Komparace burzovních trhů v České republice, Polsku a Maďarsku

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Komparace burzovních trhů v České republice, Polsku a Maďarsku Diplomová práce

Autor:

Bc. Aleš Mrkva Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jitka Veselá, PhD.

Červen, 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, 25. června 2012

Bc. Aleš Mrkva

2

Anotace Předmětem diplomové práce ,,Komparace burzovních trhů v České republice, Polsku a Maďarsku“ je komparace a budoucí směřování tří vybraných středoevropských burzovních trhů, které jsou součástí uvedených zemí. Práce je strukturována pro přehlednost do pěti kapitol. V první třech kapitolách se zaměřuji na teoretickou část práce se zaměřením na historickou a současnou pozici burz. Čtvrtá kapitola je věnována komparaci hlavních burzovních dat srovnávaných burz. Pro srovnání velikosti a významnosti jednotlivých trhů je vyuţito statistických burzovních ukazatelů trţní kapitalizace, objemů obchodů, počtu akciových titulů a podobně. V poslední neboli páte kapitole práce analyzuji získané informace z předešlých kapitol a poskytuji doporučení v další směřování a predikuji další vývoj burz. Klíčová slova: burza cenných papírů, akciové trh, akciové indexy, komparace, trţní kapitalizace, objemy obchodování, IPO

Annotation The objective of the thesis called “Comparison of the stock exchange markets in the Czech Republic, Poland and Hungary” is to compare the key features and to predict the future developments of the three selected central European stock exchange markets. The thesis is structured in five major chapters. First three chapters are covering the historical background and current position of the stock exchanges. Chapter four is looking to compare the major data of the stock exchanges. The comparison was made to determine the size and the significance using the key indicators like market capitalization, trading volume or the number of publicly issued companies. The final chapter provides the analysis of the collected results from the research made, gives appropriate recommendation and I try to predict the future development for each stock exchange market. Key words: stock exchange, stock market, stock indices, comparison, market capitalization, trading volumes, IPO

3

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Burza cenných papírů Praha ........................................................................................... 8 1.1 Orgány BCPP .............................................................................................................. 9 1.2 Klasifikace trhů na BCPP ............................................................................................ 9 1.2.1 Hlavní trh .......................................................................................................... 10 1.2.2 Volný trh ........................................................................................................... 10 1.2.3 Trh MFT ............................................................................................................ 11 1.3 Obchodní systém BCPP ............................................................................................ 11 1.3.1 SPAD ................................................................................................................ 11 1.3.2 Automatický Obchodní Systém ........................................................................ 12 1.3.3 Xetra .................................................................................................................. 12 1.4 Podmínky členství na BCPP ...................................................................................... 13 1.5 Burzovní indexy na BCPP ......................................................................................... 14 1.5.1 Index PX ........................................................................................................... 14 1.5.2 Index PX-GLOB ............................................................................................... 16 1.6 Trţní kapitalizace BCPP ............................................................................................ 17 1.7 Vývoj burzovních obchodů na BCPP ........................................................................ 18 2 Warsaw Stock Exchange ................................................................................................ 20 2.1 Orgány WSE .............................................................................................................. 20 2.2 Klasifikace trhů na WSE ........................................................................................... 21 2.2.1 Hlavní trh .......................................................................................................... 21 2.2.2 NewConnect ...................................................................................................... 22 2.3 Obchodní systém WSE .............................................................................................. 22 2.3.1 WARSET .......................................................................................................... 22 2.3.2 Universal Trading Platform............................................................................... 23 2.4 Podmínky členství na WSE ....................................................................................... 24 2.5 Burzovní indexy WSE ............................................................................................... 24 2.5.1 Index WIG20..................................................................................................... 25 2.5.2 Index WIG......................................................................................................... 27 2.6 Trţní kapitalizace WSE ............................................................................................. 27 2.7 Vývoj burzovních obchodů na WSE ......................................................................... 28 3 Budapest Stock Exchange .............................................................................................. 30 3.1 Orgány BSE ............................................................................................................... 31 3.2 Klasifikace trhů na BSE ............................................................................................ 32 3.3 Obchodní systém BSE ............................................................................................... 33 3.3.1 MMTS ............................................................................................................... 34 3.4 Podmínky členství na BCPB ..................................................................................... 34 3.5 Burzovní indexy na BSE ........................................................................................... 35 3.5.1 Index BUX ........................................................................................................ 35 3.6 Trţní kapitalizace BSE .............................................................................................. 36 3.7 Vývoj objemů obchodů na BSE ................................................................................ 37 4 Komparace vybraných burzovních prvků z analyzovaných burz ............................. 39 4.1 Komparace trţních segmentů .................................................................................... 40 4.2 Komparace obchodních systémů ............................................................................... 41 4.3 Komparace členství na burzách ................................................................................. 42

4

4.4 Komparace indexů ..................................................................................................... 43 4.4.1 Vzájemná korelace indexů ................................................................................ 47 4.5 Komparace trţní kapitalizace .................................................................................... 49 4.5.1 Podíl trţní kapitalizace na HDP ........................................................................ 52 4.5.2 Počet obchodovaných společností .................................................................... 53 4.6 IPO ............................................................................................................................. 55 4.6.1 Výkonnost primárních emisí ............................................................................. 56 4.6.2 Příspěvek IPO k růstu trţní kapitalizace a objemů obchodů ............................ 57 4.7 Komparace burzovních obchodů ............................................................................... 61 4.7.1 Podíl akciových obchodů na celkovém obchodování na jednotlivých burzách 63 4.7.2 Trţní aktivita ..................................................................................................... 64 4.8 Komparace pomocí ukazatelů P/E ratio a dividendového výnosu ............................ 66 4.9 Výsledky komparace burz ......................................................................................... 68 5 Doporučení pro další směřování burz a perspektivy dalšího vývoje ......................... 70 5.1 Doporučení pro další směřování BCPP ..................................................................... 70 5.2 Perspektivy vývoje BCPP.......................................................................................... 72 5.3 Doporučení pro další směřování WSE ...................................................................... 74 5.4 Perspektivy vývoje WSE ........................................................................................... 75 5.5 Doporučení pro další směřování BSE ....................................................................... 76 5.6 Perspektivy vývoje BSE ............................................................................................ 76 Závěr ................................................................................................................................... 78 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 81 Seznam internetových zdrojů .............................................................................................. 83 Seznam příloh ...................................................................................................................... 85

5

Úvod Burza cenných papírů je pravděpodobně nejdůleţitější článek kapitálového trhu v kaţdé dobře fungující ekonomice. Burza je vysoce organizovaná forma trhu, kde se v určeném místě a ve stanovenou dobu vzájemně naleznou zájemci o nákup a prodej cenných papírů. Na burze se utváří cena kapitálu, coţ je informace, kterou ekonomické subjekty vyuţívají při svém rozhodování. Na rozdíl od ostatních trhů se obchodování na burze řídí podle přesných pravidel. Slovo burza pochází z latinského "bursa"1, coţ znamená koţený měšec. Ve 13. století visely tři koţené měšce na průčelí domu kupecké rodiny Van der Burse, kde se obchodníci s cennými papíry scházeli. V tomto domě byla roku 1309 ustanovena neformální instituce burzy. Tato myšlenka se rychle rozšířila v okolních Flandrech a další burzy byly zaloţeny v sousedním Gentu a Amsterdamu. V této době se obchodování omezovalo pouze na krátkodobé cenné papíry2. Roku 1602 tehdejší nizozemská Východoindická společnost vydala jako první na světě akcie, které se následně začaly obchodovat na amsterodamské burze. V roce 1688 se následně začalo s akciemi obchodovat také na londýnské burze. Na přelomu 20. století se některé burzy cenných papírů začínají vyčleňovat z národních pozic a stávají se z nich mezinárodní finanční centra. Hlavní mezinárodní finanční centra vzikla v Londýně, Tokyu a v New Yorku3, který po první světové válce převzal vůdčí roli v burzovním světě a dnes jeho burzy udávají hlavní směr směřování akciových trhů. Ve své diplomové práci se zaměřuji na tři relativně mladé akciové trhy fungující v zemích, které jsou součástí regionu střední Evropy. Česká republika, Polsko a Maďarsko ve 20. století prošly dlouhým obdobím komunistického reţimu, který se negativně podepsal na jejich dnešní úrovni. Po pádu komunismu a obnovení trţních ekonomik následovalo znovu zakládání burz cenných papírů. V prvních letech byla míra rozvoje burzovních trhů ovlivněna mnoha faktory. Významný vliv na postavení a rozvoj burz měla ___________________ 1

LINHART, J. et al. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov : Dialog, 2003. 412 s. ISBN 80-85843-61-7 obchodovalose hlavně se směnkami a dluţními úpisy 3 největší burza světa dle trţní kapitalizace je NYSE Euronext s trţní kapitalizací 12 950 356 mil. USD a sídlící v New Youk City, druhá největší burza světa je NASDAQ OMX, která má opět sídlo v New Youk City a na třetí pozici dle trţní kapitalizace je burza Tokyo Stock Exchange 2

6

zvolená forma privatizace státního majetku. V prvních deseti letech fungování středoevropských burz získala vůdčí pozici burza v Budapešti, avšak v následující dekádě začíná stagnovat a na pozici lídra ji střídá varšavská burza. Zvolené burzy prošly v posledních dvaceti letech obdobným vývojem, který má za následek obdobné charakteristické rysy a jsou v očích globálních investorů vnímány téměř jako jeden celek. Míra rozvoje burzovních trhů je jeden z nejdůleţitějších indikátorů rozvoje trţní ekonomiky země. V následujících kapitolách diplomové práce budu analyzovat hlavní vlivy na rozdílnou úspěšnost burz a za pomocí komparace zhodnotit jejich skutečné postavení v regionu střední Evropy. Cílem práce je provést komparaci vybraných burzovních trhů v České republice, Polsku a Maďarsku, charakterizovat a analyzovat jejich specifické rysy a zhodnonotit současnou pozici. V závěru práce poskytnu na základě zjištěných údajů doporučení pro další směřování a nastínit perspektivy budoucího vývoje. Zvolené metody práce V diplomové práci vyuţívám převáţně metody analýzy, komparace a syntézy poznatků. Metody analýzy a destrikce vyuţívám v prvních třech kapitolách diplomové práce, kde jsou předmětem analýzy vybrané burzovní indikátory a to trţní kapitalizace, objemy obchodů a burzovní indexy. Analyzonána data jsou z let 1991 – 2011. Metoda komparace je vyuţívána převáţně ve čtvrté kapitole, kde porovnávám burzy dle zvolených burzovních indikátorů, a to za období 2000 – 2011. V poslední kapitole vycházím z metody komparace a uplatňuji poslední metodu logické dedukce, kde se snaţím předpovědět budoucí směřování zvolených burz. Jelikoţ burzy jsou v zemích, které vyuţívají rozdílné měny, zvolil jsem měnu komparace EUR a směný kurz byl vyuţit vţdy aktuální v daném roce3.

___________________ 3

kurz byl vyuţit vţdy k 31.12. daného roku nebo k 22.5.2012 pro rok 2012

7

1 Burza cenných papírů Praha BCPP je největší česká burza sídlící v Praze. První snahy o zaloţení burzy na našem území se datují uţ od dob Marie Terezie, úspěchu však bylo dosaţeno teprve v roce 1871. Zpočátku se na praţské burze obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Velmi úspěšná se stala praţská burza v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce však tento druh obchodů ustoupil a obchodovalo se jiţ výlučně s cennými papíry. Meziválečné období se stalo pro praţskou burzu obdobím největšího rozmachu a svým významem dokonce překonala burzu vídeňskou. Toto období bylo ukončeno dne 21. září 1938 nastolením Mnichovského diktátu a obchodování na praţské burze bylo pozastaveno. Po druhé světové válce činnost praţské burzy obnovena nebyla a v roce 1954 byla oficiálně zrušena. Novodobá historie praţské burzy se začíná psát v květnu roku 1991. Nejprve vznikla společnost, kterou tvořilo osm bankovních domů. Dne 24. 8. 1992 se společnost přeměnila na sdruţení. Po přijetí zákona o burze se sdruţení transformovalo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a. s., která byla následně 24. 11. 1992 zapsána do obchodního rejstříku. První burzovní seance proběhla 6. dubna 1993. Při této první burzovní seanci se na BCPP obchodovalo pouze se čtyřmi dluhopisy, dvěma podílovými listy a jednou akcií. Objemy obchodu se v začátcích obchodování pohybovaly pouze v řádu desítek tisíc korun. Změna nastala aţ při první vlně kupónové privatizace, kdy bylo na BCPP uvedeno 955 nových emisí cenných papírů. V roce 1995 následovala i druhá kuponová vlna, po které bylo na praţskou burzu uvedeno dalších 674 emisí cenných papírů. Na BCPP bylo sice velké mnoţství emisí cenných papírů, ale velká část z nich měla nízkou likviditu a v roce 1997 došlo k vyřazení 1 301 emisí. Dalším významným mezníkem byl 1. říjen 2002, kdy bylo zahájeno obchodování s vůbec první zahraniční akciovou emisí společnosti Erste Bank. Vstupem České republiky do Evropské unie se BCPP v roce 2004 stává členem Federace evropských burz. V roce 2008 se majoritním akcionářem BCPP stala vídeňská burza, která získala

8

podíl 92,74 % na základním kapitálu burzy. BCPP se tak zařadila po bok budapešťské a lublaňské burzy, které jsou ve vlastnictví vídeňské burzy.

1.1 Orgány BCPP Burza cenných papírů Praha má tři orgány: valnou hromadu, burzovní komoru a dozorčí radu. Valná hromada je vrcholným orgánem BCPP. Jedná se o orgán, ve kterém jsou zastoupeni všichni její členové, kteří mají právo podávat návrhy a hlasovat o nich. Členové burzy jsou licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří obchodují na burze. Valná hromada rozhoduje o výši základního kapitálu, o jeho navýšení nebo sníţení, a také volí a odvolává členy dozorčí rady a burzovní komory, dále pak schvaluje burzovní pravidla a burzovní řád nebo výši a formy burzovních poplatků. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy, řídí činnost burzy a jedná jejím jménem. Členové burzovní komory jsou voleni valnou hromadou a to vţdy na období pěti let. V současné době se burzovní komora skládá z pěti členů a předsedy, kterým je generální ředitel burzy Ing. Petr Koblic. Burzovní komora má v kompetenci schvalování burzovních pravidel, poplatkového řádu, rozhoduje o přijetí nových členů burzy, o přijetí cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu burzy. Dozorčí rada je kontrolní orgán BCPP a dohlíţí na působení burzovní komory a hospodaření burzy. V čele dozorčí rady stojí šest členů, kteří jsou voleni valnou hromadou na dobu pěti let. Centrální depozitář cenných papírů a.s., je dceřinou společností BCPP. Byl zřízen za účelem vypořádání burzovních a mimoburzovních obchodů a vedení evidence cenných papírů na účtech svých členů.

1.2 Klasifikace trhů na BCPP Na BCPP jsou dva hlavní typy trhů, a to trh regulovaný a neregulovaný. Neregulovaný trh se dělí na trh hlavní a na trh volný. V případě neregulovaného trhu na BCPP funguje pouze trh MTF, který je nejmladší a vznikl 1. 12. 2008.

9

Schéma 1: Burzovní trhy na BCPP Burzovní trhy

Regulovaný trh

Hlavní trh

Neregulovaný trh

Volný trh

Trh MTF

Zdroj: BCPP.CZ: vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupný z WWW: .

1.2.1 Hlavní trh Na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha se obchodují cenné papíry největších společností. Pro přijetí emise na hlavní trh musí být splněna zákonem stanovená pravidla, mezi která patří například auditovaná účetní závěrka, výroční nebo pololetní zpráva. Emitent má nadstandardní informační povinnost. Nejdůleţitější nadstandardní informační povinností jsou především čtvrtletní ukazatele hospodaření společnosti. O přijetí emise cenných papírů ţádá emitent cenného papíru nebo jím pověřený člen burzy. Přijímaná emise musí splňovat zejména tři základní kritéria: trţní kapitalizace emise akcií 1 000 000 EUR, u akcií musí být alespoň 25 % emise rozptýleno mezi veřejnost a doba podnikání společností musí být nejméně tři roky. O přijetí emise akcií na hlavní trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci.

1.2.2 Volný trh Na volném trhu jsou umístěny emise akcií nesplňující kritéria pro přijetí na hlavní trh, ale společnost poţaduje, aby její akcie byly obchodovány na burze. Na volný trh také vstupují společnosti, které nechtějí mít takovou informační povinnost, jakou by emitent měl na hlavním trhu. Základním kritériem registrace je objem obchodů, který stanoví Burzovní výbor pro burzovní obchody. O přijetí cenného papíru na volný trh rozhoduje generální ředitel burzy.

10

1.2.3 Trh MFT Trh MFT je jediný neregulovaný trh v rámci BCPP. To znamená, ţe veškeré podmínky přijetí cenného papíru, přístupu a obchodování, stanovuje pouze burza. Neplatí zde ţádná přísnější pravidla stanovená pro společnosti obchodující na regulovaných trzích, jako je například obsáhlejší informační povinnost. Cenné papíry přijímané na tento trh musí splňovat podmínky stanovené burzovními pravidly. Mezi informace, které společnost musí poskytovat burze patří například výroční zprávy, informace o změnách objemu a jmenovité hodnoty emise, schopnost emitenta plnit závazky nebo informace, které mohou výrazně ovlivnit hodnotu kurzu akciové emise. O přijetí cenného papíru na trh MTF rozhoduje generální ředitel burz.

1.3 Obchodní systém BCPP Na BCPP se obchoduje ve dvou obchodních systémech. Drtivá většina obchodů s akciemi se realizuje pomocí obchodního systému SPAD. Kurzy akcií v systému SPAD obvykle ovlivňují ostatní obchodní systémy v České republice, kde probíhají akciové. Obchody na BCPP jsou vypořádány v čase T+3. Časem T se rozumí den uzavření obchodu, do stanovené lhůty se vţdy počítají pouze obchodní dny příslušného trhu.

1.3.1 SPAD SPAD je prestiţním segmentem BCPP, kde se obchoduje s nejvýznamnějšími a nejlikvidnějšími tituly v České republice. Ve SPADu5 se akcie obchodují v pevně daných mnoţstvích akcií tzv. lotech6. SPAD je zaloţen na vyuţití funkce tvůrců trhu, kteří v kaţdém okamţiku nabízejí v povoleném rozmezí svou nákupní i prodejní cenu za akcie vybraných společností. Tvůrce trhu je člen burzy, který má s burzou uzavřenu smlouvu o vykonávání činnosti na vybrané emise. Počet tvůrců trhu na jednu emisi ani počet emisí pro jednoho tvůrce trhu nejsou omezeny.

___________________ 5

pro kaţdý burzovní titul je stanovena jiná velikost lotu. Loty se obyčejně pohybují v řádech milionů korun. SPADu odpovídá asi 80 % podílu obchodů v tomto segmentu na všech burzovních transakcích 6 lot je minimální mnoţství obchodovatelných cenných papírů, které lze koupit nebo prodat na praţské burze.

11

1.3.2 Automatický Obchodní Systém AOS je dostupný pro všechny klienty i s menší investovanou částkou a v tomto obchodním systému se neobchoduje v lotech. Obchody v AOS probíhají ve dvou fázích. 1. fáze je aukční reţim (fixing), který je kurzotvorným segmentem pro listinné cenné papíry. Aukční reţim je zaloţen na cenové prioritě. Cenová priorita znamená, ţe přednost má objednávka s vyšší nákupní či niţší prodejní cenou. Pokud je vloţena objednávka bez uvedení ceny, znamená to, ţe je makléř ochoten koupit nebo prodat cenný papír za trţní cenu. Cena je stanovena tak, aby bylo zobchodováno co největší mnoţství cenných papírů. Druhým kritériem je minimální převis. Pokud ani druhé kritérium nerozhodne, aukční cenou se stává cena niţší v případě převisu nabídky, nebo vyšší v případě převisu poptávky. Nově stanovená cena se od předchozí ceny můţe odchýlit nejvýše o povolené rozpětí, které je stanoveno na 5 % od středu povoleného rozpětí. 2.

fáze

je

kontinuální

obchodování

(KOBOS).

Obchodování

v

rámci

kontinentálních automatických obchodů je určeno pro všechny zaknihované cenné papíry a v rámci burzovního dne navazuje na aukci. K uzavírání obchodů dochází na základě průběţného vkládaní objednávek k nákupu a prodeji cenných papírů. Při párování objednávek se uplatňuje princip cenové a následně časové priority. Kurz je vţdy roven ceně posledního uskutečněného obchodu v kontinuálním reţimu. Pokud nebyl s emisí ţádný takový obchod uzavřen, je kurz roven kurzu otevíracímu. Poslední stanovený kurz se stává závěrečným kurzem pro daný burzovní den. Pro emise cenných papírů zařazené do SPAD není tento segment kurzotvorný.

