VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU

VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU The Monitoring of Weewils Fly at Opava

Jiří HAVEL OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., provozovna Opava Summary: Fly of weevils to rapeseed crop was monitored using yellow traps. Dominant species was Ceutorhynchus pallidactylus. In 2008 flied males firstly, females flied after two weeks, low number of imagoes was catched in traps. In 2009 flied males and females contemporary, high number of imagoes was catched in traps. The level of rapeseed infestation at both years was approximately equal. The optimal term for insecticide treatment was at begin of females fly in 2008 and at bulk fly of imagoes in 2009. Key words: Brassica napus, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens, monitoring of fly, term of treatment Souhrn: Pomocí žlutých misek byl sledován průběh náletu krytonosců do porostu řepky. Krytonosec čtyřzubý byl dominantní druh. V roce 2008 nalétli nejdříve samci a za 14 dní samice, počet ulovených jedinců v miskách byl velmi nízký. V roce 2009 nalétli samci i samice současně, počet ulovených jedinců v miskách byl vysoký. Úroveň napadení v obou letech byla přibližně stejná. Nejvhodnější termín pro ošetření insekticidy byl v roce 2008 na počátku náletu samic, v roce 2009 v době hromadného náletu obou pohlaví. Klíčová slova: Brassica napus, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens, monitoring náletu, termín ošetření

Úvod Na začátku jara do porostů řepky nalétávají dva druhy krytonosců – krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Běžní pěstitelé tyto druhy zpravidla nerozlišují, což je v zásadě chyba, protože tyto druhy se výrazně liší svým životním cyklem a i škodlivostí. Dle Volkera (2003) je krytonosec čtyřzubý méně škodlivý, protože nezpůsobuje deformace stonků a poruchy růstu (tvorba mnoha slabých odnoží), které jsou typické pro krytonosce řepkového. Hoffmann a Schmutterer (1999)

uvádějí, že larvy krytonosce čtyřzubého se vyskytují spíše ve spodní části stonku, kdežto u krytonosce řepkového v horní části. Krytonosec řepkový má opouštět zimní úkryty výrazně dříve než krytonosec čtyřzubý. Nikdo z těchto autorů se nezmiňuje o rozdílu v náletu samců a samic. Cílem prací bylo stanovit aktuální druhové zastoupení krytonosců, zmapovat průběh náletu do porostu a rozdíly v náletu samců a samic. Na základě těchto zjištění pak určit nejvhodnější termín ošetření proti krytonoscům

Materiál a metody Pro monitoring náletu byl použit odchyt do žlutých Mörickeho misek. Misky z plastické hmoty o průměru 20 cm nastříkané zářivě žlutou barvou (DupliColor RAL 1021) byly rozmístěny na pokusné lokalitě. Počet misek byl přizpůsoben velikosti pokusné lokality a situaci na ní. Misky byly do porostu rozmístěny co nejdříve zjara, prakticky ihned po sejití sněhu. Zpočátku byly položeny přímo na zemi, na začátku prodlužovacího růstu řepky byly umístěny na stojan s možností plynulého nastavení výšky misky nad zemí tak, aby miska byla vždy v úrovni vrcholků rostlin. Očíslované misky byly v porostu rozmístěny šachovnicovitě, aby bylo možno postihnout rozdíly v napadení porostu a směr náletu dospělců. Plocha, kde byly misky rozmístěny, nebyla plošně ošetřována insekticidy. Misky byly zpravidla 2 x týdně kontrolovány a zachycení krytonosci byli shromažďováni v očíslovaných nádobách, do kterých bylo nakapáno trochu octanu etylnatého k jejich usmrcení. V laboratoři pod binokulární lupou pak byl stanoven druh krytonosců, pohlaví a u samic stupeň vývoje vajíček. Polní pokusy byly založeny dle zásad metodik EPPO (viz www.eppo.org). V pokusech bylo použito postupné ošetření registrovanou dávkou insekticidů ze skupiny syntetických pyretroidů, aby se předešlo zkreslení vlivem reziduálních účinků organofosfátových

Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

insekticidů. Aplikace byla plánována v těchto termínech: Rok 2008 1. před náletem – aplikace na jaře ihned jak to bylo technicky možné 2. při zahájení náletu samiček v době, kdy ještě nemají zralá vajíčka 3. v době, kdy samičky začínají klást vajíčka (většina samiček má již zralá vajíčka) Pro rok 2009 byl plán ošetření rozšířen na 4 aplikace 1. před náletem – aplikace na jaře ihned jak to bylo technicky možné 2. na začátku náletu samců 3. na začátku náletu samiček 4. po náletu Termíny aplikace byly stanoveny na základě vyhodnocení záchytu krytonosců ve žlutých miskách. Pokud bylo vyhodnocení úlovků v miskách nejednoznačné, byl vhodný termín určen na základě konzultací s výsledky jiných pracovišť. Pro vyhodnocení výsledků byla použita metodika EPPO PP1/219(1) Ceutorhynchus napi and Ceutorhynchus pallidactylus on rape. V době, kdy ve stoncích byly dostatečně vyvinuté larvy (přibližně na konci květu) byly po podélném rozříznutí stonků spočítány larvy a výlezové otvory ve stoncích. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu UPAV GEP.

- 49 -

Výsledky Rok 2008 Porost byl zaset 25.8.2007 za příznivých půdních a vlhkostních podmínek. Od 5.9.2007 spadlo extrémní množství srážek - 96,7 mm během tří dnů a výrazně se ochladilo. Studené deštivé počasí pokračovalo po celý zbytek září. Vlivem chladného počasí se porost vyvíjel pomalu. Řijen a listopad byly teplotně podnormální, říjen byl srážkově bohatý. Zima byla výrazně teplá a prakticky bez sněhu, leden a únor byly výrazně suché. Ve třetí dekádě února se výrazně oteplilo, denní teploty přesahovaly 10oC. Toto oteplení skončilo na začátku března. V březnu se střídala teplejší a chladnější období, výraznější oteplení přišlo až na konci března. Začátek dubna byl poměrně studený a deštivý, oteplení přišlo na konci první dekády. Porost dobře odkvetl a rovnoměrně dozrál. Sklizeň zkomplikovalo období deštivého počasí v druhé polovině července, které ale porost nijak nepoškodilo.

Sledování výskytu krytonosců bylo provedeno na dvou lokalitách. Ve Chvalíkovicích byl porost řepky založen po 5 letech po sobě. U školky (Opava – Předměstí) byla z experimentálních důvodů pěstována řepka po řepce (tabulka č. 1). Úlovky v průběhu března byly jen ojedinělé, o něco větší záchyt byl zaznamenán při oteplení na konci března, ale i tak byly počty zachycených jedinců malé. Na začátku dubna nálet prakticky ustal. Druhé mírné zvýšení záchytů nastalo v polovině dubna, ale samičky se zralými vajíčky při něm nebyly nalezeny. Na konci dubna byl zaznamenán výrazný nálet krytonosců šešulových. Ze stonkových krytonosců výrazně převažoval krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) byl zachycen pravděpodobně jen jeden (druh nebyl přesně určen). O malém výskytu krytonosce řepkového svědčí i to, že rostliny jevící symptomy poškození krytonoscem řepkovým byly nalezeny jen dvě na celé pokusné ploše.

Tabulka č. 1: Stonkoví krytonosci - nálet do žlutých misek, Opava 2008 Datum 4.3.08 10.3.08 14.3.08 17.3.08 21.3.08 25.3.08 31.3.08 3.4.08 7.4.08 11.4.08 14.4.08 22.4.08 25.4.08 2.5.08

U školky - řepka po řepce 5 misek C.napi Jiný C.pallidactylus M F 1

Chvalíkovice-řepka po 5 letech 22 misek C.napi Jiný C.pallidactylus M F asi 1

7

2 neurč.

1 11

5,

1?

5

1 šeš.

4, 2? 1

3 1

1brukv. 1šeš.

5bv1zv

4 koř. 2 šeš 1 šeš. 3 šeš. 7 šeš.

1

2bv1nv 1bv

1 koř.

7 bv 20 bv

221 šeš.

1 1

1?

Vysvětlivky: šeš. - šešulový, koř. - kořenový, neurč. - neurčený druh, bv - bez vajíček, nv - nezralá vajíčka, zv - zralá vajíčka, ? - určen druh, ale ne pohlaví, M - samci, F - samice Prázdná místa tabulky - nebylo nic nalezeno

V tabulce č. 2 jsou uvedeny výsledky pokusů s různými termíny ošetření insekticidy. Pokusy č. 1 a 3 byly založeny na různých místech téhož pozemku. Pokusy č. 1 a 2 byly orientační bez opakování, založené na úvratích a proto je nebylo možno výnosově vyhodnotit. Pokus č. 3 - jde o část rozsáhlejšího pokusu s odlišným zaměřením, který byl statisticky hodnocen samostatně (písmenkové hodnocení). Kromě toho byly statisticky hodnoceny všechny tři pokusy dohromady kvůli porovnání úrovně napadení. Lze proto porovnat jak napadení v rámci pokusu, tak i jednotlivé pokusy mezi sebou. Jak vyplývá z počtu larev v tabulce č. 2 skutečný výskyt krytonosce čtyřzubého v porostech byl podstatně vyšší, než by odpovídalo záchytům v miskách. Podle očekávání byl nejvíce napaden pokus č. 2, kde se jednalo o cílené založení řepky po řepce z experimentálních důvodů. V tomto pokuse byly rostliny poloviční velikosti než v pokusech 1 a 3 a u většiny - 50 -

byla dřeň stonku prakticky zlikvidována. Napadení bylo statisticky průkazně vyšší než u dalších dvou pokusů. Pokus č. 1 byl vlivem umístění na exponovanější části pozemku napaden více než pokus č. 3, rozdíl ale nebyl statisticky průkazný. První ošetření v nejčasnějším termínu bylo provedeno již 29.2.2008, protože v té době se výrazněji oteplilo. Vliv ošetření v tomto termínu se prakticky neprojevil. Druhé ošetření při zahájení náletu samiček bylo provedeno 9.4.2008. Ošetření v tomto termínu průkazně snížilo počet larev ve stoncích. Ošetření při předpokládaném zahájení kladení vajíček bylo provedeno 18.4.2008. Jak vyplývá z výsledků odchytu z misek, termín tohoto ošetření se nepodařilo upřesnit, protože samičky se zralými vajíčky nebyly nalezeny Účinnost tohoto ošetření byla horší, protože pravděpodobně bylo již provedeno pozdě.


Tabulka č. 2 Výskyt larev krytonosců ve stoncích, Opava 2008, spojené pokusy pokus 1 1 1 1 2 2 2 3 3

Varianta kontrola cypermetrin 29.2.2008 cypermetrin 9.4.2008 cypermetrin18.4.2008 kontrola cypermetrin 9.4.2008 cypermetrin 18.4.2008 kontrola cypermetrin + chlorpyrifos 9.4.2008 D 0,05 D 0,01

larev/1 rostlina 3,3 2,45 0,85 1,6 6,15 0,45 2,35 1,65 a 0,05 b 2,60 3,19

napad. rostlin % 95 85 45 70 100 35 85 80 7,5

Pokus č. 1 - Chvalíkovice, odrůda Executive, umístění v rohu pozemku na úvrati; Pokus č. 2 - U školky, řepka po řepce, úvrať asi hektarového pozemku; Pokus č. 3 - Chvalíkovice, odrůda Oponent, umístění při okraji pozemku uprostřed jeho delší strany (dlouhé cca 400 m)

Rok 2009 Porost ozimé řepky byl zaset za výrazného nedostatku srážek na konci srpna do suché poněkud hrudovité půdy, vzcházení bylo proto nevyrovnané. V druhé polovině září přišla vlna velmi chladného a deštivého počasí, které zbrzdilo vývoj řepky. Podzim byl teplotně a vlhkostně příznivý, porosty šly do zimy v dobrém stavu. Zima začala náhle v polovině prosince a trvala až do konce března. K vyzimování porostů nedošlo, protože byly chráněny sněhovou pokrývkou. V březnu byly zaznamenány srážky téměř každý den, 29.3. spadlo na rozmáčenou půdu 14,1 mm. Na začátku dubna se rychle a výrazně oteplilo. Jarní vegetace začala výrazně pozdě, až na konci března, abnormálně teplé počasí ji ale výrazně urychlilo. Řepky proto začaly kvést už v poslední dekádě dubna. Neobvykle teplé a suché počasí pokračovalo až do poloviny května. Vlivem sucha byly porosty nižší a s pevnými stonky, porost proto nepolehl. Od poslední dekády května až do začátku července nastalo extrémně deštivé období, které ale porosty nijak nepoškodilo. Žluté misky byly v roce 2009 rozmístěny do porostu až 2.4.2009, před tím to kvůli rozbahněnému terénu nebylo možné. Navíc studené počasí s velkým množstvím srážek prakticky vylučovalo možnost náletu krytonosců. Počty ulovených krytonosců jsou uvedeny v tabulce č. 3. Dne 3. dubna se výrazně oteplilo a teplé slunečné počasí beze srážek bylo i v následujících dnech. Tento prudký obrat počasí výrazně podpořil nálet krytonosců, hlavní vlna náletu byla proto zachycena 6.4. V úlovku dominoval krytonosec čtyřzubý, krytonosec řepkový se vyskytoval jen velmi okrajově. Bylo zachyceno zhruba dvojnásobné množství samců než samic, samice byly ve všech stupních vývoje vajíček. K mírnému oživení náletu došlo na začátku 2. dekády dubna, pak už byly úlovky jen ojedinělé.

V posledních termínech byla většina zachycených samic již bez vajíček. Vliv ošetření insekticidy byl testován v roce 2009 ve dvou polních pokusech. První pokus byl situován na západní straně pozemku. Pro ošetření byl kvůli potlačení reziduálního účinku použit Vaztak v dávce 0,15 l/ha. Výsledky postupného ošetření porostu jsou uvedeny v tabulce č. 4. První aplikace (2.4.2009) byla provedena ihned, jak to bylo po sejití sněhu technicky možné, před tím byl příliš rozmoklý terén. Samotná aplikace byla provedena za chladného počasí, ale hned další den se výrazně oteplilo a okamžitě začali krytonosci nalétávat. Zřejmě proto byl účinek tohoto prvního ošetření nejlepší. Ošetření při začátku náletu samců nemohlo být provedeno, protože samci a samice nalétávali současně. Největší nálet byl zaznamenán 6.4., ošetření 10.4. bylo proto trochu opožděné a jeho účinek byl již o něco nižší. Účinek ošetření po náletu byl již nedostatečný. Výnos semen byl nejvyšší u varianty ošetřené 2. dubna, u kontroly byl nejnižší, rozdíly jsou statisticky neprůkazné. Tento pokus se nacházel ve značně výsušné části pozemku, výnos semen byl proto suchem silně ovlivněn. V tabulce č. 5 jsou uvedeny výsledky dalšího pokusu s ošetřením proti krytonoscům. Pokus byl situován na tomtéž pozemku, tentokrát na jeho severní straně. Podíl napadených rostlin byl srovnatelný s předchozím pokusem, ve stoncích bylo napočítáno o něco více larev. Ošetření bylo provedeno 10.4.2009 přípravkem Nurelle D v dávce 0,6 l/ha. Systemicky a reziduálně působící Nurelle statisticky průkazně snížil počet larev ve stonku a % napadených stonků. Výnos semen se statisticky průkazně zvýšil, toto zvýšení je ale potřeba brát s rezervou, protože výnosy mohly být ovlivněny extrémním suchem v dubnu a květnu.

Tabulka č. 3: Úlovky krytonosců ve žlutých miskách Opava 2009. Počet misek 18

6.4.09 9.4.09 14.4.09 16.4.09 20.4.09 23.4.09

♂ 273 7 39 2 4 5

♀bv 22 11 16 1 4 6

Ceutorhynchus pallidactylus ♀nv ♀nv/zv ♀bv/nv 29 3 52 4 19 1

♀zv 15 1 5 1

C.napi

Jiný

♀2

6 17 11 2 9

bv- bez vajíček, nv – nezralá vajíčka, zv – zralá vajíčka; Jiné druhy – kryt. kořenový, šešulový, brukvový, černý a další blíže neurčené druhy


- 51 -

Tabulka č. 4: Krytonosci – postupné ošetření Datum ošetření 2.4.09 10.4.09 16.4.09 Kontrola

Počet larev v 1 stonku ks úč. % 0,2 b 89,6 0,58 a 70,1 1,02 a 46,8 1,92 a 0

% napadených stonků % úč. % 7,5 b 90,0 45,0 a 40,0 47,5 a 36,7 75 a 0

Výnos semen t/ha rel. % 1,83a 126,7 1,76a 122,2 1,67a 116,2 1,44a 100,0

Tabulka č. 5: Opava 2009 – pokus č. 2

Kontrola Nurelle D

Počet larev v 1 stonku ks úč. % 4,8a 0 0,2b 96,3

% napadených stonků % úč. % 71,3a 0 10,0c 86,6

Výnos semen t/ha rel. % 4,51g 100 5,18a 114,9

Diskuse Z výsledků je zřejmé, že průběh náletu krytonosců silně závisí na konkrétních podmínkách v daném ročníku a lokalitě. Přestože v letech 2008 a 2009 byl výskyt larev a % napadení stonků řepky přibližně srovnatelné, počty zachycených brouků v miskách se výrazně lišily. V roce 2008 bylo v miskách zachyceno jen malé množství jedinců. V témže roce byl ve 100 km vzdáleném Šumperku zaznamenán poměrně vysoký záchyt do misek (Seidenglanz et al. 2008). Tato disproporce je pravděpodobně způsobena lokálními odlišnostmi v průběhu počasí, protože vlivem zastínění pohořím Jeseníky od západu a otevřeností krajiny na severovýchod do polských rovin se často průběh povětrnostních podmínek na Opavsku od zbytku republiky odlišuje. Je možné, že při nižších teplotách krytonosci se do misek chytají málo, protože příliš nelétají a spíše lezou, to je ale ještě nutno ověřit. Seidenglanz také uvádí, že u krytonosce čtyřzubého samice do porostu nalétávají asi o dva týdny později než samci. Tuto tendenci lze vypozorovat z průběhu náletu v roce 2008 i na Opavsku, ale vzhledem k nízkému počtu ulovených jedinců nejsou tyto výsledky příliš průkazné. V roce 2009 se tato diferenciace neprojevila, protože samci i samice začali nalétávat současně a ve velkém množství. Náhlý zlom počasí v roce 2009 silně narušil vývojový cyklus řepkových škůdců, proto po začátku náletu krytonosců bezprostředně následoval nálet blýskáčků a stupeň vývoje vajíček u samic krytonosců byl silně diferencovaný. Na začátku druhé dekády dubna pak nastal výrazný nálet bejlomorky, který byl zřejmě předčasný, protože napadení šešulí bylo poměrně malé. Dle Volkera (2003) není u žádného z obou druhů krytonosců k dispozici ověřený práh škodlivosti. Ošetření v praxi doporučuje tehdy, je li v 1 misce zachyceno u obou druhů více než 10 jedinců krytonosců za 3 dny. Jak ukazují výsledky z roku 2008, tato metoda signalizace nemusí dát spolehlivé výsledky, protože nesignalizovala potřebu ošetření ani u extrémního případu pěstování řepky po řepce, kde ve skutečnosti bylo napadení rostlin poměrně vysoké. V roce 2009 by signalizace ošetření dle této metody poskytla správné výsledky. Z výsledků použití syntetických pyretroidů v různých termínech vyplývá, že nejvhodnější termín pro ošetření je na začátku výraznějšího náletu samiček krytonosců (rok 2008), nebo na začátku silného náletu samců i samic (rok 2009). Tento termín se shoduje s počátkem náletu blýskáčků, jedním ošetřením je proto možno zasáhnout oba tyto škůdce najednou. Pro lepší účinek by bylo potřeba ošetření syntetickými pyretroidy zopakovat, použití systemických přípravků s dlouhodobějším účinkem chrání porost výrazně déle. Pokud se diferenciace v náletu samců a samic krytonosce čtyřzubého potvrdí, pak v oblastech, kde je krytonosec čtyřzubý dominantním druhem, bude možné vynechat první jarní ošetření zaměřené výhradně proti krytonoscům. V roce 2009 nastalo i výrazné zvýšení výnosu semen, to je ale nutno brát s rezervou, protože pokusy byly výrazně ovlivněny suchem. V předchozích letech u takovýchto pokusů výraznější zvýšení výnosu semen vlivem ošetření insekticidy nebylo pozorováno.

Použitá literatura Volker H. Paul Raps – Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. Verlag Th. Mann 2003, ISBN 3-7862-0148-X Hoffmann G.M., Schmutterer H. Parasitäre Krankheiten und Schädlinge an landwirtschaftlichen Kulturpflanzen Verlag Eugen Ulmer Stuttgart 1999, ISBN 3-8001-3207-9 Seidenglanz M., Poslušná J., Havel J., Hrudová E. Rozdíly v průběhu náletu samců a samic krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) do porostů a účinnost insekticidů aplikovaných v různých obdobích. Sborník SPZO 25. vyhodnocovací seminář Hluk 20 – 21. 11. 2008, s. 112 – 121 ISBN 978-80-87065-07-5

Kontaktní adresa Ing. Jiří Havel, CSc., OSEVA VaV, provozovna Opava. Purkyňova 10, 746 01 Opava, tel. 553624160, [email protected] Práce vznikla na základě grantu QH81218 financovaného MZeČR.

- 52 -


MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ OCHRANY ŘEPKY OZIMÉ PROTI HLÍZENCE OBECNÉ (Sclerotinia sclerotiorum) Possibilities of Winter Rapeseed Protection Improvement against Sclerotinia (Sclerotinia sclerotiorum)

David BEČKA, Evženie PROKINOVÁ, Jan VAŠÁK Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: The aim of the research is to improve winter rapeseed protection against sclerotinia with use of spring rapeseed in autumn or early flowering cultivars of winter rapeseed. We established experiments during 2007/08 and 2008/09 at 8 semi-practice localities and at one locality with small plot trials. Since a beginning of spring rapeseed anthesis we collected fell off petals and under sterile conditions we put them into plates with artificial nutrient medium. Number of infected petals we compared with real stems infestation in stand. From our two years results we found medium strong dependence between number of infected petals in the plate and sclerotinia incidence in stand. Key words: sclerotinia, spring rapeseed, winter rapeseed, diagnostics Souhrn: Cílem výzkumu je zlepšit ochranu řepky ozimé proti hlízence s využitím jarní řepky seté na podzim nebo časně kvetoucích odrůd řepky ozimé. Pokusy jsme v letech 2007/08 a 2008/09 založili na osmi poloprovozních lokalitách a jedné lokalitě s maloparcelkovými pokusy. Od začátku kvetení jarní řepky jsme odebírali opadlé korunní plátky a za sterilních podmínek vkládali do misek s umělým živným médiem. Počet infikovaných korunních plátků jsme pak porovnali se skutečným napadením stonků v porostu. Z našich dvouletých výsledků jsme zjistili středně silnou závislost mezi počtem infikovaných korunních plátků v misce a výskytem hlízenky v porostu. Klíčová slova: hlízenka obecná, jarní řepka, ozimá řepka, diagnostika

Úvod Řepka ozimá patří k plodinám, které velmi dobře reagují na intenzifikační vstupy nárůstem výnosu semen. Řepka se tak stala plodinou vysoce nákladovou a mnohdy, při poklesu výkupních cen, také méně ekonomicky zajímavou. Snahou je udržet či zvýšit výnosy pomocí racionálně vynaložených vstupů. U aplikace insekticidů a fungicidů lze využitím signalizace a diagnostických metod ušetřit nemalé finanční prostředky a zvýšit účinnost těchto přípravků. Obsévání řepkových polí je již dlouhou dobu známá věc a pokusně se sleduje více než patnáct let. Přesto se nikdy ochranné obsevy ve velkém v praxi neujaly. Možná dřívější doporučení obsévat řepková pole směsí brukvovitých (jarní řepka, ozimá řepice, ozimá hořčice sareptská aj.) se zdála být komplikovaná v dostupnosti osiva. Problémové může také být špatné přezimování na podzim vyseté jarní řepky. Abychom minimalizovali riziko vymrznutí, které u jarní řepky během zimy nelze vyloučit, doporučujeme obsévat řepková pole směsí jarní a ozimé řepky v poměru 1:1. Je to výhodné i z pohledu bezproblémové dostupnosti osiva jarní řepky a minimální náročnosti při setí. Jarní řepka setá na podzim po úspěšném přezimování je vždy asi o týden napřed ve vývoji v porovnání s řepkou ozimou. Jarní řepka nám slouží nejenom k signalizaci náletu některých škůdců (především blýskáčka), ale také se snažíme pomocí ní diagnostikovat výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) patří mezi nejvýznamnější patogeny řepky ozimé, o čemž nás přesvědčila v „hlízenkovém“ roce 2008. Jedná se o polyfágní houbu, která napadá více než 360 druhů dvouděložných rostlin z 61 čeledí (PAUL, 2003). Kromě obilnin jsou tedy všechny ostatní kulturní plodiny potencionálními hostiteli. V praxi největší škody způsobuje na slunečnici a řepce, silně ohrožen je do budoucna i mák. Houba vytváří v průměru 1,5-3 cm velká sklerocia, která dokáží Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

přežívat v půdě 10 i více let (PROKINOVÁ, 2000). Klíčení sklerocií je závislé na půdní vlhkosti a teplotě, optimální teplota pro klíčení je 7-11oC (PAUL, 2003). Klíčí pouze sklerocia na povrchu nebo max. z hloubky 5 cm. Ze sklerocií vyrostou malé světle hnědé houbičky – apothecia (plodničky), ze kterých se uvolňují spóry. Tyto spóry pokud najdou optimální podmínky (např. přilepené opadlé korunní plátky na listech) vyklíčí a infikují tak rostlinu. První viditelné příznaky výskytu hlízenky na řepce se objevují v období dokvétání a po odkvětu. Na stonku se tvoří protáhlé a vodnaté skvrny, které rychle šednou, často mívají stříbřitý nádech, dochází k trhání a loupání pokožky rostlin. V místě napadení je často uvnitř stonku bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří sklerocia (PROKINOVÁ, 2000). Po jejich vypadnutí na povrch půdy se životní cyklus houby uzavře. Vedle této infekce pomocí spór dokáže hlízenka primárně infikovat hostitelské rostliny i pomocí mycelia, které vrůstá přímo do bází rostlin z půdy. S. sclerotiorum poškozuje řepku prakticky ve všech oblastech světa, kde se tato plodina pěstuje. Výzkum se proto mimo jiné zaměřuje i na vypracování spolehlivých prognostických programů. Některé vycházejí z vyhodnocení podmínek prostředí (vlhkost, teplota, výskyt choroby v minulých letech atd.), výsledkem je míra rizika udávaná v bodech (ANONYM, 2009). Jiné pracují se sumou efektivních teplot a srážek v období konec butonizace – počátek kvetení – systém ScleroPro (KOCH et al., 2007). K předpovědním metodám v zahraničí často používaným patří i tzv. petal test, tj. zjištění přítomnosti patogena v porostu jeho izolací z korunních plátků (ANONYM, 2009; TURKINGTON et al., 1991). V našich pokusech jsme ověřovali použitelnost právě této metody v našich podmínkách. Na rozdíl od uvedených autorů jsme ale využili signalizační pás rostlin, které mají dřívější nástup kvetení.

