Čtení pro lidi Z ČESTIC, DOUBRAVICE, DOBRŠE, DRÁŽOVA, DŘEŠÍNA, DŘEŠÍNKA, HOŘEJŠIC, CHVALŠOVIC, KOBYLKY, KONOPICE, KRUŠLOVA, NAHOŘAN, NĚMČIC, NUZÍNA, PRKOŠÍNA, POČÁTEK, RADEŠOVA, STŘÍDKY A VACOVIC
Dvouměsíčník Kulturního spolku v Česticích
březen - duben 2011
1
Cena 15,- Kč
Co je v Čtení, jinde není: Občasníček, Slovo starosty, Veřejná schůze nebo zájmový kroužek?, Naše plesání, Blahopřejeme, Masopust, Outdoor Kids, Recyklovaní, Připomínka působení pátera Martina Vícha, O pochybném přirovnání, Kurz drátování, Hravě žij zdravě, Naše PF pro snadné použití, Školní kolo soutěže ve zpěvu, O čestický brambor, Vznášení balonků, Čas vánoční a novoroční, Ledová Praha, Zápis do MŠ, Dějiny rodů Listování v občasníku: 1.1. Nový rok. 9.1. Ochotníci měli zkoušku na divadlo. Ženy nacvičovaly půlnoční překvapení na ples. 15.1. Ples SDH Čestice. 29.1. Ples Mysliveckého sdružení Čestice. 4.-6.2. 8.2. 12.2. 23.2. 26.2. 27.2.
Ledová Praha Zasedání zastupitelstva městyse. Ples ČSŽ Čestice. Školní kolo soutěže ve zpěvu Ples ČSV Čestice. Dětský karneval v sále Lidového domu.
Občasníček před sto lety 4.1.
V Belgii vypukla stávka 12.000 horníků, jež po dvou týdnech skončila jejich vítězstvím – zkrácením pracovní doby. Zemětřesení v Taškentu si vyžádalo stovky obětí. 6.1. Prahu navštívilo poprvé mužstvo kanadských hokejistů, byť šlo pouze o kanadské studenty. Mužstvo Oxford Canadiens porazilo mužstvo Slávie 12:0 a příští den výběr Českého hokejového svazu 4:0. 18.1. Američan E. B. Ely přistál jako první letadlem na palubě lodi. 22.1. Z Mandžuska se do Číny rozšířila morová epidemie. Plicní mor si vyžádal asi 60 000 obětí. 1.2.
V New Yorku v docích čtvrti Jersey City explodoval člun naložený dynamitem. Zahynulo 25 lidí, více než 1000 bylo zraněno. 4.2. Britská automobilová firma Rolls Royce se rozhodla nahradit dosavadní individuální maskoty na kapotě svých automobilů soškou Spirit of Entasis (Duch extáze), jež se stane symbolem této věhlasné značky. 17.2. České reprezentační hokejové mužstvo zvítězilo na mistrovství Evropy. 20.2. V americkém Seattlu byl na žádost žen sesazen starosta, jenž byl nařčen, že poskytuje přílišnou volnost prostituci. 26.2. Narodil se Josef Smrkovský, český politik, jedna z vůdčích osobností „pražského jara“ Dětský karneval V neděli 27.2. pořádal Český svaz žen dětský karneval v sále Lidového domu. O tento karneval byl jako každoročně velký zájem. Děti jsou nadšené ze soutěží a her, které jsou pro ně během tří hodin připraveny. Za účast v každé soutěži dostanou sladkost nebo věcnou odměnu. V letošním přehledu asi 80 dětských masek dominovali Supermani, Spidermani, princezny, víly, rytíři, ale nejroztomilejší byly ty nejmenší masky. Čmeláček Adam Mrázek, kocourek Jakub Koblic nebo vodník Honzík Vilánek. Karneval jsme si užily i my pořadatelky a při závěrečné kávě po uklizení sálu už leckterá z nás pospávala. Poděkujme tedy samy sobě, že jsme zase dokázaly připravit pro děti hezké odpoledne. Za ČSŽ Čestice Jana Vlažná
2
Tak už tady máme březen, s ČTENÍM za kamna si vlezem Vážení spoluobčané, utekly dva měsíce a tak mi dovolte, abych Vás informoval o dění v Česticích a místních částech. Uplynulé období bylo již tradičně ve znamení členských schůzí společenských organizací a plesů jimi pořádaných. Navíc tentokrát uspořádali členové SDH Doubravice u Volyně „Staročeskou zabijačku“ na návsi v Doubravici. Stejně tak jako podobná akce pořádaná čestickými hasiči tradičně před Vánocemi, se zabijačka vydařila. Podívat se přišlo mnoho lidí a to nejen místních, ale i z širokého okolí anebo jen projíždějících kolem. Nezbývá mi nic jiného, než poblahopřát k povedené akci. Co se týká kulturních akcí, tak městys požádal o dotaci na jejich pořádání, zatím nemáme informace, zda dotaci obdržíme nebo ne. Rádi bychom opět využili prostor nádvoří čestického zámku, nebo v případě nepřízně počasí sálu „Lidového domu“. Naše představa je taková, že uspořádáme různé koncerty s interprety různých žánrů, od folku přes dechovku až po rock, aby si každý mohl vybrat ten svůj šálek kávy. Jak už jsem se několikrát zmiňoval, v letošním roce chceme dodělat některé akce, započaté již v minulém roce, jako jsou například opravy místních komunikací v Česticích, Doubravici a v Nahořanech, podařilo se nám získat finance na bezdrátový rozhlas do místních částí, na opravu poustevny a zažádáno máme na zateplení základní školy. Předpokládáme podání žádostí i do dalších grantových programů, které jsou vyhlášeny a v současné době probíhá příjímání žádostí, nebo do programů, které mají být vyhlášeny v nejbližší době. Na první dubnovou sobotu a neděli bude organizován sběrný den velkoobjemového, nebezpečného odpadu a elektroodpadu. Jako každoročně bude svoz proveden v sobotu v místních částech a v neděli v Česticích a Radešově. Chtěl bych požádat občany o vytřídění odpadu, který lze vytřídit a upozornit, že stavební odpad sem nepatří a je potřeba ho likvidovat u specializovaných firem. Na druhou dubnovou sobotu máme předběžně naplánovaný každoroční jarní úklid obcí po zimní údržbě, proto bych chtěl tímto požádat občany o smetení posypu před svými nemovitostmi na hromádky. Následně zajistíme jejich svoz při sobotní brigádě. Na závěr mi dovolte popřát Vám brzké jaro a s ním i šťastné a veselé Velikonoce. Milan Žejdl - starosta Veřejná schůze nebo zájmový kroužek? V pondělí 7. prosince večer končil pan starosta Václav Zábranský veřejnou schůzi hezkými slovy o tom, jak důležité jsou dobré mezilidské vztahy (po pravdě řekl sousedské), vyslovil přání, aby rok 1993 byl lepší než ten nešťastný letošek a popřál všem občanům hezké svátky. Totiž občanům: veřejnost na této veřejné schůzi, odečteme-li členy obecního zastupitelstva, byla zastoupena jen jakýmsi zájmovým kroužkem – několika občany, kteří mají o dění v obci zájem, kteří se chtěli dovědět, jak je to se zdravotnictvím, jak s bezpečností, jak s radonem v čestické vodě, jak se skládankami – jak obec hospodaří a jak bude žít v příštím roce. Bohužel, již tradičně nízká účast na veřejných schůzích byla překonána účastí nízkou rekordně: počet přítomných, včetně oficiálních osobností, nepřehoupl dvacítku. A přece: byly tu k dispozici informace o nejsoučasnějších a nejtrápivějších problémech obce. O radonu v čestické vodě bylo řečeno, že je ho 4x méně než kupříkladu v Střelských Hošticích. I z hlediska dusičnanů je na tom čestická voda lépe, než mnoho jiných v okrese. O „černém roce“ Čestic referoval pan nadporučík Pavlíček. Zmínil se také o postizích za skládkovou nekázeň: přistiženi, jak své odpadky vyvážíte někam do lesa, můžete zaplatit až 5.000 Kč pokuty… Pojem „komunální odpady“ se stává pomalu pro Čestice pojmem zlopověstným. V roce 1995 skončí skládka v Nuzíně a do té doby se bude muset nejen najít a vybudovat, ale bohužel i zaplatit skládka jiná. (úryvek z článku Josefa Křešničky) PS: Kdybys tak, Pepíku, viděl, kolik občanů chodívá za zasedání zastupitelstva teď. Jak by byli zastupitelé vděčni (?) za 20 občanů!
