Fenomén nákupních center a jejich využití v cestovním ruchu

Fenomén nákupních center a jejich využití v cestovním ruchu.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své práce, PhDr. Vlastě Novotné, za odborné vedení, cenné rady, připomínky a čas, který mi při zpracování této práce věnovala. Dále bych ráda poděkovala Ing. Janě Spilkové, Ph. D, za její rady, které mi poskytla a také děkuji všem respondentům, kteří byli ochotni vyplnit můj dotazník a přispěli tak k vypracování této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Fenomén nákupních center a jejich využití v cestovním ruchu. Bakalářská práce

Autor: Michaela Kocmanová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2012

© Copyright 2012 Michaela Kocmanová

Abstrakt KOCMANOVÁ, Michaela: Fenomén nákupních center a jejich vyuţití v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 64 stran. Předmětem této práce jsou nákupní a obchodní centra v České republice a jejich moţné vyuţití v cestovním ruchu. Teoretická část se zabývá vznikem obchodu a historií nákupních center v České republice. Dále pak definováním pojmu „nákupní centrum“, jeho prostorem, velikostí a řízením. Důleţitý je také přehled nákupních center, která se nacházejí na českém území. Praktická část se zabývá výzkumem, zda by lidé měli zájem o zájezd do nějakého nákupního centra. Předmětem této práce není vytvoření zájezdu do nákupního centra. KLÍČOVÁ SLOVA Fenomén. Historický vývoj nákupních center. Marketingový výzkum. Nákupní centrum. Vznik obchodu.

7

Abstract KOCMANOVÁ, Michaela: The phenomenon of shopping malls and thein use in tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work PhDr. Vlasta Novotná. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 64 pages. The subject of this thesis is shopping malls in the Czech republic and their use in tourism. The theoretical part deals with the creation of business and the history of shopping malls in the Czech Republic. Moreover, it defines the term shopping mall, its area, size and management. Important is also overview of shopping malls that are situated in the Czech Republic. Practical part focuses on the research answering the question whether people should be interested in tour to a shopping mall. The subject of this thesis is not creation of a tour to a shopping mall. KEYWORDS Phenomenon. Historical devolepment of shopping malls. Marketing research. Shopping mall. Creation of business.

8

Předmluva Obchod nás provází uţ mnoho let, konkrétně od rodové společnosti. Stává se stále dokonalejší, vyvíjí se a je téměř kaţdodenní činností kaţdého z nás. I v minulosti měli lidé potřebu vyrábět různé výrobky, které mohli vyměnit za jiné, potřebné pro jejich obţivu či lov. I toto je první náznak obchodu, který probíhal především směnou zboţí za zboţí, dnes nazývanou barter. Dnešní obrovské komplexy nákupních center se vyvíjely desítky let. Z malých kamenných obchodů, přes větší obchodní domy, nákupní pasáţe aţ po novodobá nákupní, obchodní a zábavní centra, která se stala obrovským trendem. Dnes se tyto giganty zaměřují na spojení příjemného s uţitečným a snaţí se nalákat různé typy zákazníků. Ne kaţdý totiţ nakupování miluje, tak jako třeba já. Je mojí zálibou několik let, asi od dospívajícího věku. Tehdy jsem poprvé začala přemýšlet o módě, pročítala módní časopisy a stala se pravidelným návštěvníkem nákupního centra, kde jsem utrácela své první peníze z prázdninových brigád. Dnes nákupní centra navštěvuji s přítelem, kamarádkami a maminkou, která je jejich milovníkem stejně jako já. Právě moje nadšení a dlouholetý zájem o nákupní centra, je hlavním důvodem, jenţ mě dovedl k výběru tématu pro moji bakalářskou práci. Tato práce je určena čtenářům, kteří se zajímají o obchod, o nákupní centra a v neposlední řadě těm, které například zaujme název a budou mít zájem dovědět se více o tomto tématu. Informace pro teoretickou část jsem čerpala z tištěných a elektronických zdrojů. Zprvu bylo tyto informace těţké získat. Narazila jsem ale na Ing. Janu Spilkovou, Ph. D., která působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a specializuje se na geografii maloobchodu a sluţeb. Paní doktorka mi poskytla spoustu uţitečných typů, rad a materiálů, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Výzkum pomocí dotazníkového šetření byl proveden v hlavním městě Praha a v kraji Vysočina.

9

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam grafů .................................................................................................................. 13 Seznam tabulek ............................................................................................................... 14 Seznam zkratek ............................................................................................................... 15 Seznam pojmů................................................................................................................. 16 Úvod................................................................................................................................ 17 1 Vznik obchodu ............................................................................................................. 18 1.1 Vznik obchodu na českém území ......................................................................... 18 2 Vývoj nákupních center v České republice ................................................................. 20 3 Nákupní centrum jako novodobý fenomén .................................................................. 23 3.1 Nákupní centrum – definice .................................................................................. 23 3.2 Nákupní centrum – prostor ................................................................................... 23 3.3 Nákupní centrum – velikost .................................................................................. 24 3.3.1 Retail park ...................................................................................................... 24 3.3.2 Outletové centrum.......................................................................................... 25 3.4 Nákupní centrum – řízení a provoz....................................................................... 25 4 Nákupní centra v České republice ............................................................................... 26 4.1 Hlavní město Praha ............................................................................................... 26 4.1.1 Oblíbená nákupní centra ................................................................................ 26 4.1.2 Další nákupní a obchodní centra v Praze ....................................................... 29 4.1.3 Galerie ............................................................................................................ 29 10

4.2 Středočeský kraj .................................................................................................... 29 4.3 Jihočeský kraj ....................................................................................................... 30 4.4 Plzeňský kraj ......................................................................................................... 30 4.5 Karlovarský kraj ................................................................................................... 30 4.6 Ústecký kraj .......................................................................................................... 30 4.7 Liberecký kraj ....................................................................................................... 30 4.8 Královéhradecký kraj ............................................................................................ 31 4.9 Pardubická kraj ..................................................................................................... 31 4.10 Kraj Vysočina ..................................................................................................... 31 4.11 Jihomoravský kraj ............................................................................................... 31 4.12 Olomoucký kraj .................................................................................................. 31 4.13 Zlínský kraj ......................................................................................................... 32 4.14 Moravskoslezský kraj ......................................................................................... 32 5 Dotazníkový průzkum.................................................................................................. 33 5.1 Cíl průzkumu ........................................................................................................ 33 5.2 Metoda dotazování ................................................................................................ 33 5.3 Výsledky dotazování............................................................................................. 34 5.4 Vyjádření cestovní kanceláře ADA TOUR .......................................................... 53 5.5 Interpretace výsledků ............................................................................................ 54 Závěr ............................................................................................................................... 56 Soupis bibliografických citací ........................................................................................ 58 Kniţní zdroje............................................................................................................... 58 Internetové zdroje ....................................................................................................... 59 Přílohy............................................................................................................................. 62

11

Seznam obrázků Obr. č. 1: Nákupní centra v České republice (zdroj: vlastní popisky a úprava z: ZEMEPIS. Slepé mapy, kraje ČR. Zemepis.com [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.zemepis.com/smkraje.php)

12

Seznam grafů Graf č. 1: Výstavba nákupních center v České republice (zdroj: STAVEBNIFORUM. Retail: developerské suchotiny na pokračování. Stavebniforum.cz [online]. 2010. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.stavebniforum.cz/cs/article/18413/retail-developerske-souchotiny-na-pokracovani/) Graf č. 2: Pohlaví Graf č. 3: Věk Graf č. 4: Místo bydliště Graf č. 5: Okresy v kraji Vysočina Graf č. 6: Baví Vás nakupování? Graf č. 7: Z jakého důvodu neradi nakupujete? Graf č. 8: Jiné důvody Graf č. 9: Co Vás nejvíce vystihuje? Graf č. 10: Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech? Graf č. 11: Které nákupní centrum v České republice navštěvujete nejraději? Graf č. 12: Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, neţ které obvykle navštěvujete? Graf č. 13: Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice? Graf č. 14: Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra? Graf č. 15: Jiné důvody Graf č. 16: Které zboţí nejraději nakupujete? Graf č. 17: Jiné zboţí Graf č. 2 – 17 (zdroj: vlastní)

13

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Velikostní klasifikace nákupních center v ČR (zdroj: vlastní úprava z: ESTAV.CZ. Výstavba nákupních center v ČR stagnuje, přesto jich jsou tři stovky. Estav.cz [online]. 2010. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/new/nakupni-centra-cesko-velikost.html) Tabulka č. 2: Pohlaví Tabulka č. 3: Věk Tabulka č. 4: Místo bydliště Tabulka č. 5: Okresy v kraji Vysočina Tabulka č. 6: Baví Vás nakupování? Tabulka č. 7: Z jakého důvodu neradi nakupujete? Tabulka č. 8: Jiné důvody Tabulka č. 9: Co Vás nejvíce vystihuje? Tabulka č. 10: Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech? Tabulka č. 11: Které nákupní centrum v České republice navštěvuje nejraději? Tabulka č. 12: Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, neţ které obvykle navštěvujete? Tabulka č. 13: Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice? Tabulka č. 14: Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra? Tabulka č. 15: Jiné důvody Tabulka č. 16: Které zboţí nejraději nakupujete? Tabulka č. 17: Jiné zboţí Tabulka č. 2 – 17 (zdroj: vlastní)