1.3.3 Xetra Na BCPP by měl být do konce roku 2012 uveden nový obchodní systém Xetra. BCPP by se tím měla zařadit po bok svého majoritního akcionáře, vídeňské burzy, která tento systém jiţ vyuţívá. Obchodní systém Xetra je plně elektronický burzovní systém pro obchodování akcií a je zaloţen na kontinuálním obchodování, podobně jako KOBOS, který by měl uvedením této platformy zaniknout. Obchodní systém SPAD by měl být zachován, ale jeho význam a podíl na obchodech praţské burzy se sníţí.

12

Hlavní předností nového obchodního systému by měla být aukce, která je základem nové funkce pro podporu IPO. Aukce v systému Xetra se mohou za stejných podmínek zúčastnit všichni členové Xetra bez ohledu na místo odkud obchodují a emitent nemusí platit ţádné poplatky za tuto sluţbu. Výhodou systému Xetra je vysoká transparentnost, likvidita a rychlost.

1.4 Podmínky členství na BCPP Burza cenných papírů Praha je zaloţena na členském principu, to znamená, ţe přístup do burzovního obchodního systému mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členy burzy. O udělení členství rozhoduje burzovní komora na základě doporučení burzovního výboru pro členské otázky. Zájemce o členství na burze musí mít povolení k poskytování investičních sluţeb získané v ČR nebo v některém členském státě Evropské unie a musí splnit všechny podmínky stanovené v burzovních pravidlech. V burzovních pravidlech jsou uveveny veškeré hlavní podmínky pro členství. Ţadatel o členství musí splatit základní kapitál ve výši alespoň 10 milionu Kč a počáteční kapitálu uchazeče musí být ve výši alespoň 730 000 EUR. Členem burzy nemůţe být osoba, na kterou byla uvalena nucená správa a osoba, na kterou bylo vydáno soudem insolventní rozhodnutí o úpadku, a to po dobu pěti let po skončení tohoto řízení. Jestliţe je člen oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry, pak mezi jeho další povinnosti patří členství v Garančním fondu burzy. Své obchody uzavírá svým jménem a to prostřednictvím svého makléře. Makléř je zaměstnancem člena burzy musí mít makléřskou licenci a příslušné oprávnění k vykonávaní své činnosti. Největší zájem o členství na praţské burze byl v letech 1993 – 1996, kdy počet členů se zvýšil z původních 17 aţ na 106. V následujících letech došlo k redukci počtu členů a hlavním důvodem tohoto poklesu byla především nerentabilita obchodníků s cennými papíry. V současné době má burza devatenáct členů burzy. Mezi ně patří především velké bankovní domy a společnosti zabývající se obchodováním s cennými papíry. Z těchto členů jsou pouze dva zahraničí a to po jednom z Polska a Maďarska. Podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu mohou obchodovat na BCPP i Česká národní banka a Česká republika prostřednictvím Ministerstvo financí České republiky.

13

Tabulka 1: Nejvýznamnější členové na BCPP dle objemu obchodů v roce 2011 Člen burzy Patria Finance, a.s. WOOD & Company Financial Services, a.s. Česká spořitelna, a.s. Fio banka, a.s. ING Bank N.V.

Akcie (CZK) mil. 256 618,96 182 799,98 74 764,62 43 579,25 41 584,43

% 34,60 % 24,70 % 10,00 % 5,90 % 5,60 %

Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupný z WWW: < http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Objemy-Obchodu-Clenu /> .

1.5 Burzovní indexy na BCPP Burzovní index je číselná hodnota, která odráţí změny kurzů cenných papírů v něm obsaţené na daném trhu jako celku, slouţí ke sledování vývoje trhu v čase a jeho vývojovým tendencím. Jelikoţ burzovní index odráţí jak současný stav vývoje trhu, tak i dlouhodobý vývoj trhu s jeho tendencemi, lze jej také pouţít jako určité měřítko úspěšnosti dlouhodobého vývoje investorova portfolia z hlediska výnosů. V současnosti jsou BCPP zveřejňovány dva indexy na BCPP. Index PX a index PX-GLOB.

1.5.1 Index PX Roli hlavního indikátoru akciového trhu, který promítá vývoj kurzů cenných papírů v jediném čísle na BCPP plní především burzovní index PX. Index PX je cenovým indexem blue chip emisí a jeho první výpočet uskutečnil 20. 3. 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX 50 a PX-D. Index PX převzal historické hodnoty staršího indexu PX 50 a spojitě na ně navázal. Výpočet indexu PX 50 byl zaveden ve shodě s metodologií International Finance Corporation doporučenou pro tvorbu indexů na vznikajících trzích. Počátečním dnem výpočtu indexu byl 5. duben 1994, k němuţ byla sestavena báze, která obsahovala 50 nejvýznamnějších akciových emisí a byla nastavena výchozí hodnota indexu 1 000 bodů. K nejvýraznější změně počtu bazických emisí došlo mezi lety 2002 aţ 2004, kdy došlo k výraznému sníţení počtu bazických emisí, a v roce 2005 byl index PX-50 tvořen pouze 14 obchodovatelnými emisemi. V součastnosti index PX obsahuje 15 emisí, které mají různé váhy. Největší podíl na indexu PX mají dlouhodobě emise společností ČEZ a

14

Erste Bank, jejichţ podíly se pohybují nad 20 % váhy celého indexu. Pět nejvýznamnějších emisí tvoří přes 85 % váhy celého indexu PX. Tabulka 2: Nejvýznamnější emise na BCPP dle váhy v indexu Pořádí 1 2 3 4 5

Společnost ČEZ Erste Bank Komerční banka Telefonica O2 VIG

váha v indexu PX 19,92 % 18,49 % 17,67 % 16,58 % 13,14 %

Obor Energetika Bankovnictví Bankovnictví Telekomunikace Pojišťovnictví

Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupný z WWW .

Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupný z WWW: < http://www.bcpp.cz/Statistika/Burzovni-Indexy/default.aspx/default.aspx?bi=1> .

Výpočet indexu PX vychází ze vzorce č. 1:

kde: K(t) je faktor zřetězení v čase t M(t) je trţní kapitalizace báze v čase t M(0) je trţní kapitalizace báze ve výchozím datu 5. 4. 1994 Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupný z WWW .

15

Index zahájil výpočet 5. 4. 1994 při hodnotě 1 000 bodů. V prvních letech se index propadl pod počáteční hodnoty a minima 316 bodů dosáhl 8. října 1998. Hlavní vliv na negativní výkonnost indexů měla privatizace a akcie společností zařazených do indexu. U mnoha akcií došlo k výrazným cenovým pádům aţ na nulové hodnoty z důvodu krachů společností a také index v těchto letech postihl velký delisting. Špatná nálada na burze přetrvala aţ do roku 1999, kdy došlo k částečnému oţivení trhu. Hlavní zlom nastal po roce 2002, kdy burza začala výrazně růst a 29. října 2007 dosáhla maximalní hodnoty 1 936,1 bodů. V roce 2008 v důsledku finanční krize došlo ke korekci zisků a burza se propadla na úroveň z roku 2003. V následujících letech došlo z části ke smazání ztrát a v dnešní době se index pohybuje pod hranicí 1 000 bodů, tedy i pod počáteční hodnotou idexu z roku 1994. Graf 2: vývoj indexu PX v letech 1994 – 2012

Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-31]. Dostupný z WWW: .

1.5.2 Index PX-GLOB Je cenový index se širokou bází, který obsahuje blue chip emise indexu PX, ale také ještě dalších 10 emisí akcií, které nemají takou likviditu a trţní kapitalizaci. Index byl na BCPP zaveden v dubnu 1995 a výchozím dnem výpočtu tohoto indexu je 30. září 1994 s výchozí hodnotou 1 000 bodů. Báze tohoto indexu se kaţdoročně čtyřikrát aktualizuje7.

___________________ 7

vţdy kaţdý třetí burzovní den v měsících březnu, červnu, září a prosinci

16

Báze indexu obsahuje 25 emisí a největší podíly v bázi indexu mají stejné společnosti jako v bázi indexu PX. Společnost ČEZ má v bázi indexu váhu 21,09 % a pět největších společností, které jsou shodné s indexem PX, mají dohromady váhu přes 82 %. Index zahájil svoji činnost na hodnotě stejné jako index PX a také vývoj indexu se velmi podobá vývoji indexu PX, a to z důvodu shody emisí a jejích vah. Index dosáhl minima 415 bodů 17. září 2001 a svého maxima dosáhl dne 21. listopadu 2007, kde překonal hranici 2 420 bodů. Graf 3: Vývoj indexu PX-GLOB v letech 1994 – 2012

Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: .

1.6 Tržní kapitalizace BCPP Kapitalizace BCPP vyjadřuje celkovou aktuální trţní hodnotu všech akcií, se kterými je moţné obchodovat. V roce 1994 trţní kapitalizace na BCPP činila 353 000 mil. Kč při 1 028 emisí. V následujících letech kapitalizace burzy stagnovala a pohybovala se kolem 400 000 mil. Kč při razantním sníţení emisí na trhu. Zlom nastal po roce 2002, kdy se trend obrátil a trţní kapitalizace BCPP začala razantně růst. Hlavní vliv na tento vzestup měl ekonomický růst České republiky, vstup ČR do EU a také vstup nové zahraniční emise Erste Bank8. V těchto letech se kapitalizace burzy téměř zčtyřnásobila a u největší emise na trhu ČEZ se trţní kapitalizace společnosti dokonce znásobila šestnáctkrát. BCPP své maximální trţní kapitalizace dosáhla v roce 2007, kdyţ přesáhla 1 840 000 mil. Kč, ___________________ 8

Akcie Erste bank nahradily akcie České spořitelny, které se obchodovaly na BCPP. K delistingu České spořitelny z BCPP došlo v roce 2002 po prodeji banky rakouské bance Erste Bank. K zahájení obchodování s emisí erste bank došlo 1. října 2002.

17

a to při počtu 32 emisí. V roce 2008 v důsledku globální krize došlo k poklesu trţní kapitalizace aţ o 40 % a v dnešní době se kapitalizace BCPP pohybuje kolem hodnoty 1 084 000 mil. Kč. Vývoj trţní kapitalizace BCPP je velmi podobný vývoji indexu PX. Na trţní kapitalizaci BCPP se příliš neprojevil razantní pokles emisí akcií, se kterými se na burze obchoduje a tento pokles emisí byl podpenzovaný i novými úpisy společností s velkou trţní kapitalizací jako mají Erste Bank, VIG a NWR. Graf 4: Vývoj tržní kapitalizace burza a počtu emisí v letech 1994 - 2011

Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupný z WWW: . Dostupný z WWW: < http://www.bcpp.cz /Statistika/Obchodovane-Emise/Default.aspx>.

1.7 Vývoj burzovních obchodů na BCPP Objemy obchodů na BCPP se v průběhu let mění. První obchody se na burze objevily při otevření burzy. Objemy akciových obchodů v prvních letech dosahovaly nízkých hodnot, ale jiţ po čtyřech letech obchodování je zobchodováno v akciích na burze téměř 250 miliard Kč. V následujících letech dochází ke stagnaci obchodních objemů. Zlom nastal podobně jako i u ostatních burzovních ukazatelů po roce 2002, kdy došlo ke zvýšenému zájmu investorů o akcie a objemy obchodů se během tří let zpětinásobily. Pád objemů obchodů nastal po roce 2008, převáţně kvůli světové hospodářské krizi a výraznému poklesu cen akcií obchodovaných na BCPP.

18

Objemy obchodů s dluhopisy na BCPP se rozjíţděly pomaleji neţ tomu bylo u akcií, ale zato měly neustálou vzrůstající tendenci a svého vrcholu dosáhly v letech 1999 – 2003 Dluhopisové obchody v těchto letech dosáhly takových objemů z důvodu omezení úvěrování ze strany českých bank a došlo k tzv. credit crunch. K omezení financování došlo kvůli krizi v českém bankovním systému na přelomu tisíciletí. Většinu bankovního systému začaly ovládat zahraniční banky, které zpřísnily podmínky pro poskytování korporátních a firemních úvěrů. Velké společnosti z důvodu tohoto omezení musely začít hledat jiné zdroje svého financování a nejlepší moţností bylo financování pomocí emisí dluhopisů. Trend se obrátil aţ v letech 2004, kdy se zlepšila kredibilita českých společností a bankovní systém ,,uvolnil kohoutky´´ s poskytováním úvěrů. Financování pomocí dluhopisů se pro společnosti stalo méně výhodné. Objemy obchodů byly nahrazeny státnímy dluhopisy, které jsou obchodovány na BCPP. První obchody s futures se na BCCP objevily aţ v roce 2006, ale jejich objemy dosahují pouze zanedbatelných čísel v porovnání s objemy obchodů s akciemi či dluhopisy. Tabulka 3: Vývoj objemů obchodů na BCPP v letech 1993 až 2011 v mil. Kč Akcie Dluhopisy Futures 1993 7 130 1 891 0 1994 42 594 19 432 0 1995 125 643 69 764 0 1996 249 935 143 264 0 1997 246 301 433 236 0 1998 172 594 687 598 0 1999 163 457 1 024 029 0 2000 264 145 958 688 0 2001 128 799 1 858 000 0 2002 197 398 1 595 674 0 2003 257 422 1 110 104 0 2004 479 622 692 480 0 2005 1 041 173 533 241 0 2006 848 896 598 921 32 2007 1 013 019 508 858 1 880 2008 852 042 643 151 689 2009 463 859 585 711 201 2010 389 867 529 907 189 2011 370 986 628 039 194 Zdroj: BCPP.CZ. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: http://www.bcpp.cz/Statistika/Objemy-Obchodu/Default.aspx

19

2 Warsaw Stock Exchange Varšavská burza byla zaloţena jiţ roku 1817, a to jako vůbec první burza na území Polska. Obchodovalo se zejména s dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry. Akcie se ve větším měřítku ke slovu dostaly aţ ve dvacátém století. Po první světové válce v Polsku vzniklo ještě dalších šest burz, ale na varšavské burze se přesto realizovalo 90 % všech obchodů. Varšavská burza musela přerušit svoji činnost v roce po násilné okupaci Polska. Po skončení druhé světové války nebyla obnovena a byla zrušena. Po pádu komunistického reţimu bylo rozhodnuto o znovuvybudování kapitálového trhu na zahraničních modelech. První obchody na nové varšavské burze byly uskutečněny jiţ 16. dubna 1991. V roce 1994 se burza stala členem Mezinárodní federace burz cenných papírů9 a to jako vůbec první z burz ve střední a východní Evropě. V roce 1999 Polsko reformovalo důchodový systém, coţ přispělo ke zvýšení domácích institucionálních investic, v roce 2004 vstoupilo do EU. Tento vývoj pomohl k posílení obchodních objemů v následujících letech. Varšavská burza se nyní zaměřuje především na růstovou strategii, posílení atraktivnosti a konkurenceschopnosti na polském trhu. Její snahou je povýšit Varšavu na finanční centrum střední a východní Evropy. Varšavská burza cenných papírů, i přes některé snahy vlády o prodej zahraničním investorům, byla ve státním majetku Polska aţ do roku 2010, kdy bylo uvedeno IPO burzy. Polská vláda nabídla pomocí veřejné nabídky akcií 64 % podíl burzy, který si mezi sebou rozdělili z jedné třetiny drobní investoři a ze zbylých dvou třetin instituce.

2.1 Orgány WSE Nejvyšším orgánem varšavské burzy je valná hromada. Mezi hlavní úkoly valné hromady patří rozhodování o změnách stanov, tvorba nových burzovních pravidel a volba členů dozorčí rady burzy. Skládá se ze zástupců ministerstva financí, bank, makléřských společností a akcionářů burzy. Akcionářem se stává osoba, která má ve svém vlastnictví alespoň jednu ze 60 000 akcií varšavské burzy. Akcie jsou volně obchodované na WSE. ___________________ 9

Mezinárodní federace burz cenných papírů je organizace pro cenné papíry a deriváty, která sdruţuje nejdůleţitější burzy světa a v roce 1999 vstoupila do dalších mezinárodních struktůr

20

Dalším orgánem burzy je správní rada, která koordinuje veškeré finanční operace prováděné na varšavské burze. Mezi povinnosti rady patří udělování povolení k obchodování s cennými papíry, dohlíţí na činnost obchodníků a členů burzy v oblasti obchodování a stanovuje pravidla pro obchodování s cennými papíry. Skládá se ze čtyř členů a čele stojí předseda. Předseda správní rady je volený členy dozorčí rady, a to na tři roky a jeho úkolem je řídit činnost správní rady. Kontrolním orgánem burzy je dozorčí rada, která především dohlíţí a kontroluje, zda fungování burzy probíhá dle platných zákonů a pravidel. Rozhoduje o udělení nebo odnětí statusu člena burzy. Skládá se ze sedmi členů, které jmenuje valná hromada.

2.2 Klasifikace trhů na WSE Na varšavské burze probíhá obchodování s finančními nástroji na dvou trzích. První z nich je trh hlavní, který vznikl 16. dubna 1991. Druhým trhem je start up trh NewConnect a jeho činnost začala 30. srpna 2007. Hlavní trh patří mezi regulované trhy a NewConnect je ve své podstatě trh neregulovaný. Schéma 2: Burzovní trhy na WSE Burzovní trhy

Regulovaný trh

Neregulovaný trh

Hlavní trh

NewConnect

Zdroj: GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-11]. Dostupný z WWW: .

2.2.1 Hlavní trh Na trhu dochází k regulaci především ze strany právních předpisů Polska a EU. Informační povinnost je pro obchodované společnosti vyšší neţ u společností kótovaných na neregulovaném trhu. Vstupují sem především velké a významné společnosti, které musí splnit podmínky a zveřejňovat informace nad rámec stanovený zákonem. Emisní hodnota 21

akcií musí dosahovat alespoň 40 mil. PLN a trţní hodnota musí dosahovat minimálně 32 mil. PLN. Na hlavní trh emitent musí vţdy uvést minimálně 25 % hodnoty všech akcíí. V roce 2012 bylo na hlavní trhu 428 akcií společností.

2.2.2 NewConnect Je organizovaný alternativní akciový trh burzy cenných papírů ve Varšavě, který je určený pro vznikající a malé společnosti s relativně malou trţní kapitalizací do 20.000.000 PLN, které působí v oboru nových technologií jako jsou IT, elektronická média, biotechnologie a alternativní energie. První obchody proběhly 30. srpna 2007 a k dnešku je na trhu 277 kótovaných společností s celkovou trţní kapitalizací 7 339 mil. PLN. Administrativa a náklady emise na NewConnect jsou ve srovnání s regulovaným trhem niţší. Emitent nemusí vypracovávat prospekt a také má menší informační povinnosti. Čtvrtletní zprávy jsou volitelné a není nutné předkládat pololetní auditní zprávy. Specifikem nového trhu je to, ţe investice do cenných papírů společností kótovaných na burze, jsou výrazně rizikovější, ale investoři také mohou počítat s vyšší mírou návratnosti investice.

2.3 Obchodní systém WSE Od roku 2000 probíhaly obchody na varšavské burze v systému WARSET, který byl po roce 2010 nahrazen novým obchodním systémem UTP.

2.3.1 WARSET Systém WARSET byl spuštěn v roce 2000 ve spolupráci s paříţskou burzou cenných papírů a Euronexem10. Obchodní systém WARSET převzal obchody se všemi cennými instrumenty na burze a rozšířil účast na všechny účastníky trhu. Tento systém umoţnil plnou automatizaci při předávání příkazů a transakcí mezi účastníky trhu a také umoţnil spustit první kontinuální obchodování na burze. ___________________ 10

Euronext je tvořen burzami v Amsterodamu, Paříţi, Lisabonu, Bruselu, MTS

22

2.3.2 Universal Trading Platform UTP je elektronická obchodní platforma vyvinutá burzou NYSE Euronext. V prosinci 2008 se s platformou začalo obchodovat na NYSE Euronext na evropském dluhopisovém trhu. Obchodování s akciemi a futures se rozběhlo v průběhu roku 2009 na burzách v USA a v Evropě. Platforma zejména umoţňuje klientům přístup ke všem sluţbám prostřednictvím jednoho připojení a zvyšuje objem a rychlost obchodu v širším rozsahu cenných papírů. V červenci 2010 varšavská burza podepsala rámcovou smlouvu s NYSE Euronext kvůli jejich strategické spolupráci. Rámcová smlouva stanovuje, ţe získává WSE nový obchodní systém a exkluzivní strategické partnerství mezi stranami ve vymezeném regionu střední Evropy. Během roku 2011 přešla varšavská burza na nový systém, na kterém se obchoduje v aukčním a kontinuálním reţimu, ceny akcií jsou stanoveny na základě maximalizace objemu transakcí, příkazy jednotlivých účastníků jsou pak vyhodnoceny a nakonec spárovány. Jednotná cena – obchodování je zaloţena na aukčním řízení, který je kurzotvorným segmentem pro cenné papíry. Objednávky se podávají před začátkem obchodování. Během první fáze se přijímají pokyny s cílem nakupovat a prodávat. Systém potom pomocí vhodného algoritmu určuje jednotné ceny, za které jsou transakce uskutečněny. Jednotná cena je stanovena obchodníkem s příkazy, které obsahují cenový limit. Kontinuální obchodování – kupující a prodávající předávají příkazy, které jsou směřovány na burzu a jsou prováděny ihned za předpokladu párování pokynů nebo jsou zapsány do knihy objednávek, kde příkazy čekají na odpovídající cenu druhé strany. Při párování objednávek se uplatňuje princip cenové a následně časové priority. Nejlikvidnější akcie jsou obchodovány v kontinuálním systému, stejně jako všechny dluhopisy a futures.

