Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku Ing. Zdeněk Brož
Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou strukturálních indikátorů sledovaných Evropskou unií. Obsahem příspěvku je srovnání vývoje několika vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Strukturální indikátory Dlouhodobým cílem Evropské unie je vytvořit společenství států, které bude velmi konkurenceschopné a budou mít velmi dynamické ekonomiky. Mezi priority patří zejména rozvoj znalostí, udržitelný ekonomický růst a sociální soudržnost. V návaznosti na tyto cíle byla Evropská komise požádána o vytvoření souboru měřitelných ukazatelů, pomocí kterých bude možné sledovat postupné plnění stanovených cílů. Byl vytvořen soubor strukturálních indikátorů, které jsou rozděleny do šesti základních skupin.
Hierarchie strukturálních indikátorů První skupinou jsou všeobecné ekonomické ukazatele. Sem patří především ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly, ukazatel růstu reálného HDP, ukazatele produktivity práce, ukazatele růstu zaměstnanosti, míry inflace, růstu jednotkových pracovních nákladů, salda veřejných rozpočtů a celkového veřejného rozpočtu
Druhou skupinou jsou ukazatele týkající se zaměstnanosti. Do této skupiny patří ukazatel celkové míry zaměstnanosti. Dalším z důležitých sledovaných ukazatelů je míra zaměstnanosti starších pracovníků (55–64 let), tato skupina pracujících je z určitého pohledu riziková a proto je právě této skupině pracujících věnována zvláštní pozornost.
Do třetí skupiny patří ukazatele sledující výzkum a inovace. Mezi tyto ukazatele patří například výdaje na lidské zdroje, hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD), úroveň internetového připojení domácností a podniků. Dále do této skupiny patří ukazatele: počet vysokoškolských absolventů v oblasti vědy a technologie, počet patentů přihlášených v úřadu EPO na milion obyvatel, výdaje na informační technologie a úroveň dosaženého vzdělání mládeže.
Další skupinou jsou ukazatele týkající se ekonomické reformy. Sem patří například
ukazatel
srovnávací
cenové
úrovně,
ceny
elektřiny,
ceny
telekomunikací. Dalšími ukazateli jsou tržní podíl největšího producenta elektrické energie, objem inzerovaných veřejných zakázek charakterizovaný jako procento HDP.
Do páté skupiny patří ukazatele týkající se ekonomické soudržnosti. Sem patří ukazatele týkající se nerovností v rozdělování příjmů a ukazatele sledující chudobu obyvatelstva například míra trvalého rizika chudoby. Dalším z ukazatelů je rozptýlení regionální míry nezaměstnanosti. Mezi sledovanými ukazateli jsou také ukazatele míry dlouhodobé nezaměstnanosti a předčasně ukončeného vzdělání. Většina z těchto ukazatelů je dále rozdělena podle pohlaví - cílem je přesně popsat sledovaný stav a vzhledem k rozdílům je toto rozdělení nezbytné.
Poslední skupinu ukazatelů tvoří ukazatele týkající se životního prostředí. Do této skupiny patří ukazatel emise skleníkových plynů. Jsou stanoveny cíle podle Kjótského protokolu pro roky 2008-2012. Členské státy se budou postupně snažit těchto cílových hodnot emisí skleníkových plynů dosáhnout systematickým. Tento ukazatel je z hlediska dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu velmi důležitý a vybral jsem ho mezi několik ukazatelů, jejichž vývojem se zabývá tato práce. Dalšími z ukazatelů jsou ukazatele objemu nákladní a osobní dopravy k HDP. Velmi důležitá je také otázka komunálního odpadu. Do této skupiny ukazatelů patří několik ukazatelů, které popisují odpad sebraný, uložený na skládku a odpad spálený. Dalším z ukazatelů je energetická náročnost tvorby HDP v kg ropného ekvivalentu na 1000 €.
