Analýza řízení cestovního ruchu ve vybrané destinaci v ČR

Analýza řízení cestovního ruchu ve vybrané destinaci v ČR

Bakalářská práce

Nikola Svobodová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 Datum obhajoby bakalářské práce: 2016-06 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor’s dissertation

Analysis of Tourism Management in the selected destination in the Czech Republic

Nikola Svobodová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hospitality Thesis Advicer: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-21 Date of Thesis Defense: 2016-06 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že

jsem

bakalářskou

práci

na

téma

Analýza

řízení

cestovního

ruchu

ve vybrané destinaci ČR zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

Nikola Svobodová

V Praze dne

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Šárce Tittelbachové, Ph.D. za její vstříčný přístup a cenné rady během mého zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat pracovnicím Turistického informačního centra v Mostě za jejich pomoc a poskytnutí potřebných informací.

Abstrakt SVOBODOVÁ. Nikola. Analýza řízení cestovního ruchu ve vybrané destinaci ČR. *Bakalářská práce+. Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran: 63

Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá problematikou cestovního ruchu v konkrétní destinaci – ve městě Most, destinačním managementem a podmínkami jeho fungování, mapuje řízení cestovního ruchu a nastiňuje problémy, které se mohou objevit a poukazuje na významné postavení regionální úrovně řízení cestovního ruchu v současné době. V analytické části je podrobně zpracována historie města Mostu, jsou zde popsány historické památky, jež byly zachráněny při likvidaci starého města, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Tato část práce představuje město Most jako destinaci cestovního ruchu s jeho přednostmi i nedostatky, je zde přiblížena organizace řízení cestovního ruchu v Mostě. Práce ověřuje pomocí Mariotovy funkčně chronologické metody platnost stanovených hypotéz, týkajících se potenciálu Mostecka stát se specifickou destinací cestovního ruchu a podpory města Most, vedoucí ke změně image města.

Klíčová slova Cestovní ruch, region, destinace, Mariotova funkčně chronologická metoda, destinační management, životní cyklus destinace, památky, rekultivace krajiny.

Abstract SVOBODOVÁ. Nikola. Analysis of Tourism Management in the selected destination in the Czech Republic. [Bachelor's Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. Number of pages: 63

The theoretical part of this batchelor’s thesis deals with an issue of a tourism in one particular destination – in a Most city, with a destination management and its functioning conditions, it conduct a survey of a Tourism Management and outlines problems that may appear and points out the significant position in the regional level of Tourism Management in modern times. There is a detailed proces of a history of Most city in the analytic part. There is a description of historical sights, that has been saved just during demolition of an old city, that had to step aside because of coal mining. This part also introduces the Most city as a tourism destination with all of its preferences and imperfections, there is also described organisation of Tourism Management in Most. Based on Mariot’s functionally chronological methods it verifies the validity of stated hypothesis, related to the potential of the Most city to become a specific tourism destination and to the support of the Most city that lead to the change of its image.

Key words Tourism, region, destination, Mariot’s functionally chronological methods, destination management, destination life cycle, sights, land recultivation.

OBSAH Úvod

9

I. Teoreticko-metodická část

11

1 Cestovní ruch

11

1.1 Typy cestovního ruchu

13

1.2 Formy cestovního ruchu

14

1.3 Význam cestovního ruchu pro region

14

1.4 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

15

2 Destinační management 2.1 Prvky destinačního managementu 2. 1. 1 Systém klíčových produktů 2. 1. 2 Distribuční cesty 2. 1. 3 Politika značky 2. 1. 4 Řízení kvality 2. 1. 5 Systém řízení znalostí

18 23 24 24 25 25 25

2. 2 Výkonné subjekty destinačního managementu

26

2. 3 Problémy při řízení destinace v ČR

26

2.4 Řízení cestovního ruchu v ČR 2. 4. 1 Řízení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni

27 29

II. Analytická část

30

3. Město Most

30

3.1 Historie města Mostu

30

3.2 Zachované památky

31

3.3 Město Most jako destinace cestovního ruchu 3.3.1 Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Mostě 3.3.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Mostě 3.3.2.1 Současnost města 3.3.3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Mostě 3.3.3.1 Komunikační předpoklady 3.3.3.2 Materiálně - technické předpoklady 3.3.3.3 Sportovně - rekreační služby 3.3.3.4 Nejvýznamnější sportovní areály ve městě

34 35 38 41 42 43 44 45 46

3.4 Organizace řízení cestovního ruchu v Mostě

52

III. Návrhová část

55

Závěr

58

Literatura

60

Seznam příloh

Úvod

Cílem této práce je na základě analýzy řízení cestovního ruchu navrhnout možnosti dalšího využití města Most jako turistické destinace za účelem zvýšení kvality destinace a využitelnosti cestovního ruchu k rozvoji města samotného. Jelikož je město Most jako destinace cestovního ruchu teprve v první fázi vývoje destinace, není zde ještě příliš rozvinuto řízení cestovního ruchu. Jedinou formou řízení, kterou zde lze nalézt, je oddělení vnějších vztahů, které má na starosti řízení turistického informačního centra. Turistické informační centrum poté zajišťuje veškerou propagaci města v oblasti cestovního ruchu. Dále byla pro účel zpracování úseku strategického plánu rozvoje města, zaměřeného na rozvoj cestovního ruchu, sestavena čtrnáctičlenná komise. Na základě získaných faktů se práce bude zabývat

především celkovou analýzou

předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci města Most. Z analýzy vyplynou návrhy další možnosti postupu při vytváření nové destinace a určení jaký typ řízení destinace cestovního ruchu by byl pro Most do budoucnosti nejlepším řešením. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce je práce členěna do tří částí. První část je zaměřena na vymezení pojmu cestovního ruchu, typy, formy, význam a předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Přibližuje prvky, produkty a subjekty destinačního managementu.

Poukazuje na složitost řízení cestovního ruchu a na

problémy, které při řízení destinace v ČR mohou nastat. Druhá část pojednává o historii města Mostu, přibližuje zachované památky ze starého města, které muselo ustoupit těžbě uhlí v 70. letech 20. století, představuje město Most jako destinaci cestovního ruchu a uvádí předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Mostě. Seznamuje se sportovně-rekreačními službami a s nejvýznamnějšími sportovními areály, které město Most nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům a s organizací řízení cestovního ruchu v Mostě.

9

Ve třetí návrhové části jsou naznačena další možná řešení k ještě většímu rozvoji města jako destinace cestovního ruchu. Inspirací se stal mimo jiné projekt ze sousedního Německa. V současné době se čeká na rozhodnutí o pokračování nebo naopak o útlumu činnosti povrchových dolů, které nemalou měrou zasáhne do připravovaných změn. Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala proto, že pocházím z Mostu a podle mého názoru město Most má potenciál k tomu, aby se z něj stala specifická turistická destinace České republiky, což potvrzuje fakt, že na základě své kulturní a sportovně-rekreační vybavenosti město Most získalo titul Evropské město sportu 2015.

Hypotézy: 1) Mostecko má potenciál stát se specifickou destinací cestovního ruchu. 2) Město Most podporuje změnu image města.

10

I. Teoretická část 1. Cestovní ruch Podle nejznámější definice je cestovní ruch chápán jako „Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (World Tourism Organisation, 2016) „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2012, s. 18)

Lidé začali cestovat již od starověku, konkrétněji od 3. tis. př. n. l., kdy zapisovali své poznatky o okolním světě do map, plánků a itinerářů, jednalo se spíše o pěší výpravy a mořeplavce. První nejvýznamnější pohnutkou k cestování se stala lidská touha objevovat a kolonizovat svět. Lidé začali podnikat různé objevitelské cesty, poutní cesty a výpravy. Důležitou součástí byly také cesty spojené se získáním dobrého vzdělání apod., kdy se jednalo spíše o skupinový/hromadný cestovní ruch. Významnou roli sehráli v tomto období mořeplavci. K nejvýznamnějším patří Kryštof Kolumbus a jeho objev Ameriky, dalšími významnými mořeplavci poté byli Marco Polo (popis cest z Evropy do Asie), Vasco da Gama (Indie), Fernão de Magalhães (průplav) a James Cook (Cookovy ostrovy). Samotný vznik pojmu cestovní ruch lze datovat do 17. a 18. století, kdy lidé začali cestovat především za odpočinkem, relaxací a poznáním. Jednalo se spíše o individuální cestovní ruch a později i o jakousi společenskou aktivitu, která usnadňovala navázání nových kontaktů. V 19. století byl zaznamenán největší boom s příchodem tzv. parního věku a tím pádem velmi významné průmyslové revoluce. Začal se rozvíjet i lázeňsko-léčebný cestovní ruch, poznávací cestovní ruch, vznikla celá řada turistických spolků a vybudovala se z velké části chybějící materiálně-technická základna cestovního ruchu. Ve velkém se začal také rozvíjet obchodní cestovní ruch, díky němuž se rozvíjela mezinárodní ekonomická spolupráce. S postupem času se cestovní ruch stal zdrojem obživy několika milionů lidí. V tzv. rozvojové fázi již cestovní ruch zasahuje do všech společenských sfér, tzn., že cestovat může každý, a to především díky postupně se zvyšujícímu podílu volného času 11

a změně socio-ekonomických podmínek. Velkou roli i nadále hraje neustálý rozvoj dopravy, nejvíce v oblasti silniční a letecké dopravy. S tímto obdobím je ale spjata i světová hospodářská krize v období 1929 - 1933, která měla negativní dopad na vývoj cestovního ruchu. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu došlo až po II. světové válce, kdy měl obrovský vliv hlavně politický vývoj a poválečné uspořádání světa. Díky informačním technologiím

se

významně

rozvíjí

oblast

komunikace

v cestovním

ruchu

a technologie se dotýkají i zdokonalení dopravy. S příchodem moderních letadel a globalizací cestovního ruchu se turismus stává nedílnou součástí životního stylu mnoha lidí a nabývá tak stále více na masovém charakteru. Zároveň se také stává významným hospodářským odvětvím. Začíná se ale také mluvit o negativních dopadech cestovního ruchu, zvláště o dopadu na životní prostředí. S obrovským rozvojem turismu roste také potřeba odborného vzdělání k lepšímu a odbornému řízení cestovního ruchu. (Attl,P.; Nejdl, K., 2004)

Nejznámějším autorem takto chronologicky uspořádaného vývoje cestovního ruchu je W. Freyer, který ve svém díle rozdělil vývoj cestovního ruchu do čtyř fází, které zahrnují období téměř sta let, přičemž u každé fáze zohlednil druh dopravního prostředku, základní motivaci účastníků k cestování a samotnou typologii účastníků. První fáze začíná kolem roku v roce 1850 a představuje období, kdy převládá pěší, koňská a lodní doprava. Poslední vrcholná fáze, nastává po roce 1945, kdy dochází k velkému rozvoji silniční, letecké a charterové dopravy (Freyer, W., 1990)

V současné době lidé cestují převážně za účelem rekreace a novými zážitky. V oblasti cestovního ruchu se vyvinula spousta nových odvětví, která nabízejí velké množství vyžití a možnost pro každého účastníka cestovního ruchu si vybrat podle svých potřeb tak, aby mu zvolený druh či kombinace vyhovovala a naplnila všechna jeho očekávání. Dále také získává na stále větším významu cestování za prací a tzv. pracovní cesty a tomu se přizpůsobují nabízené služby hotelů a dalších ubytovacích zařízení, například business patra pro business klientelu, hotely vybavené kancelářemi a konferenčními místnostmi. Tématem pohnutky lidí k cestování se ve svém díle zabývá D. Jakubíková, která tyto pohnutky dělí na povinnost a potěšení (viz. schéma 1). 12

Schéma 1 - Důvody cestování

Zdroj: Jakubíková D., Marketing v cestovním ruchu, s. 19

1.1 Typy cestovního ruchu

V oblasti cestovního ruchu se rozlišuje hned několik (12) jeho typů. Cestovní ruch se dělí na cestovní ruch dle motivace k účasti na turismu, podle místa realizace, podle vztahu k platební bilanci, podle délky pobytu, podle počtu účastníků, podle věku účastníků, podle typu způsobu zabezpečení cesty, podle způsobu financování, podle charakteru místa pobytu, podle ročního období a podle vlivu na životní prostředí.

Typy cestovního ruchu (dále jen CR) podle motivace účasti na turismu Patří sem například rekreační CR, kulturně poznávací CR, zdravotně orientovaný CR, CR se společenskými motivy, sportovně orientovaný CR, dobrodružný turismus, lovecký a rybolovný turismus, CR s profesní motivací a specificky orientovaný cestovní ruch.

13

Nejzákladnějším dělením je dělení podle místa realizace, a to na domácí CR a zahraniční CR. U tohoto typu můžeme při kombinaci výjezdového a příjezdového cestovního ruchu mluvit o vnitřním CR, národním CR a mezinárodním CR.

Dále se cestovní ruch dělí podle dalších hledisek jako je vztah k platební bilanci (aktivní a pasivní), délky pobytu (krátkodobý a dlouhodobý), počtu účastníků (individuální a kolektivní), věku účastníků (dětí, rodin s dětmi, osob v produktivním věku, seniorů), způsobu zabezpečení cesty (organizovaný a neorganizovaný), způsobu financování (komerční a sociální), charakteru místa pobytu (městský a venkovský, ve střediscích cestovního ruchu a lázeňský turismus), typu ročního období (letní, zimní, sezónní a mimosezónní), vlivu na životní prostředí (tvrdý a měkký) a podle organizace cestovního ruchu.

1.2 Formy cestovního ruchu

Jednotlivé formy cestovního ruchu se dělí podle jeho zaměření na např. kulturně poznávací, sportovně orientovaný, dobrodružný a s profesní orientací.

Mezi specifické formy cestovního ruchu patří: Incentivní CR (motivační, firemní), F.I.T./ Full Independent Traveller (nezávislé cestování), Hyenistický CR, Kosmický CR, Lovný CR, Siboroturistika (turistika v lese), Hypoturistika (turistika na koních), Dobrodružný CR (bunde jumping, canyoning, rafting), Dispora tourism (tzv. návrat do míst původního místa pobytu), Halal tourism (řídí se zásadami islámu), Kosher tourism (vychází ze zásad judaismu), Geocaching tourism (spojení turismu a sportu za použití GPS navigace).

