰n˘ch, a jak sami zjistíte i v minulosti dobfie znám˘ch a oblíben˘ch, kalendáfiÛ... Jak ses ke kalendáfiÛm vÛbec dostal? Nebo to byla nejprve grafika a kalendáfie vznikaly tak nûjak „bokem“? Na konci ‰edesát˘ch let jsem se jako asistent „art direktora“ ve studiu Leo Novotného (ãlena ICTA) zab˘val grafick˘m designem, kniÏní grafikou, typografií, autorsk˘m písmem. Navrhoval jsem obaly na vinylové gramodesky, katalogy a plakáty.
Jaroslav Faigl a jeho vûrná psí spoleãnice Abi
Pfii zakázkách pro nakladatelství Albatros jsem byl osloven v oddûlení propagace otázkou, jak vyuÏít mnoÏství odfiezkÛ kvalitního kartonu, vznikl˘ch pfii v˘robû knih. Navrhl jsem velmi úzk˘, svisl˘, závûsn˘ kalendáfi s praktick˘m rozdûlením jednotliv˘ch dní do políãek, kam se dalo pohodlnû vpisovat. Systém byl doplnûn posuvn˘m jezdcem, kter˘ si mohli uÏivatelé aktivnû vystfiihnout. To se mi zdá jako dokonal˘ nápad. Ale dneska – vzhledem k technologick˘m posunÛm v polygrafii a celkové „konzumní“ a utrácivé spoleãnosti – uÏ by asi nikdo nefie‰il „odpadní“ odfiezky, natoÏpak, aby „uÏivatelé nûco aktivnû vystfiihovali“. Doba byla jiná... Podot˘kám, Ïe telefony byly tehdy pouze k mluvení, elektronické organizéry, poãítaãe
a internet nebyly... Cel˘ design jsem musel ruãnû nakreslit, fotograficky reprodukovat, smontovat technikou ruãní foto-litografie a dodat tiskárnû pfiedlohy v mûfiítku 1:1 pro tiskovou formu. Tehdy byla v horké sazbû k dispozici pouze omezená písma v nûkolika velikostech. O ãíselné fiadû vhodné k pouÏití ani nemluvím. Po prvním roãníku 1976 se o Vánocích pan fieditel nakladatelství divil, jak to, Ïe nemá nov˘ kalendáfi, ale jenom prázdn˘ háãek na stûnû. Chtûl dal‰í! Tyto kalendáfie jsem potom dûlal sedmnáct roãníkÛ. Vídal jsem je léta povû‰ené na rámech dvefií rÛzn˘ch v˘ãepÛ, vináren a kadefinictví. Úspû‰nû slouÏily k zapisování rÛzn˘ch dluhÛ, restÛ, objednávek a povinností. Mimo to jsem vytváfiel je‰tû velké nástûnné kalendáfie pro podniky PZO KOVO, MOTOKOV atd. Co by mûl kalendáfi podle tebe splÀovat? Jak vidí‰ vztah úãelu a funkãnosti versus estetická hlediska a originalita pojetí? Pomocí vizuálních dojmÛ (originální, pfiitaÏlivé) by mûl vzbuzovat pozitivní emoce a ty by se mûly ztotoÏÀovat s image firmy nebo produktu. Tento úãinek je pak dlouhodob˘ a témûfi kaÏd˘ den opakovan˘. U kalendáfie se sbíhá nûkolik funkcí (o praktiãnosti a nûkter˘ch z nich jsem uÏ mluvil): vizuálnû nás orientuje v ãase, pfiitahuje obrázky, b˘vá oblíben˘m bytov˘m doplÀkem. Z pohledu reklamy a marketingu je kalendáfi dost podstatn˘m prvkem propagace firem. Na konci roku dokonce zcela nepostradateln˘m.
Ukázky posuvn˘ch „jezdcÛ“ pro závûsné kalendáfie. Grafick˘ design: Jaroslav Faigl, 1975 – 1992. Ilustrace: archiv âást závûsn˘ch kalendáfiÛ pro nakladatelství Albatros. Formát 70 x 640 mm. Grafick˘ design: Jaroslav Faigl, 1975 – 1992. Ilustrace: archiv nakladatelství Albatros
nakladatelství Albatros
Typografia 9–10 2014
Obrazová ãást kalendáfie – plakátu B1 pro Hi-Fi klub. Technika Airbrush. Grafick˘ design: Jaroslav Faigl, 1972
To tu jiÏ zaznûlo mnohokrát. Ale jak na to? Co upozadit a co zv˘raznit – obrázky, logo firmy? Samozfiejmû, v ãase Vánoc se kalendáfi stává vdûãnû pfiijíman˘m dárkem a pfiipomínkou. Îádná z tûchto funkcí by nemûla b˘t oslabena, ignorována. Jak je ãasto paradoxnû vidût u typografie kalendáfiÛ, kde pak chybí ta vizuální orientace! Kalendáfi je od slova „kalendárium,“ jinak se stává pouze albem obrázkÛ. Co bys fiekl o technologickém v˘voji a procesu pfiípravy – dejme tomu za posledních padesát let... To jsi se trefil, nûco o tûch padesáti letech vím... Tehdy velikost knihtiskového ‰toãku sotva staãila na potisk obalu vinylového LP, ne‰lo tisknout pérovkové plochy s negativním písmem pro nástûnné kalendáfie formátu B3/A2. Nûkteré tiskárny mûly dokonce stanoven˘ limit, kolik procent plochy z formátu mÛÏe b˘t poti‰tûno, aby staãily tisky dosu‰it! Je‰tû v 80. letech nejmenovan˘ Podnik zahraniãního obchodu, kter˘ vyváÏel ‰piãkové ofsetové rotaãky, investoval na celou „pûtiletku“ do nového provozu knihtisku – tisku z v˘‰ky. A to uÏ existovala fotosazba. (DesignerÛ se prostû nikdo neptá, i kdyÏ jsou napfied, protoÏe se zab˘vají experimenty a navrhováním nov˘ch trendÛ.)
16 17
Roz‰ífiení ofsetu na pfielomu 60. a 70. let, v období „postermanie“, umoÏnilo pfiidat plakátové prvky k designu kalendáfiÛ. Pro v˘robu obalu LP Karla Kryla „Bratfiíãku, zavírej vrátka,“ v létû 1968, musel art director Leo Novotn˘ pro nበdesign pracnû sehnat v Severografii tiskárnu, která by vytiskla ofsetem na karton „pérovkovou ãernou“ s negativním písmem a s autotypií ãernobílé fotografie jako druhou barvou. Co soudí‰ o souãasné produkci, kvalitû a zpracování kalendáfiÛ? ZaráÏí mne, Ïe si „grafiãtí úpravci“ v dobû, kdy je DTP dostupné témûfi na kaÏdém domácím poãítaãi, dají tak málo práce se sazbou kalendária! V prÛbûhu let, kdy jsem mûl moÏnost sledovat vystavené soutûÏní „Kalendáfie roku“ na veletrhu Reklama, Polygraf, mne udivila ãastá nedbalost aÏ ignorace typografie v kontrastu s péãí o obrazovou ãást a tisk. Kam podle tebe smûfiuje „kalendáfiová grafika“? Úkolem grafika je vytvofiit, skloubit jednotn˘ celek. Spojení obrazu a písma (kalendária) po stránce estetické. Tak, jak by obrazová ãást mûla b˘t preciznû zpracována a vyti‰tûna, tak by typografická stránka mûla b˘t funkãní a prostá diletantsk˘ch chyb. Rozpal písma (kerning), nevhodné tenké písmo v negativu, kontrast barev pro dobrou ãitelnost. Pfiimlouval bych se za vût‰í „kreativitu,“ neÏ je prostá fiádka ãísel od 1 do 30 (31). Nástûnn˘ kalendáfi na rozdíl od stolního a diáfie není urãen ke ãtení v ruce, nebo na stole. BohuÏel je ãasto nutno vstávat a lu‰tit kolikátého, Ïe je zrovna nedûle. JiÏ mnoho let vede‰ mladé, o typografii pfiedná‰í‰ studentÛm. Jak to vidí oni? Co se t˘ká studentÛ, jsou velmi kreativní. Za celá léta jsem s nimi nemûl rozpory. Myslím, Ïe ‰kola
âíselná fiada – autorské písmo pro kalendária, Grafick˘ design: Jaroslav Faigl, 1981 – 1983
by jim mûla poskytnout ãas (kter˘ uÏ nikdy v Ïivotû nebudou mít), vyzkou‰et si beztrestnû svoje nápady a techniku a najít svoji identitu. Tedy, aspoÀ já to tak praktikuji. To s tebou plnû souhlasím – v praxi se jiÏ k experimentÛm ãlovûk zpravidla nedostane. A v „komerãním svûtû“ nikdo volnou ruku nemá, vÏdy je zadání dané a cíl jasn˘... Dûkuji za rozhovor, za zajímavé a podnûtné postfiehy i komentáfie, a pfieji mnoho radosti pfii práci se studenty i nad vlastními návrhy. × Ondfiej Sedláãek,
[email protected] Autor se zab˘vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu, komerãní komunikace a psaní textÛ. Více o nabízen˘ch sluÏbách naleznete na www.drej.cz.
Nástûnné 15listové kalendáfie. Grafick˘ design: Jaroslav Faigl, 1982 – 1990. Fotografie a ilustrace: archiv vydavatelÛ
Novinky ze svûta akcidenãního tisku
Na akci „Commercial Printing. Competence. Network. 2014“, která se konala 26. a 27. ãervna v Radebeulu, pfiedstavila spoleãnost Koenig & Bauer AG (KBA) Ïhavé novinky ze svûta akcidenãního tisku. Akce se zúãastnilo pfiibliÏnû 250 odborníkÛ z 22 zemí a po kvûtnovém Dni otevfien˘ch dvefií zamûfieném na aktuální trendy v oblasti tisku obalÛ to byla jiÏ druhá akce tohoto v˘robce tiskov˘ch strojÛ s velkou mezinárodní úãastí. První den byla pozornost vûnována teorii. Následující den si mohli úãastníci vybrat mezi rÛzn˘mi ukázkami tisku v oborech lícového a rubového tisku, tisku na zakázku, sériové v˘roby a zu‰lechtûní. Inspirující pfiedná‰ku mûl Martin Wenk, ãlen vedení reklamní agentury Jung von Matt/Neckar ze Stuttgartu. Kreativním a zábavn˘m zpÛsobem ukázal, jak pfiekvapivá a pfiesvûdãivá musí b˘t v dne‰ním svûtû médií marketingová komunikace, aby zapÛsobila: „Dobrá reklama funguje stejnû jako nejlep‰í nápad v‰ech dob – Trojsk˘ kÛÀ: pfiichází atraktivnû zabalená jako dárek, je v‰ak nekompromisnû zamûfiená na dob˘vání.“ Martin Wenk poskytl úãastníkÛm emotivní náhled do konzumní spoleãnosti a na základû konkrétních pfiíkladÛ jim ukázal, na ãem v reklamû záleÏí. Flexibilní jako mravenci Mravenci vedou nejrÛznûj‰í zpÛsoby Ïivota – od lovcÛ pfies sbûraãe aÏ po pûsti-
tele, ktefií pûstují houby jako zdroj potravy. Na pfiíkladu tohoto v‰estranného hmyzu se Anja Hagedorn z marketingového oddûlení spoleãnosti KBA vûnovala tématu flexibility v oblasti tisku. Díky rÛzn˘m balíãkÛm vybavení dosahují této v‰estrannosti i archové ofsetové stroje Rapida. Kromû standardních materiálÛ (vût‰inou 0,06 aÏ 0,6 mm) mohou zpracovávat i tenké materiály (od 0,04 mm) aÏ po siln˘ karton, pivní tácky nebo mikrovlnnou lepenku (1,2 aÏ 1,6 mm). Ve spoleãnosti KBA MetalPrint jsou stroje Rapida pouÏívány dokonce i k potisku plechÛ. Stroje KBA Rapida lze velmi flexibilnû vybavit i s ohledem na inline zu‰lechtûní. RSP fie‰ení od spoleãnosti CITO nabízejí v‰echny moÏnosti k rylování, vysekávání a perforování. Lze je pouÏít v tiskov˘ch jednotkách i v lakovací vûÏi. Anja Hagedorn pfiedstavila moÏné zpÛsoby aplikace a porovnala je na základû praktick˘ch kritérií, jako jsou náklady na vysekávací desky, flexibilita, komfort obsluhy a soutisk. Díky smyslov˘m efektÛm jsou poti‰tûné v˘robky nezamûnitelné a pobízejí k pohledu, dotyku nebo pfiiãichnutí. Kvalitnû zu‰lechtûná tisková média inspirují spotfiebitele k poÏadovanému dialogu. Pro mnoho moÏností zu‰lechtûní, jako jsou drip-off efekty, dotykové nebo vonné efekty, staãí lakovací vûÏ nebo volná tisková jednotka ve spojení s lakovací vûÏí.