23

2.4 Podmínky členství na WSE Burzovní obchody mohou provádět na varšavské burze pouze osoby, které jsou jejími členy. Podmínky členství na varšavské burze upravují Burzovní pravidla. Členem burzy se můţe stát pouze právnická osoba, která získala povolení k provádění zprostředkovatelské činnosti, vlastní potřebné organizační a technické vybavení umoţňující obchodování na burze a dále splňuje veškeré podmínky stanovené burzovními pravidly i rozhodnutími burzovních orgánů. Rozhodnutí o přijetí nových členů je v kompetenci správní rady burzy. Počtu členů na varšavské burzy byl ovlivněn především roky 2004 a 2007. V roce 2004 vstoupilo na varšavskou burzu pět nových členů z řad bankovních domů a z tohoto důvodu byla vytvořena nová členská kategorie. Nová kategorie umoţnila obchodování na vlastní účet bez pomoci zprostředkování operací. Druhým milníkem byl rok 2007, kdy na varšavskou nově vstoupilo devět členů, z toho sedm zahraničních. Zásluhu na tom má především otevřená politika burzy, která se rozhodla stát největší burzou ve Středoevropském regionu. Významný vliv na růstu počtu členů burzy má i rostucí zájem o deriváty obchodované na varšavské burze. Celkově je na WSE 61 členů z toho 30 členů je ze zahraničí. Na varšavské burze jsou také tři členové z České republiky – Fio Banka a.s., Cyrrus a.s. a WOOD & Company Financial Services, a.s. Tabulka 4: Nejvýznamnější členové na WSE dle objemu obchodů Člen burzy Akcie (PLN) mil. % Dom Maklerski Banku Handlowego SA 78 733,38 13,80 % Credit Suisse Securities Limited 55 754,95 9,80 % Dom Maklerski BZ WBK 53 176,14 9,30 % ING Cenné SA 48 859,62 8,50 % Ipopema Cenné SA 43 016,01 7,50 % Zdroj: GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-06]. Dostupný z WWW: .

2.5 Burzovní indexy WSE Varšavská burza cenných papírů má celkem 20 indexů (WIG20, mWIG40, sWIG80, WIG-Plus, WIGdiv, WIG-Poland, WIG-Ukrain, WIG-Banki, WIG-Budow, WIG-Chemia, WIG-Dewel, WIG-Energia, WIG-Info, WIG-Media, WIG-Paliwa, WIGSpozyw, WIG-Surowce, WIG-Telecom, Respect, InvestorMS). Většina těchto indexů je

24

zaměřena na určitý sektor hospodářství či na různě velké společnosti. Hlavním indexem WSE je WIG20.

2.5.1 Index WIG20 Hlavním akciovým indexem polské burzy je index WIG20, obsahuje dvacet největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných na Hlavním trhu a představuje více neţ polovinu trţní kapitalizace. Výpočet byl zahájen 16. dubna 1994 na výchozí hodnotě 1 000 bodů. WIG20 je cenovým indexem váţeným podle trţní kapitalizace. Výběr společností, které budou tvořit bázi indexu, probíhá ve dvoufázovém procesu. Nejprve jsou vybrány ty společnosti z hlavního trhu, které splňují následující kritéria: - trţní hodnota akcií vydaných formou veřejné nabídky musí být nejméně 14 mil. EUR - veřejná nabídka akcií v den porovnání je nejméně 10 % emise - objemy obchodu akcií, které musely být obchodovány minimálně na polovině seancí - za posledních 6 měsíců tvoří nejméně 20 tisíc EUR

Zdroj: GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: .

25

Výpočet indexu WIG20 vychází ze vzorce č. 2:

kde: M(t) je trţní kapitalizace indexové báze v čase t M(0) je trţní kapitalizace báze ve výchozím dnu 16. 4. 1994 K(t) je faktor zřetězení. Vývoj hlavního indexu burzy od zaloţení zaznamenal index svou nejniţší hodnotu dne 28. března 1995. Tento den byla dosaţena hodnota 577,9 bodů a v následujících letech se pohybuje kolem hranice 1 000 bodů. Ke zvratu dochází aţ v roce 2003, kdy index v tomto roce posílil o téměř 34 %. Růst přetrval i v následujících letech, a to v roce 2004 o 25 %, v roce 2005 o 35 % a v roce 2006 o 24 %. Tento razantní růst vyvrcholil dne 29. října 2007, kdy index dosáhl svého maxima 3 917,87 bodu. Za růstem indexu stojí hlavně vynikající výsledky společností v indexu zahrnutých a dobrý stav polské ekonomiky. Začátkem roku 2008 dochází k velkému propadu indexu, který se dostal aţ pod hranici 1 400 bodů. Během dalších dvou let došlo k částečnému smazání ztrát a indexová hodnota se zdvojnásobila na téměř 3 000 bodů. Po korekci zisků v roce 2011 se hodnota indexu pohybuje dnes kolem 2 300 bodů. Graf 6: vývoj indexu WIG20 od 2004 do 2012

Zdroj: PATRIA.CZ. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupný z WWW:

26

2.5.2 Index WIG WIG index je prvním a nejstarším burzovním indexem na WSE. První výpočet proběhl 16. dubna 1991. Výchozí hodnota WIG byla stanovena na 1 000 bodů. Jeho hodnoty jsou vypočítány na základě cen akcií všech společností. Tento index je zveřejňován od začátku do konce seance v jednominutových intervalech. WIG je Total Return Index, coţ znamená, ţe příjmy z dividend a předkupních práv jsou také zahrnuty do výpočtu. Změny sloţení WIG jsou prováděny čtyřikrát do roka. Seznam všech uvedených společností je sestaven po posledním zasedání. Seznam nezahrnuje společnosti, které nesplňují základní poţadavky účasti. Akcie společností jsou v tomto

indexu

stanoveny na základě mnoţství volně obchodovaných akcií. Jako další poţadavek je, ţe jedna společnost nesmí mít větší neţ 10 % podíl váhy emise v tomto indexu, zatímco podíl jednoho sektoru nesmí překročit 30 %. Počet emisí ve variabilní bázi je 347. Tabulka 5: Nejvýznamnější emise na BCPP dle váhy v indexu Pořádí 1 2 3 4 5

Společnost PKO Bank Polski KGHM PZU Bank Pekao PGE

váha v indexu PX 13,41% 13,21 % 11,95% 10,45% 9,11%

Obor Bankovnictví Těţba surovin Pojišťovnictví Bankovnictví Energetika

Zdroj: GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: < http://www.gpw.pl/spolki_z_indeksu_wig20_en >.

2.6 Tržní kapitalizace WSE Vývoj trţní kapitalizace burzy byl v počátcích ovlivněn privatizací státního majetku. V roce 1991 při zaloţení burzy byla trţní kapitalizace 161 mil. PLN při 9 emisích. Zlom nastal po roce 1996, kdy Ministerstvo financí Polska oficiálně zahájilo privatizaci státních podniků, která často probíhala pomocí primárních emisí akcií. S rostoucím mnoţstvím emisí na trhu rostla také trţní kapitalizace burzy. V roce 2004 nastal razantní růst trţní kapitalizace burzy. Příčinou růstu byla ekonomická expanze země po vstupu Polska do EU. V roce 2007 opět naroste počet emisí obchodovaných na burze a to hlavně díky otevření nového burzovního trhu NewConnect a expanzivní politice burzy, která získala pro tento trh velké mnoţství středních a menších společností, které mají velký růstový potenciál. Počáteční trţní kapitalizace nebývá tak velká, ale tyto společnosti kaţdoročně přichází v počtu několika desítek, coţ se jiţ na ukazatelích značně projevuje. 27

Trţní kapitalizace dosáhla maxima v roce 2007, kdy dosáhla 1 080 257 mil. PLN při 351 emisích akcií. Po roce 2008 se sice trţní kapitalizace burzy velmi výrazně propadla kvůli finanční krizi, ale v následujících letech opět začala výrazně růst, a to hlavně ze dvou příčin – ekonomickým oţivením a vstupem několika velkých polských společností, jako byly PGE a PZU. Mezi největší společnosti dle trţní kapitalizace patří na burze hlavně společnosti PZU, PGE, PKO Bank Polski či česká společnost ČEZ. Graf 7: Vývoj tržní kapitalizace a počtu emisí na WSE v letech 1991 – 2011 600000

450 400 350 300

Tržní kapitalizace ( mil. PLN ) Počet emisí

250

500000 400000 300000

200 150

200000

100

100000

50 0

0

1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011

Zdroj: GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: http://www.gpw.pl/analizy_i_statystyki_en >.

2.7 Vývoj burzovních obchodů na WSE První obchody na burze byly provedeny s akciemi a předznamenaly další směřování burzy. V prvních letech se objemy obchodů pomalu zvedaly jak u akcií, tak i u dluhopisů. V roce 1995 dosáhly obchody na dluhopisovém trhu větších objemů neţ na trhu akciovém. Od tohoto roku vliv dluhopisového trhu na burzu neustále klesá, aţ objemy obchodů dosahují bezvýznamných hodnot. Na akciovém trhu je situace úplně obrácená. Po rozjezdu privatizace a penzijní reformy se na trh dostaly nové emise a objemy obchodů začaly růst za pomoci penzijních fondů. Další významý růst nastal v roce 2005, kdy varšavská burza začíná vévodit středoevropskému regionu a na trh přicházejí nové významné emise z dalšího kola privatizace a noví zahraniční investoři. Maximálních objemů burza na akciovém trhu dosáhne v roce 2007, a to 239 740 mil. PLN. Následkem

28

finanční krize se objemy obchodů sníţily, ale v roce 2011 objem obchodů překonal rok 2007 díky dalším primárním emisím, které zatraktivnily trh pro investory. Tento výrazný rozdíl vývoje akciového a dluhopisového byl způsoben v počátcích 90. let. Polsko zaţívalo během transformačních let poměrně vysokou míru inflace, která znehodnocovala dluhopisy a byla překáţkou pro udělování úvěrů. Naopak akciový trh, který umoţňoval snadnější přeceňování, se dokázal s tímto problémem vypořádat. Akcie byly v Polsku paradoxně velmi stabilní investicí, na rozdíl od ostatních aktiv, která se tak dobře vlivům inflace nedokázala bránit. Na rozvoj dluhopisového trhu v rámci burzy mělo vliv i postavení Polska, které na počátku 90. let čelilo obrovskému zadluţení, coţ se přeneslo i na vznikající soukromý sektor, který k financování vyuţíval raději IPO neţ emise dluhopisů. Zajímavostí je, ţe nově vznikající penzijní fondy na konci 90. let do svých portfolií zařazovaly z větší části akcie neţ dluhopisy, jak tomu bývá ve vyspělých západních zemích. V roce 1998 se objevují na burze i kontrakty Futures, které v průběhu let získávají neustále větší oblibu a od roku 2001 překonávají objemy akciových obchodů. Většina obchodů Futures jsou na varšavské burze uzavírány na indexy burzy a jak se nabídka indexů na WSE v posledních letech rozšiřovala, rostl i objem obchodů Futures, který v roce 2011 dosáhl 361 665 mil. PLN.

29

Tabulka 6: Vývoj objemů obchodů na WSE v letech 1991 až 2011 v mil. PLN Akcie Dluhopisy Futures 1991 15 0 0 1992 114 11 0 1993 3937 279 0 1994 11710 1650 0 1995 6836 9638 0 1996 14948 8110 0 1997 26171 6744 0 1998 31191 4291 301 1999 44672 2383 3184 2000 84637 2295 29306 2001 40300 2567 49323 2002 31834 2066 38667 2003 40118 6337 58101 2004 59759 4177 62747 2005 98517 2754 119013 2006 169348 2768 190470 2007 239740 1748 337066 2008 165658 2500 306748 2009 175943 1476 258683 2010 234288 1428 340648 2011 268139 836 361665 Zdroj: GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: < http://www.gpw.pl/analizy_i_statystyki_en>.

30

3 Budapest Stock Exchange Maďarská burza cenných papírů byla zaloţena v lednu roku 1864 v Pešti císařem Františkem Josefem I. Do konce století se burza stala významným trhem nejen co se týče obchodování s akciemi, ale také vedoucím trhem v obchodování s obilím. Od roku 1899 byly kurzy akcií budapešťské burzy uveřejňovány ve Vídni, Frankfurtu, Londýně i Paříţi. Po první světové válce následoval velký boom v obchodování, který byl přerušen v letech 1931 aţ 1932, kdy burza byla uzavřena z důvodu hospodářské krize. Od roku 1934 do roku 1936 burza zaznamenala další velký rozmach a obchodovalo se také v průběhu druhé světové války. V roce 1948 byla burza po znárodnění na dlouhou dobu uzavřena. Obnovení trhu cenných papírů v Maďarsku bylo zahájeno jiţ na počátku 80. let, kdyţ uţ v roce 1987 byla podepsána dohoda o obchodování s cennými papíry. Od této dohody jiţ vedla cesta k zaloţení budapešťské burzy, která vznikla 19. června 1990. Zaloţilo ji 41 členů a obchodován byl jediný titul. V roce 1995 začalo obchodování s deriváty a o tři roky později jako první na světě představila budapešťská burza futures kontrakty na jednotlivé akciové tituly. V roce 2004 pak došlo k získání většinového podílu BSE skupinou kolem vídeňské burzy, která společně s Österreichische Kontrollbank AG vlastní 68,8 % akcií BSE. V roce 2005 pak došlo ke spojení BSE a BCE11 a na budapešťské burze je tak dnes moţné obchodovat i komoditní futures a opce.

3.1 Orgány BSE Nejvyšším rozhodovacím orgánem budapešťské burzy je valná hromada. Její rozsah zahrnuje volby představenstva a dozorčí rady. Organizační struktura burzy se dále z skládá osmi výborů, které jsou zaměřeny na chod a reprezentaci budapešťské burzy. Představenstvo

burzy je výkonným orgánem. Mandát členů má slouţit na tři

funkční období po jejich zvolení. Představenstvo se můţe skládat ze 3 aţ 7 členů, ale v současné době je tvořeno sedmi členy. Členové volí předsedu a místopředsedu představenstva prostou většinou hlasů. ___________________ 11

Budapešťská komoditní burza

31

Dozorčí rada dohlíţí na vedení společnosti a skládá se ze 3 aţ 6 členů. V současné době je dozorčí rada obsazena třemi členy, kteří byli zvoleni na valné hromadě akcionářů a mají mandát na tři roky. Členové dozorčí rady nemohou být zaměstnanci BSE.

3.2 Klasifikace trhů na BSE Obchodování v rámci BSE probíhá ve čtyřech sekcích v závislosti na druhu investičního instrumentu. Na budapešťské burze existuje také nerugulovaný trh. -

Akciový trh

-

Trh dluhových cenných papírů

-

Derivátní trh

-

Komoditní trh Schéma 3: Burzovní trhy na BSE

Zdroj: BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupný z WWW: < http://www.bse.hu/topmenu/trading_data/cash_market>.

V rámci akciového trhu se cenné papíry dělí do dvou kategorií: A a B. Akcie zařazené do kategorie A musí splňovat několik kritérií, jako trţní kapitalizaci ve výši 2,5 mld. HUF, vlastnickou strukturu free-float a minimální firemní historii tři roky. Podíly vlastního kapitálu v kategorii A jsou likvidní a mají obecně širokou vlastnickou strukturu. V kategorii B jsou akcie středních a malých podniků a pro emisi akcií stačí splnit podmínky určené podle Zákona o kapitálovém trhu.

32

Na trhu dluhových cenných papírů se obchoduje převáţně se státními dluhopisy či státními pokladničními poukázkami. K dalším instrumentům obchodovaným na trhu patří hypoteční zástavní listy a korporátní dluhopisy. Na derivátovém trhu se obchoduje s opcemi a futures, které patří do skupiny derivátů finančních produktů. Název vychází ze skutečnosti, ţe cenu těchto výrobků je moţné odvodit od ceny tzv. podkladového produktu. Derivátové produkty BSE jsou futures a opční smlouvy. Derivátové produkty na burze jsou standardizovány. Výměna nastaví parametry různých druhů smluv, s cílem zvýšit likviditu a odráţet potřeby různých subjektů na trhu. Nejdůleţitějšími paramentry jsou: velikost obchodů, způsob dodání, termíny kontraktu a také forma instrumentu. Na komoditním trhu se obchoduje s opcemi a futures na komoditní transakce. Velká část komoditních obchodů je uskutečňována s obilninami. Komoditní produkty na burze jsou standardizovány. Výměna stanoví standardy kvality a parametrů jednotlivých smluv, s cílem zvýšit likviditu a odráţet potřeby různých subjektů na trhu. Nejdůleţitějšími parametry obchodů jsou velikost transakce, způsob dodání, termíny vypršení a forma transakce. Neregulovaný trh vznikl v roce 2001 a jedná se o mimoburzovní trh, kde jsou k dispozici akcie, které nebyly ještě zařazeny na seznam budapešťské burzy. Na trhu se akcie také dělí do dvou kategorií. Kategorie 1: akcie, které by mohly být uvedeny na hlavní trh dle BSE a Keller Kategorie 2: akcie, které splnily pouze základní kritéria

3.3 Obchodní systém BSE Budapešťská burza cenných papírů vyuţívá pro obchodování obchodní systém Multi Market Trading System, který zahájil činnost koncem roku 1998. Obchodní systém MMTS by měl být v roce 2013 nahrazen novým obchodním systém Xetra.

33

3.3.1 MMTS Implementace systému proběhla ve dvou fázích. V roce 1998 byla zahájena první fáze pod označením MMTS I, kdy systém začal obsluhovat akciový trh a trh dluhových cenných papírů. Ve druhé fázi MMST II byl systém rozšířen o derivátový trh. Tento systém nevyuţívá funkci tvůrce trhu. Obchodní systém MMTS je plně automatizovaný elektronický obchodní systém. Řízení objednávek vyuţívá dva způsoby algoritmu, pomocí kterých monitoruje a páruje objednávky. Rovnováţné ceny, kde obchodní systém zhodnotí zadané obchodní příkazy a určí rovnováţnou cenu a maximální objem obchodu. Kontinuální systém párování objednávek, který pracuje na základě cenové a časové priority. Obchodování probíhá ve dvou fázích. Otevřená fáze se skládá se dvou podsloţek. Otevřený příjem příkazů a fáze zahájení transakcí. V této fázi se vyuţívá algoritmus zaloţený na rovnováţné ceně. Ve volné fázi jsou transakce uzavírané podle nepřetrţitého porovnování algoritmů, dle algoritmu kontinuálního párování objednávek. Vypořádání burzovních obchodů zabezpečuje společnost KELLER a.s., která vykonává clearingovou činnost a působí nezávisle na samotné burze. K vypořádání dochází na základě principu dodání cenného papíru verzus platba v době T+3 pro majetkové cenné papíry a T+2 pro dluhové cenné papíry. Společnost KELLER vyuţívá instituci centrální protistrany tzv. CCP, která garantuje vypořádání transakce i v případě nezaplacení či nedodání cenného papíru. CCP se v těchto případech stává prodejcem nebo kupujícím a tím garantuje akceptaci transakcí.

3.4 Podmínky členství na BCPB Budapešťská burza cenných papírů je zaloţena na principu členství. Na burze mohou obchodovat pouze osoby, které získaly od budapešťstké burzy příslušnou licenci. Obchodování na burze probíhá ve čtyřech oddílech: akciová sekce, sekce dluhových

34

cenných papírů, derivátová sekce a komoditní sekce, které jsou shodné se sekcemi v rámci organizace trhu. Členové burzy mohou získat licenci v jednom nebo i ve více oddílech. Budapešťská burza měla při svém zaloţení 41 členů. V dnešní době má burza 38 členů, kteří mají licenci v různých oddílech a pouze 14 členů burzy má licenci do všech čtyř zádladních oddílů burzy. Členem burzy je i jedna společnost z ČR a to WOOD & Company Financial Services a.s.

3.5 Burzovní indexy na BSE Pro zachycení vývoje na maďarské burze BSE zveřejňuje burza domácí indexy BUX, BUMIX a regionální index CETOP.

3.5.1 Index BUX Index BUX je oficiální index blue-chip akcií kotovaných na budapešťské burze cenných papírů. Výpočet byl zahájen 1. 1. 1991 s počáteční hodnotou 1 000 bodů. V poslední době se počet emisí v indexu BUX sníţuje. Na konci roku 2007 byl index tvořen ještě 16 emisemi, ale do roku 2012 se počet sníţil na 11. V bázi indexu mají největší podíly společnosti MOL a OTP, jejichţ váha se pohybuje kolem 30 % a čtyři největší emise mají dohromady přes 94 % váhy v celé bázi indexu. Hodnota indexu je vypočítávána kaţdých pět vteřin podle aktuálních kurzů jednotlivých sloţek báze indexu.

Pořádí 1 2 3 4 5

Tabulka 7: Nejvýznamnější emise dle váhy v hlavním indexu Společnost váha v indexu PX Obor MOL 31,87 % Petrochemie OTP 27,54 % Bankovnictví Richter 19,00 % Farmacie Magyar Telekom 15,62 % Telekomunikace Egis 2,92 % Farmacie

Zdroj: BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-15]. Dostupný z WWW: .

