Čtení pro lidi. Dvouměsíčník Kulturního spolku v Česticích leden - únor 2012 Cena 15,- Kč

Čtení pro lidi Z ČESTIC, DOUBRAVICE, DOBRŠE, DRÁŽOVA, DŘEŠÍNA, DŘEŠÍNKA, HOŘEJŠIC, CHVALŠOVIC, KOBYLKY, KONOPICE, KRUŠLOVA, NAHOŘAN, NĚMČIC, NUZÍNA, PRKOŠÍNA, POČÁTEK, RADEŠOVA, STŘÍDKY A VACOVIC

Dvouměsíčník Kulturního spolku v Česticích 

leden - únor 2012

Cena 15,- Kč

 My Tři králové jdeme k vám nové ČTENÍ neseme vám.  Tři králové Tři králové je lidovým označením pro mudrce, kteří podle novozákonních evangelií navštívili krátce po narození Ježíše v Betlémě a přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména Kašpar, Melichar a Baltazar jim byla přisouzena až na základě středověké legendy. V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna. Tento svátek je svou podstatou totožný se slavností Narození Páně, je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná na okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako král všech. Legenda Podle legendy byli tři mudrci či mágové z bible pohané, hvězdopravci zřejmě z Arábie, babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele. V evangelním příběhu samotném není řeč ani o Králové Taršíše a králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích ostrovů přinesou dary, zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, budou odvádět daň který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši králové Šeby a Seby. přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u Žalm 72, 10 ČEP sv. Caesaria z Arles (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století, Petr Comestor. Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec. Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Ostatky svatých Tří králů podle legendy nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Rainald z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců Mikuláš z Verdunu pro ně zhotovil relikviář ze vzácných materiálů. Od roku 1948 je tento relikviář umístěn za hlavním oltářem kolínského dómu. V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně (6. ledna) píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B ) jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů. Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami. (převzato z internetu) 

 Co je v Čtení, jinde není: Tři králové, Občasníček, Slovo starosty, Dědečku, co to byl sníh?, Mikulášské odpoledne, Závěr fotbalové sezóny, Dvakrát vstoupíš do stejné řeky, O čestický brambor – práce dětí, Vyhodnocení výtvarné soutěže, Rok s včelami a včelaři, Slovo ředitelky ZŠ a MŠ, r. 2011 z pohledu obce Dřešín, Zápis dětí do MŠ a ZŠ, Dějiny rodů  Listování v občasníčku: 2.11. Památka zesnulých 3.11. První čtená zkouška na nové divadlo. 5.11. První hon a večer 1. leč pořádá MS Nahořany 7.11. Uplynulo 120 let od vynalezení zipu. 9.11. Výbor členů SDH Čestice 10.11. Vyhodnocení XVII. ročníku literární a výtvarné soutěže „ O Čestický brambor“ 11.11. Otevírají se Svatomartinská vína. 15.11. Výbor členek ČSŽ Čestice 17.11. Státní svátek 19.11. První letošní hon členů MS Háj Čestice 25.11. Výbor členů MS Háj Čestice. „Babinec“ na zámku – stříhaly nevánoční filigrány 26.11. Pohádkový zvonkový průvod Česticemi 27.11. Výbor ČSV Čestice 28.11. Prodej oblečení na sále restaurace Čestice 29.11. Výbor ČSŽ Čestice 2.12. Mikulášské disko v sále restaurace Čestice 3.12. Druhý hon MS Háj Čestice 5.12. Napadl první sníh. Bohužel jen málo. 8.12. Zasedání zastupitelstva 9.12. Tradiční setkání důchodců v sále restaurace Čestice 10.12. Valná hromada členů SDH Čestice. Vánoční koncert žáků SHŠ pana Hartla Radešov 11.12. Výroční schůze ČČK Čestice, na nádvoří připravovali členové SDH Čestice dříví na „Staročeskou zabijačku“ 13.12. Výjezd hasičů SDH do Němčic. „Chytl“ komín, nic vážného se nestalo. 14.12. Třetí hon MS Háj Čestice 18.12. Staročeská zabijačka v režii SDH Čestice a Adventní odpoledne na zámeckém nádvoří zpestřily poslední adventní neděli 22.12. První zimní den 23.12. Prodej kaprů 31.12. Silvestr Občasníček před sto lety: 1.11. Ruská duma rozhodla, že cenzura novin je nezákonná. 10.11. Francouzská vláda oznámila snížení počtu obyvatel v zemi. Za první pololetí 2011 byl počet úmrtí vyšší o 21.189 než počet novorozenců. 10.12. Světoznámá badatelka Marie Curie-Sklodowská získala svou druhou Nobelovu cenu. Tentokrát za chemii za objev radia a polonia. Stala se vůbec prvním člověkem vyznamenaným Nobelovou cenou dvakrát. První získala v roce 1903 za fyziku, když prokázala radioaktivitu thoria. 14.12. Nor Roald Amundsen dosáhl jako první jižního pólu. 23.12. Ruská vláda zakázala lov sobolů na Sibiři až do roku 1916, aby předešla jejich vyhubení. 31.12. Během silvestrovské noci se v důsledku velké bouře v Lamanšském průlivu zhroutila část útesů u Doveru do moře.

 Co se všechno udělalo o tom nové ČTENÍ psalo.  Vážení spoluobčané, dovolte mě, abych shrnul ve zkratce události a akce roku 2011. Tak jako i v jiných letech jsme i letos podávali žádosti do různých grantových programů, v některých jsme byli úspěšní v některých ne. Nejvíce žádostí jsme podali do grantových programů Jihočeského kraje, podpořeny byly tyto naše akce: oprava hasičské zbrojnice v Nahořanech odbahnění a oprava návesního rybníčku v Nuzíně rekonstrukce části oplocení hřiště v Česticích rekonstrukce části oplocení u MŠ v Česticích a výstavba altánku na zahradě u MŠ doplnění části kanalizace pod nákupním střediskem v Česticích Kultura 2011 – příspěvek na pořádání koncertů (Karel Plíhal, The Beatles Revival, celodenní program o čestické pouti) zakoupení keramické pece pro keramický kroužek zakoupení nové hasičské stříkačky pro zásahovou jednotku JPO III SDH Čestice Dalším zdrojem financí pro nás byl Program rozvoje venkova, konkrétně Osa IV. LEADER, který je dotačním programem Ministerstva zemědělství ČR. Z tohoto programu byl vybudován nový bezdrátový rozhlas a v současné době je v rekonstrukci poustevna na Kalvárii v Česticích, která má již opravenou střechu, a na jaře, až dovolí počasí, budou zrestaurovány i vnitřní malby. Z dotací Ministerstva pro místní rozvoj se nám podařilo zrekonstruovat sochu sv. Vojtěcha při cestě na Kobylku a i několik místních komunikací: - cesta z Nahořan k Dobré vodě - cesta z Čestic na Kobylku - cesta z Doubravice k Radkovicům okolo Benediktů - cesta a chodníky na starých parcelách v Česticích - chodníky u MŠ a ZŠ Tyto akce byly ohledně finančních prostředků nejnáročnější s celkovou cenou cca 20 mil. Kč, téměř 100% bylo hrazeno z dotačních prostředků. V současnosti zbývá u těchto akcí opravit některé vady a nedodělky. Máme podány i žádosti na další akce a to především do operačního programu životního prostředí a to: na zateplení ZŠ na výstavbu sběrného dvora na revitalizaci veřejné zeleně Bohužel zde nemáme žádné oficiální informace o našem úspěchu či neúspěchu. I přesto, že žádost na školu je podána více než rok, doposud nebyla podána zpráva, zda jsme žádali úspěšně či ne. To není ale jen náš problém, nýbrž problém celkový, zdůvodňovaný velkým počtem žádostí a malým počtem hodnotitelů. Z vlastních prostředků byla vyměněna okna a opravena fasáda na restauraci v Česticích. Dále byla zakoupena starší hasičská stříkačka pro SDH Nuzín jako náhrada za původní, která již dosloužila. Před koncem roku byl zakoupen zubní rentgen do ordinace v Česticích, bez kterého by nešlo, z legislativních důvodů, nadále ordinaci provozovat a hrozilo jí tím uzavření. To by bylo ve zkratce přibližně vše za uplynulý rok a na závěr mě dovolte, abych všem popřál do nového roku hodně zdraví, štěstí, lásky, pohody a spokojenosti a aby ten nastávající rok 2012 byl lepší a úspěšnější než ten rok uplynulý. Milan Žejdl – starosta městyse Čestice

