Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinaci Světlá nad Sázavou Bakalářská práce

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinaci Světlá nad Sázavou Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jakub Novotný, Ph.D.

Michaela Nováková, DiS.

Jihlava 2008

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v destinaci Světlá nad Sázavou“ vypracovala samostatně a uvedla jsem v ní všechnu citovanou literaturu i další zdroje, které jsem použila. V Jihlavě, 15.12.2008

.…………………………… M. Nováková 2

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Jakubovi

Novotnému, Ph.D. za jeho vedení, za trpělivost, kterou se mnou měl, za cenné rady a čas, který mi věnoval.

3

OBSAH: 1

ÚVOD.................................................................................................................................5

2

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................6 2.1

2.1.1

Vztah marketingu a cestovního ruchu ................................................................6

2.1.2

Destinace cestovního ruchu - charakteristika .....................................................7

2.1.3

Marketing v cestovním ruchu .............................................................................8

2.1.4

Marketingové analýzy.........................................................................................8

2.2

3

Teoreticko-metodologická část...................................................................................6

Vymezení oblasti a její historie ................................................................................14

2.2.1

Historie města ...................................................................................................14

2.2.2

Kulturní a historické památky...........................................................................18

2.2.3

Přírodní zajímavosti ..........................................................................................22

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................24 3.1

Analýza služeb spojených s cestovním ruchem........................................................24

3.1.1

Ubytovací služby ..............................................................................................24

3.1.2

Stravovací služby..............................................................................................26

3.1.3

Doprava.............................................................................................................28

3.1.4

Informační služby .............................................................................................31

3.1.5

Služby volného času .........................................................................................33

3.2

Marketingový výzkum a jeho vyhodnocení..............................................................45

3.2.1

Důvod a cíle výzkumu ......................................................................................45

3.2.2

Vyhodnocení výzkumu .....................................................................................45

3.3

SWOT analýza města Světlá nad Sázavou ...............................................................55

3.4

Vyhodnocení problémů a návrhy jejich řešení .........................................................57

4

ZÁVĚR .............................................................................................................................59

5

SUMMARY......................................................................................................................60

6

LITERATURA .................................................................................................................61

7

PŘÍLOHY .........................................................................................................................62

4

1 ÚVOD Česká republika se stala turisticky vyhledávanou zemí. Po dlouhou dobu byla hlavním cílem návštěvníků pouze Praha. Do oblasti zájmu se dostávají i další regiony, které mají turistům také co nabídnout. Najdeme v nich kulturní a historické památky, snad všechny přírodní krásy a zajímavosti. Mezi turisticky přitažlivé oblasti patří i Posázaví, kde leží městečko Světlá nad Sázavou. První zmínky o něm pochází již ze 13. století a může se pochlubit nejen několika atraktivitami (kostel sv. Václava, podzemí, zámek a park), ale i nádhernou přírodou. Protože z tohoto městečka pocházím, záleží mi na tom, aby vzkvétalo a rozvíjelo se a aby ho navštěvovalo více turistů. To je přáním asi všech jeho obyvatel. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zaměřit svou bakalářskou práci na problematiku cestovního ruchu a jeho rozvoje na území města Světlá nad Sázavou. Tato práce navazuje na mojí absolventskou práci z roku 2006 z Vyšší odborné školy Jihlava. Náplní práce bude zanalyzovat (podle mých schopností a znalostí) oblasti cestovního ruchu ve Světlé nad Sázavou. Jak je zmíněno výše, tato práce navazuje na absolventskou práci a proto budu porovnávat situaci z roku 2006 a současnost. Praktickou část své práce rozdělím do čtyř podkapitol, které spolu navzájem souvisí. V první části se budu věnovat analýze služeb spjatých s cestovním ruchem. Pokusím se zhodnotit jejich kvalitu a úroveň. Tato část by mohla návštěvníkům posloužit jako průvodce po nabízených službách a usnadnit jejich výběr. Další podkapitolou této práce bude marketingový výzkum provedený formou ankety. Použiji dotazník ze své absolventské práce, aby se odpovědi daly porovnat. Cílem dotazníku je zjistit, jaké služby cestovního ruchu jsou pro respondenty důležité při výběru dovolené (ty pak porovnám s nabídkou služeb ve Světlé nad Sázavou) a jak vnímají město Světlá nad Sázavou jako turistickou destinaci. Odpovědi se budu snažit vyhodnotit a vyvodit z nich závěry. Třetí částí mé práce bude SWOT analýza. K jejímu zpracování použiji poznatky získané z analýzy služeb a z ankety. Po vypracování SWOT analýzy se pokusím navrhnout řešení nejpodstatnějších problémů týkajících se cestovního ruchu v oblasti a jeho budoucího rozvoje. To bude závěrečná část této práce. Do své bakalářské práce vkládám mnoho vlastních názorů, které se nemusí shodovat s názory ostatních a mohou se zdát neobjektivní. Ale pomohou-li moje poznámky a postřehy alespoň z části při řešení problémů v praxi, pak tato práce splní svůj záměr. 5

2 TEORETICKÁ ČÁST Mým cílem je podat přehled o problematice, které se chci věnovat v této bakalářské práci a tou je marketing turistické destinace.

2.1

Teoreticko-metodologická část

V této části práce popíši vztah marketingu a cestovního ruchu a definuji pojem destinace cestovního ruchu. Tato kapitola bude také obsahovat přehled marketingových analýz, z nichž některé použiji v praktické části práce.

2.1.1 Vztah marketingu a cestovního ruchu Marketing se poprvé začal uplatňovat začátkem 20. století v USA, ale jeho skutečný rozvoj nastal po druhé světové válce. V cestovním ruchu se marketing uplatňuje až od 60. let minulého století. Za nejlepší definici marketingu lze považovat vymezení P. Kotlera: „Marketing je analýza, plánování, implementace a kontrola pozorně formulovaných programů vytvořených za účelem dobrovolné výměny hodnot s vybraným segmentem trhu v zájmu dosažení cílů organizace.“ 1 Z uvedené definice vyplývá, že marketing není činnost vykonávaná jen oddělením marketingu, nebo dokonce jednotlivcem, je to podnikatelská filosofie, která se prolíná všemi činnostmi podnikatelského subjektu. Pokud chceme marketing aplikovat na destinaci cestovního ruchu musíme vycházet z několika specifik cestovního ruchu: •

cestovní ruch je závislý na geografickém prostředí

•

podstatou cestovního ruchu je uspokojování specifických potřeb člověka

•

potřeby se v cestovním ruchu uspokojují zbožím a službami různých odvětví (např. doprava, ubytovací a stravovací služby apod.)

•

v cestovním ruchu se projevuje větší kolísavost mezi nabídkou a poptávkou (je důsledkem sezónnosti, tradic a módních trendů)

1

•

úzký vztah mezi nabídkou a poptávkou se projevuje především při změně cen nabídky

•

pro cestovní ruch je typický vysoký podíl živé práce.

Viz Kuráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. 1.vydání. Praha: EKOPRESS s.r.o. , 2003

6

2.1.2 Destinace cestovního ruchu - charakteristika Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Výkladový slovník cestovního ruchu pod pojmem destinace cestovního ruchu rozumí v užším slova smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. 2 Podle E. Lawse je vhodné rozdělit destinace podle aktivit, které je možné v těchto destinacích uskutečňovat: •

hlavní města - návštěvníky láká kulturní život, památky, nakupování a zábava

•

rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu

•

střediska cestovního ruchu - cestovní ruch dominuje celé oblasti, dobré dopravní spojení a vysoká koncentrace služeb cestovního ruchu

•

účelově vybudované resorty - různé tématické parky např. Disneyland 3

Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je důležitá kvalitní nabídka, která je schopna přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich potřeby a požadavky. Nabídku služeb cestovního ruchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární uspokojuje cílové potřeby účastníků cestovního ruchu (např. potřeba poznávání kulturních a historických zajímavostí, sportovního vyžití apod.). Sekundární služby jsou realizační služby (např. doprava, ubytování, stravování apod.). Na rozvoj cestovního ruch působí celá řada podmínek, které lze rozdělit do následujících kategorií: •

administrativní podmínky - působí převážně na zahraniční cestovní ruch, protože jsou spojeny se vstupními a výjezdovými formalitami (např. celní a vízové předpisy apod.). V současnosti převládá trend jejich zjednodušování.

•

demografické podmínky - patří sem vše, co se týká obyvatelstva a jeho složení (např. hustota obyvatelstva, věkové složení apod.). Všeobecně lze říci, že nejvíce cestují lidé mezi 30. a 40. rokem věku. Velký zájem o cestování je také u mladých lidí, kde je však problémem nedostatek finančních prostředků. Důležitým faktorem je také zdravotní stav obyvatelstva (např. pobyty v lázních).

•

ekologické podmínky - příznivé přírodní podmínky mají pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu, naopak cestovní ruch může mít negativní vliv na životní prostředí.

2 3

Viz Kuráľová, A.:Marketing destinace cestovního ruchu. 1.vydání. Praha: EKOPRESS s.r.o. , 2003 Viz Laws, E.: Tourist destination management. London, Routledge 1995, str. 24

7

•

ekonomické podmínky - patří sem hlavně celková úroveň ekonomiky země. Dále sem patří výše disponibilních příjmů obyvatelstva, celková úroveň cen zboží a služeb.

•

materiálně-technické podmínky - patří sem především ubytovací a stravovací zařízení, doprava, ale i dostatečně rozsáhlá síť obchodů a služeb.

•

pracovní podmínky - jsou velmi důležité pro rozvoj cestovního ruchu, jde především o zabezpečení cestovního ruchu dostatečným počtem pracovníků s odpovídající kvalifikací.

2.1.3 Marketing v cestovním ruchu Podstatou marketingu destinací je zaměření všech zúčastněných subjektů na uspokojení potřeb návštěvníků destinace a na dosažení zisku. Úspěch destinace na trhu cestovního ruchu je závislý na schopnosti určit vlastní nabídku – produkt, cílový trh, který chce oslovit a přimět účastníky cestovního ruchu k návštěvě destinace. Základním předpokladem úspěšnosti destinace na trhu je zpracování a využití reálné marketingové koncepce, která by měla koordinovat postup na trhu cestovního ruchu všech podnikatelských subjektů působících v destinaci. Důležitým bodem marketingové koncepce je určení cílů destinace. Vrcholem pyramidy cílů je poslání (mise) destinace, ucelená myšlenka, která zdůvodňuje nabídku destinace na trhu cestovního ruchu z hlediska návštěvníka dané destinace. Dalším stupněm v hierarchii cílů jsou specifické marketingové cíle vztahující se k postavení destinace na trhu, finanční a sociální cíle, cíle ohledně tržní prestiže a návratnosti investic a společenského postavení destinace.

2.1.4 Marketingové analýzy Marketingové analýzy jsou součástí marketingového informačního systému. Je to systém vytvořený za účelem shromažďování, analýzy a vyhodnocování informací o trhu, které jsou nezbytné pro kvalitnější plánování, organizování, řízení a kontrolu marketingových činností.

SWOT analýza SWOT analýza je prvním krokem k určení současné pozice destinace na trhu cestovního ruchu. Nejdůležitější je určit silné a slabé stránky destinace a také rozeznat příležitosti a hrozby.

8

Silné stránky jsou výhody destinace oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu. Mezi silné stránky můžeme zařadit například dobrou dopravní dostupnost, dlouhou historii, celoroční atraktivity, dobrá image, vztah místních obyvatel k návštěvníkům destinace apod. Slabé stránka představují naopak nevýhody oproti konkurenci. Pro vylepšení pozice na trhu je třeba je co nejdříve odhalit a snížit jejich vliv na minimum, popřípadě je úplně odstranit. Slabými stránkami mohou být například neznalost cizích jazyků, zničené přírodní prostředí, cena produktu, politická nestabilita, nízká úroveň poskytovaných služeb, terorismus apod. Analýza silných a slabých stránek je analýzou činností a trendů v rámci destinace. Posuzují se z hlediska už dosažených výsledků i dalších potenciálních možností realizace produktu na trhu cestovního ruchu. Příležitostí destinace můžou být například pozitivní legislativní změny (snížení daní, zrušení víz apod.), rozšíření nabídky služeb nebo objevení nového tržního segmentu. Mezi hrozby patří také legislativní změny, ale tentokrát negativní (zpřísnění vstupních předpisů, zvýšení daní apod.), silná konkurenční destinace, zhoršení kvality služeb nebo klesající tržní podíl.

Analýza trhu Analýza trhu se zaměřuje na studium potenciální poptávky pro novou destinaci cestovního ruchu. Určuje, zda je tržní poptávka dostatečně velká. Analýza trhu je velmi důležitá ve chvíli, kdy uvažujem o založení nového podniku (vzniku nové destinace), dává totiž odpovědi na mnohé otázky. Za nejdůležitější otázky lze považovat následujících šest: 1. Jak ovlivní úspěch a zaměření firmy (destinace) kontrolovatelné a nekontrolovatelné faktory? → Analýza prostředí 2. Je potenciální trh dostatečně velký? → Analýza potenciálního trhu 3. Jaké jsou silné a slabé stránky hlavní konkurence? → Analýza hlavní konkurence 4. Bude místo a společnost přispívat k úspěchu? Pokud ano, jakým způsobem? → Analýza místa a společnosti 5. Jaké služby by měly být poskytovány, aby odpovídaly potřebám potenciálních zákazníků? → Analýza služeb 6. Jak si nová firma (destinace) může vydobýt vlastní pozici na potenciálním trhu? → Analýza marketingové pozice a plánu

9

Situační analýza Tato analýza se věnuje zjišťování silných a slabých stránek firmy (destinace), pomáhá dlouhodobému plánování a rozvoji marketingového plánu a současně zdůrazňuje prioritu marketingového výzkumu. Někdy se místo pojmu situační analýza používá termín marketingová nebo tržní bilance. Situační analýza je podobná analýze trhu, ale uskutečňují ji již existující organizace. Hlavními výhodami situační analýzy je to, že: •

zaměřuje svou pozornost na silné a slabé stránky destinace

•

napomáhá dlouhodobému plánování tím, že kontroluje nejnovější trendy vývoje společnosti

•

pomáhá při rozvoji marketingového plánu, protože marketingový plán musí odrážet silné stránky a příležitosti destinace a situační analýza je identifikuje.

•

přenáší prioritu na marketingový výzkum, protože výzkum je nezbytný pro zkoumání nových marketingových příležitostí, směrování úrovně spokojenosti zákazníka, ocenění silných a slabých stránek konkurentů a měření efektivnosti plánů

•

další výhodou situační analýzy je, že poskytuje kontrolní hodnocení minulosti, současnosti i budoucích podmínek potřebných ke zlepšení vybavenosti a služeb destinace

Postup situační analýzy: 1. Analýza prostředí - marketing je dlouhodobá činnost, která vyžaduje neustálé plánování a aktualizaci. Opětovná kontrola každého nekontrolovatelného faktoru během situační analýzy představuje efektivní způsob, jak vyloučit nepředvídané okolnosti v budoucnosti. Lidé, kteří realizují situační analýzu, musí používat vlastní mínění při rozhodování zda jimi provedené kroky budou mít nějaký pozitivní nebo negativní dopad, či nebudou mít žádný podstatný význam. 2. Analýza potenciálního trhu - provádí se zde analýzy minulých a také potenciálních zákazníků (návštěvníků destinace). 3. Analýza hlavní konkurence - tři hlavní otázky, na které musíme najít odpověď pomocí této analýzy jsou: jaké hlavní silné stránky konkurence efektivně využívá při marketingu, jaké jsou její slabé stránky a jak můžeme tyto znalosti využít. 4. Analýza místa a společnosti - záběr situační analýzy se zužuje na umístění destinace a okolní společnost. Domnívat se, že výhody umístění destinace budou trvat do nekonečna, je velmi nebezpečné. Změny v systému dálničních tras, výstavba nových budov, noví konkurenti a další faktory mohou změnit atraktivitu místa. V této souvislosti je především důležitá vzdálenost, dostupnost a viditelnost. Analýza společnosti je dvoufaktorovým procesem, 10

nejprve je hodnocen profil, který sumarizuje zdroje společnosti. Druhou částí analýzy je hodnocení trendů vývoje společnosti a jejich dopadů. 5. Analýza služeb – ukazuje, které silné stránky a podnikatelské příležitosti nebyly dosud zužitkovány 6. Analýza marketingové pozice a plánu – vyplývá ze všech předcházejících analýz, představuje sběr informací a jejich analýzy. 4

Marketingový výzkum Tvorba marketingové strategie destinace vyžaduje opravdu důkladné poznání všech faktorů, které mohou ovlivnit její úspěšnost. Jde především o silné a slabé stránky, specifické přednosti, příležitosti a hrozby destinace na trhu cestovního ruchu, vnější prostředí, které destinaci ovlivňuje, konkurenční destinace a potřeby i požadavky návštěvníků destinace. Informace o uvedených faktorech je možné získat prostřednictvím marketingového výzkumu. Marketingový výzkum je složen z následujících prvků: •

definování problému (co chceme zjistit)

•

plán výzkumu a určení jeho formy (kdy, kde a jak získáme informace)

•

určení techniky sběru informací (součástí je např. průzkum trhu)

•

výběr vzorku respondentů

•

analýza údajů

•

závěry a doporučení

Definování problému je prvním a důležitým krokem při marketingovém výzkumu. Tento krok obsahuje specifikaci problému, který má být prostřednictvím výzkumu řešen a určení příslušných informací, kterých bude zapotřebí. Bez jasného definování problému a příčin jeho vzniku se stává výzkum většinou bezcenným. Specifikace problému a jejich odhalení umožní lépe stanovit další postup výzkumu. Dalším krokem je užší specifikace potřebných informací a sestavení projektu získání potřebných informací a dalšího postupu. Nejdříve je obvykle potřeba zjistit a shromáždit základní informace o podstatě problému. Tento výzkum nazýváme předběžným výzkumem. Ten umožní vytvořit jasnější hypotézu a konkrétnější plán směru dalšího výzkumu. Příslušné informace lze zjistit studiem odborné literatury, časopisů či jiných publikovaných zdrojů, ve kterých jsou zjišťovány údaje relevantní k předmětu výzkumu. Dalším zdrojem informací

4

Viz Morrison, Alastairs, M.. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Přeložila Ing. Dana Slámová CSc. 1. vydání. Praha: VICTORIA PUBLISHING, 1995.

