Vysoká škola logistiky o.p.s. Objekty vojenského opevnění na Krnovsku a Opavsku a jejich využití v cestovním ruchu

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Objekty vojenského opevnění na Krnovsku a Opavsku a jejich využití v cestovním ruchu (Bakalářská práce)

Přerov 2011

Eduard Březík

2

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov dne 22. dubna 2011

…………………………….. podpis

3

Poděkování Chtěl bych poděkovat hlavně svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Kamilu Peterkovi, který se mnou strávil hodně svého drahocenného času a měl se mnou tu trpělivost, aby mě navedl správným směrem. Dále Mgr. Pavlu Chráskovi a panu Petru Kuchařovi, kteří byli ochotni zodpovědět všechny mé otázky a poskytnout mi podkladové materiály, a také všem ostatním správcům objektů vojenského opevnění za jejich vstřícnost a poskytnutí uţitečných informací.

4

Abstrakt Práce pojednává o vyuţití pohraničních pevností v cestovním ruchu. Práce obsahuje výběr, hodnocení, analýzu objektů. Součástí výzkumu bylo provedeno také jejich srovnávání. Výzkum byl veden převáţně řízenými rozhovory. Na základě poznatků byl vypracován návrh zájezdu k pohraničním pevnostem.

Abstract The bachelor project deals with usage of frontier fortresses in tourism. The project contains choice, ranking and analysis of the objects. A part of the research is also a comparison of the objects. The research method used is a structured interview. Based on the findings there is a proposal for a tourist product for frontier fortresses.

5

Obsah Úvod .............................................................................................................. 8 1 Metodika výběru a hodnocení objektů pro cestovní ruch.................... 9 1.1 Cíle a metodika práce ............................................................................................. 9 1.2 Metodika výběru objektů ...................................................................................... 10 1.3 Hodnocení objektů pro cestovní ruch ................................................................... 12

2 Charakteristika objektů vojenského opevnění .................................... 14 2.1 Definice těţkých a lehkých opevnění ................................................................... 14 2.2 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky ...................................... 17 2.3 Areál československého opevnění Milostovice – Opava ..................................... 18 2.4 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou .............................. 21 2.5 MO – S 11 „U posedu“ ......................................................................................... 22 2.6 MO – S 14 „Juliánka“ ........................................................................................... 22 2.6 MO – S 15 „Na výhledech“ .................................................................................. 23 2.7 MO – S 21 „U Jaroše“ .......................................................................................... 23 2.8 MO-S 24 „Signál“ ................................................................................................. 23 2.9 OP – S 10 „Na křiţovatce“ ................................................................................... 24

3 Analýza objektů z hlediska cestovního ruchu ..................................... 25 3.1 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky ...................................... 25 3.2 Areál československého opevnění Milostovice - Opava ...................................... 27 3.3 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou .............................. 30 3.4 MO – S 11 „U posedu“ ......................................................................................... 31 6

3.5 MO – S 14 „Juliánka“ ........................................................................................... 32 3.6 MO-S15 „Na výhledech“ ...................................................................................... 32 3.7 MO – S 21 „U Jaroše“ .......................................................................................... 33 3.8 MO-S 24 „Signál“ a MO-S 22 „František“ .......................................................... 35 3.9 OP – S 10 „Na křiţovatce“ ................................................................................... 36

4 Srovnávací analýza vybraných objektů vojenského opevnění .......... 37 5 Návrh nových produktů cestovního ruchu s využitím objektů vojenského opevnění ................................................................................. 41 5.1 Naučná exkurze po severomoravských opevněních ............................................. 41 5.2 Návštěva vzpomínkové akce v areálu Hlučín-Darkovičky................................... 43 5.2 Cena zájezdů ......................................................................................................... 44

Závěr ........................................................................................................... 46 Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Seznam grafů Seznam map Přílohy

7

Úvod V bakalářské práci jsou rozebírány objekty vojenského opevnění z doby první republiky na českém území. Toto téma jsem si vybral z důvodu, ţe se o druhou světovou válku zajímám a české pevnosti jsou v této válce ojedinělou záleţitostí. Perfektně vystihují vyspělost československého stavitelství a dokonalost její obrany za dob první republiky. Patří mezi významné památky technického rázu. Bohuţel, ale nejsou doceněné, jak by si zaslouţily. Většina z nich chátrá. Jsou buďto poškozeny, nebo se pouţívají jako sklady brambor a jiných zemědělských produktů. V jiných přespávají bezdomovci a některé se dokonce staly místem provozování různých náboţenských sekt. Jen málo z opevnění, které se dochovaly v celku nebo minimálně dotčené, nalezlo vyuţití v cestovním ruchu. Cílem mé práce je zmapovat objekty vojenského opevnění vhodné k vyuţití v cestovním ruchu, případně zjistit, jak by se objekty, jeţ dobrovolné spolky nadšenců o historii zvelebují, daly lépe zpropagovat. Problém byl ovšem ve zdrojích informací. Dostupné publikace o vojenském opevnění na našem území jsou převáţně technického rázu a jen s minimem informací vztahujících se k cestovnímu ruchu. Absence kvantitativních dat pak byla příčinou zvolené metodiky výzkumu (smíšený výzkum). Z vymezeného území byly na základě kritérií (viz následující kapitola) vybrány nejvhodnější objekty. Ty pak byly následně charakterizovány. V první fázi u nich byla provedena obecná charakteristika, následně jejich analýza z hlediska cestovního ruchu. Po provedení těchto analýz byly objekty vojenského opevnění srovnávány mezi sebou. Bylo zjišťováno, které objekty mají nejlepší předpoklady pro vyuţití v cestovním ruchu. V závěru bakalářské práce je uveden návrh dvou produktů cestovního ruchu, kde jsou objekty vojenského opevnění hlavními cíly naučné exkurze.

8

1 Metodika výběru a hodnocení objektů pro cestovní ruch 1.1 Cíle a metodika práce Cílem práce bylo vybrat z vymezeného území objekty, které jsou způsobilé pro cestovní ruch. Jejich výběr je dále charakterizován v kapitole 1.2. Protoţe byly problémy se získáváním potřebných dat, je udělán výzkum smíšený. Víme, ţe u výzkumu smíšeného uplatňujeme kvalitativní i kvantitativní přístup. Můţe vnést pohledy opomíjené při pouţití jedné metody a vede ke zvýšení obecnosti výsledků. Jsou zde pouţity řízené rozhovory se správci vybraných objektů, internetová korespondence, kniţní publikace o objektech, internetové servery a sběr dat z vlastního výzkumu. Výhody i nevýhody smíšeného výzkumu nalezneme v Tab. 1. Nejméně informací bylo v kniţních publikacích. Čerpáno je hlavně z knihy Muzea československého opevnění. Úsek Moravská Ostrava a Opava od Jiřího Hořáka. Na druhou stranu, nejvíce uţitečných dat je zaneseno z terénního výzkumu na místě a internetovou korespondencí se správci a bunkrovými nadšenci. Zdrojem informací byl také podkladový materiál ArcData ČR, viz tvorba mapy. Tab. 1: Přednosti a nevýhody smíšených plánů výzkumu Přednosti smíšeného výzkumu   

Nevýhody smíšeného výzkumu 

Slova, obrazy a vyprávění se vyuţívají pro zesílení významu čísel.

výzkumníkem vzhledem k větším

Čísla slouţí ke zvýšení přesnosti slov

nákladům.

obrazů a vyprávění.



Výzkumník musí zvládnout více metod.

Výzkumník můţe generovat i testovat



Některé metodologické stránky vyţadují důkladnější zpracování.

zakotvenou teorii. 

Jsou těţko proveditelné jedním

Můţe odpovídat na širší a komplexnější výzkumné otázky.



Můţe poskytnout silnější evidenci pro závěry.



Můţe vnést pohledy opomíjené při pouţití jedné metody.

Zdroj: HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum, Základy teorie, metody a aplikace.. Vyd. 2. Praha : Portál, 2008. s. 61, ISBN 978-80-7367-485-4.

9

1.2 Metodika výběru objektů Vybrané objekty se nachází na území okresů Opava a Bruntál. Přesněji v obcích s rozšířenou působností (ORP) Hlučín, Opava a Bruntál. Na územích spravovaných obcemi Kravaře, Vítkov, Krnov a Rýmařov se ţádné nenachází. V ORP Hlučín a ORP Opava se nachází 55 samostatných objektů těţkého opevnění a jedna dělostřelecká tvrz. V ORP Bruntál bohuţel ţádná opevnění tohoto typu nejsou, místo nich jsou zde uvedeny objekty lehkého opevnění. Většina z nich je ovšem hluboko v lese, uprostřed polí nebo na jiném špatně přístupném terénu. Některá opevnění jsou součástí pevnostních areálů. Tyto areály jsou zde dále uvedeny jako jeden objekt. Je to Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky. V něm se nachází pěchotní sruby MO – S 18 „Obora“, MO – S 19 „Alej“, MO – Or – S „Orel“, dále Areál československého opevnění Milostovice – Opava. Zde jsou zahrnuty sruby OP – S 21 „Na cvičišti“, OP – S 25 „U trigonometru“, OP – S 26 „U Milostovic“, OP – S 27 „Paletovo pole“. Nakonec jako samostatný objekt je uveden Památník československého opevnění Milotice nad Opavou. Do tohoto objektu spadají tři lehká opevnění vzor 37: A – 160Z č. 433, A – 120 č. 610 a B1 – 80 č. 611. Seznam objektů ve vymezeném území Areál

československého

opevnění

Hlučín

–

Darkovičky,

Areál

československého opevnění Milostovice – Opava, Památník československého opevnění Milotice nad Opavou, Tvrz Smolkov, pěchotní sruby: MO-S 9 – 17, MO-S 21 – 34, MO-S 36 – 37, OP-S 6, OP-S 10 – 29, OP-S 36a, OP-S 36b, OP-S 37 – 38. První kritérium, podle kterého jsou objekty vybrány, je jejich dostupnost. Je-li okolo nich nenáročný terén, a zdali se blízko objektu nachází zpevněná komunikace. Díky tomuto kritériu ze seznamu odpadly objekty MO – S 9 „V baţantnici“, MO – S 27 „Bor“, MO – S 34 „Štěrkovna“, OP – S 9 „Na lukách“, OP – S 12 „Na rytířském“, OP – S 19 „U finanční budky“, OP – S 23 „Nad potokem“, OP – S 36a „Dvoják horní“, OP – S 36b „Dvoják dolní“, OP – S 37 „U olší“. Tyto sruby se vyskytují buď uprostřed pole, hluboko v lese nebo se nachází v jiném obtíţném a nepropustném terénu. Následně bylo zjišťováno, jestli se objekty nenachází v blízkosti nějakého rušivého elementu. Jsou jimi například skládky odpadů, zbytkových materiálů a zemědělských produktů.