 Ze ČTENÍ se starý mnich dozvěděl, co je to sníh.  Dědečku, co to byl sníh? Jiří Kolář Erika, žákyně 4. třídy Euroatlantické globální školy, byla na svůj věk (šlo jí na jedenáctý rok) zvídavé a vnímavé děvče. Když jí včera dědeček řekl, že ještě jeho pradědeček se ve škole učil z učebnic a čítanek složených z papírových listů s tištěnými písmeny, která tvořila slova, slova věty, věty odstavce a odstavce celé stránky, ty pak svázané celou knížku, nešlo jí to z hlavy a začala se o tu věc zajímat. I když uměla číst a psát po starodávném způsobu a to hlavně zásluhou dědečka (ve škole byl tenhle způsob už jen zájmovým předmětem), dosud se nikdy s podobnou knihou nesetkala. Dědeček říkal, že tenkrát, před dvěma sty lety se tisklo podobných knížek tisíce a nebyly to jen učebnice do školy, ale celé romány, povídky pohádky a básně. Lidé si v nich četli, vzdělávali se, a obohacovali svůj duševní život. To se zdálo být velice zajímavé. Erika si začala horoucně přát mít alespoň jednu takovou knížku, zalistovat si v ní a po libosti si začíst. Svěřila se se svým přáním rodičům, i když si nedělala velké naděje, že nalezne u nich pochopení. Vězeli totiž oba až po uši v soudobé civilizaci. „Koukej jít s dobou a nevracej se o dvě nebo tři sta let zpátky,“ zchladili její přání hned v zárodku. A tatínek ještě dodal: „Teď, v roce 2256, máš k dispozici nejnovější technologii k získání veškeré informatiky ze všech oborů lidské činnosti a ty se budeš vracet k nějakým knižním vykopávkám!“ Tak, a bylo to. Jít s dobou, opakovala si smutně Erika. Obklopena minipočítači čtvrté generace velikosti náramkových hodinek, mluvícími roboty a digitálními provozy, začala si už pomalu připadat jako jeden z těch důmyslných a vysoce inteligentních přístrojů. V posledních 200 letech umělá inteligence počítačů provázela člověka na každém kroku. Počítače naprogramovaly prakticky celý jeho život. Od mluvícího přístroje se každý hned ráno dozvěděl, co má dnes udělat, jak získat dobrou náladu, čeho se má vystříhat, jak se má obléci a hlavně jak rychle vydělat peníze. A také kdy se má člověk oženit či vdát a koho si vzít. Takhle se dá naplánovat celý život člověka prakticky od kolébky až ke hrobu. Jenomže i desetiletá Erika cítila, že přes všechny nesporné vymoženosti dnešnímu světu něco schází, jenže nevěděla co. I s informatikou, která nahradila dřívější četbu tištěného tisku, to nebylo jiné. Všechno bylo zautomatizováno do posledního puntíku. Knihu nahradila minidisketa velikosti kovové mince s digitálním záznamem informace (většinou ze světa financí a burzy). Kdopak by se dneska zdržoval zdlouhavou četbou nějaké knížky. Stačilo disketu vložit do laserového přenašeče informací, na přenosném panelu stisknout příslušné tlačítko a obsah disket se přenášel rovnou do mozku. Samozřejmě, že informace se omezovala jen na nejstručnější pokyny, nutné pouze pro praktické použití. Když Erika nepochodila u rodičů, rozhodla se svěřit se svým přáním dědečkovi. Jenom k němu se upínaly její naděje, protože dědeček ji zatím nikdy nezklamal. Dědeček slíbil, že nějakou starou knížku se někde pokusí sehnat. Jednou, právě když si Erika vyndávala z mluvící ledničky geneticky upravený párek (hlad, to byla jedna z věcí, kterou ani superpočítačový věk nedokázal nahradit), vešel dědeček. Něco držel v ruce a tvářil se tajuplně: „Eriko, podívej se, co mám pro tebe,“ řekl a položil tu věc na stůl. Byla to kniha. „Ta je krásná,“ vyhrkla Erika nadšeně a v očích ji zaplálo vzrušení, když si přečetla nápis na deskách s pěkným obrázkem: Hans Christian Andersen – Pohádky. Takovou knížku viděla poprvé v životě. „Kdo hledá, najde,“ řekl dědeček. Našel jsem ji jako jedinou v bedně po mém dědečkovi, který ji měl ještě od svého dědečka. Dnes je taková kniha vzácnost, proto na ni dej pozor a pak mi řekneš, jak se ti líbila.“   Na úřadu městyse je k prodeji kniha „Encyklopedie měst a obcí okresu Strakonice“ za 55,- Kč a dále turistická mapa „Strakonicko, Vodňansko, Volyňsko“ za 24,- Kč.

 Děti zlé i zlobivé, co bývají vzteklé musí za trest ČTENÍ číst starým čertům v pekle.  Hned, jak dědeček odešel, Erika se dala do čtení. Už první pohádka Sněhová královna působila na ni jako zjevení. Písmena, věty i odstavce doslova hltala. Děj příběhu ji cele vtáhl do sebe. Chlapec Kaj, jemuž střep zrcadla zlého čaroděje padl do oka a polibek sněhové královny zmrazil srdce do necitelnosti. Pak strastiplné putování jeho malé kamarádky Gerdy za jeho záchranou z ledového paláce. Gerdiny horké slzy, které zlomily moc Kajova zakletí, to vše roznítilo její představivost. To bylo něco jiného než počítačová informatika, která nenechávala ani špetku prostoru pro obyčejnou fantazii a snění. Jen pojmy sníh, led a sněhové vločky nebyly Erice srozumitelné. „Dědečku, co to byl ten sníh?“ zeptala se dědečka při jeho další návštěvě. „Sníh?“ zamyslel se dědeček. „To bylo takové bílé a studené, co padalo z nebe. Ještě můj dědeček to pamatoval. Pravidelně v zimě krajinu, města i vesnice pokryl bílý sněhový příkrov a sněhové vločky se pak ve slunci třpytily jako stříbro. To už je ale dávno a dneska už dobrých sto let následkem celosvětové změny klimatu není po sněhu ani památky.“ „Ta krajina pod sněhem musela být krásná,“ řekla Erika a zasnila se. Druhý den před usnutím si Erika vzpomněla, že příští týden má jejich škola naplánovanou exkurzi na Měsíc. Ve skříni už má připravený lunární oblek a skafandr. Exkurze se má uskutečnit v rámci projektu Ministerstva školství Spojených států evropských a má seznámit mládež s podmínkami existence na naší nejbližší oběžnici. Jejich škola dostala za úkol zřídit na měsíci školní parcelu a získat vzorky měsíčních hornin pro hodiny geologie. Erika už ví, co udělá. Vezme si s sebou tu knížku a bude předčítat spolužákům Sněhovou královnu. Alespoň jim cesta v raketoplánu líp uběhne. Tu noc se Erice zdálo o zasněžené krajině a sněhových vločkách, z nichž každá zářila jako nejkrásnější hvězdička. Mikulášské odpoledne Poslední dva měsíce roku se dvěma jedničkami jsou za námi. Že by celý rok a každý měsíc byl na jedničku, to se říci nedá. Ale žijeme a jsme vděčni za každý den. V mladém věku je úplně jiný pohled na určité situace dobou a životem prožitých. Ve starším věku více člověk porovnává. Vrací se do mládí, a čím je straší, až do dětství. V Němčicích bývalo víc dětí, které se setkávaly na Mikulášské besídce. Když byl ještě živ Josef Křešnička, dopředu je naučil básničky, hry i písničky. Po jeho smrti besídku Mikulášskou převzali klienti SANANIMU. Dříve se zúčastňovali ti, kteří ještě chodili do školy. Letos tam byly jen děti tak do deseti let. Byly pro ně připraveny různé hry a soutěže. Pak přišli 4 k nerozeznání opravdoví čerti, dva andělé a za nimi důstojně opravdový Mikuláš. Děti byly tiché a hodné a proto dostávaly dárky. A teprve za dárek, požádáni Mikulášem, odříkaly básničku nebo zazpívaly písničku. Čerti se snažili strašit. Některé děti se bály, ale to nejmenší se vůbec nebálo. Kdo měl zájem přijít, jistě nelitoval, bylo to hezké odpoledne. Připomnělo mu to dětská léta nebo dětský věk svých dětí. Nevím, co nám přinese rok s dvojkou na začátku i na konci. M. Staňková, Němčice Předvánoční čas v mateřské škole Jako každým rokem, také letos se děti z MŠ Čestice společně připravovaly na vánoce. 5. prosince navštívil děti Mikuláš s čertem a andělem. Další akcí byla již tradiční vánoční besídka pro rodiče, na kterou si každá třída připravila malý program. Děti vyráběly vánoční ozdoby, kterými ozdobily vánoční strom v kapitulní síni strakonického hradu. Společně také koledovaly v obci. MŠ také navštívily děti ze SHŠ pana Hartla z Radešova s malým programem. Předvánoční čas si všichni pěkně užili. Za MŠ Čestice Jana Kubešová