14

Seznam zkratek NC – nákupní centrum ČR – Česká republika

15

Seznam pojmů Food court – oddělení s občerstvením a bufety v nákupním centru Expanze – rozpínání Fun shopping, experience shopping – nakupování spojené se zábavou a relaxací Shopping mall – americký výraz pro nákupní centrum

16

Úvod Nákupní centra (dále jen NC) jsou nyní povaţována za novodobý fenomén a představují jeden z nejdynamičtějších maloobchodních formátů. Lidé v nich tráví čím dál více svého volného času. Jsou takovým trhákem, ţe je populace schopna za nimi cestovat do různých světových metropolí. Nákupní centra, která se staví v posledních letech, nejsou zaměřena jen na nákup nějakého sortimentu, ale jsou to velké komplexy, které nabízejí rozmanité sluţby a soustřeďují se i na pobavení svých návštěvníků. Můţete zde procházet jeden obchod za druhým, nabízejí totiţ širokou škálu zboţí, ze kterého si jistě kaţdý vybere. Zajít do místního „food courtu“, který v NC nesmí chybět, nebo posedět v místní restauraci, kavárně i čajovně a poklábosit s přáteli či jen relaxovat a pozorovat kolemjdoucí je jedna z moţností, jak vyuţít čas na tomto příjemném místě. Nebo můţete vyrazit s dětmi do multikina na animovaný film promítaný ve 3D formátu, na premiéru amerického velkofilmu, pobavit se na trenaţérech různého druhu, a kdyţ zbude čas, jít si zahrát bowling nebo večer zhlédnout módní přehlídku. Také moţná vyuţijete kadeřnické a kosmetické sluţby vašeho oblíbeného nákupního centra. Myslím, ţe právě komplexnost, nezávislost na počasí, vyčerpávající otevírací doba jsou těmi hlavními důvody, proč jsou nákupní centra tak oblíbená. Na základě teoretických poznatků z odborné literatury, článků a z elektronických zdrojů v této práci vytvořím přehled o vzniku obchodu a vývoji nákupních center. Dále definuji pojem nákupní centrum a vytvořím ucelený přehled nákupních center, které se nacházejí v České republice (dále jen ČR). Cílem mé praktické části je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda by bylo moţné, v dnešní moderní době plné moţností, vytvořit zájezd do nákupního centra. Předmětem této práce není samotné vytvoření návrhu na zájezd. Z dotazníkového šetření, které bude provedeno v Praze a v kraji Vysočina, chci analyzovat, zda nakupujeme rádi nebo neradi, zjistím oblíbenou formu nakupování, a také poznám chuť navštívit jiné NC či nikoliv. Práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická, zahrnuje kapitoly 1, 2, 3 a 4. Druhá, praktická, zahrnuje kapitolu 5.

17

1 Vznik obchodu Obchod, neboli samostatná a zvláštní hospodářská činnost, se začal objevovat na rozhraní rodové a otrokářské společnosti. Nejdříve však došlo k oddělení řemesel od zemědělství a města od vesnice. Vznikala zboţová výroba a objevila se první peněţní směna. Obchod se utvářel jako specifické odvětví lidské činnosti, které vyvrcholilo velkou společenskou dělbou práce. Kupec byl charakterizován jako osoba, zabývající se pouze směnou. Rostla místní i časová diferenciace mezi koupí a prodejem, ale zejména specializace výroby. Za kolébku prvních pokroků v obchodě byla povaţována Babylonská říše. Tzv. formalizované principy obchodu v obchodním zákoníku jsou staré přes 4 000 let. Babyloňané uţ znali např. peníze, váţené kusy stříbra, platby na splátky, úroky, společné obchodování a dělení zisku. Období feudalismu obchod posunulo o krok zpět. Vyráběly se produkty pro panovníky a poddané. V 5. - 8. století měl obchod téměř stejný obraz po celé Evropě, aţ poté procitl a vyvíjel se jeho vyšší stupeň. [1]

1.1 Vznik obchodu na českém území Vznik a vývoj obchodu na našem území se lišil, protoţe ekonomická vyspělost českého území byla dosti odlišná od okolního světa. V době vrcholu obchodování v Babylónii a Řecku u nás existoval jen výměnný obchod rodových náčelníku. Měnily se nejvíce šperky, zbraně a látky. První peníze se na českém území objevily aţ počátkem našeho letopočtu. Mezi nejvýznamnější období patřilo období Sámovy říše. Sámo byl kupec, který byl zvolen do čela kmenového svazu. Ve 13. – 15. století se objevil první náznak rozdělení obchodu a začal se pouţívat termín velkoobchod a maloobchod. Pro toto období jsou charakteristické cechy, které se staraly hlavně o odbornost a poctivost prodeje, ale naopak vůbec se nepodílely na rozvoji průmyslové výroby. Funkce cechů byla později nahrazena průmyslovým zákonem z r. 1872, tzv. ţivnostenskými spolky. Začátkem 19. století se obchod výrazněji specializoval na maloobchod a velkoobchod. Maloobchod se dělil na podomní a stálý, stálý pak na koloniál a kramářský. V období průmyslové revoluce docházelo k velkému rozvoji v odvětví lehkého průmyslu, nejvíce pak v dopravě. V 60. letech 19. století se rozvíjel úvěr, pojištění, sdruţování do společností, obchodní školství a také zahraniční obchod. V roce 1921, po krátké krizi, došlo k prudkému nárůstu v obchodním podnikání. Zvyšoval se počet obchodních firem

18

i provozoven, které často zanedbávaly kvalitativní stránku obchodu. Rozrůstala se spotřební a nákupní druţstva. [2] Období 20. – 30. let bylo charakterizováno: [3] rychlým rozvojem nových skupin zboţí (př. elektronika, foto, kosmetika...), rostoucí spotřebou obyvatel, coţ vedlo ke vzniku nových podniků, nárůstem spotřebních druţstev, vznikem velkých obchodních firem (př. Baťa ve Zlíně) a obchodních domů, zesílením konkurence. Po 2. světové válce rostl zahraniční obchod, modernizovaly se prodejny i rozšiřoval obchodní sortiment a obchodní kapacity. V roce 1948 došlo k likvidaci soukromého sektoru. Tento sektor zajišťoval zhruba tři čtvrtiny obratu ve prospěch státních podniků. Slabým a chybujícím článkem byl obchod, který produkovala dělnická třída. Buď nesprávně prodával vynikající výrobky, nebo výrobu neinformoval o skutečných potřebách trhu, a tím zapříčinil nedostatek nebo nadbytek zboţí. [4]

19

2 Vývoj nákupních center v České republice Po vstupu zahraničních firem na český trh byly zavedeny moderní maloobchodní formáty (př.: diskont, supermarket, hypermarket). V 90. letech začala být Česká republika zajímavá pro developery velkých nákupních center. V tomto ohledu zaostávala, protoţe rozvoj nákupních center závisel na stabilitě politického prostředí hostitelského trhu, kterou ČR mohla nabídnout aţ necelých 10 let po pádu komunismu. [Szczyrba, 2005, s. 126] Nejdříve se objevily supermarkety (klasifikovány jako obchody s prodejní plochou 400 – 2 500 m², s hlavním sortimentem potraviny). V roce 1991 byl první z nich postaven v Jihlavě. O rok později byla otevřena první diskontní prodejna v Praze (prodejní plocha 400 – 1 000 m², menší výběr ze sortimentu). Roku 1996 se v Brně otevřel první hypermarket (obchod s výrazným podílem nepotravinového zboţí, s prodejní plochou 2 500 m²). [5] V roce 1997 v Praze začalo postupně vyrůstat první velké regionální centrum, Centrum Černý Most, s celkovou proponovanou vyuţitelnou plochou přes 100 000 m². Význam tohoto centra byl podporován existencí dalších velkoprodejen v těsné návaznosti (např. Makro, Hornbach, Sconto, IKEA atd.). Velmi dobré vyhlídky pro centrum zajišťovalo bohatě členěné parkoviště, blízkost městského okruhu a ústí dvou dálnic, konečná stanice metra i autobusové nádraţí. [Cimler, 2007, s. 193] Podle pravidelného výzkumu prováděného firmou GfK a Incoma Research v roce 2005 jiţ existovalo v ČR 200 nákupních center s plochou nad 5 000 m², která mají 1,9 mil. m² prodejní plochy a 2,1 mil. m² vyuţitelné plochy. Za vyuţitelnou plochu je povaţována prodejní a provozní plocha stravovacích jednotek a provozoven sluţeb (i zábavy) v nákupním centru. Ve výše uvedených číslech jsou zahrnuty i samostatně stojící hypermarkety, nejsou zde klasické starší obchodní domy. [Cimler, 2007, s. 193] Podle Františka Diviše z firmy Incoma Research je právě rok 2005 významným mezníkem ve vývoji nákupních center v České republice. Došlo k realizaci 7 velkých komplexů s více neţ 50 nájemci (Galerie Butovice, OKC Eden, Centrum Chodov, Galerie Vaňkovka, Varyáda, Olomouc city a Centrum Čepkov). Rok poté byla zrealizována 2 velkoplošná nákupní centra (Novo plaza a OC Šestka) a proběhlo 20

rozšíření OC Letňany. V roce 2007 se ČR rozrostla o 4 velkoplošná nákupní centra (Bondy centrum, Plaza Plzeň, Palladium a Fashion Aréna). [6] Rychlým tempem se začala rozrůstat nákupní centra v městských centrech. Do těchto míst tradičně patří značkové a všeobecně draţší prodejny. Většina z nich byla otevřena v Praze a navázala tak na tradici praţských pasáţí. Sem řadíme pasáţe Černá růţe, Myslbek,

Koruna,

Lucerna

a

další.

