Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku

Spolufinancováno Evropskou unií a Českou republikou z programu PHARE CBC .

Název projektu:

Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku

Číslo projektu:

CZ0113-03-01-0050

Analýza Verze 30/05/05/Fin

Zpracovatel: Enterprise plc, s. r. o. Michálkovická 1810/181 Ostrava – Slezská Ostrava

Opavsko

Akční plán rozvoje turistického ruchu - Analýza

Obsah

1 2

Úvod..................................................................................................................... 4 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu.......................................................... 8 2.1 WTO: Vize cestovního ruchu pro rok 2020 ...............................................................8 2.1.1

Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě ............................................... 9

2.2 ETC: Tourism Trends in Europe ..............................................................................11 2.3 Rozvoj cestovního ruchu v České republice ..........................................................13 2.3.1

Základní data o cestovním ruchu v České republice............................................. 16

2.4 Přehled realizovaných strategických a rozvojových programů od roku 2000, v kontextu rozvoje cestovního ruchu.........................................................................18 2.5 Přehled připravovaných a doposud realizovaných rozvojových projektů v kontextu rozvoje cestovního ruchu Opavska dle jednotlivých obcí .................20 2.5 Investiční příležitosti s možností využití pro CR....................................................22

3 Turistický potenciál Opavska v kontextu s aktuálními trendy cestovního ruchu ....................................................................................................................... 23 4 Identifikační údaje o území správního obvodu obce s rozšířenou působností – Opavy ............................................................................................... 33 4.1 4.2 4.3 4.4

Širší souvislosti.........................................................................................................34 Přeshraniční spolupráce s Polskou republikou .....................................................39 Souhrnná charakteristika potenciálu CR Opavska ................................................40 Identifikační údaje o obcích správního obvodu .....................................................40

4.4.1

Stručná charakteristika obcí správního obvodu.................................................... 41

4.5 Rozvojové projekty cestovního ruchu realizované na Opavsku od roku 2002 ...58

5

Analýza nabídky služeb a infrastruktury cestovního ruchu Opavska.......... 59 5.1 Významné turistické cíle a charakteristiky cestovního ruchu ..............................59 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.1.6 5.1.7 5.1.8 5.1.9 5.1.10 5.1.11 5.1.12 5.1.13

Přírodní atraktivity..................................................................................................... 59 Architektonické a sakrální památky ........................................................................ 60 Technické památky ................................................................................................... 68 Nejvýznamnější turistické atraktivity Opavska ...................................................... 71 Kulturní zařízení......................................................................................................... 73 Sportovní zařízení...................................................................................................... 74 Nákupní centra........................................................................................................... 76 Zábavní centra ........................................................................................................... 78 Kongresy a konference............................................................................................. 79 Významné osobnosti Opavska a blízkého okolí .................................................... 79 Významné, pravidelně se opakující akce pořádané v jednotlivých obcích........ 81 Významné podniky a obchodní značky Opavska .................................................. 85 Návštěvnost atraktivit Opavska ............................................................................... 88

5.2 Turistická infrastruktura a služby sektoru cestovního ruchu...............................94 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.2.7 5.2.8

Informační služby ...................................................................................................... 94 Ubytovací zařízení ..................................................................................................... 96 Hostinská a stravovací zařízení ............................................................................. 104 Ostatní služby v sektoru cestovního ruchu.......................................................... 108 Nabídka turistických produktů a produktových balíčků ..................................... 108 Veřejné instituce a služby ...................................................................................... 109 Organizace a instituce na Opavsku zabývající se podporou turismu ............... 110 Vzdělávání v oblasti cestovního ruchu ................................................................. 111

5.3 Dopravní a technická infrastruktura v kontextu cestovního ruchu....................111 5.3.1 5.3.2 5.3.3

Dopravní obslužnost Opavska............................................................................... 111 Silniční doprava....................................................................................................... 112 Železniční doprava .................................................................................................. 112

Enterprise plc, s. r. o.

Strana 2 (celkem 132)

Opavsko


5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.3.8

6

Vybrané ukazatele analýzy návštěvnosti a spokojenosti návštěvníků ...... 115 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

7

Autobusová doprava............................................................................................... 112 Dopravní infrastruktura .......................................................................................... 113 Cyklistická doprava – cyklistické trasy a stezky.................................................. 114 Letecká doprava ...................................................................................................... 115 Telekomunikace....................................................................................................... 115

Celkový profil a struktura návštěvníků .................................................................115 Délka a frekvence pobytu.......................................................................................116 Hlavní důvody návštěvnosti regionu ...................................................................117 Zdroje informací o regionu.....................................................................................118 Využití služeb ..........................................................................................................120 Atraktivnost regionu pro návštěvníky...................................................................122 Hodnocení služeb a turistická infrastruktury ......................................................125

Image a tržní pozice........................................................................................ 129 7.1 7.2 7.3 7.4

Opavsko ve světle zahraničních nakladatelství turistických průvodců.............129 Opavsko ve světle domácích nakladatelství turistických průvodců..................130 Opavsko na významných domácích webových serverech .................................131 Opavsko na významných zahraničních webových serverech ............................131



Opavsko


1 Úvod Posláním předkládané části „Analýza“ celkového dokumentu „Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku“ je podrobné zmapování potenciálu cestovního ruchu na Opavsku (správní obvod obce s rozšířenou působností Opava) a jeho konfrontace se situací v sektoru cestovního ruchu s okolím (Moravskoslezský kraj, ČR, Evropa). Zpracovaná analýza bude východiskem pro zpracování SWOT analýzy a diagnózy stávající pozice Opavska na trzích cestovního ruchu a následnému vytýčení strategie včetně jejího převedení do konkrétních kroků či projektů akčního plánu. Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží podporu. V rámci Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska, zpracované v roce 2002, byl celý region rozčleněn na základě marketingových znaků a potenciálu rozvoje cestovního ruchu do šesti marketingových oblastí – Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko – Krnovsko, Ostravsko – Karvinsko, Poodří a Beskydy a Valašsko. Následně byly tyto turistické oblasti zpřesněny a na základě zohlednění potenciálu cestovního ruchu (studie Ústavu územního rozvoje v Brně pro MMR a MŽP) upraveny (viz. následující schéma) a v současné době se jedná o turistické oblasti Beskydy a Valašsko, Jeseníky, Opavské Slezsko, Ostravsko, Poodří – Moravské Kravařsko a Těšínské Slezsko.



Opavsko


Severní Morava a Slezsko jako turistický region se řadí mezi typické středoevropské destinace a svým charakterem, zejména přírodními předpoklady, polohou, lidnatostí (jeden z populačně nejsilnějších regionů v Evropě - polské a české Slezsko, ostravsko – karvinská aglomerace atd., čítající v dojezdové vzdálenosti do 200 km přes 12.000.000 obyvatel) disponuje významným potenciálem potřebným pro rozvoj cestovního ruchu. Slezs ké Pav lovic e

Kartogram 40

Hlinka Osoblaha Janov

Jindřichov

Vysok á Dívčí Hrad

Petr ov ice

Bohušov Liptaň Třemeš ná

Heřmanovice

Holčovi ce

Vr bno pod Pradědem

Kar lov ic e

Hošťálkovy

Andělsk á Hora Kar lova Studánk a

Kr asov

Sv ětlá Hor a

Kr nov Širok á Niva Čaková

Nové Heř mi novy

Star é Město Dolní Morav ice Václav ov u Bruntálu

Třebom Sudice

Br umovi ce

Mil oti ce nad O pavou

Mor avs kosl ez sk ý Kočov Mezina Velká Štáhle Val šov

Bý kov -Lár yš ov Úval no Lic hnov

Oborná Br untál

Mal á Štáhle

Sosnová

Horní Beneš ov Horní Životi ce

Hněvoš ice

Holas ovice Neplachov ice Velké Her alti ce

Rohov Str ahov ice

Oldřišov

Služovic e Kobeřice Chuc helná Píš ť Běl á Sv obodné Heř manic e Chlebičov Štěpánk ov ice Br atřík ov ice Star é H eřminovy Bolatic e Závada Opava Stěbořic e Velké Hoštice Hlav nice Hať Bohus lavic e Lesk ov ec nad Mor avi cí Jezdk ovic e Kr avaře Sl avkov Roudno Dark ov ice Ml adecko Lomnice Otice Ryž ov iště Štítina Jakartovi ce Dolní Benešov Litultovi ce Koz mic e Dolní Živ otic e Uhlíř ov Nové Sedlice Chvalíkov ic e Mar kv artovic e Jiříkov Ši lheř ovi ce Br anka u Opavy Lhotka u Litultovi cMik olajic e Mok ré Lazce Háj v e Sl ezsk u Raduň Hluč ín Kř išťanov ic e Bílčic e Štábl ovice Nové Lublic e Vr šov ic e Dobr oslavice Hrabyně Huzová Dětřichov nad By stř ic í Ludgeř ov ice Hradec nad Morav ic í Mor avice Budišovice Velká Polom Melč Děhy lov Kr užberk Pustá PolomHorní Lhota Dvor ce Dolní Lhota Hluboč ec Star é T ěchanovic e Radk ov Ky jovic e Mor avský Beroun Rýmařov

Horní Město Tvr dkov

Br antic e

Zátor

Rudná pod Pradědem Star á Ves

Celkový potenciál cestovního ruchu

Měs to Albrec htice

Ludvíkov

Malá Morávk a

Moravskoslezský kraj

Rusín Slezs ké Rudoltic e

Bř idlič ná

Razov á

Nová Pláň

Norberčany

Budišov nad Budišov kou

Sv atoňovice Vítk ov Čermná ve Slezs ku

Bř ezov á

Dětmar ovic e Petr ov ice u Karviné Ryc hvald Orlová

Čavi sov Vř esina Zbys lavice Bítov

Sk řipov

Tísek

Olbramice Klimk ovic e

Doubr ava

Kar viná

Stonava

Os trav a

Bílovec Vr chy

Dolní Lutyně

Těškovi ce Sl atina

Větř kov ic e

Bohumín

Šenov

Br avanti ce

Horní Suchá Havíř ov Albrec htic e

Vel ké Albrechtic e

Bodov á hodnota a intenzitní zóny: 1 - 15 16 - 20 21 - 25

základní potenc iál

26 31 36 41

zvý šený potenciál

-

30 35 40 50

51 - 60 61 - 80 81 - 100

vysoký potenciál

101 - 150 151 - 200

velmi vysoký potenciál

201 a více

výjimečný potenciál

Vr atimov Ji stebník Chotěbuz Václav ovice Bílov Horní Bludovic e Spálov Heřmanic e u Oder Fulnek Těrlic ko Kr melín Heřmánky Paskov Řepiště Žermani ce Star á Ves nad O ndřejnicí Kujavy Studénka Jakubč ovic e nad O drou Soběš ovice Česk ý T ěšín Petř vald Sedl iště Luboměř Albrec htič ky Br uzov ic e Dolní Domaslav ice Pus tějov Žabeň Br ušperk Luči na Hladké Životi ce Mošnov Třanov ic e Trnávka Stař íč Sviadnov Odry Pazder na Frýdek- Místek Vělopolí Bar toš ov ic e Hnojník Suchdol nad Odr ou Dobr á Fry čovic e Skotnice Stř ítež Vojkovice Sedlnice Kateři nice Mank ovic e Kunín Nošovic e Dobr atic e Vr ažné Př íbor Smilovic e Nižní Lhoty Vendry ně Třinec Ber nar tic e nad Odr ou Baška Hukv aldy Pal kovic e Komorní Lhotk a Šenov u Nového J ič ína Nýdek Závi šic e Vyšní Lhoty Jeseník nad Odr ou By stř ic e Pr žno Kopři vnice Janovi ce Raškovi ce Řeka Mety lovic e Rybí Lhotk a Nový Jičín Štr amber k Koz lovic e Pr ažmo Hrádek Frýdlant nad Ostrav icí Star ý Jič ín Tic há Ženklava Milíkov Návs í Živ oti ce u Nov ého Ji čína Mal enovice Košaři sk a Ps truží Kr ásná Hodslavi ce Bor dov ice Kunč ic e pod Ondřej níkem Mor ávk a Písek Boc anovice Moř kov Veř ov ice Frenštát pod Radhoštěm Jablunk ov Hostaš ovice Os travice Dolní Lomná Horní Lomná Mosty u J ablunk ova

Trojanovice

Zpracoval: Ústav územního rozvoje


Čeladná

Bukovec Hrčava

Star é H amr y

Bílá


Opavsko


Na základě zhodnocení situace se municipality, nacházející se na území správního obvodu Opavy, jako obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP Opava resp. Opavsko) rozhodly zpracovat společnou rozvojovou strategii pro oblast cestovního ruchu. Správní obvod ORP Opava se nachází na území Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. k 1.1.2000 v prostoru severní Moravy a Slezska. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS 3 a současně i statistickou jednotku NUTS 2 – Ostravsko. Krajským městem je statutární město Ostrava. Kraj tvoří jednu z nejvíce okrajových částí České republiky na severovýchodě. Kraj sousedí na severu s Polskem a na východě se Slovenskem. Jižním sousedem kraje je kraj Zlínský, jihozápadním kraj Olomoucký. Kraj má rozlohu 5 445 km2 a tvoří jej 299 obcí. Na území kraje žije 1 255 910 obyvatel, z toho mužů 48,84 % a žen 51,16 %. Hustota obyvatelstva je 230,7 osob/km2, nejhustěji je osídlené Ostravsko s hustotou 1.466 osob/km2, naopak nejnižší hustota osídlení je na Bruntálsku 63 osob/km2. Národnostně je struktura obyvatelstva kraje následující: Česká Slovenská Polská Moravská Slezská Německá Rómská

86,9 3,3 3,0 2,3 0,8 0,3 0,2

% % % % % % %

Dle správního uspořádání je kraj členěn do šesti okresů. V okrese Opava, jehož součástí je i SO ORP Opava, žije na rozloze 1144 km2 asi 181000 obyvatel, hustota zalidnění je 159 obyv./km2. Z celkového počtu 80-ti obcí má 7 statut města a podíl městského obyvatelstva činí 56%. V okrese působí tři sdružení obcí (Sdružení obcí Hlučínska, mikroregion Moravice a mikroregion Matice Slezská) a velká část obcí okresu je sdružena v rámci Euroregionu Silesia. Celková rozloha SO ORP Opava je 557,30 km2 a žije zde celkem 102.164 obyvatel. SO ORP tvoří celkem 40 obcí, z nichž 2 mají statut města. Nejvíce obyvatel žije v obou městech (Opava 61428, Hradec nad Moravicí 5178) a v obci Háj ve Slezsku (3335). Počtem obyvatel nejmenšími obcemi jsou Bratříkovice, Lhotka u Litultovic a Mladecko, které mají méně než 200 obyvatel. Průměrná hustota osídlení vymezeného území je 183 obyvatel/ km2. Obcí s největší hustotou osídlení je město Opava s 678 obyvatel/ km2. Naopak obcí s nejnižší hustotou osídlení jsou Jakartovice s 20,6 obyvatel/ km2. V rámci Moravskoslezského kraje se SO ORP Opava nachází v centrální části kraje u severních hranic s Polskou republikou. Partnerským regionem SO ORP Opavsko je Powiat Raciborski. Severní Morava a Slezsko – region kontrastů a příležitostí Rámcově vymezená poloha území ORP Opava



Opavsko


Sousedními územními celky SO ORP jsou na východě Statutární město Ostrava, na severovýchodě jsou to SO ORP Hlučín a SO ORP Kravaře, na jihovýchodě je to SO ORP Bílovec a na jihu SO ORP Vítkov, na západě jsou to potom SO ORP Bruntál a SO ORP Krnov. Turistická oblast Opavské Slezsko (sestává se území ORP Hlučín, ORP Kravaře a ORP Opava Území ORP Opava

Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý – příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). Význam cestovního ruchu pro rozvoj Opavska je dnes již neoddiskutovatelný. Proto se stalo využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel i jednou z hlavních priorit Statutárního města Opavy pro příští roky. Jako hlavní východiska při přípravě, zpracování a kompletaci Akčního plánu rozvoje turistického ruchu na Opavsku jsou brány následující již zpracované dokumenty : • Již zpracované materiály na krajské úrovni o Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje o Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS • Zpracované materiály na úrovni SMO a Opavska o Strategický plán rozvoje města Opavy (verze 12/2002) včetně aktualizace Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

•


o Program rozvoje Opavska o Program rozvoje Matice Slezské o Program rozvoje Hlučínska o Mikroregion Opavsko Severozápad o Mikroregion Moravice o Studie rozvoje integrovaného venkovského Mikroregionu Hvozdnice. Již zpracované programové dokumenty na národní úrovni o Regionální analýza cestovního ruchu v ČR, SROP atd. o Ostatní relevantní materiály zpracované zejména MMR ČR, ČCCR – CzechTourism atd.

2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Při interpretaci profilu Opavska a přípravě Akčního plánu rozvoje cestovního ruchu v tomto turistickém rajonu je důležité přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené mezinárodní i domácí trendy a jak se mohou promítnout do budoucího rozvoje cestovního ruchu v České republice a v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, jehož součástí je i Opavsko. Významnou roli v celosvětovém cestovním ruchu hraje World Tourism Organization (WTO) Světová organizace cestovního ruchu. V podmínkách Evropy sehrává významnou roli European Travel Commission (ETC).

2.1 WTO: Vize cestovního ruchu pro rok 2020 Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „Vize cestovního ruchu pro rok 2020“ bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 – 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce 2010. Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce 1995. V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r. 2020 bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Projekce vývoje je zachycena na grafu, zpracovaném WTO.



Opavsko


Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy. Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál. Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup.

2.1.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. Na základě doporučení ETAG (European Travel and Tourism Action Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice: Výdaje: Celkové výdaje na cestování (především na dopravu) rostou rychleji než ostatní rozpočtové položky, a to především díky kratším, ale častějším výjezdům. Denní výdaje se udržují na stejné úrovni díky očekávané kvalitě. Konkurence v oblasti služeb a trávení volného času (tématické parky, zábava, kulturní akce, sport) bude ovlivňovat růst výdajů na cestovní ruch a cestování hlavně v období recese. Většina statistik předpovídá pro další desetiletí snižování tempa růstu a pokračující zmenšování podílu Evropy na světovém trhu. Vnější faktory, zejména nerovnoměrný ekonomický vývoj, sníží roční tempa růstu pod 3 %. Tato tempa se budou lišit podle segmentu, destinace a typu služby. Doprava: Pro leteckou dopravu se počítá s větším než 5 % růstem. Osobní automobilová doprava bude omezena vzrůstajícími náklady a přetížeností na silnicích. Z této situace může profitovat veřejná doprava ve všech jejích formách, ovšem za podmínek dalších investic do její infrastruktury. Slevy na přepravném a pobídkové jízdné nebudou dosahovat tak lákavé úrovně jako v minulosti, což může snížit poptávku u cenově citlivých klientů, především v určitých regionech v období recese. Růstové segmenty: Senioři budou tvořit výrazný potenciál trhu. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků, ale i vzrůst cestovních výdajů. Míra výdajů u tohoto segmentu není ovlivněna poklesem čistých příjmů z důvodů recese, ale reaguje na pokles příjmů způsobený snížením úrokových sazeb. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


V kontrastu se segmentem seniorů stojí segment mládeže, u kterého není růst v příštích letech příliš jistý. Je ohrožen zejména nedostatkem vhodných služeb od dopravy až po různé dodavatele a také snížením podpor v oblasti vzdělávání. V ekonomicky vyspělých zemích budou mít větší vliv na výběr místa dovolené pracující ženy. Roste zájem o venkovskou turistiku, návrat k přírodě a v menší míře také již rozšířené využívání kempů a karavanů. Narůstání obchodního cestovního ruchu bude záviset na marketingovém úsilí, na nabídce specifických produktů: skupinové (podnikové) package pro různé události, incentivní turistika, kongresová turistika, obchodní prezentace a kombinace služebních cest a rekreace. Návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím, bude růst především ve formě kratších výletů. Poroste zájem o montánní turistiku. U široké škály nových specializovaných produktů je třeba zjednodušit nákup, stejně jako u výletů kombinujících obchod a rekreaci, často spojených se sportem a zálibami. Dobrodružné cesty a prázdniny do vzdálených míst, nyní odhadované na 19 %, budou přitahovat stále více klientů, a to i mezi seniory. Zimní dovolené na slunci a okružní plavby se budou rozvíjet více než klasické letní pobyty u moře a zimní sporty. Jednodenní výlety za různým účelem budou stále víc populární. Skupinové návštěvy organizované pro různé společnosti, profese, podniky či instituce potřebují specializované organizátory. Většina cest tohoto typu je v současnosti organizována samostatně nebo nepodnikatelskými subjekty. Jedná se o rozsáhlý potencionální trh, který by mohl prosperovat, pokud by se mu dodalo více profesionálního zájmu. Sezónnost: Na sezónnost se bude pohlížet spíše jako na marketingovou příležitost než jako na problém. Bude nezbytná spolupráce soukromého a veřejného sektoru, aby bylo možné regulovat přílivy návštěvnosti a aby nedocházelo k neúnosné koncentraci návštěvníků v daném místě a čase. Turistické toky: Mezinárodní a regionální turistické toky se pořád mění. Pohyb ve směrech jih – sever, východ – západ, západ – východ poroste relativně rychleji než tradiční směr sever – jih. Předpokládá se že cestování po Evropě poroste rychleji než domácí cestovní ruch, který už v některých evropských oblastech dosáhl svého vrcholu. Ubytování, stravování: Ubytování a stravování představují oblasti vysokého růstu, který bude s určitými změnami pokračovat. Zatímco luxusní hotely se nacházejí v blízkosti svého vrcholu, roste zájem o tříhvězdičkové a ekonomické hotely. Hotelové ubytování bude ve větší míře zahrnováno do produktových balíčků, hlavně u kratších cest. Specializovaná střediska (prázdninové parky, dětské vesničky), sportovní a léčebná centra a další doplňkové služby se budou těšit růstu, stejně jako využívání různých institucí, např. univerzit v hlavní sezóně. Nabídka pokojů a různých služeb bude přizpůsobována měnící se poptávce, např. při obsazování pokojů, při výběru jídel a dalších služeb z více možností. Ve větší míře se bude využívat hotelem vytvořených balíků určených pro přímý prodej. Stravování se bude rozvíjet prostřednictvím řetězců a tématických restaurací. Poptávka po kvalitních malých hostincích a restauracích bude pokračovat. Přetrvávajícím trendem je zájem o kvalitu a novinky ve stravování, výrazný vliv bude mít móda. Předpokládá se rozvoj ubytování a stravování in-house u široké škály atraktivit, jako jsou tématické parky, sportovní, kulturní a regenerační střediska, prázdninové vesničky. Populární budou také tzv. druhé domovy, poroste nabídka objektů k prázdninovému pronájmu. Organizace a marketing: Nejvýraznější změny nastanou v organizaci a marketingu. Pokračuje rychlý vývoj informačních a rezervačních technologií. Tyto nové technologie mohou ve velké míře ovlivnit i cesty, které nemají obchodní charakter. Efektivnější služby pro individuální cestující se stanou se zlepšením informací a rad před cestou důležitým požadavkem. Informační služby místního a veřejného sektoru hrají v této oblasti klíčovou roli v souvislosti s tím, jak se zmenšuje úloha obchodních zprostředkovatelů v zabezpečování potřeb jednotlivců a v prodeji místních služeb, jakými jsou nekomerční ubytování a speciální akce.



