Vznik a vývoj rurální sociologie. Rurální sociologie

Rurální sociologie - Vznik rurální sociologie - Evropa, USA, ČR

Vznik a vývoj rurální sociologie Rurální sociologie specializovaná sociologická disciplína z lat. rural = venkov (v tomto případě fyzický i sociální prostor včetně zemědělství) aplikuje sociologické otázky na venkovský prostor - čím se lidé na venkově zabývají? - jaké při tom navazují vztahy? - jak jsou tyto vztahy institucionalizované a organizované? - proč to vlastně dělají? definice Rurální sociologie se zabývá studiem vesnických komunit, jejich odlišností od městských společenství a vztahů mezi městem a venkovem. V průbehu vývoje disciplíny se předmět jejího studia rozšířil na širší venkovské území, regiony a také krajinu při zdůrazňování spojení s ekologií.

1/9


Vznik rurální sociologie 1. Spojené státy RS vznikla na počátku 20. století ve Spojených státech pro řešení praktických problémů: největší imigrace problémy jazyka problémy náboženství otázka: Jak dosáhnout sociálního konsensu ve vznikajících komunitách na americkém venkově? řeší praktické úkoly - okamžitá aplikace poznatků do praxe, pragmatický, empirický styl (NE teorie jako v Evropě)

Americká farmářská demokracie • sociálně politický směr (T. Jefferson - protagonista americké revoluce, prezident) • důraz na potraviny a jejich výrobu (důležitost potravinové soběstačnosti pro nezávislost a svobodu země)

2/9


Country Life Commission (1908) • zřídil T. Roosevelt • účel ochrany přírody - období vzniku velkých společností a „rabování“ přírodních zdrojů (zabírání půdy, těžba) • úkol: Jak zlepšit život farmářů? • cca půl milionu dotazníků + veřejná slyšení (rozhovory) • výsledky: nedostatečná infrastruktura nedost. vzdělaných lidí v zemědělství úbytek kvalitní orné půdy postavení žen v zemědělství nedostatek zdravotnických zařízení (podobné problémy jako na současném venkově)

John M. Gillette • kursy sociologie venkova od 1894 (univerzity v Chicagu, Michiganu aj,). V r. 1925 bylo těchto institucí již 925. • hlavní dílo Rural Sociology - do češtiny Inocenc A. Bláha 1928.

procedury užívané v této době: • • •

historická social survey (nejblíže dnešní monografické) laboratorní

3/9


2. Evropa V Evropě ve 2. pol. 19. století na venkově jiné problémy než v USA: Evropa - tradiční vesnice Amerika - rozptýlené farmy • otázka: Jak zabránit zaostávání venkova při

současném zachování jeho sociální identity? • evropská RS vychází z evropských filosofických tradic a zároveň je pod tlakem amerického empirického přístupu

Směry ovlivňující představy o venkovském prostoru v evropské RS 1. Rurální romantismus a antiurbanismus • bouřlivý rozvoj měst → množství negativních sociálních jevů (nemoci, vys. úmrtnost, hlad, dětská práce, zločin, bída) • idealizace venkova - čistý, idylický, s ideálními vztahy • oproti tomu představa města - špinavé, zkažené → ANTIURBANISMUS (snaha vrátit se zpět na venkov)

2. Fyziokraté vs. merkantelisté • 18. stol., Francie (fysiokratia = vláda přírody) • F → zdrojem ekonomického bohatství je půda, bohatství spočívá v produktech přírody

4/9


• M → zdrojem ekonomického bohatství je obchod a zpracování, nutná ekonomická regulace

3. Malthusiánství (T. Malthus 1766 - 1834) • zdroje (na nichž závisí zásoby potravin) jsou dané, rostou jen pomocí vynálezů, technologií, nebo kultivací půdy • lid roste exponeciálně, rychleji než zdroje → hlad, války o zdroje • východisko: vnitřní dobrovolné omezení (ve spotřebě, plánovaná reprodukce. • diskuse trvá dodneška - např. Afrika

