EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU

EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU ZVÝŠENÍ ADAPTABILITY ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ PŮSOBÍCÍCH V SEKCI KULTURA

Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

1

OBSAH

1. Úvod ......................................................................................................... 3 2. Metodika ................................................................................................... 4 3. Shrnutí ...................................................................................................... 7 4. Hlavní zjištění ........................................................................................ 10 4.1 Účelnost ............................................................................................ 10 4.2 Užitečnost ......................................................................................... 17 4.3 Udržitelnost ...................................................................................... 36

5. Doporučení ............................................................................................ 48 Přílohy ......................................................................................................... 50


2

1. ÚVOD Předmětem evaluační studie bylo zhodnotit projekt „Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura“, který byl financován Evropským sociálním fondem a jehož nositelem byla Unie zaměstnavatelských svazů – centrum rozvojových aktivit (dále jen UZS). Cílem evaluace bylo za prvé zhodnotit pro účely poučení se z realizovaného projektu a v neposlední řadě také identifikovat další potřeby a vhodné oblasti pro budoucí aktivity v oblasti zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti v oblasti kultury. Za druhé získat zpětnou vazbu a názory účastníků odborných vzdělávacích kurzů a zhodnotit dopady realizovaného projektu na uplatnění zástupců cílové skupiny na trhu práce. Hlavními evaluačními kritérii jsou účelnost, užitečnost a udržitelnost. V rámci procesu evaluace byla provedena sekundární analýza dat, tj. vyhodnocení jednotlivých vzdělávacích kurzů z pohledu hodnocení kvality. V rámci této aktivity byly využity již existující údaje a dokumentace poskytnutá zadavatelem. Dále byl proveden primární kvantitativní výzkum zaměřený především na hodnocení uplatnitelnosti získaných poznatků v pracovní činnosti jednotlivých účastníků. Současně s tímto kvantitativním šetřením byl prováděn také výzkum kvalitativní, který formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťoval údaje nezbytné pro doplnění, rozvinutí a obohacení kvantitativních dat, a dále pro zpracování případových studií dokumentujících příklady dobré praxe (good practice). Tato závěrečná evaluační zpráva obsahuje zejména odpovědi na evaluační otázky: • Jaká byla kvalita jednotlivých aktivit (kurzů)? • Které vzdělávací metody se nejvíce osvědčily? • Jaké je využití/využitelnost výstupů vzdělávacích aktivit v praxi? • Zvýšila se adaptabilita pracovníků v kultuře? • Jakým způsobem se podařilo vysílajícím institucím zakotvit nové znalosti a dovednosti v rozvojových oblastech do institucionální praxe organizace? • Došlo díky projektu ke zlepšení získávání zdrojů v zapojených organizacích? A dále popisuje příklady dobré praxe a formuluje návrhy doporučení.

Stručný popis projektu Hlavním cílem projektu bylo zvýšení adaptability zaměstnanců kulturních zařízení, sdružených v zaměstnavatelských svazech, a to v Asociaci profesionálních divadel ČR, v Asociaci symfonických orchestrů a pěveckých sborů, v Radě galerií ČR a ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Specifickým cílem projektu bylo vzdělávání zaměstnanců těchto organizací (odborné vzdělávání zaměstnanců v oblasti managementu, řízení lidských zdrojů, marketingu, fundraisingu, ekonomie a účetnictví, trénink tzv. měkkých dovedností, IT kurzy), jednak pořádáním potřebných specifických kurzů. Naplněním uvedených cílů mělo/má v širším kontextu napomoci podpoře konkurenceschopnosti sektoru kultury v době probíhající ekonomické krize. Jednotlivé vzdělávací kurzy byly realizovány externími dodavateli. V rámci projektu bylo v cca 350 bězích 15 kurzů proškoleno téměř 3.000 účastníků v různých typech kurzů. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

3

2. METODIKA Sekundární výzkum V rámci sekundárního výzkumu bylo provedeno zhodnocení realizace projektu na základě všech existujících dat a informací z průběhu realizace projektu s cílem odpovědět na tyto evaluační otázky: 1. Jaká byla kvalita jednotlivých aktivit (kurzů)? 2. Které vzdělávací metody se nejvíce osvědčily? Sekundární analýza dat je zaměřena na jednotlivé vzdělávací aktivity – tj. Vzdělání v oblasti managementu a personálního řízení (Kurz manažerských dovedností, Kurz řízení lidských zdrojů); Vzdělání v oblasti marketingu a získávání finančních zdrojů (Marketingové dovednosti, Fundraising, Projektový management); Vzdělávání v oblasti ekonomie a účetnictví (Změny a nové postupy v ekonomické praxi, Ekonomie a účetnictví); Kurzy IT a měkkých dovedností (Moderní IT, Kurzy ECDL, Komunikační dovednosti, Jazykové kurzy); Umělecké semináře (Seminář pro knihovníky a informační pracovníky, Semináře pro zvukaře a osvětlovače, Semináře pro umělce) a Rekvalifikace zaměstnanců v oblasti kultury. Pro hodnocení byly použity tyto podklady poskytnuté zadavatelem: ‐ průměrná hodnocení účastníky jednotlivých kurzů z dotazových formulářů (stav dat k 15. 5. 2012, částečně aktualizovaný k 29. 5. 2012). Dotazové formuláře vyplňovali všichni účastníky bezprostředně po absolvování kurzu – jedná se tedy o hodnocení na celé „populaci“ účastníků. ‐

závěrečné zprávy vybraných kurzů (Fundraising, Manažerské dovednosti, Řízení lidských zdrojů, Kurz Konzervátor, Marketingové dovednosti, Projektový management, Moderní IT – SQL, Linux a WIN1)

Primární výzkum – kvantitativní část V rámci plnění zakázky bylo realizováno telefonické dotazování (CATI – Computer Assisted Telephone Interviewing), jako kvantitativní metoda získávání primárních dat. Kvantitativní výzkumné šetření je zaměřeno na zpětnou vazbu absolventů jednotlivých vzdělávacích kurzů a jejich uplatnění na trhu práce. V rámci takto pojatého šetření byly získávány kvantitativní a kvantifikovatelné údaje. Celkem bylo dotazováno 331 respondentů z cílové skupiny absolventů různých typů vzdělávacích kurzů. Výzkumný instrument čítal 27 otázek a byl odsouhlasen zadavatelem (výzkumný instrument je uveden v příloze č. 1). Výhodou zvolené metody sběru dat je zejména nízká chybovost ve vyplňování dotazníků, nižší zátěž pro respondenta a zejména pak vyšší míra návratnosti oproti jiným metodám sběru dat. Předmětem kvantitativního výzkumu je posouzení využitelnosti výstupů školení účastníky – tzn. jak uplatňují/plánují uplatňovat získané znalosti v praxi ve své instituci. Na základě této analýzy byly identifikovány hlavní bariéry omezující využití výsledků v praxi a návrh dalších relevantních rozvojových oblastí/aktivit a doprovodných opatření. Cílem je odpovědět na tyto evaluační otázky: 1. Jaká je využití/využitelnost výstupů vzdělávacích aktivit v praxi? 2. Zvýšila se adaptabilita pracovníků v kultuře? Výstupem kvantitativního primárního výzkumného šetření je zhodnocení stavu využití/ využitelnosti výsledků vzdělávacích aktivit v praxi. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

4

Primární výzkum – kvalitativní část Kvalitativní šetření zaměřené na poznatky lektorů vzdělávacích kurzů a některých dalších zainteresovaných stran umožnilo respondentům vyjádřit vlastní hodnocení, vlastní motivy a kritéria. Individuální hloubkové rozhovory byly realizovány školenými experty. Celkem bylo provedeno 13 individuálních hloubkových rozhovorů. Jeden hloubkový rozhovor trval mezi 30 a 60 minutami. Předmětem hloubkových rozhovorů bylo zejména zhodnocení schopnosti managementu jednotlivých kulturních zařízení navázat na výsledky školení v rozvojových oblastech a umožnění proškoleným pracovníkům další institucionální rozvoj nově získaných kompetencí. Zároveň byl zjišťován názor respondentů na přínos projektu k posílení konkurenceschopnosti organizace jako celku. Seznam okruhů/témat je uveden v příloze č. 2. V oblastech a) Marketingové dovednosti b) Fundraising c) Projektový management d) Jazykové dovednosti a e) Počítačové dovednosti) bylo zmapováno, zda získané znalosti a dovednosti institucionálně zakotvily v řízení a provozu dané organizace. Cílem individuálních hloubkových interview bylo odpovědět na evaluační otázky: 1. Jaké je využití/využitelnost výstupů vzdělávacích aktivit v praxi? 2. Zvýšila se adaptabilita pracovníků v kultuře? 3. Jakým způsobem se podařilo vysílajícím institucím zakotvit nové znalosti a dovednosti v rozvojových oblastech do institucionální praxe organizace? 4. Došlo díky projektu ke zlepšení získávání zdrojů v zapojených organizacích?

Výstupem této části kvalitativního primárního šetření jsou typické příklady „dobré praxe“ pro každou z rozvojových kategorií a identifikace osvědčených metod využívaných v dané kategorii (good practice).

Pozn.: V době evaluace projektu nebyla ještě zrealizována všechna školení či bylo krátce po jejich realizaci. Z těchto důvodů nebyla ještě k dispozici všechna data, zejména hodnocení účastníků a také v některých případech bylo příliš krátce pro hodnocení využití získaných poznatků.


5

KURZY UZS HODNOCENÉ V RÁMCI PRIMÁRNÍHO KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU

Tabulka č. 1: Hodnocené vzdělávací kurzy UZS NÁZEV KURZU

POČET HODNOCENÍ

Komunikační dovednosti

67 hodnocení

Jazyky

67 hodnocení

Knihovníci

66 hodnocení

Manažerské dovednosti

26 hodnocení

Řízení lidských zdrojů

19 hodnocení

Ekonomie a účetnictví

18 hodnocení

ECDL

14 hodnocení

Projektový management

12 hodnocení

Konzervátor

11 hodnocení

Fundraising

9 hodnocení

Moderní IT ‐ Management IT

9 hodnocení

Marketing

8 hodnocení

Zvukaři

6 hodnocení

Změny a nové postupy

5 hodnocení

Moderní IT ‐ Linux

5 hodnocení

Moderní IT ‐ Win1

5 hodnocení


5 hodnocení

Moderní IT ‐ SQL

5 hodnocení

Moderní IT ‐ Bezpečnost

5 hodnocení

Moderní IT ‐ TCP/IP

5 hodnocení

Osvětlovači

5 hodnocení

Celkový počet hodnocení = 372 Počet respondentů = 331 Počet hodnocení je vyšší než počet respondentů vzhledem k faktu, že někteří respondenti hodnotili více kurzů.


6

3. SHRNUTÍ Celkově lze konstatovat, že stávající model vzdělávání pracovníků v oblasti kultury se osvědčil jako účelný nástroj pro zajištění vysoké kvality rozvoje lidských zdrojů. Uskutečněné kurzy mají reálný dopad na zvyšování znalostí, výkonnosti, efektivity a adaptability jejich účastníků a zvolená témata kurzů pokrývají reálné potřeby organizací.

ÚČELNOST Vzdělávací kurzy realizované v rámci projektu Unie zaměstnavatelských svazů „Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura“ obecně splnily svůj účel. Ze strany účastníků jsou kurzy hodnoceny jako vysoce kvalitní, a to jak bezprostředně po absolvování kurzu, tak i s určitým časovým odstupem. Obsah vzdělávacích kurzů byl v naprosté většině v souladu s požadavky respondentů i organizací, kurzy odpovídaly potřebám respondentů, jako jsou například studijní tempo, předchozí znalosti apod., kurzy byly efektivní, naprostá většina jejich účastníků odpověděla, že se v kurzech hodně naučili a témata vzdělávací kurzy UZS ve většině případů pokrývala potřeby organizací. S použitými vzdělávacími metodami byli spokojen téměř všichni respondenti. To platí také v případě spokojenosti s odbornou úrovní jednotlivých kurzů a lektorů a vysokou interaktivitou a praktickým zaměřením kurzů. Existuje zde tedy jen minimum prostoru pro zvyšování spokojenosti s těmito aspekty kurzů. Obecně, na základě souhrnného vyhodnocení postoje a spokojenosti dotázaných účastníků kurzů vyplývá, že minimálně 60 a více procent účastníků celkem 20 z 21 hodnocených vzdělávacích kurzů vyjádřilo pozitivní postoj k těmto kurzům. Pouze v případě kurzu Moderní IT – SQL činí podíl těchto respondentů 40 %.

UŽITEČNOST V současnosti využívá poznatky a dovednosti z absolvovaných kurzů ve své práci výrazná většina respondentů. Dále většina z těch, kteří tyto poznatky a dovednosti ještě nevyužili, je plánuje využít v blízké budoucnosti. Podíl respondentů, kteří nabyté poznatky s dovednosti vůbec nevyužijí, je minimální/zanedbatelný. Respondenti využívají poznatky a vědomosti obecně (blíže nespecifikováno) při své práci/v praxi, dále je využívají v oblasti komunikace, při kontaktu se čtenářem (zejména zaměstnanci knihoven), při práci na PC, při komunikaci v cizím jazyce, při řízení lidských zdrojů, a také tyto poznatky předávají dalším osobám. Ze strany organizací by využitelnost získaných poznatků a dovedností ze vzdělávacích kurzů pomohlo zvýšit zejména přemístění účastníka kurzu na jinou pozici, ve které by mohl tyto poznatky lépe využít, přidělení více finančních prostředků na vzdělávání zaměstnanců, lepší komunikace v oblasti vzdělávání a více času na vzdělávání, který zaměstnavatelé vyhrazují svým zaměstnancům. Sami respondenti by mohli zvýšit využitelnost získaných poznatků a dovedností ze vzdělávacích kurzů zejména díky každodenní praxi a využívání osvojených poznatků, díky další účasti na vzdělávacích kurzech/díky prohlubování svých současných Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

7

znalostí, díky snaze více se učit, vyčlenění dostatku času na studium, využití skript a literatury, díky změně pracovní pozice a díky samostudiu. Sdílení získaných dovedností je realizováno pouze nejjednoduššími nástroji, nejčastěji podáním informace na poradách. Jako velmi užitečné je hodnoceno využití informací z kurzu v praxi a množství získaných nových informací a poznatků. S těmito aspekty vzdělávacích kurzů je obecně spokojena výrazná většina respondentů. Respondenti jsou obecně ve velké míře spokojeni také s vhodností kurzů pro ně a jejich práci. Z organizačního hlediska byla velmi kladně hodnocena interaktivita převážné části kurzů zaměřená na praktické využití získaných informací v praxi. Mezi bariéry pro větší uplatnění získaných znalostí a dovedností při pracovní činnosti patří především nedostatek času, vysoké pracovní vytížení, nedostatek financí a nevyhovující technické vybavení. Mezi další, méně časté bariéry, patří například neochota zaměstnanců něco měnit, nevhodná organizace knihovny, nízká úroveň osvojených znalostí, povaha – ostych, a také například špatně zvolený kurz. V průběhu individuálních pohovorů byla zmíněna také určitá opatrnost či nechuť ke změnám typická pro některé typy kulturních zařízení, zejména uměleckého zaměření. Z pohledu způsobilosti účastníků respondenti jako velmi limitující faktor označili omezení na organizace s právní subjektivitou, což eliminovalo menší knihovny (příspěvkové organizace), a tím možné pozitivní dopady projektu a udržitelnost výsledků výrazně omezilo. Z hlediska vlivu vzdělávacích kurzů na adaptabilitu je z odpovědí respondentů patrné, že účastníci kurzů získali dovednosti, které mohou uplatnit i u jiných zaměstnavatelů (89 %), že zvládají náročnější pracovní úkoly (73 %), že by si dokázali snáze najít jiné zaměstnání (58 %), a že snížili riziko ztráty současného zaměstnání (53 %). Tato skutečnost byla potvrzena i v rámci individuálních pohovorů, kdy respondenti absolvované kurzy vnímají jako přínos jak pro vyšší kvalitu právě vykonávané činnosti, tak i jako přínos pro soubor osobních dovedností.

UDRŽITELNOST Získané znalosti a dovednosti ze vzdělávacích kurzů byly v organizacích ve velké míře využity ve prospěch efektivnějšího nakládání se zdroji (takto se vyjádřilo v průměru 93 % respondentů). Podle informací z individuálních pohovorů je ale obtížné vymezit, nakolik je změny v oblasti finančních zdrojů na úrovni celé organizace možné exaktně přičítat přímo realizovaným kurzům. Mezi faktory, které podle účastníků zásadně ovlivňují jejich pracovní výkon, a které je nutno brát v potaz při plánování dalšího vzdělávání, patří znalosti cizích jazyků (takto se vyjádřilo 84 % respondentů) a podpora zaměstnavatelů v dalším vzdělávání svých zaměstnanců (toto uvedlo 81 % respondentů). V rámci individuálních pohovorů byly jako další náměty pro posílení adaptability pracovníků i organizací jako celku rozpočtování kulturních organizací, oblast pracovního práva v kultuře, přenos moderních trendů ze zahraničí, ochrana osobních dat a autorské právo, vymáhání pohledávek nebo práce se specifickými skupinami klientů. V oblasti ICT by respondenti uvítali kurzy zaměřené na specifické programy využívané v jednotlivých segmentech (grafické pro galerie, knihovnické apod.).


8

Mezi překážky/bariéry dalšího vzdělávání patří především vysoké ceny vzdělávacích kurzů (takto se vyjádřilo 61 % respondentů) a omezené časové možnosti zaměstnanců pro sebevzdělávání (omezené časové možnosti má celkem 57 % respondentů). Mezi další bariéry patří zejména obtížná zastupitelnost pracovníků ve službách v době jejich nepřítomnosti, stejně jako nutné dojíždění za nabízenými kurzy (týká se především jazykového vzdělávání).

