Předpoklady cestovního ruchu ve městě Kielce v Polsku

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Předpoklady cestovního ruchu ve městě Kielce v Polsku Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Mgr. Ing. Libor Lněnička, Ph.D.

Darja Svobodová

Brno, 2014

Jméno a příjmení autora: Darja Svobodová Název bakalářské práce: Předpoklady cestovního ruchu ve městě Kielce v Polsku Název města v angličtině: Possibilities of tourist trade in the city of Kielce in Poland Katedra: Katedra geografie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Libor Lněniĉka, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Anotace Bakalářská práce ,,Předpoklady cestovního ruchu ve městě Kielce v Polsku“ se zabývá analýzou předpokladů rozvoje cestovního ruchu z pohledu obyvatel města Kielce. Teoretická ĉást práce je zaměřena na poznatky týkající se cestovního ruchu. Hlavní ĉást práce popisuje lokalizaĉní a realizaĉní předpoklady cestovního ruchu, shrnuje výsledky dotazníkového ńetření, nabízí návrhy změn pro rozvoj cestovního ruchu a SWOT analýzu.

Annotation Bachelor thesis ‘‘Possibilities of tourist trade in city Kielce in Poland“ analyse prerequisites of tourism development from the view of Kielce’s citizens. The theoretical section is focused on knowledge of tourism. The main section describes location and realization tourism prerequisites, summarization of results of questionnaire survey, suggestions of development and SWOT analysis.

Klíčová slova Město Kielce, cestovní ruch, region, lokalizaĉní a realizaĉní předpoklady cestovního ruchu, návrhy rozvoje, SWOT analýza, dotazníkové ńetření.

Keywords City of Kielce, tourism, region, localization and realization tourism prerequisites, suggestions of development, SWOT analysis, questionnaire survey.

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Mgr. Ing. Liboru Lněniĉkovi, Ph.D. za konzultace, poskytování odborných rad a cenných připomínek. Dále bych ráda poděkovala rodině a přátelům za jejich podporu.

Prohlańuji, ņe jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla veńkerou pouņitou literaturu. Souhlasím, aby práce byla uloņena v knihovně Pedagogické fakulty k jejímu dalńímu moņnému pouņití pro studijní úĉely. V Brně 20. dubna 2014

.............................................. podpis autora

OBSAH 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 9 1.1 CÍLE PRÁCE .................................................................................................... 10 1.1.1

Hlavní cíl ............................................................................................ 10

1.1.2

Dílĉí cíle.............................................................................................. 10

1.2 METODIKA PRÁCE ....................................................................................... 10 1.2.1

Obecný postup .................................................................................... 10

1.2.2

Diskuze jednotlivých metod ............................................................... 11

1.3 LITERÁRNÍ REŃERŃE ................................................................................... 12 1.3.1

Dostupnost a kvalita pramenů ............................................................ 12

1.3.2

Diskuse jednotlivých pramenů ........................................................... 12

2 TEORETICKÁ ĈÁST ................................................................................................ 14 2.1 CESTOVNÍ RUCH ........................................................................................... 14 2.1.1

Definice cestovního ruchu .................................................................. 14

2.1.2

Historie cestovního ruchu ................................................................... 15

2.1.3

Typologie cestovního ruchu ............................................................... 17

2.1.4

Předpoklady cestovního ruchu ............................................................ 20

2.2 DESTINAĈNÍ MANAGEMENT ..................................................................... 20 2.2.1

Funkce destinaĉního managementu .................................................... 21

3 PRAKTICKÁ ĈÁST .................................................................................................. 23 3.1 LOKALIZAĈNÍ PŘEDPOKLADY ................................................................. 23 3.1.1

Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu ................................. 23

3.1.2

Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu............... 32

3.2 REALIZAĈNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................... 37 3.2.1

Dopravní předpoklady ........................................................................ 38

3.2.2

Materiálně-technická základna ........................................................... 44

3.2.3

Specifika města Kielce ....................................................................... 47

3.2.4

Turistické informaĉní centrum ........................................................... 48

3.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŃETŘENÍ ................................................ 49 3.4 NÁVRHY ROZVOJE ....................................................................................... 67 3.5 ANALÝZA SWOT ........................................................................................... 70 4 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 71 5

5 RESUMÉ .................................................................................................................... 72 6 SEZNAM LITERATURY ......................................................................................... 73 6.1 ODBORNÁ LITERATURA ............................................................................. 73 6.2 INFORMAĈNÍ ZDROJE ................................................................................. 74 7 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 77 7.1 PŘÍLOHY UMÍSTĚNÉ V TEXTU .................................................................. 77 7.1.1

Seznam tabulek ................................................................................... 77

7.1.2

Seznam grafů ...................................................................................... 77

7.2 PŘÍLOHY VLOŅENÉ ZA TEXTEM .............................................................. 77 7.2.1

Textové přílohy ................................................................................... 77

7.2.2

Obrazová příloha ................................................................................ 78

7.3 Fotodokumentace města Kielce ........................................................................ 87

6

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK apod.

a podobně

cm

centimetr

ĉ.

ĉíslo

dB

decibel

EU

European Union (Evropská unie)

EURO 2012

Mistrovství Evropy ve fotbale 2012

FIFA

Fédération Internationale de Football Association (Mezinárodní fotbalová asociace)

CHKO

Chráněná krajinná oblast

ITV Kielce

Internetowa televizia Kielce (Internetová televize Kielce)

km

kilometr

m n. m.

metrů nad mořem

mm

milimetr

např.

například

PKS 2

Polska Komunikacja Samochodowa 2 (Polská automobilová spoleĉnost)

PKS Kielce

Polska Komunikacja Samochodowa Kielce (Polská automobilová komunikace Kielce)

SŃ

střední ńkola

SWOT

Strenghts, Weaknesss, Opportunities, Threats

tzv.

tak zvaným

UEFA

Union of European Football Associations (Unie evropských fotbalových asociací)

UFO

Unidentified Flying Object (neidentifikovaný létající předmět)

VŃ

vysoká ńkola

7

POLSKO-ČESKÝ SLOVNÍK Slovník vybraných polských pojmů pouņitých v bakalářské práci. (Divadlo) Tańca Aleja Solidarności Bobrza Bukówka Busko-Zdrój Czarnów Częstochowa festiwal form dokumentalnych Hala Legionów Kraków Leśny Łysogóry Masłow Nida-Zdrój Pałac biskupów krakowskich Park miejski Piaski Plac Artystów Rynek Rzeszów Słowik Święto Kielc Świętokrzyska Świętokrzyski Świętokrzyskiego Świętokrzyskimi Świętorzskie Targi Kielce Technikum Geologiczne Warszawa Wisła Wojewódzki dom kultury Wrocław Zamkowa

(Divadlo) tance Alej solidárnosti Bobřice Bukovka Lázně Busko Ĉernov Ĉenstochová festival dokumentárních forem Hala legií Krakov lesní Lysé hory Máslov Lázně Nida Palác biskupů krakovských Městský park Písky Náměstí umělců Trh Řeńov Slavík Svátek Kielc Svatokříņská Svatokříņský Svatokříņského Svatokříņskými Svatokříņské Veletrhy Kielce Střední odborná ńkola geologická Varńava Visla Dům kultury vojvodství Vratislav Zámková

8

1 ÚVOD Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma ,,Předpoklady cestovního ruchu ve městě Kielce v Polsku“. Kielce jsem si zvolila záměrně, jedná se o rodné město mé matky. Město Kielce (ĉti Kjelce) se nachází na jihu Polska ve Świętokrzyskiem vojvodství. Kaņdé město má specifické předpoklady cestovního ruchu, kterého ho charakterizují. Kielce lze charakterizovat jako ekonomické, administrativní, veletrņní, kulturní cetrum Świętokrzyskiego (ĉti Ńvjentokřiskjego) vojvodství. Město má výborné přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, pro jedineĉné geologické poměry jsou Kielce nazývány „geologickým muzeem pod širým nebem“. Město po celý rok organizuje řadu kulturních akcí, je bodem, ve kterém můņe být zapoĉata pěńí túra ĉi cyklistický výlet do okolí, v zimním období je k dispozici 6 lyņařských vleků. Město Kielce doslova ņije sportem, ve velké míře finanĉně podporuje sportovní kluby, výstavbu nových sportovních objektů a konání sportovních akcí. V blízkosti města se nachází řada lázeňských areálů vhodných pro ozdravné pobyty. Pro kapitál města jsou velmi významné veletrņní areály Targi Kielce. Výhodou je geografická poloha na spojnici Warszawy (ĉti Varńavy) a Krakówa (ĉti Krakuv) a blízká vzdálenost do těchto dvou měst. Bakálářská práce je rozdělena na ĉást teoretickou a praktickou. Teoretická ĉást se věnuje poznatkům o cestovním ruchu a managementu cestovního ruchu. V praktické ĉásti nejprve provádím analýzu lokalizaĉních a realizaĉních předpokladů cestovního ruchu. Následující podkapitola se zabývá výsledky dotazníkového ńetření, díky němuņ jsem zjistila, jak obĉané na svoje město nahlíņí. Na základě výsledků dotazníkového ńetření a rozhovoru s pracovnicí informaĉního centra jsou vypracovány návrhy pro rozvoje cestovního ruchu ve městě Kielce a SWOT analýza1.

1

Analýzou SWOT posuzujeme projekty pomocí jejich silných a slabých stránek, dále pomocí

příleņitostí a moņných hrozeb.

9

1.1 CÍLE PRÁCE V této ĉásti jsou popsány cíle bakalářské práce, které jsou rozděleny na hlavní a dílĉí.

1.1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem bakalářské práce je analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu z pohledu obyvatel města Kielce.

1.1.2 Dílčí cíle Mezi dílĉí cíle bakalářské práce patří vytvoření teoretického rámce, popis lokalizaĉních a realizaĉních předpokladů cestovního ruchu města Kielce, selektivní předpoklady chci analyzovat v dotazníkovém ńetření. Na základě rozhovoru s pracovnicí infomaĉního centra a výsledků dotazníkového ńetření s obyvateli města vypracuji návrhy rozvoje cestovního ruchu pro město Kielce a SWOT analýzu.

1.2 METODIKA PRÁCE Tato kapitola popisuje obecný postup a jednotlivé metody, které byly vyuņity pro zpracování bakalářské práce.

1.2.1 Obecný postup Při tvorbě bakalářské práce jsem si nejdříve urĉila téma a stanovila si hlavní a dílĉí cíle práce. Poté jsem vyhledala a shromáņdila dostupnou literaturu a jiné zdroje vztahující se k řeńenému tématu. Po prostudování těchto dokumentů, jsem vypracovala obsahový rámec práce a podklady si podle něho utřídila. Zaĉala jsem zpracovávat teoretickou ĉást práce, pro tuto ĉást jsem těņila z literatury psané v ĉeském jazyce. 10

Před vypracováním lokalizaĉních a realizaĉních předpokladů, jsem město Kielce znovu navńtívila. Moje první kroky vedly do turistického informaĉního centra, abych se blíņe seznámila s komplexní problematikou oblasti a získala dalńí potřebné materiály pro zpracování praktické ĉásti práce. V praktické ĉásti uvádím v závorkách výslovnost za polskými místními názvy, tuto závorku jsem vņdy uvedla pouze za názvem, který se výslovností lińí od ĉeského jazyka. Po bliņńím seznámení se s oblastí jsem provedla terenní ńetření a fotodokumentaci města. Po vypracování praktické ĉásti jsem vytvořila dotazník, přeloņila ho do polského jazyka a umístila jej na webové stránky www.survio.com, které jsou urĉeny pro zpracovávání dotazníkových ńetření. Na základě výsledků dotazníkového ńetření jsem vypracovala kapitolu, ve které předkládám návrhy moņného rozvoje města z hlediska cestovního ruchu. Pro bakalářskou práci jsem dále vypracovala SWOT analýzu, seznam zkratek a polsko - ĉeský slovník. V závěru jsem shrnula dosaņené poznatky a na konec práce umístila přílohy.

1.2.2 Diskuze jednotlivých metod Pro zpracování bakalářské práce jsem pouņila metodu studia odborné literatury, dokumentů, informací ze statistického úřadu, propagaĉních materiálů, informací z internetu atd. Poté jsem vyuņila metodu analýzy shromáņděných dat a syntézu poznatků. A následně pomocí kompilaĉní metody vypracovala teoretickou ĉást práce. Před vypracováním praktické ĉásti jsem pro získání dalńích informací navńtívila turistické informaĉní centrum města Kielce, kde mi byl poskytnut rozhovor a propagaĉní materiály v polském jazyce. Po návńtěvě informaĉního centra jsem uskuteĉnila vlastní terénní průzkum, během kterého jsem také pořídila fotodokumentaci. Pokraĉovala jsem vyuņitím metody sekundární analýzy nově získaných dat a zaĉala zpracovávat praktickou ĉást práce. Pro kapitoly o cyklistických a pěńích stezkách bylo nutné

vytvoření

vlastních

mapových

podkladů,

tyto

mapy

jsou

souĉástí

fotodokumentace. K dispozici jsou pouze mapy cyklistických a pěńích stezek na území okolních okresů, ne vńak stezek na území města, které jsem v této práci popsala. Vypracování této ĉásti práce bylo ĉasově nejnároĉnějńí z důvodu nutnosti překladu materiálů z polského do ĉeského jazyka. Pro získání informací o tom, jaký názor mají obyvatelé a návńtěvníci města na souĉasný stav cestovního ruchu, jsem provedla dotazníkové ńetření. Výzkum byl proveden v říjnu roku 2013, statictický soubor tvořil 11

100 respondentů. Výsledky dotazníkového ńetření jsem zpracovala do přehledných tabulek a grafů, které jsem vytvořila v programu Microsoft Excel. Výsledkům dotazníkového ńetření se věnuje samostatná kapitola praktické ĉásti práce.

1.3 LITERÁRNÍ REŠERŠE Tato kapitola se zabývá prameny a datovými zdroji, které byly pouņity pro tvorbu bakalářské práce, analyzuje dostupnost a kvalitu pramenů a posuzuje jednotlivé prameny.

1.3.1 Dostupnost a kvalita pramenů Pro shromáņdění literatury potřebné k vypracování teoretické ĉásti jsem navńtívila knihovny tří fakult Masarykovy univerzity. Nalézt vhodné literární zdroje pro zpracování předpokladů cestovního ruchu města Kielce nebylo lehké. Ucelená publikace popisující město Kielce neexistuje, kaņdá publikace se zabývá úzkou konkrétní spoleĉenskou problematikou, cestovní průvodci obsahovali neaktuální informace. Při návńtěvě informaĉního centra mi bylo poskytnuno spoustu propagaĉních materiálů, informace z těchto sekundárních zdrojů jsou velmi struĉné a ĉasto se zaměřují na okres Kielce a ne na město samotné. Z tohoto důvodu bylo také nutné vypracovat mapové podklady pro pěńí a cyklistické stezky, protoņe ņádná publikace neobsahovala tyto stezky pouze na území města. Důleņitým zdrojem byl internet předevńím pak webové stránky města Kielce a polského statistického úřadu.

1.3.2 Diskuse jednotlivých pramenů Pro vypracování teoretické ĉásti jsem vyuņila řadu publikací. Definovat cestovní ruch napomohla předevńím publikace Cestovní ruch: výkladový slovník od Martiny Páskové a Josefa Zelenky. Pro informace ke kapitolám o historii cestovního ruchu byly vyuņity publikace Cestovní ruch: pro vyńńí odborné ńkoly a vysoké ńkoly kapitola od Vladimíra Dvořáka, Průmysl cestovního ruchu od Ivy Galvasové a Cestovní ruch (vybrané kapitoly) od autorky Vlasty Malé. Typologie a předpoklady cestovního ruchu 12

jsou zpracovány zejména za pomocí knih Ekonomická a sociální geografie, Základy cestovního ruchu a Atlas cestovního ruchu České republiky od autora Jiřího Vystoupila. Jiří Vystoupil je taktéņ autorem publikace Management cestovního ruchu, jeņ byla podkladem pro zpracování kapitol o destinaĉním managementu, pro funkce destinaĉního managementu bylo vyuņito publikace od Ivy Galvasové Průmysl cestovního ruchu. Pro vypracování předpokladů cestovního ruchu města Kielce jsem ĉerpala informaĉní materiály, nejdůleņitějńím zdrojem informací byl intenet. Velmi uņiteĉné byly webové stránky města Kielce (www.um.kielce.pl), na těchto stránkách bylo moņné najít odborné studie, strategický plán města, strategický plán rozvoje okresu Kielce, zprávu o stavu ņivotního prostředí. Dalńími uņiteĉnými webovými stránkami byly polský

statistický

úřadu

(www.stat.gov.pl)

a

server

Kieleckie

inwestycje

(www.inwestycje.kielce.pl), na kterém lze dohledat informace o plánovaných, probíhajících ĉi realizovaných stavebních projektech města.

13

2 TEORETICKÁ ČÁST Tato kapitola poskytne teoretické zázemí o cestovním ruchu, zabývá se jeho definicí, krátkou historií této vědní disciplíny, specifikuje druhy a formy cestovního ruchu, na závěr jsou charakterizovány předpoklady cestovního ruchu

2.1 CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch je pro jednotlivce i spoleĉnost důleņitým fenoménem, spadá do spoleĉensko-ekonomické sféry. Právě v oblastech s příhodnými předpoklady bývá cestovní ruch velmi důleņitou sloņkou ekonomiky. Kaņdý rok se jedná o největńí přesun lidstva za úĉelem rekreace a poznávání nových míst. Nejvíce je cestovní ruch rozńířen v ekonomicky vyspělých zemích. Celosvětově je cestovní ruch největńí sloņkou exportního sektoru a to spolu s automobilovým průmyslem a prodejem ropy (Hesková, 2006). Cestovní ruch má na danou oblast, jeho obyvatelstvo i návńtěvníky pozitivní i negativní dopady. Pozitivními dopady jsou zejména vytváření nových pracovních příleņitostí, vyńńí finanĉní příjmy dané oblasti apod. Mezi negativní dopady patří zneĉińtění ņivotního prostředí ĉi zniĉení originání kultury daného místa. Pro udrņitelný rozvoj cestovního ruchu je tedy nutné vyvarovat se výńe zmíněných negativ (Galvasová et al., 2008).