11

může být konzultace s osobou do problému zasvěcenou a mající zkušenosti v dané oblasti. V marketingovém výzkumu se využívá rovněž analýzy případových studií tj. obdobných situací, které se udály v minulosti. Poté, co byl zpracován projekt výzkumu, určeny informace, které bude potřeba získat, postupy jejich zjištění a ověření, je možné přistoupit ke třetímu kroku a tím je sběr, tj. zjišťování údajů. Podle zdrojů rozlišujeme informace na: •

Primární údaje - jsou získávány na základě marketingového výzkumu, který je časově a finančně náročný. Informace musí být objektivní, relevantní (podstatné), nezkreslené a přesné.

•

Sekundární údaje - jsou údaje, které již byly zjištěny a zpracovány pro jiný účel. Jejich výhodou je úspora času, nižší náklady a snadnější dostupnost. Nevýhodou je, že použité informace nemusí být přesné, objektivní a nemusí vždy plně odpovídat potřebám studie. 5

Metody výzkumu 1. Pozorování - znamená, že výzkumník zaznamenává skutečné chování a jednání, a to buď osobně nebo pomocí elektronických přístrojů. Například jakou pozornost vzbudila nová reklamní tabule či četnost průjezdu automobilů na komunikaci, kde je uvažováno o výstavbě motorestu apod. Nevýhodou je, že neposkytuje informace o názorech a motivech chování zákazníků. 2. Experiment - obvykle zahrnuje testy nejrůznějšího druhu k určení pravděpodobné reakce zákazníků na nové služby a produkty. Použitím experimentální metody se snižuje riziko neúspěchu. a) Experiment v laboratorních podmínkách - u několika vybraných skupin osob se uplatňuje odlišný postup, přičemž je sledována reakce osob ve skupině na experiment b) Experiment v terénu - např. pomocí skrytých kamer v supermarketech se sleduje chování zákazníků při změně podmínek, např. ceny, umístění zboží apod. K výhodám patří to, že existuje stálá kontrola nad průzkumem. Sledovat chování zákazníků je možné mnohem lépe než u jiných forem marketingového výzkumu 3. Průzkum - je nejrozšířenější metodou. Umožňuje získat informace o motivech, názorech a preferencích zákazníků. Průzkum se uskutečňuje prostřednictvím dotazníků a vhodně zvoleného kontaktu s nositeli informací (osobní dotazování, zaslání dotazníku, dotazování telefonem). Při jeho sestavování je třeba dávat pozor na správné sestavení. Špatně sestavený dotazník může zpochybnit získané informace, které nemusí odpovídat cílům a

5

Viz Kuráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. 1.vydání. Praha: EKOPRESS s.r.o. 2003.

12

potřebám průzkumu. Před samotným sestavením dotazníku si musíme zodpovědět na následující otázky: • Jak se budeme ptát? Jaké typy otázek použijeme? • Jaká slova použijeme? Jaký segment trhu oslovíme? • Kolik otázek použijeme? Co vše musí být v dotazníku? • Kde se budeme ptát? Jak velký bude jeho základní soubor? • Kdo se bude ptát? Jak určíme velikost vzorku? • Jak velký vzorek vybereme? Typy a druhy otázek: 1. Členění otázek podle cíle, pro který je otázka určena: •

obsahová otázka - otázka o faktech („Máte televizi?“), otázka o vědomostech a znalostech, otázka o mínění, postojích, motivech a chování

•

funkcionální otázka - otázka funkcionálně psychologická slouží k odstranění napětí při přechodu od jednoho tématu k druhému a k odstranění stereotypů (kontaktní otázka, filtrační otázka, kontrolní otázka - kontroluje věrohodnost dat)

2. Členění otázek podle možnosti výběru: •

otevřená otázka (můžeme volně projevit svůj názor)

•

uzavřená otázka (např. si vybíráme mezi odpovědí ano nebo ne)

•

polootevřená otázka („… jiné možnosti, uveďte prosím které…“)

•

škála otázek (př. velmi spokojen, spíše spokojen, je mi to lhostejné, spíše nespokojen, nemohu přesně říci)

Zásady pro správnou formulaci otázek: •

otázky definitivně formulujeme až na základě důkladného teoretického rozboru problematiky

•

volba otázek musí odpovídat výzkumnému vzorku, tj. mimo jiné úrovni dotazovaných

•

je nutné se vyhnout dotěrným a provokačním otázkám

•

otázky musí být přiměřeně dlouhé

•

otázky nemají být náročné na paměť

Celková úspěšnost marketingového výzkumu záleží také na tom, jak jsou výsledky interpretovány managementu podniku. Nepodstatné, nepřesné a zmatené informace mohou vést k nesprávným rozhodnutím s dalekosáhlými následky.

13

2.2 Vymezení oblasti a její historie Následující část konkrétněji přiblíží vybranou oblast, která bude v centru pozornosti této práce. Touto oblastí je město Světlá nad Sázavou, Světlá nad Sázavou leží v kraji Vysočina, v okrese Havlíčkův Brod. Svou rozlohou 4 209 ha patří město ke středně velkým městům v kraji. Město se rozkládá po obou březích řeky Sázavy. Jádro s náměstím a kostelem leží na pravé straně a zámek s parkem na levé. Jeho nadmořská výška je 400 metrů. Světlá nad Sázavou se řadí mezi významná města v Posázaví a je to vyhlášené sklářské město. Světlá nad Sázavou je obec s pověřeným obecním úřadem a s rozšířenou působností (spravuje celkem 32 obcí). Samotné město je složeno z 15 místních částí. Podle posledního sčítání obyvatel má Světlá nad Sázavou 7 230 obyvatel. Území města spadá do geomorfologické jednotky - provincie Česká vysočina, jako většina území České republiky. Tato provincie se dále dělí na subprovincie, Světlá nad Sázavou patří do Českomoravské subprovincie. Subprovincie se pak dělí na jednotlivé oblasti a ty na celky. Světlá nad Sázavou spadá do oblasti Českomoravská vrchovina a celek se nazývá Dolnosázavská pahorkatina.

2.2.1 Historie města Datum vzniku Světlé nelze přesně historicky doložit, ale existuje domněnka, že zrod můžeme hledat již v období vnitřní české kolonizace Posázaví, ve druhé polovině 12. století. Nejstarší stopy osídlení pochází z pozdní fáze mladšího paleolitu. První zmínka o Světlé se nalézá v pamětní knize vilémovského kláštera z roku 1207. Další zpráva je z roku 1385, kdy bylo město dáno v zástavu Albertovi ze Šternberka. Vláda jeho rodu trvala do roku 1417, kdy se Světlá znovu vrátila k vilémovskému klášteru. Roku 1421 byl klášter vypálen husity a Světlá od roku 1429 patřila Mikuláši Trčkovi z Lípy, který ji připojil ke svému lipnickému panství. Od roku 1559 náležela Světlá dalšímu z rodu Trčků, Burianu Trčkovi z Lípy, který prodal lipnický hrad a přesídlil do Světlé, ze které se stalo jeho trvalé sídlo. O rok později byla Světlá povýšena na městečko a byly zde povoleny výroční a týdenní trhy. V roce 1562 získala svůj znak.

14

obrázek 1 Znak Světlé nad Sázavou

Burian Trčka z Lípy dal ve městě postavit renesanční tvrz, zahájil přestavbu kostela a roku 1578 nechal postavit školu a špitál pro chudé obyvatele městečka. Po smrti Buriana Trčky z Lípy v roce 1591 zdědili tvrz s městečkem, městečka Habry, Chotěboř, Ledeč a sto sedm vesnic i osad jeho tři synové, kteří si majetek rozdělili. Světlou dostal Maxmilián Trčka z Lípy, který zemřel bez dědiců, a proto ji po jeho smrti získal jeho starší bratr Jan Rudolf Trčka z Lípy (jeden z nejbohatších šlechticů v předbělohorské době v Čechách). Po smrti Jana Rudolfa Trčky z Lípy, jeho poslední odkaz, kdy dal světelské panství Petru Vokovi Švihovskému z Rýzmburka a Burianu Ladislavovi z Valdštejna, nebyl uznán a v roce 1636 jeho majetek připadl královské komoře. Císař Ferdinand III. jej pak rozdělil mezi své věrné a platil s ním dluhy. Panství bylo rozděleno, ale Ladislavu Burianovi hraběti z Valdštejna se podařilo podíly vyplatit a skoro celé panství opět sloučit v jeden celek. Od roku 1639 bylo město drancováno švédským vojskem, které tehdy dobývalo lipnický hrad. Roku 1645 se jim podařilo dobýt a také vypálit Světlou. Toto a různé epidemie zapříčinily smrt velké části obyvatel. Roku 1649 zemřel Burian Ladislav z Valdštejna a Světlou zdědila jeho manželka Anna Marie, rozená ze Šternberka. Panství bylo velmi zadlužené a proto ho musela rozprodávat. V 17. století k němu patřila už jen dvě městečka a pět vesnic. Tento majetek roku 1659 Anna Marie prodala Gerhardu Taxisovi. Ten Světlou v závěti odkázal klášteru poustevníků v nizozemské Bredě. Roku 1667 byl majetek prodán Theodoru Mullerovi z Rosenthalu. Roku 1668 ji koupil Jan Bartoloměj z Vernieru. V roce 1672 koupil panství hrabě Rudolf z Rafatty, který přikoupil k panství zpět tři vesnice, ale vše zanedlouho opět prodal. Kupcem byl Jan Kašpar, který se velmi zadlužil a tak jeho panství propadlo věřitelům, kteří jej roku 1685 prodali. Již podruhé ho odkoupil Jan Bartoloměj z Vertieru s jeho manželkou Rosalií. Jan Bartoloměj připojil ke světelskému panství lipnické, které zdědil po svém otci Leopoldovi. V roce 1704 se stal novým majitelem Světlé Karel hrabě z Pöttingu. Poté, roku 1722 ji od něho koupil hrabě František Antonín Černín, který dokončil stavbu světelského zámku 15

barokní část. Po smrti F.A. Černína roku 1745 prodala jeho manželka Josefa Světlou a sedmnáct vesnic hraběti Filipu Kolovratu Krakovskému. V té době byla špatná ekonomická situace, lidé byli bez práce, a tak nový majitel dal znovu postavit ve městě pivovar a roku 1752 založil brusírnu českých granátů v nedaleké Dolní Březince. Pokusil se i o obnovení těžby stříbra u Horních Dlužin a Nového Dvora u Vrbice. Ruda nebyla kvalitní, a proto došlo po třech letech k ukončení těžby. Jeho syn Leopold se proslavil hlavně zemědělským podnikáním - zavedl pěstování jetele a brambor, zakoupil ušlechtilý chovný dobytek. V roce 1809 byl zámek proměněn na vojenskou nemocnici. V té době řádila epidemie tyfu, která zapříčinila smrt mnoha vojáků i obyvatel. Zemřelí vojáci byli pochováni na pastvišti u Dolní Březinky. Nemocnice byla zrušena roku 1814. Dne 5. srpna 1817 koupil Světlou i celé panství František Josef Zichy z Vazsonykeö, který nechal postavit západní empírové křídlo u zámku a nechal vyzdobit interiér. Roku 1821 vyměnil Světlou za uherské panství s Dioszeghou, paní Valpurgou, starohraběnkou ze Salmu a Reiffescheidtu. Její syn, Jan ze Salmu a Reifferscheidtu, přistavěl špitál a postavil nový dřevěný most s kamennými pilíři. Výstavba silnice z Ledče do Světlé začala roku 1836 a skončila roku 1848. Od roku 1850 Světlá připadla pod Okresní úřad a soud v Ledči. Po smrti Jana ze Salmu a Reifferscheidtu v roce 1847 se majitelem světelského velkostatku stal jeho syn František Josef. Ten provedl přestavbu zámku v novorenesančním slohu. Ke Světlé byl připojen i statek Habry. František Josef zrušil roku 1858 lihovar a na jeho místě nechal vystavět škrobárnu. Nechal postavit i parní pilu na pozemku zakoupeném od občanů z Příseky. Tento majetek po něm zdědila jeho sestra Jana ze Salm-Reifferscheidtu. Jejím (v té době už mrtvým) manželem byl Josef Osvald I. Thun. Jejich syn Josef Osvald II. pak spojil majetky obou rodů. Velké finanční problémy ho však donutily k prodeji velkostatku Světlá - Habry. Roku 1914 koupil velkostatek Světlá a Zboží úpický továrník Richard Morawetz. V této době město žilo sklářskou výrobou, kamenoprůmyslem a broušením granátů. Důležité byly také stavby dvou železničních tratí, které měly velký vliv na růst města, rozvoj obchodu a řemesel. Časté požáry se staly podnětem pro založení dobrovolných hasičů v roce 1877. Tento sbor měl při založení čtyři obory - lezce, bourače, čerpače vody a stráž bezpečnosti. Hasičský sbor se postupem času vyvíjel. Do rozvíjejícího se života obyvatel vtrhla I. světová válka. Na frontu narukovalo mnoho mladých mužů, což bylo důvodem pro pokles zemědělské výroby. Chyběl hlavně olej a petrolej. Smutek vystřídala radost z konce války a vyhlášení samostatné republiky. V roce 1923 byla postavena sokolovna, kterou si sokolové postavili vlastními silami. V této době byl postaven i Dělnický dům. V letech 1928-1929 byl postaven nový 16

železobetonový most přes řeku Sázavu podle projektu Františka Wiedemanna. Most nese jméno prvního československého presidenta T.G. Masaryka. Přestavby se také roku 1926 dočkala radnice. 11. června 1937 Světlá nad Sázavou konečně získala definitivní statut města. Při II. světové válce byl ve městě strach, nedostatek potravin a zákaz všech organizací, které by mohly připomínat českou státnost. Německá vojenská posádka byla ubytovaná v budově měšťanské školy a později i na zámku. II. světová válka znamenala i konec zdejší židovské komunity. Její počátky sahají do první poloviny osmnáctého století, kdy hrabě Kolovrat - Krakovský povolal několik židů. Chtěl tím povznést chudý kraj Vrchoviny vybudováním určitých odvětví průmyslu. Židé obsadili obchod a vedoucí místa. Kolem roku 1752 začala vznikat židovská komunita. Židé směli bydlet pouze na předměstí, nazvaném Malá Strana. Židovská menšina vzrůstala a časem ovládla (mimo domácí výrobu) všechen obchod ve městě. V roce 1854 došlo k ustavení samostatné židovské náboženské obce. Roku 1889 si postavili na pravém břehu řeky Sázavy pod kostelem synagogu. Ve Světlé byly i dva židovské hřbitovy. Ze světlé byli židé odvedeni 9. a 13. června 1942 do koncentračního tábora Terezín. Odtud je pak vlaky rozvážely do táborů v Osvětimi a Treblince. Tehdy došlo k zániku zdejší židovské komunity, která se zasloužila o rozkvět města. Osvobození se světelští obyvatelé dočkali 10. května 1945, kdy do města přijely první jednotky Rudé armády. Po únorovém převratu roku 1948 převzala moc ve státě komunistická strana a to znamenalo znárodnění většiny soukromých podniků. V této době nejvíce světelských občanů pracovalo ve sklářství, kamenoprůmyslu a v zemědělství. Roku 1967 se začal budovat velký závod, z důvodu zvyšující se poptávky po broušeném skle. Závod byl dokončen v roce 1973. Sklárna tehdy spadala pod národní podnik Poděbrady BOHEMIA. Došlo i k postavení sklářského učiliště (včetně internátu), spousty rodinných domků a bytů (sídliště Bradlo 1981), čističky odpadních vod, stadionu a proběhla i plynofikace města. U silnice na Benetice byla postavena škola v přírodě (v současnosti ženská věznice). Prvním starostou byl Josef J. Staněk, který nastoupil po sametové revoluci. Byl emigrantem, který řadu let pracoval na haarlemském magistrátu v Nizozemí. Zasloužil se o spolupráci mezi městy Světlou a Haarlemem, která trvá dodnes.

17

2.2.2 Kulturní a historické památky V následujícím textu je přehled všech kulturních a historických památek ve Světlé nad Sázavou, jejich stručná historie a popis, čím jsou zajímavé.