- 53 -

Metodika Na České zemědělské univerzitě v Praze již dva roky v rámci grantu NAZV QH 81147 sledujeme možnosti využití jarní řepky seté na podzim k signalizaci náletu některých škůdců a pro diagnostiku výskytu hlízenky. Po velmi teplé zimě 2007/08 na všech sledovaných místech (osm poloprovozů a jeden přesný maloparcelkový pokus) jarní řepka bez problémů přezimovala. Letošní „tvrdší“ zima 2008/09 prověřila zimovzdornost jarní řepky, která na dvou lokalitách nepřezimovala (Kelč na Vsetínsku a Hrotovice na Třebíčsku) a na jedné lokalitě byla po zimě velmi poškozená (Rostěnice na Vyškovsku). Přesto můžeme konstatovat, že jarní řepka přežila i holomrazy -13oC. Pokusy máme již dva roky (2007/08 a 2008/09) založeny na osmi poloprovozních lokalitách (velikost parcel cca 0,2-0,5 ha) – Dub nad Moravou (o. Olomouc 2007/08), Hrotovice (o. Třebíč), Humburky (o. Hradec Králové), Chrášťany (o. Rakovník), Kelč (o. Vsetín), Nové Město na Moravě (o. Žďár nad Sázavou), Petrovice (o. Benešov), Rostěnice (o. Vyškov, 2008/09) a Vstiš (o. Plzeň - jih). V roce 2007/08 se nám podařilo získat kompletní výsledky ze čtyř a v roce 2008/09 ze šesti lokalit. Současně zakládáme maloparcelkové

pokusy (velikost parcel 11,9 m2 ve čtyřech opakováních) na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě (o. Praha - západ). Metodika pokusů je založena na izolaci patogena z opadlých korunních plátků na živné půdě (Potato Dextrose Agar) v Petriho miskách. K tomu využíváme jarní řepku setou na podzim (2007/08 Haydn, 2008/09 Canyon), která nakvétá asi o týden dříve a časně nakvétající odrůdu ozimé řepky Californium. Odebíráme opadlé korunní plátky přilepené na listech, které sterilní pinzetou přeneseme v počtu pěti kusů do Petriho misek na umělou živnou půdu. Z každé varianty založíme 10 misek (tedy celkem 50 plátků), tj. 1 opakování tvoří 5 korunních plátků. Kultivace probíhá týden ve tmě, při pokojové teplotě. Po týdnu lze zjistit, kolik plátků bylo infikovaných spórami hlízenky a tedy předpovědět její potencionální infekční tlak. Plátky jsme odebírali na poloprovozech třikrát (1. termín zač. opadu plátků u jarní řepky a pak cca v týdenních odstupech) a na maloparcelkách šestkrát (1. termín zač. opadu plátků u jarní řepky a pak cca v týdenních odstupech).

Výsledky Z výsledků odebraných korunních plátků v roce 2007/08 (poloprovozy) je patrné, že infekce hlízenky se nejprve objevila v porostech jarní řepky a teprve později na odrůdě řepky ozimé Californium (viz. tabulka 1). Toto bylo jasně vidět především u prvního (jarní řepka – v průměru 29 %, Californium – 15 % infikovaných plátků) a druhého (jarní řepka – v průměru 19 %, Californium – 15 % infikovaných plátků) termínu odběru. V roce 2008/09 to již tak zřejmé nebylo, resp. největší rozdíl byl až u druhého (jarní

řepka - v průměru 13 %, Californium – 7 % infikovaných plátků) a třetího (jarní řepka - v průměru 14 %, Californium – 11 % infikovaných plátků) termínu (viz. tabulka 2). Při srovnání obou let vychází, že v roce 2007/08 byl nástup hlízenky dřívější a velmi intenzivní. Porosty v tomto roce byly vysoké a hlízence svědčilo i vlhčí počasí od konce dubna do května. Naopak v roce 2008/09 v důsledku sucha porosty narostly asi o 25-30 cm nižší a suché počasí neumožnilo tak razantní rozšíření hlízenky.

Tabulka 1: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), poloprovozy v roce 2007/08 Infikované misky (% )

termín odběru

Californium

Haydn (jar. řepka)

Californium

Haydn (jar. řepka)

Humburky

2.5.2008 9.5.2008 16.5.2008

24 28 4

32 52 6

100 90 20

80 100 30

průměr

19

30

70

70

Hrotovice

2.5.2008 8.5.2008 13.5.2008

0 4 2

38 6 0

0 20 10

80 30 0

průměr

2

15

10

37

Chrášťany

29.4.2008 6.5.2008 13.5.2008

2 14 18

12 2 0

10 40 40

30 10 0

Petrovice

průměr za lokality

.

Infikované korunní plátky (% )

2007/08

průměr

11

5

30

13

13.5.2008 21.5.2008 29.5.2008

34 14 32

34 16 36

90 60 100

90 80 100

průměr 1. termín 2. termín 3. termín

27 15 15 14

29 29 19 11

83 50 53 43

90 70 55 33

průměr

15

20

48

53

Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu

- 54 -


Tabulka 2: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), poloprovozy v roce 2008/09. 2008/09

Infikované korunní plátky (%)

termín odběru

Humburky

Chrášťany

Nové Město na Moravě

Petrovice

Rostěnice

Vstiš

průměr za lokality

Infikované misky (%)

Californium

Canyon (jar. řepka)

Californium

Canyon (jar. řepka)

28.4.2009 7.5.2009 17.5.2009

10 18 16

10 24 2

50 70 50

40 60 10

průměr

15

12

57

37

30.4.2009 9.5.2009 15.5.2009

0 0 0

4 2 2

0 0 0

20 10 10

průměr

0

3

0

13

5.5.2009 15.5.2009 25.5.2009

0 0 0

0 12 0

0 0 0

0 50 0

průměr

0

4

0

17

5.5.2009 12.5.2009 19.5.2009

0 22 10

0 18 18

0 6 40

0 50 7

průměr

11

12

15

19

27.4.2009 4.5.2009 11.5.2009

8 0 12

4 2 20

30 0 50

20 10 60

průměr

7

9

27

30

29.4.2009 11.5.2009 19.5.2009

6 4 28

2 18 42

30 20 100

10 60 100

průměr 1. termín 2. termín 3. termín

13 4 7 11

21 3 13 14

50 18 16 40

57 15 40 31

průměr

7

10

25

29

Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu

zenka začala v porostu šířit. V roce 2007/08 byl největší infekční tlak kolem 12.5 a v roce 2008/09 ve dvou vlnách (kolem 21.4 a 12.5.). Z obou povětrnostně odlišných let tedy vychází, že hlavní období šíření hlízenky nastalo kolem 12. května.

V maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě byl infekční tlak hlízenky obecně menší a nelze pozorovat podstatné rozdíly v napadení jarní řepky a odrůdy Californium. Vzhledem k šesti uskutečněným odběrům můžeme však velmi dobře určit, kdy se hlí-

Tabulka 3: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), maloparcelkové pokusy v Červeném Újezdě v roce 2007/08 a 2008/09. Infikované korunní plátky (%) termín odběru

Infikované misky (%)

Californium

Haydn, Canyon (jar. řepka)

Californium

Haydn, Canyon (jar. řepka)

23.4.2008 28.4.2008 5.5.2008

2 0 4

2 12 6

10 0 20

10 50 30

12.5.2008 20.5.2008 26.5.2008

34 18 12

22 12 0

100 90 40

70 60 0

průměr

12

9

43

37

21.4.2009 30.4.2009 7.5.2009

4

8

10

40

6 0 10

0 2 8

30 0 40

0 10 30

2 0

0 0

10 0

0 0

4

3

15

13

12.5.2009 18.5.2009 25.5.2009

průměr

Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu, Haydn v roce 2007/08 a Canyon v roce 2008/09 Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

- 55 -

V tabulkách 4 a 5 jsou v procentech vyhodnoceny hlízenkou napadené stonky u jednotlivých odrůd v poloprovozních podmínkách. Hodnocení proběhlo asi 7-10 dnů před sklizní. Největší odrůdová citlivost na hlízenku je patrná v roce 2007/08. K nejvíce napadeným odrůdám patřily v roce 2007/08 – ES Astrid (32 %), Navajo (31 %) a PR45D03 (30 %) a v roce 2008/09 – Exocet (5 %), ES Bourbon (5 %) a Jesper (4 %). Naopak vyšší odolnost k hlízence jsme pozorovali v roce 2007/08 u odrůd Atlantic (13 %), Californium

(14 %) a Vectra (14 %) a v roce 2008/09 u odrůd NK Passion (1 %), Adriana (1 %) a Chagall (1 %). Napadení hlízenkou u většího sortimentu sledovaných odrůd v maloparcelkových pokusech uvádí tabulka 6. V roce 2007/08 jsme nejvíce napadených stonků zjistili u odrůd PR45D04 (38 %), PR45D03 (18 %) a ES Astrid (17 %) a v roce 2008/09 u odrůd Hornet (3 %), Vectra (3 %) a NK Speed (2 %).

Tabulka 4: Napadení stonků hlízenkou (%), poloprovozní pokusy 2007/08. 2007/08

Humburky

Chrášťany

Petrovice

Hrotovice

%

%

%

%

vše*

vše*

vše*

77

14

18

25

12

9

37

21

13

4

24

13

13

15

16

20

4

4

41

18

33

Jarní Aplaus Asgard Atlantic Californium Catalina ES Astrid ES Betty ES Saphir Exagone Jesper Labrador Ladoga Navajo NK Fair NK Petrol Oksana Ontario PR45D03 Rohan Vectra

8

59

56

7

18

36

30

9

11

36

18

29

23

17

33

3

13

28

33

14

11

33

33

3

13

17

20

9

16

32

47

28

22

26

22

5

7

34

46

20

16

25

20

15

21

45

23

3

12

38

43

28

22

19

33

11

13

11

21

10

průměr % nehodnoc. 17 20 13 14 24 32 23 23 19 22 20 15 31 19 27 19 23 30 21 14

21 14 30 29 13 * vše napadeno komplexem houbových chorob - nehodnoceno

průměr

Tabulka 5: Napadení stonků hlízenkou (%), poloprovozní pokusy 2008/09. Rostěnice

Humburky

Chrášťany

Nové Město

Petrovice

Vstiš

%

%

%

%

%

%

Jarní Adriana Asgard Cadeli

0

0

0

3

3

0

3

0

0

2

3

0

3

4

0

3

2

0

4

1

0

2

14

0

Californium ES Bourbon ES Neptune Exagone Exocet Finesse Goya Hornet Chagall Jesper Labrador Ladoga NK Octans NK Passion NK Petrol NK Speed Ontario 1

3

0

0

2

6

0

3

0

1

1

23

0

2008/09

- 56 -

průměr % 1 1 2 3 2 5 3 4 5 2 2 3 1 4 1 2 2 1 1 3 2

2

1

0

4

12

0

13

1

0

0

10

0

10

2

1

3

13

0

2

1

0

0

7

0

3

0

0

2

5

0

1

3

1

3

8

0

3

0

0

3

3

0

9

4

0

5

7

0

3

0

0

1

4

0

2

1

1

3

8

0

4

1

0

0

8

0

2

0

0

2

3

0

3

0

1

2

3

0

8

2

0

3

5

0

2

1

0

0

8

0

Ontario 2

0

0

1

1

6

0

PR45D03 Rohan Sitro SW Gospel Vectra

10

1

0

4

7

0

6

3

1

2

6

0

0

3

3

4

5

0

3

0

1

1

6

0

5

0

0

2

14

0

1 4 3 2 2 3

průměr

4

1

0

2

7

0

2


Tabulka 6: Napadení stonků hlízenkou (%), maloparcelkové pokusy, Červený Újezd, 2007/08 a 2008/09.

odrůda Adriana Agapan Aplaus Appolon Asgard Atlantic Baros Cabriolet Cadeli Californium Catalina Catana Cicero EGC 411 EGC 461 EGC 521 EGC 571 EGC 572 Ella ES Astrid ES Betty ES Bourbon ES Hydromel ES Pinson ES Saphir Exagone Executive Exocet Finesse Goya Hornet Champlain Chelsi Jesper Labrador Ladoga Liprima Navajo NK Fair NK Nemax NK Oktans NK Passion NK Petrol NK Speed Oksana Ontario Oponent Opus PR45D03 PR45D04 PR46W14 PR46W31 RAW1032-195 Rohan Shakira Siska Sitro SW 05023A SW Gospel Vectra Vision průměr

2008/09

napadené stonky hlízenkou (%) 9 11 6 9 3 8 8 13 9 9 7 11 12 8 12 8 11 9 6 17 8 8 13 8 7 10 8 11 8 4 6 7 4 7 10 3 4 11 4 5

odrůda Adriana Asgard Baldur Baros Benefit Cabriolet Cadeli Californium Catalina DK- Secure DK-Cabernet ES Alpha ES Betty ES Mecure ES Saphir Exagone Excalibur Exocet Finesse Hornet Hybrigold Chagall Jesper Labrador Ladoga Liprima NK Morse NK Octans NK Passion NK Petrol NK Speed Ontario 1 Ontario 2 Petra PR44W22 PR45D05 Rohan Sitro Vectra průměr

napadené stonky hlízenkou (%) 0 0 0 1 1 1 0 2 0 1 0 1 1 0 0 1 1

Pokud výsledky zhodnotíme regresní a korelační analýzou, vychází nám nejlépe lineární model s rovnicí (hlízenka porost (%) = 0,0832586 + 0,631187*hlízenka plátky (%)). Závislost počtu infikovaných korunních plátků řepky na živné půdě a následný výskyt hlízenky v porostu lze klasifikovat jako středně silnou (r = 0,71). Výskyt hlízenky v porostu lze podle koeficientu determinace (r2) předpovědět z 51% pravděpodobností podle počtu infikovaných korunních plátků na živné půdě. Regression Analysis - Linear model: Y = a + b*X ------------------------------Dependent variable: hlizenka porost % Independent variable: hlizenka platky % ------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ---------------------------------------------------------------------Intercept 0,0832586 2,42434 0,0343428 0,9733 Slope 0,631187 0,19393 3,25472 0,0087 ----------------------------------------------------------------------

1 0 3 2 0 0

P = 0,0087 Correlation Coefficient = 0,717219 R-squared = 51,4403 percent Standard Error of Est. = 5,13768

1

20

2 0 0 0 0 1 2 1 0 1 1 1 0 1 3 1

6

hlizenka porost %

2007/08

Statistické vyhodnocení

16 12 8 4 0 0

5

10

15

20

25

30

hlizenka platky %

8 5 7 13 8 8 7 18 38 11 9 6 4 13 13 8 7 9 9 5

9


- 57 -

Diskuze, závěr Jarní řepka setá na podzim většinou dobře přezimuje a je ve vegetaci asi o 7 dnů v předstihu oproti řepce ozimé. Odrůda Haydn je k napadení citlivější, proto by byla vhodnějším indikátorem výskytu S. sclerotiorum, ale nelze spoléhat na její přezimování. Získané výsledky potvrdily, že jarní řepku Haydn a časně kvetoucí odrůdu řepky ozimé Californium můžeme tak využít pro zlepšení ochrany proti hlízence, resp. pro získání orientační informace o síle infekčního tlaku v porostu. Z našich dvouletých výsledků jsme zjistili středně silnou závislost mezi procentem infikovaných korunních plátků na živné půdě a výskytem hlízenky v porostu. Přitom z procenta infikovaných korunních plátků lze usuzovat především na intenzitu infekčního tlaku. Počet misek, na kterých se vyskytuje alespoň jeden infikovaný korunní

plátek vypovídá spíše o plošném rozmístění patogena v porostu. Rozhodující vliv na stupeň infekce hlízenkou má však vlhkost a teplota. Spóry hlízenky mají životnost asi 17 hod a pokud do té doby nenajdou vhodné místo k vyklíčení, odumírají. Podmínkou vyklíčení je vysoká vzdušná vlhkost asi 85 % a teplota 20oC (PAUL, 2003). Systém ScleroPro (KOCH et al., 2007) udává jako minimální hodnoty nutné pro vznik infekce 7 až 11°C a 80 to 86 % relativní vlhkosti. V dalších letech chceme náš výzkum směřovat i touto cestou, protože prognostické systémy vypracované v zahraničí musí být na základě vyhodnocení dat přizpůsobeny našim podmínkám. Výsledky pak budou využitelné pro krátkodobé rozhodování o potřebě fungicidního ošetření řepky ozimé.

Použitá literatura ANONYM (2009): Sclerotinia Stem Rot Forecasting in Canola – FAQ. Dostupné na: http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/sclerot.htm#forecasting Koch, S., Dunker, S., Kleinhenz, B., Röhrig, M., Tiedemann, A. (2007) A Crop Loss-Related Forecasting Model for Sclerotinia Stem Rot in Winter Oilseed Rape. Phytopathology. Vol. 97, No. 9: 1186-1194 PAUL, V. H. (2003) RAPS - Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. AgroConcept GmbH Bonn, 200 p. PROKINOVÁ, E. (2000) Choroby řepky (223-232). In.- VAŠÁK, J. a kol. (2000) Řepka. Agrospoj, s. 321. Turkington, T. K., Morall, R. A. A., Rude, S. V. (1991): Use of petal infestation to forecast sclerotinia stem rot of vanila: the impact of doutnal and weather-related inoculum fluctuations. Can. J. Plant Pathol., 13: 347-355

Kontaktní adresa Ing. David Bečka, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 22438 2531, e-mail: [email protected] Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“.

- 58 -


LISTOVÁ APLIKACE BÓRU K OZIMÉ ŘEPCE: SOUČASNÝ PROBLÉM?! Foliar Application of Boron to Winter Oilseed Rape: a Recent Issue?!

Wolfgang RÖHL; Norbert MAKOWSKI Schwerin, Německá spolková republika

Summary: Caused by recent aspects – new varieties, especially hybrids, increased yield levels and a greater extent of realizing potential yield, changes in climatic conditions, better availability of mikronutrient fertilizers as well as technical equipment – earlier results were compared with recent recommendations. There is given an overview about the effects of boron fertilization and of its realization as part of the production system. Key words: Boron, Foliar Fertilization, Oilseed Rape Souhrn: K aktuálním aspektům pěstitelské technologie ozimé řepky patří – posun ve spektru odrůd směrem k hybridním odrůdám, zvýšení úrovně výnosů a lepší využití výnosového potenciálu, lepší využitelnost minerálních hnojiv. Nelze opomenout změnu klimatických podmínek. Na základě několika literárních pramenů je zde sestaven přehled o hnojení bórem, jeho účinku a jeho praktické zabudování do pěstitelské technologie. Klíčová slova: Bór, hnojení na list, ozimá řepka

Úvod Před více než 20ti lety pěstitelé vycházeli při hnojení bórem zejména z rozborů půd a zásobenosti půd. Důraz byl kladen na aplikaci bóru s ohledem na jeho obsah v jednotlivých částech rostlin. Aplikace přicházela při počátku kvetení (BBCH 62). Tento termín vycházel jako optimální v nádobových i polních pokusech (15). Od té doby se v zemědělské praxi mnohé změnilo. Vlivem šlechtění nových odrůd mohl vzrůst výnosový potenciál i jeho využití, řadu vylepšení zaznamenal i pěstitelský systém. Zatímco dříve šlo o docílení stabilních výnosů okolo 30 – 35 q/ha, je dnes pětitunový výnos řepky realitou a v příznivých ročnících mnohé podniky tuto laťku přeskakují a na některých pozemcích dosahují výnosu i více než 6 t/ha. Důležitou roli hraje změna odrůdového spektra. Dnes činí podíl hybridů v SRN zhruba 60 % a do budoucna jistě naroste. V Meklenbursku-Předním Pomořansku – vedoucí spolkové zemi v pěstování ozimé řepky – leží podíl hybridních odrůd kolem 80 %. Jako jejich hlavní výhody lze jmenovat vyšší výnos o 8 – 10 % oproti běžným odrůdám, lepší toleranci k pozdnímu setí a odolnost stresu (4). Během minulé konference AGRICULTURA – SCIENTIA – PROSPERITAS byly zmiňovány změny klimatu a adaptace pěstitelských technologií na tyto změny. Na základě několika literárních pramenů lze

konstatovat vzestup průměrné teploty a pokles v množství srážek celkově, dále i změny v rozložení srážek. V Meklenbursku-Předním Pomořansku je třeba počítat s obdobím sucha během intenzívního růstu, to může vést ke zkrácení období determinace, omezení fotosyntézy, urychlení senescence a omezení výnosů. Kromě omezení těchto negativních jevů pevnými minerálními hnojivy je k dispozici listová aplikace bóru, která procesy stárnutí výrazně zpomaluje (18). Goldbach et al. (8) z tohoto vycházejí a konstatují, že při nedostatku bóru mohou mít rostliny problémy v méně příznivých obdobích růstu (období sucha, silné přívalové deště, extrémně vysoké teploty, pozdní mrazíky). Fyziologický opad květů znamená ztrátu generativních orgánů a spadá do období počátku kvetení. Jednou z příčin kromě nízkých teplot či období sucha může být nedostatek bóru. Ten lze eliminovat listovou aplikací. Po aplikaci bóru se navýší počet šešulí na rostlině (16). Dobré zásobení bórem zvyšuje i intenzitu kvetení a pozitivně tak ovlivňuje průběh kvetení. Dalším pozitivem je pozdnější opad listů po aplikaci bóru (17). V následujícím textu je shrnuto, jakým způsobem ovlivňuje hnojení bórem růst řepky a jak by mělo být zabudováno do pěstitelského systému.

Výsledky a diskuse 1. Hnojení bórem na podzim Je známé, že nedostatek živin má velký vliv na výnos. Čím dříve se nedostatečná výživa stane limitujícím faktorem růstu, tím větší dopad je potom na výnos. Toto platí i pro výživu mikroelementy u ozimé řepky. Nedostatek bóru na podzim může vést u pozdně vysetých řepek v kombiSborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

naci s exponovanými svahy k vyzimování. Nedostatek bóru vede k větší náchylnosti mrazům. Jako kritérium pro nasazení aplikace bóru by měly být rozbory půd (15). Hnojení bórem ovlivňuje vyzimování porostů, ovlivňuje stabilitu rostlinných buněk – je- 59 -

jich poškození mrazem, ovlivňuje odumírání a trhání kořenového systému účinkem mrazu, dále odumírání buněk vlivem tvorby krystalů ledu ve vakuolách (6). Bór způsobuje tvorbu stabilních polysacharidů v buněčných stěnách (8). V tabulce 1 jsou shrnuty doporučení k hnojení bórem na podzim – hnojení do půdy i na list. Při hnojení záleží zejména na půdním typu a druhu, pH a obsahu bóru v půdě. K doporučení je aplikace 1 kg B/ha až 3 kg B/ha. Takto aplikovaný bór funguje v půdě více let, neboť řepka přichází v intenzívních oblastech na stejný pozemek 1x za

tři roky. Navíc spotřeba bóru předplodinou a zároveň následnou plodinou ozimou pšenicí je malá. Problémem aplikace bóru na list na podzim je u slabých porostů řepek nedostatečný listový aparát pro příjem bóru. S podzimním hnojením řepky bórem na list bychom měli počítat ve fázi BBCH 10 – 29, rostliny by měly mít 4 – 6 listů a dávka se pohybuje mezi 200 – 800 g/ha. Jako další účinek bóru kromě zlepšení odolnosti mrazu lze zmínit lepší odolnost proti houbovým chorobám (Verticilium, Phoma) a pozitivní vliv na kořenový systém (tvoří se kratší pevné kořeny odolné mrazu).