Nebo také příbytek bezdomovců, viz Obr. 1. Takto

znehodnocené objekty jsou MO – S 26 „U obrázku“, MO – S 29 „Dvoják horní“, MO – 10

S 32 „Bártovo pole“, MO – S 36 „U Opatovice“, OP – S 6 „Na zbytkovém“, OP – S 13 „U pískovny“, OP – S 14 „U obrázku“, OP – S 15 „U kruhovky“, OP – S 17 „Nad silnicí“. Obr. 1: Srub OP – S 17 „Nad silnicí“, příbytek bezdomovců

Zdroj: URL: http://opevneni.cz Dále byl hodnocen technický stav objektů. Zdali není rozsah poškození příliš velký na jejich případnou rekonstrukci. A to jak interiér, tak exteriér. Po určení stavu objektů byly vyloučeny sruby MO – S 10 „U pískovny“, MO – S 16 „U rozcestí“, MO – S 17 „U Štípek“, MO - S 23 „Na chlupáči“, MO – S 30 „Dvoják dolní“, MO – S 33 „Kozmice“, OP – S 18 „U sádrovce“, OP – S 28 „Mezicestí“, OP – S 29 „Rozcestí“, OP – S 38 „U pomníku“. U zbylých objektů bylo dále zkoumáno, kdo je jejich vlastníkem. Jestli jej má ve vlastnictví Armáda ČR, obec, historický spolek nebo je objekt v soukromém drţení. Po vyloučení uzavřených státních a soukromých objektů zbyly: Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky, Areál československého opevnění Milostovice – Opava, Památník československého opevnění Milotice nad Opavou MO – S 11 „U posedu“, MO – S 13 „Černý les“, MO – S 14 „Juliánka“, MO – S 15 „Na výhledech“, MO – S 21 „U Jaroše“, MO – S 22 „U Františka“, MO – S 24 „U signálu“, MO – S 28 „Barbora“, MO – S 31 „U myslivny“, MO – S 37 „Cukrovar“, OP – S 10 „Na křiţovatce“, OP – S 11 „U cihelny“, OP – S 24 „Na Gelově poli“. Tyto objekty jsou ve vlastnictví vojenských klubů nebo alespoň v jejich péči a o jejich vlastnictví usilují.

11

1.3 Hodnocení objektů pro cestovní ruch U objektů, jeţ jsou předmětem výzkumu, byla dále definována jejich vhodnost pro cestovní ruch. Hodnocena byla jejich vzdálenost od obce, která má počet obyvatel větší neţ 5 tisíc. Dalším kritériem byla kvalita komunikace vedoucí k objektům. Bylo nutné hodnotit objekty po stránce technické, zda jsou či nejsou dostatečně zachovalé pro provozování cestovního ruchu. Také zdali nejsou chráněné jako kulturní památka. Dále byl analyzován interiér jednotlivých objektů. V poslední řadě bylo zjišťováno, jestli jsou objekty nějakým způsobem propagované. Tedy existuje-li internetová prezentace, je-li moţno zakoupit broţury, prospekty či pohlednice přímo o pevnostech (ať jiţ přímo v daných objektech nebo v místních informačních centrech). S vyuţitím bodového hodnocení jednotlivých kritérií (viz Tab. 2) a následných bodových součtů jednotlivých hledisek (viz Tab. 3), byla určena vhodnost jednotlivých objektů pro cestovní ruch (viz Příloha 1 a 2). Tab. 2: Kritéria hodnocení objektů vojenského opevnění Kritérium Vzdálenost od obce s počtem obyvatel větší neţ 5000

Hodnocení 3

Hledisko Do 4 km

2

4 – 8 km

1 3

Nad 8 km Zpevněná cesta Nezpevněná Dostupnost 2 cesta 1 Pěší 3 Výborný Technický stav 2 Dobrý 1 Špatný Kulturní 3 Památková památka ochrana 1 ţádná 3 Velká Výbava 2 Malá interiéru 1 ţádná 3 Velká Propagace 2 Malá 1 Ţádná Zdroj: SCHEJBAL, Ctirad. Možnosti využití opuštěných těžeben v turizmu, s. 26, upraveno

12

Tab. 3: Ocenění vhodnosti objektů k vyuţití Bodový součet Vhodnost objektu 6 – 9 bodů Nevhodné 10 – 14 bodů Méně vhodné 15 – 18 bodů Nevhodné Zdroj: SCHEJBAL, Ctirad. Možnosti využití opuštěných těžeben v turizmu, s. 27, upraveno Jako nejvhodnější objekty pro vyuţití v cestovním ruchu se ukázaly být Areál čs. opevnění Milostovice – Opava a Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky. Dále pak objekty Památník čs. opevnění Milotice nad Opavou, MO – S 11, MO – S 14, MO – S 15, MO – S 21, MO – S 22, MO – S 24 a OP – S 10, které vyšly jako méně vhodné ale také moţné pro aplikování v cestovním ruchu. Zbylé objekty se zdají být pro cestovní ruch nevyuţitelné, tudíţ je dále nebudu charakterizovat.

13

2 Charakteristika objektů vojenského opevnění Pohraniční opevnění jsou technické památky a jako takové měly svoji určitou úlohu. Ta jejich spočívala v ochraně československého státu před německou hrozbou. Bohuţel dějiny promluvily jinak a naši vojáci, odhodlaní bránit svoji zem, museli potupně pevnosti opustit bez boje. Mohli tak jen se slzami v očích sledovat jak jsou jejich sruby ničeny německými okupanty. Zanedlouho toho však při ústupu před sovětskou armádou hořce litovali. Snad také díky jejich minimálnímu pouţití v boji se jich tolik dochovalo. Po válce však zaţily tyto pevnosti boje trvalejšího rázu. Boje plné drancování a rozebírání vandaly, sběrači kovů a hlavně časem. Trvalo takřka čtyřicet let, neţ byla první opevnění zachráněna před těmito útrapami. Bohuţel většina ostatních chátrá dodnes. Definice technické památky „Technická památka = stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky. Příklady: mosty, tunely, mlýny vodní i větrné, těžní věže, železniční viadukty, železné hamry, kanály vedoucí po mostě aj.“1

2.1 Definice těžkých a lehkých opevnění Těžká opevnění Objekty těţkého opevnění se nazývají sruby. Jejich plánování se odvíjelo vţdy od terénních předpokladů, taktických potřeb a propustnosti okolního terénu. Kaţdý z objektů byl postaven podle vlastního projektu, který se mohl změnit i během výstavby, např. podle polohy studny. Srubům byly určeny, mimo kódového označení, i krycí názvy. Kódové značení se skládá z kódu stavebního úseku, písmene S a pořadového čísla srubu v linii. Např. OP-S-27 Paletovo pole, kde OP značí úsek Opava, S samostatný, 27 pořadové číslo a Paletovo pole krycí název. Jestliţe byl srub prvkem tvrze, písmeno S vystřídal kód tvrze např. R-H-78 Na pasece (tvrz Hanička). 1

PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. s. 288, ISBN 80-239-0152-4.

14

V případě, ţe se do linie musel nezbytně vloţit další srub, jednoduše se přidalo za číslo písmeno. Někdy dva sruby plnily úlohu jednoho, který se nemohl kvůli terénním podmínkám postavit. U těchto objektů se písmenné označení pouţívalo uţ ve stadiu plánu linie, např. OP-S-36a, OP-S-36b. Existuje vícero druhů a hledisek, podle kterých se pevnosti rozlišují. Těţká opevnění můţou být jednopatrová, dvoupatrová ba dokonce třípatrová, tento objekt se u nás nachází jen jeden, a to dělostřelecká pozorovatelna K-S-12b „Utrţený“. Nebo se také rozdělují podle vyuţívaných zbraní na sruby pěchotní, dělostřelecké a minometné. Objekty mají téţ své stupně odolnosti.2(viz Příloha 3) Obr. 2: Pěchotní srub „U Milostovic“

Zdroj: vlastní výzkum Lehká opevnění Objekty lehkého opevnění se stavěly podle dvou vzorů. První vzor byl č. 36. Byly to bunkry, které se jednoduše okopírovaly z objektů francouzské Maginotovi linie. Stavěly se na pozicích, kde by nejlépe ostřelovaly významné komunikace. Nebyly umístěny jenom okolo hranic, ale také i dále ve vnitrozemí. Pevnůstky byly sice dobře maskovány, ale díky čelním střílnám, které zaujímaly přibliţně 40 % plochy čelní stěny, byly snadno zranitelné dělem větší ráţe. Další nevýhoda vznikala při jejich rozmístění.

2

Československé opevnění [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Těţké objekty. Dostupné z WWW: .

15

Byly od sebe rozesety ve vzdálenosti od 600 do 800 metrů a vytvořila se tak značně řídká linie kosých kulometných paleb. Byly stavěny tři typy, A, B a C. Stihlo se jich postavit 864, neţ byl zaveden nový vzor. Díky mnoha nedostatkům se začal stavět nový vzor, č. 37, nazývaný také jako „řopík“. A to díky zkratce Ředitelství opevňovacích prací – ŘOP, které jejich výstavbu řídilo. Ten byl vymyšlen také jako alternativa za těţká opevnění, která se nestihla do začátku války postavit. Vycházelo se tedy z klasického pěchotního srubu. Stavěly se v liniích po jednom aţ třech sledech. Objekty se kryly navzájem a vznikl tak jeden z nejdokonalejších obranných systémů v Evropě a nejspíše i na světě. Stejně jako vzor č. 36 měl i vzor č. 37 několik různých typů. Jsou to typy A, B, C, D a E. Kaţdý z nich měl svůj vlastní účel. Značení se skládá mimo základní zkratky LO vz.37 také z typu a čísla, které udává úhel rozevření os střílen.3 Obr. 3: Lehké opevnění vzor 37

Zdroj: vlastní výzkum

3

Československé opevnění [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Lehké objekty. Dostupné z WWW: .

16

2.2 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky Areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky se nachází severně od města Hlučín mezi obcemi Darkovice a Darkovičky. Spadají do něj tři těţká opevnění a jedno lehké. Všechny byly postaveny firmou Václav Nekvasil, a.s. Praha. MO – Or – S 20 „Orel“ Tento dvoukřídlý tvrzový pěchotní srub leţí u levé strany silnice spojující Darkovičky a Darkovice. Byl vybudován ve IV. třídě odolnosti a měl být součástí dělostřelecké tvrze Orel. Toho ale nebylo před okupací nikdy dosaţeno. Objekt je ponechán ve stavu, jaký jej zanechali němečtí okupanti. Volně přístupný je jenom zvenčí. Má vytrhnuté oba zvony. Je plánována výstavba schodiště ve vyčištěné šachtě do podzemních ploch.4 MO – S 19 „Alej“ Na západ od srubu „Orel“ asi půl kilometru se nachází jedno z nejzachovalejších těţkých opevnění u nás. Je to pěchotní srub „Alej“. Má III. stupeň odolnosti. Dnes je plně vybaven a zrekonstruován do podoby z roku 1938. I u něj byly zvony a prostřední kopule vytrţeny. V době rekonstrukce však byly dovezeny zvony z objektů OP – S 28 „Mezicestí“ a OP – S 29 „Rozcestí“. Kopule byla přivezena ze srubu R – S 75 „U kříţku“ v Orlických horách. Interiér objektu byl pak rozdělen na dvě patra. V horním patře se nacházejí téměř plně vybavené střelecké místnosti, sklady munice, telefonní ústředna, pokoj velitele a vchody do zvonů a kopulí. V dolním pak ubikace pro muţstvo a poddůstojníky, umývárna s WC, sklady granátů, pohonných hmot, kulometné munice a sklad zásob. Nechybí zde také filtrovna a strojovna agregátu.5

4

KUCHAŘ, Petr. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: Historie a současnost. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2007. s. 26, ISBN 978-80-239-9328-8. 5 KUCHAŘ, Petr. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: Historie a současnost. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2007. s. 3-8, ISBN 978-80-239-9328-8.