Vývoj vybraných strukturálních indikátorů HDP na obyvatele v paritě kupní síly Průměr EU Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko
1997 100 68,8 49,5 43,9 47,1
1998 100 66,5 50,7 44,9 47,4
1999 100 66,1 51,8 46 47
2000 100 64,9 54 46,8 47,5
2001 100 65,8 56,9 46,1 48,5
2002 100 67,7 59,1 46,3 51
2003 2004 2005 100 100 100 68,3 70,5 73,8 60,1 60,9 61,4 46,9 48,7 49,8 51,9 52,9 55 zdroj: EUROSTAT
100 90 80 70 60
Průměr EU Česká republika
50
Maďarsko Polsko
40
Slov ensko
30 20 10 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Relace srovnatelné cenové úrovně konečné spotřeby domácností Průměr EU Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko
1997 100 43,2 46,1 50,4 42
1998 100 46,2 45,4 52,4 42,2
1999 100 45,4 46,8 50,7 40,3
2000 100 47,2 48,4 56,3 44,1
2001 100 50,3 52 62,9 44,6
2002 100 54,7 56,9 59,5 44,6
2003 2004 2005 100 100 100 55,5 55 57,8 59 61,9 63,6 53,4 52,4 59,6 50,5 54,9 57,6 zdroj: EUROSTAT
100 90 80 70 60
Průměr EU Česká republika
50
Hungary Poland
40
Slov akia
30 20 10 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj jako procento Průměr EU Česká republika Hungary Poland Slovakia
1996 1,79 0,98 0,65 0,65 0,92
1997 1,79 1,09 0,72 0,65 1,09
1998 1,8 1,17 0,68 0,67 0,79
1999 1,86 1,16 0,69 0,69 0,66
2000 1,86 1,23 0,79 0,64 0,65
2001 1,89 1,22 0,94 0,62 0,64
2002 2003 2004 1,9 1,9 1,86 1,22 1,26 1,27 1,01 0,94 0,89 0,56 0,54 0,56 0,58 0,58 0,53 zdroj: EUROSTAT
2 1,8 1,6 1,4 1,2
Průměr EU Česká republika
1
Hungary Poland
0,8
Slovakia
0,6 0,4 0,2 0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
1999 90,8 72,4 68,5 71 69,9
2000 90,7 76 66,3 68,2 67,4
2001 91,7 76,2 68,5 67,7 71,7
2004
Celkové emise skleníkových plynů Průměr EU Česká republika Hungary Poland Slovakia
1996 94,2 79,3 70,3 77,4 73,7
1997 92,8 81,4 68,7 75,6 73,7
1998 92,3 76,5 68,8 71,4 71,6
2002 2003 2004 90,9 92,4 92,7 73,4 75,2 74,9 66,1 68,1 68 65,5 67,7 68,4 69 69,8 69,7 zdroj: EUROSTAT
100 90 80 70 60
Průměr EU Česká republika
50
Hungary Poland
40
Slovakia
30 20 10 0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Analýza Z analýzy údajů vývoje sledovaných ukazatelů ve sledovaných členských států vyplývá mnoho skutečností. Analýza vývoje HDP na obyvatele v paritě kupní síly - lze očekávat, že se HDP všech nových členských zemí bude postupně přibližovat průměru EU. Ze sledovaných států si Česká republika vede nejlépe. U Maďarska se růst zpomaluje. Relace srovnatelné cenové úrovně konečné spotřeby domácností - ze sledovaných států rostou cenové úrovně konečné spotřeby domácností nejrychleji v Maďarsku. Růst tohoto ukazatele v ČR zpomaluje. Po roce 2001 je možné u Polska pozorovat pokles sledovaného ukazatele. Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj jako procento - Česká republika zaostává ve výdajích na výzkum a vývoj za průměrem EU avšak ze sledovaných států si vede nejlépe. V roce 1997 lze pozorovat negativní změnu ve vývoji tohoto ukazatele na Slovensku stejně tak jako v roce 2002 v Maďarsku. Pro srovnání například Japonsko investuje do výzkumu a vývoje kolem 3 % HDP - to je o 50 % více než je současný průměr EU. Celkové emise skleníkových plynů - tento ukazatel je u všech sledovaných států lepší než průměr EU. Cílem je celkové snížení emise skleníkových plynů. U všech sledovaných hodnot je patrný postupný pokles hodnot emisí. Tento vývoj je velmi pozitivní.
Závěr I přes velké rozdíly ve fungování ekonomik nových členů EU je z vybraných ukazatelů patrna podobnost struktur těchto ekonomik. Z analýzy vývoje vybraných ukazatelů plyne, že Česká republika má dobrou pozici při srovnání s ostatními sledovanými státy. I přes určité problémy se daří postupně měnit fungování ekonomiky ČR tak, že během několika let ČR dosáhne průměru EU. Je nutné vyvinout dostatečné úsilí na to, aby tohoto cíle bylo dosaženo co nejdříve.
Recenze Název příspěvku: Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku Příspěvek na doktorandský workshop: 24. 11. 20 Recenzent: Doc. Ing. Luděk Mikulec, CSc. Autor se zabývá srovnáváním vývoje čtyř vybraných strukturálních ukazatelů v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Po vstupu České republiky do EU jsou pro ČR tyto strukturální ukazatele velmi významné, a to z hlediska srovnávání vývoje ekonomiky s ostatními členskými státy celé EU. Srovnání je provedeno k průměru u všech 25 členských států EU. Informace autor čerpal z databáze Eurostat., které jsou zcela aktuální a relevantní. Cílem tohoto příspěvku je informovat o vývoji vybraných ukazatelů a poukázat na rozdíly mezi uvedenými členskými zeměmi. V dalších příspěvcích bych doporučil rozšířit srovnání i s některými dalšími vybranými zeměmi EU. Předkládaný příspěvek je zpracován kvalitně a je vhodný pro prezentaci na úrovni doktorandského workshopu.
Literatura (1) SAMUELSON,P.A., NORDHAUS,W.D. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X. (2) KOTLER, P. KELLER, K.,L. Marketing, Management. 12 e. New Jersey: Lehigh Press, 2006. 729 s. ISBN 0-13-145757-8. (3) SEYLER, D.W. Doing Research. 2. edition. McGraw Hill, 1998. 351 s. ISBN 0070579792. (4) HESS, G.D., van WINCOOP, E. International Macroeconomics. Cambridge University, 2000. 334 s. ISBN 0521661633. Internetové zdroje (1) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/strukturalni_ukazatele (2) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090 _33076576&_dad=portal&_schema=PORTAL (3) http://ec.europa.eu/employment_social/esf2000/publications_en.html (4) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1133,47800773,1133 _47802558&_dad=portal&_schema=PORTAL (5) http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=17 (6) http://ec.europa.eu/employment_social/esf2000/index_en.html (7) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136239,0_455714 44&_dad=portal&_schema=PORTAL