Tab. 1: Hnojení bórem na podzim Fáze růstu Do půdy

● při středním uspokojivém obsahu: 1,0 kg B/ha 1,5 až 3,0 kg B/ha 3 – 8 listů (BBCH 19 - 25) BBCH 10 - 29

Na list

Dávka ● při nízkém a velmi nízkém obsahu: 2,0 kg B/ha

4 – 6 listů (BBCH 21 - 23)

0,3 kg B/ha ● při akutním nedostatku: 0,5 kg B/ha ● při latentním nedostatku: 0,4 kg B/ha 0,45 kg B/ha 0,3 až 0,8 kg B/ha (doplnit druhou aplikací na počátku květu) 0,4 kg B/ha 0,3 až 0,4 kg B/ha 0,2 až 0,3 kg B/ha 0,2 kg B/ha

5 – 6 listů (BBCH 22 - 23)

0,4 až 0,8 kg B/ha

Podzimní aplikace

0,2 kg B/ha

Pozn.

Lit. pramen

doba účinku: 2 až 4 roky

(12)

při silném deficitu lepší přezimování, zlepšení odolnosti chorobám

(7) (22) (9)

lepší odolnost mrazu lepší tvorba kořenového vlášení, zároveň nižší napadení Verticiliem a Phomou lepší odolnost mrazu zlepšení tvorby kořenového systému při silném deficitu použít vyšší dávku vody při silném deficitu na podzim + 0,4 kg B/ha ve 2 dávkách v předjaří a na jaře

(3) (19) (21) (13) (1) (7) (14) (6)

2. Listová aplikace bóru na jaře Tabulka 2 uvádí souhrn doporučení k hnojení bórem na jaře dle jednotlivých doporučení výrobců hnojiv a poradenské služby agrárního sektoru. Kritické období pro aplikaci bóru je období tvorby poupat a počátek květu (BBCH 50 – 61), v této fázi by mělo být naaplikováno 300 – 500 g B/ha, možné je i dělení dávek.

- 60 -

Zůstává ještě otázka, jak se vypořádat se stresovými podmínkami způsobenými suchem, zejména v pozdním jaru. Možností je opět aplikace menšího množství bóru na list před obdobím sucha v plném květu, dochází k menší redukci generativních orgánů. Pro tuto aplikaci hovoří výsledky zjištěné Schulzem (20).


Tab. 2: Doporučení k listové aplikaci bóru na jaře Fáze růstu

Dávka 0,3 - 0,4 kg B/ha

obnovení vegetace

počátek dlouživého růstu (BBCH 30)

tvorba poupat (BBCH 50)

0,2 - 0,3 kg B/ha bez udání dávky 0,4 - 0,8 kg B/ha ● při akutním nedostatku: 0,5 kg B/ha ● při latentním nedostatku: 0,4 kg B/ha 0,4 kg B/ha 0,3 - 0,8 kg B/ha (společně i s podzimní aplikací) 0,2 - 0,3 kg B/ha 0,3 - 0,8 kg B/ha

tvorba poupat až počátek kvetení (BBCH 50 - 61)

0,3 - 0,5 kg B/ha

před počátkem kvetení (BBCH 60) ● plný květ (BBCH 64)

●

0,4 kg B/ha 0,3 - 0,45 kg B/ha 0,4 kg B/ha 0,4 kg B/ha při akutním nedostatku: 0,5 kg B/ha při latentním nedostatku: 0,4 kg B/ha 0,2 kg B/ha

Pozn. společně s prvním vstupem při akutním nedostatku, v TM s druhým vstupem, příp. listovou výživou ostatními prvky „časně na jaře“

Lit. pramen

1. dávka

(9)

1. dávka, TM s regulátory růstu

(11)

60 – 100 % z dávky bóru plánované pro listovou aplikaci

(19)

TM s regulátory a fungicidy nižší dávka pro lehké půdy, vyšší pro těžké půdy pokrytí největší potřeby na počátku květu „standardní opatření“

(5) (10) (11) (14)

(1) (7) (2)

ve 2 dávkách

(20) (21) (13) (3) (6)

2. dávka

(9)

2. dávka „hnojení do květu“

(11)

Použitá literatura (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12)

Anonym. www.agravis.de Anonym. Anbautelegramm Winterraps. www.agrarnet-mv.de Beiselen GmbH. Bor 150 – Blattdünger zur optimalen Bor-Versorgung (2006). www.beiselen.de Brauer, D. [Norddeutsche Pflanzenzucht (NPZ) “Hans-Georg Lembke” KG Malchow-Poel]. persönliche Mitteilung de Vries, G; Schönberger, H. Düngung und Pflanzenschutz im Raps im Frühjahr 2009. www.landwirt.com DüKa Düngekalkgesellschaft mbH. www.dueka.de/mikronaehrstoffblattduenger Ernert, S. Bor vernachlässigen oder düngen? www.pflanzenbau.rlp.de Goldbach, H. E.; Eichert, T.; Wimmer, M.M. Ist der Borbedarf abhängig vom Klima? 14. Tagung des Arbeitskreises Blattdüngung am 12. Oktober 2006 in Würzburg. www.ipe.uni-bonn.de Intrachem Bio Deutschland GmbH. Intrachem Bor 17,4 – Wasserlösliches Mikrogranulat zur Blattdüngung mit Bor. www.intrachem-bio.de KWS. Anbauplaner Winterraps (2008) S. 60/61 LANDBERATUNG. Düngung mit Mikro- und Makronährstoffen über das Blatt. www.landberatung.de Landwirtschaftskammer Niedersachsen. Richtwerte für die Düngung in Niedersachsen – Auszug aus den Düngungsrichtlinien, Stand März 2008 – Mikronährstoffe Bor, Mangan, Kupfer und Zink. www.lufanord-west.de


- 61 -

(13) (14) (15)

(16)

(17)

(18) (19) (20) (21) (22)

Lebosol Dünger GmbH. Lebosol® Bor. www.lebosol.de Omya (Schweiz) AG AGRO. Technische Informationen MANELTRA®BOR PLUS – Blattdünger zur Korrektur von Bor-Mangel, 04.03.2003. www.omya.ch Röhl, W. Terminierung der Bor- und Mangan-Blattdüngung zu Winterraps (Brassica napus L. ssp. oleifera) mit Einfach- und Doppelqualität unter Berücksichtigung der Ertragskomponenten und Qualitätsparameter Dissertation A, Wilhelm-Pieck-Universität Rostock, 1988, 100 S. Röhl, W.; Vašák, J., Borchmann, W.; Zajonc, I. Einfluss der Bor-Düngung auf die Reduktion der Ertragsanlagen des Winterrapses während der Blüte-In: Mengen- und Spurenelemente. – Leipzig (1989) S. 124 - 129 Röhl, W.; Schild, R, Zajonc, I. Untersuchungen zur Wirkung der Bor-Versorgung des Bodens auf das Blüh- und Seneszenzverhalten von Winterraps mit Doppelqualität-In: Mengen- und Spurenelemente. – Leipzig (1990) S. 239 - 247 RÖHL, W. Anpassungsstrategien: Antwort des Pflanzenbaus auf den Klimawandel-In: Tagungsbericht AGRICULTURA – SCIENTIA – PROSPERITAS, Prag (2008), S. Schönberger, H., Welche Nährstoffmengen braucht der Raps für Höchsterträge? www.rapol.de Schulz, R.-R. Untersuchungen zur Wirkung von Blattdüngungsmaßnahmen im Winterraps Landesforschungsanstalt für Landwirtschaft und Fischerei Mecklenburg-Vorpommern (2006). www.lfa-mv.de sePura GmbH Würzburg Natriumborat 14 – Kennzeichnung gemäß § 4 DüMV, Stand 01.10.2006. www.sepura.de Syngenta Seeds. Winteraps-Fahrplan 2008. www.nk.com

Kontaktní adresa Dr. Wolfgang Röhl, Lenné-Str. 1, D-19053 Schwerin, [email protected] Prof. Dr. habil Dr. hc. mult. Norbert Makowski, Damerower Weg 9, D-18059 Rostock, [email protected] Přeložil Hlávkovec a ředitel Ing. Jan Křováček, Ph.D.

- 62 -


KVALITA ŘEPKY V ROCE 2009 Quality of rapeseed in 2009 year

Helena ZUKALOVÁ, David BEČKA, Jan VAŠÁK Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: Besides excellent nutritive value rapeseed oil and possibility his technical use without demands on his quality, has rapeseed high economic meaning. Considering , that changes of content fatty acids „00“ rapeseed are so small, from point of view nourishment it on her value nothing changes. Therefore as one from the more important qualitative parameter is oil content which was studied longterm and continue in present diagnosis which serve to restriction risk at cultivation of rapeseed and determine sequence factors, which her influence. The main factors is variety, considerable modify by year and area of cultivation. Year 2009 had long vegetative time as a result of this is high oil content (45,2 – 47,9 %) in comparison with year 2004. Key words: rapeseed, nourishment recommendation, technical use, fatty acids, oil content, variety, year, area of cultivation Souhrn: Velkým hospodářským významem řepky je její výborná potravinářská hodnota a možnosti dalšího jejího technického využití bez přídavných požadavků na její kvalitu. Vzhledem k tomu, že změny složení mastných kyselin „00“ řepek jsou malé, a z hlediska výživy to na hodnotě řepkového oleje nic nemění, je nejpodstatnějším kvalitativním znakem olejnatost. Tento jeden z nejvýznamnějších kvalitativních parametrů řepky byl dlouhodobě studován a dále sledován nyní při diagnostice sloužící k omezení rizik při pěstování řepky a stanovena posloupnost faktorů ji ovlivňujících, z nichž rozhodující je genetický základ odrůdy, výrazně modifikovaný ročníkem a pěstitelskou oblastí. Letošní rok s dlouhým vegetačním obdobím se vyznačoval vysokou olejnatostí (45,2 – 47,9 %) srovnatelnou s r. 2004. Klíčová slova: řepka, výživová doporučení, technické využití, mastné kyseliny, olejnatost, odrůda, ročník, pěstební lokalita

Úvod Olejniny jsou stále jedny z perspektivních komodit na světových trzích a není tomu ani jinak v ČR. Hlavními olejninami jsou řepka, slunečnice, mák. Své místo má i hořčice a především hořčice bílá (Tab.1). Tab.1: Produkční plochy a výnosy hlavních olejnin v posledních šesti letech v ČR. Komodita Řepka Slunečnice Mák Hořčice1

Ukazatel Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha)

2003/04 250 959 1,55 48 406 2,35 38 147 0,51 67 500 0,88

2004/05 259 460 3,60 39 393 2,16 27 611 0,90 27 100 0,95

Rok 2005/06 267 160 2,88 39 648 2,39 44 613 0,82 21 200 0,76

2006/07 292 247 3,01 47 071 2,15 57 785 0,55 21 300 0,60

2007/08 356 924 2,94 24 468 2,49 69 793 0,71 26 246 1,01

2008/09 354 826 3,20 25 621 2,44 53 623 0,63 41 790 1,09

Většinově jde o hořčici bílou. Výměra hořčice sareptské tmavo i žlutosemenné, které se v ČR pěstují asi od roku 1995 je po roce 2000 do současnosti přibližně 1000-1500 ha ročně s výnosy 0,8-1 t/ha semene.

Přesto, že jde o komoditu olejnin, kvalita jejich semen předurčuje jejich použití nejen jako surovinu pro potravinářský průmysl. Rozsah jejich pěstování odpovídá domácím potřebám, rentabilitě a uplatnění na zahraničních trzích. Řepka je řazena mezi vysoce rentabilní plodiny, s širokospektrým použitím, a proto produkční plochy překračují stále diskutovanou mez. Důsledkem tohoto jevu je pokles výnosů, kolísání v jednotlivých ročnících následkem nedodržení požadovaných osevních postupů, nedodržování zásad střídání plodin, zjednodušování přípravy půdy minimalizací, což vede k nárůstu houbových chorob a to zejména v teplejších oblastech, kde je ohrožena nejen řepka, ale i slunečnice. Součas-

nost podporuje výrobu bioenergií a v ČR je zavedeno povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot, což se projevilo výrazným růstem výroby metylesteru řepkového oleje. Tento celosvětový trend, růst spotřeby rostlinných olejů, pokrutin a extrahovaných šrotů k výživě hospodářských zvířat zajišťuje českým pěstitelům dlouhodobý odbyt a při vysoké efektivnosti výroby i dobré finanční zdroje. Nutriční hodnota řepkového oleje je dobrá vzhledem k příznivému poměru kyseliny linolové ω-6 a linolenové ω-3. Jeho technické využití nemá žádné speciální požadavky a tak veškeré přebytky řepkového semene po saturaci potravinářského průmyslu lze využít k výrobě biopaliv.

Materiál a metody Osm roků od r.1999–2007 byly zakládány technologické pokusy při dvou úrovních pěstování – intenzivní a ekonomické s dvojí úrovní dusíkatého hnojení a sledovány hospodářské a kvalitativní znaky u perspekSborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

tivních liniových a hybridních odrůd. Vzhledem k tomu, že pokusné lokality pokrývaly celé spektrum pěstebních oblastí řepky, byly tyto využity i při dalším řešení týkající se rizik pro pěstování ozimé řepky ve - 63 -

řepky při standardní technologii pěstování ve srovnání s technologií, která zahrnuje diagnostiku (rozbory půd, anorganické rozbory rostlin (ARR), sledování zdravotního stavu porostu), vedoucí k eliminaci všech rizik při pěstování hybridních a liniových odrůd.(26 odrůd) .

variantě diagnostické ve srovnání se standardní technologií. Tento záměr započal v roce 2007/08 na 7 stanovištích Humburky (okr. Hr. Králové), Chrášťany (okr. Rakovník), Petrovice (okr. Benešov), Hrotovice (okr. Třebíč), Nové Město na Moravě (okr. Žďár n. Sázavou), Vstiš (okr. Plzeň jih), Kelč (okr. Vsetín) a pokračoval i v letošním roce 2008/09 a byl ještě rozšířen o lokalitu Rostěnice (okr. Vyškov). Hodnoceny jsou hospodářské výsledky, ekonomika a kvalita produkce

Olejnatost. Stanovení olejnatosti bylo provedeno metodou NMR na analyzátoru fy Bruker-minispec mq-one series of TD-NMR system.

Výsledky a diskuse V letošním roce, vzhledem k dlouhému vegetačnímu období byla vysoká olejnatost srovnatelná s r.2004 (45,2 – 47,9 %) a kvalitně prováděná diagnostika v průběhu pěstebního cyklu se positivně projevila na olejnatosti, kdy takto efektivně vedená technologie eliminuje negativní korelaci mezi intenzitou pěstování a hlavním kvalitativním znakem – olejnatostí (Tab.2, Graf 1) a olejnatosti u obou variant se vyrovnávají (Tab.3).

Řepka. Olejnatost jako geneticky podmíněná vlastnost odrůdy je nejvýznamněji ovlivněna vlivem ročníku. Základní agrotechnická opatření všeobecně mají velmi malý vliv na kvalitativní znaky pěstovaných plodin (Zukalová, 1986). Tyto agrotechnické možnosti překrývá vliv ročníku vedle již zmíněné odrůdy (Tab.3). Současný diagnostický projekt i v návaznosti na předcházející studia dává jednoznačnou odpověď na úroveň olejnatosti vlivem odrůdy a ročníku. Z výsledků (Tab.2) je zřejmé, že odrůdová skladba pěstované řepky je nastavena tak, že splnit požadavek ČN 462300 – 2 tj. 42% při 8% vlhkosti je možno jen v mimořádných ročnících. Reálná je hraniční hodnota 40%, která je dána pro kvalitu „Canola“ a tyto hodnoty jsou i v nákupních normách na mezinárodním trhu.

Taktéž tato skutečnost výrazně potlačila vztah mezi teplými a chladnými oblastmi, kdy z předcházejících studií (Zukalová, 1988, Canvin, 1965, Arnholt, Schuster,1981) byl avizován nárůst olejnatosti ve prospěch chladných lokalit a v letošním roce u teplých oblastí došlo k 5% nárůstu olejnatosti oproti chladným oblastem.

Tab.2: Olejnatost při dvou pěstebních úrovních Rok 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09

Olejnatost (% v suš.) Experimentální Ekonomická 43,8 44,0 45,2 45,4 45,5 46,3 44,1 44,5 47,3 47,8 44,8 44,9 43,9 44,4 40,8 40,9 Diagnostická

Standardní

43,1 46,6

43,5 46,2

Olejnatost při 8% vlhkosti (průměr) 40,4 41,7 42,2 40,8 43,7 41,2 40,7 37,5 Olejnatost při 8% vlhkosti (průměr) 39,9 42,7

Tab.3: Vliv lokalit na obsah oleje při vysoké a standardní pěstitelské technologii Pěstitelské podmínky Teplé (cca 9,5 °C, úrodné nížiny ) Chladné (cca 8,5 °C, méně úrodné vysočiny)

Pěstitelská intenzita Diagnostická Standardní Diagnostická Standardní

Olejnatost zkoušených odrůd se pohybuje od cca od 45,0 – 48,7%. Nejvyšší olejnatosti měly liniové odrůdy – NK Passion, Adriana, Cadeli, Asgard, Ladoga, Rohan (46,5 – 48,7), střední obsahy (46,0-47,0 %) mají odrůdy Exagone, Exocet, Finesse, Goya, Hornet, Chagal a NK Speed. Olejnatosti pod 46 % mají odrůdy Californium, ES Bourbon, ES Neptun, Jesper, Labrador, NK Octans, NK Petrol, NK Speed, Ontario1 a Ontario 2 (Graf. 1). - 64 -

Olejnatost (%) 47,9 47,3 45,5 45,2

47,6 45,4

Splnění závazku ČR v rámci EU zvýšit podíl biopaliv v pohonných hmotách do roku 2005 na 2% a do roku 2010 na 5,75% a vlivem růstu výrobních kapacit bionafty by mohlo dojít k ohrožení potravinářské části tukových závodů v důsledku nedostatku suroviny a její vysoké ceny. Všechny pěstované liniové i hybridní odrůdy jsou „00“ a mají nízký obsah antinutričních látek a Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

extrahované šroty a výlisky dobrou krmivářskou hodnotu garantovanou odrůdami s nízkým obsahem glukosinolátů. Přesto doposud i přes veškeré projekty a zkoušky není uspokojivě vyřešen problém jejich využití a to zejména při tak velikém jejich přetlaku, který vznikne při chodu tukových závodů a výroben bionafty.

Vzhledem k tomu, že v ČR se využije zhruba okolo 100 tis.tun řepkových šrotů a výlisků a téměř dvojnásobek se vyveze, i zde je třeba pravděpodobně hladinu glukosinolátů garantovat a pokud tomu tak není, pak je zřejmé, že dovozci našich levných řepkových krmných zdrojů si s ní dovedou poradit a tak by se naši krmiváři nad touto skutečností měli zamyslet.

Závěr a doporučení Nyní dle nejnovějších výživových názorů je podstatné složení mastných kyselin konzumovaných tuků a především poměr n-6 : n-3, který by se měl pohybovat v rozmezí 5:1 – 2:1 U naší populace je tento poměr 8:1 a dostat se na doporučovanou hodnotu by bylo reálné zvýšenou konzumací řepkového oleje, který obsahuje kyselinu linolovou a linolenovou v příznivém poměru. Jednoznačně kvalitnější z pohledu výživářského je ovšem slunečnicový olej. Výborná potravinářská hodnota řepkového oleje a možnosti jejího technického využití bez dalších požadavků na jeho kvalitu, dává řepce velký hospodářský význam. Obě využití vyžadují maximální olejnatost pěstovaných odrůd. Proto olejnatost jako jeden z nejvýznamnějších kvalitativních parametrů řepky byl dlouhodobě studován a statistickým hodnocením byla stanovena po-

sloupnost faktorů ji ovlivňujících, které jsou v tomto pořadí: 1. Odrůda (1 – 4%) 2. Ročník a pěstitelské oblasti (1 –3%) 3. Posklizňové ošetření (0,5 – 1%) 4. Utužení půdy (0,5 – 1%) 5. Komplex agrotechnických vlivů. Současný diagnostický projekt dává jednoznačnou odpověď, že základem kvalitativních ukazatelů je pouze odrůda se svým genetickým základem. Ročník je neovlivnitelný a letošní s dlouhým vegetačním obdobím je poznamenán vysokou olejnatostí a toto počasí spolu s diagnostikou potlačilo pokles olejnatosti od chladných lokalit po teplé. Možnost zvyšování olejnatosti prostřednictvím výběru vhodných odrůd se zdá být nejefektivnějším prostředkem, protože vysokoolejnaté odrůdy je možno získat bez větších potíží a bez odezvy na výnos (AppelqvistOhlson, 1972).

Použitá literatura APPELQVIST,L:A ;OHLSON,R., (1972): Rapeseed, cultivation, processing and utilization. Elsevier Publishing Company. ARNHOLDT,B.;SCHUSTER,W., (1981): Durch Umwelt und Genotyp bedingte Variabilität des Rohprotein- und Rohfettgehaltes in Rapssamen. Fette Seifen-Anstrichm., 83, p. 49-54. CANVIN, D.T., (1965): The effect of temperature on the oil content and fatty acid composition of the oils from several oilseed crops. Can.J. Bot., 43, p. 63-69. Zukalová, H. (1986): Perspektivní cíle kvality řepky. In Tvorba výnosu a kvality ozimé řepky, Praha, ČSVTS, s.98-108. Zukalová, H., VAŠÁK, J, PREININGEROVÁ, J. (1988): Olejnatost řepky ozimé (Brassica napus L.) ve vztahu k agrotechnickým a pěstitelským oblastem.Rostl. výroba, 34, č.6 s. 571-578.

