Stavba a funkce žláz s vnitřní sekrecí II (hormony, jejich účinky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Stavba a funkce žláz s vnitřní sekrecí II (hormony, jejich účinky)

Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Glandula thyroidea

Štítná žláza ●

●

Uložena na přední straně krku, po stranách chrupavky štítné, normálně nehmatná Podkovovitý tvar červenohnědé barvy –

●

Dáno bohatým cévním zásobením (vzhledem k obejmu a času jí proteče 5x více krve než ledvinami)

2 laloky spojené uprostřed můstkem (isthmus) –

●

(1)

V místě spojení se může někdy vytvořit lobus pyramidalis – dosahuje až ke kořenu jazyka (zde se vývojově zakládá)

Cévní zásobení z arteria thyroidea superior a inferior

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADtn%C3%A1_%C5%BEl%C3%A1za

http://www.pyroenergen.com/articles08/thyroid-gland-hormones.htm http://www.stitnazlaza.estranky.cz/fotoalbum/stitna-zlaza/stitna-zlaza/thyroidanterior.gif.-.html

Štítná žláza ●

●

(2)

Tvořena lalůčkovitou strukturou –

Tvořena folikuly – vyplněné KOLOIDEM – bílkovinný roztok

–

Epitelové buňky folikulu berou jod z krve a nezbytné aminokyseliny →

–

→ spojením aminokyselin vytváří bílkovinu →

–

→ naváže na ni jod → hormony ŠŽ (T3, T4)

Thyreoglobulin = zásobní forma hormonů uskladněná v rosolovitém koloidu ve folikulu –

Neaktivní zásoba hormonů

–

Zásobením TSH dojde k endocytóze z koloidu zpět do folikulárních buněk

Štítná žláza –

●

(3)

Lysozomální proteáza odštěpí bílkovinnou složku a uvolněný hormon se dostává do krevního oběhu

Jodthyreoglobulin = aktivně vychytaný jod navázaný na bílkovinu

Štítná žláza

(4)

1.THYROXIN (tetrajodthyronin = T4) ●

4 jody v molekule

●

Vznik T4: –

Jod se nahromadí u membrány buněk ŠŽ →

–

→ jeho transport do buněk stimuluje TSH (zvýší i vychytávání jodu z krve) →

–

→ jod je oxidován a naváže se na thyreoglobulin → MONOJODTHYRONIN

–

→ postupně se spojí s 2 (DIJOTHYRONIN) a 3 (TRIJODTHYRONIN) jody až vznikne

–

→ tetrajodthyronin

Štítná žláza ●

●

(5)

Po stimulaci TSH jsou účinné hormony (T3 a T4) uvolněny z thyreoglobulinu a uvolněny do krve V krvi převažuje T4 (považován za prohormon) –

Méně biologicky aktivní

–

V cílových buňkách se mění na T3 (pomocí enzymu monodejodázy)

2. TRIJODTHYRONIN (=T3) ●

●

3 jody v molekule Thyreoptropní hormon = stimulace z adenohypofýzy

Účinky T3 a T4

(1)

a) Stimulace metabolismu ●

↑ energetickou přeměnu – podpora tvorby základních enzymů, které energeticky přeměňují živiny –

Důsledkem je zvýšení spotřeby všech energetických substrátů, zejména glukózy ● ● ●

–

Podpora výdeje glukózy k jater Stimulace všech způsobů ↑ glykemie Stimulace využití glukózy buňkami

Oxidace mastných kyselin ●

Stimulace aktivity hormon senzitivní lipázy

●

↓ hladiny cholesterolu

Účinky T3 a T4

(2)

b) Účinek na kardiovaskulární systém ●

●

Všestranně stimuluje Zvýšeně metabolizující tkáně potřebují rychlou výměnu dýchacích plynů –

