SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Postavení ženy ve společnosti 1. Problém reálného zrovnoprávnění ženy. 2. Problém adekvátního podílu žen v různých oblastech lidské činnosti. 3. Ochrana práv žen v práci a rodině, problémy domácího násilí, sexuální obtěžování a zneužívání.
2
Feminismus Pojem odvozen z lat. femina = žena. Feminismus lze chápat jako soubor filozofií, sociálních teorií, politických hnutí a ideologií, usilujících o rovnoprávnost žen. Spolu s environmentálním či etnickým hnutím patří k nejvýraznějším sociálním proudům současnosti. Hnutí se značným emancipačním potenciálem.
3
Kritika patriarchátu Feministky považují gender, tj. rozdíly mezi pohlavími, za nejdůležitější a nejzávažnější společenské dělítko. Nerovnost je způsobena patriarchálním systémem dominujícím téměř ve všech společnostech. Patriarchát = nadvláda mužů ve společnosti i v rodině Sexismus je stejná forma útlaku jako rasismus.
4
Východiska feministických tezí 1. Kulturní systém je patriarchální povahy. Vytvořila jej úzká skupina mužů, přičemž objektem, obětí, produktem tohoto řádu jsou nejen ženy, ale i řadoví muži. Lidské dějiny utvářeli muži pro muže. 2. Tento řád udržují obě pohlaví stejně horlivě. Není správné z jeho prosazování obviňovat muže jako celek, ženy samy totiž řád přijímají, samy nad sebou provádějí kulturní kontrolu.
5
Východiska feministických tezí 3. Muži těží ze své nadvlády, ve společnosti je jim přisuzována větší významnost, automaticky jsou považováni za schopnější, mají otevřenou, urovnanou cestu k postupu v institucích. V domácnosti jim to pak umožňuje vyvázat se z nevděčných, časově náročných a stereotypních prací. 4. Muži, aby si udrželi své pozice, musí neustále soutěžit. To je však ochuzuje v citové oblasti. Od žen se naopak nic neočekává.
6
Etapy vývoje feminismu 1. vlna (posl. třetina 18. st. až 30. léta 20. st.) Toto období je především bojem za občanská práva žen ve veřejném životě. Volební právo, majetková práva, všeobecná rovnost před zákonem (např. právo na rozvod), právo na vzdělání a svobodný přístup k zaměstnání.
7
Etapy vývoje feminismu 2. vlna (60. až 80. léta 20. století) Feminismus se orientuje i na otázky soukromého a rodinného života. Je zpochybněna tradiční dělba rolí, vznikají „gender studies“ - podpora rovného zacházení s pohlavími. Prosazuje se právo na seberealizaci, na svobodný výběr profese, kariéru. Otevírají se dříve tabuizovaná témata - ženská sexualita, antikoncepce, interrupce.
8
Etapy vývoje feminismu 3. vlna (80. léta až do současnosti) Prohlubují se otázky násilí páchané na ženách. Domácí násilí, prostituce, sex. obtěžování, ženská obřízka, pornografie. Zájem o lesbická a etnická ženská hnutí. Požadavky na ženskou krásu jsou považovány za novodobý útlak žen. Zkoumá se a ovlivňuje postavení žen v politice a významných institucích.
9
Hlavní feministické proudy
Liberální Socialistický (marxistický) Radikální Postmoderní Třetího světa
10
Feministické teorie 1. Teorie genderových rozdílů 2. Teorie genderové nerovnosti 3. Teorie genderového útlaku
11
Teorie genderových rozdílů Teorie genderových rozdílů má jako své hlavní téma konstatování, že vnitřní psychický život žen je odlišný od vnitřního života mužů. Zkušenosti žen získané během jejich životní dráhy jsou odlišné od zkušenosti mužů. Ženy konstruují podle tohoto pohledu sociální realitu jinak než muži, a to v mnoha oblastech, ať už jde o hodnoty a zájmy, způsob vytváření hodnotových soudů, motivace úspěchu a výkonu, literární kreativitu, sexuální fantazie, smysl identity, či obecné procesy vědomí a osobitosti.
12
Teorie genderové nerovnosti Teorie genderové nerovnosti upozorňují, že postavení mužů a žen ve společnosti je nejen různé, ale že je nerovné. Žena nacházející se ve stejné pozici jako muž má méně peněz, materiálních zdrojů, moci a příležitostí k seberealizaci. Příčina této nerovnosti není v biologických danostech, ale v uspořádání společnosti. Každý člověk - muž i žena - touží po svobodě a seberealizaci. Tuto situaci je tedy třeba změnit a změna je možná.
13
Teorie genderového útlaku Podle teorií útlaku mají muži jasný, vědomý a přímý zájem na udržování žen v podřízeném postavení. Patriarchát tak není jen čímsi druhotným, co vychází z biologických faktorů, socializačního procesu nebo rozdělení rolí v třídní společnosti. Mocenská struktura mužů byla vytvořena záměrně.
14
Gender Sociálně utvářený komplex typických vlastností, projevů chování, zájmů, činností a vzhledu, který je v určité společnosti spojován s obrazem muže a ženy. Zatímco tedy pohlaví odkazuje k fyzickým rozdílům lidského těla, gender se týká psychologických, sociálních a kulturních rozdílů mezi muži a ženami. Každá kultura si v různých historických obdobích vytváří soubor obecně platných formálních i neformálních norem, které určují, jak se muži i ženy v dané společnosti mají chovat.
