Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Stavba a funkce receptorů (organa sensuum)

Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Smysly ●

●

●

(1)

Zachycení podnětů ze zevního (exteroreceptory) nebo vnitřního (interoreceptory) prostředí Exteroreceptory –

Přímým stykem podnětu a receptoru – chuť, čich, hmat, bolest

–

Nepřímým stykem – zrak, sluch

Interoreceptory –

Změny pH, změny osmot.tlaku krve, O2 a CO2

–

Proprioreceptory – svaly, fascie, periost, kloubní pouzdro, šlachy, rovnovážné ústrojí vnitřního ucha

Smysly –

●

●

●

(2)

Visceroreceptory – smyslová zakončení ve vnitřních orgánech

Další členění dle druhu podnětu: Mechanoreceptor – změny tlaku (dotyk), natažení, napětí (i ucho a oko) Termoreceptor – speciálně na přijetí tepelných podnětů (Krauseho tělíska chlad, Rufiniho teplo)

●

Chemoreceptor – chuťové, čichové, orgánové

●

Radioreceptor – tyčinky a čípky sítnice

Smysly ●

(3)

Každé čidlo má 3 části: –

Receptor (periferní analyzátor)

–

Dostředivá nervová dráha

–

Korové projekční centrum (korový analyzátor)

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Senzorick%C3%BD_receptor

Organum visus (zrakové ústrojí)

Zrakové ústrojí ●

●

●

Oční koule (bulbus oculi) – zrakový orgán Přídatné oční orgány (organa oculi accessoria) → vnímání světla a barev, orientace v prostoru

Bulbus oculi ●

V orbitě, chráněn tukovým polštářem –

●

Ochrana před nárazy na kostěný podklad

3 vrstvy stěny oční koule:

1) Tunica fibrosa bulbi – zevní vrstva 2) Tunica vasculosa bulbi – střední vrstva 3) Tunica sensoria bulbi – vnitřní vrstva

1) tunica fibrosa bulbi (1) a) SCLERA (bělima) ●

●

●

Pevná, neprůhledná silná vazivová blána bílé barvy, chudá inervace Pevný obal pro oční kouli V předu kruhovitá brázda (limbus), kam se vkládá rohovka (cornea)

●

Vzadu otvor pro výstup zrakového nervu

●

V předu se do ní upínají okohybné svaly

1) tunica fibrosa bulbi (2) b) CORNEA (rohovka) ●

●

●

Přední oddíl zevní vrstvy – cca 1/6 plochy zevní vrstvy Dopředu je více zakřivená (jako hodinové sklíčko) Průhledná s bohatou inervací

http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Schematic_diagram_of_the_human_eye_slk.svg

2) tunica vasculosa bulbi (1) a) CHOROIDEA (cévnatka) ●

●

Přiložena z vnitřní strany v zadních 2/3 koule ke skléře Velké množství cév + pigmentových buněk (brání rozptýlení paprsků světla uvnitř oka)

b) CORPUS CILIARE (řasnaté tělísko) ●

Přímé pokračování cévnatky – zřasený prstenec

●

Kruhovitý val s hladkým svalstvem

2) tunica vasculosa bulbi (2) ●

●

Volně visí mezi sklérou a rohovkou Kontrakce = změna tvaru čočky – změna akomodace čočky na vzdálenost

c) LENS CRYSTALLINA (čočka) ●

Zavěšena tenkými vlákny k řasnatému tělísku

●

Bikonvexní tvar, zadní plocha má větší zakřivení

●

Uložena za duhovkou a před sklivcem, je pružná

●

Uvnitř průhledná rosolovitá hmota (substantia lentis) krytá jemným vazivovým pouzdrem (capsula lentis)

http://www.cornealdystrophyfoundation.org/html/cd_defined.html

2) tunica vasculosa bulbi (3) d) IRIS (duhovka) ●

●

Pokračování řasnatého tělíska, kruhový terčík před čočkou Uprostřed kruhový otvor – PUPILLA (zornice = panenka) –

●

Vstupují skrz ní světelné paprsky do oční koule

Svalovina duhovky seskupením vytváří 2 svaly –

1. – paprsčité uspořádání = rozšíření zornice (MYDRIÁZA)

2) tunica vasculosa bulbi (4) –

●

2. - kruhové uspořádání snopců = zúžení zornice (MIOSA)