3
Bavoráci, Sasi Češi na ČTENÍ se všichni těší Naše plesání Na první pohled by se zdálo, že se na těch našich plesech nic nezměnilo. Tombola, nějaký taneček podle věku a schopností tanečníků, cesta do šenkovny na přátelský přípitek, aby se zlepšila nálada nebo na kuráž. Ovšem nějaká změna přece jen nastala. Už i k nám do Čestic dorazil duch orientálních tanců. Kde jsou ty doby, kdy jsme se dívali na pohádky, ve kterých vystupovaly sličné břišní tanečnice. Dnes je máme přímo na sále. Začali to hasiči, kteří pozvali na vystoupení dvě dívky, na nichž bylo vidět, že se tomuto způsobu tance pravidelně věnují. Naši chlapci z SDH se nenechali zahanbit. Když viděli, jak se tam tanečnice nakrucují, neodolali. Oblékli se do průsvitných oděvů, opásali sukénkou s blýskavými ozdobami, nalíčili se a vpluli do sálu. Vůbec si nepřipouštěli plnost některých partií svého mužného těla, vlnili se v rytmu hudby, užívali si to a diváci také. Šlo jim to opravdu dobře, lidi se pobavili a s chutí zatleskali za pěknou podívanou. Pozorovala jsem, že líčka některých žen bledla závistí. A v tu chvíli se asi už rodil nápad v jejich hlavách, jaké by mohlo být půlnoční překvapení na plese ČSŽ. Přece se nedají od hasičů zahanbit. Od slov nebylo daleko k činům. Místní vietnamští prodejci mají dostatek třpytivých cinkajících šátků, pro zbývající část oblečení se sáhlo do domácích zásob, potom následovala příprava. Výsledný efekt byl dokonalý. Před půlnocí o babském bále se najednou v sále objevily desítky orientálních tanečnic. Do víru tance strhly i mnohé přihlížející diváky a o zábavu bylo postaráno. Jen ta květina v hlavě mi připomínala Havaj, ale i tak jim to moc slušelo. Kdo nepřišel, neuviděl, může litovat. V televizi to nebylo ani nebude, ale určitě to bude na internetu, protože Nikola stála na stole a točila to. Tak děvčata, už se těšíme, čím nás za rok překvapíte. Mgr.Věra Rodová Blahopřejeme všem, kteří se v měsících březnu a dubnu dožívají významného životního jubilea a přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti pan Stanislav Novotný z Prkošína 50 let paní Marie Krejčová z Nuzína 85 let paní Marie Krajánková z Čestic 75 let paní Marie Poustková z Čestic 70 let paní Marie Pešková z Čestic 50 let paní Alžběta Trojanová z Čestic 83 let paní Marie Žipková z Nuzina 85 let pan Vojtěch Bečvář z Chvalšovic 65 let paní Libuše Koláříková z Čestic 81 let pan Vladimír Žejdl z Čestic 75 let pan Josef Zámečník z Čestic 55 let pan Jiří Kocourek ze Střídky 60 let pan Josef Bělohlav z Radešova 55 let pan Miroslav Laštovička z Krušlova 75 let paní Jiřina Koláříková z Dřešína 65 let pan František Mašek z Čestic 65 let pan Jiří Bedlivý z Čestic 75 let paní Jaroslava Mrázková z Čestic 87 let paní Miluška Jáchymová z Němčic 87 let paní Jana Rychtářová z Nahořan 50 let p. Helena Mandáková z Chvalšovic 84 let pan Vojtěch Staněk z Čestic 83 let paní Blažena Jerglová z Čestic 75 let paní ing. Zdeňka Šašková z Dřešína 60 let paní Marie Brůhová z Nuzina 81 let paní Marie Pilná z Dřešínka 81 let pan František Kautmann z Čestic 92 let pan Stanislav Vávra z Chvalšovic 70 let
4
Jaro klepe na dveře, ČTENÍ nám je otevře Masopust Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Masopust byl pro lidi svátkem hodování, během kterého se připravovali na následný půst. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Jelikož jsou Velikonoce pohyblivý svátek, i Popeleční středa připadá každý rok na jiný datum. Název Popeleční středa pochází ze zvyklostí pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem, tzv. popelcem, na čele. Tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Postní období před Velikonocemi Druhá velká doba postní po téměř vymizelém postu vánočním začíná Popeleční středou a končí o velikonoční sobotní noci. Neděle quadragesima (lat.), čtyřicátý den, zahajuje postní období 40 dnů, které předcházejí velikonoce. (Je to ve skutečnosti 46 dnů, ale nepočítají se neděle). Půst začíná Popeleční středou a končí na Bílou sobotu v poledne na konci svatého týdne. V této době pokání si věřící připomínají dobu, kterou Ježíš strávil v poušti před svým veřejným působením. Tato postní doba také upomíná na 40 dnů trvání potopy světa, 40 let putování Izraele pouští a čtyřicetidenní cestu Eliáše k hoře Choréb. Přísnost půstu, hladovění či zdržování se konzumace masa, zříkání se luxusu a někdy také sexuální zdrženlivost, už dnes není tak přísná. Spíše se zdůrazňuje duchovní usebrání (rekolekce) soustředění. Ve Starém zákonu je půst součástí obřadů pokání (JI 1, 14; Jon 3, 5) a zármutku nad zemřelými (2S 1, 12). Nebo se společenství postí, pokud je v nebezpečí a chce dosáhnout vítězství (Sd 20, 26; 1S 14, 24). Stejně tak se postí David před smrtí syna Bat-šeby, ne na znamení smutku, ale proto, aby dítě zůstalo naživu (2S 12, 16-23). Proroci poukazovali na pokrytectví půstu (Iz 58, 3-12), pokud člověk zůstává necitelný k nespravedlnosti, bídě a útlaku. Podle Nového zákona se farizeové a učedníci Jana Křtitele postili dvakrát týdně. Ježíš se postil, aby se připravil na své poslání (40 dnů půstu). Připouští, aby se učedníci po jeho smrti postili (Mk 2, 18-20), ale odmítá okázalost postní praxe. Pravý půst se odevzdává Bohu ve skrytosti (Mt 6, 16-18). V islámské tradici je hlavním půstem půst v měsíci ramadánu (9. měsíc muslimského kalendáře). Legenda o tradici malování vajec Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných. (převzato z internetu)
5
Rodiče i jejich děcko ze ČTENÍ se dozví všecko OUTDOOR KIDS – sportovní oddíl pro nejmenší, NÁBOR Před časem jsme informovali o založení nového sportovního oddílu OUTDOOR KIDS. Oddíl je pro celé rodiny, zejména pak pro nejmenší děti a začínající sportovce ve věku 4– 10 let. Region zájmu je přibližně trojúhelník Čkyně – Vacov – Čestice. Mezi sporty, kterým se věnujeme, patří: běh, cyklistika a běžecké lyžování. Doplňkově pak nordic walking, orientační běh, turistika, kanoistika, hry a další tzv. outdoorové aktivity. Připravili jsme nové internetové stránky www.cz-outdoorkids.eu, kde se dozvíte: co děláme, proč, jaké máme cíle a poslání, co jsme už udělali, atd. Mile nás potěšil zájem některých rodičů a zjistili jsme, že řada rodičů si o našem sportovním oddílu zatím jen nesměle šeptá. Proto bychom rádi informovali o tom, že jsme zahájili nábor nových členů. Budeme rádi, když nás kontaktujete - se zájmem či dotazy. Zatím jsme ve fázi příprav, a s vlastní aktivitou bychom chtěli začít až s příchodem jara, počátkem dubna. Připravujeme