Kvalita života / Quality of life
Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit
KVALITA ŽIVOTA - synonyma {
Livability
{
Well-being
{
Sustainability
{
Life satisfaction
2
Definice kvality života I {
Koncept
{
2 hl. dimenze: z
z
{
Psychologická – kvalita života jedince {
(individual QOL, life satisfaction, subjective well-being)
{
Vnitřní psychologické mechanismy vytvářející pocit uspokojení
Environmentální – kvalita místa {
(urban QOL, community QOL, quality of place, environment quality)
{
Vnější podmínky, které tento psychologický mechanismus spouští
Při zkoumání kvality života je nutné sledovat obě dimenze QOL, tak abychom dosáhli kompletního hodnocení QOL.
3
Definice kvality života II {
Kvalita života jednice záleží z z
na vnějších (objektivních) faktorech jeho života a na vnitřním (subjektivním) vnímání těchto faktorů (Dissart a Deller, 2000).
{
Kvalita života se liší jak mezi lidmi, tak mezi místy (různými geografickými prostředími).
{
Kdo se zabývá QOL? z
Lékaři, psychologové, geografové, ekonomové, novináři, politici, urbanisté, …
z
Liší se v pohledech a přístupech, v cílech zkoumání, v použitých metodách, …
4
Indikátory kvality života {
{
{
Objektivní: z
Charakteristiky životního prostředí
z
Úroveň hospodářství
z
Sociální oblast
z
Politické klima
z
(např.: kriminalita, příjem, zdravotní stav, znečištění ovzduší, kvalita bydlení, dostupnost služeb, vzdělání, lékařská péče, nezaměstnanost, …)
Subjektivní: z
Subjektivní hodnocení objektivních charakteristik.
z
Vnímání jedince.
z
(např.: spokojen / nespokojen)
Hodnotit nejen město na zemi, ale i město v mysli jedince (Pacione, 1990).
5
Jak změřit kvalitu života? {
Objektivní indikátory z z
{
Sekundární dostupná data Např. ČSÚ, OSN, …
Subjektivní indikátory z z z z
Dotazníky Interview Řízené rozhovory Mentální mapy, …
6
HDI • Human development index - (0-1) • jeden z nejrespektovanějších ukazatelů kvality lidského života • HDP • státní výdaje na vzdělání a na zdravotnictví • střední délka života, dětská úmrtnost, úmrtnost matek • účast žen na politickém životě v zemi, rovnoprávnost pohlaví v ekonomických aktivitách, ve vzdělání • kriminalita, uprchlictví, obchodování zemí s konvenčními zbraněmi • stav životního prostředí, využívání energií • nezaměstnanost • struktura obchodu • rozvojová pomoc (přijímaná i poskytovaná) • využívání nových technologií • a další 9Používá se k mezinárodnímu srovnání států. 9Nehodí se k hodnocení kvality života různých skupin obyvatel uvnitř státu. 7
HDI 2007
8
Základní oblasti kvality života podle WHO
9
Kvalita života v geografii města • Community quality of life • Quality of place • Urban quality of life • Quality of urban environment • Residential satisfaction • Neigbourhood satisfaction
10
Kvalita života v geografii města {
Různé skupiny obyvatel z
{
V různých částech měst z
{
Centrum, vnitřní město, sídliště, suburbia x venkov
Zkoumané indikátory se liší podle účelů výzkumu kvality života, kvality prostředí z
{
Pohlaví, věk, menšiny, zdravotně postižení, příjem, životní styl, ...
Pokrýt životní zájmy zkoumané skupiny obyvatel
Časté jsou výzkumy kvality života znevýhodněných skupin obyvatel v problémových lokalitách z
Staří lidé, menšiny, obyvatelé s nízkým příjmem, zdravotně postižení, …
{
Výzkum objektivních indikátorů
{
Výzkum subjektivního vnímání obyvatel kvality městského prostředí
11
Kvalita městského prostředí {
Výzkum kvality městského prostředí (urban environment quality) je často úzce propojen s výzkumem kvality života obyvatel (quality of life).