Samostatné

nákupní

centrum

vzniklo

i z Vinohradské trţnice. [Cimler, 2007, s. 194] Konec roku 2008 přinesl další 3 nová nákupní centra. Bohatou nabídku v Praze rozšířily Arkády Pankrác. Nového centra se dočkali v Kolíně i Jihlavě a také byla dokončena rekonstrukce OC Nisa v Liberci. [7] V roce 2008 – 2011 docházelo ke zpomalování a expanzi ve výstavbě nových nákupních center. Martin Ţíţala, vedoucí maloobchodního týmu ve společnosti Cushman&Wakefield,

k tomu uvedl: „Ke

zpoždění při otevírání nákupních

center docházelo vždy, ať už byly důvody technické, způsobené prodlevami na stavbě, nebo administrativní, zaviněné průtahy při vyřizování různých povolení. V roce 2008 se ještě přidala světová finanční krize.“ V pozadí útlumu také stojí fakt, ţe v České republice neexistuje město s populací nad 50 000 obyvatel, v němţ by nestálo nákupní centrum, nebo v němţ by developeři centrum neplánovali postavit. Developeři nyní opouštějí okraje měst a stěhují se spíše do jejich center. [8]

21

Graf č. 1: Výstavba nákupních center v České republice

Pozn.: e – odhad, f – předpověd

V roce 2011 došlo k velkému útlumu, ale od roku 2012 by se měla jejich výstavba opět rozhýbat. Nyní máme v České republice něco přes 300 nákupních center. V tomto čísle jsou zahrnuty, obchodní a zábavní centra, hypermarkety, obchodní domy KIKA a IKEA. [9] Mezi nejočekávanější projekty nastávajících let rozhodně patří Praha – Bubny, kde firma Orco Property Group chystá výstavbu kancelářského, bytového a obchodního komplexu na cca 27 hektarech. Orco Group patří mezi největší developerské firmy ve střední a východní Evropě. Nyní se bohuţel potýká s velkými dluhy a je v reţimu soudní ochrany před věřiteli. [10]

22

3 Nákupní centrum jako novodobý fenomén Nakupování se stalo novým druhem odreagování, relaxace a odpočinku. Nákupní centra jsou oblíbeným cílem rodinných výletů. Často se můţeme setkat s termínem „fun shopping“ nebo „experience shopping“, kterým je tento trend označován. Nejedná se jen o nakupování, ale přímo o způsob trávení volného času. Velká nákupní centra zahrnují nákupní galerii, sluţby, občerstvení, multikino apod., zkrátka prvky, které s původním záměrem nakupovat aţ tak nesouvisí. [Spilková, 2012, s. 133]

3.1 Nákupní centrum – definice Obecná definice nákupního centra podle Mezinárodní rady nákupních center (International Council for Shopping Centres, dále jen ICSC) zní: „nákupní centrum je soubor maloobchodních a jiných obchodních zařízení, který je plánován, postaven, vlastněn a řízen jako jeden celek, typicky s vlastní možností parkování“. [11] Podle Cimlera [2007, s. 185] je moţno obecně charakterizovat nákupní centrum jako: „soustředění nákupních možností většinou spolu se zajištěním stravování a dalších služeb a atraktivit v jednom celku, jednotně vybudovaném a provozovaném podle určité koncepce a pravidel tak, aby zde návštěvníci nalezli optimální podmínky i potěšení z nákupu“. J. Jindra (1998) definoval nákupní centrum jako: „komplex prodejen, stravovacích zařízení a provozoven služeb plánovitě vytvořených, uspořádaných a řízených jedním majitelem, přičemž provozovateli obchodních jednotek jsou nájemci“. [Spilková, 2012, s. 134]

3.2 Nákupní centrum – prostor V nákupních centrech v ČR je obvyklý následující poměr ploch: [Cimler, 2007, s. 194] 80 % prodejní plocha, 10 % gastronomie, 10 % sluţby.

23

Česká nákupní centra dnes sdílí spousty charakteristik s klasickými americkými shopping mally, i přestoţe stále hledají svou konečnou tvář a podobu. Vyuţívají některé stejné prvky v prostředí (design, vodní prvky, umění, příroda, pouţívaní sémantických metonym k vytvoření pocitu jiného prostrou atd.). Základním bodem nákupního centra je velký prostor a prosvětlená plocha. Několikapatrová pasáţ či galerie bývá dále tvořena skleněnou střechou, několika malými náměstíčky s přilehlými kouty a křiţovatkami. Společný prostor je obklopen řadou specializovaných obchodů, nabízeno je také mnoho sluţeb a vše doplněno restauracemi a kavárnami. Ve vysoce konkurenčním prostředí nákupních center se začíná hovořit o tzv. life style konceptu, tj. koncipování nákupních center podle toho, jací zákazníci je navštěvují a jaký je jejich ţivotní styl. [Spilková, 2012, s. 142-143]

3.3 Nákupní centrum – velikost V České republice nalezneme nákupní centra různých velikostí. Velikost rozlišujeme podle pronajímatelné plochy. Tabulka č. 1: Velikostní klasifikace nákupních center v ČR Typ NC

Pronajímatelná plocha NC

Malé

5 000 aţ 19 999 m²

Střední

20 000 aţ 39 999 m²

Velké

40 000 aţ 79 999 m²

Velmi velké

více neţ 80 000 m²

Malý retail park

5 000 aţ 9 999 m²

Střední retail park

10 000 aţ 19 999 m²

Velký retail park

více neţ 20 000 m²

Outletové centrum

více neţ 5 000 m²

3.3.1 Retail park Retail park představuje určitou doplňkovou obchodní zónu, která vzniká v těsném sousedství hypermarketu. Obsahuje asi 3 aţ 10 obchodů, které nejsou nijak závislé na 24

sobě, kaţdá obchodní jednotka má vlastní vchod a zásobování. Nájemníci retail parku ve většině případů nevyuţívají jednotnou, společnou marketingovou kampaň, oproti nákupním centrům, ale kaţdý z nich se řídí vlastní či firemní kampaní, případně připravuje své akce. Rozsah, délku a podobu akcí si tvoří kaţdý nájemník sám. [12]

3.3.2 Outletové centrum Outletové centrum je specifická forma nákupního centra, která pochází ze Spojených států amerických, postupně se usídlující v Evropě včetně České republiky. Toto centrum se skládá z obchodů světových značek a návrhářů. Díky unikátnímu obchodnímu systému centra prodávají sortiment se 30 – 50% slevou, v období slevových akcí aţ se 70% slevou. Značkové obchody nabízejí dobíhající kolekce, které v domovském módním domě ustupují jiţ nastupující kolekci, a to je další z důvodů, proč je zboţí cenově příznivé. [13]

3.4 Nákupní centrum – řízení a provoz Kaţdé nákupní centrum má centrální řízení, které vytvoří optimální strukturu jednotek. Jde o specifické spojení 3 – 4 různých druhů podnikatelských subjektů: [Cimler, 2007, s. 196] investoři – majitelé: dříve investovali a organizovali výstavbu, dnes uţ spíše jen investují, developeři – stávají se ústřední postavou, vytvářejí veškeré provozní projekty včetně stavebního projektu a samotné výstavby, jedná se o tzv. stavbu na klíč, správce nákupního centra – stará se o management nákupního centra, nájemci prodejen, stravovacích provozoven, sluţeb a zábavy. Bankovní kapitál se dostává mezi investory nákupních center, retailingové firmy preferují předem definované podoby nájmu před investicemi. Vznikají specializované investorské firmy. V minulosti se objevily i firmy, které střídavě zastávaly roli investora i developera. Správcem retailových parků bývá retailer. [Cimler, 2007, s. 196]

25

4 Nákupní centra v České republice Tato kapitola je věnována nákupním centrům v České republice. Jedná se o ucelený přehled rozdělený do skupin podle krajů, ve kterém se dané nákupní centrum nachází. V tomto přehledu nejsou zahrnuty obchodní domy, supermarkety, obchodní pasáţe, jen nákupní a zábavní centra. Obr. č. 1: Nákupní centra v České republice

4.1 Hlavní město Praha Praha bezesporu vévodí všem krajům v počtu nákupních center, které se nacházejí na jejím území. Za důvod můţeme povaţovat velký počet obyvatel, velký počet turistů, sídlo mnoha mezinárodních firem i Prahu jako hlavní město ČR. Přes všechny jiţ zmíněné faktory, mnoho nákupních center zde má velké existenční problémy a výstavba nových nákupních center se tu naprosto zastavila.