17

Obr. 4: Pěchotní srub Alej

Zdroj: vlastní výzkum MO – S 18 „Obora“ Leţí vedle cesty z Darkoviček do Šilheřovic. Tento dvoupodlaţní pěchotní srub je II. třídy odolnosti. Na rozdíl od dvou předešlých srubů je tento pěchotní srub pouze jednostranný. Má jen jediný zvon. Ten byl přivezen z OP – S 28 „Mezicestí“ a vloţen na místo předešlého, vytrţeného Němci. Ve vchodu můţeme spatřit pamětní desku věnovanou Jaroslavu Švarcovy, atentátníkovi Reinharda Heydricha. Dále uvnitř se nachází telefonní ústředna, sklady střeliva, granátů a proviantu, vchod do zvonu, ubikace velitele, poddůstojníků a muţstva. Také umývárna, WC, strojovna, filtrovna a místnost pro zemní telegrafii.6

2.3 Areál československého opevnění Milostovice – Opava Tento areál se nachází severně od obce Milostovice. Patří do něj čtyři těţká opevnění a dvě lehká. Vybudovat je dostala za úkol firma Ing. Bohuslav Krýsa a spol., Moravská Ostrava.

6

HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 29-33. ISBN 80-902949-6-0.

18

OP – S 21 „Na cvičišti“ Je umístěn přímo ve městě Opava. Tento oboustranný, dvoukřídlý, jednopodlaţní pěchotní srub byl dokončen v září 1938. Původně byl vybaven dvěma zvony. Řadí se do 2. stavebního podúseku Jaktař Ţenijního skupinového velitelství (ŢSV) IV v Opavě. Jeho stupeň odolnosti je II. Srubu chybí oba zvony, o které přišel během okupace a levá strana je poškozena. Objekt je nyní vyčištěn, zabezpečen a okolí je udrţováno.7 OP – S 25 „U trigonometru“ Oboustranný dvoukřídlý objekt se dvěma zvony byl dokončen v září 1938 ve III. odolnosti. Patří do 3. stavebního podúseku Milostovice. Tento pěchotní srub plní funkci muzea. Jako jediný je plně přístupný i zevnitř. Má dvě patra. V horním patře se nalézá místnost pro velitele (viz. Příloha 9), vedle níţ je místnost pro telefonistu, který měl spojení s tvrzí Smolkov a plánovanou tvrzí Šibenice. Také jsou zde umístěny ubikace pro dva poddůstojníky, jeţ plnili funkci pozorovatelů. Dále se v bojovém patře nacházejí plně vyzbrojené střelecké místnosti a dva pancéřové zvony. V poslední řadě zde byl situován sklad dělové munice. Dolní patro, které se nachází v podzemí, slouţilo jako zázemí. Je zde umývárna a WC. Vyuţívány byly ale pouze v případech bojů. Pro zbylé poddůstojníky a vojáky byla vybudována ubikace, kde se vţdy po polovinách střídali. Pro jiný způsob spojení zde byla místnost pro zemní telegraf. V případě chemického útoku měla pevnost v týlové části filtrovnu. Vše muselo být něčím poháněné, takţe kaţdý srub měl vlastní strojovnu. V ní se mimo dieselagregátu nachází i studna. V dolním patře se ještě nalézá sklad granátů a sklad proviantu, jenţ obsahoval zásoby pro třiceti sedmi člennou posádku aţ na dva týdny.8

7

Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP- S 21 "Na cvičišti ". Dostupné z WWW: . 8 HORÁK, Aleš. OP-S U Trigonometru. Vyd. 1. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2003. s. 3-11.

19

Srovnání objektu U trigonometru nyní a v letech dokončení Obr. 5: OP – S 25 „U trigonometru“, současnost

Zdroj: vlastní výzkum Obr. 6: OP – S 25 „U trigonometru“, rok 1938

Zdroj:

DURČÁK

J.,

GREGAR

O.

Pohraniční

opevnění

na

Opavsku

a Bruntálsku, Opava, 1998, s. 23 OP – S 26 „U Milostovic“ Nachází se zhruba sto metrů na pravé straně od silniční komunikace z Vlaštoviček do Milostovic. Dostaven byl v září 1938 jako oboustranný, dvoukřídlý, dvouzvonový pěchotní srub. Má II. stupeň odolnosti. Překáţkový systém kolem objektu byl kompletní kromě protitankového příkopu na levé straně. Osádku tvořilo 35 muţů. Nyní je objekt vyklizen a uzavřen.9 9

Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP-S 26 "U Milostovic". Dostupné z WWW: .

20

OP – S 27 „Paletovo pole“ Kolem objektu vede polní cesta vycházející východně z Milostovic, určená spíše pro traktory neţ pro auta. Dokončen v červnu 1938 ve II stupni odolnosti. Také jako ostatní pevnosti v areálu je oboustranný, dvoukřídlý, se dvěma zvony. Osádku tvořilo 36 muţů. Nyní je srub vyklizen a uzavřen.10

2.4 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou Mezi vybrané objekty v rámci Bruntálska je v práci pouţit Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou. Nachází se v Zátorském lese jihozápadně od obce Nové Heřminovy. Skládá se ze tří lehkých opevnění. Na těchto objektech pracovala firma stavitele Jana Komrsky z Olomouce. Po rekonstrukci byly do objektů dány periskopy, ventilátory, lapače zplodin a u objektu A-120 i svody nábojnic.11 Lehký objekt vzor 37 A-160Z č. 433 Tvořil první sled lehkých opevnění. Je lomený vlevo tak aby byl co nejlépe srovnán s terénem. Z toho důvodu jsou střelecké místnosti propojeny čtyřmi schody.12 (viz. Příloha 7). Lehký objekt vzor 37 A-120 č. 610 Byl součástí druhého sledu a jako takový měl za úkol chránit týlové strany řopíků sledu prvního. Kvůli svahu, na němţ je postaven, je lomený vlevo a střílny propojují schody. (viz. Příloha 8) Lehký objekt vzor 37 B1-80 č. 611 Patřil do druhého sledu. Na rozdíl od prvních dvou řopíků má zvláštní úpravu. Zezadu jej kryje dva metry vysoká kamenná ochranná zídka proti zavalení vchodu zeminou. 10

Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP- S 27 "Paletovo pole". Dostupné z WWW: . 11 DURČÁK, Josef; GREGAR, Oldřich. Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku. Vyd. 1. AVE Opava : Opava, 1998. s. 66, ISBN 80-902042-6-0. 12 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 55-60, ISBN 80-902949-6-0.

21

Obr. 7: Lehký objekt vzor 37 B1-80 č. 611

Zdroj: vlastní výzkum

2.5 MO – S 11 „U posedu“ Konkurz na výstavbu objektu, který se nachází v Černém lese u Šilheřovic, vyhrála firma Ing. Josef Filip, Praha XIX. Na dopravu materiálu k objektu společnost postavila úzkorozchodnou ţeleznici dlouhou 9,5 km. Osádku tvořilo 34 muţů. Oba pancéřové zvony byly vytrţeny okupanty, z nichţ jeden je nyní umístěn na srubu OP – S 10. V padesátých letech slouţilo opevnění U posedu jako muniční sklad. Dnes je v objektu umístěná expozice věnovaná pohraničnímu opevnění z let 1935 1938 a je zde prováděna rekonstrukce do stavu z roku 1938.13

2.6 MO – S 14 „Juliánka“ Je to dvoustranný, dvoukřídlý, dvoupodlaţní pěchotní srub II. třídy odolnosti. Nachází se v Černém lese východně od obce Markvartovice. Objekt chránily čtyři střílny a dva pancéřové zvony, které byly vytrţeny. Osádka se skládala ze šestnácti muţů, za mírového stavu. S příchodem mobilizace byl počet zdvojnásoben. V současné době lze v objektu shlédnout vykopávky z období války, dobové fotografie a pár zrekonstruovaných místností.14

13

Hrady.cz cestuje s přehledem [online]. 1995-2011 [cit. 2011-04-10]. Pěchotní srub MO-S-11 U posedu. Dostupné z WWW: . 14 Srub československého opevnění MO-S 14 „Juliánka“ [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. MO-S 14 Juliánka. Dostupné z WWW: .

22

2.6 MO – S 15 „Na výhledech“ Dvoustranný, dvoukřídlý, dvoupodlaţní pěchotní srub III. třídy odolnosti. Původně měl dva pancéřové zvony a jeden dělostřelecký pozorovací zvon. Ty byly opět vytrţeny za války. Interiér muzea je vyčištěn a opraven, ale nejsou zde zatím k vidění ţádné exponáty. K prohlédnutí jsou připraveny pouze dvě místnosti. Taktéţ zde není zavedeno elektrické vedení.

2.7 MO – S 21 „U Jaroše“ MO-S 21 je izolovaný pěchotní oboustranný srub III. stupně odolnosti. Nachází se severně od obce Darkovičky a patří do stavebního úseku ŢSV II. Hlučín. Objekt se kompletně dokončil a před obsazením německými okupanty byl, kromě části vodoinstalace, úplně zařízen. Za války pak byly vytrhány střílny hlavních zbraní a také se odstřelily oba zvony a kopule. Srub patřil do třídy nejsilněji vyzbrojených srubů mimo sruby tvrzové. Dnes je srub rekonstruován do stavu z roku 1938. Vevnitř jsou k vidění exponáty, jenţ se vozí na dny otevřených dveří.15 Obr. 8: Pěchotní srub MO – S21 „U Jaroše“

Zdroj: http://arazimbb.rajce.idnes.cz

2.8 MO-S 24 „Signál“ MO-S 24 je oboustranný izolovaný pěchotní srub postavený ve III. stupni odolnosti. Je umístěn na kraji lesa Vodní důl. Za války byly vytrţeny oba zvony 15

MO-S 21 U jaroše [online]. 2008-2009 [cit. 2011-04-05]. Technicko-strategické údaje o srubu MO-S 21. Dostupné z WWW: .