S ohledem na výsledná zjištění tohoto hodnocení jsme formulovali tři hlavní okruhy doporučení: 1. Pokračovat v dalším vzdělávání / rozvoji lidských zdrojů v organizacích v oblasti kultury 2. Sensitivně a flexibilně zacílit vzdělávání podle reálné poptávky 3. Intenzivně podporovat využitelnost a udržitelnost výsledků.


9

4. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ 4.1 ÚČELNOST V rámci evaluace účelnosti byla pozornost věnována především otázkám kvality jednotlivých kurzů (resp. vnímání kvality z pohledu účastníků) a účelnosti použití konkrétních vzdělávacích metod. Vnímaná kvalita byla sledována pomocí několika ukazatelů: a) hodnocení kurzů účastníky (průměrné hodnocení z hodnotících formulářů, vyplňovaných účastníky bezprostředně po kurzu) b) soulad obsahu kurzů a požadavky účastníků/organizací c) soulad kurzů s potřebami účastníků d) efektivita kurzů e) soulad témat kurzů s potřebami organizace f) míra přínosu kurzů pro jejich účastníky.

4.1.1 JAKÁ BYLA KVALITA JEDNOTLIVÝCH KURZŮ? Celkově byly kurzy UZS hodnoceny ze strany účastníků jako velmi kvalitní. Jako agregovaný ukazatel hodnocení celkové kvality jednotlivých kurzů byl použit průměr z dílčích hodnotících kritérií (tj. vzdělávací kurz naplnil má očekávání, organizace kurzu, úroveň prostředí, úroveň obdržených materiálů, počet a podoba praktických cvičení, schopnost lektora předat informace, prostor k diskuzi, přínos pro mou práci praxi, potřebnost takovýchto kurzů). Celkové průměrné hodnocení kurzů na základě hodnotících formulářů je 1,34 (na škále 1 – nejlepší; 5 – nejhorší). Tento výsledek je velmi pozitivní a odráží velmi pozitivní vnímání celkové kvality kurzů ze strany účastníků. Hodnocení jednotlivých kurzů se pohybovalo od 1 do 1,72, což přestavuje poměrně malý rozptyl mezi jednotlivými kurzy. Nejlépe jsou hodnoceny Seminář pro umělce, Konzervátor a Knihovníci – děti. Na druhé straně pak stojí Seminář pro osvětlovače, Marketingové dovednosti a Projektový management. Graf č. 1: Celkové hodnocení kurzů účastníky Seminář pro umělce Konzervátor papíru Knihovnici ‐ děti Komunikační dovednosti Ekonomie a účetnictví Řízení lidských zdrojů Seminář pro zvukaře Fundraising ECDL Knihovnici ‐ fondy Knihovnici ‐ základ Moderní IT Manažerské dovednosti Knihovnici ‐ služby Seminář pro osvětlovače Marketingové dovednosti Projektový management

1,02 1,12 1,19 1,27 1,29 1,30 1,31 1,31 1,33 1,33 1,38 1,40 1,40 1,47 1,47 1,53 1,72

1,00 Zdroj: INESAN

2,00

3,00

4,00

5,00


10

Vzdělávací kurzy obecně splnily svůj účel. Na základě odpovědí dotazovaných účastníků těchto kurzů lze v obecné rovině konstatovat, že obsah kurzů byl v souladu s požadavky respondentů i organizací, které tyto respondenty zaměstnávají; kurzy odpovídaly klíčovým potřebám respondentů (jako například studijní tempo, předchozí znalosti apod.); kurzy byly efektivní (neboť naprostá většina účastníků odpověděla, že se v kurzech hodně naučili) a témata vzdělávací kurzů pokrývala potřeby organizací. Jak je patrné z grafů č. 10 až 13, existují v hodnocení těchto charakteristik vzdělávacích kurzů mezi jednotlivými cílovými skupinami (knihovny, galerie a divadla) jen minimální diference.

Graf č. 2: Obsah vzdělávacích kurzů byl v souladu s mými požadavky/ požadavky naší organizace celkem

94

Graf č. 4: Kurzy UZS byly efektivní celkem

93

6 divadla

divadla

100

knihovny

94

galerie

6

87 0

ano

20

40

13 60 80 100 údaje jsou v procentech

ne

7

100

galerie

92

8

knihovny

91

9

0 ano

20

40

60 80 100 údaje jsou v procentech

ne

Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

Graf č. 3: Kurzy UZS odpovídaly mým potřebám

Graf č. 5: Dostupná témata pokrývala potřeby naší organizace

celkem

94

7

celkem

92

8

knihovny

94

6

knihovny

94

7

galerie

93

7

divadla

92

8

divadla

93

7

galerie

0 ano

20 ne

40


Zdroj: INESAN

82 0

ano

20 ne

40


Zdroj: INESAN

Respondenti obecně hodnotí svou účast ve vzdělávacích kurzech UZS jako přínosnou. Takto se v rámci jednotlivých kurzů vyjádřilo 89 % až 100 % účastníků1. V případě 17 kurzů se takto vyjádřili všichni jejich dotázaní účastníci. Průměrný podíl respondentů, kteří kurzy hodnotí jako přínosné, činí 99 %. Jako zbytečnou hodnotí účast 3 % absolventů kurzu komunikačních dovedností, 5 % účastníků Jazykových kurzů, a 11 % účastníků kurzů Fundraisingu a Ekonomie a účetnictví. Jako zcela zbytečnou hodnotí svou účast pouze účastníci Jazykových kurzů, a to 2 %.

1

tento podíl zahrnuje kategorie velmi přínosná a spíše přínosná


11

Graf č. 6: Hodnocení přínosu účasti v jednotlivých vzdělávacích kurzech Osvětlovači

100

Konzervátor

82

18


80

20


22

78

Marketing

25

75

Zvukaři

33

67

Knihovníci

61

39


60

40


60

40


60

40


42

58


47

53


50

50

ECDL

50

50


40

60

Moderní IT ‐ SQL

40

60


100


46

Jazyky

45

Fundraising

spíše přínosná

20

32

33 50

39 0

3

51 56


velmi přínosná

51

40 spíše zbytečná

60

11 11

80 100 údaje jsou v procentech

zcela zbytečná

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů, kteří hodnotí svou účast ve vzdělávacím kurzu jako přínosnou následující: divadla (98 %), knihovny (98 %) a galerie (96 %). Přínos vzdělávacích kurzů se tedy mezi jednotlivými cílovými skupinami nediferencuje.

4.1.2 KTERÉ VZDĚLÁVACÍ METODY SE NEJVÍCE OSVĚDČILY? Výsledky poukazují na vhodnost použití vzdělávacích metod v jednotlivých kurzech UZS, neboť je s použitými vzdělávacími metodami spokojeno 80 % až 100 % jejich dotázaných účastníků2. Velmi spokojeni jsou s použitými vzdělávacími metodami v největší míře zejména účastníci kurzů Osvětlovači a Konzervátor - v obou případech je to 100 % dotázaných účastníků těchto kurzů (každý z těchto kurzů byl hodnocen pouze v 5 případech). V případě celkem 14 kurzů byli s použitými vzdělávacími metodami spokojeni všichni jejich dotázaní účastníci. Nespokojenost s použitými vzdělávacími metodami vyjádřili dotázaní účastníci kurzů Manažerské dovednosti (4 %), Ekonomie a účetnictví (6 %), Komunikační dovednosti (6 %), Knihovníci (7 %), ECDL (8 %), účastníci Jazykových kurzů (13 %) a účastníci kurzu Moderní IT – SQL (20 %). Průměrný podíl respondentů spokojených se vzdělávacími metodami za všechny hodnocené kurzy činí 97 %.

2

tento podíl zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni


12

Graf č. 7: Hodnocení spokojenosti s použitými vzdělávacími metodami v jednotlivých kurzech Osvětlovači

100

Konzervátor

100


82

18


80

20


80

20


75


25

67


33

63

37


60

40


60

40

Marketing

50

Fundraising

50

44


56

20

Zvukaři

80

17

83


63

33

4


50

44

6


52

42

3 3

Knihovníci

46

ECDL

69

Jazyky

spíše spokojeni

60 20

8

39

20 0

5 2 23

49

Moderní IT ‐ SQL

velmi spokojeni

48

40

spíše nespokojeni

11

2

20 60


velmi nespokojeni

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových supin je podíl respondentů spokojených s použitými vzdělávacími metodami následující: divadla (100 %), galerie (96 %) a knihovny (93 %). Podíl spokojených respondentů se tedy v rámci jednotlivých cílových skupin diferencuje jen minimálně.

Ještě vyšší úroveň spokojenosti byla zaznamenána v případě odborné úrovně kurzů a lektorů. V případě celkem 16 kurzů UZS byli spokojeni s odbornou úrovní těchto kurzů a jejich lektorů všichni jejich účastníci3. Velmi spokojeni jsou s odbornou úrovní kurzů a lektorů v největší míře zejména účastníci kurzů Změny a nové postupy, Moderní IT – Win2, Moderní IT - TCP/IP a Konzervátor (ve všech případech je to 100 % dotázaných účastníků těchto kurzů). Podíl těch, kteří byli s odbornou úrovní kurzů a lektorů nespokojeni, nepřesahuje 10 %; tito nespokojení respondenti navštěvovali kurzy Komunikačních dovedností (2 %), Manažerských dovedností (4 %), Ekonomie a účetnictví (6 %), ECDL (7 %) a Jazykové kurzy (8 %). Průměrná podíl respondentů spokojených s odbornou úrovní kurzů a lektorů za všechny hodnocené kurzy činí 99 %.

3

tento podíl zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni


13

Graf č. 8: Hodnocení spokojenosti s odbornou úrovní jednotlivých kurzů Změny a nové postupy

100


100


100

Konzervátor

100


8

92


89

11

Knihovníci

88

12


80

20

Moderní IT ‐ SQL

80

20


80

20

Osvětlovači

80

20


79

21

Marketing

25

75

Fundraising

67

33

Zvukaři

67

33


40

60


2

13

85


77

19

4


78

17

6

ECDL

79

14

7

Jazyky 0 velmi spokojeni

17

76

spíše spokojeni

20

40

spíše nespokojeni

60

6 2


velmi nespokojeni

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů spokojených s odbornou úrovní kurzů a lektorů následující: divadla (100 %), galerie (98 %) a knihovny (97 %). V jednotlivých cílových skupinách jsou tedy s odbornou úrovní kurzů a lektorů spokojeni (téměř) všichni respondenti a neexistuje zde prostor pro významné diference.

4.1.3 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ Na základě souhrnného vyhodnocení otázek „Doporučil/a byste absolvovaný kurz některému z Vašich kolegů?“, „Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho?“ a „Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem?“ byla provedena segmentace respondentů, která vypovídá o jejich celkové spokojenosti s absolvovanými vzdělávacími kurzy UZS. Z provedené segmentace je patrné, že pozitivní postoj k většině hodnocených kurzů vyjádřilo 60 a více procent jejich účastníků. Výjimku tvoří kurz Moderní IT – SQL, jehož účastníci vyjádřili pozitivní postoj pouze ve 40 % případů. Na druhou stranu účastníci kurzů Marketing, Změny a nové postupy, Moderní IT – management IT, Osvětlovači a Konzervátor vyjádřili pozitivní postoj ve sto procentech případů. Neutrální postoj zaujali nejčastěji účastníci kurzů Moderní IT – SQL (60 %), Moderní IT – Linux (40 %), Zvukaři a Ekonomie a účetnictví (shodně 33 %).


14

Negativní postoj ke vzdělávacím kurzům byl zaznamenán jen u 7 hodnocených kurzů, mezi které patří Moderní IT – Win1 (20 % účastníků), Fundraising (11 %), ECDL (7 %), Řízení lidských zdrojů (5 %), Jazykové kurzy (3 %), Knihovníci a Komunikační dovednosti (shodně jen 2 %). Obecně lze konstatovat, že většina dotázaných účastníků vzdělávacích kurzů UZS se k absolvovaným kurzům staví pozitivně a jsou s nimi celkově spokojeni. Graf č. 9: Souhrnné hodnocení postoje k jednotlivým vzdělávacím kurzům Marketing

100


100


100

Osvětlovači

100

Konzervátor

100


90

5


89

12

5


83

17

Knihovníci

83

15

2

15

3

Jazyky

82


80


80

20


80

20

20


80

20


79

19

ECDL

79

2

14

7

Fundraising

67


67

33

Zvukaři

67

33

Moderní IT ‐ Linux Moderní IT ‐ SQL

22

60

11

40

40

60 údaje jsou v procentech

pozitivní postoj

neutrální postoj

negativní postoj

Pozn.: souhrnný postoj vychází z hodnocení otázek „Doporučil/a byste absolvovaný kurz některému z Vašich kolegů?“, „Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho?“ a „Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem?“ Zdroj: INESAN

Z hlediska cílových skupin vyjádřili pozitivní postoj k absolvovaným kurzům v největší míře respondenti z cílové skupiny divadla (86 %), naopak nejméně zastávají tento postoj respondenti z cílové skupiny galerie (73 %). Tito respondenti vyjádřili častěji než ostatní k absolvovaným kurzům neutrální postoj (25 % oproti 15 % respondentů z cílové skupiny knihovny a 14 % respondentů z cílové skupiny divadla). Negativní postoj vyjádřila pouze 3 % respondentů z cílové skupiny knihovny a 2 % respondentů z cílové skupiny galerie. Graf č. 10: Hodnocení postoje/spokojenosti se vzdělávacími kurzy UZS (podle cílových skupin) divadla

86

knihovny

83

galerie pozitivní postoj

73 neutrální postoj

14 15

3 25

negativní postoj

2

údaje jsou v procentech

Pozn.: souhrnný postoj vychází z hodnocení otázek „Doporučil/a byste absolvovaný kurz některému z Vašich kolegů?“, „Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho?“ a „Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem?“ Zdroj: INESAN Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

15

Graf č. 11: Aktuální/preferované využití vzdělávacích kurzů UZS respondenty Jazyky

38

31


29


11


8

4

Moderní IT ‐ Win1 Moderní IT ‐ Linux

2


1

3 3

Perspektivní kurzy; zájem není ještě vyčerpán. I v budoucnu se může přihlásit vysoký počet účastníků.

6

3

8

Knihovníci

29 10


18 12

ECDL 8

Marketing 6


7

Fundraising

7

10

8

Kurzy s vysokou mírou saturace zájmu. V budoucnu může existovat problém s obsaditelností těchto kurzů; lze očekávat pokles zájmu o tyto kurzy.

8

1

3 2 3 1 2 1 2 1 2 0 2 0 2

Moderní IT ‐ Management IT Moderní IT ‐ TCP/IP Moderní IT ‐ Bezpečnost Zvukaři Moderní IT ‐ SQL Osvětlovači 0

16

9


Konzervátor

33

15

preferované kurzy již absolvované kurzy 5

10

15

20

25


Zdroj: INESAN

ZÁVĚR

     



Kvalita jednotlivých kurzů byla účastníky hodnocena jako velmi vysoká. Celkové průměrné hodnocení za všechny kurzy dosahuje známky 1,34 (na 5ti bodové škále), přičemž rozptyl mezi hodnoceními je relativně malý. Obsah vzdělávacích kurzů byl v souladu s požadavky respondentů, kurzy byly vyhodnoceny jako efektivní, naprostá většina účastníků uvedla, že se v kurzech hodně naučila a témata vzdělávacích kurzů pokrývala potřeby organizací. S použitými vzdělávacími metodami byli spokojeni téměř všichni respondenti. Ze souhrnného vyhodnocení spokojenosti účastníků vyplývá, že k uskutečněným vzdělávacím kurzům vyjádřilo pozitivní postoj 60 a více procent účastníků 20 z 21 kurzů. Při hodnocení obsahové kvality jednotlivých absolvovaných kurzů byla velmi pozitivně hodnocena interaktivita většiny kurzů, kdy byly teoretické části kurzu výrazně doplněny praktickými ukázkami probírané látky. Jako velmi přínosné pro osobní rozvoj byly v rámci osobních pohovorů respondenty ceněny zejména kurzy jazyků a ECDL, ostatní z kurzů byly přínosem spíše v jednotlivých částech a přispěly ke zkvalitnění činnosti respondentů formou využití jednotlivých technik a postupů použitých v kurzech. Rozdílný pohled mají respondenti na složení skupiny. Jako jednoznačné negativum byla respondenty identifikována rozdílná úroveň účastníků v některých kurzech. Naopak výměna zkušeností z různých segmentů kultury v rámci jednoho kurzu byla hodnocena většinou pozitivně.


16

4.2 UŽITEČNOST V rámci evaluace užitečnosti byla pozornost věnována především otázkám reálného využití poznatků v praxi, přínosu poznatků pro pracovní činnost, možnostem lepšího využití poznatků v praxi, bariérám dalšího využití znalostí v praxi a dopadům kurzů na adaptabilitu a efektivitu jejich účastníků.