1.3 Význam cestovního ruchu pro region

Problematika vzájemného vztahu cestovního ruchu a regionů nabyla na významu ve druhé polovině 20. století. Přičemž se regionem rozumí „územní celek vyznačující se společnou

úrovní

výskytu

určitých

znaků 14

(z

hlediska

zastoupení,

rozmístění

a reprezentativních jevů) nebo společenských procesů (procesy, vazby). Jedná se o znaky a jevy fyzicko-geografických nebo sociálně-geografických systémů, tedy např. přírodní, kulturně-historické charakteristiky a klíčové regionální procesy a vazby.“(Pásková, Zelenka, 2012, s. 479)

Regiony se dělí do dvou skupin, a to podle vlivu cestovního ruchu na strukturu hospodářství v regionu. V případě, že díky cestovnímu ruchu region dlouhodobě profituje, označuje se za o region první skupiny. Nejlepším příkladem jsou lázeňské regiony, kde je cestovní ruch velmi rozsáhlý a zaměstnává většinu obyvatel regionu. Za region druhé skupiny se považuje takový region, kde cestovní ruch spíše doplňuje hospodářské aktivity regionu. Do této skupiny se řadí většina regionů v České republice.

Cestovní ruch patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím, a tudíž cestovní ruch lze vnímat jako stále významnější faktor v přístupu regionálního rozvoje v České republice. V řadě regionů České republiky je cestovní ruch považován za nepostradatelný (například horské a lázeňské regiony). Za ekonomickým rozvojem regionů stojí právě cestovní ruch, proto je také v některých publikacích uváděn jako “motor ekonomického rozvoje regionu“. Pro každý region, zvláště pak pro regiony druhé skupiny platí, že je třeba nejprve zvážit jeho potenciál k rozvoji cestovního ruchu a teprve poté učinit náležité kroky k jeho uskutečnění.

1.4 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Potenciálem cestovního ruchu se rozumí souhrnná hodnota všech předpokladů CR, oceňovaných

na

základě

bodovací

škály,

které

jsou

snížené

o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje CR. Negativními faktory rozvoje cestovního ruchu jsou například nízká úroveň občanské vybavenosti (materiálnětechnická základna), existence průmyslové zóny, špatný stav složek životního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění vodních ploch, nepříznivé klima apod.), nedostatečná dopravní infrastruktura, špatné politické prostředí, nevyhovující geografické a ekologické prostředí …

15

Zda má oblast/destinace/region opravdu předpoklad k rozvoji cestovního ruchu určuje nejpoužívanější Mariotova funkčně chronologická metoda. (Čertík, M., 2001)

Schéma 2 – Mariotova funkčně-chronologická metoda

Zdroj: Franke A. a kol., Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu, s.43

Základní členění Mariotovy funkčně chronologické metody spočívá v rozdělení na předpoklady selektivní, lokalizační a realizační, přičemž: Selektivní předpoklady se dělí na: politické (současná politická situace – stabilita či nestabilita, bezpečnostní situace – války); administrativní (vízová politika a možnost pohybu po území); demografické (hustota obyvatel a jejich věková struktura); urbanizační (hustota osídlení); sociologické (sociální příslušnost, vzdělanost obyvatelstva a jejich ekonomické aktivity); ekologické (současný stav životního prostředí a jeho očekávaný budoucí vývoj); personální

(odbornost

osob

pracujících

a jeho řízení). 16

v oboru

cestovního

ruchu

Lokalizační předpoklady se dělí na: přírodní

(přírodní

atraktivity

–

fauny,

flora,

skalní

útvary,

vodstvo

a samotný reliéf krajiny); kulturně-municipální (všechny atraktivity vytvořené lidmi a struktura státních, regionálních a místních institucí).

Realizační předpoklady se dělí na: komunikační (dopravní infrastruktura, její systém a dostupnost území); materiálně-technické (zařízení poskytující ubytovací a stravovací služby, zařízení pro využití volného času - sportovní střediska, zařízení poskytující zábavu a kulturní obohacení a jiná zařízení, která poskytují služby účastníkům cestovního ruchu).

17

2. Destinační management

Kapitola byla zpracována na základě podkladů publikací Holešinské (2012), Nejdla (2011) a Lednický, Pyka (2011). Destinační management je považován za velice mladou vědní disciplínu, která začala nabývat na světovém významu v druhé polovině 20. století. Do České republiky se poté dostává až na počátku 21. století, a to především díky vývojovému stupni vyspělosti turistických destinací v České republice. I přes jeho krátkou existenci je destinační management velmi vyspělou formou řízení destinací cestovního ruchu. V současné době je tedy destinace samotná a destinační management v praxi i teorii chápán jako zásadní problematika, která velmi silně ovlivňuje rozvoj turismu, a to především v regionu, kde převážně slouží k využití možností, které daná oblast poskytuje. Management destinace lze vysvětlit jako řídící činnost, jež se zabývá převážně řízením lidí a optimálním využitím lidských zdrojů. Samotný pojem destinace cestovního ruchu byl původně používán výhradně v souvislosti s leteckou dopravou a až v sedmdesátých letech se začal používat ve smyslu, jak se používá dnes. „Destinací cestovního ruchu se rozumí cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 105)

Pojem destinace může být také chápán jako „geografický prostor, který si návštěvník vybírá pro svůj cíl cesty“ (Holešinská, 2012, s. 43). Jedná se tedy o takovou oblast, která svými atraktivitami přiměje účastníka cestovního ruchu, aby ji navštívil. Jinak řečeno „Pokud si segment poptávky nabízené území vybere za cíl své cesty, stává se destinací, pokud si jej nevybere, destinací není, a to do doby než bude vybráno jiným segmentem poptávky.“ (Nejdl, 2011, s. 52)

18

Z výše uvedeného lze soudit, že destinace je vždy určována z pohledu účastníka cestovního ruchu, tedy poptávkou. Svou volbou účastník rozhodne, které místo podle něj je, nebo není destinací a to bez ohledu na přání nabídky. Při rozhodování záleží na vnímání, informovanosti a potřebách účastníka, zda je určené místo schopno splnit jeho přání a potřeby. Dá se tedy říci, že při vytváření destinace se jedná o aktivní marketingový proces ze strany nabídky. Z toho vyplývá, že za primární cíl každé destinace, se považuje snaha o efektivní marketing, díky němuž nalákáme potenciální návštěvníky a přesvědčíme je o jejich další návštěvě. Nejdůležitější roli v aktivním marketingu destinace tedy hraje informovanost o destinaci. Způsob informování musí být svým obsahem a formou přizpůsoben konkrétnímu trhu, který oslovujeme a následně jím je i akceptován. Jeden z dalších názorů se přiklání k tvrzení, že destinace cestovního ruchu je v podstatě produktem a to především díky komplexnosti vzájemně propojených služeb, které jsou v tomto místě nabízeny. Konkrétně se jedná o jaký si soubor atraktivit destinace, služeb a zařízení tyto služby poskytující. Vzhledem k tomu, že každý účastník cestovního ruchu má své specifické potřeby a požadavky, je nabídka destinací velmi rozmanitá. Díky této rozmanitosti si může každý účastník cestovního ruchu vybrat destinaci podle svých přání ke své plné spokojenosti.

Destinace cestovního ruchu se dělí z různých hledisek. Nejpoužívanějšími je dělení podle velikosti destinace a podle atraktivit v destinaci. Podle velikosti jde o destinaci domácího nebo lokálního trhu, mezinárodního evropského konkurenčního trhu a globálního konkurenčního trhu. Tento typ dělení destinace cestovního ruchu je však velmi zjednodušený, neboť ve skutečnosti se dělí destinace na více úrovní. Mezi nejdůležitější patří právě dělení destinace z hlediska výskytu atraktivit, které upoutají zájem účastníka cestovního ruchu. Podle Ledického a Pyky (2011) sem patří zejména městské destinace, romantizující destinace s množstvím hradů a zámků, rekreační destinace s výskytem velkého množství provozování sportovních aktivit, nábožensky zaměřená destinace s výskytem náboženských památek, nejrůznějších oslav svátků světců, příhraniční destinace využívající polohu u hranic státu, nabízející možnosti atrakcí a zajímavostí sousedících území, destinace opírající se o výskyt jezer, sloužící jak k provozování vodních

19

sportů, tak i rybaření. Tento typ dělení destinace cestovního ruchu je považován za nejzásadnější a nejjednodušší.

Je velmi důležité znát pojem destinační identita, což je situace, kdy se skupina rezidentů plně identifikuje/sžije s destinací v níž žijí. Destinační identita může vytvářet i jakési propojení minulosti určité lokality se současností, a to zejména v oblasti folklóru, historických památek, gastronomie a také osobností, které jsou spjaty s touto lokalitou. Za klíčový faktor destinační identity se považuje kvalita komunikace destinačního managementu s rezidenty. Destinační identita může mít dvojí dopad na destinaci cestovního ruchu, a to ji buď posílit, nebo oslabit. Postupem času se může destinační identita změnit v obchodní značku neboli brand, jejímž hlavním cílem je odlišit destinaci od konkurence a zlepšit její prestiž v povědomí populace.

Je nutné si uvědomit, že jakákoliv opatření jsou časově dočasná, jelikož naše konkurence se nás bude vždy snažit dohnat a vyrovnat se nám. Má-li být destinace úspěšná, musí obstát v tvrdém konkurenčním boji. Proto je velmi důležité přicházet s novými nápady a být stále o krok vpředu před konkurencí.

S tímto úzce souvisí tzv. životní cyklus destinace (Nejdl, 2011), kdy je destinace chápána jako živý organismus, který podléhá typickým vývojovým zákonitostem. Těmi jsou prozkoumávání, zapojení, rozvoj, upevňování, stagnace, postagnace, nový vzestup a v neposlední řadě úpadek. Při prozkoumávání malá skupinka účastníků cestovního ruchu objevuje novou destinaci a následně tak rozhoduje o dalším rozvoji cestovního ruchu na jejím území. V této fázi se tedy rozhoduje o tom, zda určená lokalita disponuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a zda se může stát destinací. Ve fázi zapojení již bylo rozhodnuto, že dané území má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a nyní začíná jeho pomalý rozkvět, kdy se jeho návštěvnost velmi pomalu zvyšuje. Díky rozvoji destinace se zde utvářejí také nová pracovní místa,v dané lokalitě klesá nezaměstnanost. Jde o tzv. růstovou etapu destinačního cyklu. Ve fázi rozvoje dochází k razantnímu růstu, a to jak v počtu návštěvníků, tak i v zájmu o destinaci a zvyšují se i ekonomické přínosy pro destinaci. Materiálně-technická základna se nadále rozvíjí a zdokonaluje, 20

současně probíhá i velmi intenzivní marketingové působení na trh. Další fází je upevnění, kdy do destinace neustále přijíždějí noví návštěvníci, avšak tempo růstu klesá a tím se v destinaci snižuje konkurenceschopnost. Dochází ke spoustě negativních efektů, např. snížení ziskovosti investic, které vyvolávají nespokojenost a nezájem o spolupráci, což je ale pro překonání této fáze nezbytné. Ve fázi stagnace je trh již nasycen, a tudíž návštěvnost destinace dále nenarůstá, snižuje se celkový zájem o destinaci jako takovou a klesá i její konkurenceschopnost, přičemž nejdůležitější se stává snaha zachránit podíl na trhu a ještě lépe jej obnovit. Po fázi stagnace mohou ve vývoji destinace nastat tři různé varianty. Fáze postagnace, kdy se destinace snaží o zpětné získání svého ztraceného postavení na trhu. Pro destinaci

je nezbytné mít disponibilní zdroje a patřičné

kompetence. Jsou-li zdroje a kompetence nedostatečné, nastává fáze úpadku. Nastává dynamický

pokles

návštěvnosti,

pobyty

jsou

spíše

krátkodobého

charakteru,

konkurenceschopnost silně klesá. Pro turismus v dané destinaci prožívající tuto fázi, jsou tyto změny negativní. Pokud ale zdroje a kompetence jsou dostatečné a k dispozici, jde o fázi nového vzestupu, v níž je zásadním krokem inovace nabídky destinace a nalezení konkurenčních výhod. Je nezbytné zpracovat marketingovou strategii, podle níž díky předešlým zkušenostem, lze odhadnout další nasycení trhu a reagovat tak předem na přicházející těžkosti. Každá destinace má však svá specifika, tudíž nelze postup při řešení těchto těžkostí příliš zobecňovat. Záleží totiž především na destinaci samotné a jejích řídích pracovnících, jak se v dané situaci zachovají a zda problémovou situaci zvládnou překonat. Výše uvedené dokládá schéma 3.

21

Schéma 3 – Životní cyklus destinace

Zdroj: Nejdl K., Management destinace cestovního ruchu, s. 74

Z toho vyplývá, že pro úspěšné fungování destinačního managementu jsou důležitá tzv. 3K. Holešinská (2012), která uvádí jako základní principy 3K kooperaci (spolupráce) aktérů cestovního ruchu, koordinaci aktivit a vzájemnou komunikaci. V tomto případě jsou aktéry cestovního ruchu veřejný sektor (například kompetentní ministerstva, krajské/městské/obecní úřady, správy národních parků/chráněných krajinných oblastí, národní

památkový

ústav

apod.),

soukromý

sektor

(například

hoteliéři

a provozovatelé pohostinských zařízení, cestovní kanceláře, tour operátoři, dopravci a další poskytovatelé služeb cestovního ruchu, dobrovolný sektor (organizace typu zájmových sdružení a asociací) a místní obyvatelstvo.

Nejdůležitějším prvkem kooperace je fakt, že jednotlivé subjekty si navzájem nekonkurují, nýbrž spolu jednají jako partneři. Cílem spolupráce subjektů je zajistit si konkurenceschopnost na trhu a další rozvoj destinace. Nejdůležitější je vzájemná důvěra 22

subjektů, z čehož vyplývá, že budování spolupráce je opravdu dlouhodobým procesem. Koordinace znamená zejména zajištění efektivnosti naplňování činností destinace, tedy jejích cílů. Důležitým krokem je přerozdělení kompetencí mezi aktéry cestovního ruchu a vytvoření organizační struktury. Základním prostředkem pro dorozumívání je komunikace, která je velmi důležitá pro výměnu informací mezi aktéry cestovního ruchu. Klíčovým prvkem je volba komunikačních kanálů. V současnosti se jedná o moderní komunikační a informační technologie, které zefektivňují způsob komunikace. (viz. schéma 4).

Schéma 4 - Podstata fungování destinačního managementu – princip 3K důvěra

znalosti/vědomosti/zkušenost i

Kooperace

Komunikace

koordinace

Princip 3K Činnost destinační společnosti Zdroj: Holešinská, Destinační management, s. 59

2.1 Prvky destinačního managementu

Podkapitoly na téma prvků destinačního managementu byly zpracovány na podkladech publikace Holešinské (2012) a Nejdla (2011). V destinačním managementu se rozlišuje 6 základních prvků, které spojují jak aktéry cestovního ruchu, tak i samotnou destinaci s trhem. Cílem destinačního managementu je vytvořit perfektně zorganizovaný řetězec 23

služeb. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze splněním následujících prvků a spoluprácí mezi aktéry cestovního ruchu, a to i zahraničními.