U broÏur v nûkolika jazykov˘ch mutacích pfiedvedla spoleãnost KBA jedineãn˘ systém zmûny zakázek „v letu“ (Flying JobChange) i ve velkém formátu. Wolfgang Ley, fieditel zákaznického centra, vysvûtlil prÛbûh procesÛ na stroji Rapida 145
Vysoce kvalitní vzorky tisku poskytly mnoho látky k diskuzi
Spoleãnost KBA má v oblasti inline zu‰lechÈování mnoho zku‰eností a se sv˘mi stroji Rapida ãasto klade nová mûfiítka. Dobr˘m pfiíkladem je hybridní metoda se souãasn˘m pouÏitím olejotisku a UV tvrditeln˘ch lakÛ pro vysoce kvalitní poti‰tûné v˘robky, kterou spoleãnost vyvinula krátce po pfielomu tisíciletí. Mazan˘ jako li‰ka Jens Baumann z marketingového oddûlení spoleãnosti KBA se ve své prezentaci zab˘val tématem v˘konnosti v oblasti akcidenãního tisku. Jde zde o více neÏ jen o rychlost. DÛleÏitou roli hrají i dokonalost pfii obracení archÛ, rychlá zmûna zakázky a rychlé dal‰í zpracování díky úãinnému su‰ení – to v‰e s co nejniωími náklady. A pfiesnû tak jsou koncipovány stroje Rapida pro akcidenãní tisk: od rychlého obracení s v˘konem aÏ 18 000 archÛ za hodinu pfies vykladaã AirTronic a soubûÏnou v˘mûnu tiskov˘ch desek (DriveTronic SPC) aÏ po nové metody su‰ení, jako jsou HR-UV a LED-UV su‰ení. Právû nové metody su‰ení nabízejí zajímavé moÏnosti optimalizace investiãních nákladÛ pfii krátk˘ch dodacích lhÛtách: u bûÏn˘ch ãtyfibarvov˘ch nebo osmibarvov˘ch strojÛ jsou investice nejmen‰í. Poti‰tûné v˘robky v‰ak nemohou b˘t ihned zpracovány dále. Investuje-li podnik do ãtyfibarvov˘ch, resp. osmibarvov˘ch strojÛ s lakovací vûÏí a su‰ením pfied obracením a vykladaãem, stoupnou sice pofiizovací náklady, ale dal‰í zpracování lze provést ihned. S HR-UV su‰áky pfied obrace-
ním, resp. ve vykladaãi se v˘daje oproti bûÏn˘m strojÛm zv˘‰í jen mírnû, protoÏe nejsou potfiebné Ïádné lakovací a su‰icí vûÏe. Poti‰tûné v˘robky lze pfiesto ihned zpracovat dále. Perspektivní metodou budoucnosti je su‰ení na bázi LED-UV. LED-UV su‰áky v˘raznû a trvale sniÏují spotfiebu energie. Kromû toho se vyznaãují dlouhou Ïivotností, nízk˘mi náklady na údrÏbu a mnoha dal‰ími v˘hodami. Na základû struktury zakázek a kalkulace nákladÛ by si mûl kaÏd˘ podnik najít vlastní optimální fie‰ení. Jens Baumann doporuãuje: „Vezmûte si pfiíklad z polární li‰ky. Její srst má ty nejlep‰í izolaãní a energeticky úsporné vlastnosti ze v‰ech suchozemsk˘ch savcÛ. Také pfii bûhu je její spotfieba energie v zimû men‰í neÏ v létû.“ Sascha Fischer, fieditel prodeje a manaÏer pro klíãové zákazníky pro oblast Evropy, hovofiil pod heslem „Efficiency“ o zvy‰ování efektivity na základû propojení, plánování/kontroly v˘roby a optimalizace procesÛ. Nedílnou souãástí sluÏeb poskytovan˘ch spoleãností KBA jsou integrovaná fie‰ení, automatizaãní technologie „Best in Class“ a rozsáhlé poradenství. V pfiípadû potfieby spoleãnost KBA úzce spolupracuje s technologick˘mi partnery, jako jsou Kodak, Optimus, Printplus, Logica, MBO, ClimatePartner, IPM, Perfecta, Montex, Müller Martini a dal‰í. Premiéra: su‰ení na bázi LED-UV i ve velkém formátu Pfii ukázkách tisku byla hlavní pozornost vûnována typick˘m akcidenãním aplikacím
Grafick˘ návrh zdarma není zadarmo a druhou jednotkou a jazykové mutace byly po pfiipojení a odpojení pfiíslu‰n˘ch barevníkÛ vyrobeny bez zastavení stroje. Oba stroje pfiitom pfiedvedly svÛj pÛsobiv˘ v˘kon 17 000 archÛ za hodinu. Kvalitní zu‰lechtûní LED-UV su‰áky jsou k dispozici i pro Rapidu 75 v poloviãním formátu. Na pûtibarvovém stroji ukázala spoleãnost KBA rychlou v˘robu a zpracování na pfiíkladu pohlednice. Po potisku zadní strany s LED su‰ením za pátou tiskovou jednotkou byl ihned proveden potisk pfiední strany – vãetnû inline perforace, aby bylo moÏné jednotlivé pohlednice pohodlnû oddûlit z archu. Na ‰estibarvové Rapidû 106, vybavené su‰ákem VariDry HR-UV a zafiízením pro raÏbu fólií za studena, byly vyti‰tûny vysoce kvalitní obálky ãasopisu, které byly zu‰lechtûny fólií za studena a vysoce leskl˘m UV lakem. Dal‰í Rapida 106 vyrábûla s maximálním v˘konem 20 000 archÛ za hodinu. Témûfi u v‰ech strojÛ byly pfiedvedeny nejmodernûj‰í systémy pro zaji‰tûní kvality – QualiTronic ColorControl (inline mûfiení a regulace barevnosti), QualiTronic InstrumentFlight (inline vyváÏení ‰edé) a QualiTronic PDF (inline kontrola souborÛ PDF). Spoleãn˘ veãer v útulné dráÏìanské restauraci poskytl úãastníkÛm prostor pro v˘mûnu názorÛ a také pfiíleÏitost sledovat spoleãnû skupinov˘ zápas mistrovství svûta ve fotbale 2014 Nûmecko – USA. ×
O pfiestávkách vedli pfiítomní akcidenãní tiskafii Ïivé rozhovory pfiímo pod ‰ir˘m nebem
Grafick˘ návrh zdarma nikdy není zdarma. Jen nevíte kdy, kolik a komu za nûj zaplatíte. Nemluvû o ztrátách, které mohou b˘t dÛsledkem takového poãínání. Pojìme si popsat pfiíklad malého fiktivního v˘bûrového fiízení. Roze‰leme v nûm deseti grafick˘m designérÛm své zadání. Pfiedpokládejme na okamÏik, Ïe je to zcela standardní model a zúãastní se ho v‰ichni obeslaní. Ti v‰ichni obeslaní se v na‰em modelu takov˘chto zápolení zároveÀ úãastní pravidelnû. Získáme tak od deseti designérÛ zdarma deset návrhÛ. Pouze jeden vybran˘ následnû zaplatíme. Stejnû ale i designér musí udûlat v prÛmûru deset rÛzn˘ch návrhÛ deseti zadavatelÛm, aby dostal za jeden z nich zaplaceno. Cena, kterou za tento jeden zaplacen˘ návrh obdrÏí tak musí uhradit náklady na v‰ech deset vytvofien˘ch. Jinak by takov˘ designér nemohl existovat. Základním spotfiebním materiálem kaÏdého designéra je totiÏ ãas. Pro zadavatele to znamená jediné. Návrh, kter˘ zaplatil, je desetinásobnû pfiedraÏen˘ oproti úsilí, které na nûj bylo vynaloÏeno. Realita jen pochopitelnû nefunguje v elegantních násobcích deseti. V tomto modelu navíc zadavatel obvykle vûfií, Ïe je to jedin˘ moÏn˘ zpÛsob jak získat nejlep‰í fie‰ení pro svou vizuální komunikaci. Ve skuteãném svûtû to není pravda hned ze dvou dÛvodÛ. Návrhy zadarmo zdaleka neposkytují v‰ichni. Kdo je plnû vytíÏen sv˘mi honorovan˘mi zakázkami by pfied sv˘mi platícími klienty tûÏko obhajoval, Ïe svÛj ãas spotfiebovává nadarmo. Pfiedstavte si, Ïe jste platící host v restauraci a vedlej‰í stÛl má konzumaci zadarmo. Asi se Vám to líbit moc nebude. Návrhy zdarma lze proto logicky oãekávat spí‰e od ménû zku‰en˘ch designérÛ. Navíc prvotní motivace v‰ech pfiedkladatelÛ je vyhrát a získat odmûnu, nikoliv poskytnout správné komunikaãní fie‰ení.