23

i kopule. Střílna pro kanón byla vytrţena a nahrazena německou. Střílny pro těţké kulomety se stejně jako střílna pro minomet zachovaly dodnes. Díky rekonstrukci můţeme ve strojovně objektu zhlédnout dieslův motor spolu s generátorem. Tato místnost

je

dále

vybavena

replikou

chladící

nádrţe,

vodoinstalací

a elektroinstalací.16

2.9 OP – S 10 „Na křižovatce“ Nachází se východně od Malých Hoštic u Opavy. Pěchotní srub Křiţovatka byl vyprojektován a postaven ve III. odolnosti ostravskou firmou V. Nekvasil, a.s. Jde o oboustranný, dvoukřídlý objekt se dvěma zvony, jenţ je součástí podúseku 1. Malé Hoštice ŢSV IV. Opava. V září 1938 byl jiţ plně bojeschopný. Ale ihned po příchodu německé armády byl srub OP-S 10 zbaven pancéřových prvků. Dnes je vybaven zvonem dovezeným z objektu OP – S 29 „Rozcestí“. Pevnost je rozdělena na dvě části. Pravá strana byla rekonstruována do podoby z roku 1938 a levá z roku 1945.17 Obr. 9: OP – S 10 „Na křiţovatce“, v rekonstrukci

Zdroj: vlastní výzkum

16

MO-S 24 "Signál" [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Objekty. Dostupné z WWW: . 17 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 42, ISBN 80-902949-6-0.

24

3 Analýza objektů z hlediska cestovního ruchu 3.1 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky Tento areál je dnes nejznámějším pohraničním opevněním na Moravě. Také díky tomu je hojně vyhledávanou turistickou atrakcí ve Slezsku. A to nejen českými turisty. Přijíţdí sem kaţdý rok na 12 tisíc lidí z celého světa. Rekonstruované sruby zde jezdí navštěvovat školní zájezdy, rodiny s dětmi, vojenští nadšenci, ale také lidé staršího věku, kteří tyto objekty mnohdy viděli jiţ jako malá dítka. Všichni si chtějí na vlastní oči prohlédnout opevnění, o nichţ kaţdou chvíli slýchávají, ţe by za druhé světové války dokázaly zastavit postup armády fašistického diktátora Adolfa Hitlera. Jako jeden z prvních systémů opevnění u nás se začal rekonstruovat ještě před sametovou revolucí. Nejprve se objekty „Orel“, „Alej“, „Obora“ a jedno lehké opevnění vzor 37A přepsaly z vojenských orgánů na Muzeum revolučních bojů a povstání v Ostravě. Následně roku 1984 začali rekonstrukční práce. Provoz areálu začal 28. září 1988. Od toho dne je zde pravidelný provoz. V roce 1992 se stal součástí Slezského zemského muzea v Opavě. To je nyní provozovatelskou organizací Areálu československého opevnění Hlučín – Darkovičky. Vedoucím areálu je uţ od roku 1989 Petr Kuchař. Po domluvě s ním můţeme do muzea „Alej“ či „Obora“ zavítat i mimo návštěvní dobu. V těchto objektech se nabízí ke zhlédnutí celá škála věcí, které zobrazovaly tehdejší propracovanost do nejmenších detailů. Po prohlídce s odborným výkladem od průvodce si lze zakoupit broţurky, pohlednice, knihy nebo i jiné prospekty o areálu. 18 Areál bývá otevřen pro veřejnost od 1. dubna do 31. října ve čtvrtek a pátek od 9:00 do 15:30 hodin. O víkendu a svátky pak od 11:00 do 17:00 hodin. V období letních prázdnin od 1. července do 31. srpna. Je otevřeno také v úterý aţ pátek do 9:00 do 17:00. 19 Vstupné: dospělí 40,- Kč, vstupné poloviční 20,- Kč, rodinný balíček 80,- Kč

18

KUCHAŘ, P. Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky: Historie a současnost, Náchod, 2007, s. 22-26 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 34, ISBN 80-902949-6-0. 19

25

Popis místa Přes areál vede silnice II/469 z Hlučína do Hatě. Pokud turista jede od Hlučína, na první křiţovatce za Darkovičkami zahne doleva a dostane se k objektu „Alej“. U něj je parkoviště kde můţe auto v klidu zanechat. Přímo za parkovištěm můţe návštěvník spatřit zákopový systém (viz Příloha 3) a kolem muzea spousty protitankových překáţek (viz Příloha 4). V areálu je také šest vystavených tanků. Dva z nich jsou hned u objektu „Alej“. Další nalezneme, pokud se vydáme západním směrem ke srubu „Orel“, na pravé straně cesty. Jestliţe dojdeme aţ k „Orlovi“, můţeme zde vidět zbylé tři tanky. Samotné opevnění „Orel“ je ponecháno ve stavu, v jakém jej zde zanechali němečtí okupanti. Muzeum „Obora“ leţí východním směrem asi pět set metrů od „Aleje“. Přes areál také vede naučná stezka. Je dlouhá přibliţně šest a půl kilometru a začíná u srubu MO-S 16 "Rozcestí". Na ní si můţeme prohlédnout celkem devět objektů těţkého opevnění a jedno lehké. Kaţdý z nich je opatřen tabulemi s nakresleným půdorysem. Stezka končí u srubu MO – S 24 „Signál“, viz Tab. 4. Jestliţe by turista dostal chuť na něco dobrého, v obci Šilheřovice, vzdálené pouhé 3 kilometry má moţnost občerstvit se v restauraci Stará Pekárna, která taktéţ plní funkci penzionu. Pokud má turista raději větší komfort, můţe se ubytovat, v hotelu Golf. Tab. 4: Naučná stezka po linii čs. opevnění na Hlučínsku Zřizovatel/rok zřízení Slezské zemské muzeum/1995 Slezské zemské muzeum, Areál čs. opevnění HlučínProvozovatel Darkovičky Délka (km) 6,5 Počet zastavení 10 Začátek MO-S 16 "Rozcestí" Konec MO-S 24 "Signál" Téma/zaměření Československá opevnění 1935–1938 Typ stezky cyklostezka a pěší Náročnost nenáročná Čas prohlídky 2–3 hod./objekt MO-S 19 Alej cca 30 min (přibliţný) Značení turistické a infotabule na objektech Zdroj: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/priroda/naucne-stezky/arealopevneni-darkovicky---opavske-slezsko--5664/

26

Pořádané akce V areálu československého opevnění se kaţdoročně pořádají vzpomínkové a vzdělávací akce. V květnu zde probíhá pravidelně jednou za dva roky bojová ukázka činnosti na státní hranici. Diváci se zde mohou na vlastní oči přesvědčit, jak byla spolupráce pěchotních srubů účinná. Akci pořádá Slezské zemské muzeum v Opavě. Podílí se na ní i Klub vojenské historie Deštné, který poskytuje těţkou bojovou techniku společně s Armádou ČR. Ta také zajišťuje jednotky útočníků a obránců, pyrotechnické imitace a leteckou techniku. Dále se na akci podílí město Hlučín a také policie ČR. V programu bývá kromě bojové ukázky obrany pevností také nástup a obsazení srubu pevnostní jednotkou, ukázka výcviku sluţebních psů, činnost vyčleněných sil při likvidaci velitelského stanoviště nepřítele, ukázky bojových stylů a také letové ukázky. Na akci bývá také kulturní vloţka a to koncert posádkové hudby v prostoru opevnění. Nakonec je zde také moţnost prohlídky techniky současné výzbroje Armády ČR. Tuto akci pravidelně navštíví přibliţně 15 tisíc diváků. V roce 1995 zde bylo dokonce 25 tisíc lidí.20 Další pravidelně pořádaná akce v areálu Hlučín – Darkovičky, ale i mimo něj, je Pochod po linii čs. opevnění konaný v září. Organizuje se na počest tragickým událostem roku 1938. Účastníci pochodu v doprovodu průvodců si mohou poslechnout odborný výklad. Vychází se vţdy buď od objektu MO – S 33 „Kozmice“ anebo od MO – S 6 „Odra“. Končí se pak na MO – S 19 „Alej“. Zde mají účastníci jedinečnou moţnost prohlédnout si kopii zástavy Hraničářského pluku 4, vystavovanou pouze při této akci. Večer je pak ohňostroj a následně zapálena vatra. Kaţdoročně se pochodu zúčastňuje okolo 120 lidí.

3.2 Areál československého opevnění Milostovice - Opava Po areálu v Darkovičkách je tento objekt druhým nejnavštěvovanějším systémem opevnění na severní Moravě. Je prohlášen za kulturní památku. Kaţdý rok si přijede muzeum OP – S 25 „U trigonometru“ prohlédnou na 4 tisíce lidí. O celý areál pečuje Klub vojenské historie Opava, zaloţený roku 1995. Téhoţ roku převzal od státu objekty „U Milostovic“, „Paletovo pole“, „U trigonometru“ 20

HOŘÁK, Josef. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 34, ISBN 80-902949-6-0.

27

a dvě lehká opevnění. Později k nim přibyl i srub „Na cvičišti“. Předsedou spolku je Mgr. Pavel Chráska. Ten se snaţí s dalšími členy klubu uvést opevnění „U trigonometru“ do stavu v roce 1938. Všechny práce jsou prováděny neplacenými dobrovolníky. Na rozdíl od opevnění u Darkoviček je veškerá výbava a zařízení původní, anebo vyrobena podle originálu. V muzeu si taktéţ lze zakoupit za menší obnos pohledy, propagační materiály a úzký výběr knih s pevnostní tématikou. U zbylých tří těţkých opevnění jsou k vidění pouze exteriéry, neboť jsou z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Vybavený interiér mají kromě muzea ještě „řopíky“ v areálu. Ty jsou přístupné jenom v době bojových ukázek.21 Vstupné: dospělí 30 Kč, studenti 20 Kč, děti do 12 let za doprovodu rodičů zdarma Příplatky: focení a natáčení 30 Kč, prohlídka mimo návštěvní dobu 300 Kč za skupinu Provozní doba Od dubna do října, kaţdou neděli od 14:00 do 18:00 hodin. Popis místa Do areálu vede cesta přes obec Milostovice, jeţ leţí necelé tři kilometry západně od města Opava. Do Milostovic vede odbočka ze silnice č. I/11 z Opavy. Přímo k muzeu „U trigonometru“ vede ulice Dělnická. Bohuţel touto cestou také vyráţejí zemědělské stroje do polí. Tím je silnice lehce poškozena. Cestou ke srubu si nejde nevšimnout malého památníčku, na němţ stojí: „Národ, který zapomene na své tradice – zahyne!“ (viz Příloha 5). Tato věta se stala mottem Klubu vojenské historie Opava. Kolem jedné strany muzea jsou postaveny protitankové a protipěchotní překáţky. Jestliţe turista vyjde na střechu objektu, spatří nejenom nádherný výhled po areálu ale také model sluneční soustavy (viz Příloha 6), který je zde umístěn. Muzeum „U trigonometru“ na něm představuje planetu Uran a je součástí planetární stezky města Opavy. Další dva sruby se nachází západním směrem odtud. Po sedmi stech metrech narazíme na srub „U Milostovic“ a po dalších pěti stech na srub „Paletovo pole“.

21

HORÁK, Aleš. OP-S U Trigonometru. Vyd. 1. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2003. s. 1.

