SOCIÁLNÍ KAPITÁL Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 19.11.2008
Co je to sociální kapitál?
Dictionary of Human Geography (Meric Gertler) „Those characteristics of social structure or social relations that facilitate collaborative action and, as a result, enhance economic performance.“
další formy kapitálu: fyzický, lidský, kulturní
Studium sociálního kapitálu
rozvoj v posledních 20 letech v souvislosti s významnými díly - relativně nové
Studium sociálního kapitálu
Bourdieu a sociální kapitál
Pierre Bourdieu 1980:
Le capital social: notes provisoires 1986: The Forms of Capital
první a jedna z nejpoužívanějších definic SK jako nástroj reprodukce dominantní třídy proces přeměny různých forem kapitálu ale pozornost spíše na kulturní a ekonomický kapitál , SK okrajově (když nemají jiný kapitál)
Coleman a sociální kapitál
James Coleman (1988): Social Capital in the Creation of Human Capital oblast vzdělávání: sleduje závislost úspěchu ve škole na velikosti sociálního kapitálu rodiny základní funkce SK: usnadnit jednání jedince v rámci společnosti SK jako veřejné zboží SK = poukázky na důvěru (credit slips)
Robert Putnam a sociální kapitál
považován za největšího zastánce konceptu sociálního kapitálu – způsobil vstup tematiky SK do veřejné debaty, rozvoj výzkumu SK odlišné pojetí SK – posouvá ho do veřejné sféry, politiky a fungování demokracie obecně „ Sociální kapitál odkazuje k vlastnostem sociální organizace, jako je důvěra, normy a sítě, které usnadňují koordinované jednání, a tak přispívají k výkonnosti společnosti.“ (Putnam 1993)
Robert Putnam a sociální kapitál
rozšířil Colemanův přístup vztažený k rodině a užší komunitě na celý národ SK jako základ společnosti základní forma SK: sítě občanské angažovanosti silná a aktivní občanská společnost vede ke konsolidaci demokracie
Typologie a formy sociálního kapitálu
různé konceptuální přístupy a typologické rozlišení
individuální vs. kolektivní sociální kapitál
přemosťující, svazující a spojující sociální kapitál
Individuální vs. kolektivní SK
rozlišovací kritérium: SK přináší zisk jednotlivci, uzavřené skupině (rodině, komunitě) nebo celé společnosti individuální SK atribut
jedince potenciál aktivovat a efektivně mobilizovat svou síť sociálních kontaktů založených na vzájemném uvědomění blízkosti v sociálním prostoru charakter soukromého zboží Bourdieu
Individuální vs. kolektivní SK
kolektivní SK atribut
společnosti kvalita sociálních sítí a vztahů, které umožňují jedincům spolupracovat a společně jednat charakter veřejného zboží Putnam snadňuje dosažení vyšší úrovně výkonnosti a produktivity – spojován s ekonomickým růstem
některé formy SK – negativní důsledky pro společnost – uzavřené sítě, rigidní normy
Přemosťující, svazující a spojující SK
Woolcock (1998), Putnam (2000) – 2 druhy SK na základě různých druhů sociálních sítí svazující (bonding) defensivní,
vylučující SK vytvářen silnými a úzkými vazbami mezi jedinci, které jim dovolují uspokojovat svoje potřeby navzdory negativním externalitám rodiny, blízcí přátelé, sousedé sociologické „superlepidlo“
Přemosťující, svazující a spojující SK
přemosťující (bridging) ofensivní,
inklusivní SK vzdálenější kontakty charakteristické slabými vazbami, mají schopnost překračovat společenské hranice velké sociální skupiny – obchodní partneři, známí prosazování cílů svých členů (hledání práce, rozšiřování informací atd.) vede ke zlepšení sociálního statusu propojovací schopnost slabých vazeb – nutnost společenského života v daném společenství
Přemosťující, svazující a spojující SK
