Těžební tvary na Kutnohorsku a jejich využití v cestovním ruchu

Těžební tvary na Kutnohorsku a jejich využití v cestovním ruchu

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………

...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala panu Prof. RNDr. Jaromíru Demkovi, DrSc. za odborné vedení bakalářské práce, ochotu a věnovaný čas. Dále panu Bc. Josefu Kremlovi a celému pracovnímu personálu za poskytnutí velmi cenných interwiev. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé své rodině za trpělivost a podporu po celou dobu mého studia.

Předmluva Téma mé bakalářské práce pod názvem ‘‘Těžební tvary na Kutnohorsku a jejich využití v cestovním ruchu‘‘ jsem si vybrala díky spoustě pěkných vzpomínek z mého dětství, kdy mi rodiče a učitelé vyprávěli o tajemnu a kráse Kutné Hory a jeho podzemí. Z Kutnohorského kraje nepocházím, ale navštívila jsem ho již několikrát a vždy mi mělo co nabídnout. Když jsem Kutnou Horu navštívila naposled a ocitla jsem se v podzemí jako nedávno tisíce nebojácných a hrdých horníků, rozhodla jsem se k vypracování práce pod tímto tématem, prostřednictvím kterého nepoznám hlouběji Kutnohorský revír a jeho historii pouze já, ale doufám, že i čtenáři mé bakalářské práce. Cílem bakalářské práce je prozkoumat a zmapovat Kutnohorský revír, zhodnotit atraktivity revíru a jeho využití v cestovním ruchu a pomocí samostatného výzkumu vyhodnotit nové perspektivy a příležitosti nového využití těžebních tvarů v tomto oboru. Práce by mohla přinést poznatky a inspiraci nejen subjektům cestovního ruchu jako jsou cestovní kanceláře a agentury, ale také všem, kteří mají zájem o poznání kraje Kutnohorska a jeho stříbrného pokladu.

‘‘Zdař Bůh‘‘ (Hornický pozdrav)

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

Těžební tvary na Kutnohorsku a jejich využití v cestovním ruchu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrS Vypracovala: Anna Hubáčková Stupeň odborné kvalifikace: bakalář JIHLAVA 2013

Copyright © 2013 Anna Hubáčková

Abstrakt HUBÁČKOVÁ, Anna: Těžební tvary na Kutnohorsku a jejich využití v cestovním ruchu Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 78 stran. Bakalářská práce seznamuje čtenáře se základními informacemi o Kutnohorsku, Kutnohorském revíru a historii rudného dobývání v něm. Práce klasifikuje pozemní a podzemní tvary do jednotlivých tříd a poukazuje na jejich prostorové rozložení. Cílem práce je zhodnocení atraktivity Kutnohorského revíru pro cestovní ruch a dalších nových perspektiv využití těžebních tvarů v tomto oboru. Klíčová slova: Kutnohorský revír. Kutná Hora. Hornictví. Těžební tvary. Horníci. Cestovní ruch.

Abstract HUBÁČKOVÁ, Anna: Mining shapes in the Kutná Hora and their use in tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Level of professional qualification: Bachelor¢s degrese. Jihlava 2012. 78 pages. Bachelor thesis introduces the reader with basic information about Kutna Hora Kutna Hora mining area and the history of ore mining in it. The work designates ground and underground shapes into different classes and shows their spatial distribution. The aim is to assess the attractiveness of Kutna Hora district for tourism and other new prospects for the use of mining faces in this field. Keywords: Kutnohorský ground. Kutna Hora. Mining. Mining shapes. Miners. Tourism.

7

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 2

Zadání bakalářské práce .......................................................................................... 11

3

Použité metody zpracování práce ............................................................................ 11

4

Vymezení studované oblasti .................................................................................... 12 4.1

Kulturní památky Kutnohorského okresu ........................................................ 13

4.2

Přírodní památky Kutnohorska ........................................................................ 14

4.3

Georeliéf ........................................................................................................... 14

4.4

Vodstvo ............................................................................................................ 15

5

Kutnohorská těžební oblast (revír) .......................................................................... 16

6

Historický vývoj dolování v Kutnohorské těžební oblasti ...................................... 18

7

6.1

Horní zákoník Lus Regale Montanorum .......................................................... 19

6.2

Mohutní úpadek 14. a 15. století ...................................................................... 19

6.3

Druhý vrchol produkce stříbra ......................................................................... 20

6.4

Techniky dolování ............................................................................................ 20

6.5

Nástroje k zpracování a dobývání rudy ............................................................ 21

6.6

Technika těžby ................................................................................................. 21

6.7

Doprava rudy v dole a na povrch zemský ........................................................ 21

6.8

Odvodňování a odvětrávání šachet .................................................................. 22

6.9

Oděv Havířů ..................................................................................................... 22

6.10

Středověký těžní stroj trejv .............................................................................. 23

6.11

Hašpl................................................................................................................. 24

6.12

Zánik Kutnohorského dolování ........................................................................ 25

Podzemní a povrchové tvary vzniklé dolováním..................................................... 26 7.1

Podzemní těžební tvary .................................................................................... 26

8

7.2

Povrchové těžební tvary ................................................................................... 27

Využití těžebních tvarů v cestovním ruchu ............................................................. 30

8

8.1

I. okruh- Město stříbra...................................................................................... 31

8.2

II. Okruh Cesta stříbra ...................................................................................... 32

8.2.1

Otevírací doba: .......................................................................................... 32

8.3

Stříbrná stezka-Hornická naučná stezka .......................................................... 33

8.4

Trasa Stříbrné stezky ........................................................................................ 33

Místní výzkum-anketa s návštěvníky a její vyhodnocení ........................................ 35

9 10

První část výzkumu .............................................................................................. 36

11

Druhá část výzkumu............................................................................................. 53

12

Návrh možného využití těžebních tvarů v cestovním ruchu................................ 66

12.1

Elektrická kola.................................................................................................. 66

13

Závěr .................................................................................................................... 67

14

Seznam použité literatury..................................................................................... 68

14.1

Knižní zdroje .................................................................................................... 68

14.2

Internetové zdroje............................................................................................. 68

14.3

Ostatní zdroje ................................................................................................... 69

15

Seznam příloh ...................................................................................................... 72

Přílohy ............................................................................................................................. 73

9

Úvod Již od 13. století zde pokládali horníci své životy za každý kousek pracně vykutané rudy, které nebylo málo, každoročně se v Kutnohorském revíru rozkládajícím se přibližně na 30 km2, tehdy vytěžilo až na 5000 kg stříbra a 100 tun mědi. Nebýt stříbrných žil ukrytých podzemí a horníků rudu dobývajících, město bohaté a honosné jako je Kutná Hora by jistě nebylo vzniklo. V současné době sláva kutnohorského dolování utichla, ale bohatství královského horního města nám připomínají nejen opuštěné šachty, odvaly a doly rozeseté pod celým Kutnohorskem, ale také okázalé barokní a gotické stavby známých stavitelů, které v Kutné Hoře díky mohutné těžbě stříbra vyrostly. Kutná Hora pro své přírodní a kulturní bohatství, je právem zapsána, jako jedno z 12 míst v České republice do seznamu světového dědictví UNESCO a láká svou atraktivitou každý rok tisíce turistů. Cestovní ruch zde tvoří významnou položkou rozpočtu nejen města, ale celého Středočeského kraje, Kutná Hora se řadí k schopným a perspektivním městům, s nemalým potenciálem a mnoha příležitostmi pro aktivní cestovní ruch

a

proto

naprostým právem je a byla považována za jedno

z nejvýznamnějších měst v České republice a klenot naší země.

10

1 Zadání bakalářské práce Zadáním bakalářské práce je podrobná charakteristika těžební oblasti na Kutnohorsku, zmapování povrchových a podzemních tvarů, jejich klasifikace a prostorové rozložení pomocí terénního výzkumu a následné zpracování získaných údajů pro výzkum současného a dalšího možného využití těžebních tvarů v oboru cestovního ruchu.

2 Použité metody zpracování práce Bakalářskou práci jsem zpracovala na základě terénního výzkumu a interview s historikem a archivářem Bc. Josefem Kremlou, který mi podal podrobné informace o historii Hornictví, a Hutnictví na Kutnohorsku, mé bádání dále pokračovala v muzeu stříbra v Kutné Hoře, kde jsem v doprovodu českého průvodce byla provedena oběma prohlídkovými okruhy a podle rozsáhlého a odborného výkladu jsem zpracovala části práce Historický vývoj dolování na Kutnohorsku a část Využití těžebních tvarů v cestovním ruchu. Velmi přínosným zdrojem k zpracování kapitoly o historii dolování se stala publikace Františka, Bedřicha Vrátného- Sláva i zánik kutnohorského dolování; od roku 985 do roku 1991 z nakladatelství Kuttna, 1998 a kniha od významného historika Jana Kořána, Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském vydané v Praze v roce 1950. Užitečným pomocníkem při zpracování kapitol Podzemní a povrchové tvary vzniklé dolováním a Využití těžebních tvarů v cestovním ruchu se mi stal rozhovor s průvodci působícími na Hrádku a hlavně publikace od pana Petr Pauliše a Miloslava Mikuše-Stříbrná stezka, Hornická naučná Stezka v Kutné Hoře-stručná historie Kutnohorského dolování. Zájmovým územím bakalářské práce je region Kutnohorsko, jehož popis a charakteristika se opírá o předkládání historických fakt a údajů, které byly čerpány internetového portálů www.trasovnik.cz. Podklady pro vypracování praktické části práce jsem získala ze samostatného vlastního terénního výzkumu s použitím ankety s návštěvníky na čtyřech lokalitách využívajících těžebních tvarů a historie hornictví v oboru cestovního ruchu.

11

3 Vymezení studované oblasti „Kutnohorsko je krajem bohaté historie, je místem, kam se v minulosti často obracely zraky národa. Věky prošly krajem, který láká lesní vůní pasek a prosluněných lesnatých strání s pěnivým stříbrem vod v Posázaví. Staletí prošla hlubokými lesy Uhlířskojanovicka a Zbraslavicka. Po tisíciletí voní chlebem kultivovaná krajina zlatavých obilných lánů pod přísnými věžemi bohaté Kutné Hory. Celá pokolení tvořila bohatství a krásu Podoubraví, medově vonícího ovocnými stromy a střeženého prstem čáslavské gotické věže pod paží Železných hor.“ [1] Kutnohorský region se rozkládá mezi Polabím a Posázavím na jihovýchodním okraji Středočeského kraje. Jeho sousedy jsou na jihovýchodě Havlíčkobrodsko, jihozápadě Benešovsko, severozápadě Kolínsko a na severovýchodě Pardubicko. Kutnohorský region má rozlohu 916,93 km2 a je rozdělen do 88 obcí, z nichž jsou 4 města, 5 městysů a 79 vsí. Na území okresu k roku 2013 přebývá 74 333 občanů. Území okresu nemá jednotný ráz krajiny, jelikož na jeho podobě se podílely mnohé rozmanité geologické vlivy. Kutnohorsko patří ke třem horopisným geologickým celkům, jimiž jsou Českomoravská vrchovina, Čáslavská kotlina a Polabská nížina. [2]

Obr.1 Okres Kutnohorsko (zdroj:[online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: Http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3205.)

12

3.1 Kulturní památky Kutnohorského okresu Kutnohorsko vlastní mnoho kulturních památek nemalé historické hodnoty. Historické jádro okresního města Kutné Hory bylo prohlášeno za státní památkovou rezervaci a město je zapsáno i do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jádro města, ojedinělé ve středních Čechách, tvoří stavební celek pocházející z gotického středověku, který dokumentuje prosperitu dřívějšího hornického průmyslu. Ve čtrnáctém a patnáctém století byla Kutná Hora skutečnou pokladnou státu, žilo zde přes šedesát tisíc lidí a za prací ve zdejších stříbrných dolech a hutích přijížděli lidé z celé Evropy. Nejstarší z památek Kutnohorska je kostel sv. Jana Pavla v Malíně u Kutné Hory, pocházející z 10. století. Důležitou událostí architektonického rázu bylo založení cisterciáckého kláštera v Sedlci v roce 1142, kde původně existoval románský kostel. K překrásným památkám patří stavby ze 14. století Vlašský dvůr, který dříve plnil význam mincovny českého království, kostel sv. Jakuba a katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře. Neméně významnou památkou je kostnice v Sedlci a klášter Voršilek. Kromě toho má město Kutná Hora celou řadu překrásných měšťanských domů vystavěných v tajemných úzkých uličkách. Na území okresu se však nachází i celá řada dalších kulturních památek. Je to například empírový zámek Kačina, ve kterém je nyní zemědělské muzeum, hrad Žleby z roku 1278 a celá řada dalších zámků, kterými jsou Suchdol, Tupadly, Žehušice a Rataje nad Sázavou. [3]

Obr. 2 Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (zdroj: Gool. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://qool.cz/detail-mista/3170-chramsvate-barbory/)

13

3.2 Přírodní památky Kutnohorska Kutnohorsko se může pyšnit i významnými přírodními památkami z nich je největší a nejkrásnější park a obora s ojedinělými a vždy elegantními bílými jeleny při zámku v Žehušicích, dále se zde nalézá významná národní přírodní památka Kaňk, která je neméně významná jako paleontologické místo s širokou vegetací trávníků [3]

3.3 Georeliéf Základem geologické stavby Kutnohorského okresu jsou velmi staré prahorní a starohorní horniny moldanubika a kutnohorského krystalinika, kterými jsou paruly, ortuly, svory a svorové ruly. V severní části kutnohorského krystalinika se vyskytuje řada rudních žil utvořených do rudních pásem, z nichž se hlavně ve středověku získávalo stříbro. Zajímavými jsou takzvané sekundární nerosty například kaňkit a kutnohorit, které vznikly za doby hornické a souvisí s hornickou činnosti, nacházejí se především v oblasti starých odvalů nebo v rudních žilách. Podloží oblasti tvoří svrchně křídové sedimenty a jeho povrch pokrývají váté písky a spraše.