28

Bohuţel k nim nevede ţádná cesta, tudíţ se musí pěšky přes pole. Ale stojí za to si je prohlédnout, neboť jejich exteriér je velice zachovalý. Posledním srubem areálu je opevnění „Na cvičišti“. Jako jediný objekt stojí mimo areál. Nachází se přímo ve městě Opava. Na rohu ulice Palhanecké, hned vedle průmyslové zóny. KVH Opava na něm nedávno začal provádět rekonstrukční práce, tudíţ srub není ještě plně připraven. 22 V obci se nachází také stravovací zařízení Hostinec u Tří líp. Ale vzhledem k jeho pozdní otevírací době mimo neděli je lepší zajet do nedalekých Stěbořic. Zde má turista moţnost vybrat si ze dvou restaurací. Jedna z nich je malebná restaurace nedaleko zdejšího rybníku Rybářská bašta. Pokud zavítá do restaurace Panská ve středu obce, má moţnost navštívit zdejší zámek, stojící kousek vedle. Pořádané akce V areálu československého opevnění Milostovice – Opava kaţdoročně KVH Opava pořádá od roku 2003 bojové ukázky. Většinou se konají v září nebo říjnu. Nejdříve klub naplánuje, jiţ v prosinci předcházejícího roku, scénář dne. Následně se domluví s ostatními kluby, disponující technikou a bojovými vozidly. Dále určí, kolik celá akce bude stát peněz a zajistí dostatek prostředků pomocí různých grantů a sponzoringu. Čím dál obtíţnější je zajištění podpory a účasti Armády ČR. Také se seţenou kontakty na dopravce těţké techniky, zajistí se prostor ukázky, udělá se střelnice včetně povolení. Také se musí obeslat Ochranný autorský svaz kvůli produkci. Samozřejmě se klub dohodne i s obcí Milostovice. Dále se ještě zajistí pořadatelé, zdravotník, ubytování pro účinkující, mobilní WC, strava, střelivo, pyrotechnika. Nakonec se udělá reklama v podobě plakátů, rozhlasu, televize a místním tisku. Na samotné akci je pak k vidění různá bojová technika a zbraně. Například tanky, bojové vrtulníky, letadla, a jiná těţká technika. To vše si kaţdý rok přijede prohlédnout na 6 tisíc lidí.

22

Kudy z nudy [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. Město Opava jako názorná pomůcka ke studiu astrologie. Dostupné z WWW: .

29

Obr. 10: Akce Nám tvrz, nepříteli hráz, Milostovice 2008

Zdroj: http://www.opevneni-milostovice.com

3.3 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou Práce na památníku započaly v roce 1998. Rekonstrukci objektů zahájil Klub vojenské historie Bruntál, který je také provozovatel muzea. Kaţdá ze tří pevnůstek byla zrekonstruována do jiného časového období. Lehký objekt A-160 do doby, kdy se v něm bránila německá armáda před útoky ruských vojáků na jaře 1945. Řopík A-120 je opraven do podoby lehkých pevnůstek na hranicích se západním Německem v době reţimu. Největší práce se konaly na objektu B1-80. Ten byl postupně zrenovován aţ do stavu z roku 1938 před příchodem německých okupantů. Všechny části památníku byly původně vybaveny výzbrojí a výstrojí z tehdejší doby. Ale vybavení bylo odcizeno a interiér byl následně uzavřen. Dnes si můţeme prohlédnout pouze exteriér velice zachovalých staveb a zákopový systém v přilehlém okolí.23

23

HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 58, ISBN 80-902949-6-0.

30

Popis místa Památník se nachází v Zátorském lese nedaleko obce Nové Heřminovy, severovýchodně od Bruntálu. K muzeu je moţné přicestovat vlakem i automobilovou dopravou. Kdyţ turista zvolí cestu vlakem, vystoupí na ţelezniční zastávce Milotice nad Opavou. Odtud vede po turistické značce poznávací pěší okruh, dlouhý přibliţně 1,7 kilometrů. Pokud turista zvolí dopravu autem, dostane se aţ k prvnímu řopíku. Zde, ale jiţ silnice končí a musí se pěšky. První řopík stojí na levé straně stezky z nádraţí. Za dalších dvě stě metrů po stezce je umístěn na pravé straně další objekt, uţ hlouběji v lese. Je to řopík č. 610. Od něj je vidět jiţ na poslední pevnůstku. Nachází se asi padesát metrů po stezce směřující zpátky k nádraţí. Opevnění je postaveno ve vykáceném území a umístěno ve strmém srázu. Na všech objektech můţeme pozorovat nádherně zabarvené maskování. Na ubytování a stravování musí turista zajet aţ do 9 kilometrů vzdáleného Bruntálu.

3.4 MO – S 11 „U posedu“ Majitelem objektu je v současné době stále Armáda ČR. Provozovatel tohoto muzea, Klub vojenské historie I. prapor Ostrava, provádí rekonstrukce do stavu roku 1938. Členové klubu také prodluţují naučnou stezku, vedoucí od srubu MO-S 24 po MO-S 16. V nejbliţší době bude pokračovat aţ k objektu MO-S 6 Odra. Vedle opevnění U posedu, byla v terénu vyznačena původní ţeleznice, určená k výstavbě opevnění. Spolek chystá její vyčištění a zanesení do map. KVH I. prapor Ostrava plánuje začít provádět rekonstrukci ještě na dalším objektu a to na MO-S 12 „U pramene. Popis místa Nejbliţším místem, kde můţeme nechat automobil je obec Šilheřovice. K objektu se dostaneme po cyklostezce vedoucí na jih ze Šilheřovic. Cestou ke srubu U posedu můţeme zhlédnout také objekt MO-S 10 „U pískovny“.

31

3.5 MO – S 14 „Juliánka“ O tento nepříliš známý pěchotní srub, který ročně navštíví přibliţně 300 lidí, pečuje Klub vojenské historie I. Prapor Ostrava sekce MO-S 14. Pevnost vlastní armáda ČR a klub jej má pouze v nájmu. V současné době se snaţí o převod objektu do vlastnictví spolku. Tato nezisková organizace vznikla v roce 2000 a zanedlouho poté začala pracovat na rekonstrukci objektu MO-S 14. Klub se taktéţ stará o sruby MO-S 11 a MO-S 12. Hodlá tyto pevnosti postupně uvést do podoby odpovídající roku 1938. Následně z nich pak udělat muzeum československého opevnění a zpřístupnění se záměrem moţnosti návštěv veřejnosti.24 Popis místa K opevnění „Juliánka“ vede pouze cyklostezka, tudíţ se turista k objektu nedostane autem. Automobil můţe zanechat u srubu MO-S 15 „Na výhledech“. Ten leţí asi půl kilometru severovýchodně od obce Markvartovice. Od něj půjde pěšky po cyklostezce směřující na jihovýchod. Po sedmi stech metrech dorazí ke srubu „Juliánka“. Jestliţe bude pokračovat dále po stezce, dostane se i k objektům MO-S 12 a MO-S 11. Moţnost stravování a ubytování mají návštěvníci v obci Šilheřovice, v penzionu Stará pekárna a v Golf hotelu U sv. Jana.

3.6 MO-S15 „Na výhledech“ Tento srub je zatím ve vlastnictví armády ČR. Spolek Muzeum vojenského opevnění MO-S15, jenţ se o objekt stará, usiluje o jeho převedení do svého vlastnictví. Tento klub pracuje na srubu od roku 2007. Chce jej uvést do stavu roku 1945. To znamená bez vnitřního vybavení, které bylo demontováno Němci. Předsedou muzea je Petr Kotrba. Srub zatím bývá otevřen jen po telefonické domluvě. Díky okolo vedoucí cyklostezce, na které se pohybuje poměrně velký počet cyklistů, spolek plánuje pravidelnou otevírací dobu. A to kaţdý víkend od dubna do října. Roční návštěvnost se zatím pohybuje kolem 150 lidí.25

24

Srub československého opevnění MO-S 14 „Juliánka“ [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. MO-S 14 Juliánka. Dostupné z WWW: . 25 Muzeum vojenského opevnění MO-S15 [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Muzeum vojenského opevnění MO-S15. Dostupné z WWW: .

32

Popis místa K objektu se dostaneme silnicí směrem z Markvartovic do Šilheřovic. Po pravé straně je odbočka na polní cestu. Odtud je srub jiţ dobře vidět. Vedle něj stojí budova vodárny.

3.7 MO – S 21 „U Jaroše“ Srub U Jaroše, byl ještě před čtyřmi lety prázdný a nevyuţit. V roce 2007 na něm začala pracovat parta nadšenců, kteří posléze zaloţili Klub vojenské historie MO-S 21 - Druţstvo Stráţe Obrany Státu (SOS). Jiţ od počátků rekonstrukce byly problémy s vlastnictvím. Srub totiţ stál na místě soukromého majitele, který ho odmítal prodat. Nakonec vše bylo vyřešeno výměnou pozemku za jiný pozemek v okolí, který se panu Josefu Čurajovi podařilo sehnat. Ten je předsedou spolku a nyní pozemek dlouhodobě pronajímá svému klubu. Také se řeší převod srubu na soukromou osobu. S tím, ţe je plánováno vyhlášení objektu za kulturní památku. Všechny náklady spojené s opravou a udrţováním srubu byly doposud hrazeny z kapes členů klubu. Letos spolek poţádal o grant a dotaci městem Hlučín. V budoucnu

chce

klub

z objektu

udělat

plně

vybavené

muzeum

československého opevnění. Srub nemá pravidelnou otevírací dobu, takţe návštěvníci si jej mohou prohlédnout vţdy, kdyţ se v něm členové klubu zrovna nachází. Popis místa Přímo k opevnění lze přijet autem. Vede k němu polní cesta, na kterou se odbočuje ze silnice z Darkoviček do Darkovic. Z této silnice se zabočí u pevnosti „Orel“ doleva. Na polní cestě vedoucí k objektu MO-S 21, je postavena kopie tehdejší závory Ippen. Přes tuto napodobeninu projedeme a po pár desítkách metrů se ocitáme před opevněním.

33

Srovnání originální závory Ippen v době mobilizace a nyní Obr. 11: Závora Ippen před srubem U Jaroše, rok 1938

Zdroj: http://www.sos19hodonin.websnadno.cz Obr. 12: Kopie závory při akci ,,Opevněná hranice" v roce 2010

Zdroj: http://img5.rajce.idnes.cz Pořádané akce Jednou ročně zde probíhá akce nazvaná Hlučínsko-Vřesinská šlápota, kdy se jde z Hlučína do Vřesiny. Tento zábavně turistický pochod pořádá kulturní centrum Hlučín a kulturní komise Vřesina. Lidé, kteří se tohoto podniku zúčastní, obdrţí na místě startu mapu s trasou a kartičku. Jejich úkolem je pak obejít tuto trať a nasbírat určitý počet razítek. Součástí akce je také prohlídka některého ze srubů MO-S 21 a MO-S 24. V cíli trasy čeká na účastníky pochodu posezení v restauraci obce Vřesina i s občerstvením.

