Studie shrnující výsledky ornitologického monitoringu managementových lokalit projektu Neovision

Studie shrnující výsledky ornitologického monitoringu managementových lokalit projektu Neovision Gašpar Čamlík, Petr Berka ALKA Wildlife, o.p.s. Lidéřovice 62, 380 01 Dačice www.alkawildlife.eu [email protected]

Projekt NEOVISION – nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí získal finanční příspěvek v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SK – ČR 2007–2013 a je zároveň podpořen ze státního rozpočtu ČR.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................................ 4 1. Metodika ............................................................................................................................................................. 5 1.1 Zpracování studie .......................................................................................................................................... 5 1.2 Cílové druhy .................................................................................................................................................. 5 1.2.1 Rybák obecný (Sterna hirundo) ............................................................................................................. 5 1.2.1.1 Ochrana a status .............................................................................................................................. 5 1.2.1.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................................ 6 1.2.1.3 Ekologie .......................................................................................................................................... 6 1.2.2 Racek černohlavý (Larus melanocephalus) ........................................................................................... 6 1.2.2.1 Ochrana a status .............................................................................................................................. 6 1.2.2.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................................ 6 1.2.2.3 Ekologie .......................................................................................................................................... 7 1.2.3 Racek chechtavý (Larus ridibundus) ..................................................................................................... 7 1.2.3.1 Ochrana a status .............................................................................................................................. 7 1.2.3.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................................ 7 1.2.3.3 Ekologie .......................................................................................................................................... 8 1.3 Zájmové oblasti ............................................................................................................................................. 8 1.3.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny ......................................................................................... 8 1.3.2 PO Lednické rybníky ............................................................................................................................. 9 1.3.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví .................................................................................. 11 1.4 Použitá metodika ......................................................................................................................................... 13 2. Výsledky ........................................................................................................................................................... 14 2.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny .............................................................................................. 14 2.1.1 1. pilíř ................................................................................................................................................... 14 2.1.1.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 14 2.1.1.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 15 2.1.1.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 15 2.1.1.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 17 2.1.2 2. pilíř ................................................................................................................................................... 18 2.1.2.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 18 2.1.2.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 18 2.1.2.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 18 2.1.2.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 20 2.1.3 3. pilíř ................................................................................................................................................... 22 2.1.3.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 22 2.1.3.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 22 2.1.3.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 22 2.1.3.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 24 2.1.4 1. deponie ............................................................................................................................................. 25 2.1.4.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 25 2.1.4.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 25 2.1.4.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 25 2.1.4.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 27 2.1.5 Ostrov pod Soutokem Jihlavy a Svratky .............................................................................................. 28 2.1.5.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 28 2.1.5.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 28 2.1.5.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 28 2.1.5.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 29 2.2 PO Lednické rybníky .................................................................................................................................. 30 2.2.1 Ostrov na Nesytu .................................................................................................................................. 30 2.2.1.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 30 2.2.1.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 30 2.2.1.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 31 2.2.1.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 31 2.2.2 Plovoucí ostrov na Prostředním rybníce .............................................................................................. 31 2.2.2.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 31 2.2.2.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 32 2

2.2.2.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 32 2.2.2.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 33 2.2.3 Plovoucí ostrov na Mlýnském rybníce ................................................................................................. 34 2.2.3.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 34 2.2.3.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 34 2.2.3.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 34 2.2.3.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 36 2.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví ......................................................................................... 37 2.3.1 Jižní ostrov ........................................................................................................................................... 37 2.3.1.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 37 2.3.1.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 37 2.3.1.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 38 2.3.1.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 39 2.3.2 Severní ostrov....................................................................................................................................... 40 2.3.2.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 40 2.3.2.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 40 2.3.2.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 40 2.3.2.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 42 3. Souhrn ............................................................................................................................................................... 43 Závěr ..................................................................................................................................................................... 44 Použitá literatura ................................................................................................................................................... 45 Fotodokumentace .................................................................................................................................................. 46

3

Úvod Projekt „NEOVISION – nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí“ se zaměřuje na problematiku zavlečení nepůvodních druhů šelem, jež mají značnou reprodukční kapacitu a rychle se šíří. Tyto druhy představují nebezpečí pro původní faunu drobných a středních obratlovců Evropy. Druhy jako norek americký, mýval severní a psík mývalovitý ovlivňují populace našich původních šelem a mají také lokální, ale významný negativní vliv na hnízdící vodní ptáky a obojživelníky. Bez aktivního přístupu ochrany přírody může negativním vlivem nepůvodních šelem dojít k dramatickému poklesu hnízdní úspěšnosti v ptačích koloniích na zemi hnízdících ptáků a následně k celkovému poklesu jejich již tak malých populací. Projekt NEOVISION – nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí získal finanční příspěvek v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SK – ČR 2007–2013 a je zároveň podpořen ze státního rozpočtu ČR. Hlavním partnerem projektu, který zaštiťoval a koordinoval aktivity, bylo Občanské sdružení Krok, hlavním přeshraničním partnerem projektu bylo SOS/ BirdLife Slovensko. Občanské sdružení Krok v roce 2013 a 2014 realizovalo managementová opatření vedoucí k podpoře hnízdění vybraných ptačích kolonií na ostrovech Střední nádrže Vodního díla Nové mlýny, na rybníce Nesyt (Lednické rybníky) a na rybníce Stolářka u Bzence. Obdobné aktivity zrcadlově probíhaly i na slovenské straně, kde je zaštiťovalo SOS/ BirdLife Slovensko. Na základě výběrového řízení realizovala obecně prospěšná společnost ALKA Wildlife, o.p.s. pro Občanské sdružení Krok v rámci tohoto projektu od podzimu roku 2013 odborný průzkum. ALKA Wildlife zaštiťovala odborné aktivity, realizovala průzkum výskytu semiakvatických invazivních druhů savců (norek americký, mýval severní a psík mývalovitý) a standardní monitoring hnízdních kolonií ptáků ve třech lokalitách Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Jedná se o PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, o PO a EVL Lednické rybníky a o PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. V období duben – červenec roku 2014 na všech těchto třech lokalitách proběhl monitoring hnízdních kolonií ptáků. Monitoring byl zaměřen především na rybáky obecné (Sterna hirundo), racky chechtavé (Larus ridibundus) a racky černohlavé (Larus melanocephalus), u nichž se předpokládal největší efekt realizovaných managementových opatření, okrajově se dotýká i dalších dotčených druhů. Předkládaná studie shrnuje a vyhodnocuje metodiku a výsledky monitoringu, porovnává výsledky s dostupnými údaji z předešlých let a vyhodnocuje ohrožující faktory.

4

1. Metodika 1.1 Zpracování studie Pro každou lokalitu (ostrov) je v kapitole výsledky uveden stručný popis realizovaných managementových opatření s fotodokumentací a s orientační mapou lokalizace ostrova. Dále je pro každou lokalitu zpracován výsledek monitoringu řazený do tabulek pro jednotlivé druhy s patřičným komentářem. Kromě cílových druhů byla zvlášť vytvořena tabulka, vyhodnocena početnost a přiřazen patřičný komentář i pro další druhy v případě, že tyto druhy mohou hnízdění cílových druhů ovlivňovat. Zpravidla se jednalo o velké druhy racků – racek bělohlavý/středomořský. Ke každému pozorování byla přiřazena příslušná kategorie průkaznosti hnízdění podle mapování pro hnízdní atlas 2014–2017 (http://bigfiles.birdlife.cz/Atlas.pdf). Na základě pozorování byl stanoven odhad počtu hnízdících párů pro daný ostrov. Ten byl stanoven na základě inkubujících ptáků v různých termínech a porovnání období mezi těmito termíny s publikovanou délkou inkubace u těchto druhů. Na závěr jsou vyhodnoceny ohrožující faktory a doporučena následná managementová opatření pro jednotlivé lokality (ostrovy). Výsledky jsou řazeny do podkapitol podle Ptačích oblastí. Pro porovnání výsledku s údaji z předešlých let byly použity dostupné literární zdroje a faunistické databáze, jejichž seznam je uveden v kapitole Použitá literatura. Pro porovnání byly použity grafy zobrazující nejvyšší registrovanou početnost hnízdících párů (zpravidla se jedná o květnový termín). Tímto způsobem jsou vyloučeny náhradně, případně opakovaně hnízdící páry.

1.2 Cílové druhy Managementové úpravy byly zaměřeny především na zlepšení hnízdních podmínek pro tři druhy ptáků hnízdících na ostrovech v koloniích. Jednalo se především o rybáka obecného, ale také o racka černohlavého a racka chechtavého, kteří rovněž upravené plochy využívají.

1.2.1 Rybák obecný (Sterna hirundo) 1.2.1.1 Ochrana a status Rybák obecný je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny řazen mezi silně ohrožené druhy, v posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii „ohrožený druh“. Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy I tzv. Směrnice o ptácích). Dále je chráněn Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva), Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) a Dohodou o ochraně africko–eurasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

5

1.2.1.2 Rozšíření v ČR Rybák obecný pravidelně hnízdí ve třech oblastech České republiky – jihočeských rybničních oblastech, na jižní Moravě, Ostravsku a Karvinsku. Ve všech dalších oblastech je hnízdění nepravidelné a v malém počtu párů. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973–1977 byl druh hlášen z 8 % čtverců síťového mapování organizmů, 1985–1989 z 11 % čtverců a 2001–2003 z 13 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Na základě výsledků mapování v letech 1973–1977 byla populace odhadnuta na 100–300 párů, v období 1985–1989 na 250–300 párů a v období 2001–2003 na 400– 600 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006).