Zámek Světelský zámek s parkem leží na levém břehu řeky Sázavy. Základ k dnešnímu zámku položil zřejmě Štěpán ze Šternberka, když v roce 1393 dal vystavět tvrz chráněnou příkopy s vodou. Ta se později údajně stala východní a nejstarší, tzv. „šternberskou“ částí zámku. S budováním vlastního zámku začal v roce 1567 Burian Trčka z Lípy, který renesančně upravil stávající tvrz a přistavěl k ní jednopatrovou část, která byla vybudována ve stylu loveckého zámečku. Do další přístavby se po třicetileté válce pustil Jan Bartoloměj z Vernieru. Protože však neměl dostatek finančních prostředků, musel přístavbu dokončit až hrabě František Antonín Černín v roce 1737. Hrabětem Františkem Zichem bylo postaveno západní empírové křídlo zámku, které uzavřelo obdélníkové nádvoří, počátkem dvacátých let 19. století. Poslední přístavbu a přestavbu, které daly zámku dnešní podobu, uskutečnil v letech 1868-1873 hrabě František Josef ze Salm Reifferscheidtu. Architekt Svatoš z Vídně se podle jeho přání snažil renovovat jednotlivé části zámku tak, aby nenarušil původní stavební sloh. Jen k západnímu křídlu přistavěl novorenesanční věžičku a balkon nad vjezdem do nádvoří. Zámek dnes tvoří jednopatrová budova o čtyřech křídlech, která uzavírají nádvoří s kašnou a sochy dívky z bronzu, která je dílem sochaře Karla Vogela. V průčelí západního křídla jsou umístěny dva klasicistní kamenné sloupy. Z nádvoří se klenutým vchodem ve východním křídle vstupuje do rozlehlého anglického parku s rybníky. V dnešní podobě a rozloze byl park založen roku 1871. V roce 2000 prošel park i rybníky celkovou rekonstrukcí. Od roku 1960 je zámek sídlem střední zemědělské školy.

Zámecký park Přesné datum založení parku neznáme, ale bylo to pravděpodobně v době rozsáhlých stavebních a rekonstrukčních prací v roce 1871 hrabětem Františkem Josefem SalmReifferscheidtem. Podle tehdejších trendů jej nechal obohatit o množství tzv. romantických staveb, které se více nebo méně zachovaly do dnešní doby: altánky, kamenná schodiště a 18

lavičky, ocelový klenutý Čertův most, ale také alpinum, kamenné přepady, tůňky s lekníny a několik lávek. Park se rozkládá na ploše cca 16 ha. Od 60. let 20. století je spolu se zámkem zapsán do seznamu památek. Ale protože postrádal pravidelnou údržbu, dobové prvky chátraly a byly ničeny, park zarůstal a pustl. Po roce 1989 nebyly uznány restituční nároky potomků posledních majitelů a park do roku 1998 prakticky neměl vlastníka. Tehdy jej získalo do vlastnictví město a v následujících letech proběhla revitalizace parku. Nejrozsáhlejší byla rekonstrukce obou zámeckých rybníků.

Děkanský kostel svatého Václava Na dolním okraji Trčkova náměstí stojí kostel, zasvěcený českému knížeti a patronu české země - svatému Václavovi. Původní stavba kostela z druhé poloviny 16. století byla jednolodní. K ní v roce 1722 dala hraběnka Antonie Josefa Černínová přistavět boční lodě a kůr. Původní stavební sloh byl však silně pozměněn pozdějšími přestavbami. Stopy první stavby jsou jasně patrné pouze v kněžišti a ve věži. Větší opravy prováděné v tomto století jsou z roku 1930 a 1971. Z vnitřní výzdoby je cenná zvláště cínová křtitelnice z roku 1569, deset starých náhrobních kamenů a Brandlovy obrazy sv. Augustina, Jeronýma, Řehoře a Ambrože, které v roce 1755 ze zrušeného kláštera v Sedlci zakoupil a kostelu věnoval hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský. Až do II. světové války byly na věži umístěny tři staré zvony, z nichž největší (vážící 14q) z roku 1569 byl dílem mistra Tomáše, zvonaře z Kutné Hory. Druhý, menší (8q) byl vyroben v roce 1506 mistrem Ptáčkem, rovněž z Kutné Hory. Oba byly zničeny Němci. Dva nové zvony, které byly na věž vyzdviženy 23. září 1976, ulila zvonařka Laeticia Dytrychová z Brodku u Přerova. Elektrické hodiny na věži kostela jsou z roku 1971.

Židovský hřbitov Původní židovský hřbitov býval na předměstí Malá Strana. Pozemek Židům daroval hrabě Kolovrat - Krakovský. Hřbitov byl založen roku 1742, pohřbívalo se zde do roku 1886. Za nacistické okupace náhrobky zmizely a hřbitov byl přeměněn na pole. Nový židovský hřbitov byl založen vedle katolického hřbitova v Komenského ulici. Pohřbívalo se zde od roku 1887 do začátku druhé světové války. V roce 1996 byl židovský hřbitov prohlášen za nemovitou kulturní památku a město začalo s jeho obnovou.

Radnice Původní budova radnice je z přelomu 18. a 19. století. V roce 1912 byla opravena a přestavěna architektem Emilem Brücknerem z Nymburka. Její dnešní podoba vznikla roku 19

1926, kdy byl zbourán sousední starý domek čp. 18 a místo něj čáslavská spořitelna pro obec postavila nové křídlo radnice, v němž měla zprvu filiálku. Koncem roku 2002 byla dokončena stavba symetrického křídla a budova prošla celkovou rekonstrukcí vnitřních prostor.

Bývalý špitál (dům čp. 101) Původní špitální budova byla postavena za Buriana Trčky z Lípy v roce 1578. V roce 1788 byla do budovy špitálu přeložena škola. Jako syn učitele se v domě narodil Alois Jelen, pozdější hudební skladatel, říšský poslanec a nakonec ředitel archivu ministerstva vnitra ve Vídni. V roce 1881 byla zchátralá budova zbořena a dle stavebního plánu architekta Linsbauera stavitelem J. Zemanem znovu vystavěna. V roce 1933 byla na budově špitálu odhalena pamětní deska Aloise Jelena, kterou věnoval ochotnický spolek Sázavan. Poslední modernizace domu proběhla v roce 1988.

Škola První zpráva o škole je z roku 1578, kdy Burian Trčka z Lípy nechal postavit u kostela dřevěný domek, který měl sloužit pro triviální školu. Další zprávu o škole podal biskup Jan Leopold Haye v roce 1773. Prohlásil, že škola je dobře zařízená, ale pro velký počet dětí je velmi malá. Proto roku 1792 Leopold Kolovrat-Krakovský školu umístil v upraveném panském špitále. Protože do zdejší školy docházelo už čtyři sta čtrnáct žáků (v letech 18691870) začalo se jednat o stavbě obecné školy. Postavit se ji podařilo až roku 1879, kdy byla budova předána dětem. Město toužilo mít i školu měšťanskou. O rok později rozhodla místní školné rada o nutnosti samostatné budovy. Podařilo se ji postavit roku 1901. Pro velký nárůst počtu dětí byla vybudována, v osmdesátých letech, moderní škola v Lánecké ulici.6

Středověké podzemí Jedná se o nádhernou ukázku patrně středověkých razicích prací, o jejichž smyslu, účelu a datu vzniku se můžeme jen dohadovat. Vzhledem k tomu, že nejstarší vchody do podzemí jsou situovány v blízkosti poměrně výrazných tektonických struktur, nelze vyloučit, že první práce byly průzkumného charakteru prováděné prospektory na rudy někdy koncem 13. století, tak jak je známe z okolních měst Havlíčkova Brodu, Ledče nad Sázavou, Jihlavy a dalších. Vše nasvědčuje tomu, že podzemí vznikalo postupně a patrně se s majiteli měnilo i jeho využití. Je pravděpodobné, že v minulosti bylo podzemí důkladně čištěno, zvláště bylo-li používáno k ukládání potravin. Postupem času však byly chodby zanášeny osutí a odpadem.

6

Viz Pleva, F.: Toulky vrchovinou. 1.vydání. Město Ledeč nad Sázavou. 1999.

20

Do vyčistění a zprůchodnění zanedbaného a téměř zapomenutého podzemí města se pustili členové Vlastivědného spolku Světelsko. Při těchto pracích bylo instalováno osvětlení a upraven vstupní vestibul s malou výstavkou. Po vyčistění celé této podzemní soustavy v letech 1999 až 2002 bylo zjištěno, že celková délka podzemních chodeb včetně rozrážek činí téměř 200 metrů a že všechny čelby a rozrážky končí v pevné hornině.

Muzeum Světelska V roce 2007 oslavila Světlá nad Sázavou osm set let od první zmínky o městě. Oslavy výročí vyvrcholily 16. června, kdy byla slavnostně otevřena pamětní síně Muzea Světelska. Muzeum Světelska ve Světlé nad Sázavou je nově vzniklé muzeum, které dokumentuje historii města a okolí a významné osobnosti. Muzeum je provozováno Vlastivědným spolkem Světelsko a sídlí ve východním křídle zámku ve Světlé nad Sázavou (Zámecká ulice 1). Muzeum je otevřeno denně s výjimkou pondělků. Expozice: Stálá expozice poskytuje přehled dějin města, zdejšího panství i širšího okolí a obsahuje různé dokumenty a památky z historie města, faksimile starých listin vztahujících se ke vzniku města, archeologické nálezy, miniexpozici rodů, které Světlou vlastnily, zejména Trčků z Lípy, Kolowratů-Krakovských a Salmů z Reifferscheidtu. Na přehled jednotlivých držitelů panství navazují panely podrobněji přibližující některé z nich a to včetně dobových vyobrazení listin, pečetidel a mincí. K vidění je například model architektonického vývoje místního kostela sv. Václava včetně rekonstruovaného torza okenní vitráže zničené na konci 2. světové války. Další část expozice je věnována významným osobnostem, kteří se ve Světlé nad Sázavou narodili nebo zde žili, zejména malíři Jaroslav Panuška (1872-1958), František Antonín Jelínek (1890-1977), Václav Hradecký (1867-1940), sochař Bohumil Vlček (1862-1928), hudební skladatel Alois Jelen (1801-1857), spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj (1885-1955) a olympionik a sklářský odborník Zdeněk Hynek Bárta (1891-1987). Významné osobnosti jsou představeny nejen slovem, ale i obrazem. Jsou zde shromážděny unikátní sbírky předmětů např. porcelánová fajfka ak. malíře Jaroslava Panušky, rukopisné partitury hudebního skladatele Aloise Jelena nebo boty slavného tuláka a spisovatele Matěje Kuděje. V další prostory jsou určeny pro pokračování stálé expozice (místní tradiční řemesla broušení granátů, sklářství a kamenictví).

21

Hřbitov z napoleonských válek V době francouzsko - rakouské války, v roce 1809, byla ve světelském zámku zřízena vojenská nemocnice, která pečovala o zraněné a nemocné obou válčících stran. Mrtví Rakušané různých národností a Francouzi byli pohřbíváni na jednom místě, tehdy pastvišti u Dolní Březinky, do společných neoznačených šachet. Když se Rakousko v roce 1813 připojilo k poslední protinapoleonské koalici objevili se ve světelském lazaretě i ruští a snad i pruští vojáci. V roce 1814 byla nemocnice zrušena, zůstalo jen neoznačené pohřebiště, na němž bylo dle místní tradice pochováno až 1200 vojáků. V roce 1841 byl na tomto místě na příkaz majitele panství starohraběte Jana ze SalmReifferscheidtu postaven žulový obelisk. Na návrh města Světlé nad Sázavou, jehož místní částí v současnosti Dolní Březinka je, byl vojenský hřbitov Ministerstvem kultury ČR prohlášen 29. 3. 1995 za kulturní památku. V roce 2004 město Světlá nad Sázavou za finanční pomoci z grantu Dotace na obnovu kulturních památek v kraji Vysočina zřídilo nové oplocení a vstupní bránu s francouzským nápisem.

2.2.3 Přírodní zajímavosti V této části práce budou uvedeny některé z přírodních zajímavostí v nejbližším okolí Světlé nad Sázavou.

Stvořidla Na území místní části Leštinka, zasahuje přírodní rezervace Stvořidla vyhlášená v roce 1948 na ploše 246,4 ha. Sázava v těchto místech teče hlubokým údolím, vytváří četné peřeje a slapy, obtéká a přeskakuje stovky žulových balvanů všech tvarů a velikostí, které jsou roztroušeny nejen v řečišti, ale i po okolních stráních. Balvany jsou pozůstatkem doby ledové a do dnešních oblých tvarů je vymodelovaly dravé vody předchůdkyně dnešní Sázavy, které si razily cestu skalami. Dostupnost Stvořidel je prostřednictvím tzv. Posázavského Pacifiku (železniční trať č. 212). Důvodem ochrany je zachování významného úseku peřejnatého a balvanitého toku řeky Sázavy a přilehlého okolí mezi vrchy Melechov (709 m n.m.) a Žebrákov (601 m n.m.).

Skála Při cestě ze Světlé nad Sázavou směrem na Dolní Březinku je vidět vysoká skála. Nemá žádné jméno, říká se jí prostě Skála. Dnešní tvar Skály už není původní, protože byla na 22

počátku 20. století zčásti odlámána při stavbě posázavské železnice. Ani řeka pod Skálou už neteče ve svém přirozeném korytě, původně dosahovala až do míst, kterými dnes vede silnice ze Světlé do Ledče nad Sázavou. Povrch Skály porůstá několik druhů lišejníků.

Melechov Melechov je 709 m vysoký kopec a na jeho vrcholu je měřičská věž z 1. pol. 30. let minulého století, lidmi často zaměňovaná za rozhlednu. Pro milovníky zimních radovánek je v sousedství lyžařský svah s vlekem poskytující dobré podmínky pro lyžování.

Hroznětínská louka Nachází se na okraji lesa nedaleko za obcí, podle níž dostala svoje jméno, a je jedinečnou státem chráněnou přírodní památkou, vyhlášenou v roce 1990. Chráněné bledule jarní tu rozkvétají v celých trsech, splývají v jednolitý zeleno-bílý koberec. Stručný přehled dalších přírodních zajímavostí je uveden v následující tabulce: Přírodní zajímavosti Město

Místní část Radostovice

Světlá nad Sázavou

Radostovice Žebrákov Opatovice Světlá nad Sázavou

Město

Charakteristika

Rašeliniště u Rybníčky a vlhké louky po obou stranách silnice severně Radostovic od Radostovic. Rákosiny u Radostovic Louka u Žebrákova Louky u Opatovic Vstavače V Polích

Louky s rybníčkem a přilehlým lesem Z a SZ od obce Radostovice u Světlé nad Sázavou. Vlhká rašelinná louka u Světlé nad Sázavou - Opatovice, 2,5 km SZ od Světlé nad Sázavou. Výskyt ohrožených druhů rostlin Vstavačová louka s hojným výskytem tolie bahenní, prstnatce májového Památné stromy

Název stromu

Charakteristika

Kochánov

Panuškův dub

Dub je výraznou dominantou a vyniká svými rozměry. Býval častým námětem obrazů malíře Panušky. Obvod kmene je 4,3 m, výška 21 m, výška koruny 16 m, její šířka činí 23 m. V roce 1992 byl strom částečně konzervačně ošetřen.

Opatovice

Lípa u Opatovic

Obvod kmene 8,6 m

Místní část

Světlá nad Sázavou

Název lokality

tabulka 1 Přírodní zajímavosti a památné stromy 7

7

Pramen: MÚ Světlé nad Sázavou, odbor životního prostředí

23

3 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části bakalářské práce se pokusím zhodnotit úroveň poskytovaných služeb spojených s cestovním ruchem. Soustředím se hlavně na ubytovací a stravovací služby, možnosti dopravy, informační služby a služby volného času.

3.1 Analýza služeb spojených s cestovním ruchem Obecně mohu říci, že se kvalita všech služeb spojených s cestovním ruchem zlepšuje. Největší rozvoj služeb se udál zhruba v polovině devadesátých let, kdy město začali ve větší míře navštěvovat i zahraniční turisté (zejména z Nizozemí a Belgie), což mělo příznivý vliv na zlepšení služeb. Cílem je, aby informace z analýzy zmíněných služeb pomohly návštěvníkovi při výběru požadovaného zařízení.

3.1.1 Ubytovací služby V samotném městě Světlá nad Sázavou jsou dva hotely: Hotel Barbora a Hotel Česká koruna a penzion Villa Amenity. Další ubytování poskytuje střední sklářská škola, která v období letních prázdnin nabízí ubytování na svém internátu. Jiné ubytovací kapacity ve městě zatím nejsou, ve výstavbě je penzion, který měl být otevřen v roce 2007, ale jeho dokončení se stále odkládá. Penzion by měl mít kapacitu asi 45 lůžek a jeho součástí bude pizzerie a italská restaurace. Více možností, kde se ubytovat, mají návštěvníci v okolí města. Jsou tu rekreační střediska Benetice, Mariadol a Ředkovec (všechny leží do 5 km od Světlé nad Sázavou), Kemp v Žebrákově (zde jsou ubytováni většinou návštěvníci z Holandska a Belgie), dále je možno pronajmout si celé objekty jako např. chalupa Kotyč v Josefodole, Mlýn a pila v Pavlově, penzion u Sázavy, Výměnek na statku v Kochánově nebo chatu v Remutě (tyto objekty leží v okruhu do 10 km od města).

Hotel Barbora Tento tříhvězdičkový hotel sídlí na náměstí Trčků z Lípy. Hotel byl postaven v devadesátých letech, slavnostní otevření se konalo 1. května 1996. Hlavním důvodem, proč byl hotel postaven, byl záměr získat kvalitní a reprezentativní ubytování pro obchodníky, kteří do města přijížděli. Hotel Barbora je součástí komplexu budov z něhož zaujímá asi jednu třetinu. Dále zde sídlí Česká Pošta, Státní policie, zlatnictví. K hotelu patří také restaurace U Lukáše a stylová pivnice Malý Honza. Restaurace je ideální k pořádání malých hostin apod. 24

Hotel Česká koruna Do roku 1989 to byl jediný hotel ve Světlé nad Sázavou. V devadesátých letech prošel celkovou rekonstrukcí, kdy byly zmodernizovány všechny pokoje i restaurace. V hotelu je k dispozici celkem 29 lůžek ve 14 pokojích se sociálním zařízením a moderním vybavením s TV. Pro parkování vozidel mohou hosté zdarma využít parkoviště ve dvoře hotelu. Kuchyně nabízí široký výběr hotových i minutkových jídel z české i mezinárodní kuchyně. Hotel nabízí celodenní stravování. V restauraci je k dispozici 50 míst, v jídelně se salónkem celkem 60 míst. V letním období je otevřena zahrádka ve dvoře hotelu. Jídelnu se salónkem je možné využít pro pořádání nejrůznějších školení, kurzů, předváděcích akcí, svateb, večírků a podobně.