2.1.1 Systém klíčových produktů

Systémem klíčových produktů je „soubor vnitřně provázaných, vzájemně se podporujících, doplňujících a generujících hmotných a nehmotných služeb. Klíčovým produktem pak rozumíme produkt, jehož podstatou jsou z pohledu nabídky zásadní služby umožňující zhodnocení rozhodujících, tj. klíčových atraktivit, které umožní odlišení destinace od konkurence.“ (Nejdl K., 2011, s. 149) Z této definice vyplývá, že klíčovými produkty jsou v podstatě jakékoliv odlišnosti, kterými daná destinace disponuje a které si záměrně sestaví tak, aby tím získala značnou konkurenční výhodu na trhu. Produkt destinace skýtá kombinaci několika druhů služeb, například doprava, ubytování a volnočasové aktivity. Jelikož každý účastník cestovního ruchu vnímá a posuzuje produkt individuálně, je každý produkt destinace unikátní. Destinační produkt má vždy dlouhodobý charakter, a jeho vývoj má tři fáze – přípravu, realizaci a údržbu.

2.1.2 Distribuční systém

Distribuce vymezuje určitý proces, kdy se produkt dostává od producenta k zákazníkovi. Konkrétně se jedná o zavedení produktu na trhu a jeho následný prodej spotřebiteli. Distribuce zahrnuje distributory a distribuční cesty. V této oblasti jsou důležité informační technologie, které mají za úkol snížit distribuční cestu na minimum. K metodám distribučních cest patří tzv. D2C, neboli Destination to klient - přímý prodej, internet a www stránky. Dalšími cestami jsou D2B, neboli Destination to business zprostředkovatel si vybírá, kterou destinaci zařadí do svého portfolia a tím se stává konkurenčním prostředím. Zprostředkovateli jsou touroperátoři, organizátoři a prodejci cest. Často se také utvářejí tzv. strategická partnerství, kdy se destinace spojí s partnery, kteří sice nepůsobí v oblasti cestovního ruchu, zato ale mají přístup k segmentu trhu, o který má destinace zájem.

24

2.1.3 Politika značky

Politika značky neboli branding hraje významnou roli v marketingovém mixu destinace a představuje jeden ze základních prvků destinačního managementu. Značka je jakýmsi symbolem, který informuje veřejnost o jejím nositeli a pomáhá jej také rozlišit od konkurence. Hlavními aspekty dobré značky je dobrá rozpoznatelnost, jasný význam, lehká zapamatovatelnost, měla by u veřejnosti vyvolávat pozitivní emoce. Značka destinace cestovního ruchu spojuje hmatatelné i nehmatatelné hodnoty destinace a je také často doplněna o slogan. Samotná realizace značky destinace cestovního ruchu musí vycházet z marketingového výzkumu. Na základě výzkumu jsou zvoleny klíčové produkty, vytvořena vlastní značka destinace a nastoleny strategie její propagace.

2.1.4 Řízení kvality

Kvalitou služby se rozumí taková kvalita služeb s minimální úrovní, kterou organizace/destinace nabízí, a to s cílem uspokojit přání a potřeby klientů. Kvalita je charakteristická svým pomíjivým faktorem, jelikož se cestovní ruch neustále vyvíjejí a náročnost účastníků roste. Svou subjektivitou, protože kvalita může být vnímána každým účastníkem jinak. Pro její měření se využívá soubor kritérií, z nichž jedna část sdružuje kritéria měřitelná a druhá obsahuje kritéria, která jsou spojena s poskytováním služby samotné. Kritéria jsou ovlivněna psychikou a osobními postoji nejen poskytovatele, ale i konzumenta služby. Pro zajištění návštěvnosti destinace, je nutné se neustále přizpůsobovat a včasně reagovat na změny přání, potřeb a očekávání účastníků a zajistit kvalitu služeb. Je zapotřebí, aby spolu všechny subjekty cestovního ruchu v dané destinaci spolupracovaly, protože nezdar jednoho článku může vést k velmi negativnímu dopadu na celou destinaci.

2.1.5 Systém řízení znalostí

V oblasti řízení destinace je nezbytné se neustále vzdělávat a tím získat konkurenční výhodu. Jedná se především o vzdělávání v oblasti trhu a možné budoucí tržní situace 25

na trhu lokálním, národním, mezinárodním i globálním. Úspěšnost destinačního managementu je dána informovaností a sebevzděláváním pracovníků. Jedním z cílů řízení znalostí destinace je vytvoření efektivní informační sítě, nejčastěji se využívají databanky. Systémy řízení dnes již existují na několika vzájemně propojených úrovních, které dohromady tvoří ucelený systém od lokální až po státní úroveň.

2.2 Výkonné subjekty destinačního managementu

Výkonné subjekty se rozlišují podle úrovní na úroveň místa a na úroveň státu. Úroveň místa je tvořena organizacemi založenými na obecném principu partnerství (původně místní informační kanceláře). Zpravidla se na financování těchto organizací podílejí místní orgány správy – městské a magistrátní úřady. Úroveň státu zahrnuje dva typy státních organizací. První jsou zřízené na základě veřejného partnerství (řídící a soukromé sféry), jsou tvořeny týmem odborníků a platí pro ně zásady řídících orgánů. Druhým typem jsou organizace zřízené státem, které musí blíže spolupracovat s územními orgány. Nejvýznamnější organizací na státní úrovni u nás je například CzechTourism.

2.3 Problémy při řízení destinace v ČR

Podkapitoly o řízení jsou zpracovány na základě podkladů Plzákové a Studničky (2012). Nejčastější problémy, vyskytující se při řízení destinace se rozdělují podle příčin na vnitřní a vnější.

Vnitřní příčiny vznikají v samotné destinaci. Jde zejména o špatnou komunikaci mezi aktéry, neochotu spolupracovat. Aktéři navzájem nespolupracují, naopak si konkurují, což není pravým smyslem společného řízení destinace. Dalším zásadním a velmi častým problémem je nedostatek znalostí a zkušeností v oblasti řízení destinace. Za řízení destinace jsou většinou odpovědní lidé, kteří nejsou odborníky v cestovním ruchu, příp. jsou seznámeni se základní problematikou cestovního ruchu, ale dále tyto vědomosti nerozvíjí.

26

Vnější příčiny jsou příčiny, které subjekty cestovního ruchu v dané destinaci nemohou ovlivnit. Jedná se o externí faktory (vlivy z vnějšího prostředí destinace). Nejvýznamnějším faktorem je politické prostředí, které většinou vytváří překážky,

zejména v oblasti

financování, stanovení výše členských příspěvků a možnostech čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů (státní rozpočet a fondy EU), dále volba právní formy (veřejný nebo soukromý sektor). Dalším neméně závažným problémem je tvorba produktu cestovního ruchu, úzce souvisejícího s rozhodnutím destinace, zda bude jejich činnost nezisková či komerční. Každá destinace má větší či menší problém s nezávislostí na politických rozhodnutích, takzvanou autonomií, což má za následek neefektivní řízení destinace.

2.4 Řízení cestovního ruchu v ČR

Řízení cestovního ruchu v České republice probíhá na třech úrovních – národní, regionální a lokální. Dělení se odvíjí od úrovně veřejné správy a legislativního rámce řízení cestovního ruchu. Způsoby financování rozvoje cestovního ruchu neupravuje

žádná

právní norma. Primárními zdroji financování na podporu cestovního ruchu jsou převážně investiční fondy Evropské unie. Sekundárními jsou různé národní zdroje, které sehrávají ve financování spíše minoritní roli.

27

Schéma 5- Řízení cestovního ruchu v ČR na jednotlivých teritoriálních úrovních z pohledu veřejného a soukromého sektoru

Zdroj: Plzáková; Studnička, Řízení cestovního ruchu v ČR, s. 115

Řízení cestovního ruchu na národní úrovni je pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v sektoru cestovního ruchu. Konkrétně se jedná o sekci Cestovní ruch, která se dále dělí na dva odbory – odbor cestovního ruchu a odbor veřejných dražeb. Tento odbor určuje způsob a míru využívání strukturálních fondů Evropské unie a zajišťuje veškeré substituty, které jsou spojené s rozvojem cestovního ruchu. Nejdůležitějším cílem Ministerstva pro místní rozvoj ČR je zajistit ochranu spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a cestovních agentur.

Ministerstvo zřizuje právní subjekty a organizační složky (přímo a nepřímo řízené organizace). K přímo řízeným organizacím patří Centrum pro regionální rozvoj ČR, Ústav územního rozvoje, PRIVUM a Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, který patří k nejvýznamnějším organizacím ve vztahu k cestovnímu ruchu u nás. Czech-Tourism díky své rozsáhlé marketingové koncepci, zkvalitňuje a zlepšuje vizi České republiky jako atraktivní destinace a podporuje tím příjezdový a domácí cestovní ruch. Tato organizace je

členem Evropské komise cestovního ruchu (ETC). V současné době má agentura

zastoupení v šestnácti zemích světa. 28

K nepřímo řízeným organizacím patří například Horská služba ČR, o.p.s., Státní fond rozvoje bydlení a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. V podnikatelské sféře v ČR existují profesní sdružení CR, kterými jsou : CzechTourism, Národní federace hotelů a restaurací (NFHR), HO.RE.KA ČR – Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu, SPOLHOST, Asociace cestovních kanceláří, ČR (ACK ČR), Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), Sdružení lázeňských míst (SLM), Svaz léčebných lázní ČR (SLL ČR), Pražská asociace kongresové turistiky (PAKT), Asociace turistických informačních center (A.T.I.C.).

2.4.1 Řízení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni

Regionální úroveň řízení cestovního ruchu sehrává v současné době velmi významnou roli. Ani u této úrovně řízení cestovního ruchu zákon neupravuje způsob financování. To zůstává na individuálním přístupu krajských a městských úřadů. Všech čtrnáct krajů je sdruženo v Asociaci krajů ČR. Na lokální úrovni je řízení cestovního ruchu pod záštitou obcí, respektive sdružení obcí.

Při řízení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni se rozlišují tři modely řízení cestovního ruchu: přístup shora dolů (top-down), je nejčastěji používaný, silnou roli zde hrají krajské úřady, nastavující systém ve svém kraji čímž se stávají tzv. regionální autoritou; přístup zdola nahoru (bottom-up), kde mají větší slovo podnikatelé, je spíše ojedinělý; přístup kombinovaný (combined), kde se kombinují předešlé dva přístupy řízení (využívá se jen v cca 42 % případů).

29

II. Analytická část 3. Město Most

Město Most se nachází na severozápadě České republiky a spadá do regionu Ústeckého kraje. Z jedné strany je obklopeno Krušnými horami a na straně druhé Českým středohořím. Je statutárním městem, jež spravuje i spoustu okolních obcí. Toto město o velikosti 86,94 km² s 67 tisíci obyvateli a patří k městům, která jsou v této oblasti postižena těžbou uhlí. Díky tomuto faktu má však velmi bohatou historii, což se odráží v tváři města i dnes. Současné město Most je moderní a dynamické město, které nabízí celou řadu kulturního, společenského a sportovního vyžití a zároveň spoustu možností a míst k poznávání. Typickým prvkem nového města Most, které vzniklo takřka na zelené louce, je moderní architektura, do níž je včleněno několik dochovaných památek ze starého města, které bylo kvůli těžbě uhlí srovnáno se zemí. Díky rekultivacím Most patří mezi 60 nejzelenějších měst České republiky. (www.rozhlas.cz, 2015) Nachází se tady rozsáhlé vinice, ovocné sady, vodní nádrže, jezera a spousta zajímavých atrakcí vzniklých na původních výsypkách. V neposlední řadě je nutné zmínit dominantu a symbol města Mostu, a tím je hrad Hněvín, který se tyčí nad městem na stejnojmenném vrchu, kterému se však původně přezdívalo Zámecká hora.

3.1 Historie města Mostu

Tato kapitola vychází z publikací Krejčího (2008), Petržilky (2014) a Nováka (2005). První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes město Most stojí, pocházejí z Kosmovy kroniky z 10. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po mostech. Odtud je odvozený název města. Tuto stezku využívali především kupci putující mezi Prahou a Německem. Jako město je Most zmiňován v listině z roku 1247, zakládací listina se ale bohužel nedochovala kvůli tehdejším velmi častým požárům. V polovině 13. století je Most povýšen na královské město. Patrně již koncem 12. století se v okolí Mostu začínají 30

zakládat vinice a v roce 1374 dokonce městu Most uděluje Karel IV. pražské viniční právo. Po husitských válkách se město nacházelo v těžké hospodářské situaci.. Situace se zlepšila až na konci 15. století, kdy se pozornost města obrací ke Krušným horám, kde se začíná s intenzivním dobýváním rud. Počátkem 16. století postihl město veliký požár, který poškodil i raně gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1253-1257. Obnova požárem poničeného města přinesla nové sociální a hmotné vybavení, které předčilo dobu minulou. V roce 1517 začíná obnova kostela, jehož stavba je svěřena Jakubu Heilmannovi ze Scweinfurtu. Od konce 16. století do počátku 17. století město koupilo od císaře Rudolfa II. hrad Hněvín a okolní statky. Most se stal mocným feudálním městem. Po třicetileté válce Most upadá do stagnace a ztrácí svůj hospodářský a politický význam. Situace se zlepšila až v 18. století, kdy se začaly konsolidovat hospodářské poměry. Počátkem 19. století byla na městských pozemcích zahájena těžba uhlí. Začátkem 70. let 19. století začal rozvoj průmyslového podnikání na území města. V poslední čtvrtině 19. století byla zahájena mohutná výstavba bytů. Nejzásadnější zlom v historii města Most přinesl rok 1964, kdy vláda vydává rozhodnutí o likvidaci Mostu, a to z důvodu uvolnění místa pro těžbu uhlí. Toto rozhodnutí bylo realizováno. Likvidace začala roku 1967 a byla ukončena roku 1982. V těchto letech byly zlikvidovány veškeré budovy a téměř všechny památky starého města.