Vedle toho se v˘bûrem z na‰ich modelov˘ch deseti návrhÛ zab˘vá zadavatel, kter˘ je zpravidla profesionálem v oborech velmi vzdálen˘ch marketingové komunikaci. V situaci, kdy vybírá mezi slab‰ími fie‰eními, ani nemá dostateãné znalosti, aby vybral správnû. To je druh˘ dÛvod, proã to celé nedopadne dobfie. Správn˘ grafick˘ design a vizuální komunikace se dûlá docela jinak. Prvním krokem je sestavení kreativního zadání. MÛÏe mít mnoho podob. Kromû hlavního úkolu má obsahovat informace o naplÀovan˘ch potfiebách (customer insight), o konkurenci, o znaãce, o jedineãn˘ch prodejních argumentech, pfiípadnû komunikaãní koncept. Grafick˘ (komunikaãní) designér umí takové zadání pro svého klienta zpracovat a provést ho cel˘m procesem. Zadání definuje cíl. Teprve potom je moÏné takov˘ cíl v˘tvarnû naplnit. To „hezké“ z grafického designu je tedy aÏ na samotném konci procesu. Pfiesunout exekuci pfied koncept je chybn˘ postup vedoucí k nefunkãním a frustrujícím v˘sledkÛm. MoÏná proto s nimi nejste spokojeni. Grafick˘ návrh není nabídka, aãkoliv obsahuje slovo návrh, ale hotov˘ produkt vizuální komunikace. Pokud nejste spokojeni se sv˘m dodavatelem, najdûte lep‰ího. Hledání grafického designéra je sloÏitá úloha. To ale neznamená, Ïe nemáte Ïádat od designérÛ a studií ukázku jejich práce. Chtûjte ukázku koncepãní práce. Tfieba i zdarma. × Ing. Zdenûk Sládek, designér, Dost dobr˘ design s.r.o.
Zdenûk Sládek
se zvlá‰tním dÛrazem na hospodárnost, efektivitu, zu‰lechÈování a inovace. Pomocí desetibarvového stroje Rapida 106 byly s rychlou v˘mûnou vyrobeny nejdfiíve signatura kuchafiky a následnû hromadná forma. Poté následovaly ãtyfibarevné plakáty, které byly vyrobeny s v˘mûnou prvních ãtyfi, resp. posledních ãtyfi tiskov˘ch jednotek. Bûhem probíhající v˘roby byly ostatní jednotky vybaveny systémem „Flying Job Change“ pro zmûnu následující zakázky a zakázka byla „v letu“ zmûnûna. Na osmibarvové Rapidû 105 byla pfiedvedena inovativní metoda UV su‰ení. Pro pfiímé porovnání byl vyroben motiv, kter˘ byl usu‰en pomocí HR-UV a LED-UV su‰ákÛ. K dal‰ím pfiednostem tohoto stroje patfií i inline regulace barevnosti s vyváÏením ‰edé od spoleãnosti System Brunner. Ukázky tisku ve velkém formátu byly vûnovány tématu sériové v˘roby. Na ‰estibarvovém stroji Rapida 145 s lakovací vûÏí a prodlouÏen˘m vykladaãem byla pfiedvedena v˘roba typick˘ch formátÛ knih, resp. kalendáfiÛ na hedvábnû matném papíru. Su‰ení barev bylo (poprvé ve velkém formátu!) provedeno pomocí LED-UV mezisu‰áku. Poté byly archy zu‰lechtûny matn˘m disperzním lakem a po v˘mûnû laku je‰tû leskl˘m UV lakem. Ve stejné místnosti naproti vyrobila pûtibarvová Rapida 145 s lakovací v˘bavou broÏuru v rÛzn˘ch jazykov˘ch verzích. Pomocí systému „Flying JobChange“ byly bûhem v˘roby vymûnûny ãerné desky mezi první
Ocenûné exponáty v soutûÏi Obal roku 2014
âeská národní soutûÏ Obal roku je urãená pro ãeské i zahraniãní firmy, které se podílejí na zajímavém obalovém fie‰ení. Cílem soutûÏe je vyzdvihnout a propagovat nejlep‰í my‰lenky, inovace a technologie v oblasti balení, které se na ãeském i zahraniãním trhu objevují. Souãastnû je dána moÏnost vefiejnû ocenit práci obalov˘ch konstruktérÛ a designérÛ pfii slavnostním pfiedání ocenûní.
Motiv je ti‰tûn hlubotiskem na BOPP fólii, která je laminována metalizovanou PET folií a PE folií. Stojan na su‰enky Hit, Model Obaly a.s. Prodejní stojan na su‰enky Hit, které vyrábí Bahlsen Polska. Nabízí dva druhy su‰enek v obalech odli‰ného barevného provedení. Tato skuteãnost se také odráÏí v zajímavém zpracování grafického designu. âtyfii paletky poskládané a umístûné jedna na druhé vytvofií po obou stranách stojanu obrázek su‰enky v mnohonásobnû vût‰í velikosti. âajová kazeta Mistral Grand Selection, Grafobal a.s. Poutav˘ obal na ãaje Mistral finest organic navozují pocit nûãeho v˘jimeãného.
Obdobnû jako v celosvûtové soutûÏi WorldStar for Packaging jsou pfiihlá‰ená obalová fie‰ení ãlenûna dle oblasti pouÏití do 8 kategorií: Potraviny; Nápoje; Kosmetika; Farmaceutické produkty; âistící a prací prostfiedky; Elektronika a spotfiebiãe; Automotive; Ostatní. Uzávûrka pfiihlá‰ek do soutûÏe byla 28. kvûtna 2014. Porota se se‰la k hodnocení pfiihlá‰en˘ch obalÛ 17. ãervna 2014. SloÏení poroty v roce 2014 Pfiedsedkynû: Ing. Jana Luke‰ová, âlenové: Ing. Michal Bíl˘, obchodní fieditel (GS1 Czech Republic), Milo‰ Le‰ikar, ‰éfredaktor (Svût tisku), Ing. Zdenûk Ungrád, jednatel (Panflex, s.r.o.), Ing. Jifií Hejduk, Ph.D. (Univerzita Karlova), Ing. Juraj Púchlo, ‰éfredaktor (In Store Slovakia), Ing. Ilona Cíchová (Agral s.r.o.), Ing. Franti‰ek Kruntorád, CSc., jednatel (Agral s.r.o.) Eva Skopková, ‰éfredaktorka (Packaging),
Kategorie: Potraviny, Marila cremo Delicado, OTK Group, a.s.
Kategorie: Potraviny, Stojan na su‰enky Hit, Model Obaly a.s.
Ing. Jana ÎiÏková, odborn˘ uãitel VO· obalové techniky a S· ·tûtí, Ing. Miroslav Rumler, fieditel (Reliant s.r.o.), Doc. Ing. Jifií ·tencl, DrSc. (Mendelova univerzita v Brnû). U pfiíleÏitosti 20. v˘roãí soutûÏe se organizátor rozhodl podpofiit úãast ocenûn˘ch exponátÛ v celosvûtové soutûÏi WorldStar Packaging, dotací pfiihlá‰ek ve v˘‰i 5 % z ceny pfiihla‰ovacího poplatku. ZástupcÛm firem ocenûn˘ch exponátÛ v soutûÏi Obal roku 2014 budou pfiedány trofeje a certifikáty v rámci Obalového galaveãera dne 26. listopadu 2014 v Aquapalace Hotel Prague. Z ocenûn˘ch obalÛ bude hodnotitelskou komisí rovnûÏ vybráno nûkolik exponátÛ na speciální ocenûní „Cena pfiedsedkynû poroty“ pro bestof the best obalová fie‰ení. DrÏitelé „Zlaté, Stfiíbrné a Bronzové Ceny pfiedsedkynû poroty 2014“ budou také vyhlá‰eni v prÛbûhu Obalového galaveãera. Ocenûné exponáty v soutûÏi Obal roku 2014 Kategorie: Potraviny Nestpack 10, Huhtamaki âeská republika, a.s. Krabiãka na 10 vajec z nasávané kartonáÏe, biologicky rozloÏitelná a kompostovatelná, plnû recyklovatelná, certifikovaná FSC. Varianty obalu i pro 4, 6 a 12 vajec, hmotnosti S aÏ XL. Marila cremo Delicado, OTK Group, a.s. Flexibilní obal urãen˘ na 1 kg zrnkové kávy, jedineãn˘ ve svém technologickém zpracování.
Kategorie: Nápoje Dfievûná etiketa Ludwig, Label design, a.s. Jedná se o pfiírodní velmi tenkou d˘hu v dekoru tfie‰eÀ. Originalitu povrchu dokresluje text psan˘ historick˘m fontem. Tvarov˘ v˘sek navozuje dojem starodávnosti, pÛvodních postupÛ. Dárkov˘ obal Rohozec, Thimm Packaging Odnosn˘ dárkov˘ obal pro dvû láhve piva a jednu sklenici je vytvofien pouze z jednoho kusu vlnité lepenky a je nelepen˘. Souãástí navrÏené konstrukce je i dÛmyslná fixace, která zabraÀuje po‰kození kfiehk˘ch produktÛ.
Kategorie: Nápoje, Dfievûná etiketa Ludwig, Label design, a.s.
Kategorie: Nápoje, Dárkov˘ multipack Krakono‰,
Kategorie: Nápoje, Dárkov˘ obal Rohozec, Thimm Packaging
Kategorie: Nápoje, Dárkové balení PraÏská vodka, STI âesko s.r.o.
celkem 30 modelÛ. Byl zvolen nároãn˘ High Flexo potisk, kter˘ ale vyÏaduje pouÏití lepenky v kombinaci vln „EB“ nebo „EC“. Pro lep‰í mechanické vlastnosti byla pouÏita lepenka s kombinací vln „EC“. Pro lep‰í stabilitu obalÛ s malou ‰ífikou (nejmen‰í ‰ífika 105 mm) byly vyvinuty tzv. “stabilizaãní noÏiãky“ – náseky v ohybech klop, které také pÛsobí po ohnutí klop o 90 stupÀÛ jako zaráÏka a brání tak ohnutí klopy zpût.