Kontaktní adresa Ing. Helena Zukalová, CSc., Katedra rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita, Praha 6 – Suchdol, 165 21, Tel: 224 382 539, Fax: 224 382 535, E-mail : [email protected] Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „ Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“, a výzkumného záměru MSM 6046070901


- 65 -

Graf1: Olejnatosti odrůd při standardní a diagnostické technologii pěstování (2008/09) 50,0

Olejnatost (%) 49,0

STANDARD DIAGNOSTIKA

48,0

47,0

46,0

45,0

44,0

- 66 -

Odrůdy

o G os pe l Ve ct ra

Si tr

SW

H or ne t C ha ga ll Je sp er La br ad or La do ga N K O ct an N s K P as si on N K P et ro N l K S pe ed O nt ar io 1 O nt ar io 2 PR 45 DO 3 R oh an

oy a G

Ad ria na As ga rd C ad C el al i ifo rn i um ES Bo ur bo ES n N ep tu ne Ex ag on e Ex oc et Fi ne ss e

43,0


VYBRANÉ ZPŮSOBY KONTROLY KVALITY ŘEPKY V PRŮBĚHU JEJÍHO SKLADOVÁNÍ Selected Methods of Quality Control During Rapeseed Storage

Josef PECEN1, Petra ZABLOUDILOVÁ2, Grzegorz SZWED3 1Česká

zemědělská univerzita v Praze,; 2Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze; 3Politechnika Lubelska

Summary: The paper deals with three different modalities of the qualitative status of rapeseed stored in silos. Variables determining the quality of seed are measured directly. Two assesses ways to put seeds in storage as one large sample (method of aeration of seeds and the method of detection of odors from the layer of seeds). These two forms reveal the quality of stored seeds sequent and it is based on values measured variables. The third way to detects of the duality of material stored (based on impacts) is more predictive, because it is based on the measurement of specific properties of individual seeds. Their values are inserted into the simulation model. Its output (solution) determines the state of stored material and thus steps to maintain the quality of seeds. Key words: ventilation, rapeseed deformation, impact, olfactory, gas emission Souhrn: Příspěvek se zabývá třemi různými způsoby zjišťování kvalitativního stavu semen řepky uskladněných v silech na základě přímého měření některých veličin, které určují kvalitu semen. Z toho dva způsoby hodnotí uskladněné semeno jako jeden velký vzorek (metoda provzdušňování semen a metoda detekce pachů). Tyto dva způsoby vypovídají o kvalitě skladovaných semen až následně, na základě změřených veličin. Třetí způsob zjišťování stavu uskladněného materiálu (s využitím impaktu) je naopak prediktivní, protože na základě konkrétních, změřených vlastností jednotlivých semen a dosazených do simulačního modelu určuje stav uskladněného materiálu a tím určuje i budoucí opatření k udržení kvality semen. Klíčová slova: provětrávání, deformace semen řepky, impakt, olfaktometrie, emise plynných látek

Úvod Znalost aktuálních skladovacích podmínek a hlavně jejích působení na skladovaný materiál byla a je velmi důležitá pro kontrolu a zachování kvality skladovaného materiálu. Celý tento proces je prakticky soustředěn do dvou skupin činností: • získávání informací o aktuálním stavu skladovacích podmínek, skladovaného materiálu a jejich analýza; • realizace regulačních opatření plynoucích z analýzy získaných informací, aby nedošlo ke ztrátě kvality skladovaného materiálu, či jeho nevratnému poškození. Vzhledem k velkým objemům skladovaného materiálu (např. semene řepky) mají i malá pochybení v tomto procesu velké následky. Proto je často vyžadována on-line kontrola skladovacích podmínek i kvality skladovaného materiálu a predikce blízkého budoucího stavu skladovaného materiálu se stává nutností. Pro udržení kvality skladovaného materiálu v případě řepky (ale i ostatních semen) má rozhodující vliv vlhkost a teplota skladovaného materiálu, méně potom i odrůda semene a případné zavlečení plísní a různých škůdců do skladovacího prostoru. Ve skladových prostorách se dá teplota, ale částečně i vlhkost ovlivnit prouděním vzduchu vrstvou materiálu. To je jedna z metod umožňujících i získávání vyhovujících informací o vlhkosti a teplotě uskladněných semen, například v silech. V současné době je tato metoda stále více populární. Projektování a fungování systémů provzdušňování (aerace) vyžaduje dobrou znalost charakteristiky poklesu tlaku vzduchu proudícího přes vrstvu provětrávaného materiálu. To znamená znalost veličin, které o tomto poklesu rozhodují, tedy především rychlost proudění vzduchu a pórovitost vrstvy materiálu. O pórovitosti rozhodují hlavně rozSborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

měry a tvar semen (jakož i množství nečistot a velikost deformací jednotlivých semen). Mimo to, pórovitost může být různá v různých místech vrstvy a může tak způsobovat i místní rozdíly ve velikosti odporu proudění vzduchu vrstvou. Odpor proudění vzduchu v sypkých materiálech rostlinného původu je předmětem výzkumu již velmi dlouho. Zabývali se jím Agrawal a Chand [1], BakkerArkema aj. [2], Barrowman a Boyce [3]. Přehled prací s tématikou této oblasti uvádí Jayas [5]. Naproti tomu Szwed [13] i Szwed a Lukaszuk [14] zkoumali změnu odporu proudění vzduchu vrstvou semen řepky v závislosti na době a podmínkách skladování semen (vlhkosti, teplotě a velikosti zatížení semen) nepřetržitě po dobu jednoho měsíce. Určení odporu proudění bylo opřeno o ustálené (statické) údaje tlaku vzduchu potřebných k jeho průchodu vrstvou semen řepky. Chování semen řepky a obecně podobného biologického materiálu vystaveného mechanickému namáhání je trochu komplikované. Semena řepky (vystavená stalému zatížení), se s ohledem na svou stavbu a chemické složení chovají jako tělesa (objekty) viskoelastické (s vlastnostmi mezi pevnými tělesy a kapalinami). To je nejvíce patrné na průběhu mechanické deformace semen. Z počátku to budou deformace pružné, které během delší doby skladování přejdou v deformace trvalé. Důsledkem těchto jevů je deformace až zničení struktury buněk semen. S ohledem na obvyklé uspořádání semen v silu můžeme vyjádřit následující druhy deformací celého vzorku vzniklých v důsledku existujícího namáhání (obr. 1): εp prvotní deformace vzniklá v důsledku přemisťování semen nebo změny jejich vzájemné polohy či orientace. Velikost těchto deformací záleží na rozdílu ve velikostech skladovaných semen, jejich tvaru a především na koeficientu tření mezi - 67 -

εw1

εw2

nimi, protože se jedná převážně o vzájemný pohyb semen na základě jejich vnějšího zatížení (vzorku). druhotná deformace – pružná, vzniklá deformací pružných a viskoelastických elementů vnitřní struktury semen jako výsledek existence volných vnitřních prostor (v semenech). Na velikost těchto deformací má vliv struktura a stavba semen, místo působení namáhání, koeficient tření mezi jeho jednotlivými částicemi uvnitř semen apod. druhotná deformace – trvalá, vzniklá z trvalé deformace i destrukce jednotlivých buněk semen

a) způsob namáhání semen b) průběh deformace semen vlivem namáhání εw1 – deformace druhotná – pružná ε1 – pružná ε2 – viskoelastická εw2 – deformace druhotná – trvalá εp – prvotní deformace

Je třeba poznamenat, že semena řepky jsou v porovnání se zrny obilnin mnohem snadněji náchylná na deformace vzniklé z mechanických napětí (namáhání) působících v silech. Jejich vlivem dochází v krajních případech k hrudkování („spékání“) semen, což znesnadňuje nejen průtok vzduchu vrstvou skladovaných semen ale i jejich vyskladňování ze sila. „Spečená“ semena zcela ztratila, z hlediska jejich pevnosti, svou pružnost (ε1 = 0) a jejich provětrávání kleslo na minimum. Navíc, takto poškozená semena jsou snadným terčem pro rozvoj plísní a tedy i příčinou dalšího zvýšení odporu proudění vzduchu vrstvou semen, nehledě na téměř totální znehodnocení skladovaných semen napadených plísní. V případě skladovaných semen řepky o různém stupni zralosti a různých mechanických vlastnostech je možné se domnívat, že všechna semena nebudou reagovat stejně na působící namáhání (tlak). Proto je v mnoha případech vhodným prostředkem, usnadňujícím zachování dobré kvality skladovaných semen v silu, jejich provětrávání (provzdušňování, aerace).

Obr.1. Chování semen vzorku pod vlivem nastaveného tlaku (namáhání σ) v tlakové komoře.

Materiál a metoda Skladovací podmínky semene řepky v silu byly zjišťovány celkem třemi různými způsoby, i když s různou intenzitou a přístupem. Především to byla simulace na zařízení, které velmi dobře napodobovalo skutečné podmínky v silu a které je podrobně popsáno včetně postupu v [15]. Popsaný způsob byl založen na změně tlaku vzduchu procházející vrstvou semen, která byla způsobena hlavně deformací semen vzorku. Získané údaje byly také nejkompletnější. K pokusům byly využity dvě odrůdy ozimé řepky (Californium a Bazyl), jedna odrůda jarní řepky (Star) a tři hodnoty počáteční vlhkosti semen (6, 9, 11 %). Vyčištěné vzorky semen o hmotnosti 2,5 kg byly vytvarovány do téměř kulového tvaru pomocí gumových vzdušnic do kterých byla semena nasypána a umístěny v tlakové komoře (napodobující situaci v sile). Atmosféra vzorku semen (uvnitř gumové vzdušnice) byla spojena s venkovní atmosférou (okolí tlakové komory) pomocí uzavíracího ventilačního zařízení. V pravidelných časových intervalech byly měřeny průměry vzorku semen (průměr gumové vzdušnice se semeny) a tlak vstupujícího vzduchu, při kterém byl nastaven ustálený průtok vzduchu 0,7 m3.h-1, (měřeno rotačním průtokoměrem). Měřítkem odporu průchodu vzduchu vzorkem byla hodnota tlaku, nezbytná pro vynucení konstantního - 68 -

průtoku vzduchu Q vrstvou semen vzorku (0,7 m3.h-1). Průtok vzduchu vzorkem byl přímo odečítán na rotačním průtokoměru, stejně tak i tlak byl přímo odečítán na manometru. Všechny pokusy byly realizovány vždy v délce 30 dnů, při různých hodnotách vlhkosti a teploty vzorků a různé velikosti tlaku v tlakových komorách. V souvislosti s tímto způsobem měření probíhalo v menším rozsahu hodnocení stavu skladovaných semen ve vztahu k intenzitě pachu procházejícího (vycházejícího) vzduchu. Tento pach byl sledován a „vyhodnocován“ velmi subjektivně a málo systematicky, takže nelze prokázat spolehlivě souvislost mezi takto vnímaným pachem a kvalitou (poškozením) skladovaných semen. Nicméně i toto sledování potvrdilo předpoklad, že po pečlivém vypracování postupu kvantifikace pachu, by to mohl být jeden ze způsobů, který by jednoduchými prostředky a s využitím osobních zkušeností mohl přinést informace o stavu skladovaných semen, jejich kvalitě (nikoli teplotě či vlhkosti těchto semen) a umožnit tak včasný regulační zásah. Současná technika v tomto směru dovoluje určit i malé koncentrace zápašných látek a tím často včas odhalit příčinu jejich vzniku. Jednou z možností odhalení napadení skladovaných semen zejména plísní by tak mohlo být Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

stanovení koncentrace pachových látek v objektech jejich skladování. Praktické využití stanovení koncentrace pachových látek v ovzduší je v současné době relativně široké. Hodnocení úrovně znečištění ovzduší pachovými látkami se používá např. při stanovení obtěžování obyvatelstva zápachem pocházejícím ze zemědělské živočišné výroby (chov hospodářských zvířat, skladování organických hnojiv, polní hnojení, atd.), z provozů čístíren odpadních vod, kafilérií, kompostáren, z provozů chemického průmyslu a dalších. Identifikace a stanovení pachových látek nachází uplatnění i v oblasti potravinářství, například při klasifikaci mléčných kultur, zralosti sýrů, charakteristice olivového olej, kontrole neprodyšnosti obalů aromatických potravin a v mnohých dalších aplikacích. [4], [7], [12]. Hodnocením kvality žita, ovsa a ječmene pomocí tzv. „elektronických nosů“ se zabýval Jonsson aj. [6], detekcí ochratoxinu u ječmene Olsson aj. [8]. Pro účely stanovení koncentrace pachových látek v ovzduší lze využit dynamický olfaktometr. Dynamická olfaktometrie je v současné době považována za jedinou objektivní metodu stanovení koncentrace pachových látek nebo jejich směsí ve vzduchu (nepodává ale informaci o chemickém složení pachu). Její pracovní postup začíná odběrem vzorku odpadního plynu ze zdroje zápachu. Vzorek plynu obsahující pachové látky je přesně určeným postupem odebrán pomocí vzorkovacího zařízení do vzorkovnic (odběrných vaků) a transportován do laboratoře dynamické olfaktometrie. Vlastní měření spočívá v podání tohoto vzorku v laboratoři komisi posuzovatelů, a to tak, že je vzorek ředěn neutrálním plynem (syntetickým vzduchem) až k prahu vnímání pachu posuzovateli (přesné ředění odebraného vzorku zajišťuje olfaktometr). Zřeďovací poměr, který vyvolal pachový vjem u 50 % přítomných posuzovatelů je označen jako prahová koncentrace detekce a koncentrace pachových látek při dosažení této prahové koncentrace je definována jako 1 OUE.m-3 (Evropská pachová jednotka na m3). Koncentrace pachových látek se pak vyjadřuje v násobcích této prachové koncentrace detekce (za normálních podmínek).

Členové komise posuzovatelů jsou vybírání z běžné populace tak, aby jejich olfaktometrické („čichové“) odezvy byly stále i v rámci několika dnů. Pro zajištění opakovatelnosti čichového vjemu je potřeba, aby se olfaktometrická citlivost člena komise pochybovala v určitém pásmu, které je užší než je tomu u běžné populace. Testování a výběr posuzovatelů probíhá zjišťováním jejich citlivosti vůči referenční pachové látce (n-butanolu). Všechny materiály, které jsou při dynamické olfaktometrii použity, jsou voleny z ohledem na omezení případné fyzikální a chemické interakce mezi odebranými vzorky a materiály zejména vzorkovacího zařízení a vzorkovnic, jsou bez zápachu, mají hladký povrch a nízkou propustnost z důvodu minimalizace difúzních ztrát odebraného vzorku. Stejné požadavky jsou kladeny i na materiály olfaktometru, které jsou ve styku s odebraným vzorkem nebo neutrálním plynem. Přesně definované jsou také požadavky na laboratoř, ve které posuzování vzorků probíhá. Je třeba poznamenat, že oba výše uvedené způsoby hodnotí stav velkého množství semen uložených v silu jako jeden velký vzorek, jako celek. Naproti tomu dále uvedený třetí způsob hodnocení stavu skladovaných semen odvozuje jejich stav z podrobné znalosti mechanických vlastností sledovaných semen a na základě znalosti vlhkosti a teploty semen umožňuje navržený model určit mechanickou deformaci semen za těchto podmínek. Tato deformace je nejdůležitější veličinou ve vztahu k celkové kvalitě posuzovaných semen. Jedná se tedy zcela zřetelně o predikci možného stavu skladovaných semen na základě uplatnění simulačního modelu, kde jsou vstupními veličinami vlastnosti semen, vlhkost, teplota a případně odrůda semen. Podrobnosti, týkající se tohoto způsobu hodnocení skladovaných semen, jsou uvedeny v [16]. Úspěšnost této predikce je dána hlavně kvalitou (reálností) použitého simulačního modelu, který vychází z popisu mechanických vlastností semen řepky a jejich chování při impaktu za různých podmínek. Při konstrukci modelu byla využita „Metoda konečných prvků“.

Výsledky a diskuse Charakteristiky změn odporu průchodu vzduchu vrstvou semen řepky odrůdy California jsou na obr. 2. Obecně vykazují značné rozdíly průběhů změn odporu v závislosti na čase.

Obr. 2. Průběh změn odporu průtoku vzduchu vrstvou semen odrůdy Californium při dvou hodnotách vlhkosti. Tlak v tlakové komoře 300 kPa, teplota 20 °C. Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

Tato různost vyplývá především z různé hodnoty vlhkosti semen použitých v pokusech. Použitá odrůda řepky má rovněž vliv na průběh odporu v závislosti na době skladování semen. Vlhkost semen ovlivňuje především mechanické vlastnosti semen (viskoelasticitu) a také rozhoduje o hustotě a pórovitosti vrstvy semen. Semena řepky jsou ve srovnání se zrny obilnin semeny „měkkými“ (to je způsobené mimo jiné i velkým obsahem oleje) a jejich větší vlhkost způsobuje změny viskoelastických vlastností směrem ke kapalinám. Semena jsou - 69 -

více náchylná k deformování vlivem zatížení v silech. Stejné příčiny mají za následek vzrůst objemové hustoty vzorku a úbytek jeho pórovitosti. Výsledkem těchto vlivů je zmenšení propustnosti vzduchu danou vrstvou semen.

ke konstantní hodnotě. Z vypočtených výsledků vyplývá, že vzorek semen řepky s nižší vlhkostí (6 %) má stabilnější a „stejnější“ průběhy změn odporu proudění vzduchu vrstvou semen, než semena s větší vlhkostí.

V souvislosti s provedenými pokusy je možné říci, že semena řepky různých odrůd o vlhkosti 11 % vykazovaly větší hodnoty odporu průtoku vzduchu, než semena stejných odrůd s nižší vlhkostí. Mimo to, vrstva semen řepky odrůdy Star byla propustnější ve větší míře, než vrstva semen řepky odrůd Californium a Bazyl a to pro obě hodnoty vlhkosti. Tento jev nepochybně vyplývá z různých mechanických vlastností semen řepky, jakož i pórovitosti a hustoty vrstvy. S tím souvisí i větší náchylnost k trvalé deformaci semen ozimých odrůd řepky, což ukázaly výzkumy. Semena řepky vystavené zatížení (namáhání) se chovají jako tělesa viskoelastická, podléhají jevům tečení a tím mění s časem hustotu i pórovitost celého vzorku semen a následkem toho i propustnost plynných látek jejich vrstvou. Největší změny odporu proudění vzduchu vrstvou semen nastávají v počátečním období uskladnění a postupně (ve shodě s obrázkem 2.) se změny asymptoticky blíží

Je třeba mít na paměti, že v tomto případě se vlastně posuzuje chování vzorku velkého množství semen jako celku (zkoumá se chování semen ve formě vrstvy materiálu) a přitom je toto chování celého vzorku ovlivněno i chováním a vlastnostmi jednotlivých semen, které mohou být trochu odlišné, ve srovnání s vlastnostmi celého vzorku. Podrobnější poznatky v tomto směru uvádějí práce [10, 11], které částečně studovaly chování jednotlivých semen řepky metodou impaktu (nárazu semene na tuhou podložku). Semena řepky padala volným pádem z výšky asi 20 cm na piezoelektrický snímač, který zaznamenával časový průběh síly při dopadu semene. Celý proces dopadu semena byl takto zaznamenán a popsán několika parametry. Tento proces byl použit pro získání vstupních údajů pro simulační model u třetího způsobu kontroly kvality skladovaných semen řepky (predikce stavu).

Obr. 3. Příklad chování semena řepky (hmotnost 4,6 mg) při dopadu na piezoelektrický snímač síly a jeho zpětný odraz. Dole v obrázku je vidět snímač síly a nahoře ústí pádová trubice. Časová odlehlost mezi prvním a druhým snímkem je 0,0004 s, mezi druhým a třetím snímkem 0,0002 s, stejně tak mezi třetím a čtvrtým snímkem. Semeno při dopadu i po odrazu rotuje.

Ačkoli semeno řepky nemá ideálně kulový tvar, jak dokládá obr. 3, který představuje fázi dopadu semene na snímač a jeho následný odraz, tak náhodné místo dopadu semene nemá podstatný vliv na tvar časového průběhu impaktu (síla vs. čas). Maximální síla při impaktu je často dosahována v rozmezí vlhkosti 10 – 13 %. Zdá se, že příliš malá vlhkost semen řepky nemá podstatný vliv na velikost maximální síly při impaktu, ale semena jsou „křehčí“, málo se deformují a mají sklon k praskání (mechanické destrukci celého semene) na rozdíl od vlhkosti kolem 10% a více, kdy se semena více tvarují

- 70 -

vlivem vnějšího namáhání a tolik nepraskají. Částečně to záleží i na odrůdě. Analýza poznatků vyplývajících z použití této metody využívá statistické zhodnocení získaných dat a pomáhá nám vysvětlit a částečně predikovat chování semen řepky za různých podmínek. Podrobný popis použité metody a aparatury je uveden v [9]. To, že vlhkost semen má zásadní vliv na chování semen při jejich zatížení dokládají i výsledky v [16], kde se, s ohledem na vlhkost semen, používají pro popis jejich chování dva modely (elasto-plastický pro menší vlhkost a visko-elastický pro větší vlhkost semen).


Závěry Na základě uvedených výsledků a zpracovaných naměřených dat podle popsaných pokusů, i s přihlédnutím k poznatkům získaných jinými autory lze konstatovat, že: • větší vlhkost semen řepky způsobuje zvětšení podílu deformace semen na změně hustoty a zvětšení odporu průtoku vzduchu vrstvou semen; • vzrůst odporu průtoku vzduchu dosahuje největších změn v počátečním období skladování semen řepky; • po 30 dnech skladování je deformace semen řepky o počáteční vlhkosti 11 % dvakrát větší (měřeno odporem proudění vzduchu), než pro semena s počáteční vlhkostí 6 %;

•

•

•

aplikace metody impaktu pro jednotlivá semena řepky dovoluje využít získané poznatky k predikci chování velkého množství semen (velkého vzorku); aplikace metody impaktu vedla k vytvoření dvou simulačních modelů, podle stupně vlhkosti semen, které lépe vystihují skutečné podmínky při skladování; předběžné výsledky získané hodnocením pachu provětrávacího vzduchu by mohly vést k vypracování samostatné metody, popisující na základě kvantifikace pachů kvalitu (celkový stav) skladovaných semen.

Použitá literatura 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Agrawal K.K., Chand P.: Pressure drop across fixed beds of rough rice. Trans. ASAE, 17(3), 560-563, 1974. Bakker-Arkema F.W., Patter-Son R.J., Bickert W.G.: Static pressure-airflow relationships in packed beds of granular biological materials such as cherry pits. Trans. ASAE, 12(1), 134-136, 140, 1969. Borowman R., Boyce D.S.: Air distribution from lateral ducts in barley. J. Agric. Eng., Res. 11(4), 243-247, 1966. Drake, M. A., Gerard, P. D., Kleinhenz, J. P., Harper, W. J.: Application of an electronic nose to correlate with descriptive sensory analysis of aged Cheddar cheese. Lebensmittel-Wissenschaft und-Technologie, Volume 36, Issue 1, February 2003, Pages 13-20. Jayas D. S.: Resistance of bulk canola oilseed to airflow. Unpublished Ph. D. thesis. Departament of Agricultural Engineering, University of Saskatchewan, Saskatoon,Sask,1987. Jonsson, A., Winquist, F., Schnürer, J., Sundgren, H., Lundström, I.: Electronic nose for microbial quality classification of grains. International Journal of Food Microbiology, Volume 35, Issue 2, 1 April 1997, Pages 187-193. Luna, G., Morales, M. T., Aparicio, R.: Characterisation of 39 varietal virgin olive oils by their volatile compositions. Food Chemistry, Volume 98, Issue 2, 2006, Pages 243-252. Olsson, J., Börjesson, T., Lundstedt, T., Schnürer, J.: Detection and quantification of ochratoxin A and deoxynivalenol in barley grains by GC-MS and electronic nose. International Journal of Food Microbiology, Volume 72, Issue 3, 5 February 2002, Pages 203-214. Pecen J.: Parameters of Impact Load on Wheat Kernel. Acta Agrophysica 6(2), 2005. p. 485 – 496. Lublin, Instytut Agrofizyki PAN. Pecen J.: Reccurence of Impact Load on Wheat Kernel. In Management and Production Systems with Support of Information Technologies and Control Engineering. 19 – 20.9.2006. Nitra.Nitra, SPU v Nitre. 2006, p. 229 – 237. Pecen J., Szwed G.: Rape Seed Elasticity Changes Detected by Impact. In Quality of Grain, Flour, Bakery and Pasta Product, 5.-7.12.2006. Moskva, Mezinárodní průmyslová akademie, 2006. s 117-119. Rappert, S. Müller, R.: Odor compounds in waste gas emissions from agricultural operations and food industries. Waste Management, Volume 25, Issue 9, 2005, Pages 887-907. Szwed G.: Wpływ czasu przechowywania na zmianę oporu przepływu powietrza przez warstwę nasion rzepaku. Acta Agrophysica, 37, 225-235, 2000. Szwed G, Łukaszuk J.: Ocena oporu przepływu powietrza przez warstwę nasion rzepaku. Acta Agrophysica, 2(3), 645-650, 2003. Szwed G, Pecen J.: Vliv podmínek uskladnění na deformaci a provzdušňování vrstvy semen řepky. In Prosperující olejniny,12.12.2007, ČZU. ČZU v Praze. s. 64-67. Wojtkowski M., Pecen J., Horabik J., Molenda M.: Rapeseed impact against a flat surface : Physical testing and DEM simulation with two contact models. Powder Technology. Article in press. ČSN EN 13 725 Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií.

Kontaktní adresa Doc. Ing. Josef Pecen, CSc., ČZU v Praze, Institut tropů a subtropů, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, e-mail: [email protected], tel: 224384287 Příspěvek vznikl s částečnou finanční podporou výzkumného projektu NAZV MZE QH72134 „Výzkum základních environmentálních aspektů v chovech hospodářských zvířat z hlediska skleníkových plynů, pachu, prachu a hluku, podporujících welfare zvířat a tvorbu BAT“


- 71 -

KLASICKÝ A MOLEKULÁRNÍ POHLED NA VLIV SULFONYLMOČOVIN NA PŮDNÍ MIKROORGANISMY Classic and Molecular View on Sulfonylurea Herbicides Effect on Soil Microorganisms

Lubomír RŮŽEK1, Michaela RŮŽKOVÁ2, Jana ŽABOVÁ1, Michaela URBANOVÁ3, Petr BALDRIAN3, David BEČKA1 1Česká

zemědělská univerzita v Praze; 2ÚKZÚZ Brno; 3Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Praha

Summary: Classic and molecular view on effect of selected sulfonylurea post-emergent herbicides (applied to malting barley cv. Jersey) on soil microorganisms is different. Biological status of topsoil (0-200 mm) one year after application (following crop: oil-seed rape cv. Californium) by classic parameters (microbial biomass, K2SO4-extracted soil C, dehydrogenase activity, arylsulfatase activity) in comparison with controls is non significant different. Furthermore herbicides Monitor 75 WG and Lintur 70 WG increased significantly arylsulfatase activity (ANOVA; Scheffe's Test). However molecular DGGE (denaturing gradient gel electrophoresis) method certifies significant differences among controls and plots with sulfonylurea post-emergent herbicides (line up from strong to soft): Arrat (Bayer), Lintur 70 WG (Syngenta), Monitor 75 WG (Monsanto) and Husar (Bayer). Key words: Dicamba, Iodosulfuron-methyl, Mefenpyr-diethyl, Sulfosulfuron, Triasulfuron, Tritosulfuron, ALS-inhibitors,

microbial biomass, K2SO4-extracted soil C, arylsulfatase, dehydrogenase, DGGE, malting barley Souhrn: Klasický a molekulární pohled na vliv vybraných sulfonylmočovinových postemergentních herbicidů na půdní mikroorganismy (aplikovány ke sladovnickému ječmeni "Jersey") je rozdílný. Podle klasických parametrů (mikrobní biomasa, K2SO4-extrahovatelný C, aktivita dehydrogenas, aktivita arylsulfatasy) není biologický stav orniční vrstvy půdy (0-200 mm) pod následnou plodinou, řepkou ozimou "Californium", rok po aplikaci statisticky odlišný od kontrol. Navíc herbicidy Monitor 75 WG a Lintur 70 WG statisticky významně zvyšují arylsulfatasovou aktivitu (ANOVA; Scheffeho test). Avšak molekulární metoda DGGE (denaturing gradient gel electrophoresis) potvrdila statisticky vysoce významné rozdíly mezi kontrolami a plochami s aplikovanými sulfonylmočovinovými herbicidy. Uvádíme pořadí podle vlivu od nejsilnějšího k nejslabšímu: Arrat (Bayer), Lintur 70 WG (Syngenta), Monitor 75 WG (Monsanto) a Husar (Bayer). Klíčová slova: Dicamba, Iodosulfuron-methyl, Mefenpyr-diethyl, Sulfosulfuron, Triasulfuron, Tritosulfuron, ALS-inhibitory,

mikrobní biomasa, K2SO4-extrahovatelný C, arylsulfatasa, dehydrogenasa, DGGE, sladovnický ječmen

Úvod Sulfonylmočoviny: inhibitory acetolaktátsyntasy (ALS) jsou od 80. let 20. století zejména u obilovin používány v gramových dávkách na hektar proti chundelce metlici, pýru plazivému, ježatce kuří noze, heřmánkovci přímořskému, heřmánkům, rmenu, hluchavkám, vlčímu máku, merlíkům, rdesnu, pcháči... Jejich

dvojnásobné dávky jsou řešením i proti plevelům s tolerancí k doporučeným dávkám. Příspěvek analyzuje vliv dvojnásobných dávek (proti doporučení výrobce) na půdní mikroflóru prostřednictvím jak klasických mikrobiologických parametrů, tak molekulární metody DGGE.