1.2.1.3 Ekologie Rybák obecný využívá k hnízdění ostrůvky bez vegetace, případně jen málo zarostlé. Hnízdí v koloniích, které u nás zakládá hlavně na ostrůvcích rybníků či jiných nádrží, často společně s rackem chechtavým. Úbytek vhodných hnízdních příležitostí je jeden z důvodů úbytku hnízdní populace. Hnízdiště brzy zarůstají trávou a náletem keřů a stromů, což rybákům pro hnízdění nevyhovuje. Početnost kolonií kolísá v závislosti na výšce vodní hladiny, stavu bylinného porostu na ostrůvku a dalších faktorech. Rybáci obecní přilétají od počátku dubna, hlavně v druhé dekádě. Hnízdiště opouštějí v srpnu, opozdilci se zdrží až do října. Začátek snášení vajec probíhá od konce dubna do srpna, s vrcholem v druhé dekádě května. Sezení na vejcích trvá tři týdny. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří 22–28 dnů, krmena jsou ještě další 1–2 měsíce (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005).

1.2.2 Racek černohlavý (Larus melanocephalus) 1.2.2.1 Ochrana a status Racek černohlavý je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny řazen mezi silně ohrožené druhy. Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy I tzv. Směrnice o ptácích) a v posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii „ohrožený druh“. Dále je chráněn i několika mezinárodními konvencemi (např. Bernská konvence, Bonnská konvence, Dohoda o ochraně africko– eurasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

1.2.2.2 Rozšíření v ČR Areál racka černohlavého zahrnuje především východní a jihovýchodní Evropu, odkud se v posledních desetiletích šíří na severozápad. V ČR se tento druh zahnízdil poprvé v roce 1967 na jižní Moravě na Mlýnském rybníku. V roce 1983 bylo zjištěno hnízdění 6

na Střední nádrži VDNM a od té doby tu druh hnízdí pravidelně. Dalšími pravidelnými hnízdišti druhu jsou Chomoutovské jezero v Litovelském Pomoraví a rybníky u Karviné s vrcholy početnosti 16 párů v roce 2002, resp. 14 párů v roce 2000 (CHYTIL & POPRACH 2006). Jednotlivé páry příležitostně zahnízdí i v jiných oblastech ČR. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 1973–1977 nebyl racek černohlavý zjištěn, v období 1985– 1989 byl hlášen ze čtyř čtverců a v jednom z nich (Střední nádrž) pravidelně hnízdil a populace byla odhadnuta na 1–5 párů, v letech 2001–2003 bylo obsazeno 14 čtverců, v sedmi z nich prokázáno hnízdění a početnost celostátní populace byla stanovena na 12– 23 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V letech 1994–1999 bylo zaznamenáno celkem 37 hnízdících párů, v období 2000–2005 již 126 hnízdících párů, od roku 1999 hnízdí v ČR každoročně více než 10 párů s maximem 35 párů v roce 2000 (POPRACH et al. 2006).

1.2.2.3 Ekologie Racek černohlavý hnízdí v koloniích. Původním hnízdním prostředím je mořské pobřeží, v našich podmínkách hnízdí především na ostrůvcích rybníků a větších vodních nádrží, výlučně v koloniích racka chechtavého (Larus ridibundus). Proto prudké snižování početnosti racka chechtavého v ČR představuje pro racka černohlavého vážné ohrožení. Na hnízdištích se racci černohlaví vyskytují od konce března do konce července. Některé páry začínají hnízdit ve druhé dekádě dubna, většina ve třetí dekádě dubna a první dekádě května. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří 25–40 dnů (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005).

1.2.3 Racek chechtavý (Larus ridibundus) 1.2.3.1 Ochrana a status Racek chechtavý není prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny zařazen mezi zvláště chráněné druhy. V posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii „zranitelný druh“. Druh je hodnocen na našem území jako silně ubývající (úbytek o 35 % mezi roky 2003 a 1989) (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy II tzv. Směrnice o ptácích). Je chráněn i mezinárodní konvencí (Bernská konvence).

1.2.3.2 Rozšíření v ČR Racek chechtavý u nás hnízdí pravidelně především v nížinách a také v rybničních oblastech vyšších poloh. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 1973–1977 byl racek chechtavý hlášen z 39 % čtverců, v letech 1985–1989 z 53 % čtverců a v letech 2001–2003 z 46 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Na základě výsledků mapování v letech 1973–1977 byla populace odhadnuta na 200 000 – 350 000 párů, v období 1985–1989 na 80 000 – 7

150 000 párů a v období 2001–2003 na 50 000 – 100 000 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Je tedy patrné trvalé snižování početnosti.

1.2.3.3 Ekologie Racek chechtavý hnízdí v koloniích u nás především na rybnících, nádržích se zarostlými břehy a bohatou vegetací vodních rostlin, také na slepých ramenech řek, v bažinách, nebo zaplavených polích. Hnízda mohou být umísťovaná na plovoucích rostlinách v zaplavených bylinách, nebo na pevné zemi na ostrovech, vzácněji na keřích nebo hlavatých vrbách. Snášení vajec probíhá v měsících duben až červenec, přičemž hlavní období snášení je od poloviny dubna do poloviny května. Na vejcí sedí oba rodiče po dobu 23–26 dní. V našich podmínkách se jedná o stálý nebo potulný druh věrný svému hnízdišti. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří 26–28 dní (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005).

1.3 Zájmové oblasti Monitoring hnízdních kolonií ptáků probíhal ve třech lokalitách Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Jedná se o PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, o PO a Lednické rybníky a o PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.

1.3.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny Střední nádrž vodního díla Nové mlýny (1 047,5 ha) leží na soutoku tří jihomoravských řek – Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů, mezi obcemi Dolní Věstonice, Strachotín, Ivaň a Pasohlávky. Jediný pozůstatek ze zatopené vesnice Mušov, kostelík s románskými základy, tvoří krajinnou dominantu nádrže. Dno nádrže, která byla budována v letech 1977–1982, bylo před napuštěním srovnáno jen na několika místech a na řadě míst byly naopak navršeny ostrovy. Množství vynořených ostrůvků se odvíjí od kolísání vodní hladiny. Při hladině stálého nadržení (170,35 m n. m.) je vynořeno necelých 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách: první jsou tzv. Písky u Dolních Věstonic a druhou ostrůvky v blízkosti tzv. Kostelního ostrova. Tvar i plocha především ostrůvků Písky se ale poměrně dynamicky mění. V letech 1995–2000 byla povolena tzv. mimořádná manipulace, při které byla snížena hladina nádrže o 85 cm. To mělo za následek bouřlivou sukcesi vegetace na všech obnažených plochách nádrže, které byly vhodné pro hnízdění klíčových druhů. Rozhodnutím bývalého Okresního úřadu v Břeclavi byla hladina zpětně zvednuta na tzv. kompromisní kótu 170,00. Došlo tak k zatopení převážné části obou nově vybudovaných ostrovů na místě původního soutoku Svratky a Dyje a téměř všech hnízdních lokalit pro důležité druhy. Od roku 1993 je nádrž součástí mokřadu mezinárodního významu „Mokřady dolního Podyjí“ a v roce 1994 zde byla vyhlášena Přírodní rezervace Věstonická nádrž. Ptačí oblast byla vyhlášena Nařízením vlády v r. 2004; byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného (Sterna hirundo), na tři zimující druhy – orel mořský (Haliaeetus albicilla), husa polní (A. 8

fabalis) a husa běločelá (A. albifrons) a na podzimní shromaždiště husy velké (Anser anser). Ptačí oblast je nejvýznamnějším hnízdištěm rybáka obecného (Sterna hirundo), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a racka chechtavého (Larus ridibundus) v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého (Larus cachinnans) a racka bouřního (Larus canus) a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého (Larus melanocephalus) v ČR. Ještě donedávna byla i největším hnízdištěm husy velké (Anser anser), ale od roku 1992 do roku 2002 postupně poklesl počet hnízd ze 182 na pouhých 18; na letní shromaždiště se slétá až kolem 3 000 jedinců. V první polovině 80. let 20. století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ČR. Hnízdění ptáků je velmi silně ovlivněno výší vodní hladiny a stupněm zarůstání ostrůvků. V roce 2005 byla např. opuštěna většina snůšek rybáků obecných, protože hnízdní ostrov na Deponii I. rychle zarostl bujnou ruderální vegetací a rybáci se nemohli dostat k hnízdům v porostu. V roce 2006 došlo opět v souvislosti s jarním táním k enormnímu zvýšení vodní hladiny, bylo vyplaveno přes 1000 hnízd racka chechtavého a několik hnízd racka černohlavého. Část párů se potom přemístila na náhradní hnízdiště v porostech suchých vrb a náplavů v jihozápadním cípu nádrže u rybárny. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), v zimě převládají severské husy, jejichž početnost dosáhla maxima v první polovině 90. let minulého století – odhadem 80 000 – 100 000 husí, z toho více než 90 % husy polní (Anser fabalis). V posledních zimách naopak převažují husy běločelé (Anser albifrons). Stále častější a již pravidelné je i zimování až několika set jedinců husy velké (Anser anser). Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého (Mergus albellus) v ČR. Totéž platí i pro orla mořského (Haliaeetus albicilla). Největší počet orlů na lokalitě byl zjištěn v únoru 1997: 44 resp. 60 ex. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců, ať již jako potravní stanoviště, např. pro vlaštovku obecnou (Hirundo rustica), břehuli říční (Riparia riparia), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus) a strnada rákosního (Emberiza schoeniclus), nebo nocoviště, hlavně pro konipasa bílého (Motacilla alba) a konipasa lučního (Motacilla flava) (celý odstavec podle CHYTIL 2006 – upraveno).