Po velmi skromném růstu hlavního indexu v prvních letech fungování BSE se počátkem roku 1995 dostavil razantní růst. Rok 1997 byl pro maďarské akcie nejúspěšnější v jeho historii a index BUX meziročně vzrostl o 93,5 % a ukončil rok na hodnotě 7 999 bodů. Růst byl způsoben zejména díky pokračujícímu zájmu zahraničních investorů a dobrým podnikovým hospodářským výsledkům. Na konci tisíciletí zaţívá index úspešné

35

období a v roce 1999 dosáhl růstu 40 %. Růst vyvrcholil v roce 2000 dosaţením hranice 10 492 bodů, coţ způsobila optimistická nálada na amerických burzách. Zlom nastal po roce 2000, kdy dochází k poklesu hodnoty indexu pod 7 000 bodů. Po dvouleté stagnaci přichází v průběhu roku 2004 růst, který soustavně pokračuje aţ do léta 2008 překonáním hranice 30 000 bodů. Během těchto let se hodnota indexu ztrojnásobila. V roce 2008 se trend změnil a dochází ke korekci zisků a hodnota indexů padá aţ pod hranici 10 000 bodů. V následujících letech došlo ke zhodnocení indexu, ale uţ nedosáhl hodnot z let 2008 a v dnešní době se hodnota indexu pohybuje kole 18 000 bodů. Graf 7: Vývoj indexu BUX od jeho založení do 2011

Zdroj: PRIVÁTBANKÁR.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW: .

Zdroj: BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-15]. Dostupný z WWW: .

36

3.6 Tržní kapitalizace BSE Vývoj trţní kapitalizace budapešťské burzy byl v začátcích ovlivněn privatizací státního majetku. V roce 1991 při zaloţení burzy byla trţní kapitalizace velmi malá a dosahovala pouze 368 955 mil. HUF jelikoţ na burze byl jediný akciový titul. Zvrat nastal po roce 1995, kdy na burzu vstupují nové akciové emise a hodnota stávajících akciových titulů

razantně

začala

růst.

V roce

2000

dosáhla

trţní

kapitalizace

burzy

3 578 945 mil. HUF, V roce 2004 nastal razantní růst trţní kapitalizace burzy a za hlavní příčinu lze označit další významný růst hodnoty akciových titulů, který byl způsoben ekonomickou expanzí a vstupem země do EU. Maximálních hodnot burza dosahova v letech 2006 – 2007, kdy trţní kapitalizace burzy se pohybovala kolem 4 063 889 mil. HUF. V následujících letech vlivem výrazného poklesu hodnot akciových titulů se sníţila trţní kapitalizace burzy na úroveň roku 2000. V dnešních době je trţní kapitalizace jen o něco větší neţ před 12 lety a je výrazně ovlivňována hodnotou akciových titulů. Mezi nejvyznamnější emise na budapešťské burze podle trţní kapitalizace patří společnosti MOL a OTP, které mají přes 60% podíl na celkové trţní kapitalizaci burzy.

3.7 Vývoj objemů obchodů na BSE První burzovní obchody na budapešťské burze se objevily na akciovém trhu v roce 1991. V prvních letech obchody dosahovaly nízkých hodnot, ale po roce 1996 nastal na budapešťské burze obrovský nárůst objemů obchodů. Bylo to zapříčiněno hlavně obnovenou důvěrou investorů na maďarských kapitálových trzích, ale i růstem počtu akcií povolených k obchodování na burze. V následujících letech se objemy obchodů ustálily pod 2 000 000 mil. HUF, ale v roce 2004 následoval další významný růst objemů obchodů, který byl zapříčiněný vstupem země do EU, vstupem nových zahraničních investorů a růstem cen akcií. Vrchol nastal v roce 2007, po kterém došlo k opětovnému sníţení obchodní aktivity na burze. Dluhopisový trh na budapešťské burze nedosáhl nikdy významných objemů obchodů. Bylo to zapříčiněno hlavně počátkem 90. let, kdy v zemi panovala vysoká inflace a celkové zadluţení země dosahovalo vysoké úrovně. Výnosnost dluhopisů pro investory byla nízká a nálada investorů na dluhopisovém trhu byla spíše negativní. Jedinou výjimkou

37

byl rok 1999, kdy byly na burzu uvolněny nové emise státních dluhopisů, aby nastartovaly obchodování na dluhopisovém trhu v rámci BSE. Tento pokus se příliš nezdařil a v následujících letech se objemy obchodů vrátily na předešlou úroveň. Opačná situace nastala u futures. Futures se na budapešťské burze objevily první v rámci burz východní Evropy. Ze začátku objemy obchodů s futures dosahovaly malých hodnot a byly uzavírány pouze na akciové indexy. Postupně se objemy začaly zvedat, jak se na BSE objevila moţnost futures na akcie, ale zlom nastal aţ v r. 1999, kdy začalo být moţné uzavřít obchody futures i na měny. V posledních letech futures na měny dosahují nadpolovičních objemů a jejich podíl neustále roste. Celkové objemy obchodů na futures trhu se téměř přiblíţily akciovému trhu a v posledních letech dosahují jeho úrovně ze 70 %. Tabulka 8: Vývoj objemů obchodů na BSE v letech 1991 až 2011 v mil. HUF Akcie Dluhopisy Futures 1991 16 033 0 0 1992 45 073 10 633 0 1993 68 630 14 734 0 1994 77 413 21 531 0 1995 95 685 25 735 6 520 1996 286 080 63 537 78 520 1997 1 136 007 225 781 187 510 1998 2 103 433 316 304 436 823 1999 2 065 450 670 870 721 145 2000 1 818 100 358 165 791 791 2001 1 269 388 187 869 800 605 2002 1 474 672 263 966 936 761 2003 1 849 437 319 791 1 404 300 2004 2 611 408 335 910 2 207 504 2005 4 832 229 295 647 4 754 999 2006 6 506 438 384 292 6 453 978 2007 8 710 738 226 624 6 655 011 2008 5 320 168 460 066 4 071 445 2009 5 186 343 295 351 3 586 431 2010 5 589 698 233 168 3 938 640 2011 3 846 139 291 170 2 724 843 Zdroj: BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-05]. Dostupný z WWW: .

38

4 Komparace vybraných z analyzovaných burz

burzovních

prvků

Vývoj praţské, varšavské i budapešťstké burzy byl v uplynulých desetiletích podobný. Zakládány byly v průběhu 19. století v hlavních ekonomických centrech svých zemí. Vliv na jejich vznik mělo zajisté i to, ţe země, ve kterých burzy cenných papírů vznikaly, byly v područí Rakouska, nebo země byla rozdělena mezi evropské mocnosti, jako tomu bylo u Polska. Po první světové válce burzy zaţívaly velký rozmach v nově vzniklých státech. Tento rozmach byl přerušen nástupem druhé světové války, která měla za následek zastavení obchodování na praţské a varšavské burze. V Budapešti sice obchodování nebylo přerušeno, ale bylo ve velkém útlumu. Velkým zlomem v historii středoevropských burz byl nástup komunismu, který měl za následek zestátnění a úplné zrušení všech burz cenných papírů. První náznaky znovuobnovení středoevropských burz se začaly objevovat na konci 80. let 19. století. Po pádu komunismu byla postupně znovu obnovována činost burz cenných papírů. Zde dochází k rozkolu ve směřování burz a kaţdá burza se vydává vlastním směrem, který je hlavně ovlivňován privatizací státního majetku začátkem 90. let. Kaţdá země si vybrala jiný způsob a načasování privatizace státního majetku. V České republice proběhl prodej státního majetku pomocí kuponové privatizace a na praţskou burzu bylo uvedeno velké mnoţství akcií společností, z nichţ ale velká část byla málo likvidní. V Maďarsku byl státní majetek prodán přímo zahraničním investorům, částečně kvůli velkým rozpočtovým deficitům a částečně také kvůli nepříliš dobrým zkušenostem s kuponovou privatizací v ČR. Přímým prodejem státního majetku zahraničním investorům maďarská vláda obešla budapešťskou burzu, na které zůstal počet obchodovaných emisí nízký. Polsko se vydalo jinou cestou. Privatizace polského státního majetku začala později neţ u nás či v Maďarsku, ale většina privatizace byla prováděna pomocí IPO na varšavské burze. Velký vliv na burzu měla také penzijní reforma, která přivedla velký objem peněţních prostředků na trh a výrazně zvýšila likviditu.

39

4.1 Komparace tržních segmentů Kaţdá burza cenných papírů má různé sloţení trhů, na kterých probíhá obchodování s akciemi a cennými papíry. Praţská a varšavská burza má podobnou strukturu trhů, která se skládá z regulovaného a neregulovaného trhu. Na regulovaném trhu se nachází trh hlavní, kde se obchoduje s hlavními finančními instrumenty na trzích. Na praţské burze se v rámci regulovaného trhu objevil ještě trh volný, na kterém se obchoduje hlavně s dluhopisy a finančními deriváty. Hlavní důvod vzniku volného trhu v rámci praţské burzy byly větší objemy obchodů dluhových cenných papírů, které na varšavské burze nikdy neměly významný podíl. Budapešťská burza se vydala jinou cestou a na regulovaném trhu vznikly čtyři sekce, které se specializují na rozdílné finanční instrumenty. Kaţdá sekce se zaměřuje pouze na obchodování s jedním finančním instrumentem. Oproti praţské a varšavské burze vznikl i trh komoditní, na kterém se obchoduje s finančními deriváty na komodity. V rámci burz existují ještě trhy neregulované, na kterých se obchodují většinou akcie, které nesplnily podmínky pro uvedení na hlavní trh. Na praţské a budapešťské burze tento trh nemá velký význam v rámci obchodů, ale jeho potenciál byl vyuţit na varšavské burze zaloţením neregulovaného trhu NewConnect, který se zaměřuje na menší akcie společností s potenciálem růstu. Na trhu je obchodováno 277 akcií s trţní kapitalizací 1,8 miliard EUR a tento trh má rostoucí význam v rámci varšavské burzy a slouţí pro společnosti jako vstupní brána na hlavní trh. Varšavská burza otevřením trhu NewConnect získala konkurenční výhodu a mnoho společností, které uskutečňují primární emise akcií na trh, pochází z České republiky či Maďarska. Tabulka 9: Srovnání podmínek pro primární emisi akcií na hlavní trh trţní kapitalizace minimální rozptýlenost minimální doba emise emise u akcií podnikatelské činnosti BCPP 1,0 mil. EUR 25 % 3 roky WSE 10,0 mil. EUR 25 % 3 roky BSE 8,6 mil. EUR 25 % 3 roky Zdroj: BCPP.CZ, GPW.PL, BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupný z WWW: , ,.

40

Podmínky pro primární emisie na hlavním trhu jsou shodné v minimální rozptýlenosti emise u akcií, která je shodně 25 % a v době minimální podnikatelské činnosti v délce tři roky. Významný rozdíl u podmínek vstupu je v minimální trţní kapitalizaci emise, která je u praţské burzy patnáctkrát menší neţ u varšavské burzy. Další rozdílnosti v podmínkách pro vstup na hlavní trh jsou převáţně v administrativních a právních záleţitostech, které jsou dané i rozdílným právním prostředím. U emisí akcií na neregulováných trzích jsou podmínky shodně volnější.

4.2 Komparace obchodních systémů Ze sledovaných burz cenných papírů vyuţívá kaţdá burza svůj vlastní obchodní systém, který je zaloţený na podobném principu, kdy obchody probíhají jak v aukčním, tak v kontinentálním reţimu. Změna nastává v posledních letech, kdy dochází k obměně obchodních systémů. První změnila svůj obchodní systém varšavská burza a přešla na novou platformu UTP, kterou byla dodána od burzovní skupiny Euronex NYSE a navázala tak na předešlou spolupráci. Na praţské a budapešťské burze dojde také ke změně stávajících obchodních platforem v návaznosti na mateřskou vídeňskou burzu, která vyuţívá obchodní systém Xetra. Obchodní systém UTP je novější neţ systém Xetra, který má výrazně starší architekturu. UTP je schopen zvládnout větší objemy příkazů s mimořádně rychlou reakcí. Vyšší kvalita obchodního systému dokládá, ţe i při případné fůzi burz NYSE Euronext a frankfurtské burzy bude vyuţit společný system UTP a tím by došlo k opuštění obchodnícho systému Xetra ze strany frankfurtské burzy. Implementací obchodního systému UTC se varšavská burza zařadila po bok jedné z největších světových burz NYSE Euronext, se kterou do budoucna plánuje rozšíření spolupráce v rámci obchodování a provázanosti. Praţská a budapešťská burza v budoucnu plánuje přechod na systém Xetra z důvodu sjednocení obchodních systémů v rámci burzovní skupiny CEESEG. Systém Xetra by měl za pomoci funkce aukce napomoci vstupu nových akciových emisí na trhy, zvětšit likviditu a rychlost systému, přilákat řadu nových renomovaných zahraničních investorů a přispět ke zvýšení objemu obchodů na burze. 41

Do budoucna má větší potenciál obchodní systém varšavské burzy UTC, a to nejen z důvodu novější architektury či větší kapacity, ale převáţně, ţe tento systém je vyuţíván přední světovou burzovní skupinou. Tato platforma můţe v budoucnu přilákat nejen největší zahraniční investory, ale také emise akcií největších světových společností. Zato systém Xetra i přes jeho nesporné výhody v podpoře IPO je systém vyuţívaný menšími burzami aţ na frankfurtskou burzu, která v budoucnu můţe přejít ke konkurenční obchodní platformě UTC. Systém Xetra napomůţe ke zvýšení konkurenceschopnosti v rámci střední Evropy, ale v globálním měřítku nemá takový potenciál jako platforma UTC.

4.3 Komparace členství na burzách Na burzách je moţné uzavírat obchody pouze tehdy, pokud se osoba stane platným členem burzy. Kaţdý ze zájemců musí splňovat určitá kritéria. Zájemce musí mít povolení k dané činnosti, zaplatit vstupní poplatek a prokázat dostatečnou výši základního kapitálu. Na praţské burze je minimální základní kapitál ţadatele o vstup na burzu ve výši 730 000 EUR, u varšavské burzy se jedná o 3,5 mil. PLN a na budapešťské burze je určeno ve výši 200 000 000 HUF. V přepočtu na české koruny je minimální základní kapitál ţadatele na BSE 17,0 mil., BCPP 18,5 mil. a na WSE 20,7 mil. CZK. Z tohoto srovnání vyplývá, ţe kapitálová náročnost pro nového uchazeče o členství na burze je na burzách srovnatelná, i kdyţ nejvyšší výše dosahuje na varšavské burze.

2000 BCPP 52 WSE 38 BSE 35

Tabulka 10: Počet členů na burzách v letech 2000 – 2011 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 35 32 28 24 22 22 21 21 20 19 19 29 24 21 26 31 35 43 49 47 54 61 35 33 34 33 34 35 34 36 37 38 39

Zdroj: BCPP.CZ, GPW.PL, BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupný z WWW: , ,.

Nejvyšší počet členů má varšavská burza, která ke konci roku evidovala 61 členů a naopak nejméně členů měla burza v Praze. V posledních letech se na burzách počet členů měnil hlavně v BCPP a WSE a tento vývoj byl naprosto opačný. Na praţské burze se počet členů neustále sniţuje a za posledních 12 let se sníţil téměř o dvě třetiny. Na WSE počet členů od roku 2003 rapidně roste hlavně díky přílivu zahraničních členů, naproti tomu počet členů na budapešťské burzy se od jejího zaloţení výrazně nezměnil.

42

Vliv na počet členů má i mnoţství členů pocházejících ze zahraničí. Největší podíl zahraničních členů má varšavská burza, kde je jich téměř polovina. BSE má 11 zahraničních členů burzy a BCPP má pouze dva zahraniční členy. Mnoho členů burz je zároveň členem všech tří burz, jako je tomu u české společnosti WOOD & Company Financial Services a.s. Největší mnoţství domácích i zahraničních členů má varšavská burza, kde hlavně velké mnoţství významných zahraničních členů zvyšuje likviditu a celkovou prestiţ burzy. Naproti tomu omezený počet členů a hlavně nedostatek zahraničních členů na praţské burze má negativní vliv na likviditu a otevřenost burzy. Hlavní příčinou byla existence Střediska cenných papírů, která zahraničním subjektům téměř znemoţnila na náš trh vstoupit. Po zahájení činnosti Centrálního depozitáře se celý proces technické přípravy a samotného vstupu na burzu standardizoval a přiblíţil se procesům u konkurenčních burz. Od zahájení činnosti Centrálního depozitáře vstoupili na burzu jiţ dva noví zahraniční členové.

4.4 Komparace indexů Komparované burzy cenných papírů vyuţívají větší mnoţství akciových indexů, pomocí kterých je sledována výkonnost různých skupin akcií. Na praţské burze jsou vedeny 2 indexy, na budapešťské burze jsou to tři indexy a na burze ve Varšavě je vypočítáváno 20 indexů, různě zaměřených dle regionů, oborů či velikosti společností. K porovnání výkonnosti středoevropských burz lze nejlépe vyuţít hlavních indexů burz, které obsahují blue chips akcie společností. Hlavní indexy reprezentují PX na praţské burze, WIG20 na varšavské burze a BUX na budapešťské burze. Indexy jsou rozdílné jak sloţením, tak výpočtem a tyto odlišnosti mají vliv na jejich výkonnost. Na výkonnost indexů má bezesporu vliv také jeho výpočet. Maďarský index BUX narozdíl od indexů PX a WIG20 započítává do výpočtu indexu i dividendové výnosy. Index tak zákonitě dosahuje lepšího zhodnocení neţ u konkurenčních komparovaných indexů. Výkonnost indexů z velké části ovlivňuje počet a velikost společností v něm obsaţených. V bázi indexu PX je 15 akcií, ale čtyři největší společnosti v bázi indexu mají

43

podíl přes 72 %. Index BUX má v bázi pouze 11 akciových titulů a z nich čtyři největší tituly dle váhy mají v bázi podíl téměř 95 %. U indexu WIG20 je rozloţení báze nejrovnoměrnější, jelikoţ ji tvoří 20 titulů a to významných společností, z nichţ největší společnosti v bázi WIG20 mají váhu 49 %. Velký podíl malých akcií v bázi můţe negativně, ale i pozitivně ovlivnit vývoj indexu. V indexu BUX podíl jediné emise akcie dosahuje téměř jedné třetiny a ekonomická situace, nálada v oboru a hospodářské výsledky společnosti dokáţou výrazně ovlivnit celý vývoj indexu a zlomit vývoj i proti celosvětovým trendům.

ČEZ

Tabulka 11: Zastoupení nejvýznamnější emise v indexech PX WIG20 BUX 19,92 % PKO 13,41 % MOL 31,87 %

Zdroj: BCPP.CZ, GPW.PL, BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupný z WWW: , ,.

Vztah mezi vývojem indexu a dominnatní akcií je znatelný. Vývoj dominantní akcie můţe ovlivňovat celý index a naopak celkový vývoj trhu (indexu) ovlivňuje samostanou dominantní akcii. Akcie a index se totiţ nacházejí na stejném trhu a jsou ovlivňovány trţními faktory a náladou trhu. Výprodej na trzích a tím i pokles indexu znehodnotí dominantní akcii, ačkoliv opodstatněné důvody k poklesům nejsou. V některých případech neočekávaná informace či výsledek společnosti s dominantní akcií v bázi indexu můţe změnit náladu na celém trhu a ovlivnit směřování trhu jak k růstu, tak k poklesu.

PX WIG20 BUX

Tabulka 12: Korelace vývoje dominantní akcie a indexu ČEZ PKO MOL 0,44 0,37 0,68

Zdroj: vlastní výpočty

Největší pozitivní korelaci má mezi sebou index BUX a akcie společnosti MOL, jenţ dosahuje hodnoty 0,68. Tak vysoká korelace je způsobena velkým podílem akcií MOL v bázi indexu BUX, která dosahuje téměř jedné třetiny, ale také působnost společnosti MOL pouze v Maďarsku a ve střední Evropě, kde má vývoj akcií pozitivní korelaci. Indexy praţské a varšavské burzy mají také pozitivní vztah korelace s dominantní akcií, ale nedosahují takových hodnot, jako v případě BSE. Hlavní příčina je fakt, ţe tyto

44

akcie mají menší zastoupení v indexu a v případě akcie ČEZ, která patří mezi dividendové tituly, na globální vývoj reaguje defenzivněji neţ ostatní akcie. Akcie PKO má zase nejmenší zastoupení v bázi indexu burzy a tím i s indexy nejméně pozitivně koreluje. Z korelace jednoznačně vyplývá, ţe čím větší podíl v bázi indexu má dominantní akcie, tím má pozitivnější vztah s indexem. Další významný vliv na vývoj indexů má i sloţení báze dle oborů, na které se společnosti

specializují.

Různé

obory

odlišně

reagují

na

ekonomické

cykly.