2.1.1 Definice cestovního ruchu Definovat cestovní ruch není vůbec jednoduché, jedná se o interdisciplinární vědní obor. V souĉasné době se cestovním ruchem zabývají například vědní obory jako ekonomie, geografie, sociologie, psychologie, pedagogika, urbanismus atd. (Galvasová et al., 2008). ,,Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem“ (Pásková, 2002) 14

2.1.2 Historie cestovního ruchu Cestování a lidstvo jsou provázeni od nepaměti. Rozvoj mnohých civilizací starověku (např. Sumérů, Perńanů, Asyřanů, Egypťanů) na cestování přímo závisel. Cesty byly uskuteĉňovány převáņně za úĉelem vojenských taņení, obchodem, objevitelských cest, vědy, vzdělání a náboņenství. Cestování bylo dříve výsadou majetných vrstev, jako například ve středověku ńlechty. Zaĉaly vznikat popisy zemí, mapy, cestopisy, itineráře, cestovní průvodci, neméně důleņitý byl vynález kompasu. Novodobý cestovní ruch lze podle jeho vytváření a procesů rozdělit na 3 etapy: první etapa - období do 1. světové války, druhá etapa - období mezi dvěma světovými válkami, třetí etapa - období po 2. světové válce. První etapa se vytváří převáņně ve vyspělých zemích v západní Evropě. Trávení volného ĉasu se u různých skupin obyvatelstva lińilo. Majetnějńí ve svém volném ĉase navńtěvovali lázeňské komplexy nebo letoviska po delńí ĉasový interval. Střední a niņńí třídy se zaměřovaly na turistiku a přírodu v kratńím ĉasovém horizontu. Typické pro tuto etapu byl předevńím velký rozmach materiálně-technické platformy a to převáņně v jiņ zmíněných lázeňských komplexech a letoviscích. Nerozlińoval se domácí a zahraniĉní cestovní ruch, cestovat se mohlo volně, neexistovala ņádná státní administrativní opatření. V této etapě byly podceněny ekonomické aspekty, stát se o cestovní ruch nezajímal. Na období mezi dvěma světovými válkami měla znaĉný vliv 1. světová válka. Jednotlivé země se snaņily vylepńit jejich ekonomickou situaci, na které mělo dopad zhorńení problémů ve spoleĉnosti a v hospodářství. Z bezpeĉnostních důvodů větńina států přistoupila k celním, pasovým a vízovým opatřením. Dalńí stagnaci domácího a zahraniĉního cestovního ruchu ve 30. letech zapříĉinila celosvětová hospodářská krize způsobena krachem newyorské burzy 24. října 1929. Rozmach automobilizace přináńí moņnosti pro dalńí rozvoj cestovního ruchu, bylo nutné připravit vhodné podmínky pro zajińtění sluņeb nové klientele a to motoristům. Cestovní ruch jiņ není uskuteĉňován pouze v letních měsících, ale také měsících zimních. Zahraniĉní cestovní ruch zaĉíná 15

být chápán jako důleņitý prvek ekonomiky, a proto by měl být mnohými státy více podporován. Poslední etapa navazovala na změny v předchozím období. V tomto období uņ se ale cestovní ruch více specifikoval. Cestovní ruch se diferencuje na dlouhodobý a krátkodobý. Díky pokroku v oblasti dopravy, zvláńtě letecké a silniĉní, vznikly příleņitosti navńtěvovat dosud neznámé daleké oblasti, coņ přispělo k rozvoji materiálně-technické základny v těchto oblastech. Cestovní ruch je důleņitý pro rozkvět ekonomik mnoha států. Intervence státu se zaĉíná zvyńovat jak v domácím tak i zahraniĉním cestovním ruchu. Jsou vytvářeny ministerstva, vládní orgány a jiné instituce. Pro podporu rozvoje stát napomáhá s výstavbou významných inņenýrských sítí (voda, plyn, elektřina, silnice). S rozmachem cestovního ruchu bylo nezbýtné zabezpeĉit pracovníky vzdělané v cestovním ruchu a to na úrovni středońkolské i vysokońkolské.2 Etapy cestovního ruchu podle Frayera jsou představeny v tabulce ĉ.1.

Tab. č. 1: Etapy cestovního ruchu podle Frayera Etapa

Období

Prefáze

Poĉáteĉní fáze

Rozvojová fáze

Vrcholová fáze

do r. 1850

Dopravní prostředek pěńky, kůň, droņka, zĉásti loď

ņeleznice, parní loď ņeleznice, automobil, 1914-1945 autobus, letadlo (liniové) automobil, po roce 1945 letadlo (charter) 1850 - 1914

Motivace poutní cesty, křiņácké výpravy, obchod, objevitelské cesty, vzdělání zotavení, rekreace léĉení, rekreace, komerĉní úĉely

regenerace, rekreace, komerĉní úĉely

Účastníci elita, ńlechta, obchodníci

nová střední vrstva pracující s vyńńí ņivotní úrovní

vńechny vrstvy (ve vyspělých zemích)

Zdroj: MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŃE, 1999.

2

Dvořák In HESKOVÁ, Marie et al. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha:

Fortuna, 2006. Vývoj cestování a cestovního ruchu, s. 39 – 47.

16

2.1.3 Typologie cestovního ruchu ,,Typologií cestovního ruchu rozumíme soubor různých účelových členěnění vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob“ (Galvasová et al., 2008). Cestovní ruch se neustále rozvíjí, formuje. Rozdílné pojetí druhů a forem cestovního ruchu je patrné i v odborné literatuře.3 Formy cestovního ruchu ,,Formy cestovního ruchu vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých kontrétních potřeb účastníka cestovního ruchu. Tyto potřeby mívají specifický charakter, jednotlivé formy cestovního ruchu obvykle kladou zvláštní požadavky na způsob realizace a zabezpečení služeb (rozsah a kvalita).“4 Charakteristika forem cestovního ruchu je vyuņívána převáņně pro obchodní, pracovní nebo propagaĉní úĉely a není ustálená, nepřetrņitě se vyvíjí a mění. Základními formami cestovního ruchu jsou: městský cestovní ruch (kulturně-poznávací), letní rekreace a turistika u vody, zimní sporty a rekreace, lázeňský cestovní ruch, kongresový a veletrņní cestovní ruch.5 Jako dalńí formy lze uvést vinařský cestovní ruch, cykloturistiku, agroturistiku, lovecký cestovní ruch, mototuristický cestovní ruch, incentivní (motivaĉní) cestovní ruch, průmyslový cestovní druh aj. Moņností pro rozdělení je bezpoĉet.6

3

Orieńka In HESKOVÁ, Marie et al. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha:

Fortuna, 2006. Typologie cestovního ruchu, s. 21. 4

Vystoupil In TOUŃEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie.

Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleń Ĉeněk, 2008. Formy cestovního ruchu, s. 307. 5

Tamtéņ, s. 307.

17

Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu se rozdělují na základě procesu konání cestovního ruchu a stylu jeho uskuteĉňování v závislosti na přírodních, ekonomických a spoleĉenských ĉi jiných předpokladech. Následující výpis není kompletní, bývá rozńiřován o jiné druhy, které nelze zařadit k jiným druhům a formám cestovního ruchu. Cestovní ruch podle původu účastníků – se dělí na domácí a zahraniĉní cestovní ruch. U zahraniĉního cestovního ruchu jeho úĉastníci překraĉují státní hranice, dále zahraniĉní cestovní ruch rozlińuje na přijezdový a výjezdový. Cestovní ruch dle počtu účastníků – rozlińujeme individuální, kolektivní a masový cestovní ruch. Úĉastníky individuálního cestovního ruchu jsou jednotlivci nebo malé skupiny (nejĉastěji rodiny) cestující samostatně (např. chataření, chalupaření). Kolektivního cestovního ruchu se úĉastní větńí skupiny osob, od individuálního se lińí tím, ņe je pro tyto skupiny pořádán. Cestovní ruch dle věku účastníků – do této skupiny zařazujeme mládeņnický a seniorský cestovní ruch, jsou vńak moņná i jiná dělení. Mládeņnický cestovní ruch lze ohraniĉit věkovou hranicí od 15 do 24 let, úĉastníci nepodnikají cesty s rodiĉi ani se svou vlastní rodinou (např. tábory, ńkolní výlety). Úĉastníkem seniorského cestovního ruchu je osoba, která se jiņ aktivně neúĉastní pracovního procesu. Cestovní ruch dle délky trvání – vymezuje se poĉtem strávených nocí v dané lokalitě, dělí se na krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch, přiĉemņ rozmezí pro toto rozdělení jsou 4 noci. Krátkodobý dále rozlińujeme na tranzitní ĉi pasaņérský (úĉastníci se nevrací do místa pobytu tzv. projíņděcí), krátkodobý, který se koná v průběhu týdne, výletní (úĉastník nestráví na výletu noc) a víkendový, který je typický 1–3 strávenými noci. V případě dlouhodobého cestovního ruchu se jedná o dovolené s více neņ 4 strávenými noci a lázeňský cestovní ruch, který zpravidla trvá 3 týdny.

6

Vystoupil In TOUŃEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie.

Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleń Ĉeněk, 2008. Formy cestovního ruchu, s. 307.

18

Cestovní ruch dle převahy místa pobytu – se dělí na městký a venkovský cestovní ruch. Jeden z nejtypiĉtějńích druhů cestovního ruchu je městský cestovní ruch, bývá realizován na krátkou dobu ve městech za úĉelem jejich návńtěvy a poznání lákavých míst, nejĉastěji památek. U venkovského cestovního ruchu odehrávajícího se mimo město převládá kontakt s přírodou (např. pěńí turistika, jízda na kole ĉi na koni). Cestovní ruch dle ročního období – pro cestovní ruch je typická sezónnost. Vymezuje se na letní a zimní cestovní ruch a cestovní ruch v hlavní sezóně a na mimosezónní. Hlavní sezóna je doba, kdy nejvíce úĉastníku cestovního ruchu cestuje do turistické oblasti, mimosezónní cestovní ruch je opakem hlavní sezóny. Cestovní ruch dle způsobu ubytování – rozdělujeme na hotelový a parahotelový cestovní ruch. Hotelový cestovní ruch je realizován v zařízeních hotelového charakteru, který kromě ubytování poskytuje mnoho dalńích sluņeb. Oproti tomu parahotelový cestovní ruch je realizován v chatkách, apartmánech, v kempech ĉi karavanech. Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci7 – se dělí na aktivní a pasivní cestovní ruch. O aktivní cestovní ruch se jedná tehdy, kdyņ příjmy z cestovního ruchu převládájí nad výdaji a vzniká kladné saldo platební bilance, jedná se o příjezd zahraniĉních turistů do země. U pasivního cestovního ruchu je tomu naopak, výdaje přesahují příjmy a vzniká záporné saldo platební bilance, tento cestovní ruch tvoří obĉané dané země cestující do zahraniĉí. Cestovní ruch dle způsobu cestování – se rozlińuje na organizovaný a neorganizovaný cestovní ruch. V organizovaném cestovním ruchu zabezpeĉuje cestu i pobyt cestovní kancelář aj. subjekty. U neorganizovaného cestovního ruchu si turista zabezpeĉuje vńe sám.

7

Platební bilance neboli platební bilance zahraniĉního obchodu je peněņní vyjádření ekonomických

transakcí mezi urĉitou zemí a jejími zahraniĉními partnery za urĉité období (běņně za rok).

19

Cestovní ruch dle financování – podle způsobu financování se rozlińuje komerĉní, kdy si cestující vńe financuje sám a sociální cestovní ruch, jehoņ příkladem jsou dětské tábory, lázeňské pobyty a incentivní cestovní ruch.8

2.1.4 Předpoklady cestovního ruchu ,,Vzájemné spojení dvou funkčně odlišných prostorových struktur – lokalizačních a selektivních předpokladů – má potom za následek migrační charakter cestovního ruchu. Jeho důsledkem je nevyhnutelnost existence realizačních předpokladů, které spojení těchto dvou statických polů prostorového modelu cestovního ruchu umožňují.“9 Předpoklady rozvoje a lokalizace cestovního ruchu se rozdělují na základě geografického a ekonomického hlediska na: selektivní (stimulaĉní) – motivují vznik cestovního ruchu formou poptávky. Tvoří je demografické, urbanizaĉní, ekonomické a politické faktory. lokalizaĉní – zajińťují moņnosti umístění cestovního ruchu formou nabídky. Dělí se na přírodní a kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu. realizaĉní – ĉinitel, který napomáhá samotné realizaci cestovního ruchu. Rozdělují se na materiálně-technickou základnu a dopravní předpoklady. 10

2.2 DESTINAČNÍ MANAGEMENT ,,Soubor technik, nástrojů a opatření používaných pří koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“(Pásková, 2002).

8

VYSTOUPIL, Jiří et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s.

ISBN 80-210-4167-6. Druhy cestovního ruchu, s. 22-25. 9

VYSTOUPIL, Jiří et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s.

ISBN 80-210-4167-6. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, s. 39 – 45. 10

Tamtéņ, s. 39 – 45.

20

Pro porozumění destinaĉnímu managementu je důleņité vymezit pojem destinace, jedná se o ,,cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu“ (Pásková, 2002). Destinaĉní management je charakteristický způsob vedení, který je zaloņený na kooperaci dílĉích subjektů, koordinaci plánů, příprav a rozhodování v destinaci (princip 2K). Důleņitým ĉinitelem je také komunikace (princip 3K). Je pravidlem, ņe kooperace destinaĉního managementu funguje, pokud se zmenńí poĉet subjektů a jsou formulovány jednoduché cíle kooperace. Aktéři cestovního ruchu Kooperace subjektů cestovního ruchu se v destinaci děje na 3 úrovních: kooperace mezi podnikatelskými subjekty kooperace mezi veřejnoprávními subjekty, kooperace mezi veřejnoprávními a soukromými subjekty neboli publicprivate partnership (PPP). 11

2.2.1 Funkce destinačního managementu Role a funkce destinaĉního managementu se v dané lokalitě ĉasto doplňují a navzájem prolínají, přesto nejzásadnějńími funkcemi destinaĉního managementu zpravidla jsou: plánovací funkce – vypracovávání strategií, představ a koncepce rozvoje cestovního ruchu v oblasti (např. programové dokumenty, analytické dokumenty, SWOT analýzy, monitoringy aj.) funkce nabídky – oblast zastupuje na trhu cestovního ruchu pozici nabídky. Funkce nabídky tedy připravuje programové přípravy, zajińťuje vytváření a participaci na regionálních i nadregionálních projektech, poskytuje turistické produkty a balíĉky (packages).

11

VYSTOUPIL, Jiří et al. Management cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007.

Destinaĉní management, s. 36.

21

zastupování zájmů – kaņdý aktér cestovního ruchu vnímá rozvoj cestovního ruchu jinak, proto musí destinaĉní management upozorňovat na pozitivní i negativní důsledky, které se s rozvojem cestovního ruchu pojí (růst ņivotního standardu, zaměstnanost, naruńování ņivotního prostředí, růst cen v obchodech, atd.). marketingová funkce – je nezbytná pro úspěch na trhu cestovního ruchu. Jedná se o vytváření marketingové strategie a marketingových plánů, jejichņ úĉelem je dostat nabídku aņ ke kupujícímu a dosáhnout jejího prodeje.12

12

GALVASOVÁ, Iva et al. Průmysl cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ĈR,

2008. Funkce destinaĉního managementu, s. 137.

22

3 PRAKTICKÁ ČÁST V prvních dvou kapitolách jsou analyzovány lokalizaĉní a realizaĉní předpoklady cestovního ruchu. Následují kapitoly s výsledky dotazníkového ńetření, které bylo provedeno mezi obyvateli města, zhodnocení předpokladů cestovního ruchu ve městě Kielce pomocí analýzy SWOT a jako předposlední kapitola návrhy rozvoje cestovního. Bakalářská práce se zabývá městem nacházejícím se v zahraniĉí, proto obsahuje řadu polských místních názvů, z tohoto důvodu je závěr praktické ĉásti doplněn o polsko-ĉeský slovník vybraných pouņitých pojmů.

3.1 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ,,Rozvoj cestovního ruchu v území je závislý na předpokladech, kterými lokalita disponuje. Tyto předpoklady jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo kulturně-historickými pozoruhodnostmi. Přírodní předpoklady mají časově relativně neměnný, tj. trvalý charakter a patří k rozhodujícím činitelům aktraktivity určitého území.“13 Dělení lokalizační předpokladů: a) přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu, b) kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu.14

3.1.1 Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Přírodní předpoklady jsou nepohyblivým a neměnným ĉinitelem cestovního ruchu, zvyńují zajímavost dané lokality, tvoří ji unikátní.15

13

VYSTOUPIL, Jiří et al. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj,

2006, 157 s. Přírodní atraktivity a pozoruhodnosti cestovního ruchu, s. 14. 14

VYSTOUPIL, Jiří et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s.

ISBN 80-210-4167-6. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, s. 40-43. 15

Tamtéņ, s. 40-43.

23

Strukturu přírodních předpokladů tvoří: reliéf a morfologické poměry, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo, ņivoĉiństvo.16 Před analýzou jednotlivých přírodních předpokladů, předchází kapitoly o základní charakteristice a poloze města Kielce. Základní charakteristika města Kielce Město Kielce je významným ekonomickým, administrativním, kulturním a turistickým centrem a spádovou oblastí pro Świętokrzyskie (ĉti Ńvjentokřiskje) vojvodství17 Świętokrzyskie, kterého jsou také hlavním městem18. Zkratka ve znaku města (viz Obrázek 1) pochází z latinského Civitas Kielcensis, coņ v překladu znamená „Obyvatelé Kielc“ (Jastrzębski, 2008).

Obrázek 1: Znak města Kielce

Zdroj: Kielce City Hall: About the city [online]. [cit. 2014-02-14]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/en/about/logo.

16

VYSTOUPIL, Jiří et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s.

ISBN 80-210-4167-6. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, s. 40. 17

Vojvodství je nejvyńńím správním celkem Polska, je obdobou ĉeský krajů. V Polsku se celkem nachází

16 vojvodství. 18

Hlavní město vojvodství je obdobou ĉeského statutárního města vůĉi kraji, např. Brno-město vůĉi

Jihomoravskému kraji.

24

První historické zmínky město popisují jako obchodní centrum pro výměnu zboņí. Můņe se pochlubit řadou historických památek, jednou z nejvýznamnějńích je Pałac biskupów krakowskich (ĉti Pauac biskupuv krakovskich), pochází ze 17. století, v jeho prostorách se nyní nachází muzem. Město je obklopené přírodou, je jedineĉnou geologickou oblastí, díky jeho 6 přírodním rezervacím je nazýváno „geologickým muzeem pod ńirým nebem“. Díky svému přírodnímu bohatství se v minulosti jednalo o významné centrum těņby vápence a kovových rud. Město je bodem, kde můņe být zapoĉata pěńí túra ĉi cyklistický výlet do okolí, v zimním období je k dispozici 6 lyņařských vleků. Targi Kielce jsou druhým největńím veletrņním areálem v Polsku. Ve městě se od roku 2006 nachází fotbalový stadion, který byl do zapoĉetí příprav na fotbalový ńampionát EURO 2012 nejmodernějńím fotbalovým stadionem v Polsku. Základní charakteristiku města nám přibliņuje tab. ĉ. 2, která obsahuje základní administrativní, demografické a geografické informace. Tab. č. 2: Základní charakteristiky města Kielce k 30. 6. 2013 Status

Město

Vojvodství Prezident města Katastrální výměra Počet obyvatel Hustota obyvatelstva Zeměpisná šířka Zeměpisná délky

Świętokrzyskie Wojciech Lubawski 109,45 km² 200 236 1829 os./km² 50°53′ 20°38′

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny - Population [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z WWW:http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/P_population_in_poland_size_and_stru cture_30-06-2013.pdf. Zdroj: Oficjalna strona Miasta Kielce: Poznaj miasto [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/poznajmiasto/podstawowe_dane/.

25

Poloha Město leņí na jihu Polska (viz Obrázek 6), na západním okraji se nachází údolí Kielecko-Łagowskie

(ĉti

Kjelecko-Uagovskje),

je

obklopeno

horami

Świętokrzyskimi (ĉti Ńvjentokřiskimi), které mají svůj původ v prvohorách19. Kielce leņí v severní ĉásti Świętokrzyskiego vojvodství a sousedí s 6 vojvodstvími (viz Obrázek 2). Kielce jsou hlavním městem vojvodství Świętokrzyskiego (ĉti Ńvjentokřiskjego), jsou také městským okresem vně okresu Kielce. Město je obklopené přírodou, nachází se v oblasti mezi řekami Wisła (ĉti Visua) a Pilica (viz Obrázek 3), městem protéká říĉka Silnica. Katastr města zaujímá výměru 109,45 km², vyznaĉuje se výńkovým rozdílem v rozmezí od 260 do 408 m n. m. (nejvyńńí bod města Telegraf). Nedaleko města se nachází CHKO Chęcińsko-Kielecki (ĉti Chenĉinsko-Kjelecki).

