Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Aktivity neziskových organizací a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci (Kroměříž) Bakalářská práce
Autor: Monika Urbánková Studijní obor: Management cestovního ruchu – německý jazyk
Vedoucí práce: Mgr. Michal Trousil, Ph.D.
Hradec Králové
8/ 2016
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 15.8.2016
Monika Urbánková
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Michalu Trousilovi, Ph.D. za metodické vedení práce a cenné rady při jejím zpracování. Ráda bych také poděkovala zúčastněným neziskovým organizacím z Kroměříže za jejich ochotu, čas a sdílené informace.
Anotace Bakalářská práce se zabývá neziskovými organizacemi, jejich působením a potenciálem pro cestovní ruch. V první části bylo pro pochopení tohoto vztahu nutné vymezit, co to neziskové organizace jsou, jak jsou právně upraveny a jak se změnila jejich právní úprava po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku v roce 2014. Dále se práce v první části zabývá destinačním managementem a destinací Kroměříž. V druhé části byly zjišťovány aktivity neziskových organizací a jejich působení na rozvoj cestovního ruchu v destinaci, prostřednictvím dotazování a rozhovorů s jednotlivými vybranými neziskovými organizacemi. Následně se vyhodnotilo jejich působení a potenciál na cestovní ruch v Kroměříži.
Annotation Title: Activities of non-profit organizations and their potential for development of tourism in destination Bachelor thesis deals with non-profit organizations, their impact on tourism and their potential for tourism. To understand this relationship was necessary to define what nonprofit organizations are, how they are legally regulated and how has their legal legislation changed after the introduction of The New Civil Code in 2014. Further on, the first part deals with destination management and the destination Kroměříž. In the second part were analysed activities of non-profit organizations and their effects on the development of tourism in a destination. Such analysis were carried out by means of questioning and interviews with selected non-profit organizations. Subsequently there were evaluated their impact on tourism or potential for tourism in Kroměříž.
Obsah 1
Úvod .............................................................................................................................................. 1
2
Cíl práce a metodika zpracování ........................................................................................ 2
3
Teoretická východiska ........................................................................................................... 4 3.1
Charakteristika neziskových organizací ............................................................................... 4
3.2
Historie neziskových organizací .............................................................................................. 6
3.3
Neziskové organizace a jejich význam v cestovním ruchu ............................................ 8
3.3.1
CzechTourism ......................................................................................................................... 8
3.3.2
Kudyznudy.cz .......................................................................................................................... 9
3.3.3
Centrála cestovního ruchu Východní Moravy ............................................................ 9
3.4
Nově vzniklé formy neziskových organizací .................................................................... 10
3.4.1
Spolek...................................................................................................................................... 11
3.4.2
Ústav ........................................................................................................................................ 11
3.5
Zavedené formy neziskových organizací ........................................................................... 12
3.5.1
Nadace .................................................................................................................................... 12
3.5.2
Nadační fond ........................................................................................................................ 13
3.5.3
Obecně prospěšné společnosti ...................................................................................... 14
3.5.4
Církevní právnická osoba ................................................................................................ 14
3.6
Hybridní organizace ................................................................................................................... 15
3.6.1
Zájmová sdružení právnických osob .......................................................................... 15
3.6.2
Příspěvková organizace ................................................................................................... 15
3.7
Financování neziskových organizací ................................................................................... 16
3.8
Destinační management a jeho význam v cestovním ruchu ...................................... 19
3.8.1
Vývoj destinačního managementu .............................................................................. 19
3.8.2
Vymezení pojmu destinace ............................................................................................. 21
3.8.3
Typologie destinací............................................................................................................ 21
3.9
Životní cyklus destinace ........................................................................................................... 22
3.9.1
Objevení ................................................................................................................................. 23
3.9.2
Vtažení .................................................................................................................................... 23
3.9.3
Rozvoj ..................................................................................................................................... 23
3.9.4
Konsolidace .......................................................................................................................... 24
3.9.5
Stagnace ................................................................................................................................. 24
3.9.6
Poststagnace......................................................................................................................... 24
3.10 4
Neziskové organizace v životním cyklu destinace Kroměříž................................. 25
Praktická část ......................................................................................................................... 27 4.1
Základní výzkumné otázky ...................................................................................................... 27
4.2
Sběr informací a průběh šetření ........................................................................................... 28
4.3
Charakteristika destinace Kroměříž .................................................................................... 28
4.3.1
Hlavní atraktivity města .................................................................................................. 30
4.3.2
Kulturní a jiné akce ............................................................................................................ 31
4.3.3
Destinační management v Kroměříži ......................................................................... 32
4.4
Výsledky šetření .......................................................................................................................... 32
4.4.1
Motivace ................................................................................................................................. 33
4.4.2
Nezisková organizace a cestovní ruch ....................................................................... 33
4.4.3
Minulost, současnost a budoucnost neziskových organizací ............................ 37
4.4.4
Spolupráce neziskových organizací s ostatními ..................................................... 38
4.4.5
Financování .......................................................................................................................... 39
4.5
Vybrané problémy zkoumaných organizací ..................................................................... 40
4.5.1
Dobrovolníci ......................................................................................................................... 40
4.5.2
Finance ................................................................................................................................... 42
5
Shrnutí výsledků ................................................................................................................... 43
6
Závěry a doporučení ............................................................................................................ 44
7
Seznam použitých zdrojů ................................................................................................... 45 7.1
Seznam použité literatury ....................................................................................................... 45
8
7.2
Seznam internetových zdrojů ................................................................................................ 47
7.3
Ostatní zdroje ............................................................................................................................... 51
7.4
Seznam obrázků .......................................................................................................................... 52
Přílohy .......................................................................................................................................... i 8.1
Scénář otázek .................................................................................................................................... i
8.2
Zadání bakalářské práce ............................................................................................................ v
1 Úvod Tato bakalářská práce pojednává o neziskových organizacích a jejich vztahu a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu v Kroměříži. Neziskové organizace vycházejí z podstaty občanské společnosti a s novým občanským zákoníkem, který vešel v platnost v roce 2014, přišla také řada změn v těchto organizacích, některé se transformovaly, jiné zanikly úplně. Význam neziskových organizací pro společnost je nezastupitelný, jelikož neziskové organizace vyplňují mezery ve službách, které by měly být zabezpečovány a poskytovány státem. Neziskové organizace jsou součástí různých oblastí veřejného života, část z nich působí i v cestovním ruchu nebo svými aktivitami k podpoře cestovního ruchu přispívají. Cestovní ruch se rok od roku stává více důležitým odvětvím spojeným především s poskytováním služeb. Tvoří důležitou část národního hospodářství, neprofituje z něj jen stát ale hlavně i menší územní celky jako regiony, kraje, města, obce. Po celém světě zaměstnává miliony lidí, stává se důležitým zdrojem zaměstnanosti a financí i v méně rozvinutějších destinacích. Spojení cestovního ruchu a neziskových organizací je trochu nezvyklé spojení. Při bližším pohledu lze zjistit, že neziskové organizace se v cestovním ruchu opravdu angažují. Destinace Kroměříž je oblíbenou destinací, kterou především díky Světovému kulturnímu dědictví UNESCO a množství tradičních akcí navštěvuje stále více návštěvníků. Ke zvýšení atraktivity města přispěla aktuálně i rekonstrukce Květné zahrady. Kroměříž má podle mnohých zjištění potenciál destinace vhodné k dvoudenním pobytům, její potenciál není ovšem plně využit. Velkou potenciální příležitostí k rozvoji cestovního ruchu, se stává případná spolupráce neziskových organizací s cestovními kancelářemi a agenturami, například při tvorbě zájezdových balíčků.
1
2 Cíl práce a metodika zpracování Hlavním cílem této bakalářské práce je vysvětlit a popsat, co to neziskové organizace vůbec jsou, jak fungují, co je jejich motivací k fungování, které organizace pod ně spadají a popsat jejich aktivity. Dále se práce zabývá potenciálem a přínosy neziskových organizací pro rozvoj cestovního ruchu a bylo provedeno šetření na základě scénáře otázek. Toto šetření proběhlo v Kroměříži, jehož cílem bylo zjistit v jakém rozsahu a jakými aktivitami přispívají neziskové organizace v Kroměříži k rozvoji cestovního ruchu. Město Kroměříž autorka vybrala, neboť bydlí v jeho blízkosti a zároveň jsou v tomto městě místa a památky zapsané na seznamu UNESCO, proto je i vhodným kandidátem k průzkumu. Práce hledá odpovědi na následující základní výzkumné otázky: 1. Jak jsou neziskové organizace právně upraveny, co mohou dělat v oblasti rozvoje cestovního ruchu? 2. Jak se změnily neziskové organizace od roku 2014, po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku? 3. Má Kroměříž potenciál, na kterém by se mohly neziskové organizace podílet? 4. Jak působí neziskové organizace v cestovním ruchu v Kroměříži? 5. Jak by mohly přispívat k rozvoji Kroměříže v cestovním ruchu nebo už přispívají? Metodika Bakalářská práce byla zpracována na základě studia, analýzy odborné literatury a použití kvalitativního šetření. Odborné knihy na téma neziskových organizací je mnoho, řada z nich je ovšem staršího data vydání, resp. byly vydány před rokem 2014.
Nové
aktualizované publikace se velmi těžce hledají, téměř nejsou k dostání, zejména v knihovnách. Tato skutečnost je pochopitelná, neboť ke změně nového občanského zákoníku došlo relativně nedávno. Přínosnou oporou se tak stala zveřejněná brožura na internetu, zpracovaná pro účely neziskových organizací, která obsahovala přehledně všechny důležité změny, novinky v zákonech a hlavně také výklad zákonů, neboť z originálních verzí zákonů je obtížné vyčíst potřebné informace z důvodů jejich rozsáhlosti a použití právních termínů. I přes to, že knihy obsahovaly z části zastaralé informace, především v oblasti právních forem neziskových organizací, byly dostatečně využity k čerpání jiných informací, u kterých nedošlo či nedochází ke změnám. Odborné 2
publikace, které by propojovaly téma neziskových organizací a cestovního ruchu, v knihovnách k dostání také téměř nebyly. Toto zjištění bylo trochu překvapující, protože neziskové organizace v cestovním ruchu působí. Odborné knihy zabývající se cestovním ruchem a destinačním managementem byly v knihovnách ve velkém množství běžně k mání. V praktické části bylo využito řízených rozhovorů a e-mailové komunikace. Rozhovory probíhaly s předsedy neziskových organizací na půdě dané organizace. Oslovení informátoři byli ochotni sdílet informace. Podrobnější informace o průběhu šetření jsou uvedeny v kapitole 4.2 Sběr informací a průběh šetření.
3
3 Teoretická východiska Frič (1998:5) na základě svého výzkumu tvrdí, že neziskové organizace jsou dodavatelem celé řady služeb jak pro nejrůznější cílové skupiny, tak i pro společnost jako celek. Reagují na nedostatky v systému služeb zabezpečovaných státní správou ale i na „bílá místa“ trhu služeb, které stojí mimo zájem soukromých ziskových organizací. Neziskové organizace vyplňují prostor mezi občanem a státem. Společně pak tvoří jakousi protiváhu státu a vlivům tržní ekonomiky (Frič, 1998:5).
3.1 Charakteristika neziskových organizací „Neziskové organizace jsou založeny pro veřejný respektive pro obecný prospěch. Naplňují potřeby a tužby občanské společnosti. Jsou společenskou alternativou k státním institucím, protože podporují různorodost a vývoj odlišných názorů, mají výchovný, kulturní, osvětový, vzdělávací a preventivní cíl“ (video: Založení občanského fóra; chapter 1/ Václav Havel 17.45, cit v Gregar 2015/2016). Vladimír Vojík (2008:20) neziskové organizace definuje jako, „[…] ty, které nejsou zřizovány za účelem tvorby zisku, ale jejich podnikání může a mělo by jistý zisk generovat.“ Pro neziskový sektor a jeho organizace se také používají označení jako občanský, třetí, dobrovolný atd. (Hyánek, 2007:32). Jak cituje Frič (1998:3) Salamona (1992) nestátní neziskové organizace jsou:
„Institucionalizované – nenalezneme v nich zárodky formální organizovanosti,
Soukromé – oddělené od státní správy,
Neziskové – zisk se nevrací vlastníkům,
Samosprávné – řídí se samostatně
Dobrovolné – využívají z většiny dobrovolníky“
4
Tyto podmínky vyplývají z Pestoffova trojúhelníku členění národního hospodářství (Rektořík, 2007:16).
Obrázek 1. Pestoffův trojúhelník, Zdroj: (2015/2016)
Obrázek 2. Originální zobrazení Pestoffova trojúhelníku, Zdroj: (Gregar, 2015/2016) Členění hospodářství do sektorů je především ilustrativní. Jednotlivé sektory se prolínají a není mezi nimi ostrá hranice (Boukal, 2009:17). Ve své podstatě stejné přeformulované podmínky neziskových organizací zmiňuje i Český statistický úřad (cit. v Hyánek, 2007:32).
5
Podle Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO) se neziskové organizace rozdělují do dvanácti základních oblastí podle jejich působení (Salamon, Anheier, 1996, cit v Frič, Goulli, 2001:15-16): 1. „ Kultura a umění včetně sportu a rekreace, 2. Vzdělání a výzkum, 3. Zdraví, 4. Sociální služby, 5. Ekologie, 6. Rozvoj obce (komunity) a bydlení, 7. Ochrany práv a obhajoby zájmů včetně politiky, 8. Organizování dobročinnosti, 9. Náboženství, 10. Mezinárodní aktivity, 11. Profesní a pracovní vztahy, 12. Jiná oblast.“ Pro působení v cestovním ruchu budou podle mínění autorky zřejmě nejvíce stěžejní tyto 2 oblasti: 1. Kultura a umění včetně sportu a rekreace a 6. Rozvoj obce (komunity) a bydlení. Podle přehledu neziskových organizací na webu města Kroměříže (Město Kroměříž, 2016a, online) se kulturou v Kroměříži zabývá například nezisková organizace Klub UNESCO, o sportovní činnost a aktivity se zajímá Okresní spolek České unie sportu. Aktivitami podporující rozvoj obce se v Kroměříži zabývá Kroměřížsko – spolek pro cestovní ruch. Frič a Goulli (2001:12-13), člení například neziskové organizace ještě podle míry veřejného prospěchu a to na organizace vzájemně prospěšné a organizace veřejně prospěšné.
3.2 Historie neziskových organizací Svoboda sdružování podle Rektoříka (2007:32), byla na území České republiky vždy bohatá. Tento fakt byl dán tradičně silným sociálním cítěním obyvatel ale i specifickou rolí, kterou různé občanské spolky hrály v dobách národnostního i politického útlaku. Absolutistické a totalitní režimy tuto svobodu zakazovaly (Rektořík, 2007:32). Jak píše ve své knize Rektořík (2007:33) nebo Boukal (2009:31), nejvíce fungujících spolků bylo v 19. století. Dále Boukal (2009:31) zmiňuje, tzv. spolkový katastr pražského policejního 6
ředitelství na území Prahy, který evidoval v letech 1895-1951 přibližně 18 000 spolků. Byly jím například Sokol, Hlávkova nadace nebo spolek Mánes (Rektořík, 2007:33). Podle Boukala (2009:29) byl první právní úpravou spolkového života Dekret dvorské kanceláře z roku 1843. Po něm následoval v roce 1849 prozatímní spolkový zákon a roku 1852 vyšel spolkový zákon s konečnou platností. Rektořík (2007:33) doplňuje, že organizace a spolky byly strukturovány, zahrnovaly sítě malých organizací a spolků až po okresní, zemská nebo národní ústředí. V té době se spolky staraly především o chudé spoluobčany a mládež. „[…] v Rakousku byl zákon o právu spolčovacím roku 1951 novelizován a v novelizované podobě platí dodnes, v Československu platil v meziválečném období a po komunistickém převratu byl zrušen a nahrazen zákonem č. 68/1951 „ O dobrovolných organizacích a shromážděních“ (Boukal 2009:31,32). V době komunistického režimu po roce 1949 byly neziskové soukromé organizace, tehdy poskytující veřejně prospěšné služby, nahrazeny státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi (Rektořík, 2007:33). Boukal (2009:32) podotýká, že pojem spolek se přestal používat a místo toho se používalo například označení společenská organizace. Takovými organizacemi se staly dle tehdejšího zákona Revoluční odborové hnutí, Jednotné svazy zemědělců, Československý svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, Československý svaz žen, Československá obec sokolská nebo Červený kříž. Jak píše Frič (1998:3), nejvíce neziskových organizací vzniklo v České republice po sametové revoluci v roce 1989. V roce 1990 přijalo Federální československé shromáždění zákon č. 83/1990 Sb. „O sdružování občanů“ a zákon č. 84/1990 Sb. „ O právu shromažďovacím“. Je zajímavé, že nové zákony se nevrátily k původnímu pojmu spolek, ale vytvořily pojem sdružení (Dohnalová, 2003, cit. v Boukal 2009:33). Až nový občanský zákoník, který vešel v platnost v roce 2014, se vrací k pojmu spolek a pojem sdružení zaniká (cit. v Gregar, 2015/2016). Jak píše Boukal (2009:33-34) mezi lety 1993-1996 státní politika zaostala za vlastním vývojem neziskového sektoru, jelikož se k neziskovému sektoru chovala stále skeptičtěji a rezervovaněji. Nejvíce byl neziskový sektor bezpochyby ovlivněn debatou Václava Havla a Václava Klause o podstatě tzv. občanské společnosti (Boukal, 2009:38). Pojem občanské společnosti vysvětluje ve své knize Jana Stachová (2008:10), která píše, že „Občanskou společností rozumím společnost občanů, kteří se občansky angažují a sdružují ve veřejném prostoru, odděleném jak od prostoru soukromého na straně jedné, tak od státu na straně druhé.“ Parkosová (1998:4) chápe zase občanskou společnost jako 7
prostor pro sdružování, vytváření organizací, jejichž prostřednictvím se lze „[…] podílet na
řešení
jednotlivých
osobních,
skupinových
nebo
společenských
problémů.“
V současné době je hnacím motorem neziskových organizací soukromá iniciativa spojená s asociativním, dobrovolným členstvím (Boukal, 2009:38). I v naší republice se neziskové organizace slučují do větších korporací. Tím je například ANNO (Asociace nestátních neziskových organizací). Tyto větší celky mají pak větší váhu a sílu slova při jednání s vládou nebo jinými orgány (Boukal, 2009:38).