1.3.2 PO Lednické rybníky Ptačí oblast Lednické rybníky (685,1 ha) zahrnuje soustavu čtyř velkých rybníků (od západu k východu: Nesyt, 315 ha; Hlohovecký, 104 ha; Prostřední, 48,5 ha; Mlýnský, nazývaný často Apollo, 107 ha), ležící v široké sníženině Valtické pahorkatiny a napájené potokem Včelínkem. Rozkládají se mezi Sedlecem u Mikulova a Lednicí v nadmořské výšce 175 m (hladina Nesytu) a 159 m (výtok z Mlýnského). Rybníky, jejichž průměrná hloubka nepřesahuje 150 cm, byly vybudovány ve 14. století. Všechny rybníky jsou značně eutrofizovány. I když došlo k poklesu míry znečišťování i k omezení krmení ryb, je zásoba živin v sedimentu rybníků velmi vysoká. Na všech rybnících jsou rákosové a orobincové porosty, v největší míře na Nesytu, kde zabírají plochu okolo 30 ha. Co je 9

podstatné, na žádném z rybníků nedochází k jejich redukci a změny jejich rozložení jsou jen nepatrné. Při jihovýchodním okraji Nesytu leží rybník Výtopa s rozlohou 6,8 ha. Mimo Nesytu jsou na všech rybnících vytvořeny dva malé ostrůvky, většinou zarostlé vysokými topoly, v podrostu hlavně s keři bezu černého. Břehy rybníků jsou většinou upraveny, v posledních dvou letech byly v rámci obnovy parkové úpravy nejbližšího okolí rybníků vykáceny desítky stromů a vyvinutých keřových porostů. Všechny rybníky jsou rybářsky využívány, v posledních letech došlo několikrát ke změně uživatelů. S tím souvisela i různá míra kontroly dodržování podmínek, za jakých lze rybářsky hospodařit, především stanovování výše rybí obsádky. Dříve bývaly rybníky pravidelně letněny, přičemž každý rybník zůstával zhruba 1x za každých 6–7 let zcela bez vody. Na jeho dně byly v tu dobu často pěstovány polní plodiny. Až do 90. let 20. století rybí obsádky stoupaly, od začátku 90. let došlo na základě plánu péče k jejich redukci. V současné době jsou Lednické rybníky v majetku státu a ochrana přírody je v této národní přírodní rezervaci prioritou. Výši rybí obsádky stanovuje státní ochrana přírody a nájemce na ni musí přistoupit. Podle platného plánu péče jsou rybníky střídavě částečně letněny, přičemž je požadována taková výše vodní hladiny, aby byly obnaženy pásy dna okolo vnitřního okraje rákosin. Zcela samostatně leží rybník Zámecký (30,1 ha) v zámeckém parku v Lednici. Byl založen v místě bývalých lužních lesů a meandrů Dyje v polovině 17 století. Je napájen vodou z Dyje. Přibližně třetinu plochy rybníka zabírá 15 ostrůvků, které jsou také parkově upraveny. Rybník je v majetku státu, spravován Národním památkovým ústavem Brno. Rybník byl také v pronájmu rybářsky využíván, v roce 2004 ale byl po dlouhé době pronájem vypovězen, rybník nebyl nasazen a okamžitě se to projevilo v několikanásobném zvýšení počtu hnízdících i protahujících vodních ptáků. Na rybnících dlouhodobě probíhal výzkum, před 2. světovou válkou (1922) zde byla zřízena Biologická stanice Vysokých škol v Brně, jejíž činnost byla ukončena až v roce 1972. V 70. letech zde probíhal výzkum rákosin v rámci Mezinárodního biologického programu (IBP), od roku 1978 potom dlouhodobý odchyt rákosinových druhů ptáků. Lednické rybníky jsou obecně považovány za jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v České republice. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), hnízdící ve smíšené kolonii s volavkou popelavou (Ardea cinerea) na ostrovech Zámeckého rybníka již od roku 1932, a tři druhy shromažďujících se vodních ptáků – husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). V rákosinách rybníků poměrně početně hnízdí např. sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a v letech 2002 až 2005 bylo doloženo i hnízdění několika párů chřástala malého (Porzana parva). Dříve běžný bukáček malý (Ixobrychus minutus), téměř vymizel, jen občas zahnízdí volavka červená (Ardea purpurea). Téměř zmizely potápky černokrké (Podiceps nigricollis), kterých dříve hnízdilo pravidelně přes 300 párů, a rackové chechtaví (Larus ridibundus), hnízdící ještě nedávno v mnoha tisících párech, hnízdí nyní jen nepočetně a nepravidelně na ostrůvku Mlýnského rybníka. Přes zimu 2004/2005 byly v rákosinách Nesytu vyhloubeny kanály a upraveny deponie vzniklé v 80. letech při odbahňování. Část jednoho takto vytvořeného ostrova 10

byla upravena štěrkovou vrstvou. V roce 2005 zde hnízdily 2 páry čejek, 2 páry kulíků a 1 pár rybáků obecných. V roce 2006 hnízdily 3 páry čejek, do 50 párů racků chechtavých a nejméně 12 párů rybáků. Hnízdění rybáků bylo neúspěšné (celý odstavec podle CHYTIL & MACHÁČEK 2006 – upraveno).

1.3.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví má rozlohu 11 725 ha. Je tvořena dvěma částmi – suchými borovými lesy a nivou řeky Moravy. V oblasti bylo zjištěno celkem 238 druhů ptáků, z toho 148 hnízdících (stav ke květnu 2006). Území náleží do Dolnomoravského úvalu, který je součástí Vídeňské pánve. Nejvyšším bodem je trať Strašiliny (219,9 m n. m.) v Doubravě a nejnižším řeka Morava (163,3 m n. m.) u Rohatce, v místě kde opouští ptačí oblast.

Bzenecká Doubrava Bzenecká Doubrava představuje borovou monokulturu na vátých píscích. Na místě původních doubrav zde v 18. století po neřízené těžbě a intenzivní pastvě vzniklo rozsáhlé bezlesí s pohyblivými dunami písku tzv. „Moravská Sahara“. V druhé polovině 19. století se zde začaly sázet borovicové porosty lesníkem Johannem Bechtelem (od roku 1825). Původní dubové porosty dnes připomíná jen název Doubrava a torza listnatých porostů, přičemž se často jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně odumírají. Vrstvy vátých písků jsou nejmohutnější v severovýchodní části a směrem k jihozápadu jejich mocnost klesá. Povrch je převážně rovinatý, přerušovaný dunami a sníženinami. Paradoxně se uvnitř tzv. „Moravské Sahary“ nachází množství malých sníženin s mokřadními stanovišti. Velmi cenné jsou také trvale odlesněné plochy s výskytem jedinečné teplomilné vegetace a hmyzu: NPP Váté písky, NPP Vojenské cvičiště u Bzence a vojenská střelnice u Bzence. Lesy jsou intenzívně maloplošně obhospodařovány. V dnešní době má tato činnost kladný i záporný dopad na populace ptáků v oblasti, stejně jako těžba písku ve dvou pískovnách u Bzence-Přívozu. V současnosti jedinou silniční komunikací, která netvoří hranice území, nýbrž jej protíná, je silnice spojující města Bzenec a Strážnice. V jižní a východní části území prochází železniční rychlostní koridor Břeclav – Přerov. Doubrava je významným hnízdištěm dvou druhů přílohy I směrnice o ptácích – lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea), v obou případech s patrně největšími populacemi v rámci celé ČR. Oblast je také významným hnízdištěm dudka chocholatého (Upupa epops). Silné populace vytváří v této jedinečné oblasti také břehule říční (Riparia riparia), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a patrně také včelojed lesní (Pernis apivorus).

11

Strážnické Pomoraví Strážnické Pomoraví představuje plochou nivu s poměrně bohatou sítí různých vodních toků, slepých ramen a kanálů. Kromě samotné řeky Moravy jsou to především odlehčovací kanál Nová Morava, Baťův plavební kanál, kanály Véšky a Struha, potoky Velička a Syrovinka a systém kanálů v prostoru původních luk. Území, jehož páteř tvoří poslední neregulovaný úsek dolního toku Moravy se zbytky typických nivních luk, je významnou tahovou cestou i zimovištěm pro mnoho druhů vodního ptactva, jejichž počty dosahují často tisíců jedinců. Tok řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem je posledním přirozeně meandrujícím úsekem dolního Pomoraví, což umožňuje téměř pravidelné jarní záplavy. Koryto se dynamicky vyvíjí, vznikají zde písčité pláže a ostrůvky, neustále se obnovují kolmé stěny břehů atd. V kolmých březích meandrů Moravy hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis) a v několika koloniích břehule říční (Riparia riparia). Území je také hnízdištěm několika párů pisíka obecného (Actitis hypoleucos). Lužní lesy představují již pouze fragmenty podél řeky Moravy a odlehčovacího kanálu Nová Morava. Jsou intenzivně těženy a starých porostů neustále ubývá. Ve zbytku starých lužních porostů hnízdí také luňák hnědý (Milvus migrans) a luňák červený (Milvus milvus), početný je strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Dalším významným a pouze ve zbytku zachovaným biotopem Pomoraví jsou nivní louky. Ty pokrývaly oboustranně většinu nivy, avšak byly v první polovině 70. let minulého století z větší části převedeny na intenzivně obhospodařovanou ornou půdu. Větší plochy luk zůstaly jen u obcí Petrov, Strážnice a Vnorovy. Louky byly ještě donedávna hnízdištěm kolihy velké (Numenius arquata) a vodouše rudonohého (Tringa totanus), nepravidelně se tu vyskytuje chřástal polní (Crex crex). Větší mokřady s rákosinami se nachází u Moravského Písku (Vypálenky) a mezi potokem Syrovinka a okrajem lesního komplexu (Ondrovský a Vlčí hrdlo), významným mokřadním biotopem je PR Písečný rybník u Milotic. Po obvodu komplexu borových lesů se nachází řada menších mokřadů. V oblasti se nachází řada mělkých sníženin a polních depresí, na jaře pravidelně zaplavovaných. Bohužel nutno konstatovat, že vývoj mokřadů a luk v PO má nadále vzrůstající negativní tendenci. Dochází k zarůstání, zazemňování lokalit, lokality jsou často odvodněné nebo trpí nevhodnými vodohospodářskými úpravami. I když se řada lokalit nachází v záplavové oblasti, trpí vlivem přetrvávajících vodohospodářských úprav, voda po záplavách bývá rychle odvedena zpátky do koryta. V podmáčených rákosinách početně hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Ve větších, alespoň zčásti zavodněných rákosinách hnízdí početně cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a naopak vzácností jsou chřástal malý (Porzana parva) a chřástal kropenatý (Porzana porzana). Nepravidelně bývá zaznamenáván bukač velký (Botaurus stellaris) a bukáček malý (Ixobrychus minutus). Po téměř celém obvodě ptačí oblasti do území zasahují záhumenkové trati a ovocné sady u všech k území přilehlých obcí, které obývá strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). Místa s roztroušenou zelení a pásy křovin jsou stanovištěm ťuhýka obecného

12

(Lanius collurio), pěnice vlašské (Sylvia nisoria) a strnada lučního (Miliaria calandra) (celý odstavec podle ČAMLÍK et al. 2010 – upraveno).