 Fotbalisti omladili kádr a na jejich hře už je to znát. Už se těší na jaro jak malí, že o nich ČTENÍ zas bude psát.  Závěr podzimu TJ Čestice Závěrečné zápasy okresní soutěže mužů ve fotbale jsme nezvládli. Takto by se asi dalo mluvit o posledních dvou kolech soutěže mužů. Je pravda, že na řadu přišli těžší soupeři a to Lnáře (ještě v minulém ročníku účastník okresního přeboru) a CIVA TRANS, která byla před posledním kolem ještě za námi na třetím místě. Poslední kolo rozhodlo o tom, že po prohrách 4:2 s mužstvem Lnář a 3:0 s CIVOU skončilo naše mužstvo na 3. místě. Je to rozhodně krásný výsledek, ale v koutku duše celá řada fanoušků očekávala, že se popereme o lepší umístění. Bohužel se tak nestalo a opět se projevila stará bolest mužstva. Velké chyby v obraně rozhodly o tom, že oba zápasy se prohrály již v první půli zápasu. Oba zápasy měly shodný výsledek po první půli 3:0, shodně probíhaly i druhé poločasy, kdy naše mužstvo přehrávalo soupeře, ale výsledek jsme již nedokázali otočit. S Lnářemi se to podařilo alespoň zkorigovat, ale s CIVOU ani to ne, dokonce jsme nedali ani penaltu. Před posledním utkáním proběhla brigáda na hřišti, které se účastnili téměř všichni. Jistě to zaslouží pochvalu. Ale ještě lepší účast byla na posledním zápase, kde došlo k nevídanému úkazu. 15ti členná sada dresů nestačila a někteří hráči se neměli do čeho obléct. Zcela určitě to byla zásluha dobrých výsledků mužstva, ale i dokopné, která potom následovala. Dobrou náladu nepokazila ani poslední porážka 3:0. Při spontánním pokřiku „Čí jsou body?“ a následném přípitku, nestačilo ani 30 štamprlat. Dobrou zábavu zajišťovaly harmoniky, které napínali Ota Zámečník a Petr Vlažný tak, že krtci zalézali do děr a byl od nich na krátký čas pokoj. Na dokopné se také mluvilo váženě o tom, jak pokračovat v jarní sezóně. Kromě otázky, jak dopadne jednání s Vacovem ohledně Petra Němce a Honzy Nováka, vyvstal i nový problém s brankářem Honzou Smejkalem, který dostal nabídku na práci do jiné části republiky. Jak to dopadne, poznáme na jaře. Co je jisté, že mužstvo, než začne jarní soutěž, si odhlasovalo, a již částečně zaplatilo soustředění, které by mělo probíhat na přelomu února a března. Protože někteří jedinci se dostavují na zápasy v horším „technickém“ stavu, družstvo si odhlasovalo možnost měření hladiny alkoholu v krvi. Rozhodnutí o použitelnosti hráče bude na trenérovi. Jednalo se také o sponzorech. Jsou přísliby, které jsou ještě třeba dotáhnout do konce. V každém případě můžeme již nyní poděkovat Josefu Novákovi, Ottovi Zámečníkovi, Karlu Rezkovi, Václavu Radovi, Romanu Zámečníkovi, Pavlu Bláhovi a Tondovi Ouředníkovi, kteří pomohli při financování dokopné. Poděkování patří i Řeznictví a uzenářství Švehlovi Nuzín, které nás po celý fotbalový rok zásobovalo čerstvými uzenářskými výrobky za výhodné ceny. Všem příznivcům sportu přejeme do roku 2012 hodně zdraví a spokojenosti a fotbalistům hodně dobrých výsledků, alespoň tak, jak tomu bylo v roce minulém. Václav Rada

TABULKA Rk.

Tým

Záp

+ 0 -

Skóre

Body

(Prav)

1.

Lnáře

11

9 1 1

41: 14

28

( 10)

2.

Civa Trans

11

8 1 2

43: 19

25

( 7)

3.

Čestice

11

7 0 4

30: 20

21

( 6)

4.

Hoslovice

11

5 2 4

34: 28

17

( -1)

5.

Štěkeň B

11

5 2 4

33: 32

17

( 2)

6.

Balvani

11

5 2 4

18: 24

17

( -1)

7.

Champions

11

4 2 5

27: 27

14

( -1)

8.

Sousedovice B

11

4 1 6

16: 28

13

( -5)

9.

Libějovice

11

4 0 7

16: 28

12

( -3)

10.

Pracejovice

11

3 2 6

17: 26

11

( -4)

11.

Drahonice

11

3 0 8

23: 33

9

( -6)

12.

Kladruby

11

1 3 7

16: 35

6

(-12)

 Jsme rádi za to, že „Zachy“ vztah ke ČTENÍ nemění. Rádi čteme jeho články, každý z nás je ocení.  Dvakrát vstoupíš do stejné řeky… Psychiatrická léčebna Bílá Voda, nejsevernější výběžek Moravy a Slezska, tam, kde přecházejí Jeseníky v Rychlebské Hory, kraj na česko-polském pomezí. A u PL Bílá Voda jsou dvě terapeutické komunity pro dospělé klienty závislé na alkoholových a nealkoholových návykových látkách. Zařízení dlouhá léta vede primář MUDr. Petr Jeřábek, PhD. Uznávaný psycholog a adiktolog v této republice a po jeho boku také jeho žena primářka MUDr. Libuše Jeřábková. Neuroložka, jejímž vášnivým koníčkem i profesí je rovněž akupunktura. Před více než dvaceti lety je osud života „zavál“ právě do Bílé Vody. Je nádherný podzimní den roku 2011, babí léto právě vrcholí, slunce svítí a podzim je nádherně barevný. Přesně před třiceti lety, stejný den a stejnou hodinu (jen tehdy to byla sobota a letos pondělí) si Petr a Libuše řekli své ANO (bylo to na národním výboru v Brně) a spojili své životní osudy v manželství. A teď v kostele v Bílé Vodě si řekli své „druhé ano“, tentokrát před Bohem. Jejich církevní obřad byl doprovázen hrou na varhany, například i mimo jiné působivou skladbou Ave Maria. Hrála, tak jako každou neděli v kostele při Mši Svaté, Lída Jahodová, rovněž odbornice v branži sesterské a psychoterapeutické, bývalá šéfová obou komunit při PL Bílá Voda. Církevní obřad byl velmi působivý, ke krásnému dni přispělo již zmíněné krásné podzimní počasí a velmi milé bylo i svatební posezení. A jelikož Polsko je opravdu nejblíže, tak bylo v 1,5 km vzdáleném historickém městě, kde se těžilo zlato – Zlaty Stok. Miroslav Zachariáš Zátěžové akce v léčbě závislých V první terapeutické komunitě pro drogově závislé v Němčicích v roce 1991 jsme usoudili, že sportovně zátěžové akce s klienty jsou nedílnou součástí léčby (úplně první akci jsme v témže roce uskutečnili na běžkách na přelomu února a března na šumavském Zadově a okolních běžeckých stopách). Je dobré, že i dvacet let poté se podobné akce pořádají ve větší či menší míře i v ostatních léčebnách – terapeutických komunitách v ČR. Loňský listopad byl mimořádně příznivý ještě na akci na kolech a tak jsme mohli s komunitou Fenix trojice terapeutů (MUDr. Petr Jeřábek, Honza Jeřábek a já) zdolávat na kolech Jeseníky z české i polské strany. Na horách již delší dobu vládla inverze, a zatímco v nížinách byla mlha a zima, na hřebenech teplo, modrá obloha a daleké výhledy. Když jsme například vystoupali s koly na Šerák a Keprník (více než 1400 m n. m.) byly sluncem ozářené Jeseníky, Orlické hory a nížiny v moři mlhy a v dáli zářily nejvyšší vrcholy Krkonoš (Sněžka, Studniční a Luční hora). Impozantní zážitek. Při cestě na vrcholy jsme se zapotili a dolů při mnohakilometrových sjezdech pořádně vymrzli. Podobné to bylo i při „výstupu“ s koly na Kralický Sněžník (1424 m n. m.). Poslední večer jsme potmě v Rychlebských horách přejížděli polsko-českou hranici zpět do Bílé Vody. Tak jak to při podobných akcích bývá: náročné, ale klienti byli spokojeni, že to zvládli. Právě to je smysl sportovně zátěžových akcí v léčbě závislých. Miroslav Zachariáš Osm let – málo nebo moc? Příběh, který je blízký těm, kteří byli (vlastně jsou a až do konce života jen abstinují) závislí na alkoholových a nealkoholových návykových látkách, kratší či delší dobu abstinují a potom je zase síla drogy pohltila. Samozřejmě jsou i ti, a není jich málo, kteří po léčbě úplně abstinují. Ti si zaslouží největší uznání. 