Obrázek 2: Administrativní člěnění Polska

Zdroj: Podział administracyjny Polski. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-17]. Dostupné z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/Wojewodztwa.svg.

19

Prvohory neboli paleozoikum, geologická éra, její datace spadá do období asi 570 aņ 230 milionů let

před nańím letopoĉtem.

26

Reliéf a morfologické poměry Obrázek 3 znázorňuje město a jeho nejbliņńí okolí. Na severovýchodě leņí Świętokrzyskie hory, jejichņ nejvyńńím horským pásmem jsou Łysogóry (ĉti Uysogury). Nejvyńńí vrchol Łysogór se nazývá Lysica (612 m n. m.). Świętokrzyskie hory přechází do Kielecko – Sandomierskie (ĉti Kjelecko – Sandomjerskje) vysoĉiny, která se rozkládá mezi řekami Wisła a Pilica. Na jih od města se nachází výrazné sníņení v terénu, které se nazývá Niecka Nidziańska (ĉti Njecka Nidņjaňska).

Obrázek 3: Geomorfologie okolí města Kielce

Zdroj: Oficjalna strona Miasta Kielce: Turystyka [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/turystyka/. Informace vztahující se ke geologii města Kielce, jsou podrobnějńí neņ jiné z důvodu unikatního geologického bohatství města. Kielce jsou jediným městem v Evropě, kde můņeme najít odryté horniny ze vńech období prvohor. Nachází se zde také horniny období druhohor triasu a vńechna

27

kenozoika20.21

období

Území

města

je

geologicky

lety 1953 - 2005 se zde také nacházelo Technikum

22

velmi

rozmanité,

mezi

Geologiczne (ĉti Technikum

geologiĉne). V jiņní ĉásti Kielc se nachází horniny pískovce a jílovce (např. hora Telegraf). Severní ĉást města v oblasti sídlińtě Szydłówek (ĉti Ńydluvek) je tvořena břidlicí. Vápence se nachází jak v místech přírodních rezervací Wietrznia (ĉti Vjetřňja) a Karczówki (ĉti Karĉuvki), tak také v oblasti Nowy Folwark a sídlińť Czarnów (ĉti Ĉarnuv) a Białogon (ĉti Biauogon). Sedimentární horninou slepencem je tvořeno sídlińtě Herby v severozápadní ĉásti města. Ledovcová ĉinnost, ĉi její kombinace s říĉními pochody zanechala v oblastech Czarnów, Niewachlów (ĉti Njevachluv) a Barwinek glacigenní a glacifluviální písek a ńtěrk. Sprań se vyskytuje převáņně za hranicí katastru města v Masłowie (ĉti Masuovje) a Słowiku (ĉti Suoviku). Říĉní sediment se nachází poblíņ řek Silnice a Bobrzy (ĉti Bobřy). Na území města se nachází 6 geologických přírodních rezervací: Přírodní rezervace Kadzielnia (ĉti Kadņjelnja) je nejvýznamnějsí přírodní rezervací města, nachází se v jeho jihozápadní ĉásti. Dříve byla Kadzielnia místem důlní těņby, jedná se tedy o bývalý vápencový lom (viz Obrázek 15). V 70. letech bylo v jeho prostoru vystavěno letní divadlo (polsky Amfiateater Kadzielnia) s kapacitou pro 5000 osob. Divadlo prońlo nedávno rekonstrukcí starých dřevených sedadel, přibyla také nová svinovací plátěná střecha chránící návńtěvníky před sluncem ĉi případným deńtěm (viz Obrázek 16). Jak jsem byla informována při návńtěvě informaĉního centra města, v obavách, aby investice do rekonstrukce nepřińla nazmar a aby se nově opravené divadlo nestalo terĉem vandalismu, rozhodli zástupci města o tom, ņe divadlo jiņ nebude volně zpřístupněno, jak tomu bylo dříve. Stíņnosti obyvatel města v této věci nepomohli a dřívějńí vstup do divadla nyní hyzdí plechové zátarasy. Mezi lety 2004 -

20

Kenozoikum je nejmladńí geologická éra, která zaĉala asi před 65 a půl milionem let. Dělí se na období

paleogénu, neogénu a kvartéru, přiĉemņ paleogén a neogén nahrazují zastaralé dělení na třetihory a ĉtvrtohory. 21

Państwowy Instytut Geologiczny - Oddział Świętokrzyski: Na czym stoją Kielce [online]. [cit. 2014-02-

18]. Dostupné z WWW: http://geoportal.pgi.gov.pl/pgi-os/wiedza/podziemia%20Kielc. 22

Technikum je obdobou střední odborné ńkoly s maturitou v ĈR.

28

2009 v Kadzielni (ĉti v Kadņjelni) pracovala skupina speleologů23 na odkrytí a propojení 3 jeskyní v jeden spoleĉný jeskynní komplex. Tuto podzemní trasu, která měří 140 metrů, jsem navńtívila v listopadu 2012. Prohlídka obsahovala podrobný výklad o vzniku jeskyň, historii týkající se dřívějńí těņby Kadzielni, provedených speleologických pracech a ukázku dochovalých zkamenělin. Přírodní rezervace Wietrznia je taktéņ místem, kde v minulosti probíhala důlní těņba. Jedná se o 3 propojené lomy, které se nachází na jihovýchodním okraji města. V květnu roku 2012 bylo u rezervace otevřeno Centrum Geoedukacji. V centru můņeme nalézt stálou expozici o Zemi, která obsahuje geologické exponáty, modely ņivoĉichů a rostlin, interaktivní prvky a film v 5D24. Dle informací poskytnutých v informaĉním centru města, bylo otevření centra záměrně naplánovano na měsíc květen, aby byla umoņněna

návńtěva

ńkolním

výletům.

Na

webových

stránkách

centra

(www.centrum-geoedukacji.pl) se v pravém sloupci nachazí odkaz pro zajímavou interaktivní virtuální prohlídku tři nejvýznamnějsích přírodních rezervací města. Dalńími přírodními rezervacemi na území města jsou přírodní rezervace Ślichowice (ĉti Ńlichovice), Karczówka (ĉti Karĉuvka), Biesak-Białogon (ĉti BjesakBjauogon) a Grabina. Klimatické poměry Kielce se nachází v mírném podnebném pásu. Klimatické poměry města jsou ovlivňovány svou polohou v údolí, blízkostí Świętokrzyskich hor a výńkovým rozdílem katastru města (od 240 do 408 m n. m). Průměrná délka léta ve městě trvá 87 dní, v případě zimy je to 96 dní. Průměrná teplota nejteplejńího měsíce léta (ĉervence) je 17,2 ºC. Průměrná teplota nejchladnějńího měsíce (leden) v zimě je -5,3 ºC. Roĉní průměrný úhrn sráņek dosahuje 724 mm. Největńí úhr přináńí měsíc ĉervenec s 96 mm, je tomu tak z důvodu vyńńích teplot

23

Speleologie je věda zabývající se výzkumem jeskyní.

24

Promítání 5D poskytuje 3D obraz pomocí speciálních brýlí, pohyb diváka na speciálním křesle a dalńí

efekty namířené na diváka jako je vítr, voda ĉi mlha.

29

v letních měsících a tudíņ vyńńí evaporaci25, která po kondenzaci par v ovzduńí dopadá na zem ve formě sráņek. Nejméně naopak sráņek napadne v říjnu (34 mm)26. Hydrologické poměry Od severu k jihu protéká centrem města řeka Silnica, poté se v jihozápadní ĉásti města vlévá do řeky Bobrzy. V severní ĉásti města byla na řece Silnici vybudována vodní nádrņ Kielecki zalew, která je vyuņívána předevńím k sportovním a rekreaĉním úĉelům. Tok řeky je za touto nádrņí uměle regulován a její koryto je ĉásteĉně vybetonované. Řeka Sufraganiec (ĉti Sufragaňjec) teĉe ze severu směrem na západ podél okrajových ĉástí města, kde se v nadmořské výńce 239 m n. m. také vlévá do řeky Bobrzy. Průměrné roĉní průtoky zmíněných řek jsou poměrně nízké. Průměrný roĉní průtok řeky Silnice je 7,5 m3s-1, v případě řeky Bobrzy 6,1 m3s-1 a řeky Sufraganiec 8 m3s-1. Kielce nejsou dostateĉně chráněny před případným rizikem povodní. Koryto řeky Silnice, která protéká centrem, město ohroņuje. V zastavěné oblasti, kde dominují nepropustné povrchy silniĉní infrastruktury a zástavby, není umoņněna infiltrace sráņek. Stejně jako ĉinnost odvodňovacích kanálů, které rychle odvádí vodu i z oblastí povodí, způsobují, ņe sráņky o úhrnu 2 – 3 mm, které napadnou za 15 minut, způsobí okamņité zvednutí hladiny vody o 15 – 20 cm. Navíc ani při výstavbě nových projektů dopravní infrastruktury nejsou opatření nastavována dostateĉně. Jako například v případě nové rychlostní silnice S74, v úseku křiņovatky ulic Świętokrzyska (ĉti Ńvjentokřiska) a Aleja Solidarności (ĉti Aleja Solidarnońĉi). Stávající systém kanalizace není schopen odvést sráņky po bouřce ĉi přívalovém deńti a při kaņdém větńím deńti je tento úsek zaplaven.27

25

Evaporace = vypařování.

26

Opracowanie ekofizjograficzne: Studium uwarunkowań i kierunków zagospodarowania przestrzennego

miasta Kielce [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z WWW: http://um.kielce.pl/gfx/kielce2/files/srodowisko/ekofizjografia/opracowanie_ekofizjograficzne_miasta_ki elce.pdf. Klimat i powietrze atmosferyczne, s. 39 – 43. 27

Oficjalna strona Miasta Kielce: Raport o stanie środowiska [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z

WWW:http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/srodowisko/raport/srodowisko_kielc_druk_201 3_04_30.pdf. Wody, s. 39 - 49.

30

Povrchové a podpovrchové vody můņe být na území města Kielce zneĉińťovány různými způsoby. Například hospodářskou ĉinností, prosaky ze skládek odpadu, ĉerpacích stanic ĉi jiným chemickým zneĉińťováním. Významný vliv má také vypouńtění komunálních odpadních vod ĉi z vod odpadních ĉistíren. V oblastech, kde se nevyskytuje kanalizace, putuje zneĉińtěná voda rovnou do vodních toků. Ve městě je také moņné zneĉińtění způsobené netěsností ĉi poruchou kanalizace, protoņe významná ĉást sítě kanalizaĉní sítě je více jak 30 let stará. Rostlinstvo Severní a jiņní území města je porostlé smíńenými bukovo-jedlovými lesy, dále také oblast CHKO Chęcinsko-Kielecki leņící na jihovýchodě od města. Świętokrzyski (ĉti Ńvjentokřiski) národní park se nachází na východ od města Kielce, jeho souĉástí jsou Świętokrzyskie hory, které patří k nejstarńím v Polsku i Evropě. Kromě převaņujících smíńených bukovo-jedlových lesů se z jehliĉnanů v této oblasti vyskytuje borovice, modřín a smrk. Listnaté dřeviny zastupuje v největńí míře kromě dubu, také buk ĉi bříza. V lesních ekosystémech můņeme nalézt celkem 35 druhů stromů. Řada stromů je chráněných, nejdůleņitějńím z nich je Dub Bartek z okresu Zagnańsk (ĉti Zagnaňsk), jehoņ stáří se odhaduje na 1200 let. Nejĉastěji vyskytujícími keři jsou kruńina obecná a rybíz alpský, z bylin pak kosatec sibiřský, upolín evropský ĉi pérovník pńtrosí.28 Ţivočišstvo Nejen na území Świętokrzyskiego národního parku, ale také na území města můņeme najít ĉetné důkazy bohatého ņivota oblasti, která bývala zaplavena mořem a to ve formě zkamenělin. Fauna Świętokrzyskiego národního parku je zastoupená více neņ 4000 druhy bezobratlích a 210 druhy obratlovců, z nichņ 187 je chráněných. Můņeme zde nalézt velice vzácné druhy pavouků, hmyzu a měkkýńů (hlemýņdi). Z třídy obojņivelníků se tu nachází ropucha zelená a ĉolek horský. Jako nejĉastějńí zástupci podřádu hadů se zde nachází zmije obecná a uņovka hladká. Z více neņ 100 druhů ptáků

28

Świętokrzyski Park Narodowy: Świat roślin [online]. [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW:

http://www.swietokrzyskipn.org.pl/przyroda/rosliny/.

31

lze jmenovat například orly, datly, sovy a tetřevy. Ze savců lze ojediněle narazit na losa, ĉastěji pak na jeleny, divoĉáky, netopýry, veverky, bobry a jiné malé hlodavce.29

3.1.2 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Kulturně-historické předpoklady vznikají působením ĉlověka, ĉímņ se lińí od přírodních předpokladů. Pro kulturně-historické předpoklady je typické jejich bodové rozmístění. Lákají specifickou skupinu turistů, ale zároveň jako sloņka krajiny urĉují směry funkĉního vyuņívání. Strukturu kulturně-historických předpokladů tvoří: kulturně-historické památky, kulturní zaņízení a kulturní akce, sportovní akce.30 Kielce jsou kulturním centrem Świętokrzyskiego vojvodství. Po celý rok se zde koná spousta kulturních akcí, které do města lákají tisíce návńtěvníků. Nabídka je ńiroká, lze si vybrat z řady hudebních koncertů, divadelních představení, festivalů, výstav ĉi sportovních akcí. Nabídka je vhodná pro kaņdou věkovou skupinu. Dle mého názoru si zde můņe své nalézt kaņdá věková skupina. Seznam kulturních akcí konaných v Kieleckiem Centru Kultury (kulturní centrum) je také pestrý, lze si vybrat program od opery, operety, baletu, ĉinohry aņ po rockový koncert. Na území města se nachází spousta historicky významných památek. V dalńí ĉásti této kapitoly poskytnu výběr nejvýznamnějńích kulturně-historických památek a akcí.

29

Świętokrzyski Park Narodowy: Świat zwierząt [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW:

http://www.swietokrzyskipn.org.pl/przyroda/zwierzeta/. 30

Vystoupil In TOUŃEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie.

Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleń Ĉeněk, 2008. Kulturně-historické předpoklady a potenciál pro cestovní ruch, s. 311.

32

Kulturní památky Ve městě Kielce se nachází mnoho historicky významných staveb, bezpoĉet kostelů, ale i zajímavých míst, níņe následuje výběr těch nejvýznamnějńích. Pałac Biskupów Krakowskich (ĉti Pauac Biskupuv Krakovkich) byl postaven v letech 1637 - 1641, z iniciativy biskupa Jakuba Zadzika (ĉti Jakuba Zadņika), palác navrhl architekt Tomaszem Poncino (ĉti Tomań Poncino). Kdysi náleņel krakovským biskupům, odtud pochází také jeho název ,,Palác biskupů krakovských“. Je nejlépe zachovaným architektonickým objektem z dob vlády rodu Vasovců31 v Polsku (viz Obrázek 10). Navzdory ĉetným přestavbám z 19. století si palác zachoval původní půdorys, fasádu a originální výzdobu interiéru. Od roku 1971 se zde nachází Národní muzeum se stálými expozicemi a galerií. Za palácem můņeme obdivovat zahradu v italském stylu. V neděli je vstup do muzea zdarma. Pałacyk Zielińskiego (ĉti Pauaĉyk Ņjeliňskjego) pochází z první poloviny 19. století. Patřil Tomaszi Zielińskiemu, který byl starostou Kielc a velkým příznivcem kultury. K hlavní budově přiléhá novogotická věņ. Ve vnitřním dvoře se nachází památeĉní sloup s mramorovými deskami, na kterých jsou jména osob významných na poli vědy a umění z 19. století. V souĉasné době slouņí jako kulturní středisko (Adamczyk, et al., 2008). Ulice Henryka Sienkiewicza (ĉti Henryka Ńjenkjeviĉa) je 1,25 km dlouhá a je jednou z nejdelńích promenád v Polsku (viz Obrázek 11). Byla zaloņena ve 20. letech 19. století. Jedná se o pěńí zónu, kde se nachází velké mnoņství obchodů, mnoho restaurací a historických budov, některé z nich dnes slouņí jako hotely. Můņeme zde také nalézt divadlo Stefana Żeromskiego32 (ĉti Stefana Ņeromskjego), klasicistní kostel postavený v roce 1835 a také secesní budovu, ve které se momentálně nachází banka.

31

Vasovci byli ĉlenové ńvédské (1521 - 1654) a polské dynastie králů (1587 - 1668). Jméno dynastie bylo

odvozeno od rodového znaku, snopu obilí (ńvédsky vasa). 32

Stefan Żeromski (ĉti Stefan Ņeromski) byl polský spisovatel, který ņil v letech 1864 aņ 1925, ve městě

Kielce navńtěvoval základní ńkolu a gymnázium. Ve městě po něm bylo pojmenováno divadlo a muzeum, jehoņ expozice je věnována období raného mládí spisovatele.

33

Od roku 2001 do roku 2007 byla na etapy provedena rozsáhlá rekonstrukce, která byla financována z Evropských fondů pro regionání rozvoj. Park miejski (ĉti park mjejski) neboli Městský park zaloņený ve 30. letech 19. století jako městská zahrada. Uprostřed se nachází rybník s fontánou (viz Obrázek 18). V jedné ĉásti parku se nachází malé prostranství se zastřeńeným pódiem pro konání venkovních kulturních akcí. Rynek (ĉti Rynek), nynějńí úĉelem tohoto místa je opět náměstí, které bylo vymezeno jiņ ve středověku. Stavby na něm byly postaveny v 17. – 19. století. Budova s ĉíslem 18 je nejlépe zachovalým ĉinņovním domem města z 18. století, nachází se zde také radnice města. Rynek prońel rozsáhlou rekonstrukcí, která měla místo přiblíņit jeho dřívějńí gotické podobě. Vzhled, který na zaĉátku 20. století nabyl podobu kruhového objezdu s parĉíkem a fontánou v jeho středu (viz Obrázek 13), se znovu změnil na otevřený prostor s pěńí zónou (viz Obrázek 14). I přilehlé ulice, které byly dříve průjezdné pro motorová vozidla a byly vyuņívany i pro parkování, byly změněny na pěńí zóny. Práce byly dokonĉeny v ĉervnu 2011. Jedná se o ĉást projektu ,,Rewitalizacja Zabytkowego Śródmieścia Kielc - Etap I“ (Revitalizace historického středu města Kielce – Etapa I).33 Kulturní zařízení Ve městě se také nachází celá řada muzeí, galerií, kulturních a vzdělávacích center. Letní divadlo v přírodní rezervaci Kadzielnia a Centrum Geoedukacji v rezervaci Wietrzna byly jiņ zmíněny spolu s předchozím popisem reliéfu a morfologických poměrů města v kapitole 3.1.1. Následuje výběr nejvýznamnějńích kulturních zařízení města Kielce. Kieleckie centrum kultury je nejvýznamnějńím kulturním objektem města, je také organizátorem mnoha představení a projektů, které mají mezinárodní charakter, např. jako jediné divadlo v Polsku přináńí přímé přenosy operních a baletní představení z Royal Opera House v Londýně. Kulturní centrum pořádá koncerty, opery, muzikály i

33

Kieleckie Inwestycje [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: http://www.inwestycje.kielce.pl/.