1.4 Použitá metodika Pro monitoring byla použitá standartní modifikovaná metodika monitoringu pro rybáka obecného a racka černohlavého (CHYTIL et al. 2006). Pozorovací stanoviště pro sčítání ptáků bylo vybráno tak, aby v co nejmenší možné míře docházelo k rušení hnízdních ptáků. Z tohoto místa pak během jednotlivých kontrol byli ptáci sčítáni stativovým dalekohledem s velkým zvětšením. Byly sledovány i etologické projevy, zejména vzájemné mezidruhové interakce, jež mohou mít vliv na úspěšnost hnízdění. Jednotlivé lokality byly různě přehledné, navíc během hnízdní sezóny některé lokality zarostly vegetací a byly pak ještě méně přehledné. V těchto případech jsou uváděny pouze minimální počty pozorovaných jedinců, i když ve skutečnosti mohl být počet vyšší. Používání standardní neinvazivní metody (aby nedocházelo k rušení hnízdních ptáků) bylo upřednostněno před přesnější metodou sčítání hnízd přímo v koloniích, a to přesto, že tato metoda je zatížena chybou. Při zpracování dat je tento faktor zohledněn. Sčítání probíhalo za vhodných povětrnostních podmínek, tj. mimo deštivé nebo větrné počasí. Kontroly probíhaly v odstupu přibližně dvou týdnů v období mezi koncem dubna a koncem června, další doplňující kontroly proběhly také v červenci. Jako doplnění byla použita publikovaná pozorování ve faunistické databázi Avif nebo psaná sdělení od ostatních pozorovatelů. Rybáci obecní často hnízdí v několika vlnách, při neúspěšném hnízdění můžou mít hnízdění náhradní a není vyloučeno ani hnízdění dvakrát do roka, i když spolehlivě zatím prokázáno nebylo (např. CRAMP 1985). Stanovit počet hnízdních párů tedy není vůbec jednoduché. Obvykle se používají 3 způsoby určení: a) Uvede se nejvyšší pozorovaný počet párů zjištěný během monitoringu. Tímto způsobem je stanoven minimální počet párů, nikoliv však konečný. b) Uvede se počet párů v začátku hnízdění (kontrola v květnu). Tímto způsobem se vyloučí náhradně a případně opakovaně hnízdící ptáci, nezaznamená se však konečný stav. c) Počet se stanoví na základě počtu pozorovaných párů během všech kontrol, které se porovnají s délkou inkubace, případně délkou péče o mláďata. U menších a přehledných kolonií lze tímto způsobem poměrně přesně stanovit počet párů na lokalitě, nezohlední se však počet náhradně hnízdících, případně opakovaně hnízdících ptáků. Fotodokumentace je samostatnou přílohou této studie.

13

2. Výsledky 2.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny

Obrázek 1: Přehled sledovaných lokalit.

2.1.1 1. pilíř 2.1.1.1 Stručný popis ostrova Jedná se o původní nájezd na most přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o nejjižnější „pilíř“ (obr. 2), v jehož jižní částí každoročně narůstá rákos, v přibližně centrální části se pak nachází menší vrba.

14

Obrázek 2: Detailnější pohled na pilíře – 1. pilíř je označen červeným kruhem.

2.1.1.2 Realizovaná managementová opatření V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu v severní a severozápadní části a k navezení štěrku. V letech 2010–2013 byla odstraněna narostlá vegetace (ponechána byla pouze vrba v centrální části ostrova). V roce 2012 byl na splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl pilíř v rámci projektu Neovision upraven stejně jako v předchozích letech.

2.1.1.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 na 1. pilíři hnízdil 1–2 páry rybáků obecných, min. 1 pár měl 2 mláďata (tab. 1). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 19. 6. a 25. 7. uplynulo 36 dnů a je tedy nepravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o 2 různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní hnízdění téhož páru v případě, že to první bylo neúspěšné. Tabulka 1: Přehled pozorování rybáka obecného na 1. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování B3 pár v hn. době ve 24.4.2014 1P postává vhodném prostředí

15

Pozorovatel G. Čamlík

8.5.2014

1

23.5.2014

1P

1.6.2014

1P

19.6.2014

1P

25.7.2014

1ad

A1 v hn. době ve vhodném prostředí B3 pár v hn. době ve vhodném prostředí B3 pár v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci C15 hnízdo s vejci

pouze postává na betonu pilíře

G. Čamlík, P. Berka

posedávají

G. Čamlík, P. Berka, D. Horal

hledají důlek v betonu


1 inkubace + 1 posedává na pilíři 1 inkubuje nebo zahřívá malá pull.

G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík

V roce 2014 hnízdilo na 1. pilíři min. 50 párů racků chechtavých, min. 16 párů mělo dohromady 21 mláďat (tab. 2). Stanovit přesnější počet hnízdících párů by bylo složité vzhledem k rychlému zarůstání pilíře rákosem, kdy byl ostrov nepřehledný a téměř většina racků mohla unikat pozornosti. Odhad byl stanoven na základě první kontroly, kdy vegetace ještě nebyla natolik vzrostlá a ostrov byl poměrně přehledný. Následující kontroly však naznačují, že počet hnízdících párů byl už nižší a že po celou dobu byli zaznamenáváni další inkubující ptáci. To mohlo být způsobeno dvěma faktory: 1) nízkou úspěšností v první vlně hnízdících racků a 2) náhradně hnízdícími ptáky, případně dalšími ptáky hnízdícími v dalších vlnách. Tabulka 2: Přehled pozorování racka chechtavého na 1. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování součet pozorovaných 24.4.2014 50 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících racků ze břehu inkubují, nebo zahřívají malá min. 29 ad. C15 hnízdo s vejci pull. 1P + min. 1 C16 hnízdo s 8.5.2014 pull. mláďaty A1 v hn. době ve min. 17 ad. vhodném stojí v kolonii prostředí inkubace, nebo zahřívá malá min. 15 ad. C15 hnízdo s vejci mláďata 23.5.2014 min. 5 P + C16 hnízdo s hnízda s mláďaty: 1–1–1–2–2 min. 7 pull. mláďaty

16




1.6.2014

cca 12 ad.

C15 hnízdo s vejci

min. 7 P + min. 8 pull.

C16 hnízdo s mláďaty A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci

min. 45 ad.

min. 4 ad. min. 3 ad. P C16 hnízdo s + min. 5 mláďaty 19.6.2014 pull A1 v hn. době ve min. 25 ad. vhodném prostředí 25.7.2014 1 ad.

inkubují nebo zahřívají malá pull. rodinky s mláďaty: 1–1–1–1– 1–1–2


součet adultních inkubují

G. Čamlík, P. Berka podhodnoceno, pilíř nepřehledný G. Čamlík

2.1.1.4 Zhodnocení a doporučení Na 1. pilíři v roce 2014 hnízdili především racci chechtaví (50 párů), v menší míře také rybák obecný (1–2 páry). Nízká početnost rybáků je pravděpodobně dána rychlým zarůstáním pilíře rákosem a konkurencí ze strany hnízdících racků chechtavých, kteří zde převažují. V roce 2014 výrazně stoupl počet hnízdících párů racků, což může být způsobené také opuštěním tradiční a nejpočetnější kolonie v oblasti (na Hřbitovním ostrově) v tomto roce a tlakem racků na obsazování nových hnízdišť. Stejné příčiny stojí patrně také za setrvale klesajícím trendem počtu hnízdních párů na tomto pilíři (obr. 3). Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Pro zlepšení podmínek pro hnízdění rybáků by bylo dobré definitivně odstranit rákos. Vhodným řešením by bylo navýšení pilíře betonovou vrstvou.

Obrázek 3: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 1. pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno). 17

2.1.2 2. pilíř 2.1.2.1 Stručný popis ostrova Jedná se o původní mostní pilíř přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o prostřední „pilíř“ (obr. 4).


2.1.2.2 Realizovaná managementová opatření V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu a k navezení štěrku. Konce a středy ostrova byly opatřeny deskou, jako úkryt pro mláďata. V letech 2010–2013 byla odstraněna narostlá vegetace. V roce 2012 byl na splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl na pilíř v rámci projektu Neovision doplněn štěrk v potřebné vrstvě a frakci, pilíř byl opatřen vlnolamy proti přelívání vlnami a byl zde umístěn plovák pro vypadlá mláďata.