3.3 Neziskové organizace a jejich význam v cestovním ruchu Jak píše Hron (cit. v Jakubíková, 2012:77-78) „V cestovním ruchu působí mnoho neziskových organizací“. Nestátní neziskové organizace mohou „[…]podporovat rodinnou víkendovou turistiku, cestovní ruch seniorů, nízkonákladový cestovní ruch pro všechny a turistiku […].“ Dále mohou podle autora nabídnout „[…] folklor, ekofarmy a bioprodukty, stará řemesla, regionální historii, malé technické a umělecké památky, kulturní aktivity, pobytové aktivity pro rodiče s dětmi, pobytové aktivity pro seniory, pobytové kurzy starých řemesel i nových technologií, zážitkové pobyty a sportovní pobyty.“ Mezi zahraniční a mezinárodní neziskové organizace patří podle Jakubíkové (2012:78) např. WTO, ASTA nebo SkyTeamAlliance a v České republice se můžeme podle zmíněné autorky setkat s např. Czechtourism, AHR ČR nebo krajskými centrálami cestovního ruchu. Ve Zlínském kraji, kde leží město Kroměříž, působí např. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy o.p.s.. Jak lze zjistit na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (2016, online), tak podpora cestovního ruchu patří mezi hlavní priority. Od roku 2014 je tak mezi dotovanými oblastmi pro nestátní neziskové organizace, vypisována oblast z názvem Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na celostátní úrovni. Cílem tohoto bodu je podle Ministerstva pro místní rozvoj (2016, online) „Podpora aktivit posilující udržitelný rozvoj zaměřený na podporu šetrných forem cestovního ruchu na celostátní úrovni.“ Tímto dostávají neziskové organizace větší šanci na uplatnění v cestovním ruchu.
3.3.1 CzechTourism Agentura CzechTourism byla založena v roce 1993 Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, jako příspěvková organizace (CzechTourism, 2013a, online). Od 1. 1. 2015 je generální ředitelkou doc. Ing. Monika Palatková, Ph.D. (CzechTourism, 2013b, online). 8
„Základním cílem CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice“ (CzechTourism, 2013a, online). Agentura realizuje svou činnost pomocí projektů, kampaní, účastí na propagačních akcích cestovního ruchu (veletrhy), reklamních spotů (CzechTourism, 2013c, online), atd. Mezi projekty propagující ČR v zahraničí patří například společná propagace zemí V4 pod názvem Discover Central Europe (CzechTourism, 2013d, online). Jedná se o spolupráci národních turistických centrál zemí Visegrátské čtyřky Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Cílem tohoto uskupení je rozvoj a vzestup příjezdového cestovního ruchu ze vzdálených trhů do zemí Visegrátské čtyřky. Vzdálenými trhy se rozumí například USA, Japonsko nebo země v jihovýchodní Asii, Thajsko, Indonésie, Filipíny. Země V4 využívají při své propagaci on-line kampaně, prezentace na veletrzích a workshopy, studijní cesty, road-show, eventy (CzechTourism, 2013d, online). Předměty prezentace jsou konkrétněji středoevropská města a jejich kultura a historie, památky UNESCO, lázeňství, zdravotní turismus, gastronomie, zážitková a luxusní dovolená (CzechTourism, 2013d, online).
3.3.2 Kudyznudy.cz Pro podporu cestovního ruchu v České republice zřídila agentura CzechTourism portál kudyznudy.cz. (CzechTourism, 2015 a, online) Tento portál je rozdělen na sekci „Co chcete dělat?“, tato sekce zahrnuje různé oblasti od kultury přes gurmánskou turistiku, wellness, letní a zimní sporty až po tipy na výlety do přírody (CzechTourism, 2015b, online). Dále lze na webových stránkách vyhledávat pomocí sekce „Kam pojedete?“ zde si návštěvník zvolí oblast, kterou chce navštívit na interaktivní mapě ČR (CzechTourism, 2015c, online), sekce „Kalendář akcí“ upozorňuje na aktuální události, akce, které právě probíhají nebo v nejbližších dnech budou probíhat (CzechTourism, 2015d, online). Poslední sekcí je sekce „Výlety“ v ní dle dalšího podrobnějšího rozdělení lze vyhledávat další tipy na výlety pěší, cyklistické nebo určené pro rodiny s dětmi (CzechTourism, 2015e, online).
3.3.3 Centrála cestovního ruchu Východní Moravy Centrála cestovního ruchu Východní Moravy byla zřízena v roce 2007 Zlínským krajem a funguje jako obecně prospěšná společnost (Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2016a, online). „Centrála cestovního ruchu Východní Moravy koordinuje rozvoj, propagaci a prezentaci cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Morava, který geograficky 9
pokrývá území Zlínského kraje a zaměřuje se na maximální využití turistického potenciálu území“ (2016a, online). Centrála propaguje Východní Moravu pomocí projektů (Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2016b, online). Jeden z projektů se týkal i Kroměříže, projekt s názvem „Kroměříž žádanou destinací“ trval od 1. 7. 2013 – 30. 6. 2015. Podle Centrály cestovního ruchu Východní Moravy byla Kroměříž disponující dědictvím UNESCO, nedostatečně vnímána a využita návštěvníky jako atraktivní cíl cestovního ruchu (2016c, online). „Destinaci dosud chybí společná produktová nabídka a její jednotná prezentace turistům, která se negativně projevuje v nízké návštěvnosti destinace“ (Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2016c, online). Proto cílem tohoto projektu bylo zvýšení návštěvnosti a prodloužení pobytu návštěvníků v Kroměříži. Snaha o změnu ve vnímání Kroměříže návštěvníky jako jednodenního cíle na „na destinaci vhodnou pro strávení prodlouženého víkendu s využitím kombinované nabídky možností městské a církevní turistiky.“ Splněním tohoto cíle mělo přirozeně dojít i k „celkovému zvýšení konkurenceschopnosti této atraktivní destinace v konkurenci ostatních turistických oblastí“ (Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2016c, online).
3.4 Nově vzniklé formy neziskových organizací Nový občanský zákoník, který vešel v platnost 1. 1. 2014, přinesl do neziskových organizací mnoho právních změn. Na webových stránkách ANNOJMK (Tomaščáková, 2014, online), je k dispozici brožurka o změnách, které nastaly pro neziskové organizace, která také uvádí, že byl zrušen zákon č.83/1990 Sb., O sdružování občanů, zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a byl změněn zákon č.227/1997Sb. o nadacích a nadačních fondech. Dále se v ní píše, že současná právní úprava zná tyto nové formy neziskových organizací (Tomaščáková, 2014, online). 1. Spolky (§ 214 a násl.NOZ) 2. Ústavy (§ 402 a násl.NOZ) Zároveň přibyl jeden nový právní pojem „veřejná prospěšnost“, podle zákona č. 89/2012 Sb. § 146 (cit v Tomaščáková, 2014, online). „Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu (č. 89/2012 Sb. §146 cit. v Tomaščáková, 2014, online). 10
3.4.1 Spolek Podle zákona č.89/2012 Sb. §214 je spolek (cit. v Tomaščáková, 2014, online) „[…] právnická osoba založená za účelem naplňování určitého zájmu jeho zakladatelů.“ Nezáleží na tom, zda byl spolek vytvořen za soukromým nebo veřejným účelem. Zákon umožňuje i kombinaci těchto dvou zaměření. Podle nového občanského zákoníku § 214 spolek vzniká dnem zapsání do veřejného rejstříku. K založení spolku je potřeba minimálně třech osob, které se dohodly na znění stanov spolku. Stanovy musí povinně obsahovat : „název, který musí minimálně obsahovat zkratku „z. s.“, sídlo, účel spolku, práva a povinnosti členů spolku nebo „[…]popř. určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat“ a určení statutárního orgánu“ (č.89/2012 Sb. §214 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Řídícím orgánem je statutární orgán nebo kontrolní komise, popřípadě i jiný orgán dle statutu. Členové spolku mohou být zavázáni k členskému příspěvku, ale za případné dluhy neručí. Spolek může provozovat na podporu svého chodu vedlejší činnost, která dovoluje i podnikat (č. 89/2012 Sb. §214 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Všechny zisky ale musí být použity na podporu spolku. Lze také zřídit pobočný spolek. Spolek pak zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku a to buď rozhodnutím valné hromady, nebo po rozhodnutí soudu (č.89/2012 Sb. §214 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Například Klub UNESCO je spolek, který přispěl, jak informátor uvedl (NNO6), cestovnímu ruchu v Kroměříži zapsáním Arcibiskupského zámku a zahrad na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.
3.4.2 Ústav Další novou formou neziskových organizací, kterou popisuje nový občanský zákoník § 402 a násl. (cit. v Tomaščáková, 2014, online) je ústav. „Ústavy jsou zakládány za účelem provozovat činnosti užitečné pro veřejnost s tím, že výsledky jejich činnosti jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek“ (č.89/2012 §402 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Zakladatel zakládá ústav pomocí zakládací listiny nebo pořízením pro případ smrti. Povinnými náležitostmi zakládací listiny jsou: „název ústavu, který musí obsahovat slova „zapsaný ústav“ či zkratku „z.ú.“, sídlo, účel s vyměřením jeho činnosti, „údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu“, „počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů“, „podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu“, „nevyhradí-li se její 11
úprava statutu ústavu“ (č.89/2012 §402 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Ústav se liší od spolku především tím, že se u něj počítá kromě využití osobní složky, i s majetkovými vklady. Funguje více jako podnik. Statutárním orgánem ústavu je ředitel, kterého volí a odvolává správní rada. Správní radu jmenuje a odvolává zakladatel (č.89/2012 §402 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Odvolat správní radu může také dozorčí rada, jmenovaná zakladatelem. Ústav stejně jako spolek může provozovat vedlejší činnost. Zákon uděluje ústavu jisté povinnosti a to: pokud výše čistého obratu ústavu překročí 10 milionů Kč, musí se provést audit (č.89/2012 §402 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Ústav musí povinně vydávat výroční zprávu. „Ústav zaniká, pokud dlouhodobě neplní svůj účel, a to na návrh osoby, která osvědčí právní zájem“ (Gregar, 2014/2015). Ve městě Kroměříž působí jako zapsaný ústav v oblasti sociálních služeb Pečovatelská služba Kroměříž z.ú. Podle zveřejněného seznamu neziskových organizací na webových stránkách města Kroměříže (2016a, online), zapsaný ústav, zabývající se podporou cestovního ruchu v Kroměříži, není.
3.5 Zavedené formy neziskových organizací 1.
Nadace (§ 306 a násl. NOZ)
2.
Nadační fondy (§ 394 a násl. NOZ)
3.
Obecně prospěšné společnosti
4.
Církevní právnická osoba
3.5.1 Nadace Nová právní úprava nadací je volnější než ta dřívější a posiluje práva zakladatelů. (č.89/2012 §306 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Podle nového občanského zákoníku § 306 a násl. (cit. v Tomaščáková, 2014, online) jsou „nadace účelová sdružení majetku.“ Jsou zakládány za účelem obecně prospěšným (např. ochrana duchovních hodnot nebo kulturních památek) nebo dobročinným (např. podpora určité skupiny osob). Nadaci může založit jedna či více osob prostřednictvím nadační listiny nebo pořízením pro případ smrti (č. 89/2012 §306 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Nadace stejně jako předešlé formy neziskových organizací vzniká dnem zapsání do veřejného rejstříku. Podle nového občanského zákoníku § 310 a § 311 (cit. v Tomaščáková, 2014, online) má nadační listina povinné tyto náležitosti: musí mít formu 12
veřejné listiny, název musí obsahovat slovo nadace a vyjadřovat účel jejího založení, musí být uvedena adresa sídla, zakladatelé, výše vkladu každého zakladatele, výše nadačního kapitálu, který nesmí klesnout pod 500 000 Kč jinak, by mohlo dojít ke zrušení nadace, musí být uveden počet členů statutárního orgánu, čímž je správní rada a způsob jejího jednání. Rada smí mít minimálně 3 členy. Samozřejmě povinným obsahem zakládací listiny jsou podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, komu se budou rozdělovat, v jaké výši atd. Současně se zakládací listinou vzniká i statut nadace, ten musí vzniknout do 1 měsíce od začátku fungování nadace (č.89/2012 §306 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Nadace nesmí poskytnout nadační příspěvek členu orgánu nadace nebo zaměstnanci nadace ani osobě jim blízké. Nadace může také provozovat vedlejší činnost. Povinností nadace je vydávat výroční zprávu a při nadačním obratu nebo kapitálu nad 5 milionů nechat provést nezávislý audit (č.89/2012 §306 a násl, cit. v Tomaščáková, 2014, online). Nadace a nadační fondy musí upravit svou zakládací listinu, statut a popřípadě i název. Transformovat se mohou jen nadace na nadační fond (č.89/2012 §306 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Nadace - partnerství, jak se píše na jejím webu (2015, online), se zaměřuje na rozvoj šetrné turistiky. Tato nadace má sídlo v Praze a Brně. V Kroměříži, dle seznamu neziskových organizací na webu města (2016a, online) se nadace zabývající podporou cestovního ruchu nenachází. Nachází se zde Nadace Živoucí světlo haháprabhudíp satsang zabývající se jógou.
3.5.2 Nadační fond Nadační fond se většinou zakládá za vymezeným účelem a je běžné, že má krátkodobé trvání (č. 89/2012 §394 a násl., cit. v Tomaščáková, 2014, online). Nadační fond lze založit ke společenskému, hospodářskému, veřejně prospěšnému, dobročinnému nebo smíšenému účelu. Zřizovatelem může být fyzická i právnická osoba. Vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Pokud fond zřizuje jen jedna osoba, je nutné sepsat zakládací listinu (č. 89/2012 §394 a násl., cit. v Epravo.cz, 2014, online). V případě více zřizovatelů se sepisuje zakládací smlouva. V zakládací listině nesmí chybět určité náležitosti a to název a sídlo nadačního fondu, základní informace o zřizovatelích, účel, počet členů správní rady a jejich základní údaje, způsob jakým budou za nadaci jednat, počet členů dozorčí rady a jejich základní údaje, podmínky pro poskytování příspěvků nebo vymezení okruhu
13
činností. Nadační fondy musí upravit svou zakládací listinu, statut a popřípadě i název (č. 89/2012 §394 a násl., cit. v Epravo.cz, 2014, online). V cestovním ruchu působí nadační fond Obnova Krušnohoří, který byl založen, jak je psáno na jejich webových stránkách (2009, online), za účelem podpory cestovního ruchu v Krušných horách. Nadační fond podporující cestovní ruch se podle seznamu neziskových organizací na webových stránkách města Kroměříže (2016a, online) nenachází, dle seznamu lze nalézt Nadační fond při Gymnáziu Kroměříž.