s pohádkov˘mi pfiíbûhy, která vytváfií pozadí hran˘ch pfiíbûhÛ. Flexpower Elit®, Tart, s.r.o., V˘robce: Pap-Pex Slovakia, s.r.o. Topoºãany Koextrudovaná 8-mikronová prÛtaÏná (streã, stretch) fixaãní fólie je urãená na ruãní balení palet klasick˘ch i nepravideln˘ch tvarÛ vãetnû ostr˘ch hran a v˘ãnûlkÛ. Milcorr®126 White, Tart, s.r.o. Transportní ochranná, antikorozní, teplem svafiitelná a smr‰titelná fólie, odolná proti UV záfiení, pÛsobení pfiím˘ch klimatick˘ch vlivÛ a do znaãné míry i mechanick˘ch vlivÛ. Byla vyvinuta speciálnû pro potfieby transportního a ochranného balení jako náhrada dfievûn˘ch obalÛ. GGP Mountfield – Offset vs. High-Flexo, Duropack Turpak Obaly a.s. Firma GGP zadala neºahkú úlohu: pre znaãku Mountfield nahradiÈ doposiaº pouÏívané ka‰írované obaly s luxusnou ofsetovou potlaãou za ekonomickej‰ie obaly, ale s rovnakou pevnosÈou a porovnateºnou potlaãou. Nov˘ materiál splnil mimoriadnu poÏiadavku na nosnosÈ obalu BCT=900 kg a zároveÀ „mikrovlna“ pod krycou vrstvou z bieleho natieraného kraftlineru (200 g/m 2) umoÏnila (po nutn˘ch grafick˘ch úpravách) dosiahnuÈ poÏadovan˘ efekt tlaãe v High-Flexo kvalite: CMYK+Lak, PostPrint. ·ikulové, Top Tisk Obaly s.r.o. Obal na Ïelezniãní model H0 je vyroben z kvalitní lepenky CKB – Carrier, která ze v‰ech stran kolem v˘robku vytváfií dostateãné deformaãní zóny. Tyto deformaãní zóny i v pfiípadû pádu na zem model spolehlivû chrání. Po‰tovní fixace, Smurfit Kappa Czech s.r.o. – závod Îimrovice Fixaãní vloÏka z v˘seku vlnité lepenky, vkládaná do krabice z téhoÏ materiálu, která ve v‰ech tfiech smûrech zajistí ochranu kfiehkého zboÏí pfii pádu a pfiípadném ne‰etrném zacházení. ×
Thimm Packaging
Dárkov˘ multipack Krakono‰, Thimm Packaging Dárkové balení ‰esti láhví piva se od ostatních multipackÛ odli‰uje hlavnû velkou pfiídavnou komunikaãní plochou uvnitfi obalu, kterou pivovar Krakono‰ vyuÏil pro popsání své historie a firemních zajímavostí. Dárkové balení PraÏská vodka, STI âesko s.r.o. Dárkové balení na láhev PraÏské vodky a dvû sklenky s neotfiel˘m designem, zajímavou kombinací barev je bezesporu hitem v regálech. Díky vtipn˘m odkazÛm na známá literární díla se stává v˘jimeãn˘m dárkem nejen pro milovníky PraÏské vodky. Vnitfiní reliéf, O-I Sales Distribution Czech Republic, s.r.o. Láhev s vnitfiním reliéfem je unikátní inovací ve skláfiském prÛmyslu. Reliéf uvnitfi láhve nijak nenaru‰uje její povrch, tudíÏ plnû ponechává prostor pro kreativitu znaãky. Obal na 7 x 0,5 l plech + kofienka – Pilsner Urquell, Smurfit Kappa Olomouc s.r.o. Design obalu je dÛmyslnû navrhnut tak, aby v obalu zbyteãnû nevznikalo pfiíli‰ volného místa. Souãástí obalu je prolamovací ãást, která slouÏí jako vymezovací vloÏka a zároveÀ fixuje kofienku. Samozfiejmostí obalu je jeho plná recyklovatelnost díky správnû zvolen˘m materiálÛm. Kategorie: Kosmetika FS Pure – Fytofontana Stem Cells, Top Tisk Obaly s.r.o., Herb-pharma AG Skládaãka na kosmetiku s vloÏkou – jednu velikost skládaãky je moÏno pouÏít díky dvûma vloÏkám pro pût rÛzn˘ch velikostí a typÛ kosmetiky. Kategorie: âistící a prací prostfiedky Stachema – Fungi spray, OTK Group, a.s. Smr‰titelná rukávová etiketa (shrink sleeve) na desinfekãní prostfiedky ve velmi atypickém tvarovém obalu 0,5 l a 1 l. Velkou v˘hodou této etikety je vyuÏití celé plochy obalu. Motiv je vyti‰tûn na rubovou stranu a tím je zachován lesk strany lícové a tisk je rovnûÏ chránûn pfied vlivem chemické náplnû. Kategorie: Elektronika a spotfiebiãe Panasonic – kolekce obalÛ pro TV, Mondi Bupak s.r.o. Do tûchto obalÛ z poti‰tûné vlnité lepenky jsou baleny televizory o úhlopfiíãce 39“ aÏ 60“ –
Kategorie: Automotive Transportní balení na spodní ãásti nárazníkÛ, Thimm Schertler Packaging Systems Díly jsou fixovány v pûnovém hfiebenu s dfievûn˘m nosníkem. Hfiebeny jsou v boxu uloÏeny v aretaãních dráÏkách z dfievûn˘ch latí. V‰echny vnitfiní ãásti se volnû vkládají do univerzálního boxu. Box je pak moÏno pouÏívat i na dal‰í modelové fiady. Skupinov˘ obal na svûtlomety, Unipap a.s. Obal pro zámofiskou pfiepravu se skládá z lepenkového paletboxu s v˘ztuhou a dvou vrstev fixací z PE pûny. Tyto fixace tvofií odolnou mfiíÏku, která poskytuje dostateãné deformaãní zóny a chrání pfiepravované díly pfied vzájemn˘m kontaktem a po‰krábáním. Balení na ãelní svûtlomety (Koito), Smurfit Kappa Czech s.r.o. Pfiepravní obal vyvinut˘ pro spoleãnost Koito je urãen pro pfiední svûtlomety B12L vozÛ Nissan pro rusk˘ trh. Jedná se o úplnû nov˘ typ obalu – tzv. paletové jednotky pro 12 ks svûtlometÛ a jejich dopravu v rámci logisticky nároãného fietûzce aÏ k odbûratelÛm. Balení automobilov˘ch prahÛ, Boxmaker s.r.o. Jedná se o opakovanû pouÏitelné balení náhradních dílÛ – 8 ks automobilov˘ch prahÛ. Základem je klopová krabice, doplnûná o zámky na klopách. DÛmysln˘ systém skládání je doplnûn o otvory pro spojovací plastov˘ zámek, kter˘ zároveÀ slouÏí i jako odnosné ucho. Kategorie: Ostatní Gerlichovo divadlo, Model obaly a.s. Obal a divadelní jevi‰tû zároveÀ vznikl inovací pfiede‰lého obalu kniÏního loutkového divadélka s cílem vyuÏít jej k samotné hfie. Tvarovû pfiipomíná knihu, ale po otevfiení a jednoduché fixaci horní ãásti obalu vzniká jevi‰tû pro loutkoherce. Souãástí obalu jsou loutky a leporela
Kategorie: Ostatní, ·ikulové, Top Tisk Obaly s.r.o.
O grafickém designu a vizuálním vnímání
V létû byl v âeském rozhlase vysílán pofiad, ve kterém diskutovali o aktuálních otázkách grafického designu historik umûní prof. Radek Horáãek a grafick˘ designér Pavel Noga, jeden z mála docentÛ v oboru grafick˘ design v âR. Stalo se tak 26. 6. 2014 v 17 h na stanici âesk˘ rozhlas Vltava v pofiadu Slovo o designu, v˘tvarném umûní a architektufie, jehoÏ autorkou je Olga Jefiábková. Se souhlasem âeského rozhlasu Vltava a obou diskutujících si nyní dovolujeme ãást besedy zvefiejnit na stránkách Typografie. Horáãek: Milí posluchaãi, také se vám nûkdy stává, Ïe se na ulici podíváte na plakát nebo billboardovou stûnu a jste pfiekvapeni, Ïe nejste schopni pfieãíst hlavní nápis plakátu a váháte, jestli je chyba na va‰í stranû nebo na stranû tvÛrce? Pane docente, jak to je? Jsem ‰patn˘m ãtenáfiem, kdyÏ na první pohled nepfieãtu plakát na ulici, anebo si mám myslet, Ïe takov˘ plakát vytvofiil ‰patn˘ designér? Noga: Na tuto otázku existuje nûkolik druhÛ odpovûdí. Já jako designér na to mohu pohlíÏet tak, Ïe kdyÏ nûco nejde pfieãíst a má to b˘t komunikaãní design, tak to je ‰patnû. Ale druhá moÏnost pohledu na vûc je taková, Ïe skoro celé dvacáté století grafiãtí designéfii tûÏili pfiedev‰ím z modernistick˘ch základÛ – Bauhausu a Jana Tschicholda, u nás tfieba Karla Teigeho, a snaÏili se, aby to, co vytváfiejí, bylo dostateãnû ãitelné a dobfie rozpoznatelné. S pfiíchodem postmoderny najednou zaãali tvÛrci vytváfiet jiné plakáty a jiné svoje vlastní práce, které uÏ tolik na ãitelnost nedbaly a nûktefií to mûli tfieba pfiímo ve svém programu; Wolfgang Weingart nebo tfieba David Carson v devadesát˘ch letech 20. století. Dnes Ïijeme v dobû, která vlastnû umoÏÀuje takfiíkajíc v‰ecko a z toho dÛvodu tady máme vedle sebe modernisty a i ty, ktefií dávají pfiednost svému osobnímu stylu. S postmodernisty pfii‰li do grafického designu tvÛrci, ktefií více neÏ jako sluÏbu berou svoji práci pfiedev‰ím jako umûní. Cítí se b˘t stejn˘mi tvÛrci, jako jsou malífii nebo sochafii. Horáãek: TakÏe tomu mám rozumût tak, Ïe ve jménu umûleckého vyjádfiení se mÛÏe stát, Ïe produkt grafického designu, jako je tfieba plakát nebo obálka ãasopisu ãi knihy, na mû promlouvá nûjak˘mi v˘tvarn˘mi prvky, aniÏ bych dokázal na první pohled okamÏitû pfiesnû pfieãíst, co tento nápis sdûluje? Noga: Ano, mÛÏe to tak b˘t, ale já bych pfiece jen tro‰ku rozli‰oval. Pokud jde o komunikaãní design, na kterém tfieba závisí lidské Ïivoty, pokud jde o nûjaké dopravní znaãení, musí b˘t ãitelné a funkãní. Ale pokud máme umûlecky ztvárnûnou obálku knihy anebo plakát na nûjakou
kulturní událost a není to úplnû na první pohled jednoznaãnû ãitelné, tak to mÛÏe b˘t naopak tfieba v˘hoda, protoÏe takov˘ plakát nebo obálka se nám nemusí omrzet, mÛÏeme si ji prohlíÏet déle a pofiád na ní nacházet nûco, ãeho jsme si na první pohled nev‰imli. Horáãek: Pracujete s mládeÏí v rÛzn˘ch vûkov˘ch kategoriích, takÏe víte nûco o tom, jak se grafick˘ design u nás uãí, na stfiedních a vysok˘ch ‰kolách. Je velk˘ generaãní rozdíl mezi mou generací a generací dne‰ních stfiedo‰kolákÛ ve vizuálním vnímání? Noga: Já si osobnû myslím, Ïe to je pfiedev‰ím technologická záleÏitost. Pokud va‰e nebo tfieba i moje generace vyrÛstala se statick˘m obrazem, s tím, co jsem vnímal, tzn. kníÏky, obrázky, statické obrazy v galeriích, tak dne‰ní generace pracuje s h˘bajícím se obrazem. A takov˘ klipov˘ zpÛsob rychl˘ch stfiihÛ a krátce se objevujících a zase mizejících obrázkÛ, to je i ten pfiípad, co se odehrává v grafickém designu, a je pro mladou generaci mnohem pfiijatelnûj‰í neÏ pro tu star‰í. TakÏe to jsou pfiirozené podmínky, ve kter˘ch vyrÛstají. Horáãek: Já se tedy zeptám na tu druhou ãást problému, a to je v˘chova, v˘uka, rozcviãování na‰eho vizuálního vnímání. Dala by se najít odli‰nost mezi tím, jak grafick˘ design vnímá ‰ir‰í vefiejnost a jak jej vnímají designéfii nebo studenti v˘tvarn˘ch ‰kol? Noga: Samozfiejmû existuje úzká skupinka specialistÛ, ktefií se zab˘vají grafick˘m designem, a pak jsou takzvanû lidé z ulice, ktefií jsou jeho konzumenti, ale ani si to neuvûdomují. Kupují si v obchodû potraviny, které jsou zabalené, obal musel vytvofiit designér, pofiizují si ve stánku knihy, noviny, ãasopisy, a ty téÏ nûkdo musel vytvofiit, dívají se na televizi a titulky a design pofiadu také vytváfiel designér. Ale tfieba si neuvûdomují, Ïe to je nûãí práce a Ïe se tím nûkdo zab˘vá. Já si osobnû myslím, Ïe v poslední dobû zaãíná design, aÈ uÏ grafick˘ nebo prÛmyslov˘, pronikat
