Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Cortex cerebri ●

●

Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty –

Pouze 3 vrstvy

–

Zaujímá hippokampus a tzv. čichový mozek (rhinencephalon)

Neokortex = vývojově nejmladší a nejdokonalejší –

●

6 vrstev nervových buněk

„Kůra řídí veškerou činnost organismu a je sídlem vyšší nervové činnosti“ (Klementa, 1981:199)

Funkce kůry ●

●

●

Registruje (zachycuje) + analyzuje (rozlišuje) + syntetizuje (seskupuje) vzruchy → → tvorba impulsů = zajišťují odpověď organismu na změny vnitřního a vnějšího prostředí ⇒ umožněno drahami – ze všech částí CNS – z nich přijímá a kam vysílá

●

Okrsky stejné mikroskopické stavby = jednotná funkce

●

⇒ korová projekční centra = korové analyzátory –

Většinou párová, na stejném místě v obou hemisférách

Korové analyzátory 1) Motorické korové centrum 2) Motorické korové centrum řeči 3) Korové centrum kožní citlivosti 4) Korové centrum zrakové 5) Korové centrum sluchové 6) Korové centrum chuťové 7) Korové centrum čichové ●

Většina fcí = zajištěna vzájemnou spoluprací několika oblastí kůry

1) Motorický korový analyzátor ●

●

Kůra lobus frontalis před centrální brázdou (sulcus centralis) Jednotlivé oblasti centra ovlivňují jiné svalové skupiny –

●

●

Největší oblast pro ústa, jazyk a prsty (palec!)

Z pyramidových buněk centra vycházejí dlouhé axony jako vlákna sestupné = = pyramidové dráhy

1) Motorický korový analyzátor

●

●

–

Mozkovým kmenem do motorických buněk předních rohů míšních

–

Decussatio pyramidum

–

Řídí VĚDOMÉ, CHTĚNÉ a VŮLÍ ovládané pohyby

Přes bazální ganglie ovlivňuje extrapyramidový systém Oboustranné spojení s mozečkem

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray764.png (Holibková, 1994: 121)

2) Motorické korové centrum řeči = Brocovo centrum ●

●

●

●

Zadní úsek čelního laloku, vedle motorickým centrum ovládajícím ruku Řídí jemné, přesné pohyby mluvidel – důležité pro řeč Poškození = motorická afázie – neschopnost vyjádřit se mluvenou řečí Řeč je složitý děj, kromě tohoto centra se podílí i další analyzátory (motorický, sluchový, zrakový; paměť …) - vznik souhrou senzit. a motor. analyz.

3) Korové centrum kožní citlivosti ●

V lobus parietalis těsně za sulcus centralis

●

Končí zde dráhy senzitivních vzestupných drah

●

–

Kříží se – do levé hemisféry informace z pravé poloviny těla a naopak

–

Vzruchy od receptorů pro bolest, chlad, teplo, dotyk

–

Uspořádání pro jednotlivé části těla jako u motorického centra

Uvědomování si vlastního těla, vnímání bolesti ...

4) Korové centrum zrakové ●

Vnitřní strana lobus occipitalis

●

Končí zde vlákna zrakových drah –

●

Syntéza obrazů zachycených sítnicí

Vizuální centrum řeči –

Dominantní hemisféra těsně vedle zrakového centra

–

Rozeznání tištěného a psaného slova – informace odtud do Wernickeova centra (= senzorické centrum řeči)

–

Poškození – rozumí mluvenému, NE psanému

5) Korové centrum sluchové ●

V lobus temporalis v horním závitu

●

Nervová vlákna z vnitřního ucha – přes thalamus

●

●

Jednotlivé oblasti centra se specializují na rozpoznávání a rozlišování kvalit zvuku – výška a barva tónu Wernickeovo centrum (= akustické centrum řeči) –

Dominantní hemisféra, zadní část centra sluchu

–

Rozpoznání zvuků lidské řeči

–

Poškození – senzorická afázie = mluví plynule, správný přízvuk, ale NErozumí

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nkov%C3%BD_lalok

6) Korové centrum chuťové ●

●

V lobus parietalis nad sulcus lateralis za centrálním závitem Vjem chuti je dán souhrou s čichovým a zrakovým vjemem