Zrychlení ♥ akce a sílu srdečního stahu

–

Zvýšení krevního tlaku (TK), prokrvení tkání, zvyšuje pocení

c) Účinky na GIT a nervový systém ●

Zvyšuje střevní motilitu

●

Zrychluje vedení vzruchu a dráždivost

Účinky T3 a T4

(3)

d) Účinek kalorigenní ●

Zvýšení metabolismu = stimulace tvorby tepla –

Zvláště v chladu

e) Tkáňové účinky ●

Podporují růst a vývoj tkání a orgánů –

Mozek !!! - růst a diferenciace v prenatálním a postnatálním období

–

kostní tkáň, reprodukční orgány ●

Zvýšením tvorby bílkovin

Účinky T3 a T4

(4)

f) Účinky na další hormony ●

Zesilují účinky katecholaminů

●

Inzulín, glukagon –

Zvyšují citlivost buněčných receptorů na tyto

●

Porušená funkce:

●

Na úrovni hypothalamu, hypofýzy nebo ŠŽ

●

Hyperfunkce –

Řada stavů s příčinou – viz. výše - zvýšená hladina hormonů ŠŽ, při poruchách nadřazených center i zvýšená hladina TSH

–

N = viz. účinky výše – vše ve smyslu vystupňování

Účinky T3 a T4 ●

●

Hypofunkce –

Stejně jako u hyperfunkce – řada stavů – snížená hladina hormonů ŠŽ. Při poruše na úrovni ŠŽ jsou regulující hormony (TSH, TRL) zvýšené

–

N = účinky (viz. výše) – ve smyslu Ө

Hypofunkce u plodu –

●

(5)

Kretenismus

Struma – zvětšení ŠŽ –

Eufunkční

–

Hypofunkční nebo hyperfunkční

Štítná žláza 3. KALCITONIN ●

Tvořen v parafolikulárních buňkách ŠŽ

●

Vyplavován při ↑ hladině Ca v krvi

●

●

–

Ukládání Ca do kostí

–

↑ vylučování Ca do moči

Řízení tvorby a výdeje: Jednoduchá zpětná vazba – hyperkalcemie = stimuluje pomocí receptorů tvorbu a výdej hormonu = pokles hladiny Ca = útlum receptorů a produkce

http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-a-hubnuti-zdravi/109118/funguje-vam-dobre-stitna-zlaza.html

Glandulae parathyroideae

Příštitná tělíska ●

2 páry tělísek čočkovitého tvaru na horním a dolním pólu laloků ŠŽ na její zadní straně

●

Na povrchu je vazivové pouzdro

●

Cévní zásobení stejné jako u ŠŽ

●

PARATHORMON (PTH)

●

Bílkovinné povahy

●

●

(1)

Reguluje hladinu Ca a P v krvi a kostech, udržuje jejich stálou hladinu Snižuje vylučování Ca do mateřského mléka

Příštitná tělíska

(2)

a) Vliv v ledvinách: ●

Ovlivňuje prostupnost ledvinných tubulů pro Ca aP –

Snižuje zpětnou resorpci fosfátů

–

Zvyšuje zpětnou resorpci Ca a zadržuje jej v organismu

b) Vliv na kostní tkáň ●

Aktivace osteoklastů –

Svými enzymy rozrušují kostní hmotu

–

Tím uvolňují Ca a P z kosti = přecházejí do krve

Příštitná tělíska ●

●

●

(3)

Ve stěně střeva podporuje vstřebávání Ca a odsud přenos do kosti = tady je vyměněn za uvolněný Ca Svojí funkcí jde proti kalcitoninu Tvorba a výdej se děje jednoduchou zpětnou vazbou – viz. kalcitonin

●

Poruchy:

●

Hyperfunkce –

Např. nádory - ↑ hladina parathormonu = zvýšené odbourávání Ca z kostí = demineralizace → kosti měknou a lámou se

Příštitná tělíska ●

(4)