K charakteristickým

přírodním

útvarům

v oblasti

řadíme

váté

písky

s několikametrovými písečnými přesypy a příbojové fascie, které jsou stopami po příbojové činnosti křídového moře. [4] Východní část území Kutnohorska zabírá Čáslavská kotlina, která se dále člení na dvě kotliny - níže položenou Žehušickou a členitou Rožnovskou. Celkově je Čáslavská kotlina bez lesního porostu, ale o to více se zde nachází architektonických skvostů. Pod Železnými horami protéká a meandruje říčka Doubravka a mezi skálami vytváří malebné údolí. Na západě navazuje na Čáslavskou kotlinu, Kutnohorská plošina, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Její povrch pozvolna stoupá od severu k jihu

do

úpatí Kaňkovských

vrchů.

Kutnohorská

plošina

se

dále

dělí

na Malešovskou pahorkatinu na severu a západě. Na jihozápadě kutnohorského regionu se rozprostírá oblast Posázaví, která nabízí řadu vyžití. Posázaví je tvořeno bohatým lesním porostem, kterým protéká řeka Sázava, každoročně vyhledávaná vodáky.

Ve

východní a

jižní části regionu

se

rozprostírá

Golčojeníkovská

pahorkatina, která tvoří hranici mezi Středočeským krajem a krajem Vysočinou. [5] 14

3.4

Vodstvo

Kutnohorskem protéká jen několik drobných toků, které mají charakter potoků. K větším tokům můžeme zařadit jen Klejnárku, která má délku 40 km a samozřejmě Vrchlici s délkou 29, 4 km, oba tyto toky ústí do Labe. Z hlediska cestovního ruchu má největší význam řeka Vrchlice, jejíž údolí si oblíbil Emil Frýda a převzal po něm i své umělecké jméno Vrchlický. Vrchlice nám u svého břehu naskýtá pohled na desítky mlýnů, mostků, náhonů, pozůstatků po středověké těžbě stříbrných rud, kterými jsou štoly a haldy, ale také středověké akvaduktum, kterým byla přiváděná pitná voda do Kutné Hory. Na Vrchlici se nachází vodní nádrž Vrchlice, která slouží především k dodávce vody pro Kutnou horu a regulaci vodního stavu, současně je využívána k rybolovu, ale koupání je přísně zakázáno. Na území Kutnohorska nalezneme nesčetně menších rybníků, které jsou hojně využívány pro cestovní ruch, jako koupaliště. [4]

Obr.3 Říční tok Vrchlice a Klenárky (zdroj: Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%98%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_s%C3%AD%C5 %A5_Klejn%C3%A1rky_-_Vrchlice.png. [online]. [cit. 2013-05-10].)

15

4 Kutnohorská těžební oblast (revír) Kutnohorský rudní revír patřil v minulosti mezi nejvýznamnější rudní revíry v Evropě a v Českých zemích, rozprostírá se přibližně na ploše 30 km2 . Po geologické stránce je sestaven souborem metamorfovaných neboli přeměněných hornin, které nazýváme kutnohorské krystalinikum. Nejčastějšími druhy hornin vyskytujícími se v revíru jsou ruly a migmatity.

V okolí Kutné Hory je krystalinikum tvořeno dvěma skupinami,

nazývanými Malínská a Pestrá. V malínské skupině krystalinika se nacházejí pásma severní (kyzová či Kaňkovská), v pestré pak pásma jižní (stříbrná či Kutnohorská). Toto rozdělení neplatí beze zbytku, protože okrajová pásma severní části revíru mají z některých hledisek spíše charakter pásem stříbrných než kyzových. Podle obsahu stříbra v rudách byla pásma dříve nazývané couky, kutnohorský revír dělíme do 14 až 20 rudních pásem, již od středověku byly pásma děleny na chudší kyzová či kaňkovská pásma v severní Malínské skupině, a na bohatší stříbrná nebo také zvané kutnohorská pásma v jižní pestré části revíru. Hlavními nositeli stříbra byly na jižních pásmech ušlechtilé stříbrné rudy – freibergit, pyrargyrit a miargyrit, v menší míře pak ryzí stříbro a další minerály, naopak v severních pásmech byly nositeli hlavně obecné sulfidy železa, zinku, arsenu a mědi, případně olova.

K jižním

pásmům řadíme Roveňské, Oselské a Grejfské a k severnímu pásmu revíru patří Rejzské, Turkaňské, Nifelské, Skalecké, Staročeské , Gruntecko-hloušecké a Kuklické pásmo. [6]

16

Tab. 1 Orientační údaje o jednotlivých kutnohorských těžebních pásmech, (Zdroj: Nakladatelství Kuttna[online]. [cit. 2013-05-01]. Http://kuttna.sweb.cz/sborni09.pdf.)

Obr.4 Geologická mapa Kaňku a okolí (zdroj:mapa:http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=684 062&x=1063277&s=1. [online]. [cit. 2013-05-10].)

17

5 Historický vývoj dolování v Kutnohorské těžební oblasti Kutná Hora, ve středověku jedno z nejdůležitějších měst Českého království, vděčila za svůj vznik, slávu a hospodářskou i politickou moc bohatému nalezišti stříbra. Jedny z prvních stop osídlení Kutnohorska vedou až do mladší doby kamenné, okolo roku 5000 př.n.l. V 10. století, asi v létech 981-985, dávno před tím než město Kutná Hora vzniklo, bylo v Malíně, významném sídlu Slavníkovců, poprvé zmíněno stříbro, z kterého zde Slavníkovci razili zřejmě již od roku 985 stříbrné mince zvané denáry, není dosud známo, zda z dováženého stříbra, jak zmiňují někteří geologové a historici, nebo jestli již v této době můžeme mluvit o počátcích Kutnohorského hornictví. Za

rozkvět

a

prudký

rozmach

hornictví

je

považována

druhá

polovina

13. století, kdy se tato doba přirovnává k zlaté horečce v Americe a proto je i nazývána horečkou stříbrnou. Kolem objevení stříbrného klenotu a bohatství Kutnohorska koluje mnoho pověstí. Nejrozšířenější je pověst o cisterciáckém mnichu Antonovi z kláštera v Sedlci, který nalezl tři stříbrné pruty na úpatí nedalekého kopce. Všechny je přikryl částí svého oděvu, tzv. kutnou, od čehož nejspíše dostalo jméno i později vzniklé město. Zprávy o nových o objevech na Kutnohorsku se v 90. letech 13. století velice rychle rozšířily po celé Evropě a nastal takzvaný ‘‘sběh ke kutně‘‘. Těžba nejprve započala u severovýchodního svahu Kaňku na výchozech stříbrných pásem a to v pásmu Rejském, Kuklíku a na jihu v údolí řeky Vrchlice v Oselském a Roveňském pásmu. V okolí nalezišť velice rychle a náhle vyrostlo několik osad s hutěmi, krámky, dřevěnými kapličkami a dílnami. Na konci 13. století měli osady dříve neuspořádané již charakter malého havířského města, nazývaného tehdy Mons, Hora, Cuthna či Chuttis. Zásoby stříbra na Kutnohorsku se zdáli nevyčerpatelné a proto se Kutná hora stala jedním z největších hornických středisek v Evropě a druhým nejvýznamnějším městem

18

po Praze, v němž se uplatňovala na tu dobu velice vyspělá technika a organizace práce. [6]

5.1 Horní zákoník Lus Regale Montanorum Roku 1300 díky nesmírnému bohatství bylo umožněno tehdejšímu králi Václavu II. uskutečnit jeden z historických a důležitých kroku a tím byla měnová reforma, kdy se z nehodnotných denárových mincí plynule přešlo na stříbrné, kvalitní mince takzvané groše s pevně stanoveným obsahem stříbra, který byl 4 g. Brzy se groše a jejich kvalita rozšířily po celé střední Evropě a platili za nejpevnější a všeobecně přijímanou měnu. S novou měnou musela ovšem přijít i nová mincovna, která měla své sídlo na Vlašském dvoře, nahradila zároveň sedmnáct starších mincoven království a dle nového zákoníku sem směřovalo všechno vykutané stříbro. Již zmíněný zákoník takzvaný horní zákoník Lus Regale montanorum byl vydán kolem roku 1300 a nahradil dosud používané právo Jihlavské. Zákoník upravoval nejen práva krále, jenž podle něho mohl disponovat nerostnými surovinami lhostejno, kdo byl vlastníkem a měl nárok na takzvanou urburu což představovalo podíl z těžby, který činil polovinu vytěžené rudy, ale také práva horníků jako byla například výše mzdy, která představovala 3 groše, pevně stanovená pracovní doba 6 hodin a to bez započítávání slezu a výlezu z podzemí které trvalo 2 až 3 hodiny, zaopatření nemocných, pozůstalých a jiná sociální opatření. [13] Jak ke každému nečekaně nabytému bohatství patří, ocitlo se na začátku 14. Století bohaté horní město v nesnázích díky závisti sousedících zemí. Římský císař se tak několikrát v počátcích století pokusil dobývat a obléhat město, což se mu nepovedlo díky narychlo vybudovaným hradbám v Kutné hoře a jinošství kutnohorských horníků. [6]

5.2 Mohutní úpadek 14. a 15. století 14. století znamenalo pro Kutnohorsko největší slávu a prosperitu, hornictví tehdy bylo na vrcholu avšak nepřetržitý postup horníků do závratných hloubek se na přelomu 14. a 15. století projevil poklesem těžby a následným zvýšením výrobních nákladů.

19

Následoval mohutný úpadek kutání a to nejen díky nedostatku stříbrných žil, ale také vlivem husitských bouří. V polovině 15. století se opět částečně dolování obnovilo jižním úseku Oselského pásma a zejména na stříbro chudších pásmech, kterými byla kýzová pásma Staročeské, Turkaňské a Kaňk. [7]

5.3 Druhý vrchol produkce stříbra První polovina 16. Století je považována za druhý vrchol produkce stříbra, zvláště velkého rozsahu dolování se událo na hlavní žíle Staročeského pásma. Bylo zde v provozu na 15 dolů, na nichž pracovalo do únavy až tisíc horníků. Ročně se zde vytěžilo i přes tak malý poměr stříbra v rudě až 4 tuny stříbra a 35 až 60 tun mědi. [7]

5.4 Techniky dolování V počátcích dolování byla těžba prováděna mělkými úklonnými šachticemi vzdálenými od sebe 20 až 30 metrů až déle v 14. a 15. století se na každém pásmu nacházelo desítky dolů a bylo dosaženo větších hloubek a to až 450 metrů, šachtice byly od sebe vzdáleny 50 až 80 metrů a propojovaly se mezi sebou řadou sledných chodbic. Nad ústím šachty byla instalována tažná zařízení, obvykle zastřešená prkennou kůlnou – kavnou. Na dně šachty, na nárazišti, byl vyrubán větší prostor na překládání materiálu a jímka, žumpa na vodu. Na

hlavní

šachtu

se

napojovaly

v různých

horizontech

úklonné

chodby

a systémy štol, slepých šachtic a dobývek. Jejich průměr, tvar i sklon byl dán směrem a sílou (mocností) těžené žíly. Od nejúspornějších velikostí, kudy se protáhl havíř pouze vleže, až po prostory široké a vysoké několik metrů. Důlní díla se hloubila a razila primitivními základními havířskými nástroji. Kolem roku 1300 se za šestihodinovou směnu vyrazilo v průměrně tvrdé hornině něco přes 50 dm3. Tímto způsobem se v Kutné Hoře již ve 2. polovině 14. století dosáhlo hloubek 400 až 450 m. Některé doly, mezi nimi i legendární důl Osel, dosahovaly v 16. století hloubky až 600 m. [8]

20

5.5 Nástroje k zpracování a dobývání rudy Jako své základní nástroje používal havíř především dva druhy hornických kladiv, takzvané šlígle čímž byl mlátek a želízko. Mlátkem, které držel za mohutnější a kratší topůrko, tloukl na tupou čepel želízka, přidržovaného za delší topůrko tak, aby je zarazil do horniny. Po té ze želízka vytáhl odnímatelné držadlo, takže vznikl klín k uvolnění horniny. [8] Havířské nástroje, jejich výrobu, opravu a broušení zabezpečovali důlní kováři.