Opavsko


Novým trendem v marketingu jednotlivých zemí a regionů je spojení turistických centrál a agentur s velkými regionálními firmami. Tyto dva sektory se společně podílejí na propagaci regionu jako destinace cestovního ruchu (tvorba dokumentů, průvodců). Produktové balíčky a zvláštní nabídky, stejně tak prodej jednotlivých míst prostřednictvím touroperátorů na úkor skupinových zájezdů, se stávají stále populárnější. Nové produkty šité na míru různým požadavkům každého segmentu s ohledem na jeho zájmy a záliby nabízejí příležitost pro vytvoření nových turistických toků. Narůstající povědomí a zájem o otázky životního prostředí ovlivní úspěch při vývoji nových produktů. Nezbytnou podmínkou při vytváření nových produktů je spolupráce komerčního sektoru s neziskovými organizacemi.

2.2 ETC: Tourism Trends in Europe ETC aktualizovala v listopadu 2003 původně zpracovaný dokument s názvem „Megatrendy turismu v Evropě do roku 2005 a po něm“ a zpracovala dokument s názvem „Trendy turismu v Evropě“. Hlavními body tohoto materiálu jsou stručně uvedeny v následujícím textu. 1. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti • rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy • rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) • rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce • rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) • v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí • rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy). 2. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé • poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat • poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených • poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. 3. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po speciálních produktech • stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, • kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování • poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací • poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy.



Opavsko


4. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po levnějších produktech • rostoucí poptávka po relaxačních pobytech • zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených. 5. Zkušenosti s cestováním Více zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: • dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz • mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb • bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená • preference dovolených budou stále více roztříštěné • věrnost destinacím bude nadále oslabovat • zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni • bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol • poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu. 6. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: • společenské postavení bude méně důležité • chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) • posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech • dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy • poroste poptávka po druhých domovech • stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany. 7. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Důsledky pro cestovní ruch: • dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu • zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet • význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet • internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu • základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky • možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace



Opavsko

•


vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů.

8. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: • destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny • lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí • vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy • přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně • klesne význam autobusové dopravy • bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti • okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let. 9. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace. Důsledky pro cestovní ruch: • vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace • politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování • preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů • ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. 10. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné • při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) • turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy • významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost • průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích. Zdroj: ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003) Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Travel Commission) a ETAG (European Travel & Tourism Action Group)

2.3 Rozvoj cestovního ruchu v České republice V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje pohled Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel – klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice je v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (zpracovaný podle údajů ČCCR): • více než 63 % přijíždí po silnici; • více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; • více než 36 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; • ubytovaný návštěvník SRN je na prvním místě návštěvnosti ve všech regionech ČR; • průměrná doba pobytu je 4,2 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelu je delší než v privátním ubytování; • na struktuře výdajů zahraničních turistů se ubytování podílí 13,5 %, stravování 7,7 %, nákupy 25,6 % a doprava 28,5 %; • nejvyšší podíl hlavních důvodů příjezdu představuje pobytový zájezd a dovolená (37 %), dále pak poznávací zájezd (15 %), služební cesta (15 %), oficiální akce (12 %), nákupy (6 %), ostatní důvody (19 %); • nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru. Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. Profil domácího návštěvníka: • od roku 1996 dochází k postupnému snižování výdajů na cestovní ruch; • vývoj počtu českých a zahraničních turistů ubytovaných v ubytovacím zařízení v letech 1995 až 1998 vykazuje rychlejší vzestup domácích turistů oproti zahraničním turistům; • region severní Moravy a východních Čech zaznamenává vyšší přísun návštěvníků, když ostatní regiony zaznamenávají stagnaci a v případech jižní Moravy a západních Čech dokonce pokles; • až o 50 % vzrostlo ubytování domácích turistů v hotelových kapacitách vyšších kategorií v Praze; • demografický vývoj napovídá rychlejšímu nárůstu skupiny seniorů; • výjezdy českých občanů do zahraničí měly od r. 1997 do r. 2001 snižující se tendenci. Vývojové trendy lze charakterizovat i pro různé typy cestovního ruchu. Obecnými trendy ve vybraných typech cestovního ruchu jsou: 1. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus tak chtěla prostřednictvím národních centrál a agentur cestovního ruchu iniciovat podpůrné akce a programy ekoturistiky. 2. Cykloturistika: V letech 2011 – 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená. 3. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: • upouští se od luxusních hotelů, ušetřené peníze se investují do jiných částí programů; • zmenšuje se velikost skupiny; • cesty s bližšími cíli nabývají na významu; • velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělávání a incentivní cesty; • životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; • zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivním cestovním ruchu se uplatňují tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky. 4. Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti 100 – 250 osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. 5. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že 10 – 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn. 6. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. 7. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. 8. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené plánování, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí. 9. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty (tj. zaměřenými na fyzickou a psychickou kondici). Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. 10. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a oblastech České republiky.

2.3.1 Základní data o cestovním ruchu v České republice V kontextu světového a evropského vývoje cestovního ruchu se Česká republika dosud na přední místa neřadí. V roce 1999 se Česká republika podílela na celosvětových příjezdech jen 2,4 % (na evropských příjezdech necelými 5 %). Devizové příjmy dosáhly částky 3 mld. USD, což je necelé 1 % z celosvětových devizových příjmů z cestovního ruchu. Cestovní ruch se v roce 2001 podílel na tvorbě HDP 5,3 %, přičemž celosvětově to činí více než 10 %, podíl na celkovém exportu činil 8,9 %, podíl na příjmech v bilanci služeb pak 42,8 %. Tato čísla dokládají význam cestovního ruchu z hlediska platební bilance ČR i to, do jaké míry přispívá k celkové bilanci zahraničního obchodu. Tab. 1: Základní ukazatele vývoje CR v ČR mezi roky 1990 a 2001 Ukazatel 1990 Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob) 36,6 Počet ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) * 2,6 Průměrná délka pobytu (ve dnech) * 3,5 Podíl ČR na evropském trhu CR (v % počtu turistů) ** 3,6 Podíl ČR na světovém trhu CR (v % počtu turistů) ** 1,6

2001 103,1 5,2 4,2 5,0 2,4

Zdroj : MMR, ČCCR, * V prvním sloupci údaj za r. 1992, ** Ve druhém sloupci údaje za r. 1999

Tab. 2: Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v r. 1999 Země mld. USD USA 74,4 Španělsko 32,9 Francie 31,7 Itálie 28,4 Velká Británie 21,0 SRN 16,8 Čína 14,1 Rakousko 11,1 Kanada 10,0 Řecko 8,8 Rusko 7,8 Mexiko 7,6 Austrálie 7,5 Švýcarsko 7,4 Česká republika 3,0

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 36.

Zdroj : WTO

Tab. 3: Podíl vybraných evropských zemí na světovém trhu CR (1990/99 v % počtu turistů) Země 1990 1999 Švýcarsko 2,9 1,6 Portugalsko 1,7 1,7 Řecko 1,9 1,8 Maďarsko 4,5 1,9 Česká republika 1,6 2,4 Rakousko 4,2 2,6 SRN 3,7 2,6 Polsko 0,7 2,7 Velká Británie 3,9 3,9 Itálie 5,8 5,4 Španělsko 7,5 7,8 Francie 11,5 11,0 Evropa 44,8 41,5 Pramen: WTO



Opavsko


Tab. 4: Podíl devizových příjmů z CR v bilanci služeb v r. 1999 Region Podíl v % Evropská unie 31,3 Střední a východní Evropa 53,0 Česká republika 43,8 Pozn.: EU za r. 1996, Pramen: MMR – SOP cestovní ruch a lázeňství 2001

Tab. 5: Vývoj devizových příjmů a výdajů z CR v České republice (v mld. USD) 1995 1996 1997 1998 1999 Devizové příjmy 2,9 4,1 3,6 3,7 3,0 Devizové výdaje 1,6 3,0 2,3 1,9 1,5 Saldo 1,3 1,1 1,3 1,8 1,5

2000 2,9 1,3 1,6

2001 3,0 1,4 1,6

2000 5,6 9,9 42,5

2001 5,3 8,9 42,8

Pramen: ČNB

Tab. 6: Vývoj podílu devizových příjmů z CR na ekonomice České republiky (v %) 1995 1996 1997 1998 1999 Podíl na HDP 5,5 7,1 6,9 6,5 5,6 Podíl na exportu 13,4 18,6 16,3 14,4 11,6 Podíl na příjmech ze služeb 42,8 49,8 50,9 49,6 43,8 Pramen: ČNB

Rozvoj cestovního ruchu v České republice 90. let lze charakterizovat takto: • počet zahraničních návštěvníků se ztrojnásobil, prodloužila se průměrná doba jejich pobytu; • podíl ČR na světovém trhu CR činí již více než 2 %; • podíl ČR na evropském trhu CR činí cca 5 %; • devizové příjmy se v porovnání s rokem 1989 zvýšily téměř desetkrát (z odhadovaných 350 mil. USD v r. 1989 na současné 3 mld. USD); • roční tempo rozvoje příjezdového cestovního ruchu bylo vysoké, ovšem pouze díky minimální základně dané politickými poměry před r. 1989. Změny základních ukazatelů CR byly v 90. létech příznivé. Od roku 1997 docházelo k poklesu příjezdového cestovního ruchu, nejmarkantněji v r. 2002 (k mírnému nárůstu došlo pouze v r. 2000), což se odrazilo i v celkové devizové bilanci. Dosavadní vývoj od roku 1995 dokumentují následující údaje: Tab. 7: Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR 1995 1996 1997 1998 V mil. osob 98,1 109,4 107,9 102,8 Index / předch. rok 97,0 111,6 98,6 95,3

1999 100,8 98,0

2000 104,2 103,4

2001 103,1 98,9

2002 97,6 94,7

V mil. osob

Pramen: ČCCR

112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Počet příjezdů

Graf: Vývoj příjezdového cestovního ruchu



Opavsko


Přibližně z poloviny je hlavním důvodem příjezdu do ČR dovolená, rekreace a poznání, asi pětinu představují služební a obchodní cesty. Příznivá je pro nás prognóza WTO, podle jejíchž odhadů bude patřit Česká republika v r. 2020 k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. V tomto roce by k nám mělo přicestovat 44 mil. turistů, což by znamenalo 2,7 % podílu na trhu cestovního ruchu (zajímavostí je, že největší velmocí v cestovním ruchu by se měla stát Čína se 130 mil. turistů, hranici 100 mil. by měly překročit ještě Francie a USA). V r. 2001 bylo v České republice přímo v cestovním ruchu zaměstnáno 112,4 tis. osob (2,4 %), přičemž dalších 378,3 tis. pracovních míst (8,0 %) bylo evidováno v souvisejících odvětvích služeb. Přibližně každý desátý zaměstnaný člověk je tedy přímo či nepřímo zaměstnán v cestovním ruchu nebo v souvisejícím odvětví. Nejvyšší výdaje na osobu a den během pobytu v ČR měli v r. 2001 podle průzkumu zadaného ČCCR zahraniční turisté z Ruska, Izraele a Španělska (přes 80 USD) následovaní turisty z Velké Británie, USA, Japonska a Dánska (přes 70 USD). Pro porovnání, výdaje turistů z Polska činily podle tohoto průzkumu na osobu a den 20,5 USD, ze Slovenska jen 13,6 USD. Nejvýznamnější položkou v těchto výdajích je ubytování (více než třetina), následované nákupy a stravováním (téměř čtvrtina pro každou z těchto položek).

2.4 Přehled realizovaných strategických a rozvojových programů od roku 2000, v kontextu rozvoje cestovního ruchu V rámci ekonomického rozvoje Opavska a s ním sousedících správních obvodů či mikroregionů byly v minulosti zpracovány následující strategické dokumenty: Název Termín Vazba na cestovní Pokrytí Poznámky dokumentu zpracování ruch Program rozvoje Mikroregionu Hlučínsko

Prosinec 2000

Mikroregion Hlučínsko je územím vymezeným v severojižním směru tokem řeky Opavy a hranicemi s Polskem a v západovýchodním směru městem Opavou a městem Ostravou. Jedná se o obce: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Ludgeřovice, Markvartovice, Oldřišov, Píšť, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina, Závada

Program rozvoje mikroregionu Matice Slezské

Prosinec 2000

Mikroregion Matice Slezské (dále jen MMS) byl ustaven podpisem smlouvy o sdružení dne 17.12.1999 patnácti obcemi okresu Opava, která tvoří souvislé území mezi Ostravou a Opavou. Jeho území je ohraničeno na západě katastrálním územím města Opavy, na severu řekou Opava, na východě katastrálním územím města Ostravy a na jihu administrativní hranicí s okresem Nový Jičín. Jedná se o obce: Budišovice, Čavisov, Dobroslavice, Dolní Lhota, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Horní Lhota, Hrabyně, Kyjovice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Pustá Polom, Štítina, Těškovice, Velká Polom.


Cestovní ruch a rozvoj turismu tvoří jednu ze šesti problémových oblastí. V rámci této oblasti byly identifikovány 2 opatření: • opatření 6.1 Rozšíření a zlepšení infrastruktury cestovního ruchu a opatření • 6.2 Tvorba nových produktů cestovních ruchu a propagace.

Cestovní ruch a rozvoj turismu tvoří jednu ze šesti problémových oblastí. V rámci této oblasti byla identifikována 4 opatření: • opatření 6.1 Rozšíření a zlepšení kvality ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení cestovního ruchu, • opatření 6.2 Vytvoření mikroregionálních projektů cestovního ruchu, • opatření 6.3 Rozvoj sportovních zařízení, klubů a příprava tělovýchovných pracovníků, • opatření 6.4 Účinnější


Opavsko

Název dokumentu


Termín zpracování

Pokrytí

Program rozvoje Opavska

Prosinec 2000

Okres Opava

Strategický plán rozvoje města Opavy

Prosinec 2000, aktualizován v listopadu 2004

Statutární město Opava

Strategie rozvoje mikroregionu Moravice

2004

Mikroregion Moravice má 20 členů, kterými jsou následující města, obce a jejich místní části (s jejich katastrálním územím): • obec Březová s místními částmi Jančí, Gručovice, Leskovec, Lesní Albrechtice • město Budišov nad Budišovkou s místními částmi Guntramovice, Podlesí, Staré Oldřůvky • obec Čermná ve Slezsku • město Hradec nad Moravicí s místními částmi Benkovice, Bohučovice, Domoradovice, Jakubčovice, Filipovice, Kajlovec, Žimrovice • obec Kružberk • obec Lhotka • obec Melč


Vazba na cestovní ruch

Poznámky

propagace a prezentace. Problémový okruh 6. Cestovní ruch. V rámci tohoto problémového okruhu bylo identifikováno 5 opatření: • Opatření 6.1.1 Rozšíření a zlepšení kvality ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení cestovního ruchu, • Opatření 6.1.2 Vytvoření celookresních projektů cestovního ruchu • Opatření 6.1.3 Vytvoření efektivní struktury pro obsluhu veřejné i soukromé sféry v otázkách cestovního ruchu • Opatření 6.1.4 Napojení na Nízký a Hrubý Jeseník, Ostravský kraj a ostatní části Česka i Polska • Opatření 6.1.5 Účinnější řízení propagace a prezentace. Problémový okruh 6. Cestovní ruch. V rámci tohoto problémového okruhu bylo identifikováno 5 opatření: • Opatření 6.1.1 – Růst kvality i počtu zařízení pro turisty, • Opatření 6.1.2 – Vytváření ucelených produktů pro cestovní ruch • Opatření 6.1.3 – Vyšší a efektivnější využití pamětihodností a jiných stávajících objektů • Opatření 6.1.4 – Účinnější spolupráce soukromé a veřejné sféry • Opatření 6.1.5 – Propojení cílů Opavy s okolím • Opatření 6.1.6 – Zvýšení účinnosti propagace. Prioritní cíl 4 - Rozvoj cestovního ruchu a návazných služeb


Opavsko

Název dokumentu


Termín zpracování

Pokrytí

Vazba na cestovní ruch

Poznámky

• • • •

Studie rozvoje integrovaného venkovského Mikroregionu Hvozdnice

Říjen 2004

obec Mikolajice obec Moravice obec Nové Lublice obec Radkov s místními částmi Dubová, Nové Zálužné, Vendelín • obec Staré Těchanovice s místní částí Jánské Koupele • obec Svatoňovice • obec Větřkovice s místní částí Nové Vrbno • město Vítkov s místními částmi Jelenice, Klokočov, Lhotka, Nové Těchanovice, Podhradí, Prostřední Dvůr, Zálužné Dolní Životice, Jakartovice, Jezdkovice, Litultovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko, Otice, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov

• Cíl C.1 Dobudování infrastruktury, opatření C.1.2 Budování cyklotras, • Cíl C.3 Růst počtu pracovních míst v nezemědělských činnostech, opatření C.3.2 Příměstská turistika • Cíl C.4 Podpora tradičních činností, údržba krajiny a objektů, opatření C.4.2 Údržba krajiny a rozvoj netržní produkce, Aktivita C.4.2.2 Doprovodné akce na cyklostezkách a opatření 4.3 Obnova objektů a likvidace nevyužitelných objektů, Aktivita C.4.3.1 Zámky na Hvozdnici

2.5 Přehled připravovaných a doposud realizovaných rozvojových projektů v kontextu rozvoje cestovního ruchu Opavska dle jednotlivých obcí V rámci ekonomického rozvoje Opavska jsou průběžně připravovány a realizovány následující rozvojové projekty zaměřené zejména na cestovní ruch: Nositel projektu

Název projektu •

•

Sportovně společenský areál Sportovně rekreační areál Fotbalové hřiště Využití travnaté plochy Pamětní síň P. Křížkovského Multifunkční knihovna P. Křížkovského

Mikolajice

•

Koupaliště

Mladecko Mokré Lazce Oldřišov

• • •

Cyklostezka Sportovní areál Rekonstrukce

Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlubočec Hněvošice

Holasovice


• • • • • •

Popis projektu

Stav

Víceúčelový sportovně společenský areál

Studie

Rozšíření sportovně rekreačního areálu

Studie

Oprava fotbalového hřiště

Záměr

Využití travnaté plochy 0,75 ha

Záměr

Záměr

Přestavba požární nádrže na koupaliště bez plavčíka Cyklostezka údolím Hvozdnice Sportovní areál – tenisové kurty Zpracovaný projekt na rekonstrukci zámku

Záměr Záměr Záměr Připravovaný


Opavsko


zámku •

Od arboreta k arboretu

•

ZD Ostroj

•

Sportovní zařízení Statutárního města Opavy Rekreační oblast „Stříbrné jezero“ Lodí nebo raftem nivou kolem řeky Opavy

• •

•

Cyklistická stezka „Slezská magistrála“

•

Koupaliště

•

Náměstí Osvoboditelů Opava

•

MIC Opava 2002

•

Cyklistická stezka č. 55 2003

•

Vícepodlažní parkoviště náměstí Osvoboditelů – Opava 2003

Opava

•

•

Raduň

Slavkov


MPZ Opava – Veřejné WC v atriu Horní náměstí-Popská 2003 Městské informační centrum Opava 2003

projekt Záměr

Propagační materiály (12/2005) Rekonstrukce a přístavba ZK Ostroj na víceúčelový městský sál (zadání architektonické studie 2005)

Záměr

Urbanistická studie sportovních zařízení Statutárního města Opavy

Záměr

Rozvojový plán využití rekreační oblasti „Stříbrné jezero“ – ukončení 03/2005

Studie

Lodí nebo raftem nivou kolem řeky Opavy – ukončeno 11/2004

Studie

Cyklistická stezka č. 55 „Slezská magistrála“ KrnovOpava-Velké Hoštice stav připravenosti : DÚR, DSP stavební povolení: 10-12/2005 Rekonstrukce hlavní budovy koupaliště – Opava stav připravenosti: DSP Stavební polení: 07/2002 Rekonstrukce Náměstí Osvoboditelů – Opava stav připravenosti: architektonická studie, zpracován projekt Městské informační centrum Opava – provoz a rozvoj IC. Spolufinancováno: rozpočet Moravskoslezského kraje Rok 2003 Opava, cyklistická stezka č. 55 v úseku Hozovo nábřeží – Kolofíkovo nábřeží (Vybudována cyklistická stezka v bermě řeky Opavy, spolufinancováno: státní rozpočet , regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu. V blízkosti centra města bylo vybudováno vícepodlažní parkoviště s dostatečným počtem parkovacích míst pro občany a návštěvníky města. Spolufinancováno: státní rozpočet, regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu. Vybudováno nové veřejné WC v centru města. Spolufinancováno: státní rozpočet, Státní program podpory cestovního ruchu 2003 Financován provoz a rozvoj IC. Spolufinancováno: rozpočet Moravskoslezského kraje Rekonstruováno historické náměstí v centru města Opavy Spolufinancováno: státní rozpočet, regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu.