Telekomunikační či energetické akcie, které patří mezi defenzivní tituly, nejsou natolik ovlivňovány ekonomickými cykly, jako akcie v oboru financí, které jsou velmi náchylné na cyklický vývoj ekonomiky a náladu na trhu. Dle oborů je nejvíce ovlivňován index PX, jelikoţ téměř 50% báze indexu obsahují bankovní a pojišťovací společnosti. V indexu BUX není také příliš velká diverzifikace dle oborů a dominantní váhu v bázi má po třetině petrochemie a bankovnictví. Dominantní zastoupení v indexu WIG20 má také obor bankovnictví a pojišťovnictví, jejichţ podíl dosahuje 43 % váhy. Graf 10: Historické výkonnosti indexů na burzách (2000 – 2011)

Zdroj: BCPP.CZ, GPW.PL, BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupný z WWW: , ,.

Začátkem 90. let byl zahájen výpočet všech tří indexů, které shodně začaly na hranici 1000 bodů. Vývoj indexů v 90 letech by odlišný. V první dekádě existence indexů měl nejlepší výkonnost index budapešťské burzy, který se do roku 2000 zhodnotil o téměř 400 %. Index WIG dosáhl zhodnocení 90 % a český index PX-50 se pohyboval pod srovnávací hranicí z roku 1994. Odlišnost vývoje způsobily hlavně různé formy

45

privatizace státního majetku, které měly vliv na počet a velikost akcií v bázích indexů, hospodářská a vnitropolitická situace, hospodářské výsledky jednotlivých podniků a důvěra investorů. Největší rozdíl v těchto letech lze spatřit u praţské a budapešťské burzy. Na české burze díky privatizaci byla nízká důvěra investorů a hospodářská a vnitropolitická situace v České republice nebyla také z těch nejlepších. Oproti tomu v Maďarsku byla důvěra investorů v burzu vysoká, coţ potvrzovala i lepší hospodářská situace celé země. Indexy po roce 2000 zaznamely podstatné zhodnocení, které vrcholilo koncem roku 2007. V těchto letech se hlavní index praţské burzy zhodnotil aţ o 350 % a index budapešťské burzy dokonce o 400 %. Za razantním růstem indexů stojí hlavně celosvětová konjuktura hospodářství a vstup zemí do Evropské unie, který nastartoval výraznější ekonomický růst neţ jak tomu bylo v západních zemích a na burzy vrhl nový finanční kapitál. Zlom nastal v roce 2008, kde hodnota indexů výrazně propadla aţ na úroveň z roku 2000 v důsledku světové finanční krize, která sice neměla přímý vliv na společnosti, jejichţ akcie se nacházejí v bázích indexů, ale celosvětová hysterie po pádu banky Lehman Brothers hodnoty indexů velmi ovlivnila. V následujícím roce došlo k výrazné korekci ztrát, ale indexy jsou v posledních třech letech náchylné k vysoké volatilitě a jejich hodnota osciluje. Tabulka 13: Průměrné výkonnosti indexů Od založení PX WIG20 BUX - 0.9 % p.a. 4,5 % p.a. 14,2 % p.a. Posledních 10 let PX WIG20 BUX 6,5 % p.a. 4,6 % p.a. 6,7 % p.a. Zdroj: vlastní výpočty, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

Nejlepších výsledků za posledních 10 let dosáhl index budapešťské burzy BUX s ročním zhodnocením 6,7 % p.a. V závěsu následuje index praţské burzy PX a nejniţších hodnot zhodnocení dosáhl index WIG20. Tabulka 14: Výkonnost indexů v posledních pěti letech 5 let 3 roky 1 rok PX - 50,53 -7,24 - 29,45 WIG20 - 39,56 17,13 - 24,63 BUX - 34,29 18,45 - 27,97 Zdroj: vlastní výpočty, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

46

Největší propad hodnoty v posledních pěti letech zaznamenal index PX, který si odepsal 50 % své hodnoty. Indexy WIG20 a BUX si připsaly ztráty za toto období téměř 40 %, popřípadě 34 %. Výkonnosti hlavních indexů jsou velmi podobné a reagovaly na světový vývoj velmi podobně. Zlom nastal aţ v roce 2009 v době korekce ztrát, které byly způsobeny v předešlém roce světovou finanční krizí. Indexy PX a WIG20 začaly zaostávat za indexem BUX ve smazávání ztrát. Rychlejší růst indexu BUX byl způsoben hlavně menším podílem bankovních a pojišťovacích akcií v bázi indexu. U akcií finančních společností nenastala taková korekce ztrát z důvodu obezřetnosti investorů vůdči tomuto sektoru a většina akcií finančních institucí se obchodovala výrazně pod hranicí hodnoty z let 2008. Tato nuance je nejvíce viditelná v posledních třech letech, kdy za toto období dosáhly indexy WIG20 a BUX zhodnocení kolem 17 aţ 18 %, ale index PX si odepsal z hodnoty přes 7 %. Index PX do roku 2008 patřil mezi nejrychleji rostoucí indexy na světě, ale v posledních letech patří naopak k indexům s nejniţší výkonností. Mezi hlavní důvody patří výrazný růst do roku 2008, přehodnocení hodnoty indexu a také velká váha v bázi společnosti Erste Bank, která patří mezi nejvíce postiţenou akcii obchodovanou na daných kapitálových trzích. Je zajímavostí, ţe hospodářské problémy Maďarska se více promítly do výkonnosti indexu PX, neţ do domácího indexu BUX, a to hlavně díky akciím společnosti Erste Bank, které jsou obchodovány pouze na praţské burze.

4.4.1 Vzájemná korelace indexů Korelace je vzájemný vztah mezi dvěma veličinami. Pokud se jedna z nich mění, mění se korelativně i druhá a naopak. Jestliţe se mezi dvěma procesy ukáţe korelace, je pravděpodobné, ţe mají na sobě závislost. Míru korelace vyjadřuje korelační koeficient, který můţe nabývat hodnot od −1 aţ po +1. V tabulkách jsou uvedeny hodnoty výběrových koeficientů korelace, vypočítané kříţově postupně pro všechny tři hlavní indexy. Vypočteny byly pomocí denních změn hodnoty indexů. V tabulkách jsou koeficienty korelace získané z hodnot časových změn indexů denominovaných v domácích měnách.

47

Tabulka 15: Koeficienty korelace mezi denními změnami akciových indexů PX, WIG20, BUX (2000 – 2011 ) PX WIG20 BUX PX 1,00 0,58 0,56 WIG20 0,58 1,00 0,62 BUX 0,56 0,62 1,00 Zdroj: vlastní výpočty, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

Tabulka 16: Koeficienty korelace mezi denními změnami akciových indexů PX-50, WIG, BUX (1995 – 1999) PX-50 WIG BUX PX-50 1,00 0,48 0,36 WIG 0,48 1,00 0,42 BUX 0,36 0,42 1,00 Zdroj: vlastní výpočty, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

Mezi oficiálními burzovními indexy praţské, varšavské a budapešťské burzy zjevně existuje vzájemná pozitivní závislost. Hodnoty korelačních koeficientů těchto indexů se v letech 2000 – 2011 pohybují v rozmezí hodnot 0,56 – 0,62. V praxi to znamená, ţe pokud oslabuje index PX, zároveň s ním ztrácejí na hodnotě i maďarský a polský index. Mezi maďarským a polským indexem existuje také pozitivní závislost, která dosahuje větší závisloti neţ vůči českému indexu a dosahuje hodnoty 0,62. Tyto závislosti jsou způsobeny vyrovnaností ekonomického a politického vývoje, blízkostí burz z hlediska regionálního a z hlediska doby existence burz. Pozitivní korelace těchto indexů je rok od roku silnější tak, jak dochází k neustálé větší hospodářské a politické integraci. Graf 11: Vývoj vzájemné korelace hlavních indexů (Pearsonova korelace 90-denních klouzavých skupin od 2000 do 2011)

Zdroj: vlastní výpočty a vlastní zpracování, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

48

Komparace hlavních indexů burz je velmi obtíţná, jelikoţ k výpočtu výkonnosti se vyuţívají rozdílné postupy, a také v průběhu jejich existence došlo k výrazným změnám v rámci jejich báze. Přes tato úskalí jsou indexy nejlepším ukazatelem výkonnosti burz. Od zaloţení dosáhl nejlepšího zhodnocení hlavní index budapešťské burzy, který za tuto dobu vzrostl o 1 630 %. Varšavský index WIG20 se zhodnotil o 220 % a praţský index PX se po 18 letech své existence pohybuje pod počáteční hodnotou 1 000 bodů. Na tento výrazný rozdíl nemá vliv aţ tak hospodářská a politická situace v daných zemích, ale zejména nastavení a vývoj indexu na začátku 90. let. Od vstupu zemí do EU byl vývoj indexů obdobný a dochází k růstu pozitivní závislosti mezi indexy. Tato pozitivní závislost by se v dalších letech měla dále prohlubovat, hlavně u vztahu praţské a budapešťské burzy, které se zavedením společného systému ještě více integrují. Nejlepší index má varšavská burza. Její index sice nemá takovou volatilitu, ale báze obsahuje dostatečné mnoţství likvidních akcií a nejlépe vyjadřuje výkonnost burzy. Naopak index BUX sice za poslední roky dosáhl nejlepšího zhodnocení, ale jeho vývoj výrazně ovlivňují tři největší emise a index reflektuje více výkonnost tří největších emisí, neţ výkonnost celé burzy.

4.5 Komparace tržní kapitalizace Trţní kapitalizací akcie se rozumí součin počtu emitovaných cenných papírů a platného kurzu v daný okamţik. Trţní kapitalizace je měřítkem významnosti burzy a čím má větší trţní kapitalizaci, tím větší má význam v celosvětovém měřítku. Největší trţní kapitalizaci má varšavská burza, za kterou zaostává praţská a budapešťská burza. Začátkem tisíciletí byla trţní kapitalizace burz relativně vyrovnaná a WSE převyšovala své konkurenty dva a půl násobně. V průběhu let se rozdíly zvětšovaly a v roce 2011 trţní kapitalizace varšavské burzy byla tři a půl násobná o proti praţské burze a desetinásobná oproti budapešťské burze. Vývoj trţní kapitalizace byl v posledních letech podobný, neboť reagoval na globální vývoj na trzích a burzy dosahovaly svých kapitálově trţních maxim v letech 2007.

49

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Tabulka 17: Vývoj tržní kapitalizace v mil. EUR BCPP WSE BSE 12 362,47 33 788,31 13 769,44 10 500,87 29 366,48 10 586,54 15 248,42 27 503,73 12 493,35 19 818,05 35 533,05 13 227,93 32 097,81 71 494,61 21 039,54 45 882,21 110 077,72 27 586,42 57 901,31 166 033,68 31 687,17 69 288,31 299 239,34 31 527,92 40 996,31 111 538,37 13 434,55 48 995,44 174 165,69 21 159,58 55 025,16 201 131,82 20 865,33 41 115,05 145 444,12 14 630,42

Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: .

Tabulka 18: Nejvýznamnější emise na burzách dle tržní kapitalizace v CZK BCPP WSE BSE ČEZ 400 mil. ČEZ 400 mil. MOL 135 mil. Erste Bank 150 mil. UniCredit 370 mil. OTP Bank 85 mil. KB 120 mil. PKO Bank Poslki 235 mil. Richter Gedeon 56 mil. Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z WWW: .

Mezi nejvýznamnější emise na středoevropských burzách patří akcie české společnosti ČEZ, italské banky UniCredit a polské banky PKO BP. Největší emisí dle trţní kapitalizace akcií je bezpochyby ČEZ, jehoţ hodnota dosahuje 400 miliard Kč a s maximální dosaţenou hodnotou 763 miliard v roce 2007. Akcie ČEZ se primárně obchodují na praţské burze, ale v roce 2006 byla uskutečněna duální kotace na varšavskou burzu. Nejvíce významných emisí s trţní kapitalizací větší neţ 100 miliard Kč je upsáno ve Varšavě a to jedenáct, na praţské burze jsou to čtyři emise a v Budapešti pouze jedna. U průměrných trţních hodnot emisí překvapivě vévodí praţská burza, kde průměrná trţní hodnota společnosti dosahuje 41,5 miliard Kč. Na burze ve Varšavě průměrná trţní hodnota dosahuje 8,6 miliardy a v Budapešti 6,8 miliardy Kč.

50

Graf 12: Podíly růstu na tržní kapitalizaci burz od roku 2000 do 2011

IPO, PIPO

BCPP

Duální kotace Tržní růst

WSE BSE 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW: .

Varšavské burze se povedlo v posledních 10 letech navýšit trţní kapitalizaci burzy o 525 % a hlavní zásluhu na tom má příliv velkého mnoţství IPO, i kdyţ největší trţní přínos pro burzu byly primární emise z privatizace, takzvané PIPO. Burze se také podařilo přilákat významné duální kotace společností ČEZ, UniCredit či Immoeast. Dnes tyto duální kotace tvoří přes 20 % trţní kapitalizace burzy. Pro tyto akcie ale varšavská burza není primární trh a její akcie patří mezi méně obchodované a nejsou ani zahrnuty v hlavním indexu burzy WIG20. Na praţské burze byl vývoj v posledních letech obdobný a trţní kapitalizace se navýšila o 270 %. Hlavní přínos pro růst měly duální úpisy a zhodnocení akcií upsaných na začátku 90. let. U duálních úpisů měly největší přínos akcie rakouské Erste bank a VIG, které navyšují trţní kapitalizaci burzy téměř o 25 %. Na růstu se podílely také významným podílem akcie společnosti ČEZ, za posledních 10 let zvýšily trţní hodnotu téměř desetinásobně ze 43 miliard na 400 miliard Kč. Budapešťská burza má nejmenší trţní kapitalizaci a za posledních 10 let se zvýšila o pouhých 10 %. Na růstu se z drtivé většiny podílelo zhodnocení akcií upsaných před rokem 2000. IPO či duální úpisy měly přes jejich počet minimální vliv a trţní kapitalizaci k dnešku navýšily o 4 %. Obdobně jako na praţskou burzu měl vliv i delisting, který proběhl během let 2002 – 2004.

51

Za úspěchem varšavské burzy stojí přilákání velkého mnoţství nových PIPO a dvou významných zahraničních duálních emisí. Praţské burze se sice povedlo přilákat významné duální emise, ale nepodařilo se uskutečnit více významných primárních emisí, jaké byly u NWR. Na budapešťské burze se za posledních 12 let ohledně trţní kapitalizace nic významného nestalo a burza spoléhala pouze na růst hodnoty stávajících akcií, které na rozdíl od ostatních burz nebylo tak významné. I přes niţší trţní kapitalizaci má praţská burza na trhu trţně nejvýznamnější emise. Její duální emise patří na trhu mezi nejvíce obchodované, narozdíl od varšavské burzy, která má menší průměrnou trţní kapitalizaci společností a dvě největší emise patří mezi méně obchodované. Burza ve Varšavě získala hlavní náskok za podpory státu a uvedením PIPO velkých významných polských společností. Varšavská burza se snaţí navýšit kapitalizaci spíše kvantitativně neţ kvalitativně.

4.5.1 Podíl tržní kapitalizace na HDP Trţní kapitalizace v poměru k HDP vyjadřuje význam burzy cenných papírů pro ekonomiku. U nejvýznamnějších burz světa se pohybuje podíl trţní kapitalizace k HDP kolem hranice 80-100 %. V 90. letech se podíl trţní kapitalize k HDP pohybovala na středoevropských burzách kolem 5 %. V roce 1995 kapitalizace BCPP dosáhla 17,6 % HDP, a to hlavně díky přijetí společností z obou vln kuponové privatizace. Na burze v Budapešti a Varšavě se pohybovala kapitalizace k HDP pod hranicí 6 %, jelikoţ kuponová privatizace a činnost investičních fondů se ještě nerozběhla. Od roku 2000 došlo k výraznému růstu poměru trţní kapitalizace k HDP převáţně u varšavské burzy, kde došlo ke kumulativnímu nárůstu o 260 % a dnes dosahuje hodnot přes 50 % k HDP. Varšavská burza se jako jediná blíţí k nejvyspělejším burzovním trhům na světě. Praţská burza také zvýraznila svůj význam pro ekonomiku a dnes poměr dosahuje kolem 37 %. Jediná budapešťská burza za posledních 10 let vliv na ekonomiku státu sníţila na hranici 20 %.

52

Graf 13: Poměr tržní kapitalizace burz k HDP 2010 2009 2008 2007 2006 BSE

2005

WSE

2004

BCPP

2003 2002 2001 2000 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW: , ,.

4.5.2 Počet obchodovaných společností Na počet obchodovaných emisí má vliv hlavně mnoţství úspěšných IPO počet delistingů, které mají negativní efekt na trh. Trh s větší a stále se rozšiřující nabídkou titulů je atraktivnější pro investory a v konečném důsledku i pro emitenty. Velký počet společností na BCPP byl začátkem 90. letech ovlivněn formou a postupem privatizace. V průběhu kuponové privatizace byly povinné kotace společností a na konci roku 1995 bylo na trhu 1 716 titulů. V roce 1997 proběhlo hromadné vyřazení tisícovky nelikvidních společností. Trend delistingů pokračoval aţ do roku 2009, kdy bylo na BCPP obchodováno pouze 25 titulů. V současnosti se počet emisí stabilizoval a na burzu naopak začínají přicházet nové společnosti. Vývoj na GPW byl zcela opačný. Privatizace se rozbíhala velmi pomalu a počátkem 90. let byl velmi omezený počet titulů. Situace se postupně zlepšovala díky řadě prodejů státních podniků přes burzu a také rostoucímu počtu IPO soukromých společností. Delisting se přitom týkal pouze malého počtu titulů, navíc to téměř vţdy bylo z důvodu fúze. Počet emisí neustále rostl a v součastnosti se na trhu obchoduje se 435 emisemi.

53

Počet emisí na BSE nikdy nedosahoval takové výše jako na praţské či varšavské burze. Počet titulů plynule rostl aţ na 66 v roce 1999, kdy se trend otočil a počet titulů začal klesat aţ na 41 v roce 2006. V posledních letech se podařilo negativní vývoj zvrátit a k dnešku se obchoduje s 54 tituly. Největší počet titulů je obchodovaných na varšavské burze a jejich počet také nejdynamičtěji roste. Naopak nejmenší počet titulů se obchoduje na BCPP. Moţné nebezpečí se jeví na varšavské burze, kde u velkého mnoţství titulů je téměř nulová likvidita a mohlo by dojít k jejich vyřazení z trhu. Podobná situace je i na praţské a budapešťské burze, ale v menším měřítku. Na BSE z 54 titulů má velmi nízkou likviditu rovných 39, které se nacházejí na vedlejším akciovém trhu (akcie kategorie B). Ohledně mnoţství obchodovaných emisí jsou na tom burzy podobně jako u trţní kapitalizace. Varšavská burza má sice největší mnoţství emisí, ale značná část jich je velmi nelikvidních a na burze tak převládá kvantita nad kvalitou. V Praze jsou v průměru emise kvalitnější neţ u svých konkurentů, ale jejich mnoţství je nízké a na burze zcela chybí vedlejší trh, kde by se obchodovaly menší emise. Graf 14: Vývoj počtu akcií obchodovaných na burzách 1800 1600 1400 1200 1000

BCPP

800

WSE BSE

600 400 200 0 1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-06]. Dostupný z WWW: < http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/>, , .

54

4.6 IPO Initial Public Offering je první veřejná nabídka akcií. Pro tento pojem se v praxi běţně pouţívá zkratka IPO. IPO je proces, při kterém společnost poprvé vstupuje na burzu a nabízí své akcie široké veřejnosti. Primární emise mají velký vliv na burzovní trhy, zvyšují likviditu trhu a pro investory se stávají atraktivnějšími. Největší počet IPO v posledních pěti letech bylo uskutečněno na WSE, a to 558. Na praţské a budapešťské burze oproti tomu bylo provedenou pouze 5, respektive 3 primární emise. Tento extrémní nesoulad s varšavskou burzou měl zásadní vliv na rozdílný vývoj v celkových objemech obchodů a stejně tak i na trţní kapitalizaci burz. První významná IPO se objevila na burzách aţ po roce 2004, kdy své IPO provedla česká společnost ZentivaX na praţskou burzu a polská banka PKO BP uvedením primární emise na varšavskou burzu. Zlom nastal v roce 2007, kdy WSE otevřela nový trh NewConnet a počet se zčtyřnásobil a přesáhl hranici 100 IPO.

2000 BCPP 0 WSE 13 BSE 1

Tabulka 19: Vývoj počtu primárních emisí od roku 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0 1 0 1 2 2 2 2 0 9 5 5 36 35 33 105 93 38 1 0 2 1 1 3 3 4 4

2010 2 112 1

2011 1 210 4

Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-08]. Dostupný z WWW: < http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/>, , .

Tento trend pokračuje i v následujících letech a například v roce 2011 hlavní trh varšavské burzy přilákal 38 nových emisí, čímţ celkové číslo navýšil na 428. Ještě rychleji přibývají nové firmy na start up trh NewConnect, který přilákal 172 nových emisí a téměř zdvojnásobil rozsah tohoto segmentu. Všechna nová IPO na WSE mají dohromady hodnotu 2,2 miliardy EUR. Na praţské burze v roce 2011 bylo uskutečněno pouze jedno IPO a to v hodnotě 7,5 milionu EUR. Podobně jako praţská burza byla na tom i BSE s jedním primárním úpisem v hodnotě několika milionů EUR.