 Fotbal, florball, volejbal – všechno umí naši hoši. Příště budem v ČTENÍ psát, že vyhráli i pod koši.  Tento příběh je ale o klientovi, který se v roce 2002 léčil v terapeutické komunitě v Němčicích. Nechtěl se po léčbě vracet do svého rodného města v jiném kraji, zůstal ve městě na jihu Čech. Po léčbě abstinoval, ale později „pokoušel alkohol“, bylo to snadné, protože pracoval v restauračním zařízení. Později se „alkoholu věnoval více“, po skončení své pracovní doby to s alkoholem a s přáteli protáhl v baru o několik hodin déle, třeba do druhé hodiny ranní. Ani tehdy však nepociťoval ohrožení. Další pokušení přišlo před necelými dvěma roky. Do bytovky, kde bydlel se svojí přítelkyní, se přistěhoval dealer drog. Náš klient zpočátku také odolával, ale časem podlehl, síla drog byla mocnější, a tak zase po osmi letech začal brát drogy. Před několika týdny jsem ho potkal v PL Bílá Voda, v terapeutické komunitě, kam se přišel léčit. Dobře, že našel odvahu. Sdělil mi tento příběh i to, že na jihu Čech nechal byt a přítelkyni. Opět se rozhodl jít se léčit do jiného koutu republiky, dále od lákadla jménem droga, která se mu stala blízká a zároveň osudná. Tentokrát odešel do nejsevernějšího místa Moravy a Slezska, do terapeutické komunity. Další pokus o abstinenci a lepší život. Vyjde to nyní lépe, bude to delší doba abstinence než osm let? Náš klient tomu věří, po léčbě chce ještě doléčování, nezbytnou součást léčby, a potom se usadit a zkusit život někde jinde. Hodně štěstí a vůle. Miroslav Zachariáš  Týden plný sportu Druhý prosincový týden byl pro některé žáky týdnem sportovním. Zúčastnili se totiž dvou okresních turnajů – fotbalového a florbalového. Tyto dva sporty jsou v současnosti u dětí velmi oblíbené a zejména florbal v posledních letech získává stále větší popularitu. Oba turnaje, pořádané ve spolupráci DDM Strakonice, ZŠ Poděbradova a Gymnázia Vodňany, byly velmi silně obsazeny a zúčastnilo se jich 12 týmů. Ani v této poměrně velké konkurenci se naši žáci neztratili a prosadili se hlavně ve florbalu, kde obsadili pěkné 5. místo. Na turnaji sehráli celkem 5 zápasů: zvítězili nad Radomyšlí 2:0, nad Bavorovem 5:0, remizovali s týmem Blatné 0:0 a po velmi vyrovnaném průběhu zápasů těsně prohráli se ZŠ Čelakovského 1:2 a s Gymnáziem Strakonice 2:3. Střelecky se nejvíce prosadil Vašek Menšík se šesti góly, Martin Mls přidal další dva a jednou skórovali Petr Vastl a Filip Královič. Dalšími členy úspěšného týmu byli Ondra Brabec, Jakub Zach, Vojtěch Solus a dobře chytal Vašek Kvěch. Všem patří poděkování za výborné sportovní výkony. Luděk Zdeněk  Kdo umí, umí V úterý 18.10.2011 se žáci z 5. třídy (Martin Mls, Alice Pomahačová, Zuzana Šochmanová, Jiří Humpolec), a ze 6. třídy (Adam Novotný, Vojtěch Solus, Petr Vastl, Vojtěch Bělohlav) zúčastnili přírodovědné soutěže Kdo umí, umí, která se konala v Centru ekologické výchovy ve Strakonicích. Z celkového počtu 32 dětí pátých tříd se nejlépe umístil Martin Mls na 19. místě a z počtu 38 žáků 6. tříd patří nejlepší umístění a též gratulace Adamovi Novotnému, který získal skvělé 3. místo. Zapsala Zuzana Drančáková  

 Budeme žít v bublinách? To moc hezké není. Než si ničit planetu – raději čtu ČTENÍ.  Mé dobrodružství ve vodní říši „Zítra bude jasno, teploty kolem 35 °C,“slibovala usmívající se televizní hlasatelka. A protože byla sobota, mohly jsme se jít s mou kamarádkou koupat. Vzaly jsme plavky a ručníky a jely na koupaliště. „Já do toho nevlezu,“ drkotala zuby kamarádka Lea. Mně osobně se tam taky dvakrát nechtělo. Voda navíc byla zelená jak brčál. „Okoukneme rybníky,“ navrhla Lea. Máme štěstí. Od lesklé hladiny rybníka se odráželo rozpálené sluníčko, krajina se v něm zhlížela jako v průzračném zrcadle. Zkrátka radost pohledět. Lea nedočkavě hupsla do vody. Šup! Skočila jsem za ní. „Leo, Leo, to je krása!“ otočila jsem se směrem k ní. Kde je?! „Pomoc!“ přerušilo ticho zoufalé volání. Okamžitě jsem plavala k ní. Glo, glo, glo, začala jsem polykat andělíčky. Co se děje? Něco mě táhne dolů! „Masožravka,“ blesklo mi hlavou. Před časem mi jeden kluk z Kraselova vypravoval o tom, jak tam řádí vodní masožravé rostliny. Nevěřila jsem mu. Teď mě ale táhlo cosi ke dnu. Houby zákeřná kytka! Vodník! Navíc držel i Leu. „Pusť ji,“ žadonila jsem třesoucím se hlasem. „Co by mě pouštěl?“ odsekla očividně klidná Lea. Co to má znamenat? Kamarádka se přiznala, že se s tímhle fešákem zná už déle. Vůbec prý není zlý. Já jsem se mu ale zřejmě nelíbila, a tak hned vyrukoval po vodnicku: „Tvoji dušičku si zavřu do tohohle hrnečku.“ Chtěla jsem ihned utéct, ale po pár tempech mě vodník chytil a moje duše putovala mezi ostatní pod pokličku ve vodnické kuchyni. Ani Lea však u vodníka nenašla žádné štěstí, a tak začala spřádat plány na útěk. Potají se vkradla do vodníkovy tajné laboratoře, sebrala tam dvě kouzelné šupinky, které umožňují utopeným lidem návrat zpět na souš. „Zítra ráno mizíme,“ šeptla mi večer. Než se druhý den vodník vyhrabal z postele, byly jsme obě pryč. Ještě dlouho poté chodily kamarádce zamilované dopisy. Tajný ctitel ji zval na schůzky. Vlhký papír a obálka s vůní puškvorce ale prozrazovaly své. Lucie Krumlová, 8. třída, ZŠ a MŠ Katovice Život v Bublině Nacházíme se v roce 2169, kvůli globálnímu oteplování se zvedly hladiny oceánu a lidé museli vymyslet jak žít dál. Stavět města na souši už dál nejde. 67 procent jí je zaplaveno. A tak jeden skvělý vynálezce objevil pro lidstvo život v bublině. Po světě jich je více než sto, jsou to obrovské stavby velkých rozměrů. Vzduch je do bubliny přiváděn ze země trubkami a je filtrován. Lidé tam můžou jak žít, tak i pěstovat různé plodiny, vypadá to jako normální město, jen je uzavřené v bublině z mimozemské hmoty, která je z podivného průhledného kovu, který se nechá libovolně tvarovat, je to čistý zázrak. Kdybyste to viděli, je to monumentální stavba, něco jako 8. div světa. Samotnému se mi, když jsem viděl první kus, málem zastavilo srdce. Každý chce žít v bublině. Nad bublinou je velká terasa, na které se dá opalovat a odpočívat. Každý den se v bublině hlasuje o počasí, koná se to většinou v 8 ráno a platí to 2-4 dny, sám jsem v bublině žil 4 roky a je to celkem dobré, je tam zaměstnání, soud, úřad, banka, nemocnice, prostě vše, co má každé normální město. Trochu mě ale mrzí, že k takovému způsobu bydlení muselo dojít. Kdybychom si pečovali o naši planetu, mohli bychom žít na zemi. Ale je to zase něco jiného a já mám rád změny. Bublina se dá kdykoliv opustit a lodí se dopravit do jiné bubliny za kamarády a příbuznými. Bubliny dostaly jména po utopených městech. Pod vodou skončila města jako Paříž, Londýn, New York, dokonce i Praha. Zajímavý je přístroj, který tvoří počasí v bublině. Je pověšen úplně nahoře v bublině, a jak funguje, jsem dodnes nepochopil.