4.2.1 JAKÉ JE VYUŽITÍ/VYUŽITELNOST VÝSTUPŮ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT V PRAXI? Z hlediska reálného využití poznatků získaných v rámci absolvovaných vzdělávacích kurzů UZS lze konstatovat, že poznatky z jednotlivých kurzů použilo při své pracovní činnosti 60 % až 100 % dotázaných účastníků. Výjimku tvoří kurzy Moderní IT – management IT a Linux; poznatky z těchto dvou kurzů využilo 44 %, resp. 40 % účastníků. V případě kurzů Změny a nové postupy, Moderní IT – bezpečnost, Moderní IT - TCP/IP a Zvukaři, uplatnili nově získané znalosti ve své práci všichni dotázaní, ve více než 90 % uplatnili ve své práci nové poznatky účastníci kurzů Řízení lidských zdrojů, Manažerské dovednosti a konzervátor. Dotazovaní účastníci kurzů Marketing, ECDL, Komunikační dovednosti, Moderní IT - Win2, Knihovníci, Projektový management, Ekonomie a účetnictví, Fundraising, Jazyky, Moderní IT - Win1, Moderní IT – SQL a Osvětlovači využili získané znalosti ve své práci v 60 % až 88 %. Dále je nutno podotknout, že výrazný podíl dotazovaných účastníků kurzů Moderní IT - Win1, Moderní IT – SQL, Osvětlovači, Moderní IT - Management IT a moderní IT – Linux (40 % až 60 %) měl možnost tyto nově nabyté znalosti ve své práci využít, ale (zatím) tyto poznatky využity nebyly. Obecně za všechny zkoumané kurzy dosahuje průměrná míra využití získaných poznatků v pracovní činnosti 78 %. Podrobnější údaje o využívání znalostí ze zkoumaných vzdělávacích kurzů jsou zobrazeny v grafu č. 19. Graf č. 12: Možnost využití poznatků z jednotlivých vzdělávacích kurzů při pracovní činnosti a jejich skutečné využití Změny a nové postupy

100


100


100

Zvukaři

100


95

5


92

8

Konzervátor

91

9

Marketing

88

ECDL

86


84


80

Knihovníci

79


75


72

Fundraising

67

Jazyky

64

13 14 10

6 20 21 25

17

11

11

22 25

10


60

40

Moderní IT ‐ SQL

60

40

Osvětlovači

60

40

Moderní IT ‐ Management IT Moderní IT ‐ Linux

44

56

40

60

měl/a možnost využít poznatků při práci a také je využil/a


měl/a možnost využít poznatků při práci, ale nevyužil/a je neměl/a možnost využít poznatků při práci Zdroj: INESAN


17

Účastnící kurzu Moderní IT – management IT poznatky z kurzu nevyužili, přestože k tomu měli příležitost, zejména proto, že by potřebovali prohloubit získané znalosti (jejich znalosti nejsou na potřebné úrovni), protože si nevyčlenili dostatek času na studiu, a protože pracují s PC pouze v omezené míře. Účastnící kurzu Moderní IT – Linux poznatky z kurzu nevyužili zejména proto, že neměli k dispozici vhodná skripta/literaturu. Účastnící kurzu Fundraising neměli možnost využít poznatky při práci zejména kvůli nedostatku času na studium, a také z důvodu chybějícího zapojení v mezinárodních projektech. V případě účastníků kurzu Moderní IT – Win2, nebyla uvedena žádná překážka využití poznatků v praxi. Účastnící kurzu Ekonomie a účetnictví neměli možnost využít získané poznatky při práci zejména kvůli přechodu na jinou pracovní pozici, z důvodu nedostupnosti vhodné literatury, a také kvůli malé vstřícnosti ze strany vedení organizace. Účastnící Jazykových kurzů neměli možnost využít získané poznatky při práci zejména kvůli přechodu na jinou pracovní pozici, z důvodu nedostatečnosti získaných znalostí a z důvodu neexistence zahraničních klientů.

Z hlediska jednotlivých cílových skupin se míra využití poznatků ze vzdělávacích kurzů při pracovní činnosti téměř nediferencuje a pohybuje se od 75 % v případě cílové skupiny galerie do 79 % v případě cílové skupiny knihovny. Graf č. 13: Možnost využití poznatků ze vzdělávacích kurzů při pracovní činnosti a jejich skutečné využití (podle cílových skupin) knihovny

79

divadla

77

galerie

75

měl/a možnost využít poznatků při práci a také je využil/a měl/a možnost využít poznatků při práci, ale nevyužil/a je

17

5

18

6

23

2


neměl/a možnost využít poznatků při práci Zdroj: INESAN

Z podrobnější analýzy dále vyplývá, že získané poznatky při své práci použili, ve větší míře než ostatní, především ředitelé/vedoucí pracovníci (89 %) a respondenti ve věku 55 – 64 let (84 %).

Z provedené segmentace respondentů vycházející ze současného a budoucího využívání poznatků z kurzů při pracovní činnosti vyplývá, že většina dotazovaných účastníků získané poznatky v současnosti využívá a plánuje je využívat i v blízké budoucnosti. Nejnižší míra využívání poznatků byla zjištěna mezi účastníky kurzů Moderní IT – management IT a Moderní IT - Linux (44 % resp. 40 %). Je zde však nutno podotknout, že ostatní účastníci těchto dvou kurzů plánují využití nabytých poznatků ve své pracovní činnosti v blízké budoucnosti. U ostatních hodnocených kurzů se míra využívání poznatků v pracovní činnosti pohybuje od 60 % do 100 %. Kromě již zmíněných kurzů Moderní IT – management IT a Moderní IT - Linux se ve výrazné míře plánuje využívání získaných znalostí z kurzů Moderní IT – Win1, Moderní IT - SQL a Osvětlovači (shodně ve 40 % případů). Současné i budoucí nevyužívání získaných poznatků bylo v největší míře zaznamenáno mezi účastníky kurzu Ekonomie a účetnictví. U ostatních kurzů je podíl respondentů v tomto segmentu (nevyužití poznatků) minimální nebo nulový.


18

Graf č. 14: Segmentace respondentů podle současného a budoucího využívání poznatků z jednotlivých absolvovaných vzdělávacích kurzů Marketing

100


100


100


100

Zvukaři

100


5

95

Konzervátor

91


89

ECDL

9 4

5

11

14

86


80


75

Knihovníci

74


71

Fundraising

67

5

20

80


4

4

25 22

5

18

12 22

11

Jazyky

63


60

40

Moderní IT ‐ SQL

60

40

Osvětlovači

60

40

Moderní IT ‐ Management IT Moderní IT ‐ Linux

5

29

3

56

44

60

40

poznatky využívají v současnosti a budou je vyžívat i v budoucnosti poznatky využívají pouze v současnosti poznatky zamýšlejí začít využívat v blízké budoucnosti poznatky se vůbec nevyužijí


Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin se podíl respondentů, kteří získané znalosti využívají v současnosti a plánují je využívat i v blízké budoucnosti téměř nediferencuje (pohybuje se na úrovni tří čtvrtin). Ostatní respondenti plánují využívat nabyté znalosti ve své práci ve většině případů v blízké budoucnosti. Získané znalosti již neplánují dále využívat je respondenti z cílové skupiny knihovny a to jen ve 4 % případů a získané znalosti ze vzdělávacích kurzů při své pracovní činnosti nevyužívají (v současnosti ani v budoucnosti) zejména respondenti z cílové skupiny galerie (jejich podíl však činí jen 8 %). Graf č. 15: Segmentace respondentů podle současného a budoucího využívání poznatků z absolvovaných vzdělávacích kurzů (podle cílových skupin) divadla

77

knihovny

76

galerie

76

poznatky využívají v současnosti a budou je vyžívat i v budoucnosti poznatky využívají pouze v současnosti poznatky zamýšlejí začít využívat v blízké budoucnosti poznatky se vůbec nevyužijí

24 4

17 16

3 8


Zdroj: INESAN

Z obecného hodnocení způsobu využívání poznatků z kurzů UZS v rámci organizace vyplývá, že v rámci jednotlivých cílových skupin jsou tyto poznatky využívány obecně při práci bez bližší specifikace. V rámci cílové skupiny knihovny takto odpovědělo 55 % dotázaných osob, v rámci cílové skupiny galerie to bylo dokonce 70 % respondentů a v cílové skupině divadla činí podíl těchto respondentů 43 %. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

19

V knihovnách patří mezi další spontánně uváděné způsoby využití poznatků z kurzů UZS komunikační dovednosti (20 %), využívání při kontaktu se čtenáři (11 %) a využití těchto poznatků při práci na PC (8 %). V galeriích jsou poznatky ze vzdělávacích kurzů UZS využívány zejména při poskytování služeb (19 %) a k předání získaných informací dalším pracovníkům organizace (9 %). V divadlech jsou poznatky z kurzů UZS využívány zejména v oblasti komunikace (25 %), intenzivněji jsou využívány cizí jazyky (9 %), a tyto poznatky jsou také využívány ke změně v přístupu k zaměstnancům a pří řízení lidských zdrojů (9 %). Mezi deseti nejčastěji uváděnými způsoby využití poznatků ze vzdělávacích kurzů patří v cílové skupině knihovny mezi unikátní (v ostatních sektorech neuvedené) způsoby kontakt se čtenářem a aplikace nových trendů v knihovnictví. V cílové skupině galerie patří mezi unikátní způsoby využití poznatků využití v marketingu, v administrativě a vznik nového pracovního místa. V cílové skupině divadla patří mezi unikátní způsoby využití poznatků ze vzdělávacích kurzů jiný přístup k lidem/řízení lidí, zakládání nových projektů, efektivnější řízení organizace a vylepšení manažerských dovedností. Jednotlivé spontánně uvedené způsoby využívání poznatků z kurzů jsou blíže popsány ve schématu č. 1. Schéma č. 1: Spontánně uvedené způsoby využívání poznatků z kurzů UZS v jednotlivých cílových skupinách

Pozn.: červeně jsou označeny způsoby využívání poznatků unikátní v rámci TOP 10 pro každou cílovou skupinu Zdroj: INESAN

Ze strany organizací by podle respondentů pomohlo zvýšit využitelnost poznatků ze vzdělávacích kurzů zejména přemístění účastníka kurzu na jinou pozici, ve které by mohl tyto poznatky lépe využít a přidělení více finančních prostředků na vzdělávání zaměstnanců (tyto faktory uvedli účastníci 8 resp. 7 vzdělávacích kurzů UZS). Na zvýšení využitelnosti poznatků ze vzdělávacích kurzů by mělo podle respondentů vliv také lepší komunikace v oblasti vzdělávání a více času na vzdělávání, který zaměstnavatelé vyhrazují svým zaměstnancům (tyto faktory uvedli účastníci celkem 5 vzdělávacích Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

20

kurzů UZS). Ostatní faktory vedoucí k vyšší využitelnosti poznatků ze vzdělávacích kurzů byly uvedeny účastníky méně než 5 kurzů a jsou blíže specifikovány v tabulce č. 2. Z tabulky č. 2 dále vyplývá, že účastníci Jazykových kurzů by mohli lépe využít své znalosti, pokud by jejich kurzy vedli lektoři z praxe, účastníci kurzu Konzervátor by mohli lépe využít své znalosti, pokud by získali od zaměstnavatele lepší materiální podporu, účastníci kurzu Fundraising by mohli lépe využít své znalosti, pokud by byli zapojeni do mezinárodních projektů, účastníci kurzu Komunikační dovednosti by mohli lépe využít své znalosti, pokud by je mohli předávat dalším zaměstnancům, účastníci kurzu Marketing by mohli lépe využít své znalosti, pokud by byli zapojeni do řešení nových projektů a účastníci kurzu Moderní IT – TCP/IP by mohli lépe využít své znalosti, pokud by byl sjednocen software na pobočkách organizace (uvedené faktory vedoucí k vyšší využitelnosti získaných znalostí byly uvedeny unikátně jen uživateli daných kurzů).

lektoři z praxe materiální podpora zapojení v mezinárodních projektech předávání zkušeností dalším zaměstnancům řešení nových projektů sjednocení programů na pobočkách

Konzervátor

stáže

Zvukaři

spolupráce s jinými podniky


rozšíření práce s PC


motivační systém


zahraniční klienti


vstřícnost ze strany vedení


větší účast zaměstnanců na kurzech

Knihovníci

poskytnutí nových prostor

Jazyky

dostupnější literatura/studijní materiály

ECDL

větší využití při práci


lepší technické vybavení


další kurzy/vzdělávání


více času na vzdělávání

Marketing

více finančních prostředků na vzdělávání lepší komunikace v oblasti vzdělávání


přechod na jinou pracovní pozici

Fundraising

Tabulka č. 2: Spontánně uvedené kroky ze strany organizace, které by pomohly zvýšit míru využití poznatků z jednotlivých kurzů UZS

•

• •

•

•

•

•

• •

• •

• •

•

•

• • • •

• •

• • • • • •

• • • • •

• • •

•

• • • • • • • •

• •

• •

•

• • •

•

• •

• •

• • • • •

•

•

•

•

Pozn.: v rámci kurzů změny a nové postupy, moderní IT – Linux, moderní IT – Win2, moderní IT – SQL a osvětlovači nebyly spontánně uvedeny žádné konkrétní kroky; tmavě červenou barvou jsou označeny kroky uvedené minimálně u 7 kurzů, světle červenou barvou jsou označeny kroky uvedené u 4‐5 kurzů, šedou barvou jsou označeny kroky uvedené u 2‐3 kurzů Zdroj: INESAN


21

Z odpovědí respondentů dále vyplývá, že existuje prostor pro větší využití nabytých znalostí zejména v každodenní praxi a využívání osvojených poznatků a v další účasti na vzdělávacích kurzech/ prohlubování svých současných znalostí. Takto se vyjádřili účastníci většiny hodnocených kurzů (15). Mezi další relativně často uváděné kroky, kterými by sami respondenti mohli zvýšit míru využitelnosti svých znalostí ze vzdělávacích kurzů, patří snaha více se učit, vyčlenění dostatku času na studium, využití skript a literatury, změna pracovní pozice a samostudium. Ostatní kroky vedoucí k větší využitelnosti poznatků z absolvovaných kurzů v pracovní činnosti byly spontánně uvedeny účastníky několika konkrétních kurzů. Z tabulky č. 3 vyplývá, že účastníci kurzu řízení lidských zdrojů by mohli lépe využít své znalosti, pokud by si lépe zorganizovali práci a lépe komunikovali s kolegy. Účastníci Jazykových kurzů by mohli lépe využít své znalosti, pokud by se zapojili v mezinárodních projektech, více četli manuály v cizích jazycích a byli ve větším kontaktu s odborníky. Účastníci kurzu Komunikační dovednosti by mohli lépe využít své znalosti, pokud by se více stýkali s veřejností, účastníci kurzu Knihovníci by mohli lépe využít své znalosti, pokud by více pracovali s dětmi a účastníci kurzu Ekonomie a účetnictví by mohli lépe využít své znalosti, pokud by si osvojili aktuální změny v legislativě (uvedené kroky byly uvedeny unikátně jen uživateli daných kurzů).



ECDL

Jazyky

Knihovníci






Zvukaři

Konzervátor

• • • • •

• • • • • • • • • •

• • • •

• • • • • • • • • • • •

• • • • • •

• • • • •

• •

• • • • • • • • • • • •

• •

• •

• • •

snaha víc se učit vyčlenění dostatku času na studium využití skript/literatury změna pracovní pozice samostudium více pracovat s PC předání zkušeností dalším osobám lekce z praxe intenzivnější komunikace zahraniční cesta/stáž absolvování praktického cvičení lepší organizace práce zapojení v mezinárodních projektech intenzivnější styk s veřejností práce s dětmi lepší komunikace mezi kolegy čtení manuálů v cizím jazyce kontakt s odborníky osvojení změn v legislativě

Moderní IT ‐ SQL


• • • • • •


Marketing

další kurz/prohlubování znalostí


• • • • • • • • • • • • • • •

Fundraising každodenní využívání poznatků


Tabulka č. 3: Spontánně uvedené kroky ze strany respondentů, které by pomohly zvýšit míru využití poznatků z jednotlivých kurzů UZS

Pozn.: v rámci kurzů moderní IT – Win2 a osvětlovači nebyly spontánně uvedeny žádné konkrétní kroky; tmavě červenou barvou jsou označeny kroky uvedené minimálně u 14 kurzů, světle červenou barvou jsou označeny kroky uvedené u 5‐9 kurzů, šedou barvou jsou označeny kroky uvedené u 2‐3 kurzů Zdroj: INESAN


22

V souvislosti s využitelností kurzů v praxi byla dále hodnocena spokojenost respondentů s vybranými charakteristikami vzdělávacích kurzů UZS, které se týkají využitelnosti a vhodnosti získaných informací, materiálů, dovedností v jejich pracovní činnosti. Míra spokojenosti s využitelností informací v praxi se u sledovaných kurzů pohybuje od 80 % do 100 %4. Velmi spokojeni jsou s využitelností informací v největší míře zejména účastníci kurzů Osvětlovači a Konzervátor (100 % resp. 90 %). Průměrná podíl spokojených respondentů za všechny sledované kurzy činí 96 %. Pod touto hodnotou se nacházejí kurzy Knihovníci (92 %), Projektový management (92 %), Fundraising (89 %), Ekonomie a účetnictví (83 %), Moderní IT – Win1 (80 %) a Moderní IT – TCP/IP (80 %). Obecně lze konstatovat, že spokojenost s využitím informací z absolvovaných kurzů v praxi je velmi vysoká. Graf č. 16: Spokojenost s využitelností informací z jednotlivých kurzů v praxi Osvětlovači

100

Konzervátor

90


10

71


29

60


40

53

47


50

50

Moderní IT ‐ SQL

50

50

Zvukaři

50

50


44

56

ECDL

43

57


40

60


40

60

Marketing

38

Jazyky

63

44


52

49

Knihovníci

45

39


8

67 33


3 3

53

25

Fundraising

32

8

56

39

11

44

17


60

20

20


60

20

20

0 velmi spokojeni

spíše spokojeni

20

40

spíše nespokojeni

60 velmi nespokojeni


Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů spokojených s využitelností informací v praxi následující: divadla (98 %), knihovny (95 %) a galerie (92 %). Podíl spokojených respondentů se tedy v rámci jednotlivých cílových skupin téměř nediferencuje.