34

divadelní představení. V objektu se nachází celá řada dalńí uskupení jako galerie moderního umění, divadlo Tańca (ĉti Taňca), které není jediným divadlem města. Ve městě se nachází dalńí tři divadla - Divadlo Żeromskiego staré 130 let, Loutkové divadlo Kubuś a Divadlo EcceHommo (Mikos, 2010). Wojewódzki dom kultury (ĉti Vojevudzki) se nachází poblíņ fotbalového stadionu a přírodní rezervace Kadzielnia. Jde o okazálý dům postavený v roce 1935, nacházejí se zde reprezentativní místnosti města jako rytířský sál a hala, interiér je obloņen vícebarevným mramorem. Nachází se zde i sportovní hala. Jeho blízké okolí má město v plánu revitalizovat, obĉanům města se nelíbí, ņe tímto zásahem příjdou Kielce o dalńí městskou zeleň, jako tomu bylo dříve při jiných jiņ zrealizovaných revitalizacích města. Plac Artystów (ĉti Plac artystuv) je malým náměstím u ulice Sienkiewicza, nachází se poblíņ informaĉního centra. Je jednou z nejdůleņitějńích otevřených scén, kde se skoro kaņdý víkend konají spoleĉenské akce ĉi koncerty (Garus, 2007). Ve městě se nachází celkem 6 muzeí a 8 uměleckých galerií. Dříve jsem jiņ zmínila Muzeum Lat Szkolnych Stefana Żeromskiego (ĉti Muzeum lat ńkolnych Stefana Ņeromskjego) a Národní muzeum v komplexu Paláce biskupů krakovských. Poslední zmíněné jsem spolu s Muzeem hraček a zábavy osobně navńtívila. Muzeum Zabawek i Zabawy (Muzeum hraĉek a zábavy) existuje od roku 1979, můņe se pochlubit 6000 exponáty z celé Evropy. Hlavně jde o sbírky hraĉek z Polska z období po 2. světové válce. Nejstarńím exponátem je vosková panenka z přelomu 18. a 19. století. Souĉástí muzejní sbírky jsou dále panenky, pokoj pro panenky, olovění vojáĉci, kolekce hraĉek z hlíny vytvořená dětmi, plyńové hraĉky, elektrické mańinky, autíĉka, kostky Lega a jiné. Dalńími muzei jsou Muzeum Historii Kielc, Muzeum kielecke vsi a Muzeum Diecezjalne.

35

Zábavní akce Město Kielce nabízí výběr z obrovské ńkály kulturních akcí. Kaņdý rok se zde opakovaně koná celá řada festivalů, setkání ĉi velkých spoleĉenských akcí. Více informací k nejvýznamějším kulturním akcím města: Święto Kielc (ĉti Ńvjeto Kielc) neboli ,,Svátek Kielc“ je spoleĉenská akce, která trvá tři dny a její konání připadá na ĉerven. Během tohoto svátku je pořádáno mnoho koncertů, různých slavností a doprovodných akcí pro ńirokou veřejnost. Muzea, galerie a výstavy jsou výjimeĉně otevřena do pozdních veĉerních hodin. Na ulici Sienkiewicza se konají trhy, kde jsou nabízeny regionální výrobky, potraviny a jiné pochutiny. NURT – festiwal form dokumentalnych (ĉti NURT – festival dokumentárních forem), je celostátní přehlídkou nezávislých dokumentárních snímků. Festival pomáhá hlavně mladým a neznámým dokumentaristům, aby se jejich tvorba dostala k divákovi. Dokumentární tvorba je ĉasto opomíjená, díky festivalu vńak nabývá na popularitě. Svojí ĉinností plní festival NURT důleņitou roli pro vzdělávání mladé generace. Harcerski festiwal kultury młodzieży szkolnej (ĉti Harcerski festival kultury muodņjeņy ńkolnej) neboli ,,Skautský festival kultury školní mládeže“, jeho tradice byla zahájena v roce 1974. Jedná se o mezinárodní festival, který probíhá v ĉervenci a trvá po dobu 2 týdnů. Organizátory festivalu jsou Asociace skautů města Kielce, prezident města Kielce, Świętokrzyskie vojvodství a ministerstvo kultury. Cílem festivalu je prezentace dovedností dětských pěveckých, taneĉních a divadelních skupin. Jazz festiwal se koná kaņdé září, má dlouhou tradici. Na festivalu vystupují hvězdy světového i polského jazzu. Dalńími pořádanými spoleĉenskými akcemi města jsou např. Mezinárodní festival duchovní a varhanní hudby, Festivalu náboženských písní, Kytarový festival a Letní festival Karaoke.34

34

Świętokrzyskie: Świętokrzyskie. Co? Gdzie? Kiedy? [online]. [cit. 2011-12-03]. Dostupné z WWW:

http://hotelkongresowy.pl/data/file/kalendarz%20imprez%202010.pdf.

36

Sportovní akce Město Kielce po celá léta aktivně podporuje sportovní kluby, organizace a sdruņení. Sportovní a rekreaĉní nabídka je ve městě ńiroká. Kielce ale v posledních letech kladly také důraz na budování a modernizaci sportovní a rekreaĉní základny. Nejoblíbenějńími sporty ve městě jsou fotbal a házená. Město se od roku 2006 můņe pyńnit jedním z nejmodernějńích fotbalových stadionů v Polsku. Od otevření nového stadionu města v něm byly odehrány tři zápasy polské fotbalové reprezentace a finále Polského poháru. Město také hostilo Mistrovství Evropy v karate a sportovní soutěņ v kuleĉníku World Pool Masters. Nejdůleţitějšími sportovními kluby města jsou: Fotbalový klub Korona Kielce vznikl v roce 1973. Tým se postupně zásluhou hraĉů, sponzorů a náborů nových hráĉů probojoval z druhé fotbalové ligy mezi nejlepńí týmy polské extraligy. Týmu se přezdívá ,,žluto-červení“, pro barvu dresu klubu. Loňskou sezónu 2012/2013 ukonĉili fotbalisté na 11. místě. Vive Targi Kielce je házenkářský klub, byl zaloņen v roce 1965. Klub je v posledních letech na absolutní ńpiĉce. Desetkrát vyhrál Polský pohár (Mistrovství polské republiky), od sezóny roku 2005/2006 se tým kaņdý rok zúĉastnil finále, které 6x vyhrál z toho 5x posledních 5 let v řadě. Klub také 10x vyhrál polskou extraligu35.

3.2 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY „Realizační předpoklady umožňují svou existencí vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace.“

35

Oficjalna strona Miasta Kielce: Sport [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW:

http://www.um.kielce.pl/sport/.

37

Realizační předpoklady se rozdělují: a) dopravní předpoklady, b) materiálně-technickou základnu.36

3.2.1 Dopravní předpoklady Dopravní infrastruktura je hlavní faktor v rozvoji obchodu a sluņeb a dalńích odvětví ekonomiky, které jsou nezbytné pro hospodářský rozvoj města. Nedostatek efektivní dopravní sítě představuje překáņku pro rozvoj obchodu a spolupráce v rámci regionu, mezi regiony ĉi na zahraniĉní bázi a také překáņku pro mobilitu obĉanů, coņ následně sniņuje konkurenceschopnost města. O atraktivitě města rozhoduje blízkost dálnice, letińtě nebo rychlé vlakové dopravy. Silniĉní doprava by se měla v rámci moņností omezovat kvůli jejímu negativnímu dopadu na ņivotní prostředí. V městských systémech by měla převládat kolejová doprava, jízda na kolech ĉi chození pěńky. Město vzdálené od tranzitní dopravy37 není vystavené nepříznivým úĉinkům na ņivotní prostředí a na ĉlověka. Doprava je totiņ vedle sektoru energetického, komunálního, bytového a průmyslového jedním z hlavních zdrojů zneĉistění vzduchu, je také významným zdrojem hluku. Nedostatek dálnic nebo rychlostních komunikací v dobrém technickém stavu můņe přispět k zvýńení nákladů na provoz vozidel pohybujících se po silnicích niņńích standartů. A také kvůli sníņení investiĉní atraktivity města způsobit pokles zájmů ze strany potenciálních investorů a to zejména zahraniĉních investorů.38

36

VYSTOUPIL, Jiří et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s.

ISBN 80-210-4167-6. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, s. 44 – 45. 37

Tranzitní doprava znamená přepravu přes území jiného státu, kde do převáņeného nákladu není

zasahováno. 38

Oficjalna strona Miasta Kielce: Strategia rozwoju miasta Kielce na lata 2007-2020 [online]. [cit. 2011-

10-19]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/strategia/prognoza_oddzialywania_na_srod.pdf.

38

Silniční doprava Kielce leņí mezi městy Kraków (ĉti Krakuv) a Warszawa (ĉti Varńava), po vstupu do EU v roce 2004 se ve městě a jeho blízkém okolí zaĉal rapidně lepńit stav dopravní infrastruktury, a to díky ĉerpání dotací z evropských fondů pro regionální rozvoj. Město provedlo rozsáhlé renovace a výstavbu dopravní infrastruktury, ĉímņ mnohdy utrpěla zeleň města, která musela stavebním pracem ustoupit. Na řadě míst souvisejících s výstavbou dopravní infrastruktury byly také zruńeny přechody pro chodce. Na spoustě projektů se pracovalo ve stejném období, ve městě byla řada uzavírek a objíņděk, které zapříĉiňovaly ĉasté zácpy. Nejvýznamnějńí rozńířením dopravní sítě města byla výstavba obchvatu S7 na západ od města, která mimo jiné urychlila dopravní spojení mezi Krakówem a Warszawou, protoņe jiņ není nutné tuto trasu absolvovat přes město. Obchvat S7 je napojen na rychlostní silnici ĉ. 7 (viz Obrázek 4), která vede od obce Chyżne na jihu (blízko slovenských hranic) přes celé Polsko aņ na sever do Gdańsku. Obrázek 4: Silniční infrastruktura města Kielce

Zdroj: Oficjalna strona Miasta Kielce: Poznaj miasto [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/poznajmiasto/podstawowe_dane/. 39

Dalńí rozńíření infrastruktury se týkalo výstavby téměř 7 km východního obchvatu S74 spojující úsek Kielce – Cedzyna (ĉti Cedzyna). Úsek komunikace na území města měří od východního okraje po komunikaci ĉ. 74, na kterou se napojuje zhruba 2 km. Vede vńak přes obydlené městské ĉásti, proto nejsou obyvatelé města s tímto projektem spokojeni. Protihluková opatření související s výstavbou obchvatu tuto ĉást města rozdělila. Přes obchvat lze navíc přejít jen ve dvou místech, s ĉímņ mají problém převáņně starńí obĉané města. V blízkosti centra byly přestavěny 2 kruhové objezdy. Mnoho projektů se stále realizováno (viz Obrázek 23). Kielce tvoří uzel mezinárodních a vnitrostátních spojů pomocí níţe uvedených rychlostních komunikací: 7, S7

Gdańsk – Elbląg – Warszawa – Kielce – Kraków – Chyżne

73

Wiśniówka – Kielce – Tarnów – Plzeň – Jasło

74, S74

Sulejów – Kielce – Opatów – Szczebrzeszyn – Zamść – Zosin

745 Kielce

Dąbrowa – Masłów Pierwszy – Radlin

761 Kielce

Piekoszów

762 Kielce

Chęciny –Małogoszcz

764 Kielce

Suków – Raków – Staszów - Połaniec

786 Kielce

Ruda Strawczyńska – Łopuszno – Włoszczowa – Koniecpol

Městská a příměstská hromadná doprava Město nemá dobře vyvinutý systém městské hromadné dopravy. Ve městě existuje 65 autobusových linek a 4 linky příměstské. Autobusové linky nejsou dobře nastaveny, ĉasto jezdí do stejných míst a naopak do některých okrajových obydlených ĉástí města neexistují ņádná autobusová spojení. Mezi jednotlivými spoji jsou velké ĉasovové rozestupy, po 22. hodině jsou autobusové linky přespříliń omezeny jak ĉasově, tak i v dojezdností do okrajových ĉástí města. Vozový park je zastaralý, interiéry ani vnějńek není ĉasto udrņovan v dostateĉné ĉistotě. Hlavní dopravce PKS Kielce zajińťoval dopravu po městě a do sousedních obcí do března roku 2013, kvůli dluhům byla dána do draņby. Jediným zájemce byla spoleĉnost PKS 2, která firmu odkoupila. V 30. i 80. letech minulého století i na zaĉátku 21. století město plánoválo stavbu tramvajových linek, nikdy vńak k realizaci nedońlo. 40

V roce 1984 bylo otevřené nové, moderní autobusové nádraņí, na svou dobu jedno z nejmodernějńích v Evropě. Neobvyklá architektura a inovaĉní komunikaĉní řeńení udělalo ze stavby jednu z nejzajímavějńích atrakcí města. Pro svou zajimavě architektonicky řeńenou střechu je ĉasto nazýváno ,,UFO“ (viz Obrázek 21). Spoleĉnost PKS 2, která spoleĉnost PKS Kielce odkoupila, nyní plánuje přestavbu autobusového nádraņí. Na místě by mělo vzniknout mimo jiné podzemní parkovińtě a nákupní centrum. Po zveřejnění této informace se spoleĉnost PKS 2 setkala s nevolí ze strany obyvatel města. Důvodem je myńlenka výstavby nového nákupního centra, podle názorů obĉanů uņ je nakupních center ve městě víc neņ dost.39 Ţelezniční doprava Kielce jsou křiņovatkou ņelezniĉních tratí spojující Warszawu, Kraków a Częstochowa (ĉti Ĉenstochovou), tento druh dopravy zaujímá ve městě pouze doplňkovou funkcí. Ţelezniční křiţovatku tvoří ve městě níţe uvedené ţelezničních tratě: 8 Warszawa – Warka – Radom – Skarżysko Kamienna – Kielce – Kraków 61 Kielce – Małogoszcz – Włoszczowa – Częstochowa – Lublinec – Fosowskie Na území města se nachází 6 ņelezniĉních stanic. Kromě hlavního jimi jsou ņelezniĉní stanice Kielce Białogon, Kielce Herbski, Kielce Czarnów, Słowik a Kielce Piaski (ĉti Kjelce Pjaski). Ņelezniĉní spoje zajińťují pohodlná přímá spojení na lokální a regionální úrovni. Ņelezniĉní nákladní doprava má ekonomický význam pro celý Świętokrzyski region.40

39

Serwis Logistyka. Transport, logistyka, firmy kurierskie.: Inwestor chce rozbudowaćdworzec PKS w

Kielcach za 100 mln zł. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z WWW: http://logistyka.wnp.pl/inwestorchce-rozbudowac-dworzec-pks-w-kielcach-za-100-mln-zl,195311_1_0_0.html. 40

Oficjalna strona Miasta Kielce: Strategia rozwoju miasta Kielce na lata 2007-2020 [online]. [cit. 2011-

10-19]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/strategia/prognoza_oddzialywania_na_srod.pdf.

41

Letecká doprava V okruhu 175 km od města Kielce se nachází 5 mezinárodních letińť Warszawa – Chopin (ĉti Varńava – Ńopén), Kraków – Balice, Katowice – Pyrzowice (ĉti Katovice – Pyřovice), Łódź – Lublinek (ĉti Uďņ – Lublinek) a Rzeszów – Jasionka (ĉti Řeńuv – Jasjonka). V ĉervenci roku 2012 bylo otevřeno také nové mezinárodní letińtě Warszawa – Modlin, toto letińtě bylo vystavěno pro úĉely nízkonákladových leteckých spoleĉností, nachází se ve vzdálenosti 217 km od města Kielce. Kielce usilují o vytvoření mezinárodního letińtě, které by bylo důleņitým prvkem dopravní infrastruktury a výrazně by zvýńilo konkurenceschopnost města. V roce 2006 bylo rozhodnuto o výstavbě nového mezinárodního letińtě v obci Obice, které by bylo uzpůsoboné pro pravidelné letové linky. Letińtě by bylo důleņitým prvkem pro rozvoj veletrņních objektů města, přínosem pro nové pracovní příleņitosti nebo by mohlo prospět lázeňské turistice. V souvislosti s výstavbou letińtě je nutný i rozvoj potřebné dopravní infrastruktury. V souĉasné době mají obĉané Kielc k dispozici letińtě Kielce-Masłów, které je vyuņívané menńími letadli s kapacitou do 20 osob.41 Cykloturistika Terén města Kielce poskytuje vhodné předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Ve městě se vyskytují cyklostezky jak pro zaĉínající cyklisty, rodiny s dětmi, tak stezky pro nároĉnou horskou cykloturistiku (viz Obrázek 27). Síť cyklistických stezek na území města je krátká, úseky na sebe nenavazují. Stezky zaĉínají a konĉí na nevhodných místech, např. uprostřed ulice. Povrch cyklostezky je různý, v městské zástavbě převaņují nevhodné dláņební kostky, jen málo cyklostezek je pokryto multifunkĉním asfaltovým povrchem, na kterém by se dalo jezdit např. na koleĉkových bruslích. Směrem dál od centra povrchy cyklostezek tvoří zpěvněné i nezpevněné lesní cesty.

41

Oficjalna strona Miasta Kielce: Strategia rozwoju miasta Kielce na lata 2007-2020 [online]. [cit. 2011-

10-19]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/strategia/prognoza_oddzialywania_na_srod.pdf.