Hypofunkce –

Hypokalcémie a hypofosfatémie → zvýšená nervosvalová dráždivost →

–

→ tetanie – křečovité záškuby svalstva

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1121

Glandulae suprarenales

Nadledviny

(1)

●

Párové žlázy uložené na horních pólech ledvin

●

Tvar malých pyramid s tupými vrcholy

Kůra nadledvin ●

●

Složitá stavba, jasně žluté barvy 1-2mm silná Jednotlivé typy buněk tvoří vrstvy → produkce různých typů hormonů

1. GLUKOKORTIKOIDY ●

●

Steroidní (z cholesterolu) povahy, řada hormonů tvořena střední vrstvou buněk – zona fasciculata Kortizol - nejdůležitější z této skupiny

http://zdravi.doktorka.cz/stresujici-zivotni-styl-muze-vest-k-vycerpani-nadledvinek/

aorta abdominalis v. cava inferior

nadledviny

pancreas http://www.tk.de/rochelexikon/pics/s36067.019-1.html

http://www.stefajir.cz/?q=addisonova-choroba

Nadledviny

(2)

Účinky glukokortikoidů: a) Metabolické ●

Glukoneogeneze – působí diabetogenně → zvyšuje glykémii –

●

●

Antiinzulinový efekt – brání vstupu G do buňky svalové a tukové

Proteokatabolicky – mobilizuje bílkoviny tkání a z jejich aminokyselin tvoří glukoneogenezou glukozu Lipidy – podporuje lipolýzu stimulací hormon senzitivní lipázy a snižuje lipogenezi

Nadledviny

(3)

b) Ostatní účinky ●

Imunitní systém –

Protizánětlivý – potlačení zánětlivých projevů ●

Potlačení fagocytózy, pohyb LEU

–

Antiedematozní – snižuje prostupnost kapilár pro tekutiny

–

Antialergický

●

Vysoké dávky naopak – potlačují imunitu!

●

Vliv na cévy –

Spolu s katecholaminy → vazokonstrikce, ↑ TK → proto při stavech s poklesem TK

Nadledviny ●

(4)

Zvyšují celkovou pohotovost organismu při zátěži

●

Řízení sekrece:

●

Složité – negativní zpětná vazba –

Kortikoliberin = ACTH = glukokortikoidy ●

●

↑ glukokortikoidů = útlum výdeje ACTH, zároveň i kortikoliberinu ↓ glukokortikoidů = ↑ kortikoliberinu, ↑ ACTH, ↑ sekrece glukokortikoidů

2. MINERALOKORTIKOIDY ●

Tvořeny vrchní vrstvou kůry – zona glomerulosa

Nadledviny

(5)

●

Steroidní povahy

●

Aldosteron = nejvýznamnější z této skupiny

●

Účinek:

●

Projevuje se zejména v ledvinných tubulech

●

●

–

Zvyšuje zpětné vstřebávání Na

–

Zvyšuje vylučování K

Skladba slin a potu, v GIT – snižuje obsah Na V buňkách zvyšuje prostupnost pro K a snižuje prostupnost pro Na

Nadledviny

(6)

●

Řízení:

●

↑ koncentrace K v extracelulárních tekutinách

●

Systém renin – angiotensin –

Renin – tkáňový hormon produkovaný ledvinami ●

● ●

●

Vyplavuje se při poklesu objemu plazmy a poklesu TK V krvi reaguje na angiotenzinogen → → přeměna na angiotensinogen I → vlivem enzymu produkovaného plicní tkání → → angiotensinogen II = výrazné zvýšení TK periferní vazokonstrickí a stimulací aldosteronu

Nadledviny ●

(7)

Hladina aldosteronu může absolutně narůst: –

Hypovolemie

–

Snížením návratu krve k srdci ( selhávání ♥ )

–

Sekundárně – onem. jater = zhoršené odbourávání

–

→ hromadění tekutiny v těle, ↑ TK → ↑ filtrace v kapilárách → tvorba otoků

●

Poruchy:

●

Hyperfunkce – otoky

●

Hypofunkce – hypohydratace organismu

http://www.remedia.cz/Clanky/Prehledy-nazory-diskuse/Osa-renin-angiotenzin-aldosteron-pul-stoleti-od-objasneni-funkce-a-stale-novaprekvapeni/6-F-jc.magarticle.aspx

Nadledviny

(8)

3. ANDROGENY ●

●

●

Malá účinnost, na periferii se přeměňují na vysoce účinný testosteron, také prekurzorem estrogenu –

Anabolické účinky - růst svalů

–

Podpora zadržení O2 v těle

–

Vliv na potenci a libido u žen

–

Růst ochlupení

Dehydroepiandosteron a androsteron Nadprodukce androgenů = + podprodukce glukokortikoidů = adrenogenitální syndrom – u dívek hirsutismus, amenorea, nárůst svalové hmoty

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Histologie_nadledvin

Nadledviny

(9)

Dřeň nadledvin (medulla suprarenalis) ●

●

●

Buňky dřeně jsou buňky nervové, vývojově mají jiný základ než buňky kortexu –

Zbytnělé sympatické ganglion se sekreční funkcí = neurokrinie

–

→ sympatoadrenální systém (dřeň náleží k sympatickému vegetativnímu nervovému systému)

Řízení sekrece: Drážděním sympatiku, přes hypotalamus – nervová regulace

Nadledviny ●

●

●

●

(10)

Acetylcholin (příp. serotinin) – mediátor = látková regulace → na oba druhy regulace reaguje dřeň nadledvin a vytváří KATECHOLAMINY: Reagují na stresovou záležitost V moči katabolit katecholaminů – kyselina vanilmandlová ( ↑ hladina při hypersekreci - např. feochromocytom)

1. ADRENALIN 2. NORADRENALIN ●

Neuromediátor sympatiku a v mozku

Nadledviny ●

●

(11)

Účinky katecholaminů: Ve tkáních jsou 2 receptory pro adrenalin a noradrenalin, podle toho mohou vznikat i protichůdné reakce

a) Kardiovaskulární ●

●

Hladká svalovina cév a myokard – všestranně stimuluje srdeční činnost Cévy –

Přes α receptory – vazokonstrikce

–

Přes β receptory – vazodilatace

Nadledviny

●

(12)

–

Adrenalin – vazodilatační účinek v cévách kosterního svalu, játrech + vazokonstrikce v kůži a ledvinách (centralizace krevního oběhu)

–

Noradrenalin – silná vazokonstrikce ledvin a splanchniku, centralizace krevního oběhu

Srdce a krevní tlak: –

Adrenalin – přes β receptory – stimuluje srdeční činnost – zesiluje srdeční stah, zvyšuje dráždivost a frekvenci, zrychluje převod vzruchů, zvyšuje systolický TK

–

Noradrenalin - zvyšuje i diastolický

Nadledviny

(13)

b) Účinek na hladké svalstvo mimo cévy ●

Bronchy –

Adrenalin – dilatuje bronchy, zlepšuje tak ventilaci plic

–

Noradrenalin – nemá tento účinek

●

Hladké svalstvo – snižují jeho tonus

●

Zpomalení střevní motility

●

Mydriáza – rozšíření zornic

Nadledviny

(14)

c) Účinky metabolické ●

Lipidy –

●

↑ citlivost hormon senzitivní lipázy → uvolňování neesterifikovaných mastných kyselin z tukové tkáně + podpora jejich oxidace

Sacharidy –

↑ glykogenolýzu → ↑ glykemie hlavně v játrech a svalech

–

↓ snižuje produkci inzulínu → šetří tak glukozu pro CNS

Nadledviny ●

(15)