Míra spokojenosti s využitelností materiálů z kurzu se u sledovaných kurzů pohybuje od 60 % do 100 %5. Velmi spokojeni jsou s využitelností informací v největší míře zejména účastníci kurzů Konzervátor, ECDL, a Osvětlovači (100 %/85 %/80 %). Průměrný podíl spokojených respondentů za všechny sledované kurzy činí 90 %. Pod touto hodnotou se nacházejí kurzy Zvukaři (83 %), Projektový management (83 %), Jazyky (82 %), a také především kurzy Knihovníci (65 %), Moderní IT – Win1 (60 %) a Moderní IT – SQL (60 %). Obecně lze konstatovat (stejně jako v případě spokojenosti s využitelností informací), že spokojenost s využitím materiálů z absolvovaných kurzů je velmi vysoká. 4 5

zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni


23

Graf č. 17: Spokojenost s využitelností materiálů z jednotlivých kurzů Konzervátor

100

ECDL

85

Osvětlovači

15

80

20


75

25


75

25


58


42

50

Fundraising

50

44

56


40

60


40

60


63


33


24

13

67


17

50

Jazyky

33

44

Knihovníci

47


spíše spokojeni

2 3

40

40 20

16 32

60

0

17

39

18

Moderní IT ‐ SQL

13

50

17

2

12 38

38

Zvukaři

9

65 50


4

56

Marketing

velmi spokojeni

33

20 40

spíše nespokojeni

40 60


velmi nespokojeni

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů spokojených s využitelností materiálů z kurzů následující: divadla (92 %), galerie (86 %) a knihovny (84 %). Podíl spokojených respondentů se tedy v rámci jednotlivých cílových skupin diferencuje jen minimálně.

Míra spokojenosti s množstvím nových informací a dovedností se u sledovaných kurzů pohybuje od 76 % do 100 %6. Velmi spokojeni jsou s využitelností informací v největší míře zejména účastníci kurzů Moderní IT – SQL a Konzervátor (100 % resp. 91 %). Průměrný podíl spokojených respondentů za všechny sledované kurzy činí 96 %. Pod touto hodnotou se nacházejí kurzy Komunikační dovednosti (94 %), ECDL (93 %), Knihovníci (92 %), Jazyky (88 %), a také především kurzy Moderní IT – Win1 (80 %) a Ekonomie a účetnictví (76 %). Obecně lze konstatovat (stejně jako v případě výše uvedených charakteristik), že také spokojenost s množstvím nových informací a dovedností z absolvovaných kurzů je velmi vysoká.

6

zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni


24

Graf č. 18: Spokojenost s množstvím nových informací a dovedností z jednotlivých kurzů Moderní IT ‐ SQL

100

Konzervátor

9

91

Marketing

38

63


60

40

Osvětlovači

60

40


44

56


50

50

Zvukaři

50

50


40

60


40

60


40

60


75

25

Fundraising

78

22

Manažerské dovednosti Řízení lidských zdrojů

Knihovníci

velmi spokojeni

20

60

spíše spokojeni

20

40

spíše nespokojeni

2

20 24

47

29 0

11

44

44


8

39

53


7

43

50

Jazyky

5 2

52

42

ECDL

5

47

47


4

40

56

60


velmi nespokojeni

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů spokojených s množstvím nových informací a dovedností z kurzů následující: divadla (96 %), galerie (94 %) a knihovny (92 %). Podíl spokojených respondentů je tedy v rámci jednotlivých cílových skupin téměř vyrovnaný.

Míra spokojenosti s vhodností kurzu pro respondenta a jeho práci se u sledovaných kurzů pohybuje od 80 % do 100 %7. Velmi spokojeni jsou s využitelností informací v největší míře zejména účastníci kurzů Osvětlovači a Konzervátor (shodně 100 %). Průměrný podíl spokojených respondentů za všechny sledované kurzy činí 97 %. Pod touto hodnotou se nacházejí kurzy Ekonomie a účetnictví (94 %), Komunikační dovednosti (94 %), Knihovníci (93 %), ECDL (92 %), a také především kurzy Jazyky (88 %) a Moderní IT - SQL (80 %). Obecně lze konstatovat (stejně jako v případě všech výše uvedených charakteristik), že také spokojenost s vhodností kurzu pro respondenta a jeho práci je velmi vysoká.

7

zahrnuje kategorie velmi spokojeni a spíše spokojeni


25

Graf č. 19: Spokojenost s vhodností jednotlivých kurzů pro respondenta a jeho práci Osvětlovači

100

Konzervátor

100


82

18


80

20


80

20


25

75


33

67


37

63


60

40


60

40

Marketing

50

50

Fundraising

56

44


80

20

Zvukaři

83

17


4

33

63


50

44

6


52

42

3 3

Knihovníci ECDL

velmi spokojeni

spíše spokojeni

20

40

spíše nespokojeni

2

20

60

20 0

11

39

49

Moderní IT ‐ SQL

8

23

69

Jazyky

5 2

48

46

60


velmi nespokojeni

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů spokojených s vhodností kurzu pro ně a jejich práci následující: divadla (100 %), galerie (96 %) a knihovny (93 %). Podíl spokojených respondentů je tedy opět v rámci jednotlivých cílových skupin diferencovaný jen minimálně.

Pro větší uplatnění získaných znalostí však existují také bariéry, mezi které patří především nedostatek času, vysoké pracovní vytížení, nedostatek financí a nevyhovující technické vybavení (tyto bariéry byly zmíněny uživateli 6 až 13 kurzů). Ostatní bariéry byly uvedeny uživateli 1 až 3 kurzů. Podrobná specifikace jednotlivých bariér je blíže zobrazena v tabulce č. 4. Unikátní bariéry většího využití poznatků při pracovní činnosti byly zaznamenány u následujících kurzů: v případě Fundraisingu se jedná o složitost poznatků, v případě Manažerských dovedností tvoří bariéry změna struktury v organizaci a zapomínání, v případě Komunikačních dovedností tvoří bariéru nedostatečná délka kurzu, větší využití Jazykových znalostí omezuje lenost, ukončení kurzu z finančních důvodů a nepravidelné uvolňování na jazykový kurz ze zaměstnání, v případě poznatků z kurzu Moderní IT – Win1 je to nízká motivace a v neposlední řadě v případě poznatků z kurzu Moderní IT – management IT tvoří bariéru nedostatek informačních materiálů.


26


ECDL

Jazyky

Knihovníci





Zvukaři

Konzervátor

• • •

• • • • • •

• • • • •

• • •

• • • • • •

• • • • • •

• • • •

• • • • • • •

• •

• •

• • •

nedostatek financí nevyhovující technické vybavení neochota zaměstnanců něco měnit organizace knihovny nízká úroveň znalostí povaha ‐ ostych špatně zvolený kurz lenost složitost poznatků nízká motivace kurz z finančních důvodů nepokračuje nedostatek informačních materiálů změna struktury v organizaci zapomínání nepravidelné účasti v kurzu (neuvolňování z práce) kurz je krátký

•



málo příležitostí/nevhodná pracovní pozice



čas, pracovní vytížení


• • • • • • •

Fundraising

Marketing

Tabulka č. 4: Spontánně uvedené bariéry (většího/dalšího) využívání poznatků z jednotlivých vzdělávacích kurzů UZS

Pozn.: v rámci kurzů moderní IT – Win2, moderní IT – SQL, moderní IT ‐ bezpečnost a osvětlovači nebyly spontánně uvedeny žádné konkrétní bariéry; tmavě červenou barvou jsou označeny bariéry uvedené minimálně u 10 kurzů, světle červenou barvou jsou označeny bariéry uvedené u 6 kurzů, šedou barvou jsou označeny bariéry uvedené u 2‐3 kurzů Zdroj: INESAN

Vliv absolvovaných kurzů a vědomostí a dovedností z nich získaných na adaptabilitu zaměstnanců, lze mimo jiné vypozorovat z hodnocení míry pomoci kurzů v pracovní činnosti a z konkrétně spontánně uvedené pomoci. V případě 15 vzdělávacích kurzů uvedli všichni jejich dotazovaní účastníci, že jim poznatky a informace z těchto kurzů v jejich práci pomohly. Jedná se o kurzy Konzervátor, Moderní IT - Win2, Osvětlovači, Moderní IT - management IT, Marketing, ECDL, Moderní IT - TCP/IP, Manažerské dovednosti, Projektový management, Zvukaři, Moderní IT – Linux, Moderní IT – bezpečnost, Fundraising, Změny a nové postupy a Moderní IT – SQL. Kurzy Knihovníci, Řízení lidských zdrojů, Jazyky a Komunikační dovednosti pomohly v pracovní činnosti více než 90 % dotázaných účastníků kurzů. Kurzy Moderní IT – Win1 a Ekonomie a účetnictví pomohly při pracovní činnosti přibližně čtyřem pětinám dotázaných účastníků těchto kurzů. Průměrný podíl respondentů, kterým kurzy pomohly při pracovní činnosti, činí 97 %. Přínos kurzů na potenciální zvýšení adaptability a výkonosti jejich účastníků se tedy jeví být velmi vysoký. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

27

Graf č. 20: Hodnocení míry pomoci jednotlivých vzdělávacích kurzů v pracovní činnosti Konzervátor

73

27


60

40

Osvětlovači

60

40


56

44

Marketing

50

50

ECDL

50

50


40

60


35

65


33

67

Zvukaři

33

67


20

80


20

80

Fundraising

11

89


100

Moderní IT ‐ SQL

100

Knihovníci

50


42

Jazyky

60

22 0

spíše pomohl

5 2

64

20


5

70

28


3

53

24


velmi pomohl

47

56 20

40

spíše nepomohl

6 2 20 22

60


vůbec nepomohl

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin je podíl respondentů, kterým kurz pomohl v jejich práci následující: divadla (98 %), knihovny (96 %) a galerie (92 %). Podíl respondentů se tedy mezi jednotlivými cílovými skupinami diferencuje jen minimálně.

Ze spontánních odpovědí respondentů vyplývá, že hodnocené vzdělávací kurzy UZS pomohly účastníkům zejména zefektivnit jejich práci na PC a získat lepší orientaci ve svém oboru (takto se spontánně vyjádřili minimálně dva účastníci v celkem 10 vzdělávacích kurzech). Kurzy byly nápomocny také v oblasti komunikace, přispěly k většímu rozhledu/přehledu a získání nových informací, pomohly prohloubit a rozšířit znalosti, poskytly také například pomoc v každodenní pracovní činnosti (tyto přínosy uvedli minimálně dva účastníci v celkem 4 až 7 vzdělávacích kurzech). Seznam těchto i ostatních přínosů je znázorněn v tabulce č. 5. Z tabulky č. 5 je dále patrné, že některé přínosy jsou specifické pouze pro jeden vzdělávací kurz (jedná se o přínosy uvedené minimálně dvěma respondenty). Fundraising byl využit při získávání finančních prostředků, kurz Řízení lidských zdrojů byl využit při hodnocení zaměstnanců, kurz Manažerských dovedností byl nápomocen při získávání nových kontaktů a potvrzení či připomenutí postupů, kurz Komunikačních dovedností přispěl k větší asertivitě, k lepšímu řešení konfliktů a stresových situací, pomohl lépe pochopit chování lidí a pomohl zvýšit sebedůvěru jeho absolventů. Poznatky z Jazykových kurzů umožnily hledání informací v cizím jazyce, zlepšily překlady do cizího jazyka, vedly k lepšímu pochopení odborných textů v cizím jazyce a obecně přispěly k rozvoji znalostí cizích jazyků. Kurz Knihovníci přispěl k zavedení efektivnější katalogizace a kurz Ekonomie a účetnictví přispěl k lepší orientaci v zákonech.


28

větší rozhled/přehled, získání nových informací

• • • • • • • • • • • • • •



Moderní IT ‐ SQL





Osvětlovači

•

•

pomoc v každodenní činnosti

• • • • • • • •

• •

efektivnější organizace času/práce

• • •

práce/jednání s lidmi

efektivnější řízení lidí

efektivnější zpracování projektů

• •

asertivita

efektivnější katalogizace

•

lepší překlady

lepší řešení konfliktů, stresových situací

• •

• •

•

• •

•

•

•

navázání nových kontaktů

•

orientace v zákonech

•

pochopení odborných textů v cizím jazyce

•

potvrzení/připomenutí postupů

•

přehled v chování lidí

•

rozvoj znalosti cizích jazyků

•

rychlejší hledání v databázích

•

sebedůvěra/sebevědomí

•

hledání informací v cizím jazyce hodnocení pracovníků

lepší získávání finanční pomoci

• • • •

zefektivnění práce

• •

• • • • • • • • • • • • •

• • •

rozšíření/prohloubení znalostí



Knihovníci

Jazyky

ECDL




Marketing

Konzervátor

lepší komunikace

Zvukaři

lepší orientace v daném oboru


efektivnější práce na PC

Fundraising

Tabulka č. 5: Spontánně uvedené oblasti pomoci informací a poznatků z jednotlivých kurzů

Pozn.: v tabulce jsou zohledněny jen odpovědi s minimální četností = 2; tmavě červenou barvou jsou označeny oblasti uvedené minimálně u 10 kurzů, světle červenou barvou jsou označeny oblasti uvedené u 4‐7 kurzů, šedou barvou jsou označeny oblasti uvedené u 2‐3 kurzů Zdroj: INESAN


29

4.2.2 ZVÝŠILA SE ADAPTABILITA PRACOVNÍKŮ V KULTUŘE? Z hodnocených aspektů vlivu vzdělávacích kurzů UZS na adaptabilitu a efektivitu, respondenti v největší míře souhlasili s tím, že získali dovednosti, které mohou uplatnit i u jiných zaměstnavatelů (89 % respondentů), že dělají některé věci ve své práci jinak/lépe (81 % respondentů), že lépe rozumí své práci (80 % respondentů), a že zvládají náročnější pracovní úkoly (73 % respondentů). Dovednosti, které mohou uplatnit i u jiných zaměstnavatelů, získali ve výrazně podprůměrné míře zejména účastníci kurzů Knihovníci, Ekonomie a účetnictví a Změny a nové postupy. Některé věci dělají ve své práci jinak/lépe ve výrazně podprůměrné míře účastníci Jazykových kurzů, účastníci kurzu Ekonomie a účetnictví a Moderní IT – Win1. Své práci rozumí lépe ve výrazně podprůměrné míře zejména účastníci kurzů Manažerské dovednosti, Moderní IT – Win1, Moderní IT – bezpečnost, Moderní IT – TCP/IP, Osvětlovači, Zvukaři a účastníci Jazykových kurzů. Náročnější pracovní úkoly zvládají ve výrazně podprůměrné míře zejména účastníci kurzů Marketing, Moderní IT – Win1, Moderní IT – Linux, Moderní IT – TCP/IP a Osvětlovači. V průměru více než polovina dotázaných účastníků vzdělávacích kurzů ještě souhlasí s tím, že během kurzu získali užitečné kontakty, že zvládají své pracovní úkoly rychleji, že by si dokázali snáze najít jiné zaměstnání, že dělají ve své práci i jiné věci, a že snížili riziko ztráty současného zaměstnání.

lépe rozumím své práci

zvládám náročnější pracovní úkoly

získal/a jsem užitečné kontakty

zvládám své pracovní úkoly rychleji

dokázal/a bych si snáze najít jiné zaměstnání

dělám ve své práci jiné věci

snížil/a jsem riziko ztráty současného zaměstnání

můj přímý nadřízený si mě více váží

mohu uvažovat o kariérním postupu v rámci naší organizace

mohu získat vyšší příjem

Fundraising

100

78

89

67

100

56

67

56

33

67

33

11


100

92

92

78

75

56

44

75

38

20

10

0

Marketing

100

100

88

57

50

29

60

63

50

60

14

13


100

100

94

88

83

59

63

65

71

55

17

17


96

92

69

79

64

64

55

65

41

33

10

12


90

83

81

71

58

59

48

52

56

36

16

6

ECDL

92

92

100

64

43

83

90

50

75

80

39

21

Jazyky

92

56

52

69

54

55

70

43

39

63

17

7

Knihovníci

65

83

94

78

80

65

44

60

62

49

18

11


81

69

81

63

83

38

36

44

39

30

0

6


80

80

100

100

100

40

50

60

50

50

0

0


100

80

80

50

20

40

50

40

40

67

20

0


100

60

60

20

40

60

100

60

60

60

50

25


100

100

100

100

50

100

100

25

100

25

0

0


100

100

100

89

67

67

63

67

78

29

22

13

Moderní IT ‐ SQL

100

100

100

80

60

60

100

80

50

40

0

0


100

100

60

100

40

100

67

20

50

50

20

0


100

80

60

40

20

80

75

60

50

50

0

0

Osvětlovači

100

100

50

60

60

50

25

80

40

0

0

0

Zvukaři

100

100

67

83

67

50

75

67

60

67

17

17

Konzervátor

100

100

100

91

100

60

75

91

50

67

20

22

VŠECHNY KURZY

89

81

80

73

66

60

58

56

53

48

16

9

získal/a jsem dovednosti, které mohu uplatnit i u jiných zaměstnavatelů

dělám některé věci ve své práci jinak/lépe

Tabulka č. 6: Vliv jednotlivých vzdělávacích kurzů UZS na adaptabilitu a efektivitu respondentů

Pozn.: údaje jsou v procentech; červeně jsou označeny hodnoty, které jsou nižší, než je celková hodnota za všechny kurzy Zdroj: INESAN Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

30

Ve výrazně podprůměrné míře by si dokázali snáze najít jiné zaměstnání především účastníci kurzů Projektový management, Komunikační dovednosti, Knihovníci, Ekonomie a účetnictví a Osvětlovači. Své pracovní úkoly zvládají rychleji, ve výrazně nižší míře ve srovnání s ostatními, především účastníci kurzů Marketing, Ekonomie a účetnictví, Změny a nové postupy a Moderní IT – Linux. Riziko ztráty současného zaměstnání snížili, v menší míře ve srovnání s ostatními, zejména účastníci kurzů Fundraising, Projektový management, Ekonomie a účetnictví, Manažerské dovednosti, Moderní IT – Linux, Osvětlovači a účastníci Jazykových kurzů. Nejnižší vliv měly vzdělávací kurzy na možnost profesního postupu v organizaci (v průměru pouze u 15 % respondentů) a možnost zvýšení příjmu (v průměru pouze u 9 % respondentů). Možnost profesního postupu v organizaci nemají po absolvování kurzu především účastníci kurzů Ekonomie a účetnictví, Změny a nové postupy, Moderní IT – Win2, Moderní IT - TCP/IP, Moderní IT - SQL a Osvětlovači. V případě zvýšení platu se jedná o účastníky kurzu Projektový management, Změny a nové postupy, Moderní IT – Linux, Moderní IT - Win2, Moderní IT - bezpečnost, Moderní IT - SQL, Moderní IT - TCP/IP a Osvětlovači.