2.1.2.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na 2. pilíři postupně min. 16–18 párů rybáků obecných, min. 5 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 3). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 8. 5. a 19. 6., kdy bylo pozorováno 9, respektive 7–9 inkubujících ptáků, uplynulo 42 dnů a je tedy nepravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i 18

o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že to první bylo neúspěšné. Bylo pozorováno velmi málo mláďat, což však může být dáno větší nepřehledností pilíře (povrch pilíře zarůstal vegetací více než v minulých letech). Výhledu brání i obvodový prvek (obrubníky jsou vysoké cca 20 cm). Úspěšnost byla pravděpodobně nízká, což mohlo být způsobeno také přítomností racků. Tabulka 3: Přehled pozorování rybáka obecného na 2. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování A1 v hn. době ve část hloubí důlky, část pouze 24.4.2014 14 ad. vhodném postává – 2. pilíř prostředí ze břehu pozorováno 9 min 9 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících ex. 8.5.2014 A1 v hn. době ve min. 7 ad. vhodném stojí v kolonii prostředí inkubuje, nebo zahřívá malá min. 8 ad. C15 hnízdo s vejci pull. 23.5.2014 A1 v hn. době ve min. 13 ad. vhodném součet dospělých na pilíři prostředí min. 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují A1 v hn. době ve 1.6.2014 min. 13 ad. vhodném součet pozorovaných ad. prostředí min. 7 – 9 inkubují, nebo zahřívají malá C15 hnízdo s vejci ad. pull. C12 čerstvě min. 1 juv. vyvedená juv. 19.6.2014 mláďata A1 v hn. době ve min. 3 ad. vhodném postávají prostředí A1 v hn. době ve součet při hromadném vzletu, min. 32 ex. vhodném všechny pilíře prostředí 25.7.2014 C12 čerstvě min. 3 juv. vyvedená mláďata






G. Čamlík

V roce 2014 hnízdilo na 2. pilíři cca 13 párů racků chechtavých, min. 3 páry měly dohromady 5 mláďat (tab. 4). Odhad byl stanoven na základě kontroly dne 23. 5., kdy u 10 párů probíhala inkubace, a 3 páry měly malá mláďata. Při délce inkubace 26 dnů nelze vyloučit, že u ostatních pozorovaných inkubujících racků se jednalo o tytéž ptáky.

19

Tabulka 4: Přehled pozorování racka chechtavého na 2. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování součet pozorovaných min. 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících ex. ze břehu 24.4.2014 A1 v hn. době ve 14 ad. vhodném součet prostředí pozorováno ze břehu 8 ex. 8 C15 hnízdo s vejci inkubujících nebo zahřívajících malá pull. 8.5.2014 C16 hnízdo s ze břehu pozorován 1P s 2 1 P + 2 pull. mláďaty pull. 3 posedávají na pilíři C16 hnízdo s 10 ad. zahřívá vejce nebo spíše 10 mláďaty malá mláďata 23.5.2014 C16 hnízdo s 3 páry s většími mláďaty: 1–1– 3 P + 4 pull. mláďaty 2 3 inkubují nebo zahřívají malá 3 C15 hnízdo s vejci pull. C16 hnízdo s 2 P + 4 pull. 1–3 větší pull. 1.6.2014 mláďaty A1 v hn. době ve 7 vhodném součet ad. prostředí 3 ad. C15 hnízdo s vejci inkubace C16 hnízdo s 1 P +1 pull. mláďaty 19.6.2014 A1 v hn. době ve součet při hromadném vzletu cca 95 vhodném z pilířů prostředí A1 v hn. době ve 25.7.2014 1 ad. vhodném prostředí

Pozorovatel

G. Čamlík





G. Čamlík

2.1.2.4 Zhodnocení a doporučení Na 2. pilíři hnízdilo v roce 2014 postupně cca 16–18 párů rybáků obecných a postupně cca 13 párů racků chechtavých. V roce 2013 zde poprvé zahnízdili racci a poklesl také počet hnízdních párů rybáků obecných (obr. 5). Výskyt racků může způsobit větší konkurenci mezi rybáky a jejich nižší hnízdní úspěšnost. Výskyt racků na tomto ostrově může být způsoben opuštěním tradiční a nejpočetnější kolonie v oblasti (na Hřbitovním ostrově) v tomto roce a tlakem racků na obsazování nových hnízdišť. Instalované vlnolamy splnily svoji funkci pouze v západní části; v severní části, soudě dle splaveného štěrku, dochází i nadále k převalování vln. Plovák pro vypadnuvší mláďata se, přestože byl dobře upevněn, během sezóny utrhl a jeho funkčnost nelze tedy posoudit.

20

Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Bylo by vhodné pokusit se vytvořit trvalejší plovák pro vypadnuvší mláďata.

Obrázek 5: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 2. pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno).

21

2.1.3 3. pilíř 2.1.3.1 Stručný popis ostrova Jedná se o původní mostní pilíř přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o nejsevernější „pilíř“ (obr. 6).


2.1.3.2 Realizovaná managementová opatření V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu k navezení štěrku. Konce a středy ostrova byly opatřeny deskou, jako úkryt pro mláďata. V letech 2010–2013 byla odstraněna narostlá vegetace. V roce 2012 byl na splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl opatřen v rámci projektu Neovision vlnolamy proti přelívání vlnami a byl zde umístěn plovák pro vypadlá mláďata.

2.1.3.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na 3. pilíři postupně min. 13 párů rybáků obecných, min. 4 mláďata dosáhla vzletnosti (tab. 5). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 8. 5. a 19. 6., kdy bylo pozorováno 6, respektive 7 inkubujících ptáků uplynulo 42 dnů a je tedy málo pravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u 22

rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že první hnízdění bylo neúspěšné. Bylo pozorováno velmi málo mláďat, což však může být dáno větší nepřehledností pilíře (povrch pilíře zarůstal vegetací více než v minulých letech). Úspěšnost byla pravděpodobně nízká, což mohlo být způsobeno také přítomností racků. Tabulka 5: Přehled pozorování rybáka obecného na 3. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování A1 v hn. době ve 24.4.2014 14 ad. vhodném hloubí důlky, nebo posedávají prostředí počet inkubujících 6 ad. C15 hnízdo s vejci pozorovaných ze břehu 8.5.2014 A1 v hn. době ve 2 ad. vhodném na ostrově prostředí 6 ad. C15 hnízdo s vejci zahřívají vejce, nebo malá pull. A1 v hn. době ve 23.5.2014 13 ad. vhodném součet ad. na pilíři prostředí 4 ad. C15 hnízdo s vejci 4 inkubují A1 v hn. době ve 1.6.2014 8 ad. vhodném součet pozorovaných ad. prostředí 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují/zahřívají malá pull. A1 v hn. době ve 19.6.2014 2 ad. vhodném posedávají prostředí C12 čerstvě 4 juv. vyvedená mláďata 25.7.2014 A1 v hn. době ve součet při hromadném vzletu, 32 ex. vhodném všechny pilíře prostředí






G. Čamlík

V roce 2014 na 3. pilíři hnízdilo cca 11 párů racků chechtavých, min. 3 páry měly dohromady 4 mláďata (tab. 6). Mezi pozorováními inkubujících racků ve dnech 8. 5. a 19. 6., kdy bylo pozorováno 7, respektive 4 inkubující ptáci, uplynulo 42 dnů a je tedy málo pravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u racků maximálně 26 dnů). Racci buď hnízdili ve více vlnách, nebo se spíše jednalo o náhradní hnízdění.

23

Tabulka 6: Přehled pozorování racka chechtavého na 3. pilíři. Datum Počet Aktivita Pozorování součet pozorovaných min. 5 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících ex. ze břehu 24.4.2014 A1 v hn. době ve 15 ad. vhodném součet pozorovaných ad. prostředí pozorováno ze břehu 7 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících/nebo zahřívající malá pull. 8.5.2014 A1 v hn. době ve 4 ad. vhodném postávají prostředí A1 v hn. době ve 23.5.2014 5 ad. vhodném prostředí 5 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují C16 hnízdo s 3 P + 3 pull. 1–1–1 pull. mláďaty 1.6.2014 A1 v hn. době ve 14 ad. vhodném součet pozorovaných ad. prostředí 4 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují 19.6.2014 C16 hnízdo s 1 pull. mláďaty

Pozorovatel

G. Čamlík





2.1.3.4 Zhodnocení a doporučení Na 3. pilíři v roce 2014 hnízdilo postupně min. 13 párů rybáků obecných a postupně cca 11 párů racků chechtavých. V roce 2014 zde poprvé zahnízdili racci a poklesl také počet hnízdních párů rybáků obecných (obr. 7). Výskyt racků může způsobit větší konkurenci mezi rybáky a jejich nižší hnízdní úspěšnost. Na pilíři hnízdil také konipas bílý. Instalované vlnolamy splnily svoji funkci pouze v západní části; v severní části, soudě dle splaveného štěrku, dochází i nadále k převalování vln. Plovák pro vypadnuvší mláďata se, přestože byl docela dobře upevněn, během sezóny utrhl a jeho funkčnost nelze tedy posoudit. Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Bylo by vhodné se pokusit vytvořit trvalejší plovák pro vypadnuvší mláďata.

24

Obrázek 7: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 3. pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno).

2.1.4 1. deponie 2.1.4.1 Stručný popis ostrova Jedná se o uměle navršený ostrov u Kostelního ostrova. Od napuštění nádrže se tu nacházejí kolonie racků a rybáků (obr. 1).

2.1.4.2 Realizovaná managementová opatření Dílčí zásahy na této deponii proběhly v letech 2005, 2006 a 2010, jednalo se především o kácení náletových dřevin. Problémem této deponie bylo především rychlé přerůstání ruderální vegetací v průběhu sezóny. V roce 2011 byla část povrchu ostrova překryta neprorůstající fólií, na kterou byl navezen štěrk. V roce 2012 tak byla upravena i zbývající část deponie. V roce 2013 byl v rámci projektu Neovision doplněn splavený štěrk a byly sem instalovány 4 stříšky pro úkryt mláďat.