Katecholaminy se podílejí na poplachové reakci organismu –

Fáze stresové reakce: ●

●

●

1. poplachová – působí katecholaminy a stimuluje se systém kortikoliberin → ACTH → kortizol 2. adaptační – další aktivace osy (viz. výše) převládá účinek glukokortikoidů 3. vyčerpání – při dlouhém a silném stresu až hypotenze, šok, srdeční selhání → ohrožuje život jedince

Pancreas

Slinivka břišní ●

●

●

●

(1)

Žláza s podvojnou sekrecí –

Exokrinní – trávicí enzymy pankreatické šťávy – viz. GIT

–

Endokrinní – LANGERHANSOVY ostrůvky (insulae pancreaticae) – hormony

Uložena v dutině břišní v ohbí duodena, probíhá napříč dutinou břišní pod brániční klenbou Laločnatá žláza, vzhledem připomíná slinnou žlázu Langerhansovy ostrůvky roztroušené po slinivce

Slinivka břišní

(2)

–

Ostrůvky bohatě obklopené kapilárami

–

A (alfa) buňky – glukagon

–

B (beta) buňky – inzulín a další peptidy

–

D (delta) buňky – somatostatin

–

F (také PP) buňky – pankreatický polypeptid

–

Méně jak 1% jsou zastoupeny: ●

● ●

D1 buňky – vazoaktivní intestinální polypeptid EC buňky – substance P, serotonin G1 buňky – gastrin (pouze perinatální ostrůvky)

Slinivka břišní

(3)

1. INZULÍN (INZ) ●

Tvořen v B buňkách, je to polypeptid

●

Hlavní účinek:

●

Snižuje hladinu glykemie následujícími kroky –

●

●

zlepšení prostupnosti buněčných membrán pro glukózu → lepší utilizace G v buňce a tkáních → omezení tvorby G v játrech → a její vyplavování z jater

Podpora vstupu aminokyselin a K do buňky Anabolické účinky – stimulace proteosyntézy, tvorba glykogenu v játrech a lipogeneze

Slinivka břišní ●

●

Hlavními tkáněmi působnosti jsou játra, svaly a tuková tkáň Váže se na specifické receptory buněčné membrány cílové tkáně a po navázání může „vejít“ do buňky i s glukozou –

●

(3)

„zámek a klíč“ (použiji jiný klíč než je zámek neodemknu) - je-li receptor rezistentní vůči INZ, G se nedostane do buňky a hromadí se v krvi → hyperglykemie (DM 2.typy – u obézních!!!)

Pro vstup G do buňky není třeba INZ jen – mozek, hepatocyt, enterocyt, buňka ledvinného tubulu

Slinivka břišní ●

●

●

●

(4)

Řízení sekrece: Jednoduchá zpětná vazba – chemoreceptory B buněk Langerhansových ostrůvcích reagují na hladinu glykemie Poruchy: DM 1.typu – absolutní nedostatek INZ – ostrůvky jsou zničeny autoimunním procesem (nastartuje u predisponovaných např. viróza)

Slinivka břišní ●

DM 2.typu – zpočátku nadbytek INZ, obézní s abdominálním uložením tuku –

●

(5)

Inzulorezistence → hyperinzulinismus → hyperglykemie → porucha gluk. Tolerance → DM 2.typu

3,3 – 5,6 (6,1) mmol/l = fyziologická hladina glykemie

2. GLUKAGON ●

●

Tvořen v A buňkách, polypeptid Účinky jsou opačné INZ – hlavním účinkem je ↑ glykemie

Slinivka břišní

●

●

(6)

–

Stimulace glykogenolýzy (v játrech a svalech)

–

Stimulace glukoneogeneze (v játrech z glukoplastických AK)

–

Podpora lipolýzy (aktivace hormon senzitivní lipázy) + následná tvorba ketolátek

Řízení sekrece: Jednoduchá zpětná vazba – stejně jako sekrece INZ

3. SOMATOSTATIN ●

Tvořen v D buňkách, v GIT, hypotalamu

●

Blokuje sekreci glukagonu INZ (i STH)