Barva duhovky závisí na množství pigmentu v epitelu, který duhovku kryje

http://www.harunyahya.com/books/science/miracle_eye/mira cle_eye_04.php

http://www.zeleny-zakal.cz/jak-vidime

3) tunica sensoria bulbi (1) a) RETINA (sítnice) ●

●

●

Vnitřní vrstva oka Přední část sítnice je „slepá“, zredukována na pouze pigmentové buňky Zadní část –

Čípky – receptory barevného vidění, asi pouze 6 milionů

–

Tyčinky – receptory vnímání světla, asi 120 milionů

3) tunica sensoria bulbi (2) ●

●

●

Slepá skvrna = papila zrakového nervu –

Malá vyvýšenina, kde nejsou ani čípky a tyčinka

–

Na výstupu vláken zrakového nervu

Žlutá skvrna = macula lutea –

Zevně od slepé skvrny

–

Místo nejostřejšího vidění

–

Obsahuje JEN čípky

Oftalmoskopie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Left_Retina_description_cs.jpg

Macula lutea – normální nález Macula lutea - glaukom

http://www.zeleny-zakal.cz/diagnostika?confirm_rules=1

Komorové vody ●

●

(1)

Komorový mok (humor aquosus) –

čirá tekutina

–

tvořená z krevní plazmy

Vyplňují vnitřní prostory oka

Přední komorová voda ●

Mezi rohovkou a přední plochou duhovky

Zadní komorová voda ●

Mezi zadní plochou duhovky a přední plochou čočky

Komorové vody Corpus vitreum (sklivec) ●

Rosolovitá průhledná hmota

●

Vyplňuje vnitřek oka za čočkou

(2)

Organa oculi accessoria (1) a) Okohybné svaly

●

●

–

4 přímé (horní, dolní, zevní, vnitřní) – m. rectus bulbi superior, inferior, medialis, lateralis

–

2 šikmé (horní a dolní) – m.obliquus superior a inferior

Pohybují oční koulí Změny v tahu některého svalu = strabismus (šilhání) – následkem porucha prostorového vidění, dvojité vidění

http://withealth.net/sk/extraocular-muscles-actions

Organa oculi accessoria (2) b) Oční víčka (palpebrae) ●

Kryjí a chrání oko

●

Vazivové ploténky kryté kůží

●

–

na ploténky se upínají snopce kruhového očního svalu

–

kůže přechází do tenké slizniční blanky (spojivka)

Na okrajích ciliae (řasy) a mazové žlázky –

maz brání přetékání slz z oka

–

Řasy chrání oko před nečistotami, oslněním

Organa oculi accessoria (3) c) Tunica conjuctiva (spojivka) ●

●

●

●

Tenká slizniční blanka Kryje vnitřní část víčka – tunica cunjuctiva palpebrarum Přechází na skléru a končí na okraji rohovky – tunica conjuctiva bulbi Hromadí se zde slzy – chemická ochrana a mechanická očista oční koule

1 - okraj rohovky (lat.:limbus corneae) 2 - spojivka viditelné části oční bělimy 3 - přechodní řasa 4 - tarzální část spojivky 5 - okrajová zóna 6 - semilunární řasa 7 - karunkula

http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojivka

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spojivka_schema-800x800.gif

Organa oculi accessoria (4) d) Apparatus lacrimalis (slzné ústrojí) ●

●

Glandula lacrimalis (slzná žláza) – v zevním horním kvadrantu orbity Lacrimae (slzy) – produkt žlázy –

Vtékají do spojivkového vaku → do slzného jezírka →

–

→ odtud slzními kanálky → do slzného vaku ve vnitřním koutku oka →

–

→ ductus nasolacrimalis – slzovod → do dolního průduchu nosního

(Holibková, 1994: 124)

Fyziologie vidění ●

●

●

●

(1)

Optickou soustavu tvoří, rohovka, komorový mok, čočka, sklivec –

Fcí je zobrazit předmět ostře

–

Stěžejní je proto čočka

Tahem řasnatého tělíska se čočka oplošťuje a je tak uzpůsobena na vidění na dálku Ochabnutím se vyklene – zvětší se její lomná schopnost (refrakce) = udává se v dioptriích Paprsky dále láme a ony dopadají na sítnici –

Bližší předměty – čočka se více zakřivuje = akomodace

Fyziologie vidění – ●

●

(2)

Nedopadne-li obraz na sítnici = neostré vidění

Poruchy lomivosti = refrakční vady – úprava brýlemi –

Myopie – krátkozrakost – dlouhá oční osa

–

Hypermetropie – dalekozrakost – příliš krátká oční osa

Světlo = podráždění fotosenzitivních buněk –

Složité chemické reakce, kdy paprsky dopadnou na sítnici a projdou jejími vrstvami