{
Pacione (2003) označuje za jedno z hlavních poslání sociální geografie hodnocení vztahu mezi lidmi a jejich každodenním prostředím.
{
Zájem o vztah mezi lidmi a prostředím, ve kterém žijí a vykonávají své každodenní aktivity.
{
Jedná se především o soulad nebo nesoulad mezi požadavky uživatele městského prostředí a vlastnostmi/znaky městského prostředí.
{
Pacione (2005) definuje tento vztah jako úroveň/míru, kterou město uspokojuje fyzické a psychické potřeby a požadavky svých obyvatel (uživatelů).
12
Kvalita městského prostředí {
Liší se v použitých ukazatelích, prostorových měřítkách z
(ulice, čtvrti, obce, regiony, státy), časovém rozpětí a komplexnosti.
{
Indikátory se různí zejména podle výzkumného záměru autorů.
{
Při hodnocení možné použít dva základní přístupy. z
Kvalitu městského prostředí můžeme hodnotit pomocí objektivních ukazatelů. { {
(např.: vybavenost lokality, míra kriminality, kvalita bydlení, znečištění ovzduší atd.)
{
popis prostředí (množství nebo rozsah určitého ukazatele)
{
používáme nejčastěji dostupná sekundární data
{
z
vlastnosti zkoumaného místa
nebo vycházíme z primárních dat získaných na základě terénních šetření provedených ve zkoumaných lokalitách.
Při druhém přístupu hodnotíme subjektivní vnímání kvality městského prostředí jeho uživateli. {
{
Při posuzování subjektivního hodnocení se autoři zajímají o to, jak lidé (skupiny osob, uživatelů) vnímají a hodnotí podmínky kolem sebe. dotazníková šetření a řízené rozhory 13
Kvalita městského prostředí {
Můžeme využít znalosti mnoha vědních oborů: z
{
architektury, urbanismu, sociologie, geografie a environmentální psychologie, …
Na kvalitu městského prostředí mají vliv z
vlastnosti prostředí,
z
vlastnosti jedinců, kteří ho hodnotí a užívají
z
také aktéři (soukromý i veřejný sektor) rozhodující o dění a formování území
{
Využití poznatků při řešení funkčních nedostatků zkoumaných území.
{
Funkční charakteristiky prostředí by měly odpovídat různorodým požadavkům uživatelů. 14
Rezidenční spokojenost • Koncept rezidenční spokojenost je úzce propojen s hodnocením celkové kvality života obyvatel • Míra rezidenční spokojenosti obyvatel s podmínkami zkoumané lokality • Výzkum subjektivních názorů obyvatel, kteří ve sledované lokalitě žijí • Interakce mezi obyvatelem a jeho rezidenčním prostředím • Názory respondentů jsou ovlivněny jak podmínkami prostředí • tak i socio-demografickými charakteristikami respondentů • hodnocení jedince je také ovlivněno jeho vlastnostmi, potřebami, nároky a předchozími zkušenostmi • Podle Weidemanna a Andersona (1985) je vnímání prostředí ovlivněno především společenským postavením a fází životního cyklu.
• Pacione (2003) pokládá za důležité individuelní charakteristiky, které ovlivňují hodnocení městského prostředí, pohlaví, věk, etnickou příslušnost a životní styl. 15
Rezidenční spokojenost {
Kvalita rezidenčního prostředí je významným spouštěcím faktorem procesu rezidenční mobility
{
Rezidenční spokojenost se nejčastěji zabývá hodnocením bydlením (domova), čtvrti (sousedství) a osob, které využívají shodný geografický prostor.