pro děti našeho oddílu jednotné klubové sportovní oblečení za zvýhodněné ceny. Stejně tak možné slevy či úplný sponzoring na nákup sportovního vybavení. Jednáme se sponzory. Vše bude odvislé od zájmu rodičů a počtu dětí. Proto vyzýváme případné zájemce, aby nás včas kontaktovali, abychom pro děti mohli připravit dobré podmínky a harmonogram činnosti již pro nadcházející jaro. Přestože očekáváme první společné aktivity v dubnu, již v průběhu března bychom chtěli uspořádat některé organizační a informační schůzky. Se zájemci bychom také rádi navštívili některé zimní lyžařské závody na Zadově, nebo ve Vimperku, aby rodiče i děti viděli „jak to vypadá“. Zajímavosti a informace V případě příznivých sněhových podmínek připravujeme strojově upravené stopy pro běžecké lyžování v oblasti Záhoříčko – Horosedly – Krušlov. Informace, fotky a videa na internetových stránkách. Připravujeme jednotné klubové oblečení pro děti. Vítáme pomocníky s výběrem barev a designu. Přihlaste se včas na zkoušku velikosti. Informace na internetových stránkách. Kluci z našeho „odchovu“ se účastnili žákovského mistrovství světa v běhu na lyžích v italském Val di Fiemme a vybojovali velmi dobré výsledky. Budeme rádi, když je děti z OUTDOOR KIDS budou brzy následovat. Informace na internetových stránkách. Přejeme mnoho zimních radovánek a těšíme se na společné jarní aktivity. Za OUTDOOR KIDS, Ladislava Mánková, Záhoříčko Telefon: 724 830 441 E-mail:
[email protected]
6
Stovky lidí brečí ráno: ČTENÍ už je vyprodáno!
ZPRÁVA O RECYKLOHRANÍ V minulých číslech jsem Vás informovala o tom, že se naše škola zapojila do projektu Recyklohraní. V následující tabulce uvádím množství surovin, které jsme zatím odevzdali k recyklaci: I. čtvrtletí II. čtvrtletí 1. pololetí 2010/2011 98 ks 94 ks MOBILNÍ 190 ks TELEFONY 49 kg 102 kg BATERIE 151 kg 30 kg 122 kg DROBNÉ 152 kg ELEKTRO 200 kg 378 kg TV+PCM, velké 578 kg elektro 685 kg 1 678 kg PAPÍR 2 363 kg Děkuji všem za spolupráci! Díky Vám toto množství odpadových surovin neskončí někde na skládkách, ale bude znovu využito. A protože se nám daří, tak jsme si z katalogu odměn mohli v lednu objednat stolní fotbálek:
Za ochotu a spolupráci děkuji také majitelům a zaměstnancům firem: Elektro Villner , Telcit Strakonice, Reta Strakonice, Alva Strakonice – pobočka Čestice, Penta Strakonice, Elektro Rubeš Volyně.
NEKONČÍME – POKRAČUJEME!!! Pokud se potřebujete zbavit vašich starých elektrozařízení, můžete je nechat u zadního vchodu do školy nebo se domluvit s panem školníkem. 7
ČTENÍ to teď právě fičí v tuzemsku i v zahraničí. Připomínka působení pátera Martina Vícha v Dobrši Znali ho všichni. Pátera Martina Vícha (1921 – 2008). Někdo zpovzdálí, někdo blíže, ale dojmy ze setkání s ním a charakter atmosféry spojené s jeho duchovní prací a působením v Dobrši by popsali všichni stejně: otevřenost novým myšlenkám, úcta a pochopení pro to dobré staré, živá víra, opravdovost a upřímnost. A zároveň individualita a vytrvalost. Kdo přijel na Dobrš a projevil zájem, nebo se jen poptal, měl dveře otevřené. Na faru, do kostela, do kaple, ke zvonům, památkám, do celé Dobrše. Záměrem farníků i dalších lidí mimo dobršskou farnost je instalovat na dobršském hřbitově v blízkosti hrobů kněží malý pomníček, který by připomínal více jak 40leté působení Martina Vícha (politického vězně 50. let, člena Konfederace politických vězňů ČR, neúnavného příznivce a podporovatele skautského hnutí) ve zdejší farnosti. Podporu záměru vyjádřila již Konfederace politických vězňů ČR a také Junák – Svaz skautů a skautek ČR. Místo pro pomníček vstřícně bezplatně poskytla obec Drážov. Autorem návrhu je akademický sochař Tomáš Vejdovský, který v Dobrši realizoval pomník O. J. de Waldtovi a sochu Zmrtvýchvstání Krista. Kamenný pylon trojúhelníkového půdorysu, opatřený textem bude doplněn v horní části prostorovým portrétním vyobrazením Martina Vícha. Přispět k realizaci pomníčku lze zakoupením DVD o Martinu Víchovi. To obsahuje např. elektronickou verzi knihy „Listy z Pošumaví“, mnoho fotografií i videa, rozhlasové a televizní pořady, kterých byl součástí. O pochybném přirovnání Jiří Kolář Často můžeme slyšet o některém příslušníku lidského rodu, že se chová jako dobytek nebo hovado. Zpravidla se tímto označením poukazuje na zvlášť odpudivý rys dotyčného individua jako je mravní otrlost, bezohlednost ke svému okolí, vandalské ničení předmětů veřejné potřeby nebo přírody, okázalé odmítání pravidel slušného chování, záliba ve špíně, nepořádku a podobně. Podobných negativních rysů je celá řada a dotyčný si z jejich bohatého rejstříku může vybrat podle vlastního vkusu a náklonnosti. Jenomže podobné přirovnání je zcela neopodstatněné a zcestné. Řekl bych dokonce, že je urážkou němé tváře. Kůň, skot, brav nebo kterýkoliv příslušník zvířecí říše by měl mít důvod být hluboce dotčen, přirovná-li ho někdo k individuu s chováním a vlastnostmi tak pokleslými, které jsou zvířatům naprosto cizí. Žádnou krávu, ovci nebo koně nenapadne roztrhat čerstvě vylepené jízdní řády na stanovišti autobusů, zdemolovat telefonní budku, vytrhat řadu čerstvě vysázených stromků a sazenic, rozbít pivní láhev a střepy hodit do řeky. Tohle dokáže jen jistý druh živočicha, jemuž se nepochopitelným nedorozuměním dostalo označení homo sapiens. To přirovnání nesedí ani v případě osobní hygieny. Kočka pes si denně lížou a čistí kožich a packy, zatímco leckterý homo sapiens si půl roku nevymění spodní prádlo. Říci o někom, že je ožralý, jako hovado rovněž nesedí. Čtvernožci jsou důslednými abstinenty, a pokud někde na chodníku narazíme na opilecké zvratky, jsou zase jen dílem dvounohého tvora. Dobytek ani nekrade, nelže, neloupí, nevraždí, nepodvádí, neznásilňuje ani netuneluje. Snad by se mu dalo vytknout jen to, že dělá pod sebe. Jenomže ani v tomto ohledu si nemůžeme namlouvat, že my, páni tvorstva, jsme na tom lépe. Stačí se jen porozhlédnout po našich luzích a hájích, kolik je tam pohozených papírů, kelímků, odhozených součástí oděvů, igelitových pytlů, pneumatik, střepů, rour od kamen, vyřazených televizorů, praček a jiných produktů lidského odpadu, které tak významně dotvářejí charakter české krajiny. I na biologické produkty lidské provenience s nezbytným papírovým příslušenstvím leckde narazíme… Myslím, že kdyby kůň nebo kráva byli obdařeni lidským rozumem, že si takové přirovnání právem nenechají líbit a budou ho považovat za urážku na cti. Měli by všechny důvody autora takového výroku pohnat k zodpovědnosti.
