Sociodemografická analýza. KPSS Děčín. Ing. Mária Dvořáková Mgr. Martin Štainer, Ph.D

Sociodemografická analýza

KPSS Děčín

2009

Ing. Mária Dvořáková Mgr. Martin Štainer, Ph.D.

Sociodemografická analýza ORP Děčín a města Děčín

Úvodem Tato závěrečná zpráva prezentuje výsledky výzkumu potřeb uţivatelů sociálních sluţeb a byla zpracována jako součást projektu komunitního plánování sociálních sluţeb (KPSS) realizovaného městem Děčín. Jedná se o druhou z trojice analýz, které v roce 2009 zpracovala firma Edukol vzdělávací a poradenské sdruţení s. r. o. Konkrétně se jedná o tyto tři analýzy:  Sociodemografická analýza: shrnuje dostupná statistická data o obyvatelstvu s důrazem na problematiku sociálních sluţeb a cílové skupiny projektu komunitního plánování sociálních sluţeb.  Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb: mapuje současnou situaci v nabídce sociálních sluţeb pro jednotlivé cílové skupiny v Děčíně a identifikuje hlavní nedostatky a moţné způsoby jejich řešení.  Výzkum názorů veřejnosti: zjišťuje názory široké veřejnosti na problematiku sociálních sluţeb s důrazem na informovanost veřejnosti o sociálních sluţbách a hlavní sociální problémy města Děčín. Cílem všech těchto analýz je získat informace o stavu sociálních sluţeb a jejich hlavních nedostatcích a poskytnout tak uţitečné podněty pro další proces komunitního plánování. Doufáme a věříme, ţe informace uvedené v této závěrečné zprávě budou vhodným zdrojem pro další zlepšování realizace opatření v sociálních sluţbách statutárního města Děčína. Na úrovni města pracují uţ od roku 2004 desítky zaměstnanců úřadu a dalších osob aktivně působících na zkvalitňování poskytovaných sociálních sluţeb formou komunitního plánování a naše studie nejsou v této oblasti prvními. Navíc kaţdá ze tří výše uvedených částí je zaměřena na jistý pohled, který ještě ani tak nevytváří ucelený obraz skutečného stavu. V rámci komunitního plánování se pravidelně scházejí čtyři koordinační skupiny a jejich členové rovněţ formulují ze svého pohledu mnoho hodnotných a podnětných doporučení, definují celou řadu cílů do následujících let. Co je nejdůleţitější (a co bylo i našimi šetřeními potvrzeno) – v Děčíně dochází postupně a průběţně k realizaci vytýčených cílů a jednoznačně komunitní plánování sociálních sluţeb napomáhá zlepšování ţivota obce a především jejích příslušníků. Námi zpracované podklady chápeme jako příspěvek pro další diskuze a doufáme, ţe vhodně poslouţí v procesu kvalitního rozhodování. Maximálně jsme se snaţili dokumenty zpracovat tak, aby s nimi nebyla těţká práce a aby se staly kvalitní pomůckou poskytující jak základní informační bázi o změnách sociodemografického prostředí, tak zpětnou vazbu od lidí, kterých se KPSS přímo či nepřímo týká. Naše práce byla velmi pozitivním způsobem ovlivňována vstřícnou spoluprací s paní ing. Renatou Grešíkovou, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví a stejně tak


s paní ing. Dagmar Vávrovou, manaţerkou komunitního plánování. Pracovali jsme ale i s celou řadou dalších kolegů a kolegyň. I jejich přístup byl bez výjimky velmi příjemný a plný ochoty napomáhat. Moc za vše děkujeme a přejeme na nelehké cestě pozitivního ovlivňování kvality ţivota v době ekonomické krize mnoho úspěchů. Putování po této cestě bude o to lehčí, o co víc lidí po ní bude kráčet pokud moţno stejným směrem.

Dr. Martin Štainer

3


Obsah 1.

Stručná charakteristika území ........................................................................................ 5

2.

Analýza demografické situace ........................................................................................ 7

3.

Vzdělanostní struktura obyvatel.....................................................................................16

4.

Ekonomické subjekty a nezaměstnanost .......................................................................17

5.

Vybavenost a sociální zabezpečení ..............................................................................21

6.

Kriminalita .....................................................................................................................30

7.

Závěr - doporučení ........................................................................................................32

4


1. Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín je největším správním obvodem v Ústeckém kraji. Svými 554 km2 zaujímá zhruba desetinu rozlohy kraje. Hustotou 145 obyvatel na km2 převyšuje průměr České republiky (132) a více neţ polovina obyvatel ţije v sídle správního obvodu. Správní obvod má spíše průmyslový charakter, podniky jsou soustředěny především v sídle správního obvodu. Významnou roli zde hraje cestovní ruch. Sídlem správního obvodu je město Děčín, které leţí na soutoku Labe a Ploučnice. Dominantou Děčína je zámek s raně barokní Růţovou zahradou. Naproti zámku se vypíná Pastýřská stěna se secesním zámečkem. Mezi památky se bezpochyby řadí i Podmokelská ţidovská synagoga, kaple sv. Jana Křtitele nebo Ovčí můstek. Děčín je nazýván městem mostů, kterých je tu devět. Na území města je několik sportovních areálů, stadionů a aquacentrum, sídlí zde kino a okresní muzeum. Na Pastýřské stěně je umístěna zoologická zahrada, jedna z nejmenších v ČR.

Administrativní mapa správního obvodu Děčín


Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností je evidováno 34 obcí, 120 částí obcí, přes 700 ulic, a téměř 17,5 tisíce adres. Ve správní oblasti bylo k 1.1.2009 k trvalému pobytu (nebo jakémukoli platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno téměř 80,5 tisíce obyvatel.

Základní údaje o správním obvodu obce s rozšířenou působností Děčín k 1.1. 2009 Počet obcí ORP Děčín

34

částí obcí 120

Podíl v % Rozloha zemědělské lesních zastavěných v ha katastrů obyvatel půdy pozemků ploch 95

80 419

55 366

37,7

Zdroj: ČSÚ

Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín tvoří tyto obce:                                  

ARNOLTICE BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ BYNOVEC ČESKÁ KAMENICE DĚČÍN DOBKOVICE DOBRNÁ DOLNÍ HABARTICE FRANTIŠKOV NAD PLOUČNICÍ HEŘMANOV HORNÍ HABARTICE HŘENSKO HUNTÍŘOV JANOV JANSKÁ JETŘICHOVICE JÍLOVÉ KÁMEN KUNRATICE KYTLICE LABSKÁ STRÁŇ LUDVÍKOVICE MALÁ VELEŇ MALŠOVICE MARKVARTICE MERBOLTICE RŮŢOVÁ SRBSKÁ KAMENICE STARÝ ŠACHOV TĚCHLOVICE VALKEŘICE VELKÁ BUKOVINA VERNEŘICE VESELÉ

6

51,8

1,4


2. Analýza demografické situace Obyvatelstvo je základním dynamickým prvkem a nositelem všech sociálních a hospodářských aktivit v regionu. Počet obyvatel je rozhodujícím faktorem pro určení výnosu z daní obcím. Z demografického hlediska se rozlišuje přirozený pohyb obyvatelstva neboli přirozená měna, která je charakterizována z hlediska bilancí především počtem ţivě narozených dětí a zemřelých obyvatel s výsledným efektem přirozeného přírůstku nebo přirozeného úbytku obyvatelstva. Mechanický pohyb obyvatel je stěhování - migrace, jehoţ výsledkem je aktivní nebo pasivní saldo přistěhovalých a vystěhovalých ve sledovaném období. Vybrané údaje podle správního obvodu obce s rozšířenou působností Děčín v

l

e

t

e

c

h

2

0

0

4

2004 Obyvatelstvo celkem (stav k 31. 12.) z toho ţeny 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Průměrný věk obyvatel (stav k 31. 12.) Index stáří Index ekonomické závislosti Narození ţivě Zemřelí celkem Sňatky Rozvody Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek

-

2

0

0

8

2005

2006

2007

2008

79 309 40 182 v tom ve věku

79 789 40 171

80 370 40 479

80 419 40 473

12 293 56 865 10 151 39,4 83 39 876 842 453 253 1 115 889 34 226 260

12 100 57 343 10 346 39,6 86 39 839 859 430 328 1 469 969

12 113 57 689 10 568 39,7 87 39 960 865 497 308 1670 1184 95 486 581

12 034 57 465 10 920 39,9 91 40 943 827 443 270 1135 1202 116 -67 49

79 049 4

0

1

8

9

12 400 56 581 10 088 3

9

,

8

2

1

38 7

9

0

8

1

6

5

0

5

291 9

1

6

0

6

1

8

-26 -52 -78

-20 500 480

Zdroj: ČSÚ

V úhrnu let 2004 - 2008 se v ORP Děčín zvýšil počet obyvatel (o 1 390, tj. o 2,0%). Toto mírné zvýšení počtu obyvatel koresponduje s demografickým vývojem v celé České republice, kdy se zvýšila porodnost, ale i počet cizinců ţijících v ČR, potaţmo také v ORP Děčín.

