SOCIOLOGIE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Česká republika, Opava, Olbrichova 625/25, PSČ: 746 01 Kontakt: tel.: +420 553 684 544, fax.: +420 553 684 545

SOCIOLOGIE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Opora pro studium

Jana Žáčková

Tento materiál je určen pro studenty prezenčního a kombinovaného bakalářského studia oboru Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě a posluchače dvouletého kurzu celoživotního vzdělávání Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě, předmětu Sociologie v e VS. Jakékoliv rozšiřování, kopírování nebo využití tohoto materiálu nebo jeho části mimo uvedené studium je s ohledem na autorská práva zakázáno.

Opava 2013

Identifikační údaje Prezenční, kombinované bakalářské studium a kurz celoživotního vzdělávání Ročník 1. Letní semestr Autor textu: Mgr. Jana Žáčková Kontakt: [email protected] Tel. 553 684 538 Konzultační hodiny: viz aktuální rozvrh konzultačních hodin

Anotace předmětu Koncepce povinně volitelného předmětu navazuje na teoretické znalosti, které posluchač získal absolvováním předmětu Úvod do sociologické teorie. Zabývá se vybranými oblastmi sociální problematiky vzhledem k zaměření studia, využívá poznatků aplikovaných sociologických disciplín. Cílem předmětu je naučit posluchače využívat získaných znalostí k orientaci a pochopení aktuálních sociálních jevů. Vzhledem k povaze studia se absolventi podrobně seznámí s problematikou rodiny a jiných společenských institucí, s problémy souvisejícími s tzv. masovou společností a konzumním způsobem života, s problematikou sociálních deviací (a sociologického pojetí zdraví a nemoci), a mimo jiné také se sociologickou koncepcí životního cyklu. Ve své budoucí praxi budou moci využít rovněž poznatky o povaze sociálních nerovností, diskriminace a chudoby, o organizaci a byrokratické správě atd. Praktická rovina předmětu bude podtržena a doplněna v diskusi nad vybranými tématy v rámci společných soustředění. Důraz je položen na prezentaci významu sociologických poznatků v profesi zaměstnance veřejné správy nebo sociálního pracovníka. Kombinovaná forma studia spočívá ve samostudiu frekventantů (na základě opor a povinné literatury), usměrněné několika společnými soustředěními. Na těchto soustředěních budou poskytnuty základní informace a dále budou diskutována některá témata a problémy podle potřeby a zájmu studentů. Individuální problémy a dotazy mohou studenti řešit také osobní konzultací s vyučující v běžných konzultačních hodinách.

Odborná literatura (a další zdroje) Povinná literatura Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 2000. Keller, J. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: SLON, 2007. Kubátová, H. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. Mareš, P. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: SLON, 1999. Možný, I. Sociologie rodiny. Praha: SLON, 2002. Povinná literatura zahrnuje základní teoretické poznatky a faktografii potřebnou k závěrečnému kolokviu, při němž bude vyžadována v rozsahu, který máte uveden u jednotlivých témat.

2

Doporučená literatura (Následující knihy samozřejmě číst nemusíte, ale možná se Vám hodí například při tvorbě seminární a možná i diplomové práce.) Durkheim, E. Elementární formy náboženského života. Praha: OIKOYMENH, 2002. Giddens, A. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. Havlík, R. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002. Huntington, S. P. Střet civilizací. Praha: Rybka Publisher, 2001. ISBN 80-86182-49-5. Jandourek, J. Sociologický slovník. Praha: Portál: 2001. Keller, J. Abeceda prosperity. Praha: Doplněk, 2010. Kol. autorů. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1997. Možný, I. Moderní rodina. Brno: Blok, 1990. Munková, G. Sociální deviace. Přehled sociologických teorií. Praha: Karolinum, 2001. Oakleyová, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000. Tuček, M. a kol. Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. Weber, M. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad, 1998.

