Rurální sociologie = Sociologie venkova
Co to je VENKOV?
Který z uvedených pojmů si nejvíce spojujete s venkovem? •Výzkum Obrazy venkova, Sociologická laboratoř 2005, 1591 respondentů
1. Zemědělství 2. Příroda 3. Volná krajina 4. Tradice 5. Chalupaření 6. Fyzická, manuální práce
Venkov obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem… (viz Velký sociologický slovník, str. 1380)
• Venkov (= venkovský prostor) – vesnice a krajina v jejich okolí – souhrn katastrů venkovských obcí • Venkovský region • Obec - „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ – viz § 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích.
Město Vesnice (= venkovská obec)
Historické rozdíly MĚSTA • Průmysl, obchod, řemeslná výroba • Bohatství • Hustá vícepodlažní zástavba, kamenné domy • Vyšší hustota obyvatel • Kultura, školství, instituce • Statut, historická práva
VESNICE • Zemědělství, drobná řemeslná výroba • Chudoba • Rozvolněná nízkopodlažní zástavba, dřevěné domy • Nízká hustota obyvatel • Tradice, lidové umění
Vymezení venkovských obcí • Subjektivní • Objektivní - podle kvalitativních znaků - podle kvantitativních ukazatelů
Subjektivní vymezení venkova • Vzhled, dojem • Cítění místních lidí
Objektivní vymezení venkova A. kvalitativní (obtížně kvantifikovatelné)
• Architektonické znaky • Urbanistická struktura • Ekonomické znaky • Sociální znaky – styl života
Objektivní vymezení venkova B. kvantitativní • • • •
Zařazení obce v systému veřejné správy Postavení (statut) obce Počet obyvatel - do 2 000 obyvatel Hustota obyvatel - do 100, 150 obyv./km²
Statut obce – viz Číselník obcí (CISOB) Statut kód
název
Od roku
Počet k 1.1.2007
H
hlavní město
2003
1
S
statutární město
2002
23
M
město
2002
535
T
městys
2007
123
O
ostatní obec
2002
5562
U
vojenský újezd
2003
5
Venkov v ČR (k 1.1.2004) Podle počtu obyvatel
• 89,6 % obcí – 5 615 z 6 249 obcí
• 73,6 % území – 58 058 z 78 867 km²
• 26,2 % obyvatel – 2 676 362 z 10 211 455 obyvatel
Podle hustoty (150/km²) • 87,9 % obcí – 5 495 z 6 249 obcí
• 82,7 % území – 65 211 z 78 867 km²
• 29,9 % obyvatel – 3 052 900 z 10 211 455 obyvatel
Venkovské obce ČR
Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007
Klasifikace CZ-NUTS kód
oblast
Počet k 1.1.2007
NUTS 0,1
území ČR
1
NUTS 2
regiony soudržnosti
8
NUTS 3
kraje
14
NUTS 4 (v ČR) LAU 1
okresy
91
LAU 2
obce
6 249
NUTS = společné klasifikace územních statistických jednotek (EU - Eurostat) LAU (Local Administrative Units) = lokální administrativní jednotka
Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy:
Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007
− převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel, − významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, − převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích.
Venkovské prostory ČR Venkovské prostory v ČR je třeba rozlišit na: • příměstské, • mezilehlé, • odlehlé. V současné době jednoznačně přijaté vymezení těchto typů neexistuje. Pomocí speciálně definovaných jednotek lze vymezit souvislejší území tří typů.
• Za příměstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli). • Odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepříznivými sociálně–ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. • Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Volně podle PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007
Český venkov Socio-demografické charakteristiky
Velikostní struktura venkovských obcí Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel
Rozloha v km²
Počet obcí
Počet obyvatel
Hustota zalidnění (obyvatel na km²)
Do 199
9 702
1 633
200 534
21
200 - 499
18 296
2 012
653 740
36
500 - 999
17 021
1 293
901 546
53
1 000 - 1 999
13 009
674
933 856
71
Celkem venkov
58 028
5 612
2 689 676
46
Zdroj: ČSÚ, výpočty ÚRS PRAHA, a.s, data k 1.1.2005
Vývoj počtu obyvatel venkova ve 20. století 12 000 000 10 000 000 8 000 000
ČR venkov
6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 19001
11 21 31 41 51 61 71 81 91 2000
Vylidňování venkova • Příčiny: – Slučování obcí (růst měst, středisková soustava) – Zanikání obcí (pohraničí, vojenské prostory) – Růst velikosti obcí – Migrace (do měst, do zahraničí) – Stárnutí obyvatel (demografické trendy)
Počet obcí v ČR 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000
20 06
20 04
20 02
20 00
19 98
19 96
19 94
19 92
19 90
19 80
19 70
19 61
0
Venkov a stěhování • Vylidňování venkova se zastavilo ve druhé polovině 90. let • Obce do 2 000 obyvatel jsou migračně ziskové (mimo nejmenších obcí) • Většina obyvatel venkova se stěhovat nechce • Mladí lidé chtějí odejít ze své obce (chtějí se osamostatnit) • Možné řešení – nabídka „startovního“ bydlení, nabídka pracovních příležitostí, služeb, aktivit