–

Výsledkem jsou nervové vzruchy vedené vlákny n.opticus do korového analyzátoru

Fyziologie vidění –

●

(3)

Zde jsou nervové vzruchy opět spojeny do obrazu

Obraz na sítnici je plochý, až spojení 2 obrazů ze sítnice P a L oka vytvoří trojrozměrný obraz

Organum vestibulocochleare (sluchové ústrojí)

Organum vestibulocochlearis ●

●

Receptory obou ústrojí se nachází ve vnitřním uchu Ústrojí sluchové –

Umožňuje vnímat zvuky

–

Na základě sluchu se vytvořila řeč (neslyšící od narození se sám mluvit nenaučí)

●

Ústrojí rovnovážné –

Statické

–

kinetické

Ústrojí sluchové ●

Receptorem sluchového analyzátoru je UCHO (AURIS) –

Umožňuje rozlišovat zvuky, tóny, šelesty

–

Zvuky v rozsahu 16-20 000 Hz ●

Horní hranice se věkem snižuje (v 65 již jen 5000 Hz – stařecká nedoslýchavost = pesbyacusis)

1) Zevní ucho = auris externa 2) Střední ucho = auris media 3) Vnitřní ucho = auris interna

1) auris externa ●

(1)

Zachycuje zvukové vlny

a) AURICULA (ušní boltec) ●

Elastická chrupavka krytá kůží –

Dolní konec boltce tvoří ušní lalůček (lobulus auriculae, kde již chrupavka není)

b) MEATUS ACUSTICUS EXTERNUS (zevní zvukovod) ●

Pokračování boltce

1) auris externa ●

●

(2)

Zakřivený průběh, vystlán kůží, + četné mazové žlázky → tvoří žlutohnědý ušní maz (cerumen) Vede zvukové vlny k bubínku

c) MEMBRANA TYMPANI (bubínek) ●

Rozhraní mezi zevním a středním uchem

●

Oválná vazivová blanka velice pružná –

Zevní strana krytá kůží zvukovodu

–

Střední vrstva je vazivová

–

Vnitřní vrstva →

1) auris externa –

(3)

→ nálevkovitě vpáčená do dutiny středoušní – zde se připojuje kladívko

●

●

Zvukové vlny narážejí na bubínek a rozkmitávají ho → odsud se kmity přenáší na středoušní kůstky Porušení = snížení schopnosti vnímat nízké tóny

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho

1) auris media ●

(1)

Malý štěrbinovitý prostor v os temporale –

Souvisí s dutinami v bradavčitém výběžku spánkové kosti

a) TUBA AUDITIVA (Eustachova trubice = sluchová trubice) ●

●

Při polykání se otevírá a vpouští vzduch do středoušní dutiny (CAVUM TYMPANI) Nasopharyngitida = zavlečení infekce do střdního ucha (otitis media)

http://www.jameda.de/gesundheits-lexikon/ohr/

1) auris media ●

(2)

Uzavření ústí Eustachovy trubice → vstřebávání vzduchu do krve, bubínek se vtlačí dovnitř, nemůže kmitat = dočasná nedoslýchavost

b) OSSICULA AUDITUS (sluchové kůstky) ●

●

Navzájem kloubně spojeny MALLEUS (kladívko), INCUS (kovadlinka), STAPES (třmínek) –

Kladívko leží na bubínku, druhým koncem kloubně spojený s kovadlinkou

–

Kovadlinka kloubně spojena s třmínkem

1) auris media –

●

(3)

Baze třmínku zasazena do (předsíňového) oválného okýnka (fenestra vestibuli)

Kůstky převádějí kmitání bubínku na oválné okénko –

Při tom zmenšují amplitudu vln a tím zvyšují jejich energii (malá by nezvládla rozkmitat tekutinu vnitřního ucha)

(Holibková, 1994: 125)

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js09/orl/web/pages/1_1_poznamky_k_anatomii_a_fyziologii_ucha.html

1) auris interna

(1)

a) LABYRINTHUS OSSEUS (kostěný labyrint) ●

Uzavřený prostor ve skalní kosti

1. Vestibulum - předsíň –

Je zde okénko bubínkové (uzavřené vazivovou blankou – odděluje perilymfu od bubínkové dutiny ) i předsíňové (uzavření třmínkem)