Pohled do v˘stavy Bienále Brno 2014: Mezinárodní pfiehlídka: Studentské práce, Foto archiv MG
mnohem více do spoleãensk˘ch ãasopisÛ a ãas od ãasu se pofiádá nûjaká událost, která by zviditelnila design vefiejnosti. Horáãek: Já se zab˘vám voln˘m umûním, zajímá mû tvorba na‰ich umûlcÛ a vÏdy velmi trpím, kdyÏ vidím, jak nûkdo z ãesk˘ch umûlcÛ dosáhl v zahraniãí v˘razného úspûchu a na‰e sdûlovací prostfiedky, bûÏné deníky, o jeho úspûchu mlãí. Nûkdy se ve spoleãensk˘ch ãasopisech pí‰e o architektufie, na druhém místû je moÏná právû grafick˘ design, a umûlci zab˘vající se voln˘m umûním jsou aÏ v posledním fiadû. Pomáhají s v˘chovou k vizuálnímu vnímání alespoÀ trochu i ãasopisy? Noga: Já jsem studoval v Praze na Vysoké ‰kole umûlecko prÛmyslové v ateliéru pana profesora ZdeÀka Zieglera, kter˘ mûl svÛj vlastní pohled na to, jak má správn˘ designér fungovat. ¤íkal, Ïe design je vlastnû sluÏba. Designér by svoji práci mûl udûlat tak, jak nejlépe umí, ale nemûl by usilovat o to, aby se nûkde pfiíli‰ mluvilo o jeho tvorbû. Za nûho by mûla mluvit kvalitnû provedená práce. Toto je jeden z pohledÛ na grafick˘ design. Samozfiejmû jsem pfiedtím fiíkal, Ïe existuje postmoderní generace, která hlásá, Ïe designér je umûlec jako malífi ãi sochafi a má právo, aby se o nûm vûdûlo a má mít moÏnost se prezentovat, aby v‰ichni vûdûli, Ïe je tvÛrcem urãité práce. Pokud jde o ãasopisy, tak v âR vycházela celá fiada ãasopisÛ – jeden vychází uÏ více neÏ sto let, je to ãasopis Typografia, coÏ je v podstatû takov˘ unikát. Nicménû z hlediska grafického designu není úplnû stoprocentnû zajímav˘, protoÏe se zab˘vá spí‰e tiskafisk˘mi technologiemi. Ale jsou tam i ãlánky vûnované grafickému designu. Dal‰ím pomûrnû dlouho vycházejícím ãasopisem je Font, kter˘ je vydáván nûkdy od zaãátku 90. let a je tfieba pfied ním smeknout za to, Ïe se redakci podafiilo ãasopis doposud udrÏet. Na konci roku 2012 vy‰lo poslední ãíslo ãasopisu Typo, kter˘ se deset let specializoval na písmo a vizuální komunikaci... Na to, Ïe se s grafick˘m designem setkáváme kaÏd˘ den, o to ménû se o této lidské dovednosti odbornû dozvídáme... Horáãek: Netrpíte tím jako grafick˘ designér a vysoko‰kolsk˘ pedagog? Jsou na tom zahraniãní zemû s ãasopisy o designu lépe? Noga: Já si myslím, Ïe to je problém i v zahraniãí a rozdíl je pouze v tom, Ïe pokud se nûjaká tiskovina vydává v anglickém jazyce, tak je to pfiijatelné pro polovinu zemûkoule. MoÏná i pro cel˘ svût, kdyÏ se to tak vezme. PfiestoÏe jsou tyto ãasopisy ve v˘hodû, neprodávají se lépe. Z devadesát˘ch let si pamatuji kultovní ãasopis Emigre, kter˘ vycházel v Kalifornii a byl distribuován do celého svûta. Byl to pomûrnû drah˘
Typografia 9–10 2014
Promûnlivost Logotypu Domu umûní mûsta Brna je moÏné dobfie sledovat pfii prohlíÏení webu
ãasopis a myslím si, Ïe ho odebírala celkem úzká skupina lidí a v tom je trochu problém. Samozfiejmû jsou zemû jako Velká Británie nebo Holandsko, které jsou grafickému designu více zaslíbené, ale tfieba právû v Holandsku to bylo v nedávn˘ch ãasech umûle vytvofiené, protoÏe kultura celkovû mûla o mnoho vût‰í podporu oproti na‰í zemi. Já si tedy nemyslím, Ïe by to bylo nûco divného. Jsem si vûdom, Ïe vydávat kníÏku pro dvacet nebo sto ãtenáfiÛ je tro‰ku pfiepych a tak se raduji z kaÏdé dal‰í knihy o grafickém designu vydané v ãe‰tinû. Horáãek: Nበrozhovor pfiipravujeme v Brnû, a to je grafick˘m designem známé. Brno mûlo svého ãasu i Design centrum. Existuje nûjaká náhrada po jeho násilném skonãení, kdy se ministerstvo rozhodlo pfiestat jej financovat? Noga: Podle mû ztráta Design centra dodnes nebyla niãím nahrazena. Já sám jezdím ãasto na Slovensko,
22 23
a pokud se dostanu do Bratislavy, tak neopomenu nav‰tívit slovenské Design centrum. Myslím si, Ïe je to nûco, co má pro design velk˘ smysl, je tu moÏnost podívat se do knihovny na zajímavé knihy, které jsou ãasto velmi drahé a ne kaÏd˘ si je koupí. Je v˘borné, kdyÏ si ãlovûk nûkde mÛÏe na takovou knihu sáhnout a v klidu si ji prohlédnout. To nám tady chybí. Já si pamatuji, Ïe zakladatel Design centra pan Kobosil mi kdysi nad‰enû vyprávûl, jak se Design centrum roz‰ífií do Zlína a do Ostravy, v té dobû uÏ pÛsobilo také v Praze, pofiádaly se tam v˘stavy, bylo moÏné nav‰tívit knihovnu nebo pfiedstavit mladé designéry, ktefií právû zaãínali. A to teì najednou chybí. TakÏe si myslím, Ïe není Ïádná náhrada. Je samozfiejmû celá fiada nad‰encÛ, ktefií se snaÏí na práci Design centra navázat – jako paní Lenka ÎiÏková a Design Cabinet, coÏ je instituce, která vychází opravdu z práce nad‰encÛ. Dûlají to zadarmo pro dobrou vûc a nemají na to prostfiedky ze státního rozpoãtu. To je myslím od státu pomûrnû krátkozraké. V jin˘ch zemích, napfiíklad v Polsku, jsou tyto instituce mnohem lépe podporované a zaãíná se to projevovat na exportu tfieba polsk˘ch tramvají a spotfiebního zboÏí, které dfiíve designérskou podporu nemûlo. Horáãek: Napadá mû je‰tû jedna dlouholetá reálie – Bienále Brno. Jeho pofiadatelem je Moravská galerie v Brnû a od roku 1963, kdy bylo zaloÏeno Karlem Hole‰ovsk˘m, Jifiím Hlu‰iãkou a hlavnû Janem Rajlichem, pokraãuje tento ‰piãkov˘ mezinárodní designérsk˘ podnik dodnes. V ãervnu 2014 zaãal 26. roãník. Noga: Leto‰ní bienále je úplnû jiné neÏ pfiede‰lé roãníky. Je to zpÛsobeno novou koncepcí, která pfii‰la s my‰lenkou, Ïe by se na nûm nepfiedstavovali profesionální designéfii, ale ‰koly, na kter˘ch se grafick˘ design uãí, tzn. pfiedev‰ím studentské práce a kolem celého bienále probíhají rÛzné akce aÈ uÏ pfiedná‰ky, workshopy nebo v˘stavy zamûfiené na v˘uku grafického designu. Dovedu si pfiedstavit, Ïe lidé, ktefií bienále sledují, nebo ho dfiíve spoluvytváfieli, jsou moÏná v rozpacích, protoÏe bienále bylo doposud okamÏikem, kdy do Brna pfiijíÏdûli ‰piãkoví tvÛrci ze svûta. Horáãek: Dokonce v 70. letech, kdy sem nemohli nûktefií umûlci, se sem dostali prostfiednictvím bienále, takÏe jsme vidûli plakáty Joana Miró a dal‰ích svûtov˘ch hvûzd a teì to bude tvorba studentská. TakÏe na jednu stranu je to trochu problém, chybí nám svûtové hvûzdy a na stranu druhou je to skvûlá vûc pro budoucnost grafického designu. Jak tento nov˘ koncept hodnotíte vy? Noga: Je to koncept, kter˘ tady zatím nebyl. Vfiele doporuãuji v‰em, kdo uãí grafick˘ design, aby
si na bienále za‰li se zápisníkem, neboÈ souãástí vystaven˘ch plakátÛ, ãasopisÛ a knih je i text zadání ‰kolního úkolu, na základû kterého vystavená práce vznikla. Jde vlastnû spolu s doprovodn˘mi v˘stavami o jakousi studnici nápadÛ, které lze pfii v˘uce urãitû pouÏít. Horáãek: Mou designérskou lahÛdkou na závûr je logotyp brnûnského Domu umûní, protoÏe to je prvek, kter˘ do jisté míry bourá tradice logotypu. Má v sobû dva paradoxy, první spoãívá v tom, Ïe jeho tvÛrci Robert Jansa a Petr Bosák, tehdy je‰tû studenti vysoké ‰koly umûlecko prÛmyslové, vzali jako základ loga pÛdorys budovy Domu umûní. To je obdélník s hranatou apsidou, ale oni z hranatého obdelníku udûlali ovál s oválnou apsidou. Druh˘ „prohfie‰ek“ spoãívá v tom, Ïe tento ovál se neustále mûní – jemnû se pohybuje, promûÀuje a navíc mûní svou barevnost. Jak˘ je názor profesionálÛ, zda promûnlivost tohoto loga je pfiijatelná nebo ne? Noga: Toto vidím jako urãit˘ trend v oblasti grafického designu, kter˘ k nám moÏná pfii‰el z Velké Británie. I tam byste nalezl celou fiadu znám˘ch institucí, které pouÏívají podobnû pohyblivé logo. Myslím, Ïe to navazuje na to, o ãem jsme hovofiili v první ãásti na‰eho rozhovoru, kdy neustálá technologická promûnnost dne‰ní doby, kdy schopnost vnímat nûkolik h˘bajících se obrázkÛ a zvukov˘ch sloÏek dohromady, je nûco, co muselo nutnû vstoupit i do grafického designu. Horáãek: Jaká je va‰e designérská radost z poslední doby? Noga: Mám radost, Ïe se dûti snad nakonec zaãnou uãit psát podle písma Radany Lencové Comenia Script. V poslední dobû se kolem toho objevily nûjaké nesrovnalosti a porodní bolesti, které se doufám vyjasní, a moje druhé dítû se bude tímto písmem uÏ uãit psát. Z toho mám radost. Horáãek: I kdyÏ se dne‰ní ‰estileté dûti uãí psát nov˘m písmem nebo podle star˘ch pravidel, pfiedpokládám, Ïe aÏ se ocitnou jako dospûlí na ulici pfied nûjak˘m plakátem, také se jim obãas stane, Ïe nûjak˘ nápis nebudou schopni pfieãíst. A doufám, Ïe to pro nû bude v˘zva k nûjakému vizuálnímu pfiem˘‰lení. × Autorkou pofiadu Slovo o designu, v˘tvarném umûní a architektufie je Olga Jefiábková, âesk˘ rozhlas Vltava.