7


Počet cizinců celkem v letech 2005 - 2008 2005

2006

2007

2008

Index cizinci celkem 2008/2005

Cizinci celkem 1) ORR Děčín

1 984

2 429

2 844

2 836

142,9

město Děčín

1 502

1 891

2 216

2 173

144,7

Zdroj: Ministerstvo vnitra 1)

Cizinci+EU s trval. i přech.pob.

Podíl cizinců v celkové populaci v ORP Děčín i ve městě Děčín vykázal nárůst srovnáním roku 2008 oproti roku 2005 v ORP Děčín o 43% a ve městě Děčín o 45%. Podíl cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem v populaci na tomto území v roce 2008 dosáhl 4% a koresponduje tak s podílem cizinců v populaci Ústeckého kraje. Při hodnocení přirozené měny obyvatel v ORP Děčín v průběhu let 2004 – 2008 zjistíme, ţe tento demografický ukazatel je rozkolísaný. V posledních dvou letech (2007 a 2008) je v pozitivních číslech s viditelným nárůstem, tzn., ţe se více lidí narodilo, neţ zemřelo. Věkové sloţení obyvatelstva je důleţitou biologickou charakteristikou populace a je předpokladem dalšího vývoje obyvatelstva. Věková struktura obyvatelstva je dána předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti, většinou jen okrajově bývá ovlivněna působením migrace. Věkovou strukturu lze nejvýstiţněji charakterizovat indexem stáří, indexem ekonomického zatíţení a průměrným věkem obyvatel. Pro analytické účely se pouţívají věkové skupiny, kde věk je určován tzv. ekonomickými hranicemi věku, jimiţ jsou 0 - 14 let, 15 - 64 let, 65 a více let. Věkovou strukturu populace dlouhodobě poznamenává probíhající proces demografického stárnutí, tedy narůstání podílu seniorů v populaci. Stárnutí populace je v zásadě způsobeno dvěma faktory. Prvým je pokles porodnosti, vyvolaný ústupem populační vlny 70. let a urychlený po roce 1990, faktorem druhým je růst naděje doţití neboli střední délky ţivota (podrobněji bude uvedeno níţe). Věkovou strukturu obyvatelstva ovlivňuje také podílové zastoupení muţů a ţen. Věková struktura muţů byla odlišná od věkové struktury ţen. Je to dáno také tím, ţe muţů se rodí více neţ ţen, ale umírají v průměru o 6,8 let dříve neţ ţeny. Stárnutí je chápáno jako jev celospolečenský i individuální, který vyţaduje přijmout ucelený, dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jednotlivců o tuto problematiku. Vzhledem ke stárnutí populace a zvýšenému počtu seniorů ve společnosti je nutné vytvořit podmínky pro rovnoprávný a aktivní ţivot seniorů. Stárnutí populace v hodnoceném období je nejlépe patrné z porovnání odvozených syntetických ukazatelů. Průměrný věk ţijících obyvatel v ORP Děčín se za posledních 5 let zvýšil o více neţ půl roku, (tj. na průměrný věk 39,9 roků v roce 2008). Nutno podotknout, ţe populační stárnutí je proces, který se týká všech regionů České republiky Markantním důkazem stárnutí populace je také vzestup indexu stáří. V ORP Děčín na 100 dětí ve věku 0-14 let připadlo v roce 2008 celkem 91 seniorů ve věku 65 a více let, kdeţto v roce 2004 to bylo 81 seniorů na 100 dětí. Celkovou míru závislosti "dětí" a "seniorů" na

8


"produktivní populaci" vyjadřuje index ekonomického zatíţení, jehoţ hodnota za ORP Děčín v roce 2008 (39,9) mírně překračuje průměr za město Děčín (38,7). Pohyb obyvatelstva v ORP Děčín v letech 2000 - 2008 1 800 1 350 900 450 0 -450 -900 -1 350 -1 800 2000 živě narození

2005 zemřelí

2006 přistěhovalí

2007 vystěhovalí

2008 celková změna

Město Děčín – trvale bydlící obyvatelstvo (stav k 1.1.2009) – 52 282     

Počet obyvatel ve věku 0-14 let – 7 730 (14,8%) Počet obyvatel ve věku 15-64 let – 37 696 (72,1%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let – 6 856 (13,1%) Index stáří - 89 Index ekonomické závislosti – 38,7

Komunitní plánování sociálních sluţeb je kromě jiného metodou, prostřednictvím které je moţno flexibilně reagovat na změny v demografické struktuře na plánovaném území.

9


Pohyb obyvatelstva v Děčíně v letech 2000 - 2008 1 500 1 200 900 600 300 0 -300 -600 -900 -1 200 -1 500

2000 živě narození

2005 zemřelí

2006 přistěhovalí

2007 vystěhovalí

2008 celková změna

Pohyb obyvatelstva ve městě Děčín oproti ORP Děčín za hodnocené období (2000-2008) měl mírně odlišný průběh, jak vyplývá z výše uvedených dvou grafů. Město Děčín vykazovalo v roce 2000 (-193) a v roce 2008 (- 227) vyšší celkový úbytek obyvatel neţ ORP Děčín. Pro objektivní posouzení je za město Děčín zpracovaný podrobný přehled o pohybu obyvatel od roku 1971 – 2008. Z uvedené tabulky je zřejmý nejen demografický vývoj, ale i sociální změny ve společnosti, zejména ve vazbě na nárůst dětí narozených mimo manţelství. K jak hlubokému propadu porodnosti došlo si uvědomíme při porovnání hodnot ze 70.let minulého století a hodnot o počtu narozených dětí na počátku 21, století. Je patrné, ţe o ţádný babyboom, jak se v posledních letech v médiích s oblibou hovořilo, nejednalo, ale ţe k nárůstu porodnosti došlo tím, ţe se k rodičovství odhodlaly populačně silné ročníky narozené právě v 70. letech minulého století. V následných letech se dá očekávat sniţování porodnosti, kdyţ budou postupně dospívat do rodičovského věku populačně slabší ročníky. V roce 2000 byl v Děčíně zaznamenaný historicky nejniţší počet narozených dětí (459), coţ nebyla ani polovina narozených dětí z nejsilnějšího populačního ročníku 1974 (1 003). V roce 2007 byl v Děčíně zaznamenán nejvyšší podíl dětí narozených do neúplných rodin (54,9%) z celkového počtu narozených dětí.

10


Pohyb obyvatel ve městě Děčín v letech 1971 - 2008 (k 1.1.2009)

1)

z toho mimo Narození manželství 1)

Rok

Stav k 1.1.

1971

44 074

798

1972

44 729

850

1973

45 288

966

1974

45 914

1 003

1975

46 427

963

1976

46 595

856

1977

46 788

780

1978

47 382

765

podíl dětí naroz. Přistěho- Vystěho- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav mimo Zemřelí valí valí přirozený migrační celkový k 31.12. manželství 7,8