7) Korové centrum čichové ●

●

●

●

Neleží v neokortexu, ale ve vývojově starších oblastech (rhinencephalon) Na spodině čelních laloků Vlákna z čichové dráhy – nejdou přes thalamus, ale přímo V blízkosti končí i dráhy vedoucí chuťové podněty

(Holibková, 1994: 115)

Bílá hmota mozková – nervové dráhy (1) ●

Vyplňuje vnitřek hemisfér –

Mezi bazálními gangliemi a mozkovými komorami

–

Množství nervových drah ●

Mezi nimi řídká síť krevních kapilár

Dle směru vedení vzruchu jsou dráhy: 1) Asociační ●

Propojují různé gyry stejné hemisféry

●

Umožnění složité analyticko – syntetické činnosti kůry

Bílá hmota mozková – nervové dráhy (2) 2) Komisurální (spojkové) ●

Spojují stejná místa v obouch hemisférách

●

Procházejí většinou corpus callosum

3) Projekční – ascendentní a descendentní, zkřížené a nezkřížené ●

●

Spojují mozkovou kůru s nižšími oddíly CNS Krátká projekční vlákna obousměrně spojují s bazálními ganliemi

Bílá hmota mozková – nervové dráhy (3) ●

●

Dlouhá sestupná vlákna = se vějířovitě sbíhají z kůry do bílé hmoty capsula interna – vlákna pyramidové dráhy Dlouhé vzestupné dráhy = senzitivní – zde končí úsek, který vychází z thalamu do kůry ●

Také úseky drah, které vedou do mozečku a konečné zrakové a sluchové dráhy

Tractus nervosi ●

●

Krátké míšní dráhy = spojují blízké míšní segmenty → souhra mezi nimi Zadní provazce míšní –

●

Přední provazce míšní –

●

Zejména vzestupné (ascendentní) dráhy Zejména sestupné (descendentní)dráhy

Postranní provazce míšní –

Vzestupné i sestupné dráhy

Ascendentní dráhy

(1)

Přímé 1) Tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis ●

Tříneuronová dráha (dráha hluboké citlivosti) –

1.neuron – ve spinální ganglii a dendrity sbírají info z kožních čidel, proprioreceptorů šlach, kloubních pouzder, svalů … ●

–

Neurity v zadních provazcích míšních až do jader zadních provazců v medulla oblongata

2.neuron – jádra zadních provazců, kříží se v prodl. míše a končí v thalamu (po překřížení se nazývá lemniscus medialis)

Ascendentní dráhy –

●

(2)

3.neuron – z thalamu do gyrus postcentralis a přilehlých oblastí temenního laloku

Přivádí do kůry vjemy dotykové, tlakové

2) Tractus spino-thalamicus ●

3 neuronová dráha –

1.neuron – spinální ganglie

–

2.neuron – zadní roh míšní – ihned se kříží, vzestupuje předními a postranními provazci a končí v thalamu (senzitivní jádra) opačné strany

–

3.neuron – thalamo – kortikální = primární senzitivní kůra gyrus postcentralis

Ascendentní dráhy ●

●

(3)

V thalamu se přidávají senzitivní vlákna hlavových nervů

Vjemy kožní citlivosti – chladu a tepla, bolesti a hrubého dotykového čití

3) Tractus spino-reticularis ●

Fylogeneticky stará dráha –

●

Spojení zadních rohů míšních s retikulární formací mozkového kmene, kříží se v segmentu

Vjemy pomalé difúzní a těžce lokalizovatelné bolesti, aktivace retikulární formace

Ascendentní dráhy

(4)

4) Tractus spino-tectalis ●

Fylogeneticky stará –

●

Spojení zadních rohů míšních se středním mozkem

Dotykové a bolestivé podněty do motorických systémů, které ovlivňují pohyby hlavy a krku

Nepřímé 1) Tractus spino-cerebelaris ●

Z míchy do mozečku

Ascendentní dráhy ●

●

(5)