4.1.1 Oblíbená nákupní centra V této podkapitole jsem uvedla nákupní centra, která podle mého dotazníkového šetření patří mezi nejoblíbenější. Jedná se o centra nacházející se pouze na území hl. města

26

Prahy. Jelikoţ tyto centra řadíme zároveň i mezi největší na území České republiky, dovolím si je stručně charakterizovat. Arkády Pankrác Patří k těm největším nákupním centrům v Praze s prodejní plochou okolo 40 000 m². Svým zákazníkům nabízí skvělou kombinaci módních obchodů, sluţeb, kaváren, restaurací a 1 100 parkovacích míst. Mezi další přednosti patří napojení na trasu metra C praţské městské hromadné dopravy, stanice Pankrác, která vede přímo do Arkád. [14] Centrum Černý Most Postaveno v roce 1997 jako první svého druhu u nás. Pronajímatelná plochá je 37 000 m². V prosinci roku 2000 k němu přibyla další část, zábavní centrum s multikinem, bazénem, relaxační zónou a fitness centrem. Vlastní parkoviště s 2 000 parkovacími místy. Jeho postavení na trhu upevňují i sousedící komplexy, IKEA, Makro, Sconto a Hornbach. [15] Centrum Chodov Slavnostně otevřeno 9. listopadu 2005 s pronajímatelnou plochou 55 000 m². Centrum Chodov je obchodně společenský komplex se širokou škálou obchodů, který neopomněl ani sluţby denní potřeby (opravna obuvi nebo rychločistírna oděvů a tkanin). Vše rozloţeno ve čtyřech podlaţích s parkovací plochou čítající 2 600 míst. Řadí se mezi ty největší a nejznámější nákupní centra s perfektní dostupností (metro trasa C, stanice Chodov a dálnice D1). [16] Metropole Zličín Jedno z nákupních center, které bylo postaveno mezi prvními, a které má svou tradici. Svým návštěvníkům nabízí značkové zboţí, multikino, kavárny, restaurace a fitness centrum. V areálu centra sídlí i cestovní kancelář Čedok a FIRO tour. Navazuje na stanici Zličín, metra trasy B, praţské městské hromadné dopravy. [17]

27

Obchodní centrum Letňany Centrum se širokou škálou zábavy. Kromě obchodů nabízí i aqua centrum, centrum s bytovým sortimentem KIKA, zimní stadion a skydive arénu (simulace volného pádu při seskoku s padákem). U centra je bezplatné nekryté parkoviště, které čítá cca 3 000 parkovacích míst. OC Letňany má vlastní čerpací stanici s pohonnými hmotami. [18] Obchodní centrum Nový Smíchov Toto centrum bylo přestavěno z továrny. Zařadilo se do městské struktury v centru Prahy i přes negativní a pozitivní aspekty. Negativním aspektem je hustá doprava a časté kolony kolem obchodního centra. Pozitivními aspekty jsou dobrá dostupnost metrem a tramvajemi, které staví pár metrů před OC Nový Smíchov. Nechybí zde podzemní parkoviště s cca 700 parkovacími místy, které je hodně ţádané i obyvateli Prahy 5. [19] Palác Flóra Centrum se rozkládá na ploše 20 000 m² a ve čtyřech podlaţích. Ve třech podlaţích se nacházejí obchody s módou, doplňky, šperky a další. V posledním podlaţí najdeme restaurace, kavárny, multikino s 3D kinosálem IMAX. Palác Flóra nabízí placené podzemní parkoviště (s hodinou parkování zdarma) a rodičům i dětský koutek. Nachází se na Vinohradské ulici a proto je dobře dostupné. [20] Palladium Moderní nákupní centrum s nejširší škálou butiků a módních obchodů, které je umístěno uprostřed historické Prahy na Náměstí Republiky. Pěti podlaţní budova je citlivě propojena s historickým jádrem Prahy a proto jsou nákupy v tomto centru skvělým záţitkem. Palladium, to je více neţ 900 parkovacích míst v podzemí, kavárny, exotické restaurace jako čínská, bar s mořskými plody, japonské sushi, kvalitní vinotéka, galanterie, nehtový salon a mnoho dalšího. [21]

28

Fashion aréna (outlet centrum) První outletové centrum v Praze, které sídlí v Praze – Štěrboholech. Nejedná se o klasické kryté několika podlaţní centrum, ale obchody jsou zde rozmístěny po obvodu pomyslného oválu. Uvnitř oválu je parkoviště. Fashion aréna se nachází asi 8 minut autobusem od stanice Depo Hostivař, metra trasy A, městské hromadné dopravy. Autobus vyjíţdí kaţdých 30 minut a je zcela zdarma. [22]

4.1.2 Další nákupní a obchodní centra v Praze Následující seznam nákupních center v Praze, dále pak v ostatních krajích, je vypracován autorkou této práce. Vinohradský pavilon Avion shopping park Praha Obchodní centrum DBK Obchodní centrum Novodvorská plaza Obchodní centrum Šestka Park Hostivař Nákupní centrum Eden Obchodní centrum Eurospar

4.1.3 Galerie Galerie Harfa Galerie Fénix Galerie Butovice

4.2 Středočeský kraj Bondy centrum Nákupní centrum Průhonice Nákupní centrum Oáza Kladno Obchodní centrum Futurum Kolín Olympia Mladá Boleslav Spektrum Průhonice Obchodní centrum Lihovar Říčany u Prahy 29

4.3 Jihočeský kraj Čtyři Dvory IGY centrum Mercury centrum Nákupní centrum Géčko

4.4 Plzeňský kraj Nákupní centrum Borská pole Obchodní centrum Plzeň Olympia Plzeň Plzeň Plaza

4.5 Karlovarský kraj Obchodní centrum Fontána Obchodní centrum Varyáda Obchodní centrum Dragoun

4.6 Ústecký kraj Central Most Olympia Teplice Ústí Všebořice Fórum Ústní nad Labem Chomutovka

4.7 Liberecký kraj Centrum Delta Galerie Liberec Plaza Nákupní centrum Géčko Liberec Nisa center Fórum Liberec

30

4.8 Královéhradecký kraj Eurocenter Hradec Králové Obchodní centrum Futurum Hradec Králové Obchodní centrum Atrium

4.9 Pardubická kraj Obchodní centrum Grand Pardubice Palác Pardubice

4.10 Kraj Vysočina City park Jihlava

4.11 Jihomoravský kraj Olympia Brno Galerie Vaňkovka Nákupní centrum Královo pole Obchodní centrum Futurum Campus Square Avion shopping park Brno Velký špalíček Freeport designer outlet Obchodní centrum Cukrovar

4.12 Olomoucký kraj Obchodní centrum Haná Olomouc Oloumouc city Olympia Olomouc

31

4.13 Zlínský kraj Centro Zlín FMC Centrum Zlín Čepkov Obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko

4.14Moravskoslezský kraj Avion shoppin park Ostrava Obchodní centrum Karolina Obchodní centrum Galerie Obchodní centrum Karviná

32

5 Dotazníkový průzkum 5.1 Cíl průzkumu Cílem mého dotazníkového průzkumu bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda by bylo moţné vytvořit zájezd do nákupního centra v České republice. Z vyplynulých informací jsem zjistila, jak se obyvatelé Prahy a kraje Vysočina celkově staví k nakupování a zda by měli zájem se zúčastnit takového zájezdu. Jednotlivá data jsou umístěná v tabulkách a grafech s náleţitými popisy zjištěných skutečností. Na základě těchto informací jsem vytvořila závěry, které z průzkumu vyplývají. Za výsledky dotazníkového šetření jsem uvedla odborné vyjádření cestovní kanceláře ADA TOUR na zájezd do nákupního centra.