3.5.3 Obecně prospěšné společnosti Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšné společnosti od roku 2014 pozbyl své platnosti. Obdobou o.p.s. mají být ústavy, jejichž právní úprava je volnější (Tomaščáková, 2014, online). Nové o.p.s. se od roku 2014 nemohou zakládat, ovšem obecně prospěšné společnosti založené do konce roku 2013 zůstávají a řídí se dál zákonem č. 248/1995 Pokud o.p.s. chce, může se přeměnit na ústav, nadaci nebo nadační fond (Tomaščáková, 2014, online). Ve Zlínském kraji, kde leží i město Kroměříž, působí, jak píší na svých stránkách na podporu cestovního ruchu, jako obecně prospěšná společnost, například Centrála cestovního ruchu Východní Moravy nebo v oblasti Máchova jezera se snaží o podporu udržitelného cestovního ruchu obecně prospěšná společnost Máchovo jezero (Máchovo jezero, 2009, online).
3.5.4 Církevní právnická osoba Církevní společnosti upravuje zákon č.3/2002Sb. o církvích a náboženských společnostech (cit. v Boukal, 2009:62). Tento zákon definuje církve a náboženské společnosti jako „[…]dobrovolná společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry ať veřejně, nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby.“ Církve a náboženské společnosti jsou zapsané v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností vedeném Ministerstvem kultury (Boukal, 2009:62). „Zaregistrovaná církev nebo náboženská společnost může zřídit samostatnou právnickou osobu za účelem poskytování charitativních služeb“ (Boukal, 2009:62). Účelové zařízení církve se zakládá zakládací listinou registrované církve, podepsanou členy statutárního orgánu (Boukal, 2009:63). U církevní právnické osoby se zákon nezměnil. Zákon o církvích zůstal v původní platnosti. 14
Mohou tak vznikat dále a změny nastávají jen v oblasti obecných otázek právnických osob (Tomaščáková, 2014, online). V Kroměříži působí například Církev adventistů sedmého dne (Město Kroměříž, 2016a, online).
3.6
Hybridní organizace
Pojmem hybridní organizace se označují společnosti, které vykazují převážně rysy neziskovosti, ale nevyhovují všem již zmíněným kritériím strukturálně operacionální definici neziskových organizací. (Frič, Deverová, 1998, cit. v Frič, 2001:21) Mezi ně patří podle Friče (2001:21):
3.6.1 Zájmová sdružení právnických osob Tento typ neziskových organizací byl upravován ustanovením § 20f – §20k zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Nový občanský zákoník tuto formu neziskových organizací neupravuje, a tudíž nemohou dále vznikat (Tomaščáková, 2014, online). Zájmová sdružení právnických osob vzniklá do konce roku 2013 se neruší a řídí se podle starého zákona. Již vzniklá zájmová sdružení se mohou přeměnit na spolek (Tomaščáková, 2014, online). Jako zájmové sdružení právnických osob působí v Jihomoravském kraji Asociace organizací cestovního ruchu, jak zmiňuje asociace na webu (2016, online), podílí se na tvorbě legislativních a hospodářských opatření v cestovním ruchu a spolupracuje s organizacemi cestovního ruchu i z dalších krajů České republiky, jako je například Centrála cestovního ruchu Východní Moravy.
3.6.2 Příspěvková organizace Tyto organizace jsou upravovány zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (Vojík, 2008:23). Jsou to „ […] subjekty, které mohou být zřízeny organizační složkou státu (ministerstvo) nebo územními samosprávnými celky (obce, kraje) (Boukal, 2009:11). Příspěvkové organizace zřizované samosprávnými celky jsou zapisovány do obchodního rejstříku, zatím co příspěvkové organizace zřizované organizačními složkami státu tam zapisované nejsou (Boukal, 2009:11). Zřizovatel vytváří příspěvkovou organizaci za 15
veřejně prospěšným účelem, zřizovací listinou (Boukal, 2009:11). Důležitými náležitostmi zřizovací listiny jsou: název, sídlo, identifikační číslo příspěvkové organizace, vymezení účelu, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetku a majetkových práv, okruhy doplňkové činnosti a vymezení doby, na kterou je zřízena. Zřizovatel svěřuje k veřejně prospěšnému účelu organizaci majetek, která s ním pak hospodaří a spravuje ho. V průběhu fungování získává i vlastní majetek. Veškerý majetek zůstává ve vlastnictví zřizovatele (Boukal, 2007:11). „Jako příspěvkové organizace působí např. muzea, galerie, divadla, školy nebo nemocnice“(Boukal, 2009:12). Příspěvkové organizace postrádají princip dobrovolnosti a jsou omezené v samosprávě (Gregar, 2015/ 2016). Dále lze mezi ně zařadit družstva, university, státní fondy, rozhlas, televize (Frič, 2001:22). Příspěvkovou organizací Zlínského kraje, podporující cestovní ruch v Kroměříži je Muzeum Kroměřížska (2016, online), na Jihlavsku je to například příspěvková organizace Vysočina Tourism, která si klade za cíl udělat z regionu Vysočina, konkurenceschopnou destinaci (2008, online).
3.7 Financování neziskových organizací Podle Boukala (2007:37) „Naplnění poslání neziskové organizace vyžaduje finanční zdroje.“ Jak píše Boukal (2007:37), obvykle neziskové organizace využívají ke svému financování kombinaci veřejných a neveřejných zdrojů. „Veřejné financování zabezpečují instituce státní správy a samosprávy. Jedná se o financování z veřejných rozpočtů v rámci státní dotační politiky.“ Z veřejných zdrojů je podporovaná široká škála oblastí. Oblasti, které jsou podporovány z veřejných zdrojů a zároveň se dotýkají cestovního ruchu, jsou například rozvoj, podpora, prezentace kultury, ochrana kulturního dědictví nebo zapojování se do různých programů EU (Boukal, 2007:37-38). Financování z neveřejných zdrojů pochází od individuálních dárců, firemních dárců nebo od tuzemských ale i zahraničních nadací (Boukal, 2007:38). Jak uvádí Boukal (2007:38), dále je možné při získávání financí využít členských příspěvků, ty ale dle Boukala (2007:39) „nelze považovat za strategický zdroj finančních příjmů neziskové organizace.“ Protože jejich výše mívá menší rozsah. Dále lze využít příjmů z loterií a her, daňových a poplatkových zvýhodnění nebo příjmů z vlastní činnosti. Získávání zdrojů pro neziskové organizace se označuje jako fundraising (Boukal, 2007:39).
16
Fundraising Boukal (2009:102) tento pojem překládá jako „vypěstování fondů“ a definuje fundraising jako „systematické získávání finančních i nefinančních zdrojů pro konkrétní neziskovou organizaci na obecně prospěšnou činnost, kterou vyvíjí.“ Vojík (2008:122) vidí fundraising jako metodu „která zahrnuje různé postupy a způsoby získávání prostředků na činnost převážně nevládních organizací“. Dle autorky práce se zmíněné definice od sebe mírně liší, z obou ale vyplývá, že fundraising je získávání zdrojů, prostředků. Podle Boukala (2009:102) dělají fundraising zpravidla větší nestátní neziskové organizace, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, obce nebo mikroregiony. Dále autor (2009:102) píše, že „Menší nestátní neziskové organizace obvykle považují finanční otázky za problém druhotného významu, nedoceňují jejich význam.“ Člověk, který získává zdroje a prostředky se označuje jako fundraiser (Boukal, 2009:103). Jak píše ve své knize Hloušek (2007:14) „Fundraisor by měl být schopen rychle navazovat kontakty a jednat s cizími lidmi. Měl by být schopen vtáhnout do realizace fundraisingových aktivit také ostatní členy a pracovníky organizace. Musí znát dobře činnost organizace, její cíle a musí se s těmito cíli ztotožňovat.“ Dále by měl podle Hlouška (2007:14) mít koncepční myšlení, rozumět rozpočetnictví, účetnictví a rozumět daňové problematice. Úspěšný fundraiser by se měl řídit těmito základními zásadami (Dostál, Kislingerová, 2012, cit. v Boukal,2013:47). Zásadou komplexnosti, zásadou začlenění, zásadou aktivity, zásadou strategičnosti, zásadou vzdělávání okolí, zásadou poděkování, zásadou optimismu a zásadou výsledku. Zásada komplexnosti se řídí tvrzením: „[…] fundraising není jen metoda, fundraising je především o lidech. Jde o budování vztahu mezi dávajícím a obdarovaným.“ Fundraiser musí být „vnitřně přesvědčen o správnosti svého chování.“ Nesmí mu chybět zápal a nadšení (Boukal, 2013:47). Zásada začlenění říká, že fundraiser musí vědět, proč fundraising uskutečňuje, v jakém kontextu. Nemělo by jít pouze o přežití dalšího roku (Boukal, 2013:47). Zásada aktivity je nezbytná. Zde je důležitá osobnost fundraisera. „Je nutné, aby se jednalo o osobnost zdravě extrovertní a asertivní.“ Tento člověk by měl vyvíjet neustálou iniciativu, zkoušet nové metody, postupy, tím tak „motivovat okolí k podpoře“ (Boukal, 2013:52). V zásadě strategičnosti autoři píší, že při založení neziskové organizace se neformuluje jen poslání organizace „ale i filozofie zdrojového pokrytí.“ To znamená předem si určit, které zdroje budou pro neziskovou organizaci klíčové. Zda se bude provozovat vedlejší hospodářská činnost na podporu 17
organizace nebo půjde o zdroje z veřejných rozpočtů, „či budou osloveny další subjekty.“ Tohle rozhodnutí se odvíjí od oblasti, na kterou se organizace zaměřuje (Boukal,2013:5253). V zásadě vzdělávání okolí jde o to, že je nutná komunikace s okolím, není možné spoléhat na to, že okolí ví, co organizace dělá. Proto je důležité „ průběžné vysvětlování poslání, obsahu činností a motivace NNO k jejich realizaci“(Boukal, 2013:58). Zásada poděkování zdůrazňuje, že je důležité děkovat i za sebemenší dar. Fundraiser by měl poděkovat hlavně včas a odpovídajícím způsobem, např. děkovným dopisem, kde se ocení přínos podporovatele a zmíní využití daru (Boukal, 2013:64). Pro budování dlouhodobého vztahu je důležité například poslat „přání k životnímu jubileu“, reagovat na případné události v rodině, nebo darovat podporovateli pozvánky na pořádané akce. (Boukal, 2013:64) V zásadě optimismu autoři zdůrazňují, že pro pozici fundraisera je nejvhodnější optimistický člověk, protože „[…]pouze 5-10 žádostí ze 100 je obvykle úspěšných“ (Boukal, 2013:63). A poslední zásadou je zásada výsledku, kdy je důležité podle autorů porovnat shromážděné prostředky se zvolenou fundraisingovou metodou s náklady na její použití (Boukal, 2013:65). Metody fundraisingu Fundraising využívá několik metod získávání prostředků. Gregar (2015/2016) rozděluje metody získávání prostředků do těchto 4 skupin: 1. „Neadresný fundraising“ – není konkrétně nikomu adresovaný. Jedná se například o hromadné oslovení poštou, veřejné sbírky, benefiční akce, dárcovské SMS nebo DMS. 2. „Adresný fundraising“ – oslovuje se konkrétní člověk, sponzor. Kontakt může být zahájen osobním dopisem, telefonickým rozhovorem, po té se v případě zájmu přechází k osobní schůzce, která podle Rektoříka (2007:97) představuje nejúčinnější způsob. 3. „Vytváření dárcovských (mecenášských komunit)“ – komunity, kluby (Mecenášský klub Národního divadla), mecenášské kampaně 4. „Dlouhodobé partnerství“
18
3.8 Destinační management a jeho význam v cestovním ruchu Destinační management, jak uvádí Zelenka (2007:194) je „[…] soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci.“ Holešinská (2012:47) prezentuje svoji definici s použitím základních pilířů destinačního managementu „Destinační management, neboli řízení destinace, je specifická forma řízení, která spočívá v procesu založeném na kooperaci (spolupráci) mezi jednotlivými zainteresovanými aktéry cestovního ruchu a na koordinaci v oblasti plánování, organizování a rozhodování v destinaci (tzv. princip 2K), přičemž klíčovým faktorem úspěšné realizace destinačního řízení je vzájemná komunikace (princip 3K).“ Zmírnění dopadů cestovního ruchu na destinaci „[…] představuje základní podmínku dlouhodobé udržitelnosti jeho rozvoje“ (Pásková, 2014:195). Základním stavebním kamenem destinačního managementu je spolupráce (Pásková, 2014:195).
3.8.1 Vývoj destinačního managementu Palatková (2011:17-18) nazývá tento typ managementu jako koncept marketingového řízení destinace. Jak dále uvádí, destinační management existoval ve vyvíjející se podobě od 90. let 20. století v těchto zemích: Velká Británie, Irsko, Kanada nebo Austrálie. „Trend marketingového řízení destinace směřoval od tzv. politického destinačního managementu, charakteristického pro 70. léta, přes marketingový management chápaný jako prosté zázemí pro obchodní organizace až k prosazování marketingového managementu destinace jako aktivního činitele vytváření a realizace obchodu“ (Palatková, 2011:18). Autorka (2011:18) zmiňuje i „bouřlivý rozvoj“ informačních technologií, který znamenal i obrovský přínos pro destinační management. „Dnes jsou destinace obecně považovány za zcela standardní, navzájem si konkurující jednotky, jejichž rozvoj, resp. rozvoj jejich zdrojů (produktů), i jejich prodej musejí být řízeny“ (Palatková, 2011:18). Další odborník v oboru cestovního ruchu Karel Nejdl ve své knize uvádí rozdělení vývoje destinačního managementu do tří etap (Bartl, Schmidt, cit. v Palatková, s. 32 cit v Nejdl, 2011:138). Na tomto podle autora často používaném rozdělení se podíleli teoretici Pechlaner, Tschurtschenthaler, Bartl a Schmidt. Nejdl (2011:138) zmíněné etapy převzal a upravil. První etapa vznikala v 60. letech. „Charakteristickým rysem této etapy byla společná propagace obchodních jednotek poskytovatelů služeb. Důvodem bylo jednak 19
počínající chápání „destinačního přístupu“ a jednak snaha zefektivnit jejich podnikání, resp. snižovat konkrétní náklady“ (Nejdl, 2011: 138). Asociace a federace poskytovatelů služeb existovaly sice už dříve, nezabývaly se však společnými propagačními aktivitami. V druhé etapě, která probíhala v 70. a 80. letech minulého století, se podnikatelé začali zajímat i o propracované marketingové postupy. Začala se zvyšovat nabídka nejvíce Středomořských a zámořských zemí a oblastí. „ Hledaly se odbytové cesty, nové trhy, způsoby distribuce, začala tvorba regionálních produktů, dále se propracovávala společná propagace, vypracovávaly se strategie jednotlivých míst, organizovaly se informační služby, vytvářely se středně- a dlouhodobé koncepce, vypracovávaly se analýzy vnitřního území i vnějšího prostředí, mezinárodního i globálního trhu“ (Nejdl, 2011:139). Třetí etapa je od 90. let, kdy se prohloubilo strategické uvažování, a prohloubila se spolupráce mezi subjekty. Začaly se hledat specifika odlišující jeden produkt od jiných podobných. To znamenalo přechod od kvantity ke kvalitě. Charakteristickým rysem je přeměna současných destinací na strategicky řízené a konkurenceschopné jednotky. „Jde o prosazování řízení destinací jako iniciativního činitele vytváření a realizování nových obchodních příležitostí.“ V posledních dvou větách Nejdl (2011:140) dochází ve své podstatě skoro ke stejnému závěru jako Palatková (2011:18). Nejdl (2011:140) a Palatková (2011:18) se podle autorky shodují v tom, že z destinací se staly převážně samostatné, konkurenceschopné a řízené jednotky. To potvrzují i Bartl a Schmidt, kteří označují ve své definici destinace cestovního ruchu „[…]za vzájemně si konkurující jednotky, jejichž společným cílem je prodej služeb v destinaci (ať už regulovaný nebo neomezený) a jež plní řadu funkcí“ (Bartl, Schmitd, 1998:3, cit. v Palatková, 2006:16). V České republice, jak uvádí Nejdl (2011:174) se začal destinační management praktikovat až v 90. letech 20. století a v současné době se jeho působení podle autora (2011:174) dělí na 3 úrovně uspořádání: 1. „vrcholové“ to jsou organizace na celostátní úrovni jako je CzechTourism 2. „na regionální úrovni to jsou organizace s krajským, event. mezikrajským rozsahem, 3. na lokální úrovni organizace s místním, event. oblastním rozsahem“ Dále autor (2011:174) zmiňuje, že pro vývoj destinačního managementu v České republice je charakteristickým znakem jeho rozdílnost na jednotlivých úrovních, kdy je destinační management na vrcholové úrovni stabilní. „ Na regionální a lokální úrovni však dochází k častým změnám, situace je neustálená, časté je vznikání a zanikání 20
jednotlivých organizací, což je dáno ekonomickými možnostmi a také ne zcela ujasněným obsahem jejich činnosti […]“ (Nejdl, 2011:174).