 Co měl žralok k snídani? Celý jenom hoří! Když plul kolem jedné lodě, ČTENÍ našel v moři.  Bubliny jsou různě velké, jedna je pro 20 000 lidí, jedna pro 500 000 lidí, největší kapacitu má bublina jménem Frank, jmenuje se podle muže, který vymyslel první bublinu, má kapacitu 7 561 000 lidí, je obrovská. Zapomněl jsem dodat, že ten zázračný materiál umí plavat, a tak se ta bublina nepotopí do velké hloubky, a taky tomu pomáhá vzduch, kterým je bublina naplněna. V bublině se žije ekologicky, auta jezdí na elektřinu, která je dováděna ze Slunce, a tak se nemusí řešit, jestli je znečistěné ovzduší, protože to ani nejde. Jo, v bublině se platí určitou měnou. Jako dříve existovaly státy, tak teď jsou skupiny bublin. Každá skupina má svoji měnu, parlament, prezidenta a armádu. Byly vymyšleny různé stroje, které plavou pod vodou a vypadají opravdu bizardně. Třeba takový průměrný Hydromobilgen má tvar kapky, je modro-zelený je dlouhý asi 3 metry a má 5 metrů dlouhé listy z řas z planety KOREX 3. Je to opravdu dobrá věc, jsou velmi tvrdé a mají skvělé hnací předpoklady, do vody ideální. Musím se pochlubit, že je objevil jeden můj vzdálený příbuzný. Koho by z našich prapraprapředků napadlo, že za 150 let budou lidé žít v bublinách a pod vodou budou plavat stroje všech tvarů a velikostí a lidé budou volit, jaké chtějí počasí? Jo pokrok nezastavíš. I když v tomto případě ten pokrok byl vynucen tím, že si lidé zničili svůj původní prostor pro život. A tím končí můj příběh, který snad jednou objeví nějací moji praprapravnukové a zjistí, jak jsme tu žili před nimi a snad ocení, jaké věci jsme pro ně vymysleli, a poučí se z chyb svých předků, budou šířit tento příběh dále mezi sebou, aby neudělali chyby stejné. Marek Valta , 9. třída, ZŠ Vacov Žralokova snídaně Bylo jedno moře daleké, kde rybičky se smály: „Che,che,che.“ Smály se jednomu žraloku, že se prý vody nalokl. „Che,che,che,žraloku, ty ses vody nalokl.“ „Nenalokl,né,né,né, proč se mi furt smějete?“ Malá rybka připlula, znenadání pravila: „Hi,hi,hi,he,he,he. Vy se tady hádáte, sami sebe káráte.“ A žralok se rozhodl: „Já je všechny sežeru!“ Slupnul je i s šupinami, to je konec, páni, dámy. Lucie Brůžková, 5. třída, ZŠ Radomyšl 

 Skoro každý vítěz ocení když svou práci najde ve ČTENÍ.  Čestický brambor - vyhodnocení výtvarné soutěže I. kategorie 1. místo Daniela Kučáková, ZŠ a MŠ Vacov Veronika Kozáková, ZŠ Dukelská Strakonice David Křivanec, ZŠ a MŠ Katovice 2. místo Lukáš Kojan, ZŠ F.L.Č. Strakonice Adéla Čarková, ZŠ F.L.Č. Strakonice 3. místo Michaela Kuchtová, ZŠ F.L.Č. Strakonice Vendula Samcová, ZŠ Dukelská Strakonice Eva Kaiserová, ZŠ a MŠ Katovice II. kategorie 1. místo Zuzana Randáková, ZŠ a MŠ Čestice Michaela Kroupová, ZŠ a MŠ Katovice Filip Královič, ZŠ a MŠ Čestice 2. místo Karel Procházka, ZŠ a MŠ Vacov Luboš Pavlík, ZŠ a MŠ Katovice Vojtěch Petráš, ZŠ a MŠ Čestice 3. místo Klára Maroušková, ZŠ a MŠ Cehnice III. kategorie 1. místo Adéla Brejchová, ZŠ Povážská Strakonice Kateřina Zámečníková, ZŠ a MŠ Čestice Eva Žejdlová, ZŠ a MŠ Čestice 2. místo Veronika Kostěncová, ZŠ Povážská Strakonice Martin Dvořák, ZŠ a MŠ Čestice Tereza Sporková, ZŠ a MŠ Čestice 3. místo Veronika Stehlíková, ZŠ a MŠ Cehnice Eliška Benešová, ZŠ a MŠ Volenice Miroslava Hadová, ZŠ a MŠ Katovice O. kategorie 1. místo MŠ Čestice 2. místo MC Kapřík Blatná Kolektivní práce 1. místo ZŠ a MŠ Volenice (1. a 2. třída) 2. místo ZŠ a MŠ Cehnice (4. třída) ZŠ a MŠ Vacov (žáci 4. třídy – Lucie Rychtářová, Anežka Ptáčková a Jiří Bubík) 3. místo DD, ZŠ, ŠJ a ŠD Volyně ZŠ Radomyšl (6. a 7. třída) Ocenění za vynikající práce I. kategorie - ZUŠ Blatná - Luboš Faměra, Leontýna Kosíková, Eliška Hrabalová, Simona Šulcová, Zbyněk Fiala, Adrian Veselý Ocenění za účast Domov Petra Mačkov Zvláštní ocenění za využití odpadového materiálu - ZŠ Povážská Strakonice Kolektivní ocenění - KERAMIKA 1. místo ZŠ a MŠ Čestice 2. místo ZUŠ Blatná 3. místo ZŠ F.L.Č. Strakonice 

 Co dělají včelky v lednu? Jaké mají šance? Otevři lednové ČTENÍ na třinácté stránce  Rok se včelami a včelaři (leden – únor) Na stránkách našeho Čtení se objevují pravidelné zprávy o všech organizacích, které v našich malých vískách působí. Téměř jediná, která je doposud obestřena pro čtenáře Čtení trochou tajemstvím, je pravděpodobně základní organizace Českého svazu včelařů, o jejíž činnosti a o činnosti včelařů vůbec v průběhu roku možná čtenář ví máloco. Rád bych Vám tedy tento rok formou jakéhosi kalendária přiblížil, co v jednotlivých měsících dělají včelky i včelaři. Leckoho nepřekvapí, že za tímto krásným koníčkem (tedy pokud na vás včelky při návštěvě úlu nelítají zadečky vpřed) se skrývá i mnoho práce a dřiny, která je pak ale odměněna nejen sladkým potěšením v podobě medu, ale výsledky jejich práce těchto malých stvoření si užívá snad úplně každý. Ne nadarmo se říká, že hospodářský užitek ze včel je asi jen 10% pro produkci medu a ostatních produktů. Zbytek, tedy 90% činnosti, každý vidí zpravidla na podzim, kdy sklízí plody na svých ovocných stromech, ale samozřejmě nejen na nich. Čestická organizace, která se pne od Prkošína a Nihošovic až po Lhotu pod Kůstrým, Nahořany a Hodějov, má v současnosti úctyhodných 66 členů, kteří na podzim vykázali počet 464 včelstev. Bohužel již dnes víme, že náš kraj byl poměrně silně zamořen roztočem kleštíkem včelím (Varroa destructor), který se stavy včelstev pravděpodobně značně zahýbe. Bohužel v tom špatném slova smyslu. Ač se to zdá překvapivé, jeden z nejzkušenějších českých včelařů tvrdí, že pro něj je včelařský rok pouze duben, květen, červen a zima. Co tedy včelaři dělají v zimě? Včelaři nejpozději začátkem ledna očišťují podložky. Co to znamená? A proč to dělají zrovna teď? Ze včelstva a plástů padá během celého roku na dno úlu tzv. "měl". Je to směs vosku, nečistot, parazitů, atd. V létě tuto měl včely-čističky vynesou z úlu. V zimě ale zůstává v úlu a včelař tak má možnost kontrolovat stav včelstva s minimálním vyrušením. Lednová měl se povinně odevzdává ke kontrole právě na zjištění přítomnosti roztoče Varroa destructor. Včelkám je v tuto dobu nejlépe, když nejsou nijak vyrušovány. Včelař jen zajde čas od času zkontrolovat včelnici, zda jsou úly v pořádku a zda myši a ptáci nepáchají příliš velké škody. Za sychravého počasí včelař studuje odbornou literaturu a časopisy. K tomu také připravuje na další sezónu rámky, nástavky a další součásti úlu. Právě poslední dvě jmenované aktivity patří u zkušenějších a větších včelařů k té velké části práce, kterou za rok musí zvládnout, ačkoliv se mnou možná i mnozí z včelařů nebudou souhlasit. Co ale dělají v průběhu ledna a února včelky? Včelky zimují. Jsou v chomáči, aby minimalizovaly tepelné ztráty; ven vylétají pouze, je-li teplota vyšší než 10 °C. Pokud je ale stále chladno, včely jsou semknuty do chomáče. Ty, které jsou v krajní vrstvě, mají roztažená křídla, aby ještě zvýšily izolaci, a v této vrstvě se pravidelně střídají. Úl či dutinu, ve které žijí, cíleně nevyhřívají, stálo by je to příliš energie. Teplota uvnitř chomáče je přibližně 25 °C, na okrajích pouze kolem 9 °C. Dokázáno taktéž je, že již cm či dva od okraje chomáče je stejná teplota jako ve zbytku úlu. Plodují jen málo, matka začíná klást první vajíčka po slunovratu, když se denní teploty vyšplhají nad nulu. Impulsem pro ni je prodlužující se délka dne. Včelstvo se tak připravuje na nadcházející jaro - dlouhověké zimní včely budou pozvolna nahrazeny krátkověkými letními. Letošní teplá zima zatím včelkám neprospívá. Již nyní mají na tuto dobu dost plodu, který musí ze svých zásob krmit a to je také značně vyčerpává. Překvapivě neplodující včely v chomáči i za tuhých mrazů spotřebují jen málo zásob (1-2kg/měsíc). Toto se ale mění v okamžiku, kdy včely začínají plodovat. Spotřeba zásob pak velmi stoupá. Včelky také celou zimu ukládají do svého výkalového váčku nestrávené zbytky potravy. Stávají se z nich takové včelí „baculky“ Vysvobozením je pro ně potom teplejší počasí, kdy se letí „vyprášit". Říkáme tomu pročišťovací prolet. Ten potom zpravidla a hromadně probíhá v březnu, ale o tom již v příštím Čtení. Tam se dozvíte, co v „neprospěch“ včel dělá i včelař. Vždyť je známo, že největším škůdcem včel je sám člověk. Včely tu i bez pána tvorstva byly schopné přežívat přes 100 milionů let a my jsme jim asi moc nechyběli. Rád bych Vás i formou tohoto příspěvku pozval na tradiční včelařský ples, který se letos bude konat 3.3., v sále Lidového domu. Tak, jako ostatní organizace, i my budeme rádi, když nás přijdete podpořit. Vždyť plody naší (pravda včelí) celoroční práce se u vás skví v mnoha podobách po celý rok (štávy, marmelády, křížaly apod). Oceníte tím přínos včelek pro vás a vaše okolí, ale i nás včelaře za práci, kterou tomuto koníčku věnujeme. Petr Vlažný ml.