42

Fyzicky jednoduńńí cyklotrasy se vyskytují v okolí přírodní rezervace Karczówky a Wietrzni. Pro nenároĉnou cykloturistiku je vyuņívána i ņlutá pěńí trasa vedoucí kolem Kielc nebo jiné pěńí stezky, které vedou městem. Růņová stezka (viz Obrázek 25) vede přes centrum města, je vhodné ji vyuņít nejen pro cyklistický výlet, ale také pro přemísťování po městě. Pro nároĉnou horskou cyklosturistiku je doporuĉována poměrně krátká ĉervená a modrá cyklostezka nacházející se poblíņ hory Telegraf a hory Pierścienicy (ĉti Pjerńĉjenicy), povrchem těchto dvou cyklotras jsou zpevněné lesní cesty. V roce 2013 město plánovalo vybudovat 3 cyklostezky, ani vńak jedna nebyla realizována. Pro rok 2014 má město v plánu vybudovat 3 km cyklostezek ve východní ĉásti města, jiņ existující stezky zde na sebe mají být navzájem napojeny a tvořit ucelenou síť.42 Pěší turistika Síť pěńích stezek města Kielce není velká, ale je mnohem lépe rozmístěna neņ síť cyklostezek. Na trasách najdeme nejzajímavějńí památky a místa města. Ve městě Kielce se nachází 4 pěsí stezky, jedna z nich (ĉervená stezka) je okruņní trasou v centra města (viz Obrázek 26). Zelená a modrá pěńí stezka směřují z centra na jih, kde se rozdělí a obě na konci své trasy naváņou na ņlutou stezku, která je nejdejńí a která opisuje hranice města (viz Obrázek 28). Stezky konĉí v místech, kde se nachází linky městské hromadné dopravy, turisté tak mají zabezpeĉenou doprava zpět do města. Popis nejzajímavějších zastávek na trasách pěších stezek města: Červená stezka – na této okruņní trase centrem města je celkem 32 zastávek, stezka zaĉíná a konĉí u vlakového nádraņí. Na trase se nachází kostely, pomníky, sochy, muzea a galerie. Nejvýznamnějńími místy trasy jsou přírodní rezervace Kadzielnia, Park

42

Oficjalna strona Miasta Kielce: Rowery [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z WWW:

http://www.um.kielce.pl/rekreacja/rowery/

43

Miejski, Wojewódzki Dom Kultury, Pałac biskupów krakowskich, ulici Sienkiewicza, Kieleckie Centru Kultury a Rynek.43 Zelená pěší stezka (cca 6 km) – zaĉíná u Pałace biskupów krakowskich, pokraĉuje přes Park Miejski, přechází na druhý břeh řeky Silnice, směrem k přírodní rezervaci Kadzielnia, stezka na malém úseku kopíruje ĉervenou pěńí stezku. Poté se stáĉí směrem na východ k přírodní rezervaci Wietrznia k městské ĉásti Bukówka (ĉti Bukuvka), kde navazuje na ņlutou pěńí stezku. Modrá pěší stezka (cca 5 km) – zaĉíná u turistického informaĉního centra, aņ k přírodní rezervaci Kadzielnia kopíruje zelenou pěńí stezku. Poté stezka pokraĉuje k lehkoatletickému stadionu Leśny (ĉti Leńny), sportovní hale aņ k lyņařskému vleku hory Pierścienicy, kde konĉí a navazuje na stezku ņlutou. Žlutá pěší stezka (cca 38 km) – stezka tvoří uzavřený okruh, převáņně kopíruje hranice města, vede také přes polní cesty, louky a lesy. U ulice Radomska na východě trasa vystupuje mimo katastr města, do kterého se vrací na severu města u ulice Zagnańaska. Na stezce je řada míst, kde se nachází stanice městské hromadné dopravy a kde je trasu moņné ukonĉit. Stezka zaĉíná a konĉí u stadionu Leśny, vede okolo Chęcińsko-Kieleckiego CHKO, k lyņařskému vleku na horu Telegraf, k přírodním rezervacím Ślichowice, Karczówce a Biasek – Białogon.44

3.2.2 Materiálně-technická základna ,,Souhrn hmotných prostředků, které slouží k realizaci účasti na cestovním ruchu a k tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu“ (Pásková, 2002).

43

Oficjalna strona Miasta Kielce: Szlak miejski [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z WWW:

http://www.um.kielce.pl/turystyka/szlak_miejski/. 44

Oficjalna strona Miasta Kielce: Szlaki spacerowe. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW:

http://www.um.kielce.pl/turystyka/szlaki_spacerowe/.

44

Ubytovací zařízení Moņnosti rozvoje cestovního ruchu velmi ĉasto závisí na ubytovací základně dané lokality. V roce 2011 se ve městě Kielce nacházelo 27 ubytovacích objektů objektů objektů (viz Obrázek 5), k 31. ĉervenci roku 2012 Kielce disponovaly 23 ubytovacími objekty a s kapacitou 1809 lůņek.45 Kielce jsou veletrņním městem, jeho ubytovací základna je vńak pro jejich konání nedostaĉující. Ubytovací kapacita je malá, rezervace se musí provádět dlouho dopředu, v blízkosti veletrņního výstavińtě se nachází málo ubytovacích objektů. Malá konkurence drņí cenu ubytování vysoko. Moņností levného ubytování jako např. hostely je velmi málo jako i obdobných levných variant ubytování pro rodiny s dětmi.

Obrázek 5: Kapacita turistického ubytování za rok 2011

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny: Warunki życia [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/kielce/ASSETS_12p_w19.pdf.

45

Główny Urząd Statystyczny: Turystyka w 2012 r. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW:

http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/KTS_turystyka_w_2012.pdf.

45

Stravovací zařízení Malá hotelová a stravovací základna je významnou překáņkou rozvoje cestovního ruchu nebo organizování veletrhů a výstav. Pro Kielecki okres jsou typické malé stravovací objekty soustředěné v místech, kde je cestovní ruch významným zdrojem příjmů. Restaurace se nachází převáņně v hotelech ĉi hostincích, málo ojedinělé jsou bary ĉi hospody fungující poblíņ přírodních památek ĉi na místě významných architektonických míst. Stále ĉastěji se vyskytují letní záhrádky ve městě Kielce nejĉastěji na Rynku.46 Větńina kulturního a spoleĉenského ņivota města je soustředěna na ulici Sienkiewicza. Po své rekonstrukci je hlavní ulice města okouzlujícím místem se skvělou atmosférou.

Tab. č. 3: Porovnání počtu stravovacích zařízení/restaurací ve městě Kielce47 Specifikace Počet stravovacích zařízení Z toho restaurací

2000

2005

2010

2011

221

204

283

272

59

65

93

93

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny: Ceny. Handel. Usługi. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/kielce/ASSETS_12w_18.pdf. Sportovní zařízení Poloha města ve střední Evropě zaruĉuje regionu teplé a mírné teploty ideální pro trénink, lokace ve Świętokrzyskich horách zase skvělé přirozené zázemí pro ńiroký rozsah rekreaĉních aktivit. Sportovní základnou města je obrovská, kromě fotbalového stadionu a haly Legionów se na území města nachází 8 sportovních hal, atletický stadion, 5 krytých bazénů, 2 lyņářské sjezdovky, tenisové kurty a spousta hříńť pro sportovní vyņití.

46

Strategia rozwoju turystyki w powiecie Kieleckim w latach 2004-2013 [online]. [cit. 2014-03-19].

Dostupné z WWW: http://bip.powiat.kielce.pl/bip_admin/zdjecia_art/2359/strategia%20tur..pdf. 47

V porovnání jsou uvedeny objekty, ve kterých pracovalo alespoň 9 zaměstnanců.

46

Bliţší popis nejvýznamnějších sportovních zařízení města: Stadion Miejski neboli Městký stadion na ulici Ściegiennego (ĉti Ńĉjegjenego) je nový moderní stadion postavený v roce 2006, je ve vlastnictví města. Slouņí nejen pro úĉely fotbalového klubu Korona Kielce, ale také jako multifunkĉní objekt vhodný pro konání koncertů a jiných velkých akcí. Do zapoĉetí příprav na evropský ńampionát ve fotbale (EURO 2012), byl nejmodernějńím fotbalovým stadionem v celém Polsku. Splňuje poņadavky organizací FIFA a UEFA, jeho kapacita je 15 500 diváků. Stadion Leśny neboli lesní stadion je rozsáhlý 23 ha sportovní venkovní komplex. Jednotlivá sportovní úĉelová zařízení jsou obklopena lesem. Do tohoto komplexu je zahrnována Hala Legionów, lehkoatletický stadion, nachází se zde několik hřińť pro děti, fotbalové hřińtě, stáje s koňmi a jezdecké centrum. Přes komplex a okolo jeho hranic vedou pěńí turistické stezky. Hala Legionów (ĉti Hala Legionuv) je multifunkĉní sportovní hala na ulici Ubocza s kapacitou pro 3000 stojících a 1136 sedících diváků. Souĉástí haly je také fitness centrum. Lyžařské vleky, Świętokrzyskie hory poskytují atraktivní areály pro zimní sporty. Sjezdovky nejsou dlouhé, ale jejich výhodou je, ņe se nachází přímo na území města. Dva lyņařské areály města Kielce: Telegraf (408 m), má dvě osvětlené sjezdové trasy. Skoczńia (ĉti Skoĉňja) nabízí jednu sjezdovku. Dalńí sjezdovky se nachází několik kilometrů za městem např. Radostowa (451 m), Tumlin (409 m). V okolí Kielc najdeme také trasy pro běņecké lyņování (Kielce: centre of sports).

3.2.3 Specifika města Kielce Blízkost Świętokrzyskich hor, národního parku a zajímavé geologické prostředí není jediné, co můņou Kielce nabídnout. V oblasti Świętokrzyskiego vojvodství se nachází řada lázeňských rezortů. Konkurenĉní výhodou Kielc také bezpochyby jsou její veletrņní areály. 47

Lázeňská oblast Lázeňské rezorty mohly vzniknout díky bohatým zdrojům minerálních vod. Nejznámějńími rezorty Svatokříņkovského regionu jsou Busko-Zdrój (ĉti Busko-Zdruj), Nida-Zdrój (ĉti Nida-Zdruj) a Solec-Zdrój (ĉti Solec-Zdruj). Vńechny 3 rezorty se od Kielc nachází směrem na jih v rozmezí od 50 do 80 km. Mnoho jejich návńtěvníků pochází ze zahraniĉí (Kielce: centre of sports). Targi Kielce Targi Kielce jsou druhým největńím veletrņním areálem v Polsku, roĉně se tu koná více jak 40 výstav od domácích i zahraniĉních vystavovatelů.48 Jsou významnou konkurenĉní výhodou, tento druh cestovního ruchu je pro kapitál města velmi důleņitý a přínosný, skrývají velký potenciál pro moņný budoucí rozvoj města Kielce. Pro město je toto zaměření skvělou moņností pro navazování zahraniĉní spolupráce, protoņe na Targi Kielce příjíņdí vystavovatelé nejen z celé Evropy ale i z celého světa. V tuto chvíli není dostateĉně podporována ubytovací základna města pro jejich konání. .

3.2.4 Turistické informační centrum Kielce jsou poměrně velkým městem, které nabízí řadu zajímavých míst k navńtívení, proto je jedno turistické informaĉní centrum nedostaĉující. Ve městě dříve působila několik informaĉních center, která fungovala nezávisle na sobě. Od tohoto systému se ustoupilo a v prosinci 2009 byla otevřena nová turistická informaĉní kancelář, která se nachází v centrum na ulici Sienkiewicza (viz Obrázek 7), ostatní turistické informaĉní objekty zanikly. Do tohoto roku ale nebyly stále z některých internetových stránek odstraněny informace o předchozích informaĉních centrech, coņ je zavádějící pro turisty přijíņdějící do města. Při rozhovoru v informaĉním centru mi byla sdělena informace, ņe nové informaĉní centrum kontaktovalo vńechny

48

Oficjalna strona Miasta Kielce: Strategia rozwoju miasta Kielce na lata 2007-2020 [online]. [cit. 2011-

10-19]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/strategia/prognoza_oddzialywania_na_srod.pdf.

48

provozovatele internetových stránek, kteří poskytovali tyto staré informace, s ņádostí o odstranění těchto informací, ale ne vńichni tak uĉinili. Na turistickou informaĉní kancelář upozorňuje na ulici Sienkiewicza dlouhé 1,25 km pouze jeden turistický ukazatel a to v jeho bezprostřední blízkosti. Ĉíslování domů na této ulici není nejpřehlednějńí, sudá ĉísla 28 a 30 se nenachází na protějńí straně jak je tomu zvykem, ale 170 m od hledané kanceláře s ĉíslem 29.

3.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Dalńí z dílĉích cílů bakalářské práce, který jsem si vytyĉila, bylo zhodnotit, jaký mají obyvatelé a návńtěvníci města Kielce názor na souĉasný stav cestovního ruchu v tomto městě. Zjistit, kde vidí respondenti nedostatky a co by se dle jejich názoru mělo zlepńit. Pro sběr dat jsem dotazník v polském jazyce umístila na webovou adresu www.survio.com, která je urĉena pro zpracovávání dotazníkových ńetření. Tuto stránku jsem si vybrala proto, ņe znemoņňuje vyplnění dotazníku jedné osobě opakovaně, ĉímņ nedochází k znehodnocování získaných dat. Bylo nutné kontaktovat respondenty s ņádostí o vyplnění dotazníku, kterou jsem zasílala spolu s přímým webovým odkazem na elektronický dotazník. Ņádosti jsem zaslala náhodně vybraným osobám, které jsou ĉleny oficiální skupiny města Kielce na sociální síti Facebook. Statistický soubor ĉinil 100 dotazovaných osob, ve výzkumu bylo zastoupeno 51 % ņen a 49 % muņů. V úvodu dotazníku seznamuji respondenty s úĉelem provádění výzkumu, po něm následují samotné otázky. Zaĉátek dotazníku tvoří demografická ĉást, která se skládá z celkem 6 otázek (pohlaví, věku, povolání, dotazu na trvalé bydlińtě dotazovaných, jak dlouho zde ņijí a z jakého důvodu se do Kielc přistěhovali). Následuje 16 otázek, které poskytnou obraz o tom, jak obyvatelé a návńtěvníci Kielc město hodnotí. Dotazník se skládá z 13 polootevřených, 6 uzavřených a 3 otevřených otázek49. Řada respondentů měla problémy se zodpovězením otevřených otázek, ti kteří

49

U uzavřených otázek je respondentovi poskytnuto několik variant odpovědí. Otevřené otázky varianty

nenabízí, je nezbytné, aby se respondent vyjádřil vlastními slovy. Polootevřené otázky jsou kombinací obou výńe zmíněných variant.

49

nevěděli, jak na tyto otázky odpovědět, v nich ĉasto opakovali jiņ jednou uvedené odpovědi nebo je úplně vynechali. Zpracování těchto otázek bylo proto sloņitějńí neņ u ostatních typů. Po získání poņadovaného poĉtu dotazovaných jsem sepsala a seĉetla vńechny odpovědi. Odpovědi, které se vyskytly pouze jednou ĉi dvakrát, jsem v tabulkách a grafech uvedla jako ,,jiná odpověď“. Vyhodnocení výsledků výzkumu jsem provedla pomocí programu Microsoft Excel. Otázky č. 1 - 6: Demografická struktura dotazovaných Výzkumu se zúĉastnilo 100 respondentů s mírnou převahou ņen (51 %) k muņům (49 %). Polovinu dotazovaných (50 %) tvořily osoby ve věku do 25 let, osoby ve věku 26-59 byly zastoupeny 36 %, starńí 60 let pak 4 %.

Tab. č. 4: Věkové sloţení respondentů Věk

Respondenti (%)

do 18 let

13

19-25 let

47

26-59 let

36

60 a více let

4

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Podle ekonomické aktivity jsou v dotazníku nejvíce zastoupeni studenti vyńńích a vysokých ńkol (37 %), dále pracující (36 %) a studenti středních ńkol (14 %). Na otázku, zda je město Kielce jejich trvalým bydlińtěm, odpovědělo kladně 74 % respondentů. 8 % uvedlo, ņe město navńtěvuje kvůli rodině nebo známým, stejný poĉet dotazovaných do města dojíņdí kvůli vzdělání. Důvod návńtěvy nebyl v 8 % uveden, nízký poĉet dotazovaných město navńtěvuje z důvodu pracovních příleņitostí (1 %) a dovolené (1 %).

50

Graf č. 1: Struktura respondentů podle ekonomické aktivity

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013.

Tab. č. 5: Odpovědi k délce bydlení respondentů ve městě Kielce Počet let

Respondenti (%)

Do 5 let

5

Do 10 let

2

Do 20 let

27

Do 30 let

28

Do 40 let

6

Do 50 let

3

Více jak 50 let

3

Nebydlí ve městě

26

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Tabulka zobrazuje skuteĉnost, ņe největńí poĉet dotazovaných (28 %) ņije ve městě Kielce po maximální dobu 30 let, nejmenńí podíl 2 % obyvatel města ņije ve městě do 10 let a shodně pak ve 3 % případů do 50 a více jak 50 let. 62 % dotazovaných se ve městě narodilo, 5 % se přistěhovalo z rodinných důvodů (4 % kvůli práci a 3 % kvůli vzdělání). 26 % obĉanů z reprezentativního vzorku zde nebydlí, a proto neuvedlo ņádný důvod. 51

Otázka č. 7: Je město Kielce atraktivní pro cestovní ruch? Větńina dotazovaných (85 %) shledává město atraktivním z hlediska cestovního ruchu. Neatraktivním vidí obĉané město zejména kvůli nedostateĉnému silniĉnímu propojení se zbytkem vojvodství, domnívají se, ņe lepńí spojení by přineslo více investic do hospodářství a zlepńilo by ekonomiku města. Dopravní spojení, které by pomohlo městu zajistit příliv turistů, se zdá dotazovaným také nedostaĉující.

Graf č. 2: Atraktivnost města Kielce

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Někteří dotazovaní oznaĉili město neatraktivním, protoņe jsou přesvědĉeni, ņe nemá co nabídnout. Protikladem jsou tomu názory, ņe město Kielce má rozhodně co nabídnout, avńak propagace atraktivních míst není dostateĉná. Mladí obĉané do 25 let uváděli jako nejĉastějńí problémy města nedostatek míst k setkávání. Chybí jim kluby s různorodými hudebními ņánry, stejně tak jako místa, kde by mohli provádět extrémní sporty50. Ve městě se totiņ nachází pouze jeden skatepark (viz Obrázek 17) poblíņ rezervace Kadzielnia. Panují také názory, ņe město na svojí atraktivitě ztrácí z důvodů vleklých přestaveb ulic a neúměrnému kácení zeleně, díky kterému město vypadá betonově.

50

Jako extrémními sporty respondenti nejĉastěji zmiňovali skateboarding.

52

Otázka č. 8: Hlavní zaměření města Dle odpovědí nepřevládá urĉité zaměření města, výsledky se lińí jen v řádech procent. Nejvíce dotazovaných si myslí, ņe se Kielce primárně zabývají kulturou a volným ĉasem (26 %), 24 % respondentů urĉilo vzdělání, 22 % pak cestovní ruch, pouze 8 % vidí Kielce jako průmyslové město.

Graf č. 3: Hlavní zaměření města Kielce

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Celých 20 % z reprezentativního vzorku zvolilo jinou odpověď, ve které nejĉastěji uvedli, ņe se město samotné zabývá ńpatnou politikou. Dotazovaným nejvíce vadí nedostatek provázanosti projektů, plánů a nápadů na rozvoj města. Zvláńtě pokud se jedná o architekturu, domnívají se, ņe město schválí téměř kaņdý projekt. Tento přístup poté zapříĉiňuje přehnanou různorodost vzhledu města. Řada obĉanů se také zmínila o tom, ņe se řídící orgány města údajně snaņí o vlastní obohacení. To urĉitě nevypovídá o dobrém obraze města v oĉích jeho obyvatel nebo přijíņdějících turistů. Dále je podle respondentů město zaměřené na výstavbu objektů i komunikací, s ĉímņ jsou spjaty i negativní reakce. Kromě jiņ zmíněného úbytku zelených ploch, si obĉané stěņují na vńudypřítomné stavění protihlukových stěn (viz Obrázek 24). Na druhou stranu výstavba nákupních center přinesla pracovní příleņitosti. V reakci na stavění

53

protihlukových stěn se zástupci města brání tím, ņe hluk na ulicích města přesahuje poņadované normy o 10 – 15 dB51 a protihlukové stěny jsou v tomto případě nejúĉinnějńím řeńením (www.itv.kielce.eu52). V nejmenńím zastoupení dotazovaní uvedli, ņe je město Kielce zaměřené na podnikání, sluņby, rekreaci a sport. Otázka č. 9 - 10 : Co je ve městě nejvíce a nejméně atraktivní Z reprezentativního vzorku 28 % uvedlo, ņe za nejatraktivnějńí na městě Kielce povaņují jeho okolní přírodu. Shodně a to 16 % respondentů uvedlo, ņe atraktivním povaņují nákupní moņnosti a sportovní areály města. Podle mého názoru se tyto dvě kategorie umístily na druhém místě kvůli fotbalovému stadionu vystavěnému v roce 2006, na který jsou obyvatelé města náleņitě hrdí, a díky nově otevřenému nákupnímu centru Korona z května roku 2012. Nákupní centrum se nachází poblíņ centra, obĉané jiņ tedy nemusí dojíņdět za nákupy do okrajových oblastí města. 2 % si pochvalují nízké ceny a přítomnost velkého poĉtu studentů ve městě.