Seznam dalších informačních zdrojů Sociologický časopis. Dostupné na: http://sreview.soc.cas.cz/cs/page/10-o-titulu Sociální revue. Dostupné na: http://socialnirevue.cz/

Struktura předmětu (Přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek.) 1. Specifika sociologického přístupu ve VS a SP. 2. Charakter současné společnosti (majoritní a menšinové skupiny). 3. Sociologie organizace. 4. Byrokracie – velké téma v sociologii. 5. Stát, moc, svoboda, autorita a demokracie, občanská společnost. 6. Problematika rodiny, manželství. 7. Životní cyklus a věkové skupiny, zdraví a nemoc. 8. Proces vzdělávání a vzdělání. 9. Problematika kultury a náboženství. 10. Životní styl ve městě a na venkově. 11. Problém sociální nerovnosti a diskriminace. 12. Problém chudoby ve světě. 13. Globalizace a konzumní společnost. (Výše uvedená témata budou pojata sociologicky. Nebudeme se však věnovat složitým výkladům definic a teorií, ale nicméně bych si přála, abyste u každého tématu znali nějaká jména sociologů, kteří se konkrétním problémem zabývali.)

3

Časový harmonogram studia (Vaše samostudium je rozděleno po týdnech a bude doplněno 3 soustředěními. Na těchto setkáních se seznámíme se základními tématy, literaturou atd. a později budeme probírat sporné body a nejasnosti. Své dotazy mi můžete (ale nemusíte) zasílat předem na mou e-mailovou adresu a já si odpovědi připravím předem.) První týden - první soustředění: místo konání a přesný čas bude upřesněn podle rozvrhu - úvod, seznámení s organizací výuky předmětu - úvodní komentář k obsahu předmětu, jeho struktuře, základní orientace v jednotlivých tématech - seznámení s povinnou a doporučenou literaturou - seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení předmětu - výběr seminární práce (budete mít možnost si vybrat z mnou navržených témat anebo navrhnout téma vlastní) Druhý týden - studium (samostudium) modulu 1 (dle pokynů v opoře) - promýšlení konceptu (osnovy) seminární práce - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Třetí týden - studium (samostudium) modulu 2 (dle pokynů v opoře) - shromažďování literatury (případně jiných zdrojů) pro tvorbu seminární práce - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Čtvrtý týden - s studium (samostudium) modulu 3 (dle pokynů v opoře) - počátek tvorby (psaní) seminární práce - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Pátý týden - studium (samostudium) modulu 4 (dle pokynů v opoře) - průběžná tvorba seminární práce (i v dalších týdnech) dle potřeb studenta - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Šestý týden - studium (samostudium) modulu 5 (dle pokynů v opoře) - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Sedmý týden - studium (samostudium) modulu 6 (dle pokynů v opoře) - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Osmý týden - samostudium modulu 7 (dle pokynů v opoře) - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách)

4

Devátý týden - studium (samostudium) modulu 8 (dle pokynů v opoře) - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Desátý týden - studium (samostudium) modulu 9 (dle pokynů v opoře) - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Jedenáctý týden - studium (samostudium) modulu 10 (dle pokynů v opoře) - odevzdání hotové seminární práce (možno elektronickou formou pokud je ve Wordu 97) - příprava na kolokvium - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Dvanáctý týden - hodnocení seminárních prací - 1. termín pro udělení zápočtu - možnost individuální konzultace (v konzultačních hodinách) Další termíny zápočtu budou rozděleny dle zkouškového období (dle studijního plánu, přibližně od 30. 5. do 30. 6. + 1 termín v září). Pro absolvování předmětu je nutno přečíst cca 200 stran českého textu, napsat esej v rozsahu cca 5 stran a úspěšně přednést referát na zvolené téma.

Seminární práce a závěrečné kolokvium Předpokladem pro absolvování předmětu je prezentace referátu na vybrané téma a vypracování eseje na zvolené téma. Student může navrhnout své vlastní téma, které zapadá do oblasti sociologie. Předem zvolené téma je také možno po domluvě pozměnit (zúžit, či jinak upravit) v průběhu zpracování. Cílem eseje je prokázat své znalosti načerpané studiem povinné literatury (orientaci v základních sociologických přístupech ke konkrétnímu tématu), ale také své vlastní názory na dané téma (k jejich utváření by měly přispět i kontrolní otázky připojené ke každému tématu). Zápočet bude udělen po splnění obou povinností.