•

Dolní náměstí Opava 2004

•

Turistická ubytovna Víceúčelové hřiště

Turistická ubytovna v objektu „A“ ZŠ v Raduni pro 40 osob, Víceúčelové hřiště (tenisový kurt v areálu ZŠ Raduň)

•

Turistická ubytovna

Zahájení prací na turistické ubytovně z důvodů nedostatku finančních prostředků pozastaveno

•

Cyklostezka

Cyklostezka Slavkov-Uhlířov-Opava-Slavkov

•

Připravované projekty Připravované projekty Připravované projekty Již realizované projekty Již realizované projekty

Již realizované projekty

Již realizované projekty Již realizované projekty Již realizované projekty Připravovaný projekt Připravovaný projekt Již realizované projekty Záměr


Opavsko


Služovice

• •

Cyklostezka Víceúčelové sportoviště

Stěbořice

•

Naučná stezka

Naučná stezka

•

Rekonstrukce sýpky Sportovněrekreační areál

Rekonstrukce sýpky na dům služeb, turistickou ubytovnu, restauraci a fitcentrum

Záměr

Sportovně rekreační areál – výhled ÚPD

Záměr

•

Cyklotrasa č. 55

Cyklotrasa č. 55 Krnov – Opava – Velké Hoštice

•

Rekonstrukce centra obce Výstavba víceúčelového hřiště Projekt na přestavbu obecní budovy na OÚ

Uhlířov

• Velké Hoštice

•

Vršovice

•

Výstavba cyklostezek

Záměr Připravovaný projekt Připravovaný projekt

Vybudování víceúčelového sportoviště

Připravovaný projekt Připravovaný projekt

Rekonstrukce centra obce Rekonstrukce centra obce

Záměr Připravovaný projekt

Projekt na přestavbu obecní budovy na OÚ

Zdroj : Pasporty obcí, 2005

2.5

Investiční příležitosti s možností využití pro CR

V následující tabulce je dle údajů uvedených v pasportech obcí zpřehledněn obecní majetek, který je v této době bez aktivity a mohl by být vhodně využit pro cestovní ruch. Název obce Branka u Opavy

Pozemky •

Nemovitosti •

Háj ve Slezsku Hněvošice Hrabyně Chvalíkovice

•

0,75 ha

• • • • •

Mikolajice

Neplachovice Oldřišov

Jiné

60 ha

•

sportovně rekreační ubytovací zařízení autokemp - Jilešovice Areál TJ Sokol Hněvošice Penzion Na Statku ubytování Tělocvična 30x30m s kuželnou Objekt obecního úřadu – turistická ubytovna, kulturní sál, hospoda, kapacita sálu pro stolovou úpravu max. 110 míst, pro vidličkovou úpravu max . 200 míst Zámecký park – vede jím cyklotrasa • Sportovní areály Nedostatečně efektivně využívané komerční objekty na administrativním území obce: •

Opava

Areál bývalého závodu Opavia – ul. Olomoucká Nový závod této společnosti byl vybudován v lokalitě Opava-Vávrovice. Areál v centru města má rozlohu 26.000 2 m . V současné době je využita plocha o 2 výměře 6.000 m , která je využita takto: chráněná dílna skladové prostory obchodní prostory (prodejna elektro, prodejna koberců, autosalon, kavárna, bowling – bude se budovat) 2

Zbývajících 20.000 m bude pravděpodobně využito jako skladovací prostory, plocha je určena pro drobnou výrobu lehkého průmyslu. Tato lokalita je v územním plánu města Opavy v současnosti vymezena jako Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Název obce

Pozemky

Nemovitosti

Jiné podnikatelský areál. Záměrem vlastníka tohoto areálu je vybudovat byty o výměře 2 1.000 m . Tento záměr však musí být v souladu s územním plánem. Kontaktní osoba: Josef Lehký, mobil: 603 206 657 •

Areál závodu Ostroj Opava, a. s. – ul. Těšínská Kontaktní osoba: Ing. Münstr, tel.: 553 872 700 •

Areál bývalého Okresního stavebního podniku Opava – ul. Bílovecká Celková výměra tohoto areálu činí 6 ha. Využití budov je takovéto: 2 10% budova 1 950 m 2 65% budova 2 950 m 2 50% budova 3 1.800 m 2 100% budova 4 2.800 m 2 100% budova 5 350 m 2 100% budova 6 5.500 m 2 100% budova 7 280 m 2 50% budova 8 600 m 2 60% budova 9 1.100 m Výše uvedené budovy je možno využít jako výrobní prostory, skladovací prostory, garáže, administrativní činnost atd. Kontaktní osoba: Jan Boháčik, tel.: 553 685 273 •

Popská ul. – objekt ve vlastnictví Statutárního města Opavy Objekt byl pronajat Slezské nemocnici v Opavě. V současné době nevyužit. Nachází se v blízkosti centra města. 2 Výměra činí 1.506 m . Tato budova je určena zejména pro občanskou vybavenost. Slavkov

•

• •

Slavkovské rybníky •

Štítina

•

V majetku obce je objekt bývalých kasáren o rozloze cca 12 ha – v současné době dlouhodobě v pronájmu Sportovní areál obce Štítina

Velké Heraltice

•

3 místnosti v Domě služeb,

Služovice

Areál TJ Sokol Slavkov Areál ČSCH Slavkov

Zdroj : Pasporty obcí, 2005

3 Turistický potenciál Opavska v kontextu s aktuálními trendy cestovního ruchu V následujících tabulkách jsou zachyceny hlavní údaje, charakterizující turistický potenciál statisticky sledovaných jednotek (ČR, Turistický region Severní Moravy a Slezska, Moravskoslezský kraj, okres Opava). Tyto údaje vytvoří kontext celkového stavu cestovního ruchu sledovaného území – Opavska, který je charakterizován v následujících částech. Návštěvnost v České republice podle krajů (r. 2000) počet hostů počet přenocování Kraj celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha Středočeský


2 483 989 807 999

1 839 345 272 734

9 240 378 3 372 355

5 594 918 957 769

průměrná délka pobytu celkem cizinci 4,7 5,2

4,0 4,5


Opavsko


Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Region SMaS Podíl REG./ČR

1 005 968 464 880 618 282 507 091 877 657 976 511 329 232 394 281 880 131 398 120 469 286 635 289 10 848 716 1 051 051 9,7 %

323 339 156 193 328 016 187 861 268 798 301 649 94 322 101 795 343 729 106 295 141 283 200 946 4 666 305 302 262 6,5 %

4 384 955 1 957 726 3 643 299 2 141 814 3 692 074 4 690 509 1 489 529 1 820 026 3 225 711 2 110 591 2 268 780 3 031 234 47 068 981 4 694 019 10,0 %

1 134 503 541 192 1 893 011 673 109 994 201 1 197 461 346 170 391 403 1 017 065 431 955 571 556 726 289 16 470 602 1 127 679 6,8 %

5,4 5,2 6,9 5,2 5,2 5,8 5,5 5,6 4,7 6,3 5,8 5,8 5,3 5,8 delší

4,5 4,5 6,8 4,6 4,7 5,0 4,7 4,8 4,0 5,1 5,0 4,6 4,5 4,7 delší

Pramen: ČSÚ

Návštěvnost v České republice podle krajů (r. 2001) počet hostů počet přenocování Kraj celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2 921 402 742 425 871 994 446 152 634 132 465 659 786 583 936 863 297 965 374 765 875 160 370 964 423 306 618 617 10 765 987

2 472 507 283 075 270 469 165 744 361 310 184 233 278 342 298 916 77 171 87 845 327 657 106 269 110 428 170 007 5 193 973

8 149 150 2 458 164 3 193 828 1 567 088 3 789 816 1 642 320 2 935 808 3 829 844 1 228 717 1 384 808 2 299 008 1 682 117 1 788 666 2 467 817 38 417 151

7 012 629 885 185 789 235 523 011 2 273 382 625 555 1 026 056 1 114 811 271 446 273 212 741 511 375 560 400 331 541 935 16 853 859

průměrná délka pobytu celkem cizinci 3,8 4,3 4,7 4,5 7,0 4,5 4,7 5,1 5,1 4,7 3,6 5,5 5,2 5,0 4,6

3,8 4,1 3,9 4,2 7,3 4,4 4,7 4,7 4,5 4,1 3,3 4,5 4,6 4,2 4,2

Pramen: ČSÚ

Návštěvnost v České republice podle krajů (r. 2002) počet hostů počet přenocování Kraj celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2 534 421 674 396 795 555 443 177 615 038 445 871 871 609 1 002 624 284 105 383 724 806 581 415 640 471 204 671 310 10 415 255

2 231 760 217 810 245 605 155 312 398 435 173 441 281 290 265 738 61 308 67 826 314 208 106 364 84 427 139 249 4 742 773

7 025 955 2 251 301 2 861 071 1 509 401 4 007 266 1 604 236 3 183 907 3 936 269 1 092 723 1 264 991 2 001 664 1 856 880 1 934 285 2 579 886 37 109 835

6 291 670 676 068 701 220 493 231 2 499 026 634 452 1 080 968 1 055 442 189 157 201 964 652 519 359 177 321 970 412 292 15 569 156

průměrná délka pobytu celkem cizinci 3,8 4,3 4,6 4,4 7,5 4,6 4,7 4,9 4,8 4,3 3,5 5,5 5,1 4,8 4,6

3,8 4,1 3,9 4,2 7,3 4,7 4,8 5,0 4,1 4,0 3,1 4,4 4,8 4,0 4,3

Pramen: ČSÚ

Návštěvnost v České republice podle krajů (r. 2003) Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Enterprise plc, s. r. o.

počet hostů celkem cizinci 3 024 650 2 648 943 834 559 238 132 937 454 245 699

počet přenocování celkem cizinci 8 424 567 7 547 539 2 532 992 642 261 3 415 441 733 411

průměrná délka pobytu celkem cizinci 3,8 3,8 4,0 3,7 4,6 4,0 Strana 24 (celkem 132)

Opavsko


Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

495 664 532 860 385 204 796 675 964 243 307 042 399 905 1 040 645 448 151 514 594 664 836 11 346 482

160 334 353 194 156 028 245 202 287 000 53 527 55 879 330 699 106 935 74 958 119 226 5 075 756

1 665 553 3 785 126 1 408 274 2 918 450 3 891 214 1 140 948 1 368 955 2 447 426 1 891 562 1 988 511 2 464 231 39 343 250

478 213 2 427 092 623 574 971 075 1 106 019 211 322 174 722 647 024 305 347 290 072 352 947 16 510 618

4,4 8,1 4,7 4,7 5,0 4,7 4,4 3,4 5,2 4,9 4,7 4,5

4,0 7,9 5,0 5,0 4,9 4,9 4,1 3,0 3,9 4,9 4,0 4,3

Pramen: ČSÚ

Návštěvnost turistického regionu Severní Moravy a Slezska v roce 2000 Okres Bruntál Frýdek - Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS

počet hostů celkem cizinci 128 436 36 690 227 118 69 502 112 867 19 831 45 271 12 323 82 292 22 760 55 291 17 326 96 881 42 345 125 950 35 329 176 945 46 156 1 051 051 302 262

počet přenocování celkem cizinci 648 035 133 222 924 468 247 404 273 531 89 573 440 807 61 615 475 125 90 335 198 251 61 531 344 548 132 182 754 555 176 727 634 699 135 090 4 694 019 1 127 679

průměrná délka pobytu celkem cizinci 6,0 4,6 5,1 4,6 6,0 5,4 10,7 6,0 6,8 5,0 4,6 4,6 4,6 4,1 6,0 4,8 5,3 4,8 5,8 4,7

Pramen: ČSÚ

Návštěvnost turistického regionu Severní Moravy a Slezska v roce 2001 počet hostů počet přenocování Okres celkem cizinci celkem cizinci Bruntál Frýdek - Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS

115 625 215 899 122 267 44 121 78 743 52 185 112 044 158 013 179 890 1 078 787

30 993 56 199 39 802 8 691 25 550 15 658 32 916 45 560 57 919 313 288

průměrná délka pobytu celkem cizinci

Od roku 2002 již ČSÚ data v tomto členění nesleduje.

Pramen: ČSÚ

Kapacity ubytovacích zařízení v turistických regionech ČR (k 31. 7. 2000) Turistický region Počet zařízení Počet pokojů Praha Okolí Prahy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko Západočeské lázně Severozápadní Čechy Český sever Český ráj Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Střední Morava Severní Morava a Slezsko Celkem Podíl Severní Moravy a Slezska

869 851 1 169 1 061 194 579 622 2 622 245 765 524 908 164 1 011 11 584 8,7 %

24 940 11 463 10 524 8 263 2 675 10 611 10 237 26 857 2 694 10 510 6 868 14 551 2 970 16 039 159 202 10,1 %

Počet lůžek 58 488 32 071 33 145 25 373 7 664 24 696 26 808 79 047 7 816 29 791 21 866 39 959 8 041 46 551 441 316 10,5 %

Pramen: ČSÚ



Opavsko


Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů v roce 2001 Kraj Počet zařízení Počet pokojů Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

940 933 1 888 741 623 605 1 778 1 562 430 545 697 449 489 627 12 307

30 714 12 539 15 998 8 183 12 560 9 318 16 086 17 180 5 663 6 698 11 669 6 729 7 979 10 981 172 297

Počet lůžek

Lůžek na 1 km2

70 952 35 358 49 577 23 545 28 807 25 202 49 834 51 610 16 517 21 457 31 814 19 297 21 677 31 311 476 958

143,0 3,2 4,9 3,1 8,7 4,7 15,8 10,8 3,7 3,1 4,5 3,8 5,5 5,6 6,0

Počet lůžek

Lůžek na 1 km2

Pramen: ČSÚ

Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů k 31.7.2002 Kraj Počet zařízení Počet pokojů Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

598 750 1 041 544 512 513 1 095 1 178 379 433 597 390 448 620 9 098

31 575 13 640 17 060 8 926 13 783 8 871 15 664 18 017 6 087 7 280 12 925 7 381 9 028 11 738 181 975

73 464 41 373 55 221 26 984 32 095 25 620 50 864 54 768 19 205 24 665 36 679 22 065 26 435 35 376 524 814

Pramen: ČSÚ

Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS (k 31. 7. 2000) Okres

Počet zařízení

Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

200 251 184 35 85 50 30 150 203 1 188 12 806 9,3 %

Počet pokojů

Počet lůžek

2 547 4 128 2 070 1 042 1 744 1 010 1 438 2 340 3 091 19 410 184 210 10,5 %

7 691 11 774 6 100 2 214 4 851 2 853 3 008 7 575 8 936 55 002 502 246 11,0 %

Počet lůžek na 100 km2 464 925 848 638 528 249 1406 576 782 630 636

Pramen: ČSÚ

Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS (k 31. 7. 2001) Okres Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín


Počet zařízení 195 234 181 35 83

Počet pokojů 2 355 3 591 1 948 1 158 1 520

Počet lůžek 7 522 11 189 6 013 2 705 4 261

Počet míst na volné ploše 640 3 580 404 952


Opavsko


Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl REG/ČR (v %)

49 31 143 202 1 148 12 307 9,3%

952 1 405 2 077 2 985 17 991 172 297 10,4%

2 771 2 863 6 641 8 795 52 760 476 958 11,0%

560 1 092 2 813 10 041 150 295 6,7%

Pramen: ČSÚ

Počty lůžek v ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 7. 2000) Hotel, Kemp, Turist. IndiviKraj Pension motel osada ubytovna duální Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský podíl Česká republika Podíl MSK/ČR

44 258 13 463 10 442 7 975 14 688 11 046 13 121 14 505 4 790 5 560 13 142 5 929 8 629 13 626 42,1 % 181 174 7,5 %

3 279 2 839 5 094 3 226 3 035 3 772 9 275 9 614 1 561 1 620 2 453 3 148 2 260 4 126 12,8 % 55 302 7,5 %

608 5 718 6 828 2 450 1 182 2 934 4 785 4 289 2 676 2 692 3 980 1 386 1 832 2 470 7,6 % 43 830 5,6 %

1 050 1 667 3 209 1 510 1 048 2 303 2 752 3 500 1 408 1 694 3 574 2 339 1 331 2 796 8,6 % 30 181 9,3 %

3 459 3 467 8 866 2 826 2 349 1 631 8 714 6 348 950 2 091 2 572 1 434 1 163 1 105 3,4 % 46 975 2,4 %

Ostatní

Celkem

20 017 9 906 17 899 6 099 5 848 4 256 14 947 16 631 6 490 9 209 11 285 6 258 7 671 8 268 25,5 % 144 784 5,7 %

72 671 37 060 52 338 24 086 28 150 25 942 53 594 54 887 17 875 22 866 37 006 20 494 22 886 32 391 100,0 % 502 246 6,4 %

Ostatní

Celkem

19 494 9 240 15 012 5 214 7 867 4 763 11 921 14 354 5 962 8 183 7 785 5 051 6 423 7 320 23,4 % 114 846 6,4 %

70 952 35 358 49 577 23 545 28 807 25 202 49 834 51 610 16 517 21 457 31 814 19 297 21 677 31 311 100 % 476 958 6,6 %

Pramen: ČSÚ

Počty lůžek v ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 7. 2001) Hotel, Kemp, Turist. IndiviKraj Pension motel osada ubytovna duální Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský podíl Česká republika Podíl MSK/ČR

43 625 13 372 9 975 7 868 13 710 10 463 12 800 14 127 4 408 5 386 12 410 5 334 8 598 12 650 40,4 % 174 726 7,2 %

2 837 2 475 5 144 3 152 2 779 3 205 8 934 9 272 1 556 1 352 2 133 3 690 2 032 4 307 13,8 % 46 529 9,3 %

555 7 553 5 491 3 175 1 336 2 771 4 712 3 974 2 360 2 525 4 005 1 252 2 013 2 568 8,2% 37 349 6,9 %

1 153 1 366 3 239 1 349 796 2 306 3 060 3 820 1 304 2 007 3 158 2 534 1 358 3 365 10,8 % 26 092 13 %

3 288 3 414 8 654 2 787 2 319 1 694 8 407 6 063 927 2 004 2 323 1 436 1 253 1 101 3,5 % 43 316 2,5 %

Pramen: ČSÚ

Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů podle krajů (r. 2000) Kraj Využití lůžek (%) Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Enterprise plc, s. r. o.