S pomocí clusterové analýzy lze v obecné rovině (na úrovni všech hodnocených vzdělávacích kurzů UZS) identifikovat typické skupiny vlivu těchto kurzů na adaptabilitu a výkonnost respondentů. Celkem bylo definováno 5 skupin. První skupina je definována možností profesního a platového postupu, jeden faktor důsledků účastí ve vzdělávacích kurzech je tedy možnost získání lepší pracovní pozici a možnost zvýšení platu (tento důsledek absolvování kurzů se ale jeví být nejméně významný). Další skupina je tvořena vyšší efektivitou a produktivitou práce. Absolventi kurzů tedy zvládají svou práci rychleji, zvládají náročnější práci a lépe své práci rozumí. Třetí skupina je charakterizována novými dovednostmi, díky kterým jsou respondenti schopni uplatnit se i v jiném zaměstnání, popř. dělat svou práci jinak/lépe. Čtvrtá skupina vypovídá o eliminaci rizika ztráty zaměstnání a vyšší pravděpodobnosti nalezení nového. Poslední skupina vypovídá o získání nových užitečných kontaktů a využití nových pracovních postupů. Míra podobnosti mezi jednotlivými položkami v rámci jednotlivých skupin je blíže specifikována ve schématu č. 2. Schéma č. 2: Typické skupiny vlivů vzdělávacích kurzů UZS na adaptabilitu a efektivitu respondentů mohu uvažovat o kariérním postupu v rámci naší organizace mohu získat vyšší příjem lépe rozumím své práci zvládám náročnější pracovní úkoly zvládám své pracovní úkoly rychleji získal/a jsem dovednosti, které mohu uplatnit i u jiných zaměstnavatelů dělám některé věci ve své práci jinak/lépe můj přímý nadřízený si mě více váží snížil/a jsem riziko ztráty současného zaměstnání dokázal/a bych si snáze najít jiné zaměstnání dělám ve své práci jiné věci získal/a jsem užitečné kontakty (na ostatní účastníky, popř. na lektory) Pozn.: Barevně jsou odlišeny typické skupiny vlivů vzdělávacích kurzů UZS na adaptabilitu a výkonnost respondentů. Tyto skupiny jsou vytvořeny na základě clusterové analýzy, která vychází z hodnocení podobnosti zastoupení jednotlivých vlivů. Vodorovné vzdálenosti naznačují míru podobnosti konkrétních položek; čím je tato vzdálenost kratší, tím je podobnost vyšší. Zdroj: INESAN Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

31

Z pohledu jednotlivých cílových skupin byly zjištěny významné diference v případě vlivu vzdělávacích kurzů na postoj nadřízeného k respondentovi (nadřízení si více váží respondentů z cílové skupiny divadla a knihovny, méně pak respondentů z cílové skupiny galerie), dále je to v případě lepšího porozumění práci, které lépe rozumí nejčastěji respondenti z cílové skupiny knihovny, nejméně často pak respondenti z cílové skupiny galerie. Významné diference jsou patrné také v případě získávání kontaktů a snížení rizika ztráty současného zaměstnání. Nové kontakty získali nejčastěji respondenti z cílové skupiny divadla, nejméně často pak respondenti z cílové skupiny galerie. Riziko ztráty současného zaměstnání snížili v největší míře respondenti z cílové skupiny knihovny, naopak nejméně snížili toto riziko respondenti z cílové skupiny divadla.

získal/a jsem dovednosti, které mohu uplatnit i u jiných zaměstnavatelů

dělám některé věci ve své práci jinak/lépe

lépe rozumím své práci

zvládám náročnější pracovní úkoly

získal/a jsem užitečné kontakty (na ostatní účastníky, popř. na lektory)

zvládám své pracovní úkoly rychleji

dokázal/a bych si snáze najít jiné zaměstnání

dělám ve své práci jiné věci

snížil/a jsem riziko ztráty současného zaměstnání

můj přímý nadřízený si mě více váží

mohu uvažovat o kariérním postupu v rámci naší organizace

mohu získat vyšší příjem

Tabulka č. 7: Vliv vzdělávacích kurzů UZS na adaptabilitu a výkonnost respondentů (podle cílových skupin)

knihovny

86

80

83

76

67

61

58

56

58

51

17

10

galerie

96

89

67

66

49

60

55

57

45

17

13

2

divadla

98

82

73

66

73

50

59

52

35

63

15

10

Pozn.: údaje jsou v procentech; barevně jsou odlišeny faktory s výraznějšími diferencemi mezi jednotlivými cílovými skupinami Zdroj: INESAN


32

4.2.3 JAKÝ JE V OBECNÉ ROVINĚ PŘÍNOS KURZŮ PRO ZAMĚSTNANCE/ ZAMĚSTNAVATELE? V souvislosti s přínosem kurzů pro organizaci si účastníci většiny kurzů myslí, že mohou obecně absolvováním vzdělávacího kurzu prospět svému současnému zaměstnavatel (typicky si to myslí 75 a více procent dotázaných účastníků jednotlivých kurzů s výjimkou účastníků kurzu Moderní IT – Win1, kteří zastávají tento názor pouze v polovině případů). V průměru si to myslí 93 % respondentů. Graf č. 21: Díky účasti v kurzu mohu prospět svému současnému zaměstnavateli Projektový management

100

Marketing

100


100


100


100

Moderní IT ‐ SQL

100


100


100

Osvětlovači

100

Zvukaři

100


4

96

Jazyky

95

5

Knihovníci

94

6

ECDL

93

7


92

8

Konzervátor

91

9

Ekonomie a účetnictví Fundraising

14

86


20

80


25

75


50

50 0

ano

12

88

20

40

60

80

100


ne

Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin lze konstatovat, že postoj k přínosu pro současného zaměstnavatele se mezi jednotlivými cílovými skupinami nediferencuje. Graf č. 22: Díky účasti v kurzu mohu prospět svému současnému zaměstnavateli (podle cílových skupin) knihovny

94

6

divadla

93

7

galerie

92

8

0 ano

ne

20

40

60


Zdroj: INESAN Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

33

V souvislosti s přínosem kurzů pro samotné účastníky z odpovědí respondentů vyplývá, že díky absolvovaným vzdělávacím kurzům se 80 % až 100 % dotázaných z kurzů dozvědělo o věcech, které je zajímají. Průměrný podíl těchto respondentů za všechny hodnocené kurzy činí 96 %. Nejnižší podíl těchto respondentů byl zaznamenán v kurzech Změny a nové postupy a Moderní IT – bezpečnost (shodně 80 %). Graf č. 23: Díky účasti v kurzu jsem se dozvěděl/a o věcech, které mě zajímají Fundraising

100


100

Marketing

100


100


100

Knihovníci

100


100


100


100

Moderní IT ‐ SQL

100


100

Osvětlovači

100

Zvukaři

100

Konzervátor

100


94

6


94

6

ECDL

93

7

Jazyky

92

8


89

11


80

20


80

20

0 ano

ne

20

40

60

80

100


Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin nebyly mezi těmito skupinami respondentů zjištěny žádné významné diference.

V souvislosti s přínosem kurzů pro samotné respondenty bylo dále zjištěno, že 60 % až 100 % dotázaných účastníků kurzů má ze své práce vyšší uspokojení (s výjimkou dotázaných absolventů kurzu Moderní IT – Linux, kterých se takto vyjádřilo pouze 40 %). Průměrný podíl těchto respondentů za všechny hodnocené kurzy činí 76 %.


34

Graf č. 24: Díky účasti v kurzu mám ze své práce vyšší uspokojení Moderní IT ‐ Win2

100

Konzervátor

100


100

ECDL

93

7

Marketing

88

13

Jazyky

87

13

Zvukaři

83

17


82

18

Knihovníci

82

18


82

18


80

20

Moderní IT ‐ SQL

75

25


75

25

Fundraising

67

33


65

35


64

36


62

39


60

40

Osvětlovači

60

40


60

40


40 0

ano

ne

20

60 40

60

80

100


Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin byly v případě vlivu kurzů na uspokojení z práce mezi jednotlivými cílovými skupinami zjištěny mírné diference. Absolvování vzdělávacích kurzů vedlo k vyššímu uspokojení z práce ve větší míře respondenty z cílových skupin knihovny (82 %) a divadla (79 %), u respondentů z cílové skupiny galerie to bylo v 71 % případů.

ZÁVĚR

   

Většina respondentů využívá poznatky z kurzů ve své práci a zároveň je plánuje využívat i v budoucnu. Podíl respondentů, kteří nabyté poznatky vůbec nevyužijí, je zanedbatelný. Ze strany organizací by využitelnost získaných poznatků a dovedností pomohlo zvýšit zejména přesun účastníka kurzu na jinou pracovní pozici, v níž by mohl získané poznatky lépe využít a více zdrojů na vzdělávání zaměstnanců. Mezi bariéry většího uplatnění získaných znalostí a dovedností při pracovní činnosti patří především nedostatek času, vysoké pracovní vytížení a nevyhovující technické vybavení pracovišť. Z hlediska vlivu vzdělávacích kurzů na adaptabilitu je patrné, že účastníci kurzů získali dovednosti, které mohou uplatnit i u jiných zaměstnavatelů (89 %), že by si dokázali snáze najít nové zaměstnání (58 %), a že snížili riziko ztráty současného zaměstnání (53 %).


35

4.3 UDRŽITELNOST V rámci evaluace udržitelnosti byla pozornost věnována především otázkám implementace získaných poznatků do institucionální praxe organizací, dopadu kurzů na efektivitu využívání a získávání zdrojů v organizaci a identifikaci vhodných oblastí a bariér dalšího vzdělávání.

4.3.1 JAKÝM ZPŮSOBEM SE PODAŘILO VYSÍLAJÍCÍM INSTITUCÍM ZAKOTVIT NOVÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI V ROZVOJOVÝCH OBLASTECH DO INSTITUCIONÁLNÍ PRAXE ORGANIZACE? Prostřednictvím individuálních pohovorů s pracovníky zúčastněných organizací zastávajícími střední a vyšší pozice bylo mapováno, jakým způsobem projekt přispěl ke zvýšení kvality poskytovaných služeb a zda došlo k nějakému způsobu institucionalizace získané praxe. Institucionalizací je zde míněno začlenění některého z rozvojových témat do řízení organizace formou platného interního dokumentu vytvářejícího podmínky pro aplikaci získaných dovedností v minimálně střednědobém horizontu (např. zpracováním fundraisingového plánu, vzdělávacího plánu organizace, zavedením projektového řízení apod.). V této části šetření proběhlo celkem 13 hloubkových rozhovorů, kritériem pro výběr respondentů byla funkce v organizaci umožňující posouzení vlivu kurzů na organizaci jako celek a zároveň osobní účast na minimálně dvou kurzech realizovaných v rámci projektu. Současně zpracovatel dbal na skutečnost, aby ve skupině respondentů byly zastoupeny všechny sektory zúčastněné v projektu. Graf č. 25: Zastoupení sektorů v kvalitativním šetření 100%

1

90% 80%

Filharmonie 3

70% 60%

3

Galerie

50% 40%

Divadlo

30% 20% 10%

6 Knihovna

0%

Uvedené organizace vyslaly na vzdělávání v rámci projektu celkem 204 pracovníků, kteří absolvovali 379 kurzů. Rozhovory byly strukturovány dvěma směry, a to jednak na zjištění vlastních motivů pro účast v projektu, včetně názorů a hodnocení souboru kurzů, jichž se respondent osobně zúčastnil (zjištění jsou zapracována do předchozí části zprávy), jednak směrem ke zjištění způsobu, jakým projekt „Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura“ přispěl formou vzdělávání řady pracovníků ke zvýšení konkurenceschopnosti respondentovy organizace jako celku. Rozhovory byly realizovány na pracovišti respondenta, z jejich průběhu byl pořízen zvukový záznam (s výjimkou jednoho případu, kdy respondent s pořízením zvukového záznamu nesouhlasil) a ten posléze zpracován do písemného záznamu z rozhovoru.


36

Respondenti se zúčastnili celkem 41 kurzů v následující struktuře:          

Komunikační dovednosti Manažerské dovednosti Marketing Řízení lidských zdrojů Projektový management Fundraising ECDL Jazyky Ekonomika a účetnictví Změny a nové postupy

7 respondentů, 6 respondentů, 6 respondentů, 6 respondentů, 4 respondenti, 4 respondenti, 3 respondenti, 2 respondenti, 2 respondenti, 1 respondent.

Jako hlavní výhodu projektu všichni respondenti uvedli bezplatnost kurzů z jejich strany, což podle nich vynikne zejména ve srovnání s běžnými cenami obdobných kurzů u komerčních vzdělávacích společností. Dalším zmiňovaným pozitivem bylo široké spektrum nabízených témat, včetně kurzů velmi specializovaných (osvětlovač, zvukař, konzervátor), které nejsou běžně dostupné. Výběr kurzů dle převážné většiny vyjádření byl ve vlastní kompetenci respondentů, což koresponduje s jejich pracovní úrovní (jedná se v převážné většině o střední a vyšší management), pouze u dvou respondentů byl kurz nabídnut nadřízeným. Ani v jednom případě skladba absolvovaných kurzů nevychází z dlouhodobého plánu vzdělávání respondenta, podobné plány zpracovány v organizacích nejsou. Podle vyjádření respondentů je výběr kurzů podobně jako v tomto projektu ve většině organizací formován především nabídkou vzdělávacích institucí, pouze výjimečně dochází k poptávání vzdělávání dle momentálních potřeb organizace. Zkušenosti z projektu vedly pouze u jedné organizace k záměru vytvořit ucelený přehled vzdělávacích aktivit, které její pracovníci absolvují, a využívat ho jako podklad pro hledání dalších námětů na vzdělávání. Nejčastějším důvodem pro výběr uvedených kurzů uváděným respondenty byla potřeba daného tématu vyplývající z vlastní náplně práce, kdy nabízená témata mohou přispět ke kvalitnějšímu výkonu pracovních činností. Jako bariéry pro vyšší účast ze strany pracovníků organizace ve vzdělávacích kurzech nabízených projektem byly identifikovány nechuť k dalšímu vzdělávání u části pracovníků, dále časový souběh kurzů zapříčiněný skluzem v harmonogramu projektu a zejména v případě jazykových kurzů problémy v nalezení dostatečného počtu zájemců stejné jazykové úrovně. Dále je podle respondentů pro organizaci obtížné zajistit zejména za pracovníky ve službách odpovídající náhradu po dobu jejich školení. Podle vyjádření téměř všech dotazovaných došlo díky kurzům absolvovaným pracovníky k posílení schopnosti organizace lépe poskytovat služby (opačný názor vyjádřil pouze 1 respondent), respondenti ale nejsou schopni specifikovat konkrétní změny v kvalitě služeb nad rámec využití cizích jazyků při styku s klienty či jednání se zahraničními partnery, případně změny ve vedení porad. Podobně v oblasti fundraisingu byly zavedené změny identifikovány jako větší péče o donory v podobě častějšího zasílání pozvánek na akce v knihovně bez dalších návazných aktivit. Pouze v jednom případě respondent zaznamenal díky využití poznatků z kurzů fundraisingu větší vstřícnost sponzorů. Výjimkou je hodnocení přínosu kurzů ECDL, kdy došlo k nastavení minimálních dovedností u většího množství pracovníků organizace, přínos kurzu Konzervátor, kdy obě oslovené galerie využívají vyškoleného člověka pro vlastní, dosud nakupované konzervátorské činnosti vlastního fondu. Zajímavý rozdíl se u respondentů projevil v hodnocení přínosu jednotlivých typů kurzů pro organizaci jako celek. V drtivé většině byly respondenty jako pro organizaci jako celek přínosnější specializované kurzy (zejména ECDL, jazyky, knihovníci, zvukaři, osvětlovači, konzervátor) než kurzy respondenty označované za manažerské (fundraising, projektové řízení, řízení lidských zdrojů či marketing). Vzhledem k faktu, že respondenti (střední a vyšší management) základy v oblasti řízení lidských zdrojů či Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

37

manažerské dovednosti disponovali již před absolvovanými kurzy, hodnotí tyto kurzy pro organizaci jako méně přínosné. Tento důvod (žádné nové informace nad rámec toho, co již zná) uvedl jediný z respondentů, který svoji účast v projektu hodnotil negativně. Všichni ostatní respondenti hodnotili projekt jako přínosný, využití dalších dovedností získaných v jeho rámci plánují implementovat do činnosti organizace postupně v návaznosti na další vzdělávací aktivity.