5

Obsahová náplň jednotlivých témat Na následujících stránkách se dozvíte obsah jednotlivých témat tak, jak byste je měli zvládnout (vlastní iniciativě se však samozřejmě meze nekladou). U každého tématu máte uvedeno několik základních bodů, kterých se můžete při studiu. Kontrolní otázky, které uzavírají každé téma by mohly být pomůckou pro Vás, abyste si ověřili, jak jste téma zvládli. Některé jsou formulovány tak, abyste se nad nastudovanou problematikou zamysleli.

Charakter současné společnosti (majoritní a menšinové skupiny) Společnost • • • • •

větší lidská jednotka která je teritoriálně organizována a obnovována sexuální reprodukcí svých členů přesahuje svým trváním život svých členů socializuje nové členy ve svých institucích

Moderní společnost je otevřená, disponuje velkou sociální mobilitou. • Sociální mobilita • pohyb jednotlivce (příp. sociální skupiny) v sociální stratifikaci společnosti • dochází ke změně sociálního statusu Zdroje sociální kontroly v současné společnosti • legální a politický systém (zákony společnosti, daně…) • ekonomické vztahy (profese apod.) • nátlak tradice, morálky, zvyků a obyčejů • úzké sociální vztahy, kruh rodiny a přátel • národnostní, rasový systém • mocná ruka minulosti ( kultura - hodnoty a normy) • instituce (zákon, třída, manželství, organizované náboženství ) Sociální kontrola • prostředky, které společnost používá pro udržení svých členů „v řadě“ • žádná skupina nemůže bez sociální kontroly existovat • nástroj, jak vynutit dodržování hodnot a norem společnosti

Majoritní skupina • • •

většinová část společenského útvaru sociálně, kulturně, ekonomicky a politicky dominantní skupina Heterostereotyp - vytváří si majorita vůči minoritě (znaky nepřátelství, agresivity)

Minorita • • •

početně menší část společenského celku liší se zpravidla: původem (rasou), národností, náboženstvím, jazykem, kulturou atd. je z nějakého důvodu odloučena (pro své fyzické a kulturní charakteristiky) 6

• •

je s ní jednáno odlišně a nerovně (bývají předmětem kolektivní diskriminace) vyloučení na plné participaci společenského života

Odkazy na studijní literaturu • • • •

Jandourek, J. Úvod do sociologie. Praha: Portál, 2003, s. 92-99. Kol. autorů. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1997, s. 605-606, 991, 992, 1183. Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1994, s. 21-27, 74-81, 84-89. Prochovník, Š. a kol. Obecná sociologie. Ostrava: VŠB, 1991, 46-47, 64-66.

Kontrolní otázky • • •

V jakém vztahu je socializace a deviantní chování? Vysvětlete. Kterými nástroji sociální kontroly je Váš život limitován? Který považujete Vy sám/-a za nejsilnější? Zamyslete se nad povahou sociální stratifikace v naší současné společnosti.

Sociologie organizace Byrokracie – velké téma v sociologii Formální organizace •

jako umělý prostředek koordinace lidských aktivit většího počtu lidí za určitým účelem

Teorie organizace (- jen základní informace) • • • • • •

Klasické období (Weber, Taylor) Studium "human relations" (Mayo) Organizační psychologie (Likert) Paradigma omezené raciolnality (Simon, Merton) Paradigma strukturně funkcionální (Parsons) Kontingenční přístup (Crozier)

Byrokracie • •

politologické a sociologické vymezení (snaha o racionalizaci kolektivních aktivit)

Max Weber • legitimizace moci (typologie panství) • patrimoniální & byrokratická správa • předpoklady vzniku byrokracie • znaky moderní byrokracie Robert Merton • rituálnost chování úředníků („trénovaná neschopnost“)

7

• • •

neosobnost a stereotypy kastovní duch byrokracie nezamýšlené důsledky jednání

Michel Crozier • fenomén byrokracie • bludný kruh byrokracie

Odkazy na studijní literaturu •

Keller, J. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: SLON, 1996, s.11-12,16-17, 2031, 48-52, 93-102, 128-136.

