UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav radiologických metod
Eva Kovalovská
Radionuklidové vyšetření mozku Bakalářská práce
Vedoucí práce: MUDr. Iva Metelková, Ph.D.
Olomouc 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze zdroje uvedené v bibliografické a elektronické citaci.
Olomouc 11. května 2012
.................................. Eva Kovalovská
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí mé bakalářské práce MUDr. Ivě Metelkové, Ph.D. za odborné vedení práce, za cenné rady, vstřícnost a ochotu.
ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název práce v ČJ:
Radionuklidové vyšetření mozku
Název práce v AJ:
Radionuclide examination of the brain
Datum zadání:
2012-01-16
Datum odevzdání:
2012-05-11
Vysoká škola, fakulta: Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta zdravotnických věd
Ústav:
Radiologických metod
Autor práce:
Eva Kovalovská
Vedoucí práce:
MUDr. Iva Metelková, Ph.D.
Oponent práce:
MUDr. Miroslava Budíková
Klíčová slova v ČJ:
nukleární medicína, mozek, radionuklidové vyšetření, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, SPECT mozku, PET mozku
Klíčová slova v AJ:
nuclear medicine, brain, radionuclide examination, Alzheimer's disease, Parkinson's disease, Brain SPECT, PET brain
Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce se zabývá radionuklidovým vyšetřením mozku, tato metoda umožňuje posouzení funkčnosti a morfologie mozkové tkáně. Práce předkládá přehled informací dohledaných v českých zdrojích. Cílem práce bylo předložit poznatky o principu metody, indikacích k vyšetření, provedení vyšetření, přípravě pacienta, používaných radiofarmacích a vztahu k jiným vyšetřovacím metodám. Abstrakt v AJ: The thesis deals with the radionuclide testing of the brain, this method allows for assessment of function and morphology of brain tissue. The subject of this thesis presents an overview of informations ranged in Czech sources. The main aim was to present findings on the principle of the method, indications for testing, performance testing, patient preparation, use in radiofarmace and relation to other testing methods. Počet stran:
35 s., 6 s. příloh
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................................. 8 CÍLE PRÁCE .............................................................................................................. 10 1 PRINCIPY METODY ............................................................................................. 11 2 PERFÚZNÍ SCINTIGRAFIE MOZKU ................................................................. 12 2.1 Radiofarmaka .................................................................................................................. 12 2.2 Příprava a aplikace .......................................................................................................... 13 2.3 Hodnocení SPECT ............................................................................................................ 15 2.4 Indikace k perfúzní scintigrafii mozku ............................................................................. 15 2.4.1 Cerebrovaskulární onemocnění ................................................................................ 15 2.4.2 Diferenciální diagnostika demencí ........................................................................... 16 2.4.3 Diagnostika mozkové smrti ...................................................................................... 21 2.4.4 Detekce epileptického ložiska metodou SPECT i PET ................................................ 21
3 VYŠETŘENÍ MOZKU POMOCÍ PET .................................................................. 23 3.1 Příprava pacienta před vyšetřením PET/CT .................................................................... 23 3.2 Kontraindikace k PET/CT vyšetření ................................................................................. 24 3.3 Indikace ........................................................................................................................... 24 3.3.1 Tumory mozku .......................................................................................................... 24 3.3.2. Metabolismus glukózy jako ukazatel metabolické a funkční aktivity mozkové tkáně ........................................................................................................................................... 25
4 RADIONUKLIDOVÁ CISTERNOGRAFIE ........................................................ 26 4.1 Radiofarmaka .................................................................................................................. 26 4.2 Vyšetření ......................................................................................................................... 27
5 ZOBRAZENÍ RECEPTORŮ A TRANSPORTÉRŮ NA SYNAPSÍCH V MOZKU
–
ZOBRAZENÍ
DOPAMINOVÉHO
METABOLISMU
V BAZÁLNÍCH GANGLIÍCH .................................................................................. 29 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 30
6
LITERATURA A PRAMENY ................................................................................... 32 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................. 34 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 35
7
ÚVOD
K diagnostice onemocnění mozku se využívají zobrazovací postupy a metody nukleární medicíny. Zobrazovací postupy zobrazují anatomické struktury a jejich patologické změny. Nukleární medicína poskytuje informace o funkci orgánů, průběhu fyziologických a patologických dějů a charakteru tkání. Funkční změny nastávají dříve než strukturální a proto ve většině případů nukleární medicína odhalí patologii dříve. Největším přínosem pro přesné stanovení diagnózy je fúze se zobrazovacími metodami, hlavně s CT a MR. Tyto metody v dnešní době hrají nezastupitelnou roli v primární diagnostice onemocnění mozku. I přesto je funkčně-zobrazovací radionuklidové vyšetření mozku nepostradatelné pro diagnostiku a stanovení léčebných postupů. V dnešní době se k radionuklidovému vyšetření mozku používá vícero metod. Tato práce je zaměřena na popisu principu těchto dvou metod, způsobu detekce obrazu, metody distribuce radiofarmak, provedení vyšetření, přípravě pacienta a vztah k jiným vyšetřovacím metodám. Práce
pojednává
o
perfúzní
scintigrafii
mozku,
o
vyšetření
PET,
o radionuklidové cisternografii a o zobrazení receptorů a transportérů na synapsích v mozku.
Zabývá
cerebrovaskulární
se
indikacemi
onemocnění,
k perfúzní
diferenciální
scintigrafii diagnostika
mozku,
jako
demencí,
jsou
detekce
epileptického ložiska, diagnostika mozkové smrti. Nejvíce rozšířeným tématem práce je diferenciální diagnostika demencí. O této problematice se v dnešní době hovoří nejvíce, jde o problém celé populace. V dnešní době dochází ke stárnutí populace a tím k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Nejčastějším neurodegenerativním onemocněním patří Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Časná diagnostika vede k zahájení správné léčby v co nejkratším čase a umožňuje tak v rámci možností lepší život jak pacientům, tak i jejich rodinám.
8
Po zvolení tématu mé bakalářské práce, bylo nutné si zvolit vstupní literaturu a doplnit si informace o tématu bakalářské práce. Byly zvoleny 3 knihy: 1) MYSLIVEČEK, Miroslav; KAMÍNEK, Milan; KORANDA, Pavel; HUŠÁK, Václav. Nukleární medicína - 1. díl. 1. vydání. Olomouc: Universita Palackého v Olomouci, 2007. 131 s. ISBN 978-80-244-1723-3. 2) KORANDA, Pavel; KRAFT, Otakar; LIBUS, Petr; MYSLIVEČEK, Miroslav. Atlas scintigrafie mozku 1. vydání. Praha: Lacomed, spol. s r. o., 2008. 82s. ISNB 978-80-239-9778-1 3) BLÁHA, Václav a kolektiv. Nukleární medicína. 2. vydání. Praha: REGLETA s.r.o., 1997. 90 s. ISBN 80-7184-369-5
Poté byl zvolen zkoumaný problém: „Jaké byly publikovány poznatky o radionuklidovém vyšetření mozku v českém jazyce.“ K vytvoření této bakalářské práce byla zvolena následující vyhledávací strategie. V první etapě vyhledávání bylo zvoleno 7 klíčových slov: nukleární medicína, mozek, radionuklidové vyšetření, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, SPECT mozku, PET mozku. Vyhledávání proběhlo v databázích MEDVIK a BMČ. Pro vyhledávání byl zvolen český jazyk. Vyhledávací období bylo zvoleno od roku 1990 až do roku 2011. V českém jazyce bylo nalezeno 42 článků. Z toho bylo použito 5 článků. Nebylo použito 37 článků, protože neodpovídali zvolenému tématu. V druhé etapě vyhledávání byla zvolena tato klíčová slova: nukleární medicína a mozek, vyšetření a mozek, radionuklid a mozek. V druhé etapě bylo nalezeno 235 článků v českém jazyce. Z toho bylo použito 8 článků. Nebylo použito 227 článků, protože neobsahovaly nic o mém tématu.