55

Tabulka 20: Nejvýznamnější IPO dle hodnoty v letech 2007 – 2011 název trh IPO zahájení hodnota IPO obchodování v mil. EUR Immoeast WSE, Wiener Börse 2007 2,8 PZU WSE 2010 2,2 NWR BCPP, WSE 2008 1,4 PGE WSE 2009 1,4 Tauron WSE 2010 1,0 Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL. vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-06]. Dostupný z WWW: ,

Všechny nejvýznamnější IPO byly kótované na varšavské burze a pouze jedna významná primární emise byla kótovaná na praţskou burzu a to duálně s WSE. Z těchto největších emisí byly tři na WSE redukovány z privatizovaných společností, a například mezi desítkou největších IPO v historii WSE tvoří PIPO většinu. Mnoho primárních emisí se upisuje na jeden nebo více trhů. Na praţské a varšavské burze se obchodují společně emise akcií NWR. Burzy v Praze a Budapešti mají zase společnou emisi akcií AAA Auto. Akcie společnosti Orco jsou dokonce obchodovány na všech třech trzích.

4.6.1 Výkonnost primárních emisí Výkonnost akcií po IPO má vliv na další potencionální emitenty. Pokud firma emituje akcie, jejichţ cena se následně propadá, sniţuje se pravděpodobnost jejího úspěchu při případné další emisi. Na vývoj výkonnosti akcie po primární emisi má vliv několik faktorů: nastavení upisovací ceny, psychologické aspekty a také to, jak se v posledních letech projevil trţní sentiment. Výkonnost primárních emisí v posledních letech není příliš dobrá, a to platí i o největších emisích. Akcie rakouské společnosti Immeast ztratily v prvním roce obchodování téměř 50 % své hodnoty. Akcie české společnosti NWR, jejíţ primární emise patřila v roce 2008 k jedné z největších v Evropě, v prvním roce obchodování ztratily 80 % ze své hodnoty. U další velké polské primárni emise společnosti PGE, která se srovnávala s českým ČEZem, se v prvním půlroce obchodování cena akcie propadla o 25 %, ale rok uzavřela se ztrátou 10 %. Změna nastala aţ u IPO polské pojišťovny PZU, která v první den obchodování posílila o 12,5 % a v prvním roce si připsala zhodnocení 15 %. V současnosti se akcie společností obchodují pod cenovou hranicí IPO. U jedné z posledních primárních emisí uvedených na praţské burze společnosti E4U, která se

56

zaměřuje na provozování fotovoltaických elektráren, se cena akcií v prvních třech měsících propadla o 20 %. 72 % primárních emisí uvedených na burzovní trhy v Praze, Varšavě a Budapešti se v prvním roce dostalo pod upisovací hodnotu. Všechny tři burzy z IPO na tom byly z hlediska výkonnosti akcií podobně. Hlavní vliv na nepříliš dobré výsledky většiny IPO má hlavně trţní sentiment, který v posledních letech negativně ovlivňuje všechny akcie na burzovních trzích. Graf 15: Výkonnost akcií z IPO v prvním roce obchodování (srovnání z let 2008 – 2011)

BCPP kladný výnos

WSE

záporný výnos

BSE 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

4.6.2 Příspěvek IPO k růstu tržní kapitalizace a objemů obchodů Na rozhodnutí o umístění IPO má velký význam likvidita daného trhu, jelikoţ likvidita je ukazatelem aktivity investorů a z hlediska jednotlivých emisí také známkou prestiţe. Největších obchodních objemů dosahuje právě varšavská burza, kde je kotováno 423 akciových titulů, a proto je pro emitenty nejzajímavější. Na druhou stranu, pokud je pro emitenta přednější český trh před polským či maďarským, budou jeho akcie pravděpodobně dosahovat vyššího objemu obchodů na domácím burzovním trhu. K trţní kapitalizaci burz v posledních letech nejvíce přispěly primární emise na varšavské burze, kde zvýšily trţní kapitalizaci o jednu třetinu. Jen tři největší primární emise v posledních třech letech navýšily trţní kapitalizaci burzy o 12 %. Na praţské burze tři největší IPO navýšily trţní kapitalizaci o 10 %, ale hlavní zásluhu na tom měla primární emise společnosti NWR. Další trţně významné primární emise na BCPP jiţ nevstoupily a IPO nemělo na celkovou trţní kapitalizaci burzy významný vliv. Budapešťská burza sice zaznamenala v poslední době zvýšený počet IPO, ale na trţní kapitalizaci burzy měly

57

nejmenší vliv, jelikoţ akcie ani jedné společnosti neměly trţní kapitalizaci větší neţ 5 miliard Kč. Primární emise mohou navýšit trţní kapitalizaci burzy, ale v mnoha případech nemají takový význam, jaký si investoři a burza slibují. IPO společnosti NWR navýšilo trţní kapitalizaci významně na praţské i varšavské burze, ale po prvním roce obchodování se trţní hodnota společnosti sníţila o více neţ 80 %, a to na 19 mil. Kč. U některých primárních emisí, které investory nepřilákaly nebo nesplnily očakávání emitentů, můţe nastat delisting z burzovního trhu, jako se to stalo u akcií Immoeast na varšavské burze.

BCPP NWR KIT Digital Fortuna

Tabulka 21: Největší IPO dle tržní kapitalizace společnosti ( za poslední IPO z let 2008 – 2011 ) tržní kap. WSE tržní kap. BSE tržní kap. 112,0 mil. PGE 290,2 mil. CIG Pannania 4,5 mil. 9,0 mil. PZU 187,0 mil. Biomedica 4,0 mil. 5,5 mil. NWR 112,0 mil. Appeninn 0,5 mil.

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www. gpw.pl, www.bse.hu

Na objemy obchodů primárních emisí má významný vliv trţní kapitalizace společnosti a mnoţství uvedených akcií k volnému obchodování. Objemy obchodů na burzách ovlivnily pouze trţně významné IPO a objemy primární emise nejvíce ovlivnily obchodování na varšavské burze. Průměrné denní obchody nejvýznamnější primární emise PGE se pohybují okolo 500 mil. Kč za den a u akcií PZU se denní objemy obchodů průměrně pohybují kolem hranice 700 mil. Kč. U nejvýznamnější IPO na praţské burze se denní obchody pohybují na hranici 60 mil. Kč s denním maximem 834 mil. Kč a u ostatních emisí se denní obchody pohybují v řádech milionů korun. Poslední primární emise v Budapešti mají na celkové objemy vliv pouze v řádech procent, jelikoţ IPO patřily k těm menším. IPO na několika trzích můţe také různě přispívat k růstu objemů obchodů. U akcií AAA Auto, jejichţ IPO proběhlo současně v Praze i Budapešti, se na BCPP během prvního roku zobchodovalo v průměru za 130 tis. EUR denně, ale v Budapešti jen za 9 tis. EUR denně, tedy 14x méně. Primární emise, které v roce 2010 vstoupily na hlavní trh, skončily v rámci praţské burzy rozdílným úspěchem. Relativně úspěšné bylo IPO Fortuny, jejíţ denní objemy se v prvním roce obchodování pohybovaly kolem 15 milionů Kč a maximálního denního objemu obchodu dosáhly přes 200 miliónů Kč. Primární emise KIT Digital skončila neúspěchem, kdyţ v prvním roce obchodování většina denních obchodů skončila pod

58

jedním milionem korun. Společnost KIT Digital v reakcii na malé objemy obchodů naplánovala přesun obchodování svých akcií z praţské burzy na trh v Londýně, čímţ by praţská burza přišla o jedinou technologickou akcii. V prvních měsících roku 2012 se sice objemy obchodů výrazně zvedly a v některých dnech přesáhly i hranici 100 miliónů, ale je otázkou, jestli to bude mít vliv na rozhodnutí společnosti o delistingu titulu. Začátkem roku 2012 na burzu vstoupila nová společnost Ocel holding, jejíţ akcie jsou obchodovány na volném trhu a její trţní kapitalizace nedosahuje ani 4 miliardy Kč. Zvýšit aktraktivitu a likviditu praţské burzy mohlo dlouho odkládané a nakonec neuskutečněné IPO jedné z největších českých bank ČSOB12, ale v následujících letech se připravují primární emise i jiných společností. V roce 2013 by se měla uskutečnit minimálně jedna IPO české společnosti Mountfield. IPO společnosti Exim Tours bude první primární úpis cestovní kanceláře ve střední Evropě a měl by dosáhnou hodnoty kolem 1,2 miliardy Kč. Připravované primární úpisy menších společnosti na likviditu a aktraktivitu burzy budou mít malý vliv. Tyto askepkty by zajisté splnily akcie českých technologických společností AVG či Avast, které své IPO provedly na burzách v New Yorku13 a praţské burze se zcela vyhnuly. Jedinou z mála moţností, jak oţivit český burzovní trh je nové IPO velké zahraniční společnosti, které je ale málo pravděpodobné, nebo pomocí privatizace státních podniků, jako je Letiště Praha s.p., Česká pošta s.p., ČEPRO a.s. nebo Lesy ČR s.p. Na varšavské burze je situace zcela obrácená a na burzu přícházejí neustále nová IPO. Po významných IPO v posledních letech, kdy vrcholila privatizace v Polsku byly na burzu uvedeny akcie největší polské pojišťovny PZU nebo největších polských energetických společností PGE, Tauron či Enea. V následujících letech se připravuje PIPO státního podniku polské pošty a dokončení privatizací a uvedení na burzu dalších státních podniků, které pocházejí převáţně z chemických a těţebních podniků14. V roce 2012 – 2013 plánuje vstup na burzu 10 – 15 ukrajinských společností, převáţně ze zemědělského odvětví. Privatizace pomocí burzy měla v posledních letech velmi pozitivní vliv na likviditu a atraktivnost WSE a přilákala i další primární emise jak z Polska, tak i ze zahraničí. ___________________ 12

IPO společnosti ČSOB mělo být ve výši 50 miliard Kč IPO společnosti AVG bylo uskutečněno na burze NYSE a IPO společnosti Avast je naplánováno na rok 2012 na burze Nasdaq, a to v hodnotě 5 miliard Kč. 14 poslký stát plánuje pomocí PIPO uvést na WSE např. společnosti KWB Adamów, ZE PAK či KWB Konin 13

59

Budapešťská burza zaznamenala v posledních letech nejmenší počet primárních emisí. Jednou z mála bylo uvedení primární emise maďarské pojišťovny CIG Pannonia15, která z pohledu obchodování patří na hlavním trhu k méně významným. Během následujících let se nepřipravuje ţádná významná primární emise. Většina státních podniků jiţ prošla privatizací v 90. letech a posledními státními podniky, které by mohly oţivit budapešťskou burzu je, maďarská pošta a MVM. Privatizace státního energetického podniku MVM pomocí burzy by zvýšilo likviditu na trhu a akcie by se mohly zařadit po bok akcií společnosti MOL. Poslední IPO na budapešťské burze bylo uskutečněno společností Bussines Telecom s trţní hodnostou necelých 500 mil. Kč. Za hlavním úspěchem varšavské burzy patří mezi nejúspěšnější burzy v rámci IPO v Evropě je několik důvodů: podpora polského státu a privatizace státního majetku pomocí burzy, agresivní politika burzy, největší likvitida trhu a hlavně otevření nového trhu NewConnect. Hlavním pozitivním trendem je to, ţe se v Polsku IPO stalo naprosto běţným způsobem financování společností. Vliv těchto IPO na růst trţní kapitalizace a objemů obchodů je na WSE o poznání menší, neţ u velkých primárních emisí vzešlých z polské privatizace, jelikoţ za růstem trţní kapitalizace a objemu obchodů stojí hlavně privatizační IPO a duální listing16 zahraničních společností. V posledních letech je WSE, díky vysoké likviditě trhu, atraktivní i pro zahraniční společnosti a jejich podíl na IPO kaţdoročně roste. Mnoţství IPO na praţské a budapešťské burze je sice malý v porovnání s WSE, ale zájem investorů se v poslední době zvedá. Hlavním rizikem je, ţe praţská burza neslouţí primárně jako zdroj financování a mnoho společností, které chtějí vyuţít burzu pro financování, vyuţívá jiné burzovní trhy po světě. Nelze ani spoléhat na podporu IPO pomocí privatizace, jelikoţ většina státního majetku v České republice a Maďarsku jiţ prošla privatizací a v případě dalších státních prodejů se dá s větší pravděpodobností očekávat prodej strategickému investorovi, neţ prodej přes burzu. Nadějí tak zůstává pro burzovní trhy nový obchodní systém Xetra, který by měl zjednodušit a zatraktivnit IPO. _________________________ 15

z pohledu denních objemů CIG Pannonia se na BSE podílí podílem asi 2 % dualní listing se nazývá situace, kdy jsou akcie společnosti kótovány na dvou burzách. Firma jeho pomocí na druhé burze nenavyšuje kapitál, neupisuje nové akcie, pouze umoţňuje obchodování svých existujících akcií na jiném trhu. 16

60

4.7 Komparace burzovních obchodů Nejvýznamnější podíl na objemech obchodů mají akciové obchody. Hlavně v případě varšavské burzy zaujímají největší podíl a dluhopisové obchody na burze úplně vytlačily. Obdobná situace je i na budapešťské burze, kde mají akciové obchody hlavní roli. Na rozdíl od konkurentů se na praţské burze prosadily i dluhopisové obchody, které v posledních letech zaujímají stále větší část.

rok A D

Tabulka 22: Podíl akciových a dluhopisových obchodů na BCCP (%) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 21,6 6,5 11,0 18,8 69,6 66,1 58,7 66,5 57,1 44,3 42,4 37,1 78,4 93,5 89,0 81,2 30,4 33,9 41,3 33,5 42,9 55,7 57,6 62,9

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www.gpw.pl, www.bse.hu

rok A D

Tabulka 23: Podíl akciových a dluhopisových obchodů na WSE (%) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 97,4 94,0 93,9 86,4 93,5 97,3 98,4 99,3 98,5 99,2 99,4 99,7 2,6 6,0 6,1 13,6 6,5 2,7 1,6 0,7 1,5 0,8 0,6 0,3

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www.gpw.pl, www.bse.hu

rok A D

Tabulka 24: Podíl akciových a dluhopisových obchodů na BSE (%) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 80,3 85,2 82,1 83,4 88,5 94,2 94,4 97,3 91,4 93,8 94,9 92,9 19,7 14,8 17,9 16,6 11,5 5,8 5,6 2,7 8,6 6,2 5,1 7,1

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www.gpw.pl, www.bse.hu

Jako hlavní příčiny rozdílného vývoje dluhopisového trhu na burzách lze označit tyto: -

spoutané zaloţení dluhopisového trhu v ČR, které mělo obdobnou regulaci jako akciový trh

-

negativní nálada investorů na českém akciovém trhu po privatizaci

-

bankovní krize na přelomu tisíciletí, která vedla k omezení firemního úvěrování ze strany českých bank

-

vysoké státní zadluţení Polska a Maďarska, které negativně ovlivnilo investory na dluhopisovém trhu

-

vysoká inflace v Polsku a Maďarsku, která znehodnocovala dluhopisy

61

Významných objemů obchodů dosahují na burzách i futures. S futures bylo zahájeno obchodování jiţ v roce 1995 na budapešťské burze. V následujících letech se rozběhlo obchodování i na varšavské a praţské burze. Obchody futures nabyly významných objemů pouze na burzách v Budapešti a ve Varšavě. Na praţské burze objemy obchodů z futures nikdy nedosahovaly významných hodnot. Za úspěchem futures v Budapešti stojí podpora obchodního systému, rozdělení burzy na sekce a také to, ţe BSE přišlo jako první burza s moţností obchodů s futures. Na varšavské burze se obchody s futures rozběhly později, ale získaly ještě větší oblibu neţ na budapešťské burze. Za tímto úspěchem stojí hlavně celková vyspělost akciového trhu a velké mnoţství akciových indexů, na které mohou investoři futures uzavírat. Na varšavské burze je přes 90 % obchodů futures uzavíráno na akciové indexy, zato na burze v Budapešti je 55 % futures obchodů uzavíráno na měny, 30 % přímo na akcie a pouze 15 % na akciové indexy. Tabulka 25: Objemy akciových obchodů na burzách v mil. EUR BCPP WSE BSE 2000 7 457,20 31 053,50 7 018,07 2001 4 026,08 10 845,50 5 106,33 2002 5 909,50 8 308,40 6 245,00 2003 7 470,60 8 776,70 7 230,75 2004 15 073,20 13 147,40 10 763,05 2005 34 908,60 25 522,54 19 417,30 2006 30 015,40 44 216,18 24 625,55 2007 36 581,40 66 409,97 34 610,31 2008 34 178,60 39 726,14 21 816,19 2009 17 564,50 42 808,51 18 463,71 2010 10 629,10 59 163,63 20 001,80 2011 10 544,20 60 664,93 13 792,38 Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-17]. Dostupný z WWW: , , .

62

Graf 16: Vývoj objemů akciových obchodů na burzách v mil. EUR (2000 – 2011) 70000 60000 50000

BCPP

40000

WSE

30000

BSE

20000 10000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-17]. Dostupný z WWW: , , .

Podíl objemů obchodů zahraničních akcií na celkové objemy dosahuje nejvyšších hodnot praţská burza. Zahraniční akcie se podílý na objemech z 22 %, ale část těchto zahraničních akcií jsou akcie českých společností, které mají sídlo v jiných evropských zemích. Podíl pouze akcií zahraničních společností na burze tvoří 16 % celkových objemů obchodů. Nejniţšího podílu dosahuje budapešťská burza s necelým jedním procentem.

4.7.1 Podíl akciových obchodů na celkovém obchodování na jednotlivých burzách Důleţitou informaci o likviditě a velikosti akciového trhu lze získat zjištěním výše podílu nejobchodovanějších akciových titulů na celkových objemech obchodování. Čím větší je podíl nejobchodovanějších akciových titulů na celkovém objemu obchodů, tím méně likvidní jsou ostatní akciové tituly na burze. Tabulka 26: Podíl pěti nejobchodovanějších titulů na celkovém objem u obchodů na burzách v letech 2000 – 2011 ( v % ) rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 BCPP 69,1 66,4 53,4 64,0 73,2 58,0 66,2 78,4 87,7 96,7 95,5 92,2 WSE 48,9 56,6 63,2 58,1 52,0 56,6 44,3 37,3 56,6 56,7 51,1 52,8 BSE 77,4 87,5 93,4 93,7 93,1 93,3 92,4 94,3 92,0 97,6 97,3 97,7 Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www.gpw.pl, www.bse.hu

63

Tabulka 27: Podíl nejobchodovanějšího titulu na celkovém objem obchodů na burzách v letech 2000 – 2011 ( v % ) rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 BCPP 39,6 28,4 47,9 39,3 31,1 28,7 40,9 39,8 45,4 43,6 33,3 WSE 16,1 19,6 20,7 19,5 13,7 16,2 10,9 8,6 13,7 15,1 12,4 BSE 26,2 35,3 28,3 29,8 34,6 37,8 37,8 40,2 54,6 68,9 67,1

2011 38,3 13,6 66,0

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www.gpw.pl, www.bse.hu

Nejvyšší podíl pěti nejobchodovanějších titulů za posledních 12 let, který se za toto období výrazně zvýšil, vykazují praţská a budapešťská burza. Příčinou je klesající počet emisí, kdy pokračoval trend vyřazování velkého mnoţství nelikvidních akciových titulů a také růst vlivu nejvýznamnějších emisí obchodovaných na trzích. Varšavská burza si trvale drţí podíl pěti nejobchodovanějších titulů - kolem 50 %. Nejobchodovanější titul na praţské burze je dlouhodobě společnost ČEZ, jejíţ podíl na celkovém objemu obchodů se dlouhodobě pohybuje kolem 40 %. Na varšavské burze podíl nejobchodovanějšího titulu nepřesáhl za poslední roky podíl 20 % a o vedoucí postavení na burze soupeří emise společností PKO BP, TPSA či PKN Orlen. Největších podílů dosahuje budapešťská burza, kde nejobchodovanější akciový titul maďarské banky OTP dosahuje dvoutřetinového podílu na celkových objemech burzy. Dle tohoto ukazatele je největší a nejlikvidnější burza ve Varšavě, kde je dostatečné mnoţství akciových titulů k obchodování. Naopak u burz v Praze a Budapešti je většina obchodů uskutečňována pouze na pěti největších emisích a likvidita u dalších akciových titulů je velmi nízká. Pouze u budapešťské burzy, kde podíl dvou emisí na obchodech dosahuje 87 %, by se dalo říci, ţe budapešťská burza je trhem dvou akciových titulů.

4.7.2 Tržní aktivita Důleţitým kvantitativním ukazatelem je obchodní aktivita, která je měřena podílem objemů obchodů na trţní kapitalizaci. Tento ukazatel znázorňuje schopnost burzy cenných papírů vyuţít potenciálu vlastního akciového trhu. Jestliţe trţní aktivita dosahuje hodnoty 1, tak objem obchodů za kalendářní rok se rovná trţní kapitalizaci burzy.

