Psychologie – funkce mozku
Vývoj mozku
Mozek a jeho struktura Legenda
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Přední (koncový) mozek Vazník mozkový Hrbol mezimozkový Podhrbolí Hypofýza Most Varolův Prodloužená mícha Šišinka Střední mozek Mozeček
Mozek
(cerebrum; encephalon)
Mozek je hlavní část nervové soustavy uložená v lebeční dutině. Vzniká v průběhu embryonálního vývoje rozšířením přední části neurální trubice, na níž se objevují tři za sebou uložené primární váčky (zadní, střední a přední mozek). V dalším zárodečném vývoji se zadní mozek dělí na prodlouženou míchu, před ní uložený mozeček a most Varolův. Střední mozek se dále nedělí. Střední mozek, Varolův most a prodloužená mícha představují tzv. mozkový kmen. Přední mozek je členěn na mezimozek a nejvíce vpředu uložený mozek koncový. Prodloužená mícha má u člověka tvar komolého kužele délky asi 20 – 25 mm. Vystupuje z ní XII. – IX. mozkový nerv (podjazykový, přídatný, bloudivý, jazyko-hltanový). Na rozhraní mostu Varolova a prodloužené míchy vystupuje VIII. – VI. mozkový nerv (sluchový a statický, obličejový, odtahovací), z jeho předního okraje V. nerv (trojklanný).
Mozeček je uložen nad prodlouženou míchou a Varolovým mostem. Má dvě napříč rýhované polokoule spojené tzv. červem. Tenká kůra mozečku je tvořena šedou hmotou, pod ní je souvislá hmota bílá s mozečkovými jádry. Střední mozek je uložen před Varolovým mostem. Na zadním obvodu za tzv. čtverohrbolím z něho vystupuje IV. mozkový nerv (kladkový), na předním obvodu nerv III. (okohybný). Součástí mezimozku je také talamus, jímž procházejí všechny informace dodávané našimi smysly (tzv. brána vědomí) do koncového mozku, a hypotalamus (centrem hlavních popudů jednání, jako hlad, žízeň,…) s nímž souvisí podvěsek mozkový (hypofýza) a nervová část oční sítnice. Koncový mozek je tvořen dvěma polokoulemi, navzájem spojenými svalkem myelinizovaných nervových vláken (corpus callosum). Na povrchu je mozek rozbrázděný v závity (gyrifikace) a rozdělen na laloky (čelní, temenní, týlní, spánkový, ostrovní). Kůra koncového mozku je šedá (těla neuronů), pod ní je hmota bílá (myelinizovaná nervová vlákna tvořící dráhy). I. nerv čichový, II. mozkový nerv je nerv zrakový. V mozku jsou 4 vzájemně spojené komory vyplněné mozkomíšním mokem.
Hypotalamus Shluk nervových buněk, sloužící jako hlavní spojení mezi nervy a hormony, vylučuje tzv. liberiny – regulační hormony, které putují do hypofýzy.
Podvěsek mozkový • Glandula pituitaria (hypofýza) • Jako „řídící žláza“ ovlivňuje činnost řady dalších endokrinních žláz.
Šišinka Corpus pineale (epifýza) Žláza o velikosti hrášku, uložená ve středu mozku. Tvoří melatonin: tento hormon je důležitý pro biorytmy, jako je třeba střídání spánku a bdění, a má význam pro pohlavní vývoj.
Šedá a bílá hmota (kůra) mozková a míšní Těla neuronů=šedá kůra
Axony neuronů –bílá kůra
1. Mozkové jádro (řídí dýchání, reflexy, postoj): thalamus (třídí informace ze smyslových orgánů, střídá spánek s bděním), hypothalamus (příjem potravin, tekutin, sexuální chování, produkce hormonů). 2. Limbický systém (instinktivní a emoční chování) hypocampus (uchování informací). 3. Mozkové hemisféry (levá u praváků racionální, logická; pravá tvůrčí, intuitivní).