55,0 42,4 42,3 39,8 53,9 39,9 37,9 42,2 42,3

Využití pokojů (%) 60,8 47,3 46,2 45,5 59,5 45,7 43,2 48,6 46,3 Strana 27 (celkem 132)

Opavsko

Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika


39,7 40,3 39,3 49,4 46,3 46,0

46,2 45,2 44,7 53,9 52,4 51,8

Pramen: ČSÚ

Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů podle krajů (r. 2001) Kraj Využití lůžek (%) Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

53,4 38,2 37,1 42,9 61,2 33,9 37,1 44,6 41,4 40,0 35,1 35,2 48,1 42,6 45,1

Využití pokojů (%) 59,2 43,6 42,2 47,0 65,5 38,8 42,4 50,7 45,1 45,7 39,2 39,8 53,2 48,1 50,7

Pramen: ČSÚ


47,3 37,9 37,5 40,2 55,4 31,8 37,9 39,8 37,5 37,2 34,3 37,6 47,5 39,3 41,8

Využití pokojů (%) 53,6 43,7 43,0 45,8 60,3 37,7 44,2 46,3 42,7 44,5 39,7 42,8 52,0 44,5 47,8

Pramen: ČSÚ


47,2 33,9 28,0 31,4 45,8 23,8 28,9 30,5 28,5 27,6 27,2 28,0 37,0 32,7 35,4

Využití pokojů (%) 54,3 40,3 33,3 36,3 53,8 29,6 34,2 35,8 32,0 32,9 33,3 32,9 43,1 39,5 42,1

Pramen: ČSÚ Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů v turistickém regionu SMaS (r. 2000) Okres Využití lůžek (%) Využití pokojů (%) Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region Severní Moravy a Slezska Česká republika

38,3 44,5 35,9 76,8 40,6 40,3 42,0 38,3 43,5 45,6 46,0

43,3 49,4 43,2 81,4 43,4 46,1 48,6 42,2 47,6 49,2 51,8

Pramen: ČSÚ

Využití lůžek a pokojů u hotelů, motelů a penzionů v turistickém regionu SMaS (r. 2001) Okres Využití lůžek (%) Využití pokojů (%) Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region Severní Moravy a Slezska

38,8 39,9 30,7 73,1 36,5 38,3 32,6 36,5 41,1 40,83

43,3 45,5 37,3 77,7 37,9 43,3 38,4 37,6 45,6 45,18

Česká republika

45,1

50,7

Pramen: ČSÚ

Nižší podnikatelská aktivita v oblasti cestovního ruchu, zejména rozvoj malého a středního podnikání v rámci turistického regionu oproti průměru České republiky se týká především Opavska. Měřeno počtem podnikatelských subjektů v CR na obyvatele jsou na tom nejhůře okresy Karviná, Opava a Frýdek–Místek, výrazně nad republikovým průměrem jsou okresy Jeseník a Vsetín s velkým počtem podnikatelských subjektů v cestovním ruchu. Počet podnikatelských subjektů v CR v turistickém regionu SMaS (k 29. 6. 2001) Podnikatelské subjekty Fyzické osoby v přepočtu Okres na 10 tis. obyvatel na 10 tis. obyvatel Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region Severní Moravy a Slezska Česká republika

88 73 163 65 85 72 83 86 107 82 108

85 67 156 61 80 68 74 82 101 77 99

Pramen: Ústav územního rozvoje Brno

Rozsah značení pěších turistických tras podle krajů (r. 2001) Hustota Počet Kraj Délka (km) (km/km2) směrovek Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký


5 672 4 971 3 809 1 305 2 312 2 194 3 410

0,493 0,494 0,504 0,394 0,433 0,694 0,717

9 640 7 818 5 606 1 657 2 379 3 027 5 754

Směrovek na 1 km tras 1,70 1,57 1,47 1,27 1,03 1,38 1,69

Počet velkých map 64 206 235 76 99 87 247


Opavsko

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Region SMaS Podíl REG./ČR


1 927 2 716 2 606 2 407 1 930 2 777 38 036 5 012 13,18 %

0,427 0,392 0,369 0,468 0,487 0,500 0,482 0,574 -

2 574 3 407 3 381 4 169 2 790 3 603 55 805 7 576 13,58 %

1,34 1,25 1,30 1,73 1,45 1,30 1,47 1,51 -

69 115 122 80 155 120 1 675 234 13,97 %

Pramen: KČT

Rozsah značení pěších turistických tras v regionu Severní Moravy a Slezska (r. 2001) Hustota Počet Směrovek Okres Délka (km) (km/km2) směrovek na 1 km tras Bruntál Frýdek – Místek Jeseník + Šumperk Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Vsetín Region SMaS

738 800 1 415 185 434 434 186 820 5 012

0,445 0,628 0,695 0,533 0,473 0,379 0,869 0,717 0,574

995 882 2 705 267 651 653 155 1 268 7 576

1,35 1,10 1,91 1,44 1,50 1,50 0,83 1,55 1,51

Počet velkých map 10 32 44 9 17 45 7 70 234

Pramen: KČT

Rozsah cyklotras v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (r. 2001) Okres Bruntál Frýdek – Místek Jeseník + Šumperk Karviná Nový Jičín Opava Vsetín Turistický region SMaS Pramen: KČT

Délka (v km) 461 575 368 82 219 292 351 2 348

Hustota (km tras / km2) 0,278 0,452 0,181 0,236 0,239 0,255 0,307 0,269

Vybrané cyklotrasy v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (tučně jsou uvedeny cyklotrasy procházející regionem Opavsko) Evid. Celk. Třída Průběh trasy číslo km trasy 0005 (Brno - Lipník n. B.) - Palačov - Starý Jičín - Hlučín - Hať, CLO 271 I. 0046 (Sudoměřice n. Mor., CLO - Vizovice) - Vsetín - Ostravice - Č. Těšín, CLO 225 II. 0051 (Olomouc - Litovel - Mohelnice) - Bludov - Hanušovice 84 II. 0053 Hanušovice - Jeseník - Písečná 43 II. 0054 Písečná - Mikulovice, CLO 10 II. 0055 Úvalno, CLO - Krnov - Město Albrechtice - Heřmanovice - Jeseník 59 II. 0056 Bohumín, CLO - Havířov - Střítež - Jablunkov - Bukovec, CLO 87 II. 0472 Vsetín - Velké Karlovice - Martiňák 51 III. 0501 Vsetín - Krásno - Valašské Meziříčí - Palačov 34 III. 0502 Starý Jičín - Štramberk - Sklenov, rozc. 25 III. 0503 Starý Jičín - Kružberk - Hořejší Kunčice - Horní Benešov - Krnov 93 III. 0511 (Litovel - Paseka) - Sovinec - Jiříkov 36 III. 0551 Kružberk, přehr. - Hradec n. Mor. 35 III. 0553 Drakov - Vrbno p. Prad. - Karlova Studánka - Rýmařov 33 III. 0561 Bukovec - Mosty u J. - Šance, CLO 18 III. 6003 Olešná - Baška - Staříč - Olešná 42 IV. 6004 Olešná - Frýdlant n. O. - Olešná 36 IV. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

6005 6006 6008 6011 6013 6014 6015 6016 6018 6128 6041 6042 6043 6044 6045 6054 6055 6070 6073 6074 6075 6076 6077 6078 6082 6083 6086 6089 6091 6092 6097 6112 6113 6114 6116 6140 6141 6142 6143 6144 6146 6148 6149 6159 6160 6164 6166 6167 6168 6194 6195


Frýdek-Místek - Žermanice - Frýdek-Místek Olešná - Hukvaldy - Brušperk - Olešná Frýdlant n. O. - Tichá - Kozlovice - Frýdlant n. O. Bartošovice, rozc. - Studénka - Bílovec - Polanka n. O. Rožnov p. R. - Soláň - Třeštík Rožnov p. R. - Hutisko-Solanec - Čarták Horní Bečva - Martiňák - Benešky - Horní Bečva Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Pustevny Jarcová - Velká Lhota - Jablůnka - Lazy - Mikulůvka Háj ve Slezsku – Hlučín Bílá Voda, CLO - Javorník - Vidnava Žulová - Bernartice, CLO Žulová - Javorník - Bílý potok, CLO Bílá Voda, CLO - Javorník - Hraničky H. Heřmanice - Hraničky - Dolní Fořt Chlebičov - Bolatice - Bělá Hradec n. Mor. – Raduň – N. Sedlice – Štítina – Kravaře - Kobeřice Široká Niva - Karlovice - Vrbno p. P. Skrochovice - Brumovice - Lichnov - Holubí vrch Vidly - Lysý vrch - Pod Orlíkem - Č. Opava, most Hvězda - Ovčárna - Praděd, rozc. - Petrovka - Červ. Sedlo Rudná p. P. - Malá Hvězda - Karlovice - Holčovice M. Morávka - Mravencovka - Janovice - Rýmařov Kunín - Suchdol n. O. - Fulnek - Skřipov - Opava, Kylešovice Dolní Lomná - Babí vrch - Kozubová - Košařiska Komorní Lhotka - Kalužný, rozc. - Podgrúň Písek - Pod Stožcem - Nýdek - Vendryně Ropice - Hnojník - Komorní Lhotka Šilheřovice - Bohuslavice - Bolatice Píšť, CLO - Chuchelná - Opava Dolní Marklovice, CLO - Karviná - Albrechtice Tetřev - Bílý Kříž - Ježánky Ostravice - Visalaje - Úsporka - Morávka - Raškovice Nedvězí, rozc. - Šumperk - Staré Město - Kladské sedlo (CZ/PL) Město Albrechtice - Bohušov - Osoblaha Raduň – Pustá Polom - Kyjovice Hradec n. Moravicí – Hlubočec – Pustá Polom Nová Ves - Dolní Moravice - Břidličná - Leskovec n. Mor. Skřítek - Janovice - Horní Město Jiříkov - Arnoltice - Mor. Beroun - Budišov n. B. - Svatoňovice Břidličná - Rýžoviště - Křišťanovice - Budišov n. B. Nová Pláň - Mor. Beroun - Domašov n. B. Roudno - Křišťanovice - St. Libavá - Domašov n. B. Hlavnice – Bratříkovice – Svobodné Heřmanice – H. Životice – Sosnová – Úblo – Žežulka Holasovice – Brumovice – Sosnová – H. Benešov - Razová Holasovice – Neplachovice – Svobodné Heřmanice – S. Heřminovy Leskovec Nový Dvůr – Sádek – Brumovice - Úvalno Opava – Stěbořice - Hlavnice Vávrovice (CLO) – Milostovice - Zlatníky Velký okruh (15km): Frenštát p.R.-Trojanovice a zpět Malý okruh (7km): Frenštát p.R.- Horečky a zpět

47 40 30 28 27 13 18 46 45 24 13 24 37 24 25 17 24,5 18,5 34,5 20,5 27 23 24,5 37 12 19 21 18 17 31 66 22

45 15 43 29 26 20

IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV.

15 7

Pramen: internet, cykloserver



Opavsko


Památkově chráněné objekty v regionu SMaS podle okresů Okres Počet Bruntál 387 Frýdek – Místek 304 Jeseník 168 Karviná 105 Nový Jičín 506 Opava 337 Ostrava 223 Šumperk 383 Vsetín 225 Region SMaS 2 638 38 765 Česká republika

Počet na 100 km2 23,3 23,9 23,4 30,3 55,1 29,5 104,2 29,1 19,7 30,2 49,2

Pramen: SÚPP

Okres Opava je co do vybavení památkami přesně na průměru regionu SMaS, je bohatý zejména na sakrální a rustikální památky a je zde také mnoho zámků. Přehled o struktuře památkově chráněných objektů je v následujících tabulkách: Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů kaplička boží Okres kostel kaple muka Bruntál 72 15 3 Frýdek–Místek 39 14 3 Jeseník 24 10 5 Karviná 16 8 1 Nový Jičín 46 18 5 Opava 48 32 8 Ostrava 12 3 Šumperk 47 27 27 Vsetín 34 5 3 Region SMaS 338 132 55

socha

kříž

zvonice

klášter

26 34 15 16 39 17 3 60 13 223

8 18 4 5 19 8 3 20 13 98

3 4 4 4 9 24

2 2 5 9

sakrální celkem 129 108 58 46 133 122 21 185 77 879

Pramen: ČSÚ

Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů Okres roln. usedlost fojtství mlýn Bruntál 97 3 Frýdek–Místek 34 2 2 Jeseník 10 Karviná 2 1 Nový Jičín 103 3 2 Opava 51 2 Ostrava Šumperk 53 Vsetín 33 3 Region SMaS 383 10 8

dvůr 2 2

celkem 102 38 10 3 115 57 53 36 414

Pramen: ČSÚ

Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky Bruntál 14 14 Frýdek–Místek 2 7 Jeseník 4 6 Karviná 1 9 Nový Jičín 3 11 Opava 5 23 Ostrava 3 Šumperk 10 11 Vsetín 2 9 Region SMaS 41 93

ostatní 128 149 90 47 244 130 199 124 101 1 212

Pramen: ČSÚ



Opavsko


Na základě uvedených statistických údajů lze konstatovat, že okres Opava patří k nejméně navštěvovaným okresům Moravskoslezského kraje jak ze strany tuzemských, tak ze strany zahraničních turistů. Návštěvníci se tu zdrží nejkratší dobu ze všech ostatních regionu. Průměrná délka pobytu je jen 4,6 dne. Okres Opava disponuje nejmenším počtem lůžek v hotelových zařízeních ze všech okresů celého Moravskoslezského kraje. Tyto závěry je možné vztáhnout také na oblast Opavska.

4 Identifikační údaje o území správního obvodu obce s rozšířenou působností – Opavy Území Slezska má sice odlišné dějiny vzhledem k českým zemím, přesto je část dějin společná s historickými zeměmi Koruny české. Je charakteristické, že pocit identity obyvatel s územím Slezska je stále silný, zvláště když se po roce 1989 opět objevil ve státním znaku České republiky symbol Slezska, slezská orlice. Velká část obyvatel české části Slezska chápe toto území jako zemi s bohatou historickou, kulturní a sociální minulostí. Na mapě je zachycen vývoj zákresu slezskomoravské hranice na mapách 16. – 17. století. Jako podklad posloužila mapa Slezska Martina Helwiga, generální mapa Slezska Jonase Sculteta a mapa Moravy J. A. Komenského (KMM A2). Následující mapa ukazuje formování zemské hranice mezi územím Moravy a Slezska:



Opavsko


4.1 Širší souvislosti Správní obvod obce s rozšířenou působností Opavy je součástí okresu Opava. Území okresu Opava náleží provinciím Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Na území okresu Opava je nadmořská výška v rozmezí 200 až 750 m a výškové rozpětí území je 550 m. Dokonalejší představu o nadmořských výškách území poskytují údaje, kolik plošné rozlohy připadá na jednotlivé výškové stupně v okrese: téměř polovina území okresu (44%) je v nadmořských výškách od 200 do 300 m, dále 300 až 400 m n. m. je 20% území, 400 až 500 m n. m. 24%, 500 až 600 m 10%, 600 až 700 m necelá 2% a nad 700 m n. m. jsou jen 0,3% okresu - pouze Červená hora a několik hor kolem ní. SO ORP Opava Okres Opava Moravskoslezský kraj Česká republika

Rozloha v km2 557 1 144 5 445 78 867

% okresu/kraje/státu 48,7% 10,2% 0,7%

Pramen: Vlastní šetření

Okres Opava je s výjimkou Budišovska a Vítkovska poměrně málo zalesněný. Lesy byly také postiženy emisemi z ostravské aglomerace. Výrazný pokles zemědělské činnosti i restrukturalizace ostravské aglomerace však umožní lesní porosty nejen obnovit, ale i rozšířit tam, kde nebude jiné vhodné využití ploch. Přirozenou osu území tvoří údolí řeky Opavy. Výše položenou jihozápadní částí okresu protéká řeka Moravice. V jejím okolí byl zřízen přírodní park (142 km2). Toto území kolem řeky Moravice se svahy pokrytými rozsáhlými lesními porosty, tvoří „zelenou páteř“ Opavska. Z přírodních rezervací patří k zajímavým "Kaluža" (v přirozeném parku Moravice), "Nové Těchanovice", "Hořina" v meandrech stejnojmenné říčky a "Hněvošický háj". Vodstvo Hydrograficky spadá území Opavska a oderské části Moravské brány do povodí Odry. Na Hlučínské tabuli probíhá rozvodí mezi řekami Opavou a Cynou po hřbetové čáře hlavního pásma hlučínské náporové morény. K významným vodním tokům okresu patří řeky Opava, Moravice, Hvozdnice a Odra. Tyto řeky současně tvoří vodní osy okresu, neboť 33% území je odvodňováno řekou Opavou, 27,5% řekou Moravicí, z 29% území odvádí vody přímé přítoky Odry a jen 10,5% území je odvodňováno potokem Troja. Celková délka řeky Opavy na území okresu je 59 km při výškovém rozdílu 75 m. Délka řeky Moravice na teritoriu okresu je 57 km se spádem 193 m a má na celém toku horský charakter. Řeka Odra zasahuje území pouze svými 14 km toku. Opava i Moravice na území silně meandrují. Minerální prameny jsou na více místech okresu. Nejvýznamnější jsou v Jánských koupelích v katastru Starých Těchanovic. Známé jsou už od 18. století a v 19. století byly u nich v klimaticky příhodném prostředí vystavěny uhličito-železité lázně. V současné době nejsou užívány. Prameny železitých kyselek jsou ve Velkých Heralticích, dva zasypané prameny jsou v Podlesí, v Mladecku vyvěrá kyselka v areálu nádraží, u Litultovic v trati “Nade vsí” do koryta řeky Moravice vyvěrají kyselky poblíž zříceniny Vikštejna, u Mokřinek a Zálužného. V opavském okrese je větší počet vodních nádrží. Do této skupiny patří četné rybníky, zatopené opuštěné lomy, náhony, návesní rybníčky a umělé vodní nádrže většího měřítka. Nejrozsáhlejší jsou vodní nádrže antropogenního původu. Na řece Moravici vznikla v roce 1955 Kružberská přehrada (je již mimo SO ORP Opava). Má význam retenční a je to rezerva pitné vody pro Ostravskou aglomeraci. Její využití pro turistické účely je omezeno regulemi pro ochranu pitné vody. Nad Kružberskou přehradní nádrží, již v okrese Bruntál, ale bezprostředně na hranici okresu Opava, existuje nová vodní nádrž Slezská Harta. Ta má předpoklady stát se významným centrem vodní turistiky, sloužícím i návštěvníkům nejen SO ORP Opava, okresu Opava, ale i Moravskoslezského kraje. Pod Kružberskou přehradou je malá vyrovnávací nádrž ve Vítkově-Podhradí. Ta slouží turistice stabilně. Rybníky jsou zejména na severu okresu. Pro letní rekreaci u vody mají význam vodní plochy bývalých štěrkoven a další vodní plochy na Hlučínsku.



Opavsko


Přehled významnějších lokalit s možností rekreace u vodních ploch (tučně jsou zvýrazněny vodní plochy v rámci SO ORP Opava): Lokalita

Katastr. území (obec)

Plocha v ha

Druh

Pocheň

Pocheň (Brumovice)

24,0

Nádrž

Hořina Kajlovec Balaton ATC- Rychtár. Potok Rybník Jančí Březová Nový Dvůr Stříbrné Jezero Nezmar Přerovec Hlučínské jezero

Brumovice Kajlovec (Hradec n. M.) Vítkov Budišov Větřkovice Jančí (Březová) Březová Stěbořice Kateřinky (Opava) Dolní Benešov Suché Lazce (Opava) Hlučín, Kozmice

2,27 1,4 3,45 1,6 1,0 0,4 0,6 2,5 5,2 24 9,0 130,0

Nádrž Rybník Nádrž Nádrž Rybník Nádrž Nádrž Nádrž Nádrž Nádrž Nádrž Nádrž

Možnost využití* Výhledově K, P, VS, R R K, R K, VS K K, VS K, P R R K, VS K, R K K, VS, R

Pramen: Územní plán VÚC okresu Opava

*Poznámky: Možnosti využití – K (koupání), P (pobyt u vody), VS (vodní sporty), R (rybolov).