3.2 Zachované památky za starého města Mostu

Při sběru informací k této práci jsem mluvila s velkým množstvím lidí a dospěla k názoru, že starého města je velká škoda. Naštěstí se zachráněné památky staly součástí města nového. Dalším zdrojem byla publikace Mannlové-Rakové (1988), propagační materiály města Most (2015, 2016) a internetové stránky www.mesto-most.cz (2016). Mezi nejvýznamnější zachovalé památky ze starého města Most patří děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, z doby pozdně gotické. Byl, jak už jsem zmiňovala, postaven podle plánů Jakuba Heilmanna ze Schweinfrutu. Jeho výstavba začala v roce 1517 31

a dokončena byla až koncem 16. století. V roce 1975 musel uvolnit místo novému povrchovému uhelnému dolu. Přesun kostela trval celých 28 dní a byl jedinečnou technickou akcí nejen u nás, ale i ve světě. Byl také zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako nejtěžší předmět, který byl přesunut po kolejích. Dne 8. 2. 2010 byl děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie vyhlášen národní kulturní památkou. Zajímavostí je, že kostel dodnes není vysvěcen, jelikož jeho oltář je otočen na chybnou světovou stranu. Nyní se kostel nachází na samém okraji města a pro celé město je jakýmsi centrem významných událostí. Každoročně se v areálu kostela konají Mostecké slavnosti a spousta kulturních akcí. Je zde také pro veřejnost otevřena expozice o starém městě. Přímo

před

kostelem

stojí

sloup

se

sochami

sv.

Jana

Nepomuckého

a zemských patronů, který pochází z let 1719 až 1722 a jejímž autorem je J. A. Dietze. Na sloupu jsou plastiky sv. Václava a sv. Vojtěcha v nadživotní velikosti a na samotném vrcholu stojí postava sv. Jana Nepomuckého. Sloup původně stál na druhém náměstí ve starém Mostě a na současné místo byl přesunut až roku 1988. V blízkosti areálu děkanského kostela se nachází také sousoší sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o barokní pískovcové sousoší, jehož autor ani přesný původ není znám. Sousoší se skládá ze tří sloupů (soklů), na nichž se nachází Jan Nepomucký, kardinál Karel Boromejský a královna Alžběta Durynská. Dva zbylé sokly kdysi také nesly sochařské práce, ale ty už jsou dnes nenávratně ztraceny. Původně bylo sousoší umístěno poblíž Jezerní brány ve starém Mostě. V tomto rozlehlém areálu kostela se ukrývají i další památky, například Boží muka z Komořan, které upomínají na mor v roce 1681. Další je Sedm alegorií ctností a sv. Františka Serafiánského, někdy nazývaného také sv. Františka z Assisi, jejichž autorem je sochař Karel Waitzmann z Kadaně a jejich vznik je datován někdy kolem roku 1770. Původně byly sochy součástí výzdoby minoritského kostela ve starém Mostě. Dnes jsou umístěny do tzv. nitek neboli výklenků v ohradní zdi kolem kostela. Další historickou památkou jsou sochy kajícníků, které byly ve starém Mostě součástí výzdoby před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Pocházejí z roku 1720 a za jejich autora je považován sochař Matyáš Bernard Braun. Jedná se o postavy dvou klečících kajícníků. V novém

32

městě byly umístěny na své původní místo před vchod děkanského kostela a později přemístěny do vnitřních prostor vedlejšího kostelíka sv. Ducha. V blízkosti areálu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie se nachází Oblastní muzeum v Mostě. V jeho parčíku stojí 6 Ozdobných váz, z roku 1875 v raně barokním slohu, jejichž autorem je Karel Waitzmann. Vázy původně zdobily chodby kláštera minoritů s kostelem sv. Františka Serafinského, který se nacházel na náměstí Generála Svobody ve starém městě Most. Další vzácné památky, které připomínají historické staré město, se nacházejí na prvním náměstí. Jedná se o morový sloup sv. Anny a renesanční kašnu s plastikou českého lva. Obě tyto památky nyní vyvářejí kontrast mezi starou a novou architekturou. V těsné blízkosti se totiž nachází budova Magistrátu města Mostu, hotel Cascada, budova České spořitelny, budova Městského divadla v Mostě a obchodní dům Central Most. Morový sloup sv. Anny pochází z roku 1681, vytvořil ho italský sochaře Pietro de Toscana jako symbol překonání epidemie moru. Jak bylo zvykem, sloup byl umístěn před radnicí starého Mostu na tehdejším 1. náměstí. Při stavbě 1. náměstí v novém Mostě chtěli projektanti spolu se zástupci města spojit minulost s přítomností, a to se nakonec podařilo. Na mosteckém Morovém sloupu jsou zobrazeny plastiky čtyř ochránců proti moru: sv. Rosalie Palermské, sv. Anežky Římské, sv. Šebestiána, sv. Rocha a na samotném vrcholu je sv. Anna, které je sloup zasvěcen. Na prvním náměstí se dále nachází renesanční kašna s plastikou českého lva. Ta byla zbudována na prvním náměstí ve starém Mostě mistrem keramikem Vincencem Petrashem, jež tuto kašnu pojal jako osmistěn posazený na třech schodech. Doprostřed byla později umístěna plastika českého lva, vztyčeného na zadních tlapách, který v předních svírá znak města Mostu. Lev stojí na kamenném sloupu, na kterém najdeme čtyři lví hlavy, sloužící jako chrliče vody. Kvůli poničení vandaly byla plastika nahrazena tzv. výduskem (kopií) z umělého kamene a její původní podoba je dnes k vidění v muzeu. V blízkosti kašny v atriu budovy Magistrátu města Mostu stojí další zachráněná památka, a to středověká křtitelnice. Je to masivní, kamenná křtitelnice, svým tvarem výrazně

33

připomíná kalich. Původně byla umístěna v kostele v Albrechticích, vesnice nedaleko starého Mostu. U budovy Magistrátu se nachází další zachráněná památka sochy živlů. Tyto čtyři plastiky živlů pocházejí z roku 1715, byly původně umístěny na římse renesanční mostecké radnice na 1. náměstí ve starém Mostě. Byly zhotoveny jako symbol ochrany před přírodními pohromami. Jedná se o čtyři sochy: alegorie Země, alegorie Vzduchu, alegorie Vody a alegorie Ohně. Jejich autorem je podle signatury na podstavcích sochař Jan Brokoff. Tato památka byla na své současné místo přesunuta v roce 1979. Ve středu města v parku na křižovatce třídy Budovatelů a ulice Josefa Skupy se nachází sloup se sochou Panny Marie, od neznámého autora, který pochází z roku 1710. Sloup obsahuje plastiky světců, kterými jsou sv. Josef s Ježíškem a sv. Jan Nepomucký. Na samém vrcholku je plastika Panny Marie, která má sepjaté ruce. Pod jejíma nohama se nachází drak (satan). Sloup původně stával na třetím náměstí ve starém Mostě. V další části centra Mostu, konkrétně na 2. náměstí za Reprezentačním domem města Mostu, se nachází barokní socha sv. Prokopa z roku 1723, jejíž autor není znám. Jde o znázornění světce s biskupskou mitrou na hlavě, ve své pravé zdvižené paži svírá pozlacenou berli, kterou světce odděluje od ďábla, krčícího se na pravé straně postavy. Socha pochází ze zaniklé obce Souš, která byla také zlikvidována kvůli těžbě uhlí. Přesunuté památky lze vidět i v dalších částech města a jeho okolí. Například v mostecké čtvrti Zahražany se nachází socha sv. Prokopa z Vršan, ve Vtelně lze najít výklenkové kaple Sedmi bolestí Panny Marie a dva smírčí kříže z Libkovic a jeden z Kopist.

3.3 Město Most jako destinace cestovního ruchu

Obsahem této kapitoly jsou atraktivity, kterými město Most disponuje, město je zde charakterizováno z pohledu předpokladů k rozvoji cestovního ruchu. K tomuto účelu je použita Mariotova funkčně chronologická metoda, která umožňuje analyzovat jednotlivé aspekty a ukazuje, jak velké dispozice má město Most pro rozvoj cestovního ruchu.

34

3.3.1 Selektivní předpoklady

Selektivní předpoklady přibližují celkový obraz města. Z pohledu politické situace je město Most vcelku stabilní. Jediné co může rozvoj města ohrozit, je vyčerpání těžebních limitů, či zrušení chodu chemického průmyslu. Tím by totiž město postihla značná nezaměstnanost a ohrozilo by to i rekultivační procesy, které z velké části financuje právě těžební společnost Severočeské uhelné doly. Negativní důsledek by mohl mít také světový problém, kterým je ohrožování zemí státem ISIS a jeho možné dopady. Je málo pravděpodobné, že by se nějaký útok odehrál přímo zde, ale útok v Praze či kdekoliv v České republice, by zajisté výrazně ovlivnil současnou situaci v celé republice, tedy i v této destinaci cestovního ruchu. Dalším bezpečnostním problémem, který se však už ve městě Mostu přímo projevuje, je problém se sociálně slabými a nepřizpůsobivými občany. V okresu Most jsou dvě „části“, kde se tito občané nejvíce sdružují, a kde se také neustále zvyšuje snaha o zajištění bezpečnosti. Těmito „částmi“ jsou městské bloky 95-100 (tzv. stovky) a oblast Chanov, která se nachází nedaleko města. K zvýšení bezpečnosti je v tzv. stovkách vybudována nová stanice městské policie a je zde navýšen počet strážníků. Chanov je spíše izolován, i tady se zvyšují počty strážníků udržujících zde veřejný pořádek. Město Most vydává značné finanční prostředky z městského rozpočtu na rekonstrukce bytových jednotek v těchto oblastech a na celkové zvelebení jejich okolí. Velmi významné je také zaměření politiky města na podporu rodin a rodinných aktivit, tzv. prorodinnou politiku. Město zbudovalo několik volnočasových center pro rodiny s dětmi a pořádá různé kulturní a zábavní akce určené právě pro tuto klientelu. Dále zajišťuje centra volnočasových aktivit pro seniory. Administrativní stránka z pohledu celé České republiky se týká vízové politiky. Jelikož je Česká republika součástí Schengenského prostoru, je pohyb pro příslušníky spolčených zemí po jejich zemích volný. Státy Shengenského prostoru jsou Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Island, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko. Pokud ale účastník cestovního ruchu nepochází ze země Shengenského prostoru, musí si vyřídit vízum. Pro turistické účely postačí vízum

35

krátkodobé, kdy pobyt nesmí přesáhnout v součtu tři měsíce během půlroku od vstupu na území Shengenu. (www.mvcr.cz, 2013) Dále budou uváděna některá fakta města Most z hlediska demografických předpokladů. Podle Českého statistického úřadu (ze dne 1. 1. 2015) je celková rozloha města 467 km², tedy druhý nejmenší okres v Ústeckém kraji (nejmenším je překvapivě Ústí nad Labem s 405 km²) s hustotou osídlení obyvatelstva 244 obyvatel/km². Co se týká věkové struktury obyvatelstva největší podíl zaujímá skupina od 15 do 64 let, a to celých 68 %, ve věku od 65 let a více jde o 16,8 % a u dětí od narození do 14 let jde o 15,3 %. Průměrný věk obyvatel je 41,2 let, tedy lidé v produktivním věku. Z urbanizačního hlediska průměrná obytná plocha činí 89,2 m². Město Most má díky nové výstavbě města v letech 1954-1989, kdy ztratilo své historické prameny, moderní ráz. Jedná se tedy o město převážně sídlištního charakteru, který je dán zvláště potřebou rychlé výstavby bytových jednotek pro zaměstnance těžebního a chemického průmyslu. V současnosti se zde vytvářejí satelitní městečka a to zvláště v oblasti Souše a Vtelna. Tímto chce město splnit přání občanů o bydlení v rodinném domě s výhodou blízkého občanského vybavení města a dobré infrastruktury, současně chce zamezit přesunu obyvatel z Mostu do přilehlých obcí. Dalším novým trendem je stěhování obyvatel do tzv. staré zástavby města, která je již několik let rekonstruována a v současné době poskytuje nadstandardní byty a mezonety. V celém městě je nespočet ploch zeleně a parků, což je výsledkem rekultivací. Dalším aspektem jsou sociologické předpoklady. Město Most disponuje 17 mateřskými školami, 28 základními školami, 19 středními školami (5 jsou odborná učiliště) a jsou zde dvě vyšší odborné školy.

36

Schéma 6 - Graf vzdělanosti v Mostě v porovnání s Ústeckým krajem a ČR

Zdroj: strategický plán rozvoje Mostu (2011)

Z grafu vyplývá, že je v Mostě vysoký podíl lidí s dosaženým pouze základním vzděláním. To je dané zvláště zaměřením okresu a počtem sociálně slabých obyvatel, který je vysoký v celém Ústeckém kraji. Lidé se základním vzděláním zde tvoří 45 % uchazečů o práci, je zde velmi malé procento vysokoškolsky vzdělaných občanů, to je dáno možností stěhování za prací. Dalším předmětem analýzy jsou ekologické předpoklady, které jsou pro případný rozvoj cestovního ruchu velmi důležité. Jak jsem již zmiňovala v úvodu této části, město Most je především moderním průmyslovým městem. A to samozřejmě město zasáhlo. Stále přetrvávají potíže se smogem, které jsou patrné zejména v zimě,

možnost úniku

škodlivých látek z nedalekých chemických závodů do ovzduší. Město Most dále zmírňuje znečištění ovzduší výfukovými plyny zavedením čistě ekologické hromadné dopravy, konkrétně městských linkových autobusů. (www.mesto-most.cz, 2016) Dle personálního hlediska lze Most rozdělit na pracovníky mladší a starší generace. Pokud jde o starší generaci pracující v oblasti cestovního ruchu a služeb, není zde mnoho lidí, kteří

by

byli

vyučeni

v oboru.

Toto

platí

především

v oblasti

gastronomie

a hotelnictví. Naopak mají dlouholetou praxi, kterou mnozí zaměstnavatelé upřednostňují před odborným vzděláním. Mladší generace pracující v této oblasti je již odborně vzdělaná, nicméně jejich praxe je z důvodu věku výrazně menší, a tudíž nenacházejí takové pracovní příležitosti. Pokud se jim pracovní příležitost naskytne, většinou jde o pracovní pozici na nižší úrovni s výrazně nižším finančním ohodnocením než mají právě pracovníci starší generace. V Mostě se nachází tři střední školy, které se zaměřují na obor 37

cestovného ruchu, gastronomie a hotelnictví a právě tyto školy zajišťují odborná školení pro stávající pracovníky v těchto oborech. Praktikanty i odborná školení pro město Most zajišťují i střední školy tohoto zaměření, které se nacházejí v Teplicích a Chomutově.

