SOCIOLOGIE Média a společnost

SOCIOLOGIE Média a společnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Masová kultura  kultura dostupná masám  je typickým projevem moderní společnosti  je spjata s procesem industrializace a rozvojem masové komunikace  částečně likviduje tradiční kulturu

2

Hlavní znaky masové kultury     

Velké rozšíření v populaci Standardizace toho, co je šířeno Je šířena masovými sdělovacími prostředky Méně náročný intelektuální obsah i forma Orientace na průměrnou hladinu schopnosti kulturní percepce a konzumace kultury

3

Pozitiva masové kultury      

Všeobecná dostupnost Srozumitelnost Přitažlivost pro široké vrstvy Prostředek odpoutání od denních starostí Šíření nových poznatků a informací Obrazy násilí a sexu mohou spolupůsobit k vybití agresivních a patologických tlaků?

4

Negativa masové kultury        

Nebezpečí průměrnosti Likvidace individuálního vkusu Malá intelektuální náročnost, oddechovost Odvádění do fiktivního světa Orientace na pasivní konzum Obrazy násilí a brutality otupují lidské cítění Je povrchní, neváží si skutečných hodnot Komerční média se mohou stát nástrojem manipulace a tlaku na konzumní způsob života

5

Masová komunikace jako funkce techniky      

Forma veřejného oznamování Zprostředkování technickými prostředky Prostorová distance Jednostranná komunikace bez výměny rolí Orientovaná na rozptýlené publikum Zaměření na početné, diferencované a atomizované publikum  Homogennost, standardnost sdělovaných obsahů

6

Masová k. jako hromadné sdělování  Stejné informace pro velké množství lidí bez diferenciace vhodnosti z hlediska adresátů  Sdělování v jednom neměnitelném směru, polarizace na informující a informované  Vysoká autorita a monopolní postavení sdělovacích prostředků  Sugestivnost sdělované informace

7

Masová k. jako sdělování mezi strukturami  Pohyb informací mezi strukturami (instituce, organizace, sociální skupiny)  Prostředky MK v roli subjektu komunikace  Původce sdělení (instituce, skupina) trvale v roli mluvčího)  Množina příjemců je časově i prostorově vzdálená  Tvůrci obsahu jsou lidé

8

Rysy masové komunikace a) Jednosměrnost – nedochází k přeměně rolí mluvčího a příjemce sdělení b) Zprostředkovanost – technická i sociální c) Masovost – velký dosah sdělovaných informací bez určení konkrétního příjemce d) Profesionální organizace zabývající se tvorbou a distribucí informací

9

Analýza masové komunikace     

Povaha komunikátora Obsah sdělení Prostředky masové komunikace Analýza publika Analýza účinků komunikace

10

Komunikace s veřejností  Public relations (PR)  Definují se zkráceně jako: P – performance (představení) R – recognition (uznání)  Rozvinuly se v USA na přelomu 40. a 50. let minulého století.

11

Vývojové fáze public relations 1. období – počáteční kontakty s novináři 2. období – plánovaná publicita, nepravdivé informace 3. období – pravdivá, nicméně pozitivní sdělení 4. období – vznik oddělení PR, výzkum masové komunikace, průzkumy veřejného mínění 5. období – celá organizace se zaměřuje na svoji image u veřejnosti

12

Činnosti public relations 1. Zabývají se vztahy mezi organizací a různými složkami její veřejnosti. 2. Monitorují vědomí, mínění, postoje a chování lidí uvnitř i mimo organizaci. 3. Analyzují vliv politiky, postupů a jednání organizace na různé části veřejnosti 4. Upravují tyto politiky, postupy a jednání, pokud se jeví jako rozporné s veřejnými zájmy a další existencí organizace.

13

Činnosti public relations 5. Radí vedení, jak vytvořit nové postupy a jednání, oboustranně výhodné pro organizaci i její veřejnost. 6. Vytvářejí a uchovávají oboustrannou komunikaci mezi organizací a různými částmi její veřejnosti, 7. Vytvářejí specifické změny ve vědomí, názorech, postojích a chování lidí uvnitř i mimo organizaci. 8. Rozhodují o nových nebo stávajících vztazích mezi organizací a její veřejností.

14

Zadavatelé public relations     

Hospodářské organizace Instituce státní správy a samosprávy Společenské instituce Politické strany Zájmové svazy, komunity

15

Cílové skupiny public relations  Vnitřní veřejnost – zaměstnanci organizace  Vnější veřejnost – subjekty působící vně organizace, především pak tzv. relevantní veřejnost, např. zákazníci, dodavatelé, akcionáři.

16

Reklama  Přesvědčovací proces hledání uživatele zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií  Cílem je, aby příjemce začal v intencích reklamního sdělení jednat - nakupovat, objednávat, konzumovat, navštěvovat, vyhledávat.

17

Funkce reklamy  Upozorňující  Informační  Přesvědčovací Příjmy z reklamy zajišťují existenci médií

18

Působení reklamy Smyslem reklamy je vytvoření pozitivního postoje k výrobkům nebo službám Postoj má tři složky: 1. Kognitivní – poznávací 2. Afektivní – emoční 3. Intencionální – zaměřenost

19

Model 5M Řízení reklamy se opírá o pět základních principů: 1. Markets – trhy 2. Média – sdělovací prostředky 3. Message – sdělení 4. Money – peníze 5. Measurement – měření

20

Výzkum v reklamě 1. Definování cílové skupiny 2. Nalezení optimálního způsobu oslovení 3. Techniky:  dotazník  hloubkový rozhovor  ohnisková diskuse

21

Informace získané z výzkumu  Demografické: věk, pohlaví, velikost rodiny, povolání  Geografické: soustředění obyvatelstva, klimatické podmínky  Motivy: co vede lidi k určitým nákupům

22

Rozdíl mezi reklamou a public relations  Reklama je funkcí marketingu, PR jsou funkcí managementu.  Reklama pomáhá prodeji výrobků nebo služeb, PR působí do mentální sféry, jejich cílem je poskytnutí informace.  Reklama soustřeďuje pozornost na jednotlivé výrobky či služby, PR soustřeďují pozornost na celou organizaci a její začlenění do společnosti prostřednictvím objektivních informací.

23

Rozdíl mezi reklamou a public relations  Reklama působí v krátkodobém časovém horizontu, PR působí dlouhodobě.  Reklama působí na veřejnost s cílem upozornit na konkrétní výrobek a jeho přednosti vzhledem ke konkurenčnímu. PR působí spíše s cílem systematického vyhledávání spojenců (např. společné působení poskytovatelů služeb či výrobců na veřejnost s cílem informovat o dané oblasti činnosti, vyvolat zájem ap.).

24

Literatura  BURIÁNEK, J. Sociologie. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2003. ISBN 80-7168-754-5.  FORET, M. Komunikace s veřejností, Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1034-7.  KŘÍŽEK, Z. a J. CRHA. Život s reklamou, Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0213-4.  VYSEKALOVÁ, J. a R. KOMÁRKOVÁ. Psychologie reklamy. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-9067-X.

25

Literatura  ZYMAN, S. a A. BROTT. Konec reklamy, jak jsme ji dosud znali. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-107-0.

26