Kontrolní otázky • •

Pokuste se stručně vysvětlit jak vidí byrokracii Weber, Merton a Crozier? A jak vidíte byrokratickou správu Vy? Jak se odráží ve Vašem životě?

Stát a vláda, moc, svoboda a demokracie Stát • • • • • •

jako sociální útvar organizovaný na určitém územní oblasti na základě principu suverénní moci režim vláda moc a autorita tradiční a moderní stát funkcionalistické & konfliktologické pojetí státu

Formy státu • monarchie a republika • diktatura a demokracie Charakteristika státu • politický aparát • územní oblast • obyvatelstvo • suverenita (vnitřní a vnější) • občanství • nacionalismus • podmínky státu (geografické, demografické a populační, sociální, ekonomické, kulturně-historické)

Práva občanů • • •

občanská politická sociální

8

Demokracie • • • •

jako politický systém, kde nevládne panovník ani aristokracie, ale lid problém svobody přímá (participativní) demokracie liberální demokracie

Poltické strany volební systémy • • • • • •

politické strany a jejich typy (jazykové a národnostní, ekologické strany, strany levice a pravice většinový princip poměrné zastoupení volební preference teorie přetížení státu teorie krize legitimity


Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 334-346.

Kontrolní otázky • • • • •

Pokuste se stručně vysvětlit základní rozdíl mezi státem, režimem a vládou? Jak pohlíží na stát funkcionalistická škola a jak škola konfliktu? „Stát je organizované násilí“. Jaký je Váš názor na tento výrok? Jaká jsou Vaše práva (práva občana našeho státu)? Zamyslete se nad problémy demokracie a lidské svobody.

Rodina a manželství Rodina • • • • •

•

jako institucionální sociální útvar, skupina osob spojených vztahem manželským a příbuzenským (rodiče a děti), případně adopcí pojetí reproduktivního chování (stacionární, progresivní, regresivní populace) porodnost potratovost interrupce rozvod

Typologie rodin • nukleární rodina a rozšířená rodina • úplná rodina a neúplná rodina • monogamní a polygamní rodina (polygynie a polyandrie) • patrilinearita a matrilinearita • neolokální, matrilokální, patrilokální rodina • patriarchální, matriarchální, rovnostářská

9

Základní funkce rodiny • ekonomická, výchovná, kulturně-socializační, biologická (reprodukční), ochranná, emocionální

Sociologie rodiny • •

speciální aplikovaná sociologická disciplína, zabývající se strukturou, vztahy, sociálně podmíněným vývojem a formami rodiny a vztahy rodiny ke společnosti

Oblasti zkoumání sociologie rodiny • vzájemné interakce v rodině • vnitřní struktura rodiny • rodinná teritorialita • krize v rodině, manželství • jednotlivé fáze ve vývojovém cyklu rodiny • charakteristika dnešní rodiny (menší počet členů, nestabilita, dezintegrace rodiny, stupňování spotřeby) • dysfunkční, klinické a etnicky či jinak odlišné typy rodin

Odkazy na studijní literaturu • •

Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 156-181. Možný, I. Sociologie rodiny. Praha: SLON, 1999, s. 13-22.

Kontrolní otázky • • • •

Proč disciplína zaměřená na rodinu vznikla velice brzy po vzniku sociologie (1850) a proč se rozvíjela a rozvíjí dodnes? Proč považujeme rodinu za tzv. „primární skupinu“? Jak se proměnil charakter a funkce rodiny od přechodu tradiční společnosti v moderní? Zamyslete se nad problematikou tzv. západní společnosti & rodiny přistěhovalců.