5.6 Technika těžby Základní technika vlastní těžby spočívala v tom, že havíř horninu rubal pouze pomocí mlátku a želízka. Větší kusy uvolněné horniny bylo nutno pro následný transport rozbít na menší kusy. Používala se k tomu velká obouruční palice – pucka. V místech, kde byla hornina příliš tvrdá a kde to bylo možné, používali havíři metodu žárového dobývání, tzv. sázení ohně. U stěny skály naskládali hranici dříví, omazali ji jílem a zapálili. Ohněm rozžhavená hornina rozpraskala a bylo ji možno dobývat pomocí klínů. [8]

5.7 Doprava rudy v dole a na povrch zemský V hlubinných dolech narubanou rudu nakládali havíři do dřevěných neciček dříve zvaných tročků. Necičky ručně přenášeli nebo tahali za sebou přivázané na provaze k pasu. Pokud nebyla štola příliš nízká a úzká, dopravovala se ruda také pomocí dřevěného kolečka – trakaře. Důlní vozík takzvaný hunt s malými plnými kolečky, pohybujícími se po dvou rovnoběžně položených prknech jako po kolejnici, se používal až od počátku 16. století. Dopravu rudy od čelby k šachtě měli na starosti tzv. běhači, odbíhači. Rudu dopravenou z různých čeleb na plošinu těžní šachty překládali dál takzvaní šturcíři do okovů, proutěných košů nebo měchů z volské kůže, aby ji bylo možno na laně pomocí vrátku vytáhnout do vyšších pater a postupně dopravit až na povrch. [8]

21

5.8 Odvodňování a odvětrávání šachet Největším nepřítelem havířů byla spodní voda. Dřevěnými koryty nebo stružkami vyrubanými ve dně se odváděla voda buď do odvodňovacích štol ústících na povrch, anebo do žump, odkud se nabírala do kožených měchů a vytahovala na povrch. K takovému odčerpávání vody se využívaly především trejvy, později též vodní pumpy a z nich sestavené velké vodotěžní stroje. Obsluhovali je pumpaři neboli kunstmistři. Dalším vážným technickým problémem havířů bylo odvětrávání dolů. Nejnebezpečnější byl kouř, švůb, vznikající při sázení ohně. Potíže také působily plyny, uvolňující se z hnijícího dřeva, tzv. faul. Aby mohl vzduch správně cirkulovat a do podzemí byl nasáván čerstvý, prorážely se mezi jednotlivými doly větrací komíny, nad jejichž ústím byly na povrchu postaveny různé konstrukce větracích zařízení a věží. Využíván byl také princip jednoduchého dřevěného lopatkového ventilátoru poháněného klikou. Ke zpevnění stěn těžních jam, nad kterými stály hašply a trejvy, se používala srubová výdřeva. Dřevěná výdřeva byla nutná i v místech, kde nebyly stěny štoly tvořeny pevnou horninou. Výdřevu, výrobu žebříků a další dřevěná zařízení v dolech měli na starosti důlní tesaři nazýváni cimrmani. [8]

5.9 Oděv Havířů Typickým pracovním oděvem havířů i dalších dolových dělníků byl volný kabátec z režného plátna s kápí, nazvaný perkytle. Obyčejně byla dlouhá asi ke kolenům, zastrčená do kalhot. Byla přepásána opaskem, za nějž havíř zastrkával topůrka důlních kladívek. Barva perkytle byla bílá a to ne pro to aby havíř byl v úplné tmě vidět, jak se omylně mnoho lidí domnívá, ale díky nejnižší ceně látky. Spodní část těla oblékali havíři různě. Ti, kteří pracovali na čelbě, nosili zpravidla kožené kalhoty a vysoké kožené boty nad kolena. Navíc měli často kolena chráněna nákolenicemi. Asi od konce 15. stol. začali havíři používat kožené zástěry – fleky, které jim chránily boky a hýždě a které využívali jako podložku při práci a též při sklouzávání úklonnými šachtami. Také na hlavu používali kromě kápí cosi jako kožené přilby. Ostatní doloví dělníci nosili punčochy a plátěné kalhoty, na nohy obouvali nízké boty. Každý havíř měl i své svítidlo – nízký hliněný kahan, do kterého se používaly kroužky loje a lněný knot s hubičkou a 22

otvorem či ouškem k uchopení a uchycení. Aby mohl mít havíř obě ruce volné, připevňoval se kahan často ke kápi na hlavě. [8]

5.10 Středověký těžní stroj trejv V blízkosti hlubokých šachet se stavěly velké těžní stroje – žentoury, neboli trejvy. Na kruhové podezdívce stála vlastní dřevěná konstrukce stroje. Jeho hlavní částí byla svislá osa, opatřená na obou koncích železnými čepy, které se otáčeli v železných ložiskách upevněných dole pod úrovní podlahy a nahoře v příčném trámci. Na horní části osy byl upevněn dřevěný buben, na kterém byla protisměrně navinuta dvě silná lana. Ta byla vedena otvorem ve střeše na dvě kladky upevněné v těžní věži nad šachtou. Ve spodní části byla k ose připevněna vodorovná ramena, ke kterým se zapřahalo šest párů koní. Koně chodili po obvodu a otáčeli bubnem, přičemž se jedno lano s prázdným košem či koženým měchem odvíjelo a druhé s nákladem namotávalo. Když byl náklad vyložen, koně se přepřáhli a chodili v opačném směru. Trejvy byly schopné vytáhnout náklad až jedné tuny z hloubky asi 200 m. Používaly se nejen pro dopravování narubaného materiálu, ale byly nejdůležitějším odvodňovacím zařízením ve své době. Trejvy a jejich koňský pohon měli na starosti trejbíři. [9]

Obr.5 Středověký těžní stroj trejv (zdroj: Nakladatelství Kuttna. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://kuttna.sweb.cz/sborni11.pdf)

23

5.11 Hašpl Menší těžní stroj takzvaný hašpl, neboli rumpál, vrátek. Hašpl se používal již od nejstarších dob dobývání stříbrné rudy. Hašplem otáčeli zpravidla dva hašplíři. Hašpl byl schopen vytáhnout z hloubky 20 až 30 m náklad o hmotnosti 70 kg. Pomocí hašplu se také dopravovali havíři dolů i na povrch. Ke své vlastní dopravě používali havíři především různých typů dřevěných žebříků. Bývaly umístěny v lezném oddělení hašplířské šachty, nebo propojovaly jednotlivé štoly. Jednalo se o klasické příčlové žebříky dřevěné i provazové, často však jako žebříky sloužila prkna s vyřezanými otvory pro nohy nebo šikmo opřené klády s vysekanými schodovitými zářezy.

Do úklonných šachtic sklouzávali i na svých

kožených zástěrách – flekách. [9]

Obr.6 Hašpl (zdroj: Historie dolování. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mining.cz/)

24

5.12 Zánik Kutnohorského dolování V druhé polovině 16. Století bylo dolování čím dál obtížnější kvůli vysokým nákladům při těžbě rudy, čerpání vod z velkých hloubek a vytěžení bohatších svrchních částí žilních pásem. Z těchto důvodů byly opuštěny doly na Oselském a Roveňském pásmu. Hrozící úpadek dolování byl zažehnán, ale bohužel pouze jen na čas, kdy byl objeven bohatý rudní sloup na Benátecké žíle, kde dobývá, dosáhly až neuvěřitelných 450 m. Konec 16.

století se bohužel stal osudným a posledním záchvěvem v době

Kutnohorského hornictví byl rok 1620, kdy se kutalo pouze v malém rozsahu a spíše jen pokusně. V roce 1726 byla po dlouhých 400 letech přeložena do Prahy i královská mincovna z Kutné Horyse stalo zvolna město jako každé jiné. Následné pokusy o oživení těžby na Turkaňském, Rejském a Hlušeckém pásmu na konci 17. století selhaly. Naděje přinesl náhodný objev v roce 1733, kdy při kopání studny byla objevena stříbrná žíla, která bohužel po delším studování v hloubce 50 m velice rychle hluchla. Poslední etapou

dolování v rudním revíru

Kutnohorském,

byla

etapa dolování

barevných kovů, jako byly zinek, měď a olovo pro válečný průmysl. V létě 1940 byla otevřena

Turkaňská

jáma

v Malíně

a

zmáhána

čtrnácti horníky

přicházejícími

z obsazeného pohraničí. Od roku 1942 byla také opět zmáhána Panská jáma na Staročeském pásmu, dále byly otevřeny tři štoly v jižní části revíru a také šachty Pokoj a Svornost, ale všechny tyto štoly byly v roce 1944 uzavřeny pro neuspokojivé výsledky práce. Poslední kut se odehrál v roce 1992, v tento rok byl poslední otevřený Turkaňský důl zavřen a definitivně zlikvidován pro klesající a nedostatečnou kovnatost rud. [7]

25

Obr.7 Důl Turkaňk (zdroj: Hornictvi: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kutna_h/image/001.jpg. [online]. [cit. 2013-05-10].)

6 Podzemní a povrchové tvary vzniklé dolováním 6.1 Podzemní těžební tvary Z velkého množství důlních děl, vzniklých v průběhu dolování stříbrných rud v kutnohorském revíru, zůstalo dodnes částečně přístupných jen několik. Nejznámější je štola Sv. Jiří na Oselském pásmu pod jezuitskou kolejí, která je přístupná v rámci druhého okruhu prohlídkové expozice na Hrádku. Další štoly se nacházejí v údolí říčky Bylanky a v okolí břehu Vrchlice, jsou to štoly Sv. Antonína Paduánského a Poličanská štola pod Poličany, Spálená a několik dalších štolek v blízkosti Spáleného mlýna. Pod železniční tratí u Malína najdeme štola Čtrnácti pomocníků, zpřístupňující první patro známého dolu Turkaňk. Polohu zasuceného ústí Kuklické štoly naznačuje vytékající voda. Ústí Grejfské dědičné štoly pod hřbitovem je také zasucené, vytékající

26

voda je přiváděna do zdejšího pivovaru. Ústí dědičných štol Staročeské, Turkaňské a Roveňské nejsou již v terénu patrná. Neobyčejně cenným doložením jednoho z prvních způsobu kutání, jsou důlní práce odkryté ve východní stěně Velké propadliny na Turkaňském pásmu, ležící mezi dvěma vrcholy Kaňku. Ve stěnách propadliny a v přilehlém důlním díle se dochovalo mnoho šachet dvou základních typů. Starší a pouze sloužící k průzkumu jsou kruhové šachty o průměru přibližně 2 m. Druhým typem jsou šachty obdélníkové, někdy s torzem výdřevy, které sloužily pravděpodobně těžbě. [10]

6.2 Povrchové těžební tvary Nejnápadnějšími památkami po dolování a hutnění rud v Kutnohorského revíru jsou v terénu obvykle velmi špatně viditelné odvaly, jelikož mnoho z nich bylo během minulých staletí rozvezeno k vyrovnání terénu, k zaspání nepoužívaných šachet a použita jako stavební materiál. K rovnání hald docházelo již ve středověku a v 18. a 19. století například na Hloušeckém a Kuklickém pásmu, haldy mizeli i v posledních desetiletích a to hlavně na Grejfském, Oselském, Staročeském a Turkaňském pásmu. Vyjma toho již od konce středověku až do minulého století byly některé z odvalů opětovně překutávány. Pro svůj obsah zvětralých sulfátů a sulfidů byly některé haldy již od první poloviny 16. století využívány pro výrobu kamenců a skalic, které byly produkovány až do konce 17. století dolem Trmandl na severním konci Staročeského pásma. Důlní odvaly sledují průběh jednotlivých rudních pásem a žil. V místech mělkého intenzivního dolování u výchozů žil vznikly menší, hustě vedle sebe ležící odvaly, které později splynuly do téměř souvislých hřbetů. Práce ve větších hloubkách se soustřeďovaly na velké, navzájem od sebe vzdálenější doly, u nichž vznikaly mohutné haldy. [5] Haldy jsou složeny především z úlomků navětralých až rozložených rul, migmatitů a převážně křemenné žiloviny se zbytky rud. Nejmohutnější důlní haldy, převyšující okolní zástavbu a rozprostírají se na Staročeském pásmu v obci

Kaňk.

Táhnou se od jižní části obce po jejím západním okraji a dále k severu v délce 1,5 km. Přestože i ony během staletí podlehly částečné aplanaci, zvláště na severním konci 27

pásma, mají i dnes značný rozsah a jejich celková kubatura se odhaduje na několik set tisíc m3 . Haldy Staročeského pásma představují neobyčejně vzácnou technickou památku, která je výsledkem intenzivní práce tisíce horníků. Zbytky hald Turkaňského pásma se dochovaly poblíž sedla mezi dvěma vrcholy kopců Kaňku. Odvaly největších dolů, které ležely na severním svahu Kaňku, jimiž jsou Holuby, Prostřední, Šmitna, Pumpařská, byly odvezeny na stavbu železničního nadjezdu. Haldy z posledního období dolování zůstaly v areálu bývalého závodu Rudných dolů. Odvaly na Rejském pásmu se dochovaly v několika skupinách a v částečně aplanované podobě poblíž relativně velkých trychtýřových propadů na východní straně kopce Kaňk. Po odvalech Skaleckého pásma zůstala zachována jen nevelká halda šachty u dvora Skalky a malé zarostlé haldičky podél silnice mezi Kaňkem a Skalkou. Pruh hustě nahloučených odvalů Kuklického pásma, zarostlý břízami, se táhne mezi sady od Grunty k vrcholu silnice z Kutné Hory do Hořan. Drobnější haldy na samotném Kuklíku jsou skryty v lesním porostu. Odvaly Hloušeckého pásma, jejichž pruh se táhl mezi grunteckou a hořanskou silnicí v místech dnešních sadů, nebyly primárně asi příliš mohutné. Zmizely úplně při zemědělských rekultivacích v minulém století - jediný zbytek je v zatáčce silnice nad Gruntou. Zbytky odvalů na významném pásmu Grejfském, které probíhá na severozápadním okraji města, zanikly pod rodinnými domy. Také z odvalů Oselského pásma se do dnes nezachovalo příliš, protože doly se většinou nacházely ve vnitřním městě a zanikly již v 15. a 16. století. Nejnápadnější je halda v údolí Vrchlice pod chrámem sv. Barbory, která s největší pravděpodobností patřila k dolu Osel nebo Rousy. Málo výrazný je odval dolu Flašary, který se nachází na pravém břehu Bylanky přibližně 450 m od ústí do Vrchlice. Odvaly dolu Čapčoch nad gymnáziem (u sv. Barbory) a dolu Maur pod nemocnicí jsou dnes již jen málo patrné, podobně jako další odvaly v prostoru mezi gymnáziem a nemocnicí zaniklé v posledních desetiletích při výstavbě čtvrti rodinných domků. Dosud poměrně výrazné jsou haldy dolu Hutrejtéře v lesíku u kostela Nejsvětější Trojice v jižní části Oselského pásma. Odvaly na Roveňském pásmu jsou zachovány především v jeho jižní nezastavěné části. Jsou však již dosti aplanované a rozvlečené nebo zarostlé lesem. Poslední zachovalejší halda v severní části tohoto pásma (tj. na území historického jádra města nebo v jeho těsné blízkosti), byla odvezena 28