spojující (linking) přidal
Woolcock (1998, 2001) hierarchické vztahy mezi aktéry – různé mocenské pozice (nerovné společenské postavení jedinců) dostupnost pomoci ze strany formálních institucí Woolcock – rozvojové země a západní instituce (důležitost vazeb konkrétních pracovníků)
bridging – horizontální povaha vs. linking – vertikální povaha
Putnam a kritika suburbanizace
1995: článek „Bowling Alone: America’s Declining Social Capital“ 2000: kniha „Bowling Alone. The Collapse and Revival of American Community“ od 60. let dochází k poklesu občanské angažovanosti a tím i SK metafora s kuželkami pro SK důležité sociální sítě a vzájemné poskytování služeb
Bowling Alone – kritika suburbanizace
postupné oslabování komunitního života a pokles vzájemné důvěry aktivní formy občanské participace (církev, kluby) nahrazují ad hoc funkční organizace nahrazení těsných, časem prověřených vazeb zakořeněných v osobních vztazích v sousedských společenstvích – slabými, povrchním a často jednorázovými
Bowling Alone – kritika suburbanizace
4 hlavní příčiny úbytku sociálního kapitálu nedostatek
času a peněz suburbanizace, sprawl, dojíždění technologie a mass media generační výměna
Bowling Alone - mobilita
kapitola „Mobility and Sprawl“ analýza
mnoha statistik – jak se změnil od 50. let profil americké občanské participace samotná mobilita nevysvětluje pokles sociálního kapitálu – současná generace je více zakořeněná, stěhuje se méně hlavní příčina: suburbium oddělení místa pracoviště a bydliště, prohloubení třídní a rasové segregace
Bowling Alone – politická participace
odkazuje se na Olivera (1999): čím je vyšší homogenita komunity, tím je nižší úroveň politické participace (méně konfliktů) klasické americké město: čtvrti homogenní, ale jako celek heterogenní suburbia: homogenní samosprávné jednotky
Bowling Alone – každodenní život
každodenní život - časoprostorová struktura dne obyvatel suburbií velké vzdálenosti do práce, nakupují v obchodních centrech (velká část dne sami v autě) obchodní centra „Američané
nakupují v přítomnosti jiných, ale ne v jejich společnosti.“ při nakupování – žádná interakce s jinými lidmi vs. corner shop
Bowling Alone – každodenní život
dokládá nárůst intenzity dojíždění – zvýšení objemu finančních investic do automobilů, času stráveného cestováním v autě, počtu najetých km, počtu cest, které jsou vykonávány jednou osobou dojíždění na větší vzdálenosti (ze suburbia) má prokazatelně negativní účinky na komunitní život významně
ovlivňuje občanskou angažovanost (po
vzdělání) redukuje neformálních společenských setkání v lokalitě bydliště
Bowling Alone - shrnutí 1.
2.
„Suburbanizace krade čas. Více času stráveného v autě znamená méně času s přáteli a sousedy pro různá setkání a komunitní projekty atd. Ačkoliv je toto nejnápadnější spojení mezi sprawlem a neangažovaností, není nejdůležitější. Sprawl je spojen také se zvyšující se sociální segregací. Zdá se, že sociální homogenita snižuje počet podnětů pro občanskou angažovanost, stejně tak jako příležitosti pro vznik sociálních sítí, které by zahrnovaly jednotlivce různých etnik a tříd. Sprawl tak významně negativně ovlivňuje přemosťující sociální kapitál.
Bowling Alone - shrnutí 3.
Nejméně znatelně, ale pravděpodobně největší význam má to, že sprawl narušuje „ohraničenost“ komunit. Ohraničené komunity mají vyšší pravděpodobnost, že zde bude vyšší participace jejich obyvatel.“
Putnam a kritika suburbanizace
2002: článek „Bowling Together“ mírný optimismus mírný nárůst občanské participace po 11. září 2001
Děkuji za pozornost!