2. Canales semicirculares – 3 polokruhové kanálky 3. Cochlea - hlemýžď ●

Prostor vyplňuje perilymfa

1) auris interna

(2)

b) LABYRINTHUS MEMBRANACEUS (blanitý labyrint) ●

Uvnitř kostěného labyrintu, obklopen perilymfou

●

Uvnitř blanitého labyrintu endolymfa

1. Utriculus (vejčitý váček) ●

Ve vestibulu kostěného hlemýždě

●

Spojují se zde 3 blanité polokruhové kanálky –

Začínají baňkovitým rozšířením - ampula

1) auris interna

(3)

2. Sacculus (kulovitý váček) ●

Připojuje blanitý hlemýžď = ductus cochlearis –

Vazivová slepě uzavřená trubička, která je svinutá do podoby ulity

–

Uvnitř je CORTIHO orgán – smyslové sluchové buňky s vlásky ●

●

Na jejich těle začínají vlákna sluchového nervu Rozkmitání endolymfy podráždí tyto buňky

http://hu.wikipedia.org/wiki/F%C3%BCl

http://cs.wikipedia.org/wiki/Cortiho_org%C3%A1n

http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=272

http://www.daviddarling.info/encycl opedia/O/organ_of_Corti.html

Ústrojí rovnovážné

(1)

a) Čidlo statické ●

●

●

Vnímání polohy Ve vejčitém a kulovitém váčku naplněných tekutinou Na stěnách jsou okrsky vysokých epitelových buněk –

Nad nimi vápenaté krystalky

–

Změnou polohy hlavy se krystalky posunou – změna tlaku a tahu na vlásky smyslových buněk

Ústrojí rovnovážné – ●

(2)

To vyvolá podráždění smyslových buněk

Význam čidla: –

Koordinace pohybů hlavy a očí

–

Udržení rovnováhy těla v prostoru

–

Vzpřímený postoj

b) Čidlo kinetické ●

●

Ústrojí uloženo v ampulách polokruhových trubiček V každé ampule je vyvýšenina s vysokými buňkami s dlouhými vlásky

Ústrojí rovnovážné –

(3)

Podnětem podráždění je rotační pohyb hlavy – rozpohybuje endolymfu → vychýlení vlásků

●

Činnost spjata s čidlem statickým

●

Význam čidla: –

Napětí kosterního svalstva (spolu se statickým čidlem)

–

Spolupracuje se zrakem, kožním čitím, proprioreceptory šlach a kloubních pouzder

Organum olfactus (čichové ústrojí)

Čichové ústrojí ●

●

●

●

●

Lokalizováno na sliznici v horní části nosní dutiny (regio olfactoria) Buňky mají vláskové výběžky – chemické receptory Z jejich druhé strany odstupují vlákna čichové nervu Čichové vjemy reflektoricky ovliňují tvoru žaludeční šťávy. Vjemy jsou také spojeny s vegetativní odpovědí – nevolnost, zvracení

Smyslové buňky

http://www.contmediausa.com/shop/app/products/Human3D/human3dhumannose.html

http://medpedia.framar.bg

Organum gustus (chuťové ústrojí)

Chuťové ústrojí (1) ●

●

●

Úzce spjato s čichovým ústrojím Na svazích hrazených papil na hranici těla a kořene jazyka, na měkkém patru, zadní straně hltanu Tvořeno chuťovými pohárky –

Vysoké chuťové buňky – jejich jemné výběžky přesahují povrch sliznice

–

Podráždění vyvoláno chemickými látkami v potravě

–

Chuťové pohárky jsou opředené nervovými vlákny, odsud do chuťového centra (VII., IX., X.n)

Chuťové ústrojí (2) ●

●

●

4 základní chuťové počitky –

Sladké

–

Slané

–

Hořké

–

Kyselé

Významný reflektorický podnět pro tvorbu žaludečních šťáv Důležité pro výběr potravin

http://ms.gymspgs.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=271

http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=164

Kožní receptory

Receptory kůže ●

(1)

Svojí plochou ohromný recepční orgán, který je drážděný podněty z vnějšího prostředí –

Nejvíce jich je na bříšcích prstů, chodidlech a dlaních, přechodových zónách rtů

●

4 hlavní počitky

●

Dotyk

●

Tlak

●

teplo

●

Chlad

a - volná nervová zakončení b – chladové tělísko (Krauseovo) c – tepelné tělísko (Ruffiniovo) d – hmatové tělísko (Vater Paciniovo)



●

(2)

=volná nervová zakončení nebo jednoduchá tělíska = exteroreceptivní Vzruch je veden ascendentními vlákny míšních a hlavových nervů přes talamus do senzitivní korové oblasti – za sulcus centralis

a) Vnímání tepla a chladu ●

●

Hodnoty nižší nebo vyšší než je teplota kůže Jejich rozmístění v kůži není stejnoměrné, často tvoří shluky