Ke koupání se využívají vodní toky: •

Moravice – k.ú. Kružberk – u hřiště, v úseku po Podhradí, k.ú. Melč-Mokřinky, k.ú. Žimrovicesplav, k.ú. Domoradovice – Weisshuhnův splav;

•

Odra- k.ú. Klokočov, úsek Hadinka – Valcha;

•

Opava - k.ú. Bobrovníky, Děhylov, Velké Hoštice, Háj ve Slezsku (pod jezy ve Smolkově, Jilešovice), Brumovice (k.ú. Skrochovice u mostu), Kozmice (celý úsek, obzvl. pod jezem), Děhylov (u loděnice), v k.ú. Mokré Lazce (U Doškova mlýna) je plánované vybudování rekreační zóny;

•

Hvozdnice (horní úsek)

K tokům vhodným pro nenáročnou vodní turistiku se řadí především řeka Opava. Ta je splavná v celé délce protékající okresem i za nižších vodních stavů. Má ráz nížinného toku s průměrným spádem 1,7 ‰. V úseku dlouhém 24,7 km protéká pohraničním pásmem. Splavnost řeky Moravice je závislá na množství vypouštěné vody z přehrady Kružberk. Protéká malebnou krajinou přírodního parku, místy v hlubokém kaňonovitém údolí. Splavná je od Kružberku po soutok s Opavou. Za vyšších vodních stavů se splavuje i řeka Budišovka. Využívá se jako spojovací trasa na horní Odru. Celkově však řeky na Opavsku nepatří k významným vodáckým trasám. Podnebí Klimatické podmínky okresu jsou poměrně příznivé a jsou výrazně ovlivněny otevřeností k severu a zvyšující se nadmořskou výškou na jižní části území. V údolních polohách se jedná o oblast mírně teplou, na vyšších polohách Vítkovska převládá charakter oblasti mírně chladné. Průměrná roční teplota na území okresu se pohybuje podle dlouhodobých měření v rozmezí od 6,3 °C do 8,6 °C a roční úhrn srážek představuje hodnoty v dlouholetém normálu 620 až 740 mm, přičemž území okresu z hlediska srážkového režimu ovlivňuje masív Hrubého a částečně Nízkého Jeseníku, vytvářející dešťový stín. Převládají větry z jihozápadního, severozápadního a severního směru. Kulturní objekty, instituce a atrakce, významné pro turistiku Město Opava má na svém území četné kulturní a historické památky, poměrně atraktivní centrum s četnými historickými, uměleckými a architektonickými památkami, které vyplývají z dřívějšího postavení města jako správního centra Opavského Slezska a sídla zemských institucí. Ve městě je chráněno velké množství památkových objektů (kostely, paláce, klášter atd.) Slezské zemské muzeum v Opavě (SZMO) patří k nejvýznamnějším kulturním institucím Opavska nejen svou současnou úlohou ústředního muzea ČR pro oblast Slezska a severní Moravy, ale i svou historií a vývojovým působením ve městě a v regionu. Jako nejstarší muzeum na dnešním území ČR vzniklo již roku 1814. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Hradec nad Moravicí je druhým významným turistickým magnetem. Městečko se svým jedinečným červeným a bílým zámkem je centrem kulturního života oblasti. K dalším atraktivním objektům patří Arboretum v Novém Dvoře u Opavy. Arboretum je vedle esteticky působivého parkového celku o rozloze 29 ha, známé i svou sbírkou jehličnanů (přes 100 druhů) a stále zelených dřevin (více než 180 druhů), které jej řadí k mimořádným v Evropě (expozice obsahuje více než 1500 taxonů dřevin), jeho některé exponáty, pocházející z období kolem roku 1906, tedy z doby, kdy bylo arboretum založeno. Patří k tzv. dendrologickým pokladům v ČR. Návštěvnicky největší proslulost získává Arboretum svou největší sbírkou a kompozicí rododendronů (přes 120 druhů), a to zvláště v době květu. Objekt byl vyhledávanou atraktivitou také díky své skleníkové expozici subtropických a tropických rostlin. V současné době je však skleník z bezpečnostních důvodů zavřený a přípraven pro demolici, je zde pouze skleník záložní, kde jsou vzácné rostliny v péči zahradníků do doby, než budou vystavěny a zprovozněny nové plánované skleníkové expozice. Zrušení skleníkových expozic mělo za následek výrazné snížení návštěvnosti (z 80 000 až na 35 000 návštěvníků), přičemž návštěvnost stále klesá. Na území okresu i města Opavy se nachází významná část pohraničního opevnění z 30. let 20. století. Významný je objekt v Hlučíně-Darkovičkách a v Opavě-Milostovicích. Zvenčí bude přístupná i pevnost Smolkov. Svým obsahem je s Areálem opevnění spojen Památník národní svobody v Hrabyni. Ten je dnes velmi významnou expozicí s tématem 2. světové války. Na originálních sbírkách dokumentů z obou front je vybudována expozice o čs. zahraničních letcích. Stejnou originalitou působí i expozice Obrana Podkarpatské Rusi v letech 1938-39 a expozice Život a smrt generála (Heliodora Píky). V areálu se koná čtyřikrát ročně vojenská přísaha. V současné době je památník pro veřejnost uzavřen a bude se rekonstruovat. V roce 1956 byl zřízen Památník Petra Bezruče, dnes druhý největší literární archív v ČR. Jsou tu uloženy literární pozůstalosti a fondy i dalších spisovatelů Slezska. V Opavě je dnes i kabinet fotografie, prezentující významné osobnosti české a světové dokumentární a výtvarné fotografie. Jednotlivé součásti muzea jsou významným prvkem speciálních turistických produktů (konference, semináře fotografů Slezské univerzity, návštěvníci vojenských přísah apod.). Na větší okresní město ojedinělé, je profesionální Slezské divadlo. Je důležité jak pro místní, tak i pro zahraniční návštěvníky. Divadlo je však značnou zátěží pro rozpočet města a pokud bude financování divadla závislé pouze na rozpočtu města, je jeho dlouhodobý další osud nejistý. Další atraktivitou je Zemský archív, který je hojně navštěvován, mezi jinými také amatérskými badateli, a je tak lákadlem pro další speciální skupinu turistů. Z dalších zařízení a atrakcí jsou uvedena ty významnější (tučně jsou uvedeny objekty na území SO ORP Opava): Zříceniny: Vikštejn - majetek obce dlouhodobě pronajat zájmovému sdružení; Zámky: Hradec nad Moravicí, Raduň, Velké Hoštice. Na zámek v Kravařích je zpracován projekt kongresové turistiky. V zámeckém komplexu v Šilheřovicích je již podobné využití realitou, včetně ubytování a golfového hřiště; Divadla: Loutkové divadlo Opava; Galerie a muzea: Dům umění, Galerie u Jakuba, Galerie BT Dřevo - vše v Opavě, Městské muzeum Hradec n. M., galerie v Hlučíně; Venkovská architektura: Opava-Kateřinky - Filípkův Dvůr, roubené a sakrální stavby a špýchary na Hlučínsku apod. Pěší turistika Pěší turistice na Opavsku slouží zejména následující turistické trasy: • Holasovice – Neplachovice - Štemplovec – pohraniční opevnění Šibenice – Nový Dvůr – Jezdkovice – Choltice – Litultovice – Pilný Mlýn; • Moravice – Jánské Koupele – Údolí Moravice – Zálužné – Podhradí – Vikštejn – Valach – Kaluža – papírenský splav a náhon Žimrovice – Hradec nad Moravicí; • Přerovec – Hrabyně – Háj ve Slezsku – Ostrá Hůrka – Dobroslavice – Děhylov; • Hlučín – Darkovičky – Bohuslavice – Chuchelná – Sudice;



Opavsko


Cykloturistika Základem cykloturistiky je propojení cyklotras. Nejvýznamnějšími páteřními a dálkovými cyklotrasami, procházejícími SO ORP Opava resp. územím okresu Opava jsou: • Cyklotrasa č. 5, tzv. Jantarová stezka, z Krakova na jih. Prochází východní částí okresu přes Hať, Darkovičky a Hlučín. • Cyklotrasa č. 55, tzv. Slezská magistrála, z Jeseníku přes Krnov, Opavu a Hlučín k Ostravě. Detailněji viz kapitola 5.3.6. Jezdectví Oblíbené sportovní vyžití je také pobyt v sedle koně. Tyto služby poskytuje například Jezdecký areál Hradec nad Moravicí, který nabízí výuku jízdy na koni (v případě nepříznivého počasí možnost výuky v kryté hale), turistiku na koni, vyjížďky do terénu pro pokročilé, jízdu na ponících pro děti nebo hypoterapii. Další informace na www.jezdectvi.opavsko.com, tel./fax: 553 783 078, 606 713 999, 604 262 269. Běžecké a sjezdové lyžování Na několika vhodných svazích jsou provozovány lyžařské vleky (Brumovice, Budišov n. B., Pustá Polom, Hradec n. M., Vítkovsko). Mají však význam spíše jako služba pro místní obyvatele. Turisté častěji vyhledávají známější střediska Hrubého Jeseníku. Mnohem lepší podmínky má běžecké lyžování. Běžecké dráhy se soustřeďují do okolí Hradce nad Moravicí a v celé oblasti Vítkovska. Další sportovní možnosti Další sportoviště jsou například: golfová hřiště: Šilheřovice (hřiště TJ NH Ostrava), Kravaře jízdárny: Opava, Albertovec, Hradec n. M., Hlučín, Šilheřovice, Klokočov tenisové kurty: Opava, Vítkov, Hlučín, Hradec n. M., Kravaře, Dolní Benešov minigolf: Opava, Vítkov, Hlučín, Píšť bazény: Opava, Hradec n. M. (krytý bazén v hotelu Belaria) přírodní koupaliště: Opava, Hradec n. Moravicí, Hlučín, Píšť, Vítkov, Bolatice sauny: Opava, Hradec n. M., Vítkov squash centra: Opava bowling a celá řada fitness center Ostatní instituce a události s významem pro turistiku V Opavě samé má určitý význam pro příchod návštěvníků Slezská univerzita. Mimo město Opavu nabízí velmi pestrý kulturní program Hradec nad Moravicí - město (mistrovství mažoretek, několik turistických pochodů aj.) a zámek (například akce s odkazem na pobyt Ludwiga van Beethovena) i Hlučín. Dále je to Kravařský zámek, který patří k objektům životní pouti spisovatele Josepha Eichendorffa, což by bylo možno využít i ve vazbě na místa jeho pobytu v polském Slezsku. Pro rozvoj turismu je možné využít i malého pohraničního styku. Pohyb přes tyto přechody je velice krátkodobý, ale může přispět k rozvoji styků sousedních obcí a vytváření společných turistických produktů. Aktivity ve městech a jejich návaznost na nejbližší okolí jsou základem pro příměstskou turistiku. Mísí se v ní jak krátkodobá rekreace místních obyvatel, tak doplňkové služby pro cizí turisty. Příměstská turistika je tak formou cestovního ruchu, ve které se úzce stýkají obě tyto skupiny a bezprostřední kontakty různých věkových i jazykových skupin se mohou stát základem incentivní i speciální turistiky. Na možnost rozvoje kongresové turistiky v okrese jako celku panují různé názory. V městě Opavě existují potenciální kongresové a konferenční sály, různé konference a větší semináře se pořádají v Hradci nad Moravicí a v Šilheřovicích, slabinou je však ubytovací a stravovací zázemí v potřebné struktuře a kvalitě. Venkovská turistika a agroturistika Pobytová venkovská turistika je velmi důležitou částí cestovního ruchu v okrese, který musí usilovat o co nejširší nabídku produktů a který nedisponuje žádnými mimořádně atraktivními přírodními podmínkami. Venkovská turistika se rozvíjí v daných rámcových podmínkách a vyžaduje jen vstřícnější přístup veřejné sféry. Jako zvláštní kapitolu turistické nabídky je nutno zmínit agroturistiku. Klasicky je definována jako doplňková činnost farem s maximální kapacitou 12 lůžek. Vzhledem ke kapitálové a ziskové situaci malých a středních farem u nás, vyžaduje tento segment zvláštní pozornost. Od roku 1989 vznikla Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


celá řada agroturistických zařízení. Mají velmi různorodé zaměření, vybavení, předpoklady i rozdílný úspěch. Farmy z částí služeb pro agroturisty existují prakticky po celém území okresu Opava, např.: •

v centrální části Opavska mimo jiné fungují farmy Eko Chlebičov, Oryx Služovice (bez ubytování), Živníček Hradec n. M.;

•

na Hlučínsku například: Dětský ranč s hypoterapeutickým centrem;

•

v mikroregionu Matice slezské například: farma Václav Tvarůžka v Pusté Polomi, farma Ing. Josef Kupka Kyjovice, farma Zbyněk Řemelka Hlubočec (bez ubytování), Ludvík Velká Polom, ekologická farma Víťa Dostál Hlubočec;

•

na Vítkovsku a Budišovsku - Ranč U kulhavé sovy Klokočov, Huťa Budišov, Naturvit Melč, Schromm Melč, hotel Gofal Klokočov, Ranč Modrá Laguna Svatoňovice, farma Jaroslav Špaček Staré Těchanovice (bez ubytování).

Na některých farmách doplňují zemědělskou výrobu, někde byl původním podnětem jezdecký areál, jinde rozšířil své služby směrem k agroturistice penzion. Farmy vznikaly za skromných podmínek, bez podpory veřejné sféry, dokonce za tvrdě konkurenčního tržního prostředí. Zemědělství v podmínkách farem do 100 ha neumožňuje vytvářet zdroje na investice v dostatečném rozsahu. Ostatní nástroje podpory podnikání působí zejména v agroturistice velmi nedostatečně, pokud vůbec nějaké existují. Nástroje na podporu podnikání často vycházejí z podpory zaměstnanosti. Takové podmínce nemůže rodinná farma vyhovět. Nedostatečný kapitál, chybějící tradice a zvyklosti a komplikace ze strany úřadů také způsobují, že se dosud nerozvíjejí tradiční součásti agroturistiky - výroba vlastních uzenin, moštů, likérů, mléčných výrobků apod. Naopak vznikají možná modernější formy agroturistiky: pštrosí farmy a farmy-penziony s úplnou nabídkou služeb ubytovacích a souvisejících, ale s oslabeným charakterem agrární složky turistiky. Agroturistika vyžaduje určité předpoklady: stabilní a tradiční venkovskou strukturu obyvatelstva, poctivé a nenáročné farmáře schopné zapojit do chodu farmy celou rodinu, nápaditost při vytváření produktů pro turisty. Předchozí vývoj v letech 1948-1989 dokazuje, že potrvá ještě delší dobu - možná celou generaci, než se vytvoří skutečně plnohodnotná agroturistika. Farmáři se postupně učí přístupu k zákazníkovi, učí se vytvářet nabídkové programy, organizovat výlety, rozšiřovat kvalitní nabídku služeb. Nezbytné jsou i jazykové znalosti. Ty přicházejí do farem až s novou generací. Výrazně chybí společná reklama, společné zprostředkování nabídky a koordinace soukromé a veřejné sféry. Logistické předpoklady Kromě vlastní nabídky turistických produktů okres využívá, a zejména v budoucnu bude využívat, své výhodné polohy vůči ostatním turistickým cílům. Pro řadu tras je Opavsko vstupní branou do Jeseníků - zejména z ostravské aglomerace, Slovenska, či Polska. Pro část Moravy je Opavsko východiskem do turistických cílů v Polsku - zejména vojvodství Slezského a Opolského. Opavsko leží na spojnici Ostrava-Krnov-přechod; Vysoká-Bartultovice-dálnice; Vratislav-ChotěbuzBerlín. Tato trasa má význam zejména pro dopravu zboží. Prochází však těsně kolem Jeseníků a vyvolá nepochybně řadu vedlejších ekonomických efektů a jedním z nich bude i rozvoj turistiky v pásu kolem ní. Rozsahem nejmenší bude turistika spojená s pohybem obyvatel spádové části Jeseníků do centra Ostravského kraje. Nejbližším dopravním letištěm pro Opavsko je Mošnov. Letiště v Zábřehu u Dolního Benešova nabízí pouze pilotní výcvik a příležitostná přistávání. Komu Opavsko bude konkurovat a s kým může spolupracovat Podobný charakter turistických produktů mají některé konkurenční oblasti: Olomouc a Olomoucko, Beskydy a Podbeskydí, Šumpersko, Nissko, Ratibořsko a Opolsko v Polsku. Žádná z těchto oblastí však zatím není natolik dominantní, aby na sebe stáhla podstatnou část turistů. Všechny se hodí jako doplněk turistických produktů a balíčků na Opavsku. Naopak vzájemná spolupráce a příprava společné nabídky může posílit konkurenční pozici regionu SO ORP Opava, resp. Opavského Slezska společně s Powiatem Raciborskim. Čistě konkurenčními destinacemi jsou spíše ty vzdálenější a na trzích cestovního ruchu zavedenější, resp. zahrnující ve své nabídce již zavedené marketingové „značky“: Jižní Čechy (Šumava, Český Krumlov), Vysoké Tatry, Krkonoše nebo Praha a její okolí. To jsou oblasti, z nichž turisté jen zcela Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


výjimečně prodlouží svou trasu až na Opavsko, jednak kvůli vzdálenosti a jednak kvůli dostatečné tamější nabídce a službám.

4.2 Potenciál přeshraniční spolupráce s Polskou republikou Powiat Raciborski je oblast nazývající se také Moravská brána rozprostírající se v severovýchodní části Slezské vrchoviny. Zaujímá rozlohu 544 km² a žije v něm okolo 113 078 obyvatel. Součástí Powiatu Raciborskiego jsou oblasti Krzyzanovská, Krzanovská a Wielkie Petrowice které bezprostředně hraničí s naší republikou. Délka společné státní hranice těchto regionů s Moravskoslezským krajem je dlouhá 47 km. Kulturním, obchodním, administrativním a průmyslovým centrem regionu je město Racibórz, které má 58 817 obyvatel a rozlohu 75 km². Na území regionu se mísí vlivy kultur německé, české, polské, moravské, slezské či židovské. Region Ratiborz je rolnicko–průmyslovým regionem, přičemž právě zemědělství hraje významnou úlohu při jeho rozvoji. Vždyť 66% z celkového území regionu zaujímá 27 428 ha orné půdy. Průmysl je soustředěn hlavně do města Raciborz. Celkem v regionu působí 6 500 firem. Dopravní infrastruktura umožňuje velmi dobré spojení regionu Raciborz s Českou republikou a dává tak solidní předpoklady pro rozvoj přeshraniční hospodářské a obchodní spolupráce. Rozvoj všech oblastí regionu z dlouhodobého hlediska je zpracován ve Strategii rozvoje regionu Raciborzkého. Mezi nejzajímavější kulturní památy patří : • • • • • • • •

Sídelní knížecí město Raciborz se středověkými památkami (zámek, zámecký park) Město Rudy s cysterciánským kláštěrem a parkem Středověké Glubczyce s historickým náměstím Město Zory se zachovalými středověkými hradbami Wodzislav, kde se nachází zámek a muzeum Kietrz s biskupským palácem Historické Wielkie Pietrowice Místa se zajímavými přírodními lokalitami jako jsou Krowiarki, Lubowice, Tworkow

Tradičně zajímavá jsou v Polsku poutní místa se sakrálními památkami. V regionu Raciborz jsou to např.: • Rudy – Matka Boska Rudzka, • Pietrowice Wielkie (procesja konna), • Matka Boska Raciborska, • Turze Śląskie – Matka Boska Fatimska, • Pszów – Matka Boska Uśmiechnięta. Na území regionu Raciborzského je také několik technických památek jako např.: • Śluza v městě Rudy, • Kolejka wąskotorowa, Huta Waleska (Winkler) v městě Zory, • vodní mlýn v Brzeznicy a v Zorach. Příroda Slezské vrchoviny si zaslouží pozornosti návštěvníků. Na území Raciborzského regionu se nacházejí některé přírodní parky jako např. : • Přírodní park - CKKRW "Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich" (Sieć pajęcza dróg. Leśniczówki, huty, kopalnie, winnice, pasieki, obecnie: szkółka leśna – kontenerowa, odtworzony las na pogorzelisku, jaskółcze gniazda na wydmach,) • Rezervace „Lezczok“ • Rezervace „Gipsowa hora”, • Chráněná krajinná oblast „ Lewice – Mokre” • Meandry řek Odra, Rudy, Sumina, Psina i Troi • Arboretum Brany Morawskiej ve městě Raciborz. Z analytické části Strategie rozvoje Powiatu Raciborskiego vyplývá, že se vyznačuje stejnými rysy jako oblast Opavska. Má velmi solidní potenciál kulturních, přírodních a historicky zajímavých míst, ale Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


chybí mu infrastruktura služeb a to zejména dostatečné množství ubytovacích kapacit, informační servis a nabídka turistických produktů. Východiska pro rozvoj regionu definuje tato strategie v rozšíření nabídky turistických produktů a za strategické v tomto směru považuje zintenzivnění přeshraniční spolupráce Polska s Českou republikou. Jednou z možností by mohla být oblast cykloturistiky, pro kterou mají oba regiony velmi dobré předpoklady.

4.3 Souhrnná charakteristika potenciálu CR Opavska Pro potřeby tohoto dokumentu je Opavsko vymezeno územím čtyřiceti obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností – statutárního města Opavy. První osídlení oblasti se datuje již ze starší doby kamenné, kdy došlo k osídlení kočovnými kmeny živícími se převážně lovem. V mladší době bronzové asi 2000 let před Kristem se usadily na území první slovanské kmeny. Tehdejší obyvatelé se již živili převážně zemědělstvím. Na prahu dějin, v posledních stoletích před Kristem pronikli na území Slezska Keltové, kteří se postupně smísili s původním obyvatelstvem. Po tomto období se stala střední Evropa kořistí Nomádů a Kvádů. Ti ovládali toto území zhruba do 5. století našeho letopočtu, kdy pronikli i na naše území Hunové. První dochované historické zprávy o trvalém osídlení území Slovany pocházejí z počátku 6. století. V té době byl kraj osídlen slovanským kmenem Holasiců. Severní hranice osídlení tvořila čára Prudnik – Hlubčice – Ratiboř, východní řeka Odra až k Bohumínu. Písemná zpráva o těchto událostech je zachována z druhé poloviny 9. století, z doby říše Velkomoravské, kde je dokladováno, že toto území ovládal slovanský kmen Holasiců. Jejich vliv zasahoval na jih až po Jeseníky, na sever k Hlubčicím a Ratiboři, na východ až po Těšínsko. Politicky tento kraj dnes nazývaný Slezskem náležel k říši Velkomoravské. Stará země Holasická se stala v polovině 13. století jádrem knížectví Opavského. Celková rozloha oblasti, která je předmětem této analýzy, je 557 km2 a žije zde celkem 102 164 obyvatel. Osídlení oblasti má bohatou historii. První písemná zmínka je doložena o obci Hradec nad Moravicí a je z roku 1060 a dále pak o obci Holasovice, která je z roku 1155 a obci Opava z roku 1195. Mezi rozlohou největší obce se řadí přirozeně města Opava a Hradec nad Moravicí a dále Jakartovice, Velké Heraldice a Brumovice. Naopak rozlohou nejmenší obcí jsou Nové Sedlice (158 ha). Počet obyvatel ve všech čtyřiceti obcích se pohybuje kolem 102 897. Nejvíce obyvatel žije v obou městech (Opava 61428, Hradec nad Moravicí 5 178) a v obci Háj ve Slezsku (3 335). Všechny ostatní obce mají méně než 1 720 obyvatel. Počtem obyvatel nejmenšími obcemi jsou Bratříkovice, Lhotka u Litultovic a Mladecko, které mají méně než 200 obyvatel. Průměrná hustota osídlení vymezeného území je 183 obyv./ km2. Obcí s největší hustotou osídlení je město Opava s 678 obyv./ km2, následováno obcí Chlebičov s 309 obyv./ km2. Naopak obcí s nejnižší hustotou osídlení jsou Jakartovice s 20,6 obyv./ km2. Všechny obce oblasti mají autobusové spojení s centrem - Opavou, železniční spojení má 16 obcí. Všechny obce mají dobré pokrytí GSM signálem, všechny obce mají vlastní vodovod a 33 je plynofikováno. ČOV je plně vybaveno necelých 25 % obcí.