3.3.2 Lokalizační předpoklady

Prvním hlediskem v rámci lokalizačních předpokladů jsou přírodní předpoklady, které velkou částí přispívají k atraktivitě destinace. Město Most se nachází v blízkosti Krušných hor a Českého středohoří, leží tedy v nížině. Velkým plusem Mostecka jsou rekultivace, neboli obnova krajiny postižené těžbou uhlí, které jsou fenoménem oblasti. Jedná se především o bývalé výsypky a povrchové doly, které už neslouží svému původnímu účelu, ale jsou přeměněny na parky, vinice, vodní plochy, sportovní areály a rekreační prostory pro obyvatele Mostu. Díky rekultivačním procesům a úpravám se město nyní vyznačuje značným počtem parků a zeleně, který je na poměr k velikosti města skutečně velký (více než 30%). To je zásluha zejména architekta Stanislava Štýse, který měl na starost právě úpravy města a podílel se také na vedení rekultivačních procesů. V jednom z jeho děl zmiňuje Václav Větvička, který se na knize podílel, toto: „V novém Mostě se zeleň tvořila plánovitě a uvážlivě, takže dnes již toto město nenese „titul“ Černý Most, ale patří k městům s nejrozšířenější městskou a příměstskou zelení. Proto jsme se také odvážili i k názvu této knihy: Most v zeleném.“ (Most v Zeleném, str. 41) Do budoucnosti zde budou dále probíhat rekultivace postižené krajiny, v blízké budoucnosti to je například oblast napouštěného Mosteckého jezera, které se nachází v oblasti bývalého lomu Most, tedy tam, kde dříve stával starý Most. Dalším důležitým prvkem jsou mostecké vinice. Tyto vinice vznikly totiž právě v rekultivovaných oblastech. Vinařství na Mostecku má ale hluboké kořeny, které sahají až do 12. století. Největší rozmach pěstování vinné révy v Mostě nastává v 15. století, kdy Karel IV. mosteckým vinicím udělil středověký vinařský řád tzv. Pražské vinařské právo. Vlivem následných válek a také krutých zim, které zde panovaly, pěstování vinné révy postupně zaniklo. Obnovení pěstování začalo až díky rekultivacím. Dnes je Most největší vinařskou obcí, na jejímž území nalezneme přes 70 hektarů vinic. Rozsáhlé vinice zbudované na bývalých výsypkách jsou světovým unikátem. Most má i další specifika 38

v oblasti pěstování vinné révy. Počítá se k nim tzv. Nebeská vinice, která patří k nejvýše položeným vinicím u nás. Tato vinice byla založena v roce 2000 a je obnovením původní středověké vinice na vrchu Hněvín. Další zvláštností na Mostecku je pěstování košer vína, jehož výrobu smí provádět pouze ortodoxní židé, kteří při výrobě používají pouze košer potraviny. V roce 2001 byla založena vinařská společnost České vinařství Chrámce, s.r.o., která je největším výrobcem vín z vlastních hroznů v ČR. (www.ceske-vinarstvi.cz, 2016) Dalším lokalizačním předpokladem jsou kulturně-municipální předpoklady, neboli kulturně-historické předpoklady, které zahrnují veškeré architektonické památky, kulturní akce, lidové tradice a veškerá významná místa. Protože staré město Most bylo kvůli těžbě uhlí zbořeno, nedisponuje nové město velkým množstvím historických památek. Jedinými historickými památkami jsou tzv. přesunuté památky (viz. kapitola 3.2). Dále v areálu děkanského kostela stojí od roku 2011 Pravoslavný chrám Nanebevstoupení Páně a Sv. Mučedníka Valentýna. Jde o stavbu transylvánské gotiky, která byla vyrobena v Rumunsku, kde jej nejprve kompletně složili, poté rozebrali a přepravili na sever Čech. V budoucnu má areál doplnit i monastýr a letní modlitebna. Pravoslavná roubenka je dvacet metrů vysoká a byla postavena bez jediného hřebíku starou tajnou rumunskou metodou. Stavba má sloužit nejen k církevním účelům, ale i jako památka na rumunské vojáky, kteří zahynuli při osvobozování Československa.

Chrám svatého mučedníka

Valentýna se stal historicky první stavbou na břehu zatopeného bývalého lomu, kde stávalo staré královské město Most. Chrám byl slavnostně vysvěcen 9. 10. 2011, přesto není veřejnosti přístupný. Další historickou upomínkou na rozsáhlou židovskou obec v Mostě je starý židovský hřbitov, který se nachází v části města Souš na úpatí Hněvína. Později bylo k jedné z ohradních zdí přistavěno Kolumbárium, neboli obřadní síň, kterou nechal vybudovat navzdory židovským pohřebním zvyklostem soudce dr. Josef Spitz, jenž po dobu osmadvaceti let stál v čele židovské obce, a který se zde nechal po smrti zpopelnit. Po zániku židovské komunity na Mostecku zůstal hřbitov opuštěn a postupně chátral. Až po 2. světové válce se začal hřbitov obnovovat a do jeho areálu byl umístěn centrální památník padlým vojákům z 1. světové války. Ve spodní novější části hřbitova nalezneme hrob letce z 2. světové války Julia Finka. Tento hřbitov byl roku 1996 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. (Propagační materiály města Mostu, 2014). 39

Největší a osobitou dominantu města tvoří replika starého hradu Hněvín, která se tyčí nad Mostem na znělcovém zámeckém vrchu. Původní hrad byl na tomto místě postaven již v 10. století. Celý hrad byl obehnán zděnými hradbami. Právě díky těmto hradbám a strmým svahům zámeckého kopce odolal mostecký hrad mnohým pokusům o jeho dobytí kvůli jeho strategické poloze. Odehrálo se zde mnoho bitev, hrad všechny přestál, byl prakticky nedobytným. Změna nastala až během třicetileté války, která zasáhla i oblast Mostecka. Švédská vojska roku 1646 po šesti letech marných pokusů hrad konečně dobyla, i když ne tak, jak si představovala. Po několika dnech jim totiž znavený velitel hradu sám otevřel hradní bránu a tak mohla obsadit i mostecký hrad. O dva roky později švédská vojska Most opustila, ale zanechala za sebou zpustošený hrad a zubožené celé město. Po této zkušenosti podali Mostečané hromadnou žádost tehdejšímu císaři Ferdinandu III. o zboření hradu, a ten jejich prosbě vyhověl s tím, že získaný materiál se použije na obnovu poničeného města. Roku 1862 se začalo se zalesňováním Zámecké hory a při této příležitosti byly obnoveny přístupové cesty. Tento počin má na svědomí mostecký radní Anton Zein, přezdívaný Otec Zámecké hory. Dalším významným datem byl rok 1889, kdy byla Zámecká hora již oblíbeným turistickým cílem s výletní restaurací, pivním sklepem a krytou kuželnou, byla zde zbudována dřevěná replika francouzské Eiffelovy věže, která se stala velmi rychle hlavní atrakcí v okolí. Naneštěstí byla ale o rok později stržena prudkým větrem, už nikdy nebyla obnovena. Až o deset let později se díky Spolku přátel Zámecké hory na jejím vrcholu vybudovala nejprve vyhlídková věž a posléze nová výletní restaurace. Celá stavba se nesla v duchu obnovení původní historické stavby a byla tak zbudována replika mosteckého hradu. Během 2. světové války byl hrad okupován Němci a to se nezměnilo ani po válce, kdy se zde vystřídalo mnoho vojáků a tím dříve velmi významná turistická atrakce začala chátrat. Lze hovořit o štěstí, že se podařilo Zámeckou horu spolu s Hněvínem na jejím vrchu zachránit před likvidací v průběhu vytěžování uhlí v oblasti starého města Most. Hrad však dále chátral. Rozsáhlé rekonstrukce se dočkal až v druhé polovině šedesátých let 20. století, kdy byla věž v jihovýchodní části hradu nově přebudována na hvězdárnu a také byly znovu zrekonstruovány přístupové cesty a veškeré potřebné přípojky pro hradní restauraci. Hněvín tedy získal svou nynější podobu a stal se znovu žádaným 40

turistickým cílem. Roku 2003 byla na hradní nádvoří dosazena socha magistra Edwarda Kelleyho a v roce 2015 byla otevřena i další atrakce Alchymistická dílna magistra Kelleyho. Magistra Kelleyho, dvorního alchymistu císaře Rudolfa II., nelze opomenout. Málokdo ví, že byl vězněn právě zde v Mostě v původním hradu. Nejprve byl vězněn na Křivoklátě, kde si při pokusu o útěk rozdrtil nohu, kterou mu poté museli amputovat. Po tomto pokusu byl přemístěn na Zámeckou horu a zde byl vězněn až do konce života. I zde se pokusil o útěk, kdy se při slaňování z okna zhroutil na zem a zlomil si druhou nohu. Podle pověsti chtěl v den své smrti mluvit se svou ženou a nevlastní dcerou, které mu přinesly z jeho laboratoře, zřízené na hradě, tekutinu podobnou vodě a po jejím vypití okamžitě zemřel. Traduje se, že těsně před smrtí proklel hrad i celé město, což se posléze vyplnilo. Hrad byl za několik desítek let zbořen a samotné město bylo o necelých čtyři sta let později srovnáno se zemí. Přesto se však postava magistra Edwarda Kelleyho stala roku 2009 oficiálním atributem - maskotem města Mostu. Konají se zde každoroční slavnosti a pochody na jeho počest. Záhadou je místo jeho posledního odpočinku. Má být v okolí mosteckého hradu v neoznačeném hrobě, který se dodnes nenašel. (Novák, 2005).

3.3.2.1 Současnost města

Most je charakteristický prolínáním moderní architektury s několika málo historickými památkami, které byly přesunuty ze starého Mostu těsně před jeho likvidací. Prolínání je patrné přímo v centru města na 1. mosteckém náměstí, na němž je renesanční kašna a morový sloup se sochou Panny Marie a zároveň se v jeho těsné blízkosti nachází hned několik moderních staveb. Celé náměstí lemuje moderní obchodní centrum Central Most, v jehož horní části se nacházejí i byty. V dolní části se nachází Magistrát města Mostu s velkoplošnou LCD obrazovkou a v jeho těsném okolí jsou umístěny další přesunuté sochy. Na náměstí nalezneme hotel Cascade, budovu České spořitelny a budovu Městského divadla v Mostě. Toto unikátní architektonické dílo vzniklo roku 1985 podle návrhu hlavního architekta Ivo Klimeše. Svým specifickým tvarem připomíná neúplný hexagon, celý prostor divadla i jeviště je řešen velmi účelně ve tvaru šestiúhelníků, přičemž v celém divadle není jediný pravý úhel. Divadlo disponuje menší komorní a větší hlavní scénou, dvěma točnami na jevišti hlavní scény. Scéna je charakteristická svou 41

velikou variabilitou díky pohyblivým portálovým věžím. Ve foyer se nachází další dominanta

divadla

-

skleněný

lustr,

složený

ze

skleněných

píšťal,

jehož autorem je René Roubíček. Součástí Městského divadla Most je loutková scéna Divadla Rozmanitostí v Mostě. Historie divadelního umění má na Mostecku poměrně hluboké kořeny. První zmínky o divadelním spolku pocházejí již ze 17. století a v roce 1911 bylo ve starém Mostě postaveno první městské divadlo, z jehož budovy se bohužel nic nedochovalo. (www.divadlo-most.cz, 2016) Divadlo v Mostě pořádá mnohé umělecké výstavy a vernisáže a také již pátým rokem pořádá divadelní festival Young for Young, který trvá pět dní, během nichž se konají různorodá představení. Město Most podporuje rozmanité kulturní akce, především akce zaměřené na rodiny s dětmi. Například v areálu děkanského kostela se pravidelně pořádají sympozia, kde jsou představována sochařská díla mnohých umělců, v letních měsících se zde konají poutě a každoroční Mostecké slavnosti a v podzemních prostorách kostela se konají různé vernisáže a umělecké výstavy. Spousta kulturních akcí se také koná na mosteckém Autodromu (Den horníků, Dny otevřených dveří, automobilové a motocyklové závody), Aerodromu (akrobatické soutěže, soutěže v letecké navigaci, letecké rallye a soustředění českých navigátorů) a Hipodromu (národní i mezinárodní dostihové závody, parkurové závody a in-line závody). Obyvatelé města Most jsou sportovně založení, tudíž se zde koná nespočetné množství sportovních akcí, například házenkářské soutěže, taneční soutěže, slavný Night run, v rekreačně-sportovním areálu Matylda se pořádají každé léto závody dračích lodí. V blízké době se zde bude konat Carbonia cup, což jsou mezinárodní automobilové klubové závody, hudební festival Rozmarné léto ve sportovním areálu Benedikt. V současné době se připravují akce na oslavu 700. výročí narození Karla IV., konkrétně se jedná o Dny vína, koncerty, speciální divadelní představení, slavnosti a vinobraní.

3.3.3 Realizační předpoklady

Poslední kategorií předpokladů, jsou realizační předpoklady, které přímo určují potenciál destinace k rozvoji cestovního ruchu.

42

3.3.3.1 Komunikační předpoklady

První oblastí jsou komunikační předpoklady, infrastruktura a systém dopravy města, celková dostupnost města Mostu. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik města Most a Litvínova, a.s., tento podnik zajišťuje dopravu i v nedalekém Litvínově a okolních obcích. V Mostě disponuje čtyřmi tramvajovými linkami, z nichž jedna zajišťuje přímé spojení právě do Litvínova. Tramvajové linky vedou pouze centrem města a na jeho okraj, k části města zvané Velebudice. Linka vedoucí do Litvínova má zastávku u sportovního areálu Matylda, který je na samém okraji města. Dále je zde celkem šestnáct autobusových linek, jejichž dopravní síť je velmi dobře situována po celém městě. Část těchto autobusů poskytuje dopravu do přilehlých obcí jako jsou Obrnice, Korozluky, České Zlatníky, Havraň a v neposlední řadě průmyslová zóna Joseph. Mnoho z těchto dopravních prostředků městské hromadné dopravy je nyní bezbariérových, konkrétně jde o dvě nízkopodlažní tramvaje a 28 nízkopodlažních autobusů, které jsou navíc ekologické. To je další aspekt hromadné dopravy na Mostecku, kterým je snaha o co nejšetrnější přístup k životnímu prostředí, kdy starší autobusy byly nahrazeny novými s pohonem zkapalněným LTG. (www.mesto-most.cz, 2016). Co se týká silnic a jejich dopravní sítě, město Most jako každé jiné město v této době, bojuje s nedostatkem parkovacích míst. Tento problém město částečně vyřešilo zúžením dvouproudových silnic, v úsecích s nedostatkem parkovacích míst a namísto druhého „proudu“ jsou nyní nová parkovací místa. Tyto změny se nejvíce projevily přímo v centru města, kde je takovýchto úprav nejvíce. Specifické pro dopravu a silniční infrastrukturu v Mostě je velké množství kruhových objezdů.Celkem se zde nachází téměř dvacet kruhových objezdů, což je v poměru s rozlohou města opět velice neobvyklé. Doprava na Mostecku má své nedostatky. Jde zejména o kvalitu zdejších silnic, které jsou v opravdu špatném stavu a namísto celkové opravy silnice dochází jen k dílčím opravám. Dalším využitelným druhem dopravy v Mostě je železniční doprava. Vlakové nádraží je situováno u tzv. koridoru, tedy hlavní tepny mezi Teplicemi a Chomutovem a disponuje hned čtyřmi nástupišti. Nejdůležitější je trať vedoucí z Ústí nad Labem do Chomutova, další důležitá trať spojuje Most s Žatcem a následně Plzní a v neposlední řadě další regionální tratě, 43

které spojují Most s okolními obcemi a městy v regionu. V současné době probíhá postupná renovace vlakových souprav, mezi ty nejnovější patří vlakové soupravy Panther, Elephant a Shark, které zajišťují dopravu převážně na trase do Ústína Labem. Tyto moderní vlakové soupravy se vyznačují elektronickým ovládáním dveří a monitory s ohlašováním průběhu cesty a jsou řešeny tak, aby splňovaly potřeby moderního cestujícího. Renovace však nejsou zdaleka dokončeny, a tak můžeme na těchto tratích stále vidět i starší vlakové soupravy - zvláště na regionálních tratích. Velkým negativem místní železniční dopravy je vzhled samotného vlakového nádraží. Nádražní budova je staršího typu, působí opotřebovaně, podchody jsou poškozené vandaly. V tomto roce se Most zaměřil na rekonstrukci komunikace a mostu před budovou nádraží. Jsou zde nově vybudovány autobusové zastávky několika důležitých městských, mimoměstských dálkových autobusových spojů. Rekonstrukce autobusových a tramvajových zastávek proběhla i v centru města, kdy byly zřízeny nové „přístřešky“ a elektronické informační tabule, které cestujícím podávají informace o nadcházejících spojích. Cestující už nemusejí hledat ve vyvěšených jízdních řádech a mají přesný přehled o tom, kdy jaký autobus přijede, což je velmi významným prvkem v hromadné dopravě.