34

Zahraje zde také country kapela a koná se slosování tomboly. Kaţdým rokem roste počet účastněných lidí. Loňského pochodu se zúčastnilo 328 osob.26 Koná se zde ještě jedna akce a to bojová ukázka „Opevněná hranice“. Bývá zde názorně předváděno, jak německé skupiny freikorps, v roce 1938, napadly hraniční závoru IPPEN. Tuto akci pořádá KVH MO-S 21 SOS a KVH 19. prapor SOS Břeclav. S nimi téţ na ukázce spolupracují kluby: KVH Slezsko - jednotka Wehrmacht

KVH

Sturmtruppen - jednotka Freikorpsu, KVH 19. prapor SOS Hodonín - jednotka čs. armády, KVH MO-S21 SOS - jednotka SOS. A na organizaci se podílí Muzeum vojenského opevnění MO – S 15.27

3.8 MO-S 24 „Signál“ a MO-S 22 „František“ Tyto objekty jsou v péči občanského sdruţení Klub vojenské historie Hraničářský pluk 4. Ten se také stará o srub MO – S 25 „Ve vysokém lese“. Opevnění František je z části vyuţíváno klubem jako zázemí. Ve zbytku srubu chce spolek umístit expozice věnované opevnění. U MO-S 25 je naplánována pouze konzervace, takţe bude zachován ve stavu, v jakém jej zanechala válka. V nejbliţší době spolek hodlá zaţádat o zápis na seznam kulturních památek u všech tří srubů. Celý tento skanzen je nazýván Areál Československého opevnění Hlučín - Vřesina. Bohuţel klub nemá zatím vyřešeny majetkoprávní vztahy u MO-S 24 a 25. Pozemek pod MO-S 22 jiţ patří jednomu z členů klubu a čeká se jen na převod srubu na KVH. U objektů 24 a 25 patří pozemky Lesům ČR a ty by se musely vzdát svého práva na vlastnictví. Kdyby se tak stalo, Ministerstvo obrany by zkontaktovalo obec Vřesinu, která má uzavřenou dohodu s KVH Hraničářský klub, ţe sruby přenechají tomuto spolku. Popis místa Srub František stojí u silnice vedoucí z Darkoviček do Vřesiny asi 700 metrů po pravé straně ze směru Darkoviček. U něj se také nachází odbočka vlevo, 26

Novinky.cz [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-10]. Hlučínsko-vřesinská šlápota zve v sobotu na své páté pokračování. Dostupné z WWW: . 27 MO-S 21 U jaroše [online]. 2008-2009 [cit. 2011-04-10]. Akce. Dostupné z WWW: .

35

kterou kdyţ se vydáme, dovede nás aţ do lesa Vodní důl, na jehoţ okraji stojí srub Signál. U něj je velký prostor pro zaparkování vozu. Nejbliţší stravovací zařízení k těmto pevnostem se nachází v obci Vřesina. Restaurace a pohostinství Leo Vojáček. Ubytování pak nejlépe v městě Hlučín, které nabízí širokou škálu těchto sluţeb. Pořádané akce V rámci pochodu Hlučínsko – Vřesinská šlápota lidé navštěvují tento srub U Františka. V loňském roce si při této akci prohlédlo objekt na 200 účastníků. Oba sruby jsou jinak otevřeny o sobotách a celkově si za rok prohlédne srub asi 300 turistů.

3.9 OP – S 10 „Na křižovatce“ V osmdesátých letech se srubu ujala svazarmovská skupinka nadšenců. Muzeum se otevíralo k 40. výročí osvobození 9. května 1945. Srub byl dlouhá léta provozován zakládajícím členem panem Rudolfem Jatzekem, ale po jeho nedávné smrti byl objekt převeden do vlastnictví obce Velké Hoštice. Nyní jej má v pronájmu Klub vojenské historie Hlučínsko. V rámci péče o objekt klub provádí rekonstrukce vnitřních i vnějších prostor. Členové spolku chtějí ze srubu udělat muzeum, jaké zde bylo před mnoha lety. Také se zde chystá i naučné stezka, jejíţ součástí by mělo být i opevnění OP-S 9 „Na lukách“.28 Popis místa Po pravé straně silnice I/56 Opava – Hlučín – Ostrava, mezi obcemi Malé a Velké Hoštice, se nachází odbočka, která vede přímo k objektu. Je zde vymezená plocha k parkování. Na příjezdové cestě návštěvníky uvítá nápis „Památník zrady, jež nemá v dějinách obdoby.“ vyjadřujíc verdikt Mnichovské dohody. Kolem dočasně uzavřeného srubu jsou rozesety protitankové překáţky. Blízké okolí nabízí moţnosti ubytování. Ve vedlejší obci Velké Hoštice. Zde si turisté mohou vybrat mezi penzionem U Zámku a penzionem Darja. V této obci nalezneme také stravovací zařízení, a to ve vinárně Na Zámečku nebo ve zdejší pizzerii. 28

HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 42-45, ISBN 80-902949-6-0.

36

4 Srovnávací analýza vybraných objektů vojenského opevnění Graf 1 je vytvořen na základě zjištěných výsledků viz Příloha 1. Rozdělen je na tři části podle vhodnosti vyuţití v cestovním ruchu viz Příloha 2. K objektům jsou přiřazena stejná čísla jako v mapě (viz Tab. 5). V části, nevhodné pro cestovní ruch, se nachází šest objektů. Tyto pevnosti jsou ve vlastnictví státu a neudrţují se. Dva z nich, sruby U cihelny a Barbora, jsou zachovalejší a přímo k nim vede komunikace. Nachází se v blízkosti jiných srubů a lze je tedy vyuţít pro naučnou stezku. Pomohlo by jim převedení z Armády ČR na kluby, které jiţ pečují o pevnosti v okolí. Bohuţel většina spolků má finance na provoz pouze jednoho srubu. Areály čs. opevnění, jeţ se nachází v segmentu vhodném, jsou jiţ hojně vyuţívány pro cestovní ruch. Muzea Alej a U trigonometru jsou jediné sruby na Severní Moravě, ve kterých si můţeme prohlédnout takřka kompletní výbavu interiéru. Objekty OP-S 10 „Na křiţovatce“, MO-S 22 „František“, MO-S 21 „U Jaroše“ jsou těsně pod hranicí vhodných objektů. O sruby se jiţ starají různé vojenskohistorické kluby. Probíhají zde rekonstrukční práce a některé začínají být provozovány jako vojenská muzea s pravidelnou otevírací dobou. Problém je však v nedostatku dobové výzbroje a výstroje pro zařízení interiéru srubů. Výbava se musí vyrobit dle originálů, coţ je velice nákladné. Sruby František a U Jaroše se mohou zařadit pod hlavičku Slezského zemského muzea a stát se tak součástí areálu HlučínDarkovičky. Tento převod by jim velmi pomohl a to jak finančně, tak propagačně.

37

Graf 1: Výsledné hodnocení objektů

Zdroj: vlastní výzkum Mapa 1: Vybrané objekty v okresech Bruntál a Opava

Podkladová data: ArcČR, 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o.

38

Tab. 5: Čísla přiřazená k objektům Objekt Přiřazené číslo OP-S 24 Na Gelově poli 1 OP-S 11 U cihelny 2 OP-S 10 Na křiţovatce 3 MO-S 37 Cukrovar 4 MO-S 31 U myslivny 5 MO-S 28 Barbora

6

MO-S 24 U signálu

7

MO-S 22 František

8

Objekt MO-S 21 U Jaroše MO-S 15Na výhledech MO-S 14Juliánka MO-S 13 Černý les MO-S 12 U posedu Památník čs. opevnění Milotice Areál čs. opevnění Milostovice – Opava Areál čs. opevnění Hlučín - Darkovičky

Přiřazené číslo 9 10 11 12 13 14 15 16

Zdroj: vlastní výzkum Jedním

z důvodů,

proč

je

Opavsko

častěji

navštěvovanou

lokalitou

neţ Bruntálsko, je absence těţkých opevnění v úseku Bruntál, neboť ta jsou pro turisty lákavější neţ pouhé „řopíky“, které jsou zde umístěny. Většina objektů je v blízkosti většího města. Areál Hlučín – Darkovičky, samostatné sruby U posedu, Juliánka, Na výhledech, U Jaroše, František a Signál jsou nedaleko velké ostravské aglomerace čítající přes půl miliónu lidí. Díky tomu mají vysoký potenciál moţného přílivu turistů. Areál v Milostovicích a pevnost Křiţovatka jsou zase v blízkosti šedesátitisícové Opavy. Památník československého opevnění Milotice nad Opavou má v blízkosti pouze menší město Bruntál, které se těmto dvěma, co do počtu obyvatel, nemůţe rovnat. Další nevýhodou památníku u Milotic je jeho poloha ve vyšší nadmořské výšce, tudíţ se zde drţí déle sníh. Díky tomu je obtíţnější se k nim dostat. Jedna z mála výhod tohoto areálu je umístění vlakové zastávky, která leţí jen pár desítek metrů od prvního řopíku. Také vnější zachovalost pevnůstek a naučný poznávací okruh se dají počítat jako klady. Jenomţe v důsledku odcizení výbavy interiéru sběrači kovů, KVH Bruntál objekty uzavřel a přestal je dále provozovat. Samostatné pěchotní sruby v péči různých vojenských klubů mají prakticky stejné slabé stránky. Znají je pouze vojenští nadšenci a lidé z blízkého okolí. Také jejich technický stav, díky teprve nedávnému začátku rekonstrukčních prací, nedosahuje kvality jako u velkých pevnostních areálů. Výhledově je jejich uplatnění více neţ příznivé. Jelikoţ byly tyto objekty postavěny v pravidelné linii a jsou velice blízko u sebe, dá se zde zavést naučná stezka pro pěší i cyklisty. Také vzájemná spolupráce 39

mezi jednotlivými kluby je velice dobrá. Armáda ČR se k těmto klubům staví taktéţ kladně. Převod vlastnictví většiny srubů z armády na jednotlivé spolky je jiţ pouze formalitou. Problémy jsou akorát s financemi. Aby se z těchto objektů udělala řádná, vojenská muzea je zapotřebí větších dotací ze strany státu a okolních obcí, jelikoţ vše si doposud hradí spolky z vlastních omezených zdrojů. Velký příjem neplyne ani z turistů, jenţ tyto sruby navštíví, protoţe vstupné je dobrovolné. Pokud

bude

vést

těmito

samostatně

fungujícími

sruby

cyklostezka,

jiţ by se nedalo přicestovat k nim autem. To mohou turisté zanechat na rozlehlém parkovišti u muzea Alej nebo na mnoha parkovištích ve městě Hlučín. Lze téţ přicestovat vlakem do města Hlučín a všechny opevnění objet na kole. Ubytovací i stravovací infrastruktura má v této lokalitě velice značnou hustotu, takţe turisté mají plno moţností kde se najíst či přenocovat. V blízkém okolí je také moţné kromě opevnění navštívit i jiné historické památky. Například Památník II. světové války v Hrabyni. Kromě expozic tanků a bojové techniky se zde ve Slezském zemském muzeu konají různé výstavy a akce. V oblasti je i velký počet zámků a to hlavně v okolí areálu Milostovice – Opava. Pokud turisté přijedou v létě, mohou vyuţít sportovně rekreačního areálu Hlučín.