4.4 Identifikační údaje o obcích správního obvodu Správní obvod obce z rozšířenou působností Opava čítá následující 2 města a 38 obcí (seřazeny dle abecedy) : Branka u Opavy Jakartovice Pustá Polom Bratříkovice Jezdkovice Raduň Brumovice Kyjovice Skřipov Budišovice Lhotka u Litultovic Slavkov Dolní Životice Litultovice Služovice Háj ve Slezsku Mikolajice Sosnová Hlavnice Mladecko Stěbořice Hlubočec Mokré Lazce Štáblovice Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice


Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice

Štítina Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

4.4.1 Stručná charakteristika obcí správního obvodu Branka u Opavy Poprvé se obec připomíná r. 1257 a po celou dobu své historie patřila k hradeckému panství. K roku 1574 se v Brance uvádí fojtství. Branka u Opavy leží v nadmořské výšce 264 m nedaleko Hradce nad Moravicí a Opavy v nivě řeky Moravice na obou jejich březích. Nad obcí se zvedá do výše 376 m tzv. Branecký kopec neboli Branecká hůrka. Své jméno odvozuje od polohy, neboť se tu otvírala malá brána zemská údolím řeky Moravice do Moravy. V r. 1972 sloučena s Hradcem nad Moravicí, od r. 1994 znovu samostatnou obcí. Pamětihodnosti: Větší kaple Nejsvětější Trojice se soudobým vybavením vystavěna v roce 1843, menší kaple v roce 1946. Osobnosti: Častý pobyt básníka Petra Bezruče v domě čp. 68 a učitele Čeňka Kanclíře – v místní škole složil báseň Stužkonoska modrá. V roce 1929 jmenován čestným občanem Branky. Bratříkovice Obec Bratříkovice leží v mírně zvlněné vyšší pahorkatině mezi blízkým kopcem Hůrka, jehož vrchol dosahuje do nadmořské výšky 440 m n.m. a návrším Hlavnice s nadmořskou výškou 409 m n.m. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1250, kdy ves patřila k majetku cisterciáckého kláštera na Velehradě. Od zrušení patrimoniálního zřízení náležely Bratříkovice do okresu Bruntál. Od roku 1949 se staly součástí tehdejšího opavského okresu a roku 1979 byla obec připojena k Litultovicím. Jako územní samosprávní jednotka jsou Bratříkovice znovu od 1. 4. 2000. Pamětihodnosti: kostel Navštívení Panny Marie z roku 1871 se soudobým vybavením, v kapli je umístěna socha Panny Marie s Ježíškem v nadživotní velikosti z 18. stol., Boží muka před domem č. 83 z 1. ¼ devatenáctého století.



Opavsko


Brumovice Brumovice leží severozápadně od města Opavy. Na západ hraničí s okresem Bruntál, na severu tvoří řeka Opava hranici s Polskem. Založení obce se uvádí v roce 1377. Na našem území byly nalezeny předměty z kamene a pazourku, dosvědčující osídlení tohoto území již v době před třiceti tisíci lety. Bezpečné známky osídlení jsou doloženy z mladší doby kamenné. Vykopávky jsou uloženy ve Slezském Muzeu v Opavě. Okolí Brumovic je pro své krásné přírodní scenérie hojně navštěvováno turisty. Osada Kolná a Pocheň se přeměnily v rekreační oblasti. Ke koupání slouží vodní nádrž v Pochni. Pamětihodnosti: zřícenina hradu Vartnov v osadě Pocheň, pobořena v roce 1474, dobový památník J.W.Goetha, který si toto místo oblíbil při svých vycházkách, přírodní chráněné území, kde roste šafrán Heuffelův. Budišovice Obec Budišovice je prvně zmíněna v latinsky psané listině z roku 1282, která kromě jiného řešila spor o již tehdy existující ves Budišovice mezi pány z Kravař a premonstrátským klášterem z Hradiska u Olomouce. Obec dostala velmi pravděpodobně název po opatu premonstrátů Budišovi, který stál v čele zmíněného kláštera v letech 1269 až 1292.Budišovice náležely mnoha vrchnostenským majitelům, nejdéle obec vlastnil řád premonstrátů (1282 - 1526). V roce 1702 koupil Budišovice Jindřich Vilém Vlček z Dobré Zemice a připojil je ke svému panství Klimkovice. V roce 1979 byla obec připojena k Hrabyni a od roku 1990 je samostatná. Obec byla během dlouhých sedmi staletí malou zemědělskou vesnicí; od poloviny 19.století došlo k jejímu výraznému růstu: nové usedlosti, výstavba veřejných budov (škola, kaple, hasičská zbrojnice), rozvoj řemesel a obchodů. U obce stával i větrný mlýn. V okolí obce bylo několik lomů na břidlici, čedič i běžný stavební kámen. Pamětihodnosti: Kaple sv.Víta – vystavěná v roce 1873 na místě staré dřevěné kapličky. Smírčí kříž – stojí u domu číslo 66, pochází ze 16. nebo 17. století. Pomníky z roku 1920 a 1945, které připomínají oběti světových válek. Památník z roku 1968 připomíná osvobození obce 28.4.1945 Dolní Životice V německy psaných písemnostech se obec uvádí pod názvem Schönstein. Vznik obce se uvádí od počátku 13. století, dokladem čehož jsou pozůstatky vodní tvrze zničené nájezdem Tatarů. Obec včetně dnešní osady Hertice byla lénem olomouckého biskupství a první zmínky se uvádí za doby působení biskupa Bruna ze Schauenburku. Obec byla ve svém počátku několikrát dělena na různé části v držení jiných osob. Teprve za držení Stošů z Bránice od poloviny 15. století bylo panství včetně Hertic sjednoceno. V období 1551-1651 vlastnili panství Mošovští z Moravčína. Po nich do roku 1800 Orlíkové z Laziska. Ti se zasloužili o přestavbu zámku do jeho dnešní podoby. Do roku 1896 vlastnili Dolní Životice Lariši z Mönichu a po nich do roku 1945 rod hrabat Razumovských. Počátkem 20. století došlo k největšímu rozvoji obce. Byla zřízena farnost, postaven kostel, škola, družstevní lihovar a pekárna. Pamětihodnosti: pozůstatky vodní tvrze ze 13. století, smírčí kříž, kaple Božského Salvatora z roku 1769, zámek v barokním stylu v podobě z roku 1721 dostavěn o nové křídlo v roce 2000, v současnosti využíván jako ústav sociální péče, kostel sv. Salvátora vysvěcený v roce 1908, secesní stavba základní školy z roku 1910, socha – lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Osobnosti: Martin Polak – zpovědník dvou papežů ve 13. století, Štěpán Volf – ředitel gymnázia v Černovicích, Alois Raida – učitel a historik obce. Háj ve Slezsku Středisková obec Háj ve Slezsku leží na úpatí severního rozhraní Nízkého Jeseníku a místy až v údolí a nivě řeky Opavy v nadmořské výšce od 200 až do 250 metrů. Z různých částí obce je pěkný pohled na meandrující řeku s břehovými porosty v údolí. Okolní krajina je harmonická, vhodná pro osídlení a nezanedbatelná není ani blízkost rekreačního území hlučínského jezera. Obec je situována východně od okresního Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


města Opavy na železniční trati Opava-Ostrava. Háj ve Slezsku vznikl v 80.letech 18.století parcelací vrchnostenského dvora na katastru Chabičov, jehož osadou byl až do roku 1922. Chabičov byl původně statek opavského kláštera klarisek, po jeho zrušení připadl k panství Melč a později se stal součástí hrabyňského panství Mitrovských, patřícího řádu německých rytířů. Při sjednocení obcí Chabičov a Smolkov v roce 1922 se osada Háj stala obcí a obě původní obce osadami. V roce 1976 byly k Háji ve Slezsku připojeny Jilešovice a roku 1979 i Lhota u Opavy. Pamětihodnosti: památník slezského odboje na Ostré Hůrce, zámek ve Smolkově z roku 1739. Hlavnice Obec Hlavnice leží 13 km západně od okresního města Opavy na výšině bočního výběžku Nízkého Jeseníku, ve výšce 380 m n. m. Na jejím území je rozvodí potoka Velká Hvozdnice. Vesnice Hlavnice se poprvé v pramenech vyskytuje již v roce 1250, kdy patřila k rozsáhlému majetku velehradského cisterciáckého kláštera na Opavsku. V dalších stoletích byla rozdělena na více částí a často střídala šlechtické majitele. Snad zde v té době stávala i tvrz, která však zanikla beze stop. Od poloviny 17. století vlastnili Hlavnici Neuhausové a po nich v 18. století Pinové z Friedenthalu. Pamětihodnosti: kostel Nejsvětější Trojice byl přestaven v roce 1773. V interiéru je dřevěná kruchta, barokní socha sv. Jana Nepomuckého a empírová kazatelna, ve věži visí dva gotické zvony. V 80. letech 18. století zakoupil Hlavnici Ondřej hrabě z Renard a v roce 1792 zde nechal vystavět menší empírový zámek s parkem. Zámecká kaple Panny Marie Pomocné je postavena v novogotickém stylu. K dalším památkám obce patří kaple sv. Floriána z roku 1854 a především větrný mlýn z roku 1810. Hlubočec Obec leží mezi rozsáhlými lesními komplexy v nejvyšších polohách Nízkého Jeseníku, ze severu chráněna vrchem Hůrkou (530 m nad mořem). V obci pramení potok Setina, který v lesním komplexu jižně od obce vytváří zajímavá a přírodně hodnotná území. Obec je vyhledávanou rekreační oblastí s krásnými lesy, čistým vzduchem a čistou vodou. Poprvé se Hlubočec připomíná v roce 1487 spolu s jinými vesnicemi oldřišovského panství kláštera Hradisko u Olomouce. Spolu s ním zakoupil ves v roce 1526 Kryštof Tvorkovský z Kravař. V držení této šlechtické rodiny zůstal Hlubočec i po roce 1577, kdy byl připojen k raduňskému panství. V roce 1979 se stal součástí sousední Pusté Polomi, od komunálních voleb 1990 je opět samostatný. Hněvošice Obec Hněvošice leží v severní části okresu Opava při státní hranici s Polskou republikou - severní hranice katastrálního území je zároveň i hranici státní. Na jihovýchodě obec sousedí s obcí Kobeřice, na jihu s obcí Služovice a její částí Vrbka, na západě s obcí Oldřišov. Od okresního města Opavy je obec vzdálena cca 10 km. Archeologické nálezy dokazují již pravěké osídlení katastru obce; významnou archeologickou lokalitou je Hněvošický háj, kde je patrno 5 sypaných mohyl, pocházejících původně z doby bronzové, do nichž byly později vloženy hroby slovanské z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288, kdy byli majiteli Hněvošic bratři Trutvín a Vítek. Původně zde byl dvůr s později postavenou tvrzí. V roce 1730 byl patrně na místě starší stavby vybudován roubený kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1920 byla obec připojena k Československé republice a začleněna do okresu Hlučín, od roku 1928 patří, s výjimkou let okupace, k opavskému okresu. Název obce Hněvošice je odvozen patrně od křestního jména Hněvoš; po Bílé hoře roku 1630 by zaveden německý název Schreibersdorf, po roce 1736 se objevuje lidový název Něboščice. Pamětihodnosti: farní kostel sv. Petra a Pavla s areálem – barokní dřevěný kostelík z r. 1730, ohradní zeď, kříž na ulici Opavské, 4 kapličky na ulici Opavské, hřbitov obětem 2. sv.války, kříž a památník padlým v 1. a 2. sv. válce na hřbitově, pomník osvobození obce.



Opavsko


Holasovice Od roku 1964 jsou Holasovice integrovaná obec, po listopadu 1989 ji tvoří čtyři vesnice – Holasovice, Kamenec, Loděnice a Štemplovec. Na tvorbu znaku měla nejvyšší vliv minulost nejstarší z vesnic Holasovic, proto ji stručně uvádíme, ale své dějiny měla každá vesnice společné obce. První písemná zmínka o Holasovicích pochází z roku 1155 v Bule papeže Hadriána IV. četné archeologické nálezy svědčí, že stáří původního hradiště (jeho areál se do značné míry zachoval) je asi 4 500 let. Ze slovanského období archeologické nálezy nejsou, ale je nepochybné, že hradiště bylo sídlem kmene Holasiců. Od 13. století, kdy získala Opava městská práva, ztrácejí Holasovice svůj význam. Byly pak v držení knížat Olomouckých, markrabat moravských, králů českých, knížat opavských a krnovských. V roce 1622 se staly majetkem knížat Lichtenštejnů a to až do konce první světové války. Po prohrané pruské válce v roce 1742 se státní hranicí s Německem stala řeka Opava tekoucí těsně podél Holasovic. Po 2. světové válce bylo území za řekou přiděleno Polsku, ale hranice byla posunuta až za holasovský katastr. Pamětihodnosti: zachovalý areál hradiště. V Loděnici zámeček přestavěný na hotel Vakstav. Na Štemplovci empírový zámek z počátku 19. století s hodnotným zámeckým parkem. Hrabyně Vznik obce Hrabyně není přesně zjištěn. První písemné památky o Hrabyni se vyskytují podle slezského historika V. Praska z r. 1377. Asi 400 let před první písemnou zmínkou o Hrabyni zde byly lesy, které postupným mýcením zmizely a na vzniklé holině se začali usídlovat první obyvatelé. Původní osada Hrabyně stála u lesa Hrabyňka. Tato malá pracovní osada byla osídlena lesními dělníky, kteří vysekávali stromy na vrcholu kopce. Poražené vzrostlé kmeny byly odváženy do Pruska. V roce 1780 byla Hrabyně císařem Josefem II povýšena na městečko s právem šesti výročních trhů. Až do roku 1852, kdy došlo ke spojení obcí tvořily Hrabyň dvě samostatné obce, a to městečko Hrabyň, t.j. část od kostela k Josefovicím a okruh kolem hřbitova a dědina Hrabyně. Dosavadní tvrz byla přestavěna Mitrovským na barokní zámek obklopený francouzským parkem. Od roku 1832 do roku 1939 byla obec vlastněna Řádem německých rytířů. Pamětihodnosti: kostel Nanebevzetí Pany Marie – vyhledávané poutní místo, památník Hrabyně – s expozicí historie II. Světové války, symbolickým hřbitovem, objetí války, skanzenem bojové techniky, vyhlídkovou věží. Hradec nad Moravicí Minulost města Hradce nad Moravicí je úzce spjata s dějinami středověkého zeměpanského hradu. Někdy v polovině 11. stol. vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad Přemyslovci. Hradec se stával nejen význačnou pohraniční pevností, ale také kulturním a správním centrem Opavska. Nejstarší historická zpráva klade k roku 1060 jeho marné obléhání vojskem Boleslava II. Smělého. Zdejší hradisko střežilo nejméně od roku 1078 také frekventovanou obchodní cestu z Moravy přes Oderské vrchy do Polska a pod Hradcem bylo vybíráno clo a mýto. V roce 1531 Hradec získal do své držby zemský hejtman Jiřík Cetrys z Kynšperka, který se svou manželkou Barbarou započal s přestavbou dosavadního gotického hradu na renesanční zámek. V roce 1585 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, Kašpar Pruskovský následně nechal v letech 1587 – 1594 vystavět farní kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Mj. tu zavedli chov ovcí, který dal práci tolika soukeníkům, že tu v roce 1780 vznikl soukenický cech. V r. 1971 byla obec nesoucí od r. 1968 název Hradec nad Moravicí znovu povýšena na město. Město Hradec nad Moravicí je dnes významným kulturním centrem této části Slezska a častým cílem výletů nejen obyvatel naší republiky, ale také zahraničních návštěvníků. Pamětihodnosti: farní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1597, Bílý zámek – přestavěn naposledy do empírové podoby v roce 1804, novogotický Červený zámek – vystavěný v 80. letech 19. stol., Bílá věž z roku 1887, Slezská kalvárie z roku 1856, Kaple sv. Jana z roku 1832, hřbitovní kostel sv. Jakuba, morový sloup z roku 1815.



Opavsko


Chlebičov Nad říčními terasami řeky Opavy v mírně zvlněné zemědělské krajině polí leží obec Chlebičov. Podle pověsti založil obec Chlebičov mnich Chlebiš. První písemná zmínka o Chlubičovu pochází z roku 1250, kdy byl statek majetkem cisterciáckého kláštera na Velehradě. Od 15. století jej držela opavská knížata, která statek udělovala lénem. Historickým přelomem v životě obce byly události pol. 18. stol., kdy po prohrané válce v roce 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje. Chlebičov pak spolu s dalšími statky kláštera koupil majitel hlučínského panství Jan Adam Gruttochreiber. V průběhu 19. století se pak v držení panství vystřídala řada dalších šlechtických majitelů. V roce 1920 byla obec připojena s Hlučínskem k ČSR a stala se součástí okresu Hlučín, od roku 1928 pak okresu Opava. Od roku 1979 do roku 1989 byl Chlebičov sloučen s Velkými Hošticemi. Od 1. ledna 1990 je opět samostatnou obcí. Pamětihodnosti: kaple Panny Marie Růžencové z r. 1895 (rekonstrukce z r. 1997), dřevěné kříže. Chvalíkovice První zmínka o Chvalíkovicích, které byly součástí Hradeckého panství, je z roku 1445. Krátce nato se Chvalíkovice stávají majetkem kostelů (sv. Vojtěcha a sv. Jiří) a majitele postupně měnily až do zrušení poddanství. Chvalíkovice byly vždy ryze českou obcí. Až do 20. století se jednalo o malou obec se selskými usedlostmi po obou stranách ulice, orientované po spádnici k severu přivráceného svahu a uprostřed rozšířené na náves. K rozšíření obce do stran došlo až v minulém století. V roce 1976 se Chvalíkovice stávají součástí velké Opavy, jejíž městskou částí zůstávají až do r. 1991, kdy se občané v referendu opět vyslovili pro samostatnou existenci obce. Jakartovice Jakartovice náležely již v polovině 13. století k rozsáhlému zboží velehradského cisterciáckého kláštera a v roce 1250 byly součástí klášterního statku Stěbořice. Ves byla založena německými kolonisty. V průběhu česko-uherských válek v roce 1472 ves zanikla. Roku 1540 byly Jakartovice již znovu osídleny a v té době již patřily k panství Velké Heraltice. V okolí Jakartovic je od 19. století těžena pokrývačská břidlice, v obci pracoval lihovar a mlýn. Před 2. světovou válkou byla obec v největším rozkvětu. Žilo zde kolem 900 obyvatel Pamětihodnosti: nejcennější stavbou v Jakartovicích je barokní farní kostel Narození panny Marie z roku 1755 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1725, v obci Bohdanovice kostel sv. Michala z roku 1770, přestavěný po požáru v roce 1845, v Deštné komplex historických budov – barokní zámek z 18. století přestavěný z bývalé tvrze s parkem na gotický kostelík z 2. poloviny 14. století. Jezdkovice Založení obce je datováno roku 1250. V obci byl roku 1618 postaven renesanční zámek. Jižním směrem od Litultovic, asi 12 km západně od okresního města Opavy leží obec Jezdkovice. Od r. 1250 patřily Jezdkovice do majetku cisterciáckého řádu na Velehradě. V 16.století je drželi v zástavě Bírkové z Násile, Stošové z Kounic a Rotmberkové z Ketře. V roce 1589 získal obec do dědického držení Albert Bruntálský z Vrbna a po něm celá řada šlechtických majitelů. Asi počátkem 17. století byl v Jezdkovicích postaven menší renesanční zámek, přestavěný za Halamů z Jičína v 1. polovině 18. století v barokním stylu. . V něm se v současné době nachází kancelář obecního úřadu, klubovna mládeže, knihovna, obecní byt a prodejna smíšeného zboží. K budově přiléhá zámecký park, který slouží k pořádání kulturních akcí a trávení volného času dětí a mládeže. Ve středu obce stojí kaple z roku 1927, která je zasvěcena Kristu Králi. Od roku 1821 až do roku 1945 byl statek ve vlastnictví Sedlnických z Choltic. Od roku 1979 byly Jezdkovice součástí Stěbořic, od roku 1993 jsou samostatnou obcí. Pamětihodnosti: zámek zbudovaný okolo roku 1620.