3.8.2 Vymezení pojmu destinace Jak uvádí Pásková (2014:36) „Destinaci cestovního ruchu lze definovat jako územní celek, který se vyznačuje společným postupem při využívání potenciálu (resp. sdílenými předpoklady pro aktivizaci tohoto potenciálu) pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj (únosnou míru aktivace zmíněného potenciálu), společným životním cyklem cestovního ruchu a společnými procesy cestovního ruchu (destinačními procesy).“ V minulosti se destinace cestovního ruchu vymezovala hlavně z fyzicko-geografických hledisek a byla brána jako homogenní území Pásková (2014:37). Dnes se považuje spíše za heterogenní region, jehož území se skládá ze dvou propojených částí: destinačního jádra a destinačního zázemí Pásková (2014:37). Palatková (2006:16) definuje destinaci jako „svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti.“ Podle Horner a Swarbrooke (2003: 471) je zase destinace „Místo určení, cíl cesty, v našem případě země, region nebo lokalita, kde turista tráví dovolenou.“ Kroměříž se dá vymezit, podle autorky práce, jako destinace místa. Cestovní ruch se zde odvíjí, dle zjištění z průzkumu, především od návštěvnosti atraktivit UNESCO Arcibiskupského zámku a zahrad. Palatková (2006:16) doplňuje, že za nejmenší destinační jednotku lze považovat rezort. Za rezort považuje místo nebo menší oblast s cílem trávení volného času, zábavy, odpočinku, sportovních a jiných aktivit (lyžařský rezort, hotelový rezort).
3.8.3 Typologie destinací Destinaci lze chápat z různých pohledů. Z pohledu velikosti území se rozlišují tyto zásadní typy destinací (Nejdl, 2011:78). Místo – Významná místa, významná města a metropole (Řím), poutní místa (Lurdy), historické komplexy (Lednicko-Valtický areál). Region – Jedná se o nejběžnější typ destinace. Velikost může být odvislá od tržního segmentu nebo region mohou tvořit přirozené přírodní celky. (Costa Blanca, Makarská riviéra, Český ráj) 21
Země, stát – Itálie, Chorvatsko Méně se pak podle autora už setkáváme s těmito celky: Euroregion – Jedná se o příhraniční území několika států.
Například
Euroregion Nisa, který spojuje Jablonecko, Liberecko, Zhořelecko a Jelení Górsko. Světadíl – Například Evropa vystupuje jako destinace vůči zámoří. Dále destinaci ostatní autoři vymezují podle hlavních aktivit typických pro dané území. Buhalis člení destinace cestovního ruchu podle atraktivit na městská, přímořská, horská, venkovská, autentický třetí svět, jedinečná, exotická a exkluzivní. Z jeho typů destinací ovšem nejsou jasná kritéria dělení (Buhalis, 2003 :16 cit. v Nejdl, 2011:80). V roce 2001 proběhl v Česku průzkum řízení cestovního ruchu na úrovni obcí, v něm byly destinace roztříděny na základě atraktivity a aktivity na lázeňský, přírodní, u vodní plochy, venkovský, kulturně-poznávací, historický, zimních sportů, náboženský, rekreační, příhraniční a atrakční (Výsledky předběžného výzkumu cit. v Nejdl, 2011:80). Kroměříž na základě jejích atraktivit lze zařadit v tomto dělení za destinaci kulturněpoznávací a historickou. Důvod toho zařazení začíná už od 17. století, od té doby bylo město kulturním centrem Hané a celé střední Moravy (Město Kroměříž, 2016b, online). Má tak bohatou historii a její kulturní a historický význam potvrzují i tyto významné události, kdy bylo město v roce 1978 prohlášeno Městskou památkovou rezervací, v roce 1997 bylo vyhlášeno nejkrásnějším historickým městem a v roce 1998 se podařilo zapsat Arcibiskupský zámek a zahrady na seznam UNESCO (Město Kroměříž, 2016b, online), dle průzkumu jsou památky UNESCO hlavním důvodem při návštěvě Kroměříže.
3.9 Životní cyklus destinace Nejdl (2011: 66) přirovnává destinaci k živému organismu a píše, že „[…]jako každý živý organismus podléhá určitým objektivním, typickým vývojovým zákonitostem, zejména vývoji cyklickému nebo dlouhodobě sice vzestupnému, avšak s řadou dílčích, větších či menších poklesů.“ Podle Nejdla (2011:67) z podstaty destinace vyplývá, že je složena z řady prvků a propojena mnoha vazbami. Různé počty poskytovatelů služeb tvoří v destinaci svým propojením pavučinu, mají různé vazby se svým okolím a proto je každá destinace jedinečným komplexem. Jak autor (2011:67) píše: „ V praxi její každý prvek má svůj vlastní životní cyklus, jež má podobu autentického životního cyklu produktu.“ Nejznámějším a nejpoužívanějším konceptem pro vysvětlení životních cyklů destinace je 22
podle Páskové (2014:95) Butlerův koncept z roku 1980. Tento koncept popisuje vývoj destinace v šesti fázích: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a poststagnace.
3.9.1 Objevení V této počáteční fázi přijíždějí do destinace první návštěvníci, kteří přijíždějí na vlastní pěst zcela neorganizovaně (Pásková, 2014:96). Tento typ návštěvníků bývá otevřen novým myšlenkám a tvoří 2,5 % poptávky v destinaci (Seaton, Bennet , 1996: 125 cit. v Pásková 2014:96). Autorka (2014:96) dále zmiňuje, že návštěvnost daného území neprobíhá pravidelně, protože se v ní nevyskytuje „téměř žádná infrastruktura (zejména ubytovací kapacity)“.
3.9.2 Vtažení Podle Páskové (2014:97) se díky nárůstu návštěvnosti začínají někteří místní obyvatelé zapojovat do podnikání v cestovním ruchu. Pásková (2014:97) píše, že „Destinace se začíná vyznačovat svým podstatným atributem – sezónností- a začínají se projevovat změny v místní sociální struktuře, zejména vzrůstající rozdíl mezi obyvateli vtaženými do procesu rozvoje cestovního ruchu a zbytkem populace.“ Nejdl (2011:69) popisuje fázi zapojení v lehce umírněnějším rozsahu rozvoje. Například tvrdí, že „Návštěvnost se pomalu zvyšuje, zůstává však ještě malá.“ Podle něho začínají teprve vznikat první iniciativy na rozvoj infrastruktury. Pásková mluví už o sezónnosti a prvních projevech iniciativ nebo tlaků (Pásková, 2014:97).
3.9.3 Rozvoj V této fázi je destinace charakteristická prudkým růstem Nejdl (2011:70). Podle Páskové (2014:98) má destinace dobře vymezené zdrojové oblasti. Na některých místech jsou vytlačovány místní podnikatelé nadnárodními řetězci. Podle autorky (2014:98) jsou atraktivity v destinaci komercializovány. V tomto stupni je důležité, aby byl rozvoj systematicky organizován a plánován (Ioannides, 1994 cit. v Pásková, 2014:98). Dále autorka (2014:99) mluví o typických znacích této fáze a to je převyšující počet návštěvníků nad domácím obyvatelstvem v hlavní sezóně, masovost cestovního ruchu, rozlišení nabídky a kontrola rozvoje přechází do rukou bohatších zahraničních podnikatelů. 23
3.9.4 Konsolidace Nejdl (2011:70) tuto fázi nazývá upevnění. Pásková (2014:99) a Nejdl (2011:70) se shodují v to, že absolutní počet návštěvníků stále roste ale tempo růstu klesá. Cestovní ruch se v destinaci stává životně důležitým zdrojem příjmů a zaměstnanosti (Pásková, 2014,99-100). Nejdl zase píše, že „Některé jednotlivé skupiny destinaci opouštějí, začínají se snižovat ceny produktů, což vyvolává další ekonomické problémy.“ Z toho lze vyvodit, že nastává pokles příjmů a zaměstnanosti.
3.9.5 Stagnace Pásková (2014:101) uvádí, že jde o nejkritičtější etapu, protože do jisté míry rozhoduje „[…]o tom, která z variant poslední fáze se stane skutečností.“ Nejdl (2011:70) tvrdí, že pro tuto fázi je typická nasycenost. V této fázi má destinace „[…] pevně zakotvenou image[…]“, stálou klientelu a ubytovací služby nedosahují ani v sezóně plné obsazenosti (Pásková:2014:101). Vztah návštěvníků a domácích obyvatel začíná být negativní (Doxey, 1975, cit. v Pásková, 2014:101).
3.9.6 Poststagnace Vzhledem k dřívějšímu vývoji mohou nastat v poslední fázi tyto situace: úpadek, pokles, stabilizace, adaptace, a omlazení (Pásková, 2014:102). Nejdl (2011:71) zmiňuje jen dvě možnosti poslední fáze a to úpadek a nový vzestup. Nejhorším zakončením životního cyklu destinace může být přeměna na „[…] tzv. turistický slum, nebo ztratí zcela svou funkci destinace cestovního ruchu“ (Pásková, 2014:103). Také může nastat stabilizace, to znamená, že se destinace vyrovná s poklesem návštěvnosti a podaří se jí udržet stabilní stupeň návštěvnosti (Pásková, 2014:102). Nejzdařilejší variantou může být omlazení, které nastane po promyšlených, inovativních změnách v destinačním managementu a za použití nových metod řízení a technologií. Touto fází lze započat nový životní cyklus destinace (Pásková, 2014:102).
24
Obrázek 3. Životní cyklus destinace s vyznačením převažujících typů návštěvníků. Zdroj: Portál cestovního ruchu (2003, online) Toto schéma zpracované Páskovou (2003) je kompilací Butlera (1980), Noronha (1979), Ploga (1973). Kombinuje již zmíněné Butlerovo schéma 6 fází, Noronhovu etapizaci destinačního vývoje na odhalení destinace, místní kontrolu a institucionalizaci a Plogovu segmentaci zákazníků na alocetriky, midcetriky a psychocentriky (Pásková, 2014:94).
3.10 Neziskové organizace v životním cyklu destinace Kroměříž Podle autorky práce se za použití výše uvedeného modelu životního cyklu destinace, destinace Kroměříž nachází ve svém životním cyklu na začátku fáze rozvoje. Jak ji pojmenoval Ryan (1991:133 cit. v Pásková 2014: 99) je to raná etapa fáze rozvoje, neboť vykazuje jen některé znaky, které jsou pro rozvojovou fázi typické. V Kroměříži stejně jako je popsáno ve fázi rozvoje, v současné době dochází k prudkému růstu návštěvníků. Podle informátora (11) odboru cestovního ruchu došlo po rekonstrukci Květné zahrady až k zdvojnásobení její návštěvnosti. To má samozřejmě i pozitivní vliv na návštěvnost celé Kroměříže. Dalším znakem rozvoje, kterým se Kroměříž také vyznačuje, jsou dobře vymezené zdrojové oblasti cestovního ruchu, což jsou v Kroměříži, na základě průzkumu 25
a i sdělení informátora (11) z odboru cestovního ruchu, bezpochyby památky UNESCO, tedy Arcibiskupský zámek s přilehlou zámeckou zahradou a Květná zahrada. Tyto zmíněná zdrojová místa se vyznačují i komercializací, to je také nejspíše podle autorky způsobeno značkou UNESCO, na jejíž památky je více upozorňováno a jsou propagovány více než pamětihodnosti, které na tomto seznamu nejsou. Dle informátora by ale památky neměly být primárně využívány pro cestovní ruch, jelikož je cestovní ruch ničí. Měly by být spíše využívány k rozvoji estetického cítění a jako historické paměti (NNO 6). S tímto tvrzením je nutné souhlasit, protože přílišnou komercializací ztrácí místo své kouzlo, atmosféru, tzv. genius loci. Podle mínění autorky je označení UNESCO pro turisty jakousi zárukou kvality, protože když už se rozhodnou pro cestu za těmito památkami nebo událostmi mají zaručeno, že uvidí velmi historicky cenné a významné objekty nebo i tradiční události, které jsou součástí nehmotného kulturního dědictví, jako je například Jízda Králů ve Vlčnově. Současně s komercializací se začínají objevovat i doplňkové umělé atraktivity, jako je zrcadlové bludiště, expozice Karla Kryla, která byla otevřena v roce 2014 nebo tento rok 1. ročník hudebního festivalu Kromfest 2016 (Město Kroměříž, 2016c, online). Dále je podle informátorů v Kroměříži hlavní sezóna, která trvá od dubna do října. V rané fázi rozvoje se Kroměříž v současné době nachází podle autorky, protože nedochází k vytlačování místních ubytovacích kapacit nadnárodními řetězci a destinace se nevyznačuje masovostí cestovního ruchu ani přelidněností. Jak uvádí Pásková (2014:98) v této fázi je potřeba cílené řízení cestovního ruchu nejen pro jeho udržitelnost ale v případě Kroměříže pro adekvátní využití jejího potenciálu. Velkou příležitostí pro neziskové organizace podle autorky práce je možnost zapojit se do celosezónního tématu, které město vyhlašuje. Dává jim tak možnost jakýmkoliv způsobem přispět k programu sezóny. Do této možnosti se zatím, podle provedeného průzkumu, zapojilo 6 neziskových organizací z 11. Do vyhlášeného tématu, jak bylo zjištěno průzkumem, se zapojují akcemi, jako jsou například kostýmované prohlídky po Kroměříži, pořádáním festivalu Hudba v zahradách a zámku nebo výstavami a akcemi pro rodiny s dětmi, jako je Hledání pokladů biskupa Bruna. Pro podporu cestovního ruchu by v Kroměříži mohla ještě vzniknout nezisková organizace, zabývající se cestovním ruchem v Kroměříži, která by tak ve spolupráci s odborem cestovního ruchu tvořila základnu pro rozvíjející se cestovní ruch a pomohla by k realizaci destinačního managementu, který je jednou z priorit strategického plánu města Kroměříže (Město Kroměříž, 2014a, online).
26
4 Praktická část V druhé části bakalářské práce je popsána destinace Kroměříž a její příležitosti cestovního ruchu. Hlavním bodem je popis průběhu šetření, jehož základním cílem bylo zjistit roli neziskových organizací v cestovním ruchu. Výsledky šetření jsou tematicky rozděleny do kapitol. Na závěr jsou rozebrány vybrané problémy neziskových organizací.
4.1 Základní výzkumné otázky 1. Jak jsou neziskové organizace právně upraveny, co mohou dělat v oblasti rozvoje cestovního ruchu? 1.1. Odpověď na tuto otázku autorka hledala a zjišťovala především studiem odborné literatury. 2. Jak se změnily neziskové organizace od roku 2014, po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku? 2.1. Na druhou otázku byla v práci odpověď hledána studiem odborné literatury a zároveň bylo zjišťováno, prostřednictvím kvalitativního průzkumu, jakou novou právní formu neziskové organizace volily ke svému fungování. 3. Má Kroměříž potenciál, na kterém by se mohly neziskové organizace podílet? 3.1. Zde byla odpověď také hledána studiem odborné literatury a za použití kvalitativního průzkumu. 4. Jak působí neziskové organizace v cestovním ruchu v Kroměříži? 4.1. Odpověď na tuto otázku byla hledání především využitím kvalitativního průzkumu. 5. Jak by mohly přispívat k rozvoji Kroměříže v cestovním ruchu nebo už přispívají? 5.1. Rovněž jako na 4. otázku i zde bylo k získání odpovědi využito kvalitativního průzkumu, jehož cílem, kromě zmíněného, bylo zjistit, jak se neziskové organizace zapojují, působí v cestovním ruchu v Kroměříži, jak by k němu mohly přispívat popřípadě, zda už přispívají a jak?