Životní cyklus Životní cyklus •

etapy života člověka (z hlediska sociologie)

Sociální charakteristiky jednotlivých etap (dle J. Alana) • • • • • • • •

rané dětství předškolní věk školní věk puberta dospívání - adolescence ranná dospělost střední dospělost pozdní dospělost

10

• • • • •

důchodový věk stáří - sénium stařecký věk dlouhověkost (Upozorňuji: Sociologické pojetí není zcela totožné s psychologickým !!!)

Odkazy na studijní literaturu • • •

Alan, J. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama, 1989, s. 68-69. Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 110-134. Oakleyová, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000, s. 11-12.


Jsou rozdíly v lidském chování podmíněny biologicky? Co vyjadřuje pojem „gender“? Popište vliv sociálních faktorů na sexuální chování? Zamyslete se nad problematikou odlišných sexuálních preferencí (homosexualita) a problematikou prostituce.

Zdraví a nemoc Zdraví • • • • • • • •

jako dynamická rovnováha organismu ve vztahu k endogenním a exogenním podmínkám optimální fungování organismu prevence nemocí zdravotnictví zdravotní politika eubiotika eugenetika zdraví a životní prostředí

Nemoc • • • • • • •

jako porucha adaptace člověka na podněty z jeho prostředí nemocnost (ukazatel prevalence) epidemologie nemoci sociální (vyspělé země, země tzv. třetího a čtvrtého světa) stres a deprivace sociální izolace euthanasie a smrt

Sociologie medicíny • •

role lékaře a pacienta (teorie dle T. Parsonse a E. Freidsona)

11


Kol. autorů. Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. Praha: SLON, 1994, s.9-14, 29-41, 44-50.


Co to znamená zdravý organismus (ze sociologického hlediska)? Jak se díváte na problematiku eugeniky (genového inženýrství)? Jaké znáte sociální nemoci?

Vzdělávání a vzdělání Vzdělání • • • •

jako proces získávání vědomostí a poznatků, rozvoj schopností a dovedností - spojený s úsilím o integraci do určité kultury a společnosti gramotnost školní vzdělávání (v minulosti a dnes) školní vzdělávání (v mezinárodním srovnání)

Teorie vzdělávání • •

jazykové kódy (dle B. Bernsteina) vzdělání & sociální status člověka

Kulturní reprodukce (P. Bourdieu) • •

kulturní kapitál generování sociálních nerovností

Celoživotní vzdělávání • •

univerzity třetího věku andragogika (teorie výchovy a vzdělávání dospělých)


Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 392-403, 407-410.

Kontrolní otázky • •

Jak vypadal školský systém v minulosti a dnes? Jsou podle vašeho názoru některé sociální skupiny v naší zemi v procesu vzdělávání znevýhodněny či dokonce diskriminovány?

12

Náboženství Náboženství •

jako představa či pocit, že existuje nadpřirozený svět a víra, že je člověk na této transcendentální skutečnosti závislý

Znaky náboženství • existence mediátora • obřady – rituály, symboly • orientace na transcedenci Formy náboženství (jen základní informace viz Giddens) • totemismus a animismus • polyteistická náboženství • monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství, islám) • tzv. „etická náboženství (hinduismus, budhismus, taoismus) E. Durkheim • sakrální a profánní • obřady a rituály (a solidarita skupiny) • teorie kolektivního vědomí (kolektivní hodnoty a normy atd.) M. Weber • analýza světových náboženství • „Protestantská etika a duch kapitalismu“ (vztah náboženství a ekonomiky) • náboženský etický kodex

Typologie náboženských organizací • •

církev a sekta (Weber) denominace a kulty (Becker)

Náboženství a současný svět • • •

fundamentalismus sekularizace východní svět (islám) & západní svět (křesťanství)


Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 412-427, 432-441. LUŽNÝ, D.; NEŠPOR, Z. Sociologie náboženství. Praha : Portál, 2007.

DOPORUČUJI: HUNTINGTON, S.P. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publisher, 2001.

Kontrolní otázky •

Co rozumíte pod pojmy „sakrální“ a „profánní“?

13

• •

Zamyslete se nad významem náboženství v dnešním světě – západním i východním. Která náboženství jsou někdy nazývána jako „etická“ a vysvětlete proč?