Penzion Villa Amenity V roce 2006 byl zprovozněn Penzion Villa Amenity. Jedná se o nově postavený apartmánový dům rozdělený na dvě samostatné části oddělené uzamykatelnými dveřmi. Obě části jsou určené klientům. V každém apartmá jsou 4 lůžka a možnost 2 přistýlek. Celková kapacita je 12 lůžek tj. 8 plnohodnotných lůžek a 4 přistýlky. K dispozici je také obývací pokoj, kompletně vybavená kuchyně a sociální zařízení. Co se týká stravování mají hosté možnost vlastního stravování, vařit a připravovat jídlo lze v moderní, kompletně vybavené kuchyni v každém apartmánu samostatně nebo jsou odkázáni na restaurace v okolí. Hned ve vedlejším domě je Pizzerie Na hradbách. Penzion má vlastní uzavřené parkoviště, úschovnu kol. Je možné užívat i zahradu s grilem a posezením. Hotel Barbora

Hotel Česká koruna

Penzion Villa Amenity

nám. Trčků z Lípy 1045

Nádražní 194

Horní 195

NE

1 pokoj / 490 Kč

NE

11 pokojů / 590-1 030 Kč

11 pokojů / 590 Kč

NE

NE

2 pokoje / 790 Kč

NE

NE

NE

22 lůžek + 2 přistýlky

29 lůžek

Kapacita restaurace

35 míst

50 míst + 60 míst (salónek)

NENÍ

Vlastní parkoviště

NE

ANO

ANO

Adresa Jednolůžkové pokoje počet/cena Dvoulůžkové pokoje počet/cena Třílůžkové pokoje počet/cena Apartmánová studia Celková kapacita ubytování

2 apartamány / 1 500 Kč 8 lůžek + 4 přistýlky

25

Doplňkové služby

Půjčovna kol

Celková kapacita:

NE

NE

65 lůžek

Tabulka 2 Porovnání ubytovacích zařízení ve Světlé nad Sázavou

Podle mého průzkumu se kvalita ubytování celkově zlepšuje. Jediným problémem by mohlo být pouze ubytování větší skupiny turistů (např. kolem čtyřiceti osob tj. jednoho autobusu turistů). V tomto případě by měl dostatečnou kapacitu lůžek hotel Česká koruna, ale podle mého názoru by hlavně zahraniční návštěvníky moc neuspokojil. I přes prodělanou rekonstrukci totiž nenabízí tento hotel takový komfort a úroveň, na které jsou cizinci zvyklí. V tomto ohledu je jednoznačně lepší hotel Barbora, který je novější a lze říci, že je i luxusnější, bohužel má malou kapacitu lůžek.

3.1.2 Stravovací služby Mým úkolem v této části práce je porovnat úroveň stravovacích služeb. Zaměřím se na otevírací doby restaurací, jaké možnosti stravování nabízí, zda jsou připraveny na zahraniční hosty (menu v cizím jazyce, schopnost personálu domluvit se alespoň jedním cizím jazykem) a na celkovou kvalitu služeb. Celkový přehled je uveden v tabulce 3. Podle mého průzkumu celodenní stravování (snídaně, oběd, večeře) poskytují pouze Česká koruna a restaurace U Lukáše (Hotel Barbora, pouze pro své hosty). Snídaně a svačiny nabízí také bufet na náměstí Trčků z Lípy. Ve většině restaurací otevírají kolem 1100 hod a do 2200 hod nabízejí teplou kuchyni. Pouze ve Sport baru, Tequila baru, v disko klubu Bazén, Na terase, a v Bar herně se nevaří vůbec. Restaurací, které nabízejí stravování a mají přeloženy menu do cizího jazyka (všechny pouze do němčiny) je jen osm, jde o podniky: Alfa, Denní vinárna, Dublin, U Lukáše, Česká koruna, Malý Honza, Maxim a Na hradbách. Bohužel ani s jazykovými znalostmi personálu to není o mnoho lepší. Zjišťovala jsem také, zda je někde omezeno nebo úplně zakázáno kouření. V době oběda, zhruba od 1100 hod do 1300 hod, je kouření zakázáno všude, kde nabízí teplou kuchyni. Úplně nekuřácká restaurace ve Světlé nad Sázavou není a není zde ani žádné zařízení, které by mělo oddělenou část jen pro nekuřáky. Pouze v restauraci Dublin zavedli nekuřácké čtvrtky a neděle, o které je velký zájem. Co se týká nabízených pokrmů, převládá česká kuchyně a oblíbené minutky. Ale např. hotelová restaurace U Lukáše (Hotel Barbora) nabízí francouzské speciality a francouzská vína, makrobiotickou stravu a mořské speciality. Dominantou restaurace je akvárium, kde si 26

host může vybrat a nechat připravit čerstvého kanadského humra. Také restaurace Dublin má na svém jídelníčku pokrmy i jiné kuchyně než je česká, nabízí několik irských jídel a irská piva. Pokud jde o venkovní posezení, to nabízí většina zařízení kromě Denní vinárny, kavárny Mont Blanc, restaurace U Košků a Městské resturace, Tequily baru a restaurace U Gusty, které nemají vhodné prostory pro jeho zřízení. Poslední věcí, která mě zajímala, byl bezbariérový přístup. Ten bohužel nenabízí žádné ze zařízení. Za téměř bezbariérové lze považovat restaurace Dublin, Maxim, Pivnici Pohoda a Sport bar, ale i zde by měli handicapovaní lidé problémy např. s přístupem na toalety. Dle mého názoru je úroveň stravovacích služeb celkem dobrá. Myslím si však, že by ve městě měla být alespoň jedna čistě nekuřácká restaurace, kterou by mnoho lidí určitě ocenilo. Za velký nedostatek považuji neznalost jazyků u personálu restaurací, zejména proto, že v letní sezóně město navštěvuje hodně turistů a obsluhující personál by měl být schopen rozumět a vyhovět jejich přáním. Poslední věcí, která by se podle mého názoru měla změnit, jsou bezbariérové přístupy. Poskytované služby Název

Typ

zařízení

zařízení

Teplá Celodenní kuchyně stravování 9/U 9/U

Cizojazyč. Zahraniční

Venkovní

Bezbariér.

menu

kuchyně

posezení

přístup

9/U

9/U

9/U

9/U

Alfa

restaurace

9

U

9

U

9

U

Bufet

bufet

9

9

U

U

U

U

restaurace

9

U

9

U

U

U

diskotéka

U

U

U

U

9

U

restaurace

9

U

9

9

9

U

bar

U

U

U

U

9

U

restaurace

9

9

9

U

9

U

kavárna

U

U

U

U

U

U

pivnice

U

U

U

U

9

U

Denní vinárna Disko klub Bazén Dublin Herna bar Hotel Čes. koruna Kavárna Mt .Blanc Malý Honza

27

9

U

9

U

9

U

restaurace

9

U

U

U

U

U

pizzerie

9

U

9

9

9

U

Na návsi

restaurace

9

U

U

U

9

U

Na terase

bar

U

U

U

U

9

U

pivnice

9

U

U

U

9

U

bar

U

U

U

U

9

U

herna

U

U

U

U

U

U

U Gusty

restaurace

9

U

U

U

U

U

U Košků

restaurace

9

U

U

U

U

U

U Lukáše

restaurace

9

9

9

9

9

U

pivnice

9

U

U

U

9

U

Maxim bar restaurace Městská restaurace Na hradbách

Pivnice Pohoda Sport bar Tequila bar

Na zastávce

tabulka 3 Přehled stravovacích zařízení

3.1.3 Doprava V této kapitole se zaměřím na dopravní dostupnost města Světlá nad Sázavou. Zájem bude soustředěn na dopravní spojení s hlavním městem Praha a ostatními důležitými body České republiky (krajská města).

Poloha města a jeho dopravní dostupnost Město Světlá nad Sázavou leží v okrese Havlíčkův Brod, v kraji Vysočina. Dopravní dostupnost je ovlivněna reliéfem a strukturou dopravní sítě. Územím regionu města neprochází žádný významný dopravní tah, prochází tu železniční trať spojující hlavní město Prahu s jižní Moravou. Město Světlá nad Sázavou je městem s dobrou dopravní dostupností. Nachází se na železniční trati Praha - Brno. Autobusové spojení je ze všech přilehlých měst a obcí. Délka místních komunikací je 49 km.

28

Silniční doprava Ve městě se křižují silnice II. třídy č. 150 (Havlíčkův Brod - Světlá nad Sázavou - Ledeč nad Sázavou - Čechtice - Načeradec - Votice) a č. 347 (Habry - Světlá nad Sázavou Humpolec). Ostatní silnice v okolí města jsou silnice III. třídy a mnoho z nich je v havarijním stavu.. Nejbližší silnice první třídy procházejí Havlíčkovým Brodem, jsou to silnice č. 19, č. 34 a č. 38. Významné silnice III. třídy: •

Silnice č. III/34732 - její význam spočívá v napojení Horní Březinky a Benetic na Světlou nad Sázavou.

•

Silnice č. III/34728 - spojuje Horní a Dolní Dlužiny, Horní Bohušovice a Světlou nad Sázavou

•

Silnice III/01833 - dopravní spojení na Dolní Březinku.

•

Silnice III/347351 - spojuje Světlou nad Sázavou a Lipničku a dále Meziklasí.

V relativní blízkosti probíhá dálnice D1 Praha - Brno (exit Humpolec - cca 18 km, exit Loket - cca 25 km). Autobusové spojení je ze všech přilehlých měst a obcí. Spoje do dalších měst, nejsou moc dobré. Většinou musí cestující jet do Havlíčkova Brodu a tam přestoupit. Například do Prahy jede pouze jeden přímý autobus v 5:40 hod, přímý spoj do Brna není žádný a do krajského města Jihlava opět pouze jeden v 6:17 hod. Světlou nad Sázavou projíždí, ale v podstatě začíná nebo končí dle jízdního řádu 2007/2008 těchto 11 autobusových linek: •

350320 Humpolec - Dolní město - Světlá nad Sázavou

•

600930 Havlíčkův Brod - Příseka - Světlá nad Sázavou

•

600120 Chotěboř - Světlá nad Sázavou - Praha

•

600260 Světlá nad Sázavou - Sázavka - Habry

•

600610 Čihošť - Světlá nad Sázavou

•

600620 Ledeč nad Sázavou - Dolní Město - Světlá nad Sázavou

•

600650 Havlíčkův Brod - Světlá nad Sázavou - Ledeč nad Sázavou

•

600660 Ledeč nad Sázavou - Havlíčkův Brod - Jánské Lázně

•

600670 Světlá nad Sázavou - Pavlov - Ledeč nad Sázavou

•

600710 Světlá nad Sázavou - Broumova Lhota - Lipnice

•

600930 Havlíčkův Brod - Lučice - Světlá nad Sázavou

29

Uvedené linky provozují společnosti ICOM Transport a.s. pobočka Humpolec, Connex východní Čechy a.s. a Veolia Transport Východní Čechy a.s. Místo Praha Brno České Budějovice Hradec Králové Jihlava Karlovy Vary Liberec Olomouc Ostrava Pardubice Plzeň Ústí nad Labem Zlín

Vzdálenost od Světlé na Sázavou v km 95 125 130 95 48 232 157 201 306 73 192 187 221

tabulka 4 Vzdálenost Světlé nad Sázavou od vybraných měst České republiky

Železniční doprava Světlá nad Sázavou leží na mezinárodním železničním koridoru (Berlín) - Praha - Kolín Havlíčkův Brod - Brno - Břeclav - Vídeň/ Bratislava. Jde o dvojkolejnou, rychlíkovou, elektrifikovanou trať 230, která slouží především v osobní, ale i v nákladní dopravě. Trať je intenzivně využívaná k dojížďce do školy a do zaměstnání. Další železniční tratí se zastávkou ve Světlé nad Sázavou je jednokolejná trať 212, směr Čerčany. Tato trať je využívána v osobní přepravě. Trať každoročně využívá i Posázavský Pacifik, který provozuje občanské sdružení Posázavský Pacifik (působí v oblasti propagace a podpory turistického ruchu v Posázaví). Toto sdružení pořádá pravidelné jízdy historickými vlaky. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce nádraží ve Světlé nad Sázavou, spočívající ve zpevnění nástupišť v celkové délce 800 m a opravě nádražní budovy. Pokud jde o silniční dopravu, tak největší problém vidím v kvalitě silnic. Autobusová doprava je podle mého názoru dostačující. Obyvatelé si zvykli, že většinou musí přestupovat v Havlíčkově v Brodě a pokud chtějí přímý spoj, využívají spíše železniční dopravu. V železniční dopravě jsou největšími problémy, obecně, špinavé a poničené vybavení vagónů a častá zpoždění. Lze očekávat, že na trati č. 230 bude posílena nákladní doprava. Naopak soupravy EC a IC, které ještě v roce 2006 stavěly v Havlíčkově Brodě, byly převedeny na I. železniční koridor (Praha - Kolín - Česká Třebová).

30

3.1.4 Informační služby Do této podkapitoly jsem zahrnula všechny služby, kde lze získat nějaká informace o městě Světlá nad Sázavou. V lednu 2006 došlo k vytvoření příspěvkové organizace KyTICe. Vznikla z dřívějšího odboru kultury a školství. Účelem KyTICe je zabezpečit veškeré potřeby obyvatelstva v oblasti kultury, informací, mimoškolní výchovy a vzdělávací činnosti. Má na starosti činnost knihovny, informačního centra, galerie, podzemí a kina. Dále pořádá kulturní akce, koncerty, besedy, přednášky, jazykové a taneční kurzy.

Informační centrum Bylo otevřeno 15. dubna 2004 v budově čp. 16 na náměstí Trčků z Lípy. Budova byla celkově zrekonstruována pro potřeby informačního centra (IC) a Městské knihovny ve Světlé nad Sázavou. V přízemí je oddělení pro dospělé čtenáře, které má vlastní studovnu a letní čítárnu časopisů s kouzelným výhledem na řeku. V prvním patře pak najdeme prostorné oddělení pro děti s místem pro pořádání besed nebo soutěží a samostatné hudební oddělení. Půdní prostory byly využity pro vytvoření multifunkčního sálku, kde se konají výstavy, literární večery, přednášky, autogramiády nebo jiné podobné akce. Služby poskytované IC: •

Turistický servis pro návštěvníky města

•

Bezplatný informační servis (vyhledávání autobusových a vlakových spojů apod.)

•

Informace o památkách a přírodních i jiných zajímavostech v okolí Světlé nad Sázavou. Tipy na výlety v okolí Světlé nad Sázavou

•

Informace o kulturních, společenských a sportovních akcích ve Světlé nad Sázavou a okolí

•

Program kina ve Světlé nad Sázavou

•

Informace o ubytování a stravování ve Světlé nad Sázavou a okolí

•

Předprodej vstupenek na divadelní představení a koncerty ve Světlé nad Sázavou a okolí

•

Prodej propagačních materiálů o Světlé nad Sázavou a regionu Vysočina

•

Prodej turistických, cyklistických, rybářských map

•

Kopírování, skenování, faxování

•

Internet pro veřejnost

•

Vydávání, distribuce a prodej měsíčníku Světelský zpravodaj

•

Průvodcovské služby po světelském podzemí 31

Světelský zpravodaj Jde o měsíčník vydávaný příspěvkovou organizací KyTICe, který vychází již 14 let v nákladu 5000 výtisků. Má stalé rubriky: Schůze rady, Kriminalita na Světelsku, Z historie, Školství, Kultura, Na cestách, Rozhovor měsíce, Co vás zajímá, Sport a Inzerce. Čtenáři se zde mohou dočíst o všem co se týká města. Jsou zde zápisy ze zasedání městské rady, informace o kulturních a sportovních akcích, o významných osobnostech města apod.

Městský rozhlas Městský rozhlas je provozován Městským úřadem. Slouží hlavně k informování obyvatel města o výjimečných událostech jako např. zkouška sirén, dočasná uzavírka náměstí při konání trhů či poutě apod.