27
4.2 Sběr informací a průběh šetření Cílem průzkumu bylo zjistit, jak je výše uvedeno, jak působí, fungují neziskové organizace v cestovním ruchu v Kroměříži, zda již k němu přispívají, popřípadě, jak by mohly k rozvoji cestovního ruchu v destinaci Kroměříž přispívat. Průzkum byl uskutečněn s 11 neziskovými organizacemi. Šetření proběhlo během měsíců únor a březen tohoto roku, prostřednictvím řízených rozhovorů a z menší části i prostřednictvím e-mailové komunikace s předsedy vybraných neziskových organizací (Biskupští Manové z Kroměříže, Klub UNESCO). Neziskové organizace byly vybírány ze seznamu neziskových organizací na webu města Kroměříž podle oblasti jejich zaměření. Samotné oblasti zaměření byly k průzkumu vybrány z Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), která je popsána v kapitole 3.1 Charakteristika neziskových organizací. Autorkou byly vybrány z klasifikace INCPO tyto oblasti: 1. Kultura a umění včetně sportu a rekreace a 2. Rozvoj obce (komunity) a bydlení. Zmíněné oblasti byly zvolené z toho důvodu, že svým působením zasahují přímo či nepřímo do vývoje cestovního ruchu. Otázky v řízeném rozhovoru byly rozděleny na několik tematických okruhů: identifikační otázky, motivace k práci v neziskové organizaci, nezisková organizace a cestovní ruch, minulost, současnost a budoucnost NO, spolupráce s ostatními a financování.
4.3 Charakteristika destinace Kroměříž Jak se lze dozvědět z webu města Kroměříže (Město Kroměříž, 2016d, online) toto město leží ve Zlínském kraji na Východní Moravě, v jižní části Hornomoravského úvalu. V roce 2013 měla Kroměříž 28 921 obyvatel (Město Kroměříž, 2014b, online). Kroměříž je bohatá na památky různých architektonických stylů. Navštěvují ji tisíce turistů a mezi hlavní atraktivity, které jsou dokonce zapsané od roku 1998 na seznamu světového dědictví UNESCO, patří komplex zahrad a arcibiskupský zámek (Město Kroměříž, 2016b, online).
28
Obrázek 4. Umístění města Kroměříž na mapě ČR, Zdroj: Ciur (2016, online) První zmínka o Kroměříži se objevuje v letech 1107 – 1115, v těch letech bylo město, dnes přezdívané Hanácké Athény, ještě osadou, která se nacházela v té době na tzv. jantarové cestě (Město Kroměříž, 2016e, online). V roce 1110 se dostala Kroměříž do vlastnictví olomouckých biskupů. Zásluhou biskupa Bruna ze Schauenburgu byla Kroměříž povýšena z osady na město (Město Kroměříž, 2016e, online). Vyššího významu se městu dostalo ale až s nástupem Dětřicha z Hradce. Během husitských válek město často měnilo majitele a do rukou husitských biskupů se dostalo až na začátku 16. století za biskupa Stanislava Thurza. Následovníkovi biskupovi Františku z Ditrichštejna se podařilo vymoci po Rudolfu II. právo razit mince a tak se tu po dobu 150 let razily mince různých hodnot i druhů (Město Kroměříž, 2016e, online). Třicetiletá válka, která do města dorazila v roce 1643, byla pro město pohromou, po ní přišla morová epidemie a hrůzu završil požár, který zničil všechny dokumenty a městské knihy (Město Kroměříž, 2016e, online). Město se vzpamatovalo až za vlády biskupa Karla Lichtenštejna-Kastelkornu v druhé polovině 17. století. Tento biskup nechal vystavět barokní zámek, nechal vzniknout Podzámecké a Květné zahradě. Kroměříž se tak stala významným kulturním centrem Moravy. Město bylo pod jejich vlivem olomouckých biskupů až do poloviny 19. století (Město Kroměříž, 2016e, online). Na konci II. světové války to vypadalo, že se Kroměříže válka nedotkne, bohužel pár dní před kapitulací Německa přišli okupanti i do ní. Zničili zámeckou věž a hlavní most přes řeku Moravu (Město Kroměříž, 2016e, online). Osvobození se dočkala 4. května 1945 od Rumunů. V roce 1995 bylo vyhlášeno historické jádro městskou památkovou rezervací. O 29
dva roky později vyhrála Kroměříž celostátní soutěž o „Historické město roku.“ V roce 1998 pak byly již zmíněné zahrady se zámkem zapsány na seznam UNESCO. Staly se tak hlavními tahouny cestovního ruchu v Kroměříži (Město Kroměříž, 2016e, online).
4.3.1 Hlavní atraktivity města Arcibiskupský zámek Zámek v Kroměříži, je dominantou historického centra města. První stavbu uskutečnil biskup Bruno ze Schauenburgu, který nechal na místě zámku vystavět gotický hrad, ten byl přestavěn v renezanční zámek Stanislavem Thurzou (Národní památkový ústav, 2016a, online). Za třicetileté války byl zničen a dnešní podobu dostal za již zmíněného Karla Lichtenštejna-Kastelkorna. Významnou částí zámku je obrazová galerie, ve které se nachází obrazy evropských malířů 15. - 18. století. „Nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie je dílo Tiziana Vecelliho „Apollo a Marsyas“. Jedná se o druhý nejcennější soubor obrazů v Čechách“ (Národní památkový ústav, 2016a, online). Nejvýznamnější interiér na zámku se nachází ve Sněmovním sále, kde probíhaly zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů v letech 1848-1849. Uvnitř sálu je k vidění rokoková výzdoba. Dále se v zámku nachází lovecký sál s řadou trofejí a zbraní, Manský sál a Poradní sál (Národní památkový ústav, 2016a, online). Barokní zámecká knihovna patří k nejobsáhlejším a nejvzácnějším u nás. Obsahuje historické glóby a sbírku starých kreseb a grafik (Národní památkový ústav, 2016a, online). V roce 2015 navštívilo zámek 190 424 návštěvníků, v roce 2014 navštívilo zámek 126 843 návštěvníků a v roce 2013 to bylo 107 604 návštěvníků (Kroměříž.cz, 2015, online). V posledních třech letech návštěvnost zámku hodně vzrostla. Vedle zámku se rozprostírá Podzámecká zahrada. Podzámecká zahrada Tato zahrada byla původně květinovou a zelinářskou zahradou. V 17. století nabrala barokní podobu ale v 19. století byla přebudována na krajinářský park, o rozloze 64h s využitým regulace toku řeky Moravy (Národní památkový ústav, 2016b, online). Uvnitř zahrady se nacházejí romantické stavby (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr), kavárny, děti potěší voliéry a výběhy se zvířaty. V letech 2011-2012 proběhla její revitalizace. Do zámecké zahrady je vstup zdarma, lidé se v ní mohou volně procházet. Nabízí se ale i 30
možnost placené, komentované prohlídky pro návštěvníky (Národní památkový ústav, 2016b, online). Květná zahrada Květná zahrada nazývána také jako Libosad nemá v Evropě ve své kompozici zahrady konkurenci. Na straně jedné připomíná italské zaalpské zahrady a na straně druhé francouzské barokně klasicistní zahrady typu (Versailles). „Hlavní část byla vybudována podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675“ (Cysař, 2016, online). V areálu se nachází živý, zelený labyrint, historické skleníky s centrální rotundou, vodotrysky, květinová a sochařská výzdoba. „Od září roku 2014 jsou nově otevřené zahradní kabinety Holandské a Pomerančové zahrady, Králíčího kopečku a Ptáčnice“ (Cysař, 2016, online). V zimním období jsou k vidění zimní zahrady v historických sklenících. To umožňuje celoroční otevírací dobu. Vstup je placený s možností zvolení komentované prohlídky (Cysař, 2016, online). Podle informací z odboru cestovního ruchu v Kroměříži (11) se zájem o květnou zahradu po nedávné rekonstrukci až zdvojnásobil.
4.3.2 Kulturní a jiné akce Cestovní ruch v Kroměříži netěží jen ze svých pamětihodností a zahrad ale také z řady kulturních akcí. V roce 2015 bylo téma turistické sezóny Filmová Kroměříž (Město Kroměříž, 2015, online). Toto téma bylo založené na skutečnosti, že se v Kroměříži natáčelo mnoho významných filmů jako Amadeus nebo Pohádka peklo s princeznou. Akce byly zaměřené na výstavu kostýmů, promítání filmů v tomto městě natočených, prohlídky s tématy po stopách v Kroměříži natočených filmů, dále se uskutečnil například koncert hvězdných filmových melodií nebo divadelní představení s filmovou předlohou (Město Kroměříž, 2015, online). Vedle tematického zaměření probíhají i tradičně opakující se akce jako Dožínky, plesy, hudební festivaly (Kroměřížské hudební léto) a mnoho dalších událostí (Město Kroměříž, 2016c, online). Pro turistickou sezónu 2016 je přichystané téma s názvem Kroměříž v barvách světle umění (Město Kroměříž, 2016f, online). Přichystaný je celoroční tématický plán akcí v tomto duchu. Navštívit bude možné 3D malbu, videomappingovou projekci, bude možné navštívit výstavu děl Adolfa Borna nebo výstavy současného umění s antickými náměty (Město Kroměříž, 2016f, online).
31
Vzhledem ke zmíněným možnostem návštěv míst, akcí a památek lze říct, že destinace Kroměříž má potenciál v cestovním ruchu.
4.3.3 Destinační management v Kroměříži Z průzkumu, který autorka provedla ve městě Kroměříž, vyplynulo, že podle mínění neziskových organizací destinační management v Kroměříži nefunguje. Zároveň je zajímavé, že tři informátoři se rozhodli na tuto otázku neodpovídat, jelikož si mysleli, že to nejsou schopni adekvátně posoudit. Tvrzení o nefunkčnosti destinačního managementu se bohužel potvrdilo. Ze strategického plánu města Kroměříže (Město Kroměříž, 2014a, online) na roky 2013-2023 vyplývá, že má město na rozvoji cestovního ruchu zájem a uvědomuje si svůj nevyužitý potenciál, kde stejně jako v projektu Centrály cestovního ruchu pro Východní Moravu vidí Kroměříž jako destinaci vhodnou ke dvoudenním až třídenním pobytům. Ve strategickém plánu se uvádí, že klíčovým problémem je především „ […]nesystémový přístup k řízení cestovního ruchu a obecně roztříštěnost přístupu k městu Kroměříž jako turistické destinaci.“ Jako důvod současného stavu je tak uvedena „ […]nedostatečná personální kapacita pro destinační management, nejednoznačné vymezení centrálního subjektu zodpovědného za koordinaci řízení destinace a absence hlubší spolupráce mezi klíčovými subjekty v cestovním ruchu, především potom mezi soukromým a veřejným sektorem.“ Chybí zde podle autorky základní věc pro destinační management a to je spolupráce. Dále strategický plán (2014a, online) zmiňuje, že k propagaci Kroměříže chybí komplexní produktová nabídka, která by se mohla prezentovat a nabízet jako celek. Příležitost dle strategického plánu k posílení cestovního ruchu je viděna hlavně v rozvoji cykloturistiky, jelikož Kroměříží prochází několik cyklostezek. Realizace destinačního managementu je tak prioritou současnosti a nejbližších let.
4.4 Výsledky šetření Při rozhovorech se autorka setkala s lidmi, kteří byly ve věkovém rozmezí 30-78 let od produktivního až důchodového věku. Nejčastěji byli informátoři mezi 40-55 lety. Co se týče vzdělání, šest z dotazovaných informátorů bylo vysokoškolsky vzdělaných a zbylých pět mělo středoškolské vzdělání s maturitou. Devět z nich v neziskové organizaci působilo dlouhodobě, to znamená více než 10 let. Dva informátoři působili v neziskové organizaci jen 1 rok. 32
4.4.1 Motivace Po změně občanského zákoníku v roce 2014 automaticky přešla dotazovaná, dříve občanská sdružení na novou právní formu spolku, jehož právní forma jim vyhovuje. Hlavní motivací pro práci v neziskové organizaci dle informátorů je zájem zároveň spojený s dosaženým vzděláním v oblasti, kterou se nezisková organizace zabývá (kultura, umění, sport). „Historii jsem vystudoval, takže tady to je taková kombinace koníčku a povolání, protože učim dějepis“ (NNO7). K jejich práci připadá hodně administrativy spojené s chodem organizace nebo při snaze získat dotace nebo granty, to vidí neziskové organizace jako problém. Někteří ji vidí jako nutnou součást jejich práce a říkají „ Pokud by mě tato práce nebavila, nevěnovala bych jí svůj volný čas a energii“ (NNO5).
4.4.2 Nezisková organizace a cestovní ruch V oblasti týkající se neziskové organizace a cestovního ruchu ze zjištěných odpovědí vyplývá, že nejvyšší podíl na cestovním ruchu mají neziskové organizace zabývající se kulturou, uměním, historií i když cestovní ruch není jejich primárním cílem. Jako největší problémy vidí neziskové organizace administrativu, počet pravidelně aktivních dobrovolníků a po té finance. „Administrativa kvůli 2 000 Kč je tak obdobná, tak, jako když se chcete zaregistrovat u Krajského soudu v Brně. Vy musíte rok dopředu dát žádost s rozpočtem a pak to zase tvrdě vyúčtovat účelově, ofotit všechny doklady (…) nemůžu mít už dneska ve vedení klubu nebo v oddíle trenéry, cvičitele, rozhodčí a organizátory sportovních akcí, dneska musím mít ještě pátou figuru a to je tvrdý administrativní pracovník“ (NNO9). Pravidelné akce bývají pořádány neziskovými organizacemi každý rok nebo co dva roky. Právě proto, že, mají u návštěvníků úspěch, se staly pravidelnými. Jedná se například o různé festivaly (Hudba v zahradách a zámku, Kromfest 2016), výstavy, divadelní představení, konference, účast na veletrzích cestovního ruchu, kostýmované prohlídky, historické akce (Středověká slavnost). „(… ) velká výstava celoletní, to byl ten Actis Efector, to bylo v rotundě Květné zahrady, že tam bylo těch návštěvníků několik tisíc, před tím bylo dokonce 25 000, to byl ten Orbis pictus (…)“ (NNO6). Návštěvnost je sledována pouze u akcí, na které se prodává vstupné (některé výstavy), někdy i u nich není návštěvnost sledovaná. „(…) to není pro nás prioritní záležitost, my to 33
děláme, jako kulturní zážitek a adekvátní využití těch památek, pro nás to není důležitý. (…) Ono se pořád mluví o tom satelitním účtu. A já mám dojem, že ten ještě není pořád realizovanej, takže nevim, tady mají samozřejmě přehled, kdo navštívil zámek, kdo navštívil zahradu, třeba. Jenže trošku tam vidím takovou nepřesnost, protože oni sčítají ty návštěvníky jo, ale to je jeden návštěvník jo, on třeba navštíví historický sály a pak dojde do Květné zahrady ale furt je to jeden člověk. A když oni dělají tu návštěvnost, tak z toho mají pak dva lidi, protože ten v té Květné zahradě nerozliší, jestli už byl někde“ (NNO6). Řada akcí, konající se na veřejném prostranství je pro návštěvníky zdarma, a tudíž lze uvažovat jen o hrubých odhadech návštěvnosti. Přes to lze říci, že mezi největší akce konané v Kroměříži patří podle neziskových organizací Dožínky a Mezinárodní festival vojenských hudeb. Obě akce se každoročně konají v srpnu nebo na přelomu září a srpna, jejich návštěvnost se odhaduje v desetitisících. Největší akcí, na jejíž organizaci se podílejí především neziskové organizace, je již zmíněná Hudba v zahradách a zámku. V Kroměříži se v roce 2016 bude konat 16. ročník tohoto festivalu, jeho úspěšnost je podle mínění neziskových organizací odvislá také od faktu, že dramaturgii zajišťuje světový dirigent Tomáš Netopil, který je kroměřížským rodákem. „Ten vždycky udělá takovou dobrou dramaturgii, že ty koncerty přitáhnou, Carmina Burana a takový ty klasiky“ (NO8). Ze zjištěných odpovědí vyplývá, že neziskové organizace přispívají k cestovnímu ruchu ve městě Kroměříž, buď se snaží o jeho podporu vedle svých primárních aktivit, nebo fungují také často jako prostředníci, kdy přispívají organizace svými aktivitami do jednoho velkého celku, protože řada akcí, zejména těch většího charakteru je organizována ve spolupráci s někým dalším. Sedm informátorů odpovědělo na otázku, zda si myslí, že jejich aktivity přispívají k cestovnímu ruchu v Kroměříži zcela jasně bez váhání ano, přispíváme k němu, podílíme se na něm. „Určitě. Jo tady to není žádná falešná skromnost ale opravdu, jako už to funguje, už ty prohlídky mají jakési renomé (…)“ (NNO7). „ No zcela jednoznačně, tam se nedá o tom pochybovat. Jo, určitě, my se zapojujeme do těch aktivit města a město nás oslovuje, vtahuje nás do toho, my se rádi necháme vtahovat“ (NO2). Tři informátoři řekli, že k cestovnímu ruchu nepřispívají. Ve dvou případech byl důvodem nedostatek financí, dobrovolníků ale i skutečnost, že to ani nikdy nebylo jejich hlavním cílem, a v jednom případě si členové Klubu českých turistů chtěli dělat akce jen sami pro sebe. Nedostatek financí a dobrovolníků přičítají neochotě lidí, sponzorů přispět k něčemu, pokud oni sami z toho nemají zisk.