8
Lékař tvrdí ČTENÍ že léčí střevní potíže. Anna Hartlová pořádá od 2. května 2011 do 6. června 2011 v Soukromé hudební škole v Radešově
KURZ DRÁTOVÁNÍ. Kurz bude každé pondělí od 18,00 hodin do 21,00 hodin – tj. 6 x 4 vyučovací hodiny. Kurzovné včetně materiálu činí 1.300,- Kč. Na 28. května 2011 – tj. sobota od 14,00 do 17,00 hodin plánujeme drátenický kurz „ŠPERKY“ – kurzovné včetně materiálu činí 200,- Kč. Zájemci se mohou přihlásit osobně nebo na tel. č. 383 396 481. Těší se na Vás Anna Hartlová a Alena Křížová Soutěž „Hravě žij zdravě“ 5. třída ZŠ Čestice Prvním velkým úspěchem naší třídy v letošním školním roce je výhra v soutěži „Hravě žij zdravě“. Organizátorem tohoto internetového kurzu je Česká technologická platforma pro potraviny Potravinářské komory České republiky a soutěž byla určena pro děti 5. tříd v celé republice. Děti se seznámily se zásadami správné výživy a zdravého životního stylu. V poslední době se objevuje stále více informací o tom, že životní styl dětí se zhoršuje a důsledkem toho je, mimo jiné, nárůst počtu dětí s nadváhou a obézních. III. ročník akce s názvem Hravě žij zdravě má jako hlavní cíl pomoci dětem z celé České republiky zkvalitnit jídelníček a zařadit do jejich života více pohybové aktivity. V rámci internetového kurzu probíhala tato soutěž, která byla zaměřena na žáky 5. ročníků základní školy. A jakým způsobem hra probíhala? Po zaregistrování třídy se muselo každé z dětí zaregistrovat samo za sebe a pak ho čekal měsíc práce. Čtyři lekce, které muselo splnit minimálně 80% dětí, obsahovaly různé zábavné úkoly, kde se děti učily rozlišovat zdravé potraviny od nezdravých. Kromě toho vyplňovaly deníček a své každodenní pohybové aktivity. Za vše získávalo každé dítě cenné body pro svoji třídu. Na každou lekci byl minimálně týden času, pak se teprve otevřela další lekce. Z každého kraje České republiky byla vybrána škola, která získala v soutěži nejvíce bodů. V Jihočeském kraji zvítězila 5. třída ze ZŠ a MŠ Čestice, dětem se podařilo nasbírat celkem 10 222 bodů, v průměru to je 929,3 body na žáka. Výhra je čeká v měsíci dubnu, kdy podnikneme výlet do Botanické zahrady v Praze. Pokud by vás zajímalo více - http://soutez.hravezijzdrave.cz Jana Voldřichová 9
ČTENÍ říká: žijte zdravě! My to všechno zvládnem hravě.
10
Máš-li hlavy bolení, Uzdravíš se u ČTENÍ Naše PF pro snadné použití! Vážení spoluobčané, milí přátelé, věrní čtenáři! Dovoluji si Vás opět po nějakém čase oslovit a nejen za sebe, ale i za ostatní členky ČČK v Česticích, popřát Vám všem co nejšťastnější vykročení do toho nového kalendářního roku. Přišel čas, kdy příroda odpočívá. Přikryje se peřinou a našim očím nabídne jiskřivou nádheru. Někdy foukne do odkvetlých nebeských pampelišek a k nám na zem se snáší spousta lehounkých chmýříček. A když mráz začne tahat za nos i uši až jsou celé červené, nastal čas, kdy je většině z nás lépe doma u kamen. Tu zimní podívanou si vychutnáváme pěkně z tepla domova. Na stole lákavé dobroty, v šálku voňavá káva, pohled z okna nabízí kouzelnou scenérii … Krůček po krůčku, den po dni, přiblížil se k nám čas, kdy se loučíme s jedním a vítáme s rokem druhým – novým. Ze zkušenosti již mnozí z nás tuší, že nastane čas plamenných řečnění a proslovů nabádajících k tradičnímu bilancování. Tak tedy bilancujme Bohužel se nemůžeme chlubit překotnou činorodostí, přesto jsme tak úplně nečinné nebyly. Naše členky, stejně jako loni, uspořádali besedu s panem profesorem Zdeňkem Zlochem. Beseda byla určena celé široké veřejnosti a letos se týkala chemických látek, které nám více či méně škodí. Toto přátelské posezení s panem Zlochem jsme pořádali již poněkolikáté a rádi bychom z těchto setkání udělali tradici. Doufejme tedy, že se i v tomto roce podaří nějakou tu besedu připravit, že se na té besedě setkáme, a že se i něčemu novému přiučíme. Je naší milou povinností poděkovat všem, kteří už přišli naši snahu podpořit a ocenili přednášku pana profesora. Všem díky! Až zima řekne své poslední slovo, sluníčko získá zpět svou ztracenou sílu. Polechtá svými paprsky odpočatou zem a ta začne vydávat své poklady. Před očima vyroste jeden za druhým. Že by to byla krása najít v dnešní době na zahradě nějakou tu korunu? Nebo raději víc? Že byste věděli, co s takovým pokladem? Rádi věříme. Kdo by nevěděl. Ale teď není řeč o bezpochyby příjemném hmotném majetku. Máme na mysli jeden z pokladů matky přírody – léčivou květenu našich luhů a hájů. Od jara do podzimu nám příroda nabízí nespočet kytiček, lístečků, kořínků a plodů, které lze použít k fytoterapii (léčení léčivými bylinami). Už je slyšet: „ A hele, báby kořenářky!“ Ale to my nejsme. No, možná některé, maličko,… Většinu těch bylin prostě jen sebereme, usušíme a jejich prodejem alespoň částečně vylepšujeme stav naší pokladny. Každé jaro dostáváme aktuální seznam vykupovaných léčivek včetně ceny. Tak nás napadlo, pokud by někdo měl zájem tímto způsobem obohatit své konto, rády se o tento seznam podělíme. Případně prodej zprostředkujeme. A protože je zvykem na začátku roku si připít, pozvedněme číši.