Opavsko


Kyjovice Kyjovice, starobylá obec, První zmínka o ní se datuje k roku 1430, kdy obec byla majetkem kláštera Hradisko u Olomouce. V 16.století se stali vlastníky Tvorkovští z Kravař, poté Pražmové z Bílkova a v roce 1656 získal Kyjovice rod Kalkreuthů. V držení obce se dále střídaly hrabata Falkenhainů a Stolberg-Stolberů. Po zrušení patrimoniálního zřízení patřily Kyjovice k okresu Bílovec a od roku 1960 k okresu Opava. V letech 1979 až 1990 se připojily k Pusté Polomi a po roce 1990 získaly opět samostatnost.Leží zhruba v polovině trasy mezi Opavou a Ostravou na vyvýšené Polanské plošině Nízkého Jeseníku ve výšce 378 m. S krajským městem je spojena tramvajovou tratí, jejíž konečná stanice v Zátiší leží 2 km severně od vesnice. Návštěvníky láká barokní zámek z 18. století, později upravený v empírovém stylu, ve kterém je v současnosti domov důchodců a k němuž patří zámecký park s cizokrajnými dřevinami. Za zmínku stojí také překrásné údolí potoků Setiny a Seziny, táhnoucí se několik kilometrů až k Hradci nad Moravicí, jenž je během letních měsíců využíváno k turistice a táboření. I v zimě láká členitá krajina vyznavače zimních sportů, především běžkaře. Milovníci krásných výhledů mohou za jasného počasí z návrší za vesnicí vidět panorama Beskyd. Pamětihodnosti: kaple sv. Víta, zámek z r. 1783, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána z 1. pol. 18. stol. Lhotka u Litultovic Obec se skládá ze dvou historických částí. Část Životské Hory vznikla jako horní dvůr obce Životice před rokem 1325 a roku 1653 je tato část zcela zpustlá a neobydlená, postupně je znovu osídlována a administrativně se vyčlenila z obce Životice v roce 1777 parcelací Životického dvora. Část Lhotka vznikla před rokem 1389, jak napovídá název vznikla právem emfyteutickým, má charakter lesní lánové vsi a náležela k Životickému (hornímu) dvoru. V obci byla dědičná rychta. Podobně jako Litultovice, Deštné a Životice patřila Lhotka k majetku olomouckého biskupa a tedy k moravským lénům. Obec byla po roce po odsunu německého obyvatelstva dosídlena. Životské Hory spadaly do roku 1962 administrativně pod Dolní Životice. V roce 1962 se sloučila JZD Životské Hory a Lhotka a současně byly obě obce sloučeny pod MNV Lhotka. Lhotka měla vlastní MNV až do roku 1979, kdy připadla celá obec pod MNV Litultovice. V roce 1990 se Lhotka osamostatnila. Litultovice Obec Litultovice se nachází 12 km jihozápadně od Opavy na silnici I/46, směrem na Olomouc. Vznik obce se uvádí kolem roku 1281. Jméno obce pochází zřejmě od svého zakladatele Litulta (Lutulta), postupně se jmenují Lutoldisdorf (dědina Lutoldova) v létech 1390 Lutersdorf, 1380 Lutholtowice a 1405 Litoltowicz. Až v 16 století se název ustálil na Litultovice. Od roku 1979 jsou Litultovice střediskovou obcí pro 5 okolních obcí. Od roku 1990 jsou samostatnou obci se stavebním úřadem a matrikou pro 7 obcí. Součástí obce jsou tři přilehlé osady Choltice, Luhy a Pilný Mlýn. Pamětihodnosti: Renesanční zámek z 15 století byl v 18. a 19. století renesančně upraven. Znovu byl opraven v létech 1975-1985. Mezi další památky patří kostel sv.Bartoloměje a dřevěný větrný mlýn v osadě Choltice. Mikolajice O Mikolajicích se nejdříve píše latinsky jako o „Niclouicz“ v lenní knize olomouckého biskupa. V roce 1389 je uváděn Ota Stoš z Bránice jako vlastník 2 částí Mikolajic, které tehdy byly lénem olomouckého biskupa v osoblažském obvodu. Štáblovice a Mikolajice příslušely ke statku slavkovskému a obyvatelé těchto vesnic robotovali na slavkovském. Mikolajice byla vždy malá, čistě česká obec. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 a potom následné katolizaci všech habsburských držav je jasné, že obyvatelé obce byli katolického vyznání. Roku 1900 měly Mikolajice už 403 obyvatel a 59 domů. Byla to vždy zemědělská obec.



Opavsko


Mladecko Na železniční trati Opava Sv. Heřmanovice leží obec Mladecko. Ves byla původně nazývána Mladotice a náležela již v roce 1250 k panství velehradského kláštera ve Stěbořicích. V době česko uherských válek zpustla a v polovině 16. stol. zde stál jen vrchnostenský dvůr a mlýn. Ves byla nově osídlena až ve 2. polovině 17. století, kdy byla v držení rodu Schertzů. Od poloviny 19. století patřila obec k okresu Opava. V roce 1979 bylo Mladecko sloučeno s Litultovicemi a od roku 1990 je samostatnou obcí. Mokré Lazce První zmínka o Mokrých Lazcích se v historických pramenech objevuje roku 1377, existenci obce však možné předpokládat již před tímto datem. Původní osada patřila ke štítinské tvrzi, kterou vlastnili páni z Kravař. Přičiněním dominikánů stála v obci již počátkem 17. století dřevěná škola. Mnichovskou dohodou v roce 1938 byla obec připojena k Německé říši. Poválečné budování přes mnohé negativní rysy přispělo k modernizaci obce, která pokračuje i v současnosti. Kromě běžné infrastruktury je v obci zdravotní středisko, mateřská a základní škola, kabelová televize i několik sportovních zařízení, včetně lyžařského vleku a místní sokolovny. Sportovní činnost v obci probíhá v lyžařském klubu, ve fotbalovém klubu a v klubu stolního tenisu KST Robot Mokré Lazce, který je účastník superligy. Velký zájem místních občanů i návštěvníků z širokého okolí už několik let vyvolává předvánoční setkání u živého betlému, které se koná každou poslední neděli před Vánocemi. K přírodně nejzajímavějším lokalitám v okolí patří údolí potoka Ohrozily s řadou turistických stezek, které vystupují i na temena okolních kopců. Z nejvýše položených míst bývá za příznivého počasí krásný výhled na vzdálené vrcholy Jeseníků. Pamětihodnosti: kostel sv. Jana Křtitele, původně dřevěný kostel ze 16. století byl nahrazen koncem 18. století kamennou stavbou s doznívajícími renesančními prvky. Roku 1837 byla zbourána dřevěná zvonice a místo ní postavena kamenná věž. Monstranci navrhl významný český architekt Josef Mocker, kterému byla mimo jiné svěřena dostavba chrámu sv. Víta v Praze. Kaple sv. Anny, památkově chráněný objekt z poloviny 18. století. Neplachovice První písemná zmínka o Neplachovicích pochází z roku 1257, kdy zdejší faru spravoval Řád německých rytířů. Neplachovice tvořily od nejstarších dob samostatný statek, který po dělení Opavského knížectví v roce 1377 připadl ke Krnovskému knížectví. Prvními známými majiteli statku byli zemané z Neplachovic. Je pravděpodobné, že již Jaroš z Neplachovic, uváděný na listině z roku 1377 nechal vybudovat ve vsi tvrz. První zmínka o tvrzi je však až z roku 1490, kdy kněžna Barbora přenechala Neplachovice Martinu Šípovi z Bránice. Lichnovští z Voštic přestavěli v sedmnáctém století tvrz na zámek. V letech 1833 – 1834 dala tehdejší majitelka Neplachovic Marie Elgerová z Eichbergu postavit v severní části obce nový zámek obklopený krajinářským parkem. Neplachovice jsou od roku 1850 obcí okresu Opava. Částí obce Neplachovice je i osada Zadky, která byla založena v roce 1779. Pamětihodnosti: Zámek barona Pillersdorfa, zámecký park, novorománský kostel sv. Jana Křtitele z roku 1885, vodní mlýn z poloviny 18. století s částečně zachovalým vnitřním zařízením, pomník Pavla Křížkovského – tvůrce české sborové hudby. Nové Sedlice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy při dělení Opavska připadla spolu s tvrzí Štítinou, vsi Mokré Lazce a dílem Suchých Lazců jako zboží Hynka ze Štítiny k dílu knížete Přemka a Václava. Osudy Nových Sedlic byly od počátku úzce spojeny se štítinským statkem, avšak určitý díl vsi patřil majitelům svobodného dvoru, jakým byl například roku 1594 Václav Reychl z Neuwaldu. V roce 1735 žilo v obci vedle jednoho sedláka 11 robotou povinných zahradníků. Roku 1869 žilo v obci 456 osob. V roce 1921 se vedle 18 cizinců hlásilo 512 obyvatel k české národnosti. Nové Sedlice byly čistě zemědělskou obcí s malým katastrem. Novosedlickým obchodníkům se podařilo



Opavsko


soustředit ve svých rukou obchod s vepřovým dobytkem na celém území Opavska. V roce 1930 zde existovaly tři výrobny cementového zboží. Roku 1932 byl v obci postaven pomník obětem 1. světové války. Od roku 1850, kdy se Nové Sedlice staly samostatnou obcí, tvořily součást soudního i politického okresu Opava. Od téhož roku náleží k Novým Sedlicím i osada Přerovec. V katastru obce se nacházejí málo patrné pozůstatky zříceniny hradu Přerovec zpustlého počátkem 16. století. Oldřišov Újezd oldřišovský náležel již v 2. polovině 12. století klášteru hradišťskému. Je prokazatelné, že již v roce 1386 se tu připomíná fara a hradišťský klášter zde měl své probošty: r. 1461 Jakub a r. 1484 Hynek. Statek v Oldřišově mnohokrát měnil majitele, což se nepříznivě projevilo na jeho rozvoji. Od druhé poloviny 18. století statek neustále upadal. Připomíná se, že v r. 1930 měl Oldřišov 240 domů a 1 328 obyvatel s katastrem 1577 ha. Opava Opava je průmyslové, kulturní a zemědělské centrum českého Slezska. Leží na řece Opavě v úrodném údolí, ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku, východně od města se rozkládá Poopavská nížina. Samotné město i jeho okolí má bohatou historii, je také významnou archeologickou lokalitou, kde se při vykopávkách potvrdila existence slovanského hradiště z 10.-12. století. Přes značné škody způsobené na konci 2. světové války návštěvník při procházce městem může obdivovat mnoho kulturních památek, krásné parky a sady. Dlouholetou tradici mají v Opavě i mnohé kulturní instituce. O divadelních představeních jsou dochovány zprávy již od roku 1522 a první samostatná budova Slezského divadla byla postavena v roce 1805, současná je z roku 1883. Od roku 1990 sídlí v Opavě Slezská univerzita. Město Opava leželo na křižovatce důležitých obchodních cest a i v pozdější době bylo střediskem textilního, potravinářského a strojírenského průmyslu.Z nejvýznamnějších současných podniků lze uvést IVAX - CR,a.s., významného výrobce léčiv a chemických substancí v České republice. V tradiční výrobě trvanlivého pečiva pokračuje OPAVIA - LU, a.s., závod Opava, v potravinářství působí také Mrazírny Oceán, Bivoj Opava (masné výrobky), cukrovar Opava, Pivovar Zlatovar a Slezská pekárna. Největším strojírenským podnikem ve městě je Ostroj Opava, který vedle důlních strojů dodává též zemědělské stroje a hydraulická zařízení. Kovodělnou výrobu provozují firmy Ferram, Femont Opava, Arako, Komas aj. Pokračovatelem tradic opavských papíren je Model Obaly, moderní nátěrové hmoty vyrábí Balakom. V posledních letech se rozvíjí průmysl elektrotechnický, opravárenství a polygrafie. Na okraji města působí moderní zemědělské podniky. V městě sídlí i jedno z největších českých spotřebních družstev Jednota Opava a pobočky desítky bank. Prodejní plocha zdejších super a hypermarketů přesahuje evropský průměr. Opava, bílé město Bezručovo, má bohatou sportovní tradici i současnost, kterou prezentují v kopané mužstvo SFC Opava, v hokeji HC SLEZAN a v basketbale BK Opava. Tradičním sportem je také jezdectví. Město Opava je statutárním městem, (dle §3 zákona č.367/1990 Sb. o obcích). Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo města. Současné třicetidevítičlenné Zastupitelstvo města Opavy bylo zvoleno v listopadu 1998 na čtyřleté období. Výkonným orgánem města v samostatné působnosti je nyní devítičlenná Rada města Opavy, volená z řad členů Zastupitelstva města Opavy. V čele Magistrátu stojí primátor, výkonným orgánem státní správy je tajemník. Otice Archeologické nálezy dokládají, že katastr obce byl osídlován již od starší doby kamenné. Nemáme žádné přímé doklady na jejichž základě by bylo možné jakkoli ozřejmit vznik Otic. Podle historika je pravděpodobné, že alespoň jedna z dnes neznámých osad „Napsidcari“ a „Drahul“ původně patřících k Hradci, které byly roku 1224 darovány králem Přemyslem Otakarem I. městu Opavě, byla při lánové



Opavsko


kolonizaci přeměněna na ves Otice jako městský majetek uvádějí roku 1437, kdy zde rada města opavská prodala Bratrstvu Panny Marie v Opavě roční plat. Otice byly vždy výlučně obcí zemědělskou. Jediným průmyslovým podnikem v dřívějších dobách byl podnik Velikosa, zelárna a výroba likérů a sodovek. V r. 1902 vznikla další zelárna pana Jana Bittnera a zelařská tradice se v Oticích udržuje dodnes výrobou Otického kysaného zelí. Největší pozoruhodností Otic je terénní vyvýšenina Kamenná hora, neboli Otická sopka. Tato vyvýšenina je typickým příkladem lokality vytvořené výlevem třetihorního čediče. V letech 1880 – 1890 se zde začal těžit kámen, kterým byly zpevňovány všechny okolní cesty, a jehož těžbou se živil značný počet Otických rodin. V r. 1991 byly svahy Kamenné hory o rozloze 10, 44 ha vyhlášeny přírodní památkou pod názvem Otická sopka. Pamětihodnosti: kaplička v osadě Rybníčky, kaple uprostřed návsi v Oticích z r. 1756. Pustá Polom První zmínka je dochována z roku 1238. Ves byla darována markrabím Přemyslem olomouckému klášteru Hradisko u Olomouce.Od poloviny 15.století náležela obec majitelům Tvorkovských z Kravař. Ve druhé polovině 17.století patřila pánům z Vrbna. V roce 1692 koupil Pustou Polom Karel Maxmilián z Kalkreuteru a připojil ji ke kyjovickému panství. Po zrušení patrimoniálního zřízení se obec připojila k okresu Bílovec a později byla začleněna do okresu Opava. Mezi historické památky patří Farní kostel sv. Martina s oltářem z 18.století a s obrazem sv. Martina z roku 1830, kaple sv. Antonína z poloviny 18.století, památník obětem 1.světové války a památník osvobození z roku 1975. Raduň První zmínka o obci se objevuje v roce 1322. Její pozice na „Jantarové stezce“ přispěla k jejímu strategickému významu, který je dokladován postupným budováním tvrze a zámku až do dnešní podoby. Obec Raduň se rozkládá v ústí raduňského údolí, jímž protéká potok Raduňka. Jižně od obce se v údolí Raduňky nachází přírodně krajinářský park s množstvím důmyslně řešených procházkových i turistických tras, romantických zákoutí a komponovaných průhledů. Z vyvýšených míst v okolí parku a obce se nabízí krásné pohledy na krajinu Opavské pahorkatiny a při dobré viditelnosti i na Jeseníky a horu Praděd. Severně od obce se nachází soustava rybníků. Za nejnižším z rybníků se nachází zřejmě nejstarší strom na Opavsku, asi 400 let starý dub s obvodem kmene 6 m. Pamětihodnosti: Zámek Raduň – byl postaven v letech 1816 – 1822 v empírovém stylu. Poslední historizující úpravy proběhly v roce 1913. V zámku je instalována stálá expozice ze sbírek zámku v Hradci nad Moravicí. V areálu zámku se dále nachází oranžérie, empírový ovčín, úřednický dům a sýpka, všechno z 1. poloviny 19. století. Zámecký přírodně krajinářský park s rybníky. Farní kostel Nejsvětější Trojice z konce 16. století, podstatně přestavěný koncem 18. a počátkem 19. století. Ve sklepeních kostela se nachází hrobka rodu Blücherů. Dům č. p. 50 – lidová barokní stavba z 2. pol. 18. století s třípatrovou mansardovou střechou. Skřipov Skřipov se poprvé připomíná r. 1271. Patřil většinou k majetku města Opavy. Přemysl Otakar II. daroval v r. 1271 Opavě 40 lánů lesa u Skřipova, v r. 1288 opavský kníže Mikuláš dal městu Opavě celou ves. Pečeť Skřipova je známa od r. 1723. Skřipov jako samostatná obec spadl do r. 1896 pod politický okres Opava, potom byl součástí okresu Bílovec, od r. 1960 je opět v rámci okresu Opava. Hrabství se poprvé připomíná v r. 1460, jako zpustlá ves Přední a Západní Hrabí, obnovená v polovině 16. století, přináležející od r. 1699 k bílovickému panství rodu Sedlických z Choltic. Po r. 1960 bylo Hrabství opět v rámci okresu Opava. Pamětihodnosti: barokní kostel sv. Jana Křtitele ve Skřipově, směrem k samotě Požaha 29 ha přírodní rezervace se zbytky přirozeného lesního porostu.



Opavsko


Slavkov Obec Slavkov leží jihozápadně od města Opavy na silnici I/46 směrem na Olomouc. Svou rozlohou 1 105 ha a počtem obyvatel 1 674 patří k největším obcím západního Opavska. Katastr Slavkova se rozkládá v místech, kde část vlnité plošiny Nízkého Jeseníku přechází v mírnou pahorkatinu a nadmořská výška je vymezena kótami 301 a 339 m n. m. Podél jižní části katastru protéká říčka Hvozdnice, v jejímž okolí se zachovaly zbytky lužního lesa, které tvoří chráněný přírodní výtvor Hvozdnice s naučnou stezkou. Součástí je i soustava tří rybníků, jež jsou využívány k chovu ryb. První písemná zpráva, která dokládá existenci obce Slavkova pochází z roku 1224, kdy král Přemysl Otakar I. daroval Slavkov městu Opavě. Při návštěvě Slavkova si nenechte ujít jedno z nejkrásnějších míst přírody Opavska- přírodní rezervaci Hvozdnice o rozloze 56,24 ha. Na informačních tabulích, kromě charakteristiky a přírodních zajímavostí, najdete i mapku trasy stezky. Pamětihodnosti: zámek, který vznikl přestavbou bývalé tvrze roku 1586. Dominantou obce je kostel sv. Anny, barokní jednolodní stavba z roku 1657 upravená v 1. polovině 19. století. Dále je to ještě pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého datovaná kolem roku 1722 a pozdně barokní kaple sv. Barbory z počátku 19. století. Podél řeky Hvozdnice se zachovaly zbytky lužního lesa, které tvoří chráněný přírodní výtvor Hvozdnice se značenou naučnou stezkou. Služovice Podle první písemné zprávy z r. 1349 Služovice spolu s dalšími 68 obcemi odváděly městu Opavě za údržbu mostů a cest naturální dávku ve formě obilí. Těžké doby prožívala obec po dobytí města Opavy, tedy po roce 1607, kdy nedobrovolný odchod evangelických majitelů Oderských z Lidéřova dal možnost následujícím vlastníkům kořistit. Sužovanou obec navíc v r. 1625 postihl mor a většina obyvatel zemřela. Dle karolínského katastru v r. 1721 byl majitelem Služovic Jan Josef hrabě Gračínský z Grašína a ve Služovicích mu patřil vodní mlýn o jednom složení a dvůr. Mezi zajímavé události z dějin obce patří zejména ta z r. 1820, kdy místní krčmu navštívil při své cestě z Moskvy na opavský sněm ruský car Alexander I. Po připojení k ČSR v r. 1920 měly obce rozlohu 607 ha, 611 obyvatel a 84 domů. Pamětihodnosti: kaple Nanebevzetí Panny Marie (1997), budova školy (1867), kaple sv. Jana Křtitele (1957), kaple Panny Marie ve Vrbce (1909). Sosnová Obec leží v krásném podhůří Jeseníků mezi městy Bruntál, Krnov a Opava. Sosnovou protéká potok Hořina, jenž pramení nad obcí. Obec Sosnová, původním jménem Zossen, byla dle dostupných údajů založena v 11. stol. Údaj je z roku 1038, kdy se hovoří o menším hlídkovém hradu (tvrzi) u obchodní cesty, po které byla dopravována sůl z Polska do vnitrozemí. V roce 1241 byla obec napadena a zničena Tatary. Pamětihodnosti: Kostel sv. Kateřiny s krásnou stropní výzdobou a nástěnnými obrazy (národní kulturní památka), sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, stojící po stranách mostu v blízkosti kostela (kulturní památka) a kaplička sv. Anny s parkovou úpravou okolí a pramenem údajně léčivé vody v horní části obce. Štáblovice První písemná zpráva o Štáblovicích pochází z roku 1389, kdy byla tato ves lénem olomouckého biskupství v ketřském obvodu, které tehdy držel Ondřej ze Štáblovic. Během druhé poloviny 17. století, asi za Jana Lescouranta, velitele olomoucké pevnosti, byl původní renesanční zámek přestavěn do barokní podoby. Jde o pozdně barokní budovu obdélníkového půdorysu, krajní křídla pak dvoupatrová. Sobkové z Kornic (později Sobkové – Skálové), kteří drželi štáblovický zámek až do roku 1945, provedli během 19. a počátkem 20. století na zámku ještě řadu menších modernizačních úprav, které však již podstatněji nenarušily jeho pozdně barokní ráz. Naposledy byl opravován v 50. letech 20. století, neboť utrpěl při osvobozovacích bojích v roce 1945. Nyní je majitelem zámku pan Miroslav Kubka, podnikatel z Olomouce. Zámek je zdevastovaný a je ve velmi špatném stavu.