5.2 Metoda dotazování Ke zjištění výsledků průzkumu jsem pouţívala písemný kontakt ve formě dotazníků, jednu z technik marketingového výzkumu. Tuto techniku jsem si zvolila, protoţe je to dostupná metoda jak celkem snadno zjistit data potřebná pro výsledky celého dotazování. Šetření pomocí dotazníků jsem provedla začátkem letošního roku, konkrétně v únoru 2012. Měsíc únor jsem si vybrala, protoţe počet návštěvníků nákupních center roste z důvodu posezónních slev. Dotazování jsem prováděla v hlavním městě Praha a v kraji Vysočina. Tyto dva kraje jsem určila záměrně, protoţe to jsou místa, kde se nejčastěji pohybuji. Kraj Vysočina je místo, kde jsem se narodila, mám zde spoustu známých a ještě stále tu navštěvuji školu. Praha je místo, kde relaxuji, trávím čas s přítelem a kamarádkami a ráda bych se sem co nejdříve přistěhovala. Dotazování v Praze probíhalo přímo v nákupních centrech (seznam těchto center je uveden v kapitole 4.1.1). V okrese Havlíčkův Brod jsem dotazníky rozdala po známých, v okrese Jihlava šetření probíhalo v nákupním centru City park Jihlava a ve zbylých třech okresech se konalo v menších obchodních domech (Convent, a. s. – Ţďár nad Sázavou, Máj – Třebíč, Alfacentrum – Pelhřimov). Celkový počet vzorku se vyšplhal na 200 respondentů, 100 respondentů pro Prahu a 100 pro kraj Vysočina. Ve vzorku převaţují ţeny, protoţe mnoho muţů projevilo neochotu dotazník vyplnit. Při sestavování otázek v dotazníku jsem čerpala informace zejména z internetového serveru www.dotaznik-online.cz. Dotazník se skládal z 12 otázek, přičemţ 7 bylo 33

uzavřených otázek, 4 polouzavřené a 1 otevřená. Hlavička dotazníku je tvořena úvodem, kde se představuji, uvádím téma mé práce a poděkování za vyplnění dotazníku. První tři otázky jsou povinné a sdělují základní údaje o respondentovi, pohlaví, věk, bydliště. Od 4 otázky se respondent řídí pokyny, které jsou uvedené za kaţdou otázkou, aby se při vyplňování dotazníku neztratil.

5.3 Výsledky dotazování Tato podkapitola obsahuje data dotazníkového šetření, která byla získaná v rámci mého marketingového průzkumu. Pro snadnou orientaci v otázkách a odpovědích jsou výsledky prezentovány pomocí tabulek a grafů s náleţitými popisy a komentáři.

34

Otázka č. 1: Pohlaví (prosím označte) Tabulka č. 2: Pohlaví

Možnosti ţena muţ Celkem

Počet 134 66 200

[%] 67 % 33 % 100 %

Graf č. 2: Pohlaví

Pohlaví

33% ţena muţ 67%

Z grafu je patrné, ţe v průzkumu převaţuje pohlaví ţen. Jak jiţ bylo dříve zmíněno, ţeny projevily větší ochotu při vyplňování dotazníků. Dotazování se zúčastnilo 134 ţen, celých 67 % a 66 muţů, zbylých 33 %.

35

Otázka č. 2: Věk (prosím označte) Tabulka č. 3: Věk

Možnosti 0 - 15 let 16 - 25 let 26 - 45 let 46 - 60 let 61 let a více Celkem

Počet 4 56 82 44 14 200

[%] 2% 28 % 41 % 22 % 7% 100 %

Graf č. 3: Věk

Věk 2% 7% 28%

22%

0 - 15 let 16 - 25 let 26 - 45 let 46 - 60 let 61 let a více

41%

Nejpočetnější věkovou kategorií se stala kategorie v rozmezí 26 – 45 let. Čítala 82 respondentů, 41 % dotázaných. Na druhé místo se zařadila věková kategorie v rozmezí 16 – 25 let, kterou označilo 56 respondentů, 28 % dotázaných. Věková kategorie 46 – 60 let čítala 44 respondentů, 22 % dotázaných. Kategorie 61 let a více byla označena 14 respondenty, 7 % dotázaných a kategorie 0 – 15 let zbylými 4 respondenty, tedy 2 % dotázaných.

36

Otázka č. 3: Místo bydliště (prosím označte) Tabulka č. 4: Místo bydliště

Možnosti hl. město Praha kraj Vysočina (okres) Celkem

Počet 100 100 200

[%] 50 % 50 % 100 %

Graf č. 4: Místo bydliště

Místo bydliště

50%

50%

hl. město Praha kraj Vysočina (okres)

Průzkumu se zúčastnilo 100 respondentů z hlavního města Prahy a 100 respondentů z kraje Vysočina. Dotazování bylo záměrně soustředěno do dvou krajů s rozdílnými moţnostmi. Záměrný byl i stejný počet respondentů z obou krajů, aby výsledky byly objektivní.

37

Tabulka č. 5: Okresy v kraji Vysočina

Okresy v kraji Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár nad Sázavou Celkem

Počet 37 21 13 15 14 100

[%] 37 % 21 % 13 % 15 % 14 % 100 %

Graf č. 5: Okresy v kraji Vysočina

Okresy v kraji Vysočina 14% 37% 15%

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár nad Sázavou

13% 21%

Nejvíce dotázaných z kraje Vysočina uvedlo své bydliště v okrese Havlíčkův Brod, konkrétně 37 respondentů (37 %). 21 respondentů (21 %) má své bydliště v okrese Jihlava. Okres Pelhřimov uvedlo 13 respondentů (13 %). V okrese Třebíč bydlí 15 respondentů (15 %) a zbylých 14 respondentů (14 %) obývá okres Ţďár nad Sázavou.

38

Otázka č. 4: Baví Vás nakupování? (prosím označte) Tabulka č. 6: Baví Vás nakupování?

Možnosti ano ne Celkem

Počet 135 65 200

[%] 67 % 33 % 100 %

Graf č. 6: Baví Vás nakupování?

Baví Vás nakupování?

33% ano ne 67%

Na otázku, zda dotázané nakupování baví či nikoli, bylo odpovězeno následovně. Moţnost ano označilo 135 respondentů, tedy 67 % dotázaných. Moţnost ne označilo 65 respondentů, tedy 33 % dotázaných.

39

Otázka č. 5: Z jakého důvodu neradi nakupujete? (prosím označte pouze 1 možnost) Tabulka č. 7: Z jakého důvodu neradi nakupujete?

Možnosti

Počet

málo času málo finančních prostředků mnoho lidí v obchodech neprofesionální přístup prodávajících jiné Celkem

6 20 21

[%] 9% 31 % 32 %

4 14 65

6% 22 % 100 %

Graf č. 7: Z jakého důvodu neradi nakupujete?

Z jakého důvodu neradi nakupujete? málo času

9% 22%

málo finančních prostředků 6%

31%

mnoho lidí v obchodech neprofesionální přístup prodávajících

32%

jiné

Na tuto otázku bylo odpovězeno 65 krát. Nejčastěji označovanou moţností bylo mnoho lidí v obchodech, kterou označilo 21 respondentů, celých 32 % dotázaných. Těsně za ní se umístila moţnost málo finančních prostředků, kterou uvedlo 20 respondentů, 31 % dotázaných. 14 respondentů, 22 % dotázaných zvolilo moţnost jiné a uvedlo svůj vlastní důvod, kvůli kterému je nakupování nebaví. 6 respondentů, 9 % dotázaných uvedlo, ţe má na nakupování málo času a 4 respondenti, 6 % dotázaných nebaví nakupování z důvodu neprofesionálního přístupu prodávajících.

40

Tabulka č. 8: Jiné důvody

Jiné důvody

Počet

ztráta času nekvalitní zboţí nebaví mě to dělám raději jiné věci Celkem

4 2 6 2 14

[%] 29 % 14 % 43 % 14 % 100 %

Graf č. 8: Jiné důvody

Jiné důvody 14% 29%

ztráta času nekvalitní zboţí nebaví mě to dělám raději jiné věci

43%

14%

Moţnost jiné byla označena 14 krát. 6 respondentů, 43 % dotázaných, jako jiný důvod uvedlo, ţe je nakupování zkrátka nebaví. Za ztrátu času nakupování povaţují 4 respondenti, 29 % dotázaných. 2 respondenty, 14 % dotázaných, byl uveden důvod, ţe na pultech je velké mnoţství nekvalitního zboţí, nebo ţe respondenti dělají raději jiné věci, neţ nakupují.

41

Otázka č. 6: Co Vás nejvíce vystihuje? (prosím označte pouze 1 možnost) Tabulka č. 9: Co Vás nejvíce vystihuje?

Možnosti nákup ve velkých nákupních centrech nákup v malém kamenném obchodě nákup přes internet v pohodlí domova Celkem

Počet 137 42 21 200

[%] 68 % 21 % 11 % 100 %

Graf č. 9: Co Vás nejvíce vystihuje?