Bienále Brno Osobnosti ãeského grafického designu Rostislav Vanûk Foto: archiv Moravské galerie v Brnû
V roce 2010 udûlil organizaãní v˘bor Bienále Brno Rostislavu VaÀkovi ocenûní za celoÏivotní pfiínos grafickému designu. 26. Bienále Brno má tu ãest uvést jeho první retrospektivní v˘stavu, která pfiedstaví v˘bûr prací od ‰kolních let, pfies grafickou tvorbu kniÏní i ãasopiseckou, ukázky plakátÛ a vizuální komunikaci ve vefiejném prostoru (praÏské metro, âSA). VaÀkova práce je úzce spjatá s brnûnsk˘m bienále, neboÈ jeho plakáty nûkolikrát zvítûzily v soutûÏi na vizuální styl Bienále Brno (1978, 1980, 1982). Posledních jedenáct let je Rostislav Vanûk vedoucím ateliéru Grafick˘ design a vizuální komunikace na Vysoké ‰kole umûleckoprÛmyslové v Praze. Jeho studenti vystavovali v samostatné expozici na 22. Bienále Brno v roce 2006. V posledních letech se vûnuje tvorbû písma, které poprvé uvidíme na této brnûnské v˘stavû.
Rostislav Vanûk (*1945) studoval na SP·G (1960 – 1964) a v Ateliéru grafiky a ilustrace prof. Karla Svolinského na V·UP v Praze (1964 – 1970). V letech 1971 – 1976 byl odborn˘m asistentem v Ateliéru uÏité grafiky a plakátu doc. Eugena Weidlicha na V·UP, 1976 – 1985 vedoucím v˘tvarné redakce nakladatelství âeskoslovensk˘ spisovatel v Praze a od roku 1985 je nezávisl˘m grafick˘m designérem ve vlastním studiu. V roce 2001 byl jmenován profesorem Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace na V·UP v Praze, v nûmÏ pÛsobí dodnes. Stal se zakládajícím ãlenem sdruÏení Typo& (1974), stál u zrodu TypoDesignClubu (1995), jehoÏ je pfiedsedou. Vytvofiil více neÏ 20 ãeskoslovensk˘ch po‰tovních známek, z nichÏ polovina získala ocenûní v soutûÏi Nejkrásnûj‰í po‰tovní známka roku. V˘znamné
Foto: archiv Moravské galerie v Brnû
Foto: archiv Moravské galerie v Brnû
Foto: archiv Moravské galerie v Brnû
Foto: archiv Moravské galerie v Brnû
realizace: orientaãní systém praÏského Metra, vizuální styl hotelÛ Forum, Palace, Atrium v Praze a Hotel Dvofiák v Karlov˘ch Varech. Je autorem loga a manuálu âesk˘ch aerolinií, vãetnû grafického fie‰ení v‰ech letadel a pozemní techniky (spolupráce s R. Leszczynskym). Vytvofiil vizuální styl âeskoslovenské obchodní banky, V˘roãního zasedání Mezinárodního mûnového fondu a Skupiny Svûtové banky Praha 2000, vizuální styl Mezinárodní konference Identita – Integrita Icograda, Bienále Brno 2002. Graficky upravil více neÏ 1 000 kniÏních titulÛ. Za svou tvorbu v oblasti grafického designu a vizuální komunikace získal fiadu v˘znamn˘ch ocenûní, jako napfiíklad Sonderpreiss der Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig IBA Leipzig 1977, Cena za v˘stavní grafiku Praga – Svûtová v˘stava po‰tovních známek 1978, ãestné uznání X. Bienále uÏité grafiky Brno 1982, bronzová medaile Praga, Svûtová v˘stava po‰tovních známek 1988, ãestn˘ diplom IBA Leipzig 1989, Achievement Award Icograda na Kongresu Icograda Identita – Integrita Bienále Brno 2002, Vynikající design, Ministerstvo prÛmyslu a obchodu âR a Design Centrum âR 2003, Cena Organizaãního v˘boru za pfiínos grafickému designu Bienále Brno 2010. × Zdroj: http://www.bienalebrno.org
Foto: archiv Moravské galerie v Brnû
Aktuality z domova a ze zahraniãí
âtyfii archové stroje KBA pro FGP Studio Starobylé mûsto Olomouc je v âeské republice jedním z nejv˘znamnûj‰ích center polygrafického prÛmyslu a FGP Studio je jednou z nejvût‰ích tiskáren v Olomouckém kraji. Rozvoj firmy FGP Studio je neodmyslitelnû spjat s tiskov˘mi stroji KBA. „Se znaãkou KBA jsme vyrostli, jsme dlouhodob˘m partnerem druhého nejvût‰ího v˘robce tiskov˘ch strojÛ na svûtû,“ konstatuje pan Miloslav Kyjevsk˘, majitel tiskárny. Podobnû jako fiada dal‰ích ãesk˘ch tiskafiÛ zaãal i Miloslav Kyjevsk˘ budovat v roce 1990 tiskárnu „na zelené louce“. Letos v létû pan Kyjevsk˘ realizoval investici, která je nejvût‰í v historii jeho firmy. FGP Studio má nûkolik klíãov˘ch zákazníkÛ, jejichÏ potfiebám pfiizpÛsobuje i v˘robní technologie. Ve v˘robní hale tiskárny je nyní v provozu flotila ãtyfi nov˘ch tiskov˘ch strojÛ KBA, dvou ve formátu B2 a dvou ve formátu A2. Osmibarvová Rapida 75, pûtibarvová Rapida 75 s lakovací jednotkou, ãtyfibarvová Rapida 66 a dvoubarevka Rapida 66 pfiedstavují v˘raznou modernizaci strojového parku, jeÏ tiskárnû umoÏÀuje dal‰í rozvoj tiskov˘ch sluÏeb pro zákazníky. S nejvy‰‰í v˘bavou Tiskárna FGP Studio kupuje vÏdy nové stroje s nejvy‰‰í moÏnou v˘bavou, zejména v oblasti automatizace Nová Rapida 75-8 SW4
Budova tiskárny FGP v Olomouci
obsluhy, coÏ je i pfiípad souãasné etapy obnovy a modernizace tiskové technologie. „Co je v˘robce schopen v konfiguraci a v˘bavû nabídnout, to my chceme mít. Stroje KBA jsou na vysoké technické úrovni a splÀují to, co od nich oãekáváme. Preferujeme spolehlivost pfii zpracovávání bûÏn˘ch merkantilních zakázek,“ popisuje pan Kyjevsk˘ jeden z principÛ své investiãní politiky. Vlajkovou lodí v tiskárnû FGP Studio se stal osmibarv˘ tiskov˘ stroj Rapida 75 s obracecím zafiízením 4 + 4. Stroj je vybaven fiídicím systémem EgroTronic. Tiskafi má k dispozici mimo jiné centrální sefiízení formátu a paralelní mycí systém CleanTronic Synchro pro mytí tlakov˘ch cylindrÛ, ofsetov˘ch válcÛ a barevníkÛ. Ke kontrole kvality tisku mu slouÏí automatick˘ spektrofotometr s motorick˘m pojezdem Techkon SpectroDrive. Podobnû vyspûlou v˘bavu má i Rapida 75-5+L, která v FGP Studiu slouÏí k nejnároãnûj‰ím tiskÛm s lakováním. Stroj je navíc vybaven kamerou k sefiizování soutisku v systému ErgoTronic ACR (Automatic Camera Register). Pro ãást produkce, která se v FGP Studiu v˘hodnû tiskne ve formátu A2, si tiskárna pofiídila stroje Rapida 66-4 a Rapida 66-2. Podobnû jako stroje KBA Rapida 75 ve formátu B2 pfiedstavují i stroje KBA Rapida 66 na svûtovém trhu ‰piãku ve formátu A2. Péãe o stroje se vyplácí Archové stroje KBA umoÏnily Miloslavu Kyjevskému realizovat takov˘ systém vyuÏití v˘robních kapacit, o kterém vÏdycky snil. Stroje tisknou v intenzivním tfiísmûnném provozu. VÏdy v závûru t˘dne se tiskafii a jejich pomocníci vûnují dÛkladnému vyãi‰tûní strojÛ, coÏ je spolu se smlouvou o profylaktické péãi a dálkovou diagnostikou ze strany KBA zárukou, Ïe jsou udrÏovány v perfektním stavu. „Kvalitní péãi nám stroje oplácejí spolehlivostí,“ fiíká pan Kyjevsk˘, a dodává: „KdyÏ prodáváme star‰í stroj jako second-hand, nemÛÏe nov˘ majitel ãasto ani uvûfiit, v jakém perfektním stavu je napfiíklad po sto dvaceti milionech obratÛ.“
Majitel tiskárny pan Miloslav Kyjevsk˘ (vlevo), jednatel spoleãnosti KBA CEE pan Jan Korenc (uprostfied), obchodní zástupce KBA CEE pan Bohuslav Poláãek (vpravo)
FGP studio je rodinná firma, která zamûstnává padesát pracovníkÛ. Kromû zakladatele a majitele Miloslava Kyjevského v ní pracuje také syn Lukበa dcera Katefiina, ktefií se po studiích polygrafie a chemie v Praze vrátili do rodné Olomouce. LukበKyjevsk˘ vede pre-press, Katefiina Kyjevská pracuje jako vedoucí v˘roby. S moderními stroji roste i v˘kon a kvalifikace tiskafiÛ. Firma nezanedbává ‰kolení a vzdûlávání personálu, coÏ se t˘ká nejen strojÛ, ale i barev, lakÛ a ostatních materiálÛ. MoÏnosti nov˘ch tiskov˘ch strojÛ KBA v kombinaci se ‰piãkov˘mi materiály jsou plnû k dispozici zákazníkÛm a posilují pozici tiskárny FGP Studio na trhu. ×
Ocenûné exponáty soutûÏe Design Touch 2014 Obal je bezprostfiedním komunikaãním nástrojem, kter˘ na spotfiebitele mÛÏe zapÛsobit a ovlivnit jeho v˘bûr. Zhruba 70 % v‰ech finálních rozhodnutí o koupi konkrétního produktu se uskuteãní aÏ v místû prodeje. V souãasné dobû, kdy je zákazník vystaven ‰iroké nabídce zboÏí, mají jednotlivé produkty jen velmi krátk˘ ãasov˘ okamÏik, aby získaly pozornost spotfiebitele
a pfiesvûdãily ho o nákupu. Právû zde sehraje zejména grafick˘ design obalu svou v˘znamnou úlohu. Tyto dÛvody vedly k zaloÏení speciální soutûÏe o nejlep‰í obalov˘ design roku – Design Touch, ve které komise sloÏená pfieváÏnû z odborníkÛ z oblasti marketingu hodnotí nejen grafick˘ design obalu, ale i dal‰í marketingové aspekty. Porota v ãele s pfiedsedkyní Ing. Janou Luke‰ovou se se‰la k hodnocení pfiihlá‰en˘ch obalÛ 19. ãervna 2014. SloÏení poroty 2014 Pfiedsedkynû: Ing. Jana Luke‰ová, âlenové: Jan âapek, Designer, Vlastimil Dejl, Senior Consultant (ColourMind), David Mare‰, Technical Packaging Assistant (Vitana), Petra PrÛ‰ová, Managing Director (Millward Brown), Boris Rajdl, Marketing, Lenka Gradlová, Managing Director (Havas Design +) ZástupcÛm firem ocenûn˘ch exponátÛ v soutûÏi Design Touch 2014 budou pfiedány trofeje a certifikáty v rámci Obalového galavaãera dne 26. listopadu 2014 v Aquapalace Hotel Prague. Gold Design Touch 2014 Pohledy, Pfiihla‰ovatel: Top Tisk obaly s.r.o.