64

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Tabulka 28: Tržní aktivita v letech 2000 – 2011 BCPP WSE 0,585 1,301 0,355 0,780 0,424 0,576 0,406 0,573 0,469 0,558 0,762 0,639 0,517 0,774 0,527 0,940 0,835 0,712 0,359 0,492 0,280 0,576 0,346 0,698

BSE 1,007 0,465 0,500 0,547 0,512 0,704 0,777 1,098 1,564 0,876 0,994 0,943

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování, www.bcpp.cz, www.gpw.pl, www.bse.hu

Na globálních zahraničních burzách tento ukazatel dosahuje hodnoty kolem 2, coţ ukazuje na vysoké vyuţití potenciálu daného trhu, zatímco na středoevropských burzách se ukazatel většinou pohybuje pod hranicí 1. Ke zvýšení hodnoty ukazatele na burzách došlo v letech 2007 – 2008, kdy vrcholila finanční krize a na burzách docházelo k vysoké volatilitě a tím i k vysokým objemům obchodů. V posledních letech dosahuje nejvyšších hodnot budapešťská burza, coţ je způsobeno nejmenší trţní kapitalizací burzy, vysokými obchody u dvou největších emisí a také tím, ţe se na trhu obchodují pouze emise, pro které je budapešťská burza hlavním trhem. Varšavská burza, i přes výrazně největší objemy obchodů a trţní kapitalizaci, dosahuje pouze nízkých hodnot pod hranicí 1. Je to způsobeno špatným poměrem trţní kapitalizace k objemu obchodů. Na varšavské burze se obchoduje mnoho emisí, u kterých není likvidita a objemy obchodů dosahují minimální výše. Nejviditelnější je to u emise akcií ČEZ, které i přes největší trţní kapitalizaci na burze dosahují velmi nízkých hodnot objemů obchodů, jelikoţ varšavská burza je v umístění akcií třetím trhem za praţskou a frankfurtskou burzou. Nejniţších hodnot dosahuje praţská burza, která přes středně vysokou trţní kapitalizaci dosahuje nízkých objemů obchodů, které se ještě v posledních letech sniţují. Další vliv na trţní aktivitu má i vysoký poměr zahraničních emisí, které se na praţské burze obchodují na duálním trhu. Emise akcií Erste Bank a VIG, kde většina obchodů je uskutečňována na vídeňské burze a objemy obchodů nedostatečně reflektují výši trţní kapitalizace emise.

65

Nejlépe potenciálu trhu vyuţívá budapešťská burza. Na tomto trhu ale hrozí riziko sníţení hodnoty ukazatele, jelikoţ největší část objemů obchodů se odehrává na dvou emisích a sníţení likvidity jedné emise ovlivní výrazně celý trh. Praţská burza dosahuje nejniţších hodnot s klesajícím trendem. Změnu můţe přinést aţ nový obchodní systém, pomocí kterého se můţe část objemů obchodů u emisí Erste Bank a VIG přesunout z vídeňské burzy do Prahy. Nejlepší výchozí pozici do budoucna má burza z Varšavy, jelikoţ má na trhu vysoké mnoţství nových emisí, u kterých existuje potenciál růstu objemu obchodů a tím i efektivnost trhu.

4.8 Komparace pomocí ukazatelů P/E ratio a dividendového výnosu Nejznámější burzovní indikátor je P/E ratio. Tento ukazatel vyjadřuje poměr mezi trţní cenou akcie a čistým ziskem na akcii, respektivy trţní kapitalizaci společnosti a jejím čístým ziskem. Výsledná hodnota znázorňuje, jaký násobek čistého zisku na akcii je investor ochoten zaplatit za danou akcii. Správně ohodnocená vnitřní hodnota akcie dosahuje P/E ratio kolem hodnoty 15. Niţší hodnota znamená, ţe cena akcie je podhodnocena a naopak, pokud je hodnota vyšší, cena je nadhodnocena. V posledních pěti letech se hodnota ukazatele P/E na všech burzách sníţila z nadhodnocených cen akcií pod průměrné hodnoty. Hlavní vliv na sníţení měla hospodářská a finanční krize, která znehodnotila ceny akcií a sníţila zisky společností. Dle tohoto ukazatele jsou ceny akcií na komparovaných burzovních trzích lehce podhodnoceny a lze očekávat růst cen akcií. Ukazatel P/E dosahuje nejniţších hodnot na praţské burze, kde je největší potenciál růstu cen akcií. Hlavní příčinou toho, ţe ukazatel P/E dosahuje nejniţších hodnot na praţské burze, je největší propad cen akcií (hlavního indexu) v rámci burz, kdy nedošlo k výraznému sníţení čistých zisků u společností, jejichţ akcie jsou obchodovány na burze.

66

Tabulka 29: P/E v letech 2007 – 2011 rok 2007 2008 2009 2010 2011 BCPP 22,6 26,4 10,9 10,1 9,5 WSE 17,7 11,0 14,3 18,2 12,5 BSE 20,3 24,2 13,1 15,3 12,9 Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupný z WWW: < http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/>, , .

Dalším významným burzovním ukazatelem je dividendový výnos. Dividendový výnos je vyplacená dividenda na jednu akcii dělena trţní cenou akcie. Vývoj tohoto ukazatele ovlivnila, podobně jako u ukazatele P/E, finanční krize. Ukazatel za posledních pět let rostl převáţně na praţské burze, kde investorům investice do akcií přinášejí největší výnosy. Tabulka 30: Dividendový výnos v letech 2007 – 2011 rok 2007 2008 2009 2010 2011 BCPP 3,3 4,6 6,9 6,4 7,1 WSE 2,8 3,1 3,6 2,4 2,9 BSE 3,0 3,9 3,7 3,1 3,5 Zdroj: BCPP.CZ, WWW.GPW.PL, WWW.BSE.HU vlastní úprava. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupný z WWW: < http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/>,,.

Pro investory je nejvýhodnější investovat do akcií na praţské burze, které investorům přinášejí největší výnosy ve formě dividend a akcie mají také největší potenciál k růstu.

67

4.9 Výsledky komparace burz Komparované burzy začaly na obdobné startovací pozici a v 90. letech vedoucí roli převzala budapešťská burza, u které vše naznačovalo, ţe se stane nejvýznamnější burzou střední Evropy. Zlom nastal aţ na přelomu tisíciletí, kdy začal ústup a stagnace budapešťské burzy a vůdčí roli, díky expanzi a podpoře ze strany státu, převzala varšavská burza. Tabulka 31: Komparační tabulka burz BCPP, WSE a BSE včetně pořadí z komparovaných burz BCPP WSE BSE Kvantitativní ukazatele Trţní kapitalizace burz (mil. EUR) 41 115 2 145 444 1 14 630 Objemy akciových obchodů (mil. EUR) 10 544 3 60 665 1 13 792 Objemy dluhopisových obchodů (mil. EUR) 17 819 1 182 3 1 034 Objemy futures obchodů (mil. EUR) 527 3 81 898 1 9 765 Počet obchodovaných akciových emisí 26 3 420 1 54 Počet členů burzy 19 3 61 1 39 Kvalitativní ukazatele Průměrná trţní kapitalice emise 1,66 1 0,34 2 0,27 Průměrný objem obchodů na emisi 0,40 1 0,15 3 0,26 Výkonnost hlavního indexu od vzniku do - 10% 3 216% 2 1 680% roku 2011 Podíl nejobchodovanější emise na celkových 38% 2 14% 1 66% objemech obchodů Trţní aktivita burzy 0,35 3 0,70 2 0,94 Potenciál růstu cen akcií (P/E) 9,5 1 12,5 2 12,9

3 2 2 2 2 2 3 2 1 3 1 3

Zdroj: vlastní zpracování na základě předchozích tabulek a grafů

Z komparace burz jednoznačně nejlépe vychází varšavská burza, která hlavně v kvantitativních ukazatelích výrazně převyšuje své konkurenty. Varšavská burza má násobně větší trţní kapitalizaci, objemy obchodů, akciových titulů a členů burzy, pouze dluhopisové obchody na burze nezískaly oblibu. V kvalitativních hodnotách dosahuje burza průměrných výsledků a při výpočtu průměru na emisi dosahuje nízkých hodnot. Ani hlavní index burzy nedosahuje výrazného zhodnocení a za posledních 12 let byla jeho výkonnost nejniţší z komparovaných burz. V kvantitativních ukazatelích burza dosahuje nejlepších hodnot, ale někdy na úkor kvality. WSE má sice největší trţní kapitalizaci, ale dvě trţně největší emise jsou na burze jako duální emise a obchodní aktivita neodpovídá jejich velikosti. Varšavská burza proto dosahuje poměrně nízké trţní aktivity.

68

Praţská burza z pohledu kvantitativních ukazatelů hlavně zaostává za svými konkurenty v akciových a futures obchodech, v počtu obchodovaných akciových emisí a v počtu členů burzy. V kvalitativních hodnotách dosahuje burza nejlepších výsledků, hlavně u průměrů na emise. Výkonnost burzy od zaloţení výrazně zaostala, i kdyţ v posledních 12 letech bylo zhodnocení největší z komparovaných indexů. Budapešťská burza dosahuje ve většině komparovaných ukazatelů průměru a výrazně zaostává pouze v trţní kapitalizaci burzy a v likviditě trhu. Své konkurenty naopak převyšuje ve své výkonnosti a v trţní aktivitě. Jak jiţ bylo zmíněno, varšavská burza vyšla z komparace jako nejlepší burza v regionu. Výrazně převyšuje své komparované konkurenty v kvantitě, ale v kvalitě dosahuje pouze průměrných hodnot, jelikoţ nedokáţe dostatečně vyuţívat svůj potenciál. Praţská burza by se mohla zařadit na druhé místo, jelikoţ dosahuje nejvyších hodnot v kvalitativních ukazatelích, trpí však nízkou likviditou a objemy obchodů. Tato burza nejhůře vyuţívá svůj potenciál jak v trţní aktivitě, tak i u cen akcií. Nejslabší burzou regionu je BSE, kde zcela chybí likvidita, jelikoţ většina obchodů probíhá pouze na dvou akciových titulech. Nejlépe vyuţívá svůj potenciál budapešťská burza, která dosahuje pro investory nejlepšího zhodnocení.

69

5 Doporučení pro další a perspektivy dalšího vývoje

směřování

burz

Vývoj v následujích dvou letech na akciových trzích České republiky, Polska a Maďarska je determinován jak očekáváným vývojem ekonomické situace v Evropě, tak i konkrétní ekonomickou a politickou situací v jednotlivých zemích. Obzvlášť vývoj v eurozóně bude významně ovlivňovat výkonnost burz. V případě prohloubení krize můţe dojít k výraznému poklesu cen akcií na burzách a k poklesu trţní hodnoty a objemů obchodů na burzách.

5.1 Doporučení pro další směřování BCPP Praţská burza by se měla zaměřit na lepší lobbování vuči politické reprezentaci a pokusit se přesvědčit českou vládu, aby privatizaci a prodej posledního státního majetku provedla pomocí primárních úpisů na praţské burzy. Měla by zdůraznit výhody primárního úpisu státních společností oproti prodeji zahraničnímu investorovi a také, to ţe růst trţní hodnoty a větší objemu obchodů zvyšují růst hospodářství země. Primární emise statních společností jako jsou Lesy ČR s.p., Budějovický Budvar a.s. a Letiště Praha s.p., by trţní kapitalizaci burzy navýšily minimálně o 130 miliard korun17 a zvýšily by i objemy obchodů na burze. Pro stát by tato forma privatizace měla přínos v získání potřebných finančních zdrojů, které by sníţily schodek státního rozpočtu a stát by nemusel přijít o majoritní většinu v daných společnostech. Praţská burza by neměla lobovat pouze na straně státu, ale měla by se pokusit přilákat na trh největší české společnosti. Například společnost Agrofert a.s. podnikatele Andreje Babiše uvaţovala o IPO na praţskou burzu jiţ v roce 2006. Od tohoto záměru nakonec upustila a financovala svoji expanci pomocí bankovních úvěrů. V následujících letech můţe být financování bankovními úvěry omezeno z důvodu pokračující dluhové krize v Evropské unii a společnost Agrofert bude hledat nové zdroje svého financování. IPO společnosti by pak bylo logickým vyústěním. Další významnou českou společností, ___________________ 17

trţní hodnota Lesů ČR je odhadována na 80 miliard Kč., Letiště Praha má trţní hodnotu podle znaleckého posudku společnosti PricewaterhouseCoopers z roku 2011 kolem 26 miliard Kč a hodnota státního podniku Budějovický Budvar je odhadována na 20 miliard Kč.

70

která by mohla uvést své akcie na praţskou burzu je Energetický a průmyslový holding. EPH18 plánuje několik významných akvizic ve střední Evropě19 a pro svoji agresivní expanzi bude potřebovat dostatečné mnoţství kapitálu, které můţe získat také pomocí IPO na burzu. Vedení burzy by mělo zlepšit komunikaci se společnostmi, které plánují IPO, jelikoţ v posledních letech mnoho českých společností pro primární úpis vyuţilo jiné burzovní trhy, neţ byl ten praţský. U českých společností jako jsou AVG či Avast, které IPO uskutečnily či plánují uskutečnit na zahraničních burzách NYSE či Nasdaq, aby vyuţily i pro úpis český akciový trh. Nelze očekávat, ţe praţská burza bude konkurovat těmto globálním burzám, ale měla by se pokusit tyto společnosti přesvědčit alespoň k duálnímu úpisu akcií. Praţské burze se v minulosti povedlo přivést několik významných duálních úpisů, na které se v poslední roky nenávazalo. Burza by se měla zaměřit na společnosti, které mají v České republice ekonomickou činnost a jejich akcie se obchodují na burzách v sousedních zemích. Adeptem pro duální listing by mohla být rakouská banka Raiffeisen Bank International, která u nás vlastní banku Raiffeisenbank a duální úpis akcií jiţ provedla konkurenční Erste Bank či pojišťovna VIG. Další potenciální společností je Kapsch, které z České republiky pocházejí hlavní příjmy. Nejen na vídeňské burze lze najít zajímavé akcie pro duální kotaci, ale i na burze ve Varšavě je významné mnoţství emisí, pro které by bylo obchodování na více burzovních trzích přínosné. Hlavní přínos duálních kotací pro burzu je navýšení trţní kapitalizace, zvýšení objemů obchodů na burze a také zvýšení prestiţe trhu. Pro akciové společnosti je hlavní přínos ve zvýšení publicity, získání mediálního prostoru, ve kterém má moţnost prezentovat své plány a zasáhnout tak potenciální investory a klienty. Řada duálních listingů je doprovázena rozšířením činnosti do regionu, kde společnost vstupuje na burzu. To můţe být příklad polských energetických společností Enea a PGE, které plánují vstup na český energetický trh. ___________________ 18

EHP společně vlastní skupina PPF (40 %), J&T (40 %) a Daniel Křetínský (20 %). EPH vlastní Plzeňskou energetiku, Praţskou teplárenskou, United Energy, Elektrárnu Opatovice, německé doly Mibrag. 19 EPH v roce 2012 plánuje převzetí několika významných energetických podniků. Má zájem poloviční podíl ve Slovenském plynárenském průmyslu nebo českou společnost NET4GAS, ktará spravuje českou soustavu tranzitních plynovodů.

71

IPO či duální kotace ale nezaručují zvýšení úrovně burzy. Burza se také musí stát atraktivní pro investory. Nejjednodušší moţností, jak přilákat nové investory, je navýšení počtu členů burzy a to nejlépe ze zahraničí. Noví investoři s sebou přinesou potřebnou likviditu na trh a navýší objemy obchodů. Praţská burza by měla zlepšit marketing a prezentaci burzy v regionu střední Evropy. Měla by aktivněji vyhledávat potenciální zájemce o vstup na trh a také lépe prezentovat výhody umístění akcií na burze. U stávajících emisí zlepšit komunikaci s emitenty a podporovat zvýšení likvidity na trhu přilákáním nových investorů, aby nedocházelo na burze k delistingům stávajících emisí. Měla by se zapříčinit za zlepšení regulačního a legislativního rámce na českém kapitalovém trhu s úkolem co nejvíce standardizovat podmínky na úroveň globálních burz a hlavně pracovat na zvýšení důvěry v český kapitálový trh.

5.2 Perspektivy vývoje BCPP Hlavní vliv na praţskou burzu bude mít vývoj dluhové krize v EU a také hospodářský a ekonomický vývoj v České republice. ČR zaznamenává nejniţší hospodářský růst ve střední Evropě a začátkem roku 2012 spadla zpět do recese. Politická situace v zemi také není příliš stabilní a prakticky kdykoliv můţe dojít k pádu vlády a k předčasným volbám, které by mohly radikálně změnit směřování ČR. Tyto vlivy mohou negativně ovlivnit situaci na kapitálovém trhu. Případný výrazný ekonomický propad či výrazné zvýšení schodku státního rozpočtu by pravděpodobně zapříčinily pokles hodnoty cen akcií a ovlivnily by negativně i případné zajemce o vstup na burzu. Na vývoj burzy nebudou mít vliv pouze externí faktory. Vliv na směřování praţské burzy bude mít nově otevřený neregulovaný trh Start. Trh Start by se zaměřoval na malé a střední podniky, které potřebují získat kapitál. Vstup na trh by neměl být pro emitenty byrokraticky náročný a místo tradičního prospektu emise bude akceptován pouze jednodušší informační dokument. Hlavním cílem trhu bude konkurovat jiţ zavedenému a úspěšnému trhu NewConnect na varšavské burzy a usnadnit malým a středním firmám přístup k finančnímu kapitálu.

72

Nový trh Start můţe být v rámci praţské burzy úspěšný, jelikoţ jeho zaloţení je dobře načasováno. V poslední době došlo k omezení financování ze strany bank a menší společnosti hledají nové zdroje k získání kapitálu a trh Start můţe být lákavou alternativou. Pro burzu bude mít tento trh přínos ve zvýšení mnoţství IPO, navýšení objemů obchodů a trţní kapitalizaci burzy. Emise na trhu Start při růstu trţní kapitalizace mohou v budoucnu postoupit na hlavní trh a rozšířit jeho nabídku akcií. Další vliv na budoucí směřování burzy bude mít implementace nového obchodního systému Xetra, který napomůţe k většímu provázaní burz v rámci CEESEG, zvýší kapacitu objemu obchodů a hlavně zjednoduší vstup nových IPO. Burzu také ovlivní nahrazení Střediska cenných papírů Centrálním depozitářem, který umoţní jednodušší vstup na burzu novým zahraničním členům. Vstup nových zahraničních členů s sebou přinese nové investory, kteří na praţské burze doposud nepůsobí. Rozšiřování počtu členů a větší propojení trhů je jeden ze způsobů, jak praţská burza můţe čelit poklesu objemu obchodů. Objemy obchodů a trţní kapitalizaci burzy budou také ovlivňovat nová IPO. Bohuţel nelze v následujících letech očekávat velké mnoštví významných primárních emisí. Stát sice uvaţuje o prodeji státních podniků, a to i formou PIPO, ale v minulosti tuto moţnost nikdy nevyuţil a raději volil prodej přímou formou. Nelze ani očekávat mnoho IPO či duálních listingů velkých českých či zahraničních společností, jelikoţ lze očekávat, ţe společnosti budou vyuţívat jiné zdroje financování, které jsou pro ně v dnešní době výhodnější. Úspěchem pro burzu by bylo, kdyby v následujících dvou letech přišla alespoň jedna takto významná emise. Praţská burza bude muset spoléhat na primární emise v hodnotách maximálně několika miliard korun českých. Podobných IPO by na burzu mohlo vstoupit aţ pět, ale rozhodně lze očekávat razantní zvýšení IPO u malých a středních společností, které buchou chtít vyuţít potenciál nového trhu Start. V následujících dvou letech dojde k dalšímu sjednocování v rámci skupiny CEESEG a na praţské burze by mělo dojít k oţivení. Hodnoty akcií i hlavního indexu burzy by měly pomalu růst, jelikoţ akcie jsou pod svým potenciálem dle ukazatele P/E a ekonomická situace většiny společností, jejichţ akcie jsou obchodovány na burze, mají kvalitní a stabilní ekonomické výsledky. Počet emisí obchodovaných na burze by se měl razantně navýšit, především díky otevření nového trhu, ale přínos těchto IPO pro burzu nebude nijak významný a hlavní trh burzy se maximálně rozšíří o několik málo emisí. Růst

73

cen akcií a vstup nových emisí bude navyšovat trţní kapitalizaci burzy. Propad objemů obchodů by se měl zastavit a mohl by v následujících letech růst díky novému obchodnímu systému, vstupu nových investorů na burzu, navýšení počtu emisí a růstu hodnoty cen akcií. Celková situace na českém kapitálovém trhu by se měla zlepšit a nálada investorů by měla být pozitivnější.