Životní styl a město Životní styl •

jako strukturovaný souhrn životních zvyků a obyčejů, norem, které se odráží v interakci a komunikaci člověka, v jeho chování i celkové stylizaci

Sociologie životního způsobu • •

jen základní informace kořeny v M. Weberovi (pojetí statusových skupin a životním stylu), G. Simmel, T. Parsons

Městský způsob života („městský člověk“ např. dle G. Simmela) • velké množství nervových podnětů (intelektualismus) • tržní hospodářství (hodnota peníze, kvantita) • veliký počet lidí (anonymita, individualismus, blazeovaný postoj) • rozvinutá dělba práce spojená se specializací (rezervovanost vůči lidem) • anonymita a standardizace a zároveň snaha odlišovat se • celkový pocit osamocenosti Město • jako forma komunity, jejíž členové žijí společně tím způsobem, že sdílejí nějaký dílčí zájem, a především všechny základní podmínky společenského života • urbanizace • urbanita • urbanismus • umělá urbanizace • antiurbanismus • konurbace • ekologie města Znaky města (např. dle Musila) • rozvinutá dělba práce, velká hustota obyvatelstva, sociálně velmi různorodé obyvatelstvo (nezabývá se zemědělstvím), interakce se vyznačuje distancí v soc. vztazích, nepřímou soc. kontrolou


Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 444-468.


Pokuste se srovnat charakter tradičního a moderního města? Co znamenal směr antiurbanismus v historii? Domníváte se, že nachází své zastánce i dnes? Zamyslete se nad problematikou „přelidňování“. Kterých částí světa se tento problém především týká? 14

Nerovnost a chudoba Nerovnost • •

rozdělení světa kultura spotřeby a kultura bídy

Nerovnost a chudoba v sociologii • • •

pojetí protosociologie pojetí v křesťanské Evropě pojetí v industriální společnosti

• • • •

konzervativní tradice liberalismus socialistická tradice (Marx, Dahrendorf) Max Weber

Typy nerovností: (nejen vyjmenovat, ale i vysvětlit) • příjmová nerovnost • nerovnost ve spotřebě a životním stylu • statusová nerovnost • nerovnost ve schopnostech, vzdělání a přístupu ke vzdělání • nerovnost na trhu lidské práce • nerovnost životních podmínek

Chudoba • • • • •

chudoba ve společnosti chudé společnosti stará a nová chudoba struktura chudoby sociální skupiny ohroženy chudobou


Mareš, P. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: SLON, 1999, s. 11-23, 27-49. Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 280-285.


Proč myslíte, že je sociální nerovnost jedním z velkých témat sociologie? Jaké jsou znaky společnosti, která je v současnosti označována jako chudá? Jak pojímá problematiku nerovnosti K. Marx a jak M. Weber?

15

Globalizace, ekologická krize a konzumní společnost Globální změny • • • •

globální a společenské změny fyzické prostředí politická organizace kulturní faktory

Změny v moderní (postmoderní) době • • • • •

ekonomické vlivy politické vlivy kulturní vlivy postindustriální společnost postmoderní společnost

Životní prostředí • •

ekologie zdroje ohrožení

Konzumní společnost • • • •

jako společnost v níž se stále rostoucí konzum materiálních statků stal dominantní kulturní hodnotou a měřítkem sociálního úspěchu spotřeba a materiální hodnoty peníze (univerzální ekvivalent) sociální deprivace

Sociologický výklad konzumního života • jednat „tak jako jiní“ • lidé nekonzumují proto, že chtějí „mít“, ale proto že chtějí někým „být“


Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 486-501. Keller, J. Abeceda prosperity. Praha: Doplněk, 2010.


Co rozumíte pod pojmem „globalizace“? Jaké znáte základní faktory ovlivňující globální změny? Jaký vlastně je tzv. postmoderní svět? Jak byste charakterizoval konzumní společnost? Je podle Vašeho názoru naše společnost opravdu konzumní?

16

SOCIOLOGIE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Recommend Documents