Co Vás nejvíce vystihuje? 11% nákup ve velkých nákupních centrech

21%

nákup v malém kamenném obchodě 68%

nákup přes internet v pohodlí domova

Z výsledků je jasné, ţe nejvíce respondentů nakupuje v nákupních centrech, přímo 137 dotázaných (68 %). Méně respondentů nakupuje v malých kamenných obchodech, konkrétně 42 dotázaných (21 %). Nejméně respondentů uskutečňuje své nákupy pomocí internetu, celých 21 dotázaných (11 %).

42

Otázka následující, č. 7, aţ otázka č. 10 byla zodpovězena 137 respondenty, ne všemi 200. Tyto otázky byly poloţeny pouze těm respondentům, kteří v otázce č. 6 označili moţnost první, tedy nákup ve velkých nákupních centrech. Otázka č. 7: Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech? (prosím označte pouze 1 možnost) Tabulka č. 10: Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech?

Možnosti velký výběr zboţí sezónní slevy zastřešený prostor, tudíţ nezáleţí na počasí spojení s kulturou (kavárny, restaurace, multikina…) Celkem

Počet 47 56 14

[%] 34 % 41 % 10 %

20 137

15 % 100 %

Graf č. 10: Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech?

Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech? velký výběr zboţí 15% 34%

sezónní slevy

10% zastřešený prostor, tudíţ nezáleţí na počasí 41%

spojení s kulturou (kavárny, restaurace, multikina…)

Za největší pozitivum velkých nákupních center respondenti v průzkumu povaţovali druhou moţnost sezónní slevy. Tuto moţnost označilo 56 respondentů, tedy 41 %. První moţnost velký výběr zboží označilo 47 respondentů, tedy 34 %. Moţnost spojení s kulturou byla označena 20 respondenty, tedy 15 % a moţnost zastřešený prostor, tudíž nezáleží na počasí si zvolilo 14 respondentů, tedy 10 %. 43

Otázka č. 8: Které nákupní centrum v České republice navštěvujete nejraději? (prosím vypište) Tabulka č. 11: Které nákupní centrum v České republice navštěvuje nejraději?

Uváděná NC Arkády Pankrác Centrum Černý Most City park Jihlava Centrum Chodov Galerie Harfa Galerie Vaňkovka Metropole Zličín OC Nový smíchov OC Letňany OC Šestka Olympia Brno Palác Flóra Palladium Fashion aréna Baumax KIKA ţádné Celkem

Počet 8 4 21 22 2 6 11 4 17 1 8 5 16 3 1 1 7 137

[%] 6% 3% 15 % 16 % 1% 4% 8% 3% 12 % 1% 6% 4% 12 % 2% 1% 1% 5% 100 %

Graf č. 11: Které nákupní centrum v České republice navštěvujete nejraději?

ţádné

KIKA

Baumax

Fashion arena

Palladium

Palác Flóra

Olympia Brno

OC Šestka

OC Letňany

OC Nový…

Metropole Zličín

Galerie Vaňkovka

Galerie Harfa

Centrum Chodov

City park Jihlava

Arkády Pankrác

25 20 15 10 5 0

Centrum Černy…

Které nákupní centrum v České republice navštěvujete nejraději?

44

Otázka o oblíbenosti nákupních center byla zodpovězena 137 krát. Ve výsledcích se nejvíce objevila praţská nákupní centra a jihlavský City park. Nejoblíbenějším nákupním centrem průzkumu, s 22 respondenty (16 %), se stalo Centrum Chodov v Praze. Druhým, s 21 respondenty (15 %), se stal City park Jihlava. „Bronzovou příčku“, se 17 respondenty (12 %), získalo Obchodní centrum Letňany Praha. Téměř stejně oblíbené je nákupní centrum Palladium v Praze, se 16 respondenty (12 %). Mezi populární můţeme zařadit ještě Metropoli Zličín, s 11 respondenty (8 %), Arkády Pankrác a Olympia Brno, s 8 respondenty (6 %). 6 respondentů (4 %) označilo brněnskou Galerii Vaňkovku, 5 respondentů (4 %) označilo Palác Flóra v Praze a 4 respondenti (3 %) uvedli Centrum Černý Most a OC Nový Smíchov. 7 respondentů (5 %) uvedlo, ţe nemá ţádné oblíbené nákupní centrum. Ostatní jmenovaná nákupní střediska byla uvedená minimálním mnoţstvím dotázaných a jsou uvedená pouze v tabulce a grafu.

45

Otázka č. 9: Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, než které obvykle navštěvujete? (prosím označte) Tabulka č. 12: Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, než které obvykle navštěvujete?

Možnosti ano ne Celkem

Počet 72 65 137

[%] 53 % 47 % 100 %

Graf č. 12: Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, než které obvykle navštěvujete?

Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, než které obvykle navštěvujete?

47%

ano 53%

ne

Odpovědi na tuto otázku byli skoro vyrovnané. 72 dotázaných, 53 %, označilo moţnost ano a chtěli by navštívit i jiné nákupní centrum, neţ které běţně navštěvují. 65 dotázaných, 47 %, označilo moţnost ne, tedy nemají zájem navštívit jiné nákupní centrum.

46

Otázka č. 10: Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice? (prosím označte) Tabulka č. 13: Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice?

Možnosti ano ne Celkem

Počet 42 95 137

[%] 31 % 69 % 100 %

Graf č. 13: Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice?

Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice?

31% ano ne 69%

Tato otázka uţ byla méně vyrovnaná neţ otázka předchozí. První moţnost ano označilo 31 % dotázaných, 42 respondentů. Druhá moţnost ne byla označena 69 % dotázaných, 95 respondenty.

47

Otázka č. 11: Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra? (prosím označte pouze 1 možnost) Tabulka č. 14: Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra?

Možnosti vyhovuje mi nákupní centrum, obchod, který pravidelně navštěvuji mám rád/a individuální dopravu nemám rád/a zájezdy jiné Celkem

Počet 33 26 19 17 95

[%] 35 % 27 % 20 % 18 % 100 %

Graf č. 14: Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra?

Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra? vyhovuje mi nákupní centrum, obchod, který pravidelně navštěvuji

18% 35%

mám rád/a individuální dopravu nemám rád/a zájezdy

20%

jiné 27%

Nejčastějším důvodem, proč by se dotázaní nezúčastnili zájezdu do nákupního centra, byla první moţnost, tedy vyhovuje jim jejich oblíbené nákupní centrum. Tuto moţnost zvolilo 33 respondentů (35 %). Druhá moţnost mám rád/a individuální dopravu byla označena 26 respondenty (27 %). Jako důvod neúčasti na zájezdu do nákupního centra, 19 respondentů (20 %) uvedlo, ţe nemají rádi zájezdy. Zbytek, 17 respondentů (18 %), uvedlo jiné, vlastní důvody.

48

Tabulka č. 15: Jiné důvody

Jiné důvody

Počet

nebaví mě nakupování nerad/a jsem dlouho v NC mám rád/a vlastní program nerad/a cestuji autobusem zájezdy si organizuji pouze sám/a ztráta času nemám rád/a skupinové akce Celkem

6 2 3 1 1 2 2 17

[%] 35 % 12 % 17 % 6% 6% 12 % 12 % 100 %

Graf č. 15: Jiné důvody

Jiné důvody nebaví mě nakupování nerad/a jsem dlouho v NC

12% 35%

12%

mám rád/a vlastní program nerad/a cestuji autobusem

6% 6% 17%

12%

zájezdy si organizuji pouze sám/a ztráta času nemám rád/a skupinové akce

Nejčastějším jiným důvodem, který respondenti uváděli, bylo, ţe je nakupování zkrátka nebaví. Tento důvod uvedlo 6 respondentů, tedy 35 %. Vlastní program preferují 3 respondenti, tedy 17 %. 2 respondenti, čili 12 % uvedlo jako důvod neúčasti na zájezdu, dlouhou dobu v nákupním centru, neoblíbenost skupinových akcí či takový zájezd povaţují za ztrátu času. Zbylí 2 respondenti, celkem 12 %, by se zájezdu do nákupního centra nezúčastnili, protoţe neradi cestují autobusem nebo si zájezdy organizují pouze sami.

49

Otázka č. 12: Které zboží nejraději nakupujete? (prosím označte pouze 1 možnost) Tabulka č. 16: Které zboží nejraději nakupujete?

Možnosti potraviny oděvy a obuv šperky elektroniku jiné Celkem

Počet 44 71 14 24 47 200

[%] 22 % 35 % 7% 12 % 24 % 100 %

Graf č. 16: Které zboží nejraději nakupujete?

Které zboží nejraději nakupujete?

24%

22% potraviny oděvy a obuv šperky

12%

elektroniku jiné 7%

35%

Z výsledků je patrné, ţe nejraději respondenti nakupují oděvy a obuv. Tuto moţnost označilo 71 dotázaných, celých 35 %. Pomyslnou druhou příčku obsadila moţnost potraviny, uvedlo ji 44 dotázaných, celých 22 %. Respondenti také rádi nakupují elektroniku, konkrétně 24 dotázaných, celých 12 %. Šperky, jako oblíbené zboţí, uvedlo nejméně dotázaných, přímo 14, tedy 7 %. Mnoho respondentů označilo moţnost jiné a uvedlo vlastní zboţí, které nejraději nakupují, a sice 47 dotázaných, tedy 24 %.