Receptory kůže

(3)

1. Chladové receptory (Krauseovo tělísko) ●

Je jich víc než tepelných

●

Pod pokožkou blíže k povrchu těla

●

Také ve sliznici rtů, dutině ústní, nosní a oční spojivce

2. Tepelné receptory (Ruffiniovo tělísko) ●

Oproti chladovým je jich méně

●

Hlouběji ve škáře i v podkožním vazivu

●

Roztroušeny ve sliznici GIT a dýchacího ústrojí



Receptory kůže

(4)

●

Nejvíce jich je na obličeji, hřbetu dlaně

●

Nejméně v kůži zad

b) Vnímání dotyku a tlaku ●

●

●

Tyto receptory reagují na mechanické podněty (rychlá nebo dlouhodobá deformace tkáně) Na jejich činnosti závisí HMAT Nejvíce ve tkáních, které přicházejí do styku s různými předměty nejčastěji –

Vlasatá část – u každého vlasu u vlasové pochvy

Receptory kůže – ●

●

(5)

Na kůži bez vlasů jsou rozptýlená v různé hustotě

Hmatová tělíska (Meissnerova) –

Uloženy v papilách škáry pod pokožkou

–

Nejvíce na bříškách prstů, v dlani, na plosce nohy, na jazyku

Tělíska pro tah a tlak (Vater Paciniova) –

V podkožním vazivu, zejména na dlaňové straně prstů, v dlani a na chodidle Meissnerovo tělísko Vater Paciniovo tělísko http://www.sci.muni.cz/ptacek/ORGANOLOGIE-a.htm#smyslova

1 – zrohovatělá vrstva pokožky, 2 – zárodečná vrstva pokožky, 3 – corium (škára) 4 – hmatové tělísko (Meissnerovo), 5 – hladká svalovina, 6 – mazová žláza 7 – tepelné tělísko (Ruffiniovo), 8 – kapiláry, 9 – potní žláza 10 – tělísko pro tah a tlak (Vater-Paciniovo), 11 – podkožní tukové vazivo 12 – chlup (vlas), 13 – pochva chlupu (vlasu), 14 – volné nervové zakončení 15 – hladové tělísko (Krauseovo), 16 – vlasová bradavka, 17 – epidermis (pokožka)

http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Examination_Detail.php?intImageId=292&booExpose=1

Receptory kůže

(6)

c) Vnímání bolesti ●

●

●

Volná nervová zakončení - receptory pro vnímání bolesti jsou = nociceptory Uloženy jsou skoro ve všech tkáních těla –

Kůže

–

Vnitřní orgány – ledviny, játra, žaludek, střeva, zuby, kosti, oko, pohlavní orgány, mozkové pleny ….

Vzruchy zadními kořeny míšními vzestupně do mozku


(7)

Bolest –

Nepříjemný vjem, důležitý pro ochranu organismu

–

Vyvolá většinou obranné reflexy

–

Dlouhotrvající dráždění = nedojde k přizpůsobení receptorů a bolest trvá celou dobu dráždění

–

Podnět dráždění je chemické povahy ●

Látky uvolňované z poškozené nebo nemocné tkáně

Receptory kůže –

(8)

Hluboká bolest – z vnitřních orgánů, těžko lokalizovatelná ●

●

Spojeno s nepříjemnými vegetativními pocity – úzkost, nevolnost, pocení, změny TK Dáno vegetativní inervací viscerálních orgánů

Proprioceptory

Proprioceptory ●

(1)

Ve svalech, šlachách, kloubních pouzdrech, periostu a šlachách

a) Corpuscula bulboidea ●

Zajišťují propriocepci = hluboké čití –

Umožňují průběh proprioceptivních reflexů (napínací reflexy)

–

Význam pro řízení svalového napětí

1. svalová vřeténka –

Uložené v podélné ose svalu

–

Jsou připojeni k ostatním svalovým vláknům

Proprioceptory

(2)

–

Reagují na protažení svalu

–

Vzruchy k motorickým buňkám v předních rozích míšních ●

Odsud po odstředivé dráze k témuž svalu, který se reflexně kontrahuje (např. patelární reflex)

2. šlachová tělíska (Golgiho) –

Rozvětvená nervová zakončení mezi šlachovými vlákny

–

Tělíska drážděna natažením svalu + svalovou kontrakcí = ochrana svalu před přetížením

Zdroje Borovanský, L. et al Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1968. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.

Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Recommend Documents