 Adventní odpoledne začínalo po jedné. Přišli všichni ti, kdo chtěli. Ve ČTENÍ byl program celý.  Blahopřejeme všem, kteří se v lednu a únoru dožívají významného životního jubilea a do dalších let přejeme jen to nejlepší, zdraví štěstí, pohodu a spokojenost. pan Josef Čekal z Čestic 83 let paní Marie Zámečníková ze Střídky 80 let paní Marie Šanderová z Počátek 85 let pan Zdeněk Vilánek z Čestic 55 let pan Josef Chrstoš ze Střídky 86 let paní Jiřina Vávrová z Chvalšovic 70 let paní Anna Holáková z Nuzína 83 let paní Marie Hrnečková z Radešova 88 let pan Emanuel Novák z Krušlova 87 let pan Josef Kolda z Čestic 60 let pan Alois Blažek z Němčic 60 let paní Jiřina Hrušková ze Dřešína 55 let p Jindřiška Sutnerová z Dřešínka 55 let pan Roman Růžička z Nuzína 55 let pan Vilém Pešek z Čestic 50 let pan Josef Bečvář ze Dřešína 65 let paní Marie Říhová z Čestic 50 let p. Jaroslava Kolářová z Krušlova 70 let paní Marina Švehlová z Čestic 60 let pan Stanislav Kočí z Nuzína 50 let pan Alexandr Stolarik z Čestic 50 let pan Jaroslav Zýma z Němčic 65 let   Zveme na kulturní akce v lednu a únoru v sálu Lidového domu 14.1. ples – pořádá SDH Čestice a Nuzín – hraje Fortuna 28.1. ples- pořádá MS „Háj“ Čestice – hraje De Facto 11.2. ples- pořádá ČSŽ Čestice – hraje Milénium 18.2. masopustní průvod obcí  Adventní odpoledne Jak se stalo poslední roky pravidlem, čtvrtou adventní neděli pořádá Kulturní spolek Čestice spolu s městysem Čestice Adventní odpoledne. Letošní bohatý kulturní program načali členové žáci ZŠ s vyprávěním „Co povídaly svíčky“. Bohužel, svíčky se v silném větru nedařilo zapálit a tak si přítomní mohli poslechnout alespoň jejich vyprávění. Paní učitelka Voldřichová zůstává i po svém odchodu tak trochu věrná základní škole Čestice, hlavně souborům Podlešáček a Podlešák. S prvními si připravila několik písní a děvčata z druhého souboru nám zpestřila další část programu tanečním vystoupením. Netradičními hosty byli letos členové ZUŠ z Volyně a hlavně jejich učitelé. Doufám, že na profesionální podání jejich koled se můžeme těšit i příštím roce. Tradičními vystupujícími jsou žáci a učitelé SHŠ Radešov pod vedením pánů Hartlů a také děti z „dílny SHŠ“ pod vedením Ireny Hartlové. Velkolepým závěrem měl být Živý Betlém v podání žáků ZŠ Čestice. Také byl, v podání dětí je toto vystoupení velice dojemné. Bohužel většina návštěvníků již odešla do tepla domova a tak tuto skvělou podívanou neviděla. Příští rok možná zařadíme Živý Betlém na začátek programu, aby mohly být děti oceněny zaslouženým potleskem. Celé odpoledne prodávali drobné vánoční dárky, vyrobené v keramickém kroužku nebo na vánočních dílnách, žáci ze ZŠ, dále tu byli zástupci Dětského domova z Volyně i další drobní prodejci z řad dospělých. O prodej občerstvení se jako obvykle postaraly paní Hrušková, Sluková, Staňková a Danka Kačmárová. Všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu celého odpoledne, patří veliký dík a určitě se budeme těšit na další adventní setkání v příštím roce. Jana Vlažná

 Sponzoři jsou důležití, podpora se ocení. Proto zveřejníme rádi jejich seznam ve ČTENÍ.  Vážení spoluobčané, dovolte mi, abych Vás pozdravila v novém roce 2012 na stránkách Čtení a zmínila několik aktivit, které proběhly během posledních měsíců roku 2011 v naší Základní škole a Mateřské škole Čestice. Podzim patří každoročně přípravě, hodnocení a vyhodnocení literárně výtvarné soutěže O čestický brambor, jehož XVII. ročník proběhl za účasti soutěžících a hostů. Slavnostní vyhlášení XVII. ročníku dětské literární a výtvarné soutěže na téma VODNÍ ŘÍŠE proběhlo 10. 11. 2011 v sále Lidového domu v Česticích. Do soutěže se zapojilo celkem 12 škol. Soutěžilo 83 literárních a 375 výtvarných prací. Pozvání přijali tito hosté: pan starosta Milan Žejdl, Ing. Jana Vlažná za Kulturní spolek Čestice, Ing. arch. Ivo Kraml, Mgr. Marie Radová, Mgr. Věra Rodová, spisovatelka Jaroslava Volmůtová a malířka Jaroslava Kupková. Výsledkovou listinu najdete na jiném místě tohoto Čtení. V letošním školním roce jsme se zapojili do 3. ročníku školního recyklačního programu Recyklohraní pořádaného pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavním úkolem je vzdělávat žáky v oblasti třídění a recyklace odpadů a umožnit žákům odevzdávat vysloužilé baterie a drobná elektrozařízení do speciálních nádob umístěných v prostorách školy. Děkuji všem, kteří nám pomáháte materiálně či finančně přispíváte na činnost s dětmi a podporujete nás ve sběrových akcích. Svoz starého papíru proběhne 6. ledna 2012. Ráda bych poděkovala všem sponzorům, kterými jsou: Městys Čestice Alva Strakonice, sídlo Čestice Agročes, s. r. o. Čestice Technické služby s. r. o., Strakonice Řeznictví a uzenářství Jiří Švehla Volyňka bufet Volyně ABC Učebnice Prachatice Ing. František Smola Dřešín Kulíř M+M Josef Novák, stavební firma Čestice Tomáš Pála Strakonice K-Foto Strakonice Penta CZ., s. r. o. Strakonice JIMI Nihošovice Petr Kozjura MK oil s. r. Volyně Lyckeby Amylex a. s. Horažďovice S novým kalendářním rokem přicházejí do školy zápisy dětí do mateřské školy a žáků budoucí 1. třídy. Pro děti, rodiče a školu tento významný den nastane v pátek 20. ledna 2012. Informace k jednotlivým zápisům naleznete na stránkách tohoto Čtení. Všem čtenářům přeji úspěšný rok 2012. Mgr. Martina Kalová 