NEURONY Neuron – nervová buňka, nejčastěji hruškovitého tvaru, s výběžky. Skládá se z těla (řecky soma, perikaryon) a z výběžků (axonu čili neuritu a z dendritů). Tělo je ústředím výživy i funkce; v buněčné plazmě je jádro a endoplazmatické retikulum. Zpravidla na užším pólu vybíhá z neuronu dlouhý nerozvětvený výběžek (axon), který vede vzruch z buňky. Na opačném pólu přivádí vzruchy do buňky kratší výběžek (nebo výběžky) – dendrit. Přenos vzruchů mezi neurony se děje na synapsích vyléváním specifických látek bílkovinné povahy, tj. transmiterů (mediátorů). Podle funkce se neurony dělí na smyslové (senzorické), hybné (motorické), vegetativní a interneurony.
Neuron v akci Akce č.1 Myelinová pochva umožňuje rychlý přenos vzruchu po nervovém vlákně skoky mezi Ranvierovými zářezy Myelinová pochva Ranvierovy zářezy
mikrotubuly Transmitéry (ve vakuolách)
Akce č.2 V axonu jsou mikrotubuly ve kterých je velký transit transmitérů (noradrenalín, acetylcholín) zabalených ve vakuolách
Mitochondrie ER, ribozomy jádro
SYNAPSE Synapse, synapsis, zápoj – místo funkčního spojení mezi NEURONY nebo neuronem a jinou vzrušivou tkání, kde se převádějí vzruchy. Přenos vzruchu se uskutečňuje někdy přímo (synapse elektrická), obvykle však prostřednictvím transmiteru (mediátoru) uvolňovaného z presynaptické membrány (synapse chemická). Nervový vzruch přicházející po nervovém vlákně uvolní transmiter z měchýřku do synaptické štěrbiny. Jeho působením vzniká na membráně postsynaptické části elektrický potenciál, který vyvolává svalový vzruch. Přenesené informace buď usnadní vznik dalšího podráždění (synapse excitační čili budivá), nebo způsobují útlum (synapse inhibiční čili tlumivá). Synapse chemické přenášejí informaci jednosměrně, jsou schopné učení a jsou ovlivnitelné chemicky, tj. citlivé k látkám, které se transmiterům podobají (např. k některým alkaloidům).
SCHÉMA SYNAPSE
Synapse Mikrotubuly Mitochondrie Vakuoly s transmitéry
Buněčná membrány
Látky, které zlepšují fungování mozku a paměti Vědci se snaží objevit látky, které se odborně
nazývají „smart drugs“ neboli nootropika. Připravují se uměle, ale obsahují přírodní aminokyseliny. Pomáhají na zlepšení okysličování mozku, obnovení spojů mezí neurony. Často však funguje placebo efekt. Nejčastější přírodní látka je lecitin.
Lecitin Obsažen ve vaječném žloutku, rybách,
libovém mase, pšenici a sójových bobech. Začíná účinkovat asi 90 min po podání a působí až pět hodin. Např. výsledky studentů, na kterých byl proveden pokus s podáváním této látky, se po pravidelném užívání lecitinu začaly viditelně zlepšovat jejich schopnosti se soustředit a učit.
Vitaminy a jejich efekt na mozek A, B1, B5, C, E: chrání neurony před
poškozením chemickými procesy a procesy souvisejícími se stárnutím. B5: potřebný na tvorbu látek pro lepší funkci nervových přenosů a paměťových dějů. B6: podílí se na tvorbě látek nutných pro soustředění, spánek, souvislé myšlení a ovládání pohybů. D: nezbytný pro vznik el. signálů mezi neurony.
Další látky mající dobré účinky na mozek Glutamin (L-glutaminu): používá se na léčbu retardovaných dětí. Extrakt z jinanu dvoulaločného : V Číně se používá po několik
tisíciletí pro údajnou schopnost navracet mládí. Oktakosano: použití pro sportovce na zvýšení výkonnosti a odolnosti; lékaři s ní léčí poškození mozku. Germánium: najdeme ho v česneku, řeřiše, ječmeni, aloe vera a ženšenu; pomáhá imunitnímu systému, podporuje schopnost učení a může odstraňovat bolesti. Piracetamum: má přímé působení na mozkové buňky. Mohou užívat jak zdraví jedinci tak lidé s poruchami mozkové činnosti. Čínská bylina (quian ceng ta): napomáhá dle vědců zlepšit paměť u lidí s Alzheimerovou chorobou nebo dokonce zvrátit některá poškození paměti; vědci z Mayo Clinic a Hong Kong University chtějí syntetizovat účinnou složku rostliny, aby byla dostupná jako lék.