403

1 194

934

395

260

655

44 729

75

8,8

409

1 081

963

441

118

559

45 288

61

6,3

419

1 046

967

547

79

626

45 914

44

4,4

398

1 035

1 127

605

-92

513

46 427

61

6,3

414

954

1 335

549

-381

168

46 595

57

6,7

443

1 017

1 237

413

-220

193

46 788

48

6,2

464

1 200

922

316

278

594

47 382

54

7,1

455

1 138

854

310

284

594

47 976

50

6,3

480

1 131

1 230

309

-99

210

48 186

968

1 234

182

-266

-84

50 540

62

1979

47 976

789

1980

48 186

717

65

9,1

535

1981

54 626

707

58

8,2

546

1 028

1 218

161

-190

-29

54 597

1982

54 597

717

72

10,0

547

997

928

170

69

239

54 836

1983

54 836

674

66

9,8

604

948

937

70

11

81

54 917

1984

54 917

658

85

12,9

644

1 287

948

14

339

353

55 270

1985

55 270

773

81

10,5

584

1 269

1 064

189

205

394

55 664

1986

55 664

750

82

10,9

621

1 133

1 067

129

66

195

55 859

1987

55 859

696

90

12,9

577

1 088

943

119

145

264

56 123

1988

56 123

746

72

9,7

583

1 014

1 117

163

-103

60

56 183

1989

56 183

705

87

12,3

584

904

1 114

121

-210

-89

56 094

1990

56 094

731

112

15,3

627

1 010

1 165

104

-155

-51

56 043

1991

55 155

752

120

16,0

638

859

983

114

-124

-10

55 145

1992

54 351

651

122

18,7

594

767

957

57

-190

-133

54 218

1993

54 218

707

138

19,5

553

697

864

154

-167

-13

54 205

1994

54 205

544

131

24,1

583

691

786

-39

-95

-134

54 071

1995

54 071

508

111

21,9

592

691

740

-84

-49

-133

53 938

1996

53 938

486

131

27,0

571

767

759

-85

8

-77

53 861

1997

53 427

467

120

25,7

526

630

722

-59

-92

-151

53 276

1998

53 276

510

148

29,0

522

672

813

-12

-141

-153

53 123

1999

53 123

467

147

31,5

570

657

726

-103

-69

-172

52 951

2000

52 951

459

158

34,4

557

640

735

-98

-95

-193

52 758

2001

52 572

537

190

35,4

537

694

933

-

-239

-239

52 333

2002

52 333

515

200

38,8

543

783

933

-28

-150

-178

52 155

2003

52 155

584

244

41,8

558

832

955

26

-123

-97

52 058

2004

52 058

509

216

42,4

557

835

1 025

-48

-190

-238

51 820

2005

51 820

566

243

42,9

544

946

913

22

33

55

51 875

2006

51 875

569

244

42,9

577

1 320

1 022

-8

298

290

52 165

2007

52 165

628

345

54,9

575

1 473

1 182

53

291

344

52 509

2008

52 509

610

45,7

559

983

1 261

51

-278

-227

52 282

279

Od roku 1992 z živě narozených

Zdroj: ČSÚ

Úmrtnost je vedle porodnosti jednou ze dvou základních sloţek demografické reprodukce. Zemřelí tvoří zápornou poloţkou přirozené měny obyvatel. V úhrnu let 2000 – 2008 se v Děčíně více lidí narodilo (4 518) neţ zemřelo (4 450), tj. o 68, coţ se v konečném důsledku promítá do věkové struktury obyvatel. Postupně klesající úmrtnost a prodluţující

11


se střední délka ţivota se ve vývoji věkové struktury projevuje růstem podílu obyvatel vyšších věkových skupin. Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaţeny na 1 000 obyvatel středního stavu, tj. počet obyvatel k 1. 7. sledovaného roku. I z této tabulky lze spatřit hluboké změny v demografických výstupech za město Děčín.

Vybrané relativní údaje - obyvatelstvo ve městě Děčín 1971 - 2008 (1.1.2009) Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979

Živě narození na 1000 obyvatel 18,0 18,9 21,2

21,7

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

20,7 18,3 16,6 16,1 16,4 14,9 12,9 13,1 12,3 11,9 13,9 13,5 12,4 13,3 12,5 13,1 13,6 12,0 13,0 10,1 9,4 9,0 8,7 9,6 8,8

2000

8,7

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

10,2 9,9 11,2 9,8 10,9 10,9 12,0 11,6

1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989

1990

Sňatky

Rozvody

Potraty

11,5 13,0 12,1 10,7 10,9 9,8 9,8 9,5 8,0 8,1 8,1 8,1 9,1 8,9 8,5 8,3 8,4 9,3 10,3 8,4 8,5 7,3 6,0 5,7 5,8 6,4 5,9

4,1 4,6 4,7 4,7 4,0 4,6 4,6 5,3 4,5 4,1 4,2 4,3 3,8 5,1 4,9 4,1 4,8 4,4 4,6 4,6 3,8 4,2 3,4 4,5 4,2 4,0 4,1 3,8

5,4

2,7

6,8 6,2 6,3 5,8 6,5 5,9

4,4 5,1 4,7 4,7 4,0 3,5 4,4 4,2 3,6

12,3 12,6 10,6 9,6 9,6 8,8 10,3 9,3 8,9 8,7 9,2 9,5 10,3 10,6 10,6 11,0 16,6 16,3 16,5 16,2 15,5 14,0 10,8 8,9 8,8 9,1 7,9 7,8 7,1 6,0 6,2 6,1 6,0 6,5 6,1 6,2 5,9 5,8

13,5

5,4 5,9

5,4

*) Od roku 1992 na 100 narozených živě Zdroj: ČSÚ

12

Rozvodový index

Potratový index

35,3

68,2 66,0 49,6

35,5 35,1 39,0 37,1 42,5 47,4 54,1 47,1 51,2 51,7 53,3 46,7 55,9 55,2 49,0 57,5 51,9 49,7 45,0 45,2 49,8 46,0 75,6 74,3 68,4 63,6 65,0 49,7 64,4

82,8 73,9 80,2 61,4 58,6 82,1 71,4 65,4

43,8 46,1 47,7 61,7 57,4 54,2 58,3 70,7 71,7 83,8 88,3 75,7 81,1

132,0 121,7 131,4 123,9 113,0 116,7 81,9 88,5 93,5

100,8 90,6 81,1 79,4 69,0 60,9 62,3 53,3 65,9 55,2 56,7 48,6 50,2


Problematiku rozvodovosti lze vyjádřit ukazatelem index rozvodovosti, coţ je počet rozvodů na 100 uzavřených sňatků v daném roce. Občas je prezentován zjednodušený výklad, ţe se „kaţdé druhé manţelství rozvádí“, coţ je ale zavádějící. Růst rozvodového indexu v posledních letech většinou ovlivňuje pokles ročních počtů sňatků. Index rozvodovosti v Děčíně dosáhl maxima v roce 2001 (82,8%). Vzhledem k růstu faktických manţelství bez uzavření sňatku přestává být jiţ rozvodovost kritériem stability rodinného souţití, coţ má také vazbu na vrůstající podíl dětí narozených mimo manţelství. Manţelství se jiţ zdaleka nejeví jediným ţádoucím cílem úvah a snah mladých lidí, jako tomu bylo ještě před 15 - 20 lety, a to ani pro ţeny, které si budují vlastní kariéru, nejsou finančně závislé na partnerovi a mají moţnost dosáhnout svých cílů i bez manţelství. Právě rostoucí vzdělanost, sebevědomí a nezávislost ţen vede nejen k odkládání vstupu do manţelství, ale také stále častěji k jeho rozpadu. Navíc naše společnost pohlíţí jiţ jinak na rozvedené osoby a je mnohem tolerantnější k souţití dvou lidí bez uzavření sňatku. Sňatečnost a rozvodovost v Děčíně včetně srovnání s úrovní sňatečnosti a rozvodovosti v ČR v letech 2000 - 2008

na 1000 obyvatel středního stavu

7 6 5 4 3 2 1 0

2000

2005 sňatky

2006 rozvody

2007 sňatky v ČR

2008 rozvody v ČR

Sňatečnost v Děčíně je v posledních letech zhruba na úrovni hodnot za ČR, ovšem v rozvodovosti město Děčín překračuje republikové průměry. Region Děčín patří mezi ekonomicky a sociálně slabý. Je zde dlouhodobě jedna z nejvyšších nezaměstnaností v zemi, a tak je potřeba vysokou rozvodovost chápat i v těchto souvislostech. Demografické změny v populaci lze graficky promítnout do tzv. stromu ţivota (níţe uvedený graf), který se zpracovává z jednoletých věkových skupin podle pohlaví. Z grafu je zřetelné silnější početní zastoupení ţen ve vyšším věku neţ u muţů (vazba na vyšší naději doţití u ţen neţ u muţů). Demografické změny a dopady jsou popsány přímo v grafu.

13


14


Naděje doţití (téţ střední délka ţivota) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě proţije osoba právě x-letá. Údaje se publikují pouze za kraje a ČR. Například střední délka ţivota při narození chlapce v Ústeckém kraji v roce 2008 je 71,7, let (ČR 74). Jen pro srovnání – dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší – 78,5 let (ČR 80,1). Ţena se tedy doţije o 6,8 roků více neţ muţ. Naděje na dožití při dosažení příslušného věku z podrobných úmrtnostních tabulek (v letech 1999-2000 a 2007-2008) za vybrané věkové skupiny - Ústecký kraj Věk (roky)

Muži 2000

Muži 2008

0 1 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100

69,83 69,29 65,37 60,44 55,53 50,71 45,98 41,24 36,47 31,81 27,34 23,11 19,16 15,62 12,57 9,85 7,55 5,63 4,11 2,94 2,06 1,32

71,73 71,11 67,17 62,22 57,29 52,45 47,69 42,91 38,20 33,54 28,97 24,52 20,54 16,95 13,73 10,78 8,03 5,70 3,83 2,45 1,52 0,94

Rozdíl muži (+Ženy ) 2000 2008 - 2000 1,90 1,82 1,80 1,78 1,76 1,74 1,71 1,67 1,73 1,73 1,63 1,41 1,38 1,33 1,16 0,93 0,48 0,07 -0,28 -0,49 -0,54 -0,38

76,59 76,03 72,09 67,14 62,20 57,30 52,41 47,51 42,60 37,74 32,96 28,39 24,02 19,78 15,83 12,28 9,11 6,48 4,39 2,85 1,79 1,08

Ženy 2008

Rozdíl ženy (+-) 2008 - 2000

Rozdíl (+-) muži - ženy 2008 - 2000

78,48 77,80 73,88 68,92 63,95 59,03 54,08 49,18 44,28 39,45 34,72 30,11 25,61 21,36 17,28 13,51 10,10 7,29 5,00 3,29 2,07 1,25