3.3.3.2 Materiálně technické předpoklady

Druhou oblastí jsou materiálně-technické předpoklady, tzn. úroveň ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních a dalších zařízení cestovního ruchu v této destinaci. V oblasti stravovacích a ubytovacích služeb jsem čerpala s vlastní analýzy a zkušeností. V některých zařízeních jsem pracovala, ostatní údaje vyplývají z osobního dotazování a výzkumu na jejich internetových stránkách. Nabídka ubytovacích a stravovacích služeb na Mostecku odpovídá jeho velikosti. V oblasti ubytovacích služeb město disponuje několika hotely, penziony a ubytovnami, přičemž jejich cenová hladina se pohybuje od 330,- Kč do 2300,- Kč. Podrobnější zpracování uvádí příloha č. 1. Nabídka stravovacích služeb je zde velmi rozmanitá. Je zde široká síť restaurací. Nejde však jen o rozmanitost v oblasti úrovně služeb, ale také v oblasti zaměření 44

gastronomických služeb, má zde své zastoupení italská, mexická a čínská restaurace či staročeská kuchyně ve zdejší Mostecké krčmě. Každý návštěvník si tak může najít přesně to, co mu nejvíce vyhovuje. Zajímavostí je Pivovarská restaurace Mostecký Kahan, která, jak již její název napovídá, má v provozu svůj vlastní minipivovar Mostecký Kahan. Uvnitř restaurace mohou hosté posedět u stolů, které jsou vybaveny vlastní pípou a hosté si tak mohou dopřát potěšení z vlastnoručně natočeného piva. Nabídku restaurací doplňují cukrárny a kavárny, mezi něž patří například Caffé coffee day a nejznámější Lagarto Café, které má své pobočky po celém Ústeckém kraji a které nedávno v Mostě otevřelo další menší pobočku Café lagarto deli.

3.3.3.3 Sportovně- rekreační služby

Město Most získalo v roce 2015 titul Evropské město sportu. Jeho vybavení v oblasti sportu a rekreace velikého rozsahu má nadregionální význam. Město si tento titul vskutku zasloužilo, jelikož je zde veliké množství různě zaměřených sportovních klubů od klasických, jako jsou kluby fotbalové, hokejové, tenisové, plavecké, taneční a kluby se zaměřením na bojové sporty, tak i takové specifické kluby, jako jsou například aeroklub a paraklub, jezdecké kluby, šermířský klub, SK Bounce Clam (první tým powerbockingu, jinak řečeno skákání s botami s vysoce odolnou pružinou, v ČR s velkými úspěchy na mezinárodních soutěžích) a v neposlední řadě i Sportovní sdružení vozíčkářů v Mostě (SSVM). Most disponuje velkým množstvím sportovních areálů, včetně skateparku, jumpparku a volně přístupných hřišť u základních škol, která jsou všechna nově rekonstruovaná. Mezi vyhledávaná sportoviště patří zimní stadion (možnost kurzů bruslení pro školy), fotbalový stadion, sportovní centrum Tornádo Most a nově zrekonstruovaná multifunkční sportovní hala, která je dějištěm mnoha sportovních akcí, jako jsou taneční soutěže, basketbalové, volejbalové, florbalové a házenkářské zápasy (zápasy reprezentace žen), provozují zde svou činnost sportovní kluby (šachový, šermířský, stolní tenis). Sportovní hala je také pořadatelem hudebních koncertů.

45

3.3.3.4 Nejvýznamnější sportovní areály ve městě

Areál Hipodromu Most a.s. je významným dostihovým střediskem a jediným dostihovým závodištěm Ústeckého kraje, které je vybudováno na rekultivované oblasti Velebudice. Toto závodiště je českým unikátem, jelikož disponuje přímou drahou o délce 1200 m, která slouží pro rovinné dostihy. V areálu Hipodromu se nachází závodní dostihová dráha, tréninkové dráhy, které jsou situovány mimo dostihovou dráhu a jsou v České republice také ojedinělé, parkurové kolbiště, zimní a letní stáje, které nabízejí možnost nechat si ustájit svého vlastního koně. Na mosteckém dostihovém závodišti se každoročně pořádají celé řady národních i mezinárodních soutěží. Nejvíce se zde konají dostihové závody, jako je například Cena první dámy České republiky, ale i parkurové závody a mezinárodní vytrvalostní závody koní Endurance Day. V nabídce jsou také jezdecké kurzy a rodiny s dětmi s handicapem mohou vyzkoušet hipoterapii. Od roku 2008 je kolem celé dostihové dráhy vystavěna 3370 m dlouhá in-line dráha. Jelikož tato dráha odpovídá evropským parametrům, pořádají se zde závody na in-line bruslích, běžecké závody a také mezinárodní cyklistický závod Exreme Bike. Je zde i dětské centrum, stravovací a občerstvovací zařízení a v neposlední řadě park vhodný na pikniky, vybavený šesti grily. Hipodrom Most je i pořadatelem mnoha společenských akcí, jako například koncertů, zaměstnaneckých dnů, dětských dnů, svateb, zasedání, konferencí a dále také pronajímá areál pro srazy a střetnutí zájmových klubů. Již několik let se v areálu Hipodromu konají mezi místními obyvateli velice oblíbené Farmářské trhy, kde lze sehnat veškeré regionální potraviny.

Na Hipodromu se lze dopravit vlastním automobilem nebo městskou

hromadnou dopravou, která v případě velkých akcí funguje jako kyvadlová doprava a je hrazena městem. (www.hipodrom.cz, 2016). V blízkosti Hipodromu je Golfové hřiště, jehož zřizovatelem je I. Golf club Most. Jedná se o devítijamkové normalizované hřiště, které je vhodné jak pro profesionály a pokročilé hráče, tak i pro absolutní nováčky. Klub poskytuje vybavení i placené kurzy pro začínající golfisty. (www.golfmost.cz, 2016).

46

Autodrom byl vybudovaný v roce 1983 v prostoru bývalého hnědouhelného lomu Vrbenský. Pořádají se zde každoročně automobilové a motocyklové závody a závody trucků s bohatým doprovodným programem. Na mosteckém autodromu se testují závodní a nově vyvíjené vozy a probíhá zde výcvik řidičů speciálních vozidel, jako jsou hasičské, policejní a záchranné vozy. Areál je dlouhý 4 219 m a disponuje 12 pravotočivými a 9 levotočivými zatáčkami. Patronát nad závodní dráhou převzal pilot F1 David Coulthard. Od roku 2000 se každá automobilová sezóna zahajuje Dnem otevřených dveří. V roce 2005 byl v areálu autodromu vybudován Polygon, který je největším a nejkomplexnějším zařízením svého druhu v České republice. Díky modernímu vybavení může Polygon stimulovat jakékoliv klimatické podmínky pro nácvik, a tak může fungovat celoročně. V areálu se také nachází stravovací zařízení, které zajišťuje i cateringové akce. Kromě mnoha závodů se zde pořádají i různé firemní dny a prezentační akce pro uzavřenou společnost i širokou veřejnost. Pro adrenalinové nadšence je zde zřízena speciální offroadová dráha pro čtyřkolky a jiná terénní auta. Mezi další oblíbené aktivity patří motokárová dráha, cvičné parkoviště, které je volně přístupné pro veřejnost, škola smyku, dětské dopravní hřiště a mnoho dalších aktivit zaměřených na automobilovou dopravu a její bezpečnost. (www.autodrom-most.cz, 2016). Dnešní aerodrom vznikl díky rekultivaci výsypky povrchového dolu v místech, kde ještě před těžbou stála obec Střimice. Jedná se o plně vybavené letiště se schválením pro noční létání, které má tradici v letecké akrobacii. Každoročně se zde konají celostátní i mezinárodní akce, jako například Mistrovství ČR v parašutismu, Mistrovství ČR v letecké akrobacii a různé menší akrobatické soutěže, soutěže v letecké navigaci, letecké rallye. Aerodrom pravidelně pořádá soustředění českých navigátorů z celé republiky. Na letišti také působí Paraklub Most a Skywalkers s nabídkou adrenalinových tandemových seskoků z výšky 4000 m. Kromě adrenalinových zážitků nabízí Aerodrom vyhlídkové lety pro veřejnost i komerční lety pro fotografování a pro reklamní účely nabízejí i vleky transparentů. Letiště dále organizuje různé kulturní akce, např. každoroční letecké dny. Pro zájemce je v provozu i letecká škola pro výcvik nových pilotů kluzáků. Aerodrom má menší dostupnost, protože se nachází cca 10 km od města a nejezdí sem žádná autobusová doprava. Jediným dopravním prostředkem, kterým se lze dopravit na mostecké letiště, je tedy automobil. (www.letistemost.cz, 2016). 47

Dnešní Aquadrom vznikl na místě původního termálního koupaliště, které zde bylo vybudováno již v roce 1976. Po třiceti letech provozu bylo staré koupaliště kompletně přebudováno a vzniklo nové moderní koupaliště. Jedná se o vodní park s dvěma tobogány, saunou, divokou řekou, vířivkou, parní komorou a dětským bazénkem a brouzdalištěm pro děti jak v krytém tak i venkovním bazénu. Pro plavce je zde pětadvacetimetrový bazén se šesti závodními drahami, které splňují veškeré parametry pro závodní plavání. Vodní park leží v blízkosti centra města a je v současnosti jediným víceúčelovým zařízením svého druhu v širokém okolí. Nabídka pro návštěvníky zahrnuje mimo výše uvedené možnosti také solárium, fitness centrum, masérské služby. V areálu Aquadromu se nachází i 19i jamkové minigolfové hřiště s možností zapůjčení veškerého vybavení. (www.aquadrom.cz, 2016). Vodní nádrž Matylda vznikla zatopením bývalého povrchového lomu Vrbenský a její rozloha dosahuje téměř 39 ha vodní plochy. Celý areál je volně přístupný všem návštěvníkům v jakoukoliv roční dobu s celodenním provozem, je zde velké množství travnatých ploch vhodných ke sportům či jen k odpočinku. Kolem rozsáhlé vodní plochy je písčitá pláž a čtyřkilometrový okruh upravený pro in-line bruslení, cyklistiku i pěší turistiku. V letní sezóně jsou na vodní ploše umístěny nafukovací vodní atrakce, je zde možnost zapůjčení loděk a šlapadel, vodních skútrů a projížďky na vodních lyžích. V zimní sezóně je okruh upraven pro běžecké lyžování. V areálu nalezneme dále také venkovní posilovací stroje, stánky s občerstvením, prostor na kempování. Matylda je oblíbena i u rybářů. Každoročně se zde pořádají oblíbené závody Dračích lodí a nově také maraton na in-line bruslích. Celý objekt se nachází na severním okraji města a je pod správou Technických služeb města Mostu. Dostupnost je na velmi dobré úrovni, jelikož přímo k areálu jezdí autobusové a tramvajové linky a samozřejmostí je možnost dopravy vlastním automobilem s dostatečným parkovacím místem. (www.imostecko.cz, 2016, propagační materiály města Most, 2014). Sportovně-rekreační areál Benedikt, původní lom, se nachází na jihovýchodním okraji města. Později byl lom zatopen a stal se tak oblíbeným přírodním koupalištěm, které bylo přestavěno na nynější areál. Vodní plocha je rozdělena na dvě části. Menší slouží výhradně rybářům, větší ke koupání. V letní sezóně jsou zde umístěny nafukovací vodní atrakce pro všechny věkové skupiny. Kolem vodních ploch jsou písčité a travnaté pláže 48

a různá multifunkční hřiště. Je zde také několik dětských hřišť pro nejmenší návštěvníky se skluzavkami, prolézačkami, pískovištěm a houpačkami. Nově je zde také vybudováno venkovní posilovací hřiště. Po celém obvodu areálu je dvoukilometrový okruh upravený pro jízdu na kole, in-line bruslích a běžce. V areálu Benedikt se nalézá stejnojmenná restaurace s vlastní bowlingovou dráhou a ubytováním jak v hotelových pokojích, tak i bungalovech. V letních měsících jsou zde otevřeny i různé stánky s drobným občerstvením a dvě menší restaurace. V zimě je možné využít zamrzlou vodní plochu pro bruslení. Vedle sportovního vyžití nabízí Benedikt i různé kulturní akce, jako jsou hudební festivaly a každoroční pálení čarodějnic, které už má mnohaletou tradici. Stejně jako Matylda je Benedikt pod správou Technických služeb města Most. Celý areál je oplocený, proto zde platí sezonní provozní doba. Dopravní dostupnost je na velmi dobré úrovni, vedle areálu vzniká satelitní městečko, které se stále rozrůstá. Areál Benedikt

je

dostupný

vlastním

automobilem,

pomocí

MHD

nebo

pěšky.