Internet Město Světlá nad Sázavou má vlastní internetové stránky provozované Městským úřadem: www.svetlans.cz. Tyto stránky prošly velkou rekonstrukcí, ale bohužel ani po téměř dvou letech ještě nejsou úplně dokončeny. Musím také říci, že jsou dosti nepřehledné, lze na nich získat jen zlomek informací a téměř vždy jen další kontakt, nebo telefon. Stránky jsou uspořádány do následujících kategorií: Historie, Pro návštěvníky města, Městský úřad, Organizace města, Kultura, Sportovní zařízení, Spolky a sdružení, Služby, Světelský zpravodaj, Katalog firem, Axis4.info, Policie ČR. Mnoho návštěvníků by určitě uvítalo informace o firmách sídlících ve městě. Na webových stránkách je sice odkaz na katalog firem, ale bohužel není úplný ani zcela aktuální. Osobně mi zde chybí i kvalitní plán města. Určitě by nebylo na škodu některé odkazy rozšířit a doplnit, protože ze samotných obrázků se toho návštěvníci moc nedozví. Existují také neoficiální internetové stránky města: www.svetlans.arez.net. Jejich úroveň je o poznání lepší než je tomu u stránek oficiálních. Lze zde získat podstatně víc praktických informací týkajících se města a firem apod. Za nedostatek považuji, kvalitu cizojazyčných verzí oficiálních stránek města. V nabídce je angličtina a němčina, ale rozsah informací je poněkud malý. Osobně si myslím, že v této oblasti služeb má město Světlá nad Sázavou velké nedostatky. Pokud jde o informační centrum, mohu z vlastní zkušenosti říci (absolvovala jsem zde praxi na VOŠ), že je stále co zlepšovat. Například propagace města a propagační materiály, které má informační centrum na starost, jsou stále v nedostačující kvalitě. 32

Co se týká Světelského zpravodaje, ten postupem času dospěl do téměř ideální podoby a není zde co zlepšovat. Jediné, co by se dalo vytknout je, že zde nenajdeme informace o firmách nebo nově otevřených podnicích či obchodech (podobné zprávy zde najdeme pouze v případě, že jde o kritiku). Asi nejhůře jsou na tom internetové stránky. V dnešní době, kdy stále více lidí používá internet jako zdroj informací, je podle mě důležité, aby město mělo kvalitní stránky, které poskytnou dostatek informací, případně i nalákají do města nové návštěvníky. Pokud město samotné nechce zlepšovat kvalitu svých internetových stránek, stálo by za úvahu zřídit internetové stránky organizace KyTICe, kde by byly dostupné všechny informace týkající se města, služeb a kulturních akcí konaných ve Světlé nad Sázavou. Samozřejmostí by měly být kvalitní cizojazyčné verze stránek (alespoň anglická a německá verze).

3.1.5 Služby volného času Ve volném čase je možné vykonávat mnoho činností. Vhodná nabídka služeb volného času ovlivňuje návštěvníky při výběru destinaci. Do těchto služeb jsem zařadila služby sportovní a kulturní, kterými se budu zabývat v této podkapitole.

Služby sportovní Mým cílem je zmapovat všechny poskytované služby, které mohou návštěvníci i domácí obyvatelé využít pro své sportovní vyžití. Do této části jsem zahrnula i turistické a cyklistické trasy v okolí města. Pro přehlednost jsem rozdělila sporty na zimní, letní a celoroční. A. Zimní sporty V zimním období lze využít služeb lyžařského střediska. Lyžařské středisko Kadlečák se nachází severovýchodně od centra Světlé nad Sázavou v místní části Horní Březinka. Jeho nadmořská výška je 585 m n. m. a délka 480m. V roce 1980 byl na kopci Kadlečák postaven první vlek provozovaný "Automotoklubem". Nyní je areál ve vlastnictví Lyžařského klubu "Kadlečák". Vedle sjezdovky je cvičná louka. V roce 2000 byla sjezdovka rozšířena a byl také zprovozněn automatický odbavovací systém. Pro běžkaře jsou připraveny přírodní běžecké okruhy různých náročností (jeden okruh protíná lyžařský svah). Ve městě si lze vypůjčit lyžařské vybavení ve Ski Sportu v Nádražní ulici. Další možností je využití zimního stadionu. Stadion lze pronajmout celý nebo mohou návštěvníci využít veřejného bruslení.

33

B. Letní sporty Zde je nabídka podstatně širší. Ve městě se nachází několik volně přístupných hřišť. Zájemci si mohou pronajmout také fotbalové hřiště, které patří Fotbalovému klubu Sklo Bohemia Světlá n. S. Dále je možné domluvit se na pronájmu víceúčelového areálu u ZŠ v Komenského ulici, kde je k dispozici hřiště na malou kopanou, hřiště na basketbal, hřiště na volejbal a atletický ovál. Další víceúčelové hřiště u ZŠ v Lánecké ulici (fotbalové hřiště, atletický ovál, hřiště na volejbal a na basketbal) je volně přístupné. V roce 2003 bylo vybudováno hřiště pro plážový volejbal, které se nachází poblíž tenisových kurtů. Toto hřiště je přístupné bezplatně, pouze po domluvě se správcem. Také je možné zamluvit si volné hodiny v tenisové hale nebo na tenisových kurtech. Hrát je možné od pondělí do pátku (po tréninku závodních hráčů) a o víkendech po celý den. Hrací doba na dvorcích končí ve 2100 hod. Zdejší oblast je také cílem mnoha turistů, protože území je doslova protkáno turistickými značenými trasami. Území města se dotýkají tyto trasy: •

červená trasa č. 0454, která protíná místní části: Světlá nad Sázavou, Dolní Březinka, Mrzkovice a dále pokračuje při Sázavě přes rezervaci Stvořidla do Ledče nad Sázavou, Obrvaně a Chřenovic, kde se napojuje na trasu č. 0001 (Český Šternberk).

•

modrá trasa č. 1929, která vede ze Světlé nad Sázavou přímo na jih, přes Závidkovice do Lipnice nad Sázavou a dál do Humpolce

•

žlutá trasa č. 7355, vychází z obce Horní Pohleď a pokračuje přes Broumovu Lhotu přes místní části Radostovice, Františkodol až do místní části Mrzkovice

Obrovské možnosti skýtá řeka Sázava, která přitahuje velké množství vodáků. Po obou březích jsou umístěny mnohé letní tábory. Jediným nedostatkem v oblasti letních sportů je, že se ve městě nenachází žádné kvalitní koupaliště. V letních měsících mohou občané využít ke koupání rybníky v okolí města, hlavně rybník Sázavan a Zlatokopy za zámeckým parkem ve Světlé nad Sázavou. Bohužel jiná možnost koupání ve městě není.

Tipy na výlety: V této části bych chtěla nabídnout jen několik námětů na výlety po blízkém okolí Světlé nad Sázavou, většina z nich bude zmíněna v kapitole Cyklostezky: •

Michalův statek - skanzen přibližující život, práci a zvyky středního rolníka v období od konce 30leté války až do zrušení roboty v roce 1848, nachází se v Horní Pohledi.

34

•

Žižkova studánka - v lese nedaleko Dobré Vody. Podle pověsti z ní pil Jan Žižka, když pronásledoval křižáky do Německého (dnešního Havlíčkova) Brodu. Památník slavného vojevůdce v podobě bysty na kamenném podstavci.

•

Hrad Lipnice - zřícenina jednoho z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Monumentální architektura, hradní expozice, krásné vyhlídky, gotická kaple a rozsáhlé sklepení s bývalou hodovní síní a hradní studnou.

•

Číhošť - obec se proslavila za minulého režimu na začátku nechvalně známých 50. let minulého století. Státní bezpečnost tehdy v místním kostele zinscenovala tzv. číhošťský zázrak, při němž se během mše pohnul dřevěný křížek na hlavním oltáři. StB nařkla číhošťského faráře Josefa Toufara, že je autorem tohoto podvodu a příslušníci tajné policie jej zatkli a odvezli do valdické věznice, kde zemřel. Další zajímavostí, která obec proslavila je geometrický střed České republiky. Po rozdělení Československa na dva samostatné celky vznikl problém s novým vytyčením hranic České republiky a tím i stanovením jejího geometrického středu. Zeměměřičtí odborníci vypočítali, že geometrický střed naší republiky se nachází na louce nedaleko obce Číhošť. V dubnu 2004 proběhly terénní geodetické práce, bod byl označen železnou trubkou s ochrannými dřevěnými kolíky, od prosince 2006 na něj upozorňuje památník s deskou.

•

Haškův památník - se nachází v domku, který si spisovatel Jaroslav Hašek koupil a v němž také zemřel. Expozice vztahující se ke spisovatelově životu a dílu. Na nedalekém starém hřbitově spisovatelův hrob.

•

Národní památník odposlechu - reliéfy anatomických detailů od výtvarníka Radomíra Dvořáka a jeho studentů v žulových stěnách opuštěných a zatopených kamenolomů symbolizují nejen tři druhy komunikace, ale především tři způsoby praktik totalitních režimů k získávání informací - odposlouchávání, udávání a šmírování: Bretschneiderovo ucho - třímetrový ušní boltec vytesaný do svislé žulové stěny. Ústa pravdy - v sousedním opuštěném lomu č. 2 se nalézá další dílo, inspirované slavným římským reliéfem Bocca della veritá v předsíni římského kostela Santa Maria in Cosmedin. Zlaté oči - v bývalém lomu Střelnice mezi Dolním Městem a Lipnicí reliéf otevřených očí s kořenem nosu umístěný v průzoru tvarově připomínajícím oko. Památník vznikal tři měsíce, slavnostní odhalení se konalo 23. června 2005

35

•

Podlipnické kostely – kostely sv. Markéty v Loukově, sv. Martina v Dolním Městě a sv. Jiří v Řečici nabízí gotickou architekturu, nástěnné malby.

•

Zřícenina hradu Orlík - zachovaná hranolová věž, druhá hradní brána, bašta, zbytky opevnění a podsklepených paláců a černá hradní kuchyně, v níž byla rekonstruována chlebová pec.

•

Stvořidla - přírodní rezervace. balvanité až skalnaté koryto řeky Sázavy má v tomto místě prudký spád a vytváří řadu peřejí.

•

Sluneční zátoka - památník spisovatele Jaroslava Foglara, autora Rychlých šípů. Spolu s ním zde tábořili skauti Pražské dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu.

•

Melechov - zalesněný vrch (709 m), na vrcholu stojí měřičská věž (nepřístupná veřejnosti), kdysi sloužila jako rozhledna. Pod vrcholem je studánka, na západním úpatí zbytky tvrze ze 14. stol., na jižním úbočí přírodní památka Čertův kámen, žulové skalisko se skalními mísami.

•

Stanice ochrany fauny v Pavlově - útulek pro handicapované živočichy a pracoviště na záchranu vydry říční.

Cyklotrasy V okolí města je vybudováno několik turistických a cyklistických tras. Cykloturistické trasy vedou zajímavými oblastmi s využitím silnic II. a III. třídy, lesních a polních cest. Významná je cyklotrasa č. 19, která sleduje tok řeky Sázavy z Lísek - Nové Město na Moravě - Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod - Ledeč nad Sázavou - Zruč nad Sázavou Davle. Tato cyklotrasa protíná město Světlá nad Sázavou a jeho místní části Lipnička, Dolní Březinka, Mrzkovice a Leštinka. Další cyklotrasou, která prochází územím města je cyklotrasa č. 4156 vedoucí z Ledče nad Sázavou do Sázavy u Žďáru, která prochází místní částí Opatovice. Já jsem vybrala do této podkapitoly ty cyklotrasy, jejichž popis a mapu lze získat v městském informačním centru. Jde o následující trasy: 8 •

Za vydrami do Pavlova

Jde o lehkou trasu s délkou 19,5 km a s převýšením 120 m, po silnicích převážně II. a III. třídy. Výchozím bodem je náměstí ve Světlé nad Sázavou. Pojedete Láneckou ulicí, vzhůru až ke křižovatce tvaru T, kde odbočíte vpravo směrem na Opatovice. Pokračujete na okraj vsi

8

Viz: http://www.svetlans.cz/mesto-a-okoli/turistika/cyklotrasy/

36

Opatovice. Zde odbočíte doleva k Pavlovu. Ještě než vjedete do obce, odbočíte vpravo ke Stanici ochrany fauny. Od stanice se vrátíte po cestě k silnici a přes Pavlov dojedete do obce Ostrov, kde odbočíte doleva do Vilémovic. Po mírném klesání a opětovném stoupání se dostanete k samotě Pavlíkov. Přes Leštinku a Mrzkovice přijedete do Dolní Březinky. Silnicí vedoucí po pravém břehu Sázavy se vrátíte do Světlé nad Sázavou.

obrázek 2 Profil cyklotrasy „Za vydrami do Pavlova“

•

K březové aleji u Kysibelského Dvoru

Tato cyklotrasa je středně obtížná. Má délku 29 km a převýšení 130 m. Z náměstí Trčků z Lípy pojedete Nádražní ulicí směrem k nádraží ČD. Před ním odbočíte doleva, přejedete železniční přejezd a budete pokračovat do kopce až do Josefodolu, pokračujete ve stoupání. Projedete obcí Kunemil. Následuje úsek po rovině a klesání do Bačkova. Na křižovatce u Dolního mlýna odbočíte doleva a hned vzápětí doprava. Přijedete k silnici Habry - Leština a před sebou již uvidíte Kysibelský dvůr a za ním březovou alej. Tvoří ji 177 bříz bělokorých. Alej byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou. Z aleje se vrátíte ke Kysibelskému dvoru, odbočíte doprava a přes obec Štěpánov přijedete na okraj Leštiny. Odbočíte doleva a mírným stoupáním se dostanete do Sázavky. U kostela odbočíte vpravo dolů a sjedete k železničnímu přejezdu. Za železničním přejezdem minete bývalý mlýn a začnete stoupat do kopce. V Ovesné Lhotě na návsi odbočíte doleva a do Světlé nad Sázavou už je to stále z kopce.

obrázek 3 Profil cyklotrasy „K Březové aleji“

37

•

K památníku zrušení roboty

Je to velmi lehká cyklotrasa. Její délka je 11 km a převýšení pouze 40 m. Většinou se jede po silnicích III. třídy, část je po lesní cestě. Z náměstí Trčků z Lípy přejedete po mostě přes řeku Sázavu a hned za ním odbočíte doprava směrem na Humpolec. V Závidkovicích u kapličky se dáte doleva na Broumovu Lhotu. Kolem hájenky Horní Lesy projedete stále ještě po asfaltové silničce až do pravotočivé zatáčky, kde odbočíte vlevo na lesní cestu. Projedete lesem a mírným stoupáním mezi poli se dostanete ke dvěma vzrostlým lípám, mezi nimiž je postavený kamenný kříž z roku 1832. odbočíte doleva a po pár desítkách metrů zastavíte u žulového památníku zrušení roboty z roku 1898. Polní cestou sjedete do Nové Vsi a z ní po hlavní silnici pojedete do Světlé nad Sázavou.

obrázek 4 Profil cyklotrasy „K památníku zrušení roboty“

•

Ke třem gotickým kostelům

Jedná se o středně obtížnou trasu dlouhou 30 km, s převýšením 220 m. Z náměstí Trčků z Lípy přejedete po mostě přes Sázavu, hned za ním odbočíte vpravo směrem na Humpolec. Projedete obcemi Závidkovice a Radostovice do Dolního Města. Po levé straně budete mít dřevěnou hranolovitou zvonici se zděným přízemím a první ze tří gotických kostelů. Pokračovat budete ke křižovatce tvaru T, kde odbočíte doleva. Na další křižovatce, již za Dolním Městem, se dáte doprava. Po rovince se dostanete na křižovatku u rybníku Kamenná trouba, kde odbočíte doprava na Řečici. Na malém návrší se krčí prastarý kostelík sv. Jiří. Z Řečice se vydáte po silnici přes obce Bystrá a Záběhlice do Proseče a pokračujete do Rejčkova. Čeká vás svezení z kopce přes Dobrou Vodu Lipnickou s nádherným výhledem do krajiny, jíž dominuje zřícenina hradu Lipnice. Sjedete až ke gotickému kostelu sv. Markéty, který stojí dnes zcela osaměle na místě zaniklé vsi Loukova. Od kostela pokračujete po silnici, z níž odbočíte doleva na vyasfaltovanou polní cestu, která vás přivede na okraj Meziklasí. Dáte se doprava a hned vzápětí doleva, do prudkého kopce. Za 38

osadou Smrčensko uvidíte Panuškův dub. Z prudkého kopce sjedete do Františkodolu. Odtud budete pokračovat dál přes Lipničku zpět do Světlé nad Sázavou.

obrázek 5 Profil cyklotrasy „Ke třem gotickým kostelům“

•

Kolem Melechova

Jde o obtížnou cyklotrasu s mnoha stoupáními, délkou 34 km a s převýšením 297 m. Z náměstí Trčků z Lípy přejedete po mostě přes Sázavu a hned za ním odbočíte vpravo směrem na Humpolec. Na křižovatce tvaru Y odbočíte opět doprava a přes ves Lipničku z kopce do Františkodolu. Poté budete stoupat do kopce kolem tenisových kurtů, minete Panuškův dub,

který se nachází přímo u silnice. Přes osadu Smrčensko přijedete ke

křižovatce tvaru T, kde odbočíte doprava. Postupně projedete obcemi Meziklasí, Koňkovice, Trpišovice, Brilantova Lhota, Dobrovítova Lhota a Veliká na křižovatku nad Ledčí nad Sázavou. Zde odbočíte vlevo, projedete obcemi Bojiště a Kouty, dáte se doleva a pokračujete prudkým stoupáním lesní cestou po zelené turistické značce až na vrchol Melechova (709 m), kde stojí rozhledna. Stejnou cestou se vrátíte k rekreačnímu středisku Rohule. Pokračujete do Rejčkova a pak z kopce přes Dobrou Vodu Lipnickou. Sjedete ke gotickému kostelu sv. Markéty. Po silnici pokračujete do Dolního Města, kde odbočíte vlevo, minete gotický kostel sv. Martina a přijedete k hlavní silnici.