40

5 Návrh nových produktů cestovního ruchu s využitím objektů vojenského opevnění V bakalářské práci je navrţen nový produkt cestovního ruchu. Jsou to dvě denní naučné exkurze po severomoravských opevněních. Ţádné takové zájezdy nejsou cestovními kancelářemi běţně nabízeny. Pouze vícedenní, ve kterých je vloţen jako jedna poloţka zájezdu areál československého opevnění Hlučín – Darkovičky. Tyto výlety jsou pořádány pro dvě třídy 9. ročníku základní školy z Přerova, v rámci dějepisně-výchovného projektu. Pro mládeţ v tomto věku je návštěva pevností velice zajímavá a atraktivní. Navíc by je měl poučit o situaci Československa za druhé světové války. První zájezd se koná v pátek 20. 5. 2011. Do itineráře, jenţ byl vytvořen, je zařazena návštěva opevnění na Bruntálsku, Opavsku a návštěva památníku druhé světové války v Hrabyni. Druhý zájezd se pořádá v sobotu 21. 5. 2011. Ţáky čeká bojová ukázka v areálu Hlučín – Darkovičky a prohlídka srubů na Naučné stezce po linii čs. opevnění. Doprava mezi opevněními je zajištěna autobusem Mercedes Tourino, splňující emisní normu Euro 3, s počtem míst k sezení 32 a maximální rychlostí 80 km/h. 29

5.1 Naučná exkurze po severomoravských opevněních Tab. 6: Itinerář, 1. zájezd Odkud Přerov

Kam Milotice nad Opavou

Odjezd Příjezd 8:30

9:45

Milotice nad Opavou

Stěbořice

11:00

11:25

Stěbořice

Milostovice

12:25

12:30

Milostovice

OP - S 10

14:00

14:15

OP - S 10

Hrabyně

14:45

15:00

Přerov

17:00

18:30

Hrabyně Zdroj: vlastní výzkum

Program Obchůzka pevnůstek po stezce Oběd Návštěva muzea U trigonometru Prohlídka OP-S 10 Návštěva muzea a prohlídka areálu Ukončení zájezdu

Srazu u autobusu, který přijede ke škole, je v 8:00. V 8:30 je odjezd směr Bruntál. Cestou do Milotic nad Opavou účastníci dostanou přednášku od učitele 29

CK Omega Tour s.r.o. [online]. 2005 [cit. 2011-04-12]. Doprava. Dostupné z WWW: .

41

o pohraničních opevněních. Po příjezdu v 9:45 řidič zaparkuje autobus za nádraţím Milotice nad Opavou. Dále jde skupina pěšky po zelené stezce. Na ní si mohou prohlédnout tři lehká opevnění. Na naučném okruhu se zdrţí hodinu a čtvrt. V 11:00 je odjezd do Stěbořic. Po pětadvacetiminutové jízdě do Stěbořic zamíří účastníci k restauraci Rybářská Bašta. Zde je jiţ objednán pro účastníky zájezdu oběd. V 12:25 odjíţdí na prohlídku muzea U trigonometru. V Milostovicích je autobus za pět minut a zůstává stát na návsi. K muzeu se jde jiţ pěšky, neboť autobus se aţ k němu nedostane. U muzea se zájezd rozdělí na dvě skupiny. Jedna skupina si prohlédne muzeum a druhá se půjde podívat na ostatní objekty v areálu. Po 45 minutách se skupiny vymění. V 14:00 je odjezd ke srubu OP-S 10 „U křiţovatky“. Sem exkurze dorazí v následující čtvrthodině. Tady účastníci vystoupí z autobusu, zaparkovaného na přilehlém parkovišti. Opět se rozdělí do dvou skupin. Ty se prostřídají za 15 minut. V 14:45 nástup do autobusu a odjezd do Hrabyně. Od 15:00, kdy sem zájezd dorazí, si třída prohlédne Slezské zemské muzeum, památník druhé světové války nebo expozice tanků a bojové techniky, zde vystavené. Zájezdníci mají moţnost dát si v místní restauraci něco k jídlu. V 17:00 se odjíţdí zpátky do Přerova. Plánovaný návrat do 18:30. Obr. 13: Památník 2. světové války

Obr. 14: Muzeum U trigonometru

Zdroj: vlastní výzkum

Zdroj: vlastní výzkum

42

5.2 Návštěva vzpomínkové akce v areálu Hlučín-Darkovičky Tab. 7: Itinerář, 2. zájezd Odkud

Kam

Odjezd

Příjezd

Přerov

Areál Hlučín Darkovičky

7:15

9:00

16:45

18:30

Areál Hl.Darkovičky Zdroj: vlastní výzkum

Přerov

Program vzpomínková akce, prohlídka areálu a návštěva srubů na stezce návrat do Přerova

Druhý zájezd začíná srazem v 7:00 před školou, kde jiţ stojí autobus. V 7:15 se odjíţdí do areálu čs. opevnění Hlučín – Darkovičky. Cestou dostane třída přednášku o čs. opevnění od učitele. Do areálu exkurze dorazí před devátou hodinou a v 9:00 jiţ začíná bohatý program, po kterém následuje prohlídka celého areálu, včetně muzea čs. opevnění Alej, viz Tab. 8. Je zde také připraveno občerstvení, kde si účastníci mohou dát oběd. Poté, v 15:00, se ţáci s učitelem vydají po naučné stezce ke srubu MO – S 21 „U Jaroše“. Po půlhodinové prohlídce, kterou absolvují od 15:15, půjdou dále ke srubům MO – S 22 a 24. Za hodinu v 16:45 je plánován odjezd z parkoviště u muzea Alej. Předpokládaný návrat do Přerova je do 18:30. Tab. 8: Program vzpomínkové akce Hlučín-Darkovičky 9:00 - 9:55 9:55 - 10:00 10:00 - 10:15 10:15 - 10:25 10:25 - 12:15 12:15 - 15:00

Koncert posádkové hudby Olomouc v prostoru opevnění Přelet formace letounů Armády České republiky a letová ukázka Nástup pevnostní jednotky, přinesení bojového praporu, vztyčení státní vlajky, hymna, obsazení pevnostní jednotkou Projevy hostů Ukázka boje o pevnost, ukázka výcviku sluţebních psů, činnost vyčleněných sil při likvidaci velitelského stanoviště nepřítele, MUSADO a další bojové ukázky Prohlídka techniky současné výzbroje AČR, prohlídka areálu

43

Obr. 15: Pohled z Obory na Alej.

Obr. 16: Pevnost Orel

Zdroj: vlastní výzkum

Zdroj: vlastní výzkum

5.2 Cena zájezdů Tab. 9: Cena dopravy 1. zájezdu Odkud - Kam Přerov - Milotice nad Opavou Milotice nad Opavou Stěbořice Stěbořice – Milostovice Milostovice – OP Na křiţovatce OP Na křiţovatce – Hrabyně Hrabyně – Přerov Celkem Zdroj: vlastní výzkum

Počet Cena za najetých km dopravu Kč 85 1742,5

Cena za stání Kč 150

Cena celkem Kč 1892,5

32

656

120

776

2,6 11,2 12,3 82,3 225,4

53,3 229,6 252,15 1687,15 4620,7

180 60 240 0 750

233,3 289,6 492,15 1687,15 5370,7

Tab. 10: Cena dopravy 2. zájezdu Odkud - Kam Přerov – Areál Hlučín-Darkovičky Areál Hlučín-Darkovičky – Přerov Celkem

Počet najetých km

Cena za dopravu Kč

Cena za stání Kč

Cena celkem Kč

90,3

1851,15

960

2811,15

90,3

1851,15

0

1851,15

180,6

3702,3

960

4662,3

Zdroj: vlastní výzkum

44

Cena Stravování Oběd během prvního zájezdu je zajištěn v restauraci Rybářská bašta, stojí 100 Kč. Jídlo v druhé exkurzi si účastníci hradí sami v areálu, kde je poskytnuto občerstvení. Cena za vstupné V muzeum U trigonometru je vstupné 20 Kč. Je zde ale vybírán poplatek 300 Kč za mimořádnou prohlídku. Na osobu tedy 30 Kč. Za akci v Areálu Hlučín – Darkovičky kaţdý zaplatí 40 Kč. Tab. 11: Celková cena zájezdů Zájezd

Cena dopravy Kč

Cena stravování Kč

Cena za vstupné Kč

1. zájezd

5370,7/32 = 168

100

30

2. zájezd

4662,3/32 =146

0

40

Celkem Kč 298 zaokrouhleno 300 186 zaokrouhleno 190

Zdroj: vlastní výzkum V rámci školního projektu vstupné hradí škola. Tím pádem ţáci zaplatí pouze 270 Kč v případě prvního zájezdu. Za druhý uhradí 150 Kč plus výdaje za stravu.

45

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak si vedou pohraniční opevnění ve spojitosti s cestovním ruchem, zda se jiţ nějaká vyuţívají nebo jsou u jiných předpoklady, ţe budou takovýmto způsobem vyuţity. Práce byla postavena hlavně na výzkumu prováděném návštěvou objektů a řízeným rozhovorem se správci objektů. V drtivé většině publikací o opevněních jsou pouze technické údaje a jejich historie, takţe informace byly poskytovány převáţně z odpovědí správců. Ne všechny se mi však podařilo zastihnout. S těmi zbylými jsem si dopisoval přes emailovou korespondenci. Většina z nich byla velmi vstřícná a nápomocná, tudíţ se mi podařilo získat z těchto zdrojů většinu informací mnou uvedených v práci. Nejdříve jsem musel zjistit, které objekty je vůbec moţno zkoumat pro vyuţití v cestovním ruchu. Zadáním různých faktorů většina objektů odpadla a zůstala jen hrstka těch, co obstála v uvedených kritériích. Kaţdý tento objekt jsem dále charakterizoval a zjišťoval, jakým způsobem je v cestovním ruchu vyuţitelný. Po jejich důkladné analýze jsem nakonec tyto objekty mezi sebou srovnával. Analyzoval jsem jejich dosavadní funkci v cestovním ruchu, moţnosti, okolí, infrastrukturu. Většina z těchto objektů je teprve na začátku skloubení do cestovního ruchu. Jsou zde ale i objekty uţ více let provozované, jako jsou Areály československého opevnění Hlučín – Darkovičky a Milostovice – Opava. Tyto objekty jsou také stále zveličovány a rozšiřovány. Například do areálu Milostovice je moţné zařadit srub OP – S 24 „Na Gelově poli“ a udělat naučnou pěší stezku nebo cyklostezku, která by vedla od tohoto objektu přes celý areál. Opevnění, teprve rozvíjející se, mají také velkou příleţitost být lépe vyuţity. Tyto sruby spravují Kluby vojenské historie za účelem jejich prezentování v cestovním ruchu. Spolupracují spolu a ubírají se správným směrem. Snaţí se učinit z objektů, o které pečují, kulturní památku. Zdali se jim to podaří záleţí pouze na jejich píli, odhodlání a přítoku financí.