9
CÍLE PRÁCE
Prvním cílem práce bylo předložit poznatky, které byly dohledány o principu metody radionuklidového vyšetření mozku a o indikacích k radionuklidovému vyšetření mozku. Druhým cílem práce bylo předložit poznatky o používaných radiofarmacích a přípravě pacienta na radionuklidové vyšetření mozku. Třetím cílem práce bylo zjistit výhody a nevýhody radionuklidových vyšetření mozku.
10
1 PRINCIPY METODY
Radionuklidová vyšetření v nukleární medicíně se dnes používají především k funkční a metabolické diagnostice centrálního nervového systému, v dnešní době především pomocí SPECT a PET vyšetření. (2) (5) SPECT (single photon emission computed tomography) neboli jednofotonová emisní výpočetní tomografie. Přístroj detekuje gama záření emitované radiofarmakem, které je naaplikované v těle pacienta. K detekci je používán přístroj se dvěma detektory, které se otáčí co nejblíže kolem hlavy pacienta. Volí se kolimátory s vysokým rozlišením. (5) PET (positron emission tomography) neboli pozitronová emisní tomografie. Vyšetření tímto přístrojem je závislé na koincidenční detekci dvou fotonů gama záření, které mají energii 511keV. Ty jsou vyzářeny při přeměně pozitronových zářičů, které byly aplikovány do těla pacienta. K detekci se využívá mnoho detektorů uspořádaných do prstenců, které jsou kolem pacienta, ale neotáčejí se. V dnešní době se nejvíce používají hybridní přístroje SPECT/CT a PET/CT. Tyto přístroje slouží k zobrazení fyziologických a anatomických dat, tudíž k lepší diagnostice fúzi obou obrazů. (5) K nejčastějším vyšetřením mozku pomocí nukleární medicíny patří regionální perfúze mozku, distribuce neuroreceptorů, metabolismu glukózy mozkové tkáně a nádorů postihujících CNS, cirkulace mozkomíšního moku. (2) (5) Používají se různé sloučeniny nejlépe lipofilní, které se vychytávají fyziologickými a patologickými ději v mozkové tkáni. (2) (5)
11
2 PERFÚZNÍ SCINTIGRAFIE MOZKU
Jedná se o metodu využívající SPECT vyšetření po intravenózní aplikaci radiofarmaka. Ovlivňujícím faktorem perfúzní scintigrafie mozku je dostatečný průtok krve mozkem, který závisí na stavu cévního řečiště a funkční aktivitě mozku. Díky tomu se při perfúzní scintigrafii mozku zachytí lépe šedá hmota mozková, bílá jen slabě. (2) (5) Vyšetření je indikováno při akutních a chronických cerebrovaskulárních onemocněních,
diferenciální
diagnostice
demencí,
předoperační
lokalizaci
epileptického ložiska a ověření mozkové smrti. (2) (5)
2.1 Radiofarmaka
Existují 4 požadavky na radiofarmaka používaná k vyšetření regionální perfúze mozku: 1. Pronikavost hematoencefalickou bariérou 2. Vysoká extrakce při prvním průtoku mozkem 3. Distribuce v mozku je úměrná regionálnímu průtoku krve mozkovou tkání 4. Retence mozkové tkáně musí být dlouhodobá a nesmí vykazovat redistribuci (2) (5)
Proto se používají lipofilní sloučeniny, především
99m
Tc-HMPAO a
99m
Tc- ECD.
Tyto lipofilní sloučeniny proniknou přes neporušenou hematoencefalickou bariéru do mozkových buněk a zafixují obraz, který byl těsně po intravenózní aplikaci. Lipofilní sloučeniny se v prostředí neuronů stanou hydrofilní a již neproniknou hematoencefalickou bariérou zpět. Díky zafixování obrazu je možné vyšetření provést v období do 1 hodiny po intravenózní aplikaci. (2) (5)
12
99m
Tc-HMPAO (hexamethylpropylenaminooxim) – přeměna na hydrofilní formu
nastává pasivním dějem, který je podmíněn intracelulárním prostředím. Je možné tuto látku aplikovat do 4 hodin od přípravy. Využívá se hlavně u diagnostiky epileptického ložiska, kde je nutné aplikovat radiofarmakum při nástupu epileptického záchvatu. První průtok vychytá 80%
99m
Tc HMPAO. Celkově se uloží v tkáni mozku
3,5-7% podané aktivity. Vyšetření se provádí 90 minut od podání radiofarmaka. (2) (5) 99m
Tc-ECD (bicisát) – přeměna na hydrofilní formu, nastává aktivním procesem
závislým na funkci tkáně mozku. První průtok vychytá 60-70%
99m
Tc-ECD. V tkáni
mozku se uloží 5-6% podané aktivity. Díky rychlému krevnímu clearenc, dosahuje vysoké kvality obrazu. Kontrast mozkové tkáně není ovlivňován tělovým pozadím, protože aktivita v měkkých tkáních a krvi rychle klesá (v krvi 5% za hodinu). Radiofarmakum může být aplikováno do 6 hodin od přípravy, látka je vysoce chemicky stabilní. Vyšetření provádíme 45-60 minut od aplikace radiofarmaka. (2) (5)
Distribuce obou radiofarmak v tkáni mozku se lehce liší.
99m
Tc-ECD se více
vychytává při neporušení mozkové tkáně v kůře parietálních, okcipitálních a superiorních temporálních lalocích.
99m
Tc- HMPAO se vychytává v mediálních
temporálních lalocích, thalamech a mozkovém kmeni. (2) Aplikovaná dávka dospělým pacientům je 555-800 MBq. Dětem se aplikuje 7,4-11,1 MBq/kg hmotnosti, minimální aktivita radiofarmaka 110 MBq. (2)
2.2 Příprava a aplikace
Před vyšetřením by měl pacient zkonzultovat s ošetřujícím lékařem vysazení některých užívaných léků. Dále by neměl před vyšetřením konzumovat nápoje s obsahem kofeinu, alkoholu. Neměl by kouřit a užívat léky, které ovlivňují prokrvení mozku. (2) (5)
13
Je nutné se ujistit, že pacient vydrží ležet 30-40 minut bez pohybu hlavy a dokáže spolupracovat. Omezit rušivé podměty, které by mohly zkreslit výsledek vyšetření a vytvořit v obraze artefakty. Radiofarmakum se aplikuje za standardních podmínek, pro každého pacienta stejné podmínky. Před vyšetřením se musí pacient vymočit. Pacient se uloží do tiché a šeré místnosti, nejlépe do pohodlné polohy vleže na zádech. Zavede se intravenózní kanyla 10-15 minut před aplikací radiofarmaka, aby se zabránilo bolesti a tím zkreslení výsledků. Před zahájením vyšetření je pacient poučen, ať si nechá zavřené oči, lépe je použít masku na oči. Pacient by neměl 5 minut před a po aplikaci radiofarmaka mluvit, číst a pohybovat se. Pokud je nutné aplikovat sedativa, aplikují se minimálně až 5 minut po aplikaci radiofarmaka. (2) (5) Při psychiatrických studiích se používá cílená aktivace mozkové kůry, například: verbální, zraková, nebo motorická stimulace. (2) (5) K hodnocení perfúzní rezervy cévního mozkového řečiště je potřeba vasodilatace.