Typografia 9–10 2014
Obaly pohlednice, které znázorÀují motivy lidové tvorby 19. a 20. století) z rÛzn˘ch krajÛ Slovenska. Celkem vznikly 4 sady, z kter˘ch kaÏdá obsahuje 8 pohlednic. První sada obsahuje motivy lidové tvorby ze západního Slovenska, druhá motivy lidové tvorby ze stfiedního Slovenska tfietí motivy lidové tvorby z v˘chodního Slovenska a ãtvrtá motivy tradiãního modrotisku. Cílem bylo, aby v˘sledn˘ efekt pÛsobil pfiírodním dojmem a proto jsou sady vyti‰tûny na „kraftovou“ lepenku, jejíÏ rubová strana je hnûdá. Silver Design Touch 2014 Vnitfiní reliéf, Pfiihla‰ovatel: O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o. Láhev s vnitfiním reliéfem je unikátní inovací ve skláfiském prÛmyslu. Reliéf uvnitfi láhve nijak nenaru‰uje její povrch, tudíÏ plnû ponechává prostor pro kreativitu znaãky. KdyÏ ub˘vá nápoj v láhvi, reliéf vystupuje na povrch a dokresluje dokonalost produktu. Bronze Design Touch 2014 Set obalov na luxusné ãokov˘robky Illui, Pfiihla‰ovatel: Grafobal akciová spoloãnosÈ Odlí‰iÈ sa od masovej produkcie ãokoládov˘ch v˘robkov predávan˘ch v ‰irokej obchodnej sieti je cieºom kolekcie obalov pre top ãokoládové produkty ruãne vyrábané z luxusn˘ch belgick˘ch ãokolád Callebut, ktoré sa predávajú len na vybran˘ch miestach. Pri ich návrhu a príprave sa venovala pozornosÈ mnoh˘m de-
tailom. Vznikli tak moderné a v˘nimoãné obaly pre originálne ruãne pripravované produkty a ich úspe‰n˘ kusov˘ predaj. Grafika z dielne S. Slimákovej citlivo necháva vyniknúÈ predávané produkty, priãom obalom dodáva punc jedineãnosti a veºmi citlivo a nevtieravo komunikuje brand Illui. ×
Drupa 2016 je partnerem 5. kongresu Media Mundo Drupa obnovuje svou dlouhodobou spolupráci s prÛmyslovou akãní skupinou Media Mundo. Stejnû jako v letech 2011 a 2012, bude Drupa pÛsobit jako spolupracující partner 5. sjezdu Media Mundo, kter˘ se bude konat 17. listopadu (Diskuse veãer pfied akcí) a 18. listopadu 2014 (cel˘ den) v Düsseldorfu. V leto‰ním roce se kongres zamûfií na motto „Pfiehodnocení udrÏitelnosti: ekonomické motivace pro udrÏiteln˘ mediální prÛmysl“. Na rozdíl od hesel z minul˘ch let, která se zamûfiila na ekologické chování, 5. kongres Media Mundo nahlédne na neménû dÛleÏit˘ aspekt udrÏitelnosti, kter˘m je ekonomika. Tiskov˘ a mediální prÛmysl, je obzvlá‰tû postiÏen souãasnou hos-
podáfiskou situací a ãelí v˘zvám, Ïe bude muset konsolidovat svou pozici na trhu, proto hledá praktická opatfiení a poÏadované iniciativy. Kongres je podporován WWF a FSC, nevládními organizacemi, spoleãnostmi Antalis (pfiední velkoobchodní skupina v Evropû s materiály pro vizuální komunikaci), IGEPA (jeden z vedoucích velkoobchodníkÛ s papírem v Evropû) a ‰védskou skupinou SCA. Werner M. Dornscheidt, prezident a generální fieditel spoleãnosti Messe Düsseldorf, zdÛrazÀuje závazek Drupy k tomuto tématu: „Problematika zeleného tisku a udrÏitelnosti v celém procesním fietûzci bude jedním z ústfiedních bodÛ veletrhu Drupa 2016. UdrÏitelnost se stala hlavním zájmem majitelÛ znaãek po celém svûtû, a oni oãekávají, Ïe jejich ti‰tûná komunikace dodrÏuje „zelené“ standardy. To je v˘zva pro poskytovatele tiskov˘ch sluÏeb, dobfie vûdí, Ïe by nemûli z této naznaãené cesty vyboãovat“. Mezitím se zelen˘ tisk stal také v˘znamn˘m prodejním artiklem. V prvním Drupa Global Trends Reportu (únor 2014), uvedlo 48 % v‰ech poskytovatelÛ tiskov˘ch sluÏeb, Ïe pouÏívá certifikovan˘ papír, aby vyhovûli poÏadavkÛm zákazníkÛ. Dal‰ích 37 % provozuje udrÏiteln˘ systém nakládání s odpady a 33 % respondentÛ se zavázalo k certifikovanému systému fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí. „Ekonomická v˘roba je dÛleÏitá motivace pro dosaÏení udrÏitelné v˘roby médií, a jako taková vytváfií v˘znamné dopady ekologické udrÏitelnosti,“ fiíká Rüdiger Maaß, v˘konn˘ fieditel asociace médiálního prÛmyslu. „Ekonomika je základním kamenem konkurenceschopnosti – otázka, která se stala dÛleÏitûj‰í neÏ kdykoliv pfiedtím.“ 5. kongres Media Mundo se bude zab˘vat tématy, jako jsou „Úãinky optimalizace procesÛ“, „Energetická úãinnost“ a „Standardizace“. Kongres také poskytne pfiehled o rÛzn˘ch zpÛsobech my‰lení a nápady jak zvládnout tuto zmûnu a nûkteré odpovûdi na otázku,
Werner M. Dornscheidt, prezident a generální fieditel spoleãnosti Messe Düsseldorf, zdÛraznil závazek Drupy k problematice zeleného tisku a udrÏitelnosti
k ãemu by tato zmûna mohla vést. Mezinárodní odborníci z oblasti vûdy, sdruÏení v oblasti Ïivotního prostfiedí, politiky a prÛmyslu se budou zab˘vat kritickou diskuzí o souãasné situaci a o pravdûpodobn˘ch scénáfiích pro blízkou budoucnost. PrÛkopníci udrÏitelné mediální produkce budou ilustrovat praktická fie‰ení, stejnû jako problémy a neoãekávané problémy, které se vyskytly. ×
Norma o úpravû dokumentÛ se mûní 1. 8. 2014 vstoupilo v úãinnost nové vydání ãeské technické normy âSN 01 6910 o úpravû dokumentÛ zpracovan˘ch textov˘mi procesory. Revize normy upravuje odli‰nû napfiíklad zápis ãasov˘ch údajÛ, psaní penûÏních ãástek, mûfiítek ãi pouÏití spojovníku a pomlãky. Ústav pro jazyk ãesk˘ AV âR, v. v. i., na sv˘ch stránkách zvefiejnil 60 otázek a odpovûdí, které o zmûnách napoví víc. Po sedmi letech od poslední revize vychází v˘raznû upravené a roz‰ífiené vydání ãeské technické normy âSN 01 6910. Norma stanovuje obecná pravidla pro úpravu textÛ, které jsou zpracovávány v textov˘ch procesorech, a uvádí zásady formálního uspofiádání administrativních dokumentÛ, pfiedev‰ím obchodní a úfiední korespondence. Zásady,
26 27
které norma stanovuje pro úpravu dopisÛ, se nûkdy uplatÀují napfiíklad pfii tvorbû pfiedloh jednotného vizuálního stylu, pfiiãemÏ tvorbu jednotného vizuálního stylu nebo jin˘ch pokynÛ pro úpravu dokumentÛ sv˘m uÏivatelÛm norma nyní i doporuãuje. V minulosti norma nebyla vÏdy v souladu s obecnû uznávan˘mi pravidly, coÏ v nûkter˘ch pfiípadech vedlo ke sporÛm mezi uÏivateli normy a redaktory, korektory ãi grafick˘mi designéry. Cílem revize normy bylo sladit ji se zvyklostmi úpravy textÛ v ãeském jazyce a souãasnou jazykovou praxí. Tam, kde nebylo moÏné nalézt jediné správné fie‰ení, norma dovoluje více variant. Zvolené fie‰ení v‰ak musí b˘t v dokumentu uplatÀováno jednotnû. UÏití rÛzn˘ch znakÛ i dal‰í jevy v normû ilustruje mnoho nov˘ch i aktualizovan˘ch pfiíkladÛ. Aby bylo snaz‰í normu pouÏívat, jsou nyní v‰echny pfiíklady vyznaãeny barevnû a na konci normy uÏivatelé naleznou tabulku s kódy znakÛ a odkazy na ãlánky normy. ProtoÏe ne v‰echny dokumenty získávají v˘slednou podobu v textovém procesoru, zafiadili jsme do normy i informativní pfiílohu o pfiípravû textÛ pro dal‰í zpracování v grafickém prÛmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích. Pro pfiípravu rukopisÛ pfiíloha uvádí dvacet pokynÛ, které mají zamezit nûkter˘m základním technick˘m nedostatkÛm v pfiedávan˘ch podkladech, ale obsahují napfiíklad i upozornûní na pfiedávání podkladÛ v souladu s poÏadavky na ochranu du‰evního vlastnictví nebo ustanovení o provedení jazykové korektury pfied pfiedáním textu k sazbû. Vzájemnou komunikaci a spolupráci mohou
usnadnit i názvoslovné zmûny, které pfiiblíÏí jazyk uÏívan˘ odborníky v rÛzn˘ch oborech. Napfiíklad pojem prokládání byl nahrazen pojmem prostrkání a místo zv˘razÀování se text nyní vyznaãuje. Zpracovatelem revize normy byl Ústav pro jazyk ãesk˘ AV âR (ÚJâ AV âR), stejnû jako v pfiípadû ostatních technick˘ch norem se v‰ak do tvorby normy mohl zapojit kaÏd˘, kdo o to projevil zájem. V pfiipomínkovém fiízení k návrhÛm normy Petr Lozan a Markéta Pravdová, ktefií v ÚJâ AV âR text normy pfiipravovali, obdrÏeli pfies tisíc pfiipomínek od rÛzn˘ch lidí a z nûkolika rÛzn˘ch organizací. Revize normy byla vydána Úfiadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zku‰ebnictví dne 1. ãervence 2014. âSN 01 6910 (2014) nahrazuje pfiedchozí vydání normy z roku 2007. Má 76 stran a lze ji zakoupit u prodejcÛ ti‰tûn˘ch norem nebo získat prostfiednictvím pfiístupu do systému âSN online. âeské technické normy nejsou obecnû závazné a âSN 01 6910 není urãena pro sazbu v grafickém prÛmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích. ZadavatelÛm grafick˘ch prací v‰ak norma mÛÏe napomoci orientovat se v základních pravidlech psaní rÛzn˘ch znakÛ a pfiipravovat lépe rukopisy pro zpracování v grafickém prÛmyslu. Norma je vyuÏívána napfiíklad ve státní správû, pfii v˘uce obchodní a úfiední korespondence na obchodních akademiích nebo jako doporuãení pfii psaní kvalifikaãních prací na rÛzn˘ch typech ‰kol. Bez ohledu na obor uÏivatelé v novém vydání normy naleznou fiadu informací o tom, jak pfiipravovat dokumenty v textov˘ch procesorech jako je Microsoft Office Word ãi LibreOffice Writer, aÈ uÏ své texty publikují sami, nebo je pfiedávají ke zpracování redaktorÛm, korektorÛm, grafikÛm ãi typografÛm. Podrobné informace o revizi normy a v˘kladu zmûn jsou v dokumentu Otázky a odpovûdi k âSN 01 6910 (2014) www.ujc.cas.cz/csn016910/ × Petr Lozan