46

Seznam použité literatury [1]

DURČÁK, Josef; GREGAR, Oldřich. Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku. Vyd. 1. Opava: AVE Opava, 1998. 113 s. ISBN 80-902042-6-0.

[2]

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum, Základy teorie, metody a aplikace.. Vyd. 2. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

[3]

HORÁK, Aleš. OP-S U Trigonometru. Vyd. 1. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2003. 24 s. ISBN není přiděleno.

[4]

HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. 72 s. ISBN 80-902949-60.

[5]

KUCHAŘ, Petr. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: Historie a současnost. Vyd. 1. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2007. 35 s. ISBN 978-80-239-9328-8.

[6]

NOVÁK, Jiří. Těžké Opevnění: Pevnostní oblast Odra-Krkonoše, Vyd. 2. Dvůr Králové nad Labem: Jiří Novák, 2006. 200 s. ISBN 80-86514-07-2.

[7]

PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 447 s. ISBN 80-239-0152-4.

[8]

SCHEJBAL, Ctirad. Typologie cestovního ruchu, Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov. 2008, 97 s. ISBN 978-80-87179-03-1.

[9]

SCHEJBAL, Ctirad. Možnosti využití opuštěných těžeben v turizmu, Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov, s. 34, (v tisku).

[10]

SCHEJBAL, Ctirad. Optimalizace produktů cestovního ruchu, Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov 2011, ISBN 978-80-87179-11-6.

[11]

SCHEJBAL, Ctirad. Logistika cestovního ruchu, Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov 2009, s. 149, ISBN 978-80-87179-09-3.

47

Internetové zdroje [1]

Novinky.cz [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-10]. Hlučínsko-vřesinská šlápota zve

v

sobotu

na

své

páté

pokračování.

Dostupné

z

WWW:

.

[2]

MO-S 21 U jaroše [online]. 2008-2009 [cit. 2011-04-10]. Akce. Dostupné z WWW: . Srub československého opevnění MO-S 14 „Juliánka“ [online]. 2011 [cit. 201104-08].

MO-S

14

Juliánka.

Dostupné

z

WWW:


s14.estranky.cz/clanky/mo-s-14--julianka.html>. [3]

Muzeum vojenského opevnění MO-S15 [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Muzeum

vojenského

opevnění

MO-S15.

Dostupné

z

WWW:

. [4]

Kudy z nudy [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. Město Opava jako názorná pomůcka

ke

studiu

astrologie.

Dostupné

z

WWW:

.

[5]

MO-S 24 "Signál" [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Objekty. Dostupné z WWW: .

[6]

Srub československého opevnění MO-S 14 „Juliánka“ [online]. 2011 [cit. 201104-05].

MO-S

14

Juliánka.

Dostupné

z

WWW:


s14.estranky.cz/clanky/mo-s-14--julianka.html>.

[7]

MO-S 21 U jaroše [online]. 2008-2009 [cit. 2011-04-05]. Technicko-strategické údaje o srubu MO-S 21. Dostupné z WWW: .

48

[8]

Hrady.cz cestuje s přehledem [online]. 1995-2011 [cit. 2011-04-10]. Pěchotní srub

MO-S-11

U

posedu.

Dostupné

z

WWW:

. [9]

Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP-S 26 „U Milostovic“. Dostupné z WWW: .

[10]

Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP- S 27 „Paletovo pole“. Dostupné z WWW: .

[11]

Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP- S 21 „Na cvičišti“. Dostupné z WWW: .

[12]

Československé opevnění [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Lehké objekty. Dostupné z WWW: .

[13]

Československé opevnění [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Těţké objekty. Dostupné z WWW: .

Mapové podklady VYSTOUPIL, Jiří. – HOLEŠINSKÁ, Andrea. – KUNC, Josef. – MARYÁŠ, Jaroslav. – SEIDENGLANZ, Daniel. – ŠAUER, Martin. – TONEV, Petr. – VITURKA, Milan. Atlas cestovního ruchu české republiky, 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, s. 156, ISBN 80-23972-56-1.

49

Seznam zkratek ORP

Obec s rozšířenou působností

LO

Lehký objekt

TO

Těţký objekt

OP

Opava

MO

Moravská Ostrava

KVH

Klub vojenské historie

ŢSV

Ţenijní skupinové velitelství

SOS

Stráţe Obrany Státu

50

Seznam obrázků Obr. 1

Srub OP – S 17 „Nad silnicí“, příbytek bezdomovců

Obr. 2

Pěchotní srub „U Milostovic

Obr. 3

Lehké opevnění vzor 37

Obr. 4

Pěchotní srub Alej

Obr. 5

OP – S 25 „U trigonometru“, současnost

Obr. 6

OP – S 25 „U trigonometru“, rok 1938

Obr. 7

Lehký objekt vzor 37 B1-80 č. 611

Obr. 8

Pěchotní srub MO – S21 „U Jaroše

Obr. 9

OP – S 10 „Na křiţovatce“, v rekonstrukci

Obr. 10

Akce Nám tvrz, nepříteli hráz, Milostovice 2008

Obr. 11

Závora Ippen před srubem U Jaroše, rok 1938

Obr. 12

Kopie závory při akci ,,Opevněná hranice" v roce 2010

Obr. 13

Památník 2. světové války

Obr. 14

Muzeum U trigonometru

Obr. 15

Pohled z Obory na Alej

Obr. 16

Pevnost Orel

51

Seznam tabulek Tab. 1

Přednosti a nevýhody smíšených plánů výzkumu

Tab. 2

Kritéria hodnocení objektů vojenského opevnění

Tab. 3

Ocenění vhodnosti objektů k vyuţití

Tab. 4

Naučná stezka po linii čs. opevnění na Hlučínsku

Tab. 5

Čísla přiřazená k objektům

Tab. 6

Itinerář, 1. zájezd

Tab. 7

Itinerář, 2. zájezd

Tab. 8

Program vzpomínkové akce Hlučín-Darkovičky

Tab. 9

Cena dopravy 1. zájezdu

Tab. 10

Cena dopravy 2. zájezdu

Tab. 11

Celková cena zájezdů

52

Seznam příloh Příloha 1

Výsledné hodnocení lokalit

Příloha 2

Určení vhodnosti objektů

Příloha 3

Stupně odolnosti srubů

Příloha 4

Zákopový systém, Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky

Příloha 5

Protitankové překáţky, Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky

Příloha 6

Pamětní deska, Areál čs. opevnění Milostovice-Opava

Příloha 7

Model sluneční soustavy, Areál čs. opevnění Milostovice-Opava

Příloha 8

LO vzor 37, A-160Z, Památník čs. opevnění Milotice nad Opavou

Příloha 9

LO vzor 37, A- 120, Památník čs. opevnění Milotice nad Opavou

Příloha 10

Pokoj pro velitele, muzeum U trigonometru

Příloha 11

4cm kanon vz. 36, muzeum Alej

Seznam grafů Graf 1

Výsledné hodnocení objektů

Seznam map Mapa 1

Vybrané objekty v okresech Bruntál a Opava

53

Přílohy

54

Příloha 1: Výsledné hodnocení lokalit Objekt Vzdálen. Milostovice 3 Darkovičky 3 OP – S 10 3 MO – S 21 3 MO – S 22 3 MO – S 15 2 Milotice 2 MO – S 11 2 MO – S 14 2 MO – S 24 3 OP – S 11 3 MO – S 28 2 OP – S 24 3 MO – S 13 2 MO – S 31 2 MO – S 37 1 Zdroj: vlastní výzkum

Dostup. 2 3 3 2 3 3 2 2 2 1 2 3 1 2 1 2

Stav Ochrana Interiér Propagace Celkem 3 3 3 3 17 3 1 3 3 16 2 1 2 2 13 3 1 2 2 13 2 1 2 2 13 2 1 2 2 12 3 1 2 1 11 2 1 2 2 11 2 1 2 2 11 2 1 2 2 11 1 1 1 1 9 1 1 1 1 9 1 1 1 1 8 1 1 1 1 8 1 1 1 1 7 1 1 1 1 7

Příloha 2: Určení vhodnosti objektů Objekt Milostovice Hodno Vhodné cení Milotice Objekt Méně Hodnovhodné cení OP-S24 Objekt HodnoNevhodné cení Zdroj: vlastní výzkum

Darkovičky Vhodné MO-S 11 Méně vhodné MO-S13 Nevhodné

OP-S10 Méně vhodné MO-S14 Méně vhodné MO-S31

MO-S21 MO-S22 MO-S15 Méně Méně Méně vhodné vhodné vhodné MO-S24 OP-S11 MO-S28 Méně Nevhodné Nevhodné vhodné MO-S37 -

Nevhodné Nevhodné

-

-

Příloha 3: Stupně odolnosti pěchotních srubů Čelní stěna (cm) 1 120 120 2 150 175 I 150 175 II 200 225 III 250 275 IV 350 350 Zdroj: http://www.military.cz/ Stupeň Strop odolnosti (cm)

Stěny se střílnami hlavních zbraní (cm) 80 100 100 100 125 125

55

Týlová stěna (cm) 80 80 100 100 125 150

Stěna zvonu nebo kopule (cm) 15 15 20 20 30 30

Příloha 4: Zákopový systém, Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky

Zdroj: vlastní výzkum Příloha 5: Protitankové překáţky, Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky

Zdroj: vlastní výzkum

56

Příloha 6: Pamětní deska, Areál čs. opevnění Milostovice-Opava

Zdroj: vlastní výzkum Příloha 7: Model sluneční soustavy, Areál čs. opevnění Milostovice-Opava

Zdroj: vlastní výzkum

57

Příloha 8: LO vzor 37, A-160Z, Památník čs. opevnění Milotice nad Opavou

Zdroj: vlastní výzkum Příloha 9: LO vzor 37, A- 120, Památník čs. opevnění Milotice nad Opavou

Zdroj: vlastní výzkum

58

Příloha 10: Pokoj pro velitele, muzeum U trigonometru

Zdroj: vlastní výzkum Příloha 11: 4cm kanon vz. 36, muzeum Alej

Zdroj: vlastní výzkum

59

Autor (vypracoval) Název BP

Březík Eduard Objekty vojenského opevnění na Krnovsku a Opavsku a jejich vyuţití v cestovním ruchu

Studijní obor

Logistika cestovního ruchu

Rok obhajoby BP

2011

Počet stran

60

Počet příloh

11

Vedoucí BP

Mgr. Kamil Peterek

Oponent BP

Anotace

Klíčová slova Místo uloţení

Práce pojednává o vyuţití pohraničních pevností v cestovním ruchu. Práce obsahuje výběr, hodnocení, analýzu objektů. Součástí výzkumu bylo provedeno také jejich srovnávání. Výzkum byl veden převáţně řízenými rozhovory. Na základě poznatků byl vypracován návrh zájezdu k pohraničním pevnostem. opevnění, sruby, pevnosti, areál, Opavsko, Bruntálsko, metodika, itinerář ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Signatura

60