Tab. č. 6: Co je ve městě Kielce nejvíce a nejméně atraktivní Respondenti (%) 28

Moţnosti kulturního vyţití

Respondenti (%) 26

Nákupní moţnosti

16

Historické památky města

18

Sportovní areály ve městě

16

15

Moţnosti kulturního vyţití Zajímavosti v okolí (kulturní, historické) Historické památky města

14 14 10

Jiná odpověď Zajímavosti v okolí (kulturní, historické) Sportovní areály ve městě

Jiná odpověď

2

Nejvíce atraktivní Příroda v okolí

Nejméně atraktivní

13

Nákupní moţnosti

11 10

Příroda v okolí

7

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Neatraktivními se z hlediska moņnosti kulturního vyņití Kielce zdají 26 % dotazovaných. Aĉkoli jsou ve městě pořádány festivaly, nejedná se o festivaly populární hudby, ĉasto se tedy v odpovědích převáņně mladých dotazovaných objevovalo, ņe by uvítali konání masovějńích akcí.

51

Decibel (zkr. dB) je jednotka pro měření intenzity hladiny zvuku.

52

ITV Kielce, jedná se o internetový televizní portál města, funguje od října roku 2007 a je realizován

úřadem města Kielce. Portál informuje o ĉinnosti úřadu a aktuálních údálostech města z oblasti ekonomiky, kultury a sportu.

54

15 % respondentů uvedlo jinou moņnost, kde jako neatraktivní uváděli zejména probíhající přestavbu města. Obyvatelé nejsou spokojeni s převáņnou orientací města na výstavbu obchodních budov. Myslí si, ņe město dostateĉně nedbá o svoje obyvatele. Ubývá míst k odpoĉinku, zelených ploch a chybí dostatek hřińť pro malé děti. Jako dalńí problém dotazovaní uvádí městkou komunikaci. Opravy na mnoha místech města a s nimi spojené uzavírky způsobují ve městě zácpy. Nejsou zcela spokojeni ani s mnoņstvím cyklostezek. Ubytovací a stravovací kapacita, kterou v tuto chvíli Kielce disponují, je příliń drahá, a proto je podle obyvatel města neatraktivní pro potencionální turisty. Zmíněny byly také památky, o které není projevován dostateĉný zájem, s ĉímņ se pojí i jejich ńpatná propagace. Někteří dotazovaní povaņují město za mírně zneĉińtěné. Otázka č. 11: Problémy města z hlediska cestovního ruchu Za největńí problém povaņují respondenti dopravní situaci města (25 %), která výrazně předĉila ostatní problémy města. Dále se podíly u ostatních zodpovězených variant lińily jen v řádech několika procent, orientaci ve městě (17 %) uvedli respondenti jako druhý nejváņnějńí problém, s 13 % následuje ĉistota města.

Graf č. 4: Problémy města

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013.

55

10 % respondentů vybralo jinou odpověď, kde jako nejĉastějńí problémy města uváděli ńpatnou propagaci města. Obyvatelé města Kielce se domnívají, ņe v jiných ĉástech Polska neví o jejich městě nikdo prakticky nic. Není vńeobecně známo, co zajímavého by ve městě mohli navńtívit. Myslí si, ņe je známé jen ve spojitosti s hanlivým výrazem o zdejńím poĉasí53. Anebo díky autobusovému nádraņí, jehoņ architektonické vzezření připomíná UFO, které obyvatelé pokládají za jedineĉnou ikonu města. Také jim vadí, ņe město není spojené se známou osobností jako Stefan Żeromski. Za problém města uvedli dotazovaní také ńpatnou spolupráci organizátorů akcí, mnohdy jsou kulturní akce tak málo propagované, ņe se o ní obyvatelé města nebo návńtěvníci města dozví aņ po jejím skonĉení. Kromě jiņ zmiňovaných problémů města s komunikací, vidí obyvatelé jako problém také to, ņe Kielce nemají propojené autobusové a vlakové nádraņí54. Dále někteří respondenti postrádají i existenci letińtě. V případě pěńích a cyklistických stezek nejsou spokojeni s tím, ņe na sebe jednotlivé úseky některých stezek nenavazují. Kraków, Wrocław (ĉti Vrocuav) a Warszawa jsou města, která jsou známá díky svým náměstím. Objevily se i názory, ņe by cestovnímu ruchu prospělo mít stejné typické náměstí, které by bylo soustředěno v centru města. Otázka č. 12 - 13: Turistické informační centrum Otázky ĉíslo 12 a 13 jsem do dotazníku zahrnula kvůli negativní zkuńenosti při hledání turistického informaĉního centra. Kancelář je jediným informaĉním centram města, nachází na adrese Sienkiewicza 29. Tato ulice je 1,25 km dlouhou promenádou v centru města. Logická posloupnost ĉíslování domů této ulice vńak není zcela v pořádku. Ĉísla 28 a 30 se nachází 170 m od hledané kanceláře. Na turistické informaĉní centrum upozorňoval na celé dlouhé promenádě pouze jediný ukazatel, který je navíc v bezprostřední blízkosti centra.

53

Kdyņ je v Polsku zima a větrno, je tato skuteĉnost přirovnávána k poĉasí typickému pro město Kielce.

54

Autobusové a vlakové nádraņí se od sebe dělí vzdálenost 250 m.

56

Graf č. 5: Návštěvnost turistického informačního centra

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Graf č. 6: Úspěšnost hledání informačního turistického centra

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Turistické informaĉní centrum navńtívilo 23 % dotazovaných, 56 % dotazovaných turistické informaĉní centrum nenavńtívilo a ani se k tomu nechystá, 21 % jeho navńtívení v budoucnosti plánuje. 31 % dotazovaných uvedlo, ņe nemělo při hledání turistického informaĉního centra ņádný problém. Celých 40 % uvedlo, ņe na tuto otázku nezná odpověď nebo na ni nedokáņe odpovědět.

57

29 % respondentů při hledání turistického informaĉního centra problém mělo. Mnozí uvedli, ņe kancelář objevili náhodně, aniņ by to plánovali. Přesto se domnívají, ņe kdyby hledali záměrně, měli by s hledáním problém. Jiní se domnívají, ņe by kromě hlavní promenády města, měli být turistické informaĉní kanceláře otevřeny také na autobusovém a vlakovém nádraņí. Otázka č. 14: Potřeba změn pro další vývoj města V této a následující otevřené otázce měli respondenti uvést maximálně tři odpovědi. Bylo zajímavé sledovat, jak se odpovědi lińily od otázek ĉ. 9 a ĉ. 10, kde byly otázky předem definované. Pouze 5 % dotazovaných odpovědělo, ņe se město vyvíjí dobrým směrem a nic by neměnili. Nejvíce (24 %) ostře kritizovalo důsledky stavebních projektů města. Vadí jim, ņe se z města ztrácí zeleň a ņe o tu původní, která přetrvala, není dostateĉně peĉováno. Veńkerá místa jsou přeměňována na bezúĉelné betonové plochy jako v případě náměstí Rynek, které se přestavbou v letech 2010 – 2011 změnilo na otevřený prostor s pěńí zónou. Neschvalují přehnanou výstavbu protihlukových stěn a to nejen v blízkosti sídlińť, ale také v centru města. Centrum města změnilo nejvíce, prońlo rozsáhlými opravami, řada obyvatel města by přesto uvítala renovaci starých domů v centru (viz Obrázek 12). Opravy by se vńak neměly soustřeďovat pouze na centrum, zapomínat by se nemělo ani na přilehlé ulice. Jako nutná se obĉanům také jeví oprava vlakového a autobusového nádraņí. Podle obyvatel města je nezbytné vylepńit propagaci města a podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ve městě (17 %). Převáņně by si respondenti přáli rozńíření cyklostezek, dále uváděli, ņe by městu prospěla výstavba koupalińtě, tras pro běņecké lyņovaní ĉi posilovacích strojů volně dostupných například v parcích (viz Obrázek 20). Uvítali by také investice do sportovní infrastruktury, městu by prý také prospěla výstavba velkokapacitní haly. Dalńím nejĉastěji zmiňovaným problémem byla dopravní infrastruktura města (15 %). Obyvatelé by si přáli rozvoj a modernizaci komunikací, zvýńení jejich kvality a zlepńení dopravní situace města. Ulice města jsou kvůli rozsáhlým stavebním projektům na řadě míst uzavřené, coņ zapříĉiňuje mnoho objíņděk a ve městě ĉasto vznikají zácpy. Kvůli těmto důvodům by někteří obyvatelé uvítali rychlé dokonĉení stavebních prací. Respondenti by si také přáli, aby mělo město lepńí dopravní spojení do větńích měst v okolí (Kraków, Warszawa). 58

Tab. č. 7: Potřebné změny pro další vývoj města Potřebné změny pro další vývoj města Stav zeleně, betonové plochy, protihlukové stěny a další renovace

Respondenti (%) 24

Propagace města, zlepšení cyklostezek

17

Dopravní infrastruktura

15

Nedostatek kulturních a sportovních akcí

13

Zlepšení značení, parkování, nová místa pro odpočinek a malé děti

11

Potřeba letiště

7

Změny nejsou potřebné

5

Stav městské hromadné a meziměstské dopravy

4

Získávání investorů

2

Nezávadnost vody, čistota města, méně nákupních center

2

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Aĉkoliv jsou Kielce velkým poĉtem dotazovaných povaņovány za kulturní město, postrádají ve svém městě velké kulturní a sportovní akce pro mladé (13 %). Město pořádá řadu festivalů, jejich ņánr se ale respondentům zdá málo různorodý. Domnívají se, ņe změna v této oblasti by do města přilákala nové návńtěvníky. Ve městě chybí noĉní ņivot, otevírací doba kaváren a restaurací do 21 hodin se dotazovaným zdá nedostaĉující a chtěli by tuto dobu prodlouņit. 11 % respondentů uvedlo, ņe by si pro své město přáli lepńí znaĉení turisticky atraktivních a rekreaĉních míst, které by zlepńilo orientaci ve městě a více míst pro odpoĉinek a pro malé děti. Z obrázku 8 a 9 můņeme vidět ńpatný stav a zastaralý design turistického informaĉního systému města. Dalńím bodem bylo zlepńení parkovací situace města, v centru města je málo míst k parkování, navíc je poplatek za jejich vyuņití vysoký, proto jsou parkovińtě paradoxně prázdná. 7 % respondentů se domnívá, ņe je nutná výstavba letińtě, které by přilákalo investory. O nutnost získávání investorů pro město Kielce se zmínili 2 % obyvatel. 4 % dotazovaných není spokojeno se stavem městské hromadné a meziměstské dopravy. Nejvíce jim vadí chybějící noĉní spoje, ńpatné spojení do okrajových oblastí a oblastí 59

mimo město, zastaralý stav vozového parku (viz Obrázek 22) a nedodrņování jízdních řádů. Lepńí dostupnost nezávadné vody, více ĉistoty na ulicích a méně nákupních center bylo zmíněno 2 % dotazovaných. Otázka č. 15: Co se obyvatelům a turistům ve městě Kielce nejvíce líbí Stejně jako v otázce ĉ. 9 respondenti odpověděli, ņe se jim na městě nejvíce líbí přírodní potenciál města (23 %). Nejĉastěji zmiňovanými místy byly geologické rezervace města, hory Świętokrzyskie, městský park, lesy na okraji města, jezera Selpia (Ńelpja) a Chańcza (ĉti Chaňĉa), která se nacházejí do 50 km od města. Obyvatelé si uvědomují přírodní bohatství svého města, stejně tak si ale uvědomují, ņe by měla být tato místa více propagována.

Tab. č. 8: Co se obyvatelům a návštěvníkům ve městě nejvíce líbí Co se obyvatelům a návštěvníkům ve městě nejvíce líbí

Respondenti (%)

Příroda v okolí

23

Zajímavá místa a kulturní pamětihodnosti města

16

Geografická poloha města

15

Sportovní zázemí a akce

11

Dynamický rozvoj města

9

Vnímání města

7

Jiná odpověď

6

Targi Kielce

5

Nákupní centra

5

Nic se mi ve městě nelíbí

2

Kulturní akce města

1

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Jako nejzajímavějńí místa a kulturní pamětihodnosti města (16 %) uváděli dotazovaní nejĉastěji opravené objekty v centru města jako ulice Sienkiewicza, náměstí Rynek a Plac Artystów, dále Pałac Biskupów Krakowskich a geologickou rezervaci Kadzielnia. 60

Z tabulky můņeme vyĉíst, ņe 15 % respondentů je spokojeno s geografickou polohou města v rámci Polska. Líbí se jim, ņe město obklopují hory Świętokrzyskie a ņe leņí mezi městy Kraków a Warszawa. 7 % dotazovaných odpovědělo, ņe se jim líbí to, jak na ně město působí. Převáņně oznaĉovali Kielce za malé, zelené a zachovalé město. Pod ,,jinou odpověď“ jsem sjednotila málo frekventované odpovědi (6 %) jako to, ņe jsou obyvatelé spokojeni s nízkými cenami, se zlepńením kvality pitné vody a ņe jsou Kielce hlavním městem vojvodství, do kterého spadají. Dále si také chválí ĉisté podnebí města, to je dáno absencí těņkého průmyslu ve městě a jeho okolí. Jen 1 % respondentů se líbí kulturní akce města. Otázka č. 16: Posouzení ubytovací kapacity města 42 % dotazovaných si myslí, ņe je ubytovací kapacita města dostaĉující. Opaĉného názoru je pouze 12 % respondentů, podle jejich názoru je tomu tak z důvodu malé kapacity hotelů. Tato malá základna je navíc drahá a naprosto nedostaĉující v době konání veletrhů (Targi Kielce). Obyvatelé města se také domnívají, ņe je ve městě nedostatek moņností levného ubytování, jako jsou hostely nebo podobné levné varianty ubytování pro rodiny s dětmi.

Graf č. 7: Je ubytovací kapacita města dostačující?

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013.

61

Otázka č. 17: Modernizace autobusového nádraţí Nynějńí autobusové nádraņí bylo otevřeno v roce 1984, 29 let uņívání se na jeho vzhledu jiņ znaĉně podepsalo. V centru města byla rekonstruována ulice Sienkiewicza, náměstí Rynek. Nádraņí, které se poblíņ centra nachází, kazí nově nabytý moderní vzhled města. Graf č. 8: Nutnost modernizace autobusového nádraţí

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Podstatná větńina (83 %) z reprezentativního vzorku uvedlo, ņe by uvítali modernizaci autobusového nádraņí. Z 6 %, kteří se pro nutnost modernizace autobusového nádraņí vyslovili negativně, shodně uváděli, ņe autobusové nádraņí je ozdobou města. Podle jejich názoru je nádraņí jediné svého druhu v Polsku, a pokud by se mělo přistoupit k jeho modernizaci, mělo by jít pouze o jeho opravy. Zásadně by nesouhlasili s demolicí, aby souĉasné nádraņí ustoupilo novému projektu. Otázka č. 18: Potřeba změn v dopravní infrastruktuře města V oblasti dopravní infrastruktury by si dotazovaní nejvíce přáli ukonĉení dlouhotrvajících oprav (24 %). Vadí jim dopravní situace města, kvůli opravám jsou vńude uzavírky nebo objíņďky, a proto se ĉasto tvoří zácpy.

62

Tab. č. 9: Co by se mělo změnit v dopravní infrastruktuře města Co by se mělo změnit v dopravní infrastruktuře města

Respondenti (%)

Ukončit dlouhotrvajících opravy

24

Změny nejsou potřebné

20

Lepší kvalita provedených oprav

12

Oprava autobusového a vlakového nádraţí

11

Oprava chodníků na sídlištích, cyklistických a pěších stezek

10

Demontovat protihlukové stěny a sázet zeleň

8

Opravy silnic na území města

5

Více nových autobusů pro městskou a meziměstskou dopravu

3

Více oprav pro zlepšení dopravní infrastruktury města

3

Výstavba silnic do okolních měst a obcí

2

Moţnost parkování v centru města

2

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Naopak (20 %) respondentů je s dopravní situací města Kielce spokojeno. 12 % si stěņovalo na kvalitu provedených prací, uváděli, ņe kvalita nesplňuje normy pro 21. století. Vadí jim, ņe v této věci nejsou vyvozovány ņádné důsledky přesto, ņe to trvá řadu let. 11 % dotazovaných odpovědělo, ņe je potřeba opravit vlakové a autobusové nádraņí. V případě vlakového nádraņí se nejedná pouze o vstupní halu, ale také o úpravu nástupińť, aby se zvýńila bezpeĉnost, protoņe nádraņím ĉasto projíņdí nákladní přeprava. Otázka č. 19: Prospěch výstavby letiště v obci Obice Jak jiņ bylo zmíněno dříve, v okruhu 175 km od města Kielce se nachází 5 mezinárodních letińť. V ĉervenci roku 2012 bylo také otevřeno nové mezinárodní letińtě Warszawa – Modlin, které slouņí pro úĉely nízkonákladové letecké dopravy, je od města Kielce vzdálen 217 km. O výstavbě mezinárodního letińtě v obci Obice bylo rozhodnuto jiņ v roce 2006. Celých 72 % si myslí, ņe by výstavba nového letińtě byla pro cestovní ruch města prospěńná. 16 % dotazovaných nevidí na výstavbě nového mezinárodního letińtě ve zmíněné obci nic pozitivního. Jako nejĉastějńí důvod k tomuto názoru uvedli, ņe 63

investice v tomto rozsahu je pro malé město, jakým jsou Kielce zbyteĉná. Domnívají se, ņe pro výstavbu není dostateĉně vybudovaná silniĉní infrastruktura, ņe by letińtě nebylo dostateĉně vyuņívané, nevydělalo by na svůj provoz, a proto by nadmíru zatíņilo městský rozpoĉet. Soudí, ņe v blízkém okolí se nachází dostatek mezinárodních letińť, proto není výstavba dalńího letińtě nutná. Pokud by měli souhlasit s investicí do rozvoje letecké

dopravy,

navrhují

přestavět

regionální

letińtě

Kielce

–

Maslów

(ĉti Kjelce – Masluv) pro mezinárodní úĉely.