16
Účel výzkumu kvality života, kvality prostředí, rezidenční spokojenosti {
Hodnocení prostředí z pohledu člověka
{
Zjištění výzkumů slouží pro účely státní správy a samosprávy
{
Jako podklady pro územní plánování a regionální rozvoj
{
Výzkum kvality života slouží jako podklady pro zlepšení životních podmínek ve zkoumaném prostředí 17
Rezidenční spokojenost seniorů {
Hodnocení určitého segmentu kvalita života obyvatel z z z
Specifická skupina obyvatel - senioři Specifické prostředí – centrum Prahy, Anděl Rezidenční spokojenost seniorů { spokojenost seniorů s prostředím, ve kterém bydlí a tráví většinu svého současného života { čtvrť, sousedství
18
Rezidenční spokojenost seniorů { { { {
{ { { {
Centrum Prahy i řada oblastí vnitřního města je v průběhu transformačního období vystavena významným proměnám. Roste tlak na ekonomicky efektivní využití prostoru Dochází k vytěsňování méně výnosných funkcí z nejžádanějších lokalit Obchody a služby, dříve dostupné pro většinu rezidentů, jsou postupně vystřídány provozy zaměřenými na klienty s odlišnými požadavky i finančními možnostmi Změna ve funkčním využití území i struktuře služeb Mění se rezidenční prostředí To ovlivňuje kvalitu života i spokojenost obyvatel v takto se měnícím rezidenčním prostředí Kdo nejvíce pociťuje proměny čtvrtí? z z
lidé, jejichž každodenní život je nejsilněji spjat s lokalitou, ve které bydlí např.: senioři {
uskutečňují většinu pohybu a denních aktivit v okolí svého domova 19
Rezidenční spokojenost seniorů • Kvalitu rezidenčního prostředí ovlivňují: • možnosti obstarávání denních potřeb (služby, vybavenost, doprava – kvalita, cenová dostupnost, vzdálenost) • způsob trávení volného času • pocit bezpečí • společenský život (sociální kontakty) • celkovou spokojenost s bydlením (bytová situace, cenová dostupnost a úmysl odstěhovat) • Kvalitní prostředí podporuje u seniorů pocit samostatnosti • což je jedna z nejdůležitějších podmínek kvalitního života ve stáří
20
Rezidenční spokojenost seniorů {
{
Jak vnímají jedinci různé vlastnosti rezidenčního prostředí Jak je hodnotí? z z z z z z
Dostupnost služeb Sociální kontakty Doprava Bezpečnost Bydlení Kvalita veřejných prostranství
21
Kvalita veřejných prostranství { { { {
Existence veřejných prostor je důležitá pro formování sociálních kontaktů v rezidenčním prostředí Veřejné prostory využívají senioři k procházkám, krátkodobé rekreaci a relaxaci. Respondenti na Praze 1 vnímají počet veřejným míst vhodných k odpočinku jako dostatečný Přesto patří toto pozitivní hodnocení k jedněm z nejslabších z
{
(pouze 55 % dotazovaných odpovědělo kladně)
V lokalitě Anděl je počet seniorů, vnímající počet veřejným míst vhodných k odpočinku jako dostatečný, nízký z
(pouze 45 % dotazovaných odpovědělo kladně).
22
Sociální kontakty { {
{
{ {
Podstatnou charakteristiku úspěšného stárnutí je sociální integraci seniorů do společnosti Dostatečný počet sociální kontaktů, ať už rodinných, přátelských či sousedských předchází u seniorů vzniku pocitu izolace. Kontakty mezi sousedy přispívají také k sociální soudržnosti, která je jedním z významných prvků formující sousedství v lokalitě. V obou lokalitách převažuje hodnocení sousedských vztahů jako dobré nebo spíše dobré. Také ochotu sousedů pomoci hodnotí pozitivně obě skupiny seniorů, přesto méně kladně ji hodnotí senioři žijící v centru města.
23
Závěr {
Otázky?
24
Děkuji za pozornost!