v roce 1994 při výstavbě budovy spořitelny. Výrazná halda v údolí Vrchlice je proťata zářezem trati u železničního mostu. Odvaly starých úpraven tzv. lezofů, ve kterých byla ruda drcena, sítována, promývána, a pražena, se dochovaly zřídka, protože jejich rozdrcení materiál snadno splýval s terénem, ale také byl v minulých dobách využíván jako přídavek při tavení. Tímto materiálem a struskami je pokryto dno údolí Bylanky mezi gymnáziem a nemocnicí. Z hutí v terénu nezůstalo prakticky nic. Jejich polohu dokládají budovy několika mlýnů v údolí Vrchlice. Struskové haldy na Karlově, u Grunty a jižně od kostela Nejsvětější Trojice byly rozvezeny a překryty ornicí, dochovaly se jen haldy v údolí Vrchlice a Bylanky. Z řady vodních náhonů a plavebních kanálů se dochoval tzv. Hořejší Pách, který vedl souběžně s Vrchlicí k vodotěžným strojům na Roveňském pásmu. V polích na sever od Kaňku jsou mezi dvorem Skalka a Starým Kolínem zbytky kanálu, kterým bylo od konce 16. století z Labe u Starého Kolína dopravováno dřevo plavené pro potřeby dolů a hutí až z východních Krkonoš a z Orlických hor. Podobný účel měl kanál, ze kterého zbylo asi 100 m dlouhé torzo v polích u Krasoňovic. Jen velmi málo stop zůstalo po náhonech, které přiváděly vodu od Bylan a Grunty na vodotěžné stroje Staročeského pásma. I z další významné památky - tzv. Císařské strouhy se dochovaly jen skromné relikty. Tento vodní náhon, využívaný pro odvodňování dolů Turkaňského pásma, vznikl koncem 16. století. Odbočoval z Vrchlice pod Novými mlýny, procházel dolní částí města a kolem Sedlce k Pumpařské šachtě. Velká část území kutnohorského revíru požívá nějaké ochrany. Nemovitou kulturní památkou je dosud pouze „Důlní dílo Oselského pásma s větracími šachtami a trejvem“ štola Sv. Jiří, respektive Muzejní důl. Nadzemní objekty i podzemní prostory související s dolováním na území městské památkové rezervace a i na území jejího ochranného pásma jsou chráněny výnosem zřizujícím Městskou památkovou rezervaci Kutná Hora. Severní pásma leží mimo toto území, ale zato v dobývacím prostoru Rudných dolů. Obdobně i oblast Roveňského pásma je vyhrazena pro potenciální těžbu. V údolí Vrchlice byla vyhlášena oblast klidu. Bohužel, řada případů poškozování kutnohorských

památek

včetně

pozůstatků

dolování prokazuje,

že

jakákoliv ochrana je neúčinná, pokud ji příslušné instituce nevyžadují. [10]

29

Obr.8 Odval na Kaňku (zdroj: Guide.kh: http://www.guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTM1JmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHlwem9iPTIm ej0xMjYmaWRwYXJlbnQ9MSZpZHBvbG96PTImcmF6PSZzPTA-. [online]. [cit. 2013-0510].)

7 Využití těžebních tvarů v cestovním ruchu Do Kutné Hory přijíždí ročně několik desítek tisíců turistů z celého světa, nejen za památkami movitými, ale také za krásami přírodními. Jednou z těchto přírodních památek Kutné Hory, je nerostné bohatství a s ním spojená dřívější těžba rudy a její pozůstatky, kterými jsou těžební šachty a odvaly. Již od poloviny 20. století město Kutná Hora společně se Středočeským krajem začalo pracovat na propagaci hornictví a montánní turistiky ve městě. Ke dni 5. května 1946 bylo oficiálně otevřeno České muzeum stříbra v Kutné hoře, kde celá propagace hornictví v cestovním ruchu má své počátky. Na Hrádku, kde České muzeum stříbra sídlí, turista v období od měsíce do dubna do konce listopadu může navštívit dva okruhy, první okruh pod názvem Město stříbra, jehož prohlídka trvá přibližně hodinu v prostorách Hrádku a druhý okruh, který láká

30

svou nevšedností a nepoznáním temného podzemí a simulací života havířů pod názvem Cesta stříbra.

7.1 I. okruh- Město stříbra Vstupné: I. okruh - "Město stříbra" (cca 1 hod.) Dospělí 70 Kč Děti, studenti 40 Kč Otevírací doba: duben a říjen 9.00 – 17.00 květen, červen a září 9.00 – 18.00 červenec a srpen 10.00 – 18.00 listopad: 10.00 - 16.00 pondělí – zavřeno[11] První okruh Město stříbra pod svým názvem ukrývá vyčerpávající a zajímavý výklad, probíhající na Hrádku, prohlídka probíhá v několika jazycích, jazyku německém, anglickém, ruském a českém, každý návštěvník dostane text v příslušném jazyce pro zajištění úplného porozumění a bezchybné plynulosti prohlídky. [6] Začátek výkladu je věnován seznámení s historií Hrádku, jeho majitelích a jejich osudech. V další části expozice je výklad zaměřen na vznik Kutné Hory, geologické složení rudního Kutnohorského revíru s nemalým počtem exponátů a modelem města. V druhé místnosti kde jsou vystaveny exponáty hornického řemesla, je podrobně a velice zábavnou formou představeno hornictví Kutné Hory od svých počátků až po zánik. Po představení Kutnohorského hornictví výklad pokračuje v druhém křídle hrádku, kde se nachází komnaty dřívějších obyvatelů hrádku společně s kaplí sloužící pro motlitby a společenské události.

31

7.2 II. Okruh Cesta stříbra Vstupné II. okruh - "Cesta stříbra" Dospělí 120 Kč Děti 80 kč 7.2.1

Otevírací doba:

duben a říjen 9.00 – 17.00 květen, červen a září 9.00 – 18.00 červenec a srpen 10.00 – 18.00 listopad: 10.00 - 16.00 pondělí – zavřeno[10] Prohlídkový

okruh

nazvaný

cesta

stříbra

trvajících

přibližně

hodinu

a

půl,

návštěvníkům přibližuje celý proces od dolování rudy až po tavení a zpracovávání stříbra. Tato dobrodružná výprava začíná v simulované havířské osadě s původním velkým těžním strojem takzvaným trejvem, u kterého jsou návštěvníci oblečeni do bílé havířské haleni neboli perkytle, vyzbrojeni svítilnou a nepostradatelnou přilbou, která je každým oceňována v autentickém asi 250 m dlouhém dole, který má v některých částech výšku až pouhých 110 cm. Návštěvník je zde seznámen s parametry štoly Sv. Jiří, v které se nacházejí, historií kutnohorského dolování a tvrdou hornickou rutinou. Prohlídka není pro každého, není pro člověka, který trpí klaustrofobií a děti do 7 let. Okruh opět končí v havířské osadě, kde je podrobným výkladem a scénickou expozicí obecenstvo seznámeno se zpracováním těžce vykutané rudy.

32

7.3 Stříbrná stezka-Hornická naučná stezka Na jaře roku 1998 se Kutná Hora dočkala jako další města s hornickou minulostí, kterými jsou například Ostrava, Jílové u Prahy, Rudolfov a jiné své nové naučné stezky s hornickou tematikou, nazvanou Stříbrná stezka. Trasa naučné stezky vede celým Kutnohorským revírem a je rozdělená do dvou okruhů, stejně jako samotný revír a to na Severní okruh a Jižní okruh. Stezka má na své trase 26 zastavení a z toho je jich zde pouze pět nevěnující se hornictví nebo hutnictví. Celá trasa je zřízena kutnohorským odborem Klubu českých turistů a podrobně v textech na jednotlivých zastaveních popsána v Jižním okruhu Ing. Petrem Paulišem a v Severním okruhu RNDr. Miloslavem Mikušem. Na obou okruzích jsou dobré příležitosti pro občerstvení i ubytování a to například v autokempu u Velkého rybníka.

7.4 Trasa Stříbrné stezky Jižní okruh- 12 km 1.

Štola sv. Jiří na Oselském pásmu

2.

Halda dolu Mladá Kralice na Roveňském pásmu-odvaly

3.

Vyhlídka na chrám sv. Barbory

4.

Struskové odvaly v údolí Vrchlice

5.

Kamenolom před Vrbovým mlýnem

6.

Štola sv. Antonína Paduánského

7.

Poličanská štola

8.

Mlýn Cimburk

9.

Hráz Velkého rybníka

10.

Areál archeologického ústavu u Bylan

11.

Struskové odvaly v údolí Bylanky

12.

Štola na Maurských žilách

13.

Haldy dolu Hutrejtéře

14.

Vyšatův lom

33

Severní okruh- 11 km 1.

Vrchol Kaňku

2.

Propadlina mezi starými doly Kříž a Vidrhol

3.

Přírodní rezervace Na Vrších

4.

Halda bývalé šachty Magda na Rejském pásmu

5.

Okrová jezírka

6.

Důl Turkaňk

7.

Kostel Sv. Vavřince na Kaňku

8.

Panská jáma

9.

Haldy dolu Kuntery na Staročeském pásmu

10.

Haldy dolu Fráty na Staročeském pásmu

11.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

12.

Haldy Kuklického pásma[12]

Obr. 9 Trasa kutnohorské hornické naučné stezky (zdroj: PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná stezka: Hornická naučná stezka v Kutné Hoře. Kutná Hora: Kuttna, 1998)

34

8 Místní výzkum-anketa s návštěvníky a její vyhodnocení V praktické části mé bakalářské práce se zabývám místním výzkumem pomocí ankety, tedy dotazováním návštěvníků a to následujících čtyř lokalit-Expozice Hrádek-okruh Město Stříbra, šachta svatého Jiří-okruh Cesta stříbra, Chrám svaté Barbory, hotel Sovereign, v kterém pracuji jako recepční a concierge. První část výzkumu jsem prováděla v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře, pomocí ankety tedy dotazování návštěvníků prvního a dále i druhého okruhu. Výzkum jsem prováděla první víkend na začátku sezóny, která v Kutné Hoře započíná 1. dubna. Celkem bylo dotázáno 15O respondentů a to 75 respondentů z prvního okruhu Města stříbra a 75 respondentů druhého okruhu Cesta stříbra. Výzkum jsem prováděla po skončení výkladu vybraného okruhu po skupinkách patnácti lidí. Respondenti hodnotili kvalitu výkladu a odpovídali na otázky možného vylepšení obou okruhů. Druhá část výzkumu probíhala před chrámem svaté Barbory, kde se ankety zúčastnilo 75 respondentů a s hosty hotelu Sovereign se stejným počtem respondentů, návštěvníci byly dotazováni na znalost Stříbrné stezky v Kutné Hoře a budoucí možnost její větší využitelnosti v cestovním ruchu.

35

9 První část výzkumu 9.1 Anketa s návštěvníky prvního okruhu Město stříbra v Českém muzeu stříbra 1. Jaká je vaše národnost?

1% 8%

2%

13 %

Česká republika Rusko

Německo

13%

Velká Británie

8%

USA

55 %

Asie Jiné

Graf 1: Národnost (zdroj: vlastní výzkum)

Expozici Město stříbra nejvíce navštěvují Ruští turisté, dále turisté z Velké Británie, také zde můžeme potkat ve zhruba ve stejném poměru návštěvníky z České republiky, méně nadšenců přijíždí z Německa a Asie a z dalekých Spojených států amerických, nejmenší část skupinky tvořil jediný návštěvník z Francie.

36

2. Jaké je vaše pohlaví?

47%

muž žena

53%

Graf 2: Pohlaví (zdroj: vlastní výzkum)

První okruh navštěvují muži i ženy zhruba ve stejném počtu. Tato otázka slouží pouze k porovnání složení žen a mužů s druhým okruhem Cesta stříbra.

3.Kolik vám je let? 35%

30%

30%

25%

25% 20%

15% 14%

13%

15% 10% 5%

2%

1%

0%

5-10

11-15

16-20

21-30

31-50

51-60

61 a více

Graf 3: věk (zdroj: vlastní výzkum)

Nejvíce návštěvníci navštěvují první okruh ve věku 31 až 50, další početnou skupinou byly lidé od 21 do 30 let, třetí nejpočetnější skupinou byly návštěvníci nad 50 let a skupina 61 let a více, v této skupině jsou lidé většinou v důchodu a mají na turistiku

37

nejvíce času. O něco méně přijíždí dětí od 11 do 15 let, kteří nejčastěji přijíždějí na exkurzi se svou školou nebo s rodiči. Zanedbatelnou skupinu tvoří děti od 5 do 10 let, pro které je výklad zatím složitý a nejmenší skupinou přicházející do prvního okruhu je skupina respondentů od 16 do 20 let, malou návštěvnost připisuji velice problémovému věku (pubertě), kdy náctiletý historii nevyhledává. 4. S kým jste se vydal/a na okruh Město stříbra ?