Graf č. 9: Prospěšnost výstavby letiště v obci Obice

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Otázka č. 20: Spokojenost s hromadnou a meziměstskou dopravou Se situací v městské hromadné a meziměstské dopravě je více respondentů nespokojených (41 %) neņli spokojených (25 %). Nejĉastěji si nespokojení pasaņéři stěņovali na ńpatně nastavené řády autobusových linek městské hromadné dopravy. Spoustu autobusů jezdí do stejného místa, ale například do centra nebo některých okrajových sídlińť, neexistuje ņádné spojení. Vadí jim také ĉasy odjezdů, kdy mnoho autobusů jede souĉasně, pak ale dlouho ņádný spoj nejede. Podobná situace panuje i v meziměstské autobusové dopravě. V tomto případě dotazovaní uváděli, ņe do některých okolních měst nebo vesnic také neexistuje ņádné autobusové spojení a pokud spojení do těchto míst dosahuje, je málo frekventované. Toho vyuņívají privátní přepravní firmy, které si z důvodu nízké 64

konkurence mohou nastavit vysoké ceny. Dále si respondenti stěņovali na ńpatné noĉní spojení, po 23. hodině se není moņné autobusem dostat do okrajových ĉástí města, stejně tak je tomu i v meziměstské dopravě. Mnoho obĉanů není spokojeno se zastaralým vozovým parkem (viz Obrázek 22), pro zlepńení dopravní situace města by pomohly jízdní pruhy vyhrazené pouze autobusové dopravě.

Graf č. 10: Spokojenost s dopravní situací města

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Otázka č. 21: Zhodnocení pěších a cyklistických stezek Z grafu ĉ. 11 můņeme vyĉíst, ņe se stavem pěńích a cyklistických stezek je spokojeno pouze 23 % dotazovaných, více neņ polovina (54 %) se stavem spokojena není, celkem 23 % nedokázalo stav stezek posoudit nebo neodpovědělo. Respondenti

více

kritizovali

stav

cyklistických

neņli

pěńích

stezek.

Cyklistických stezek je málo obzvláńtě v okrajových oblastech města, jsou krátké a navzájem na sebe nenavazují. Na území města ani netvoří ucelenou síť cyklostezek s jeho okolím, konĉí a zaĉínají na zvláńtních místech, např. uprostřed ulice. S povrchem, který pokrývá ĉást z nich, nejsou dotazovaní taktéņ spokojeni. Kromě asfaltu jsou stezky pokryty dlaņebními kostkami, dotazovaným vadí, ņe se po nich nedá jezdit na koleĉkových bruslích. Podle respondentů je ve městě upřednostňována silniĉní doprava před chodci. Na některých místech byly zruńeny přechody pro chodce, aby se zjednoduńila situace 65

řidiĉům a jejich jízda se stala plynulejńí. Pro chodce to ale znamená, ņe musí ujít o stovky metrů více k jinému přechodu, neņ byli dříve zvyklí. Chodníky jsou zvláńtě na sídlińtích v katastrofálním stavu a na mnoha místech zcela chybí.

Graf č. 11: Spokojenost se stavem pěších a cyklistických stezek

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013. Otázka č. 22: Názor na vývoj města v budoucnu Dle grafu ĉ. 12 dotazovaní nemají vyhraněný názor ohledně orientace jejich města v budoucnosti. Nejvíce (23 %) respondentů odpovědělo, ņe by se jejich město mělo orientovat na cestovní ruch, dále na kulturu (21 %). Jsou přesvědĉeni, ņe má jejich město v těchto oblastech co nabídnout. Na bydlení (20 %) by se mělo město orientovat z důvodu sníņení cen ubytování. Orientace na průmysl (19 %) by pomohla do města přivést nové investory. 17 % dotazovaných se domnívá, ņe pokud by se orientace města v budoucnu zaměřovala na vzdělání, pomohlo by to do města přilákat více mladých lidí.

66

Graf č. 12: Vývoj města do budoucna

Zdroj: Dotazníkové ńetření, říjen 2013.

3.4 NÁVRHY ROZVOJE Návrhy pro zlepńení rozvoje cestovního ruchu v městě Kielce lze formulovat na základě rozhovoru vedeného s pracovnicí turistického informaĉního centra města a vyhodnocení dotazníkového ńetření s obyvateli města. Níņe uvedený výpis obsahuje 29 nedostatků a návrhů pro rozvoj cestovního ruchu. Pracovnice informaĉního centra obecně hodnotila město Kielce velmi kladně, dle jejího názoru se město vyvíjí dobrým směrem, ve městě proběhla řada renovací, výstaveb a to hlavně v oblasti dopravní infrastruktury. Přesto si je vědoma důleņitosti dalńích změn, na základě nańeho dialogu o momentální situaci v města jsem formulovala níņe uvedené návrhy na zlepńení. Vlastní analýzování lokalizaĉních a realizaĉních předpokladů města vedlo k vytvoření dotazníku a provedení dotazníkové ńetření s obyvateli města, abych zjistila, jak nahlíņí na své město. Z vyhodnocení dotazníkového ńetření lze formulovat následující návrhy pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Kielce.

67

Obecná doporučení pro zlepšení zintenzivnit propagaci města více vyuņívat potenciál, který lokalita nabízí (např. lázeňství) zajistit provázanost projektů a plánů pro rozvoj města zvýńení kvality provedených stavebních projektů zastavení degradace vnitřní krajiny města (vliv na úbytek míst odpoĉinku) a nadměrné výstavby protihlukových stěn revitalizace starých domů v centru na rekonstruované ulici Sienkiewicza, stejně jako opravy přilehlých ulic centra oprava stávajícího zastaralého kanalizaĉního systému, zlepńení protipovoďnové ochrany a kvality pitné vody zajińtění více poboĉek turistické informaĉní kanceláře na vhodných místech (autobusové a vlakové nádraņí) Návrhy zlepšení v oblasti dopravních předpokladů některé okolní obce nejsou s městem propojeny silniĉní komunikací, nutná dalńí výstavba silniĉní infrastruktury a propojení města s těmito sídly (jako např. propojení obce Cedzyna s městem obchvatem S74). některé spoje městské hromadné dopravy nejezdí dostateĉně ĉasto, nutné vypracování nových optimalních jízdních řádů turistické znaĉení města je nedostaĉující, zastaralé, nemá jednotnou strukturu na horu Telegraf se nedá pomocí lanové dráhy vyvézt cyklistické kolo výstavba nového mezinárodního letińtě a s ním spojené silniĉní infrastruktury revitalizace budovy autobusového a vlakového nádraņí, které se nachází poblíņ jiņ z velké ĉásti zrekonstruovaného centra, u vlakového nádraņí je nezbytná také úprava nástupińť pro zajińtění bezpeĉnosti cestujících rozńíření a zajińtění návaznosti sítě cyklostezek s vhodnějńím povrchem, aby cyklostezky mohly slouņit i jiným sportovním aktivitám zajińtění dostateĉného poĉtu cenově dostupných parkovacích míst v centru města při plánování a realizaci projektů týkajících se dopravní infrastruktury neupřednostňovat silniĉní dopravu před chodci (neruńit přechody pro chodce na úkor silnic)

68

u městské hromadné a meziměstské dopravy jsou nutné změny nejen v ĉasech odjezdů, ale také úprava dojezdových míst stávajích linek, aby byla zajińtěna dostupnost veńkerých ĉástí města a to i po 23. hodině obnova vozového parku, zajińtění ĉistoty interiéru i vnějńku stávajících vozidel zlepńení dopravní situace města by pomohly jízdní pruhy vyhrazené pouze autobusové dopravě, nutná je i oprava chodníků na sídlińtích. Návrhy zlepšení v oblasti materiálně-ubytovací základny ubytovací kapacita města není dostaĉující obzvláńtě v období konání veletrhů, rezervace je nutné dělat dlouho dopředu. Ceny ubytování je drahé, ve městě je nedostatek levného ubytování niņńí kvality, jako jsou např. hostely. Nutnost zvýńení poĉtu restaurací a ulice Sienkiewicza by potřebovala zvýńit poĉet kaváren. podpora zvýńení poĉtu ubytovacích a stravovacích objektů, zajistí vyńńí konkurenci a sníņí cen rozńíření základny sportovińť o bazén a tenisové kurty zajińtění lepńích sluņeb pro turisty jako např. delńí otevírací doba kaváren a restaurací více venkovních posilovacích strojů a míst pro extrémní sporty výstavba koupalińtě (ve městě se nachází pouze kryté bazény) navýńení poĉtu tras pro běņecké lyņovaní Návrhy zlepšení v oblasti konání kulturní akcí rozńířit kulturní a sportovní dění pro mladńí generace, např. konání festivalů populární hudby podpora vzniku hudebních klubů různých ņánrů Na základě těchto informací lze vypracovat následující analýzu SWOT.

69

3.5 ANALÝZA SWOT Tab. č. 10: Analýza SWOT předpokladů cestovního ruchu města Kielce Silné stránky

Slabé stránky

zlepńující se vzhled města (revitalizace)

staré, nejednotné a málo frekventované

geologické bohatství města, blízkost národního

turistické znaĉení města

parku a Świętokrzyskich hor

jediné informaĉní centrum ve městě

Targi Kielce

ńpatná propagace kulturních akcí a

zlepńení dopravní infrastruktury města

turistických a rekreaĉních hodnot

(rekonstrukce, nová výstavba, obchvat S7)

ĉasteĉná degradace vnitřní krajiny města

ńiroká rekreaĉně-sportovní základna a lázeňské

(úbytek zeleně města)

rezorty

malá provázanost projektů, ńpatně realizované

ńiroké spektrum kulturních akcí

projekty (obchvat S74)

historické památky

nadmíra protihlukových stěn niĉících vzhled

dobré nákupní moņnosti

města

nízké ceny

málá ubytovací a stravovací základna krátké a navzájem na sebe nenavazující cyklostezky s nevhodným povrchem zastaralý systém kanalizace, slabá protipovoďňová opatření nedostatek dětských hřińť

Příleţitosti

Hrozby

nové moderní jednotné turistického znaĉení

nedostatek finanĉních zdrojů pro rozvoj

rozńíření turistické informaĉní struktury

posílení veletrņní konkurence na úkor Targi

zlepńení propagace kulturního dění a

Kielce souĉasnými nebo novými výstavními

turistických a rekreaĉních hodnot

centry

kvalitnějńí realizace projektů, ukonĉení

pomalé tempo příprav plánů pro místní rozvoj

degradace vnitřní krajiny města a nadměrné

pońkození majetku města a ohroņení obyvatel

instalace protihlukových stěn

při povodních

rozńíření ubytovací a stravovací základny

sníņení atraktivity vzhledu města nadměrným

zajistit návaznost a rozńíření sítě cyklostezek

kácením zeleně a stavěním protihlukových

(aplikace multifunkĉního povrchu)

stěn

vyuņití potenciálu města – přírodních hodnot a silné pozice, kterou Targi Kielce mají moņnost ĉerpání fondů EU pro rozvoj výstavba nového letińtě

70

4 ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat stávající předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Kielce pomocí dotazníkového ńetření mezi jeho obyvateli. Kielce jsou svými obyvateli povaņovány za atraktivní město a to předevńím díky přírodním a kulturně-historickým předpokladům města. Tyto předpoklady jsou nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Obyvatelé města cítí, ņe hlavním zaměřením města je kultura a volný ĉas. Jako největńí problém města povaņují dopravní situaci, dlouhotrvající přestavby komunikací obĉany obtěņují. Těmito přestavbami navíc dońlo k degradaci městské zeleně, tento a dalńí důsledky přestaveb vnímají obyvatelé jako největńí problémy pro dalńí rozvoj cestovního ruchu. Obĉané se domnívají, ņe by pro město byla prospěńná výstavba nového letińtě v Obicích, ĉímņ by se zlepńila dostupnost města. Obĉané si přejí, aby se město Kielce v budoucnu orientovalo na cestovní ruch. Návrhů pro rozvoj stávající situace cestovního ruchu města Kielce je celá řada. Z hlediska obecných doporuĉení lze navrhnout zvýńení poĉtu informaĉních turistických center. Nedostatků bránících rozvoji dopravních předpokladů je mnoho. Pro rozvoj pěńí ĉi cyklistické turistiky je nutné rozńířit síť stezek, zanést stezky do map a zaruĉit jejich návaznost. Dále lze doporuĉit zkvalitnění sluņeb pro turisty jako např. delńí otevírací doba kaváren a restaurací, ĉi rozńíření kulturního a sportovního dění pro mladńí generace. Město Kielce se profiluje jako veletrņní město, veletrņní areál Targi Kielce mají pro město velmi důleņitou funkci, proto tyto veletrņní areály řadím v analýze SWOT k silným stránkám města. Slábé stránky v analýze převaņují, v návaznosti na zmíněné Targi Kielce jako slabou stránku vnímám fakt, ņe pro tuto formu cestovního ruchu nemá město dostateĉně vystavěnou ubytovací a stravovací základnu. Velkou příleņitostí města je zlepńení propagace města a informovanosti jeho obyvatel ĉi potencionálních turistů o konání kulturních ĉi sportovních akcí. Město Kielce jako komunikaĉní prostředek dobře vyuņívá sociálních sítí na internetu. Tuto moņnost ale nevyuņíjí vńichni obĉané města ĉi potencionální turisté, proto by se město mělo soustředit na propagaci i jinými prostředky. Město by dále mělo sjednotit vizuální styl turistického znaĉení a informaĉních tabulí. Největńí hrozbou je sniņování atraktivity vzhledu města zapříĉiněné ńpatně realizovanými a nesourodými projekty. Bakalářská práce by v budoucnu měla slouņit jako podklad vypracování diplomové práce. 71

5 RESUMÉ Bakalářská práce se zabývá analýzou předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve městě Kielce v Polsku z pohledu jeho obyvatel. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické ĉásti. Nejprve jsem se zaměřila na teoretickou znalost cestovního ruchu, byla nastíněna definice cestovního ruchu, shrnut historický vývoj cestovního, uvedena typologie cestovního ruchu a charakterizovány předpoklady cestovního ruchu. Praktická ĉást obsahuje analýzu lokalizaĉních a realizaĉních předpokladů cestovního ruchu, na jejímņ základě byl vytvořen dotazník a provedeno dotazníkové ńetření s obyvateli města. Dle výsledků dotazníkového ńetření jsou poskytnuty návrhy rozvoje a SWOT analýza. V budoucnu bych chtěla tuto práci vyuņít při výuce zeměpisu. Bachelor thesis analyse prerequisites of tourism developlment in city Kielce in Poland from the view of its citizens. Bachelor theses has two sections – theorical and main sections. At first I focused on theoretical knowledge of tourism as its definition, historical development, typology and prerequisites. In main section I analyse location and realization tourism prerequisites, on basis of this analysis I created questionnaire and accomplised questionnaire survey with Kielce’s citizens. Results of questionnaire survey helped to provide suggestions of development and SWOT analysis. In future I would like to use this thesis while teaching geography classes.

.

72

6 SEZNAM LITERATURY 6.1 ODBORNÁ LITERATURA [1]

ADAMCZYK, Jan, WRÓBEL, Tadeusz. Kielce: portrety zabytków. Kielce, 2008. 76 s. ISBN 978-83-927360-0-4.

[2]

GALVASOVÁ, Iva et al. Průmysl cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ĈR, 2008. 264 s. IBSN 978-80-87147-06-1.

[3]

GARUS, Ryszard. Walory przyrodniczo-krajoznawcze Kielc: przewodnikinfromator z planem miasta. Kielce: Urząd miasta Kielce, 2007. 48 s. ISBN 8360166-55-2.

[4]

HESKOVÁ, Marie et al. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3.

[5]

JASTRZĘBSKI, Cerazy. Kielce: Miasto w Europie. Kielce: Wydawnictwo Unitex, 2008. 108 s. ISBN 978-83-7296-222-5.

[6]

Kielce: centre of sports. Kielce: Urząd miasta Kielce. 11 s

[7]

Kielce: geologiczny raj. Kielce: Urząd miasta Kielce. 24 s.

[8]

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŃE, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7.

[9]

MIKOS, Marek, PĘCZALSKI, Krzysztof. Kielce kwadrat. Kielce: JEDNOŚĆ, 2010. 216s. ISBN 978-83-7660-196-0.

[10] PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-2390-152-4. [11] PECÁKOVÁ,

Iva;

NOVÁK,

Ilja;

HERZMANN,

Jan. Pořizování

a

vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. 2. vydání. Praha: Vysoká ńkola ekonomická v Praze, 1998. 146 s. ISBN 80-7079-357-0.

73

[12] TOUŃEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleń Ĉeněk, 2008. 411s. ISBN 978-80-7380-114-4. [13] VYSTOUPIL, Jiří et al. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. [14] VYSTOUPIL, Jiří et al. Management cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 156 s. ISBN 978-802-1044-159. [15] VYSTOUPIL, Jiří et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6.

6.2 INFORMAČNÍ ZDROJE [16] Główny Urząd Statystyczny - Population [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z WWW:http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/P_population_in_poland_size_an d_structure_30-06-2013.pdf. [17] Główny Urząd Statystyczny: Ceny. Handel. Usługi. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/kielce/ASSETS_12w_18.pdf. [18] Główny Urząd Statystyczny: Turystyka w 2012 r. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/KTS_turystyka_w_2012.pdf. [19] Główny Urząd Statystyczny: Warunki życia [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z WWW: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/kielce/ASSETS_12p_w19.pdf. [20] ITV Kielce [online]. [cit. 2013-10-11]. Dostupné z WWW: http://www.itv.kielce.eu/. [21] Kielce City Hall: About the city [online]. [cit. 2014-02-14]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/en/about/logo. [22] Kieleckie Inwestycje [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: http://www.inwestycje.kielce.pl/. 74

[23] Oficjalna strona Miasta Kielce: Poznaj miasto [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/poznajmiasto/podstawowe_dane/. [24] Oficjalna strona Miasta Kielce: Raport o stanie środowiska [online]. [cit. 201402-23]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/srodowisko/raport/srodowisko _kielc_druk_2013_04_30.pdf. Wody, s. 39 - 49. [25] Oficjalna strona Miasta Kielce: Rowery [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/rekreacja/rowery/ [26] Oficjalna strona Miasta Kielce: Sport [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/sport/. [27] Oficjalna strona Miasta Kielce: Strategia rozwoju miasta Kielce na lata 20072020 [online]. [cit. 2011-10-19]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/gfx/kielce2/userfiles/files/strategia/prognoza_oddzialywa nia_na_srod.pdf. [28] Oficjalna strona Miasta Kielce: Szlak miejski [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/turystyka/szlak_miejski/. [29] Oficjalna strona Miasta Kielce: Szlaki spacerowe. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/turystyka/szlaki_spacerowe/. [30] Oficjalna strona Miasta Kielce: Turystyka [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.um.kielce.pl/turystyka/. [31] Opracowanie ekofizjograficzne: Studium uwarunkowań i kierunków zagospodarowania przestrzennego miasta Kielce [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z WWW: http://um.kielce.pl/gfx/kielce2/files/srodowisko/ekofizjografia/opracowanie_ekofi zjograficzne_miasta_kielce.pdf. Klimat i powietrze atmosferyczne, s. 39 – 43. [32] Państwowy Instytut Geologiczny - Oddział Świętokrzyski: Na czym stoją Kielce [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z WWW: http://geoportal.pgi.gov.pl/pgi-os/wiedza/podziemia%20Kielc. 75

[33] Podział administracyjny Polski. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-17]. Dostupné z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/Wojewodztwa.svg. [34] Serwis Logistyka. Transport, logistyka, firmy kurierskie.: Inwestor chce rozbudować dworzec PKS w Kielcach za 100 mln zł. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z WWW: http://logistyka.wnp.pl/inwestor-chcerozbudowac-dworzec-pks-w-kielcach-za-100-mln-zl,195311_1_0_0.html. [35] Strategia rozwoju turystyki w powiecie Kieleckim w latach 2004-2013 [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: http://bip.powiat.kielce.pl/bip_admin/zdjecia_art/2359/strategia%20tur..pdf. [36] Survio.com: Snadná tvorba online dotazníků [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z WWW: http://www.survio.com/cs/ [37] Świętokrzyski Park Narodowy: Świat roślin [online]. [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: http://www.swietokrzyskipn.org.pl/przyroda/rosliny/. [38] Świętokrzyski Park Narodowy: Świat zwierząt [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.swietokrzyskipn.org.pl/przyroda/zwierzeta/. [39] Świętokrzyskie: Świętokrzyskie. Co? Gdzie? Kiedy? [online]. [cit. 2011-12-03]. Dostupné z WWW: http://hotelkongresowy.pl/data/file/kalendarz%20imprez%202010.pdf.