2.1.4.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na 1. deponii postupně až 94 párů rybáků obecných, min. 21 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 7). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 8. 5., 19. 6., 25. 7. a 15. 8., kdy bylo pozorováni 36, 41, 15 a 2 inkubující ptáci uplynulo 42, 36 a 21 dnů. Při době sezení rybáka na vejcích 21 dnů je tedy zřejmé, že se nejednalo o tutéž snůšku. Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že první hnízdění bylo neúspěšné. Hnízdní úspěšnost 25

byla velmi nízká, početněji se mláďata vyskytovala až v srpnu. To je způsobeno pravděpodobně predací ze strany racka středomořského/bělohlavého, který na této deponii hnízdil. Naposled byla 3 mláďata s 1 rodičem pozorována 19. 6. Přítomnost velkých racků a tedy velkého predačního tlaku může být i příčinou prodloužené hnízdní sezóny, kdy ještě v srpnu byli zaznamenáni inkubující rybáci a malá mláďata. Mláďata rybáků využívala jako úkrytu instalovaných stříšek. V době společného hnízdění rybáků a racků středomořských/bělohlavých dospělí rybáci takřka bez přestání doráželi na racky, zejména při příletu jednoho z rodičů nebo při jejich pohybu. Tabulka 7: Přehled pozorování rybáka obecného na 1. deponii. Datum Počet Aktivita Pozorování A1 v hn. době ve patrně ani jeden pár ještě 23.4.2014 29–30 vhodném nehnízdí, povětšinou hloubí prostředí důlky a staví hnízda z věže pozorováno 36 36 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících ex 8.5.2014 A1 v hn. době ve součet všichni rybáci na 68 ad. vhodném ostrově prostředí min. 21 ad. C15 hnízdo s vejci min. 21 inkubuje C16 hnízdo s 1P 1 pár s mládětem/mláďaty mláďaty 1.6.2014 4 egg C15 hnízdo s vejci pozorována 4 opuštěná vejce A1 v hn. době ve součet všech pozorovaných 51–59 ad. vhodném dospělých ex. prostředí počet pozorovaných 41 ad. C15 hnízdo s vejci inkubujících 3 P + min 3 C16 hnízdo s ve třech hnízdech min. po 1 pull. mláďaty pull. 19.6.2014 B5 tok nebo 1P páření páření A1 v hn. době ve min. 73 ad. vhodném součet pozorovaných ad. prostředí 15 ad. C15 hnízdo s vejci inkubace 4P + min. 4 C16 hnízdo s velké pull., využívají stříšku pull. mláďaty 25.7.2014 A1 v hn. době ve cca 40 ad. vhodném součet všech ad. prostředí

Pozorovatel G. Čamlík, P. Berka




G. Čamlík, V. Škorpíková

V roce 2014 hnízdily na 1. deponii 2 páry racků chechtavých, hnízdění bylo neúspěšné (tab. 8). Inkubující racci byli zaznamenáni pouze během 1. kontroly, později již nehnízdili.

26

Tabulka 8: Přehled pozorování racka chechtavého na 1. deponii. Datum Počet Aktivita Pozorování inkubují mezi rybáky, ti na ně 23.4.2014 2 P C15 hnízdo s vejci chvílemi doráží

Pozorovatel G. Čamlík, P. Berka

V roce 2014 hnízdily na 1. deponii 2 páry racků středomořských/bělohlavých, min. 1 pár vyvedl 3 juv. (tab. 9). Druhý pár byl buď neúspěšný, anebo mláďata převedl na jiný ostrov. Racci hnízdili na stejných místech jako v předchozím roce. Podle označení jednoho z dospělých ptáků hliníkovým kroužkem se dá předpokládat, že se jednalo o stejného jedince jako v minulém roce. Tabulka 9: Přehled pozorování racka středomořského/bělohlavého na 1. deponii. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel inkubují – dvě hnízda, 1 ad. ze západního páru má hlinkový 23.4.2014 2 P C15 hnízdo s vejci G. Čamlík, P. Berka kroužek. Hnízda v jižní a v západní části ostrova. 2 P + min. 4 C16 hnízdo s 3 pull. (západní hnízdo), min. 1 8.5.2014 G. Čamlík, P. Berka pull. mláďaty pull., jižní hnízdo 3 pull. (západní hnízdo), C16 hnízdo s zdržují se na hnízdě, doráží na 1.6.2014 1 P +3 pull. G. Čamlík, P. Berka mláďaty ně rybáci, takřka neustále, zejména při pohybu. 1 ad. + 3 C16 hnízdo s velcí juv., zdržují se v místě 19.6.2014 juv. mláďaty hnízda (západní hnízdo) G. Čamlík, 25.7.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn V. Škorpíková

2.1.4.4 Zhodnocení a doporučení Na 1. deponii hnízdilo v roce 2014 postupně až 94 párů rybáků obecných. Hnízdily zde také 2 páry racků chechtavých, oba páry však byly neúspěšné a lokalitu opustily v začátku hnízdění. Hnízdili zde také rackové středomořští/bělohlaví ve 2 párech. Od úpravy ostrova v roce 2011 je patrný prudký nárůst hnízdících rybáků obecných (obr. 8), velkým problém je však trvale velmi nízká hnízdní úspěšnost způsobená s největší pravděpodobností přítomností hnízdících racků středomořských/bělohlavých. Je třeba deponii udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. V současné době probíhají mezi dotčenými organizacemi diskuze o omezení počtu racků středomořských/bělohlavých na lokalitě. Navrhovanými metodami jsou například rušení před začátkem hnízdění rybáků obecných (rackové začínají hnízdění dříve) nebo propíchnutím vajíček. Podkladem pro řešení situace bude rešerše zahraničních prací týkajících se této problematiky.

27

Obrázek 8: Počet hnízdících párů rybáka obecného, racka chechtavého a racka středomořského/bělohlavého v květnu na 2. pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno).

2.1.5 Ostrov pod Soutokem Jihlavy a Svratky 2.1.5.1 Stručný popis ostrova Jedná se o oddělený ostrov v rámci bývalého valu 1. umělého ostrova (obr. 1), který byl ve větší míře rozplaven. Tento ostrov rychle zarostl vrbami a stal se nevhodným pro hnízdění ptáků.

2.1.5.2 Realizovaná managementová opatření V roce 2013 byla v rámci projektu Neovision odstraněna veškerá vegetace, navezeno cca 60 tun materiálu, především kamenů, a ostrov srovnán a navýšen. Výsledná plocha byla opatřena nepropustnou igelitovou plachtou a na ni bylo navezeno 28 tun štěrku o různé frakci. Bylo ponecháno 5 obnažených plošek o průměru cca 1 m pro růst vegetace. Na ostrov byly instalovány stříšky pro úkryt mláďat.

2.1.5.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 nedošlo na tomto ostrově k zahnízdění ptáků. Ptáci ostrov využívali pouze jako prostor k shromažďování a odpočinku. Následuje přehled pozorování (tab. 10).

28

Tabulka 10: Přehled pozorování na Ostrově pod soutokem. Datum Druh Počet Pozorování racek většina imm., 5 cca 29 stříbř./běloh./středom. ad. kormorán velký 1 imm. odpočinek 23.4.2014 racek bouřní 5 3 ad., 2 imm. po útoku rybák obecný 3 pochopa odlétají posedávají na racek cca 15 imm. ostrově, všichni stříbř./běloh./středom. imm. 24.4.2014 posedávají na racek bouřní 5 ostrově, 3 ad., 2 imm. rybák obecný 4 racek cca 17 ex. sedí na ostrově 13.5.2014 bělohlavý/středomořský racek chechtavý min. 6 sedí na ostrově 1 žlutý – PKUZ subad., 1 zelený racek imm. 8.5.2014 cca 40 stříbř./běloh./středom. neodečten, 1 bílý imm. neodečten sedí na ostrově pod soutokem – racek 1.6.2014 121 5 ad., zbytek stříbř./běloh./středom. imm., 1 zelený kroužek, 1 žlutý sedí na ostrově 19.6.2014 racek bělohlavý 1 pod soutokem

Pozorovatel


G. Čamlík

G. Čamlík


G. Čamlík, P. Berka G. Čamlík, P. Berka

2.1.5.4 Zhodnocení a doporučení Ostrov nebyl jako hnízdiště v roce 2014 využit, nelze však vyloučit zahnízdění v budoucnu. Proto je potřebné plochu ostrova udržovat bez vegetace a občasně doplňovat splavený štěrk.

29

2.2 PO Lednické rybníky 2.2.1 Ostrov na Nesytu 2.2.1.1 Stručný popis ostrova Ostrov má protáhlý tvar, je orientován západovýchodním směrem a nachází se v severozápadním okraji rybníka Nesyt při obci Sedlec (obr. 9). Jedná se o deponii sedimentu vyhrnutého při odbahňování rybníka.

Obrázek 9: Místo upraveného ostrova na rybníce Nesyt je označeno červeným kroužkem.

2.2.1.2 Realizovaná managementová opatření Přes zimu 2004/2005 byly v rákosinách Nesytu vyhloubeny kanály a upraveny deponie vzniklé v 80. letech při odbahňování. Část jednoho takto vytvořeného ostrova byla upravena štěrkovou vrstvou. Ostrov za dva roky opět zarostl vegetací. V rámci projektu Neovision byl opětovně tento ostrov upraven. Smyslem tohoto opatření bylo poskytnout náhradní hnízdní příležitost některým vzácným druhům ptáků, vázaným na ubývající obnažené plochy štěrků na náplavech apod. Štěrková plocha byla nyní rozšířena a pod vrstvu štěrku byla instalována folie, bránící prorůstání vegetace. Tato opatření by měla prodloužit funkčnost ostrova jako potenciálního hnízdiště pro rybáka obecného, kulíka říčního, pisíka obecného a další druhy. 30

2.2.1.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 nedošlo kvůli technickým problémům k napuštění rybníka Nesyt na provozní hladinu. Upravená deponie tak nebyla obklopena vodní hladinou a žádní ptáci ji neobsadili.

2.2.1.4 Zhodnocení a doporučení Ostrov nebyl jako hnízdiště v roce 2014 využit, po napuštění rybníka na provozní hladinu lze však zahnízdění očekávat. Proto je potřebné plochu ostrova udržovat bez vegetace a občasně doplňovat splavený štěrk.

2.2.2 Plovoucí ostrov na Prostředním rybníce 2.2.2.1 Stručný popis ostrova Na Prostředním a Mlýnském rybníku byly nainstalovány tzv. plovoucí ostrovy (obr. 10). Jedná se o dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a vybavená pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou vzletná. Tyto ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách především jako náhradní hnízdiště pro rybáka obecného.

31

Obrázek 10: Poloha instalovaných plovoucích ostrovů na Prostředním a Mlýnském rybníce.