Vazodilatace
docílíme
hyperkapnií,
intravenózním
podáním
acetazolamidu nebo přímou inhalací CO2. Acetazolamid aplikujeme injekčně 15-20 minut před radiofarmakem v množství 1000 mg. Vyšetření je indikováno před nebo po operacích na karotickém řečišti. (2) (5)
Využívají se dvou- nebo třídetektorové kamery s fanbeam kolimátory nebo paralelními kolimátory s vysokým rozlišením. Záznamová matice o velikostí pixelu 3-4 mm, nejčastější matice 128x128. Celkový počet naměřených impulzů by neměl překročit 5 x 106, jedna projekce trvá 30-40 sekund. Detektory kamery se nastaví co nejblíže k hlavě pacienta. Po ukončení nahrávání se vytváří tomografické řezy ve třech základních rovinách na sebe kolmých (v transverzální, koronární a sagitální), které slouží k vlastnímu hodnocení vyšetření. (2)
14
2.3 Hodnocení SPECT
Nejprve
se
posuzuje
přítomnost
pohybových
artefaktů
a
v případě,
že to používaný software umožňuje, používá se korekce na pohyb hlavy pacienta. (2) (5) Hodnocení se provádí vizuálně, semikvantitativně a statickým parametrickým mapováním. Vizuálně se hledají ložiskové změny v rozložení radiofarmaka a hodnotí se symetrie zobrazení mozkových hemisfér. Semikvantitativní hodnocení porovnává počet impulzů v obou hemisférách mozku, v oblastech zájmu a porovnává četnost impulzů v jednotlivých oblastech s referenční oblastí. (2) (5)
2.4 Indikace k perfúzní scintigrafii mozku
2.4.1 Cerebrovaskulární onemocnění SPECT vyšetření dokáže určit rozsah ischemické léze v časné fázi ischemické cévní mozkové příhody. Radiofarmakum nemůže proniknout do nekrotické léze, proto je ložisko bez akumulace radiofarmaka. (2) (5) Při použití 99mTc-HMPAO je ložisko bez akumulace radiofarmaka, ale na okraji ložiska dochází ke zvýšenému vychytávání radiofarmaka, protože je zde porušená hematoencefalická bariéra. Tkáň je zde poškozená, ale má zachované prokrvení. Tomuto obrazu se říká ,,luxury perfusion“, při správné terapii může být v této tkání zachráněna životaschopnost. Při vyšetření
99m
Tc-ECD se tento obraz neukáže, protože
zde se uplatňuje aktivní proces, který u nekrotické tkáně není možný, není zde zachován nitrobuněčný proces. (2) (5)
15
Dalšími indikacemi k SPECT vyšetření perfúze mozku je tranzitorní ischemická mozková ataka, cerebrovaskulární perfúzní rezerva a vyšetření před zákroky, které jsou spojeny s trvalým uzávěrem a. carotis interna. (2) (5) Tranzitorní ischemická mozková ataka, neboli prozatímní narušení prokrvení mozkové tkáně, u které nedochází k morfologickým změnám v tkáni. Toto vyšetření se musí provádět do 24 hodin od vzniku tranzitorní ischemické mozkové ataky. Po uplynutí této doby se snižuje senzitivita metody. (2) (5) Při vyšetření cerebrovaskulární perfúzní rezervy je potřeba dosáhnout hyperkapnie. Za normálních podmínek při hyperkapnii dochází k rozšíření cév a k zvýšenému prokrvení. Toho může být dosaženo inhalací CO2 nebo intravenózním podáním acetazolamidu, ten blokuje enzym karboanhydrázu. Pokud je na cévě stenóza, cévní řečiště za stenózou je již rozšířené, aby kompenzovalo stenózu a zajistilo dobré prokrvení mozkové tkáně. Proto při hyperkapnii už nedochází k rozšíření této cévy a na scintigramu se tato část projeví jako hypoperfúzní, má tedy sníženou perfúzní rezervu. (2) (5) Vyšetření před zákroky, které jsou spojeny s trvalým uzávěrem a. carotis interna, využívají hlavně neurochirurgové před operacemi nádoru. Zjišťuje se, jestli by byl uzávěr a. carotis interna kompenzován přes Willisův okruh. Pokud by tento uzávěr nebyl kompenzován, hrozí těžké neurologické postižení. Musí se zvážit jiný postup léčby. (2) (5)
2.4.2 Diferenciální diagnostika demencí Demence je nevratné a postupující organické postižení mozku, které negativně ovlivňuje pracovní a sociální funkce. Podle lokalizace a charakteru se rozlišují obrazy se třemi typy demencí. Je to demence posteriorní, frontotempolární a vaskulární. (2) (5) Do posteriorní demence patří dnes nejvíce rozšířená Alzheimerova demence, která se projevuje sníženou perfúzí a metabolismem v kůře temporálních a parietálních
16
laloků. V konečné fázi postihuje i kůru frontálních laloků. Mezi další posteriorní demence patří Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky. (2) (5) Do frontotemporálního typu demence patří Pickova choroba, alkoholická demence, schizofrenie a pseudodepresivní demence. (2) (5) U vaskulárních typů demencí je použito radionuklidové vyšetření, abychom rozlišili vaskulární a Alzheimerovu demenci u pacientů s ischemickou chorobou mozku. (2) (5)
V důsledku stárnutí celé populace, přibývá osob s neurodegenerativními onemocněními. V dnešní době se hovoří o 7,3 milionů osob s demencí v Evropské unii.
Nejčastější
neurodegenerativní
onemocnění
je
Alzheimerova
choroba.