Materiál a metody Dvojnásobné dávky sulfonylmočovinových herbicidů byly aplikovány v květnu (ve fázi sloupkování) k sladovnickému ječmeni "Jersey". Do studie byly zahrnuty (Tabulka č. 1) herbicidy: Arrat (Bayer), Husar (Bayer), Lintur (Syngenta) a Monitor (Monsanto). Vliv na mikrobiologické parametry půdy (Tabulka č. 2 a 3) byl sledován měsíc po jejich aplikaci k sladovnickému ječmeni (v červnu téhož roku) a rok po aplikaci (v

květnu následujícího roku) pod hybridní ozimou řepkou "Sitro" a liniovou ozimou řepkou "Californium". K odběru vzorků z orničního horizontu Ap (0-200 mm; modální hnědozem na spraši) byla použita sondýrka Eijkelkamp. Po chlazené přepravě do laboratoře byly vzorky upraveny na jemnozem (< 2 mm) a uchovány o před analýzami při teplotě 4–6 C.

Tabulka 1: Sulfonylmočoviny použité jako postemergentní herbicidy v květnu 2008 a 2009 ke sladovnickému ječmeni "Jersey" Sulfonylmočovina Lintur 70 WG

Dávka/ ha 300 g

Husar

400 g

Arrat

400 g

Monitor 75 WG

40 g

- 72 -

Účinná látka Dicamba 65,9 % Triasulfuron 4,1 % Iodosulfuron-methyl 5 % Mefenpyr-diethyl 15 % Dicamba 66,7 % Tritosulfuron 33,3 % Sulfosulfuron 75 %

Registrant Syngenta Crop Protection AG, Švýcarsko Bayer CropScience GmbH, Německo Bayer CropScience GmbH, Německo Monsanto Europe S.A./N.V., Belgie


Tabulka 2: Mikrobiologické (klasické a molekulární) parametry orniční vrstvy půdy Uhlík mikrobní biomasy - mikrovlnná metoda (Islam a Weil 1998) Aktivita arylsulfatasy (Tabatabai a Bremner 1970) Aktivita dehydrogenasy (Öhlinger 1996) 0,5 mol/l K2SO4-extrahovatelný půdní uhlík (Vance et al. 1987) Specifický organický uhlík vázaný na mikrobní biomasu (Hofman a Dušek 2003) Denaturační gradientová gelová elektroforéza (Borresen et al. 1988)

MBC ARS DHA C-K2SO4 (C-K2SO4 / MBC-MW)×100 DGGE

Tabulka 3: Biologický stav orniční vrstvy půdy (0-200 mm) pod liniovou ozimou řepkou "Californium" rok po aplikaci sulfonylmočovinových herbicidů molekulární DGGE1 metodou a pěti klasickými parametry2 Herbicid DGGE1 Kontrola 1. Husar 2. Monitor 3. Lintur 4.-5. Arrat 4.-5. Rozdíl od DGGE

MBC-MW 2,3 2. 1. 3. 4. 5. 3

DHA2,4 5. 3. 1. 4. 2. 10

ARS 2,5 5. 4. 2. 1. 3. 12

C-K2SO4 2,6 1. 5. 2. 3. 4. 6

C-K2SO4/MBC-MW 2,7 1. 4. 2. 3. 5. 5

1molekulární metoda DGGE (denaturační gradientová gelová elektroforéza) 2 klasické parametry 3 Mikrobní biomasa (mikrovlnná metoda; mg C/kg sušiny) 4 Dehydrogenasová aktivita; mg TPF/ 24 hod /kg sušiny Arylsulfatasová aktivita; mg PNP/ hod / kg sušiny 6 0,5 mol/l K2SO4 extrahovatelný půdní uhlík; mg/ kg sušiny 7 Specifický organický uhlík vázaný na mikrobní biomasu; % TPF = triphenylformazan PNP = para-nitrophenol

Závěr Každý z použitých šesti testů stanovuje rok po aplikaci jiný vliv použitých sulfonylmočovinových postemergentních herbicidů, aplikovaných k sladovnickému ječmeni "Jersey" v květnu předchozího roku (v růstové fázi sloupkování) a to v dvojnásobné dávce proti té, která je doporučena výrobci. Nejblíže k závě-

rům všeobecně uznávané molekulární metody DGGE je uhlík mikrobní biomasy, stanovený mikrovlnnou metodou. V případě kontrol a herbicidu Arrat jsou to i půdní uhlík extrahovatelný 0,5 mol/l K2SO4 a jeho poměr k mikrobní biomase. Nejrozdílnější od molekulární DGGE metody je aktivita arylsulfatasy.

Použitá literatura Borresen A.L. et al. (1988): Mutation Research 202: 77-83 Hofman J. a Dusek L. (2003): Eur. J. Soil Biol. 39: 217-224 Islam K.R. a Weil R.R. (1998): Biol. Fert. Soils 27: 408-416 Öhlinger R.: (1996): Methods in Soil Biology, 1st Ed, Springer-Verlag, Berlin, pp 241–243 Růžek L. et al. (2009): Plant Soil Environ. 55: 231-237 Tabatabai M.A. a Bremner J.M. (1970): Soil Sci. Soc. Am. J. 34: 225-229. Vance E.D. et al. (1987): Soil Biol. Biochem. 19: 703-707 http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/herbicidy

Kontaktní adresa Doc. Ing. Lubomír Růžek, CSc., Fakulta agrobiologie, potravních a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha 6 – Suchdol, mobil: 732 709 701, e-mail: [email protected] Řešeno za přispění záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR MSM 6046070901 a grantu Ministerstva zemědělství ČR NAZV QH81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“.


- 73 -

ODRŮDY MÁKU ZE SPOLEČNÉHO KATALOGU EU – VÝNOSY A SPEKTRUM ALKALOIDŮ Poppy Cultivars from the EU Common Catalogue – Yields and Alkaloids Spectrum

Radomil VLK, Zdeněk KOSEK, Petr ŠIMEK ČESKÝ MÁK, s.r.o.

Summary: In 2009 we monitored in small plot trials 30 cultivars of spring and winter poppy from Common catalogue of varieties of agricultural plant species. We monitored poppy and poppy straw yield, spectrum of the alkaloids and their content. Cultivar Major obtained the highest poppy yield (1,59 t/ha) and poppy straw yield (0,82 t/ha). The highest morphine content was found in cultivar Buddha 2,52%. The highest thebain content was found in cultivar Monaco 0,73% and the highest narcotine content in cultivar Korona 1,68%. Cultivars with higher alkaloids content reached lower poppy and poppy straw yield. The most frequent alkaloid was morphine. It was found in all cultivars. The least frequent alkaloid was narcotine – it was found only in 17 cultvars. All 5 monitored alkaloids were found only in 10 cultivars. Morphine as the main alkaloid was found in 25 cultivars. Thebain as the main alkaloid was found in one cultivar. Narcotine was also found only in one cultivar. The most frequent were cultivars with high content of one alkaloid. Only in cultivar Monaco we found higher content of the two alkaloids – thebain and morphine. Key words: poppy, poppy straw, alkaloids, morphine, thebain, narcotine, codein, narcotoline Souhrn: V roce 2009 bylo v maloparcelkových pokusech sledováno 30 odrůd jarního i ozimého máku ze Společného katalogu odrůd a druhů zemědělských rostlin (Common catalogue of varieties of agricultural plant species). Sledován byl výnos máku, makoviny, spektrum alkaloidů a jejich obsah. Odrůda Major dosáhla nejvyššího výnosu máku (1,59 t/ha) i makoviny (0,82 t/ha). Nejvyšší obsah morfinu byl analyzován u odrůdy Buddha 2,52%. Nejvyšší obsah thebainu dosáhla odrůda Monaco 0,73% a narkotinu odrůda Korona 1,68%. Odrůdy s vyšším obsahem alkaloidů dosahovaly nižšího výnosu máku i makoviny. Nejčastěji obsaženým alkaloidem byl morfin. Vyskytoval se u všech odrůd. Nejméně častým alkaloidem byl narkotin. Obsahovalo ho pouze 17 odrůd. Všech 5 sledovaných alkaloidů obsahovalo jen 10 odrůd. Morfin jako hlavní alkaloid byl analyzován u 25 odrůd. Thebain jako hlavní alkaloid byl analyzován u jedné odrůdy. Narkotin také pouze u jedné odrůdy. Nejčastěji se vyskytovaly odrůdy s vysokým obsahem jednoho alkaloidu. Pouze u odrůdy Monaco byla zjištěna vyšší koncentrace dvou alkaloidů – thebainu a morfinu Klíčová slova: mák, makovina, alkaloidy, morfin, thebain, narkotin, kodein, narkotolin

Úvod Pro založení pokusu byly vybrány nejpěstovanější odrůdy z každé země, ve které jsou jednotlivé odrůdy pěstovány. Základ celé kolekce tvořily odrůdy z České a Slovenské republiky. Tyto odrůdy již tradičně dosahují v našich podmínkách nejlepších výnosů a mají nejvyšší zastoupení v osevním postupu. Celou kolekci je možné rozdělit do několika podskupin podle: • formy – ozimé a jarní • barvy semene – modrosemenné, šedosemenné, bělosemenné a okrové • převládajícího alkaloidu – morfinové, thebainové, narkotinové • obsahu morfinu – s vyšším, střední a nižšším obsahem morfinu

Šlechtitelské úsilí mnoha šlechtitelů po celém světě se v současnosti zaměřuje na spektrum alkaloidů obsažených v máku. Morfin, jako snadno zneužitelný a návykový alkaloid, je nahrazován méně nebezpečnými ale stejně účinnými alkaloidy jako je thebain a narkotin (noscapin). Dalším směrem šlechtění je vyšlechtění ozimých forem máku setého. Ozimé máky jsou registrovány v Rakousku (4 odrůdy) a Maďarsku (3 odrůdy). Další odrůdy jsou v registrační řízení ÚKZÚZ v České republice, Maďarsku a Rakousku. Třetím významným směrem šlechtění je šlechtění máku s jinou barvou semene. V loňském roce přibyly k již dříve registrovaným odrůdám Albín a Sokol další dvě bělosemenné odrůdy Orel a Racek a okrová odrůda Redy.

Materiál a metody Pokusy byly založeny v oblasti střední Moravy v okrese Prostějov. Sledováno bylo 30 jarních i ozimých odrůd máku. Do pokusů byly zařazeny pouze registrované odrůdy zapsané ve Společném katalogu odrůd EU. Podzimní výsev byl zaset 6.9.2008, jarní výsev 3.4.2009. Pokusy byly sklízeny ručně. Tobolky byly odděleny od stonku v kolínku. Po zasetí byly

- 74 -

parcely preemergentně ošetřeny herbicidy Callisto O,25 l + Command 0,15 l. Vlivem sucha v dubnu (14 mm srážek) byl herbicidní účinek nedostatečný. Ošetření bylo nutno dvakrát postemergentně zopakovat Lentipurem 1,5 l v odstupu 10 dní. Rozbory na obsah alkaloidů byly analyzovány ve Výzkumném ústavu léčivých rostlin Budakalász v Maďarsku.


Výsledky Termín výsevu u ozimých máku byl zvolen na počátku optimální agrotechnické lhůty. Rostliny v době ukončení vegetace měly 3-4 páry pravých listů. Koncem roku přečkala odrůda Zeno 2002 mráz -15 °C. Nízké teploty během zimy neumožnily rozvoj peronospory na podzimních výsevech a v jarních měsících nebylo ošetření proti peronospoře nutné.

Jarní máky byly zasety v termínu obvyklém pro tuto lokalitu. Při setí byla dostatečně využita jarní vláha, proto se nedostatek srážek po zasetí na vzcházení nijak negativně neprojevil. Sklizeň proběhla postupně, tak jak jednotlivé odrůdy dozrávaly v termínu 27.7. – 8.8. 2009.

Tab. č. 1: Výnosy máku, makoviny a obsah alkaloidů.

Výnos Odrůda

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Výnos alkaloidů

Země Mák Makovina Morfin Kodein Thebain Narcotolin Narkotin Morfin ThebainNarkotin registrace (t/ha)

1

Obsah alkaloidů

Major Maratón Marianne Bergam Gerlach Opal Rosemarie Zeno 2002 Monaco Botond Albín Aristo Racek Lazur Korona Postomi Mieszko Kék Duna Malsar Redy Sokol Buddha Zeta Rubin Florian Agat Orel Kék Gemona Edel‐Weiss Edel‐Rot

SK SK NL SK SK SK NL A HU HU SK A CZ PL HU HU PL HU SK CZ CZ HU A PL A PL CZ HU A A

1,59 1,43 1,27 1,19 1,16 1,10 1,06 1,03 0,98 0,95 0,92 0,92 0,91 0,86 0,85 0,81 0,80 0,80 0,79 0,77 0,76 0,75 0,71 0,70 0,69 0,65 0,60 0,53 0,49 0,45

(t/ha)

(%)

(%)

(%)

(%)

0,82 0,68 0,80 0,76 0,70 0,71 0,64 0,59 0,67 0,68 0,67 0,72 0,62 0,67 0,57 0,55 0,70 0,56 0,66 0,61 0,49 0,46 0,41 0,47 0,54 0,48 0,39 0,38 0,66 0,49

0,684 0,633 0,323 0,588 0,533 0,744 0,41 0,245 0,712 1,633 0,510 0,298 0,627 1,152 0,366 1,648 0,174 0,633 0,605 0,319 0,474 2,519 0,131 0,119 0,161 0,416 0,355 0,715 0,164 0,273

0,163 0,072 ‐‐‐ 0,069 0,100 0,113 0,039 0,048 0,426 0,143 0,057 0,020 0,037 0,076 0,095 0,380 0,020 0,032 0,073 0,025 0,034 0,157 0,038 0,012 0,015 0,047 0,041 0,129 0,031 0,021

0,045 0,052 ‐‐‐ 0,127 0,080 0,119 0,049 0,028 0,729 0,049 0,021 0,020 0,015 0,074 0,082 0,244 0,018 0,022 0,096 0,016 0,018 0,072 0,014 ‐‐‐ 0,018 0,039 0,016 0,135 0,014 0,014

0,341 0,108 0,173 0,030 0,197 0,100 0,117 ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ 0,228 0,440 ‐‐‐ ‐‐‐ 0,019 0,125 0,090 ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ 0,089 ‐‐‐ 0,482 0,008 0,126 0,022 0,526 0,511


(Noscapin) (%) (kg/ha) (kg/ha) (kg/ha)

0,060 ‐‐‐ 0,011 ‐‐‐ 0,043 ‐‐‐ 0,033 ‐‐‐ 0,083 ‐‐‐ 0,159 0,076 ‐‐‐ 0,079 1,675 ‐‐‐ ‐‐‐ 0,018 0,027 0,035 0,059 ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ 0,010 ‐‐‐ 0,723 0,063 0,067

5,61 4,30 2,58 4,47 3,73 5,28 2,62 1,45 4,77 11,10 3,42 2,15 3,89 7,72 2,09 9,06 1,22 3,54 3,99 1,95 2,32 11,59 0,54 0,56 0,87 2,00 1,38 2,72 1,08 1,34

0,37 0,35 ‐‐‐ 0,97 0,56 0,84 0,31 0,17 4,88 0,33 0,14 0,14 0,09 0,50 0,47 1,34 0,13 0,12 0,63 0,10 0,09 0,33 0,06 ‐‐‐ 0,10 0,19 0,06 0,51 0,09 0,07

0,49 ‐‐‐ 0,09 ‐‐‐ 0,30 ‐‐‐ 0,21 ‐‐‐ 0,56 ‐‐‐ 1,07 0,55 ‐‐‐ 0,53 9,55 ‐‐‐ ‐‐‐ 0,10 0,18 0,21 0,29 ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ ‐‐‐ 0,05 ‐‐‐ 2,75 0,42 0,33

- 75 -

Graf č. 1: Výnos máku a makoviny.

Výnos máku a makoviny Tabulka č.1 uvádí výnosy máku a makoviny a obsah alkaloidů v tobolkách. Nejvyšší výnos dosáhla odrůda Major – 1,59 t/ha. Druhá v pořadí skončila odrůda Maratón – 1,43 t/ha a třetí odrůda Marianne – 1,27 t/ha. Z hlediska dosaženého výnosu dopadly nejlépe Slovenské a Holandské odrůdy. Nejnižšího výnosu dosáhly odrůdy Edel-Weiss 0,49 t/ha a EdelRot 0,45 t/ha. Obě odrůdy jsou typu hleďák. V období dozrávání došlo k vypadání máku otvory pod bliznou. V době sklizně byly tobolky téměř prázdné. Výnos máku byl nižší než výnos makoviny. Z bělosemenných odrůd dosáhly nejvyššího výnosu odrůdy Albín – 0,92 t/ha a odrůda Racek 0,91 t/ha. Nejvyšší výnos makoviny byl dosažen u odrůdy Major – 0,82 t/ha, Marianne – 0,80 t/ha a Bergam – 0,76 t/ha. Nejvyššího výnosu makoviny dosahují odrůdy se středním obsahem morfinu. Odrůdy s vyšším obsahem alkaloidů, které jsou pro produkci alkaloidů určené, dosahují výnosů makoviny o 20% nižších. Z alkaloidních odrůd dopadla nejlépe odrůda Botond 0,68 t/ha a Monaco 0,67 t/ha. Obsah alkaloidů Ze sledovaných alkaloidů jsou pro farmaceutické zpracování nejdůležitější morfin, thebain a narkotin. Nejvyššího obsahu morfinu v tobolkách dosáhla odrůda Buddha 2,52%, dále odrůda Postomi 1,65%, Botond 1,63% a Lazur 1,15%. Z praktického hlediska nás - 76 -

zajímají i odrůdy s nejnižším obsahem alkaloidů. Z důvodu bezpečnosti jsou v některých zemích EU (Polsko) povoleny jen odrůdy s obsahem morfinu nižším než 0,2%. Tuto podmínku splňují odrůdy Mieszko 0,17%, Edel-Weiss 0,16%, Florian 0,16%, Zeta 0,13% a Rubin 0,12%. Nejvyšší obsah thebainu byl analyzován u odrůdy Monaco 0,73%, dále u odrůdy Postomi 0,24% a Kék Gemona 0,14%. Zvýšený obsah thebainu u odrůdy Postomi je zvláštností, neboť tato odrůda je určena především pro produkci morfinu. Úkolem dalšího zkoušení této odrůdy je zvýšený obsah thebainu potvrdit nebo vyvrátit. Z narkotinových odrůd byly zkoušeny odrůdy Korona a Kék Gemona. Nejvyššího obsahu narkotinu dosáhla odrůda Korona 1,68%, Kék Gemona 0,72%. Ze zbytku odrůd dosáhla pouze odrůda Albín 0,16%. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina odrůd obsahuje jen velmi malé množství narkotinu. Výnos alkaloidů z hektaru Nejvyššího výnosu alkaloidů z hektaru bylo dosaženo u morfinových odrůd. Buddha 11,59 kg/ha, Botond 11,10 kg/ha, Postomi 9,06 kg/ha, Lazur 7,72 kg/ha. U narkotinu dosáhla nejvyššího výnosu odrůda Korona 9,55 kg/ha a odrůda Kék Gemona 2,31 kg/ha. Nejnižší hektarový výnos byl dosažen u thebainových odrůd. Nejvýnosnější byla odrůda Monaco 4,88 kg/ha a Postomi 1,34 kg/ha.


Spektrum alkaloidů Nejčastěji zastoupeným alkaloidem byl morfin, který se vyskytoval u všech odrůd. Druhým nejčastějším alkaloidem byl kodein, který byl analyzován u 29 odrůd (97% odrůd). Třetí nejčastější alkaloid byl thebain zjištěn u 28 odrůd (93% odrůd). Narcotolin obsahovalo 19 odrůd (63% odrůd) a narkotin pouze 17 odrůd (57% odrůd). Všech pět sledovaných alkaloidů obsahovalo jen 10 odrůd (33% odrůd). Zkoušené odrůdy se lišily také ve vzájemném poměru alkaloidů. Ze sledovaného souboru odrůd, se

nejčastěji vyskytovaly odrůdy s vysokým obsahem jednoho alkaloidu. Nejčastějším hlavním alkaloidem byl morfin. Jako hlavní alkaloid převládal morfin u 25 odrůd. Thebain jako hlavní alkaloid převládal u jedné odrůdy, narkotin také u jedné odrůdy a narcotolin byl jako hlavní alkaloid analyzován u třech odrůd. Pouze u odrůdy Monaco byla zjištěna vyšší koncentrace dvou alkaloidů. Oba alkaloidy se vyskytovaly ve zhruba stejné koncentraci – morfin 0,71% a thebain 0,73%. Současně tato odrůda měla ze všech sledovaných odrůd nejvyšší obsah kodeinu 0,43%.

Graf č. 2: Obsah morfinu.

Graf č.3: Obsah thebainu


- 77 -

Graf č.4: Obsah narkotinu

Závěr V roce 2009 bylo v maloparcelkových pokusech sledováno 30 odrůd jarního i ozimého máku ze Společného katalogu odrůd a druhů zemědělských rostlin (Common catalogue of varieties of agricultural plant species). Odrůdy zapsané v tomto katalogu lze bez omezení pěstovat i v České republice. Sledován byl výnos máku, makoviny, spektrum alkaloidů a jejich obsah. Nejvyšší výnos máku dosáhly odrůdy Major 1,59 t/ha, Maratón 1,43 t/ha a Marianne 1,27 t/ha. Nejvyšší výnos makoviny dosáhly odrůdy Major 0,82 t/ha, Marianne 0,80 t/ha a Bergam O,76 t/ha. Nejvyšší obsah morfinu byl analyzován u odrůdy Buddha 2,52%, Postomi 1,65% a Botond 1,63%. Nejvyšší obsah thebainu dosáhla odrůda Monaco 0,73% a narkotinu odrůda Korona 1,68%.

Odrůdy s vyšším obsahem alkaloidů dosahovaly nižšího výnosu máku i makoviny. Nejčastěji obsaženým alkaloidem byl morfin. Vyskytoval se u všech odrůd. Nejméně častým alkaloidem byl narkotin. Analyzován byl pouze u 17 odrůd (57% odrůd). Všechny sledované alkaloidy obsahovalo jen 10 odrůd. Nejčastějším hlavním alkaloidem byl morfin. Jako hlavní alkaloid převládal u 25 odrůd. Thebain jako hlavní alkaloid převládal u jedné odrůdy. Narkotin také pouze u jedné odrůdy. Nejčastěji se vyskytovaly odrůdy s vysokým obsahem jednoho alkaloidu. Pouze u odrůdy Monaco byla zjištěna vyšší koncentrace dvou alkaloidů – thebainu 0,73% a morfinu 0,71%. Současně měla tato odrůda nejvyšší obsah kodeinu 0,43% ze všech sledovaných odrůd.