20%

5% sám s partnerem

13%

40%

s rodinou se školou

15%

s kamarádem

Graf 4: S kým jste se vydal/a na okruh města stříbra? (zdroj: vlastní výzkum)

Nejvíce návštěvníků na první okruh přišlo se svým partnerem o něco míň bylo respondentů navštěvující muzeum s rodinou , důvodem je nejspíše náročnost výkladu, nebo také období v kterém jsem prováděla výzkum, kdy děti ještě nemají prázdniny a většina návštěvníků přichází ze zahraničí, další výraznou skupinou jsou respondenti přicházející s kamarády a o něco menší skupinkou jsou studenti přijíždějící se školou na exkurze, nejmenší skupinkou jsou návštěvníci přicházející sami, byli jimi studenti, kteří přicházeli načerpat nové informace do svých prací.

38

5. Co je důvodem vaší návštěvy prvního okruhu Město stříbra? 1% 13% 2%

školní exkurze dovolená v Kutné Hoře výlet do Kutné Hory jiné 84%

Graf 5 : důvod návštěvy (zdroj: vlastní výzkum)

Z této části výzkumu je velice patrné, že do Kutné Hory přijíždějí turisté jen na výlet a to nejčastěji z Prahy, v Kutné Hoře nepřespávají a zdržují se v Kutné nejvýše jeden den, důvodem je velice dobrá dostupnost z a do Prahy. Druhou větší skupinku tvoří studenti přijíždějící na školní exkurzi a velice zanedbatelnou skupinu tvoří lidé, kteří jsou v Kutné Hoře na dovolené, a jeden člověk ze všech tázaných respondentů byl zdejší.

6.Jak jste se dozvěděl/a o Muzeu stříbra v Kutné Hoře? internet

5% 12%

kamarádi

39% v informačním centru Kutné Hory od učitele

34% 10%

jiné

Graf 6: Jak jste se dozvěděl/a o muzeu stříbra v Kutné Hoře? (zdroj: vlastní výzkum)

39

Největší část respondentů se o muzeu dozvěděla na internetu, který je v dnešní době největším a nejvyhledávanějším zdrojem informací. Další o něco menší skupinku tvoří lidé, kteří do Kutné Hory přijeli a o muzeu nevěděli a dozvěděli se o něm až v informačním centru. Nepatrně menší a další skupinou respondentů jsou studenti, kteří se o muzeu dozvěděli od učitelů, kteří je do Kutné Hory doprovází. 10 % respondentů odpovědělo, že o muzeu se dozvěděli od kamarádů, kteří již Kutnou Horu v minulosti navštívili. Zbylých 5% respondentů odpověděli jinak, dozvěděli se o muzeu od rodičů nebo hotelové recepční.

7.Bylo pro vás těžké České muzeum stříbra najít?

40% ano je špatně značené 60%

ne je dobře značené

Graf 7: Bylo pro vás těžké České muzeum stříbra najít? (zdroj: vlastní výzkum)

Pro více než polovinu dotázaných a to převážně cizinců bylo těžké muzeum najít, díky nedbalému značení, které je bezpečně dovedlo k chrámu sv. Barbory, ale od ní žádné značení nepokračuje a tak se museli ptát v přilehlých obchodech nebo v informačním centru, v této skupině byly převážně cizinci. Zbylých 40 % respondentů našlo muzeum bez problémů, byli to turisté převážně české národnosti, nebo turisté, kteří v Kutné Hoře již byli.

40

8. Koupil/a jste si zvýhodněnou vstupenku na oba okruhy prohlídky?

30%

ano ne

70%

Graf 8: koupě zvýhodněné vstupenky (zdroj: vlastní výzkum)

Skoro většina si koupila zvýhodněnou vstupenku platnou pro oba okruhy prohlídky muzea, díky cenové výhodnosti a jedinečnosti druhého okruhu, který zahrnuje návštěvu šachty sv. Jiří. 30 % respondentů si vstupenku na druhý okruh nekoupili, jejich důvody byli rozlišné, někteří do druhého okruhu nešli kvůli své ratolesti pod 7 let, které mají zákaz vstupu do šachty sv. Jiří stejně tak jako lidé trpící klaustrofobií nebo jinou fobií, která by ho mohla ohrozit v zdejším podzemí.

9.Hodnocení průvodce prvního okruhu-Město stříbra

50% 40%

30% Hodnocení průvodce…

20%

10% 0% 1

2

3

4

5

Graf 9: Hodnocení průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

41

Nejvíce dotazovaných návštěvníků ohodnotilo průvodce jako průměrného, v této skupině respondentů byli méně nároční návštěvníci, přes 25 % respondentů hodnotilo výklad za nedostatečný a špatný, díky nesrozumitelnosti výkladu, který probíhal pouze v českém jazyce. Chvalitebně a dostatečně bylo hodnocení nejméně vyskytované a to kolem 10 % a přes 10 % respondentů hodnotili místního průvodce výborně, byli jimi hlavně studenti s učiteli a čeští turisté, kteří dobře rozuměli výkladu, a moc se jim líbil.

10. Ocenili by jste v okruhu Město stříbra audio průvodce ve svém jazyce?

35% ano 65%

ne

Graf 10: Audio průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

65 % respondentů tedy větší polovina by velice ocenila audio průvodce, místo papírů, v kterých musí hledat v každé místnosti expozice, je to pro ně velice pracné a nezábavné. Zbylá menší skupina lidí se spokojí s průvodci zdejšími nebo informačními papíry, které jim byli rozdány od průvodce, v této skupině byli převážně čeští turisté a návštěvníci školných exkurzí, kteří se tolik nepotřebují na průvodce při výkladu vázat.

42

11. Kolik by jste byly za audio průvodce schopni připlatit k vstupnému? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

45%

20%

15% 10%

Kč0

10%

Kč50

Kč90

Kč150

Kč200

Graf 11: Schopnost platby za audio průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

Jen velice malá skupinka lidí by si za průvodce nepřiplatila, byli to již zmiňovaní studenti a čeští turisté, kterým výklad průvodce v českém jazyce vyhovoval. Skoro polovina respondentů by za audio průvodce připlatila 90 Kč, 20 % návštěvníků by zaplatilo o 60 Kč více, v této skupince byly především nespokojení Ruští a Angličtí návštěvníci, kterým byl poskytován výklad v českém jazyce, o něco menší skupinka respondentů by zaplatila 50 Kč. Poslední skupinka dotazovaných by za velice kvalitního a zábavného audio průvodce byla schopna zaplatit i 200 Kč, jen aby výkladu rozuměli a užili si ho. 12. Co byste vytkli jako nedostatek v prvním okruhu? Nejvíce zmiňovaným nedostatkem byl zmiňován výklad průvodce, který byl nezáživný a pro některé nesrozumitelný, díky jazykové bariéře. Dále nedostatek času na prohlédnutí exponátů v důsledku rychlého postupu průvodkyně. V 90 % procentech výprav si rusky a anglicky hovořící lidé stěžovali na výklad, který neprobíhal v jejich řeči, i když jich byla ve skupině převažující většina.

43

13. Co se vám nejvíce z okruhu Město stříbra líbilo? Všem dotazovaným se velice líbily prostory Hrádku, předměty z historie Kutnohorského dolování a soukromá kaple sloužící k modlitbám. Všechny velice pobavil otvor u kaple sloužící dříve jako toaleta. 14. Zopakovali byste si rádi první okruh Město stříbra? Více než polovina 55 % tázaných by si okruh již nezopakovala z důvodů nekvalitního a složitého výkladu a velké distanci dělící je od jejich domova a Kutné Hory. Zbytek dotazovaných by se ráda vrátila a to díky jedinečnosti exponátů.

9.2 Souhrnné hodnocení prvního okruhu v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře Z první části výzkumu vyplívá, že první okruh Město stříbra navštěvují turisté ze všech koutů světa, mohu z vlastní zkušenosti recepční hotelu i z výsledků ankety říci, že do Kutné Hory nejvíce jezdí turisté národnosti Ruské v středním věku nejčastěji s životními partnery a rodinou. Většina ruských turistů je ochotna si zaplatit kvalitní a pěkný výklad bez ohledu na cenu. Další velice početnou skupinou návštěvníků jsou anglicky hovořící turisté, kteří nejsou považováni za náročné zákazníky, vyžadující pouze výklad v jejich rodném jazyce a příjemného průvodce. Při mé první návštěvě okruhu města stříbra jsem byla ohromena krásou expozice v prostorách Hrádku, ale bohužel musím říci stejně jako většina anglicky a rusky mluvících návštěvníku jsem byla zklamána výkladem. Ve skupině, která čítala 15 lidí ve složení 10 Ruských návštěvníků, 4 anglicky hovořících návštěvníků a 1 českého návštěvníka. V tomto složení probíhal velice složitý, monotónní a v českém jazyce vykládaný výklad. Všem návštěvníkům byly rozdány papíry a ty měli sloužit k nahrazení výkladu. Bohužel toto pokračovalo i v dalších výkladech probíhajících ve zbytku dne.

Když jsem se dotázala průvodce proč není prováděn výklad

v anglickém jazyce, bylo mi sděleno, že je začátek sezony a Muzeum českého stříbra trpí

44

nedostatkem anglicky a rusky hovořícími průvodci, kterými jsou nejčastěji studenti, kterým ještě neskončila škola, a jsou v přípravách na zkouškové období. Proto bych navrhla, jako řešení, alespoň na začátek sezóny při nedostatku průvodců, audio průvodce, většina dotázaných by audio průvodce uvítala a dokonce by si za něj ráda připlatila. Byla by škoda, aby jednou Hrádek spolu s tak krásnými a jedinečnými exponáty zel prázdnotou.

9.3 Anketa s návštěvníky druhého okruhu Cesta stříbra v Českém muzeu stříbra-Šachta Sv. Jiří 1. Jaká je vaše národnost? 60%

50%

50% 40% 30% 15%

20%

10%

6%

8%

13% 6%

2%

0%

Graf 12: Národnost (zdroj: vlastní výzkum)

V okruhu Cesta stříbra opět převažuje skupina Ruských návštěvníků, ostatní návštěvníci jsou jakýmsi doplňkem, z Anglie a USA přichází stejné množství a to kolem 15 % návštěvníků, z Německa 8 % návštěvníků a poměrně malou skupinu tvoří opět domácí respondenti společně s návštěvníky z Asie. Nejmenší skupinku tvořila skupinka španělských turistů.

45

2. Jaké je vaše pohlaví?

40%

muž žena

60%

Graf 13: Pohlaví

Do okruhu Cesta stříbra chodí znatelně méně žen, připisuju to menší odvaze vstoupit do podzemí nebo omezenosti pohybu díky mladším dětem pod 7 let, které do podzemí nesmějí.

3.Kolik vám je let? 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

36% 29% 19% 10% 5% 1%

0% 5-10

11-15

16-20

21-30

31-50

51-60 61 a více

Graf 14: Věk

Jelikož do podzemí nesmějí děti pod 7 let tak nejmenší skupinkou návštěvníků jsou respondent od 5-10 let, díky náročnosti mnoha schodů a snížených prostorů v podzemí není štola Sv. Jiří přívětivá ani k důchodcům a mladším dětem a tedy skupinka respondentů 61 a více let a 11-15 je také velice zanedbatelná. Naopak důlní prostory lákají mladé, ve věku 21 až 30 let, kdy tato skupinka dosáhla velmi lichotivého procenta na rozdíl od návštěvnosti prvního okruhu Města

46

stříbra. Nejvíce návštěvníků přichází ve věku 31 až 50 let, většinou bez dětí nebo s dětmi staršími ve věku 16-20 let, které společně se studenty přicházející na exkurzi tvoří skupinku 19% respondentů.

4. S kým jste se vydal na okruh Cesta stříbra ? 35%

31%

28%

30% 25%

20%

5%

13%

15% 10%

6%

5%

0% sám

s partnerem s rodinou

se školou

s kamarádem

Graf 15: S kým jste se vydal na okruh Cesta stříbra?( zdroj vlastní výzkum)

Na tento okruh se nejvíce vydávají návštěvníci se svými partnery, kamarády nebo se školou, s rodinou už o něco méně díky náročnosti terénu v podzemí.

47

5. Co je důvodem vaší návštěvi prvního okruhu Cesta stříbra? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

84%

16%

0% školní exkurze

dovolená v Kutné Hoře

0% výlet do Kutné Hory

jiné

Graf 16: Důvod návštěvy (zdroj: vlastní výzkum)

Do Kutné Hory jezdí turisté díky krátké distanci od Prahy pouze na výlet nebo na jednodenní školní exkurzi, bohužel pro Kutnou Horu se návštěvníci ve městě nezdržují více než 24 hodin.

6. Jak jste se dozvěděl/a o Muzeu stříbra v Kutné Hoře? internet

15%

2%

kamarádi

40% v informačním centru Kutné Hory

od učitele

33% 10%

jiné

Graf 17: Jak jste se dozvěděl/a o Muzeu stříbra v Kutné Hoře? (zdroj: vlastní výzkum)

40 % respondentů se dozvědělo o muzeu z internetu o něco menší skupina návštěvníků ví o muzeu až z Kutnohorského informačního centra, dětem, které byli na exkurzi o expozici

48

pověděli učitelé nebo kamarádi, velmi zanedbatelné procento se dozvědělo o muzeu od recepční na hotelu.

7. Bylo pro vás těžké České muzeum stříbra najít?

ano je špatně značené

38%

ne je dobře značené 62%

Graf 18: Obtížnost dosažitelnosti muzea (zdroj: vlastní výzkum)

Pro poměrně velkou část respondentů bylo těžké muzeum najít díky českému a nepravidelnému značení. 38% návštěvníků našlo muzeum bez problémů.