S rozvojem nových radiofarmak, která jsou schopna ovlivnit některé demence, hlavně Alzheimerovu nemoc, stoupá zájem o tuto problematiku. (10) (11) (12) Základní diagnostickou metodou je anamnéza a klinická vyšetření. Pacient je poslán na psychometrický test, je to vyšetření kognitivních funkcí. Klinický nález je doplněn CT a MR. Pro přesné stanovení diagnózy je potřeba funkční vyšetření. To dokáže ukázat patologické změny dřív, než vzniknou defekty. Toto vyšetření lze provést pomocí PET nebo SPECT. Pro vysoké finanční nároky a špatnou dostupnost se vyšetření PET nepoužívá. Používáme tedy metodu SPECT k posouzení změn prokrvení v jednotlivých oblastech. Používané radiofarmakum je
99m
Tc-HMPAO
aplikované intravenózně. SPECT dobře rozlišuje Alzheimerovu chorobu od vaskulární nebo frontotemporální demence. SPECT vyšetření může objevit patologické ložisko v mozkové tkáni, i když je na CT a MR normální nebo jen lehce abnormální nález. Pokud je na CT a MR patologický nález, při vyšetření SPECT objevíme ještě větší rozsah onemocnění. (1)
Za fyziologických podmínek je v mozku vysoká aktivita v kůře a všech lalocích mozku i v podkorové šedi tj. talamus a bazální ganglia. Největší aktivita je v oblasti zrakové kůry okcipitálních laloků a v mozečku. Nižší aktivita je v mozkových komorách a v bílé hmotě hemisfér mezi kůrou a bazálními ganglii. U normálního stárnutí dochází k poklesu prokrvení ve frontálních, temporálních a parietálních
17
lalocích. Ke změnám v jiných oblastech mozku nedochází. Pro hodnocení aktivity ve zvolené oblasti mozku je používáno porovnání s referenčním regionem. Nejčastěji se volí mozeček a stejná oblast mozku v druhé hemisféře. (1) Typický obraz prokazující Alzheimerovu demenci je oboustranné snížení aktivity v obou temporálních a parietálních lalocích. Asi u 70-80 % je tento výpadek symetrický. Při tomto nálezu máme 80 % pravděpodobnost, že se jedná o Alzheimerovu chorobu. V ostatních případech jde o vzácné onemocnění například: mozkové krvácení u těžké amyloidní angiopatie nebo mitochondriální encefalomyopatie, dále u Parkinsonovy pokročilé choroby s demencí a u ischemie postihující
oba
parietální
laloky.
Méně
časté
jsou
asymetrické
nálezy
v temporo-parietálních lalocích, které má jen 20 % pacientů s Alzheimerovou chorobou v časné fázi choroby. (1) K postižení temporo-parietálního laloku se při zhoršování Alzheimerovy choroby přidává zhoršené prokrvení i ve frontálním laloku. Při samostatném postižení frontálního laloku je pravděpodobnost Alzheimerovy choroby jen 40 %. (1) „Nemoc s Lewyho tělísky je relativně novou klinicko-patologickou jednotkou na pomezí demencí a extrapyramidových onemocnění.“ (1) Vyskytuje se jen u 15 % pacientů s demencí. Nález při SPECT vyšetření je stejný jako u Alzheimerovy demence. Nemoc s Lewyho tělísky se od Alzheimerovy choroby odlišuje parkinsonovým syndromem. Také se odlišuje přítomnost časných zrakových a sluchových halucinací, proměnlivostí kognitivních funkcí v krátkých intervalech. (1) Vaskulární demence je asi u 15-30 % nemocných s demencí nad 65 let. Poškození tkáně je ischemického, hemoragického nebo hypoxického původu. Objevuje se u pacientů s opakovanými drobnými ikty. Projeví se zhoršením demence a ložiskovými neurologickými projevy. Při vyšetření SPECT se objeví vícečetné, oboustranné, asymetrické defekty. U vaskulární demence se zhoršuje perfúze v mozkové kůře, bývají postiženy i podkorové struktury a bazální ganglia. (1) K odlišení Alzheimerovy demence a vaskulární demence používáme SPECT vyšetření stanovení cerebrovaskulární perfúzní rezervy. U vaskulární demence je porušena vazodilatace, proto po podání vazodilatačních léků nedojde v postižené oblasti ke zvýšenému průtoku krve tkání. Ke zvýšenému průtoku krve tkáněmi dojde
18
jen u zdravých cév. U Alzheimerovy choroby je zachována schopnost cév reagovat na podání vazodilatačních léků i v postižené tkáni. (1) Frontotemporální demence nejznámější je Pickova choroba. Projevuje se poruchami osobnostních rysů a chování, časné narušení sociálních vztahů. Poruchy paměti se projevují až v pozdějším stádiu. Na obrazech SPECT je vidět oboustranné snížení průtoku krve ve frontálních a temporálních lalocích. V parietální lalocích nenastávají změny v prokrvení, tímto odlišujeme Pickovu chorobu od Alzheimerovy demence. (1)
„Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění mozku, základní příčinou je ztráta dopaminu v nigrostriatálním systému – v bazálních gangliích.“ (7) V substantia nigra ve středním mozku dochází k úbytku neuronů, které produkují dopamin. Tím se snižuje množství dopaminu transportovaného do striata do bazálních ganglií přes axony. Dopamin přijímá určitá část mozku, která se účastní regulace pohybu, a tím vznikají příznaky. Základními příznaky jsou klidový třes, porucha chůze a rovnováhy, zpomalení pohybů, ztuhnutí končetin. Dalšími příznaky je šouravá chůze, porucha výslovnosti, méně časté mrkání, malé písmo, snížení mimických pohybů. Až polovina pacientů trpí úzkostí, panickými atakami a depresemi. (7) Příčiny Parkinsonovy nemoci jsou nejasné, hovoří se o chemické škodlivině v potravě, vodě nebo vzduchu. Studie nasvědčuji genetice, ale zatím nebyl zjištěn gen, který by tuto nemoc způsoboval. V dnešní době není známa léčba pro úplné vyléčení, ale podáváme preparáty, které upraví množství dopaminu v mozkové tkáni. (7) Pro diagnostiku Parkinsonovy choroby se používají tyto metody: klinický obraz, CT, MR, elektromyografii a laboratorní vyšetření mozkomíšního moku. Specifické vyšetření je SPECT vyšetření DaTSCAN. Pomocí SPECT DaTSCANU se rozlišuje esenciální tremor nebo parkinsonův syndrom. Parkinsonův syndrom způsobuje idiopatickou Parkinsonovu chorobu, mnohočetné systémové atrofie a progresivní supranukleární paralýzu. U 80 % pacientů s parkinsonovým syndromem má Parkinsonovu nemoc. Používané radiofarmakum je Ioflupan, které je vychytáván v bazálních gangliích. (7)
19
Používají se dvoudetektorový přístroj s kolimátory s vysokou rozlišovací schopností. Rotace kamery je 360o, matrice je 128x128. Délka celého vyšetření je asi 43 minut, jeden obraz snímáme 30-40 sekund. DaTSCAN používané radiofarmakum je 123