Kontaktní adresa Ing. Vlk Radomil, Ph.D., Český mák, s.r.o., Kodaňská 87, 101 00 Praha 10, tel: +420 606 639 275, e-mail: [email protected]

- 78 -


VLIV PŘEDSEŤOVÉ APLIKACE HNOJIV NA VÝNOS SEMEN MÁKU V ROCE 2009 Influence of Presowing Application of Fertilizers on Poppy Seeds Yield in 2009

Pavel CIHLÁŘ, Jan VAŠÁK, Vlastimil MIKŠÍK, Martin HÁJEK Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: In 2009 poppy was growed at area about 53,6 thousands of hectares with average seeds yield around 0,6 – 0,7 t/ha. It was an area decreasement by more than 16 thousands of hectares in comparison with year 2008. Even with low prices (around 20 CZK per kg) it is possible to grow poppy with profit. One of the basic growing measures of poppy growing technology is nitrogen and other elements nutrition. This article deals with nitrogen fertilization optimalization possibilities and with the results of experiments from 2009. Key words: poppy, fertilization, application term, yield Souhrn: V roce 2009 se mák pěstoval na ploše cca 53,6 tis. ha z průměrným výnosem semen okolo 0,6 – 0,7 t/ha. Byl to pokles ploch o více než 16 tis. ha oproti roku 2008. I při nízkých cenách (okolo 20 Kč za kg) je však možné mák pěstovat se ziskem. Jedním ze základních pěstitelských opatřeních pěstitelské technologie máku je výživa dusíkem a dalšími prvky. Jako velmi vhodné se jeví použití hnojiv před setím se zapravením. Klíčová slova: mák, hnojení, termín aplikace, výnos

Úvod a metodika né stanici Červený Újezd) se pohybovala na přelomu března a dubna okolo 5 oC (0,15 oC 25.3. 5,2 oC 1.4 2009) během prvního dubnového týdne však dosahovala letních hodnot 14,2 oC (8.4. 2009) (tabulka 1). Přitom za měsíc březen spadlo celkem 40,3 mm srážek a pršelo nebo sněžilo téměř denně. To prakticky znemožnilo počátek polních prací v březnu. Když započalo v dubnu „léto“, přestalo v oblasti na západ od Prahy pršet a sucho trvalo až do poloviny května. Druhá půle května byla deštivá s tím, že se vyskytovala i lokální krupobití. V Červeném Újezdě kroupy udeřily 22.5. 2009 a téměř zničily pokusy s ozimým mákem (škody 90 % - pokusy nevyhodnotitelné) a vážně poškodily pokus s kukuřicí. V červnu a červenci byl přísun srážek dostatečný, navíc v květnu a červnu s teplými nocemi a teplotou přes den okolo 20 oC což je pro růst a vývoj rostlin optimální. V některých lokalitách ČR se však vyskytovaly lokální povodně a vydatné lijáky porosty vážně poškodily (Havel, 2009). Sklizeň máku pak v oblasti středních Čech probíhala okolo 20.8.

V roce 2009 se mák pěstoval na ploše cca 53,6 tis. ha z průměrným výnosem semen okolo 0,6 – 0,7 t/ha. Byl to pokles ploch o více než 16 tis. ha oproti roku 2008. K tomuto výraznému poklesu došlo kvůli poklesu ceny za makové semeno na úroveň pohybující se okolo 20 Kč za 1 kg. Důvodů poklesů ceny může být několik, jednak rekordní produkce roku 2008, celní bariéry ze strany některých importujících zemí a v neposlední řadě celkové omezení obchodu z komoditami a omezení poskytování krátkodobých úvěrů bank obchodníkům. I při těchto nízkých cenách je však možné mák pěstovat se ziskem. Jedním ze základních pěstitelských opatřeních pěstitelské technologie máku je výživa dusíkem a dalšími makroprvky. Možnostmi optimalizace hnojení N a výsledky pokusů z roku 2009 se bude zabývat následující příspěvek. Rok 2009 se vyznačoval mimořádným nástupem jara. Průměrná denní teplota (měřeno na Výzkum-

Tab. 1: Průměrné denní teploty vzduchu v období 20.3. – 8.4. 2009. den o

20.3.

21.3.

22.3.

23.3.

24.3.

25.3.

26.3.

27.3.

28.3.

29.3.

30.3.

31.3.

C

0,2

0,55

0,1

3,8

2,75

0,15

1,65

5,8

7,9

6,6

6,05

4,6

den

1.4.

2.4.

3.4.

5.4.

6.4.

7.4.

8.4.

C

5,2

10,1

12,1

12,9

12,3

13,5

14,2

o

V roce 2009 bylo založeno na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU v Červeném Újezdě cca 1000 pokusných parcel s mákem. Založeny byly pokusy zabývající se téměř všemi problémy pěstitelské technologie máku, včetně ekologizace ochrany proti chorobám a škůdcům. Průběh vegetace byl pro mák téměř ideální. Počáteční přísušek jsme eliminovali podzimní přípravou půdy a pouze jedním přejezdem branami na jaře. Zamezili jsme tak ztrátám půdní vlhkosti. Rychlému nástupu jara jsme přizpůsobili i hloubku setí. Ta činila cca 2 cm Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

tzv. na vodu. Porosty pak vzcházely za dva týdny po setí bez problémů a komplexně. V tomto příspěvku informujeme o pokusu s aplikací pevných hnojiv Urea Stabil a Eurofertil PLUS NP 35 před setím se zapravením do půdy. Obsah N v půdě na pokusném pozemku z rozboru 5.3. 2009 byl 3,5 mg/kg anorganického dusíku což je hodnoceno jako obsah velmi nízký, pH půdy 6,9, P - 81 mg/kg, K 176 mg/kg, Mg - 166 mg/kg, Ca - 2804 mg/kg což jsou obsahy hodnocené jako dobré, obsah humusu 2,2 %. - 79 -

1. Aplikace hnojiva Urea Stabil Urea Stabil je koncentrované minerální hnojivo na bázi močoviny s inhibitorem ureázy NBPT, který stabilizuje močovinu, inhibuje její rozklad a omezuje ztráty dusíku po aplikaci. Ve srovnání s neupravenou močovinou jsou působením inhibitoru ureázy eliminovány ztráty dusíku únikem amoniaku a vytvořený lepší předpoklad pro transport nerozložené močoviny ke kořenům rostlin (Růžek, 2008).

1.4. 2009 příprava půdy (1 přejezd smyk + brány) 3.4. 2009 setí mák odrůda Major mořeno Cruiser OSR výsevek 1,5 kg/ha, hloubka setí 2 cm, hnojení dle metodiky pokusu (u var. 1 - 110 N v Urea Stabil, var. 2 - 55 kg N v LAD) 4.4. 2009 aplikace Callisto 480 SC 0,25 l/ha 24.4. 2009 aplikace Nurelle D 0,6 l/ha mák 3 listy 5.5. 2009 aplikace Targa Super 5 EC 1,5 l/ha 11.5. 2009 hnojení N u var. 2 - 55 kg N v LAD 18.6. 2009 aplikace Bumper Super 1 l/ha 19. – 20.8. 2009 sklizeň

Výsledky Metodika pokusu Tab 2: Metodika pokusu s hnojivem Urea Stabil. Varianta 1. pokusná 2. Standard 1

před setím startovací dávka do zóny osivového lůžka Urea Stabil 110 N kg/ha LAD 55 N kg/ha

BBCH 27-35 LAD 55 N kg/ha

Pokus byl založen na odrůdě Major mořeno Cruiser OSR, výsev 1,5 kg/ha. Velikost parcel 15 m2 brutto, 11,250 m2 netto. Každá varianta ve čtyřech opakováních. Aplikace hnojiv probíhala ručně na pokusné parcely se zapravením do půdy secím strojem. Dohnojení probíhalo rovněž ruční aplikací na porosty ve fázi 6 listů. Celková dávka N u obou variant byla 110 kg. Postupy u pokusu Předplodina Pšenice ozimá 18.9. 2008 – podmítka talířovým podmítačem 27.10. 2008 orba – pluh s pěchem (hrubé urovnání povrchu)

Tab. 3: Výsledky pokusu s hnojivem Urea Stabil (Průměry ze třech opakování – vyřazen extrém). Varianta

Výnos semen (t/ha)

Index v % ke kontrole

1,95

153

1,28

100

1. (Urea Stabil) 2. (LAD,LAD)

Z výsledků vyplývá jednoznačný positivní efekt aplikace hnojiva s inhibitorem ureázy na výnos semen máku, kdy na půdě s nízkým obsahem anorganického N byl postupně se uvolňující dusík zřejmě v optimálním množství přijímán rostlinami. Svoji roli mohlo hrát i počasí, kdy v počátečních růstových fázích, kdy je mák na příjem N náročný, nebyl dusík z LAD dostatečně uvolňován. Varianta s hnojivem Urea Stabil zvýšila oproti standardní variantě výnos semen o neuvěřitelných 53 %. Výnosová hladina pokusné varianty pak činila 1,95 t/ha

2. Aplikace hnojiva Eurofertil Plus NP 35 Granulovaná hnojiva řady Eurofertil obsahují důležité složky, které rozhodují o rozpustnosti, resp. o rychlosti přechodu živin do půdního roztoku a dále pak látky ovlivňující následný vývoj rostlin. Jedná se zejména o speciální nosič živin pod názvem Mescal 975, což je upravený, velice jemný vápenec pro urychlené rozpouštění jednotlivých granulí, s pozitivním vlivem na přijatelnost živin ze samotného hnojiva. Další součástí těchto granulovaných hnojiv je účinný komplex Physio+, který je založen na bázi fytohormonu - aminopurinu. Toto specifikum zabezpečuje progresivní růst kořenů a příznivě ovlivňuje architekturu podzemní hmoty. Mescal 975 ve spojení s Physio+ a fosfáty, které jsou součástí produktů řady Eurofertil, významně podporuje kvalitní založení porostů. Složení hnojiva Eurofertil Plus NP 35 je v % - NP 15/20; 18 SO3; 3 MgO; 0,5 Zn; Physio+; Mescal 975 (www.cz.timacagro.com, 2009).

- 80 -

Metodika pokusu Tab. 4: Metodika pokusu s hnojivem Eurofertil Plus NP 35 Varianta 1. pokusná 2. Standard 1

před setím startovací dávka do zóny osivového lůžka Eurofertil Plus NP 35 (150 kg/ha) 22,5 kgN/ha NPK 3x15 (150 kg/ha) 22,5 kgN/ha

BBCH 27-35 LAD 40 kg N/ha LAD 40 kg N/ha

Pokus byl založen na odrůdě Major mořeno Cruiser OSR, výsev 1,5 kg/ha. Velikost parcel 15 m2 brutto, 11,250 m2 netto. Každá varianta ve čtyřech opakováních. Aplikace hnojiv probíhala ruční aplikací na pokusné parcely se zapravením do půdy secím strojem. Dohnojení probíhalo rovněž ruční aplikací na porosty ve fázi 6 listů. Celková dávka N u obou variant byla 62,5 kg.


Přehled zásahů u pokusu Předplodina Pšenice ozimá 18.9. 2008 – podmítka talířovým podmítačem 27.10. 2008 orba – pluh s pěchem (hrubé urovnání povrchu) 5.3. 2009 odběr půdních vzorků 1.4. 2009 příprava půdy (1 přejezd smyk + obrány) 3.4. 2009 setí mák odrůda Major mořeno Cruiser OSR výsevek 1,5 kg/ha + hnojení dle metodiky 4.4. 2009 aplikace Callisto 480 SC 0,25 l/ha 24.4. 2009 aplikace Nurelle D 0,6 l/ha mák 3 listy 5.5. 2009 aplikace Targa Super 5 EC 1,5 l/ha 21.5. 2009 hnojení dle metodiky LAD - 40 kg N /ha var. 1, 2 18.6. 2009 aplikace Bumper Super 1 l/ha 19. – 20.8. 2009 sklizeň

Výsledky Tab. 5: Výsledky pokusu s hnojivem Eurofertil Plus NP 35 (Průměry ze 3 opakování – vyřazen extrém). Varianta 1 (Eurofertil, LAD) 2 (NPK, LAD)

Výnos semen (t/ha)

Index v % ke kontrole

1,96

144

1,36

100

Z výsledků vyplívá jednoznačný positivní efekt aplikace hnojiva Eurofertil Plus NP 35 na výnos semen máku. Varianta s tímto hnojivem dala o 44 % vyšší výnos než standardní varianta s NPK. Výnosová hladina na úrovni 1,96 t/ha při celkové dávce dusíku 62,5 kg N/ha je mimořádná.

3. Závěr • • • • • •

V obou pokusech se projevila mimořádná účinnost zkoušených hnojiv na výnos semen máku. Na základě provedených statistických analýz bylo zvýšení výnosů u pokusných variant statisticky průkazné. Na základě výše uvedených jednoletých výsledků vychází aplikace moderních hnojiv před setím se zapravením jako velmi vhodná. Nejoptimálnější vidíme použití těchto hnojiv jednak rozmetáním před setím se zapravením sečkou, nebo ještě lépe při použití secích strojů s možností hnojením pod patu nebo do meziřádků. Výsledky jsou zatím pouze jednoleté, ale přesvědčující. Je však nutné výsledky ověřit i v dalších letech v různých klimatických a půdních podmínkách. Zdá se, že použití těchto hnojiv spolu s diagnostickými metodami výživného stavu rostlin a obsahů živin v půdě může v budoucnu výrazně přispět k efektivitě pěstování máku.

Kontaktní adresa Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd, Červený Újezd 215, 273 51 Unhošť, tel.: 312 698 035, 606 287 232, e-mail: [email protected]


- 81 -

VLIV VYBRANÝCH PŘÍPRAVKŮ A JEJICH KOMBINACÍ NA VÝNOS MÁKU (Papaver somniferum L.) Influence of different preparations and their combinations on the yield of poppy seed (Papaver somniferum L.)

Perla KUCHTOVÁ1, Jan KAZDA1, Pavel CIHLÁŘ1, Eva PLACHKÁ2, Miroslava HÁJKOVÁ2, Jiří HAVEL2, Petr DVOŘÁK1, Eliška ŠUPOVÁ1 1)Česká

zemědělská univerzita v Praze, 2)OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.

Summary: Trials were carried out on experimental stations Uhříněves and Červený Újezd in 2009 to verify the influence of selected products and their combination on yield of poppy seeds. Various seed treatments have been tested, individually or in combination, including variants of seeds treated with electron radiation (E-ventus). The yield was positively influenced by the use of preparations Supresivit and Polyversum. E-ventus treatment increased yield on the experimental station in Červený Újezd only. Variants were high yielding, where Supresivit was used for seed treatment or spraying during the growing period. Prosaro with the preparations Hergit, as well as Polyversum, are suitable for use. Key words: Poppy, Orfeus, Seed treatment, E-ventus, Antifungal treatment, Insecticide treatment, Yield Souhrn: Roku 2009 byly na pokusných stanicích v Uhříněvsi a Červeném Újezdě založeny pokusy s mákem s cílem ověřit vliv vybraných přípravků a jejich kombinací na výnos semen. Byly zkoušeny různé způsoby úpravy osiva samostatně i v kombinacích včetně variant s osivem ošetřeným elektronovým zářením. Výnos byl pozitivně ovlivněn použitím přípravků Supresivit a Polyversum. Ošetření metodou E-ventus se projevilo výnosově příznivě pouze na stanici v Červeném Újezdě. Varianty, u nichž byl k ošetření osiva, či postřikem v průběhu vegetace, použit přípravek Supresivit, se vyznačovaly vysokým výnosem. Dalšími vhodnými přípravky mohou být Prosaro s přípravkem Hergit, jakož i přípravek Polyversum. Klíčová slova: mák setý, Orfeus, ošetření osiva, E-ventus, fungicidní ošetření, insekticidní ošetření, výnos

Úvod V průběhu posledního desetiletí se naše země stala významným pěstitelem a exportérem máku. V ČR lze mák pěstovat ve všech rozhodujících výrobních podmínkách, i když aktuálně je většina jeho produkce soustředěna do úrodných nížin Moravy. Pěstování máku je v jiných zemích Evropy omezeno legislativou a absencí dotací, což poskytuje příležitost tuzemským producentům a exportérům. V roce 2005 se podařilo nalézt nové trhy v USA, Skandinávii a Velké Británii. Stinnou stránkou nárůstu pěstitelských ploch je fakt, že produkce makového semene v roce 2009 dosáhla více jak 52 tis. t, což vedlo k poklesu cen proti roku 2007/2008 k hodnotě necelých 40 tis. Kč / t. Relativně vysoké ceny by se mohly do budoucna stát ohrožením pro české producenty prostřednictvím produkce drobných pěstitelů z různých států Evropy. Výnosy máku se nepodařilo zvýšit od roku 1920, podstatně se však změnila pěstitelská technologie, která se ve velkovýrobě vyznačuje pěstováním máku v úzkých řádcích bez jednocení, plošným užitím herbicidů a mechanizovanou sklizní. Při sklizni asi 1 t semen z ha se sklízí asi 0,3 - 0,5 t makoviny na ha. Předností máku je objem tržeb z 1 ha, který při dosažitelném výnosu 1 t/ha téměř dvojnásobně přesahuje tržby z ozimé řepky.

Citlivost máku k houbovým chorobám (helmintosporióza, plíseň máku, černě, spála máku …), může značně limitovat výnos a mařit úsilí pěstitele, není-li použita odpovídající ochrana. Současně začínají škodit živočišné druhy, které se dříve nijak výrazně neprojevovaly. Známy jsou případy kalamitního výskytu krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis), narůstá význam žlabatky stonkové (Timaspis papaveris). V některých teplých oblastech se ošetření proti makovicovým škůdcům stává standardní součástí technologie. Nadužívání pesticidů v rámci velkovýrobních postupů může ovšem díky rozvoji detekčních metod představovat do budoucna problém z hlediska kvality produkce. Zanedbatelnou není ani vysoká cena, kterou za ošetření porostu pěstitel zaplatí v nákladech na produkci. Snížení množství chemických prostředků nutných k efektivní ochraně rostlin, respektive jejich nahrazení prostředky a způsoby biologickými, může být pro spotřebitele zajímavé produkty s nižším množstvím reziduí pesticidů, pro konvenční pěstitele větší rentabilitou produkce a pro ekologické pěstitele rozšířením sortimentu.

Materiál a metody Na jaře roku 2009 byly na pokusných stanicích v Uhříněvsi a Červeném Újezdě založeny maloparcelkové pokusy s mákem s cílem ověřit vliv vybraných přípravků a jejich možných kombinací na zdravotní stav rostlin a výnos semen. Pokud jde o agrotechniku pokusů s mákem na jednotlivých stanicích, z tab. 1 je zřejmé, že se v drobných jednotlivostech lišila.

- 82 -

Pro pokusné účely byla použita nově registrovaná odrůda Orfeus. V rámci pokusu byly zkoušeny různé způsoby úpravy osiva s fungicidními (baktericidními) či insekticidními účinky, samostatně i v kombinacích včetně variant s osivem ošetřeným elektronovým zářením. Rozpis variant pokusu uvádí tabulka 2.


Tabulka 1: Agrotechnika. Uhříněves hrách + bob, zelené hnojení

Předplodina: Podmítka Orba: Příprava půdy: Výsev: Odrůda:

19. 11. 2008 1. 4. – 4. 4. 2009 5. 4. 2009 Orfeus 6. 4. 2009 Merlin 750 WG 8. 5. 2009 Lontrel 14. 5. 2009, Entec 26, 40 kg N / ha 30 kg N / ha 18. 8. 2009

Herbicid: Hnojení: Sklizeň:

Červený Újezd pšenice ozimá 18. 9. 2008, talířový podmítač 27. 10. 2008, pluh s pěchem 1. 4. 2009, smyk + brány, 1 přejezd 3. 4. 2009 setí mák + hnojení, 40 kg N / ha Orfeus 4. 4. 2009 Callisto 480 SC – 0,25 l / ha 5. 5. 2009 Targa Super 5 EC – 1,5 l / ha 11. 5. 2009, 30 kg N / ha 19. – 20. 8. 2009

Tabulka 2: Pokusná metodika. Použité přípravky a jejich kombinace. 1)

2)

3)

4)

5)

Nurelle Cyperkill Cyperkill

Caramba Caramba Caramba

Biscaya Mospilan

Prosaro Prosaro

ne

Caramba

Biscaya

Prosaro

ne

ne

Aqua Vitrin

6 7

E-ventus Cruiser Cruiser E-ventus + Chinook E-ventus + Chinook Chinook Cruiser

ne ne

Prosaro ne

8 (3.)*

Supresivit

Biscaya

ne

Biscaya Vodní sklo Azadirachtin + Greemax

9 (1.)*

Supresivit

Talstar

Supresivit

Biscaya

10 11 (6.)* 12 (4.)* 13 14 15 (2.)*

Polyversum Polyversum

Biscaya Talstar Talstar Talstar Talstar Talstar

Olej Biscaya Biscaya Elitic Pyretrum Biscaya

Polyversum ne Prosaro Polyversum Prosaro

16 (5.)*

Cruiser

Cyperkill

Cyperkill

Prosaro

17

Cruiser

Biscaya

ne Polyversum ne Prosaro Polyversum Supresivit Caramba + Atonik Caramba + Atonik

Varianta 1 2 3 4 5

6)

Aqua Vitrin Prosaro + Hergit Vodní sklo Prosaro Prosaro + Hergit + Zn Olej Polyversum

Elitic

18 1)

Ošetření osiva, 2) 1. 5. 2009, vzcházení (BBCH 09), 3) 20. 5. 2009, 6 pravých listů (BBCH 16), 4) 10. 6. 2009, butonizace, 5) 10. 6. 2009, butonizace, 6) 18. 6. 2009, před květem (BBCH 59-61) Stínováním označeny nejlepší varianty – v průměru obou pokusných míst. (V závorce pořadí.)

Před sklizní byly ze všech opakování všech variant odebrány vzorky 30 makovic k dalším rozborům. Mechanizovaná sklizeň proběhla v termínech uvedených v tab. 1. Sklizňová velikost parcel činila 10 m2.

Výsledky a diskuse Z výsledků uvedených v tab. 3 (graf 1) vyplývá na první pohled rozdíl v účinku použitých přípravků či jejich kombinací na obou pokusných stanicích. Průměr výnosů všech variant byl v Červeném Újezdě vyšší o 49 kg/ha.

výnosů u kontrolní varianty (18, 1,700 t). Tento výnos překonaly pouze varianty 15: neošetřené osivo, Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro - 1,765 t a 12: Talstar, Biscaya - 1,791 t. Třetí nejlepší výsledek byl zaznamenán u kombinace Supresivit, Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro s Hergitem a Zn u varianty 9 – 1,705 t.

Porovnáním zjistíme (tab. 3), že na pokusné stanici v Uhříněvsi bylo dosaženo jednoho z nejvyšších


- 83 -

Tabulka 3: Výnosy semen máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009. Varianta 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Průměr

Výnos (t/ha) 1,361 1,483 1,548 1,461 1,396 1,632 1,496 1,676 1,705 1,565 1,596 1,791 1,652 1,650 1,765 1,687 1,486 1,700 1,592

UHŘÍNĚVES Procenta průProcenta výměru 18 variant nosu kontroly 85,5 80,0 93,2 87,3 97,3 91,1 91,8 86,0 87,7 82,1 102,5 96,0 94,0 88,0 105,3 98,6 107,1 100,3 98,3 92,0 100,3 93,9 112,5 105,4 103,7 97,1 103,6 97,1 110,9 103,8 106,0 99,2 93,4 87,4 106,8 100,0 100,0

Výsledky z druhé stanice jsou zajímavější, protože účinek přípravků či jejich kombinací se projevil v širším měřítku a tak kontrolní varianta byla překonána 12 ze všech pokusných variant. Nejlépe se osvědčila kombinace Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro s Hergitem a Zn u varianty 9 – 1,769 t. Varianta 2 (Cruiser, Cyperkill, Caramba, Biscaya a Prosaro) byla s výnosem 1,765 t druhou nejlepší. Osvědčila se i varianta 1 (E-ventus, Nurelle, Caramba) – 1,752, 8 (Supresivit, Biscaya, Azadirachtin+Greemax a Prosaro) – 1,720 t, 11 (Polyversum, Talstar, Polyversum, Biscaya, Polyversum, Polyversum) – 1,711 t, 10 (Polyversum, Biscaya a dvakrát olej) – 1,701 t, 15 (Talstar, Supresivit, Biscaya a Prosaro) – 1,661 t, 3 (Cruiser, Cyperkill, Caramba, Mospilan, Prosaro) – 1,655 t, 16 (Cruiser, Cyperkill, Caramba+Atonik, Cyperkill a Prosaro) – 1,633 t, 5 (E-ventus v kombinaci s Chinookem, dvakrát Aqua Vitrin) – 1,622 t, 6 (Chinook, Prosaro, Biscaya,

Výnos (t/ha) 1,752 1,765 1,655 1,555 1,622 1,617 1,561 1,720 1,769 1,701 1,711 1,585 1,593 1,567 1,661 1,633 1,509 1,571 1,641

Červený Újezd Procenta průmě- Procenta výnosu ru 18 variant kontroly 106,8 111,5 107,6 112,4 100,9 105,4 94,7 99,0 98,8 103,2 98,5 102,9 95,1 99,4 104,8 109,5 107,8 112,6 103,6 108,2 104,3 108,9 96,6 100,9 97,1 101,4 95,5 99,8 101,2 105,7 99,5 103,9 92,0 96,1 95,7 100,0 100,0

Prosaro+Hergit) – 1,617 t, 13 (Talstar, Prosaro, Elitic, Prosaro) – 1,593 t, 12 (Talstar, Biscaya) – 1,585 t. Ze statistického hodnocení nevyplynul statisticky významný rozdíl mezi variantami v obou souborech ani mezi stanicemi, pokud jde o úroveň výnosů. Pokud jde o hodnocení vlivu ošetření osiva (graf 2), v Červeném Újezdě byl zaznamenán nejvyšší výnos u varianty 1, jejíž osivo bylo před setím ošetřeno elektronovou metodou E-ventus (+ Nurelle, Caramba) a to dosti výrazně – 1,75 t proti kontrole s 1,57 t. Dobré výsledky lze v Červeném Újezdě konstatovat i u variant, jejichž osivo bylo ošetřeno přípravkem Polyversum či Supresivit: 10 – 1,701 t (Polyversum, Biscaya, dvakrát olej), 11 – 1,711 t (Polyversum, Talstar, polyversum, Biscaya, dvakrát Polyversum), respektive 8 – 1,720 t (Supresivit, Biscaya, Azadirachtin+Greemax, Prosaro), 9 – 1,769 t (Supresivit, Talstar, Supresivit, Biscaya, Prosaro+Hergit+Zn).