1,89 1,77 1,79 1,78 1,75 1,73 1,67 1,67 1,68 1,71 1,76 1,72 1,59 1,58 1,45 1,23 0,99 0,81 0,61 0,44 0,28 0,17

-6,75 -6,68 -6,70 -6,70 -6,66 -6,58 -6,39 -6,26 -6,08 -5,91 -5,75 -5,59 -5,07 -4,41 -3,55 -2,73 -2,08 -1,58 -1,17 -0,83 -0,56 -0,31

Zdroj: ČSÚ

Překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku, jeho šance se zvyšují – například třicetiletý muţ v Ústeckém kraji měl v roce 2008 statisticky před sebou ještě 42,9 a měl by se tedy doţít 72,9, coţ je o 1,2 let více neţ u novorozence. Překoná-li muţ i vyšší riziko úmrtí spojené se středním věkem, jeho pravděpodobná délka ţivota se ještě zvýší. Například muţ, kterému bylo v roce 2008 šedesát pět let, by měl mít před sebou ještě 13,7 let, coţ je o 7 let více neţ u novorozence, který v tomto roce přišel na svět. U ţen v Ústeckém kraji byla naděje doţití obdobná. Pro srovnání - ţena, která v roce 2008 měla třicet let má statisticky před sebou ještě 49,2 let. Měla by se tedy doţít věku 79,2 let, tj. o necelý rok (0,7) více neţ u novorozence. Ţena, jenţ měla v roce 2008 šedesát pět let by

15


měla mít před sebou ještě 17,3 let ţivota a měla by se hypoteticky doţít věku 82,3 let a to je o 3,8 roku více neţ u děvčete narozeném v tomto roce. Střední délka ţivota se v Ústeckém kraji prodluţuje tak jako v ČR. V populaci ţen je prodluţování výraznější neţ v populaci muţů. Je to dáno biologickou odlišností v úmrtnostních poměrech muţů a ţen. Rozdíl dosahuje 6,8 let ve prospěch ţen, Přestoţe naděje doţití v Ústeckém kraji neustále roste, patří regionu dlouhodobě poslední příčka celorepublikového ţebříčku mezi kraji.

3. Vzdělanostní struktura obyvatel Vzdělání obyvatelstva se povaţuje nejen za jeho kulturní charakteristiku, ale stále častěji také za ukazatel ekonomický. Jednotlivá sčítání lidu mu proto věnují stále větší pozornost. Úroveň vzdělání trvale bydlících obyvatel v daném území do určité míry ovlivňují poţadavky na vzdělání zaměstnavatelských organizací. Vzdělanostní strukturu obyvatel do obcí lze získat pouze ze sčítání lidu, a tak poslední dostupné údaje jsou z roku 2001. V Děčíně je oproti ORP Děčín vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob (6,2%) a také vyšší podíl obyvatel s maturitou. Pokud ke stejnému roku (2001) vztáhneme data o vzdělanostní struktuře obyvatel také za ČR, tak nejmarkantnější rozdíl je pouze u vysokoškolsky vzdělaných osob, kdyţ jejich podíl v populaci ČR dosáhl 8,9%. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let p

o

d

d

l

e

l

e

v

n

ý

e

s

l

j

e

v

d

y

š

k

š

ů

í

s

h

o

č

u

í

t

á

k

n

o

í

n

l

č

i

d

e

u

n

,

é

d

h

o

o

m

v

ů

z

d

a

ě

l

b

y

á

n

t

í

ů

2001 1)

Obyvatelstvo 15+

ORP Děčín

město Děčín

66 199

44 008

v tom se vzděláním (v %): základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání nezjištěno 1)

25,7 19,4 20,6 1,3 4,5 17,8 1,7 1,0 5,1 0,9 2,0

23,7 18,4 19,8 1,4 4,9 19,7 2,0 1,1 6,2 0,7 2,1

stav k 1.3.2001

Pracovní síla regionu závisí na počtu obyvatel, jejich věkové a vzdělanostní struktuře. Nejobtíţnější uplatnění na trhu práce mají právě osoby se základním vzděláním. Tito lidé patří mezi ty, kteří jako nekvalifikovaní mohou přijít o práci mezi prvními, pokud dochází k propuštění.

16


Dá se předpokládat, ţe vzdělanostní struktura obyvatel se od posledního sčítání lidu pozitivně změnila, tj. ţe se výrazněji zvýšil podíl obyvatel s vysokoškolským diplomem, lidí s maturitou i vyučených řemeslníků a sníţil se podíl obyvatel v populaci, kteří mají jen základní vzdělání

Obyvatelstvo ve věku 15 + podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % - srovnání ORP Děčín a město Děčín 30,0

25,0

ORP Děčín

město Děčín

20,0

15,0

10,0

5,0

zá kl ad ní v

č. ne uk on če vy uč né e ho st ní ře b dn ez ío m at db ur or it y né be z m at vy ur uč i ty úp en ln ís é st m ře at dn ur ito ív u š eo úp b, ln é s st m ře at dn ur . ío db ,s ná m at st ur av . bo vé st ud iu m vy šš ío db or né vy so ko šk ol sk é be z vz dě lá ní ne zj iš tě no

0,0

4. Ekonomické subjekty a nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je hlavním ekonomickým a sociálním ukazatelem. Otázka nezaměstnanosti je tedy velmi frekventovaná, neboť je to jeden z hlavních sociálních problémů, který se týká nás všech. Nezaměstnanost má dopad na naše příjmy, společenské rozdíly, spotřebu, kriminalitu, nemocnost, ale i třeba na volitelnost politiků. Cílem je sniţovat nezaměstnanost a to aţ na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí ke vstupu na pracovní trh. Právě dostatečný počet ekonomických subjektů v ekonomice je důleţitou podmínkou zdravého ekonomického vývoje a stability. Přestoţe ekonomické subjekty mají povinnost hlásit Registru ekonomických subjektů (RES) veškeré změny, stále existuje velké mnoţství subjektů, které sice mají přidělené identifikační číslo organizace (IČO), ale jiţ nejsou aktivní (nevykazují ekonomickou činnost). Přesto se bohuţel započítávají do celkových počtů

17


ekonomických subjektů a ovlivňují tak negativně vypovídací schopnost tohoto ukazatele o organizační struktuře ekonomiky. Ekonomiku daného regionu ovlivňují právě ty podniky – ekonomické subjekty, které mají v kraji své sídlo a vykazují ekonomickou činnost. Za ekonomicky aktivní subjekt se povaţuje takový, který splňuje alespoň jednu ze čtyř podmínek: 1/ subjekt oznámil ČSSZ, ţe zaměstnává zaměstnance 2/ subjekt je na seznamu OSVČ, který vede ČSSZ 3/ subjekt je v seznamu plátců DPH, který vede Ministerstvo financí 4/ subjekt podal daňové přiznání Ze zveřejněných údajů ČSÚ je zřejmé, ţe jen necelá polovina z celkového počtu registrovaných subjektů vykazuje ekonomickou aktivitu. Proto také statistický údaj - počet subjektů na 1000 obyvatel nemá ţádnou vypovídací hodnotu o skutečné ekonomické situaci a je potřeba tento údaj brát s velkou rezervou. Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců k 31. 12. 2008 z toho: Ústecký kraj celkem Celkem

ORP Děčín

175 521

19 106

107 791

12 099

0

48 999

5 245

1-5

12 703

1 200

6-9

1 959

188

10 - 19

1 818

179

20 - 24

459

34

25 - 49

845

77

50 - 99

537

55

100 - 199

217

15

200 - 249

50

6

250 - 499

86

3

500 - 999

v tom: Neuvedeno

42

4

1 000 - 1 499

7

1

1 500 - 1 999

4

-

2 000 - 2 499

1

-

2 500 - 2 999

-

-

3 000 - 3 999

2

-

4 000 - 4 999

-

-

5 000 - 9 999

1

-

10 000 a více

-

-

ZdroJ: ČSÚ

18

Podle počtu ekonomických subjektů by se dalo říct, ţe ČR – potaţmo regiony, v přepočtu subjektů na 1000 obyvatel je zemí podnikatelů, ale opak je pravdou. Podle registru ekonomických subjektů k 31. prosinci 2008 mělo sídlo podnikání v ORP Děčín celkem 19 106 ekonomických subjektů. ORP Děčín se počtem subjektů podílí zhruba 11% na celkovém počtu subjektů v Ústeckém kraji. Z celkového počtu ekonomických subjektů v ORP Děčín rovných 63% neuvádí ţádné zaměstnance. Dalších 27% evidovaných subjektů nemá ţádného zaměstnance a jedná se o ţivnostníky, tedy „osoby pracující na vlastní účet“. Zbývající podíl 10% subjektů uvádí zaměstnance (viz tabulka). Ústecký kraj vykazuje dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v mezikrajském srovnání. Niţší územní jednotky – okresy, ORP a obce tohoto kraje to jen dokládají.