I analog kokainu Ioflupan, který podáváme intravenózně. Aplikované množství je
111-185 MBq, musí být aplikováno po dobu 15-20 sekund. Samotné vyšetření provádíme za 3-6 hodin. Ioflupan je připravován ve dvou různých baleních. V prvním balení je 2,5 ml o aktivitě 185 MBq/ml podat můžeme do 7 hodin od kalibrace. V druhém balení je 5 ml o aktivitě 370 MBq/ml podat ho můžeme do 20 hodin od kalibrace. Před vyšetřením DaTSCANem musí pacient vysadit léky, které se vážou na dopaminové přenašeče, protože by to mohlo nepříznivě ovlivnit vyšetření. Dále musí být zablokována štítná žláza, aby nevychytávala zvýšeně jod. Pacient leží na zádech, hlavu má ve speciálním ležáku a zafixovanou proti pohybu. (7) Esenciální tremor je staticko-kinetický třes, který může být diagnostikován jako Parkinsonova nemoc. Třes narušuje jemnou činnost rukou při psaní, rozlévání polévky. Také způsobuje třes hlavou a hlasu, který se u Parkinsonovy nemoci neobjevuje. (7)
Byla provedena studie na diferenciální diagnostiku kognitivních poruch. Cílem studie bylo porovnat výsledky vyšetření pomocí SPECT s klinickou diagnózou. Tato studie probíhala 4 roky a zúčastnilo se jí 68 nemocných, z toho 38 žen a 30 mužů. Pacienti byli v rozmezí 41-87 let, průměrný věk byl 68 let. Nezávisle na sobě se stanovila klinická diagnóza a poté diagnóza pomocí SPECT vyšetření. U SPECT vyšetření bylo použito intravenózně aplikované
99m
Tc-HMPAO do předem zavedené
kanyly v dávce 800 MBq. V 15-20 minutě po aplikaci bylo provedeno snímání na gamakameře Helix s kolimátory fan-beam. (6) Klinické vyšetření stanovilo, že má 33 pacientů patrně Alzheimerovu nemoc, 13 má mírnou kognitivní poruchu a 22 pacientů má jiné choroby. (6) Po vyšetření SPECT byli rozděleni podle stanovených kritérií do 5 skupin. První skupina Alzheimerova demence měla 19 pacientů, druhá skupina vaskulární demence měla 17 pacientů, třetí skupina smíšená demence měla 18 pacientů, čtvrtá
20
skupina ostatní perfúzní vzorce měla 11 pacientů a pátá skupina normální obraz měla 3 pacienty. (6) Při sledování SPECT obrazu u 25 praváků se zjistili první defekty v dominantní hemisféře temporálního nebo temporoparietálního laloku. Byly stanoveny dva vyhodnocující týmy interpersonální a intrapersonální, které se na 88 % shodly v závěrech vyšetření. (6) Závěrem je, že metoda SPECT prokázala přítomnost hypoperfúze u 87 % pacientů s Alzheimerovou nemocí. Prokázala, že většina pacientů s Alzheimerovou nemocí má větší defekt v dominantní hemisféře. SPECT prokáže větší ložisko než klinická vyšetření. Metoda SPECT nemůže sama stanovit diferenciální diagnózu, ale pomáhá ji upřesnit a urychlit následnou léčbu. (6)
2.4.3 Diagnostika mozkové smrti Průkaz mozkové smrti je důležitý pro odběr orgánů k transplantaci. Mozková smrt je zapříčiněna otokem mozku, ten zabraňuje průtoku krve mozkem. Po aplikaci radiofarmaka je akumulace v mozku nulová. Tato metoda je neinvazivní alternativou angiografické diagnostiky mozkové smrti. Nejprve sledujeme dynamickou scintigrafií průtok radiofarmaka mozkem a poté provádíme SPECT vyšetření, můžeme použít planární scintigrafii ve třech projekcích. (2) (5)
2.4.4 Detekce epileptického ložiska metodou SPECT i PET V dnešní době dosáhly zobrazovací metody významného rozvoje, proto se začalo k diagnostice epilepsie používat CT a MR. Pokud nejsou epileptické záchvaty zvládnuty medikamentózně, je nutné odstranit epileptické ložisko chirurgicky. K epileptochirurgickému zákroku je potřeba funkčně-zobrazovací vyšetření pomocí SPECT nebo PET. Pro detekci epileptického ložiska metodou SPECT používáme 99m
Tc-HMPAO a pro metodu PET používáme
registrováno nové radiofarmakum
99m
18
F-FDG. Dnes je v České republice
Tc-ECD (etyl cysteinát dimer), které má delší
21
poločas rozpadu než 99mTc-HMPAO. Poločas rozpadu nového radiofarmaka je 6 a více hodin a je lépe využitelné u iktálního vyšetření. (4) (9) Vyšetření se provádí v iktálním nebo interiktálním období. Při iktálním vyšetřením aplikujeme radiofarmakum intravenózně na začátku záchvatu. Pacienta musíme monitorovat video-EEG přístrojem. Při záchvatu je ložisko hyperaktivní, zvýšeně vychytává radiofarmakum. Radiofarmakum zafixuje obraz spouštějícího epileptického
ložiska
na
počátku
záchvatu.
Vlastní
vyšetření
provádíme
až po odeznění záchvatu, nejpozději do 6 hodin od vlastní aplikace. Snímání trvá asi 45 minut, pacient se nesmí během snímání hýbat. Je nutné zajistit, aby nedostal další záchvat. (2) (3) (4) (5) Ložisko lze vyšetřovat i v interiktálním období, i když vyšetření nemá tak vysokou senzitivitu a specificitu. V tomto období se může ložisko zobrazit jako hypoperfúzní (SPECT) nebo hypometabolické (PET). (2) (3) (4) (5) Výsledky interiktálního i iktálního vyšetření by měly být porovnány softwarově. Některé programy umožňují porovnání SPECT a MR, pro lepší lokalizaci ložiska. (3) „Z publikované meta-analýzy provedených klinických studií vyplývá, že se senzitivita interiktálního SPECT mozku v korelaci s EEG lokalizací pohybuje kolem 60 a 70 % (je o něco vyšší u temporálních epilepsií) a specificita tohoto vyšetření je 70% u temporálních a až 90% u extratemporálních epilepsiích.“ (3) U PET je senzitivita a specificita kolem 85% u temporálních epilepsií. U extratemporálních epilepsií je relativně nízká senzitivita kolem 35% a vysoká specificita 95%. Přehlédneme-li vysokou cenu a nízkou dostupnost PET vyšetření je z klinického hlediska přínosnější. Iktální SPECT má vysokou senzitivitu 90% a specificitu 80%. (3)
22
3 VYŠETŘENÍ MOZKU POMOCÍ PET
Principem PET vyšetření je zjištění metabolismu glukózy v mozku. Radiofarmakum 18
používané
pro
PET
vyšetření
je
analog
glukózy
F-FDG (2-deoxy-2-[18F]flouro-d-glukózy). Distribuce radiofarmaka je závislá
na funkční aktivitě a prokrvení mozkové tkáně, hlavně na funkční aktivitě mozkových neuronů. Radiofarmakum aplikujeme intravenózně, v mozku se vychytá kolem 4% podané aktivity. Radiofarmakum se více akumuluje v šedé hmotě mozkové, bílá hmota se zobrazuje jen slabě. (2) (5) Pacient leží na zádech, hlavu má ve speciálním nástavci. Je nutné hlavu zafixovat proti pohybu, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. (2) (5) Vyšetření se provádí na hybridních přístrojích PET/CT. PET poskytuje informaci o funkci zobrazované mozkové tkáně a o rozložení metabolizmu glukózy v mozku. CT zobrazuje tvar a struktury jednotlivých orgánů a patologických procesů. Fúzí obou obrazů získáme lepší diagnostické výsledky. Zhotovujeme tomografické řezy v transverzálních, koronárních a sagitálních rovinách. (2) (5)