50

Tabulka č. 17: Jiné zboží

Jiné zboží slevové poukázky golfové vybavení drogerie knihy, cd, dvd kosmetika bytové doplňky květiny parfémy kabelky dětské oděvy počítačové hry rybářské potřeby sportovní potřeby nářadí pánská konfekce doplňky dárky keramika cukrovinky létající modely hodinky nábytek Celkem

Počet 1 1 1 4 6 7 2 2 3 1 1 1 5 3 1 1 2 1 1 1 1 1 47

[%] 2% 2% 2% 9% 13 % 16 % 4% 4% 6% 2% 2% 2% 12 % 6% 2% 2% 4% 2% 2% 2% 2% 2% 100 %

Graf č. 17: Jiné zboží

Jiné zboží

slevové poukázky golfové vybavení drogerie knihy, cd, dvd kosmetika bytové doplňky květiny parfémy kabelky dětské oděvy počítačové hry rybářské potřeby sportovní potřeby nářadí pánská konfekce doplňky dárky keramika cukrovinky létající modely hodinky nábytek

8 7 6 5 4 3 2 1 0

51

Moţnost jiné zvolilo celkem 47 respondentů a odpovědi byli různé. Velmi oblíbenou kategorií zboţí se staly bytové doplňky, které uvedlo 7 respondentů (16 %). Další velmi oblíbenou kategorií se stala kosmetika, se 6 respondenty (13 %). Sportovní potřeby uvedlo 5 respondentů (12 %). Oblíbené jsou i knihy a nosiče CD a DVD, se 4 respondenty (9 %).

Nářadí a kabelky byly zmíněny 3 respondenty (6 %).

V odpovědích se objevily i květiny, parfémy a dárky. Tyto zboţí uvedlo celkem 6 respondentů (celkem 12 %). Respondenti uváděli dále i jiné kategorie např. golfové vybavení, rybářské potřeby, keramiku nebo slevové poukázky.

52

5.4 Vyjádření cestovní kanceláře ADA TOUR Jedná se o vyjádření k moţné tvorbě zájezdu do nákupního centra, který byl hlavním tématem mého marketingového výzkumu. Zpracovala ho paní Zdeňka Neuwirthová, která je vedoucí cestovní kanceláře ADA TOUR sídlící v Havlíčkově Brodě. „V cestovní kanceláři pracuji 7 rokem a mohu tedy odhadnout zájem klientů. Je pravdou, ţe v minulosti se pořádaly podobné zájezdy za nákupy, ale mimo Českou republiku, např. do Polska či Maďarska. V současné době se tato problematika přes cestovní kanceláře neřeší a myslím, ţe bychom vůbec nesehnali zájemce o tento druh zájezdu. Dnes, více neţ v minulosti, je vidět, ţe občané spíše vyhledávají individuální cestování. Vzhledem k cenám pohonných hmot, které výrazně vzrostly a k dopravě po ČR, která se musí zdanit a státu pak odevzdat zdanitelné plnění, by cesta byla o tuto částku draţší. Například cena za dopravu do Vídně je jen o trochu vyšší neţ cena za dopravu do Prahy. Tzv. jednodenní zájezdy uskutečníme a naplníme především v době adventu, ne jiţ za nákupem, ale za zajímavou a jedinečnou výzdobou, atmosférou a tradicí. V dnešní době se nám nedaří naplňovat ani zájezdy za kulturou, protoţe co zájemce to jiná poptávka muzikálu, kterých je široká škála. Kdyţ sečteme cenu vstupenky a cenu za dopravu, uţ i pro dva zájemce to vychází na celkem drahý výlet. Daří se nám nabízet jednotlivé vstupenky na představení, ale doprava musí být vlastní, třeba vlakem s vyuţitím skupinového jízdného. Klienti velmi často nechtějí být podřízeni programu dne. Velký zájem zaznamenáváme o poznávací zájezdy, např. prohlídka Prahy s průvodcem, pohlídka Dráţďan nebo Norinberku, kde je nezajímají nákupy, ale zajímavé památky a historie.“ Neuwirthová Zdeňka Jana Fischerová - ADA TOUR Havlíčkovo nám 56 58001 Havlíčkův Brod

53

5.5 Interpretace výsledků Převaha muţů nad ţenami v celém výzkumu. Dotazníkového šetření se zúčastnily dvě třetiny ţen a jedna třetina muţů. Velmi podobně tomu bylo i v obou krajích. Dvě třetiny ţen a jedna třetina muţů jak pro kraj Vysočina a tak i pro Prahu. Větší účast ţen byla zapříčiněna jejich větší ochotou při vyplňování dotazníků a také jsou převaţujícími návštěvníky nákupních center, i kdyţ dnes počet muţů v těchto centrech roste. Nejpočetnější kategorií byla ta v rozmezí 26 – 45 let. Následovala jí kategorie v rozmezí 16 – 25 let a poté 46 – 60 let. Nákupní centra jsou velice oblíbená lidmi ve středním věku, kteří nakupují rádi a mnohdy zde relaxují nebo tráví volný čas. Stejný počet dotázaných pro kraj Vysočina i pro hlavní město Praha. Kraj Vysočina a hlavní město Prha jsem zvolila záměrně, z důvodu rozdílnosti těchto krajů a záměrný byl i počet respondentů, který činil v kaţdém kraji 100. Nejvíce dotázaných z kraje Vysočina bydlí v okrese Havlíčkův Brod. Nakupování respondenty spíše baví. Asi dvě třetiny respondentů uvedly, ţe je nakupování baví a jedna třetinu nakupování nebaví. Překvapivě i mnoho dotázaných muţů uvedlo, ţe je nakupování baví. Dotázaní nakupují neradi hlavně proto, ţe obchody jsou přeplněné lidmi nebo mají nedostatek finančních prostředků. Toto nám napovídá, ţe nakupování je dnes velkým trendem, ale ne pro kaţdého, protoţe ekonomická situace není příliš přívětivá. Největší počet respondentů nakupuje ve velkých nákupních centrech. Méně jich nakupuje v malých kamenných obchodech a přes internet. Kamenné obchody uváděli hlavně lidé ve středním věku a senioři. Nákup přes internet označovali zejména mladí, především muţského pohlaví. Největším pozitivem na NC jsou sezónní slevy 54

Centrum Chodov je nejoblíbenější nákupní centrum mého průzkumu. Asi polovina dotázaných by ráda navštívila jiné nákupní centrum, ale druhá polovina o to zájem nemá. Asi tři čtvrtiny by se nezúčastnily zájezdu do nákupního centra. Tato otázka byla poloţena pouze těm, kteří své nákupy realizují v nákupních centrech. Povaţovala jsem za zbytečné tuto otázku pokládat ostatním, kteří nakupují hlavně v kamenných obchodech a přes internet. Respondenti by neměli zájem účastnit se zájezdu do nákupního centra, protoţe jim vyhovuje jejich oblíbené nákupní centrum. Nejoblíbenějším zboţím, které lidé nakupují, jsou oděvy a obuv. Dále jsou to potraviny, elektronika nebo také bytové doplňky, kosmetika, sportovní potřeby, parfémy a knihy.

55

Závěr Má bakalářská práce nesla téma Fenomén nákupních center a jejich vyuţití v cestovním ruchu, tedy zda by bylo moţné zrealizovat zájezd do nákupního centra. Po prostudování odborné literatury jsem krátce popsala vznik obchodu a vývoj nákupních center v České republice. Dále jsem uvedla charakteristiky pojmu nákupní centrum, přiblíţila co je to velikost i prostor nákupního centra a zmínila se o jeho provozu a řízení. Součástí teoretické části je také přehled nákupních center v celé České republice. Tento přehled je doplněn mapkou a pro větší přehlednost rozdělen podle krajů ČR. Na základě výzkumu jsem ještě charakterizovala nejoblíbenější NC, nacházející se na území hlavního města Prahy, které jsou k nalezení také v teoretické části této práce. Na teoretickou část navazuje praktická část mé bakalářské práce, která je tvořena marketingovým výzkumem. Tento výzkum byl proveden ve dvou krajích České republiky, konkrétně v kraji Vysočina a v hlavním městě Praha. Zde jsem provedla výzkum týkající se zájezdu do nákupních center i jich samotných. Do praktické části jsem zařadila ještě odborné vyjádření paní Zdeňky z cestovní kanceláře ADA TOUR. Cílem dotazníkového šetření bylo vyvrátit nebo potvrdit hypotézu, zda by bylo moţné vytvořit zájezd do nákupního centra. Zjištěné výsledky z průzkumu tuto hypotézu vyvrátili a poté byly prezentovány v přehledných grafech a tabulkách s náleţitými popisy zjištěných informací. Jednotlivé informace jsem zváţila a pak je interpretovala. Klíčovou otázku mého výzkumu „o účasti na zájezdu do nákupních center“ jsem poloţila jen respondentům, které nejvíce vystihuje nakupování v obchodních a nákupních centrech. Jelikoţ jsem povaţovala za zbytečné pokládat ji ostatním, kteří nakupují hlavně v kamenných obchodech a přes internet, neznám jejich názor. Jelikoţ jsem dotazníkové šetření prováděla osobně přímo v nákupních centrech (domech), tak jsem měla moţnost setkat se s různými reakcemi. Ne vţdy byli lidé, hlavně muţi, ochotni udělat si byť 2 minuty čas. Naštěstí jsem se setkala i s velmi milými reakcemi.