 Dřešíňáci jsou koumáci, dosáhli na dotace. S ČTENÍM bude i na hřišti jistě velká legrace.  Jaký byl rok 2011 z pohledu obce Dřešín. Jak bývá zvykem ve všech orgánech a organizacích, je konec starého roku vždy příležitostí pro bilanci toho, co se v jeho průběhu podařilo zrealizovat. Při zamyšlení se nad tím, jaký byl rok 2011 z pohledu obce Dřešín, se snad dá říct, že poměrně úspěšný. V roce 2011 se v rámci obce narodilo celkem 5 dětí (4 ve Dřešíně a 1 ve Chvalšovicích), 13 osob se k nám přistěhovalo a tak jsme konečně přesáhli magickou hranici 300 obyvatel. Potěšitelné je zejména to, že obec mládne: průměrný věk našeho občana je 38,67 let, děti a mládež od 0 do 18 let věku pak představují 31,37% z celkového počtu trvale bydlících obyvatel. Z druhé strany vysoký počet dětí s sebou nese i vysoké náklady na jejich předškolní a základní vzdělání, na které jsme Městysu Čestice v hodnoceném roce 2011 přispěli částkou 402 000,- Kč, což při výši našeho ročního rozpočtu není rozhodně částka nijak zanedbatelná, spíše naopak. Za pomoci dotačních prostředků z různých dotačních programů se podařilo zrealizovat celkem šest následujících projektů: 1. „Regenerace Obecní dům Dřešín 24“ – výměna podlah a související vnitřní úpravy v obecním hostinci – 2. etapa“ 2. „Nákup techniky na údržbu veřejných prostranství“ 3. „Máme si kde hrát – dětské hřiště Dřešín“ 4. „Zvýšení bezpečnosti silničního provozu v obci Dřešín“ 5. „Opravy autobusových zastávek v obci Dřešín“ 6. „Zkvalitnění materiálně technického vybavení JSDHO Dřešínek spolu s částečnou opravou požární zbrojnice Dřešínek“. Celkové náklady na tyto projekty činily 1 058 179,- Kč, z toho dotace představovala částku 736 961,Kč a vlastní prostředky obce pak částku 321 218,- Kč. Dále bylo požádáno o dotace na projekty „Stavební obnova umělé vodní plochy na veřejném prostranství ve Chvalšovicích“ (5. výzva Místní akční skupiny LAG Strakonicko), „Obnova venkovního sportovního hřiště Dřešín“ (14. kolo Programu rozvoje venkova), „Pořízení nízkoemisního zdroje a zateplení kulturně společenské budovy Dřešínek“ (operační program životního prostředí) a „Obnova vybavení víceúčelového sportovního hřiště Chvalšovice“ (Jihočeské krajské programy podpory sportu). V současné době probíhá hodnocení žádostí, výsledek bude znám nejdříve v únoru 2012. Většinu žádostí o dotace si obec zpracovává vlastními silami, takže náklady vynaložené na jejich přípravu jsou minimální. Souběžně s realizovanými projekty byly zahájeny práce na novém územním plánu, který by měl být dokončen do konce roku 2012. Potěšitelné je především to, že se podařilo uskutečnit vše, co bylo naplánováno při tvorbě rozpočtu na rok 2011. Proto nezbývá, než si přát, aby se ve stejném duchu nesl i rok 2012. Eva Broulimová, starostka obce Dřešín Krok za krokem V letošním školním roce jsme se zapojili do projektu „Krok za krokem“. Na projektu pracují hlavně žákyně 8. třídy, ale zapojit se může každý. Téma je Odpady kolem nás – kam s nimi? Pomáhají ti, kteří třídí odpad a ti, kteří odevzdávají k recyklaci papír, baterie a vyřazené elektrospotřebiče. V roce 2011 jsme sebrali 422 kg baterií, 3 610 kg elektrospotřebičů a více než 4 tuny papíru. Za naši aktivitu budeme odměněni exkurzemi a na konci školního roku pro nás připraví CEGV Cassiopeia dva tematické dny. Scházíme se a úspěšně pracujeme na projektu, můžete se přidat. Děkujeme i vám, že třídíte. Za realizační tým: Tereza Čapková a Petra Matějková



Zatím si jen krásně hraju, maluju si sluníčka a když mám chuť na pohádku, ČTENÍ čte mi babička.  Základní škola a Mateřská škola Čestice vyhlašuje podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 34 odst.2 Podání žádosti o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání (pro školní rok 20012/2013), které se koná v pátek 20. ledna 2012 v mateřské škole od 8.00 – 16.00 hodin Rodiče předloží: - rodný list dítěte - občanský průkaz - vyplněný tiskopis žádosti Prosíme, přiveďte své děti s sebou. Bližší informace mohou rodiče získat přímo v MŠ Čestice. Tiskopis žádosti lze vyzvednout v MŠ. Kritéria k přijetí dětí do MŠ Při přijímání dětí do mateřské školy se vychází z následujících kritérií: - doba podání přihlášky (opakované podání žádosti) - děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky - děti, které mají trvalý pobyt na území Městyse Čestice (spádové obce) - věk dítěte - individuální situace dítěte (mateřskou školu navštěvuje sourozenec dítěte, dítě se hlásí k celodennímu provozu, dítě se specifickými vzdělávacími potřebami) Do předškolního zařízení lze přijmout jen takové dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním (podle zákona č. 258/2000 Sb., § 50). Čestice, 21. prosince 2011 Mgr. Martina Kalová ředitelka školy Pohádkový zvonkový průvod Již třetím rokem zorganizovaly členky ČSŽ Čestice společně se SDH Čestice pro děti a rodiče před první adventní nedělí pohádkový zvonkový průvod dětí v kostýmech andělů. Společně si všichni zazpívali koledy u vánočního stromu na návsi. Na nádvoří čestického zámku byl pro děti připraven malý ohňostroj, po kterém se rozsvítil vánoční strom, a nechybělo malé občerstvení. Za ČSŽ Čestice Jana Kubešová

 V pátek půjdu k zápisu. Mamka už je nadšená. Budem spolu pomalu ve ČTENÍ číst písmena.  Zápis žáka do 1. třídy ZŠ a MŠ Čestice se koná v pátek 20. ledna 2012 od 12.00 do 18.00 hodin v budově základní školy Aby bylo dítě zapsáno, musí být splněna následující kritéria: I. Připravenost na školní docházku. Přiměřenou duševní vyspělost a celkovou tělesnou zralost posoudí zapisující učitelé na základě údajů získaných od rodičů (zákonných zástupců) a vlastního pozorování dítěte během zápisu. II. Datum narození Nástup v řádném termínu. Povinná školní docházka začíná počátkem školní roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku. Pro školní rok 20011/12 musí být datum narození dítěte od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006. Nástup po odkladu. K zápisu se musí dostavit všechny děti, kterým byl povolen v loňském roce odklad povinné školní docházky. Začátek školní docházky je možno odložit nejdéle do zahájení školního roku, ve kterém dítě dovrší osmý rok věku. Předčasný nástup. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky je doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lék Září Josef Křešnička Slunce suší ze všech sil všechno, co déšť zamokřil. Zatím ještě… Ale až přijdou deště. Cestovní kancelář ptačí návalu sotva stačí. Na dračku jdou kvůli místu a žlutédne jízdenky Vrudé Česticích 21. 12.listů. 2011 Někde v dálce mlha loukám ranní závojíčky souká. Slunce na nás marně volá. Nemůžeme – čeká škola.