5.3 Doporučení pro další směřování WSE Varšavská burza by se měla zaměřit na rozšíření spolupráce s největší globální burzou NYSE Euronext a stát se vstupní branou pro významné středoevropské společnosti na globální trhy. Burza by se měla zaměřit na sousední země Polska a to převáţně na trhy, kde není taková burzovní konkurence a potenciální emitenti mají předpoklady k růstu. Obzvlášť zamě, jako je Ukrajina, Bělorusko či pobaltské státy, skýtají vysoký potenciál, jelikoţ tamní burzovní trhy nejsou příliš rozvinuté a zájemci na IPO budou mít větší motivaci umístit své akcie na burzovní trh v EU. Potenciál je také v duálních emisích akcií ve střední Evropě. WSE sice jiţ přilákala významné společnosti z praţské burzy, ale můţe se ještě zaměřit na burzovní trhy v Maďarsku či Rumunsku, kde emitentům chybí likvitida, kterou by jim WSE na svém trhu mohla nabídnout. Burza by se neměla zaměřovat pouze na kvantitativní růst, ale měla by se zaměřit i na zvýšení kvality trhu. Moţným krokem, který by zvýšil kvalitu hlavního trhu burzy by bylo jeho rozdělení na dvě kategorie, jako tomu je na maďarské burze. Rozdělením trhu na dvě části, třeba dle likvidity, by značná část nelikvidních akcií z hlavního trhu byla vyřazena. Na burze by se výrazně zvýšila úroveň hlavního trhu, který je obrazem kvality burzy a emitenti budou mít motivaci udrţet své emise20 na hlavním trhu z důvodu prestiţe. Také by mohlo pomoci ty nejméně likvidní emise z trhu úplně vyřadit. Varšavská burza by měla své aktivity a marketing zacílit na sousední země a zdůraznit výhody umístění primární emise na největším středoevropském akciovém trhu. Vedení burzy by mělo uvaţovat o zpřísnění podmínek pro úpis emisí na hlavní trh, ___________________ 20

např. moţnosti navýšení likvidity emise: zvětšením free floatingu u emise, zvýšení informovanosti investorů, zlepšení kvality marketingu emise

74

například zavedením minimální likvidity emise. Varšavská burza by se měla zaměřit na kvalitu emisí, které jsou na burze obchodovány a emise s minimální likviditou vyřadit z hlavního trhu burzy.

5.4 Perspektivy vývoje WSE Hlavní hrozbou pro další vývoj varšavské burzy bude evropská dluhová krize, jelikoţ Polsko, jako jedna z mála zemí, prochází krizí velmi dobře a dlouhodobého ekonomického růstu. Jediným rizikem pro kapitálový trh jsou poměrně vysoké schodky státních rozpočtů, které kdyby nadále rostly, mohly by ohrozit náladu na trzích. Na WSE budou nadále vstupovat i nové IPO, které budou přicházet hlavně na vedlejší trh New Connect. V následujících letech jiţ nelze očekávat příliv tak významných emisí, jako byly primární úpisy společností PZU či PGE v minulých letech, jelikoţ největší státní podniky byly jiţ z větší části privatizovány. Na varšavskou burzu budou přicházet nové zahraniční emise převáţně ze sousedních zemí a z východní Evropy. Trţní kapitalizace a objemy obchodů budou i v následujících letech na varšavské burze růst, ale růst nebude natolik dynamický, jako v posledních třech letech a za tímto růstem bude převáţně růst hodnoty akciových titulů. Vliv IPO na růst trţní kapitalizace a objemy obchodů bude klesat, i kdyţ počet emisí kótovaných na hlavním trhu burzy bude nadále růst. Na hlavním trhu můţe v následujících letech dojít i ke sníţení akciových titulů díky delistingu emisí, které nesplnily očekávání emitentů, tak i díky moţným vyřazením emisí z důvodu nízké likvidity. Na varšavské burze dojde k výraznému oţivení, jelikoţ má k tomu polská ekonomika největší předpoklady a největší emise, které v posledních letech přišly na burzu a nezaţily výrazné zhodnocení jaké zaţily v minulosti akcie nejvýznamnějších společností regionu21. Ceny akcií by měly růst nejvýznamněji z komparovaných burz a celková situace na polském kapitálovém trhu bude pozitivní.

___________________ 21

Výrazný růst zaţily akcie společností ČEZ, MOL, OTP.

75

5.5 Doporučení pro další směřování BSE Budapešťšká burza by měla pracovat na prohloubení spolupráce v rámci CEESEG a obdobně jako u praţské burzy by budapešťská burza měla lobovat u maďarské vlády za vyuţití kapitálového trhu při další privatizaci, i kdyţ výrazný potenciál nových PIPO není příliš veliký, jelikoţ maďarská vláda jiţ většinu společností privatizovala formou prodejů zahraničním investorům. V Maďarsku není mnoho velkých společností, které uvaţovaly o IPO či PIPO na budapešťskou burzu. Mezi tyto společnosti patří druhá největší banka CIB Bank22 a státní energetický podnik MVM23. Vstup těchto společností by zvýšil trţní kapitalizaci burzy o jednu třetinu a narostly by objemy obchodů, ale hlavně by se narušila dominance dvou emisí, která na burze panuje. Další nevyuţitý potenciál burzy je v duálních úpisech. Na budapešťskou burzu nebyla od jejího zaloţení provedena ţádná významná duální emise. Potenciál by měla burza hledat v sousedních zemích, jako například na Slovensku u akcií společnosti Slovnaft či VÚB, které jsou obchodovány na bratislavské burze, kde zcela chybí likvidita a tyto společnosti mají s Maďarskem společné ekonomické zájmy. Budapešťská burza by měla rozšířit dobře fungující marketing a podporu IPO, které funguje pro domácí maďarský trh, na sousední státy, kde je větší potenciál IPO či duálních úpisů. Měla by se výrazněji zasadit u maďarské vlády za uvedení PIPO státního podniku MVM a měla by se zaměřit na přilákání alespoň jedné významné emise, i v rámci duálního úpisu ze skupiny CEESEG.

5.6 Perspektivy vývoje BSE Vliv na vývoj budapešťské burzy bude mít, obdobně jako u konkurentů, evropská dluhová krize a hospodářský vývoj Maďarska. Ekonomika Maďarska, na kterou výrazně dolehla světová ekonomická krize v posledních letech, se začíná pomalu zvedat. V následujících dvou letech by hospodářský růst měl spíše stagnovat či růst pouze mírně. _____________________________ 22 23

trţní kapitalizace banky CIB Bank byla odhadována v roce 2011 na 70 miliard Kč hodnota MVM byla v roce 60 miliard Kč.

76

Velké riziko pro maďarské akcie je výše státního zadluţení, které je nejvyšší v regionu a opatření vlády, která zavádí nové daně a restrikce na společnosti, jejichţ akcie jsou obchodovány na burze. Prohloubení dluhové krize by velmi zasáhlo Maďarsko, které by moţná opětovně muselo zaţádat o mezinárodní pomoc a dále navyšovat daňovou zátěţ, coţ by negativně ovlivnilo hodnotu akcií. Vývoj burzy ovlivní, obdobně jako na praţské burze, implementace nového obchodního systému Xetra, který pro budapešťskou burzu bude mít hlavní význam v podobě přístupu nových investorů a zvýšením likvidity trhu. Obdobně jako na praţské burze nelze ani na budapešťské burze očekávat zvýšené mnoţství velkých IPO či duálních úpisů a pro burzu by byl úpěchem vstup alespoň jedné významné emise podobné společnostem MOL či OTP. Nadále budou na burzu vstupovat nové primární emise, ale s trţní kapitalizací maximálně v řádu několika miliard Kč. Jejich počet by měl být obdobný jako v minulých letech. V následujících letech dojde k propojení v rámci skupiny CEESEG a mělo by dojít na budapešťské burze ke stagnaci nebo maximálně k mírnému oţivení. Hodnoty akcií by měly stagnovat, jelikoţ ekonomická situace a zásahy vlády budou negativně ovlivňovat výsledky společností, jejichţ akcie jsou obchodované na burze. Počet emisí obchodovaných na burze bude i nadále růst, ale tyto IPO výrazně neovlivní trţní kapitalizaci burzy ani objemy obchodů na burze. Likvidita burzy bude obdobná jako v minulých letech, kdy většina obchodů proběhla na dvou emisích a celkově bude budapešťská burza spíše stagnovat.

77

Závěr Předmětem mé diplomové práce byla komparace burzovních trhů České republiky, Polska a Maďarska. Všechny tři burzovní trhy se nacházejí ve společném regionu střední Evropy a v tomto regionu patří mezi nejvýznamnější burzy. Jelikoţ je problematika komparace zvolených burz velmi rozsáhlá, zvolil jsem rozdělení práce do pěti hlavních kapitol. První část práce, která je tvořena třemi kapitolami, je zaměřena na historický vývoj a současnou pozici burz. Zvolené burzy prošly v posledních dvaceti letech obdobným vývojem, který byl ovlivněn jak privatizací státního majetku, tak i makroekonomickými vlivy v daných zemích. Všeobecně lze říci, ţe počátek 90. let ovlivnil podobu burz aţ do dnešní doby. Privatizace státních podniků výrazně ovlivnila všechny tři zvolené burzy, ale pouze na praţskou burzu měla negativní vliv, který ovlivnil náladu investorů na trhu na dlouhých deset let. Pouze privatizace neovlivnila dnešní podobu burz. Makroekonomická situace a výše zadluţení Polska a Maďarska se projevila na burzách výrazně niţšími objemy dluhopisových obchodů, které nikdy nezískaly víznamné podíly na celkových objemech obchodů. Zcela opačná situace byla na praţské burze, kde byly v 90. letech podmínky pro financování pomocí dluhopisů výrazně lepší a objemy dluhopisových obchodů dosahují k dnešku významných podílů. Z první části práce také vyplývá značná provázanost burz jako tomu je u burz BCPP a BSE, které mají jednoho majitele nebo u mnoha akciových titulů, které jsou kótovány na více burzách. Ve čtvrté a stěţejní kapitole je provedena komparace zvolených burz. Za pomoci horizontální analýzy hlavních burzovních ukazatelů: trţní kapitalizace, objemu obchodů, počtu obchodovaných akciových titulů a trţní aktivity jsem došel k závěru, ţe největší a nejlikvidnější burzou ve středoevropském regionu je varšavská burza. U komparace trţní kapitalizace burz bylo zajímavé zjištění, ţe na dnešní velikost burz měl vliv zvolený způsob a doba privatizace státních podniků, kde nejpřínosnější formu privatizace pro kapitálové trhy zvolila polská vláda, která nejvýznamnější státní podniky privatizovala v posledníh letech, a to výhradně přes varšavskou burzu. Z komparace trţní kapitalizace jednoznačně vyplývají výrazné rozdíly, jelikoţ varšavská burza má třiapůlnásobně větší trţní kapitalizaci neţ praţská burza a v porovnání s budapešťskou burzou je dokonce tento rozdíl větší desetinásobně. Výrazné rozdíly 78

v trţní

kapitalici

burz

jsou

způsobeny

odlišným

mnoţstvím

akciových

titulů

obchodovaných na hlavních trzích burzy, kde opět jednoznačně vévodí varšavská burza s 420 tituly. Za velké mnoţství akciových titulů na burze můţe hlavně velké mnoţství primárních emisí, ve kterých varšavská burza nejenţe výrazně převyšuje komparované konkurenty, ale počet IPO na burzu dosahuje největších hodnot i v rámci celé Evropy. Další část své práce jsem věnoval porovnání vývoje a výkonnosti hlavních indexů burz. U indexů PX, WIG20 a BUX jsem zjistil výrazně odlišný vývoj v jejich počátcích a postupné sbliţování jejich vývoje v posledních 10 letech. Tento trend byl potvrzen korelací indexů. Korelací indexů byla zjištěna rostoucí pozitivní závislost mezi indexy, která je rok od roku výraznější. Největší pozitivní korelace dosahuje varšavská a budapešťská burza, a to hodnoty 0,62. Jak jiţ bylo zníměno, z komparace jednoznačně vyplývá, ţe největší a nejvýznamnější burza ve středoevropském regionu je ta varšavská, a to hlavně co se týká kvantitativních burzovních ukazatelů, u kterých výrazně převyšuje konkurenční komparované burzy. Nejhůře z komparace kvantitativních ukazatelů vychází praţská burza, která výrazně zaostává za konkurencí zejména v počtu obchodovaných akciových titulů. Co se ale týče kvantitativních ukazatelů, výsledky komparace burz nebyly tak jednoznačné a varšavská burza dosahuje průměru. Z kvalitativních ukazatelů nejlépe vychází praţská burza, a to hlavně z hlediska průměrné trţní kapitalice emise, která je téměř pětinásobná oproti varšavské burze a také z hlediska průměrného objemu u obchodů na emisi a v celkovém potenciálu burzy pro investory. Z komparace jednoznačně vyplývá, ţe varšavská burza je sice největší a nejvýznamnější v kvantitativních faktorech, ale zaostává v kvalitě. Naopak praţská burza, která z komparaci kvantitativních ukazatelů dopadla nejhůře, dosahuje nadprůměrné kvality trhu. Poslední kapitolu jsem věnoval doporučení pro další směřování burz a hodnotil budoucí perspektivy akciových trhů na základě získaných informací z komparace a globálního ekonomického vývoje. Očekávám další stagnaci budapešťské burzy, které nepomůţe k posílení jejího vlivu ani nový obchodní systém. Další růst vlivu, významu a velikosti jak na kvantitativní straně, tak hlavně na kvalitativní straně, očekávám u varšavské burzy. Praţská burza má sice perspektivy pro sníţení náskoku varšavské burzy, ale musela by začít zcela vyuţívat svůj potenciál a více se otevřít světu a zaměřit se

79

na kvantitu, hlavně ke zvýšení počtu akciových emisí obchodovaných na burze. I přes kroky, které provedlo vedení burzy v posledních letech, a také potenciál praţské burzy očekávám, ţe v budoucnu se bude rozdíl mezi praţskou a varšavskou burzou dále zvětšovat a varšavská burza ještě zvýrazní postavení lídra ve středoevropském regionu. Má diplomová práce se soustředila na zhodnocení skutečného postavení zvolených burz ve střední Evropě, a to nejen ze stránky kvantity, ale i kvality. Domnívám se, ţe mi práce napomohla zhodnotit pozici burz a historické vlivy, které ovlivnily dnešní podobu burz. Překvapivá byla ochota BCPP a WSE, které poskytují jak veřejně na internetu, tak osobně velké mnoţství informací, které mi napomohly k tvorbě této práce. V případě budapešťské burzy byl sběr informací výrazně náročnější a mnoho dat burza uveřejňovala neochtně. Závěrem lze říci, ţe obchodování na burzách cenných papírů za posledních 20 let prošlo výraznými změnami. Zpřístupnění jednotlivých akciových trhů zahraničním investorům a emitentům zvyšuje vliv burzovních trhů na ekonomiku států i obyčejných lidí. Globalizace vede k větší provázanosti burz a směřuje k vytvoření několika mála světových globálních burz, do kterých se bezesporu začlení i burzy ve středoevropském regionu.

80

Seznam použité literatury Knižní publikace: 1. BLAKE, D. Analýza finančních trhů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 624 s. ISBN 80-7169-201-8. 2. BRADA,

J.

Teorie

portfolia,

1.

vyd.

Praha:

VŠE

v Praze,

1996.

160

s.

ISBN 80-7079-259-0 3. HINDLS, R., et al. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. IBSN 978-80-86946-43-6. 4. HOLMAN, R. Transformace české ekonomiky: V komparaci s dalšími zaměmi střední Evropy.

Praha:

CEP

–

Centrum pro

ekonomiku

a

politiku, 2000.

108

s.

ISBN 80-902795-6-2. 5. JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80247-2963-3. 6. JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 648 s. ISBN 978-80247-1653-4. 7. LIŠKA, V.; GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. 8. MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress, 2002. 460 s. ISBN 80-86119-55-6. 9. MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha: ETC Publishing, 1999. ISBN 80-86006-78-6. 10. NYLTOVÁ, R.; REŢŇÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1922-1. 11. PAVLÁT, V. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1993. 81

392 s. ISBN 80-85424-90-8. 12. REJNUŠ, O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Praha: Compoter Press, 2001. ISBN 80-7226-571-7. 13. ROSE, Peter S. Peněžní a kapitálové trhy: Finanční systém ve stále globálnější ekonomice. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 1014 s. ISBN 80-85605-52-X.

Odborné články, kvalifikační práce a výroční zprávy: 1. TREŠL, J.; BLATNÁ, D. Modelování časových řad akciových výnosů. Praha: Acta Oeconomica Pragensia, 2007. 15, 1, s. 1-7. 2. TREŠL, J. Statistická analýza vybraných evropských akciových indexů. Praha: 11 s. Odborová práce. VŠE v Praze 3. Výroční zpráva CEE Stock Exchnage Group. Vídeň Wiener Borse AG, 31. 12. 2011 212 s. 4. Výroční zpráva CEE Stock Exchnage Group. Vídeň Wiener Borse AG, 31. 12. 2010 217 s.

82

Seznam internetových zdrojů AKCIE.SK: Varšavská burza strácala, nedarilo sa ani budapeštianskej [online]. [ cit. 2012-04-01]. Dostupný z WWW: . CAPITAL SOLUTIONS: NewConnect je šancí pro začínající firmy[online]. [ cit. 2012-04-28]. Dostupný z WWW: . IHNED.CZ: Proč je varšavská burza v oblasti IPO daleko před pražskou? [online]. [ cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: . INVESTUJEME.CZ: Budapešťská burza - první za železnou oponou [online]. [ cit. 2012-04-26]. Dostupný z WWW: . INVESTUJEME.SK: Varšavská burza: Najdynamickejšie sa rozvíjajúca burza [online]. [ cit. 2012-04-26]. Dostupný z WWW: . INVESTIČNÍWEB.CZ: Burzy ve střední Evropě: Varšavská burza je lepší než pražská?! [online]. [ cit. 2012-05-05]. Dostupný z WWW: . INVESTORWORDS.COM: BSE: [online]. [ cit. 2012-04-02]. Dostupný z WWW: . MIRAS.CZ[online]. Burza cenných papírů Praha - historie [ cit. 2012-04-02]. Dostupný z WWW: .

83

PATRIA.CZ: Varšavská burza: Kvantita boří kvalitu [online]. [ cit. 2012-04-02]. Dostupný z WWW: . PATRIA.CZ: Pražská burza chystá obdobu polského New Connect. Dojdou si malé firmy pro peníze na trh? [online]. [ cit. 2012-05-16]. Dostupný z WWW: . PATRIA.CZ: Ve střední Evropě soupeří burzy ve Varšavě a Vídni, silnější konkurence roste v Moskvě? [online]. [ cit. 2012-05-16]. Dostupný z WWW: . TRADINGGLOBAL.CZ: BSE [online]. [ cit. 2012-03-27]. Dostupný z WWW: .

84

Seznam příloh Příloha č. 1: Historické výkonnosti indexů (1.9.1994 – 31.1.2001) Příloha č. 2: Korelační analýza

85

Příloha č. 1 Historické výkonnosti indexů (1.9.1994 – 31.1.2001)

Zdroj: BLOOMBERG.COM. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupný z WWW: , , .

86

Příloha č. 2 Korelační analýza: Korelace BCPP, WSE a BSE byla měřena za pomoci Pearsonova korelačního koeficientu. Pearsonova korelace patří mezi parametrické metody a korelační koeficient vyjadřuje stupeň lineární závislosti mezi dvěma proměnnými. Nabývá hodnot od -1 do +1, kdy -1 představuje dokonale negativní lineární vztah mezi veličinami, 0 znamená, ţe mezi veličinami není ţádný lineární vztah, a hodnota +1 značí dokonale pozitivní lineární vztah. Statistika má tvar:

_ _ kde x a y jsou průměrné hodnoty X a Y, sx a sy směrodatné odchylky a (n-1) je počet stupňů volnosti. Hodnota statistiky odpovídá podílu kovariance dvou veličin a součinu jejich směrodatných odchylek. Pro korelační analýzu byly zvoleny burzy BCPP, WSE a BSE a změny denních výnosů indexů.

87

Korelace denních výnosů od 01/2000 do 12/2003 Variable

Mean

Variance

S.D.

- 2.013829021

1.652049E-04

0.012038922

3.512650155

1.873315E-04

0.013950075

- 0.814125833

2.150029E-04

0.015937523

Variance

S.D.

1.423361351

1.759249E-04

0.013543214

2 corr_d_04_07 (WIG20)

- 1.892002519

2.205122E-04

0.016592470

3 corr_d_04_07 (BUX)

- 0.514180461

2.096274E-04

0.013863489

Variance

S.D.

1.171301429

1.752930E-04

0.014296014

2 corr_d_08_11 (WIG20)

- 1.648299141

2.580313E-04

0.016413901

3 corr_d_08_11 (BUX)

- 1.194298210

1.831404E-04

0.013810386

1 corr_d_00_03 (PX) 2 corr_d_00_03 (WIG20) 3 corr_d_00_03 (BUX) (1)

(2)

(3)

(1)

1

0,45303

0,38831

(2)

0,45303

1

0,44711

(3)

0,38831

0,44711

1

Korelace denních výnosů od 01/2004 do 12/2007 Variable

Mean

1 corr_d_04_07 (PX)

(1)

(2)

(3)

(1)

1

0,57477

0,56570

(2)

0,57477

1

0,61311

(3)

0,56570

0,61311

1

Korelace denních výnosů od 01/2008 do 12/2011 Variable

Mean

1 corr_d_08_11 (PX)

(1)

(2)

(3)

(1)

1

0,59416

0,57771

(2)

0,59416

1

0,63921

(3)

0,57771

0,63921

1

88