Slinivka břišní ●

Omezuje vstřebávání produktů trávení ze střeva –

●

(7)

Snížení prokrvení a motility žaludku, snížení peristaltiky

Omezuje průnik Ca do buněk (tím omezení buněčných fcí)

4. PANKREATICKÝ POLYPEPTID ●

●

Ve F buňkách Vyplavuje se zejména po jídle, potlačuje sekreci pankreatické šťávy, snižuje motilitu žaludku

Pohlavní žlázy

Ovaria (vaječníky) ●

(1)

Stavba – viz. pohlavní orgány

1. ESTROGENY ●

●

Skupina hormonů, které produkují buňky stěny folikulu, syntetizují se z androgenů E jsou nezbytné pro pohlavní zrání –

Vliv na prsní žlázu – růst

–

Ovlivňují růst vaginálního epitelu, konzistenci hlenové zátky děložního hrdla

–

Rozvoj sekundárních pohl. znaků typických pro ženu ●

Ukládání tuku, vývoj ochlupení, jemnost pokožky

Ovaria (vaječníky) –

Ženský typ sexuálního chování ●

●

(2)

Zvyšují libido, ovlivnění sex. chování během m. cyklu

–

Zvyšují citlivost dělohy k oxytocinu, zvyšují aktivitu vejcovodů

–

Spolupodíl na řízení cyklických změn endometria – proliferační část menstruačního cyklu

Metabolické účinky: –

↓ hladinu cholesterolu – tím tedy riziko

aterosklerózy (naopak po klimakteriu vysoce stoupá)

Ovaria (vaječníky) –

(3)

Podpora rozvoj organické kostní matrix –

proto také v menopauze sklon k osteoporóze – nedostatečná mineralizace (kalcitonin vyžaduje pro své uplatnění estrogeny)

●

–

↑ produkci aldosteronu

–

Tlumí erytropoetin → tím erytropoézu

–

Podporuje a zvyšuje hemokoagulaci

Sekrece řízena → FSH, částečně LH → gonadoliberin

a) Estradiol – tvořen z testosteronu, hlavním estrogenem u člověka, nejsilnější a potenciálně nebezpečná forma estrogenu

Ovaria (vaječníky)

(4)

b) Estriol – metabolit slabého účinku, nejméně škodlivá a ochranná forma estrogenu c) Estron – v menopauze převažuje nad estradiolem

2. GESTAGENY ●

Hlavním zástupcem je PROGESTERON –

●

Metabolit pregnandiol vylučován močí

Tvořen žlutým tělískem (corpus luteum) – buňky prasklého folikulu –

Otěhotní-li žena, jeho produkci pak z velké části přebírá placenta

Ovaria (vaječníky)

(5)

●

Odpovědný za sekreční fázi m. cyklu

●

Příprava udržení gravidity – vliv na endometrium –

●

●

●

Endometrium má charakter sliznice, která je vhodná pro nidaci oplozeného vajíčka

Tlumí svalovou činnost dělohy –

Udržuje ji v klidu

–

Tlumí účinky oxytocinu na děložní svalovinu

Snižuje produkci a zvyšuje viskozitu hlenu děložního hrdla Stimuluje rozvoj tkáně mléčné žlázy, připravuje ji na její sekreční funkci

Ovaria (vaječníky) ●

●

(6)

Zvyšuje bazální teplotu – vliv na termoregulační centrum Řízení – LH → gonadoliberin

3. ANDROGENY ●

Tvořeny v kůře nadledvin, částečně v ováriích

●

Axiální a pubické ochlupení

●

Udržení pohlavního pudu a libida

●

Prekurzory estrogenů

Placenta

(1)