11
Celou řadu poučení Najdeš vždycky v našem ČTENÍ Chceme z těchto řádek poděkovat těm, kteří darují krev, a kteří ji kdy, třeba jen jedinkrát, darovali. Přejeme jim pevné zdraví, štěstí, spokojenost a radost z dobře odvedené a záslužné práce. Všem, kteří se teprve chystají stát dárci krve, přejeme, aby jim dárcovství přineslo radost a pocit uspokojení z dobrého skutku. Komukoli, kdo pročítá tyto řádky, přejeme celoroční trpělivost a nespočet příjemných překvapení. Ostatním přejeme, aby je v roce 2011 provázelo jen to dobré! Kdyby se snad stalo, že Vám náladu zkazí rýma nebo kašel, nenechte se jimi trápit. Jako správné báby kořenářky Vám nabízíme naše PF pro snadné použití – bylinkové recepty. Možná vám budou povědomé. Jde totiž o staré recepty, které se většinou předávají z babiček na maminky a z maminek na dcery, z generace na generaci. Tady jsou – tedy ty recepty, ne maminky a babičky. Můžete je zkusit, neublíží. Pro děti: Při rýmě 1 lžíce rozdrcené majoránky smísit s 1 čaj. lžičkou lihu a nechat několik hodin vyluhovat. Pak se přidá 1lžička čerstvého nesoleného másla, rozehřejeme na vodní lázni, až se máslo rozpustí. Hmotu přecedíme přes plátýnko a necháme zchladnout. Připravovat malé množství, mast není příliš trvanlivá. 1X -2X vtíráme trochu masti do hřbetu nosu a pod nos. Při dráždivém kašli 1 čajovou lžičku tymiánové natě přelít šálkem vroucí vody, nechat luhovat 10 minut a scedit. Pije se ¼ až ½ šálku za den. Pro dospělé: Při rýmě 3 čajové lžičky heřmánkového květu, 1 čajová lžička tymiánové natě přelít ½ litru vroucí vody a nechat 10 minut přikryté luhovat. Pije se několik šálků denně. Při vlhkém kašli 1-2 čajové lžičky fenyklového medu rozpustíme v šálku horké (ne vroucí) vodě a pijeme několikrát denně šálek. Fenyklový med: 10g čerstvě rozdrcených fenyklových plodů rozmícháme ve 100g včelího medu. Necháme 10 dnů stát a slijeme. S přáním pevného zdraví a všeho dobrého v roce 2011, za ČČK M. Kaskounová Použitá literatura: Johanes Gottfried Meyer, Bernhard Uehleke, páter Kilián Saum, Bylinky z klášterní lékárny
Městys Čestice zve na koncert písničkáře
Karla Plíhala, který se bude konat v pátek 29.4.2011 od 20,00 hodin v sále Lidového domu. Vstupenky budou v předprodeji od 1.4.2011 v kanceláři městyse Čestice 12
S ČTENÍM získáš po ránu na den spoustu elánu. Školní kolo ve zpěvu Ve středu 23. 2. 2011 proběhla na základní škole soutěž v sólovém zpěvu. Z prvního stupně se zúčastnilo celkem 7 soutěžících (mělo jich být o něco víc, ale stále se pereme s nemocností dětí), z druhého stupně soutěžilo 12 dětí. Soutěž byla rozdělena do 4 kategorií – po dvou třídách od 2. do 9. třídy. Dvě poroty hodnotily výkony soutěžících. V odborné porotě zasedla paní ředitelka Martina Kalová, p. uč. Procházková, p. uč. Tomanová, p. uč. Drančáková a praktikantka Tereza Králová (mj. dlouholetá členka zdejšího pěveckého sboru a výborná sólová zpěvačka). V laické porotě zasedly děti ze školního parlamentu. Rozhodování o vítězi bylo jistě dost náročné. Ale každá soutěž má své vítěze a své poražené. Celé pěvecké klání dopadlo následovně: I. kategorie (2. a 3. třída): 1. místo – Zuzana Novotná 2. místo – Anežka Voldřichová 3. místo – Štěpánka Náhlíková II. kategorie (4. a 5. třída): 1. místo – Veronika Levá 2. místo – Rozálie Vávrová 3. místo – Jana Mrázková III. kategorie (6. a 7. třída): 1. místo – Kateřina Novotná 2. místo – Kateřina Zámečníková 3. místo – Eva Žejdlová IV. kategorie (8. a 9. třída): 1. místo – Julie Pomahačová, Lenka Havlíčková (shodný počet bodů) 2. místo – Matěj Žejdl 3. místo – Pavla Voldřichová I další rok pěvecké sólové soutěže ukázal, že máme šikovné děti, které se umí veřejně prezentovat v tom, co umí. Zvlášť ve IV. kategorii byly velice vyrovnané a těsné výkony. Vítězům gratuluji a přeji úspěch v okresním kole, které se bude konat v dubnu ve Strakonicích. Jana Voldřichová
13
Kdo vládneš mozkem i pérem staň se v ČTENÍ reportérem. Kouzelný svět Nedokážu přesně říci, kdy jsem do svého kouzelného světa utekla poprvé. Snad už ve školce. Nikdy jsem nepatřila mezi oblíbené. Ať jsem se snažila sebevíc, nepodařilo se mi zapadnout. Nové hračky, bárbínky, později oblečení, boty – nic nepomáhalo. Zaškatulkovali mě jako tu jinou. Jo, byla jsem outsider se vším všudy. Proto jsem si vykouzlila svůj vlastní svět. Můj kouzelný svět, ve kterém jsem mohla být kdokoliv, dělat cokoliv. Představovala jsem si ho jako ten nejdokonalejší a nejlepší svět. Nevadilo mi, že se odehrával jen v mé hlavě. V mém světě jsem byla princeznou se spoustou kamarádů. Nikdo se mi neposmíval, všichni se mnou chtěli kamarádit. Byla jsem zahleděná do svého světa a ani jsem si nevšímala, že se kolem mě lidé mění. Najednou se o mě zajímali, už jsem pro ně nebyla ta jiná. Objevil se někdo, koho mohu poprosit o pomoc, komu se můžu vyzpovídat, kdo mi poradí a podpoří mě. Našla jsem si kamarádku a najednou jako by se můj kouzelný svět změnil ve skutečný. A já zjistila, že opravdovému přátelství se žádná kouzla nevyrovnají, protože přátelství je to největší kouzlo. Dominika Šebelíková, 9.M ZŠ Dukelská 166 Strakonice Černokněžník Kazisvět V jedné zapadlé roklině žil černokněžník jménem Kazisvět. Všechno by jen ničil, nikoho neměl rád, jen sebe. Jednoho dne si umanul, že se podívá do zámku, zmocní se ho a bude vládnout. Když vstoupil dovnitř, král s královnou se ho lekli. Kdo to je? Potom si vzpomněli, že je to černokněžník ze zapadlé rokle, Kazisvět. Ptali se ho, co tady chce, a on směšně odpověděl: „Je to prosté, chci se oženit s vaší dcerou a převzít vládu.