Růst nezaměstnanosti je negativní známkou pro:   

horší vyuţívání lidského kapitálu niţší ekonomickou výkonnost sniţování sociálních jistot obyvatel

Uplatnitelnost na trhu práce je přímo úměrná dosaţenému vzdělání a platí - čím vyšší vzdělání, tím lepší moţnosti se pracovně realizovat. Nezastupitelnost potřebného vzdělání a profesní erudice je pro udrţení se na trhu práce základním předpokladem.

Míra registrované nezaměstnanosti v ČR a krajích k datu: 31.12.2005

31.12.2007

31.12.2008

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

Č

es ká

re pu bl ik a St Pr ře a do ha če Pl sk ý ze ň K rá Ji h s ký o lo v é če hr sk ad ý e Li ck be ý re Vy ck ý s Pa oč rd in a ub ic ký Ji Z l ho í m nsk o ý K ra v ar lo ský v O ars M lo or m ký av o u sk c os ký le z Ú ký st ec ký

0,0

Rizikovými skupinami na trhu práce jsou zejména osoby s nízkou kvalifikací nebo bez vzdělání, zdravotně postiţení, ţeny po rodičovské dovolené s malými dětmi, lidé vracející se z výkonu trestu a v neposlední řadě osoby nad 50 let věku. Skupina starších pracovníků (50 – 59 let) tvoří podstatnou část nezaměstnaných. Zaměstnavatelé totiţ dávají přednost mladším věkovým skupinám, protoţe zaměstnanci ve vyšším věku jsou jednak náchylnější ke zdravotním potíţím a mnohdy se zaměstnavatelům zdá „neekonomické“ takové pracovníky vůbec zaučovat. Objektivnější hodnocení problematiky nezaměstnanosti umoţňují výstupy za niţší územní celky - za správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) a obce.

19


Nezaměstnanost ve správní obvodu obce s rozšířenou působností Děčín (stav k 31. 12.)

ORP

Ekonomicky aktivní1)

Děčín

41 594

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%)2)

Uchazeči o zaměstnání dosažitelní

2005

2006

2007

2008

k 30.6.2009

2005

2006

2007

2008

k 30.6.2009

2008

k 30.6.2009

5 862

5 215

4 584

4 344

5 038

14,1

12,5

11,0

10,4

12,1

21

44

1)

SLDB k 1. 3. 2001

2)

míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001

Zdroj: MPSV

Na konci roku 2008 v ORP Děčín bylo přes 4,3 tis. obyvatel bez práce. Jednalo se o tzv. dosaţitelné uchazeče o práci, kteří jsou schopni nastoupit do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. O půl roku později, tj. k 30.6.2009 bylo těchto nezaměstnaných přes 5 tisíc, tj. nárůst o 16%. Objektivnější hodnocení o situaci v regionu na trhu práce umoţňuje výpočet uchazečů na 1 volné místo. Jestliţe na konci roku 2008 na 1 volné pracovní místo připadalo 21 nezaměstnaných, tak k 30.6.2009 to bylo jiţ 44 uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo. Více neţ třetina (35,3%) z celkového počtu nezaměstnaných v ORP Děčín byla na konci roku 2008 v evidenci úřadu práce déle neţ rok. Více neţ čtvrtinou (27,8%) se na celkovém počtu nezaměstnaných v ORP Děčín na konci roku 2008 podílely osoby ve věku 50 a více let. Osoby se zdravotním postiţením ke stejnému období tvořily více neţ 15 % podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Nezaměstnanost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Ústeckého kraje k 31. 12. 2008 z toho podíl v %

Uchazeči o dosažizaměstnání telných

Ústecký kraj

45 657

95,9

žen

52,8

Míra nezaměstnanosti v %1)

absolventů škol

osob se zdravotním postižením

4,3

16,8

k 31. 12. 2007

Podíl z celkového počtu uchazečů v % osob ve věku

k 31. 12. do 24 let včetně 2008

11,01

10,27

15,9

50 a více let 27,4

osob s délkou evidence

6 - 12 měsíců

14,2

nad 12 měsíců 38,0

Počet uchazečů na 1 volné místo

Počet volných pracovních k 31. 12. 2008 k 31. 12. míst 2007 celkem celkem dosažitelných 4 485

7,7

10,2

9,8

v tom SO ORP: Bílina

1 224

94,9

58,4

3,9

15,0

12,15

10,77

17,2

21,3

15,6

41,7

56

13,2

21,9

20,7

4 424

98,2

55,5

3,9

16,3

11,02

10,44

12,9

27,8

14,6

35,3

209

17,0

21,2

20,8

Chomutov

4 630

96,5

52,8

4,6

15,9

11,06

10,62

16,8

26,6

13,5

36,0

574

5,3

8,1

7,8

Kadaň

1 823

95,8

52,5

4,4

16,2

7,08

7,45

16,4

29,5

13,0

33,3

285

4,3

6,4

6,1

Litoměřice

2 688

96,6

51,0

5,0

19,2

8,48

8,65

16,5

31,1

13,8

27,6

246

8,5

10,9

10,6

Litvínov

2 899

96,9

52,5

3,3

12,2

16,78

13,70

13,6

28,6

12,7

50,0

209

17,9

13,9

13,4

Louny

2 168

94,4

52,3

3,6

19,1

9,93

9,23

14,0

29,0

13,5

36,2

273

5,2

7,9

7,5

Lovosice

1 210

94,3

53,6

5,6

19,9

8,71

8,57

17,9

30,7

15,2

35,2

83

14,6

14,6

13,7

Most

5 295

96,4

53,5

4,0

13,4

14,27

12,50

16,8

24,6

14,8

41,2

614

6,7

8,6

8,3

896

94,9

48,1

4,1

15,5

9,15

10,63

17,3

30,4

11,0

24,4

97

7,3

9,2

8,8

Roudnice n.L.

1 332

95,5

54,2

4,7

20,1

9,18

8,25

16,2

32,0

12,2

35,3

398

2,6

3,3

3,2

Rumburk

2 334

94,3

46,9

4,4

21,9

12,73

12,76

15,8

30,3

17,4

39,8

71

16,4

32,9

31,0

Teplice

5 371

94,7

54,6

4,2

19,6

10,49

9,45

16,2

25,4

14,2

39,3

328

9,6

16,4

15,5

Ústí nad Labem

6 308

95,4

52,5

4,7

14,6

10,53

9,68

16,8

25,1

15,3

39,7

774

7,3

8,1

7,8

Varnsdorf

1 495

95,7

51,5

4,8

19,5

13,01

13,15

15,9

30,4

13,5

42,9

47

13,7

31,8

30,4

Žatec

1 560

98,3

49,3

3,8

20,2

11,54

10,68

15,1

31,7

13,4

33,6

221

8,5

7,1

6,9

Děčín

Podbořany

Zdroj: MPSV

20


Na konci roku 2008 byl v ORP Děčín kaţdý 10. obyvatel, který se řadil do kategorie ekonomicky aktivní populace, bez práce. Ve městě Děčín to byl na konci roku 2008 taktéţ kaţdý 10. obyvatel bez práce, ale o 6 měsíců později (k 30.6.2009) byl jiţ kaţdý 9. z ekonomicky aktivní populace bez práce. Nezaměstnanost v Děčíně (stav k 31. 12.)

Město

Děčín

Ekonomicky aktivní1)

27 547

Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%)2)

Uchazeči o zaměstnání dosažitelní

2005

2006

2007

2008

k 30.6.2009

2005

2006

2007

2008

k 30.6.2009

3 791

3 268

3 020

2 670

3 097

13,8

11,9

10,7

9,7

11,2

1)

SLDB k 1. 3. 2001

2)

míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001

Zdroj: MPSV

Situace na trhu práce se v ORP Děčín, stejně jako ve městě Děčín, k 30.6.2009 oproti situaci na konci roku 2008 zhoršila. Počet lidí bez práce se zvýšil. Dá se očekávat, ţe i nadále bude vlivem hospodářské krize ubývat pracovních míst a lidé bez práce se budou obtíţněji vracet na trh práce. Tuto situaci dokládá zvyšující se počet uchazečů na 1 volné místo.

Nezaměstnanost v Děčíně stav k 31.12.2008 a k 30.6.2009

Město

Děčín

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

Podíl uchazečů s délkou evidence na ÚP nad 12 měsíců (v %)

Počet uchazečů se zdravotním postižením

2008

k 30.6.2009

2008

k 30.6.2009

2008

k 30.6.2009

15

32

36,9%

32,4%

432

441

Zdroj: MPSV

Specifikou našeho trhu práce je nízká mobilita pracovní síly. Stěhování za prací je stále problém. Mnoho občanů si v době hospodářského růstu pořídilo byt nebo dům na hypotéku, coţ je současně svým způsobem „přikovalo“ k tomuto místu. Hypotéku budou dlouhodobě splácet. Prodat byt či dům s hypotékou je sloţité, najmout si ještě jeden byt v místě, kde je práce, je ekonomicky neúnosné. Výsledek je, ţe za prací se nemohou stěhovat.