4.3.2 DOŠLO DÍKY PROJEKTU KE ZLEPŠENÍ ZÍSKÁVÁNÍ ZDROJŮ V ZAPOJENÝCH ORGANIZACÍCH? Celkem 60 % až 100 % dotázaných zastává názor, že svými poznatky a znalostmi přispěli k efektivnějšímu využívání zdrojů v organizaci. Ve sto procentech případů zastávají tento názor dotázaní účastníci kurzů ECDL, Konzervátor, Změny a nové postupy a Moderní IT – Linux. Naopak v nejmenší míře (60 %) jsou o tomto přínosu přesvědčeni účastníci kurzu Osvětlovači. V průměru si to myslí 93 % respondentů. Graf č. 26: Díky účasti v kurzu jsem přispěl/a k tomu, že naše organizace využívá své zdroje efektivněji ECDL

100

Konzervátor

100


100


100


91

9

Knihovníci

88

12


87

13

Marketing

86

14

Zvukaři

83

17

Moderní IT ‐ SQL

80

20


79

21

Jazyky

79

21


79

21


75

25


75

25


75

25

Fundraising

75

25


67

33


67

33


67

33

Osvětlovači

60 0

ano

ne

20

40 40

60

80

100


Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin lze konstatovat, že absolvování kurzů vedlo k častějšímu efektivnějšímu využívání zdrojů v organizaci v cílových skupinách divadla a knihovny.


38

Graf č. 27: Díky účasti v kurzu jsem přispěl/a k tomu, že naše organizace využívá své zdroje efektivněji (podle cílových skupin) divadla

88

knihovny

84

galerie

16

72 0

ano

12

20

28 40

60

80

ne

100


Zdroj: INESAN

Kromě zjišťování dopadu na efektivnost využívání zdrojů, byl hodnocen také dopad kurzů na získávání dodatečných finančních prostředků pro organizaci. V tomto ohledu byli nejúspěšnější účastníci kurzů, které se problematikou financování zabývaly (ať už přímo nebo nepřímo). Jedná se o kurzy Změny a nové postupy (v 50 % případů), Fundraising (ve 44 % případů) a Projektový management (ve 33 % případů). Graf č. 28: Díky účasti v kurzu jsem dopomohl/a naší organizaci získat dodatečné finanční prostředky Změny a nové postupy

50

50

Fundraising

56

44


67

33

Konzervátor

78

22


20

80


19

81

ECDL

83

17

Marketing

13

88


13

88

Jazyky

9

91


8

92


6

94

Knihovníci

6

95


6

95


100

Moderní IT ‐ SQL

100


100


100

Osvětlovači

100

Zvukaři

100


100 0

ano

ne

20

40

60

80

100


Zdroj: INESAN

Z hlediska jednotlivých cílových skupin lze konstatovat, že absolvování kurzů vedlo k častějšímu získání dodatečných finančních prostředků v cílových skupinách divadla a knihovny. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

39

Graf č. 29: Díky účasti v kurzu jsem dopomohl/a naší organizaci získat dodatečné finanční prostředky (podle cílových skupin) knihovny

13

divadla

88

11

89

galerie 2

98

0 ano

20

40

60

80

ne

100


Zdroj: INESAN

Z realizovaných rozhovorů není možné získání dodatečných finančních prostředků díky účasti na kurzech potvrdit, respondenti ve vybraných organizacích sice v některých případech o získání dodatečných finančních prostředků informovali, nebyli ale schopni vztáhnout jejich získání z větší či menší míry k absolvovaným kurzům.

4.3.3 JAKÉ JSOU PŘEDPOKLADY PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ? V rámci primárního výzkumu byly v obecné rovině determinovány také faktory vedoucí k vyšší efektivitě pracovní činnosti a současně překážky/bariéry dalšího vzdělávání zaměstnanců. Podporu při dalším vzdělávání ze strany zaměstnavatele považují ve svém případě za důležitou přibližně čtyři pětiny respondentů. To, že je tato podpora důležitá pro zvyšování jejich efektivity pracovní činnosti, si v největší míře myslí respondenti z cílové skupiny divadla (86 %). Diference oproti ostatním cílovým skupinám ale nejsou nijak výrazné. Celkem sedm z deseti respondentů se domnívá, že by k vyšší efektivitě jejich pracovní činnosti napomohla vyšší kvalifikace, odborné znalosti a dovednosti, přičemž ve srovnání s ostatními si to myslí především respondenti z cílové skupiny divadla (82 %). Přibližně tři pětiny respondentů uvedly, že by jim v jejich práci pomohly lepší znalosti práce s PC a komunikační technikou. Ve větší míře si to myslí opět respondenti z cílové skupiny divadla (66 %), a také z cílové skupiny knihovny (63 %), oproti 52 % respondentů z cílové skupiny galerie. Posledním sledovaným faktorem je lepší znalost cizích jazyků. Lepší znalost cizích jazyků považují za důležitou více než čtyři pětiny respondentů. Nejčastěji si to myslí opět respondenti z cílové skupiny divadla (91 %). Graf č. 30: Faktory přispívající k vyšší efektivitě pracovní činnosti – vyšší kvalifikace, odborné znalosti a dovednosti celkem

29

divadla

28

knihovny

29

42

23

Graf č. 31: Faktory přispívající k vyšší efektivitě pracovní činnosti – efektivnější práce s PC a komunikační technikou celkem

20

galerie

33 0

rozhodně ano Zdroj: INESAN

41

20

35 40

spíše ano

14 23 28

32

6

52

25

9

7 divadla

54

42

5 8 4

60 80 100 údaje jsou v procentech spíše ne rozhodně ne

14

knihovny

20

galerie

43

24 0

rozhodně ano

28 20

40

spíše ano

32 36

5 12


Zdroj: INESAN


40

Graf č. 32: Faktory přispívající k vyšší efektivitě pracovní činnosti – podpora zaměstnavatele při dalším vzdělávání celkem

48

divadla

33

55 46

36

knihovny

48

32

0

20

rozhodně ano

6

celkem

11 3

divadla

14 4

galerie

13

32

galerie

40

spíše ano

Graf č. 33: Faktory přispívající k vyšší efektivitě pracovní činnosti – lepší znalost cizích jazyků

14

59

55


15 2

36

9

69

knihovny

7

25

18

58 0

20

rozhodně ano

12 2

24 40

16 2


spíše ano

Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

Z hodnocených překážek/bariér dalšího vzdělávání jsou nejvýraznější vysoké ceny kurzů a nedostatek času pro další vzdělávání. Ceny vzdělávacích kurzů považuje za vysoké celkem 61 % respondentů, přičemž v největší míře vnímají vzdělávací kurzy jako cenově náročné především respondenti z cílové skupiny galerie (77 %). Pro nedostatek času na další vzdělávání se vyjádřilo celkem 57 % dotázaných osob. Z hlediska jednotlivých cílových skupin v tomto případě nebyly zaznamenány výraznější diference. Pro ostatní sledované překážky/bariéry dalšího vzdělávání se vyjádřili méně než tři respondenti z deseti. Pro nevyhovující nabídku kurzů se vyslovilo 29 % respondentů, přičemž podíl těchto osob se mezi jednotlivými cílovými skupinami diferencuje jen minimálně. Celkem 22 % účastníků kurzů má málo informací o možnostech dalšího vzdělávání (ani v tomto případě nebyly mezi sledovanými cílovými skupinami zjištěny statisticky významné diference). Nejméně respondentů (13 %) se vyjádřilo v tom smyslu, že zaměstnavatel jejich další vzdělávání nepodporuje. Takto se vyjádřili především respondenti z cílových skupin knihovny (14 %) a galerie (13 %). V případě respondentů z cílové skupiny divadla nepodporuje zaměstnavatel jejich další vzdělávání pouze ve 3 % případů. Graf č. 34: Překážky/bariéry dalšího vzdělávání – ceny kurzů jsou příliš vysoké celkem

39

galerie

22

50

knihovny

27

37

divadla

42 0

20

rozhodně ano

27

16

23

27

11

42

40

spíše ano

11

Graf č. 36: Překážky/bariéry dalšího vzdělávání – nabídka kurzů nevyhovuje mým potřebám celkem

5

galerie

7

knihovny

5

24

53

19

7 14 6


Zdroj: INESAN

divadla 3

24

56

24

52

21

0

19

53 20

rozhodně ano

13

40

24


spíše ano

Zdroj: INESAN

Graf č. 35: Překážky/bariéry dalšího vzdělávání – nedostatek času pro další sebevzdělávání celkem

17

galerie

18

divadla

32

16 0

rozhodně ano

34

43

27

knihovny

Zdroj: INESAN

40

40 20

40

spíše ano

29 36 34

Graf č. 37: Překážky/bariéry dalšího vzdělávání – málo informací o možnostech dalšího vzdělávání

10

celkem

10

galerie

5

divadla

10

knihovny


5

17

8

45

19

40

23 5 0

rozhodně ano

33

50

16

45 20

40

spíše ano

33 28 34


Zdroj: INESAN


41

Graf č. 38: Překážky/bariéry dalšího vzdělávání – zaměstnavatel účast na dalším vzdělávání nepodporuje celkem

4 9

30

5 9

25

57

knihovny galerie

13

40

divadla 3 0 rozhodně ano

61 47

49 20

49 40

spíše ano


Zdroj: INESAN

V rámci individuálních pohovorů respondenti vyjádřili zájem o pokračování aktivit nastartovaných projektem, a to dvojím směrem. Prvním z nich je soubor kurzů, kdy by část témat pokračovala (zájem je zejména o jazyky, ECDL, případně opakování kurzů, u kterých existoval převis poptávky zejména na konci projektu) a byla doplněna kurzy s konkrétně zaměřeným obsahem (např. příprava projektu pro konkrétní dotační titul, marketing v kultuře apod.). Druhý soubor kurzů by měl obsahovat nová témata reagující na impulsy z ukončeného projektu (aplikace pracovního práva v kultuře, rozpočtování organizací v kultuře, problematika autorského práva, ochrany osobních dat, vymáhání pohledávek, přenos zkušeností ze zahraničí). V oblasti služeb by zejména knihovny uvítaly kurzy zaměřené na práci se specifickými skupinami klientů, v oblasti IT navrhují respondenti kurzy zaměřené na specifické programy využívané v jednotlivých segmentech (grafické pro galerie, knihovnické apod.). Z pohledu cílové skupiny by podle respondentů bylo vhodné její rozšíření i na pracovníky dalších typů organizací v kultuře, které v současném projektu mezi způsobilé subjekty nepatřily.

ZÁVĚR

      

Z hlediska udržitelnosti došlo k začlenění získaných znalostí a dovedností pouze ojediněle. Projekt jako celek přispěl k posílení konkurenceschopnosti podpořených organizací. Jako přínosnější pro organizaci jsou hodnoceny spíše specializované kurzy. Získané znalosti a dovednosti ze vzdělávacích kurzů byly v organizacích ve velké míře využity ve prospěch efektivnějšího nakládání se zdroji. Mezi faktory, které podle účastníků zásadně ovlivňují jejich pracovní výkon, a které je nutno brát v potaz při plánování dalšího vzdělávání, patří znalosti cizích jazyků a podpora zaměstnavatelů v dalším vzdělávání svých zaměstnanců. Mezi překážky/bariéry dalšího vzdělávání patří především vysoké ceny vzdělávacích kurzů a omezené časové možnosti zaměstnanců pro další vzdělávání. Výrazným omezujícím prvkem je i nezbytná zastupitelnost pracovníků ve službách po dobu vzdělávání. Potenciální dopad projektu byl omezen úzce definovanou cílovou skupinou, respektive typem organizace.


42

5. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Příklady dobré praxe jsou do zprávy zařazeny v souladu s požadavky zadávací dokumentace a popisují postupy organizací účastnících se projektu v jednotlivých rozvojových oblastech. Organizace byly vybrány na základě doporučení Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky, finální podoba textu byla odsouhlasena zástupci jednotlivých knihoven.

Rozvojová oblast: Organizace:

Marketingové dovednosti Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové je iniciátorem akce, která by se měla stát začátkem procesu vedoucího k dlouhodobé spolupráci knihoven v regionu s místním podnikatelským sektorem. Celý záměr pod názvem Dobré ráno s knihovnou byl zformulován pracovnicemi oddělení služeb knihovnám (přesněji redakce knihovnicko-informačního zpravodaje Královéhradeckého kraje U nás) a oddělením vnějších vztahů a marketingu služeb. V konečné fázi by měl zajistit zúčastněným knihovnám externí finanční prostředky na financování jejich aktivit. Vedení knihovny zorganizovalo v dubnu první krok v podobě setkání pracovníků z různě velkých knihoven a z různých knihovnických pozic. Kromě knihovníků byli na setkání přizváni také zástupci v regionu působících literárních spolků. Obsahem tohoto prvního setkání bylo definování společných potřeb, vzájemná výměna nápadů a informací o připravených i realizovaných akcích jednotlivých zúčastněných knihoven. Cílem výměny bylo iniciovat kromě vzájemné pomoci formou společné propagace či partnerství v grantových projektech zejména iniciace procesu společných „balíčků“ hotových kulturních a vzdělávacích akcí (besed, výstav, soutěží apod.). Vytváření těchto „balíčků“ umožní jednak větší flexibilitu v jejich obsahu díky zařazení různých typů aktivit (což doposud bylo možné pouze omezeně), jednak poskytne i menším knihovnám možnost spolupráce na akcích, na které dosud neměly kapacitu. V případě, že se tento postup osvědčí, mohla by se tvorba podobných „balíčků“ do budoucna stát marketingovým produktem, který bude možno lépe nabízet v konkurenci dalších kulturních aktivit v regionu. Na příští plánované setkání budou přizvání zástupci dalších krajských zařízení. V průběhu první fáze dojde k nastavení systému přípravy a pravidel pro realizaci společných akcí. Druhým zásadním krokem v celém procesu je přizvání vybraných zástupců z podnikatelské sféry na pravidelná setkání a proměnit tak Dobré ráno s knihovnou v „business snídaně“. V této fázi budou mít zástupci knihoven k dispozici jednak již připravené „balíčky“, jednak strukturu, která bude schopná flexibilně reagovat na vznesené požadavky ze strany podnikatelské sféry a sestavit aktivity do „balíčku“ v podobě, která dnes v současných podmínkách individuálního zaměření jednotlivých organizací není možná. Realizací záměru se díky koncentraci individuálních schopností jednotlivých zúčastněných organizací zvýší konkurenceschopnost každé z nich, dojde ke snížení nákladů na společné aktivity a zejména budou zúčastněné organizace schopné nabízet potenciálním donorům produkt, na který jsou ochotni finančně přispět. Proces bude po celou dobu průběžně představován spolupracujícím pracovníkům médií, bude prezentován na vhodných akcích a webových stránkách všech zúčastněných institucí.

Další informace: Bc. Vladimíra Buchtová, [email protected], tel. +420 494946203


43


Fundraising Regionální knihovna Karviná

Regionální knihovna Karviná patří mezi srovnatelnými knihovnami mezi nejlepší v práci se sponzory. V roce 2010 přispělo na činnost knihovny 63 firem a více než 100 soukromých osob, v loňském roce to bylo 52 firem a přibližně 60 soukromých dárců. Díky zavedenému a ustálenému systému knihovny se daří zařadit mezi sponzory i firmy mimo region Karvinska (nejvíce z Prahy, ale i Českých Budějovic, Plané apod.), stejně jako získávat příspěvky z Polska, a to zejména na polskojazyčnou část fondu. Na získávání finančních dárců jsou zainteresováni všichni pracovníci knihovny, jejich aktivita a úspěšnost v této oblasti je zohledněna v systému odměňování. Podobná motivace způsobila, že si někteří z pracovníků vytvořili svůj dlouhodobý soubor potenciálních sponzorů, které relativně úspěšně každoročně oslovují. Díky tomu se daří získávat příspěvky i od firem mimo region. Získané prostředky, ať už ve formě peněžní nebo hmotného daru, jsou zúřadovány formou příslušné smlouvy a jejich zúčtování je po využití darovaných prostředků postoupeno sponzorovi. Informace o dárci se objeví kromě zveřejnění na webových stránkách knihovny v podobě požadované dárcem. Kromě požadované formy prezentace v případě konkrétních akcí pořádaných knihovnou jsou to nejčastěji razítka s informací, že příslušná kniha byla zakoupena s podporou dané firmy, štítky s podobným textem nalepené na časopisech nebo přístrojích (např. dataprojektor). Nutno přiznat, že řada hlavně velkých mimoregionálních sponzorů na podobných zveřejněních díky dlouhodobé spolupráci netrvá. Podobně nechce být zveřejňována většina soukromých osob, které věnují příspěvky zejména na nákup knih nebo časopisů (např. po dohodě s knihovnou formou daru uhradí část předplatného). To knihovně umožňuje nákup periodik, která by jinak z finančních důvodů nebyla schopna zajistit. Sponzory ze sousedního Polska zajišťují pracovnice střediska polské literatury. Podařilo se jim přesvědčit tamní dárce k relativně pravidelným příspěvkům, určeným pro polské oddělení knihovny. Další dary pro tuto část přichází i od členů polské menšiny žijící v Karviné. Spolupráce s místními firmami mohou nabývat nejrůznější podoby, od zajišťování konkrétních potřeb pro jednotlivé akce pořádané knihovnou až po poskytnutí přebytků místního zahradnictví pro výzdobu knihovny. V posledních letech přes zaběhnutý systém knihovna registruje pokles zájmu o sponzorování, někteří z dlouhodobých partnerů s odvoláním na hospodářskou situaci snižují nebo zcela ruší svou podporu. I přes tento nepříznivý trend se knihovně daří jednak díky pečlivému plánování akcí, jednak díky zavedenému systému aktivního vyhledávání nových sponzorů založenému na motivací pracovníků knihovny a využitím dlouhodobých korektních vztahů se sponzory stávajícími zachovat spektrum činností v dosavadním rozsahu.