56

Na závěr bych ráda konstatovala, ţe nákupní centra jsou opravdovým fenoménem a módním trendem dnešní doby. Domnívám se ale, ţe tento trend bohuţel nelze propojit s domácím cestovním ruchem. Je tomu tak hlavně z důvodu, ţe účastníci nákupních a zábavních center kladou velký důraz na samostatnost, individuální dopravu, klid a pohodu a nemají zájem vázat se na cestovní kancelář či na autobus, který by je do nákupního centra dopravil, moţná ještě dráţ neţ jejich vlastní auto.

57

Soupis bibliografických citací Knižní zdroje CIMLER, P., ZADRAŢILOVA, D. a KOL. Retail management. Vyd. 1. Praha: Management Press. 2007. 307 s. ISBN 978-80-7261-167-6 SPILKOVA, J. Geografie maloobchodu a spotřeby: Věda o nakupování. Vyd. 1. Praha (Karlova univerzita): Karolinum. 2012. 245 s. ISBN 978-80-246-1951-4 SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989: Vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci. Vyd. 1. Olomouc: Universita Palackého. 2005. 126 s. ISBN 80-244-1274-8.

58

Internetové zdroje [1]

OBCHODNÍ OPERACE. Historie obchodu. Is.muni.cz [online]. 2009.[cit. 2012-

02-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps09/obchod/web/pages/historie-obchodu.html [2]

OBCHODNÍ OPERACE. Historie obchodu. Is.muni.cz [online]. 2009. [cit.

2012-02-27]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps09/obchod/web/pages/historie-obchodu.html [3]

OBCHODNÍ OPERACE. Historie obchodu. Is.muni.cz [online]. 2009. [cit.

2012-02-27]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps09/obchod/web/pages/historie-obchodu.html [4]

OBHOCDNÍ OPERACE. Historie obchodu. Is.muni.cz [online]. 2009. [cit.

2012-02-27]. Dostupné z: Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps09/obchod/web/pages/historie-obchodu.html [5]

NÁKUPNÍ CENTRA V ČR. Nesehnuti.cz [online].[cit. 2012-02-27]. Dostupné

z: http://nesehnuti.cz/hyper/wp-content/blogs.dir/5/files/.../Hypervystava.pdf [6]

NÁKUPNÍ CENTRA A JEJICH VÝVOJ V ČR. Stavebni-forum.cz [online].

2008. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.stavebniforum.cz/diskuse2008/prezentace/divis_0619.pdf [7]

REALIT. Na mapě ČR přibyla další nákupní centra. Realit.cz [online]. 2008.

[cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/na-mape-cr-pribyla-dalsinakupni-centra [8]

ESTAV.CZ. Výstavba nových nákupních center v Česku se zpomaluje. Estav.cz

[online]. 2009. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/nove/vystavba-obchodni-centra-cesko.html

59

[9]

ESTAV.CZ. Výstavba nákupních center v Čr stagnuje, přesto jich jsou tři

stovky. Estav.cz [online]. 2010. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/new/nakupni-centra-cesko-velikost.html [10]

STAVBAWEB. Orco stále chystá výstavbu v Praze – Bubnech. Stavbaweb.cz

[online]. 2010. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Orcostale-chysta-vystavbu-v-Praze-Bubnech.html [11]

ICSC. Shopping center definitions. Icsc.org [online]. 2012. [cit. 2012-03-01].

vlastní překlad. Dostupné z: http://www.icsc.org/srch/lib/SCDefinitions.php [12]

REALIT. Retail parky mají větší šanci přeţít neţ velká nákupní centra. Realit.cz

[online]. 2009. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/retail-parkymaji-vetsi-sanci-prezit-nez-velka-nakupni-centra [13]

FREEPORT. Co je to outlet. Freeport.cz [online]. 2004 – 2012. [cit. 2012-03-

14]. Dostupné z: http://www.freeport.cz/co-je-to-outlet [14]

ARKÁDY. O centru. Arkady-pankrac.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z:

http://www.arkady-pankrac.cz/cz/o-centru [15]

CČM. Informace. Centrumcernymost.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné

z:http://www.centrumcernymost.cz/W/do/centre/informace-main [16]

CENTRUM CHODOV. Informace. Centrumchodov.cz [online]. [cit. 2012-03-

22]. Dostupné z: http://www.centrumcernymost.cz/W/do/centre/informace-main [17]

METROPOLE ZLIČÍN. O metropoli. Metropole.cz [online]. [cit. 2012-03-22].

Dostupné z: http://www.metropole.cz/o-metropoli.html [18]

LETŇANY. O centru. Oc-letnany.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z:

http://www.oc-letnany.cz/cz/o-centru/ [19]

OBCHODNÍ CENTRUM NOVÝ SMÍCHOV. O centru. Novysmichov.eu

[online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.novysmichov.eu/o-centru 60

[20]

PALÁC FLÓRA. O nás. Palacflora.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z:

http://www.palacflora.cz/o-nas-kontakt [21]

PALLADIUM. O nás. Palladiumpraha.cz [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné

z: http://www.palladiumpraha.cz/cz/redakce/o-nas/c2711 [22]

FASHION ARÉNA. Kde nás najdete. Fashion-arena.cz [online]. [cit. 2012-03-

22]. Dostupné z: http://www.fashion-arena.cz/cz/kde-nas-najdete

61

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník

62

Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Michaela Kocmanová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava. V rámci své bakalářské práce, která se zabývá Fenoménem nákupních středisek a jejich vyuţitím v cestovním ruchu, bych Vás chtěla poţádat o pár minut času k vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Tento dotazník je zcela anonymní a bude pouţit pouze pro účely mé bakalářské práce. Děkuji. 1) Pohlaví (prosím označte) a) ţena b) muţ 2) Věk (prosím označte) a) 0 – 15 let b) 16 – 25 let c) 26 – 45 let d) 46 – 60 let e) 61 let a více 3) Místo bydliště (prosím označte) a) hl. město Praha b) kraj Vysočina, uveďte prosím okres……………………………… 4) Baví Vás nakupování? (prosím označte) a) ano b) ne Pokud jste odpověděl/a moţnost a), přejděte na otázku č. 6. 5) Z jakého důvodu neradi nakupujete? (prosím označte pouze 1 moţnost) a) málo času b) málo finančních prostředků c) mnoho lidí v obchodech d) neprofesionální přístup prodávajících e) jiné, uveďte prosím důvod.............................................................................. 6) Co Vás nejvíce vystihuje? (prosím označte pouze 1 moţnost) a) nákup ve velkých nákupních centrech b) nákup v malém kamenném obchodě c) nákup přes internet v pohodlí domova Pokud jste odpověděl/a moţnost b) nebo c) přejděte na otázku č. 12. 63

7) Jaká pozitiva vidíte ve velkých nákupních centrech? (prosím označte pouze 1 moţnost) a) velký výběr zboţí b) sezonní slevy c) zastřešený prostor, tudíţ nezáleţí na počasí d) spojení s kulturou (kavárny, restaurace, multikina...) 8) Které nákupní centrum v České republice navštěvujete nejraději? (prosím vypište) ................................................................................................................................. 9) Chtěl/a byste navštívit jiné nákupní centrum v České republice, neţ které obvykle navštěvujete? (prosím označte) a) ano b) ne 10) Zúčastnil/a byste se zájezdu do nákupního centra v České republice? (prosím označte) a) ano b) ne Pokud jste odpověděl/a moţnost a), přejděte k otázce č. 12. 11) Proč byste se nezúčastnil/a zájezdu do nákupního centra? (prosím označte pouze 1 moţnost) a) vyhovuje mi nákupní centrum, obchod, který pravidelně navštěvuji b) mám rád/a individuální dopravu c) nemám rád/a zájezdy d) jiné, prosím uveďte důvody..................................................................... 12) Které zboţí nejraději nakupujete? (prosím označte pouze 1 moţnost) a) potraviny b) oděvy a obuv c) šperky d) elektroniku e) jiné zboţí, uveďte prosím jaké………………………………………………..

64