8. Koupil/a jste si zvýhodněnou vstupenku na oba okruhy prohlídky?

20% ano ne

80%

Graf 19: Koupě zvýhodněné vstupenky (zdroj: vlastní výzkum)

49

Většina návštěvníků druhého okruhu přesněji 80 % respondentů si nekoupila zvýhodněnou vstupenku i do prvního okruhu. Tito návštěvníci České muzeum stříbra navštívili pouze kvůli okruhu druhému, který je jedineční svým vstupem do podzemní štoly Sv. Jiří. Zbylých 20 % respondentů si zakoupilo vstupenku i na první okruh.

9. Jak by jste ohodnotili práci zdejšího průvodce? (hodnocení jako ve škole) 47%

50%

40% 30%

25% 20%

20% 10% 2%

5%

0% 1

2

3

4

5

Graf 20: Hodnocení průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

Skoro polovina návštěvníků hodnotí průvodce druhého okruhu známkou dobře, což je velké zlepšení od hodnocení prvního okruhu kde převažovala známka nedostatečně, která se v druhém okruhu objevuje jen v 5 % odpovědí. Připisuji to jedinečnosti a nenáročnosti výkladu a expozici nepotřebné tolik komentáře jako první okruh. 25 % respondentů dokonce ohodnotilo výklad průvodce výbornou a jen o pět procent méně návštěvníků hodnotilo chvalitebně. Nejmenší procento respondentů hodnotilo průvodce dostatečně a z tohoto vyplívá, že druhý okruh je o hodně lépe zvládnutý než okruh první.

50

10.Ocenili by jste v okruhu Město stříbra audio průvodce?

45%

ano ne

55%

Graf 21: Audio průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

V tomto okruhu stejně jako v prvním byla převaha anglicky a rusky hovořících návštěvníků a proto také není překvapivé, že 55 % respondentů by uvítalo audio průvodce v příslušném jazyce. Zbylých 45 % se spokojilo s papírovými podklady k výkladu.

11. Kolik by jste byly za audio průvodce schopni připlatit k vstupnému? 60%

50%

50%

40% 25%

30% 20%

10%

5%

10%

10%

0%

0

90

100

150

200

Graf 22 : Cena audio průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

Polovina dotazovaných návštěvníků by za audio průvodce zaplatila 50 Kč o polovinu méně respondentů by si připlatilo ještě o 40 Kč více, jen aby měli srozumitelný výklad v jejich

51

rodném jazyce, deset procent dotázaných by nezaplatilo za audio průvodce nic k stávajícímu vstupnému, které jim už tak přijde vysoké a dalších deset procent by bylo ochotno zaplatit 200 Kč 12. Co byste vytkli jako nedostatek druhého okruhu? Všem návštěvníkům se moc druhý okruh líbil a žádný z nich neměl velké připomínky k výkladu ani k expozici, jen je znepokojilo, že se v okruhu nesmělo fotit. 14. Zopakovali byste si rádi druhý okruh Cesta stříbra? Většina dotázaných by si ráda zopakovala druhý okruh znovu a zbytek návštěvníků, který představoval asi 15 %, který by si okruh nezopakoval mi sdělil, že přecenil své síly. 15. Co se vám nejvíce líbilo na okruhu Cesta stříbra? Návštěvníkům druhého okruhu se líbila nejvíce část v podzemí, kde si mohli vyzkoušet perkytle, nebo jak vypadá absolutní tma, ale také těžní stroj trejv a povedená simulace zpracování rudy.

9.4 Souhrnné hodnocení druhého okruhu Cesta stříbra v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře Druhý okruh byl hodnocen o dost lépe než okruh první, přikládám to menší náročnosti výkladu druhého okruhu a hlavně jeho nevšednosti. Návštěvníci až na pár výjimek odcházeli s úsměvem a spokojeni. Okruh Cesta stříbra obsahující vstup do podzemí je navštěvován dle výsledků ankety více muži než ženami, díky své náročnosti a několika omezením vstupu do šachty sv. Jiří, je zákaz vstupu dětem do 7 let, zákaz vstupu lidem trpícím klaustrofobií a jinými fobiemi ze stísněných a tmavých prostor, velmi omezeně je štola také navštěvována důchodci, pro které je terén pod zemí více než náročný.

52

Návštěvníkům druhého okruhu se nejvíce líbila část podzemí, kdy byli oblečeni do perkytlí, helmy a vyzbrojeni svítilnou. Dále byli ohromeni velikostí historického těžního stroje trejvu a neméně se jim líbila ukázka celého procesu tavení a zpracovávání rudy. Za nedostatek byly uváděna pouze jedna maličkost, kterou byl zákaz focení po celou dobu trvání druhého prohlídkového okruhu Cesta stříbra. I přes veškerou spokojenost návštěvníků zde byly opět výtky k výkladu, který nevyhovoval všem, a proto jsem se také návštěvníků druhého okruhu zeptala zda li by ocenili audio průvodce v okruhu Cesta stříbra, dostalo se mi spousta kladných ohlasů i když ne tolik jako v prvním okruhu Město stříbra a proto bych doporučovala i do tohoto okruhu možnost zakoupení audio průvodce.

10 Druhá část výzkumu 10.1 Anketa s turisty před chrámem sv. Barbory 1. Jaká je vaše národnost? 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

35% 23%

15% 10%

10% 5%

2%

Graf 23: Národnost (zdroj: vlastní výzkum)

Před chrámem Sv. Barbory se opět potvrdilo tvrzení, že do Kutné Hory přijíždějí většinou turisté z Ruska, i zde převažovali. Další početnou skupinku tvořili turisté 53

z Německa a na rozdíl od Muzea na Hrádku zde bylo 15% respondentů z České republiky. Přibližně stejný počet respondentů bylo z Anglie a USA, již méně bylo turistů z Asie a také mi odpovídalo na otázky pár nadšených turistů z Francie a Španělska.

2. Jaké je vaše pohlaví?

muž

49%

51%

žena

Graf 24: Pohlaví (zdroj: vlastní výzkum)

Tato otázka je jen informační charakteru, Kutnou Horu navštěvují ženy i muži.

3. Kolik vám je let? 35%

31%

30%

25% 20% 20%

16%

15%

15% 10% 10% 5%

5%

3%

0% 5-10

11-15

16-20

21-30

31-50

51-60 61 a více

Graf 25: Věk (zdroj: vlastní výzkum)

54

Největší skupinkou respondentů byla opět skupinka 31-50 let, kdy lidé bývají fyzicky aktivní a mohou si dovolit vycestovat, další velkou skupinkou jsou turisté ve věku 61 a více let, kteří bývají v důchodovém věku a mají dostatek času a našetřené peníze na různé druhy výletů. O pět procent méně bylo respondentů ve věku 51 až 60 let, tito lidé bývají ještě pracující a většinou s odrostlými dětmi a tak se vydávají převážně sami nebo v páru na objevování nepoznaných míst. Další velice početnou skupinkou jsou respondenti ve věku 21 až 30 let, kteří bývají buď vysokoškolskými studenty, nebo již rodiči přijíždějícími se svými ratolestmi objevovat krásy Kutné Hory. Skupiny turistů 16-20 let, která představovala 10 % dotazovaných, představují zejména zahraniční studenti, vydávajíc se na exkurze se svými učiteli. Dvě malé skupinky respondentů adolescentů 5 až 10 let a 11 až 15 let se do Kutné Hory vydávají společně se svými rodiči.

4. Co je důvodem vaší návštěvy Kutné Hory školní exkurze

4%

10% 1% dovolená v Kutné Hoře

výlet do Kutné Hory

85%

jiné

Graf 26: Důvod návštěvy Kutné Hory (zrdroj: vlastní výzkum)

Do Kutné Hory přijíždí nejvíce turistů pouze na výlet, v mé anketě tato skupinka tvořila 85 %, 10 % dotázaných turistů přijelo na školní exkurzi, 4 % navštěvují v Kutné Hoře svou rodinu a jedno procento dotázaných je Kutné Hoře na dovolené.

55

5. Po kolikáté jste v Kutné Hoře? 95 % zahraničních turistů odpovídalo, že v Kutné Hoře byli poprvé, jen několik Českých turistů bylo dvakrát nejvýše třikrát.

6. Víte, že je v Kutné Hoře naučná hornická stezka?

15% ano ne

85%

Graf 27: Naučná hornická stezka (zdroj: vlastní výzkum)

O hornické stezce nevěděl ani jeden z dotazovaných cizinců, ale ani bohužel všichni místní turisté o stezce nevěděli, 85 % respondentů odpovědělo, že o hornické stezce nikdy neslyšeli, zbytek respondentů byli čeští návštěvníci, kteří odpověděli, že o hornické stezce slyšeli od známých nebo z internetu.

7. Byli jste na hornické stezce v Kutné Hoře?

5%

ano ne 95%

Graf 28: Byli jste na hornické stezce? (zdroj: vlastní výzkum)

56

Pouze 5 % dotázaných respondentů absolvovalo hornickou stezku, alespoň jeden z okruhů, byli to jen turisté z České republiky, zahraniční turisté jelikož o stezce vůbec neví, tak ji ani neabsolvovali. 8. Když jste nebyli na hornické stezce, jaký byl váš důvod? Přes 90 % procent dotázaných hostů o hornické stezce vůbec nevěděla, což se stalo prvním důvodem, proč hornickou stezku nenavštívili, dalším důvodem byl nezájem o hornictví a jeho historii a nedostatek času pro cestu do Kutné hory.

9. Měli by jste o hornickou stezku zájem?

30% ano ne 70%

Graf 29: Zájem o hornickou stezku (zdroj: vlastní výzkum)

30 % dotázaných by o hornickou naučnou stezku mělo zájem, zbylých 70 % respondentů by zájem nemělo díky nedostatku času, který v Kutné Hoře mají, nebo kvůli nezájmu o hornictví.

57

10. Využili by jste půjčovny elektrických kol na hornické stezce?

35% ano ne

65%

Graf 30: Využití půjčovny elektrických kol (zdroj: vlastní výzkum)

Respondenti, kteří by o hornickou stezku měli zájem, by z 65 % rádi využili půjčovny kol, zbylých 35% by půjčovny nevyužili a raději by si prošli stezku pěšky, nebo projeli na vlastním kole.

11. Ocenili by jste audio průvodce na hornické stezce?

35% ano ne 65%

Graf 31: Audio průvodce na hornické stezce (zdroj: vlastní výzkum)

Respondenti, kteří by měli zájem absolvovat hornickou stezku by z 65 % rozhodně využili audio průvodce pro úplný výklad o jednotlivých místech v jejich rodném jazyce 58

a zbytek respondentů by se spokojilo s informačními tabulemi, které nalezneme u každé zastávky Stříbrné stezky.

12. Kolik byste byli schopi připlatit za audio průvodce? 60%

50%

50% 40%

25%

30%

20%

10%

5%

10%

10%

0% 0

90

100

150

200

Graf 32: Schopnost platby za audio průvodce (zdroj: vlastní výzkum)

Polovina respondentů by zaplatila 90 Kč, čtvrtina dotázaných by dokonce zaplatila 100 Kč, 10 % dotázaných návštěvníků by nezaplatilo vůbec nic a dalších 10 % by zaplatilo i 200 Kč jen aby si stezku užili se vším všudy. Pouhých 5 % by zaplatilo 150 Kč.

10.2 Souhrnné hodnocení ankety s turisty před chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře Důvod provádění ankety před vchodem sv. Barbory byl jednoduchý a jediný a to ten, že právě na tomto místě se shlukují všichni turisté přicházející do Kutné Hory a to nejen díky chrámu, ale informačnímu centru v bezprostřední blízkosti. Respondenti mi zde odpovídali na otázky týkající se naučné hornické stezky nazvané Stříbrná stezka, tato stezka byla založena před již několika lety, ale nepodařila se dostat do podvědomí zahraničních ani domácích turistů, na otázky mi odpovídalo 75 respondentů v různém věkovém rozpětí a národnostech a ani jeden ze zahraničních turistů nevěděl co vlastně ta hornická naučná stezka je.

59

Když jsem nabízela tour na elektronických kolech, našlo se i několik turistů, kteří by se ji velice rádi zúčastnili a dobře za ní zaplatili. Proto bych navrhovala větší propagaci hornické stezky, protože je velká škoda, že o ni lidé nevědí. Dle historika Josefa Kremli o stezce ví jen několik nadšenců z řad domácích turistů.

10.3 Anketa s hosty hotelu Sovereign v Praze 1. Jaká je vaše národnost? 35%

30%

30%

25%

25% 20%

16%

15%

10% 5%

11% 3%

10%

5%

0%

Graf 33: Národnost (zdroj: vlastní výzkum)

Do hotelu stejně jako do celé Prahy přijíždí nejvíce turistů z Ruska, Ruští turisté v mé anketě tvoří 30 % dotazovaných o nepatrně méně dotazovaných bylo z Anglie. V hotelu bydlí také nemalá skupina hostů z Německa, Spojených států amerických a Asie, do hotelu přijíždí také Italští hosté, díky italskému názvu hotelu, kteří tvoří 10 % respondentů mé ankety. Čeští hosté tvoří nejmenší skupinu respondentů, díky poloze hotelu a finanční stránce, kdy si business klientela raději najde klidnější hotel mimo centrum Prahy.