“ A než se král s královnou nadáli, Kazisvět je pomocí kouzla zavřel do věže. Oženil se s princeznou Elisou a začal vládnout. Kazisvět se radoval, jak to všechno krásně zvládl. O tomto skutku se za chvíli dozvědělo celé království. Tím pádem i kouzelnice Kleopatra a princ Ferdinand, který princeznu miloval. Rozhodl se, že ji půjde zachránit. Ale jak? Kouzelnice Kleopatra mu poradila, že Elisu zachrání, když zničí to, co má černokněžník neustále u sebe. Princ se tedy okamžitě vydal na zámek. Když vešel, Kazisvět se rozčílil. Ferdinand chvíli přemýšlel, jak má zjistit, co má černokněžník neustále u sebe. Nakonec se rozhodl, že není jiná možnost, než vyzvat Kazisvěta na souboj. Černokněžník se mu sice vysmál, ale princ trval na svém. Ono totiž vůbec nešlo o to, zda vyhraje nebo prohraje, ale aby zjistil, co si bude během boje nejvíc chránit. To se brzy stalo. Byl to náhrdelník, ve kterém je jeho srdce. Při souboji se Ferdinandovi podařilo vzít mu náhrdelník, otevřel ho a uvnitř bylo srdce, které zničil. Tím zničil černokněžníka a osvobodil krále a královnu z věže. Princeznu Elisu si vzal za ženu a byla svatba, na které byli všichni, i kouzelnice Kleopatra. Svatba trvala tři dny a tři noci. O černokněžníkovi Kazisvětovi nebylo už nikdy slyšet. Princ Ferdinand a princezna Elisa byli šťastni. Všechno dobře dopadlo. Zuzana Konvičková, 6. B třída, Povážská
Malý kouzelník Byl hezký podvečer. Osedlala jsem si svého koně a jeli jsme na projížďku. Úplně jsem zapomněla na čas. Já a můj kůň se ženeme po lesní cestě a před námi je černočerná tma. Najednou jsme se ocitli ve zlaté místnosti osázené diamanty. V ní byl stůl, malá lampa a čtyři židličky. Na jedné seděl malý mužíček v dlouhém hábitu. A ten řekl: „Mladá slečno, copak tu děláš?“ Chvíli jsem se bála, ale pak jsem odpověděla: „Já a můj kůň jsme zabloudili.“ „A jak se vlastně jmenuješ?“ zeptal se ještě mužíček. „Jmenuji se Vanda. A kdo jsi vlastně ty?“ „Kouzelník,“ odvětil mužíček, „přála by sis ode mě něco?“ „Jistě, ukázat cestu domů.“ To bylo právě moje největší přání. „Jdi po svítící cestě a dojedeš v pořádku domů.“ „Děkuji, kouzelníku,“ rozloučila jsem se s mužíčkem. Maminka mě budí: „Vstávej, ať nepřijdeš pozdě do školy!“ Tak to byl jenom sen, ale kouzelný. Kamila Kůtová, 3. A třída ZŠ Dukelská
14
Kouzelník i kouzelnice divili se převelice, že je známá jejich chýše. Ve ČTENÍ se o ní píše. Souboj dobra a zla Byl jednou jeden velmi vlídný čaroděj, který se jmenoval Rhamlus a už sto let vedl válku se svým úhlavním nepřítelem Vurvlakem. Válčili proto, že Vurvlak se chtěl zmocnit Knihy diamantové magie, která obsahovala kouzla, jež neznal ani sám Merlin. Vurvlak prvně napadl Rhamluse, když sbíral léčivé byliny na své lektvary. Vurvlak vyslal kouzlo mučení a vyhrožoval mu, že ho zabije. Rhamlus byl však tak mocný, že jeho kouzla snadno zrušil, nebo odrazil proti němu. A pak použil kouzlo teleportace, aby se dostal do své skrýše hluboko v lese. Tedˇse musel na Vurvlaka připravit. Rhamlusovi po roce přišel tento dopis: „Jednou tě dostanu Rhamlusi, to si piš . Moji poskoci jsou velice zdatní bojovníci.“ Rhamlus ten dopis přečel a nereagoval nijak zvláštně, protože věděl, že je mocnější. Ale radši se začal připravovat na boj. Když byl připraven, tak se vrátil na místo prvního souboje. A začal dělat to co tenkrát, když tu náhle na něj skočil skřet a chtěl ho zabít jako tehdy Vurvlak. „Jak se jmenuješ?” otázal se ho Rhamlus. „Já jsem Skarbor vládce skřetů, posílá mě Vurvlak.“ „A proč?” otázal se ho. „To Tě nemusí zajímat.” odpověděl skřet a pak utekl. Čaroděj pochopil, že jeho nepřítel ho chce zahubit, a proto si usmyslel, že ho najde. Našel ho na ostrově Solomon v Pacifiku, když sháněl potravu v lese. A zase bojovali. Během souboje se ho Rhamlus zeptal, jak mu poslal dopis. „Použil jsem holuba!” zařval Vurvlak. Rhamlus prvně použil kouzlo z knihy diamantové magie, kterým ho uvěznil v ohnivé kleci (kouzla z knihy diamantové magie nejdou odrazit). Když to kouzlo udělal, strnul, že ho vůbec dokázal (musí se totiž do něj vkládat mnoho energie). Vurvlakovi se však za pomoci jeho poskoků časem podařilo uniknout. Celých 80 let se opakovaly podobné souboje. Ale pak se něco změnilo. Zemřel kapitán skřetů Skarbor a na trůn nastoupil jeho syn princ Daras. Daras byl o hodně krutější než jeho otec (a to je co říct) a toho, kdo neuposlechl jeho rozkaz, nechal rozdupat obry na kaši a pak ho dal sníst vlkům. Proto byl nejváženějším vůdcem skřetů v historii. Zabil spoustu elfů i lidí. Zabil i baziliška, jednorožce, ryfa, raracha a mantichoru (většina z těchto stvoření jde velmi těžko zabít). Jejich první setkání proběhlo v Berydonském lese, když Daras táhl na království trpaslíků. Rhamlus tudy procházel jen kvůli tomu, že se v tom lese konal bratrský sněm klanu Iciáto (otřes). Jde o klan, který bojuje s čaroději, jako byl Vurvlak . Jeho vůdcem byl udatný Napelus, Rhamlusovo dvojče. Rhamlus byl jeho zástupce. Tak rychlý útok Rhamlus nečekal. Naštěstí potkal cestou dva čaroděje a rytíře, s kterým se znal od dětství. Jeden z čarodějů se vydal hledat ostatní, zatím co další tři bojovali. Našel je hned a oznámil jim, co se děje. Skřeti také vyslali jednoho ze svých nejrychlejších bojovníků, aby našel Vurvlaka. Našel ho hned a dovedl ho na místo bitvy. Rhamlus si ho okamžitě všiml a vyslal na Vurvlaka kouzlo Lepos, kterým ho srazil na zem. Jejich válka trvala dlouho. Za tu dobu se přidalo mnoho vojáků na obě strany. Konečně po deseti letech byli skřeti poraženi, až na velitele Darase a Vurvlaka. Ti se záhadně ztratili. Dalších osm let je Rhamlus nemohl najít, ale po té době je oba našel v pohoří Oros. Tam konečně Darase, Vurvlaka i jejich klan porazili a dobro navždy zvítězilo. Všichni pak mohli klidně žít a do smrti byli šťastní. Tomáš Havel, 3. A ZŠ Dukelská, Strakonice, 386 01, 9 LET Kouzelník a skřítek V mém příběhu jsou hlavními hrdiny dva skřítkové - Valentýn a Celestýnka a dále kouzelník Drakojem. Jako každé ráno se skřítek Valentýn vypravil na svou zahrádku, ale dnes si řekl, nemám na práci ani pomyšlení. Neměl totiž oči pro nic jiného než pro sousedovic Celestýnku. Velmi se styděl, nebyl vůbec odvážný a nevěděl, jak dát Celestýnce najevo, že se mu líbí a že ji má velmi rád. 15