4. Modernita • zavádění vynálezů vědy a techniky do zemědělství • problém: nelze zkrátit čas produkce - závislý na přírodě

5/9


Odraz RS v dílech klasiků (v kapitalismu 19. století)

Karl Marx (1818 - 1883) • nazírá na zemědělství v rámci politické ekonomie • teorie pozemkové renty - nadhodnota (část hodnoty zboží, kterou kapitalisté nezaplatí námezdně pracujícím). Východisko: revoluce a následné zestátnění výrobních prostředků

F. Tönnies • rozdíly mezi venkovskou pospolitostí (Gemeinschaft) a městskou společností (Gesselschaft) - 1887 • Gesselschaft (racionální kalkul) • Gemeinschaft (přirozená), spontánní vůle, pospolitost pokrevní, ducha, blízkosi

Max Weber (1864-1920) • obsáhlá analýza zemědělských problémů vých. části tehdejšího Německa 6/9


Vývoj českého venkova hlavní události (od konce feudalismu do 2. světové války, tj. přibližně v období moderní společnosti)

katastr tereziánský (Marie Terezie) - soupis půdy pro účely daňové reformy zrušení nevolnictví 1781 (Josef II.) patent berní a urbariální 1789 (Josef II.) přerozdělení výbosů z půdy ve prospěch poddaného proti církvi a feudální vrchnosti první zemědělská krize 1818 (překonána uplatňováním nových výrobních postupů a rozšiřováním odborných znalostí mezi zemědělci) zrušení roboty 1848 druhá zemědělská krize 1873 - levnější americké výrobky na evropském trhu (rozšiřování zeměď. oblastí, analýza sociálních poměrů a starost o jejich zlepšování v USA) pozemková reforma (1918 -1919) po vzniku 1. republiky - zabrání půdy státem. Rozparcelování velkostatků šlechtických rodů a církve nad 150 ha zeměď. půdy (250 veškeré půdy) a přidělení drobným rolníkům a ostatním 7/9


Rurální sociologie v ČR 1924 - založení Československé akademie zemědělské 1928 - 1939 vychází odborný časopis „Brázda“ - studie a články o ekonomických a sociálních problémech zemědělství a vesnice Inocenc A. Bláha (1879 - 1960) • hlavní meziválečný rurální sociolog • stud. Praha, Vídeň, Paříž (mj. u Durkheima) • spoluvydavatel „Sociologická revue“ (1930-40,

1946-49) • dílo: Sociologie dělníka a sedláka (1925) zdůrazňuje sedlákovu zemitost, blízkost přírodě, cit k půdě, rodině, člověku a Bohu. Upozorňuje na instinkt neovlivněný rozumem. Pokus o srovnání rolníka s dělníkem, města s vesnicí, průmyslu se zemědělstvím.

Po únoru 1948 přestala být sociologie považována za vědu. Totalitní režimy obecně ruší nebo redukují sociologická pracoviště. 1953 - zrušení ČAZ, navazuje na ni „Československá akademie zemědělských věd“ (J. Tauber)

8/9


60. léta • krátká „renesance“ a rozvoj RS. Empiricky orientovaná sociologie. • vznik. Institut sociologie venkova a historie zemědělství (1965, Tauber) • vznikají katedry sociologie na vys. školách zemědělských v Praze, Brně a Nitře po 1968 • rušení kateder sociologie (kromě Nitry) a omezení Institutu • emigrace odborníků • nepěstuje se diskuze, metodologie stagnuje po 1989 • znovuotevírání kateder sociologie venkova a zemědělství • studijní obor na ČZU v Praze • ČR obnovuje členství v mezinárodních organizacích (FAO, aj.) 2004 - vstup ČR do EU, výzkum v evropském měřítku

Rurální sociologie dnes - hlavní témata 1. změny ve struktuře zemědělství (v souvislosti s transformací) - rodinná hospodářství? 2. změny v zemědělské práci 3. venkovský rozvoj 4. ekologie a zemědělství 5. globalizace

9/9

Vznik a vývoj rurální sociologie. Rurální sociologie

Recommend Documents