Vývoj bilance přírůstků obyvatelstva v letech 1991-2000 podle velikostních kategorií obcí Migrační přírůstek / úbytek (na 1 000 obyvatel)
0 -199 200 - 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 - 99 999 100 000 + Česká republika
1991 -10,0 -5,4 -0,7 -0,1 0,6 0,5 0,7 2,7 -0,7 1,9 0,3
1994 -5,6 -0,8 3,1 3,1 3,4 1,4 0,3 -0,3 -1,1 1,1 1,0
1997 -2,1 4,1 6,0 5,1 4,3 1,5 -0,3 -1,8 -1,9 -0,4 1,2
2000 4,6 6,1 6,3 6,2 4,5 -0,7 -1,2 -2,7 -4,6 -1,7 0,6
Venkov a stáří • Věková struktura venkova a měst je obdobná • Stárnutí se týká celé populace • Od 90. let dochází k přirozeným úbytkům populace ČR (méně narozených než zemřelých), v roce 2006 poprvé přírůstek • Důsledky je třeba řešit vhodnou populační a důchodovou politikou
Věková struktura Města
Venkov
nezjištěno
nezjištěno
80 až 84
80 až 84
70 až 74
70 až 74
60 až 64
60 až 64
50 až 54
50 až 54
40 až 44
40 až 44
30 až 34
30 až 34
20 až 24
20 až 24
10 až 14
10 až 14
0 až 4
0 až 4
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
Věková struktura Ukazatele věkové struktury obyvatel podle velikostních skupin obcí - srovnání let 1991 a 2001 podíl obyvatel ve věku 65 a více let
index ekonomického zatížení obyvatelstva 60
věk 65+ (1991)
Index ekon. zatížení obyv. (1991) Index ekon. zatížení obyv. (2001)
20
věk 65+ (2001) 50
15
40
30
•Zdroj: Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013, příloha č. 4
10
100 000+
50 000 - 99 999
20 000 - 49 999
10 000 - 19 999
5 000 - 9 999
2 000 - 4 999
1 000 - 1 999
500 - 999
300 - 499
200 - 299
0 100 - 199
100 000+
50 000 - 99 999
20 000 - 49 999
10 000 - 19 999
5 000 - 9 999
2 000 - 4 999
1 000 - 1 999
500 - 999
300 - 499
200 - 299
100 - 199
0
20
-99
Index ekonomického zatížení
5
-99
Podíl obyvatel (%)
10
Pohyb obyvatelstva = změny počtu obyvatel • Přirozené saldo = počet narozených – počet zemřelých • Migrační saldo = počet přistěhovalých – počet vystěhovalých
PŘÍRŮSTKY/ÚBYTKY OBYVATEL 30 000
-11 523
-11 552
1999
2000
9 122
-3 167
-9 504 1998
-20 000
2004
2003
2002
2001
1994
-30 000 1993
2003–2004 počet obyvatel ČR se díky zahraniční migraci zvyšuje (celkem přibylo 17,3 tis. proti úbytku 96,2 tis. za období 1994–2002) k 31.5.2005 měla ČR 10 230 142 obyvatel
-25 591
-10 012 1997
-12 207 1996
-10 000
-11 817
0
1995
-852
8 186
8 316
20 000
10 000
1994–2002 pokles počtu obyvatel
přírůstek zahraniční migrací přirozený přírůstek celkový přírůstek
HLAVNÍ RYSY SOUČASNÉHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČR již osmým rokem rostou počty narozených dětí, přesto se počet obyvatel ČR zvyšuje hlavně díky přírůstkům zahraniční migrací stárnutí populace ČR je zatím pozvolné, ale již brzy, v souvislosti s odchodem silných válečných a poválečných ročníků do ekonomicky neaktivního věku, dojde k jeho výraznému zesílení od roku 1988 nepřetržitě roste podíl dětí rodících se mimo manželství úroveň sňatečnosti zůstává velmi nízká; mladí lidé posouvají uzavření manželství a založení rodiny do stále vyššího věku růst rozvodovosti by se mohl již zastavit (na 50% manželství končících rozvodem) zvyšuje se naděje dožití mužů i žen potratovost se dále snižuje
Venkov a zemědělství • Většina lidí si venkov spojuje se zemědělstvím • V zemědělství pracuje pouze 4 % zaměstnaných, na venkově 11 % (v průmyslu 33 %) • Většina venkovanů má domácí hospodářství • Je třeba podporovat nejen zemědělství, ale i venkov! (EAFRD)
Venkov a vzdělání • Vzdělanostní struktura obyvatel venkova se výrazně liší od obyvatel města • Ve venkovských obcích je výrazně větší podíl osob se základním a nižšími stupni vzdělání, naopak méně vysokoškoláků • Kořeny tohoto jevu jsou v minulosti, ale i v současném systému škol → nutnost odchodu za vyšším vzděláním do města • Vzdělaní lidé musí najít na venkově uplatnění
Vzdělanostní struktura populace 100% 80% 60% 40% 20%
nezjištěné základní a neukončené střední s maturitou vysokoškolské Zpracováno dle SLBD 2001
Pr ah a
00 0
a
ví ce
99 9 10 0
-9 9
99 9 50
00 0
-4 9
99 9 20
00 0
-1 9
99 9 10
00 0
-9
99 9 5
00 0
-4 00 0 2
-4 99 50 0 -9 1 99 00 0 -1 1 49 50 9 0 -1 99 9
20 0
do
19 9
0%
bez vzdělání vyučení a střední odb. bez maturity vyšší a nástavbové
Strom života • Takoví jsme byli (1991) ...
100 90 80
... a tak by naše populace dopadla, kdyby plodnost (a úmrtnost) zůstala na úrovni roku 1998 a nikdo se k nám nepřistěhoval.
70 60 50 40 30 20 10
Převzato ze stránek Katedry demografie VŠE Praha http://nb.vse.cz/kdem/
0
Ing. Pavlína Maříková • Katedra humanitních věd, Sociologická laboratoř • Kancelář č. E 252, nová část PEF (vestibul ve 2. podlaží) • Konzultace: pracovní dny 8,00 – 15,00 hod. - telefon: 224 382 382 - e-mail:
[email protected]