Další informace: PhDr. Halina Molinová, ředitelka Regionální knihovny Karviná Mgr. Markéta Kukrechtová, [email protected], tel. +420 596348301


44


Projektový management Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně se po sbírání zkušeností s malými granty před rokem 2003 rozhodla využít možností, které nabízel připravovaný vstup České republiky do Evropské Unie. Proto vedení rozhodlo o zapojení knihovny do programu nadace Open society Fund projektu „NNO na cestě do Evropské unie“ a v jeho rámci nechalo proškolit 3 pracovníky knihovny (ředitelka, zástupkyně ředitele a projektová koordinátorka) v základech projektového řízení. Díky proškoleným pracovníkům knihovna mohla spolupracovat se zřizovatelem, Městem Vsetín, a pomoci připravit v roce 2005 v rámci Společného regionálního operačního programu projekt „Vybudování Masarykovy veřejné knihovny Vsetín jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání ve Vsetíně“ v hodnotě 12,995 mil. Kč, doplněný navazujícím projektem „Masarykova veřejná knihovna Vsetín jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání ve Vsetíně“. Tento projekt v hodnotě 3,996 mil. Kč byl již plně v režii knihovny a jeho administrace připravila její zaměstnance na úskalí spojená s přípravou a realizací projektů financovaných z fondů Evropské unie. Vzhledem k úspěšné realizaci se vedení knihovny rozhodlo využít svých zkušeností a znalostí s projektovým řízením i nadále. Postupem doby byl vytvořen systém zabezpečující průběžné sledování možností pro financování vzdělávacích aktivit knihovny a z pracovníků knihovny sestaven stálý tým, umožňující efektivní přípravu a administraci projektů. Základní měřítko pro posouzení vhodnosti připravovaných projektů je strategie dalšího rozvoje knihovny, která podporuje celoživotní vzdělávání a komunitní rozměr knihovny. Knihovna je přihlášena k zasílání novinek ze serverů upozorňujících na nově vyhlášené výzvy z Evropského sociálního fondu (OP LZZ, OP VK), průběžně sledují i další možné zdroje (Ministerstvo kultury, Nadace Václava a Livie Klausových, Zlínský kraj, Město Vsetín apod.), což knihovně poskytuje prostor pro včasnou přípravu projektů. Každá vhodná výzva je posouzena v užším týmu, složeném z ředitelky, zástupkyně ředitelky (vedoucí služeb), ekonomky a projektové koordinátorky. Předložení případného projektu se posuzuje v první fázi v oblasti souladu se strategií knihovny, dále z pohledu nároků na vyžadované kapacity (personální, technické apod.) a následně s ohledem na vyžadované finanční prostředky. V případě projektů vyžadujících spolufinancování je příprava a předložení projektu koordinováno s městem jako zřizovatelem. Projekty knihovny vždy vyžadují souhlas zřizovatele. V souladu s uvedenou strategií rozvoje knihovna využívá efektivním způsobem všech možností daných zaměřením knihovny, pravidly stanovenými zřizovatelem a podmínkami dostupných finančních zdrojů. Výsledkem je úspěšná realizace jak finančně objemných projektů financovaných z ESF (Rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně Vsetín – 5,038 mil. Kč, Rozmanitost nás spojuje- 18,9 tis. EUR, Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání - 3 058 087,98 Kč) tak i celé řady menších projektů, financovaných z dalších dostupných zdrojů - Senioři v komunitní knihovně (Open Society Fund), Senioři komunikují (Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových), V knihovně není nuda, Knihovna bez bariér (Knihovna 21. století), Podpora knihoven regionu, změna knihovního systému Kpwin (VISK). Masarykova veřejná knihovna Vsetín je dobrým příkladem organizace, která díky jasně stanovené rozvojové strategii, stálému týmu proškolených pracovníků a ustáleným postupům v oblasti projektového řízení dokáže úspěšně a efektivně kombinovat různé finanční zdroje pro zabezpečení služeb poskytovaných klientům.

Další informace: Mgr. Kateřina Janošková, [email protected], tel. +420 734417893


45


Jazyky Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura využilo kromě dalších nabízených kurzů ve značné míře také jazykové vzdělávání. Jazykových kurzů se zúčastnilo celkem 29 pracovníků knihovny, přičemž větší část z nich je zaměstnána na úseku služeb, kde přicházejí do přímého kontaktu s cizojazyčnými studenty a dalšími návštěvníky knihovny. Účast na jazykových kurzech byla nabídnuta zájemcům z řad pracovníků knihovny a vedení knihovny umožnilo jejich absolvování. Nabízena byla výuka pro různé úrovně anglického a německého jazyka, na počátku kurzu došlo k rozčlenění do jednotlivých skupin dle dosažené úrovně. Kurzy angličtiny absolvované v rámci tohoto projektu jsou jejich absolventy hodnoceny jako velice přínosné, a to jak z hlediska jazykového, tak i hlediska uplatnitelnosti v rámci běžných činností v knihovně. Lektorka na jedné straně v hojné míře využívala předem naplánovaných metod vycházejících z osnov kurzu včetně videí a filmů BBC, na druhé straně byla ochotna kdykoliv přistoupit na potřeby posluchačů a probíraný obsah směrovat na praktické využití angličtiny v běžném fungování knihovny. Tohoto stavu bylo dosaženo zásluhou vstřícnosti lektorky na straně jedné a jasně formulovanými požadavky pracovníků knihovny na straně druhé. K oblibě kurzu mezi pracovníky knihovny přispěl i fakt, že se celý běh realizoval přímo v prostorách zaměstnavatele, čímž odpadl nezbytný přesun znamenající ztrátu času. Díky takto „na míru“ ušitému obsahu kurzu angličtiny reflektujícímu praktické potřeby posluchačů byla „úmrtnost“ posluchačů minimální a přínos celého kurzu je absolventy hodnocen natolik příznivě, že v současné době probíhají jednání mezi účastníky kurzu pro pokročilé o realizaci návazného běhu angličtiny, který jsou posluchači ochotni uhradit z vlastních zdrojů. Účastníci kurzu pro začátečníky podobný postup zvažují také. Pracovníci knihovny tak replikují již zavedenou praxi, kdy navazují na v současnosti probíhající kurz ruského jazyka (6 zaměstnanců), který si účastníci hradí sami.

Další informace: PhDr. Alena Součková, [email protected], tel. +420 494946224


46


Počítačové dovednosti Městská knihovna Litvínov

Městská knihovna Litvínov začala využívat výpočetní techniku v roce 1998. Tehdy koupila a zprovoznila knihovnický software LANius, zatím na jednom počítači, kde probíhalo vkládání knih do systému. Poté následovaly další kroky v rychlém sledu: nákup počítačů a připojení k internetu (2001), spuštění automatizovaného výpůjčního protokolu v dětském oddělení (2002), rozšíření počtu pracovních stanic (2003) a zprovoznění dvou multimediálních PC (2004) opět v dětském oddělení, přechod ze systému LANius na systém Clavius (2005). V roce 2008 pokračovala výměna pracovních stanic ve studovně, přičemž financování těchto aktivit bylo zajištěno jednak z prostředků Ministerstva kultury ČR (VISK), jednak z dalších grantů poskytovaných regionálními podnikatelskými subjekty. Přelomem v činnosti knihovny byl rok 2009, kdy byla ukončena příprava rekonstrukce již nevyhovující budovy, ve které knihovna působila. Zřizovateli se podařilo získat na tuto rekonstrukci dotaci z ROP Severozápad ve výši 40,527 tis. Kč a činnost knihovny bylo nutno na dobu rekonstrukce přenést do náhradních prostor. Zřejmě i stísněné poměry přispěly k většímu soustředění knihovny na elektronickou část prezentace jejích aktivit, což se odrazilo v umístění knihovny v soutěži Biblioweb, kde se Městská knihovna Litvínov od roku 2006 pravidelně objevuje na předních místech (v roce 2008, 2010, 2011, 2012 – 1. místo v hodnocení přístupnosti pro zrakově postižené, v roce 2010 a 2012 i hlavní cena v kategorii nad 20 tis. obyvatel). Všichni pracovníci knihovny průběžně procházeli kurzy reagujícími na změny SW vybavení knihovny, většinou v režii Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, což umožňovalo zachovat obsazení pracovních míst i pracovníky s dlouholetými knihovnickými zkušenostmi. V listopadu 2011 byla rekonstrukce původní budovy ukončena a vzhledem k novému vybavení vyvstala otázky zajištění potřebných znalostí a dovedností pracovníků knihovny. Součástí programového vybavení nové knihovny byl již v projektu rekonstrukce plánován systém MS Office 2010, což si vynutilo proškolení jak stávajících pracovníků knihovny, kteří do té doby pracovali se systémem MS Office 2003, tak i pracovníků nových. V této situaci ředitelka knihovny využila možností projektu Unie zaměstnavatelských svazů a nechala všechny potřebné pracovníky absolvovat příslušné moduly ECDL zaměřené na dovednosti s MS Office 2010. Proškolení absolventi ECDL nejenom plně využívají nový software instalovaný v knihovně, ale zároveň působí jako lektoři v knihovnou pořádaných kurzech počítačové gramotnosti. Kurzy v rozsahu 150 minut jsou určeny pro úplné začátečníky, převážně středního a vyššího věku, a jsou zaměřeny na jednotlivé programy balíku MS Office 2010. Absolventi získají nejnutnější základ v ovládání programů nutný pro účast v pokročilejších kurzech. Pro předškoláky a nejmenší žáky Městská knihovna Litvínov pořádá „počítačový“ kurz s názvem Funkce počítače: aneb Krteček tam a zase zpět, kde velice názornou formou přibližuje základní funkce počítače. Po ukončení vzdělávání v projektu Unie zaměstnavatelských svazů jeden proškolený pracovník s ECDL knihovnu opustil, ale obdržený certifikát mu pomohl k získání nového místa. Do knihovny nastoupili 4 noví pracovníci, kteří absolvují nezbytné proškolení na kurzech hrazených z jiných zdrojů. Městské knihovně v Litvínově se průběžným vzděláváním maximálního počtu pracovníků v oblasti počítačové gramotnosti daří držet krok s rychlými změnami v této oblasti, a to i u starších pracovníků. Navíc se jí podařilo sladit vzdělávací potřeby vyvolané novým zařízením v nových prostorách s nabídkou projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura a využít nabízených kurzů k zajištění potřebné úrovně pracovníků. Získané dovednosti pak využívá ve prospěch klientů prostřednictvím realizace kurzů zaměřených na MS Office 2010.

Další informace: Mgr. Marcela Gűttnerová, ředitelka, [email protected], tel. +420 476702108 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

47

6. DOPORUČENÍ Stávající model vzdělávání pracovníků v oblasti kultury se osvědčil jako účelný nástroj pro zajištění vysoké kvality rozvoje lidských zdrojů. Uskutečněné kurzy mají reálný dopad na zvyšování znalostí, výkonnosti, efektivity a adaptability jejich účastníků a zvolená témata kurzů pokrývají reálné potřeby organizací. S ohledem na pokračování nepříznivého vývoje ekonomiky, lze předpokládat další tlak na snižování výdaje z národních zdrojů a hledání dalších úsporných opatření. Evropské fondy tak budou i nadále velmi důležitým zdrojem pro zachování investic do lidských zdrojů. Současně je pro pracovníky z tohoto sektoru obecně obtížnější profesní přechod do jiného sektoru, proto je důležitá také celková adaptabilita jejích pracovníků na „širším“ trhu práce. S ohledem na tyto faktory a zjištění z této zprávy jsme formulovali následující doporučení. 1.

Pokračovat v dalším vzdělávání / rozvoji lidských zdrojů



Doporučujeme pokračovat ve vzdělávacích aktivitách, zejména v těchto oblastech: a) zvyšování profesní odbornosti pracovníků v souvislosti se zvyšováním kvality služeb a rozšiřováním portfolia služeb svých organizací b) zvyšování celkové adaptability pracovníků na trhu práce



2.

V rámci vzdělávacích modulů doporučujeme pokračovat v nastaveném standardu použitých vzdělávacích metod a odborné úrovně vzdělávání a klást důraz především na praktické zaměření a interaktivnost výuky.

Sensitivní a flexibilní zacílení vzdělávání na reálnou poptávku



Doporučujeme navázat na předchozí kurzy a zkušenosti, jakož i na zájem účastníků a výsledky této evaluace, a soustředit se na následující oblasti: a) oblasti s dosud nevyčerpaným zájmem (viz perspektivní kurzy – blíže graf č. 11 a další hodnocení) b) oblasti se zájmem o další prohloubení (pokračování) pro vybrané pracovníky c)

další nové oblasti, které dosud nebyly předmětem vzdělávání, ale bude identifikována dostatečná poptávka

Příkladem dobré praxe z hlediska adaptability jsou kurzy Moderní IT - Win2, Moderní IT – Win1, ECDL, Moderní IT – SQL, Moderní IT - Management IT, Zvukaři, Řízení lidských zdrojů, Konzervátor, Moderní IT - TCP/IP, Moderní IT – Bezpečnost a Marketing.



 

Doporučujeme koncipovat další kurzy v reakci na reálné poptávce, jak z hlediska zaměření (obsahu), tak i kapacit (počtu zájemců). Při definování obsahu i kapacit doporučujeme úzce spolupracovat s dotčenými subjekty (koordinátory za sektory, řediteli dotčených organizací apod.) V rámci zvyšování adaptability a formální kvalifikace doporučujeme pokračovat v další formalizaci vzdělání akceptované/uznávané v rámci oficiální vzdělávacího systému. Doporučujeme rozšířit cílové skupiny i na pracovníky dalších organizací v kultuře (pokud budou způsobilé z hlediska financování).


48

3.

Intenzivní podpora využitelnosti a udržitelnosti výsledků





Doporučujeme se zaměřit na oblasti s vysokou mírou využití poznatků – jakými jsou především aktuální témata, které musí nebo budou muset dotčené instituce a pracovníci řešit, dále a moderní trendy a právní otázky (viz 4.2.1). Doporučujeme podporovat příznivé prostředí (předpoklady) pro využití poznatků v praxi: a) endogenní faktory (v přímém vlivu nositele vzdělávacího projektu) – např. důležité odborné publikace či další doplňující studijní materiály pro účastníky b) exogenní faktory (mimo přímý vliv nositele; především v oblasti vlivu dotčené organizace) – poskytnutí prostoru a času pracovníkovi pro aplikaci získaných poznatků.

 

Pomoc (facilitace) dotčeným organizacím při rozvoji strategických koncepcí (strategie organizace, rozvoje lidských zdrojů atd.) za účelem systematického a koncepčního plánování a rozvoje. Podporovat spolupráci a společné projekty/aktivity mezi institucemi uvnitř/mezi jednotlivými sektory a využít kapacit, potenciálu a synergických efektů.


49

PŘÍLOHY Seznam příloh:

Příloha č. 1 – Dotazník pro telefonické rozhovory Příloha č. 2 – Okruhy otázek/témat pro hloubkové rozhovory Příloha č. 3 – Sociodemografická struktura vzorku absolventů


50

Příloha č. 1

Dotazník pro telefonické rozhovory

1. Nejprve bych se Vás rád/a zeptal/a, jakou funkci ve vaší organizaci zastáváte. (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ředitel/ka; vedoucí pobočky ................ 1 - ekonom/ka; účetní ............................... 2

- knihovník/knihovnice ........................ 3 - administrativní pracovník/-ice .......... 4

- jiné (uveďte): ___________________________________________________________________ 2. Jak dlouho působíte ve Vašem současném zaměstnání? (Vypište)

- ______________________________ let 3. Zabýváte se ve své pracovní činnosti také: (Můžete označit více možností)

  

d) používáním PC; prací na počítači .  e) marketingem ..................................  f) řízením lidských zdrojů ................. 

- muž ...................................................... 1

- žena ................................................... 2

a) získáváním finančních prostředků ... b) řízením a přípravou nových projektů c) komunikací v cizím jazyce .............. 4. Respondent je: (Neptejte se, pouze zaznamenejte)

5. Kolik je Vám let? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- méně než 25 let .................................... 1 - 25 – 34 let ............................................ 2 - 35 – 44 let ............................................ 3

- 45 – 54 let .......................................... 4 - 55 – 64 let .......................................... 5 - 65 a více let ........................................ 6

6. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- základní ............................................... 1 - vyučen/a (bez maturity) ....................... 2

- střední s maturitou .............................. 3 - vysokoškolské .................................... 4

7. Co by Vám osobně pomohlo ve Vaší práci? (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně neví ne

a) mít vyšší kvalifikaci, odborné znalosti a dovednosti

4

3

2

1

9

b) lépe zvládat práci s počítači a komunikační technikou

4

3

2

1

9

c) podpora zaměstnavatele při dalším vzdělávání

4

3

2

1

9

d) mít lepší znalost cizích jazyků

4

3

2

1

9

1 UZS DOT 04xx


8. Do jaké míry považujete za významné některé překážky dalšího vzdělávaní, které Vám budu číst? (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) rozhodně spíše ano ano

spíše ne

rozhodně neví ne

a) ceny kurzů jsou příliš vysoké

4

3

2

1

9

b) nemám dostatek času pro své další vzdělávání

4

3

2

1

9

c) nabídka kurzů nevyhovuje mým potřebám

4

3

2

1

9

d) nemám dost informací o možnostech dalšího vzdělávání

4

3

2

1

9

e) zaměstnavatel nepodporuje účast na dalším vzdělávání

4

3

2

1

9

9. Kolika kurzů se v posledním roce zúčastnil/a? Započítejte prosím veškeré kurzy, kterých jste se v posledním roce zúčastnil/a. (Vypište)

- ___________________ kurzů

Další otázky se týkají již jen kurzů organizovaných Unií zaměstnavatelských svazů ČR - CRA (dále budu uvádět jen UZS). 10. Budu Vám číst různé charakteristiky vzdělávacích kurzů a Vy mi prosím řekněte, které z nich odrážejí Váš postoj. (Zakroužkujte v každém řádku jednu možnost) ano

ne

neví

a) Dostupná témata pokrývala potřeby naší organizace.