60

3. Kolik vám je let? 35%

31%

30% 25%

20%

20%

16%

15%

15%

10%

10%

5%

3%

5% 0%

5-10

11-15

16-20

21-30

31-50

51-60

61 a více

Graf 34: Věk (zdroj: vlastní výzkum)

Nejvíce respondentů bylo v rozmezí 31 až 50 let, tito lidé jsou již pracující nebo podnikatelé, 20 % respondentů bylo ve skupině 51 až 60 let, o něco menší skupina dotazovaných byla 61 let a více, kdy jsou tito respondenti v důchodu a mají čas na cestování, 15 % dotázaných bylo ve věkové skupině 21 až 30 let, tito lidé přijíždějí nejvíce se svými partnery či kamarády, nebo i sami. O 5% méně respondentů bylo ve věku 11 až 15 let tito respondenti přijíždějí do Kutné Hory nejčastěji se svou rodinou nebo školou. Nejméně respondentů bylo z řad studentů od 16 do 20 let a adolescentů 5 až 10 let, přiřazuji to faktu, že jsem prováděla anketu o víkendu a České školy na exkurze jezdí pouze ve všední den. 3. S kým jste přijeli do hotelu? 30% 25%

25%

25% 20%

20%

17%

13%

15% 10% 5%

0% rodina

sám

partner

kamarád

kolega

Graf 35: S kým jste přijeli do hotelu? (zdroj: vlastní výzkum)

61

Do hotelu Sovereign jezdí nejvíce lidé s rodinou či partnerem, skupina respondentů zde tvoří 25 %, o 5 % dotázaných přijelo do hotelu s kamarádem, 17 % dotázaných hostů přijelo do hotelu samo a nejméně respondentů necelých 13 % přijelo do hotelu s kolegou za businessem.

4. Proč jste přijel/a do Prahy?

20%

dovolená business 80%

Graf 36: Důvod pobytu v Praze (zdroj: vlastní výzkum)

Do hotelu Sovereign jezdí nejvíce lidé za rekreací, protože se hotel nachází v samém centru Prahy, jen pár stálých hostů do hotelu jezdí za businessem. 5. Plánujete výlet do Kutné Hory?

35%

Ano Ne 65%

Graf 37: Plán výletu do Kutné Hory (zdroj: vlastní výzkum)

62

Do hotelu jezdí hosté průměrně na tři dny, které jsou dostačující na podrobnou prohlídku Prahy a maximálně jejího okolí, bohužel díky tomuto faktu, plánovalo jen 35 % dotázaných výlet do Kutné Hory.

6. Víte, že v Kutné Hoře probíhala těžba stříbra?

5%

ano ne

95%

Graf 38: Víte, že v Kutné hoře probíhala těžba stříbra? (zdroj: vlastní výzkum)

Převážná většina návštěvníků hotelu Sovereign neví a nikdy neslyšelo o těžbě stříbra v Kutné Hoře, o těžbě v Kutné Hoře vědělo jen pár procent dotazovaných, kteří byli českého původu. 7. Víte, že je v Kutné Hoře naučná stezka pod jménem Stříbrná stezka?

2% ano ne

98%

Graf 39: Ponětí o naučné stezce v Kutné Hoře (zdroj: vlastní výzkum)

63

Ještě menší ponětí měli hosté o naučné hornické stezce, o které nevěděli ani někteří čeští hosté. O hornické stezce věděli pouhé 2 % dotazovaných, přisuzuji to malé až nulové propagaci této stezky.

8. Využili by jste nabídky tour na elektronických kolech po Stříbrné stezce?

25%

ano ne

75%

Graf 40: Využití nabídky tour na elektrických kolech (zdroj: vlastní výzkum)

Celých 25 % dotazovaných by se zúčastnila tour po hornické stezce na elektrických kolech, byla by to pro ně výzva poznání nepoznaného a z druhé strany zážitek vyzkoušení elektrických kol. Zbylých 75 % hostů se o hornictví nezajímá, anebo nemá čas do Kutné Hory jet a proto by se tour nezúčastnili. 9. Kolik by jste byli za tourku schopni zaplatit? 60% 50% 50%

40% 30%

25%

20% 10%

10%

10%

5%

0%

0

90

100

150

200

Graf 41: Schopnost platby za tour na elektrických kolech (zdroj: vlastní výzkum)

64

Hosté, kteří měli zájem o tour na elektronických kolech by z 50% byli ochotni zaplatit 750 Kč, 25 % respondentů by bylo schopno zaplatit i 900 Kč, 10 % dotázaných by dokonce zaplatilo nejvyšší mnou zadanou sumu 1500 Kč, stejný počet respondentů by zaplatilo 500 Kč a jen 5 % hostů by zaplatilo za tour 1000 Kč.

10.4 Souhrnné hodnocení ankety v hotelu Sovereign Praha Do čtyřhvězdičkového hotelu Sovereign v samém centru Prahy přijíždí turisté nejvíce z Ruska, Anglie, Německa a USA. Klientela je složena z párů středního věku a důchodového věku a rodin s dětmi. Na recepci hotelu, kde pracuji, se prodává obrovské množství výletů, koncertů a vstupenek na různé akce a proto jsem zde udělala anketu týkající se naučné stezky v Kutné Hoře. Zeptala jsem se 75 hostů, které jsem přijímala na recepci na několik stručných otázek z mé ankety, každý mi velice ochotně odpovídal, ale bohužel skoro nikdo o hornické stezce v Kutné Hoře neměl tušení ani o tom, že v Kutné Hoře probíhala tak cenná těžba stříbra. Bylo jen pár domácích turistů, kteří o naučné hornické stezce slyšeli. Proto se nabízela další otázka, zda by měli hosté o naučnou stezku zájem a několik nadšenců se našlo a výlet neboli „tour“ po hornické naučné stezce prováděné na elektrických kolech by si velice rádi objednali i společně s audio průvodcem.

Nebylo by tedy určitě marné založení menší cestovní agentury

nabízející různé druhy a typy takovýchto výletů po stopách horníků.

65

11 Návrh možného využití těžebních tvarů v cestovním ruchu Město Kutná Hora společně se Středočeským krajem odvedli spoustu práce na propagaci a využití potenciálu města v cestovním ruchu. Přesto je vždy něco co by se dalo zlepšit nebo vymyslet nového a posílit tím základnu pro cestovní ruch. Jak bylo ze začátku kapitoly zmíněno na jaře roku 1998, byla otevřena naučná stezka pod názvem Stříbrná stezka, okruh je podrobně popsán, značen turistickými značkami, ale bohužel ne každý zahraniční, ale i tuzemský turista, má s sebou kolo, nebo ještě v horším případě o naučné stezce neví. Z místního výzkumu bylo zjištěno, že 95 % zahraničních turistů o naučné stezce neví a zbylých 5 % procent o stezce ví, ale nemá s sebou kola ani čas na to, aby oba okruhy projely. Z domácích turistů o stezce ví již větší procento, 50 % českých turistů o Stříbrné stezce slyšelo a z toho jich 15 % na stezce bylo na vlastním kole a 10 % pěšky na kratším Jižním okruhu zbylých 25 % turistů na Stříbrné stezce ještě nebylo. Po důkladném výzkumu a bádání po Kutné Hoře a internetových stránkách, bylo zjištěno, že ve městě se nachází pouze tři půjčovny kol, které nejsou nijak propagovány nebo znatelně označeny, jedna půjčovna se nachází v prodejně kol, další je provozována při informačním středisku kutné hory a jedna v hotelovém objektu pouze pro hotelové hosty.

11.1 Elektrická kola Tento výzkum poukazuje na novou příležitost na trhu cestovního ruchu v Kutné Hoře a to otevření nové půjčovny kol, v které budou k dispozici kola manuální a také kola elektrická vhodná pro nenáročné, nesportovce, seniory a děti, kola budou vypůjčovány s podrobnými mapkami Stříbrné stezky a na požádání a příplatek audio průvodci v cizím

i

českém

jazyce.

Půjčovna

elektrických

kol

by

byla

propagována

v informačních centrech a prodejnami se suvenýry a na recepcích hotelů a to nejen v Kutné Hoře, ale také v Praze a na internetových stránkách, kde jsou túry nejčastěji turisty vyhledávány.

66

12 Závěr Pevně doufám, že cíl mé bakalářské práce byl naplněn a že se její výsledek se stane přínosným materiálem nejen pro objekty cestovního ruchu, ale také všechny čtenáře, kteří se pročetly až konce. Přínosem pro mě nebyla jen část praktická, ale také část teoretická, díky níž jsem objevila pro mě dosud nepoznané a nové téma hornictví. V teoretické práci popisuji Kutnohorský revír, jeho historii, nadzemní a pozemní těžební tvary. Praktickou část práce jsem rozdělila na dvě části, v první části jsem se zabývala Českým Muzeem stříbra, které se skládá z dvou okruhů, v obou okruzích jsem se snažila pomocí ankety mezi jednotlivými návštěvníky zjistit jejich spokojenost i nespokojenost a to jak s expozicí, tak také se službami průvodců. Po vyhodnocení obou anket jsem navrhla nového možného vylepšení a řešení nedostatků, kterými jsou hlavně omezené služby průvodců na začátku turistické sezóny. Proto jsem navrhla využívání audio průvodců, které by sloužili jako jakási pomůcka zdejším průvodcům. Druhá část praktické části práce se zaměřuje na naučnou hornickou stezku pod názvem Stříbrná stezka, na její větší propagaci a následné dostání stezky do podvědomí turistů přicházejících do Kutné Hory. Anketa s turisty před chrámem sv. Barbory a hosty hotelu Sovereign v Praze ukazuje na neznalost Stříbrné stezky. Jako důvod neznalosti Stříbrné

stezky považuji malou propagaci,

která probíhá pouze na některých

internetových portálech, proto jsem navrhla větší propagaci hornické stezky pomocí různých“ organizovaných výletů,

například

na elektronických kolech,

tyto“ tour

„probíhají i v našem hlavním městě Praze a z vlastní zkušenosti mohu říci, že v jarním a letním období jsou tyto „tourky“ hojně využívány nejen zahraničními, ale i domácími turisty. Tato práce se pro mne stala impulsem, k dalšímu bádání v hornickém světě a jeho minulosti a to nejen na Kutnohorsku. V České republice bylo hornictví velice rozvinuto a horníci v něm žili své světy a životy, které nebyly všední ani jednoduché a proto je opravdovým dobrodružstvím a radostí tento jejich tmavý, podzemní svět objevovat.

67

13 Seznam použité literatury 13.1 Knižní zdroje KAPAVÍKOVÁ, Marie a kolektiv. Kutnohorsko. Středočeské nakladatelství a knihkupectví Praha, 1978. 1. vydání. BÍLEK,

Jaroslav.

Kutnohorské

dolování.

Grefejské žilné pásmo.

Kutná Hora:

Kuttna. 2000. PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná tezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování. Kutná Hora: Kuttna, 1998. VRÁTNÝ, František Bedřich. Sláva i zánik kutnohorského dolování: Od roku 985 do roku 1991. Kutná Hora: Kuttna, 1998. KOŘÁN, Jan. Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. Praha, 1950.

13.2 Internetové zdroje 1.

Český statistický úřad Kutná Hora. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kutna_hora

2. Trasovnik.

[online].

[cit.

2013-05-02].

Dostupné

z:

http://www.trasovnik.cz/k_stcech/kuhora/kuhora.asp#nahore 3. MU

Kutna

Hora.

[online].

[cit.

2013-05-02].

Dostupné

z:

http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1217_strategie%20MK.pdf 4. Vyletnik. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/turistickeoblasti/stredni-cechy/kutnohorsko/ 5. Nakladatelství a vydavatelství Martin Bartoš (Kuttna). [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://kuttna.sweb.cz/sborni09.pdf 6. České muzeum stříbra Kutná Hora. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/ 7. Nakladatelství Kuttna: http://kuttna.sweb.cz/sborni04.pdf. [online]. [cit. 2013-0510]

68

8. Hornictvi:

http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kutna_h/KUTNA_HO.htm.

[online]. [cit. 2013-05-10]. 9. Guide.kh: http://www.guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTM1JmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0mdHl wem9iPTImej0xMjYmaWRwYXJlbnQ9MSZpZHBvbG96PTImcmF6PSZzPTA-. [online]. [cit. 2013-05-10].

13.3 Ostatní zdroje Osobní sdělení: Bc. Josef Kremla Návštěva Českého muzea stříbra Kutná Hora Návštěva Stříbrné stezky Informační tabule Kutné Hory

13.4 Odcitované zdroje [1] KAPAVÍKOVÁ, Marie a kolektiv. Kutnohorsko. Středočeské nakladatelství a. a knihkupectví Praha, 1978. 1. vydání. [2] Český statistický úřad Kutná Hora. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kutna_hora [3] Trasovnik.

[online].

[cit.

2013-05-02].

Dostupné

z:

http://www.trasovnik.cz/k_stcech/kuhora/kuhora.asp#nahore [4] MU

Kutna

Hora.

[online].

[cit.

2013-05-02].

Dostupné

z:

http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1217_strategie%20MK.pdf [5] Vyletnik.

[online].

[cit.

2013-05-02].

Dostupné

z:

http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-cechy/kutnohorsko/ [6] PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná tezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování. Kutná Hora: Kuttna, 1998. [7] VRÁTNÝ, František Bedřich. Sláva i zánik kutnohorského dolování: Od roku 985 do roku 1991. Kutná Hora: Kuttna, 1998. 69

[8] Interwiev s historikem Bc. Josefem Kremlou [9] Výklad průvodce druhého okruhu [10] Nakladatelství a vydavatelství Martin Bartoš (Kuttna). [online]. [cit. 2013-0502]. Dostupné z: http://kuttna.sweb.cz/sborni09.pdf [11] České muzeum stříbra Kutná Hora. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/ [12] Guide.kh: http://www.guide.kh.cz/oxibD1qMSZyPTM1JmthbG9kPSZrYWxkbz0mZT0md Hlwem9iPTImej0xMjYmaWRwYXJlbnQ9MSZpZHBvbG96PTImcmF6PSZzP TA-. [online]. [cit. 2013-05-10]. [13] Hornictvi:

http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kutna_h/KUTNA_HO.htm.

[online]. [cit. 2013-05-10].

