Fluviální pochody a tvary eroze transport akumulace
Typy í ní sít • stromovitá (dendritická) → tabule • radiální - odst edivá → sopky - dost edivá → pánve • v jí ovitá → pánve • m ížovitá (m ížkovitá) → vrásová poho í • pravoúhlá → kerná poho í • prstencovitá → centrální sníženiny (klenby)
Typy í ní sít
1
Typy í ní sít (údolí) - morfostrukturní • konsekventní - v iniciálním reliéfu, po ukon ení endogenní fáze • subsekventní - údolí nižšího ádu, ústí do konsekventních; pr b h: výchozy mén odolných struktur nebo pr b hem tektonických linií • resekventní - údolí shodného sm ru s konsekventními; ústí do subsekventních • obsekventní - opa ný sm r než resekventní; obvykle na vrstevních elech • insekventní - nemají vztah ani ke sklonu p vodního reliéfu ani k morfostrukut e
Fluviální eroze Erozní báze = dolní hranice erozních proces • hlavní = hladina sv tového oceánu • místní - horizontální rovina proložená bodem soutoku • do asná - hladina pr to ného jezera
Fluviální eroze • m ní se vertikální nebo horizontální poloha e išt • základní typy: hloubková - intenzita závisí na: litologii dna rychlosti proud ní odolnosti vle eného materiálu
bo ní - projeví se úchylkou odtokové dráhy od p ímého sm ru → zákruty, meandry zp tná - proti sm ru toku evorze - krouživý pohyb vle eného materiálu → ob í hrnce, ob í kotle
2
Erozní tvary EROZNÍ RÝHA - rýha vzniklá erozní inností stékající srážkové vody vodní toky odnesou do mo e více než 76 mld tun p dy/rok v R: odnos 1 - 20 m3 p dy/1 ha za rok (sprašové pokryvy až 22 000 m3/ha)
STRŽ - erozní rýha v tších rozm r v sypkých nebo málo zpevn ných sedimentech - je pokra ujícím stádiem erozní rýhy - vzniká stržovou erozí - vznik asto ovlivn n antropogenní inností
strže - typ OVRAG BALKA 3 hodiny intenzivních srážek (77 mm) → vznik strží až 8 m hlubokých (b hem 1 dne) • strže: nej ast ji na svazích o sklonu 8 - 15° • délka: až kilometry • hloubka: v R: 1 - 20 m v ín (sprašové pokryvy): 10 - 200 metr
BADLANDS ( z místního termínu Bad Lands v Jižní Dakot ) - celý povrch je hust rozbrázd n stržemi efemerní tvary (doba existence roky až desítky let): ZEMNÍ KULISY - úzké h bítky v nezpevn ných sedimentech - dosahují výšky 1 - 10 m - h bítky odd lují kalanky ( erozní rýhy) - v R: v kaolínových lomech ZEMNÍ PYRAMIDY - vyvíjí se ze zemních kulis - typické v glacifluviálních sedimentech
3
B ehová nátrž svislá st na v zeminách nebo málo zpevn ných horninách vytvo ená obvykle v nárazových b ezích meandr a zákrut vodních tok
í ní pirátství boj o rozvodí - na epování - ná epní loket p íklady: Bílé Karpaty (Vlára); Andy
Meandr ásti: nárazový (výsepní) b eh nánosový (jesepní) b eh nánosový nárazový
4
Typy meandr • volné • zakleslé - zd d né - nucené - výchozí stav: bez meandr jádra zakleslých meandr - p irozené pevnosti Nové M sto nad Metují Loket nad Oh í Moravský Krumlov na Rokytné eský Krumlov na Vltav
Údolí • protáhlá sníženina na ZP vzniklá fluviálními pochody a uklán jící se ve sm ru spádu vodního toku • typy: SOUT SKY → KA ONY EROZNÍ ÚDOLÍ NECKOVITÁ ÚDOLÍ ÚVALY PR LOMOVÁ - ANTECEDENTNÍ - EPIGENETICKÉ
• PR LOMOVÉ - ANTECEDENTNÍ - eka je starší než morfostruktura - „údolí v údolí“ - cyklové hrany - lze z nich odvodit výšku zdvihu p . Váh - nap í Malou Fatrou
PR LOMOVÉ - EPIGENETICKÉ - eka se za ezává bez ohledu na odolnost podloží p . Wisla (pod Krakovem) - málo odolné miocenní sedimenty → tvrdé jurské sedimenty p . Praha - Motolské údolí - k ídové nadloží → tvrdé k emence
5
vádí • z arabského „ eka“ • suché údolí protékané vodním tokem jen periodicky nebo ob asn • typické pro aridní a semiaridní oblasti • velká vádí - relikty pluviálních období pleistocénu, tj. byla vytvo ena v tšími vodními toky • v Austrálii ozna ení creek
Vodopád • stupe se svislou nebo p íkrou st nou (obvykle skalní) v í ním koryt , p es který p epadá vodní tok • výška by m la dosahovat n kolika metr (p esné kriterium výšky není) • nižší vodopádový stupe = skalní práh • soustava na sebe navazujících vodopád = kaskáda • vodopád s širokým p epadem =katarakt • vznik podmín n: strukturn -geologickými podmínkymi, geomorfologií (visuté údolí) • zvláštní skupina: konstruktivní vodopády
Fluviální transport ástice b hem transportu ztrácí na hmotnosti a velikosti zmenšení hmotnosti vyjad uje tzv. Sternberg v zákon: W = Wo · e -a ·s W = výsledná hmotnost Wo = p vodní hmotnost e = základ p irozeného logaritmu s = vzdálenost a = konstanta VALOUNY
6
Akumulace • agradace • projeví se divo ením vodního toku - rozv tvením koryta v n kolik ramen + jejich bo ní p emís ování • tok lemují agrada ní valy - brání p ítok , dosáhnout ústí do agradujícího vodního toku typ Yazoo ( eka v USA)
R: Morava - Olšava (5 km) SR: Dunaj - Váh
Fluviální akumulace • ÚDOLNÍ NIVY • DELTY • NÁPLAVOVÉ KUŽELY
Náplavové kužely • t leso tvo ené fluviálními sedimenty (t íd nými) proluvium
úpatní halda piedmontní nížina - v aridní oblasti „bajada“ nebo „bahada“
7
delty • Dunaj (P = 3 500 km2) - vznikla v holocénu v místech
crán ných od mo e dlouhou kosou; ramena jsou lemována b ehovými valy (↑až 4 m) • Volha - více než 500 ramen (vliv kolísání hladiny Kaspického mo e) • Pád - r st delty sledován od roku 1150 (období 1935 - 1959: 50 m/rok); oblast delty v sou asnosti rychle poklesává • Mississippi - 7 díl ích deltových kužel
vliv klimatických pom r : - teplá humidní zóna (Ganga, Iravadi, Niger): sedimenty chrání
p ed odnosem vegetace - periglaciální zóna (Mackenzie, Lena, Kolyma) - eky nesou málo sediment
8