76

7 SEZNAM PŘÍLOH 7.1 PŘÍLOHY UMÍSTĚNÉ V TEXTU 7.1.1 Seznam tabulek Tab. ĉ. 1: Etapy cestovního ruchu podle Frayera ........................................................... 16 Tab. ĉ. 2: Základní charakteristiky města Kielce k 30. 6. 2013 ..................................... 25 Tab. ĉ. 3: Porovnání poĉtu stravovacích zařízení/restaurací ve městě Kielce ............... 46 Tab. ĉ. 4: Věkové sloņení respondentů ........................................................................... 50 Tab. ĉ. 5: Odpovědi k délce bydlení respondentů ve městě Kielce ................................ 51 Tab. ĉ. 6: Co je ve městě Kielce nejvíce a nejméně atraktivní ....................................... 54 Tab. ĉ. 7: Potřebné změny pro dalńí vývoj města ........................................................... 59 Tab. ĉ. 8: Co se obyvatelům a návńtěvníkům ve městě nejvíce líbí................................ 60 Tab. ĉ. 9: Co by se mělo změnit v dopravní infrastruktuře města .................................. 63 Tab. ĉ. 10: Analýza SWOT předpokladů cestovního ruchu města Kielce ...................... 70

7.1.2 Seznam grafů Graf ĉ. 1: Struktura respondentů podle ekonomické aktivity ......................................... 51 Graf ĉ. 2: Atraktivnost města Kielce ............................................................................... 52 Graf ĉ. 3: Hlavní zaměření města Kielce ........................................................................ 53 Graf ĉ. 4: Problémy města............................................................................................... 55 Graf ĉ. 5: Návńtěvnost turistického informaĉního centra................................................ 57 Graf ĉ. 6: Úspěńnost hledání informaĉního turistického centra ...................................... 57 Graf ĉ. 7: Je ubytovací kapacita města dostaĉující? ........................................................ 61 Graf ĉ. 8: Nutnost modernizace autobusového nádraņí .................................................. 62 Graf ĉ. 9: Prospěńnost výstavby letińtě v obci Obice ...................................................... 64 Graf ĉ. 10: Spokojenost s dopravní situací města ........................................................... 65 Graf ĉ. 11: Spokojenost se stavem pěńích a cyklistických stezek ................................... 66 Graf ĉ. 12: Vývoj města do budoucna ............................................................................. 67

7.2 PŘÍLOHY VLOŢENÉ ZA TEXTEM 7.2.1 Textové přílohy Příloha ĉ. 1: Dotazník výzkumu o cestovním ruchu města Kielce v ĉeském jazyce Příloha ĉ. 2: Dotazník výzkumu o cestovním ruchu města Kielce v polském jazyce 77

7.2.2 Obrazová příloha Obrázek 1: Znak města Kielce ........................................................................................ 24 Obrázek 2: Administrativní ĉlěnění Polska..................................................................... 26 Obrázek 3: Geomorfologie okolí města Kielce............................................................... 27 Obrázek 4: Silniĉní infrastruktura města Kielce ............................................................. 39 Obrázek 5: Kapacita turistického ubytování za rok 2011 ............................................... 45 Obrázek 6: Geografická poloha města Kielce ................................................................. 87 Obrázek 7: Turistické informaĉní centrum ..................................................................... 88 Obrázek 8: Turistické znaĉení......................................................................................... 88 Obrázek 9: Informaĉní tabule.......................................................................................... 89 Obrázek 10: Pałac Biskupów Krakowskich .................................................................... 89 Obrázek 11: Ulice Sienkiewicza ..................................................................................... 90 Obrázek 12: Starý dům na ulici Sienkiewicza ................................................................ 90 Obrázek 13: Rynek před rekonstrukcí ............................................................................ 91 Obrázek 14: Rynek.......................................................................................................... 91 Obrázek 15: Rezervace Kadzielnia ................................................................................. 92 Obrázek 16: Letní divadlo v rezervaci Kadzielnia .......................................................... 92 Obrázek 17: Skatepark u rezervace Kadzielnia .............................................................. 93 Obrázek 18: Městský park .............................................................................................. 93 Obrázek 19: Fotbalový stadión Korony Kielce............................................................... 94 Obrázek 20: Venkovní posilovací zařízení ..................................................................... 94 Obrázek 21: Autobusové nádraņí .................................................................................... 95 Obrázek 22: Autobus meziměstské dopravy ................................................................... 95 Obrázek 23: Rekonstrukce vozovky před vlakovým nádraņím ...................................... 96 Obrázek 24: Protihlukové stěny na ulici Warszawska .................................................... 96 Obrázek 25: Růņová cyklistická stezka .......................................................................... 97 Obrázek 26: Ĉervená pěńí stezka v centru města Kielce................................................. 97 Obrázek 27: Mapa cyklostezek na území města Kielce .................................................. 98 Obrázek 28: Mapa pěńích stezek na území města Kielce ............................................... 99

78

Příloha ĉ. 1: Dotazník výzkumu o cestovním ruchu města Kielce v ĉeském jazyce Váţení dotazovaní, pro zpracování bakalářské práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Ĉeské republice se zabývám moņnostmi zlepńení předpokladů cestovního ruchu ve městě Kielce. Ráda bych Vás tímto poņádala o zodpovězení dotazníku, jehoņ vyplnění trvá okolo 7 minut. Cílem výzkumu je zjistit, jak stálí obyvatelé města a jeho krátkodobí návńtěvníci hodnotí město z hlediska cestovního ruchu, kde vidí nedostatky a o ĉem si myslí, ņe by bylo dobré zlepńit. Výzkum je zcela anonymní. Děkuji Darja Svobodová

1)

Pohlaví

a) Muņ

b) Ņena

2)

Věk

a) do 18 let

b) 19-25 let

c) 26-59 let

d) 60 a více let

3)

Povolání

a) Student SŃ

b) Student VŃ

c) Na mateřské

d) Pracující

e) Nezaměstnaný f) V důchodu 4)

Je město Kielce Vaším trvalým bydliště? a) Ano. (Pokraĉujte otázkou ĉ. 5.) b) Ne. Uveďte důvod návńtěvy města: .......................................................... (Pokraĉujte otázkou ĉ. 7.)

5)

Pokud jste trvalým obyvatelem, jak dlouho ve městě Kielce bydlíte? a) do 5 let

d) do 30 let

b) do 10 let

e) do 40 let

c) do 20 let

f) do 50 let

79

g) 50 let a více

6)

Z jakého důvodu jste se do města Kielce přestěhoval/a? a) Narodil/a jsem se ve městě Kielce. b) Rodinné důvody. c) Za prací. d) Kvůli vzdělání. e) Jiné:...........................................

7)

Povaţujete město Kielce atraktivní pro cestovní ruch? a) Ano b) Ne. Uveďtě proĉ:

8)

..........................................................................

Město Kielce je podle Vás nejvíce zaměřené na? a) Cestovní ruch

d) Kulturu a volný ĉas

b) Průmysl

e) Jiné: .........................................

c) Vzdělávání 9)

10)

11)

V čem se Vám Kielce jeví nejvíce atraktivní? a) Historické památky města

d) Moņnosti kulturního vyņití

b) Zajímavosti v okolí (kulturní,

e) Sportovní areály ve městě

historické)

f) Nákupní moņnosti

c) Příroda v okolí

g) Jiné:...........................................

V čem se Vám naopak jeví Kielce nejméně atraktivní? a) Historické památky města

d) Moņnosti kulturního vyņití

b) Zajímavosti v okolí (kulturní,

e) Sportovní areály ve městě

historické)

f) Nákupní moņnosti

c) Příroda v okolí

g) Jiné:...........................................

Jaký si myslíte, ţe je v současnosti největší problém města Kielce z hlediska cestovního ruchu? a) Problém s dopravou

e) Sportovní a kulturní vyņití

b) Ĉistota města

f) Bezpeĉnost města

c) Vzhled a údrņba města

g) Jiné:.........................................

d) Orientace ve městě 80

12)

Navštívil jste nebo se chystáte navštívit turistické informační centrum města? a) Ano. Navńtívil. (Pokraĉujte otázkou ĉ. 13.) b) Ne. Nenavńtívil, ale chystám se. (Pokraĉujte otázkou ĉ. 14.) c) Ne. Nenavńtívil a nechystám se. (Pokraĉujte otázkou ĉ. 14.)

13)

Zdá se Vám poloha turistického informačního centra dostatečně značená? (Např. Na ulici Sienkiewicza dlouhé 1, 2 km je pouze jedna směrovka a to v bezprostřední blízkosti centra.) a) Ano, turistické informaĉní centrum jsem nalezl/a bez problémů. b) Ne, Proĉ?: ......................................................................................... c) Nedokáņu posoudit d) Nevím

14)

Město Kielce se za poslední roky dynamicky mění díky nové výstavbě, řadě provedených přestaveb a rekonstrukcí. Napadá Vás ještě něco, co by bylo ve městě potřeba změnit či doplnit? Myslíte si, ţe městu něco chybí? (max. 3 věci).

15)

Co se Vám naopak ve městě líbí? (max. 3 věci)

16)

Zdají se Vám ubytovací kapacity ve městě Kielce dostačující? a) Ano b) Ne. Uveďtě proĉ: ............................................................................. c) Nedokáņu posoudit d) Nevím

17)

Uvítal/a byste renovaci autobusového nádraţí? a) Ano b) Ne. Uveďtě proĉ: ............................................................................. c) Nedokáņu posoudit d) Nevím 81

18)

Mnoho změn bylo provedeno i v silniční infrastruktuře města. Napadá Vás něco dalšího, co je podle Vás potřeba změnit?

19)

Myslíte, ţe městu prospěje výstavba letiště v obci Obice? a) Ano b) Ne. Uveďtě proĉ: ............................................................................. c) Nedokáņu posoudit d) Nevím

20)

Jste spokojen/a s městskou hromadnou dopravou a dopravou mimo město? a) Ano b) Ne. Uveďtě proĉ: ............................................................................. c) Nedokáņu posoudit d) Nevím

21)

Jste spokojen/na s pěšími stezkami a cyklostezkami? a) Ano b) Ne. Uveďtě proĉ: ............................................................................. c) Nedokáņu posoudit d) Nevím

22)

Jak si myslíte, ţe by se měly Kielce vyvíjet v budoucnu? a) Orientace na cestovní ruch b) Orientace na vzdělání c) Orientace na kulturu d) Orientace na bydlení e) Orientace na průmysl

Na závěr bych Vám ráda poděkovala za Váń poskytnutý ĉas. V případě dotazů se na mne můņete obrátit na mé e-mailové adrese: [email protected].

82

Příloha ĉ. 2: Dotazník výzkumu o cestovním ruchu města Kielce v polském jazyce Drodzy ankietowani, tworząc pracę licencjacką na Uniwersytecie Masarykova, (kierunek pedagogika) w Brnie w Republice Czeskiej, zajmuję się mozliwościami poprawy stanu ruchu turystycznego w mieście Kielce. Chciałabym Państwu zadać kilka pytań. Odpowiedź na nie zajmie około 7 minut. Celem badania jest wykazanie różnic w postrzeganiu miasta przez stałych jego meiszkańców i turystów. Ankieta jest w pełni anonimowa. Dziękuję. Darja Svobodová

1)

Płeć

a) Mężczyzna

b) Kobieta

2)

Wiek

a) do 18 lat

b) 19-25 lat

3)

Zajęcie a) Uczeń liceum d) Pracujący

4)

c) 26-59 lat

d) 60 i więcej lat

b) Student

c)Urlop macierzyński

e) Bezrobotny

f) Emeryt

Czy miasto Kielce jest miesjcem Państwa stałego zamieszkania? a) Tak. (Proszę przejść do pytania nr 5.) b) Nie. (Powód wizyty?): ................................................................................ (Proszę przejść do pytania nr.7.)

5)

6)

Jeśli mieszkają tu Państwo na stałe, to jak długo? a) do 5 lat

d) do 30 lat

b) do 10 lat

e) do 40 lat

c) do 20 lat

f) do 50 lat

Dlaczego sie Państwo do miasta Kielce przeprowodziło? a) Urodziłam/em sie w Kielcach. b) Rodzinny powód 83

g) 50 lat i więcej

c) Praca d) Szkola e) Inne: .................................................................................................. 7)

Czy postrzegacie Państwo miasto Kielce jako atrakcyjne? a) Tak b) Nie. Dlaczego?

8)

.............................................................................

Na co według Państwa nastawiona jest polityka miasta? a) Turystyka

d) Kultura i czas wolny

b) Przemysł

e) Inne:...........................................

c) Edukacja 9)

Co jest najbardziej atrakcyjne w mieście Kielce? a) Zabytki historyczne miasta b) Interesujące meisjce (kulturowe, historyczne itp.) c) Atrakcje naturalne w okolicy d) Możliwość brania udziału w życiu kulturowym (imprezy, koncerty, itp.) e) Obiekty sportowe w mieście f) Możliwości zakupów g) Inne: ..................................................................................................

10)

Co jest najmniej atrakcyjne w mieście Kielce? a) Zabytki historyczne miasta b) Interesujące meisjce (kulturowe, historyczne itp.) c) Atrakcje naturalne w okolicy d) Możliwość brania udziału w życiu kulturowym (imprezy, koncerty, itp.) e) Obiekty sportowe w mieście f) Możliwości zakupów g) Inne: ..................................................................................................

84

11)

Jaki, Państwa zdaniem jest największy problem ruchu turystycznego miasta Kielce?

12)

a) Problem z transportem

e) Wydarzenia sportowe i

b) Poziom czystości miasta

kulturalne

c) Wygląd i utrzymanie miasta

f) Bezpieczeństwo w mieście

d) Oznakowanie, kierunkowskazy

g) Inne:..........................................

Czy odwiedzili Państwo Punkt Informacji Turystycznej w Kielcach? a) Tak. Odwiedziłam/em. (Proszę przejść do pytania nr 13) b) Nie. Nie odwiedziłam/em, ale chcę to zrobić. (Proszę przejść do pytania nr 14.) c) Nie. Nie odwiedziłam/em i nie mam zamiaru. (Proszę przejść do pytania nr 14.)

13)

Czy uważają Państwo, że łatwo trafić do Punktu Informacji Turystycznej? (Np. Przy ulicy Sienkiewicza długiej na 1,2 km jest tylko jeden napis, bardzo blisko samego punktu.) a) Tak, znalazłam/em centrum informacji turystycznej bez problemu b) Nie. (Dlaczego?)

.............................................................................

c) Nie potrafię ocenić d) Nie wiem 14)

Miasto Kielce w ostatnich latach przechodzi dynamiczne zmiany; powstają nowe budynki, inne podlegają rekonstrukcji i renowacji. Czy uważają Państwo, że miasto potrzebuje innych zmian? Jakich? (max. 3 zdania)

15)

Co uważają Państwo za atut miasta Kielce? (max. 3 zdania)

16)

Czy baza noclegowa Kielc jest wystarczająca na potrzeby turystyczne miasta? a) Tak

c) Nie potrafię ocenić

b) Nie. (dlaczego?): ............................................................................. d) Nie wiem.

85

17)

Czy konieczna jest modernizacja dworca autobusowego? a) Tak

c) Nie potrafię ocenić

b) Nie. (Dlaczego?): ............................................................................. d) Nie wiem 18)

Miasto przeszło ostatnio renowację dróg. Czy mają Państwo inne sugestie? Jakie?

19)

Czy uważają Państwo, że korzystne dla Kielc byłoby zbudowanie lotniska w Obicach? a) Tak.

c) Nie potrafię ocenić

b) Nie. (Dlaczego?): ............................................................................. d) Nie wiem 20)

Czy są Państwo usatysfakcjonowani komunikacją miejksą i podmiejską Kielc? a) Tak.

c) Nie potrafię ocenić

b) Nie. (Dlaczego?): ............................................................................. d) Nie wiem 21)

Czy uważają Państwo, że drogi dla pieszych i ścieżki rowerowe są wystarczające? a) Tak.

c) Nie potrafię ocenić

b) Nie. (Dlaczego?): ............................................................................. d) Nie wiem 22)

W jakim kierunku powinno rozwijać się miasto Kielce? a) Rozwój turystyczny b) Rozwój edukacji c) Rozwój kultury d) Rozwój infrastruktury e) Rozwój przemysłowy

Dziękuję za udział w badaniu. Jeśli chcą Państwo poznać wyniki ankiety lub mają Państwo jakieś pytania, proszę je kierować na adres: [email protected]. 86

7.3 Fotodokumentace města Kielce Obrázek 6: Geografická poloha města Kielce

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

87

Obrázek 7: Turistické informační centrum

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

Obrázek 8: Turistické značení

Zdroj: Darja Svobodová, listopad 2013.

88

Obrázek 9: Informační tabule

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

Obrázek 10: Pałac Biskupów Krakowskich

Zdroj: Darja Svobodová, srpen 2011. 89

Obrázek 11: Ulice Sienkiewicza

Zdroj: http://kielce.gazeta.pl/kielce/51,35255,13809175.html?i=4, staņeno dne 1-42014.

Obrázek 12: Starý dům na ulici Sienkiewicza

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

90

Obrázek 13: Rynek před rekonstrukcí

Zdroj: http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=362586, staņeno dne 3-42014.

Obrázek 14: Rynek

Zdroj: Darja Svobodová, srpen 2013.

91

Obrázek 15: Rezervace Kadzielnia

Zdroj: http://whatabeautifuleurope.wordpress.com/2009/03/04/kadzielnia-hill-in-kielce/, staņeno dne 1-12-2011.

Obrázek 16: Letní divadlo v rezervaci Kadzielnia

Zdroj: Darja Svobodová, listopad 2013.

92

Obrázek 17: Skatepark u rezervace Kadzielnia

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

Obrázek 18: Městský park

Zdroj: Darja Svobodová, listopad 2013.

93

Obrázek 19: Fotbalový stadión Korony Kielce

Zdroj:http://www.ciacha.net/blogi/elninoo/2013/10/najladniejszy_stadion_to____ekstra klasa/1, staņeno dne 1-4-2014.

Obrázek 20: Venkovní posilovací zařízení

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

94

Obrázek 21: Autobusové nádraţí

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

Obrázek 22: Autobus meziměstské dopravy

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014. 95

Obrázek 23: Rekonstrukce vozovky před vlakovým nádraţím

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

Obrázek 24: Protihlukové stěny na ulici Warszawska

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

96

Obrázek 25: Růţová cyklistická stezka

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

Obrázek 26: Červená pěší stezka v centru města Kielce

Zdroj: http://www.um.kielce.pl/turystyka/szlak_miejski/, staņeno dne 1-4-2014. 97

Obrázek 27: Mapa cyklostezek na území města Kielce

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014.

98

Obrázek 28: Mapa pěńích stezek na území města Kielce

Zdroj: Darja Svobodová, duben 2014. 99