5. Vybavenost a sociální zabezpečení Hlavním úkolem sociální politiky v České republice je péče o staré, nemocné, tělesně postiţené občany, opuštěné děti, sociálně nepřizpůsobivé a sociálně slabé.

21


Vybavení vybranými druhy zařízení v roce 2008 počet zařízení

Zdravotnictví Území nemocnice

Sociální zabezpečení

ordinace praktického lékaře1) pro dospělé

pro děti

domov dům pro osoby se domov s pečovatelskou pro seniory zdravotním službou postižením

Ústecký kraj

20

425

211

45

33

82

ORP Děčín

1

39

17

3

5

7

město Děčín

1

27

12

1

2

4

1)

včetně detašovaných pracovišť Zdroj: ČSÚ

V roce 2008 statutární město Děčín zajišťovalo stomatologickou péči a lékařskou sluţbu první pomoci. Stomatologická péče byla zajišťována 21 stomatology a celkové náklady na její provoz činily 513 tis. Kč. Na provoz lékařské sluţby první pomoci byla získána dotace ve výši 1 185 tis. Kč a statutární město Děčín se podílelo na financování částkou 706 tis. Kč. Celkové náklady na zabezpečení ambulantní pohotovostní sluţby v Děčíně dosáhly výše 1 891 tis. Kč. Statutární město Děčín vlastní 297 bytových jednotek zvláštního určení s kapacitou 384 míst ve čtyřech komplexech domů s pečovatelskou sluţbou (dále DPS). Domovy s pečovatelskou službou

celkem bytů

v tom: byty 1 + 2

1+1

garsoniéry

Krásnostudenecká 30, Děčín 6

92

4

33

55

Krásnostudenecká 104a, Děčín 6

37

-

-

37

Přímá 397, 398, Děčín 32

56

-

56

-

Jindřichova 337, Děčín 9

112

1

4

107

Celkem město Děčín

297

5

93

199

Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

Pro objektivní posouzení jaký je nárůst v počtu příjemců nejrůznějších typů důchodů (vyjma vdovských) a jaký je nárůst průměrné výše důchodu v Ústeckém kraji uvádí níţe uvedená tabulka, ve které se promítá mj. nepříznivý demografický vývoj (nárůst starobních důchodců), ale také zhoršující se zdravotní stav obyvatel (nárůst invalidních důchodců).

22


Příjemci důchodů a výše důchodů za Ústecký kraj - (stav v prosinci) 2000 Příjemci důchodů celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Index 2008/2000

196 919 198 250 198 493 200 253 203 710 205 707 209 224 212 953 216 306

109,8

z toho starobní plné

99 813 100 589

99 563 100 583 102 964 104 512 107 116 110 233 113 515

113,7

invalidní plné

25 207

25 234

25 510

25 858

26 347

26 730

26 974

26 970

26 390

104,7

invalidní částečné

13 101

13 846

14 721

15 527

16 214

16 723

17 567

18 491

19 358

147,8

vdovské, vč. kombinovaných

46 902

46 640

46 529

46 164

46 051

45 764

45 592

45 350

45 151

96,3

vdovecké, vč. kombinovaných

6 194

6 458

6 692

6 780

6 935

7 017

7 219

7 336

7 464

120,5

Průměrná měsíční výše důchodu celkem (Kč)

6 159

6 667

6 671

6 891

7 057

7 500

7 921

8 456

9 309

151,1

z toho starobní plné

6 337

6 849

6 861

7 085

7 262

7 724

8 142

8 691

9 571

151,0

invalidní plné

6 117

6 622

6 643

6 874

7 046

7 497

7 912

8 436

9 273

151,6

invalidní částečné

3 871

4 110

4 097

4 197

4 266

4 524

4 769

5 074

5 801

149,9

vdovské, vč. kombinovaných

6 641

7 246

7 269

7 544

7 737

8 215

8 738

9 378

10 250

154,3

vdovecké, vč. kombinovaných

7 450

8 156

8 177

8 505

8 720

9 250

9 798

10 488

11 457

153,8

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

V Ústeckém kraji v roce 2008 bylo 216 306 příjemců důchodů, z toho bylo necelých 63% plně starobních, 12% plně invalidních a 9% částečně invalidních. Vzhledem k roku 2000 se celkový počet příjemců důchodu zvýšil o 13 702 osob (o 10%). Velmi výrazně (téměř o 50%) vzrostl počet invalidních důchodců v regionu v roce 2008 ve srovnání s rokem 2000. Došlo samozřejmě i k navýšení průměrné měsíční výše plného starobního důchodu o 3 150 Kč, tj. nárůst o 51,1% v roce 2008 oproti roku 2000. V obdobné výši došlo k navýšení i u invalidních plných a částečných důchodů. V této souvislosti je vhodné také uvést, ţe nárůst průměrné hrubé mzdy u pracujících v národním hospodářství ve srovnání s rokem 2000 byl ve srovnatelné výši jako u plné starobní penze či invalidních důchodů. Kaţdé zdravotní postiţení působí na člověka specifickým způsobem, vyplývajícím z jeho typu, závaţnosti i doby, ve které vzniklo (např. vrozené, úrazy, nemoci, stářím apod.). Pro posouzení důsledků pro ţivot nemocných osob je třeba zvaţovat také míru a závaţnost zdravotního postiţení. V roce 2008 bylo v ORP Děčín evidováno 657 drţitelů průkazů těţce postiţených, jejichţ počet se od roku 2006 zvýšil o 377. Nárůst v počet drţitelů průkazů ZTP a ZTP/P byl nesrovnatelně niţší, jak dokládá níţe uvedená tabulka. Počty osob s přiznými mimořádni výhodami (průkazy TP, ZTP, ZTP/P)

Zvlášť těžké postižení (ZTP) - průkaz mimořádných výhod II.stupně

Těžké postižení (TP)1) - průkaz mimořádných výhod 1.stupně

Počet evidovaných drţitelů průkazů Index 2006 2007 2008 v ORP 2008/2006 Děčín 277

531

654

236,1

½ 2

0

0

2006

2007

2008

1 987 1901

2114

9

694

1)

Zvlášť těžké postižen ZTP/P (průvodce má stejné výhody jako postižený) - průkaz mimořádných výhod III.stupně

Index Index ½ 2009 2006 2007 2008 2008/2006 2008/2006 106,4

2 165

628

597

635

101,1

½ 2

0

0

9

669

Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou a orientační schopnost, se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně. (Vyhl. č. 182/1991 Sb.). Rozhodující pro přiznání je zdravotní stav posouzený lékařem správy sociálního zabezpečení, od 1.7.2006 lékařem příslušného úřadu práce Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

23


Příspěvky pro drţitele mimořádných výhod se v roce 2008 oproti roku 2006 zvýšily o více neţ ¼ pouze u zakoupení, oprav nebo úprav motorového vozidla. Zhruba o 16% byly vyšší příspěvky v roce 2008 ve srovnání s rokem 2006 na individuální dopravu a o 4% srovnáním stejného období vzrostly příspěvky pro drţitele mimořádných výhod na roční provoz motorového vozidla. Tyto dávky jsou poskytovány pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Příspěvek pro držitele mimořádných výhod v tis. Kč Rok

Příspěvek na:

2006

2007

2008

Index 2008/2006

stav k 30.9.2009

uţívání bezbariérového bytu

38

35

30

78,9

14

úpravu bytu, odstranění bariér

289

203

216

74,7

30

2 828

2 460

3 551

125,6

712

138

160

160

115,9

123

zvláštní kompenzační pomůcky

3 275

3 964

1 005

30,7

1 044

roční provoz motorového vozidla

11 181

11 589

11 631

104,0

11 041

zakoupení, opravu a úpravu motor.vozidla individuální dopravu


Všechny dávky v hmotné nouzi jsou vypláceny pouze pro správní obvod města Děčína, tj. bez tzv. dvojkových obcí (tj. bez České Kamenice a Benešova nad Ploučnicí).