3.1 Příprava pacienta před vyšetřením PET/CT
Před PET/CT vyšetřením se musí provést dvě přípravy, první na vyšetření PET a druhé na vyšetření CT. Pacient musí být lačný, nesmí 6 hodin před vyšetřením nic jíst. Pít může, ale jen neslazené nápoje. Čtyři hodiny před samotným vyšetřením by už neměl nic. Léky pacient nevysazuje. Pacient nesmí den před vyšetřením vykonávat žádnou fyzickou námahu. Po příchodu změříme pacientovy glykemii, musí být v normě. Při zvýšené glykemii nad 13 mmol/l. Dochází ke zkreslení výsledků, glukóza se vychytává ve svalech. Zavedeme pacientovi intravenózní kanylu pro aplikaci 18F-FDG a kontrastní látky. Upozorníme pacienta, aby se dostavil hodinu před vyšetřením. Během této hodiny popíjí CT kontrastní látku. (8)
23
Při vyšetření CT u pacienta s polyvalentní alergii nebo s astmatem bronchiale se podá pacientovi Prednison: 40 mg 12-18 hodin před aplikací kontrastní látky a 20 mg 6-9 hodin před aplikací kontrastní látky. Prednison se podává i u alergie na kontrastní látku nebo u alergie na jód. U pacientů s hypertyreózou podáváme tyreostatika. (8)
3.2 Kontraindikace k PET/CT vyšetření
Absolutní kontraindikací je těhotenství. Mezi relativní kontraindikace patří dekompenzovaný diabetes mellitus nebo jeho čerstvý záchyt. Při zvýšené glykemii se aplikované radiofarmakum vychytává ve svalech a zkresluje výsledky vyšetření. Další relativní kontraindikací je klaustrofobie, neschopnost ležet 30-40 minut bez pohnutí. U těchto pacientů se volí útlum léky nebo uspání. Mezi kontraindikace patří i hmotnost nad 200 kg, která bráni prostupu pacienta otvorem. U kontrolních PET vyšetření po chemoterapii a po radioterapii musíme dodržovat určený odstup. U chemoterapie minimálně 2-3 týdny, protože buňky nádoru jsou omráčené a nemusí se projevit. U radioterapie musí být odstup 3 měsíce, protože po ozáření vzniká postradiační zánět a ten zvýšeně vychytává radiofarmakem. (8) (13) U pacientů s alergií na jodovou kontrastní látku, provádíme vyšetření pouze nativně. (8) (13)
3.3 Indikace
3.3.1 Tumory mozku U nádorů mozku se zvýšeně vychytává glukóza v high-grade gliomech a v metastázách mozku. Toto vyšetření je využíváno pro zjištění viability těchto nádorů. Používané radiofarmakum je 18F-FDG. (2) (5)
24
Protože je zvýšená akumulace radiofarmaka u high-grade gliomů a low-grade tumory zvýšeně glukózu nevychytávají, může být tato metoda používána pro neinvazivní klasifikaci tumoru. K hlavním indikacím vyšetření pomocí
18
F-FDG
PET patří průkaz reziduální viabilní tkáně high-grade gliomů a metastáz po operacích nebo při změnách u terapie. Výhodou je rozlišení viabilní tkáně tumoru a poterapeutických ložiskových změn. Velký význam má u zevní terapie ozáření tzv. Lekselovým ,,gama nožem´´. (2) (5) V některých případech je obtížné hodnotit akumulaci radiofarmaka
18
F-FDG
v šedé mozkové tkáni a v nádorové tkáni, protože je známo, že šedá hmota mozková sama o sobě fyziologicky vychytává
18
F-FDG. Pro odlišení akumulace v šedé hmotě
mozkové a v tumoru se používá fúze obrazu PET a CT nebo PET a MR. V dnešní době se již objevují nová radiofarmaka, která se zvýšeně vychytávají jen v tumorózní tkáni. Toto nové radiofarmakum je analogem nukleotidu thymidinu, jmenuje se
18
F-FLT
(fluorothymidin). (2) (5)
3.3.2. Metabolismus glukózy jako ukazatel metabolické a funkční aktivity mozkové tkáně Po aplikaci
18
F-FDG se pomocí PET sleduje metabolismus glukózy v mozku.
PET vyšetření se používá při stejných indikací jako u perfúzní scintigrafie mozku, např. diferenciální diagnostika demencí, detekce epileptického ložiska, aktivační studie v psychiatrii. PET lépe rozpozná jednotlivé struktury mozku, ale je významně cenově dražší. (2) (5) Při vyšetření epileptického ložiska je velkou nevýhodou krátký poločas rozpadu
18
F pro iktální vyšetření, protože nevíme, kdy přesně se podaří epileptický
záchvat vyvolat. Proto se iktální vyšetření pomocí PET používá jen málo. Vyšetření PET v interiktální fázi pomocí
18
F-FDG je přesnější než interiktální SPECT vyšetření
s 99mTc-HMPAO. (2) (5)
25
4 RADIONUKLIDOVÁ CISTERNOGRAFIE
Radionuklidová cisternografie se používá nejčastěji pro diagnostiku likvorey, která vzniká traumatickými změnami. Je to komunikace mezi subarachnoidálním a extrakraniálním prostorem.
U fraktur v oblasti přední jamy lební může být
komunikace s dutinou nosní – rinorea. U fraktur kosti skalní může být komunikace s uchem – otorea. Vyšetření se používá i pro diagnostiku normotenzního komunikujícího hydrocefalu nebo k ověření průchodnosti shuntu odvádějící likvor u terapie obstrukčního hydrocefalu. Hydrocefalus je zmnožení mozkomíšního moku v komorách nebo subarachnoidálním prostoru. Dochází k tomu zvýšenou sekrecí nebo sníženou resorpcí mozkomíšního moku, obstrukcí likvorových cest. Velké množství moku rozšiřuje mozkové komory a může dojít i k útlaku mozkové tkáně. Normotenzní hydrocefalus se projevuje demencí, poruchou chůze a močovou inkontinencí. Na CT a MR jsou rozšířené mozkové komory, při lumbální punkci je normální likvorový tlak. Při vyšetření SPECT je v oblasti hemisfér snížení aktivita. Snížení aktivity je způsobené zvětšením komor a špatným prokrvením bílé hmoty mozkové. (1) (2) (5) „Mozkomíšní mok se vytváří v chorioidálních plexech postranních komor a následně odtéká z postranních komor do III. a pak do IV. komory, z níž dále pokračuje v toku do cisterna magna a bazálních cisteren. Z cisteren vede tok moku do subarachnoidálních prostorů míchy a mozku, k jeho vstřebání dochází v arachnoidálních granulacích především v sinus sagitalis superior.“ (5)
4.1 Radiofarmaka
K vyšetření cirkulace mozkomíšního moku používáme dlouhý poločas rozpadu. Poločas přeměny
111
111
In-DTPA pro jeho
In je 67 hodin. To nám umožní provést
vyšetření, které trvá 48 až 72 hodin, protože tok mozkomíšního moku je velmi pomalý.