(www.imostecko.cz, 2016, propagační materiály města Most, 2014). Naučná stezka vrchu Ressl seznamuje turisty s místní faunou a florou, současně s historií těžby uhlí na Mostecku a rekultivacemi na plochách, které funkčně souvisí s touto lokalitou. Stezka je dlouhá téměř 3 km a má 13 zastávek (naučných tabulí) – Naučná stezka Ressl, Ekosystém les, Lesní zvířena, Přírodní amfiteátr, Vodní ekosystém se složkou rostlinnou, živočišnou a chránění obratlovci, Selský statek, Houby a půdní zvířena, Zvířena lesů a lesních okrajů, Památné stromy, Historie těžby hnědého uhlí na Mostecku, Historie rekultivací na Mostecku. (Propagační materiály města Most, 2007). Dalším turistickým lákadlem na Mostecku je Uhelné safari, které provozuje svou činnost od roku 2009 (vždy v sezóně od dubna do září). Jedná se o prohlídku měsíční krajiny a uhelných lomů v terénních automobilech, kterou zajišťuje společnost Czech Coal Litvínovská

uhelná

a

Severní

energetická.

Na

uhelné

safari

mohou

děti

od 12 let, uskutečňuje se na těžebních lokalitách, které jsou stále v plném provozu, tudíž se návštěvník dostane velmi blízko k obřím rypadlům. Tento projekt vznikl nejen za účelem prohloubení znalostí veřejnosti o technologiích těžby hnědého uhlí, ale i následné rekultivaci krajiny, která byla právě těžbou uhlí poničena. Návštěvníci si mohou vybrat mezi třemi trasami. Trasa 1 a 2 je zaměřena na oblast lomu ČSA a lomu Vršany, trasa 3 zavede návštěvníky do oblastí již hotových a nově prováděných rekultivací. 49

Od začátku svého působení navštívilo Uhelné safari přes 20000 turistů z celé České republiky i zahraničí. Nyní se nabídka naučných jízd terénními automobily rozšířila o Offroadsafari, které nabízí celou řadu tematických výletů po Mostě a jeho okolí. Konkrétně se jedná o prohlídky zaměřené na paleontologii, 2. světovou válku, Krušnohorskou přírodu a obdobně jako u Uhelného safari i projížďku zaměřenou na těžbu uhlí. (www.uhelnesafari.cz, 2016, www.offroadsafari.cz, 2016). Mostecké jezero vzniklo zaplavením bývalého uhelného dolu Ležáky v místech, kde dříve stávala část starého Mostu, a po jeho napuštění bude mít plochu 311 hektarů, maximální hloubku 75 metrů a bude tak jedním z největších (dokonce větší jak samotné Máchovo jezero) a zároveň nejhlubším jezerem v ČR. Jezero se začalo napouštět roku 2008 a napouštění bylo ukončeno ke dni 25. 6. 2012, kdy byl naplněn plánovaný objem vody a hladina tak dosáhla +198,06 m.n.m. Tento stav přetrvává do doby, dokud nebudou dotvořeny úpravy břehu jezera. Po jejich dokončení bude jezero dopuštěno na konečnou kótu +199 m.n.m. (viz. tabulka 1). Voda do jezera proudila vybudovaným přivaděčem z řeky Ohře, dalším zdrojem byly spodní důlní vody a voda z dešťových srážek. Okolí nově vznikající rekreační oblasti otevírá areál přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie společně se sousoším sv. Jana Nepomuckého. Oblast bude protkána cyklistickými stezkami a bude zde i nová komunikace. Na pobřeží jezera v budoucnosti vznikne přístav plachetních sportů, velké písečné pláže s potřebným sociálním vybavením. Začátkem měsíce dubna 2016 byla schválena stavba nového přemostění a přímého komunikačního spojení z Mostu k Mosteckému jezeru. Nyní se počítá s dokončením projektu v polovině roku 2018. Do té doby je do oblasti jezera zákaz vstupu pod pokutou 15 000,- Kč. Město Most právě na tuto turistickou oblast spoléhá a doufá, že se stane velmi významným turistickým cílem a přinese tak Mostu lepší image v podvědomí široké veřejnosti, která město Most považuje stále ještě za těžbou poznamenané industriální město. (www.mosteckejezero.cz, 2016).

50

Tabulka 1: Parametry jezera Most Parametry:

Stav ke dni 25.6.2012

Plánovaný konečný stav

Plocha

297,91 ha

311,0 ha

Objem vody

69,855 mil. m³

70,5 mil. m³

Obvod

8875 m

9815 m

Hladina

198,06 m n. m.

199,0 m n. m.

Max. hloubka

74,06 m

75,0 m

Zdroj: http://mosteckejezero.cz/o-jezeru-most/

Turisticky atraktivní zajímavostí Mostu je stálá expozice starého města Most, která se nachází v prostorách Městské knihovny v Mostě. Návštěvníci se pomocí této výstavy mohou vrátit do starého Mostu a to díky dobovým fotografiím, drobným prvkům dochovaných ze zbouraných domů, kachli z kamen a torzu bronzové sochy T. G. Masaryka, která stávala na 1. náměstí. Nejzajímavější částí expozice je však pohyblivá maketa kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde si návštěvníci mohou sami vyzkoušet, jak probíhal unikátní přesun kostela. Součástí expozice je i možnost virtuální prohlídky

starého

Mostu

pomocí

virtuální

mapy

s dobovými

pohlednicemi.

(www.imostecko.cz, 2016). Pro nadšence Geocachingu je po celém Mostě schováno hned několik cashek, neboli česky kešek (viz schéma 7). Cílem tohoto sportu je pomocí souřadnic a GPS navigace nalézt ukryté keše, přičemž při získávání potřebných souřadnic musí geocacher napřed vyřešit různé úkoly, z jejichž správného řešení získá souřadnice, které ho zavedou k ukryté keši. Každá cash obsahuje bloček a tužku a drobné předměty – odměna pro cachera. Cashka se uzavře a uloží zpět na původní místo pro další hráče.

51

Schéma 7 – Geocaching na Mostecku

Zdroj: www.geocatching.com

Schéma dokládá, že ve městě Most je opravdu velké množství kešek, přičemž rozdílné tvary a barvy značek, které je znázorňují, odlišují typ keše. Některé z nejnovějších keší jsou dokonce umístěny již v oblasti nového Mosteckého jezera. (www.geocatching.com, 2016).

3.4 Organizace řízení cestovního ruchu v Mostě a Ústeckém kraji

Jak jsem zmínila již v úvodu této práce, město Most nemá ještě řádně rozvinutou strukturu řízení cestovního ruchu, jelikož se jedná o poměrně novou destinaci. Jediným subjektem řízení, který zde nalezneme je Oddělení vnějších vztahů, které vydává vyhlášky tykající se cestovního ruchu a zodpovídá i za Turistické informační centrum. Informační turistické centrum v Mostě je členem Asociace informačních center České republiky (A.T.I.C.) ČR a je držitelem certifikátu třídy B, což znamená že splňuje minimální standard služeb, tzn. provozní doba celoročně minimálně 5 dní v týdnu, minimálně 40 hodin týdně (v hlavní turistické sezóně je otevřeno minimálně 6 dní v týdnu, minimálně 45 hodin týdně), poskytuje informace alespoň ve dvou světových jazycích, přičemž jeden z nich může být na úrovni pasivní znalosti, umožňuje veřejnosti přístup na internet (zpoplatněný 52

nebo bezplatný), zprostředkovává průvodcovskou službu, pracovníci TIC mají minimálně středoškolské vzdělání a nejméně 1 pracovník TIC se alespoň 1x ročně účastní vzdělávacího, programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism, nebo jiného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu. Oddělení má hned několik funkcí, kromě podávání informací o památkách, kulturních a přírodních zajímavostech, dopravě a možnostech ubytování a stravování také poskytuje různé informační a propagační materiály, prodává turistické a jiné mapy, průvodce, upomínkové předměty a knižní publikace, DVD, s tématikou oblasti Mostecka, dále také pořádají besedy pro školy, zajišťují prodej vstupenek na regionální akce. Centrum má na starosti řádnou propagaci města a to jak na různých veletrzích, tak i na webových stránkách, které byly v roce 2016 oceněny jako druhé nejlepší stránky v ČR a dále také v odborných časopisech. Město Most přišlo na trh se svou vlastní mobilní aplikací, která uživatele informuje o atraktivitách v okolí a o chystaných akcích. Most podporuje návštěvnické pasy, a tak může držitel Rodinného pasu Ústeckého kraje či Kulturního pasu Euroregionu Labe a Krušnohoří čerpat jejich výhody. Město se objevuje i na velmi oblíbeném webovém portálu Kudy z nudy, který představuje město Most jako „Město, které v 70. letech minulého století zmizelo ze světa kvůli

těžbě

uhlí,

a

které

dnes

už

připomínají

jen

staré

fotografie

a vzpomínkové akce. Nový Most vyrostl o kousek dál, ale okolní krajina se už zase zelená a tak jako před staletími na vše dohlíží přesunutý kostel a kopec Hněvín s malým hrádkem.“, dále láká turisty především na děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, na Hněvín, odkud je nejhezčí výhled na celé Mostecko, na stálou expozici o starém Mostě v Městské knihovně, Uhelné safari a různé kulturní akce, které Most pořádá. Informační centrum dále spolupracuje i s organizací Brána do Čech, v jejímž dubnovém čísle časopisu Brána vyšel článek o Mostu, jakožto „městu po okraj naplněném sportem“ a také úzce spolupracuje s Destinační agenturou Krušné Hory, jež se zabývá propagací regionu Krušnohoří,

které

je

sousedním

regionem

Mostecka.

(www.aticcr.cz,

2013,

www.imostecko.cz, 2016). Protože město Most spadá pod Ústecký kraj, je namístě zmínit se o organizaci řízení cestovního ruchu v kraji. Hlavním subjektem řízení cestovního ruchu v Ústeckém kraji je jeho Krajský úřad, přičemž odpovědným odborem pro cestovní ruch je Odbor regionálního rozvoje s oddělením regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Oficiálním 53

webovým portálem cestovního ruchu v Ústeckém kraji je portál www.branadocech.cz. Oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu zajišťuje propagaci celého kraje, realizaci projektů Evropské unie, vypracovává plány rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zařizuje koordinaci a komunikaci obcí a mikroregionů, které se v kraji nacházejí a spolupracuje s ostatními organizacemi cestovního ruchu. Mezi tyto organizace patří Destinační agentura České Švýcarsko, o.p.s., Destinační agentura Krušné hory, o.p.s., Destinační agentura České středohoří, o.p.s. a Destinační agentura Dolní Poodří, o.p.s.. (Petříčková, Studnička, 2012). Jejich vzájemné působení je znázorněno na schématu 8. Schéma 8 – Schéma řízení cestovního ruchu v Ústeckém kraji

Zdroj:

Petříčková;

Studnička;

Vrchotová,

a v turistických regionech České republiky, s. 47

54

Organizace

cestovního

ruchu

v krajích

III. Návrhová část Podle získaných informací o Mostecku a zanalyzování jeho předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu lze říci, že město Most a jeho blízké okolí má díky své vybavenosti v oblasti rekreace a sportovního vyžití šanci stát se specifickou destinací cestovního ruchu. Příslibem je fakt, že v roce 2015 získalo titul Evropské město sportu. Nejvíce však záleží na jeho další propagaci jako destinace cestovního ruchu a na úspěšném dokončení projektu Mosteckého jezera, které přiláká nejvíce návštěvníků. Co se týká Mosteckého jezera, jehož budování stále ještě probíhá, v budoucnu by v jeho okolí měly vzniknout pláže, přístaviště, sportoviště a celý areál by měla lemovat dráha pro in-line bruslení a cykloturistiku. Dále by zde měla být zřízena mini verze starého královského města Most, aby se udržel jeho odkaz. Zatím žádná výstavba neprobíhá, jelikož se musí nejdříve vyčkat, jak bude samotné jezero a okolní krajina reagovat na změny. Teprve poté začne výstavba materiálně-technické základny Mosteckého jezera. Město Most také počítá s možností, že u Mosteckého jezera bude vybudována zcela nová čtvrť, která bude využívána obyvateli Mostu k trvalému bydlení a návštěvníkům destinace pro přechodné ubytování. Tyto ubytovací kapacity by měly pojmout až 10 000 obyvatel. Plán možného ubytování pochází z projektu Reed City architektů Tomáše Beránka a Michala Gabaše, viz. příloha č. 2. (www.mosteckejezero.cz, 2016, www.e-mostecko.cz, 2013). Kromě sportovně-rekreačního cestovního ruchu by se město Most mohlo zaměřit i na vinařský cestovní ruch, a to především díky jeho tradici a unikátním podmínkám, ve kterých se zde vinná réva pěstuje. Unikátní je nejvýše položená vinici u nás tzv. Nebeská vinice. Na jejím založení v roce 2004 se podílel i tehdejší prezident Václav Klaus, který zde zasadil výhonek ryzlinku rýnského. O celé události pronesl: „Je to moje premiéra a je docela úsměvné, že se tak stalo v končině, která s vínem není obecně spojována.“ (www.revue.idnes.cz, 2004), přičemž uznal, že právě toto je dobrý krok k zlepšení image města. Zakladatel vinice vinař Ing. Ivan Váňa na svých webových stránkách uvádí, že „uplynulá léta prokázala, že vinařství na Mostecku má své opodstatnění. Réva vinná nejlépe ze všech rostlin využije zdejší jižní svahy. Vinice na Mostecku jsou okrasou krajiny a opět patří k městu. V našich vínech můžete poznat kus poctivé práce a vinařského srdce. Naší zatím poslední prací pro město Most a jeho 55

krajinu je obnovení vinic v tradičních polohách na Širokém vrchu a Hněvíně, kde jsou zachovalé čedičové terasy ze středověku. Obnovit mostecké vinařství nebylo jednoduché. Připijme proto na jeho budoucnost“. Dalším unikátem je výroba košer vína ve vinařství Chrámce, pod které spadá i již zmíněná Nebeská vinice, z níž hrozny na výrobu tohoto vína pocházejí. Vinařství Chrámce je již od roku 1944 hlavním výrobcem košer vín v České republice. Posledním unikátem mosteckého vinařství a současně unikátem světovým je výroba ledového košer vína, za jehož výrobu odpovídá František Moše, ortodoxní žid a syn pana Váni. (www.ceske-vinarstvi.cz, 2016). Další směřování rozvoje cestovního ruchu, je spojeno s možností ukončení těžby hnědého uhlí na Mostecku. V takovém případě by se situace na Mostecku nemusela úplně zhroutit, ale mohla by naopak významně přispět k rozvoji cestovního ruchu. Město by se mohlo inspirovat Německem, konkrétně projektem Die Ruhrgebiet Tourismus GmbH (RTG), který vznikl díky zastavení těžkého průmyslu v této oblasti. Z průmyslové oblasti tedy vytvořili významnou destinaci cestovního ruchu v Německu, a to především díky tomu, že zachovali industriální ráz destinace a jen ji vybavili velkým množstvím kulturních zařízení - muzea, Zoo, sportovní areály, parky, koupaliště, ubytovací a stravovací zařízení. Nejdůležitějším z hlediska aplikovatelnosti na Mostecko jsou cyklistické trasy v Německu 700 km dlouhé, vybudované po celé oblasti, a jejich velká část vede i industriální krajinou, která

byla

postižena

těžbou.