Nová kniha Logo & Corporate Identity Právû vy‰la nová kniha autorÛ Ondfieje Kafky a Michala Kotyzy, kterou vydalo studio Kafka Design. Autofii vûfií, Ïe publikace bude zábavná a hlavnû pfiínosná pro kaÏdého, koho zajímá budování znaãky, tvorba loga a jeho redesign, obsah grafického manuálu, korporátní barevnost a typografie, maskot, fáze pfiípravy projektu Corporate Designu nebo jak zavádût vizuální styl do praxe. Cílem této publikace je ukázat Corporate Identity jako nástroj k vybudování a zmûnû image subjektu – znaãky v ‰ir‰ím slova smyslu. DÛraz autofii kladli na jeden ze subsystémÛ Corporate Identity, a to Corporate Design, protoÏe je díky svému vizuálnímu projevu nejviditelnûj‰í a nejãastûji fie‰enou sloÏkou budování image. Popsali kroky, kter˘mi je Corporate Design vytváfien, následnû aplikován a jak˘m zpÛsobem jej má b˘t uÏito. Kniha Logo & Corporate Identity je urãena v‰em, ktefií potfiebují získat více informací o tomto nesmírnû dÛleÏitém nástroji moderní komunikace znaãky se sv˘m okolím. Do mnoh˘ch reklamních agentur, grafick˘ch studií a marketingov˘ch oddûlení mÛÏe pfiinést správné pochopení v˘znamu Corporate Identity a uãinit z nûj jeden ze strategick˘ch nástrojÛ fiízení znaãky. UÏiteãn˘m pomocní-
kem mÛÏe b˘t ale také tfieba majitelÛm firem, ktefií mají zájem na dobré image svého podniku. PÛvodnû tato publikace vy‰la jiÏ v roce 2004 a byla souãástí balíãku s názvem Corporate Identity Set, kter˘ obsahoval i vzorníãky barev nebo CD. Po letech ale bylo tfieba fiadu vûcí zmûnit a doplnit. Tak vznikla nyní tato zásadnû pfiepracovaná a aktualizovaná podoba, sice bez pfiíloh, ale doplnûná navíc o mnoÏství nov˘ch textÛ, obrazov˘ch ukázek a pfiípadov˘ch studií od nás i ze svûta. Partnerem knihy je Unie grafického designu. Knihu lze objednat na stránkách www.font.cz v sekci Publikace nebo zakoupit osobnû ve studiu Kafka Design. ×
Kolegium Typografie pfiedstavuje kolektivní ãleny
Office Park Nové Butovice Bucharova 1423/6, 158 00 Praha 5 T 233 113 211, F 233 113 223 E
[email protected] www.antalis.cz
Diatech Praha, s.r.o. U silnice 949/11, 160 00 Praha 6 T 233 081 291 E
[email protected] www.diatech.cz
Tisk Pûtka s.r.o., Horova 1631, 252 63 Roztoky T 602 252 274, 602 252 386 E
[email protected] www.tiskpetka.cz
Pod Vinicemi 1046 549 01 Nové Mûsto nad Metují T 491 477 211, 491 477 241 F 491 470 258 E
[email protected] www.bauch-navratil.cz
Boom Tisk, spol. s.r.o. Ovãárecká 516, 280 00 Kolín T 321 713 551, F 321 713 552 E
[email protected] www.boomtisk.cz
Jilemnického 15, 679 04 Adamov T 516 447 806, F 516 447 916 E
[email protected] www.inkdry.com
FORMICA CZ, s.r.o. Obchodní 132, 251 01 âestlice T 222 512 626, F 222 512 827 E
[email protected] www.formica-cz.cz
Fujifilm Europe GmbH organizaãní sloÏka U nákladového nádraÏí 2, 130 00 Praha 3 T 234 703 411, F 234 703 489 E
[email protected] www.fujifilm.cz
Impromat CZ spol. s r.o. U Hellady 697/4, 140 00 Praha 4 T +420 724 478 758 E
[email protected] www.ricoh.cz
Masarykova 105 252 19 Rudná u Prahy T 311 679 095-7, F 311 670 425 M 737 242 440-5 E
[email protected] www.improx.cz
KBA CEE Sp. z o.o. organizaãní sloÏka Praha PobfieÏní 249/46, 186 00 Praha 8 T +420 222 319 555 E
[email protected] www.kba.com/cs
Printa s.r.o. TECHKON spektrální denzitometry JUST NORMLICH LOGOTEC filtraãní systémy pro ofset Bolívarova 23, 169 00 Praha 6 M 602 661 164, E
[email protected] www.printa.cz
Repromat a.s. Drazdecká 42, Praha 4 - Hrnãífie 252 42 po‰ta Jesenice T 724 135 136, E
[email protected] www.repromat.cz
Podnikatelská 1160/14, 320 56 PlzeÀ T 377 193 300, F 377 193 216 T Praha 266 021 199, T Klatovy 376 375 711 E
[email protected] www.typos.cz
Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6 T 220 961 670, F 220 960 441 E
[email protected] www.tercie.cz
Koenig & Bauer AG H.R.G., spol. s r.o. Svitavská 1203, 570 01 Litomy‰l T 461 552 511 E
[email protected] www.hrg.cz
Ospap a.s. K Hru‰ovu 4/292, 102 23 Praha 10 T 271 081 111, F 272 703 120, E
[email protected] www.paperlinx.cz
PB tisk a.s. Dûlostfielecká 344, 261 01 Pfiíbram VI T 318 493 711, F 318 493 720 E
[email protected] www.pbtisk.eu
Tiskárna Ministerstva vnitra p.o. BartÛÀkova 4, 149 01 Praha 4 T 974 887 312, F 974 887 395 E
[email protected] www.tmv.cz
Rudolfovská 617 370 01 âeské Budûjovice T 386 360 136, F 386 355 934 E
[email protected] www.protiskcb.cz
Böttcher âR, k.s. Tovární 6, 682 01 Vy‰kov T 517 326 521, F 517 341 718 E
[email protected] www.bottcher.cz
Polygrafické informaãní systémy Cicero Pern‰t˘nské námûstí 51, 530 02 Pardubice T 467 003 111, F 467 003 119 E
[email protected] www.iscicero.cz
CPI Moravia Books spol. s r.o. Brnûnská 1024, 691 23 Pohofielice T 519 440 111, F 519 440 113 E
[email protected] www.cpi-moravia.com
DataLine Technology, a.s. Drahobejlova 6, 190 00 Praha 9 T +420 210 215 700, F +420 210 215 709 E
[email protected] www.dataline.cz
GRAFOSERVIS Dodavatel zafiízení a spotfiebního materiálu pro polygrafick˘ prÛmysl Sídlo spol.: Konzumní 92, 252 62 Horomûfiice Kanceláfi spol.: M. Al‰e 273, 252 62 Horomûfiice T 220 971 149, F 220 970 648 E
[email protected] www.gptechnik.cz
Tiskárna Grafico s.r.o. U Panského ml˘na 33 747 06 Opava - Kyle‰ovice T 553 712 953, F 553 616 727 E
[email protected] www.grafico.cz
Grafoservis s.r.o. Práãská 1881, 106 00 Praha 10 T 603 436 999, T/F 272 655 550 E
[email protected] www.grafoservis.cz
Harmanec-Kuvert CZ spol. s r.o. Na Dlouhém 85, 251 01 ¤íãany u Prahy - JaÏlovice T 323 631 091, F 323 631 093, M 724 720 633 E
[email protected] www.harmanec-kuvert.cz
Ing. Petr Kloc spol. s r.o. âeskobrodská 854/34c, 190 01 Praha 9 T 271 741 020, F 271 742 009 E
[email protected] www.kloc.cz
Konica Minolta BS CZ, spol. s r. o. Centrála: Îaro‰ická 13, 628 00 Brno Zast. Praha: Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6 T 841 777 777, F 533 315 450 E
[email protected] www.konicaminolta.cz
Libertas a.s. Drtinova 10, 150 00 Praha 5 T 227 018 273, F 227 018 370 E
[email protected] www.tiskneme.cz
Model Obaly, a.s. Tû‰ínská 2675/102, 746 01 Opava T 553 686 111, F 553 686 600 E
[email protected] www.modelgroup.com
S Paper s.r.o. Branická 213/53, 147 00 Praha - Braník Provozovna: U Továren 256/14, 102 00 Praha 10 T 296 365 500, 736 754 370 E
[email protected] www.spaper.cz
Novotného lávka 5, 110 00 Praha 1 T/F 221 082 272 E
[email protected] www.spolecnosttisku.info
Stfiední ‰kola mediální grafiky a tisku, s.r.o. Beranov˘ch 140, 199 00 Praha 9 - LetÀany T 724 248 455, F 274 868 770 E
[email protected] www.medialnigrafika.cz
Tiskárna Bíl˘ slon s.r.o. ·kroupova 11, 301 00 PlzeÀ T+F 972 524 143, 377 220 927 E
[email protected] www.bilyslon.cz
Vy‰‰í odborná ‰kola grafická a Stfiední prÛmyslová ‰kola grafická Hellichova 22, 118 00 Praha 1 T 257 312 390, F 257 312 391 E
[email protected] www.graficka-praha.cz
XEROX CZECH REPUBLIC s.r.o. Vinohradská 151/2828 (vchod C) 130 00 Praha 3 T 227 036 111, 800 126 126, F 227 036 555 E
[email protected] www.xerox.cz
Z STUDIO, spol. s r.o. tfiída Tomá‰e Bati 5267, 760 01 Zlín T 577 009 711, F 577 007 720 E
[email protected] www.zstudio.cz
Nikdy nebylo měření tak snadné • rychlé • přesné!
➽
ne
w
Spektrální měřicí přístroje nové generace pro nejvyšší nároky
PRINTA s.r.o., BOLÍVAROVA 23, 169 00 PRAHA 6, TEL.: 602 661 164 e-mail:
[email protected], www.printa.cz