Seznam obrazových materiálů Obrázek č. 1 Okres Kutnohorsko ............................................................................................. 10 Obrázek č. 2 Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře ....................................................................... 11 Obrázek č. 3 Říční tok Vrchlice a Klenárky ............................................................................ 13 Obrázek č. 4 Geologická mapa Kaňku a okolí ......................................................................... 15 Obrázek č.5 Středověký těžní stroj trejv .................................................................................. 21 Obrázek č. 6 Hašpl ................................................................................................................... 22 Obrázek č. 7 Důl Turkaňk ....................................................................................................... 23 Obrázek č. 8 Odval na Kaňku .................................................................................................. 27 Obrázek č. 9 Trasa kutnohorské naučné stezky ....................................................................... 31 Tabulka č. 1 Orientační údaje o jednotlivých těžebních pásmech ........................................... 14 Graf č. 1 Národnost ................................................................................................................... 35 Graf č. 2 Pohlaví ...................................................................................................................... 35 Graf č. 3 Věk ............................................................................................................................ 36

70

Graf č. 4 S kým jste se vydal na okruh Město stříbra? ............................................................. 36 Graf č. 5 Důvod návštěvy ........................................................................................................ 37 Graf č. 6 Jak jste se dozvěděli o muzeu v Kutné Hoře?............................................................ 37 Graf č. 7 Bylo pro vás těžké České muzeum stříbra najít? ...................................................... 38 Graf č. 8 Koupě zvýhodněné vstupenky ................................................................................... 39 Graf č. 9 Hodnocení průvodce prvního okruhu- Město stříbra ................................................ 40 Graf č. 10 Audio průvodce........................................................................................................ 40 Graf č. 11 Schopnost platby za audio průvodce ...................................................................... 41 Graf č. 12 Národnost ................................................................................................................ 45 Graf č. 13 Pohlaví ..................................................................................................................... 45 Graf č. 14 Věk .......................................................................................................................... 46 Graf č. 15 S kým jste se vydal na okruh Cesta stříbra? .................................................................. 47 Graf č. 16 Důvod návštěvy .......................................................................................................... 47 Graf č. 17 Jak jste se dozvěděl/a o Muzeu stříbra v Kutné Hoře? ................................................... 48 Graf č. 18 Obtížnost dosažitelnosti muzea ................................................................................... 48 Graf č. 19 Koupě zvýhodněné vstupenky .................................................................................... 49 Graf č. 20 Hodnocení průvodce ................................................................................................... 49 Graf č. 21 Audio průvodce .......................................................................................................... 50 Graf č. 22 Cena audio průvodce .................................................................................................. 51 Graf č. 23 Národnost .................................................................................................................. 53 Graf č. 24 Pohlaví ...................................................................................................................... 53 Graf č. 25 Věk ........................................................................................................................... 54 Graf č. 26 Důvod návštěvy Kutné Hory ....................................................................................... 55 Graf č. 27 Naučná hornická stezka .............................................................................................. 55 Graf č. 28 Byli jste na hornické stezce?....................................................................................... 56 Graf č. 29 Zájem o hornickou stezku .......................................................................................... 57 Graf č. 30 Využití půjčovny elektrických kol e ........................................................................... 57 Graf č. 31 Audio průvodce na hornické stezce ....................................................................... 58 Graf č. 32 Schopnost platby za audio průvodce ..................................................................... 58 Graf č. 33 Národnost ............................................................................................................... 60 Graf č. 34 Věk ......................................................................................................................... 60

71

Graf č. 35 S kým jste přijeli do hotelu? ................................................................................... 61 Graf č. 36 Důvod pobytu v Praze.............................................................................................. 62 Graf č. 37 Plán výletu do Kutné Hory ..................................................................................... 62 Graf č. 38 Víte, že v Kutné hoře probíhala těžba stříbra?......................................................... 63 Graf č. 39 Ponětí o naučné stezce v Kutné Hoře ..................................................................... 63 Graf č. 40 Využití nabídky tour na elektrických kolech .......................................................... 64 Graf č. 41 Schopnost platby za tour na elektrických kolech..................................................... 64

14 Seznam příloh 1. Anketa (Typ-BP) První okruh Město stříbra- expozice Hrádek 2. Anketa (Typ BP) Druhý okruh Cesta stříbra- důl sv. Jiří 3. Anketa (Typ-BP) s turisty u chrámu Sv. Barbory 4. Anketa ( Typ-BP) s hosty hotelu Sovereign v Praze 5. Strukturální a ložiskové schéma kutnohorského revír 6. Průběh žilných pásem a významné pozůstatky dolování a zpracování v kutnohorském revíru 7. Vyobrazení dolů kutnohorského revíru 8. Kopie dopisu o prohlášení části Kutné Hory do seznamu UNESCO 9. Propadlina na Kaňku 10. Poličanská štola

72

Přílohy 1. Anketa (Typ-BP) První okruh Město stříbra- expozice Hrádek

1. Jaká je vaše národnost?

Česká republika

Rusko

Německo Anglie

Asijské země

USA Jiné

31-50

5160

2. Jaké je vaše pohlaví?

muž

žena

3. Kolik vám je let?

5-10

11-15

16-20

21-20

61 a více

4. S kým jste se vydala na okruh Město stříbra?

sám

s partnerem/kou

se s rodinou školou

s kamarádem

5. Co je důvodem vaší návštěvy druhého okruhu Město stříbra?

školní exkurze

dovolená v Kutné Hoře

výlet do Kutné Hory

jiné

73

6. Jak jste se dozvěděl/a o muzeu stříbra?

od učitele

od kamarádů

z internetu

jiné

7. Bylo pro vás složité muzeum najít?

ano je špatně značené

ne je dobře značené

8. Koupil/a jste si zvýhodněnou vstupenku pro oba okruhy prohlídky?

ano

ne

9. Jak jste byly spokojeni s průvodcem? (známkování jako ve škole)

1

2

3

4

5

10. Ocenili byste v tomto okruhu Město stříbra audio průvodce?

ano

ne

11. Kolik byste byly ochotni si za audio průvodce připlatit?

0

50

90

150

200

12. Co byste vytkli jako nedostatek v prvním okruhu? 74

13. Zopakovali byste si rádi první okruh Město stříbra?

2.Anketa (Typ-BP) Druhý okruh Cesta stříbra- důl Sv. Jiří

1. Jaká je vaše národnost?

Česká republika

Rusko

Německo Anglie

Asijské země

USA Jiné

31-50

5160

2. Jaké je vaše pohlaví?

muž

žena

3. Kolik vám je let?

5-10

11-15

16-20

21-20

61 a více

4. S kým jste se vydala na okruh Cesta stříbra?

sám

s partnerem/kou

se s rodinou školou

s kamarádem

5. Co je důvodem vaší návštěvy druhého okruhu Cesta stříbra?

školní exkurze

dovolená v Kutné Hoře

výlet do Kutné Hory

jiné

75

6. Jak jste se dozvěděl/a o muzeu stříbra?

od učitele

od kamarádů

z internetu

jiné

7. Bylo pro vás složité muzeum najít?

ano je špatně značené

ne je dobře značené

8. Koupil/a jste si zvýhodněnou vstupenku pro oba okruhy prohlídky?

ano

ne

9. Jak jste byly spokojeni s průvodcem? (známkování jako ve škole)

1

2

3

4

5

10. Ocenili byste v tomto okruhu Cesta stříbra audio průvodce?

ano

ne

11. Kolik byste byly ochotni si za audio průvodce připlatit?

76

0

50

90

150

200

12. Co byste vytkli jako nedostatek druhého okruhu? 13. Zopakovali byste si rádi druhý okruh Cesta stříbra? 14. Co se vám nejvíce líbilo na okruhu Cesta stříbra?

3. Anketa (Typ-BP) s turisty u chrámu Sv. Barbory 1. Jaká je vaše národnost?

Česká republika

Rusko

Německo Anglie

Asijské země

Usa

Jiné

16-20

31-50

51-60

61 a více

2. Jaké je vaše pohlaví?

muž

žena

3. Kolik vám je let?

5-10

11-15

21-20

4. Co je důvodem vaší návštěvy Kutné Hory?

školní exkurze

dovolená v Kutné Hoře

výlet do Kutné Hory

jiné

77

5. Po kolikáté jste v Kutné Hoře?

6. Víte, že v Kutné Hoře je stříbrná stezka-naučná hornická stezka?

ano

ne

7. Byli jste na hornické stezce?

ano

ne

8. Jestli jste nebyly, jaký byl důvod? 9. Měli byste o hornickou stezku zájem?

ano

ne

10. Využili byste půjčovny elektronických kol

ano

ne

11. Ocenili byste audio průvodce

ano

ne

11. Kolik byste za audio průvodce byly ochotni zaplatit

0

50

90

150

200

78

4. Anketa s hosty hotelu Sovereign v Praze

1. Jaká je vaše národnost?

Česká republika

Rusko

Německo Anglie

Asijské země

Usa

Jiné

16-20

31-50

51-60

61 a více

2. Kolik vám je let?

5-10

11-15

21-20

3. S kým jste přijel do hotelu?

rodina

sám

partner

kamarád kolega

4. Proč jste přijel do Prahy?

dovolená

business

5. Plánujete výlet do Kutné Hory?

ano

ne

6. Víte že v Kutné Hoře probíhala těžba stříbra?

ano

ne

79

7. Víte, že je v Kutné hoře Stříbrná stezka-naučná stezka?

8. Využili byste nabídky tour na elektrických kolech Stříbrné stezce?

ano

ne

9. Kolik byste byli schopni za tourku zaplatit, kdybyste se na ní vydali?

0

500

1000

1500

80

5.Strukturální a ložiskové schéma kutnohorského revíru (zdroj :PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná tezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování. Kutná Hora: Kuttna, 1998.)

81

6.Průběh žilných pásem a významné pozůstatky po dolování a zpracování rud v kutnohorském revíru (zdroj:PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná tezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování. Kutná Hora: Kuttna, 1998.)

82

7. Vyobrazení dolů kutnohorského revíru (zdroj: PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná tezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování. Kutná Hora: Kuttna, 1998.) Doly: 1 - Staročeská dědičná štola, 2 - Trmandl, 3 - Šafary, 4 - Kuntery, 5 - Panská jáma, 6 Nová šachta, 7 - Hoppy, 8 - Rabštejn, 9 - Mladá Plimle, 10 - Stará Plimle, 11 - Fráty, 12 Šmitna, 13 - Nyklasy, 14 - Šváby, 15 - Koštofal, 16 - Tolpy, 17 - Sedlák, 18 - Skalka, 19 Skalecká dědičná štola, 20 - Karel Boromejský, 21 - František, 22 - Skalecká trejbová šachta, 23 - Zvětralinová šachta, 24 - Antonín Paduánský, 25 - Leopold, 26 - Nifle, 27 - Alžběta (František Josef), 28 - Turkaňská dědičná štola (s odbočující štolou Máří Magdaleny), 29 - Kaple, 30 -

83

Pumpařská šachta (Kunstšacht), 31 - Šmitna, 32 - Prostřední, 33 - Naděje, 34 - Holuby , 35 Turkaňk, 36 - Vidrhol, 37 - Kříž, 38 - Anna, 39 - Starý Ruthard, 40 - Mladý Ruthard, 41 Magda (Máří Magdalena), 42 - Liška, 43 - Mladý Jiří, 44 - Starý Jiří, 45 - Marscheider, 46 Žáby, 47 - Mečíř, 48 - Haléře, 49 - Rejzí, 50 - Enoch (Mnich), 51 - dědičná štola Čtrnácti pomocníků, 52 - Kuklická dědičná štola, 53 - Mládenec, 54 - Pražany, 55 - Stará trejbová šachta, 56 - Nová trejbová šachta, 57 - Český důl, 58 - Havířský (Hloušecký) důl, 59 - Raroh, 60 - společné ústí Hloušecké a Grejfské dědičné štoly, 61 - Hruška, 62 - Grejfská šachta, 63 Višně, 64 - Svatý Martin, 65 - Svatý Duch, 66 - Maur, 67 - štola u Bylanky, 68 - Kavky, 69 Kryky, 70 - Chudobice, 71 - Svatý Jiří, 72 - Prunn (Studnice), 73 - Čapčoch, 74 - U kola, 75 Osel, 76 - štola svatého Jiří (Muzejní), 77 - Rousy, 78 - Flašary, 79 - Roznštrauch, 80 Hutrejtéře, 81 - Kruchta, 82 - U kola, 83 - Leflíře, 84 - Roveňská dědičná štola, 85 - Roveňská šachta, 86 - Mladá Kralice, 87 - Tovaryšstvo, 88 - Aron, 89 - Černý lev, 90 - Boží vůle, 91 Pňov, 92 - Václav (Michal), 93 - Pelikán, 94 - Pavel, 95 - Petr, 96 - Štěpán, 97 - Červený lev, 98 - Šmelíř, 99 - Antonín Paduánský, 100 - Denemarská (Poličanská) štola, 101 - Spálená (Suchá) štola, 102 - Pokoj (Poličanský důl),103 - Svornost, 104 - Ptačí hory,

84

8.Kopie dopisu o prohlášení části Kutné Hory do seznamu UNESCO (Zdroj: < Kutnohorsko: Vlastivědný sborník 4/01. Vydavatelství a nakladatelství Martin Bartoš (Kuttna) Kutná Hora, 2001. 23. strana. ISSN 1212-609>.)

85

9.Propadlina na Kaňku (zdroj: Hornictvi: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kutna_h/image/001.jpg. [online]. [cit. 2013-05-10].)

86

10.Poličanská štola (zdroj: Hornictvi: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kutna_h/image/001.jpg. [online]. [cit. 2013-05-10].)

87