Dáte se znovu doleva a přes

Radostovice a

Závidkovice přijedete do Světlé nad Sázavou.

obrázek 6 Profil cyklotrasy „Kolem Melechova“

39

•

Přes Dobrou vodu a Okrouhlici

Středně obtížná cyklotrasa dlouhá 32 km. Převýšení je 120 m. Trasa vede převážně po silnicích III. třídy, s několika úseky na silnicích II. třídy a po lesních a polních cestách. Z náměstí Trčků z Lípy pojedete Nádražní ulicí směrem k nádraží ČD. Před ním odbočíte doleva, přejedete železniční přejezd a hned za ním se dáte doprava. Projedete obcí Příseka, kolem kapličky na návsi a pak zatáčkami stále do kopce. Před prudkou levotočivou zatáčkou na kraji lesa se dáte rovně po úzké asfaltové silničce do Dobré Vody. Zde stávala jedna z nejstarších sklářských hutí, zrušená v roce 1860. Pokračujete dál po asfaltové lesní silničce a dostanete se ke křižovatce. Odbočíte doprava a přijedete do Lučice. Do Okrouhlice se dostanete přes Veselý Žďár. V Okrouhlici za mostem přes Sázavu odbočíte doleva do kopce a na křižovatce pojedete vlevo přes Krásnou Horu. V Krásné Hoře stojí kostel s dřevěnou zvonicí krytou šindelem, tvořící dnes ojedinělý celek lidové architektury. Za svého života jej velmi obdivoval a o jeho záchranu usiloval Jan Zrzavý. V Krásné Hoře odbočíte doprava a pojedete přes Bratroňov směrem na Kejžlici. Asi po dvou kilometrech narazíte na zelenou turistickou značku, která odbočuje vpravo. Můžete se po ní vydat k Wolkerovu památníku skrytému jen pár set metrů dál. Od památníku se vrátíte na silnici a pokračujete přes Nové Dvory do Kejžlice, kde odbočíte doprava a kolem rybníku Kamenná trouba pojedete přes Radostovice a Závidkovice do Světlé nad Sázavou.

obrázek 7 Profil cyklotrasy „ Přes Dobrou Vodu a Okrouhlici“

•

Do Číhoště

Středně obtížná cyklotrasa. Její délka je 27 km a převýšení 170 m. Vede po silnicích III. třídy, s čtyř kilometrovým úsekem po silnici II. třídy. Z náměstí Trčků z Lípy pojedete Láneckou ulicí až ke křižovatce tvaru písmene T, kde odbočíte vpravo směrem na Opatovice. Pokračujete přes vsi Opatovice a Vlkanov na křižovatku s hlavní silnicí. Křižovatku projedete rovně a mírně z kopce dojedete do Číhoště. 40

Přes obce Hroznětín a Dobrnice přijedete do Leštiny. Při odjezdu z Leštiny odbočíte vlevo přes železniční přejezd a po několika stech metrech doprava. Přijedete do Sázavky. Na konci obce, na křižovatce tvaru Y, odbočte doprava a přes Kunemil přejedete do Josefodolu a odtud do Světlé nad Sázavou.

obrázek 8 Profil cyklotrasy „Do Číhoště“

•

Za deseti turistickými známkami

Obtížná cyklotrasa dlouhá 64 km. Její převýšení je 347 m. Vede po silnicích I., II. a III. třídy, s několika úseky lesních a polních cest. Na této cyklotrase můžete získat následující turistické známky: Světlou nad Sázavou (No. 782) - Foglarova Sluneční zátoka (No. 595) - Ledeč nad Sázavou (No. 126) - Melechovská tvrz (No. 541) - Kaliště (No. 598) - Humpolec (No. 456) - Orlík (No. 450) - Orlovskou myslivnu (No. 594) - Lipnici (No. 229) - Michalův statek (No. 276). Turistickou známku Město Světlá nad Sázavou zakoupíte v informačním centru na náměstí Trčků z Lípy 16. Z náměstí Trčků z Lípy vyjedete po silnici č. 150 směrem na Ledeč nad Sázavou. Projedete obcemi Mrzkovice a Leštinka a zastavíte ve Vilémovicích. Turistickou známku Foglarova Sluneční zátoka zakoupíte v hospůdce U čerta. Budete pokračovat do Ledče nad Sázavou. Turistickou známku Město Ledeč nad Sázavou zakoupíte v informačním centru na náměstí nebo v restauraci Hungaria u mostu přes Sázavu. Z Ledče nad Sázavou vás čeká stoupání, přes Bojiště do Koutů. Na konci vsi se dáte doleva na cestu, která vás mezi poli dovede na okraj lesa, kde se nachází zbytky melechovské tvrze. Vrátíte stejnou cestou do obce Kouty a pokračujete kolem rybníku Homole, kde vznikla rekreační oblast s množstvím chat a dvěma hotely. Turistickou známku Melechov koupíte v hotelu Luna. Silnice vedoucí do kopce vás přivede do Rejčkova, kde odbočíte doprava a zhruba po 1 km doleva. Projedete lesem, na křižovatce v osadě V Horách se dáte doleva a přijedete do obce Kaliště. Narodil se zde Gustav Mahler, který se později proslavil jako hudební skladatel a dirigent. Turistickou známku Kaliště zakoupíte na obecním úřadě. 41

Přes Horní Rápotice budete pokračovat v cestě do Humpolce. Městu dominuje kostel sv. Mikuláše, za návštěvu dále stojí Muzeum Dr. Aleše Hrdličky, muzeum historických vozidel a muzeum vah. Turistickou známku Město Humpolec zakoupíte v Muzeu Aleše Hrdličky nebo v informačním centru na Havlíčkově náměstí. Z Humpolce vyjedete po silnici směrem na Havlíčkův Brod. V místní části Rozkoš, odbočíte po žluté turistické značce na zříceninu Orlík. Turistickou známku Orlík u Humpolce

zakoupíte v pokladně na hradě - ovšem pouze

v letních měsících. Vrátíte se na Rozkoš a pokračujete po silnici na Havlíčkův Brod. V obci Skála odbočte doleva a přes Leštinu přijedete na okraj Čejova. Tady se dáte doprava a na okraji vsi Kejžlice opustíte silnici a pojedete po cestě vpravo. Orlovská myslivna je nyní v majetku humpoleckých skautů. Vrátíte se stejnou cestou do Kejžlice. Turistickou známku Orlovská myslivna zakoupíte v hostinci. Pokračujete po silnici směrem na Světlou nad Sázavou, ale na křižovatce u rybníku Kamenná trouba odbočíte doprava. Dojedete do Lipnice nad Sázavou. Hrad byl založen začátkem 14. století. Přímo pod hradem se nachází Památník Jaroslava Haška. Turistickou známku Hrad Lipnice zakoupíte v pokladně na hradě. Dál se vydáte do Broumovy Lhoty, odkud pokračujte po žluté turistické značce kolem rybníku Ředkovec do Dobré, po lávce přes Sázavu a lesem do Horní Pohledě. Přímo na návsi najdete malý skanzen, kde zakoupíte turistickou známku Michalův statek. Pokračujte v cestě přes Příseku do Světlé nad Sázavou.

obrázek 9 Profil cyklotrasy „Za deseti turistickými známkami“

•

Za Gustavem Mahlerem

Středně obtížná cyklotrasa dlouhá 38 km, s převýšením 180 m. Vede po silnicích II. a III. třídy, s několika úseky po polních a lesních cestách. Z náměstí Trčků z Lípy přejedete po mostě přes Sázavu a odbočíte vpravo směrem na Humpolec. Projedete obcemi Závidkovice a Radostovice, minete Dolní Město a za mírným stoupáním odbočíte doprava. Projeďte obcí Bystrá a přes Záběhlice se dostanete do Proseče. 42

Pokračujte do obce Kaliště. Zde je možné navštívit hostinec - rodný dům známého dirigenta a muzikanta Gustava Mahlera. Hostinec je zařízen jako výstavní a koncertní sál. Pokračovat budete přes náves, kolem rybníčku a doleva do obce Holušice. Na křižovatce za vsí se dáte doleva, a po silnici, která vede zpočátku souběžně s dálnicí D1 přijedete do Humpolce. Z Humpolce pojedete kolem závodiště, na němž se každoročně koná Zlatá podkova, celostátní finále jezdecké a vozatajské soutěže, přes Čejov

a Kejžlici, kolem rybníku

Kamenná trouba a přes Radostovice a Závidkovice do Světlé nad Sázavou.

obrázek 10 Profil cyklotrasy „Za Gustavem Mahlerem“

•

K národnímu památníku odposlechu

Nejnovější cyklotrasa dlouhá necelých 20 km. Ze Světlé nad Sázavou pojedete Posázavskou cyklotrasou č. 19 směrem na Lipnici, ale na křižovatce za Dolním Městem ji opustíte a bude pokračovat rovně do kopce, po silnici, která vede také na Lipnici. Po zelené značce pojedete z Dolního Města až téměř k lomu Střelnice, v jehož stěně najdete reliéf Zlaté oči - první ze tří částí Národního památníku odposlechu. Zelená značka vás dále přivede na okraj Lipnice nad Sázavou, kde odbočíte z hlavní silnice doleva a ukazatele vás dovedou ke zbývajícím dvěma reliéfům. Zastavíte se na okraji opuštěného zatopeného žulového lomu, kde ze žulové stěny ční obří ušní boltec Bretschneiderovo ucho, jehož název připomíná tajného policistu z Haškova světoznámého románu Dobrý voják Švejk. V sousedním opuštěném lomu č. 2 objevíte poslední část památníku - Ústa pravdy. Od lomů se vrátíte na Lipnici a na Posázavskou trasu.

43

obrázek 10 Profil cyklotrasy „K národnímu památníku odposlechu“

C. Celoroční sporty Do této skupiny sportů jsem zařadila sporty, které lze provozovat jak v létě venku, tak i v zimě v halách a tělocvičnách. Ve městě jsou tři tělocvičny: Sokolovna, školní tělocvična ZŠ Lánecká a školní tělocvična SSŠ a Gymnázia. Všechny lze pronajmout po dohodě s jejich správci. Dále je zde tenisová hala, o které jsem se již zmínila. Jedna ze služeb, které se dají využívat celoročně, je fitness centrum. Bohužel jediné místní fitness centrum Fitness sklo Bohemia, které bylo vybaveno posilovnou a sálem na spinning a aerobic, soláriem a nabízelo masáže, ukončilo svou činnost k 1. 11. 2008, z důvodu vyhlášení konkurzu na firmu Sklo Bohemia, a. s., která je vlastníkem budovy, ve které fitness centrum sídlilo. Je otázkou, jaký vliv bude mít krach skláren Sklo Bohemia, a.s. na sportovní služby. Firma patřila k významným sponzorům místních sportovních sdružení, zejména fotbalového a hokejového klubu, a z jejích příspěvků se financovala údržba sportovišť.

Služby kulturní Do této skupiny jsem zařadila všechny služby, které uspokojují kulturní potřeby návštěvníků o obyvatel. •

Městská knihovna - sídlí v nově zrekonstruované budově na náměstí Trčků z Lípy. Má tři oddělení: pro dospělé, dětské a hudební.

•

Galerie Na půdě - nachází se ve stejné budově jako městská knihovna, uskutečňují se zde pravidelně výstavy a vernisáže prací světelských studentů a umělců

•

Městské kino - promítá se třikrát týdně, ve středu, v pátek a v neděli. Kino je také k dispozici pro divadelní představení a koncerty.

•

Společenský dům - zde se konají plesy, taneční kurzy a některé tradiční výstavy (např. Světelský zahrádkář apod.)

44

•

Světelské podzemí - ze středověkého podzemí byla veřejnosti zpřístupněna soustava chodeb a rozrážek o celkové délce 220 metrů. Jedná se o nádhernou ukázku patrně středověkých razicích prací, o jejichž smyslu a účelu se dá pouze dohadovat. Dobu vzniku podzemí se zatím nepodařilo přesně určit.

•

Pamětní síň Muzeum Světelska - nové muzeum otevřené v roce 2007. Dokumentuje historii města a okolí a významné osobnosti. Muzeum je provozováno Vlastivědným spolkem Světelsko a sídlí ve východním křídle zámku ve Světlé nad Sázavou. Muzeum je otevřeno denně s výjimkou pondělků.

•

Svatováclavská pouť - město pořádá každoročně poslední víkend v září tradiční pouť, která je velkým lákadlem pro návštěvníky i obyvatele Světlé nad Sázavou

•

Trhy řemesel - jsou pořádány městem, většinou dvakrát do roka

•

Folklorní festival Horácko zpívá a tančí - od roku 1999 probíhá většinou první týden v červnu za účasti mnoho českých i zahraničních folklorních souborů

•

Zimní stadion - možnost pronájmu zimního stadionu i na letní akce, koncerty, výstavy apod.

3.2 Marketingový výzkum a jeho vyhodnocení 3.2.1 Důvod a cíle výzkumu Dotazník je určen pro občany i návštěvníky města Světlá nad Sázavou. Cílem je zjistit podle čeho a jak si lidé vybírají dovolenou, jaké služby preferují a jak je atraktivní Světlá nad Sázavou z jejich pohledu. Aby byl výzkum porovnatelný, použila jsem stejný dotazník jako před dvěma lety. V kapitole vyhodnocení výzkumu budu porovnávat aktuální výsledky výzkumu s výsledky před dvěma lety.

3.2.2 Vyhodnocení výzkumu Výzkum byl prováděn namátkově mezi občany a návštěvníky města Světlá nad Sázavou v dubnu 2006 a listopadu 2008. Občané odpovídali na 16 otázek. Výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů a jejich strukturu ukazují následující grafy. Protože počet respondentů byl roven stu, hodnoty uvedené v grafech jsou současně v procentech.

45

Struktura respondentů Následující tři otázky ukazují demografický profil respondentů, tedy pohlaví, věk a velikost obce, ze které pocházejí. Otázka č. 1: Jste muž nebo žena? 2006

2008

43%

48% 52%

57%

muži

ženy

muži

ženy

Z grafů vyplývá, že výzkumu se zúčastnilo více žen než mužů. Jejich věková struktura byla následující: Otázka č. 2: Kolik je vám let? 2006

2008

10%

25%

12%

28% 26%

28% 32%

39%

méně než 20 let 35 - 49 let

20 - 34 let 50 let a více

méně než 20 let 35 - 49 let

20 - 34 let 50 let a více

Největší podíl respondentů (39% resp. 32%) tvořili lidé ve věku 35 až 49 let. Naopak nejmenší zastoupení měla věková skupina do 20 let (10% resp. 12%). Skupiny od 20 do 34 let a nad 50 let byly vyrovnané.

46

Otázka č. 3: Jak velká je obec, ve které bydlíte? 2006

14%

2008

1%

23%

21%

0%

20%

62% 59% Do 5 000 ob. 5 001 - 20 000 ob. 20 001 - 100 000 ob. Více než 100 000 ob.

Do 5 000 ob. 5 001 - 20 000 ob. 20 001 - 100 000 ob. Více než 100 000 ob.

Z grafu vyplývá, že dvě třetiny respondentů (62% resp. 59%) žijí v obci s 5-ti až 20-ti tisíci obyvatel. Dá se předpokládat, že převážná většina z nich žije přímo ve Světlé nad Sázavou. Druhou nejpočetnější skupinou (23% resp. 20%) byli lidé z obcí s méně než 5-ti tisíci obyvatel, pravděpodobně obyvatelé přilehlých obcí. Je zřejmé, že jedná o nepříliš reprezentativní vzorek, proto závěry musíme činit velice opatrně a brát je s rezervou. Nyní budou následovat otázky týkající se výběru dovolené a preferovaných služeb. Tedy způsob jak si lidé vybírají dovolenou, co jsou jejich hlavní kritéria při výběru, preferované služby během dovolené a obvyklý termín dovolené. Mým cílem je zjistit, jakou šanci má město Světlá nad Sázavou stát se místem jejich dovolené. Otázka č. 4: Jakým způsobem si nejčastěji vybíráte dovolenou? 2006

2008 21%

17% 38%

11%

20%

14%

Z nabídky CK Na internetu Na základě vlastní zkušenosti Z médií Na doporučení známých

22%

6%

23%

28%

Z nabídky CK Na internetu Na základě vlastní zkušenosti Z médií Na doporučení známých

47

Oproti výsledků z roku 2006, kdy nejvíce z dotázaných hledalo a vybíralo dovolenou z katalogů a nabídek cestovních kanceláří, se nyní poměr odpovědí velmi vyrovnal. Nejvíce lidé hledají dovolenou na internetu. Zde by mohla být velkým problémem kvalita internetových stránek města. Vlastní zkušenosti, doporučení známých a nabídky CK mají v odpovědích shodné zastoupení. Velkou roli také hrají vlastní zkušenosti a doporučení známých, proto je důležité dbát na dobrou pověst města, snažit se vyjít vstříc všem návštěvníkům. Naopak klesl počet lidí, kteří hledají dovolenou v médiích. Proto by již nemuselo hrát velkou roli, zda se město se prezentuje v médiích. Otázka č. 5: Co upřednostňujete při výběru dovolené v ČR? 2006

2008

14%

33%

10% 21%

44%

27%

25%

26%

Kulturní a historické památky Přírodní atraktivity Sportovní vyžití Jiné

Kulturní a historické památky Přírodní atraktivity Sportovní vyžití Jiné

Z uvedených hodnot je patrné, že lidé rádi navštěvují kulturní a historické památky. V tomto ohledu se odpovědi z prvního dotazníku příliš neliší od odpovědí z roku 2008. Kulturních a historických památek může město a jeho okolí nabídnout dostatek (gotický kostel sv. Václava, středověké podzemí, hrady v okolí atd.). Výhodou může být, že nyní již město může přilákat další návštěvníky na Muzeum Světelska, o jehož otevření se v roce 2006 teprve jednalo. Také by se měla věnovat pozornost propagaci kulturních akcí (folklorní festival, pouť, tradiční výstavy apod.) Podle provedeného průzkumu mnoho lidí také stále láká sportovní vyžití. Z tohoto hlediska má město Světlá nad Sázavou návštěvníkům co nabídnout. V okolí města je síť značených turistických a cyklistických tras, mnoho možností také skýtá řeka Sázava. I v samotném městě naleznou návštěvníci dostatek míst ke sportovnímu vyžití (viz podkapitola 3.1.5 Služby volného času).