34
V jedné neziskové organizaci, která říká, že cestovní ruch nepodporují, vidí autorka jistý potenciál, jak by mohly přispívat k cestovnímu ruchu v případě, že by se zlepšila hlavně jejich finanční i dobrovolnická situace. Jedná se neziskovou organizaci zabývající se sportem, kde informátor zmiňuje, že i sportovní akce přitahují velkou pozornost, nejsou ale dostatečně podporovány. „Jo, kdyby se tady udělalo, jak říkám třeba míting v hodu oštěpem, tak by se vědělo, že se tady sjede celorepubliková špička a bude otevřený závod pro amatéry a pak mistrovská soutěž pro ty, bych řekla profesionály, ale každý bude vědět, že tu přijede špička republiky, špička z naší republiky a současně jsou tu pozváni z okolních států atleti, jako no tak tady prostě přijedou vyznavači atletiky z celého kraje se podívat“ (NNO9). Jeden informátor řekl, že se cítí být pouze takovým prostředníkem. „Takže svým způsobem představování Švabinského, by se dalo říct, že ovlivňujeme cestovní ruch, protože třeba ten památník Švabinského je navštěvovaný a vyhledávaný turisty, takže takto bych řekla, že ano“ (NNO 5). Dále bylo zjištěno, že podle neziskových organizací destinační management v Kroměříži nefunguje. „Klasický destinační management v Kroměříži není“ (NO2). Svá tvrzení zdůvodňují tím, že v Kroměříži nejsou ve vedoucích pozicích lidé s dostatečnými zkušenostmi destinačního managementu a druhým problémem je nedostatek financí od města. „(…) nevidím lidi, kteří by ten destinační management mohly dělat. Ti, co si myslí, že by ho mohli dělat, nemají zkušenosti.(…) Destinační management je ekonomika a hlavně je to podnikání a v destinačním managementu byste neměla jít do červených čísel. Je to o tom, že destinační management si může nastavit různý vstupný nevím, kam bysme tady nastavovali, nic nám nepatří, nepatří městu zámek ani muzeum. Je to taky o té spolupráci s podnikatelskou sférou a tam necítím nějaký tlaky, že by“ (NO2). Tři informátoři nechtěli na otázku destinačního managementu odpovídat, jelikož si myslí, že to nedokáží správně posoudit. Jako první krok k destinačnímu managementu se tak jeví najít odborníky, kteří mají s destinačním managementem praktické zkušenosti a mohou je popřípadě předávat dál. O potenciálu města k cestovnímu ruchu není pochyb, jeho zdrojem je podle neziskových organizací hlavně zámek a zahrady, zapsané na seznamu UNESCO. Tyto objekty byly a jsou bezpochyby hlavní motivací návštěvníků, turistů. Po zapsání zmíněných památek na seznam světového kulturního dědictví se zvýšil především počet zahraničních turistů. Zároveň informátor dodává, že to mohlo být způsobeno lepší dostupností „(…) tady byl problém, než byla dálnice, teď když je dálnice, tak už je to dostupný, dokud nebyla, tak jste 35
musela z Brna skoro stejně, tak dlouho, jak do Prahy“ (NNO6). Informátoři dodávají, že v současné době se největší pozornosti těší Květná zahrada, díky nedávno ukončené rekonstrukci. O zapsání kroměřížského zámku a zahrad na seznam UNESCO se postarala v roce 1998 právě nezisková organizace. „ Kdyby se to nevymyslelo v tom roce 1991, v době, kdy byla republika po tom 89, takový nóvum ve světě jo. Tak byla příhodná situace, dneska už by nás tam nezapsali asi“ (NNO6). Zaručila tím městu stálé návštěvníky a turisty, ale také podporu z Evropské unie a i státu na údržbu a rozvoj zmíněných památek. UNESCO vidí jako značku pro cestovní ruch. Přesto se informátor domnívá, že by památky neměly být tím primárním cílem cestovního ruchu. „(…) bohužel, jak se všechno komercionalizuje, tak ty památky nejsou primárně, tak to využití památek není primárně pro využití cestovního ruchu. To se začíná trošku přehánět. Památky a jejich využití je. Mají svůj potenciál spíš jako historické paměti v určitém rozvoji estetického cítění znalost té historie. Ale velmi bych se bránila tomu, že památky máme pro rozvoj cestovního ruchu, někdy to k té návštěvnosti přispívá, ale to bychom přeháněli, že zámek navštíví tisíce lidí, tak to i když tam nikdo nic nezničí, tak jenom tím, že tam provází ty davy, tak to určitým způsobem devastují, takže pozor na to“ (NNO6). Neziskové organizace si myslí, že potenciál Kroměříže není zcela ještě využit, stejně jako v projektu Centrály východní Moravy pro cestovní ruch vidí Kroměříž jako ideální destinaci k víkendovým nebo k dvoudenním pobytům. „Určitě by se dalo dělat víc, právě řada lidí, která sem přijede, když sem přijedou, mají ten čas, tak chtějí to město vychutnat a proto je ideální, aby tu strávili ty dva dny. (…) zahraniční turisti nebo ty určité regiony, tak aby opravdu poznali tu Kroměříž, všechno, co tady je, ten potenciál, to je na dva dny, toho málokdo využívá. Takže určitě ten potenciál úplně využitý není“(NNO7). Na webu Města Kroměříže (Město Kroměříž, 2016, online) ve zveřejněném rozpočtu je možné pouze dohledat informaci o tom, kolik financí bylo schváleno a uvolněno k podpoře kultury tj. 35 726 Kč na rok 2016, cestovní ruch jako samostatné odvětví, v rozpočtu města není. Cestovní ruch začal být prosazován až za bývalé starostky Mgr. Danieli Hebnarové, která svou funkci vykonávala v letech 2010-2014. Na její popud byl založen odbor cestovního ruchu, tento odbor vyhlašuje letos druhým rokem téma turistické sezóny. V roce 2015 to byla Filmová Kroměříž, v roce 2016 je to Kroměříž v barvách-světle-umění. V duchu vyhlášeného tématu se pak nese celý program turistické sezóny. Z brožury, informující o aktuální turistické sezóně se lze dozvědět, že akce jsou naplánovány od 14. 1. – 27. 11. 2016. Podle mínění informátorů každý rok trvá ale turistická sezóna od dubna – září až 36
října. Odvíjí se hlavně od zajímavých akcí a počasí. „V posledních letech se daří tady rozvíjet ty věci v Kroměříži, že i ten turismus se prodlužuje i ta sezóna, jsou schopni si tady najít vyžití řekněme i v těch podzimních nebo jarních měsících, ty zimní měsíce pořád to není ono.“ „Tady žádná lyžovačka není.“ „Je to logicky z toho dění ve městě“ (NNO11). Neziskové organizace ji považují za dostatečně dlouhou. Dva informátoři dodávají, že dostatečným množstvím zajímavých akcí i mimo hlavní sezónu by ji bylo možné prodloužit. Propagovat se musí neziskové organizace samy, stejně tak je to u propagace akcí a aktivit organizovanými neziskovou organizací. Turistické informační centrum občas pomůže tím, že vyvěsí plakát nebo informační brožury a letáky. Nejvíce neziskové organizace využívají propagace skrze internet, sociální sítě, vlastní webové stránky nebo také využívají vývěsních ploch u Městského úřadu. Na větší akce si nechávají vytisknout plakáty, brožurky nebo letáky. Propagaci za úplatu nevyužívají, je to pro ně plýtvání penězi. Stálé členské základny neziskových organizací - jádra se zpravidla moc nemění. Říkají, že nový členové přicházejí, ale zároveň po nějaké době zase odcházejí a zůstávají jen opravdový nadšenci, jen ten, koho to opravdu baví a chce tomu věnovat svůj volný čas. U některých neziskových organizací se potýkají s problémem stárnoucí stálé členské základny, uvádějí, že mají i mladé členy, např. studenty ale ti nemají z osobních důvodů čas se pravidelně podílet na chodu neziskové organizace. Podle informátorů se dnes lidé „(…) na prvním místě musí postarat o svoje zaměstnání, o svoji rodinu a svůj plat a pak můžu něco dobrovolně dělat. A těch lidí je už strašně málo, kteří jsou schopni zvládnout svůj život, svoje zaměstnání aby se uživili a ještě vytvářet něco pro ty ostatní“ (NNO9). Jeden informátor dodává, že je to způsobeno neochotou lidí dělat něco navíc, pro ostatní. Pouze ve dvou případech informátoři uvedli, že u nich někdo pracuje za plat. Zbytek dotazovaných využívá pouze svých dobrovolníků.
4.4.3 Minulost, současnost a budoucnost neziskových organizací Co se týče porovnání minulosti neziskové organizace před pěti až deseti lety a současnosti, sedm informátorů řeklo, že vidí spíše pozitivní vývoj, snaží se vlastní prací hnát neziskovou organizaci dopředu, u čtyř organizací nastal výraznější pozitivní růst způsobený například větší podporou města nebo zvýšením návštěvnosti jejich akcí, dva informátoři uvedli, že nastal mírně negativní vývoj, způsobený například krachem dřívějších sponzorů, menší podporou ze strany města, tím se zhoršila jejich finanční situace, nebo postupným odchodem dobrovolníků. Snaží se tak udržet v chodu, šetřit, co 37
nejvíce a popřípadě zabránit dalšímu zhoršení. Jeden informátor dokonce uvažuje o úplném zrušení, je to z důvodu nedostatku dobrovolníků, financí a frustrace z nenaplněných začátečních očekávání a bezvýslednou snahou o udržení organizace a pozitivnější vývoj. Do budoucna chtějí v současné době dobře si stojící organizace, nalákat a oslovit ještě více návštěvníků, např. rozšířením svých výstavních prostor, vylepšit technické zázemí a udržet si popřípadě zájem, který mají. Potenciální hrozbu vidí v nedostatku dobrovolníků, protože, když lidé sami nebudou chtít, těžko je pro dobrovolnictví získají. „Problémem by se mohl stát případný nedostatek nových členů, popř. dobrovolníků a lidí ochotných se podílet na organizaci akcí“ (NNO5). Dalším důležitým bodem jsou finance a otázka jak se neziskovým organizacím bude dařit v budoucnosti finance získávat. Jde vidět, že neziskové organizace, které město podporuje, jsou na tom lépe. Jejich budoucnost záleží i na místní politice, pokud se do vedení města dostanou lidé, kteří nebudou považovat cestovní ruch za důležitý, jejich podpora se obrátí například na výstavbu, rozšíření města, tak o své příspěvky pravděpodobně přijdou i neziskové organizace. „Těžko říct, hodně záleží, jaká bude spolupráce s městem. Kdy opravdu už těch 8 let to vychází, a když se tady změní ta situace a nebude zájem vlastně tady o dělání cestovního ruchu, případně z naší strany, najdou si někoho jiného, tak se to může ubírat jiným směrem (…)“ (NNO7).
4.4.4 Spolupráce neziskových organizací s ostatními Jak už bylo v průběhu zmíněno, spolupráce je mezi neziskovými organizacemi bohatá, při organizování akcí a jiných aktivit je spolupráce i nutná. Organizace spolu spolupracují dlouhodobě a spolupráci vidí jako bezproblémovou. „ Jo, my jsme natolik malé město, že se tady všichni známe, takže bez sebe spolupracovat ani nemůžem“ (NNO11). Pokud by v ní nastal trvalejší problém, tak se od ní ustoupí. V případě potřeby pomoci se neváhají vzájemně oslovit. Ve většině organizací spolupracují v podstatě od jejich založení. Pět neziskových organizací bylo založeno na přelomu 19. a 20. století, takže mají jistou tradici. Tři byly založeny po roce 1989 a tři po roce 2000. Nejstarší z dotazovaných neziskových organizací byla založena v roce 1896, nejmladší v roce 2007. Spolupráce s městem trvá povětšinou od jejich založení, je popisována také jako bezproblémová, informátoři jsou s ní spokojeni. Jeden informátor uvedl, že je město nepodporuje tento rok dostatečně a vysvětluje si to novým obsazením vedení ve Sportovní komisi města 38
Kroměříž, kdy jsou podle názoru informátora podporovány jen vybrané neziskové organizace zabývající se sportem. Spolupráce s Turistickým informačním centrem probíhá hlavně ve věcech propagace akcí, aktivit, což je i jedna z náplní práce informačního centra, v této spolupráci nebyly zmíněny žádné problémy nebo komplikace. Spolupráce s hlavními distributory cestovního ruchu, cestovními kancelářemi a agenturami je slabá, z dotazovaných jedenácti organizací spolupracují nebo spolupracovali nárazově jen dvě. Jedná se o spolupráci s CK Vítkovice a CK Víkend Hořovice. I tak je spolupráce sporadická. Jedná se o spolupráci při vytváření zájezdových balíčků, kdy organizace zabývající se sportem dělá sportovní program pro turisty v Kroměříži nebo v případě, že se nezisková organizace rozhodne využít výhodné nabídky určené pro sportovní kolektivy. V druhém případě byla několikrát organizace oslovena cestovními kancelářemi z Olomouce, také kvůli tvorbě zájezdových balíčků, které měli nabízet návštěvníkům prohlídku obou nejvýznamnějších měst olomouckého arcibiskupství.
4.4.5 Financování Neziskové organizace jsou finančně podporovány od města a tento zdroj nejčastěji zmiňují jako zásadní. Po podpoře od města následují jako hlavní zdroj příjmů členské příspěvky a v některých případech vybrané vstupné a dva informátoři zmiňují sponzorské dary z řad vlastních členů. Neziskové organizace nemají vypracované strategie na získávání sponzorů, se získáváním peněz přes sponzory mají především střední a menší neziskové organizace špatné zkušenosti. Těchto organizací je ovšem většina. „(…) jako dneska sehnat peníze od sponzorů, to je veliký problém. Kolikrát to připomíná žebrání a může přijít člověk se sebelepší myšlenkou a pokud tam nemáte nějakého člověka známého a podobně, tak ty peníze z nich nedostanete“ (NNO7). Jiný informátor dodává, že ho musí alespoň někdo doporučit, aby měl šanci sponzorský dar získat. Ve větších neziskových organizací je shánění financí přes sponzory trochu jednodušší, neboť své členy mají po celé republice a zároveň do nich patří vzdělaní, významní a vlivní lidé, doktoři medicíny, doktoři práv, členové Akademie věd ČR, politici. Tito lidé se snaží kromě členských příspěvků přispívat i prostřednictvím sponzorských darů, zároveň vzájemně vytváří síť kontaktů a konexí, takže není problém získat sponzory. 39
S žádostmi o granty a dotace je to velmi podobné. Řada neziskových organizací řekla, že už o ně ani nežádají, neboť podání samotné žádosti vyžaduje velké úsilí, spoustu administrativních úkonů s nejistým výsledkem. „Navíc bychom museli pořádat akce za statisíce až miliony, na menší akce Zlínský kraj peníze, granty, dotace nepřiděluje, je to z opakované zkušenosti. V případě dotací města Kroměříže je u akcí nad 10 000 Kč nutná spoluúčast minimálně 25%“ (NNO7). „Zkoušeli jsme před léty žádat o dotace na památky, ale bylo mi řečeno, že takových žádostí je mnoho, tak už jsem to dál nezkoušel, nerad se doprošuji“ (NNO3). Další problém, týkající se středních a menších neziskových organizací je i v tom, že by museli vést podvojné účetnictví, což zase vyžaduje výdaje navíc a v dlouhodobém rozmezí by spíše prodělali. Proto uvádělo dost neziskových organizací jako svůj podstatný zdroj příjmů, pravidelnou pomoc města. Ty větší organizace žádají o granty a dotace všude, kde se dá, město, kraj, stát, nadace, EU, jako problém zmiňují zase především administrativu s tím spojenou. Neziskové organizace nevidí velkou ochotu přispívat ani u výdělečných subjektů ani u jednotlivců z běžné veřejnosti. Vysvětlují si to tím, že na to není naše společnost zvyklá, podporovat a přispívat ostatním.