26
DTPA se vstřebává stejně jako mozkomíšní mok v arachnoidálních granulacích, hlavně v oblasti sinus sagitalis superior. (2) (5)
4.2 Vyšetření
Sterilní
radiofarmakum
111
In-DTPA
se
podá
lumbální
punkcí
do subarachnoidálního prostoru. Vyšetřením se sleduje tok radiofarmaka v průběhu 24-48 hodin od podání, k zobrazení se používá série statických scintigramů v zadní, přední a bočné projekci. Radiofarmakum proniká subarachnoidálním prostorem kolem míchy do bazálních cisteren, kde by mělo být do 1 hodiny po aplikaci. Frontálních laloků a Sylviovy rýhy by mělo radiofarmakum dosáhnout za 2-6 hodin, konvexit mozkových za 12 hodin a sagitálních sinů za 24 hodin. Radiofarmakum by nemělo být zachyceno v postranních komorách, kde se mozkomíšní mok vytváří, protože odtud odtéká do bazálních cisteren. (2) (5)
Diagnostika likvorey Při podezření na likvoreu sledujeme tok radiofarmaka k podezřelému místu a poté zatamponujeme nos nebo ucho. Provedeme scintigrafii tamponu, ve kterém by se mělo objevit radiofarmakum. Dále je nutné změřit a porovnat aktivitu tekutiny absorbované v tamponu s aktivitou krevní plasmy ve stejný čas, 5-7x vyšší počet impulzů v tampónech než v krevní plazmě prokazuje likvoreu. Laboratorní měření tampónu je citlivější než scintigrafie, ta je průkazná jen při masivním úniku likvoru. (2) (5)
Průkaz komunikujícího hydrocefalu Radiofarmakum se dostává do postranních komor, proniká tak proti proudu toku likvoru. (2) (5)
27
Ověření průchodnosti ventrikulárního shuntu Zobrazí se shunt naplněný radiofarmakem, který odvádí likvor z postranních komor mozku při obstruktivním hydrocefalu. (2) (5)
28
5 ZOBRAZENÍ RECEPTORŮ A TRANSPORTÉRŮ NA SYNAPSÍCH
V MOZKU
DOPAMINOVÉHO
–
ZOBRAZENÍ
METABOLISMU
V BAZÁLNÍCH
GANGLIÍCH
Toto scintigrafické vyšetření se využívá k zobrazení bazálních ganglií a jejich dopaminového metabolismu. Využívá se hlavně k diagnostice poruch hybnosti při idiopatické Parkinsonově chorobě a Parkinson plus okruhu. U idiopatické Parkinsonovy choroby dochází k degeneraci nigrostriatálních drah. Postižena je presynaptická dráha, která jde do bazálního ganglia. U Parkinson plus okruhu dochází k degeneraci celého bazálního ganglia. Postiženy jsou tedy dráhy presynaptické i postsynaptické. Toto vyšetření se může použít i u esenciálního tremoru nebo u parkinsonova syndromu, který je způsoben určitou terapií léky. U tohoto vyšetření se neprojeví žádné postižení dopaminové synapse. presynaptické
dopaminové
transportéry
a
123
I-IBZM
123
I- ioflupan zobrazí
zobrazí
postsynaptické
dopaminové transportéry. (2) (5) Používají
se
3
stupně
vizuálního
hodnocení
a
může
se
využít
i semikvantitativní hodnocení. Jde o výpočet aktivity v bazálních gangliích. Nejdříve bývá postižen putamen a v pozdějším čase i nucleus caudatus. (2) (5) „Nověji byl prokázáno, že pomocí
123
I-ioflupanu lze diagnostikovat demenci
s Lewyho tělísky, při které je také sníženo množství dopaminových transportérů“ (2)
29
ZÁVĚR
Tato práce se zabývá radionuklidovými vyšetřeními mozku. Stanovila jsem si tři cíle a snažila se dohledat co nejvíce informací publikovaných v českém jazyce. Radionuklidová vyšetření mozku jsou metody, kterými se získávají informace o funkci a metabolismu mozku, a to na rozdíl od zobrazovacích postupů, které poskytují pouze anatomické a strukturální informace. Velkým význam v dnešní době mají hybridní přístroje, které umožňují fúzi scintigrafických vyšetření (SPECT) nebo vyšetření PET s radiologickými vyšetřovacími metodami (CT, MRI). Prvním cílem práce bylo předložit poznatky, které byly dohledány o principu metod radionuklidových vyšetření mozku a o indikacích k radionuklidovým vyšetřením mozku. Mezi nejčastěji používané metody patří scintigrafické vyšetření perfúze mozku SPECT a PET mozku pomocí
18
F-FDG. Perfúzní scintigrafie mozku
SPECT využívá intravenózní aplikaci lipofilních radiofarmak a jejich depozici v kortexu hemisfér, poskytuje obraz prokrvení a viability mozkové tkáně. Indikacemi k perfúzní scintigrafii mozku je cerebrovaskulární onemocnění, diferenciální diagnostika demencí, detekce epileptického ložiska, diagnostika mozkové smrti. Metoda PET využívá k vyšetření glukózu značenou pozitronovým zářičem, díky kterému se zobrazuje distribuce glukózy, resp. metabolizmu glukózy v mozkové tkáni. Indikace k tomuto vyšetření jsou stejné jako u perfuzní scintigrafie mozku SPECT. Rozdíl mezi vyšetřeními spočívá v tom, že PET je přesnější metodou, ale při vyšší finanční náročnosti. K dalším radionuklidovým vyšetřením mozku patří zobrazení receptorů a transportérů na synapsích v mozku a radionuklidová cisternografie. Druhým cílem práce bylo předložit poznatky o používaných radiofarmacích a přípravě pacienta na radionuklidové vyšetření mozku. Radiofarmaka musí mít určité vlastnosti jako je pronikavost přes neporušenou hematoencefalickou bariéru, zafixování obrazu přímo po aplikaci radiofarmaka a neprostupnost radiofarmaka zpět přes hematoencefalickou bariéru. Přípravě pacienta musíme věnovat pozornost, a to jak při natáčení v režimu SPECT, tak i u vyšetření na hybridních přístrojích.
30
Třetím cílem práce bylo zjistit výhody a nevýhody radionuklidových vyšetření mozku. Výhodou radionuklidového vyšetření mozku je to, že se jedná o neinvazivní vyšetření, které poskytuje funkční a metabolické informace. Další výhodou je menší radiační zátěž oproti CT. Hlavní nevýhodou radionuklidového vyšetření mozku je nezbytnost dobré spolupráce pacienta. Pacient musí vydržet ležet 30-40 minut bez pohnutí. Další limitací vyšetření je krátký krk pacienta. Při krátkém krku pacienta je nutné oddálit detektory na šířku ramen, což může snížit kvalitu provedeného SPECT vyšetření. K výhodám PET mozku patří větší citlivost a prostorové rozlišení oproti scintigrafii. Naopak nevýhodou PET vyšetření je špatná regionální dostupnost a vysoká cena vyšetření. Do nevýhod patří i kontraindikace jako je těhotenství, dekompenzovaný diabetes mellitus nebo jeho čerstvý záchyt, klaustrofobie, hmotnost pacienta nad 200 kg a krátký odstup od chemoterapie nebo radioterapie. Mým cílem bylo sjednotit a charakterizovat jednotlivé vyšetřovací metody nukleární medicíny týkající se mozku. Věřím, že se mi povedlo odpovědět na předem stanovené cíle a nastínit problematiku radionuklidových vyšetření mozku. Doufám, že i přes velký rozvoj zobrazovacích metod, jsem v této práci potvrdila důležitost vyšetření v nukleární medicíně.