Rozhodnutí o přijetí žáka do 1. třídy bude vydáno ihned při zápisu. Pokud rodiče (zákonní zástupci) žádají o odklad povinné školní docházky, musí žádost doložit doporučením odborného lékaře nebo školského poradenského zařízení. O povolení odkladu rozhoduje ředitelka školy. U zápisu jsou rodiče (zákonní zástupci) povinni předložit občanský průkaz a rodný list dítěte. Mgr. Martina Kalová ředitelka školy

 I rytířská tažení dostanou se do ČTENÍ  Dějiny rodů (pokračování) Josef Vichr Miletická rodová větev Členové Miletické rodové větve působili na svých statcích od poloviny 16.století, až do období pobělohorského. V jejich majetku nebylo mnoho statků a hlavním sídlem byly Miletice u Kdyně. Následovaly menší statky jako Ouborsko, Rohanov, Lipkov, Dlažkov, Běhařov a Čestín.V pobělohorském období členové rodu skončili v Bavorsku, nebo ve vyhnanství, kde vymřeli. V roce 1410 patřil spojený miletický statek Vojslavu z Miletic, roku 1437 Pavlíkovi z Kněžic a roku 1523-1529 jeho potomku Jiřímu Nevlasovi z Kněžic. V 16.století byla ves znovu rozdělena. Jedna část patřila k Novohorštejnskému statku, druhá část k Běhařovu a třetí k Bystřici nad Úhlavou. Tuto největší část statku vlastnili s dvorem členové rozvětveného rodu Koců z Dobrše. Oni vybudovali v Mileticích ve 2.polovině 16.století v blízkosti rybníka jednopartrový zámeček. Bernard Koc z Dobrše, zakladatel Miletické rodové větve, koupil roku 1542 Miletice od strýce Jana Bystřického a zde žil ještě roku 1563. Roku 1565 Miletice držel jeho syn Adam mladší s manželkou Markétou, rozenou z Vidršperka. Druhou jeho manželkou byla Anna Točníková z Křimic. Z prvého manželství se narodilo 12 dětí. Nejstaršího syna Bernarda Adam mladší Koc z rodiny vydědil. Z druhého manželství se narodil Kryštof a dcera Marie Anna. V předbělohorské době vládnul na miletickém zámku Bohosud Koc. Zúčastnil se stavovského povstání a statek po Bílé Hoře byl změněn ve statek manský. Bohosud, nekatolík, opustil Čechy a roku 1649 prodal miletický statek Vilémovi Petrovi z Římku. On dosáhnul toho, že roku 1649 byly Miletice propuštěny z manství, ale brzy po této změně Miletice získal i císařský komorník Diviš Albrecht Koc a připojil k Mileticům i sousední Soustov s tvrzí. Od roku 1737 patřily Miletice Josefu Schmiegrabnerovi z Lusteneka. On byl roku 1751 hejtmanem Plzeňského kraje a v tomto roce se stal hejtmanem nového kraje Klatovského. Roku 1595 byl majitelem Nového Čestína u Klatov Jan Koc z Dobrše. Do roku 1640 byl Čestín součástí Klínského statku. Od tohoto roku se statek s dalšími třemi vesnicemi osamostatnil a byl v držení Koců z Dobrše. Od roku 1667 byl Čestín v držení Běšínů z Běšin. Zámek Lipkov u Kdyně od počátku 17.století patřil Kocům z Dobrše. Oni připojili jednu část k Dlažkovu a druhou část k Mileticům. Anna Měsíčková z Ottenfeldu držela Běhařov od roku 1608-1631. V tomto roce Běhařov odevzdala své dceři Lidmile Kateřině Gerštorfové. Od ní statek koupil roku 1651 Karel Heřman Koc a připojil Běhařov k Bystřickému panství. Později byl Běhařov oddělen, ale roku 1863 znovu zase připojen k Bystřickému panství. Adam Havel a Jindřich Kocové z Dobrše vykonali 1.10.1619 přísahu o zavržení krále Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Falckého s výhradou, co bylo proti katolickému náboženství. Konfiskační komisí 22.11.1622 byli zproštěni obvinění, podvolili se roku 1629 zaplatit pokuty: Adam Havel Koc 900 zlatých a Jindřich 1000 zlatých k alumnatu kláštera sv. Jakuba ve Starém městě Pražském. Adam Havel a Jindřich Vincenc Kocové byli synové Kryštofa Koce a matky Kateřiny Warleichové z Bubna. Bohosud Koc byl 28.1.1623 odsouzen ke ztrátě poloviny majetku. Propadl mu díl Dlažova – vsi Dlažov, Lipkov a chalupa ve vsi Struhadlech, které od královské komory 10.10.1623 koupil Bohosudův strýc Diviš Koc za odhad 2.298 kop grošů míšeňských. Bohosud Koc měl také statek a ves Rohanov, kterou koupil Jan Kryštof Kavka Říčanský z Říčan a na Dobrši roku 1623. Ovšem statek byl Kocovi na srážku jeho poloviny ponechán a roku 1644 od Reginy Kocové, rozené z Klenového z Janovic prodán Alžbětě Malovcové, rozené z Branišova. Regina Kateřina z Klenového a Janovic byla manželkou Jindřicha, syna Bohosuda Koce a matky Evy z Janovic. Bohosud Koc byl vnukem zakladatele rodové větve Bernarda Koce z Dobrše. 

 Chcete vědět kdo měl třeba Bernartice v držení? Tak to jděte do archivu Nebo čtěte ve ČTENÍ.  Bohosud Koc z Dobrše byl 17.6.1623 konfiskační komisí odsouzen k manství a 22.6.1626 přijal léno na svůj statek Miletice tvrz a ves, ves Lipkov. Manský statek Miletice na žádost Diviše Albrechta Koce 9.8.1657 byl císařem léna zproštěn. Kryštof Koc, bratr Bohosuda Koce, ačkoliv podle smlouvy uzavřené s hrabětem Don Baltazarem de Marradas při odevzdání Sušice 27.9.1620 a schválení císařem 21.5..1621 byl pardonován, komisí 18.7.1623 byl odsouzen ke ztrátě třetího dílu majetku. Propadl mu statek Ouborovský, ves Ouborsko, díl vsi Běhařova, který koupil 10.10.1623 od císařské komory jeho strýc Diviš Koc se statkem Dlažkovským. Pohledávka jeho manželky Anny Kateřiny Warleichové z Bubna na 4.000 kop grošů míšeňských se roku 1623 ucházela, ale ještě roku 1690 tato žádost nebyla vyřízena. Bystřická rodová větev Přibík a Petr Kocové z Dobrše, pravnuci zakladatele rodu Koců koupili roku 1490 Bystřici nad Úhlavou. Kolem roku 1491 měl Bystřici Přibík Koc s Jindřichem Kocem, rovněž pravnukem Přibíka u Dobrše-Kocíkem. V držení následoval Václav, syn Přibíkův a později Jan, Václavův syn a matky Kateřiny z Radče. On roku 1542 znovu vložil Bystřici do zemských desek. Prodal Miletice, ale roku 1554 koupil Pajrek, Hvožďany a zdědil Obytce. Zemřel roku 1595. S manželkou Apolenou Koupskou z Břízí měl syna Václava Jana a dceru Ludmilu, provdanou za Humprechta Erazima z Chudenic. Dále dceru Annu, provdanou za Arnošta mladšího Vitanovského z Vlčkovic. Jan Václav Koc se roku 1588 oženil s Lidmilou Erazimovou z Chudenic. Po smrti Jana Václava se Lidmila Erazimová znovu provdala jménem Lokšanová. Z tohoto manželství vzešel syn Jan Bedřich, Diviš Jindřich, Přibík, Humprecht, Vilém, Adam Havel a Heřman.Všichni zemřeli bez potomků, kromě Diviše Jindřicha, který měl po otci Janu Václavovi Kocovi Bystřici a Obytce. Jeho manželkou byla Ludmila Saloména z Kokořova. Po roce 1618 Diviš Jindřich sloužil ve stavovském hnutí, ale potom se stal hejtmanem a válečným komisařem Plzeňského kraje. 12.1.1629 byl povýšen do starožitného stavu zemské říše a hrabského stavu. Tím se psali hrabaty z Dobrše. Synové Diviše Jindřicha se roku 1641 rozdělili o majetek po otci. Byli to Heřman Karel na Bystřici a Nýrsku c.k. rada a zemský soudce. Roku 1562 koupil Petrovice a Krakovec, které odkázal manželce Polyxeně Libštejnské z Kolovrat. Zemřel roku 1655 a Bystřice se dostala jeho bratru Jarpslavovi. Jan Václav dostal za díl Lomec. Který roku 1646 prodal a držel s manželkou Salomenou Příchovskou z Příchovic Dolní Lukavici a roku 1650 prodal Všeruby. Zemřel okolo roku 1652. Jaroslav Jáchym držel Úňovice, potom Bernartice, které roku 1650 prodal a potom Kolínec, Nemilkov a Běšiny. Zemřel roku 1656 a s manželkou Kateřinou Eleonorou z Klenového a Janovic měl syny Karla Viléma a Diviše Ottu. Oni roku 1658 drželi díl Bystřice a Petrovic, ale zemřeli v mladých letech. Rudolf František byl rytířem řádu sv. Jana. Obdržel Všeruby, ale záhy zemřel bez potomků. Maximilian Jiří držel nejdříve Bernartice, později Obytce a Všeruby. Zemřel roku 1656 bezdětný. Všeruby odkázal bratru Divišovi a Obytce manželce Anně Elišce Erazimové z Chudenic. (redakce neručí za správnost jmen, pouze opisováno)  Čtení pro lidi – dvouměsíčník Kulturního spolku pro Čestice a okolí Rediguje Jana Vlažná, Čestice 169 Neprošlo jazykovou úpravou Uzávěrka vždy 20. den sudého měsíce leden – únor 2012 Cena 15,- Kč Tisk: Městské muzeum a kulturní centrum ve Volyni Registrační známka: EČ EMKČR 12994 IČO: 47255846