15
Genderová témata Příklady: Genderová rovnost Vztahy mužů a žen Uplatnění žen na trhu práce Diskriminace na základě pohlaví, sexuální orientace Slaďování soukromého a pracovního života Fungování rodiny
16
Genderové stereotypy Ustrnulá představa ve vědomí lidí, obvykle přijímaná
z jiných zdrojů než je sociální zkušenost. Zjednodušující pojetí toho, jak se mají muž a žena chovat a vypadat. Ovlivňují naše vnímání a myšlení a podmiňují naše vlastní chování v sociálních interakcích. Poškozují ženy i muže. Jazyk, generické maskulinum.
17
Gender studies Interdisciplinární věda věnující se identitě a reprezentaci pohlaví jako ústředním kategoriím analýzy. Základní odvětví: ‐ Women‘s studies ‐ Men‘s studies ‐ LGBT studies Problematikou vztahů mužů a žen se zabývají sociologie, právo, politické vědy, jazykověda, antropologie, medicína..
18
Gender studies, o. p. s. Nevládní nezisková organizace, slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Usiluje o změny v následujících oblastech: • Odstraňování genderových stereotypů ve společnosti, ve výchově a vzdělávání, v rodině. • Pracovní trh bez diskriminace na základě pohlaví a věku. • Podpora slaďování osobního/rodinného a profesního života. • Vyšší zastoupení žen v rozhodovacích procesech. • Stop násilí na ženách. • Svobodné rozhodování o vlastním těle.
19
Muž a žena na trhu práce
Dělení práce na mužskou a ženskou. Zodpovědnější a odbornější posty přisuzovány mužům. Na ženy ve vysokých postech pohlíženo s nedůvěrou. Ženy mají nižší platy. Na ženskou práci se často pohlíží jako na sekundární záležitost. S ženami je automaticky spojována rodičovská dovolená a nutnost pečovat o děti v případě jejich nemoci.
20
Muž a žena v rodině Přetrvává tradiční model dělby práce v rodině. Domácí práce a péče o děti zůstávají stále na bedrech žen. Dochází však k postupným změnám. Tradiční pohled na rozdělení rolí v rodině podle sociologických výzkumů setrvává u lidí starších 60 let, naopak rovnost úkolů pro obě pohlaví se již projevuje u lidí mladších ve věku mezi 30 až 44 lety a lidé s vyšším vzděláním.
21
Gender a Evropská unie Evropská komise přijala v roce 2006 dokument, v němž vytyčila 6 prioritních oblastí, na něž se v oblasti rovných příležitostí bude zaměřovat. V roce 2007 začal pracovat Evropský institut pro rovnost žen a mužů.
22
Gender mainstreaming Strategie Evropské Unie pro realizaci rovných příležitostí pro ženy a muže v institucích, organizacích a politice. Zohledňování rovného postavení žen a mužů ve všech oblastech a na všech úrovních společenského života.
23
Strategie dosahování genderové rovnosti Institucionální mechanismy pro realizaci genderové rovnosti a
gender mainstreamingu. Dosáhnout ekonomickou a sociální spravedlnost pro ženy. Podporovat pozici žen v rozhodování - směřovat k paritní demokracii v Evropě. Vymýtit násilí páchané na ženách a implementovat ženská lidská práva. Role Evropy v prosazování ženských práv v mezinárodním kontextu. Eliminovat patriarchální genderové role a stereotypy.
24
Prioritní oblasti Evropské komise 1. Dosahování rovné ekonomické nezávislosti pro muže a ženy ‐ růst zaměstnanosti žen ‐ rovné platové ohodnocení pro ženy a muže ‐ podpora podnikatelek ‐ genderová rovnost v sociální podpoře, boj proti chudobě ‐ genderová dimenze zdraví ‐ boj proti dvojnásobné diskriminaci u žen z etnických menšin a emigrantek.
25
Prioritní oblasti Evropské komise 2. Zlepšování slaďování pracovního, soukromého a rodinného života ‐ flexibilní organizace práce pro ženy i muže ‐ zvyšování počtu pečovatelských zařízení pro děti, seniory, postižené ‐ politika k lepšímu slaďování práce a rodiny - změna struktur, podpora mužů k převzetí rodičovské dovolené
26
Prioritní oblasti Evropské komise 3. Podpora rovné participace žen a mužů v rozhodování ‐ oblast politiky ‐ oblast ekonomiky ‐ oblast vědy a techniky 4. Vymýcení genderově založeného násilí a obchodu s lidmi 5. Eliminace genderových stereotypů ve společnosti ‐ ve vzdělání, výchově a kultuře ‐ na pracovním trhu ‐ v médiích
27
Prioritní oblasti Evropské komise 6. Podpora genderové rovnosti mimo EU ‐ prosazování legislativy EU v nástupnických,
kandidátských a potenciálně kandidátských zemích ‐ podpora genderové rovnosti v Politice evropského sousedství (ENP), vnějších a rozvojových politikách
28
Literatura DANICS, Š., J. DUBSKÝ, T. KAMÍN a L. URBAN. Základy sociologie a politologie. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, 2009. JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 2.vyd. Praha: Portál, 2003. KŘÍŽKOVÁ, A. a K. PAVLICA. Management genderových vztahů. Praha: Management Press, 2004. VALDROVÁ, J. Gender a společnost. Ústí na Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2006.
29