Vzruchy z kloubních, svalových a šlachových proprioceptorů regulace svalového napětí a svalové koordinace Probíhá zkříženě i nezkříženě postranními provazci

Descendentní dráhy

(1)

Přímé 1) Tractus cortico-spinalis (pyramidová dráha) ●

Vývojově nejmladší – jednoneuronová –

●

Dozrávání a myelinizace až po narození, dokončuje se mezi 2.-4.rokem

Začíná v gyrus precentralis a přilehlých závitech čelního laloku sestupuje přes capsula interna, pons Varoli do medulla oblongata → decussatio pyramidum → medulla spinalis

Descendentní dráhy ●

●

Postranní a přední provazce míšní Zakončení = motorické buňky předních sloupců míšních (motoneurony) –

●

(2)

Odtud 2.neuron – k příčně pruhovanému svalu

Poškození = porucha volních pohybů na druhé straně těla

2) Tractus cortico-nuclearis (pyramidová dráha hlavových nervů) ●

●

Probíhá s pyramidovou dráhou Končí u motorických jader hlavových nervů v středním mozku a prodl. míše

Descendentní dráhy

(3)

Nepřímé 1) Extrapyramidové dráhy ●

Začínají v mozkové kůře, končí v motorickém neuronu jader motorických nervů (např. tr. corticoreticularis, tr. Cortico-rubralis … extrapyramidové dráhy korové) –

Jejich průběh je ale „přepojen“ v: ● ● ●

Bazálních gangliích Jádrech mozkového kmene Jádrech mozečku ….

Descendentní dráhy –

Na ně pak navazují tzv. extrapyramidové dráhy kmenové: ●

●

(4)

tr. rubrospinalis, tr. tectospinalis, tr. retikulospinalis …

Uplatnění: –

pro udržení a regulaci svalového tonu

–

reflektorické udržování rovnováhy těla

–

Ovládání mimovolních automatických a poloautomatických pohybů (chůze, plavání ...)

Cévní zásobení mozku

Mozkové tepny – Willisův okruh (1) ●

Aa. vertebrales et aa. carotides internae

●

A. vertebralis

●

●

–

Párové

–

Na kaudálním konci pons Varoli se spojují do a. basilaris

A. basilaris –

Nepárová

–

Odstupují tepny pro vnitřní ucho, mozeček a mozečková jádra

Aa. cerebri posteriores

Mozkové tepny – Willisův okruh (2) ●

●

Aa. cerebri posteriores –

Vznikají dělením a.basilaris

–

Od nich jdou dopředu po každé straně a. communicans posterior

–

Spojují se s a. carotis interna na každé straně pod bifurkací na aa. cerebri media a aa. cerebri anterior

Aa. carotides internae –

Přivádí větší množství krve

–

Rozděluje se na a. cerebri media a a. cerebri anterior

Mozkové tepny – Willisův okruh (3) ●

Aa. cerebri anteriores –

Spojeny vpředu a. communicans anterior

–

vi. následující obrázek

Willisův okruh

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Willis%C5%AFv_okruh

Žíly mozku ●

●

(1)

Systém povrchových a hlubokých žil a durálních sinů –

Sagitalis – ústí do něho povrchové venae cerebrales superiores

–

Transversus – ústí do něho venae cerebrales inferiores

–

sigmoideus

–

Cavernosus – ústí do něho vena cerebralis media

Následně pak do v. jugularis interna

Žíly mozku

(2)

1. Sinus sagittalis superior 2a. Sinus transversus 2b. Sinus sigmoideus 3. Confluens sinuum (torcular herophili) 4. Sinus rectus 5. V. jugularis interna 6. Sinus petrosus superior 7. Sinus petrosus inferior 8. Sinus cavernosus 9. Sinus sagittalis inferior 10. Vv. Frontales 11. Vv. Parietales 12. Vv. Occipitales 13. V. Trolard 14. V. Labbe 15. V. cerebri magna Galeni 16. V. cerebri interna 17. V. basalis Rosenthali http://tidsskriftet.no/article/1520112

Žíly mozku

(3)

http://scapula.pl/anatomia.php?strona=171

Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.