2.2.2.2 Realizované managementové opatření Ostrov byl instalován dne 7. 4. 2014.

2.2.2.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdily na umělém ostrově na Prostředním rybníce 2 páry rybáků obecných, min. 1 pár měl dvě mláďata (tab. 11). Výsledek hnízdění druhého páru není znám. Tabulka 11: Přehled pozorování rybáka obecného na Prostředním rybníce. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel 11.4.2014 2 ad. 0 nehnízdící na rybníce P. Macháček 23.4.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Macháček 24.4.2014 1 ad. 0 nehnízdící sedí na bidle G. Čamlík 2.5.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Macháček 20.5.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Macháček G. Čamlík, 13.5.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn D. Horal 30.5.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Macháček 17.5.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Berka 3.6.2014 2 ad. lov / sběr potravy G. Čamlík 32

6.6.2014

17.6.2014

2 ad.

2 ad.

1 ad. 1 ad. + 1 17.6.2014 ad. 1 ad. + 1 27.6.2014 ad. 2 ad. 8.7.2014

1 ad.

11.7.2014 2 P 1 ad. min 1. pull 18.7.2014 4 ad. 1 ad. 1 ad. + 2 pull. 21.7.2014

2 ad.

A1 v hn. době ve vhodném prostředí A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci

inkubuje P. Macháček

C15 hnízdo s vejci

inkubuje

P. Macháček

C15 hnízdo s vejci A1 v hn. době ve vhodném prostředí C13 přílety na hnízdiště C15 hnízdo s vejci C16 hnízdo s mláďaty A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci C16 hnízdo s mláďaty A1 v hn. době ve vhodném prostředí

2 inkubují

1 ad.

C15 hnízdo s vejci C16 hnízdo s mláďaty A1 v hn. době ve vhodném prostředí

3 ad.

G. Čamlík, D. Horal, P. Dedek

inkubuje

lov / sběr potravy

1 pull.

1 sedí na plůtku, 1 sedá opakovaně dovnitř ostrova

P. Macháček

C15 hnízdo s vejci

2–4 ad.

25.7.2014

na ostrově

P. Macháček

inkubuje

D. Horal, P. Macháček

inkubuje P. Macháček

inkubuje v ostrůvku s mláďaty na oplůtku

G. Čamlík, T. Čamlíková

Loví, nejedná se o rybáky pozorované na ostrově inkubuje 1 větší mládě P. Macháček

2.2.2.4 Zhodnocení a doporučení Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody.

33

2.2.3 Plovoucí ostrov na Mlýnském rybníce 2.2.3.1 Stručný popis ostrova Na Prostředním a Mlýnském rybníku byly nainstalovány tzv. plovoucí ostrovy (obr. 10). Jedná se o dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a vybavená pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou vzletná. Tyto ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách jako náhradní hnízdiště pro rybáka obecného.

2.2.3.2 Realizované managementové opatření Ostrov byl instalován dne 7. 4. 2014.

2.2.3.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdil na umělém ostrově na Mlýnském rybníce 1 pár rybáků obecných, který měl tři mláďata (tab. 12). Koncem července se na ostrůvku objevil další pár, který tokal (viz pozorování ze dne 21. 7.). Vzhledem k datu pozorování i vzhledem k dalším údajům lze předpokládat, že tento pár zde nakonec nezahnízdil. Tabulka 12: Přehled pozorování rybáka obecného na Mlýnském rybníce. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel 7.4.2014 3 ad. 0 nehnízdící loví G. Čamlík, P. Heralt 11.4.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Macháček A1 v hn. době ve 23.4.2014 2 ad. vhodném P. Macháček prostředí 24.4.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn G. Čamlík A1 v hn. době ve 2.5.2014 2 ad. vhodném P. Macháček prostředí A1 v hn. době ve 9.5.2014 2 ad. vhodném P. Macháček prostředí A1 v hn. době ve poletuje v Z části rybníka, 13.5.2014 1 ad. vhodném chvílemi sedá na plovoucí G. Čamlík, D. Horal prostředí ostrov 17.5.2014 0 druh nezjištěn druh nezjištěn P. Berka A1 v hn. době ve 20.5.2014 1 ad. vhodném P. Macháček prostředí B3 pár v hn. době na umělém ostrůvku, 27.5.2014 1 P ve vhodném D. Horal posedávají na okraji prostředí

34

30.5.2014 2 ad. 3.6.2014

3 ad. 2 ad.

6.6.2014 2 ad. 1 ad. 17.6.2014

1 ad. 1 ad.

17.6.2014

1 ad. 1 ad. 1 ad.

27.6.2014 3 ad. 8.7.2014

1 ad + 1 pull. 3 ad

18.7.2014 3 pull. 3 pull. 1 ad. 21.7.2014 1 ad. 1P 4 ad. 3 ad 25.7.2014 3 pull.

A1 v hn. době ve vhodném prostředí B5 tok nebo páření A1 v hn. době ve vhodném prostředí A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci A1 v hn. době ve vhodném prostředí A1 v hn. době ve vhodném prostředí C16 hnízdo s mláďaty A1 v hn. době ve vhodném prostředí C16 hnízdo s mláďaty C16 hnízdo s mláďaty C14 nosí potravu nebo trus A1 v hn. době ve vhodném prostředí B5 tok nebo páření lov / sběr potravy A1 v hn. době ve vhodném prostředí C16 hnízdo s mláďaty

P. Macháček tokají na ostrůvku

G. Čamlík

na ostrově P. Macháček na rybníce inkubace na ostrůvku sedí na konstrukci


inkubace na ostrůvku P. Macháček inkubace na ostrůvku na ostrůvku P. Macháček na rybníce P. Macháček

P. Macháček 3 větší mláďata na umělém ostrově přináší rybku mláďatům na ostrůvku

G. Čamlík, T. Čamlíková

2. pár krátce toká na umělém ostrově loví, nejedná se o rybáky pozorované na ostrově

P. Macháček 3 větší mláďata

35

2.2.3.4 Zhodnocení a doporučení Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody.

36

2.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví 2.3.1 Jižní ostrov 2.3.1.1 Stručný popis ostrova Na rybníce Stolářka byly nainstalovány dva tzv. plovoucí ostrovy (obr. 11). Jedná se o dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a vybavená pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou vzletná. Tyto ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách jako náhradní hnízdiště pro rybáka obecného.

Obrázek 11: Poloha jižního a severního plovoucího ostrova instalovaných na rybníce Stolářka.

2.3.1.2 Realizované managementové opatření Od roku 2008 do jara roku 2014 se na lokalitě nacházel plovoucí ostrov s oplůtkem o velikosti 3x3 m. V roce 2014 byl na rybníce Stolářka odstraněn původní ostrůvek. Jižní ostrov byl instalován dne 14. 4. 2014.

37

2.3.1.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na jižním ostrově na rybníce Stolářka postupně až 21 párů rybáků obecných, min. 21 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 13). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 4. 5., 13. 6., 9. 7., kdy bylo pozorováno 7, 8 a 6 inkubujících ptáků, uplynulo 40 a 26 dnů a je tedy zřejmé, že se, při sezení na vejcích u rybáka 21 dnů, nejednalo o tutéž snůšku. Jednalo se buď o různé páry, anebo o náhradní hnízdění stejných párů, jejichž první hnízdění bylo neúspěšné. Hnízdní úspěšnost se nepodařilo dobře zachytit, protože jak pozorování nasvědčují, letuschopní rybáci rychle opouštěli hnízdiště. Bylo však zaznamenáno min. 21 letuschopných mláďat, což je v porovnání s hnízdištěm na Střední nádrži vodního díla Nové Mlýny i tak velice dobrá úspěšnost. První vlna hnízdících rybáků (4. 5. – 7 inkubujících) hnízdila většinou neúspěšně, protože 23. 5. nebylo pozorováno jediné mládě a inkubovali 4 ex. Tabulka 13: Přehled pozorování rybáka obecného na jižním ostrovu na rybníce Stolářka. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel 4 ad. C15 hnízdo s vejci patrně již inkubují A1 v hn. době ve 27.4.2014 G. Čamlík 5 ad. vhodném 4 sedí na konstrukci, 1 uvnitř prostředí 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují G. Čamlík, J. Kaľavský, A1 v hn. době ve 4.5.2014 B. Vitázková, 3 ad. vhodném sedí na konstrukci T. Čamlíková prostředí 7 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují A1 v hn. době ve 14.5.2014 G. Čamlík sedí na konstrukci, 6 loví nad 1 ad. vhodném rybníkem prostředí 4 ad. C15 hnízdo s vejci inkubuje G. Čamlík, D. Horal, A1 v hn. době ve 23.5.2014 P. Berka 10 ad. vhodném součet ad. na jižním ostrově prostředí Jižní ostrov: 8 inkubuje, nebo 8 ad. C15 hnízdo s vejci zahřívá malá pull. C12 čerstvě 3 pull. vyvedená uvnitř ostrova mláďata G. Čamlík 13.6.2014 C12 čerstvě 1 juv. vyvedená vzletný, mimo ostrov mláďata A1 v hn. době ve 11 ad. vhodném sedí na konstrukci prostředí

38

5 ad. 7 juv. 17.6.2014 7 ad.

5 ad.

9.7.2014

C15 hnízdo s vejci C12 čerstvě vyvedená mláďata A1 v hn. době ve vhodném prostředí A1 v hn. době ve vhodném prostředí

5 inkubuje, nebo zahřívá malá pull. 6 na ostrově 1 mimo

sedí na konstrukci

loví na rybníce

6 ad.

C15 hnízdo s vejci

inkubace/zahřívání malých pull.

9 pull.

C16 hnízdo s mláďaty

pull./juv.

12 ad.


G. Čamlík, D. Horal

posedávají na konstrukci ostrova

2.3.1.4 Zhodnocení a doporučení Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody. Na rybníce Stolářka jsou limitujícím faktorem početnosti hnízdních párů vytvořené hnízdní možnosti v podobě plovoucích ostrovů. Pokud nejsou záplavy, rybáci nemají kde jinde v oblasti hnízdit. V roce 2014 došlo k takřka zdvojnásobení plochy vhodné k hnízdění a také k následnému navýšení počtu hnízdících párů (obr. 12).