Graf 1: Výnos semen máku (t / ha). Pokusy Uhříněves, Červený Újezd 2009. t/ha 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

UHŘÍNĚVES

- 84 -

ČUJ


Graf 2: Vliv ošetření osiva na výnos semen máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.

Grafy 2 a 3 vyjadřují vliv fungicidního ošetření na velikost průměrného výnosu ošetřených variant. V tomto ohledu byl u ošetření ve fázi 6 pravých listů nejlepší výsledek zaznamenán u přípravku Supresivit (varianty 9 a 15) shodně na obou lokalitách: 1,73 t/ha v Uhříněvsi a 1,76 t/ha v Červeném Újezdě. Ostatní varianty dosáhly průměrného výnosu srovnatelného s průměrem kontroly. V druhém termínu dosáhla nejlepšího výnosu (opět shodně na obou lokalitách) varianta ošetřená v průběhu butonizaci kombinací fungicidem Prosaro v kombinaci s Hergitem a Zn. Ostatní výsledky jsou navzájem srovnatelné a neumožňují jednoznačný výklad.

Graf 5. vyjadřuje „úspěšnost“ zvolené strategie v průměru obou pokusných míst. Nejlépe se osvědčila varianta 9, u níž bylo osivo před setím ošetřeno Supresivitem a Supresivit byl použit rovněž při prvním ošetření proti houbovým chorobám. Dalším fungicidem bylo u této varianty Prosaro s Hergitem a Zn. V ochraně proti škůdcům byl užit Talstar a Biscaya. Druhou úspěšnou kombinací u varianty 15 byly fungicidy Supresivit a Prosaro (užité postupně v tomto pořadí), jako insekticidy posloužily Talstar a Biscaya. Osivo ošetřeno nebylo. Třetí stupínek zaujala varianta 8 s ošetřením osiva Supresivitem, bez ošetření fungicidem ve fázi 6 pravých listů, s Prosarem v butonizaci. Jako insekticidy posloužila Biscaya a Azadirachtin v kombinaci s Greemaxem (v tomto pořadí). Pořadí dalších kombinací lze zjistit z tabulky 2 a grafu 5.

Graf 3: Vliv fungicidního ošetření ve fázi 6 pravých listů na výnos máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.


- 85 -

Graf 4: Vliv fungicidního ošetření v butonizaci na výnos máku (t / ha). Uhříněves, Červený Újezd 2009.

Graf 5: Průměrné výnosy máku (t / ha) u variant pokusu. Uhříněves, Červený Újezd 2009.

t/ha 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 17 4 5 7 1 3 1413 6 2 1018111612 8 15 9

Supresivit a Polyversum patří k přípravkům povoleným pro použití při ekologickém pěstování. Supresivit se v našich pokusech osvědčil poněkud lépe, i když jeho aplikace na rostliny během vegetace byla technicky obtížnější (ucpávání trysek), protože přípravek není původně, na rozdíl od přípravku Polyversum, určen k postřikům rostlin v rámci ochrany proti houbovým chorobám. Výrobce jej doporučuje k ošetření osiva, substrátu a pro případnou zálivku. Zdá se, že

- 86 -

Supresivit se vyznačuje déle trvajícím účinkem. Dobrým řešením pro konvenční pěstitele je přípravek Prosaro. Z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí však není nejoptimálnější volbou a z pohledu vlivu fungicidního ošetření aplikovaného v našem pokusu na výnos je jeho účinek srovnatelný s účinkem přípravku Polyversum, který je registrován do máku a povolen k užití v EZ.


Závěr Pokud jde o ošetření osiva, výnosu svědčilo na obou stanicích ošetření přípravky Supresivit a Polyversum. Ošetření elektronovou metodou Eventus se projevilo velmi příznivě na stanici v Červeném Újezdě. Spojení metody E-ventus v kombinaci s Chinookem však neznamenalo dobré výsledky, výhodnější bylo ošetření pouze Chinookem nebo Cruiserem. Z hlediska výnosu se velmi osvědčily varianty (9, 8, 15), u nichž byl k ošetření osiva, či během postřikem v průběhu, vegetace použit pří-

pravek Supresivit. Vhodným se jeví rovněž přípravek Prosaro doplněný přípravkem Hergit, podobně jako přípravek Polyversum. Svou roli v ochraně proti živočišným škůdcům sehrály rovněž přípravky Biscaya a Talstar. Ochrana proti živočišným škůdcům představuje z hlediska ekologického pěstování v teplých oblastech velký problém. Použití vodního skla ani přípravku Aqua Vitrin (vodní sklo draselné), registrovaného pro použití v ekologickém zemědělství, se na výnosu významněji neprojevilo.

Použitá literatura CIHLÁŘ, P. – VAŠÁK, J. – KOSEK, Z. – ZUKALOVÁ, H.,(2005): Technologie máku setého v letech 2000 – 2005. In: kolektiv autorů: Sdružení český mák informuje 4. Makový občasník. ČZU v Praze, s. 24 – 27. CIHLÁŘ, P. - VAŠÁK, J. (2001): Fungicidy v máku. (122 – 125) – In: Sborník referátů z konference katedry rostlinné výroby ČZU v Praze „AGRICULTURA – SCIENTIA – PROSPERITAS – Intenzivní olejniny“.11 – 12.12 2001, ČZU, Praha, 155s. KUCHTOVÁ, P.; PŠENIČKA, P. Pokus s pěstováním máku na ekologické farmě v Budyni nad Ohří, 6. makový občasník, ČZU v Praze, Libčany. 52 -55 KUCHTOVÁ, P. ; PŠENIČKA, P. Užití biologických přípravků v máku 14, ISSN 1211-3816 Zemědělec, 43, s.44 -44 0.23, MOTTL, V. (2009): Mák – pěstování a ekonomika. 8. Makový občasník 2009. 16-19 POPOVEC, J., (1998): Agronomické zásady pestovania maku. In:Olejniny - sborník referátů z konference „Strategické, agronomické a ekonomické trendy pestovania olejnín na Slovensku“. 25 – 26. 2. 1998, VÚRV, Piešťany, s 90 – 102. VAŠÁK, J. (2009): Český mák v roce 2008. 8. Makový občasník. Praha. Únor 2009. 5-15

Kontaktní adresa Ing. Perla Kuchtová, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, FAPPZ, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21, tel: 224382540, fax: 224382535, e-mail: [email protected] Řešeno za přispění grantu NAZV QH 92106 Pěstitelské systémy u máku se zaměřením na kvalitu a bezpečnost ekologické a integrované produkce.


- 87 -

VLIV HERBICIDU CALLISTOTM 100 SC NA VÝVOJ A VÝNOS MÁKU SETÉHO (Papaver somniferum L.) Effect of CallistoTM 100 SC on growth and yield of poppy (Papaver somniferum L.).

Marek WÓJTOWICZ1, Andrzej WÓJTOWICZ2, Franciszek WIELEBSKI1 1Instytut

Hodowli i Aklimatyzacji Roślin Poznań, 2Instytut Ochrony Roślin, Poznań TM

Summary: The smallest weed infestation on plots controlled by herbicides was recorded in variants where Callisto 100 SC was ap-1 plied at the dose of 0.4 l·ha . The significant advantage of this herbicide was its efficacy to control lamb’s quarters (Chenopodium album L.). All cultivars sown in this experiment achieved higher yield when hand cultivation of plants was carried out. Smaller yield achieved from plots controlled by herbicides resulted from phytotoxic effect of applied herbicide on poppy plants. Among variants controlled by TM -1 herbicides the highest yield was recorded where Lentipur Flo 500 SC was applied at the dose of 1.0 l·ha one day after sowing and TM -1 Callisto 100 SC at the dose of 0.4 l·ha when poppy had 6 leaves. The highest yield was obtained from plots sown with Opal cultivar Key words: poppy cultivars, herbicides, seed yield Souhrn: Zaplevelení pozemků, jakož i výnos semen jsou odvislé od způsobu ošetření a citlivosti odrůdy k použitým herbicidům. Na TM -1 chemicky ošetřených pozemcích bylo nejméně plevelů napočteno po užití přípravku Callisto 100 SC v dávce 0,4 l·ha . Dobrou vlastností tohoto herbicidu se ukázala jeho účinnost na merlík bílý. Všechny odrůdy v tomto pokusu dosahovaly vyššího výnosu na pozemcích ošetřených ručně. Nižší výnosy máku získané z pozemků chemicky ošetřených byly výsledkem fytotoxického působení použitých TM herbicidů. Nejvyšší výnosy máku z chemicky ošetřených ploch zajistilo použití herbicidů: Lentipur Flo 500 SC (chlorotoluron) v dávce -1 TM -1 1,0 l·ha den po setí máku, jakož i Callisto 100 SC v dávce 0,4 l·ha ve fázi 6 listů máku. Nejvyšší výnosy byly sklizeny z parcelek zasetých odrůdou Opal. Klíčová slova: odrůdy máku, herbicidy, výnos máku

Úvod Mák setý se v počátečním období vegetace vyvíjí pomalu, díky čemuž snadno podléhá zaplevelení. Zejména merlík (Chenopodium album L.) a ježatka kuří noha [Echinochloa crus-galli (L.) Beauv.] způsobují snížení výnosu této plodiny (Załęcki, 1987). Ruční likvidace plevelů je pracná což v praxi omezuje pěstování máku na velkých plochách. V Čechách a na Slovensku je mák pěstovaný na velkých plochách díky používání herbicidů v technologii pěstování této plodiny. Odrůdy v těchto zemích běžně pěstované: Opal a Lazur jsou méně citlivé na herbicidy než nízkomorfinové odrůdy pěstované v Polsku (Wójtowicz a Wójtowicz, 2006). Pokusy prováděné Wójtowiczem a Wójtowiczem (2006) ukázaly pozitivní výsledky likvidace plevelů v domácích odrůdách máku při aplikaci půdního přípravku Lentipur FloTM 500 SC. Jednorázový

zákrok půdním přípravkem neuchrání mák dostatečně před plevely. Potřebné je tedy zavedení listové aplikace do technologie pěstování. Citlivost nízkomorfinových domácích odrůd na listové herbicidy poukazuje na potřebu provedení výzkumu na účinnost likvidace plevelů při pěstování máku s použitím snížených dávek herbicidů. V roce 2006 byly provedeny pokusy na možnost likvidace plevelů pomocí přípravku CallistoTM 100 SC aplikovaného v následujících dávkách: 0,4 l·ha1 , 0,6 l·ha-1, 0,8 l·ha-1, 1,0 l·ha-1 (Wójtowicz a Wójtowicz, 2009). Pozitivní výsledky ochrany máku přípravkem CallistoTM 100 SC v dávce 0,4 l·ha-1 přiměli autory k pokračování pokusů s tímto herbicidem v následující vegetační sezóně roku 2007. Cílem realizovaných výzkumů bylo ohodnocení vlivu dávek přípravku CallistoTM 100 SC na vývoj a výnos máku.

Materiál a metodika Pokusy byly realizovány na pozemcích Gospodarstwa Łagiewniki, které se nachází v jiho-západní části Wysoczyzny Kaliskiej (N 51o 46’ E 17o 14’). Předmětem zkoumání byly: dvě nízkomorfínové (<0,04%) odrůdy: Mieszko a Rubin a také dvě odrůdy máku o obsahu morfinu 0,7-1,2% – Opal a Lazur.

Chemická ochrana proti plevelům spočívala v postemergentní aplikaci herbicidu Lentipur FloTM 500 SC v dávce 1,0 l·ha-1 a ve fázi 6 listů máku herbicidu CallistoTM 100 SC v dávkách: 0,6 a 0,4 l·ha-1 (tab. 1).

Tabulka 1. Způsoby ošetření máku Varianta 1 2 3 4

Půdní herbicid Listový herbicid Kontrola – ruční ošetření a jednocení Lentipur FloTM 500 SC 1,0 l·ha-1

Zákroky byly provedeny trakařovým postřikovačem vybaveným štěrbinovými tryskami typu TeeJet XR 11002 o výdeji postřikové kapaliny v množství 270 - 88 -

CallistoTM 100 SC 0,6 l·ha-1 CallistoTM 100 SC 0,4 l·ha-1 -1 l·ha . Účinnost likvidace plevelů herbicidem CallistoTM 100 SC byla hodnocena po uplynutí 3 týdnů od jeho aplikace na základě botanické analýzy zaplevelení,


Pokusy byly založeny na základě rozmístění split-plot ve čtyřech opakováních. Prvním sledovaným faktorem byly způsoby likvidace plevelů a faktorem druhým odrůdy. Získané výsledky jsou vyjádřeny analýzou rozptylu, a přítomnost odchylek popsán na hladině významnosti P≤0,05. Symbolem ‘ni’ je označena nepřítomnost základů k zamítnutí nulové hypotézy.

popisující procento likvidace jednotlivých druhů plevelů ve vztahu k parcelkám ošetřených pouze půdních herbicidem. Před sklizní byla agrofytosociologickou metodou popsána účinnost likvidace plevelů půdním a listovým herbicidem. Selektivita herbicidů ve vztahu k pěstované plodině byla hodnocena dva týdny po vzejití a také dva týdny po aplikaci listového herbicidu botanickou metodou, kde 0 znamená nepřítomnost poškození a 100 zcela zničené pěstované rostliny.

Výsledky žatka kuří noha [Echinochloa crus-galli (L.) Beauv.] 2 ks/m2. Herbicid CallistoTM 100 SC aplikovaný v dávkách: 0,6 a 0,4 l·ha-1 velmi dobře omezoval přítomnost penízků rolních a merlíku bílého. Účinnost herbicidu se v tomto případě pohybovala od 81 do 90%. Účinnost likvidace zbylých plevelů byla nižší a pohybovala se v rozmezí od 35 do 70%. Plevelem málo citlivým na použité dávky herbicidu se ukázala opletka obecná.

Po užití půdního herbicidu byly pokusné parcelky zaplevelené v nízkém stupni (tab. 2). V rámci dvouděložných plevelů byly nejvíce zastoupeny violky rolní (Viola arvensis Murr.) - 11 kusů/m2. V menší míře se vyskytovaly: merlík bílý (Chenopodium album L.) - 6 ks/m2, opletka obecná (Polygonum convolvulus L.) - 2 ks/m2, rdesno červivec (Polygonum persicaria L.) - 2 ks/m2, penízek rolní (Thlaspi arvense L.) - 3 ks/m2. V rámci jednoděložných plevelů byla pozorována je-

Tabulka 2. Vliv herbicidu CallistoTM 100 SC na likvidaci plevelů Varianta pokusu Lentipur FloTM 500 SC Kontrola ruční ošetření – Control Hand weeding Lentipur FloTM 500 SC + CallistoTM 100 SC Lentipur FloTM 500 SC + CallistoTM 100 SC

Dávka (l/ha) 1,0

Likvidace plevelů (%) POLCO POLPE THLAR 2 2 3

VIOAR 11

CHEAL 6

100

100

100

100

100

100

70

85

45

70

90

60

60

81

35

65

85

55

1,0 + 0,6 1,0 + 0,4

ECHCG 2

VIOAR - Viola arvensis, CHEAL - Chenopodium album, POLCO - Polygonum convolvulus, POLPE - Polygonum persicaria, THLAR Thlaspi arvense, ECHCG - Echinochloa crus-galli

Tabulka 3. Fytotoxicita Herbicid

Dávka

Lentipur FloTM 500 SC

1,0 0,6 0,4

CallistoTM 100 SC

Lazur 0 8 5

Opal 0 7 5

Odrůda Mieszko 0 10 5

Rubin 0 10 5

Tabulka 4. Vliv faktorů pokusu na pokryvnost půdy plevely, počet rostlin na jednotce plochy, počtu makovic na rostlině a jednotce plochy a výnos semen Faktor pokusu Varianta 1 2 3 4 NIR0,05 Odrůda Opal Lazur Mieszko Rubin NIR0,05

Stupeň pokrytí půdy plevely %

Počet rostlin na1m2

Počet makovic na rostlině

Počet makovic na 1m2

Výnos (q·ha-1)

0b 21,9 a 13,8 a 11,3 a 16,0

22,3 b 45,6 a 47,3 a 54,0 a 14,11

2,0 a 1,2 b 1,2 b 1,3 b 0,20

44,9 b 54,2 ab 56,9 ab 64,6 a 17,0

13,0 a 8,3 b 9,8 b 10,4 ab 2,60

8,8 b 9,4 b 16,3 a 13,5 ab 5,80

48,5 ab 49,6 a 40,6 b 41,7 ab 8,9

1,3 a 1,3 a 1,4 a 1,3 a Ni

60,2 a 60,9 a 54,3 a 52,5 a Ni

11,8 a 10,7 b 9,5 c 9,0 c 0,93


- 89 -

Hodnocení uskutečněné dva týdny po užití listového herbicidu ukázalo, že projevy působení herbicidu v tomto období bylo zasychání okrajů i vrcholků listů. Odrůdy Mieszko a Rubin se ukázaly více citlivé na vyšší dávku herbicidu CallistoTM 100 SC (tab. 3). Zaplevelení parcelek před sklizní bylo závislé na způsobu ošetření a citlivosti odrůd na použité herbicidy. Parcelky ošetřené chemicky byly více zaplevelené v porovnání s parcelkami ručně ošetřenými (tab. 4). Naproti tomu mezi parcelkami ošetřenými chemicky nebyly pozorovány významné rozdíly v počtu plevelů. Parcelky, kde bylo použito herbicidu CallistoTM 100 SC v dávce 0,4 l·ha-1, se vyznačovaly nejmenším počtem plevelů. Dobrou vlastností tohoto přípravku se ukázala jeho účinnost na merlík bílý, jehož vliv na výnos máku je obecně známý (Załęcki, 1987). Zaplevelení souviselo také s odrůdou. Parcelky zaseté odrůdou Opal a Lazur byly méně zaplevelené než parcelky zaseté odrůdou Mieszko. Způsob ochrany měl vliv na počet rostlin na jednotce plochy, počet tobolek na 1 rostlině a jednotce plochy (tab. 4). Na parcelkách, na kterých byly rostliny máku ošetřovány ručně, se vyskytovalo méně rostlin, které ale tvořily více tobolek. Varianty ošetřené chemicky se nelišily významně počtem rostlin na jednotce plochy ani počtem makovic vytvořených jednou rostlinou nebo počtem makovic na jednotce plochy. Na parcelkách, na kterých byl aplikován přípravek CallistoTM 100 SC v dávce 0,4 l·ha-1, byl zaznamenán největší

počet rostlin a makovic na jednotce plochy. Odrůdy se lišily pouze počtem rostlin na jednotce plochy. Rozdíly byly zaznamenány mezi odrůdami Lazur a Rubin. Nevyšších výnosů bylo dosaženo u parcelek, které byly ošetřeny ručně. Výnos takové varianty dosáhl 13,0 q·ha-1. Nižší výnosy máku sklizené z parcelek ošetřených chemicky, byly výsledkem fytotoxického působení použitých herbicidů. Na citlivost máku k herbicidům se zaměřili v dřívějších pracech Horodyski a kol. (1990), Bartoška (2002), Jakubiak (2005), Wójtowicz a Wójtowicz (2006, 2009). Mezi variantami ošetřenými chemicky nebyly zaznamenány významné rozdíly. Nicméně vysokých výnosů bylo získáno z variant na kterých byl použit přípravek CallistoTM 100 SC v dávce 0,4 l·ha-1. Nejnižší výnosy byly sklizeny z parcelek, na kterých se chemická ochrana soustředila do jednorázového ošetření provedeného bezprostředně po setí. Kromě způsobu ochrany o výnosu semen rozhodoval výběr odrůdy k pěstování. Významně vyšší výnosy dosahovala odrůda Opal. Nejnižších výnosů bylo dosaženo u parcelek založených odrůdami Mieszko a Rubin. Výsledky prezentovaných pokusů potvrzují dřívější publikace Cihláře a kol. (2003), Wójtowicza a Wójtowicza (2006, 2009) popisující rozdílné reakce odrůd na chemickou ochranu. Autoři se shodují, že v rámci třech odrůd: Opal, Lazur, Mieszko pěstovaných v podmínkách chemické ochrany, nevyšší výnosy dosahuje odrůda Opal a nejnižších se získává z parcelek s odrůdou Mieszko.

Použitá literatura Bartoška J. 2002. Pozntky k ošetření máku proti plevelům. Sdružení český mák informuje. 1 Makový občasník:26-27, Praha, 2002. Cihlář P., Vašák J., Kosek Z. 2003. Technologie máku setého pro dvoutunové výnosy semen. Technology of poppy (Papaver somniferum L.) for 2 t/ha seed yields. Repka a mák. Sbornik konference s mezinárodni účasti. 134-141. Praha, 19.2.2003. Cihlář P., Vašák J., Kosek Z., Zukalová H. 2004. Výzkum Pĕstitelské technologie máku setého (Papaver somniferum L.). Research of poppy growing technology (Papaver somniferum L.). Repka a mák. Sbornik konference s mezinárodni účasti. 121-126. Praha, 5.2.2004. Horodyski A., Adamczewski K., Załęcki R. (1990). Ocena przydatności herbicydów w uprawie maku. Zesz. probl. IHAR “Rośliny Oleiste”, (2): 67-74. Jakubiak S. 2005. Znaczenie wykorzystanie i ochrona przed chwastami małoobszarowych upraw rolniczych. Progress in Plant Protection - Postępy w Ochronie Roślin Vol. 45, No. 1: 185-195. Wójtowicz M., Wójtowicz A. 2006. Wpływ pielęgnacji chemicznej na plonowanie odmian maku. Progress in Plant Protection - Postępy w Ochronie Roślin, Vol. 46, No. 2:699-702. Wójtowicz M., Wójtowicz A. 2009. Effectiveness of chemical protection against weeds applied to poppy (Papaver somniferum L.). Jurnal of Plant Protection Research, Vol. 49, No. 2:209-215. Załęcki R. 1987. Herbicydy w uprawie roślin zielarskich. PWRiL, Poznań 1987.

Kontaktní adresa Marek Wójtowicz, Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roślin, Oddział w Poznaniu, Strzeszyńska 36, 60-479 Poznań, e-mail: [email protected], [email protected], A. [email protected] Překlad z polštiny Ing. Petr Pšenička

- 90 -


PŮSOBENÍ TANK-MIX APLIKACE HERBICIDŮ A LISTOVÉHO HNOJIVA V MÁKU SETÉM Action of Tank-Mix Herbicide Application and Foliar Fertilizer in Poppy

Michal VONDRA, Rostislav RICHTER, Vladimír SMUTNÝ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Summary: The main goal of this study was to compare a degree of damage of poppy after herbicide application with or without foliar fertilizer (in tank-mix). Registered herbicides Callisto 480 SC + Atplus 463 and Lentipur 500 FW were used in field trial. Some variants include combinations of these herbicides with fertilizer MKH 18. The damage of photosynthesis apparatus was measured using device PS1 meter. The results showed, that tank-mix combination of herbicides and fertilizer increased phytotoxic effect on poppy plants. The highest values of PS1 meter were obtained 5-8 after treatment. Application of foliar fertilizer in mixture with herbicides influenced yield of -1 poppy seeds. Tank-mix application of Callisto 480 SC + Atplus 463 and fertilizer MKH 18 reduced yield to 0.57 t.ha in comparison with -1 solo application of Callisto 480 SC + Atplus 463 (0.81 t.ha ). Different effect had herbicide Lentipur 500 FW which in combination with -1 -1 MKH 18 fertilizer increased yield (1.25 t.ha ) in comparison with solo application (1.03 t.ha ). These results showed that adding of liquid fertilizer MKH 18 can have positive or negative effect on yield depending on herbicide. Key words: PS1 meter, poppy, herbicidy selectivity, foliar nutrition, yield of seeds Souhrn: Hlavním cílem pokusu bylo posouzení míry poškození máku herbicidy aplikovanými bez a s foliární výživou (TM - tank-mix). V pokusu byly využity standardně používané herbicidy Callisto 480 SC + Atplus 463 a Lentipur 500 FW v registrovaných dávkách. Na některých variantách byly použity (TM) těchto herbicidů s listovým hnojivem MKH 18. Míra poškození fotosyntetického aparátu po aplikaci byla na jednotlivých variantách stanovována za pomoci přístroje PS1 meter. Na základě výše naměřených hodnot na jednotlivých variantách můžeme konstatovat, že společná aplikace (TM) herbicidu a foliárního hnojiva zvyšuje fytotoxické působení u máku. Nejkritičtějším obdobím po aplikaci je pak 5.-8. den, kdy bylo dosaženo na většině variant nejvyšších hodnot PS1. Z tohoto důvodu by bylo vhodnější aplikovat foliární hnojiva s časovým odstupem 9 a více dnů po herbicidním ošetření, abychom se vyvarovali vyšší míře po-1 škození rostlin. Tank-mix aplikace herbicidu Callisto 480 SC + Atplus 463 a hnojiva MKH 18 snížila výnos na 0,57 t.ha v porovnání se -1 solo aplikací Callisto 480 SC + Atplus 463 (0,81 t.ha ). Odlišný vliv na výnos byl zjištěn po aplikaci herbicidu Lentipur 500 FW, který v -1 kombinaci s foliárně aplikovaným hnojivem MKH 18 naopak výnos semen máku zvyšoval (1,25 t.ha ) ve srovnání s výnosem při aplika-1 ci samotného herbicidu (1,03 t.ha ). Dosažené výsledky ukázaly, že přidání kapalného hnojiva do postřikové kapaliny s herbicidem může mít pozitivní či negativní vliv na výnos v závislosti na zvoleném herbicidu. Klíčová slova: PS1 meter, mák setý, selektivita herbicidů, foliární výživa, výnos semene

Úvod Mák setý je plodinou, která podobně jako cukrová řepa, sója a některé zeleniny, velmi citlivě reaguje na jakýkoliv herbicidní zásah. Vzhledem k omezeným možnostem pěstování v Evropě se cílený vývoj herbicidů pro regulaci plevelů v máku téměř neprovádí. Většinou se využívají herbicidy, jež byly vyvinuty k regulaci zaplevelení v jiných plodinách, ale postupem času si našly vzhledem k poměrně nízké míře fytotoxi-

city a dobré herbicidní účinnosti, své uplatnění také v máku. V zemědělské praxi stále více vzrůstá obliba v používání kombinací různých herbicidů, jež jsou lépe schopné pokrýt širší spektrum plevelů. Vzhledem k různorodosti podmínek v jednotlivých letech však bude volba vhodného herbicidu nebo herbicidní kombinace vždy kompromisem mezi jeho účinností a fytotoxicitou.