1

2

9

b) Vedení naší organizace pomáhalo zaměstnancům s orientací v nabídce kurzů UZS.

1

2

9

c) Díky kurzům UZS naše organizace získala dodatečné finanční prostředky.

1

2

9

d) Kurzy UZS byly příležitostí k navázání odborných kontaktů.

1

2

9

e) Kurzy UZS odpovídaly našim potřebám (našemu studijnímu tempu, předchozím znalostem atd.).

1

2

9

f) Kurzy UZS byly efektivní; mám pocit, že jsem se hodně naučil/a.

1

2

9

g) Obsah vzdělávacích kurzů byl v souladu s mými požadavky (individualizace) či s požadavky naší organizace.

1

2

9

11. Jakým způsobem využívá organizace, kde pracujete, poznatky, které jste v kurzu UZS získal/a? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky: v oblasti procesů, poskytovaných služeb, vnitřních předpisů apod.)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 2 UZS DOT 04xx


12. Kterých konkrétních kurzů jste se zúčastnil/a? (Můžete označit více možností)

a) Fundraising .....................  b) Projektový management ..  c) Marketing ...........................  d) Řízení lidských zdrojů ....  e) Manažerské dovednosti ... f) Komunikační dovednosti ..  g) ECDL ............................. 

h) Jazyky .......................  o) Moderní IT – Management IT .  i) Knihovníci .................. p) Moderní IT – SQL ...............  j) Ekonomie a účetnictví ..  q) Moderní IT – Bezpečnost .....  k) Změny a nové postupy.. r) Moderní IT – TCP/IP .............  l) Moderní IT – Linux .. s) Osvětlovači ...........................  m) Moderní IT – Win1 ....  t) Zvukaři ..................................  n) Moderní IT – Win2 .... u) Konzervátor ......................... 

13. Kterých konkrétních kurzů byste si přál/a se ještě zúčastnit, pokud by to bylo možné? Jaké další kurzy by Vám pomohly? (Můžete označit více možností)

a) Fundraising .....................  b) Projektový management ..  c) Marketing ...........................  d) Řízení lidských zdrojů ....  e) Manažerské dovednosti ... f) Komunikační dovednosti ..  g) ECDL ............................. 

h) Jazyky .......................  o) Moderní IT – Management IT .  i) Knihovníci .................. p) Moderní IT – SQL ...............  j) Ekonomie a účetnictví ..  q) Moderní IT – Bezpečnost .....  k) Změny a nové postupy.. r) Moderní IT – TCP/IP .............  l) Moderní IT – Linux .. s) Osvětlovači ...........................  m) Moderní IT – W1 .......  t) Zvukaři ..................................  n) Moderní IT – W2 ....... u) Konzervátor ......................... 

Hodnocení konkrétního kurzu (1)

Kód kurzu: _______________ (opište z ot. č. 12)

14. Měl/a jste příležitost uplatnit informace z kurzu XXX ve své práci? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

15. Využil/a jste některé z poznatků, které jste se dozvěděl/a na kurzu XXX ve své každodenní pracovní činnosti? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

16. Co by podle Vás mohlo zvýšit míru využití poznatků z kurzu XXX ze strany vaší organizace? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 17. Co by podle Vás mohlo zvýšit míru využití poznatků z kurzu XXX z Vaší strany? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________

3 UZS DOT 04xx


18. Předpokládáte využití některých poznatků z kurzu XXX v blízké budoucnosti (během letoška)? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

19. Co přesně brání tomu, abyste poznatky z kurzu XXX mohl/a (dále, více) využívat? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 20. Do jaké míry Vám osobně pomohly znalosti získané v kurzu XXX ve Vaší práci? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- velmi pomohly .................................... 4 - spíše pomohly ...................................... 3

- spíše nepomohly ....................................... 2 - vůbec nepomohly ...................................... 1

21. V čem přesně Vám osobně pomohly znalosti získané v kurzu XXX ve Vaší práci? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 22. Jak zpětně hodnotíte svou účast na kurzu XXX? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- velmi přínosná ..................................... 4 - spíše přínosná ...................................... 3

- spíše zbytečná ........................................... 2 - zcela zbytečná ........................................... 1

23. Doporučil/a byste kurz XXX některému z Vašich kolegů? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- rozhodně ano ....................................... 4 - spíše ano .............................................. 3

- spíše ne ..................................................... 2 - rozhodně ne ............................................... 1

24. Pokud by existoval navazující či pokračující kurz, zúčastnil/abyste se ho? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)



25. Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem XXX? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- velmi spokojen/a ................................. 4 - spíše nespokojen/a .................................... 2 - spíše spokojen/a .................................. 3 - velmi nespokojen/a ................................... 1 - neví, bez odpovědi ......................................................................................................................... 9

4 UZS DOT 04xx


26. Do jaké míry jste spokojen/a s jednotlivými charakteristikami, které Vám budu nyní číst? (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) spíše spíše velmi velmi neví spokojen/a spokojen/a nespokojen/a nespokojen/a

a) využitelnost informací z kurzu v praxi

4

3

2

1

9

b) využitelnost materiálů z kurzu

4

3

2

1

9

c) množství nových informací a dovedností

4

3

2

1

9

d) použité vzdělávací metody (cvičení, diskuse)

4

3

2

1

9

e) odborná úroveň kurzů a lektorů

4

3

2

1

9

f) vhodnost kurzu pro mě a mou práci

4

3

2

1

9

27. Řekl/a byste, že díky své účasti v kurzu XXX: (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) ano

ne

neví

a) jsem získal/a dovednosti, které mohu uplatnit i u jiných zaměstnavatelů

1

2

9

b) si mě můj přímý nadřízený více váží

1

2

9

c) bych si dokázal/a snáze najít jiné zaměstnání

1

2

9

d) jsem přispěl/a k tomu, že naše organizace využívá své zdroje efektivněji

1

2

9

e) mohu uvažovat o kariérním postupu v rámci naší organizace

1

2

9

f) lépe rozumím své práci

1

2

9

g) dělám některé věci ve své práci jinak/lépe

1

2

9

h) dělám ve své práci jiné věci

1

2

9

i) získal/a jsem užitečné kontakty (na ostatní účastníky, popř. na lektory)

1

2

9

j) jsem dopomohl/a naší organizaci získat dodatečné finanční prostředky

1

2

9

k) dozvěděl/a jsem se o věcech, které mě zajímají

1

2

9

l) mohu získat vyšší příjem

1

2

9

m) mohu prospět svému současnému zaměstnavateli

1

2

9

n) jsem snížil/a riziko ztráty současného zaměstnání

1

2

9

o) zvládám náročnější pracovní úkoly

1

2

9

p) mám ze své práce vyšší uspokojení

1

2

9

q) zvládám své pracovní úkoly rychleji

1

2

9

5 UZS DOT 04xx




28. Měl/a jste příležitost uplatnit informace z kurzu YYY ve své práci? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

29. Využil/a jste některé z poznatků, které jste se dozvěděl/a na kurzu YYY ve své každodenní pracovní činnosti? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

30. Co by podle Vás mohlo zvýšit míru využití poznatků z kurzu YYY ze strany vaší organizace? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 31. Co by podle Vás mohlo zvýšit míru využití poznatků z kurzu YYY z Vaší strany? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 32. Předpokládáte využití některých poznatků z kurzu YYY v blízké budoucnosti (během letoška)? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

33. Co přesně brání tomu, abyste poznatky z kurzu YYY mohl/a (dále, více) využívat? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 34. Do jaké míry Vám osobně pomohly znalosti získané v kurzu YYY ve Vaší práci? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)



6 UZS DOT 04xx


35. V čem přesně Vám osobně pomohly znalosti získané v kurzu YYY ve Vaší práci? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 36. Jak zpětně hodnotíte svou účast na kurzu YYY? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)



37. Doporučil/a byste kurz YYY některému z Vašich kolegů? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)






39. Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem YYY? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- velmi spokojen/a ................................. 4 - spíše nespokojen/a .................................... 2 - spíše spokojen/a .................................. 3 - velmi nespokojen/a ................................... 1 - neví, bez odpovědi ......................................................................................................................... 9 40. Do jaké míry jste spokojen/a s jednotlivými charakteristikami, které Vám budu nyní číst? (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) spíše spíše velmi velmi neví spokojen/a spokojen/a nespokojen/a nespokojen/a


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9

7 UZS DOT 04xx


41. Řekl/a byste, že díky své účasti v kurzu YYY: (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) ano

ne

neví


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9

8 UZS DOT 04xx




42. Měl/a jste příležitost uplatnit informace z kurzu ZZZ ve své práci? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

43. Využil/a jste některé z poznatků, které jste se dozvěděl/a na kurzu ZZZ ve své každodenní pracovní činnosti? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

44. Co by podle Vás mohlo zvýšit míru využití poznatků z kurzu ZZZ ze strany vaší organizace? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 45. Co by podle Vás mohlo zvýšit míru využití poznatků z kurzu ZZZ z Vaší strany? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 46. Předpokládáte využití některých poznatků z kurzu ZZZ v blízké budoucnosti (během letoška)? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- ano ....................................................... 1

- ne .............................................................. 2

47. Co přesně brání tomu, abyste poznatky z kurzu ZZZ mohl/a (dále, více) využívat? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 48. Do jaké míry Vám osobně pomohly znalosti získané v kurzu ZZZ ve Vaší práci? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)



9 UZS DOT 04xx


49. V čem přesně Vám osobně pomohly znalosti získané v kurzu ZZZ ve Vaší práci? (Vypište, nenapovídejte, pokládejte návodné otázky)

a) ____________________________________ c) ____________________________________ b) ____________________________________ d) ____________________________________ 50. Jak zpětně hodnotíte svou účast na kurzu ZZZ? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)



51. Doporučil/a byste kurz ZZZ některému z Vašich kolegů? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)






53. Jak celkově hodnotíte svou spokojenost s kurzem ZZZ? (Zakroužkujte pouze jednu možnost)

- velmi spokojen/a ................................. 4 - spíše nespokojen/a .................................... 2 - spíše spokojen/a .................................. 3 - velmi nespokojen/a ................................... 1 - neví, bez odpovědi ......................................................................................................................... 9 54. Do jaké míry jste spokojen/a s jednotlivými charakteristikami, které Vám budu nyní číst? (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) spíše spíše velmi velmi neví spokojen/a spokojen/a nespokojen/a nespokojen/a


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9


4

3

2

1

9

10 UZS DOT 04xx


55. Řekl/a byste, že díky své účasti v kurzu ZZZ: (Zakroužkujte jednu možnost v každém řádku) ano

ne

neví


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9


1

2

9

DĚKUJI ZA ROZHOVOR

11 UZS DOT 04xx


Příloha č. 2 STRUKTURA ROZHOVORU

STRUKTURA ROZHOVORU (POUZE PRO TAZATELE V RÁMCI INTERVIEW, NEDÁVAT Z RUKY) 1. Poděkovat za ochotu sejít se, shrnutí projektu, důvody evaluace, očekávané výstupy. 2. OSOBNÍ (hodnocení osobně absolvovaných kurzů)  převažující zaměření pracovní náplň – finanční zdroje, příprava projektů, komunikace v cizím jazyce, marketing, lidské zdroje, práce na PC, 

proč právě vybrané, porovnání nabídky versus překážky



hodnocení absolvovaných kurzů UZS, co se líbilo/nelíbilo a proč,



co z kurzů využívá/chystá se využít v praxi, dopad na zvýšení kvality práce/adaptability,



další případně absolvované kurzy kromě UZS,



náměty na nové kurzy pro vlastní potřebu.

3. ORGANIZACE (hodnocení účasti organizace v projektu)  jak a podle čeho si vybírají témata vzdělávání, jak vybírají lidi pro dané kurzy, 

jaké jsou překážky pro potřebné vzdělávání pracovníků v organizaci,



které kurzy postrádají s ohledem na zaměření organizace,



co z absolvovaných kurzů účastníci nejvíce využívají v praxi,



co účastníci/nadřízení vnímají jako nejvíce využitelné/užitečné,



jaké jsou hlavní bariéry pro využití dalších dovedností z kurzů v praxi organizace,



pomohla účast na kurzech zvýšit adaptabilitu jednotlivců? Jak? Co nejvíce napomáhá zvyšovat adaptabilitu?,



podařilo se přenést získané znalosti/dovednosti proškolených pracovníků do činnosti organizace? Byl přenos institucionalizován? Pokud ne, proč, jaké jsou hlavní bariéry?,



co se osvědčilo/co bylo dobré z pohledu organizace? Které metody se osvědčily/neosvědčily?,



podařilo se díky získaným znalostem získat další prostředky nebo se plánuje využití nových finančních zdrojů, jakých (obecní, krajské, národní, EU, soukromé, jiné – jaké)? Jaké jsou hlavní bariéry?



začala se v rámci organizace vykonávat NOVÁ aktivita nebo byla některá z dříve vykonávaných aktivit na základě znalostí z kurzů modifikována?


62

Příloha č. 3 Sociodemografická struktura vzorku absolventů Graf č. 39: Pohlaví

Graf č. 43: Délka současného zaměstnání

100

100

80 60

60

86

40

40

žena

20 0

27

11 ‐ 20 let

25

6 ‐ 10 let

27

N = 331


Zdroj: INESAN

N = 330

Graf č. 44: Vykonávané pracovní činnosti

100 16

méně než 6 let

0


Graf č. 40: Věk absolventů

používání PC; práce na počítači

55 a více let

80

95

řízení a příprava nových projektů

35

45 ‐ 54 let

60 40 32

35 ‐ 44 let

18

méně než 35 let

20 0

50

komunikace v cizím jazyce

41

řízení lidských zdrojů

39

marketing

31

získávání finančních prostředků

30 0


Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

N = 331

20


N = 331

Graf č. 41: Vzdělání absolventů

Graf č. 45: Počet absolvovaných vzdělávacích kurzů v posledním roce

100 vysokoškolské

100

44 80

střední s maturitou

60

60 40

střední bez maturity

40

54 20

20

základní 0

více než 20 let

20

muž

14

Zdroj: INESAN

80

21 80

2

Zdroj: INESAN

25

4 a více kurzů

19

3 kurzy

24 2 kurzy 32

1 kurz

0

údaje jsou v procentech N = 331


Zdroj: INESAN

N = 331

Graf č. 42: Funkce absolventů

Graf č. 46: Struktura respondentů podle sektoru

100

100 13

ostatní 80

39

60

1

80

divadla

15

administrativní pracovníci 60 knihovníci 40

galerie

38

40 ekonomové, účetní

20 0 Zdroj: INESAN

71

20

8

knihovny

ředitelé, vedoucí

13

0


Zdroj: INESAN



63

EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU ZVÝŠENÍ ADAPTABILITY ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ PŮSOBÍCÍCH V SEKCI KULTURA ZADAVATEL: Unie zaměstnavatelských svazů ČR

ZPRACOVATEL: Institut evaluací a sociálních analýz

Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420/220 190 597 Fax: +420/220 190 590 E-Mail: [email protected] www.inesan.eu Institut evaluací a sociálních analýz je první soukromý vědecko-výzkumný institut v oboru společenských věd založený v ČR. Jde o nezávislý subjekt, který se zaměřuje na přípravu a aplikaci metodik evaluačního výzkumu. Institut byl založen podle pravidel stanovených Evropskou unií (Článek 2.2, písm. d. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Cílem Institutu je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, přičemž veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků do výuky. INESAN realizuje své aktivity v takových oblastech jako:

    

rozvoj evaluačních metod a technik, zkoumání výkonnosti analyzovaných subjektů, evaluace dopadů a efektivity analyzovaných programů, formulace a implementace efektivních doporučení a řešení, systematické provádění formativních i sumativních meta-evaluací.

Díky svému zázemí v oblasti metodologie aplikovaného společenskovědního výzkumu poskytuje také zpracování výzkumných studií a analýz. INESAN rovněž poskytuje odborné služby při tvorbě metodických nástrojů pro evaluaci, realizuje samotná evaluační šetření, podílí se na přípravě zadávací dokumentace, poskytuje peer-review jednotlivých dokumentů vztahujících se k evaluaci a k metodologii společenskovědního výzkumu. Publikace, expertízy, odborná stanoviska a posudky, které INESAN vydává, nejsou ovlivněny názory a postoji zadavatelů a obsahují nezávislý pohled expertů INESAN. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

64

Náz ev evalua čn í z pr á v y :

EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU ZVÝŠENÍ ADAPTABILITY ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ PŮSOBÍCÍCH V SEKCI KULTURA

D a tu m: Č ERVEN 2012

INESAN – Institut Evaluací a Sociálních Analýz Heřmanova 22, 170 00 Praha 7 Tel: +420 220 190 597 Fax: +420 220 190 590 E-Mail: [email protected] Web: www.inesan.eu


65

EVALUAČNÍ STUDIE PROJEKTU

Recommend Documents