(www.route-industriekultur.ruhr,

2016;

www.ruhr-tourismus.de, 2016). Pokud by tedy k něčemu obdobnému došlo i zde, mohlo by už tak velmi sportovně založené město Most rozšířit objem svých cyklistických stezek a vytvořit tak nové, které by vedly tzv. měsíční krajinou, kde dříve probíhala těžba. Stezky by samozřejmě měly i naučný význam, podobně jako má již existující naučná stezka Ressl, s odlišností, že zde by turisté byli v přímém kontaktu s dopady těžby hnědého uhlí na krajinu. Dále by zde mohly být vytvořeny i speciální stezky pro nadšence adrenalinové cykloturistiky, které by byly minimálně upravené a zajistily by tak cyklistům výjimečný adrenalinový zážitek. Tento projekt by mohl být podporován Ministerstvem pro regionální rozvoj ČR a spolufinancován fondy Evropské unie. V této destinaci jde o řízení cestovního ruchu na lokální úrovní kdy veškeré rozhodování a financování záleží na krajských a městských úřadech. Jako nejvhodnější forma řízení cestovního ruchu pro tuto destinaci se mi jeví model top-down, neboli přístup shora dolů, 56

kdy veškerou kontrolu nad destinací přebere městský úřad, v tomto případě Magistrát města Mostu. Ten si poté nastaví určitý systém řízení a pomocí správného sestavení klíčových produktů destinace zajistí unikátnost výsledného produktu destinace, čímž dá vzniknout i konkurenční výhodě. Důležité však je, aby poté řídící orgán zvládl udržet tuto výhodu a dále posouvat možnosti destinace tak, aby vyhověla stále se rozvíjejícím se podmínkám cestovního ruchu a požadavkům návštěvníků. Bylo by na místě zřídit organizaci cestovního ruchu, která by měla na starosti veškeré záležitosti týkající se distribučních cest, neboli propagace, zajišťovala by komunikaci se subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu a zajišťovala prohloubení jejich znalostí o oboru a trhu samotném. Dalším důležitým prvkem při řízení destinace je podpora subjektů, které podnikají v oblasti cestovního ruchu. Město by mělo poskytnout vhodné podmínky podnikatelům k rozvoji jejich služeb a zajistit tak určitou kvalitu v celé destinaci. Od kvality poskytovaných služeb se totiž přímo odráží kvalita destinace samotné. V tomto ohledu tedy můžeme říci, že na kvalitě záleží. Jednotliví aktéři cestovního ruchu v Mostě by si neměli konkurovat, nýbrž spolu spolupracovat. Pokud by si jednotliví aktéři cestovního ruchu začali vzájemně pomáhat, dosáhli by tím značného rozvoje destinace a jejího dobrého jména v celé ČR, příp. i v zahraničí.

57

Závěr

Ve své bakalářské práci jsem se snažila zmapovat současný stav v oblasti cestovního ruchu v konkrétní lokalitě. Jako destinaci cestovního ruchu jsem si zvolila město Most. V práci jsem se věnovala ověřování těchto hypotéz: 1) Mostecko má potenciál stát se specifickou destinací cestovního ruchu. Tato hypotéza se potvrdila. Už fakt, že město Most získalo ocenění Evropské město sportu za rok 2015 je příslibem pro další využívání města k sportovně rekreačním účelům. Město nabízí dostatek atraktivních lehce dostupných míst, která by mohla přilákat turisty – hrad Hněvín, přesunutý děkanský kostel Nanebevzetí panny Marie, zachované památky ze starého města, které byly citlivě začleněny do centra města nového, expozice starého města. V současné době disponuje Most velkým množstvím rekreačně-sportovních areálů, které jsou umísťovány na místa po zavřených hnědouhelných povrchových dolech. Vysoce rozvinutá rekultivace dotváří krajinu ve městě i v jeho bezprostřední blízkosti. V návrhové části jsou vypsány další možnosti rozvoje města jako destinace cestovního ruchu – Mostecké jezero jako atraktivní cíl výletů, vinařský cestovní ruch, příp. projekt převzatý z Německa, ve kterém se krajina, původně využívána k těžební činnosti, stane lákadlem pro turisty např. ve formě naučných cyklostezek. 2) Město Most podporuje změnu image města. I tato hypotéza se potvrdila. Most jako město vyvíjí značné aktivity a finančně zajišťuje nejen tzv. prorodinnou politiku a rekreačně sportovní aktivity a aktivity v rámci města, čímž podporuje změnu image města. Snaží se také zviditelnit město v rámci ČR. V celostátním kole soutěže Zlatý erb 2016 byly webové stránky města hodnoceny jako druhé nejlepší. K lepšímu povědomí o současné „přívětivé tváři města pro turismus“ nemalou měrou přispívá také Turistické informační centrum v Mostě, které je umístěno

58

bezprostředně vedle Magistrátu města Most. Do distribuce propagace informačních materiálů se zapojuje také Městské divadlo v Mostě. Již tak velkou dostupnost lokalit a samotný komfort dopravy zajišťují nemalé finanční prostředky,

vynaložené

v

minulých

letech

ve městě.

59

na

rekonstrukci

infrastruktury

Literatura

*1+ AQUADROM. Historie. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.aquadrom.cz/bazen/historie/

[2] A.T.I.C. ČR. Jednotná klasifikace informočních turistických center. 2013. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200039&id_dokument y=1792 [3+ ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus 1. Praha: Vysoká škola hotelová, 2004, 178 s. ISBN 8086578-372 [4] AUTODROM-MOST. Informace. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.autodrommost.cz/cz/info/fun-info/o-nas/

[5+ BERÁNEK, J. a kol. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: MAG CONSULTING s.r.o., 2013, 296 s. ISBN 978-80-86724-46-1 [6] BIEGER, T. Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. München: Oldenbourg Verlag, 1997, 395 s. ISBN 3-486-24282-2 [7] ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. 1. vydání, Praha: OFF, s.r.o.2001, 352 s. ISBN 80-238-6275-8 [8+ ČESKÉ-VINAŘSTVÍ. O košer vínu. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.ceskevinarstvi.cz/cz/o-vinarstvi/o-koser-vinu/ [9] DIVADLO-MOST. Historie divadla. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.divadlomost.cz/cz/historie-divadla/ [10] E-MOSTECKO. Vize jezera Most. 2013 [cit. 2013-07-21+. Dostupné z: http://www.emostecko.cz/zpravy/most/738-u-jezera-most-by-mohlo-zit-deset-tisic-lidi-jak-se-vam-libinavrh-noveho-mesta [11+ FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 312 s. ISBN 978-80-7357-718-6

60

[12+ FREYER, W. Tourismus. 2. vydání, München: Oldenbourg Verlag, 1990, 428 s. ISBN 348-6217-283 [13] GEOCACHING.com. Mapa cache v okresu Most. *online+. 2016. Dostupné z: https://www.geocaching.com/map/#?ll=50.52281,13.63232&z=12 *14+ GOLFMOST. Hřiště a klub. *+ 2016. Dostupné z: http://www.golfmost.cz/index.php/hriste-klub

[15+ HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita/ MUNI Press, 2012, 152 s. ISBN 978-80-210-5847-7 *16+ HIPODROM. O hipodromu. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.hipodrom.cz/cz/hipodrom/index.html

*17+ IMOSTECKO. Infocentrum. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.imostecko.cz/infocentrum/ [18+ IMOSTECKO. Tipy na výlety. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.imostecko.cz/kategorie/tipy-na-vylety/ [19+ JAKUBÍKOVÁ D. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualizované a rozšířené vydání, Praha: Grada. 2012, 320 s. ISBN 978-80247-4209-0 [20+ KRAJSKÁ ZPRÁVA ČSÚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Statistická data – okres Most. [online] 2016. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xu/okres_most [21+ KREJČÍ, V. Most, zánik a vznik města. Most: nakladatelství AA 2000, a.s., 2008, 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3 [22+ KŘIVÁNEK, R. Most – město po okraj naplněné sportem. In Brána, roč. 2016, číslo 4. Ústí nad Labem: Krajský úřad Ústeckého kraje s.10-11 [23+ KUDYZNUDY. Představení regionu Most.*online+ Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Severozapadni-Cechy/Krusne-hory-aPodkrusnohori/Most.aspx

61

[24+ LEDNICKÝ, V.; PYKA, J. Management turistické destinace. Opava: Obchodně podnikatelská univerzita v Karviné, 2011, 103 s. ISBN 978-80-7248-637-3 *25+ LETIŠTĚ MOST. Historie letiště. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.letistemost.cz/historie-letiste

[26+ MANNLOVÁ-RAKOVÁ, H. Kulturní památka Most Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho stavitelé. , 1988, 144 s. ISBN 80-900018-2-3 *27+ MĚSTO-MOST. Doprava. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.mestomost.cz/doprava/ds-1771/p1=1238

[28+ MĚSTO-MOST. Památky ve městě. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.mestomost.cz/pamatky-ve-meste/ds-1497/p1=1229 [29] MĚSTO-MOST. Strategický plán rozvoje města Most. [online] 2016. Dostupné z: http://www.mestomost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=13755&n=strategicky-plan-rozvojemesta-mostu-do-roku-2020&p1=1238 [30+ MF DNES. Prezident Klaus pomáhal sázet stromky vinné révy na Mostecku. 2004 *cit. 2004-03-31+. Dostupné z: http://revue.idnes.cz/prezident-klaus-si-rad-rypne-dg8/lidicky.aspx?c=A040331_110932_lidicky_jup [31]

MOSTECKÉ

JEZERO.

O

jezeru

Most.

*online+

2016.

Dostupné

z:

http://mosteckejezero.cz/o-jezeru-most/ [32+ MVČR. Vízová politika v České republice. 2013 *cit. 2013-07-11+. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek-890951.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d [33+ NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8 [34+ NOVÁK, V. Magický Most. 1. vydání, Most: nakladatelství Hněvín, s.r.o., 2005, 192 s. ISBN 80-86654-12-5 [35+ OFFROAD SAFARI. O projektu. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.offroadsafari.cz/o-projektu 62

[36+ PETRŽILKA R. Dějiny města Mostu v datech. Most: nakladatelství Hněvín, s.r.o., 2014, 448 s. ISBN 978-80-86654-36-2 [37+ PETŘÍČKOVÁ, L.; STUDNIČKA, P.; VRCHOTOVÁ M. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2. upravené vydání, Praha: Nakladatelství CzechTourism, 2012, 125 s. ISBN 978-80- 87560-01-3 [38+ PLZÁKOVÁ, L.; STUDNIČKA, P. Řízení cestovního ruchu v České republice – minulost, současnost, budoucnost. Praha: Wolters Kluwer, 2012, 204 s. ISBN 978-80-7478-593-1 [39+ REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM. Statistická data – okres Most. [online] 2016. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/ustecky-kraj/okresy/ [40] ROUTE-INDUSTRIEKULTUR. Stezky na kolech. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.route-industriekultur.ruhr/route-per-rad [41] RUHR-TOURISMUS. Stesky na kolech. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.ruhrtourismus.de/en/bike-tour.html [42+ ŠTÝS S.;VĚTVIČKA V. Most v zeleném. Most: nakladatelství Hněvín, s.r.o., 2008, 256 s. ISBN 978-80-86654-22-5 [43] STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST. Propagační materiály města Most. 2007, 2014, 2015, 2016. [44+ UHELNÉ SAFARI. O projektu. *online+ 2016. Dostupné z: http://www.uhelnesafari.cz/cz/o_projektu/index.html [45] WORLD TOURISM ORGANISATION. Slovník cestovního ruchu. [online] 2016. Dostupné z: https://s3euwest1.amazonaws.com/staticunwto/Statistics/Glossary+of+terms.pdf

63

Seznam příloh Příloha č. 1 – Možnosti ubytování na Mostecku Příloha č. 2 – Projekt Reed City: Vizualizace Jezera Most

Příloha č. 1 – Možnosti ubytování na Mostecku Ubytování Benedikt Hotel Cascade Hotel hrad Hněvín Hotel Joker Hotel Kapitol Hotel Nautico Hotel Pohádka Garni hotel Asas Hotel Širák Penzion Černý Anděl Penzion Olympia Penzion Selský Dvůr Penzion Zátiší Bytový dům Kapimost Ubytovna BaS consulting Ubytovna Aerodrom Bungalovy Benedikt Kemp Matylda

Hotel Emeran Penzion Stará škola

Cena za 2 lůžkový Vzdálenost od centra Stravování pokoj/noc (autem) 1400 Kč 3,4 km V hotelu 1700 – 2300 Kč V centru V hotelu 2600 Kč 3,5 km V hotelu 1050 Kč 4,7 km V hotelu 1538 Kč V centru V hotelu 990 Kč 1,7 km V hotelu 900 Kč 2 km V hotelu 910 – 1160 Kč 5,4 km Vhotelu (pouze snídaně) 1550 Kč 3,6 km V hotelu 1200 Kč 1,1 km V penzionu 555 Kč 1 km V penzionu (pouze snídaně) 1600 Kč 7,6 km V penzionu 550 Kč 3,2 km V penzionu 670 Kč 2,7 km Bez stravování (pouze kantýna) 172 Kč 2,3 km Bez stravování 310 Kč 700 Kč

4,8 km 3,4 km

Dospělí – 50 Kč Děti – 30 Kč Stan/auto – 50-60 Kč Obytné auto - 110 Kč 560 Kč 390 Kč/osoba

5 km

Bez stravování Ano v restauraci Benedikt Most Bez stravování

20 km (Krušné hory) 20 km (Krušné hory)

V hotelu V penzionu

Zdroj: vlastní zpracování na základě analýzy

Příloha č. 2 – Projekt Reed City: Vizualizace Jezera Most

Zdroj: http://www.e-mostecko.cz/zpravy/most/738-u-jezera-most-by-mohlo-zit-deset-tisic-lidijak-se-vam-libi-navrh-noveho-mesta