Materiál a metody V roce 2009 byl na polní pokusné stanici Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Žabčicích založen maloparcelní pokus v máku, v němž byla stanovována míra poškození fotosyntetického aparátu po aplikaci herbicidů bez a s foliární výživou (tank-mix; TM). Hlavním cílem bylo zjistit, zda společný TM herbicidu a hnojiva sníží nebo naopak zvýší fytotoxické působení na plodinu. V tab. 1 jsou uvedeny jednotlivé varianty pokusu. Vlastní pokus měl pět variant a byl založen ve čtyřech opakováních. Velikost jedné parcely byla 1,75 x 6 m (10,5 m2). Maloparcelní polní pokus byl založen „klasickou“ technologií. Na podzim byla provedena orba, na jaře následovalo urovnání pozemku a příprava seťového lůžka pomocí smyků a bran. Poté následovalo hnojení pozemku LAV v dávce 60 kg N.ha-1. Vlastní setí odrůdy Major bylo provedeno 24. 3. 2009 secí kombi-


naci Kverneland Accord seřízené na výsevek 1,5 kg.ha1 . Hloubka setí byla nastavena na 1,5 cm a meziřádková vzdálenost činila 12,5 cm. Základní agrochemickou charakteristiku pozemku uvádí tab. 2. Tabulka 1: Přehled variant pokusu. Varianta 1. 2. 4. 8. 9.

Použitý herbicid Dávka l.ha-1 Kontrola Callisto 480 SC + Atplus 0,2 + 0,5% 463* Lentipur 500 FW** 2,4 Callisto 480 SC + Atplus 0,2 + 0,5% + 463* + MKH 18*** 0,3% Lentipur 500 FW** + MKH 2,4 + 0,3% 18***

* mesotrione 480 g.l-1 + 60 % parafínový olej, 40 % POE sorbitol oleat, POE tridecylalkohol; ** chlorotoluron 500 g.l-1; *** obsahuje Mg:Ca:K:N v poměru 2:2,5:4:36,5; (5% N, 4% K2O, 2,5% MgO)

- 91 -

Obsah přístupných živin v půdě (tab. 2) byl před založením pokusu na úrovni vyhovující (P) až vysoké (K, Ca, Mg) a obsah N minerálního (N min) činil 5,0 mg. kg-1 zeminy před setím, což představuje 22 kg N.ha-1. Tabulka 2 : Výsledky agrochemického rozboru půd (Mehlich III). Půdní druh střední

pH/CaCl2 6,2

Obsah živin v mg. kg-1 zeminy P K Ca Mg Svodorozpustná 66 179 4477 313 10,6

Ve fázi 5.-6. listu máku (29. 4. 2009) následovala aplikace herbicidů a TM herbicidů a hnojiva pomocí trakařového tlakovzdušného postřikovače Agrotop seřízeného na tlak 0,25 MPa a dávku vody 250 l.ha-1. Míra poškození fotosyntetického aparátu byla měřena pomocí přístroje PS1 meter v termínech 1, 5, 7, 12 DAT (dnů po aplikaci). Přístroj měří v hodnotách 0100, nízké hodnoty charakterizují zdravou nepoškozenou rostlinu, naopak vysoké hodnoty predikují silné poškození, smrt rostliny. K vyhodnocení naměřených

hodnot slouží tab. 3. Výhodou tohoto přístroje je schopnost zachytit případné fytotoxické poškození plodiny, dříve, než-li jsou patrné vizuální příznaky jejího poškození. V plné zralosti (10. 8. 2009) byla provedena sklizeň pokusu a výnosové zhodnocení jednotlivých variant. Průběh pokusu byl výrazně ovlivněn extrémním suchem v době od poloviny března do 18. 5. 2009 doprovázené vysokými teplotami. Výsledky byly zhodnoceny statistickými metodami v programu STATISTICA 8.0, průkaznost rozdílů byla vyjádřená stanovením minimální průkazné diference (LSD). Tabulka 3: Kategorizace poškození fotosyntetického aparátu plodiny (MLHD PS1 2004). Hodnoty naměřené Předpokládaný efekt na plodinu přístrojem PS1 meter 0–15 žádný efekt 15–30 nízký efekt 30–50 mírný efekt > 50 vysoký efekt

Výsledky Z výsledků analýzy variance vyplývá, že herbicid (varianta), termín měření a jejich vzájemné interakce měly velmi vysoce významný vliv na naměřené hodnoty PS1. Z Grafu 1 zachycujícího vývoj hodnot v čase na jednotlivých variantách je patrný výrazný rozdíl mezi výší hodnot dosažených na variantách ošetřených herbicidem Lentipur 500 FW a variantách ošetřených TM Lentipuru 500 FW + MKH 18. Mezi těmito variantami byly téměř ve všech termínech měření zjištěny průkazné rozdíly. S výjimkou prvního termínu měření vyšší hodnoty vykazovaly varianty ošetřené TM herbicidu + listové hnojivo. Mezi variantami ošetřenými herbicidem Callisto 480 SC + Atplus 463 a TM Callisto 480 SC + Atplus 463 + MKH 18 nebyly rozdíly ve výši dosažených hodnot v jednotlivých termínech měření tak markantní. Vyšší hodnoty však také v tomto případě vykazovaly varianty s přídavkem hnojiva. Téměř na všech sledovaných variantách bylo zaznamenáno určité snížení fotosyntézy v důsledku reakce na herbicid a TM (fytotoxické působení na plodinu). Velmi nízké hodnoty byly naměřeny na variantě ošetřené registrovanou dávkou herbicidu Lentipur 500 FW (téměř nepoškozoval plodinu; fytotoxicita do 4 %). Na ostatních variantách byly příznaky fytotoxického působení na plodinu poměrně zřetelné. V případě herbicidu Callisto 480 SC se fytotoxicita pohybovala

- 92 -

kolem 14 % v kombinaci TM Callisto 480 SC + MKH 18 pak cca 18 %. V případě TM Lentipuru 500 FW pak kolem 9 %. Z Grafu 1 zachycujícího vývoj hodnot v čase u jednotlivých variant je taktéž patrné, že nejkritičtější období pro mák je cca 5.-8. den po aplikaci herbicidu, kdy byly zjištěny nejvyšší hodnoty PS1. Po určité době se však hodnoty PS1 postupně vracely do normálu. Z toho lze usoudit, že míru poškození je porost schopen kompenzovat, což je patrné z výsledků výnosového hodnocení. Dvacátý první den po ošetření byl proveden odběr rostlin a stanovená průměrná hmotnost sušiny 1 rostliny. Výsledky uvedené v tab. 4 dokumentují, že došlo postupně k odeznívání stresového stavu po aplikaci herbicidů a kapalného hnojiva, což se projevilo nárůstem hmotnosti sušiny zvláště u var. 3 a 5. Průměrné výnosové výsledky uvádí tab. 4. Aplikace samotného herbicidu na var. 2 (Callisto 480 SC + smáčedlo Atplus 463), i když se promítla do snížení fotosyntézy, její příznaky po 12 dnech od aplikace herbicidu odezněly, a to vedlo ke snížení výnosu semene oproti kontrole z 0,98 t.ha-1 na 0,81 t.ha-1 (pokles o 17,4 %). Aplikace tohoto herbicidů v TM s hnojivem MKH 18 snížila výnos semene na 0,57 t.ha1 , což představuje oproti kontrole pokles o 41,9 %. Na výrazném snížení výnosu se podílelo silné popálení porostu, které přešlo v nekrózy a posléze vyústilo ve snížení počtu rostlin na této variantě.


Graf 1: Vývoj výše naměřených hodnot v čase na jednotlivých variantách pokusu. 100 90 80 70

Mák PS1

60 50 40 30 20 10 0

1 DAT

5 DAT

7 DAT

12 DAT

Termín měření

1. 2. 3. 4. 5.

Kontrola CAL LENT CAL+ MKH 18 LENT + MKH 18

Vysvětlivky: CAL = herbicid Callisto 480 SC + Atplus 463 LENT = herbicid Lentipur 500 FW CAL + MKH 18 = herbicid Callisto 480 SC + Atplus 463 + hnojivo NKH 18 LENT + MKH 18 = herbicid Lentipur 500 FW + hnojivo NKH 18 DAT = dnů po aplikaci

Tabulka 4: Průměrná hmotnost sušiny 1 rostliny (g) a výnos semene v t.ha-1. Var. Sušina Opakování Průměr Schéma pokusu Relat. % č. 1 r.v g a t.ha-1 b c d 1. Kontrola 0,74 0,93 0,93 0,92 1,03 0,98a 100 2. Callisto 480 SC + Atplus 463 0,63 0,77 0,76 0,86 0,85 0,81c 82,6 3. Lentipur 500 FW 1,09 1,06 0,92 0,94 1,19 1,03a 105,1 Callisto 480 SC + 4 0,56 0,56 0,55 0,60 0,58 0,57b 58,1 Atplus 463 + NKH 18 5. Lentipur 500 FW + NKH 18 1,09 1,26 1,19 1,29 1,26 1,25d 127,5 rozdílná písmena (a, b, c, d) značí statisticky významný rozdíl (P = 0,95)

Odlišně působil herbicid Lentipur 500 FW. Samotně aplikovaný herbicid neměl výrazný negativní vliv na poškození fotosyntetického aparátu a svou účinností na plevele zvýšil úživnou plochu rostlin, a to se odrazilo v mírném zvýšení výnosu oproti herbicidně neošetřené variantě. Aplikace tohoto herbicidu v TM s listovým hnojivem zvýšila produkci sušiny jedné rostliny a to se projevilo zvýšeným výnosem oproti kontrole o 27,5 % na 1,25 t semene na ha. K podobným výsledkům dospěl Pilař Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

(2006) u herbicidu Trophy a listového hnojiva Fortestimu – beta aplikovaného v TM. Výnosové zvýšení oproti samotně aplikovanému herbicidu činilo 8,3 %. Z uvedených jednoletých pokusů se ukazuje, že po dlouhodobém období s vyššími teplotami vzduchu doprovázeném suchem je společná aplikace herbicidu s kapalnými hnojivy problematická a vždy dochází k poškození fotosyntetického aparátu. Z tohoto důvodu by bylo vhodnější aplikovat foliární hnojiva s časovým - 93 -

odstupem po herbicidním ošetření, abychom se vyvarovali vyšší míře poškození rostlin. V intervalu 9.-12. den po herbicidním ošetření se foliární aplikace listových hnojiv projeví většinou pozitivně, poněvadž

v důsledku dodaných živin, případně i dalších pomocných látek se podpoří růst rostlin, který může vést k regeneraci a často i ke zvýšení výnosů u máku.

Závěr Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že TM herbicidu a listového hnojiva MKH 18 zvyšoval fytotoxické působení na rostliny máku setého. Nejnižší míry fytotoxicity bylo dosaženo na variantě ošetřené registrovanou dávkou herbicidu Lentipur 500 FW. Z výsledků vyplývá, že z pohledu fytotoxicity je pro mák nejkritičtější období 5.-8. den po aplikaci herbicidu, kdy byly zjištěné hodnoty PS1 nejvyšší. Z tohoto důvodu by bylo vhodnější aplikovat foliární hnojiva s časovým odstupem 9 a více dnů po herbicidním ošetření, abychom se vyvarovali ve vyšší míře poškození plodiny. Tank-mix aplikace herbicidu

Callisto 480 SC + Atplus 463 a hnojiva MKH 18 snížila výnos na 0,57 t.ha-1 v porovnání se solo aplikací Callisto 480 SC + Atplus 463 (0,81 t.ha1 ). Odlišný vliv na výnos byl zjištěn po aplikaci herbicidu Lentipur 500 FW, který v kombinaci s foliárně aplikovaným hnojivem MKH 18 naopak výnos semen máku zvyšoval (1,25 t.ha-1) ve srovnání s výnosem při aplikaci samotného herbicidu (1,03 t.ha-1). Dosažené výsledky ukázaly, že přidání kapalného hnojiva do postřikové kapaliny s herbicidem může mít pozitivní či negativní vliv na výnos v závislosti na zvoleném herbicidu.

Použitá literatura MLHD PS1 Manual, (2004): Manual Version 2.0 September 2004. Wageningen, Plant Research International B.V., 18. Pilař M. (2006): 5. Makový občasník, Praha, s. 42-45. Zbíral J. (1996): Analýza půd I., ÚKZÚZ Brno

Kontaktní adresa Ing. Michal Vondra, Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545133119, e-mail: [email protected] Příspěvek vznikl za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jako součást řešení výzkumného projektu – 2B06124 „Snižování dopadů a rizik na životní prostředí a získání informací pro kvalifikované rozhodování metodami precizního zemědělství“ a Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“.

- 94 -


PODSTATA MOŽNOSTI SETÍ MÁKU SETÉHO NA PODZIM Principle of Poppy Sowing in Autumn

Jiří PETR, Hana HONSOVÁ Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: The possibility of autumn poppy sowing is sometimes practically advantageous. The possibility of overwintering is connected with the rapidity of development before coming the winter, during the winter and early spring. The experiment proved that cultivars reacting with the retardation in development in a short day are suitable for overwintering, such as Zeno 2002, by contrast of Kosmosz reaction. Key words: poppy, autumn sowing, overwintering, varieties Souhrn: Podzimní výsev ozimého máku má některé praktické výhody. Možnost přezimování souvisí s rychlostí vývoje do nástupu zimy, během zimy a v předjaří. Pokus prokázal, že odrůdy reagující zpomalením vývoje při krátkém dni mají předpoklad přezimovat. Takovou odrůdou je Zeno 2002, zatímco Kosmosz naopak reaguje na krátký den jen malou inhibicí vývoje. Klíčová slova: mák, podzimní výsev, přezimování, odrůdy

Úvod Při změnách klimatu se setkáváme s mnoha jevy v přírodě i v zemědělství. Oteplování a mírnější průběh zimních podmínek umožňuje setí některých jarních plodin i na podzim. Takovým příkladem může být ozimý mák, u kterého se očekávají vyšší výnosy. Běžné jarní výsevy jsou v některých oblastech postiženy jarními přísušky a opožděným a nevyrovnaným vzcházením. Jsou ale i další příčiny, které neumožňují včasné setí, které je zásadním požadavkem pro přijatelný výnos. Ozimé plodiny mají obvykle příznivější podmínky pro založení porostů a jsou obecně výnosnější pro růstový a vývojový náskok. Výnosové prvky se formují za příznivějších podmínek, včetně podmínek pro příjem živin. Přináší to však i rizika podzimního zaplevelení, výskytu chorob a škůdců, a hlavně rizika poškození rostlin v průběhu zimy a v předjaří. Ozimost je definována jako schopnost přezimovat. Je výsledkem adaptace rostlin k zimním podmínkám. Vzhledem k rozdílnosti klimatických podmínek vznikly různé stupně ozimosti: obligatorní ozimy, ozimy, poloozimy, alternativní formy (přesívky) a přezimující jaře. Mák setý řadíme k přezimujícím jarním formám, ale je o něm známo, že ve vegetativním období snáší nízké teploty, dokonce ve fázi listové růžice i -12°C (Bechyně a kol., 2001). To je odolnost, která dává naději pro přijatelné přezimování. Konečně s pěstováním ozimého máku jsme se setkávali již dříve, např. v polovině minulého století v Maďarsku, kde se sel těsně před zámrzem. Tento způsob zkoušený i u nás nebyl úspěšný.

Adaptační reakce rostlin by měly v podzimních podmínkách zabezpečit udržení rostlin do nástupu zimy ve vegetativním období. To znamená, že o přezimování může rozhodovat rychlost vývoje do nástupu zimy. Jde tedy o působení vnějších a vnitřních faktorů na inhibici vývinu, která zabrání přechodu do generativního období, kdy rostliny dramaticky ztrácejí aktuální mrazuvzdornost. To u máku znamená, aby rostliny zůstaly ve 3.-4.růstové fázi (vytváření pravých listů a listové růžice). Vzrostný vrchol by měl být jednoduchý nediferencovaný, s rostoucími kališními lístky, které postupně zakryjí polokulovitý vrchol (Bechyně, 1963 ). V další etapě se vytvoří dvojitý val – prstenec a začíná diferenciace tyčinek. To již považujme za přechod do generativního období, které se záhy projeví dlouživým růstem lodyhy a viditelnou tvorbou poupat butonizací. Faktory, které to ovlivňují, jsou nízké teploty a podzimní krátký den. U máku není sice vyvinuta potřeba nízkých teplot (jarovizace), která u jiných plodin udržuje rostliny ve vegetativním období, ale i tak má jistý regulační a formativní vliv. Hlavní regulační faktor je pak podzimní krátký den, což se vyskytuje u mnohých rostlin. To je činitel poměrně stálý, protože je dán přirozenou změnou délky dne během roku. Představuje biologické hodiny v přírodě, a je signálem pro přípravu rostlin na zimu. Mění se habitus rostlin a chemická skladba látek v rostlinách zvyšující odolnost vůči mrazu. Tento vliv délky dne jsme u máku předpokládali a zaměřili jsme se na ověření této hypotézy.

Materiál a metody Zkoušeny byly odrůdy Zeno, Zeno 2002, Major, Josef, a Kozmosz. Osivo jsme získali od společnosti Český mák s.r.o., která se zabývá pěstováním ozimého máku. Fotoperiodický pokus byl založen ve vegetačních nádobách. Výsev 18.5.2009 a po vzejití byly rost-


liny vyjednoceny na konečný počet 20 rostlin. Pokus měl varianty ve dvou opakováních – kontrolní, na dlouhém - přirozeném dni, a na krátkém - osmihodinovém dni (8 – 16 hodin) po dobu 34 dní. Zálivka byla vyrovnaná pro obě skupiny variant.

- 95 -

Výsledky Tabulka 1. Délka rostlin v cm a fáze růstu rostlin podle stupnice Bechyně a Nováka (1987). Odrůdy Délka dne Zeno

Měření 2.7. délka rostl. cm DD

16,0

KD

8,2

Měření 13.7. délka rostl. cm DD

27,2

Fáze růstu 13.7.

KD

DD

KD

8,8

fáze 49 butonizace

fáze 35 list. růžice

fáze 49 butonizace fáze 49 butonizace fáze 49 butonizace

fáze 35 list. růžice fáze 35 list. růžice fáze 35 list. růžice

Měření 20.7. délka rostl.v cm DD

36

Fáze růstu 20.7.

KD

DD

KD

10,2

fáze 5462 kvete, obj. tobolek

fáze 35 list. růžice

fáze 35 list. růžice fáze 35 fáze 54 Major 12,2 8,6 17,4 11,2 33 14,5 list. kvete růžice fáze 35 fáze 54 list. Josef 10,0 8,7 20,8 9,0 36 10,7 kvete růžice fáze 49fáze 6254 fáze 35 81 butoniKozfáze 54 19,0 9,0 17,8 9,8 list. 40 19,2 vývoj zace, mosz kvetení růžice tobolek zač.kvet ení také i u ostatních odrůd. Na krátkém dni zůstaly rostliPo deseti dnech expozice na krátkém dni byl pany stále ve fázi listové růžice. Největší inhibiční vliv trný inhibiční vliv ve výšce rostlin. Nejvíce u odrůdy krátkého dne byl zaznamenán u odrůdy Zeno 2002 a Zeno 2002. Rostliny odrůd Kozmosz měly vzpřímenějnejméně reagovala na krátký den odrůda Kozmosz. ší růst a byly vyšší. Na dlouhém dni byl vývoj této Z toho lze usuzovat, že odrůda Zeno 2002 by odrůdy nejpokročilejší. Dne 2.7. byla zaznamenána v podmínkách krátkého podzimního dne zpomalila fáze viditelných poupat. Výsledky měření uvádí tabulvývoj, a tím snížila riziko poškození rostlin mrazem. ka 1. To se konečně potvrdilo v pokusech Vlka Po 34 dnech bylo ukončeno období krátkého (2008), kde tato odrůda nejlépe ve sledovaných letech dne a rostliny se z této expozice příliš nelišily, zůstaly přezimovala. Naopak maďarská odrůda Kozmosz ve fázi listové růžice. Na dlouhém, přirozeném dni s malou citlivostí ke krátkému dni představovala větší byly však rostliny zřetelně vyšší v průměru o 5,7 cm. sklon k vyzimování. Ostatní odrůdy jsou v reakci na V dalším období se růst i vývoj u variant na dlouhém krátký den mezi odrůdami Zeno 2002 a Kozmosz, spíše dni zrychlil a 13.7. u většiny dosáhl fáze butonizace – blíže k odrůdě Zeno 2002. Jisté rozdíly jsou však patrviditelných poupat, ojedinělé rostliny začínaly kvést. né a mohou se projevit i větším sklonem k vyzimování. U odrůdy Kozmosz 20.7. již kvetly všechny rostliny a Zeno 2002

10,0

7,9

19,9

9,0

26

10,1

fáze 54 kvete

Souhrn U máku setého s možností podzimního výsevu se potvrdila vlastnost, že pro přezimování je důležitá rychlost vývoje do nástupu zimy a stupeň vývinu během zimy a předjaří. Udržení rostlin ve vegetativním období je kromě jiných faktorů podmíněno reakcí na podzimní krátký den. Reakce odrůd na délku dne byla v našem pokusu podle odrůd různá. Nejsilnější inhibice krátkým dnem byla u odrůdy Zeno 2002, nejslabší u maďarské odrůdy Kozmosz. Ostatní odrůdy – Zeno, Josef a Major byly v růstu a vývinu podobné a svým charakterem mezi výše uvedenými odrůdami. Praktické potvrzení těchto závěrů dokazují výsledky Vlka (2008), kde se potvrdila vhodnost odrůdy Zeno 2002 pro podzimní setí v našich podmínkách. - 96 -

Uplatnění této adaptační reakce však vyžaduje včasné setí, alespoň v první polovině záři. V některých letech, s vlahým a teplým podzimem, může dojít k přerůstání, a tím i jistému riziku poškození během zimy. Na příkladu odrůdy Zeno 2002 se zdá, že by bylo možné výběrem ještě zvýšit úroveň adaptačních reakcí. A to nejen ve směru větší citlivosti na krátký den, ale i na posílení vlivu nízké teploty , která v rostlinách iniciuje tvorbu některých zásobních látek, např. cukrů, vitamínů C a dalších, které mohou zvyšovat aktuální mrazuvzdornost. Foto 1. Odrůda máku Zeno 2002 je nejcitlivější na krátký den. Nejvíce zpomaluje vývoj na krátkém Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

dni. K-krátký den, D- dlouhý přirozený den. Foto J.Petr

Foto 2. Odrůda Kozmosz na krátkém (K) a dlouhém dni (D). Tato odrůda nejméně reaguje na krátký den zpomalením vývoje.

Použitá literatura Bechyně, M.: Využití poznatků z biologie máku setého v jeho agrotechnice. Kand. disert. práce VŠZ v Praze 1963. Bechyně, M, Novák, J.: Biologie máku a systém jeho produkce. VŠZ Praha 1987, s. 92. Bechyně M. a kol. : Mák.Monografie. Agrospoj Praha 2001, s.127. Vlk, R.: Pěstování ozimého máku. ÚRODA 56, 2008,(9):24-25

Kontaktní adresa Prof. Ing. Jiří PETR, DrSc., dr.h.c., Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Tel.: 224382546, e-mail: [email protected] Poděkování:Autoři děkují Ing. Radomilu Vlkovi,Ph.D. ze společnosti Český mák s.r.o za poskytnutí osiva. Práce byla podpořena výzkumným záměrem MSM 6046070901.


- 97 -

VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU

Recommend Documents