4.5 Vybrané problémy zkoumaných organizací 4.5.1 Dobrovolníci Dobrovolníci jsou pro neziskovou organizaci základním stavebním kamenem a bez jejich zájmu a práce se nezisková organizace neobejde. Při průzkumu se ale autorka práce setkala s problémy, jako je nedostatek stálých členů, nedostatek aktivně podílejících se členů a stárnoucí členská základna. První problém, nastává s nedostatkem členů. Neziskové organizace si vysvětlovali tento problém prostřednictvím svých vlastních zkušeností ze své organizace, kdy často předkládali vysvětlení typu, že v dnešní době si lidé musí nejprve obstarat stálý příjem k zabezpečení rodiny a že dnes málo kdo dokáže zvládnout svůj život tak, aby mu zůstal čas vytvářet něco pro ostatní a stal se členem například neziskové organizace. S tímto problémem souvisí i další dva a to nedostatek pravidelně aktivních členů a stárnoucí členská základna, kdy není problém s celkovým počtem dobrovolníků přihlášených v dané organizaci, ale s počtem pravidelně a aktivně podílejících se členů na chodu organizace. Stálou členskou základnou, která má čas se pravidelně podílet na chodu organizace se tak 40
stávají senioři, jelikož mají více volného času. Stálá členská základna tak stárne a s tím souvisí i to, že tito lidé už nemají takovou sílu a energii vytvářet stále nové věci a tempo, které nezisková organizace potřebuje ke svému vývoji vpřed. Návrhy řešení problému Ke zvýšení počtu dobrovolníků v neziskových organizacích by podle autorky mohla pomoci větší informovanost a komunikace neziskové organizace s veřejností na toto téma. Konkrétně se může například jednat o pravidelné dny otevřených dveří, kde se prezentuje poslání a aktivity organizace. Při té příležitosti lze ukázat, co už nezisková organizace dokázala nebo o co se snaží a tím přesvědčit veřejnost, že to co dělají, má výsledky, smysl a užitek a proč by měli lidé svůj volný čas věnovat dobrovolnictví v jejich organizaci. Dále předvést možnosti, jak se mohou lidé do jejich organizace zapojit, s ohledem na časové možnosti potenciálních dobrovolníků a vyzvat je například k návštěvám na zkoušku, kde by si mohli dobrovolnictví vyzkoušet. Zároveň představit několik členů organizace, jejich zaměstnání, jejich začátky v neziskové organizaci a ukázat, že lze skloubit zaměstnání a aktivní dobrovolnictví v neziskové organizaci, říci co jim to přináší a co jim to může přinést. Potenciální skupinou k oslovení pro dobrovolnictví v neziskových organizacích může být podle mínění autorky mládež ve věku 13 – 19 let, která se na zaměstnání ještě připravuje a má tak více volného času k dobrovolnictví, zároveň je tak mládež vedena ke společenskému cítění, učí se smysluplně nakládat se svým volným časem a spolupráci v kolektivu, což může uplatnit v budoucím zaměstnání. Zaměření na hledání dobrovolníků mezi mládeží by mohlo vyřešit problémy nejen s nedostatkem dobrovolníků celkově v organizaci, ale i s nedostatkem pravidelně a aktivně zúčastněných dobrovolníků, jelikož je tato skupina v předproduktivním věku a nechodí do zaměstnání. Zároveň se tím řeší i stárnutí členské základny. Dále by to mohli být například i lidé léčící se z různých závislostí, depresí, kterým může dobrovolnictví pomoci se vyléčit, najít smysluplnou činnost a tím je zapojit a najít místo ve společnosti. Možným řešením nedostatku dobrovolníků je podle autorky práce, využívání a registrování se v internetových databázích, které sdružují dobrovolníky a organizace, jako nabídku a poptávku. Zde si dobrovolník může najít neziskovou organizaci, ve které by 41
chtěl působit anebo nezisková organizace může kontaktovat dobrovolníka, o kterého by měla zájem. Jde například o internetové databáze dobrovolnik.cz nebo hestia.
4.5.2 Finance Finance jsou v neziskových organizacích častým problémem a od jejich množství se odvíjí schopnost neziskové organizace plnit svá poslání, ke kterému byla založena. Město Kroměříž finančně podporuje ty organizace, které městu svou činností (např. pořádáním kulturních akcí) přinášejí užitek. Problém středních a menších neziskových organizací spočívá ve značné závislosti na podpoře od města a bez této finanční podpory by těžko plnily svá poslání nebo by se dostaly do existenčních problémů. Tento problém vzniká podle autorky ve faktu, kdy střední a malé neziskové organizace, kterých je ve městě Kroměříž nejvíce, považují dle průzkumu za velký problém získat dary od sponzorů. Vyplývá to z jejich předešlých zkušeností, kdy tvrdí, že není možné získat sponzorský dar bez známostí, proto se nesnaží vymýšlet strategie k získávání sponzorů a na tento způsob získávání financí zanevřeli a po několika neúspěšných pokusech sponzorský dar získat se už tuto cestu rozhodly nevyužívat. Podobný problém nastává i v případě získávání grantů či dotací, podle neziskových organizací je samotné vypracování žádosti o grant či dotaci velmi náročným úkolem, na jehož konci je nejistý výsledek. Občas v cestě za získáním grantu či dotace stojí středním a menším neziskovým organizacím samotné podmínky jejich získání nebo nutnost vést podvojné účetnictví. Stejně jako v případě získávání financí u sponzorů, po několika zamítnutých žádostí o grant či dotaci, se neziskové organizace rozhodly o ně dále nežádat. Jejich závislost na podpoře města způsobuje to, že budoucnost těchto organizací je také závislá na možnostech a rozhodnutích města. Návrhy řešení problému Možnosti jednotlivých neziskových organizací se podle autorky od sebe sice liší, ale i přesto by neziskové organizace měly fungovat z větší míry samostatně, co se financí týká a nespoléhat na většinovou podporu města. Možným řešením by mohlo být zřízení nadačního fondu k podpoře kultury a cestovního ruchu v Kroměříži a to například městem Kroměříž nebo jako spolupráce neziskových organizací zabývající se kulturou a cestovním ruchem. Získat peněžní prostředky od sponzorů do fondu by mohlo být jednodušší,
než
když
žádá
každá
nezisková
organizace
sama
za
sebe.
Dalším řešením ovšem ne s okamžitým výsledkem, by se mohlo stát navázání spolupráce 42
s cestovními kancelářemi, které mají o oblast Kroměříže zájem. Obě strany by si měly co nabídnout, například při tvorbě zájezdových balíčků a tím by neziskové organizace získaly sponzory. Částečným řešením by se mohly stát také veřejné sbírky, i když jejich zřízení se také neobejde bez administrativy. Celkově se snažit zaujmout kroměřížské obyvatele, pravidelně dávat vědět o sobě a své činnosti a výsledcích s výzvami i k menším sponzorským darům. Zkusit lze také oslovit místní hoteliéry a ubytovací zařízení ohledně reklamního sponzoringu.
5 Shrnutí výsledků Základní cíl bakalářské práce byl, zjistit vztah mezi aktivitami neziskových organizací a cestovním ruchem v Kroměříži. Zjistit, jak jsou neziskové organizace právně upraveny, jak se změnily po nabytí platnosti Nového občanského zákoníku v roce 2014. Dále, jaký má město Kroměříž potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jak v něm figurují neziskové organizace popřípadě, jak by figurovat mohly. Studiem odborné literatury a prostřednictvím kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že právní úprava možností právních forem byla zjednodušena, zároveň nastala ale povinnost nestátním neziskovým organizacím zaregistrovat se u příslušného krajského soudu. Neziskové organizace v Kroměříži přešly na automatickou novou právní formu spolku. Hlavní motivací pro práci v neziskové organizaci je zájem o to, čím se nezisková organizace zabývá v kombinaci s dosaženým vzděláním. Zásadní problémy jsou viděny v administrativě, nedostatku dobrovolníků a financí. Velký vliv na rozvoj cestovního ruchu měla bývalá starostka Mgr. Daniela Hebnarová v letech 2010-2014, která začala rozvoj cestovního ruchu podporovat. Neziskové organizace jsou obecně součástí cestovního ruchu v Kroměříži a přispívají k němu. Dle zjištění destinační management v Kroměříži nefunguje, tato skutečnost je dána nedostatkem zkušeného personálu v oboru destinačního managementu a také podle neziskových organizací nedostatkem finanční podpory od města. Město Kroměříž je viděno jako destinace pro dvoudenní pobyty, v Kroměříži není potenciál cestovního ruchu zcela vyčerpán, hlavním zdrojem potenciálu cestovního ruchu jsou památky UNESCO. Zároveň s touto skutečností se objevuje názor, že by tyto památky neměly být primárním zdrojem cestovního ruchu, jelikož jsou jím poškozovány. 43
Největším přínosem pro cestovní ruch jsou organizace kulturně zaměřené. Sportovně zaměřené neziskové organizace svůj potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mají, brání jim v tom ale nedostatek financí a dobrovolníků. V porovnání minulosti a budoucnosti se ukazuje, že neziskové organizace zaznamenaly pozitivní vývoj, nejčastěji z důvodu získání pravidelného zdroje financí. V budoucnosti se obávají nedostatku dobrovolníků a financí, což jsou i současné problémy. Neziskové organizace mezi sebou spolupracují už od svého založení, je to dáno i velikostí města Kroměříž. Spolupráce s CK a CA nebyla posud nijak zvlášť započata ani vyzkoušena až na dvě výjimky. Trvalá podpora města zejména u středních a menších neziskových organizací, rozhoduje často o jejich dalším pokračování ve své činnosti a zásadně ovlivňuje jejich celkové možnosti. Obecně lze říci, že podnikatelský sektor ani veřejnost není zvyklá podporovat neziskové organizace. Pro získání sponzorského daru je nutné mít konexe. Na závěr je možné říci, že podpora cestovního ruchu v Kroměříži neziskovými organizacemi je odvislá od finančních prostředků a počtu dobrovolníků, které neziskové organizace získají na své aktivity.
6 Závěry a doporučení Cestovní ruch je oblast, která se může stát významným zdrojem příjmů i v menší destinaci. Město Kroměříž není zcela jistě srovnatelné s metropolemi, jako je například Brno nebo Praha. Lze ale říci, že potenciál cestovního ruchu je na město takovéto velikosti co do počtu obyvatel a rozlohy větší, než u jiných měst. Tento fakt je dán především už jen památkami UNESCO a historickým rázem celého města. Je možné se domnívat, že pokud by se Kroměříž nemohla chlubit Světovým dědictvím UNESCO, její potenciál by byl menší, hlavně co se týká atraktivnosti pro zahraniční návštěvníky a turisty, protože většina zahraničních turistů chce vidět to nejdůležitější, nejzajímavější a co by mělo být zajímavější a důležitější než památka UNESCO? UNESCO znamená jistou značku v cestovním ruchu, zajímavé je, že nezisková organizace, která dostala arcibiskupský zámek se zahradami na seznam UNESCO, sledovala primárně ochranu a zachování památky, získání značky pro cestovní ruch byl až druhotný zájem. Přínosná pro Kroměříž by byla určitě i nezisková organizace zaměřená na cestovní ruch, destinační management, která by spolupracovala s místním odborem pro cestovní ruch, turistickým informačním centrem a i třeba s Východní centrálou cestovního ruchu. Správně řízený destinační 44
management by mohl být cesta, jak z návštěvníků udělat turisty a z udržitelného cestovního ruchu vytěžit maximum - tím zvýšit příjmy a udělat z Kroměříže konkurenceschopnou destinaci. Vyhlašování jednotného tématu turistické sezóny je určitě k destinačnímu managementu jedním ze správných prvních kroků. Nevyužitou možností je větší spolupráce neziskových organizací zabývající se hlavně kulturou, uměním, historií, památkami s cestovními kancelářemi a agenturami. Dlouhodobá spolupráce by mohla zajistit chybějící ochotné sponzory, neboť by obě strany z toho měly nějaký prospěch. Začít by mohly tuto spolupráci například s cestovními kancelářemi a agenturami, působícími v Kroměříži, tím by je vlastně zapojily i do tvorby destinačního managementu. Nabízí se také oslovit cestovní kanceláře a agentury specializující se právě na památky UNESCO, Východní Moravu, historická města nebo víkendové pobyty po ČR, zapojit tím i místní poskytovatele ubytování a hoteliéry. Otázkou je, jak moc jsou ochotné neziskové organizace podílet se ještě na cestovním ruchu, pokud by ale mezi CK a CA získaly sponzory, určitě by vyšší zapojení do cestovního ruchu stálo za to.
7 Seznam použitých zdrojů 7.1 Seznam použité literatury [1] BOUKAL, Petr, 2013. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada, Expert (Grada). 260 s. ISBN 978-80-247-4487-2. [2] BOUKAL, Petr, 2009. Nestátní neziskové organizace: (teorie a praxe). Praha: Oeconomica. 303s. ISBN 978-80-245-1650-9. [3] BOUKAL, Petr a Hana VÁVROVÁ, 2007. Ekonomika a financování neziskových organizací. Praha: Oeconomica. 86s. ISBN 978-80-245-1293-8. [4] FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ, 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada. 178s. ISBN 80-247-0207-X. [5] FRIČ, Pavol, 1998. Aktivity a potřeby neziskových organizací v České republice: výsledky kvantitativního sociologického šetření. 1. vyd. Praha: Agnes - Agentura neziskového sektoru, 61 s. ISBN 80-902-6330-5. 45
[6] FRIČ, Pavol a Rochdi GOULLI, 2001. Neziskový sektor v ČR: výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Praha: Eurolex Bohemia, 203 s. ISBN 80-86432-04-1. [7] HOLEŠINSKÁ, Andrea, 2012. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 151 s. ISBN 97880-210-5847-7. [8] HORNER, Susan a John SWARBROOKE, 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada. Expert (Grada). 486s. ISBN 80-247-0202-9. [9] HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ, 2007. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. 293. ISBN 978-80-210-4423-4. [10] HLOUŠEK, Jan, 2007. Manažer v sociálních službách: studijní podklady ke kurzu. Hradec Králové: Gaudeamus. 39s. ISBN 978-80-7041-453-8. [11] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, 2012. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada. 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [12] NEJDL, Karel, 2011. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [13] PALATKOVÁ, Monika, 2011. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada. 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. [14] PALATKOVÁ, Monika, 2006. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada. 341 s. ISBN 80247-1014-5.
46
[15] PARKOSOVÁ, Denisa, 1998. Občanský sektor: fakta pro každého. 1.vyd. Praha: ICN. 23 s. ISBN 80-902-2848-8. [16] PÁSKOVÁ, Martina, 2014. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus. 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1. [17] PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ, 2008. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha: ASPI. 199s. ISBN 978-80-7357-347-8. [18] REKTOŘÍK, Jaroslav, 2007. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. [19] STACHOVÁ, Jana, 2008. Občanská společnost v regionech České republiky. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 93 s. ISBN 978-80-7330-142-2. [20] VOJÍK, Vladimír, 2008. Podnikání v kultuře a umění: Arts management. 1. vyd. Praha: ASPI. 183 s. ISBN 978-80-7357-402-4. [21] ZELENKA, Josef, 2007. Marketing cestovního ruchu. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus. 212 s. ISBN 978-80-7041-070-7.
7.2 Seznam internetových zdrojů [22] ASOCIACE ORGANIZACÍ CESTOVNÍHO RUCHU. O asociaci. [online]. 2016. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.asociaceocr.cz/index.php [23] CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU VÝCHODNÍ MORAVY O.P.S. Aktuálně. [online]. 2016a. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ccrvm.cz/ [24] CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU VÝCHODNÍ MORAVY O.P.S. Projekty. [online]. 2016b [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ccrvm.cz/doc/projekty
47
[25] CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU VÝCHODNÍ MORAVY O.P.S. Kroměříž žádanou destinací.
[online].
2016c.
[cit.
2016-05-07].