Když si chci tak po půl roce připomenout vánoce stačí sáhnout do šuplíku, ČTENÍ mám vždy při ruce. Takhle se to opakovalo každý den, skřítek Valentýn se trápil, ale ani Celestýnka neměla žádnou radost ze života. Jednoho dne si skřítek Valentýn vzpomněl na hodného kouzelníka Drakojema, který mu už jednou pomohl. Když šel k němu pro radu, jak si získat srdce jeho milované Celestýnky, prošla Celestýnka právě kolem. Ona skřítka Valentýna zahlédla, on ji však neviděl. Celestýnka byla také hodně nesmělá, Valentýna měla už velmi dlouho ráda a nevěděla jak mu to říci. Stále se trápila, až si i ona vzpomněla na hodného kouzelníka Drakojema, který kdysi pomohl její mamince, když byla nemocná. Nakonec se všichni sešli doma u kouzelníka. Celestýnka a Valentýn se konečně přestali stydět a jeden druhému vyznali lásku. Od té doby byli stále spolu, měli nádhernou svatbu a narodilo se jim pět malých skřítečků. Žili si šťastně až do smrti a jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes. Lucie Švejnohová, 3. A třída ZŠ Dukelská Vznášení balonků To byla hezká ozdoba při dětském maškarním odpoledni pořádaném v bývalé škole v Němčicích pro děti místním hasičským sborem. Hezký pohled na upřímné dětské tvářičky vyjadřující jinou maškarní podobu. Jen ta jejich radost a připomenutí ve vzpomínce na již odrostlou generaci a na chvíli si přiblížit dětství, za to stálo. Je dobře, že se na vesnici udržují zvyky, které byly pořádané každý rok. Tradiční maškarní bude u nás až 5. března. Díky hasičskému sboru a všem, co se aspoň rádi zasmějí, sejdou a zavzpomínají. M. Staňková, Němčice Čas vánoční a novoroční za námi Čtení pro lidi nám umožňuje se sejít na svých stránkách šestkrát do roka. Ale stačí. Horší by bylo, kdyby to nešlo. Možná je to ale na jednu stranu dobře, že vzpomínky s odstupem času několika měsíců nemizí, ale jsou s námi. A tak teď již v čase předjarním se mi vrací ty hezké vánoční, zejména od lidí z Němčice, z Pošumavského kraje Podlesí. S potěšením jsem přijal vánoční pozdrav od bývalého kolegy Pepy Švece a jeho paní Zdeny, od Vastlů ze sněhem zavátých Němčic s tím, že se na stránkách Čtení potkáváme, ze sousední Střídky mě pozdravili Chalupných a Janoutů zároveň s upozorněním, že na druhý svátek vánoční bude na České televizi pohádka natočená v hoslovickém mlýně. Od paní Staňkové jsem kromě přání dostal i čtyřstránkový dopis, plný vzpomínek i osobních prožitků, trochu i bilance svého života a krédo „nejvěrnější zůstávají vzpomínky“. K tomu není příliš co dodat, snad: Věru, je to tak! A když se potom Vánoce přehouply k Novému roku, tak poslední dny roku loňského a první toho letošního jsem pohlížel na kraj Podlesí shůry ze šumavského Zadova. Začátek zimy se opravdu ladovsky vydařil, že bílo bylo, kam až oko dohlédlo a že je ze Zadova nezapomenutelný pohled opravdu daleko, tak jsem si říkal, že je vše opravdu blízké nejen na vzpomínky, ale i skutečně. Miroslav Zachariáš 21.4.2011 oslaví paní Miloslava Staňková a pan František Staněk z Němčic „diamantovou svatbu“, tedy 60 let společné cesty životem. Do dalších let jim přejeme, a jistě nejen my, pevné zdraví, štěstí a osobní spokojenost.
16
Slávu ČTENÍ v světě šíří Dumasovi mušketýři.
Ledová Praha Pátek Dne 4. 2. jsme se sešli u Jima v 11:05. Odjížděli jsme autobusem do Strakonic v 11:15. Ve Strakonicích jsme přestoupili do autobusu, který jel do Prahy. Měli jsme místenky. Když jsme dojeli do Prahy, tak jsme šli do školy, kde jsme si v klidu vybalili a do 16:00 jsme zůstali zde. Pak jsme šli na Vyšehrad. Byl velký výhled a každý byl nadšený. Po Vyšehradě nás čekal Benefiční koncert, kde bylo spoustu účinkujících, např. rocková skupina Treska, folklórní soubor Ořešáček a jiní. My všichni jsme se, ale těšili na hlavního hosta, Maxim Turbulenc. Po benefičním koncertě jsme zamířili do školy. Tam jsme měli hygienu a pak večerku. Zapsala: Terka Čapková Sobota Všichni vstali okolo osmé hodiny. Nasnídali jsme se a provedli ranní hygienu. V devět hodin jsme vyšli ze školy. Jeli jsme metrem do pražské Tróji do botanické zahrady. Z botanické zahrady jsme se vrátili na Václavské náměstí, abychom se naobědvali. Po dobrém obědě jsme se vydali do nového národního muzea. Po muzeu jsme šli do policejního muzea, kde byla i protidrogová zóna, četnická stanice, kde jsme sepisovali soudní protokol. Potom jsme měli jít na Petřín, ale nešli jsme, protože se nikomu nechtělo. Šli jsme tedy na bobovou dráhu, kam se každý těšil. Každý jel jednu jízdu, ale díky vedoucím jsme někteří mohli jít ještě jednou. Do školy jsme se dostali kolem 22 h, udělali jsme hygienu a šlo se spát. Zapsala: Káťa Novotná Neděle Ráno jsme vstávali docela brzo, okolo sedmé hodiny už jsme měli zabaleno, protože nikomu se nechtělo spát. Vedoucí vstávali až v osm hodin, a tak jsme všichni děti hrály různé tiché hry. V devět hodin jsme byli všichni nasnídaní a připravení vyrazit na poslední den našeho putování Prahou. Batohy jsme si nechali ještě ve škole a vyrazili jsme do Národního muzea. Tam jsme si uložili věci a vedoucí nám dali rozchod do 13:45 h. Každý si muzeum prošel, a pak se toulal po Václavském náměstí. V 13:45 jsme se sešli u sochy nad Václavským náměstím a šlo se opět do školy, kde jsme si vzali batohy. Ve tři hodiny už jsme odjížděli z Prahy autobusem. Opět jsme měli místenky. Když jsme dorazili do Strakonic, přijeli si pro nás rodiče. Zapsala: Terka Čapková
Ahoj, v úterý zahajujeme prodej v našem dětském secondhandovém internetovém obchodě. Je tam široká nabídka oblečení pro děti, možná se Vám tam bude něco líbit a vyberete si. Prodáváme pouze kvalitní zboží za příznivé ceny. Naše adresa je www.veselamyska.cz tak jukněte... Pokud si něco vyberete, budeme moc rádi a Vy budete jistě také spokojené. Abyste ušetřili za poštovné, je možnost vyzvednout si zboží přímo u nás nebo ve Strakonicích. Pepa a Jana Rychtárovi
17
Informace o vzdělání V dnešním ČTENÍ jsou tu k mání
Základní škola a Mateřská škola Čestice vyhlašuje podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 34 odst.2
Podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání (pro školní rok 20011/2012), které se koná ve čtvrtek 28. dubna 2011 v mateřské škole od 8.00 – 16.00 hodin Rodiče předloží: - rodný list dítěte - občanský průkaz - vyplněný tiskopis žádosti Prosíme, přiveďte své děti s sebou. Bližší informace mohou rodiče získat přímo v MŠ Čestice. Tiskopis žádosti lze vyzvednout v MŠ. Kritéria k přijetí dětí do MŠ Při přijímání dětí do mateřské školy vychází ředitelka z následujících kritérií: - doba podání přihlášky (opakované podání žádosti) - děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky - děti, které mají trvalý pobyt na území Městyse Čestice (spádové obce) - věk dítěte - individuální situace dítěte (mateřskou školu navštěvuje sourozenec dítěte, dítě se hlásí k celodennímu provozu, dítě se specifickými vzdělávacími potřebami) Do předškolního zařízení lze přijmout jen takové dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním (podle zákona č. 258/2000 Sb., § 50). Čestice, 26. února 2011
Mgr. Martina Kalová, ředitelka školy
18
Těším se, že ČTENÍM budu zaháněti světa nudu. Dějiny rodů (pokračování) Kocové z Dobrše Josef Vichr Dobršskou tvrz drželi členové rodu Koců z Dobrše jiných rodových větví, ale žádný v Dobrši nebydlel. To dlouho netrvalo. Jeden díl Miletických se dostal Václavu Chřepickému z Modlíškovic a byl připojen k němčickému panství. Pro dluhy byl prodán 3. listopadu 1616. Když Václav Koc zemřel, tento díl, tj. čtvrtina zámku, dvoru, pivovaru, příkopu, chmelnice, polovina dědin, vsi Radkovice a Chvalšovice byly prodány Anně Říčanské z Klenového za 3.600 kop. Anna Říčanská, dcera Jana z Klenového byla manželkou Jana Kryštofa Kavky z Říčan, který již před tím čtvrtinu Dobrše držel, neboť 12. března 1615 nechal vložit do zemských desek poslední vůli, ve které svoji manželku Annu obydlím na zámku v Dobrši opatřil. V 17. století bylo na dobršském hradu lehké vězení. Svědčil o tom nápis psaný hrudkou a části místy již poškozený. Byl zde uvězněn Jan Jindřich Cehnický, listovní písař na Dobrši u Anny Říčanské. On zavraždil ze žárlivosti dívku. Byl vězněm na některých zámcích, v Dobrši, Roupově a na Karlštejně. Druhý díl Dobrše zůstal v držení bratrů Jana a Viléma Přídruha Ohrazenických. Nejdéle byl živ Vilém Přídruh. Adam Koc zanechal syna Jana Markvarta a po Janovi zůstal nezletilý Mikuláš. V zastoupení těchto bratří prodali komisaři 17. ledna 1631 jejích dobršský díl Anně Říčanské z Klenového a tak došlo znovu ke spojení dobršských dílů. Jan Vilém Kavka z Říčan oboje díly zdědil. Zemřel roku 1650 v Sušici bezdětný. Odkázal Dobrš Přibíkovi Jeníškovi z Újezda na Březnici, královskému místodržícímu a nejvyššímu písaři. On hned prodal Dobrš Ctiborovi Václavovi Chřepickému z Modlíškovic na Tvrzicích a Anně Lidmile z Dobrše, jeho manželce. Ona byla dcerou Adama Koce (+1616) a matky Kateřiny Schoffmanové z Hemerlesu. Anna Lidmila zemřela 21. února 1675. Když Ctibor Chřepický zemřel, ujal se statků jeho syn František Albrecht. On daroval dobršskému kostelu třetí zvon a l4.dubna 1683 byl povýšen po stavu panského. 28. srpna 1690 prodal František Albrecht zámek Dobrš Apoleně Ludmile, hraběnce z Altheimu, rozené z Račína. Její syn Hubert Zikmund, který Dobrš roku 1692 převzal, začal stavbu nového zámku, ale stavbu nedokončil. Panství prodal 7. dubna 1707 Adamu Františkovi knížeti ze Schwarzenberka. Ten hned roku 1709 založil při dobršském kostele novou administrativu. Zámek byl zanedbáván. Jedna část zámku okolo roku 1700 (nově postavená a nedokončená) byla předělána na sýpku. Jiná část a vedlejšími stavbami byla určená k bydlení chudých nájemníků. Ze dvou věží, které kdysi nad zámkem stávaly, byla ponechána věž na západní straně. Druhá věž byla rozbořená a není se, kde stávala. Brány a hradby se sesuly, příkopy byly zasypány. Zbyla jen panská zahrada, zrušená roku 1780.
Dobrš: původní štít pivovaru, v pozadí zbytky původní tvrze
Celkový pohled na zámek v Dobrši, vpředu brána a bývalý pivovar
19
ČTENÍ vnímá tlukot doby. Je to zkrátka naše hobby. V první zprávě z roku 1318 se dovídáme, že Vilém Bavor ze Strakonic daroval johanitskému řádu a konventu ve Strakonicích Velký a Malý Zdíkov, Branišov a Kamennou Lhotu. Roku 1529 prodal Zdíkov Kryštof Koc z Dobrše Janu a Petrovi Malovcovým a byl připojen k vimperskému panství. Ve druhé polovině 17. století patřily k vimperskému panství vesnice Posobice, Pích, Libětice a Tvrzice roku 1666, nacházející se západně od Sušice. První zmínku o držiteli Přečína je z roku 1362. Tvrdek z Přečína toho roku prodal strakonickému konviktu dvůr v Kladrubech a podíl na platu z celé vesnice 13 kop grošů. Jiný Tvrdek žil roku 1395, On roku 1411 učinil s manželkou nadání k vacovskému kostelu. Petr z Přečína byl roku 1448 ve vojsku Jiřího z Poděbrad, když jeho vojsko dobilo Prahu. Brzy potom se Přečín dostal Kocům z Dobrše. Za jejich působení tvrz v Přečíně zpustla. Roku 1517 se připomíná Jan Koc z Dobrše v Přečíně. Některý z pozdějších Koců tvrz obnovil a k bydlení přizpůsobil. Po smrti Václava Koce roku 1608 přešel jeho majetek k rozdělení. Jedna čtvrtina se měla dostat Janovi Adamovi, Václavu, Dětlebovi, Janu Markvartovi a Bohuslavovi, bratřím z Dobrše, synům Dětleba Koce ve Volšovech u Sušice, zemřelý roku 1600. Většina synů byla nezletilá a tak Adam Koc v jejich zastoupení díl přijal. To se událo 14. července 1609. Z bratrů nejdříve zemřel Jan Adam roku 1614. Ostatní bratři kromě Václava zemřeli bez potomků. Přečín se tak dostal Sybile Pešíkové, rozené Hradišťské z Hořovic a po její smrti (+1624) přešel Přečín mezi dcery Annu Saloménu a Alžbětu Ludmilu. Dcera Sybily Pešíkové Anna Saloména prodala statek 8. prosince 1646 Rudolfovi Colloredovi z Walsee, pána na Opočně. Od něj koupil Přečín roku 1652 Mikuláš Diviš Radkovec z Mirotic a připojil Přečín k drahonickému panství.
Původní vjezd do dvora tvrze
Hlavní palác dobršského zámku, v pozdějších letech škola
Čtení pro lidi – dvouměsíčník Kulturního spolku pro Čestice a okolí Rediguje Jana Vlažná, Čestice 169 Neprošlo jazykovou úpravou Uzávěrka vždy 20. den sudého měsíce březen - duben 2011 Cena 15,- Kč Tisk: Městské muzeum a kulturní centrum ve Volyni Registrační známka: EČ EMKČR 12994 IČO: 47255846
20