48

Myslím si, že v oblasti sportovních služeb ve Světlé nad Sázavou chybí půjčovna kol popř. lodí, kterou by mnoho návštěvníků určitě uvítalo. Kola si lze vypůjčit pouze v hotelu Barbora, kde mají k dispozici pouze 2 kola, což je málo. Dalším významným lákadlem jsou přírodní atraktivity. I v tomto případě má Světlá nad Sázavou velké šance přilákat návštěvníky. Okolní příroda nabízí mnoho zajímavostí (chráněná oblast Stvořidla, památné stromy atd.) a je vhodná k ozdravným a rekreačním pobytům. Otázka č. 6: Jaká je obvyklá délka vaší dovolené? 2006

22%

2%

2008

8%

8%

68%

1 den 2 - 3 dny 4 - 7 dní Více než 1 týden

5%

12%

75%

1 den 2 - 3 dny 4 - 7 dní Více než 1 týden

U této otázky se poměry odpovědi oproti roku 2006 změnily. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že obvyklá délka jejich dovolené je mezi 4 a 7 dny, což se dalo předpokládat. Procento lidí, jež má obvykle dovolenou déle než 1 týden, se výrazně snížilo, z 22% na 8 %. Téměř se tak vyrovnal počet dotázaných, kteří mají obvykle dovolenou pouze jeden den a dotázaných, kteří mají naopak dovolenou delší než týden.

49

Otázka č. 7: Kdy obvykle trávíte svou dovolenou? 2006 14%

2008 19%

10%3%

25% 9%

58%

62%

prosinec,leden, únor březen, duben, květen červen, červenec, srpen září, říjen, listopad

prosinec,leden, únor březen, duben, květen červen, červenec, srpen září, říjen, listopad

Stále platí, že nejvíce respondentů tráví svoji dovolenou v letních měsících, tedy v hlavní sezóně. Téměř dvojnásobně se zvýšil počet dotázaných, ktaří tráví dovolenou na podzim (září, říjen, listopad). Tento nárůst je podle mého názoru dán širokou nabídkou zájezdů do tropických zemí, kdy už se lidé nemusí omezovat pouze na letní měsíce. I když tento trend nemá na návštěvnost Světlé nad Sázavou velký vliv, myslím si, že je třeba zahájit turistickou sezónu a s ní spojenou nabídku služeb dříve (tzn. v dubnu nebo květnu) a ukončit ji později. Část respondentů také tráví svou dovolenou v zimě, což ukazuje nutnost více propagovat nabídku zimní turistiky, rozšířit běžecké trasy apod. Otázka č. 8: Jakým způsobem se nejčastěji dopravujete na dovolenou? 2008

2006

20%

18%

8% 14% 6%

Autem

62%

Vlakem

Autobusem

Jinak

3%

Autem

69%

Vlakem

Autobusem

Jinak

50

U této otázky se odpovědi nijak výrazně nezměnily. Nejvíce respondentů v obou průzkumech uvedlo, že upřednostňují dopravu vlastním autem. Z tohoto důvodu by bylo vhodné rozšířit kapacity parkovišť ve městě i v turistických oblastech. Také by se měl vyřešit problém kvality silnic. Problém s nedostatkem parkovacích míst se netýká pouze Světlé nad Sázavou. Je jen dobře, že i vedení města si tento nedostatek uvědomuje a v poslední době vzniklo ve městě několik nových prkovišť. Autobus a vlak využívá 11% respondentů. V tomto ohledu je město dostatečně připraveno, má dobré vlakové i autobusové spojení. Otázka č. 9: Jaký typ ubytování preferujete? 2008

2006 8%

15%

26%

12% 58% 8%

Hotel, penzion Privát - soukromé ubytování Camp - stan, chatky Jiné

15%

58%

Hotel, penzion Privát - soukromé ubytování Camp - stan, chatky Jiné

Nejvíce dotázaných preferuje ubytování v hotelu či penzionu. V této oblasti má Světlá nad Sázavou určité nedostatky. Penzion je ve městě pouze jeden, jedná se o apartmánový dům Villa Amenity. I přes otevření penzionu si myslím, že ubytovací kapacity jsou nedostačující. Tato situace se za dva roky nezměnila. Oproti předchozímu výzkumu, lze pozorovat , že počet respondentů, kteří uvedli, že dávají přednost ubytování v kempu se výrazně snížil (z 26% na 12%). Kempů je v blízkém okolí města Světlá nad Sázavou hned několik, a turisté mají možnost výběru. Ubytování v soukromí upřednostňuje 15% dotázaných. Tito lidé by mohli využít buď ubytování v apartmánovém domě Villa Amenity nebo by museli ve Světlé nad Sázavou zvolit jiný druh ubytování.

51

10. Jaké stravování upřednostňujete na dovolené? 2006

2008

6%

21%

15%

5%

41%

34%

32%

V restauraci

46%

V hotelu

Vlastní

Jiné

V restauraci

V hotelu

Vlastní

Jiné

U této otázky nedošlo k výrazným změnám v odpovědích. Na tuto otázku 41% resp. 46% lidí uvedlo, že dává přednost stravování v restauraci. Druhou nejčastější odpovědí bylo stravování v hotelu. V tomto ohledu je Světlá nad Sázavou připravena velmi dobře. Z nabídky stravovacích zařízení ve městě si vybere snad opravdu každý. Toto byla poslední otázka týkající se výběru dovolené a preferovaných služeb cestovního ruchu. Následují otázky vztahující se přímo ke Světlé nad Sázavou. Otázka č. 11: Chtěl/a byste strávit svou dovolenou ve Světlé nad Sázavou? 2008

2006

7%

9%

23%

15%

6%

20%

13% 22%

37%

48%

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

Většina dotázaných na tuto otázku odpověděla kladně, i když se poměr odpovědí poněkud změnil. Znamená to, že respondenti považují město za turistickou destinaci a dovedou si představit, že by zde strávili svou dovolenou. Vzrostl ale počet lidí, kteří by ve městě dovolenou trávit nechtěli. To může být způsobeno mnoha důvody. Jedním z nich může být třeba nedostatečná nabídka služeb. 52

Otázka č. 12: Co vám ve Světlé nad Sázavou nejvíc schází? 2006

18%

2008

7%

5% 2%

32%

58%

43%

Obchodní centrum Muzeum

35%

Koupaliště Něco jiného

Obchodní centrum Muzeum

Koupaliště Něco jiného

Podle očekávání stále nejvíce lidí postrádá koupaliště. I když si je tohoto nedostatku vědomo i vedení města, je stavba koupaliště již několik let stále jen ve fázi příprav. Třetině lidí chybí obchodní centrum. Myslím si, že ve městě je dostatek obchodů a šíře poskytovaných služeb je také dostatečná. Větší možnosti nabízí nedaleký Havlíčkův Brod, kam je dobré spojení jak vlakem tak i autobusem. Toto jsou dvě věci, které lidé ve městě nejvíce postrádají. Otázka č. 13: Je propagace města v ČR dostatečná? 2006

12%

2008

16%

13%

21%

Rozhodně ano Spíše ne Nevím

38%

Spíše ano Rozhodně ne

10%

8%

26%

22%

34%

Rozhodně ano

Spíše ano

Rozhodně ne

Nevím

Spíše ne

Zde se odpovědi poměrně shodují s předchozím výzkumem. Více než polovina dotázaných považuje současnou propagaci města za dostatečnou. Naproti tomu zhruba třetina dotázaných s tímto výrokem nesouhlasí. Já osobně si myslím, že by propagace města mohla být výraznější, např. na veletrhu cestovního ruchu. 53

Otázka č. 14: Myslíte si, že město poskytuje dostatečné služby?

Občanům

Turistům

2006

2006

12%

21%

21%

52% 67%

Ano

Ne

27%

Ano

Nevím

Ne

2008

2008

15%

12%

27%

58%

Ano

Nevím

Ne

32%

Nevím

56%

Ano

Ne

Nevím

Stejně jako u předchozí otázky, i nyní se odpovědi výrazně neliší od odpovědí z roku 2006. V obou případech si více než polovina lidí myslí, že město poskytuje dostatečné služby jak občanům, tak i turistům. Otázka č. 15: Myslíte, že se do města ještě někdy vrátíte? 2006

2008

15%

30%

8%

9%

6% 6% 47%

14% 33% Rozhodně ano Spíše ne Nevím

Spíše ano Rozhodně ne

32% Rozhodně ano Spíše ne Nevím

Spíše ano Rozhodně ne

54

Odpovědi na tuto otázku nemusí být příliš objektivní, protože většina dotázaných byla z řad občanů města. Bohužel se mi nepodařilo získat odpovědi od návštěvníků města, proto bych z těchto výsledků raději nevyvozovala žádné závěry. Otázka č. 16: Doporučil/a byste Světlou nad Sázavou svým známým? 2006

6% 13%

2008

12% 38%

7% 33%

16%

31%

29%

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

15%

Rozhodně ano Spíše ne Nevím

Spíše ano Rozhodně ne

I v tomto případě odpovídali převážně obyvatelé města a jejich odpovědi jsou téměř shodné jako v roce 2006. Lze soudit, že považují své město za dostatečně atraktivní, aby doporučili jeho návštěvu svým známým. To je možné považovat také za propagaci města.

3.3 SWOT analýza města Světlá nad Sázavou Vypracování SWOT analýzy je další součástí praktické části této bakalářské práce. Při jejím zpracování jsem vycházela z teoretické části práce, průzkumu mezi obyvateli a návštěvníky. Cílem SWOT analýzy je stanovení silných a slabých stránek města Světlá nad Sázavou a z nich odvozené následující šance a rizika pro budou rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. SWOT analýza je metoda používaná k prezentaci poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Je založena na porovnání silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek zkoumaného objektu. Z těchto dvou základních bodů jsou odvozeny příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Silné stránky vedou k možnostem využití příležitostí, naproti tomu hrozby varují před přehlížením slabých stránek.

55

I. SILNÉ STRÁNKY ¾

geografická poloha (poloha na trasách Praha - Brno - Vídeň, Praha - Jihlava - Vídeň)

¾

pravidelná síť spojů vlakových a autobusových

¾

velmi kvalitní přírodní a životní prostředí

¾

dostatečné množství kvalitních stravovacích zařízení

¾

poptávka domácí návštěvnosti (z Brna, Prahy a vlastního regionu)

¾

množství dobře značených turistických a cyklistických cest

¾

kulturní památky a přírodní zajímavosti v okolí města

¾

řeka Sázava - vodácký ráj

¾

dlouhodobé osídlení přináší kulturní tradice

¾

festival Horácko zpívá a tančí

¾

Svatováclavská pouť a pivní slavnosti

¾

dobrá materiálně-technická základna města (banky, pošta, zdravotnické zařízení, obchody a služby apod.)

¾

moderní sportoviště

¾

aktivní přístup města k podpoře rozvoje cestovního ruchu (otevření informačního centra, zpřístupnění podzemí, vybudování muzea apod.)

¾

vlastní propagační materiály města II. SLABÉ STRÁNKY

¾

značná vzdálenost od Prahy a Brna

¾

nízká kvalita silnic a místních komunikací, málo parkovacích ploch

¾

neexistence obchvatu města, chybí autobusové nádraží

¾

celkově nedostatečná vybavenost ubytovacími službami

¾

špatný stav některých památek a historických objektů

¾

málo turistických programů a produktů (pro domácí i zahraniční návštěvníky)

¾

zatím malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu

¾

nedostatek financí pro údržbu a péči o památky

¾

špatné možnosti koupání

¾

chybí půjčovna sportovních potřeb (kol, lodí atd.)

¾

chybí nabídka pro špatné počasí

¾

malá propagace města

56

III. PŘÍLEŽITOSTI ¾

rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky

¾

využití vodních cest

¾

poptávka domácí návštěvnosti (z Brna, Prahy a vlastního regionu)

¾

využití kulturního bohatství pro propagaci regionu a zvýšení návštěvnosti

¾

vytváření pracovních míst v turistickém ruchu (snižování nezaměstnanosti)

¾

zvyšování domácí turistické poptávky

¾

zkvalitnění průtahů města a místních komunikací

¾

návrh autobusového nádraží

¾

další rozvoj (budování) cyklotras, včetně doprovodných služeb

¾

kulturní a sportovní festivaly a soutěže i mezinárodního významu IV. HROZBY

¾

nedostatečná prezentace oblasti

¾

ztráta turistické atrakce po krachu skláren Sklo Bohemia, a.s.

¾

nedostatek finančních prostředků

¾

stále nízký standard většiny turistických služeb a infrastruktury

¾

nedostatečná údržba komunikací v důsledku nedostatku financí

¾

růst individuální dopravy, znehodnocování životního prostředí, nehodovosti

¾

nedostatek kvalifikovaných pracovních sil

¾

neukázněnost turistů, špatné zacházení zákazníků s vypůjčenými předměty

¾

konkurence okolních měst

¾

ohrožení životního prostředí turismem

¾

nízké disponibilní příjmy obyvatel a vysoká míra nezaměstnanosti

¾

soustředění potenciálních zákazníků na Prahu a významnější města

3.4 Vyhodnocení problémů a návrhy jejich řešení Při vypracování SWOT analýzy jsem se snažila o hodnocení a posuzování daných faktů. Použila jsem poznatky a postřehy vyplývající z mé předchozí práce a výsledky této analýzy použiji pro určení stávajících problémů a k navržení konkrétních opatření. V současné době je největší hrozbou pro celé město, nejen z hlediska cestovního ruchu, krach místního největšího zaměstnavatele – skláren Sklo Bohemia, a.s. Továrna patří do předlužené skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT) a začátkem října 2008 ohlásila, po více než čtyřiceti letech, ukončení výroby a propuštění všech 1 250 zaměstnanců. Sklárny se 57

výrazně podílely na rozvoji sportovního i kulturního života ve městě, minimálně z pozice významného sponzora. Z hlediska cestovního ruchu představovaly lákadlo pro turisty. Již nyní se začíná projevovat vliv této události na místní ekonomiku. Zvýšila se nezaměstnanost, propouštění se dotklo téměř každé rodiny ve Světlé nad Sázavou, v některých případech byly ve sklárnách zaměstnány celé rodiny. V důsledku této situace některé služby (obchody, restaurace apod.) buď omezily svou nabídku nebo popřípadě ohlásily ukončení činnosti např. od 1.1. 2009 se zavírá restaurace Alfa a bar Na terase. Již dlouhodobým a tradičním problémem Světlé nad Sázavou je, že ve městě chybí koupaliště. Tato situace se od roku 2006 nijak nezměnila. Občané by uvítali venkovní i krytý bazén, jak vyplynulo z ankety pořádané Městským úřadem. Na začátku 90. let se ve městě začalo stavět kryté i venkovní koupaliště, ale z nedostatku financí byla stavba přerušena a nedokončena. Později byl objekt prodán a vznikl zde disko klub Bazén a několik soukromých dílen brusičů skla. Je pravda, že vedení města o tomto nedostatku ví. Byla vytipována lokalita i projekt pro vybudování sportovního areálu, jehož součástí by byl i venkovní bazén, bohužel zatím nedošlo k realizaci a v nejbližších letech zřejmě ani nedojde. Třetím problémem je kvalita silnic jak ve městě, tak i v jeho okolí. V tomto případě by měla radnice více spolupracovat s krajským úřadem. Ve městě sice proběhla rekonstrukce jednoho z důležitých tahů, ulice Komenského, ale další významná Nádražní ulice a náměstí Trčků z Lípy jsou ve velmi špatném stavu. Také by se měl zvýšit počet parkovacích ploch. I když v nedávné době vzniklo několik nových parkovacích ploch, jejich kapacita je stále nedostatečná. Možná by pomohlo zpoplatnění parkování na náměstí Trčků z Lípy, což ovšem vedení města zatím odmítá. Dále by měly být vyhrazena místa pro invalidy. Posledním nedostatkem, z mého pohledu, zůstává malá kapacita ubytovacích zařízení. Pro větší skupinu návštěvníků je těžké zajistit ubytování. Sice byl otevřen apartmánový dům Villa Amenity, ale jeho kapacita tento problém neřeší. Stále probíhá výstavba nového penzionu, ale termín dostavby se neustále posouvá z důvodu finančních potíží investora. Určitě je tu příležitost i pro občany města nabídnout turistům privátní ubytování, které zde zatím schází.