1. Choriový gonadotropin (choriongonadotropin = HCG) ●

Objevuje se 7.den po oplození v moči

●

Vzniká v buňkách trofoblastu

●

Nutný k udržení corpus luteum – sekrece progesteronu a estrogenů –

●

●

Udržení sekrečního charakteru endometria (deciduum) než začne placenta v plné míře produkovat tyto hormony

Maximum sekrece v 9. gestačním týdnu, pak postupně klesá Stimuluje tvorbu testosteronu u XY plodu

Placenta

(2)

2. Progesteron ●

●

Z počátku gravidity produkován corpus luteum graviditalis Maximum sekrece 24.-36.týden gestace

3. Estrogeny ●

●

●

U těhotných především estriol Zvětšují růst buněk dělohy, prsů, zevních pohl. orgánů S relaxinem zvyšuje retenci vody, elasticitu symfýzy, vazů křížokyčelního kloubu → usnadnění porodu

Placenta ●

(3)

Maximum tvorby v druhé polovině gravidity

4. Choriový somatomammotropin ●

Kladný vliv na růst mléčné žlázy a na laktaci

●

Růstový hormon na metabolismus matky –

Zvýšená nabídky G a MK pro plod

Testes (varlata) ●

(1)

Stavba – viz. pohlavní orgány

1. TESTOSTERON ●

●

●

Leydigovy buňky (intersticiální) – endokrinní tkáň varlete Tvoří androgeny (i kůra nadledvin, za normálních podmínek se neuplatňují), hlavním zástupcem je testosteron Steroidní hormon, jeho metabolity vylučovány do moči

Testes (varlata)

(2)

●

Účinky testosteronu na vyvíjející se organismus:

●

Rozvoj pomocných pohlavních orgánů –

●

Rozvoj sekundárních pohlavních znaků –

●

●

●

Prostata, semenné váčky, penis, scrotum Kostra typicky mužská (zvětšuje objem kostní hmoty), mohutnost svalstva (anabolické účinky), ochlupení, rozšíření hrtanu s následným zhruběním hlasu

Vývoj mužského typu genitálu Sestoupení varlat tříselnými kanály do šourku – od 8. měsíce gravidity Vliv na kůži - akné

Testes (varlata) ●

●

●

●

Rozvoj pomocných pohlavních orgánů Stimulace erytropoetinu → stimulace erytropoezy Účinky na dospělý organismus: Zabezpečení aktivity pomocných pohl. orgánů –

●

(3)

Potence – pro erekci jsou důl. androgeny

Spermatogeneze –

Nutná ↓ teplota než je teplota tělesného jádra (rozdíl asi o 4°C)

–

Každé zvýšení teploty = zhoršení spermatogeneze

Testes (varlata) ●

Ovlivňuje produkci gonadoliberinu a gonadotropinů

●

Řízení – FSH a zejména LH

●

Celkové účinky androgenů:

●

●

(4)

Podpora proteinoanabolického vlivu STH – mohutná kosterní svalovina Uzavírání růstových zón dlouhých kostí – ukončení růstu do délky

Thymus

Brzlík

(1)

●

Na vnitřní straně sterna, orgán s nejistou sekrecí

●

2 laloky

●

●

Žláza nejvíce aktivní během fetálního období a krátce po narození, v období puberty postupně involuje a změní se na tkáň vazivově tukovou –

Involuce vlivem pohlavních hormonů

–

Při chemické nebo chirurgické kastraci → zvětší se

Vztah k imunitě – dozrávání T lymfocytů –

Tvoří látky, které podněcují tvorbu a dokončení vývoje T lymfocytů

Brzlík ●

(2)

Novorozenci a kojenci – hlavní místo vzniku T lymfocytů – zvyšuje se tak odolnost vůči infekci

http://equilibrium-rmc.webnode.sk/news/mala-slnecna-pleten-misto-spojeni-duchovniho-nitra-cloveka-s-telesnym-organismem/

http://cancerbioucd.wordpress.com/lymphatic-system/anatomy/

Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.