Počet žádostí o dávky hmotné nouze Druh dávky

2007

20081)

Příspěvek na ţivobytí (PnŢ)

1 707

561

Doplatek na bydlení (DnB)

1 348

605

Mimořádná okamţitá pomoc (MOP)

322

263

MOP osoby ohroţené sociálním vyloučením

132

126

1)

Počet ţádostí se sníţil, neboť došlo ke změně okruhu společně posuzovaných osob, kdy se zvýšil počet posuzovaných osob v rodině, ale sníţil se počet příjemců Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

Počet vyplácených dávek a výdaje 2007

2008

Druh dávky počet dávek

výdaje v tis. Kč

počet dávek

výdaje v tis. Kč

Příspěvek na ţivobytí (PnŢ)

9 241

27 164

7 553

21 346

Doplatek na bydlení (DnB)

4 283

6 739

2 773

4 125

Mimořádná okamţitá pomoc (MOP)

308

651

250

MOP osoby ohroţené sociálním vyloučením

129

135

132

Index 2008/2007 výdaje v tis.Kč

stav k 30.6.2009 počet dávek

výdaje v tis. Kč

78,6

3 411

10 823

61,2

1201

1 822

467

71,7

120

198

112

83,0

53

47


Výše vyplacených výdajů na jednotlivé druhy dávek meziročně (2008/2007) klesl. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán (o 39%) u doplatku na bydlení. O 28% došlo ke

24


sníţeným vyplacených dávek za stejné období u mimořádné okamţité pomoci a o více neţ pětinu poklesly příspěvky na ţivobytí. Osobám ohroţeným sociálním vyloučením bylo na dávkách meziročně vyplaceno o rovných 17% méně.

Druhy výdajů v roce 2008 (v tis.Kč)

příspěvek na ţivobytí doplatek na bydlení mimořádná okamţitá pomoc osoby ohroţené sociálním vyloučením

Počet jednorázových a opakovaných dávek zdravotně postiženým občanům 2006

Jednorázové dávky (osoby) 1)

Opakované dávky

(prům/měs.)

2007

2008

počet dávek

výdaje v tis. Kč

počet dávek

výdaje v tis. Kč

počet dávek

výdaje v tis. Kč

189

979

94

1 554

114

2 484

45

86

38

1447

417

1)

96

1)

Jednalo se o příspěvky na výdaje související s pouţíváním ortopedických a jiných kompenzačních pomůcek, příspěvek na provoz telefonní stanice, mimořádné výdaje apod. Tyto dávky byly k datu 31.12.2006 zrušeny ze zákona a ponechány pouze okrajově. Náhradou za tyto dávky je nová dávka – příspěvek na péči. Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

Příspěvek na péči je pomoc a podpora občanům, kteří jsou v tíţivé sociální situaci zejména z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Prostředky jsou určeny na zabezpečení sociálních sluţeb, podporu samostatnosti v přirozeném sociálním prostředí a na prevenci před sociálním vyloučením. Meziroční nárůst (2008/2007) výdajů příspěvku na péči byl ve výši 40%.

25


Příspěvek na péči

počet dávek

výdaje v tis. Kč

počet dávek

výdaje v tis. Kč

Index 2008/2007 výdaje v tis.Kč

24 118

138 431

32 840

193 743

140,0

2007 Příspěvek na péči dle zákona č.108/2006 Sb.

2008

stav k 30.6.2009 počet dávek

výdaje v tis. Kč

17 696

98 059


Statutární město Děčín je zřizovatelem Centra sociálních sluţeb Děčín, p. o. Hlavním posláním organizace je zajišťování pobytových sluţeb seniorům v domově pro seniory a osobám s mentálním postiţením v domovech pro osoby se zdravotním postiţením, provozování azylového domu pro muţe a matky s dětmi. Dále tato organizace poskytuje pečovatelské sluţby, péči a sluţby v rámci terciární prevence sociálně negativních jevů. Zajišťuje odbornou práci v oblasti následné péče drogových a jiných závislostí. Výdaje na zajišťování uvedených sluţeb v posledních třech letech rostly z roku na rok. V roce 2008 oproti roku 2006 byly poskytnuté finanční prostředky pro cílové skupiny vyšší o 25 %. Tyto výdaje jsou součtem dotací z rozpočtu obce, ostatních zdrojů (z ministerstev) a jiných zdrojů (např.nadací apod.) Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. zastřešovala tato střediska služeb:             

Domov pro seniory, Kamenická ul. 195, Děčín 2 Domov pro osoby se zdravotním postiţením, Pod Svahem 6, H. Ţleb Domino Děčín, Spojenců 214, Děčín 32 Pečovatelská sluţba pro terén Dům s pečovatelskou sluţbou, Jindřichova 337, Děčín 9 Dům s pečovatelskou sluţbou, Krásnostudenecká 30, Děčín 6 Dům s pečovatelskou sluţbou, Krásnostudenecká 1326/104A, Děčín 6 Dům s pečovatelskou sluţbou, Přímá 397-8, Děčín 32 Azylový dům pro muţe a matky s dětmi, Řecká 19, Děčín 6 Klub důchodců, Bezručova 656/21, Děčín 4 Klub důchodců, Litoměřická 136/35, Děčín 3 Děčínské doléčovací centrum, Fügnerova 665/18, Děčín 2 Kontaktní a poradenské centrum pro drogově závislé, poradna pro rodiče, Teplická 31/45, Děčín 4

Pobytové služby zajišťované Centrem sociálních služeb Děčín

Kapacita zařízení

Domov pro osoby se zdravotním postiţením Horní Ţleb

54

Domino Děčín

34

Domov pro seniory

111


26


Výše finančních prostředků poskytnutých cílovým skupinám přes Centrum sociálních služeb Děčín, p.o.

mil. Kč

Rok

2006

mil. Kč

2007

mil. Kč

2008

0

20 000

40 000

60 000

80 000

Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Sociálně-právní ochrana dětí se zaměřuje především na ochranu práv dětí, na jejich příznivý vývoj a řádnou výchovu, dále na ochranu oprávněných zájmů dětí včetně ochrany jejich majetku, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Sociálně-právní ochrana dětí 2006

2007

2008

Index 200/2006

2 349

2 112

2858

121,7

Účast u soudních jednání

958

904

1071

111,8

Jednání u jiných institucí, kde byly zastupovány nezletilé děti

315

172

457

145,1

1 208

1 064

1029

85,2

Návrhy na vydání předběţného opatření v případě ohroţení dítěte

19

9

12

63,2

Evidováno dětí zanedbávaných, zneuţívaných a týraných

23

5

10

43,5

Počet dětí, nad jejichţ výchovou byl soudem stanoven dohled

100

111

127

127,0

Návštěvy v rodinách

Orgán soc. právní ochrany dětí ustanoven opatrovníkem


Zaměstnanci oddělení sociálně-právní ochrany dětí se v roce 2008 zabývali celkem 1571 rodinami s dětmi. Práce s nimi je psychicky velmi náročná, především v případě, kdy se vedou soudní spory o děti a těchto případů přibývá. V roce 2008 ve srovnání s rokem 2006 bylo vykonáno o 1/5 více návštěv v rodinách, o více neţ 1/10 se za stejné období zvýšila účast pracovníků u soudních jednání. Velmi alarmujícím číslem je také nárůst (o více neţ ¼) počtu dětí, nad jejichţ výchovou byl soudem stanovený dohled.

Dále zaměstnanci oddělení sociálně-právní ochrany dětí po celý rok zajišťují nepřetrţitou pohotovostní sluţbu pro případy, kdy se nezletilé dítě ocitne v ohroţení nebo je nezbytně nutné okamţitě řešit krizovou situaci v rodině. Při výkonu této sluţby úzce spolupracují s Policií ČR a Městskou policií v Děčíně, s pracovníky soudu, lékaři, azylovými zařízeními apod. V roce 2008 museli sociální pracovníci zasahovat ve 13 případech.

27


Sociálně právní ochrana dětí 3 000

2 500

2 000 počet úkonů

2006

2008

1 500

1 000

500

0 Návštěvy v rodinách

Účast u soudních jednání

Jednání u jiných Orgán soc. právní institucí, kde byly ochrany dětí ustanoven zastupovány nezletilé opatrovníkem děti

Evidováno dětí zanedbávaných, zneuţívaných a týraných

Počet dětí, nad jejichţ výchovou byl soudem stanoven dohled

Ústavní a ochranná výchova 2006

2007

2008

Index 2008/2006

Počet dětí v ústavní a ochranné výchově

89

98

89

100,0

Počet návštěv dětí umístěných v ústavních zařízeních Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

255

310

415

162,7

Zatímco počet dětí v ústavní a ochranné výchově byl v roce 2006 a 2008 stejný (89), tak počet návštěv dětí umístěných v ústavních zařízeních vykonaných zaměstnanci oddělení sociálně-právní ochrany dětí Děčín se zvyšoval z roku na rok. V roce 2008 bylo absolvováno o 63% návštěv více něţ v roce 2006 a dokládá to jen potřebnost individuálního přístupu a pomoci dětem v ústavních zařízeních. Náhradní rodinná péče Index 2008/2006 150,0