58

4 ZÁVĚR Tématem mé bakalářské práce byla analýza cestovního ruchu ve městě Světlá nad Sázavou a předpoklady jeho dalšího rozvoje. K analýze jsem používala informace přístupné na internetu, v informačním centru, v publikacích o Světlé nad Sázavou a také vlastní zdroje (absolventská práce, marketingový výzkum v terénu). První část práce jsem věnovala analýze všech služeb spojených s cestovním ruchem. Jejich kvalitu jsem shledala celkem dostačující. Jediné nedostatky jsem zjistila v oblasti ubytování (malá kapacita) a v oblasti informačních služeb a propagace města. Je nutné vybudovat další kvalitní ubytovací zařízení, které by odpovídalo evropskému standardu. Pro návštěvníky města může být malou pomocí při výběru služeb právě tato podkapitola mé práce. V tabulkách 2 a 3 je porovnání ubytovacích a stravovacích zařízení. Druhou podkapitolou praktické části práce byl marketingový výzkum provedený formou ankety a jeho vyhodnocení. Odpovědi na otázky jsem porovnávala i s výsledky, ke kterým jsem dospěla v roce 2006, kdy jsem tento dotazník použila pro svou absolventskou práci. Bohužel se mi v roce 2006 ani nyní nepodařilo získat příliš reprezentativní vzorek respondentů, a proto je třeba brát závěry vyplývající ze zpracovaného dotazníku s jistou rezervou. Třetí podkapitolou mé práce byla SWOT analýza. Při jejím zpracování jsem vycházela z poznatků získaných při analýze služeb a také z vyhodnocení marketingového výzkumu. Snažila jsem se podat přehled o všech silných a slabých stránkách města Světlá nad Sázavou a také o příležitostech a hrozbách z nich vyplývajících. Poslední částí bylo vyhodnocení nejpodstatnějších problémů zjištěných v předchozích podkapitolách a mé návrhy jejich řešení. Po zhodnocení všech faktorů, které jsem uvedla v této práci, jsem dospěla k názoru, že město Světlá nad Sázavou má velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj cestovního ruchu a všech služeb s ním spojených. Je však nutné počítat i s negativními dopady tohoto rozvoje. Bude nutné dbát na ochranu přírody a dalším důležitým problémem budou zřejmě také finance. Bude třeba provést hlubší a rozsáhlejší práce na toto téma, propojit teorii a praxi a hlavně vše uskutečnit. I když je a stále bude co zlepšovat, město Světlá nad Sázavou na své přitažlivosti neztrácí. Naopak, s rozvojem venkovské a šetrné turistiky se stává mnohem atraktivnější.

59

5 SUMMARY The town of Světlá nad Sázavou is situated on the Bohemian – Moravian highlands and is extended on the riverside of the Sázava river in the elevation 400 metres above sea level. The town lies between two very important Czech towns Prague and Brno. Světlá nad Sázavou was founded in the 13th century. The town is a centre of administrative district with 22 000 inhabitants, but estimated population of town is over 7 200 inhabitants. Visitors can find there the town hall from the turn of the 18th and 19th century, the castle with park, the decanal church of St. Wenceslas and underground corridors. In surroundings is beautiful nature and that is why Světlá nad Sázavou is attractive for tourism. The main purpose of this work, which is called „The suppositions of the tourist industry’s development in the destination Světlá nad Sázavou“, is to analyze tourist industry and services in Světlá nad Sázavou. In the first part, theoretic part, is presented, what is the destination and marketing of destination. There are ways of analyzing and how to be successful in marketing research. There is also representation of the town of Světlá nad Sázavou. The practical part is divided into four sections. In the first chapter is analyze of the accommodation and boarding services, transportation, information services and services of free time. The information obtained from this analyze should be useful for visitors and help them with choosing a type of services according their requests. The second chapter is marketing research. I prepared brief questionary on which people answered. As a part of this section is also interpretation of this research which included graphs. Another section is the Analyze SWOT. It is the list of strenghts, weaknesses, opportunities and threats of the town of Světlá nad Sázavou. According previous three sections I worked up the latest part of my work. It is the list of the most important problems connected with tourism industry in Světlá nad Sázavou and their solutions. I tried to give some ideas, how to sort out these problems. In the enclosure are several pictures of the important buildings in the town.

60

6 LITERATURA 1.

Morrison, Alastairs, M.. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Přeložila Ing. Dana Slámová CSc. 1. vydání. Praha: VICTORIA PUBLISHING, 1995. ISBN 8085605-90-2

2.

Laws, Eric. Tourist destination management: issues, analysis and policies. 1. vydání. London: Routledge, 1995. ISBN 0-415-10591-9

3.

Payne, Adrian. Marketing služeb. Přeložila Ing. Veronika Dobešová. 1. vydání. Praha: GRADA PUBLISHING, 1996. ISBN 80-7169-276-X

4.

Kuráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. 1.vydání. Praha: EKOPRESS s.r.o. 2003. ISBN 80-86119-56-4

5.

Pleva, F.: Toulky vrchovinou. 1.vydání. Město Ledeč nad Sázavou. 1999. ISBN 80238-425-8-7

6.

Doubek, E.: Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. 1. vydání. Panorama. 1992. ISBN 11033-92

Časopisy: 7.

Světelský zpravodaj, měsíčník městského úřadu Světlá nad Sázavou, číslo duben, 2004

8.

Světelský zpravodaj, měsíčník městského úřadu Světlá nad Sázavou, číslo červenecsrpen, 2004

9.

Světelský zpravodaj, měsíčník městského úřadu Světlá nad Sázavou, číslo únor, 2006

Elektronická media: 10.

ČD – Datis, o.z. – Chaps spol. s.r.o. spoje. Dostupné z http://jizdnirady.atlas.cz

11.

Data Solutions B.V., program ROUTE 66 verze 3.2.16 (CD-ROM), Route 66 Geographic Informations Systems B.V.

12.

Oficiální

internetové

stránky

města

Světlá

nad

Sázavou.

Dostupné

Sázavou.

Dostupné

z http://www.svetlans.cz/mesto-a-okoli/turistika/cyklotrasy/ 13.

Neoficiální

internetové

stránky

města

Světlá

nad

z http://www.svetlans.arez.net/ Další použité materiály: Ke své práci jsem dále použila vlastní absolventskou práci, propagační materiály města Světlá nad Sázavou, propagační materiály ubytovacích zařízení a informace od pracovníků odboru životního prostředí na MÚ Světlá nad Sázavou.

61

7 PŘÍLOHY obrázek 1 Letecký pohled na náměstí Trčků z Lípy a zámek obrázek 2 Poloha města obrázek 3 Plán města Světlá nad Sázavou obrázek 4 Podzemí obrázek 5 Zámecký park obrázek 6 Zámek obrázek 7 Radnice obrázek 8 Kostel sv. Václava obrázek 9 Historický obrázek kostela obrázek 10 Muzeum Světelska obrázek 11 Geometrický střed ČR obrázek 12 Památník odposlechu – všechny části obrázek 13 Melechov obrázek 14 Hroznětínská louka tabulka 1 Přehled vlakových spojů na trati 230 tabulka 2 Přehled vlakových spojů na trati 212 tabulka 3 Formulář dotazníku tabulka 4 Otázka č. 1 tabulka 5 Otázka č. 2 tabulka 6 Otázka č. 3 tabulka 7 Otázka č. 4 tabulka 8 Otázka č. 5 tabulka 9 Otázka č. 6 tabulka 10 Otázka č. 7 tabulka 11 Otázka č. 8 tabulka 12 Otázka č. 9 tabulka 13 Otázka č. 10 tabulka 14 Otázka č. 11 tabulka 15 Otázka č. 12 tabulka 16 Otázka č. 13 tabulka 17 Otázka č. 14 tabulka 18 Otázka č. 15 tabulka 19 Otázka č. 16

62

obrázek 1 Letecký pohled na náměstí Trčků z Lípy a zámek

obrázek 2 Poloha města

obrázek 3 Plán města Světlá nad Sázavou

obrázek 4 Podzemí

obrázek 5 Zámecký park

obrázek 6 Zámek

obrázek 7 Radnice

obrázek 9 Historický obrázek kostela obrázek 8 Kostel sv. Václava

obrázek 10 Muzeum Světelska

obrázek 11 Geometrický střed ČR

obrázek 12 Památník odposlechu – všechny části

obrázek 13 Melechov

obrázek 14 Hroznětínská louka

TRAŤ 230 Odjezd směr Praha Čas

Číslo vlaku

Cílová stanice

Odjezd směr Brno Čas

Číslo vlaku

Cílová stanice

4:25

5900

Kolín

4:22

5931

Horní Cerekev

5:13

604

Cheb

5:29

9243

Havlíčkův Brod

5:29

5902

Kolín

6:24

5901

Žďár nad Sázavou

6:13

R606

Praha hl. n.

7:07

5903

Havlíčkův Brod

6:20

5904

Kolín

7:44

R673

Brno hl. n.

7:13

R670

Praha hl. n.

8:15

9203

Havlíčkův Brod

7:15

5930

Čáslav

9:22

5935

Havlíčkův Brod

8:13

R672

Praha hl.n.

9:44

R277/1203

Brno hl. n.

9:15

5906

Kolín

10:56

5905

Žďár nad Sázavou

10:13

R674

Praha hl.n.

11:44

R675

Brno hl. n.

11:01

5908

Kolín

12:48

5907

Žďár nad Sázavou

12:13

R676

Praha hl. n.

13:44

R677

Brno hl. n.

13:37

5910

Kolín

14:02

5909

Havlíčkův Brod

14:13

R678

Praha hl.n.

14:56

9209

Havlíčkův Brod

14:55

5912

Kolín

15:44

R679

Brno hl. n.

15:48

5914

Kolín

16:22

5911

Žďár nad Sázavou

16:13

R612

Praha hl. n.

16:49

9211

Havlíčkův Brod

17:12

1514

Praha Holešovice

17:44

R681

Brno hl. n.

18:02

5916

Kolín

18:17

5913

Havlíčkův Brod

18:13

R276/1202

Praha hl. n.

18:42

R607

Jihlava

19:42

5918

Kolín

19:05

5915

Jihlava

20:13

R682

Praha hl.n.

19:44

R683

Brno hl. n.

21:34

5920

Kolín

20:44

R685

Brno hl. n.

22:47

5934

Čáslav

21:49

5917

Jihlava

22:44

R605

Havlíčkův Brod

23:35

5919

Havlíčkův Brod

tabulka 1 Přehled vlakových spojů na trati 230

TRAŤ 212 Odjezd směr Čerčany Čas

Číslo vlaku

Cílová stanice

Příjezd ze směru Čerčany Čas

Číslo vlaku

Výchozí stanice

4:32

9240

Zruč nad Sázavou

4:20

9241

Zruč nad Sázavou

6:00

9242

Zruč nad Sázavou

5:27

9243

Kácov

7:14

9244

Zruč nad Sázavou

6:57

9201

Čerčany

8:18

9200

Čerčany

8:11

9203

Zruč nad Sázavou

10:23

9202

Čerčany

11:21

9205

Zruč nad Sázavou

11:33

9204

Čerčany

12:41

9207

Čerčavny

13:49

9206

Čerčany

14:51

9209

Čerčany

15:49

9208

Čerčany

15:38

9245

Zruč nad Sázavou

17:14

9246

Zruč nad Sázavou

16:48

9211

Čerčany

18:43

9210

Čerčany

18:11

9213

Čerčany

19:46

9212

Ledečko

19:40

9247

Zruč nad Sázavou

21:36

9248

Kácov

20:41

9215

Čerčany

22:49

9250

Ledeč nad Sázavou

22:41

9217

Čerčany

tabulka 2 Přehled vlakových spojů na trati 212

DOTAZNÍK 1. Jste muž nebo žena? ˆ Muž

ˆ Žena

2. Kolik je vám let? ˆ Méně než 20 let

ˆ 20 - 34 let

ˆ 35 - 49 let

ˆ 50 a více let

3. Jak velká je obec, ve které bydlíte? ˆ Do 5 000 obyvatel

ˆ 5 001 - 20 000 obyvatel

ˆ 20 001 - 100 000 obyvatel

ˆ Více než 100 000 obyvatel

4. Jakým způsobem si nejčastěji vybíráte dovolenou? ˆ Z nabídky cestovních kanceláří

ˆ Na internetu

ˆ Na základě vlastní zkušenosti

ˆ Z médií (noviny, TV, rádio)

ˆ Na doporučení známých 5. Co upřednostňujete při výběru dovolené v ČR? ˆ Kulturní a historické památky

ˆ Přírodní atraktivity

ˆ Sportovní vyžití

ˆ Jiné

6. Jaká je obvyklá délka vaší dovolené? ˆ 1 den

ˆ 2 - 3 dny

ˆ 4 - 7 dní

ˆ Více než 1 týden

7. Kdy obvykle trávíte svou dovolenou? ˆ Zimní měsíce (prosinec,leden, únor)

ˆ Jarní měsíce (březen, duben, květen)

ˆ Letní měsíce (červen, červenec, srpen)

ˆ Podzimní měsíce (září, říjen, listopad)

8. Jakým způsobem se nejčastěji dopravujete na dovolenou? ˆ Autem

ˆ Vlakem

ˆ Autobusem

ˆ Jinak

9. Jaký typ ubytování preferujete? ˆ Hotel, penzion

ˆ Privát - soukromé ubytování

ˆ Camp - stan, chatky

ˆ Jiné

10. Jaké stravování upřednostňujete na dovolené? ˆ V restauraci

ˆ V hotelu

ˆ Vlastní

ˆ Jiné

11. Chtěl/a byste strávit svou dovolenou ve Světlé nad Sázavou? ˆ Rozhodně ano

ˆ Spíše ano

ˆ Spíše ne

ˆ Rozhodně ne

ˆ Nevím 12. Co vám ve Světlé nad Sázavou nejvíc schází? ˆ Obchodní centrum

ˆ Koupaliště

ˆ Muzeum

ˆ Něco jiného

13. Je propagace města v ČR dostatečná? ˆ Rozhodně ano

ˆ Spíše ano

ˆ Spíše ne

ˆ Rozhodně ne

ˆ Nevím 14. Myslíte si, že město poskytuje dostatečné služby? ¾ Obyvatelům města:

ˆ ano

ˆ ne

ˆ nevím

¾ Turistům:

ˆ ano

ˆ ne

ˆ nevím

15. Myslíte, že se do města ještě někdy vrátíte? ˆ Rozhodně ano

ˆ Spíše ano

ˆ Spíše ne

ˆ Rozhodně ne

ˆ Nevím 16. Doporučil/a byste Světlou nad Sázavou svým známým? ˆ Rozhodně ano

ˆ Spíše ano

ˆ Spíše ne

ˆ Rozhodně ne

ˆ Nevím Děkuji Vám, za čas věnovaný k vyplnění tohoto dotazníku. tabulka 3 Formulář dotazníku

Vyhodnocení dotazníku - struktura odpovědí Pohlaví

Počet = %

Muži

48

Méně než 20 let

4

8

12

Ženy

52

20 - 34 let

12

16

28

100

35 - 49 let

18

14

32

50 a více let

13

15

28

Věková skupina

Muži Ženy Celkem %

tabulka 4 Otázka č. 1

100

tabulka 5 Otázka č. 2

Velikost obce

Muži Ženy Celkem %

Způsob výběru dovolené

Muži Ženy Celkem %

Do 5 000 ob.

6

14

20

Z nabídky cest. kanceláří

14

8

22

5 001 - 20 000 ob.

28

31

59

Na internetu

18

10

28

20 001 - 100 000 ob.

13

8

21

Na základě vlastní zkušenosti

12

11

23

Více než 100 000 ob.

0

0

0

Z médií (noviny, TV, rádio)

4

2

6

Na doporučení známých

10

11

21

tabulka 6 Otázka č. 3

100

tabulka 7 Otázka č. 4

100

Cíl dovolené

Muži Ženy Celkem %

Délka dovolené

Muži Ženy Celkem %

Kulturní, historické památky

23

21

44

1 den

4

1

5

Přírodní atraktivity

10

15

25

2 - 3 dny

5

7

12

Sportovní vyžití

13

8

21

4 - 7 dní

32

43

75

Jiné

4

6

10

Více než 1 týden

2

6

8

100

tabulka 9 Otázka č. 6

tabulka 8 Otázka č. 5

Období

Muži Ženy Celkem %

Zimní měsíce

6

4

10

Jarní měsíce

0

3

3

Letní měsíce

22

40

62

Podzimní měsíce

15

10

25

tabulka 10 Otázka č. 7

100

Typ dopravy

100

Muži Ženy Celkem %

Autem

38

31

69

Vlakem

3

0

3

Autobusem

2

6

8

Jinak

12

8

20

tabulka 11 Otázka č. 8

100

Typ ubytování

Muži Ženy Celkem %

Typ stravování

Muži Ženy Celkem %

Hotel, penzion

24

34

58

V restauraci

23

13

46

Privát - soukromé ubytování

4

11

15

V hotelu

20

14

34

Camp - stan, chatky

10

2

12

Vlastní

1

14

15

Jiné

5

10

15

Jiné

1

4

5

100

tabulka 13 Otázka č. 10

tabulka 12 Otázka č. 9

Strávili byste tu dovolenou Muži Ženy Celkem % Rozhodně ano

5

15

20

Spíše ano

22

15

37

Spíše ne

14

8

22

Rozhodně ne

4

11

15

Nevím

0

6

6

tabulka 14 Otázka č. 11

100

Co vám ve městě chybí

100

Muži Ženy Celkem %

Obchodní centrum

14

21

35

Koupaliště

28

30

58

Muzeum

1

4

5

Něco jiného

0

2

2

tabulka 15 Otázka č. 12

100

Je propagace dostatečná

Muži Ženy Celkem %

Rozhodně ano

10

12

22

Spíše ano

14

20

34

Spíše ne

16

10

26

Rozhodně ne

6

4

10

Nevím

7

1

8 100

tabulka 16 Otázka č. 13

Nabízí město dostatečné služby obyvatelům Ano

Muži Ženy Celkem % 27

31

58

Ne

15

12

27

Nevím

10

5

15 100

Vrátíte se ještě do města

Muži Ženy Celkem %

Nabízí město dostatečné služby turistům Ano

Muži Ženy Celkem % 24

32

56

Rozhodně ano

21

26

47

Ne

13

19

32

Spíše ano

12

20

32

Nevím

5

7

12

Spíše ne

6

3

9

Rozhodně ne

2

4

6

Nevím

1

5

6

Tabulka 18 Otázka č. 15

100

tabulka 17 Otázka č. 14

100

Doporučíte město známým Muži

Ženy Celkem %

Rozhodně ano

17

16

33

Spíše ano

10

19

29

Spíše ne

8

8

16

Rozhodně ne

5

10

15

Nevím

5

2

7 100

tabulka 19