31
LITERATURA A PRAMENY
1) BARTOŠ, Aleš, a kolektiv. Demence v obrazech SPECT vyšetření mozku. Praktický
lékař.
Praha:
Česká
lékařská
společnost
J.
E.
Purkyně
ISSN 0032-6739. 2000, roč. 80, č. 11, s. 610-613
2) KORNDA, Pavel, a kolektiv. Atlas scintigrafie mozku. 1. vydání. Praha: Lacomed, spol. s r.o., 2008. 82 s. ISBN 978-80-239-9778-1.
3) KŘÍŽOVA, Hana; MARUŠIČ, Petr. Význam vyšetření perfúze mozku metodou SPECT v epileptologii. Lékařské listy. Praha: Ambit Media, a.s. ISSN 0044-1996. 2001, roč. 50, č. 40, s. 32.
4) MARUŠIČ, Petr, a kolektiv. Zobrazovací a funkčně-zobrazovací metody v epileptologii. Neurologie pro praxi. Olomouc: Solen, s.r.o. ISSN 1213-1814, 2002, roč. 3, č. 2, s. 73-75.
5) MYSLIVEČEK, Miroslav, a kolektiv. Nukleární medicína – 1. díl. 1. vydání. Olomouc:
Univerzita
Palackého
v Olomouci,
2007.
131s.
ISBN 978-80-244-1723-3.
6) PÍCHOVÁ, Renata, a kolektiv. Význam SPECT mozku u kognitivních poruch – porovnání klinické diagnózy a perfúzní scintigrafie mozku. Praktická radiologie.
Praha:
Společnost
radiologických
ISSN 1211-5053. 2011, roč. 16, č. 2, s. 4-7.
32
asistentů
ČR
o.s.
7) SVÁTKOVÁ, Lenka; CYNYBULKOVÁ, Eva. SPECT DaTSCAN – diagnostika Parkinsonovy nemoci (PD – Parkinson´s disease) a parkinsonských syndromů (PS – Parkinsonian Syndromes). Praktická radiologie. Praha: Společnost radiologických asistentů ČR o.s. ISSN 1211-5053. 2007, roč. 12, č. 1, s. 25-27.
8) TICHÝ, Lubomír. Vyšetřovací metoda - PET/CT. Medicína pro praxi. Olomouc: Solen s.r.o. ISSN 1803-5310. 2009, roč. 6, č. 1, s. 46-49.
ELEKTRONICKÉ ODKAZY 9) SPECT a PET v epidemiologii. [online]. c2002 [cit. 2012-03-29] Dostupné z www:
epileptologii-145529>
10) Alzheimerova choroba jako evropská priorita. [online]. c2009 [cit. 2012-0410]
Dostupné
z www:
listy/alzheimerova-choroba-jako-evropska-priorita-447834>
11) Neurologické problémy ve starším věku. [online]. c2012 [cit. 2012-04-10] Dostupné
z www:
medicina/neurologicke-problemy-ve-starsim-veku-463473>
12) Počet lidí s demencí roste. Pomůže Plán Alzheimer. [online]. c2010 [cit. 2012-03-29] Dostupné z www:
13) Indikace k hybridnímu zobrazování PET/CT. [online]. c2006 [cit. 2012-03-29] Dostupné
z www:
medicina/indikace-k-hybridnimu-zobrazovani-pet-ct-170740>
33
SEZNAM ZKRATEK
BMČ
Bibliographia Medica Čechoslovaca
CNS
centrální nervový systém
CO2
oxid uhličitý
CT
výpočetní tomografie
DaTSCAN DTPA
diethylentriaminopentaoctová kyselina
ECD
ethyl cysteinate dimer
EEG
elektroencefalogram
F
flór
FDG
fluoro-2-deoxy-D-glukóza
FLT
fluorothymidin
HMPAO
hexamethylpropylenaminooxim
I
jód
IBZM
iodobenzamid
In
indium
keV
kiloelktron volt
kg
kilogram
l
litr
MBq
megabecquerel
MEDVIK
medicínská virtuální knihovna
mg
miligram
ml
mililitr
mmol
milimol
MR
magnetická rezonance
PET
pozitronová emisní tomografie
SPECT
jednofotonová emisní výpočetní tomografie
Tc
technecium
34
SEZNAM PŘÍLOH
Příl. č. 1 - Perfúzní scintigrafie mozku SPECT
99m
Tc-HMPAO
Příl. č. 2 - Scintigrafické vyšetření hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích DaTSCAN - transverzální řezy, normální nález Příl. č. 3 - Scintigrafické vyšetření hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích DaTSCAN - transverzální řezy Příl. č. 4 - Scintigrafické vyšetření hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích DaTSCAN - transverzální řezy, patologický nález Příl. č. 5 - Perfúzní scintigrafie mozku SPECT 99mTc-HMPAO k průkazu mozkové smrti – přední, zadní projekce a levá, pravá bočná projekce Příl. č. 6 -Perfúzní scintigrafie mozku SPECT 99mTc-HMPAO k průkazu mozkové smrti – sagitální řezy
35
PŘÍLOHY
Příl. č.1 - Perfúzní scintigrafie mozku SPECT
99m
Tc-HMPAO - transverzální řezy
defekt perfúze frontálně, temporálně a parietálně vlevo. Zdroj: Archiv KNM Fakultní nemocnice Olomouc
I
Příl. č. 2 - Scintigrafické vyšetření hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích DaTSCAN (123I-ioflupanu) - transverzální řezy normální nález Zdroj : Archiv KNM Fakultní nemocnice Olomouc
II
Příl. č. 3 - Scintigrafické vyšetření hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích DaTSCAN (123I-ioflupanu) -transverzální řezy normální nález - srovnání četnosti impulzů v bazálních gangliích a v okcipitálních lalocích Zdroj: Archiv KNM Fakultní nemocnice Olomouc
III
Příl. č. 4 - Scintigrafické vyšetření hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích DaTSCAN (123I-ioflupanu) - transverzální řezy patologický nález - těžký deficit hustoty dopaminových receptorů v bazálních gangliích, postižení st. 2 až 3. Zdroj: Archiv KNM Fakultní nemocnice Olomouc
IV
Příl. č. 5 - Perfúzní scintigrafie mozku SPECT
99m
Tc-HMPAO k průkazu mozkové
smrti – perfúzní fáze (přední projekce), fáze krevní poolu (přední a zadní projekce, levá a pravá bočná) patologický nález - bez scintigrafických známek perfúze a krevního poolu v lebce, resp. v mozkové tkáni, svědčí pro mozkovou smrt Zdroj : Archiv KNM Fakultní nemocnice Olomouc
V
Příl. č. 6 -Perfúzní scintigrafie mozku SPECT 99mTc-HMPAO (tentýž pacient) SPECT mozku – sagitální řezy patologický nález - beze známek depozice radiofarmaka v mozkové tkáni, nález svědčí pro mozkovou smrt. Zdroj: Archiv KNM Fakultní nemocnice Olomouc
VI