Dostupné
z:
http://www.ccrvm.cz/doc/kromeriz-zadanou-destinaci [26] CIUR a.s. Mapa regionu-Kroměříž. [online]. 2016. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.kromeriz-izolace.cz/ [27] CYSAŘ, Jiří. Kroměřížská Květná zahrada má i na začátku jara návštěvníkům co nabídnout. In: Novinky.cz [online]. 2016. [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/kromeriz/1153-36655kromerizska-kvetna-zahrada-ma-i-na-zacatku-jara-navstevnikum-conabidnout.html [28] CZECHTOURISM. Základní informace. [online]. 2013a. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladniinformace/ [29] CZECHTOURISM. Kontakty CzT v Praze. [online]. 2013b. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z:http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/kontakty/kontaktyczt-v-praze [30] CZECHTOURISM. Naše služby pro vás. [online]. 2013c. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/ [31] CZECHTOURISM. Propagace zemí V4. [online]. 2013d. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/propagacezemi-v4/ [32] CZECHTOURISM. Homepage. In:kudyznudy.cz [online]. 2015a. [cit. 2016.0406]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/ [33] CZECHTOURISM. Co chcete dělat? In:kudyznudy.cz [online]. 2015b. [cit. 2016.04-06]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Co-chcete-delat.aspx
48
[34] CZECHTOURISM. Kam pojetede? In:kudyznudy.cz [online]. 2015c. [cit. 2016.0406]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete.aspx [35] CZECHTOURISM. Kalendář akcí? In:kudyznudy.cz [online]. 2015d. [cit. 2016.0406]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Kalendar-akci.aspx [36] CZECHTOURISM. Výlety. In:kudyznudy.cz [online]. 2015e. [cit. 2016.04-06]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Vylety.aspx [37] EPRAVO.CZ. Nadační fond podle nového občanského zákoníků.[online]. 2014. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nadacnifond-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-94584.html [38] KLUB UNESCO KROMĚŘÍŽ. O klubu UNESCO. [online]. 2016. [cit. 2016-06-08]. Dostupné z: http://www.unesco-kromeriz.cz/ [39] KROMĚŘÍŽ.CZ. Průvodce městem a regionem. [online]. 2015. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=24482 [40] MÁCHOVO JEZERO O.P. S. Statut společnosti. [online]. 2009. [cit. 2016-07-09]. Dostupné z: http://opsmachovojezero.cz/o-spolecnosti/statut-spolecnosti/ [41] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Neziskové organizace. [online]. 2016a. [cit. 2016-03-14]. Dostupné
z:
http://www.mesto-kromeriz.cz/urad/lide-a-organizace-
mesta/neziskove-organizace/ [42] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. O městě. In: kromeriz.eu [online]. 2016b. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/covidet/5-O-meste.html [43] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Akce. In: kromeriz.eu [online]. 2016c. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/akce/63-Akce.html
49
[44] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Geografie. [online]. 2016d. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/fakta-o-meste/demografie-mapy-astatistiky/geografie/ [45] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Historie. In: kromeriz.eu [online]. 2016e. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/covidet/detail/33-Historie.html [46] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Rozpočet na rok 2016.[online]. 2016f. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://www.rozpocet.mesto-kromeriz.cz [47] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Kroměříž 2016. In: kromeriz.eu [online]. 2016f. [cit. 201603-21]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/akce/prehled/441-KROMERIZ2016.html [48] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Filmová Kroměříž. In: kromeriz.eu [online]. 2015. [cit. 201603-20]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/trasy/prehled/354-FILMOVAKROMERIZ.html [49] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Seznamte se se strategickým plánem. [online]. 2014a. [cit. 2016-07-30]. Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/zpravodaj/seznamte-se-se-strategickym-planem/ [50] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Demografie. [online]. 2014b. [cit. 2016-07-30]. Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/fakta-o-meste/demografie-mapy-astatistiky/demografie/ [51] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Dotace pro nestátní neziskové organizace 2016. [online]. 2016. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Programy-a-dotace/Dotace-pronestatni-neziskove-organizace-2016 [52] MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA. Muzeum Kroměřížska - zaujme a pobaví. [online]. 2016. [cit. 2016-06-08]. Dostupné z: http://www.muzeum-km.cz/
50
[53] NADACE PARTNERSTVÍ. Šetrná turistika a cykloturistika. [online]. 2015. [cit. 2016-07-15]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/Setrna-turistika-acykloturistika.aspx [54] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Kroměříž -Arcibiskupský zámek. [online]. 2016a. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/ozamku-a-zahradach/arcibiskupsky-zamek [55] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Kroměříž – Podzámecká zahrada. [online]. 2016b. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/ozamku-a-zahradach/podzamecka-zahrada [56] OBNOVA KRUŠNOHOŘÍ. Úvodní strana. [online]. 2009. [cit. 2016-07-17]. Dostupné z: http://www.obnovakrusnohori.cz/ [57] PORTÁL CESTOVNÍHO RUCHU. Životní cyklus destinace s vyznačením převažujících typů návštěvníků. [online]. 2015. [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/portal-cestovniho-ruchu/Digitalni-knihovnavzdelavacich-objektu/Udrzitelnost-CR [58] TOMAŠČÁKOVÁ, Marcela. Průvodce novým občanským zákoníkem pro NNO. [online].
2014
[cit.
2015-12-29].
Dostupné
z:
http://www.annojmk.cz/sites/all/files/pravni-poradenstvi/pruvodce-novymobcanskym-zakonikem-pro-nno-2014.pdf [59] VYSOČINA TOURISM PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE. O organizaci. [online]. 2008. [cit. 2016-06-08]. Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=1
7.3 Ostatní zdroje [1] HAVELKA, Mirek. Klub českých turistů, osobní rozhovor, 29. 2. 2016 [2] KAŠPÁRKOVÁ, Šárka. Knihovna Kroměřížska, osobní rozhovor, 11. 3. 2016 [3] KLAPIL, Petr. Pro Patria Moravia [písemní sdělení-email], 4. 3. 2016 51
[4] KREJČIŘÍKOVÁ, Jaroslava. Kroměřížsko-sdružení pro cestovní ruch [písemní sdělení-email], osobní rozhovor, 12. 3. 2016 [5] MERCOVÁ, Markéta. Švabinského kruh přátel výtvarného umění v Kroměříži [písemní sdělení-email], osobní rozhovor, 26. 2. 2016 [6] NOVÁKOVÁ, Eva. Klub UNESCO, osobní rozhovor, 19. 2. 2016 [7] PETŘÍK, Evžen. Biskupští Manové z Kroměříže[písemné sdělení - email], osobní rozhovor, 14. 3. 2016. [8] ROHÁL, Robert. Dům Kultury Kroměříž [písemné sdělení - email], osobní rozhovor, 11. 3. 2016 [9]
SYPTÁKOVÁ, Ludmila. Okresní sdružení ČUS Kroměříž [písemné sdělení - email], osobní rozhovor, 26. 2. 2016
[10] VESELÁ, Zdena. Turistické informační centrum Kroměříž, osobní rozhovor, 11. 3. 2016 [11] VRTAL, Aleš. Galerie Orlovna a Odbor kultury cestovního ruchu Kroměříž [písemné sdělení - email], osobní rozhovor, 4. 3. 2016 [12] GREGAR, Alexandr (2015/2016). Management a marketing neziskového sektoru: Úvod do art managementu. [prezentace] FIM UHK/KTK DAMU, 2015.
7.4 Seznam obrázků Obrázek 1. Pestoffův trojúhelník ............................................................................................................... 5 Obrázek 2. Originální zobrazení Pestoffova trojúhelníku ............................................................... 5 Obrázek 3. Životní cyklus destinace s vyznačením převažujících typů návštěvníků ......... 25 Obrázek 4. Umístění města Kroměříž na mapě ČR………………………………………...……………29
52
Příloha č. 1
8 Přílohy 8.1 Scénář otázek Tématické okruhy: 1. 2. 3. 4. 5.
Motivace pracovníků NO NO a cestovní ruch Minulost, současnost a budoucnost NO Spolupráce s jinými organizacemi Financování
Identifikační otázky 1. 2. 3. 4. 5.
Kolik je Vám let? Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Jak dlouho působíte v této neziskové organizaci? Na jaké pozici působíte ve Vaší neziskové organizaci? Jaká je nová právní forma Vaší neziskové organizace od roku 2014? 5.1. Proč právě tato forma?
Motivační otázky 6. Co je důvodem Vašeho působení v této organizaci? 6.1. Jak jste se k tomu dostal/a? 7. Co Vás nejvíce baví a naopak nebaví na práci v neziskové organizaci? Proč? Nezisková organizace a cestovní ruch 8. Jaké jsou přesně aktivity Vaší neziskové organizace? 9. Jakým způsobem naplňujete cíle zmíněné ve Vašich stanovách? 9.1. Co je největším problémem při naplňování cílů? 9.2. Proč si myslíte, že tomu tak je? 9.3. Jak to řešíte? Co s tím děláte? 10. Pořádáte některé akce pravidelně? 10.1. Jaké akce to jsou? 10.2. V jakých časových intervalech je pořádáte? 10.3. Proč pořádáte právě tyto akce? 10.4. Jaký mají ohlas tyto akce? 10.5. Proč si myslíte, že mají takový ohlas? 10.6. Kdo o nich rozhoduje? 10.7. Případně podle čeho se rozhoduje? 11. Sledujete návštěvnost Vašich akcí? 11.1. Jak návštěvnost sledujete? 11.2. Kdo ji sleduje? i
Příloha č. 1
11.3. Jaký pozorujete vývoj návštěvnosti? 11.4. Proč si myslíte, že to tak je? 11.5. Co děláte pro zvýšení návštěvnosti? 12. Která událost láká nejvíce návštěvníků? 12.1. Jak si to vysvětlujete? 12.2. Jaký typ návštěvníků přiláká? 12.3. Proč si myslíte, že láká zrovna tyto návštěvníky? 13. Pozorujete složení návštěvníků? 13.1. Kolik procent je zahraničních turistů? 13.2. Kolik procent je českých turistů? 13.3. Kolik procent je místních obyvatel? 13.4. Proč si myslíte, že tomu tak je? 13.5. Mění se složení některé z těchto skupin? 13.6. Jak často se mění? Každý rok? Po letech? 13.7. Čím si to vysvětlujete? 14. Pozorujete věkové složení návštěvníků? 14.1. Jakých akcí se nejvíce účastní děti? 14.2. Jakých akcí se nejvíce účastní lidé v produktivním věku? 14.3. Jakých akcí se nejvíce účastní senioři? 14.4. Proč si myslíte, že tomu tak je? 14.5. Mění se věkové složení návštěvníků/turistů? 14.6. Jak často se mění? Každý rok? Po letech? 14.7. Čím si to vysvětlujete? 15. Pořádáte i více denní akce? 15.1. Jaké akce to jsou? 15.2. Proč pořádáte zrovna tyto akce? 16. Kterou z akcí považujete za nejvýznamnější pro Vás, a kterou pro město? 16.1. Změnila se ta akce v průběhu let nějak? 16.2. Proč se změnila? 17. Myslíte si, že Vaše aktivity přispívají k cestovnímu ruchu v Kroměříži? 17.1. Jak a čím přispívají? 17.2. Pokud nepřispívají, čím si to vysvětlujete? 17.3. Existují v této oblasti nějaké problémy, které by bránily k přispívání k cestovnímu ruchu? 17.4. Jaké jsou to problémy? 17.5. Jak je řešíte? 18. Domníváte se, že v Kroměříži funguje destinační management? 18.1. Pokud ano, podílíte se na něm? Do jaké míry? 18.2. Pokud ne, proč si myslíte, že destinační management v Kroměříži nefunguje? 18.3. Jak si myslíte, že by se to dalo řešit? 19. Jakým způsobem se propagujete? 19.1. Pomáhá Vaší neziskové organizaci někdo s propagací? 19.2. Kdo Vám pomáhá? 19.3. Necháváte se propagovat i za úplatu? 19.4. Je propagace pro fungování Vaší neziskové organizace hodně důležitá?
ii
Příloha č. 1
19.5. Proč je/není pro Vaší neziskovou organizaci důležitá? 20. Kolik máte členů? 21. Jak získáváte dobrovolníky? 21.1. Je těžké přilákat nové dobrovolníky? 21.2. Proč si myslíte, že tomu tak je? 21.3. Tvoří dobrovolníci ve Vaší neziskové organizaci většinu? 21.4. Pracuje u Vás někdo za plat/finanční ohodnocení? 21.5. Kolik lidí pracuje za plat/finanční ohodnocení? 21.6. Proč pracují za plat/finanční ohodnocení? Minulost neziskové organizace 22. Dokážete porovnat neziskovou organizaci např. před 10 lety a teď? 22.1. Co se za tu dobu změnilo? 22.2. Jak se organizace změnila? 22.3. Proč a jak ke změnám došlo? 22.4. Pokud nastal spíše negativní vývoj, čím si to vysvětlujete? 22.5. Jak to řešíte? 23. Co jste pořádali v roce 2015? 23.1. Nastaly nějaké změny oproti předcházejícím rokům? 23.2. Jaké změny nastaly? 23.3. Proč k nim došlo? 23.4. Měly změny pozitivní nebo negativní dopad na akce? 23.5. Proč myslíte, že došlo k těmto dopadům? Současnost neziskové organizace 24. Jaké dělají aktivity, akce. (Na to se ptám v části Nezisková organizace a cestovní ruch) 25. Jste spokojeni s tím, jak momentálně fungujete? 25.1. Proč, nejste spokojení? V čem je problém? 25.2. Jak řešíte problém? 25.3. Jaké změny byste chtěli nebo chcete provést? 25.4. V čem je problém, pokud změny nelze provést? 25.5. Jak se s tím vyrovnáváte? Budoucnost neziskové organizace 26. Jak vidíte neziskovou organizaci v budoucnosti, za 5 – 10 let? 26.1. Proč si to myslíte? 26.2. Jakým způsobem chcete dosáhnout Vašich plánů? 27. Máte v plánu rozšířit své působení novou aktivitou? 27.1. Jaká aktivita to bude? 27.2. Proč právě tato aktivita? 28. Chtěli byste dělat i jiné aktivity ale z nějakého důvodu nemůžete? 28.1. Jaké aktivity by to byly? 28.2. Proč právě tyto? 28.3. Co Vám brání v zařazení jiných aktivit? 28.4. Proč myslíte, že tomu tak je? iii
Příloha č. 1
28.5.
Jak to chcete řešit?
Spolupráce neziskové organizace s jinými organizacemi 29. Spolupracujete i s dalšími neziskovými organizacemi? 29.1. S jakými organizacemi spolupracujete? 29.2. Jak se na spolupráci podílíte? 29.3. V čem spolupracujete? 29.4. Jak dlouho spolupráce trvá? 29.5. Jak spolupráce vznikla? Kdo koho první oslovil? 29.6. S kterými spolupracujete nejvíce a s kterými nejméně? 29.7. Proč tomu, tak je? 29.8. Jsou ve spolupráci nějaké problémy? 29.9. Jak problémy ve spolupráci řešíte? 30. Spolupracujete s městem? 30.1. Jak se na spolupráci podílíte? 30.2. V čem spolupracujete? 30.3. Jak dlouho spolupráce trvá? 30.4. Jak spolupráce vznikla? Kdo koho první oslovil? 30.5. Jsou ve spolupráci nějaké problémy? 30.6. Jaké jsou problémy? 30.7. Jak problémy ve spolupráci řešíte? 30.8. Myslíte si tedy, že město podporuje/nepodporuje neziskové organizace? 30.9. Proč si myslíte, že město podporuje/nepodporuje neziskové organizace? 31. Spolupracujete s Turistickým informačním centrem? 31.1. Jak se na spolupráci podílíte? 31.2. V čem spolupracujete? 31.3. Jak dlouho spolupráce trvá? 31.4. Jak spolupráce vznikla? Kdo koho první oslovil? 31.5. Jsou ve spolupráci nějaké problémy? 31.6. Jaké jsou problémy? 31.7. Jak problémy ve spolupráci řešíte? 32. Spolupracujete s cestovními kancelářemi a agenturami? 27.1. S jakým CK a CA spolupracujete?Jak se na spolupráci podílíte? 27.3. V čem spolupracujete? 27.4. Jak dlouho spolupráce trvá? 27.5. Jak spolupráce vznikla? Kdo koho první oslovil? 27.6. S kterými spolupracujete nejvíce a nejméně? 27.7. Proč tomu, tak je? 27.8. Jsou ve spolupráci nějaké problémy? 27.9. Jaké problémy řešíte? 27.10. Jak problémy řešíte? 27.11. Podporují/nepodporují CK a CA neziskové organizace? 27.12. Proč podporují/ nepodporují CK a CA neziskové organizace?
iv
Příloha č. 1
Financování 28. Jak financujete Vaši neziskovou organizaci? 28.1. Co tvoří největší část příjmů Vaší neziskové organizace? 28.2. Proč většinu příjmů tvoří právě tento zdroj? 28.3. Kdo Vás finančně podporuje? 28.4. Jak získáváte sponzory? 28.5. Máte vypracovanou nějakou strategii, podle které postupujete při získávání sponzorů? 28.6. Žádáte často/zřídka o granty? 28.7. Proč žádáte často/zřídka o granty? 28.8. V čem vidíte největší problémy při získávání financí? 28.9. Jak je řešíte? 28.10. Myslíte si, že jsou/nejsou ochotni výdělečné subjekty (podnikatelé, firmy) finančně podporovat neziskové organizace? 28.11. Proč si myslíte, že jsou/nejsou ochotni výdělečné subjekty finančně podporovat neziskové organizace? 28.12. Přispívají/nepřispívají Vám i jednotlivci z řad běžné veřejnosti? 29.12. Proč si myslíte, že to tak je?
v
Příloha č. 2
8.2 Zadání bakalářské práce
vii
Příloha č. 2
viii