Opavsko


Pamětihodnosti: zámek s půdorysem ve tvaru písmene U postaven na místě původní tvrze, která je udávána již v roce 1528. Fasáda zámku se sgrafity i nádvoří byly upraveny v 19. století. Štáblovice byly známy jako obec s rozsáhlým zámeckým parkem kolem zámku, který obsahoval vzácné dřeviny naše i cizokrajné. Dnes je park zdevastovaný, v pravé části bylo zřízeno hřiště a kurty. Kostel sv. Vavřince, náhrobní kámen z let 1592 – 1608. Pod vesnicí tři kříže z 18. století. Stěbořice Obec Stěbořice se řadí mezi nejstarší obce na Opavsku. První písemná zmínka o obci je z roku 1220, kdy král Přemysl Otakar I. potvrdil držbu cisterciáckému řádu sídlícímu na místě nynějšího Velehradského kláštera. Rozvoj obce byl mnohokráte přerušen válečnými událostmi, živelnými pohromami i útiskem vrchnosti. Ke Stěbořicím patří i místní část Jamnice. V Novém Dvoře, jehož datum založení směřuje do 17. století, byl Ludvíkem von Klettenhofem zbudován malý zámek, později pseudorenesančně přebudován. K Novému Dvoru náleží osada Březová. Na katastru obce Stěbořice na známém Slovanském pohřebišti se vyskytly četné archeologické nálezy. Kostel je znám již z let 1320, o jeho podobě však nejsou jednoznačné zprávy. Barokní, na poč. 19. stol. empírově přestavěný zámek vznikl za hraběte Caesara. Naopak krajinářský park s oranžérií a rodinnou hrobkou si nechali vybudovat Pinové z Friedenthalu. Objekt bývalého pivovaru z roku 1775 na okraji obce, směrem na Zlatníky. Zde se vařilo v minulosti až 10 000 hl piva ročně a dováželo se do nejrůznějších koutů Slezska a Moravy. V roce 1913 pivovar vyhořel. Dnes je zde zahradní areál s restaurací. Mlýn patřil k dominantám Stěbořic a zprávu o něm máme z roku 1652. Sloužil celému okolí a svou funkci zastával do roku 1869. Jeho bývalé, nyní upravené budovy, stojí v blízkosti bývalého pivovaru. Je zde malá restaurace (40 míst) s celoročním provozem. Dalšími pamětihodnostmi jsou srubek ve Stěbořicích, tiskárna Postilly v Jezdkovicích, arboretum Nový Dvůr, pevnosti 1. obranného pásma a soustava rybníků. Štítina Na území svažujícím se do údolí řeky Opavy leží jižně 3 km od města Kravař a 8 km jihovýchodně od města Opavy obec Štítina (230 m n. m.). Původní název obce byl Troubky a jméno Štítina náleželo pouze tvrzi, o níž se objevuje první zmínka již v roce 1282. Od zrušení patrimoniálního zařízení v pol. 19. století náležela Štítina stále k opavskému okresu. Pamětihodnosti: na severním okraji obce kaple sv. Marie Magdalény – renesanční novostavba z r. 1579. Pomník v obci má gen. H. Píka, a také zde má pomník hrob voják 1. čs. tankové brigády Ivan Kubinec, krajová spisovatelka Ludmila Hořká. Uhlířov Poprvé je o vsi zmínka v pramenech z roku 1389, kdy byla lénem olomouckého biskupství. Spolu se slavkovským lénem byla v držení pánů z Fulštejna a Kunčických z Kunčic aj. V r. 1680 prodává Jan Leopold Moš obec Ferdinandovi von Lescourant. Jeho nástupci byl Uhlířov připojen v roce 1751 ke štáblovickému lénu. Od roku 1850 patřil trvale do okresu Opava. V roce 1979 byl Uhlířov sloučen s Oticemi, od roku 1990 je samostatnou obcí. Velké Heraltice Heraltická tvrz vznikla za vladyků z Heraltic zřejmě počátkem 13. století, ti panství drželi až do roku 1377. Krásný renesanční zámek byl z původní tvrze přestavěn ke konci 16. století. Nešťastným historickým mezníkem byl pro obec silný požár, který ji v roce 1666 z velké části poškodil. O dva roky později se majitel panství stává Jiří Štěpán hrabě z Vrbna, za něhož je zámek barokně upraven. Po Mistrovských z Nemyšle, vládnoucích od roku 1840 se jako poslední majitelé obce Velké Heraltice uvádějí v letech 1899-1945 hrabata Bellegarde. Ti na zámku, ve kterém je dnes domov mládeže, provedli poslední úpravy a přistavěli k němu pseudogotickou kapli.



Opavsko


Velké Hoštice První písemná zpráva o existenci obce se datuje k roku 1228. V roce 1639 vyhořela polovina vsi i s kostelem. Roku 1754 koupil Velké Hoštice hrabě Ignác Dominik Chorinský z Ledské. Za hraběte Chorinského se stal zámek významným střediskem kulturního a společenského života, konala se zde divadelní představení, hudební akademie a taneční reduty, při nichž hrála zdejší stálá zámecká kapela, kterou vedl skladatel Josef Puschman a jejímž častým hostem býval nejslavnější Mozartův současník Karl Dittersdorf. Posledními majiteli panství byli Sprinzensteinové. Zámek byl přestavěn v r. 1846. Pamětihodnosti: kostel sv. Jana Křtitele, barokní zámek, kaple z r. 1776, socha sv. Jana Nepomuckého. Vršovice Obec Vršovice (německy Wirschowitz) se rozkládá asi 6,5 km jihovýchodně od Opavy na svazích Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 328 m. Vršovice byly středně velkou, téměř čistě českou obcí. V roce 1869 zde bylo 51 domů s 502 obyvateli, v roce 1900 zde bylo 62 domů, z 583 obyvatel obce se hlásilo 564 osob k národnosti české, 8 k národnosti německé. Podle sčítání lidu v roce 1921 se z 638 obyvatel hlásilo 637 osob k národnosti české, pouze 1 osoba k národnosti německé. U cesty do Chvalíkovic stojí kaple se sochou Panny Marie ze 17. století. Oběti první světové války připomíná památník z roku 1924 u kostela.

Základní kontaktní údaje o obcích: Obecní úřad Branka u Opavy Starosta: Josef Fresser Adresa: Bezručovo nábřeží 54, 747 41 Branka u Opavy Telefon: 553 787 011 Fax: 553 787 011 e-mail: [email protected] webové stránky: www.webpark.cz/branka/ Obecní úřad Bratříkovice Starosta: Zbyněk Hadaš Adresa: Bratříkovice 33, 747 52 Telefon: 553 666 116 Fax: 553 666 116 e-mail: [email protected] webové stránky: Obecní úřad Brumovice Starosta: Ing. František Kuča Adresa: Hlavní 75/56, 747 71 Brumovice Telefon: 553 665 127 Fax: 553 716 560 e-mail: [email protected] webové stránky: www.brumovice-op.cz Obecní úřad Budišovice Starosta: Ing. Jiří Pchálek Adresa: Opavská 112, 747 64 Budišovice Telefon: 553 776 181 Fax: 553 776 181 e-mail: [email protected] webové stránky: www.budisovice.cz



Opavsko


Obecní úřad Dolní Životice Starosta: Jaroslav Vaněk Adresa: Štáblovská 35, 747 56 Dolní Životice Telefon: 553 786 022 Fax: 553 786 022 e-mail: [email protected] webové stránky: www.dolnizivotice.cz Obecní úřad Háj ve Slezsku Starosta: Mgr. Josef Kimpl Adresa: Antonína Vaška 86, 747 92 Háj ve Slezsku Telefon: 553 773 322, 553 773 329 Fax: 553 773 025 e-mail: [email protected] webové stránky: www.hajveslezsku.cz Obecní úřad Hlavnice Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Pavel Nezmar Hlavnice 103, 747 52 Hlavnice 553 668 095 553 668 095 [email protected]

Obecní úřad Hlubočec Starosta: Jiří Najvert Adresa: 747 69 Hlubočec 95 Telefon: 553 776 030 Fax: 553 776 030 e-mail: [email protected] webové stránky: www.hlubocec.cz Obecní úřad Hněvošice Starosta: Ing. Vladimír Daněk Adresa: Opavská 170, 747 35 Hněvošice Telefon: 553 762 669 Fax: 553 762 669 e-mail: [email protected] webové stránky: www.hnevosice.cz Obecní úřad Holasovice Starosta: Jindřich Dobřecký Adresa: 747 74 Holasovice 130 Telefon: 553 662 296 Fax: 553 662 294 e-mail: [email protected] webové stránky: www.obec-holasovice.cz Obecní úřad Hrabyně Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Zdeňka Jordánová 747 63 Hrabyně 70 553 775 127 553 775 927 hrabyně@hrabyně.cz www.hrabyne.cz

Městský úřad Hradec nad Moravicí Starosta: JUDr. Karel Valušek Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:


Opavská 228, 747 41 Hradec nad Moravicí 553 783 928 553 553 784 157 [email protected] www.muhradec.cz

Obecní úřad Chlebičov Starosta: Bohumír Buchta Adresa: Hlavní 65, 747 31 Chlebičov Telefon: 553 764 560 Fax: 553 764 560 e-mail: [email protected] webové stránky: www.chlebicov.cz Obecní úřad Chvalíkovice Starosta: Mgr. Vratislav Rýznar Adresa: České školy 9, 747 06 Chvalíkovice, pošta Opava Telefon: 553 787 224 Fax: 553 787 224 e-mail: [email protected] webové stránky: www.chvalikovice.cz Obecní úřad Jakartovice Starosta: Miloslav Brodňan Adresa: 747 53 Jakartovice 89 Telefon: 553 666 128 Fax: 553 666 206 e-mail: [email protected] webové stránky: www.jakartovice.cz Obecní úřad Jezdkovice Starosta: Věra Burdová Adresa: 747 55 Jezdkovice 32, pošta Litultovice Telefon: 553 661 357 Fax: 553 661 323 e-mail: [email protected] webové stránky: Obecní úřad Kyjovice Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Pavel Lichý 747 68 Kyjovice 2 553 778 930 553 778 931 [email protected] www.kyjovice.cz

Obecní úřad Lhotka u Litultovic Starosta: Ludvík Machovský Adresa: 747 55 Lhotka u Litultovic 61 Telefon: 553 309 133 Fax: 553 309 133 e-mail: [email protected] webové stránky: http://mesta.obce.cz/lhotka-u-litultovic/ Obecní úřad Litultovice Starosta: Alex Hadámek Adresa: 747 55 Litultovice 1 Telefon: 553 668 129 Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

Fax: e-mail: webové stránky:


553 668 115 [email protected] www.litultovice.cz

Obecní úřad Mikolajice Starosta: Martin Krupa Adresa: 747 84 Mikolajice 55 Telefon: 553 309 322 Fax: 553 309 048 e-mail: [email protected] webové stránky: www.mikolajice.cz Obecní úřad Mladecko Starosta: Vojtěch Brhel Adresa: 747 54 Mladecko 56 Telefon: 553 668 314 Fax: 553 668 314 e-mail: [email protected] webové stránky: Obecní úřad Mokré Lazce Starosta: Jaromír Halfar Adresa: Pavla Křížkovského 158, 747 62 Mokré Lazce Telefon: 553 679 112 Fax: 553 653 037 e-mail: [email protected] webové stránky: www.mokrelazce.cz Obecní úřad Neplachovice Starosta: Jiří Čech Adresa: Na Návsi 16, 747 74 Neplachovice Telefon: 553 662 221 Fax: 553 662 221 e-mail: [email protected] webové stránky: www.neplachovice.web.worldonline.cz Obecní úřad Nové Sedlice Starosta: MUDr. Tomáš Both Adresa: Záhumenní 85, 747 91 Nové Sedlice Telefon: 553 677 550 Fax: 553 677 550 e-mail: [email protected] webové stránky: Obecní úřad Oldřišov Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Julius Jadrný Slezská 135, 747 33 Oldřišov 553 762 219 553 762 223 [email protected] www.oldrisov.cz

Městský úřad Opava Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail:

Ing. Zbyněk Stanjura Horní nám. 69, 746 26 Opava 553 756 203 553 624 092 [email protected]



Opavsko


webové stránky:

www.opava-city.cz

Obecní úřad Otice Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

František Luzar Hlavní 1, 747 81 Otice 553 791 122 553 791 122 [email protected] www.otice.cz

Obecní úřad Pustá Polom Starosta: Ing. Zdeněk Vaněk Adresa: Slezská 250, 747 69 Pustá Polom Telefon: 553 776 106 Fax: 553 776 110 e-mail: [email protected] webové stránky: www.pustapolom.cz Obecní úřad Raduň Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Ludmila Juráňová Poštovní 239, 746 67 Raduň 553 796 124 553 796 125 [email protected] www.obecradun.cz

Obecní úřad Skřipov Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Ing. Miroslav Melecký 747 45 Skřipov 107 553 781 104 553 781 104 [email protected] www.ouskripov.cz

Obecní úřad Slavkov Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Vladimír Chovanec L.Svobody 30, 747 57 Slavkov 553 797 067 553 797 067 [email protected] www.slavkov-u-opavy.cz

Obecní úřad Služovice Starosta: Jan Chrobák Adresa: 747 28 Služovice 135 Telefon: 553 762 158 Fax: 553 762 158 e-mail: [email protected] webové stránky: Obecní úřad Sosnová Starosta: Jan Sedlák Adresa: 793 14 Sosnová 11, pošta Horní Benešov Telefon: 554 749 501 Fax: 554 777 138 e-mail: [email protected] webové stránky: www.sosnova.cz



Opavsko


Obecní úřad Stěbořice Starosta: Ing. Pavla Mandrlová Adresa: 747 51 Stěbořice 28 Telefon: 553 661 017 Fax: 553 661 244 e-mail: [email protected] webové stránky: www.steborice.cz Obecní úřad Štáblovice Starosta: Jiří Hoblík Adresa: 747 82 Štáblovice 122 Telefon: 553 669 041 Fax: 553 669 041 e-mail: [email protected] webové stránky: Obecní úřad Štítina Starosta: Adresa: Telefon: Fax: e-mail: webové stránky:

Štěpán Koník Hlavní 68, 747 91 Štítina 553 677 111 553 677 104 [email protected] www.stitina.cz

Obecní úřad Uhlířov Starosta: Slavomír Montag Adresa: 747 84 Uhlířov 55, pošta Melč Telefon: 553 791 424 Fax: 553 791 424 e-mail: [email protected] webové stránky: www.uhlirov.cz Obecní úřad Velké Heraltice Starosta: Františka Špilerová Adresa: Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice Telefon: 553 663 115 Fax: 553 663 010 e-mail: [email protected] webové stránky: www.velkeheraltice.cz Obecní úřad Velké Hoštice Starosta: Ing. Alfons Pospiech Adresa: Zámecká 195, 747 31 Velké Hoštice Telefon: 553 764 062 Fax: 553 764 062 e-mail: [email protected] webové stránky: www.hostice.cz Obecní úřad Vršovice Starosta: Bohuslav Fenko Adresa: 747 61 Vršovice 38 Telefon: 553 796 940 Fax: 553 796 224 e-mail: [email protected] webové stránky: www.volny.cz/obec.vrsovice/



Opavsko


4.5 Rozvojové projekty cestovního ruchu realizované na Opavsku od roku 2002 Název projektu

Objednatel

Cyklotrasa

Obec Holasovice

Výstavba, zřízení cyklotrasy (1,5 km) navazující na cyklotrasu v KÚ Držkovice, směr Opava.

2002-2003

Cyklotrasa Děhylov, Dobroslavice, Velká Polom, Háj-Ostrá Hůrka, Hrabyně a další obce mikroregionu Matice Slezská

Matice Slezská, obce Dobroslavice, Velká Polom, Háj ve Slezsku, Hrabyně

Příprava investičního záměru, vytýčeni, definování parametrů, označení trasy, její napojení na další síť a doprovodná obslužná zařízení, zokruhování. Zpevnění a povrchová úprava cest, organizace a koordinace se sousedícími obcemi, propagace.

2000-2002

Cyklostezky a cyklotrasy

Obec Mokré Lazce

Rekreační areál Stěbořice – Nový Dvůr

Obec Stěbořice

Rozvoj agroturistiky v mikroregionu Moravice

Obce mikroregionu, podnikatelské subjekty

Rozvoj sportovně rekreačního areálu

Sport club Pustá Polom, Obec Pustá Polom

Rozvoj agroturistiky jako doplňující aktivity Pamětní síň Pavla Křížkovského

Agentura pro rozvoj cestovního ruchu, Opava Obec Holasovice

Slezská restaurace v přízemí Hlásky

Město Opava

Rozvoj ubytovacích kapacit

Obec Mokré Lazce

Vzdělávání a soutěživost pracovníků cestovního ruchu Vypsání grantu pro inkomingové cestovní kanceláře Veřejná sociální zařízení v Opavě Československé opevnění na Opavsku

Areál vodních sportů – vodní turistika


Část většího projektu – Cyklotrasy a stezky v MMS, realizovaná v katastru Mokré Lazce. Turistické a rekreační cyklotrasy tranzitní, okružního charakteru, obslužná cyklistická komunikace pro dopravu do zaměstnání. K arboretu s vodní nádrží je nezbytné dobudovat potřebnou infrastrukturu a základní služby spojené s pobytem – areál pod vodní nádrží, objekt sociálního a občanského vybavení, parkoviště a pěší trasy, cyklostezky od trasy Opava-Krnov (Držkovice, Vlaštovičky, Nový Dvůr, Jakartovice, Kružberk). Ve fázi studie. Projekt zahrnuje úpravu hospodářských usedlostí a jejich okolí, opravy stávajících objektů, vytvoření odpovídajícího standardu zázemí a služeb. Probíhá výběr vhodných lokalit a záměrů různých podnikatel. subjektů Stávající objekt (veřejné občerstvení, fotbalové hřiště, šatny fotbalového oddílu) má výborné předpoklady k rozvoji cestovního ruchu. Nachází se na turistické trase Zátiší-Pustá Polom-panský dvůr Kyjovice s možností napojení na měst. dopravu směr Ostrava. Zmapování možností rozvoje agroturistiky v oblasti, navázání kontaktů s potencionálními podnikateli v oboru, poradenská činnost, modelový projekt zavedení agroturistiky na farmě Přeměna půdního prostoru na nebytový prostor – pamětní síň. Záměr obce. Projekt navrhují někteří členové cechu hostinských, magistrát se zatím nepřipojil. Jedná se o rekonstrukci přízemí Hlásky, provedenou městem a pronájem za podmínek poskytnutí prostorů pro reprezentační účely města a poskytování tradičních jídel slezské kuchyně. Budování turistických kapacit pro krátkodobou příměstskou turistiku, agroturistiku, cykloturistiku. Druhy ubytování: stanová tábořiště, letní byty, turistické ubytovny, penziony, venkovské hotely, podnájmy v soukromí. Připravenost: ÚP obcí, studie, projektová dokumentace. Organizace vzdělávání pracovníků cestovního ruchu, organizace soutěže o nejlepšího pracovníka s cílem zvednout úroveň služeb

Opavská rada cestovního ruchu a mikroregiony Město Opava Slezské zemské muzeum

Obnovení činnosti Jánských Koupelí Vodní cesta Moravice-Opavice

Datum realizace

Popis

Mikroregion Háj ve Slezsku

Finanční podpora pro nejúspěšnější inkomingovou kancelář Vybudování sociálních veřejných zařízení

2001-2003

2000-2005

2001-2006

2003-2004

2002-2003

2001-2005

od r. 2001 od r. 2001 2001-2002

Využití objektů vč. dosud nepodporovaných objektů a vč. cyklotrasy po povrchu tvrze Smolkov. Hlučín-Darkovičky dokončení rekonstrukce MO S-20 Orel a vytvořit zázemí pro trojnásobný počet návštěvníků. Samotné objekty budou provozovány soukromými provozovateli, ale celý areál je natolik zdevastovaný a potřebuje vylepšit veřejné sítě a celkový vzhled, že je nezbytná účast veřejných rozpočtů. Vytvoření vodáckého a turistického zázemí v souvislosti s provozem na vodní cestě od Slezské Harty až po Hlučínské jezero Dobudování loděnice, úprava nástupních stanic – přístupu k řece, vybudování areálu vodních sportů. Schválený SÚP, studie z r. 2000.

od r. 2001

od r. 2002 2002-2004


Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku

Recommend Documents