Obrázek 12: Počet hnízdících párů rybáka obecného v květnu na rybníce Stolářka v letech 2008–2014 (ČAMLÍK nepublikováno).

39

2.3.2 Severní ostrov 2.3.2.1 Stručný popis ostrova Na rybníce Stolářka byly nainstalovány dva tzv. plovoucí ostrovy (obr. 11). Jedná se o dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a vybavená pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou vzletná. Tyto ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách především jako náhradní hnízdiště pro rybáka obecného.

2.3.2.2 Realizované managementové opatření Od roku 2008 do jara roku 2014 se na lokalitě nacházel plovoucí ostrov s oplůtkem o velikosti 3x3 m. Dne 2. 4. 2014 byl odstraněn původní ostrůvek a instalován severní ostrov.

2.3.2.3 Výsledky monitoringu V roce 2014 hnízdilo na severním ostrově na rybníce Stolářka postupně až 20 párů rybáků obecných, min. 21 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 14). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 4. 5., 13. 6., 9. 7., kdy bylo pozorováno 12, 6 a 2 inkubujících ptáků uplynulo 40 a 26 dnů a je tedy zřejmé, že se, při sezení na vejcích u rybáka 21 dnů, nejednalo o tutéž snůšku. Jednalo se buď o různé páry, anebo o náhradní hnízdění stejných párů, jejichž první hnízdění bylo neúspěšné. Hnízdní úspěšnost se nepodařilo dobře zachytit, protože jak pozorování nasvědčují, letuschopní rybáci rychle opouštěli hnízdiště. Bylo však zaznamenáno min. 21 letuschopných mláďat, což je v porovnání s jinými hnízdišti (např. Věstonická nádrž) i tak velice slušná úspěšnost. První vlna hnízdících rybáků (4. 5. – 12 inkubujících) hnízdila většinou neúspěšně, protože 23. 5. nebylo pozorováno jediné mládě a inkubovalo 13 ex. Tabulka 14: Přehled pozorování rybáka obecného jižním ostrovu na rybníce Stolářka. Datum Počet Aktivita Pozorování Pozorovatel 2.4.2014 1 ad. 0 nehnízdící Pozorován při instalaci ostrova G. Čamlík A1 v hn. době ve 14.4.2014 min. 3 ad. P vhodném 3 páry na plovoucím ostrově G. Čamlík prostředí A1 v hn. době ve 6 stojí uvnitř a 8 na konstrukci 27.4.2014 14 ad. vhodném G. Čamlík ostrova prostředí 12 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují G. Čamlík, J. Kaľavský, A1 v hn. době ve 4.5.2014 sedí na konstrukci plovoucího B. Vitázková, 7 ad. vhodném ostrova T. Čamlíková prostředí 14.5.2014 15 ad. C15 hnízdo s vejci inkubují G. Čamlík 40

5 ad.

A1 v hn. době ve vhodném prostředí

5 posedává + 6 nad rybníkem

13 ad.

C15 hnízdo s vejci

13 inkubuje na severním ostrově

36 ad.

A1 v hn. době ve vhodném prostředí

součet ad.

cca 6 ad.

C15 hnízdo s vejci

6 inkubuje, nebo zahřívá malá pull.

23.5.2014

14 – 16 13.6.2014 pull. 36 ad. 4 ad. 14 pull.

17.6.2014

1 juv.

6 ad.

5 ad. 2 ad. 2 pull. 9.7.2014

3 juv. 1 ad. P 9 ad.

C12 čerstvě vyvedená mláďata A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci C12 čerstvě vyvedená mláďata C12 čerstvě vyvedená mláďata A1 v hn. době ve vhodném prostředí A1 v hn. době ve vhodném prostředí C15 hnízdo s vejci C16 hnízdo s mláďaty C12 čerstvě vyvedená mláďata B5 tok nebo páření

Uvnitř na ostrově

G. Čamlík, D. Horal, P. Berka

G. Čamlík

součet dospělých ex. na ostrově inkubují nebo zahřívají malá pull. 14 pull./juv.

mimo ostrov


posedávají na konstrukci ostrova loví na rybníce Severní ostrov – inkubace 2 velká pull. vzletní juv. páření sedí na konstrukci

41

G. Čamlík, D. Horal

2.3.2.4 Zhodnocení a doporučení Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody. Na rybníce Stolářka jsou limitujícím faktorem početnosti hnízdních párů vytvořené hnízdní možnosti v podobě plovoucích ostrovů. Pokud nejsou záplavy, rybáci nemají kde jinde v oblasti hnízdit. V roce 2014 došlo k takřka zdvojnásobení plochy vhodné k hnízdění a také k následnému navýšení počtu párů (obr. 12).

42

3. Souhrn Na sledovaných lokalitách, dotčených projektem Neovision v Jihomoravském kraji, bylo monitoringem v roce 2014 zjištěno 168–172 párů rybáků obecných (tab. 15). Počet párů rybáků zaznamenaných v první vlně hnízdění, tedy v květnu činil 71 párů, součet nejvyšších počtů párů zjištěných na všech lokalitách činil 85 párů. Tabulka 15: Souhrnné výsledky hnízdění rybáka obecného na sledovaných lokalitách. Lokalita Ostrov Typ Počet Max. Počet párů Počet párů počet – výsledek pozorovaných 1. zjištěných monitoringu juv. vlna párů PO 1. pilíř Upravený 1 2 1–2 0 Střední 2. pilíř Upravený 9 9 16–18 5 nádrž 3. pilíř Upravený 6 7 13 0 Vodního 1. Upravený 36 41 94 21 díla Nové deponie Mlýny Pod Upravený 0 0 0 0 soutokem PO Nesyt Upravený 0 0 0 0 Lednické Mlýnský Plovoucí 0 2 1–2 3 rybníky rybník Prostřední Plovoucí 0 2 2 2 rybník PO jižní Plovoucí 7 9 21 21 Bzenecká ostrov Doubrava severní Plovoucí 12 13 20 21 – ostrov Strážnické Pomoraví Dohromady 71 85 168–172 73 Na sledovaných lokalitách, dotčených projektem Neovision v Jihomoravském kraji, bylo monitoringem v roce 2014 zjištěno 66 párů racků chechtavých; na všech těchto lokalitách společně s rybákem obecným.

43

Závěr Rybák obecný jako hnízdící druh na ostrovech se strohou nebo žádnou vegetací, je na jihomoravských lokalitách v současnosti ve velké míře závislý na vhodném managementu. V roce 2014 se všechna hnízdiště nacházela na lidmi vytvořených ostrovech. Aktivity v projektu Neovision byly ve velké míře zaměřeny na tento druh. Na lokalitách upravených z projektu bylo zjištěno až 168–172 hnízdících párů. Jedná se o podstatnou část všech jihomoravských hnízdišť, přičemž na zbytku hnízdišť hnízdilo 20– 30 párů tohoto druhu. Jiná situace je u racka chechtavého, při výběru hnízdišť není tak náročný, přesto však je u tohoto druhu patrný setrvalý klesající trend. V rámci upravovaných lokalit hnízdil pouze na ostrovech v PR Věstonická nádrž, většina párů však hnízdila na jiných ostrovech a potažmo i lokalitách. Racek černohlavý na lokalitách dotčených managementem nehnízdil. Jeho početnost na jižní Moravě mezi roky značně kolísá a nelze vyloučit zahnízdění v budoucnu.

44

Použitá literatura CRAMP S. (ed.) 1985: The Birds of Western Palearctic. Vol. IV: Terns to Woodpeckers. Oxford University Press. Oxford et New York. ČAMLÍK G. 2010: PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví in HORA J., BRINKE T., VOJTĚCHOVSKÁ E., HANZAL V. & KUČERA Z. (eds.), 2010: Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. AOPK ČR. HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K. (eds.) 2005: Fauna ČSSR. Ptáci II2 (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 834–844. CHYTIL J. 2006: Metody monitoringu ptačích oblastí – Střední nádrž VDNM. Dep. AOPK ČR, Praha, 8 pp. CHYTIL J., KLOUBEC B., HORA J. 2006: Metody monitoringu ptáků – Rybák obecný. Dep. AOPK ČR, Praha, 3 pp. CHYTIL J., MACHÁČEK P. 2006: Metody monitoringu ptačích oblastí – Lednické rybníky. Dep. AOPK ČR, Praha, 6 pp. CHYTIL J., POPRACH K. 2006: Metody monitoringu ptáků – Racek černohlavý. Dep. AOPK ČR, Praha, 3 pp. POPRACH K., HALUZÍK M. & CHYTIL J. 2006: Rozšíření a početnost hnízdní populace racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia, 42: 66–80. ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. 2003: Červený seznam ptáků České republiky. Příroda, Praha, 22: 95–120. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Aventinum, Praha: 168–169.

45

Fotodokumentace

Bývalý mostní pilíř před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, rok 2008, foto V. Škorpíková)

Bývalý mostní pilíř s obvodovým prvkem, štěrkem a stříškami (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, rok 2011, foto V. Škorpíková)

46

Bývalý mostní pilíř při instalaci vlnolamu (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, podzim 2013, foto G. Čamlík)

Bývalé mostní pilíře během sezóny (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, jaro 2014, foto G. Čamlík)

47

První deponie před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, rok 2011, foto V. Škorpíková)

První deponie po úpravě (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, léto 2013, foto G. Čamlík)

48

Ostrov pod Soutokem před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, léto 2013, foto G. Čamlík)

Ostrov pod Soutokem před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, léto 2013, foto G. Čamlík)

49

Ostrov na Nesytu před úpravou (PO Lednické rybníky, léto 2013, foto G. Čamlík)

Ostrov na Nesytu po úpravou (PO Lednické rybníky, zima 2013/2014, foto G. Čamlík)

50

Plovoucí ostrov s rybáky obecnými (PO Lednické rybníky, jaro 2014, foto G. Čamlík)

51

Studie shrnující výsledky ornitologického monitoringu managementových lokalit projektu Neovision

Recommend Documents