2006

2007

2008

Počet ţadatelů o osvojení

16

20

24

Souhlas matky s osvojením

4

1

0

-

Do předadopční péče předáno dětí

7

3

8

114,3

Do pěstounské péče svěřeno dětí

24

7

2

8,3

Celkem dětí v pěstounské péči

114

105

105

92,1


Velmi výrazně se zvýšil počet ţadatelů o osvojení dítěte (o 50% v roce 2008 ve srovnání s rokem 2006). Naopak došlo k hlubokému propadu (o 92%) počtu dětí svěřených do pěstounské péče srovnáním za stejné období (2008/2006). Počet klientů, které mají na starosti kurátoři pro mládeţ se zvýšil o více neţ ¼ v roce 2008 oproti roku 2006, Naprosto nepřehlédnutelný je počet řešených výchovných problémů (nárůst o 219%). O více neţ 1/3 se zvýšil (srovnáním stejného období 2008/2006) počet výkonů dohledu nařízeného soudem. Tyto údaje jen dokládají sloţitou, resp. zhoršující se

28


sociální situaci, ale také naléhavou potřebu pomoci mladým lidem ve svízelných osobních a rodinných situacích. Kurátoři pro mládež 2006

2007

2008

246

282

310

Index 2008/2006 126,0

výchovné problémy

99

138

217

219,2

trestná činnost a přestupky

118

155

67

56,8

výkon dohledu nařízeného soudem Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

22

31

30

136,4

Celkem evidováno klientů

z toho:

Klientela občanů společensky nepřizpůsobivých se výrazně početně zvyšují také sociálním kurátorům pro dospělé. V roce 2008 měli tito kurátoři o 30% nepřizpůsobivých klientů více neţ v roce 2006. O více neţ ¼ se těmto klientům zvýšila vyplacená finanční pomoc. Jimi nejčastěji uváděným problémem (vedle ţádostí o počáteční finanční výpomoc) bylo pořízení osobních dokladů, zajištění ubytování a potřeba poradenství. Sociální kurátor pro dospělé občany společensky nepřizpůsobené 2006

2007

2008

Celkem evidováno klientů

150

186

195

Index 2008/2006 130,0

Vyplacená finanční výpomoc v tis. Kč Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Děčín

88,1

153

113

128,3

Přehled adiktologických klientů v Děčíně 2006

2007

2008

stav k 30.6.2009

Osoby abstinující od návykových látek (včetně alkoholu)

27

28

25

19

Osoby aktuálně uţívající návykové látky

212

158

156

162


Z metodologického hlediska je velmi obtíţné u adiktologické klientely vysledovat přesný počet osob, a tak jejich početní zhodnocení, resp. vývoj v jednotlivých letech nelze objektivně zhodnotit. Faktem je, ţe i tato cílová skupina bezesporu potřebuje pomoc.

Ostatní služby a činnost v oblasti sociální péče V rámci samostatné působnosti poskytuje statutární město Děčín seniorům starším 70-ti let a seniorům, jejichţ věk je do 70-ti let a pobírají dávky hmotné nouze, příspěvek na stravování ve školních jídelnách Sládkova a Jungmannova, CSS Děčín a v Křesťanském společenství Jonáš. Radou města je příspěvek stanoven na 6,- Kč za jeden oběd. Za rok 2008 bylo vyplaceno 473 tis. Kč více jak 430 občanům Děčína.

29


Dále byly poskytnuty dotace neziskovým organizacím na podporu a rozvoj sociálních sluţeb nebo aktivit ve městě Děčín. Dotace byly poskytnuty 25 organizacím v celkové výši 3 814 tis. Kč.

6. Kriminalita Ke zpracování této sociodemografické analýzy se podařilo zajistit údaje Probační a mediační sluţby ČR střediska Děčín a jeho pobočky v Rumburku. Do rozsahu probační a mediační sluţby patří integrace pachatelů, podpora obětí trestných činů a ochrana společnosti. Ze statistických údajů v jednotlivých letech vyplývá, ţe celkový počet evidovaných byl v jednotlivých letech značně rozkolísaný. V roce 2008 středisko v Děčíně evidovalo celkem 438 nových případů. Meziroční pokles (2008/2007) představuje zhruba desetinu.

Nově evidované případy Probační a mediační služby ČR - středisko Děčín Nově evidované připady PMS Děčín a jeho pobočky v Rumburku Evidováno celkem

Rok 2004

2005

406

2006

324

2007

Index 2008/2004

2008

356

490

438

107,9

z toho: toho času mladistvých

54

28

36

36

61

113,0

toho času spojených s drogami

5

6

6

6

3

60,0

toho času spojených s extremismem

1

-

-

-

-

-

Zdroj: PSM ČR

V agendě mladistvých a nezletilých evidovalo středisko PMS v Děčíně celkem 61 případů. Oproti předchozím letům došlo v souvislosti s prohloubením spolupráce s Okresním státním zastupitelstvím k výraznému navýšení nově evidovaných případů v přípravném řízení oproti evidenci na základě rozhodnutí soudu. Poměr byl 43% přípravného řízení a 57% řízení vykonávacího. Rok 2008 vytvořil poměr 11% přípravného řízení a 89% řízení vykonávacího. Ve vykonávacím řízení bylo evidováno 24 případů výkonu trestního opatření obecně prospěšných prací, 6 případů trestního opatření podmíněného odsouzení s dohledem a 5 případů výkonu opatření dohledu v agendě dětí pod 15 let. Vykonávací řízení je jiţ tradičně největší kapitolou agendy střediska PMS v Děčíně. V roce 2008 se sníţil percentuální i případový nápad ve prospěch přípravného řízení. Největší podíl z tohoto nápadu tvoří výkon trestu obecně prospěšných prací (90,1%), dále následují probační činnosti (9,9%). Probační sluţba v děčínském okrese spolupracuje s policií. Účastní se meziresortních setkání s policejními komisaři – specialisty na mládeţ, se soudci a státními zástupci. Důvodem je snaha o kooperaci v přípravném řízení, v oblasti dopravních nehod a řešení jejich následků.

30


Dále Probační a mediační sluţby ČR středisko Děčín a jeho pobočka v Rumburku spolupracuje s nestátními a neziskovými subjekty v několika oblastech: - zajištění výkonu trestu OPP - léčba závislostí - akreditací a poskytování probačních resocializačních programů pro mladistvé a organizace zaměřené na kvalitní naplňování volného času Jedná se o provázanou spolupráci na procesu Komunitního plánování města Děčín, s komisí mise prevence kriminality Magistrátu města Děčín a komisí Sociálně-právní ochrany dětí.

31


7. Závěr - doporučení 

Demografické ukazatele charakterizující obyvatele ORP Děčín a města Děčín ve většině vykazují vývojové tendence shodné s celostátními trendy. Stárnutí obyvatelstva a úbytek dětské sloţky v poluci (0-14 let), vysoká míra nezaměstnanosti, značná poptávka po sociálních ubytovacích zařízeních, obtíţná dosaţitelnost vlastního bydlení, to jsou oblasti, které řeší většina měst, Děčín nevyjímaje.



Státní sociální politika směřuje k přenesení co největší zodpovědnosti za péči o občany na obce a kraje. Proto lze předpokládat, ţe řešení výše zmíněných oblastí bude dlouhodobé. Většina obcí totiţ není ekonomicky dostatečně způsobilá k zajištění všech potřebných sluţeb současně.



ORP Děčín, stejně jako město Děčín, jsou dlouhodobě postiţeni vysokou mírou nezaměstnanosti a i přes mnoţství investičních pobídek, které nabízí aktivní politika zaměstnanosti, se nedaří tento stav zlepšit. Dlouhodobost tohoto problému vyţaduje řešení nejen z hlediska vytváření samotných pracovních míst, ale také z hlediska individuálního.



Údaje z Úřadu práce Děčín jasně dokládají důsledky hospodářské krize i s tím spojené propouštění a úbytek pracovních míst. Mezi důsledky nezaměstnanosti patří, kromě ekonomických důsledků, také důsledky společenské.



Důleţitost zaměření preventivní činnosti ve všech problematických oblastech (viz.výše) je nezbytná a je nutné podotknout, ţe je méně nákladná, neţ následné řešení sociálních problémů (např. sociálními dávkami, dotacemi na bydlení apod.).



Míra vzdělanosti obyvatelstva v ORP Děčín i městě Děčín vypovídá o školské struktuře v regionu. Podíl obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou je na celostátní úrovni (srovnání k datu sčítání v roce 2001). Ovšem vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo je pod úrovní celostátního průměru. Právě potenciál kvalifikovaných pracovních sil je jedním ze základních předpokladů kvalitního rozvoje ve všech oblastech lidské činnosti.



Z hlediska sociálních sluţeb je ORP Děčín i ve městě Děčín poměrně dobře rozvinuta pečovatelská sluţba včetně ubytovacího zařízení, poradenská péče a preventivní činnost v oblasti péče o nezletilé děti i pomoci komunitám.



Trendem z hlediska celospolečenského jsou nezastupitelné aktivity, které je potřeba podporovat po všech stránkách a rozvíjet je uţ jen s ohledem na demografický a sociální vývoj (narůstající index stáří, zvyšující se počet zdravotně postiţených osob v populaci, vysoká nezaměstnanost, vysoká rozvodovost, nárůst kriminality). Např. poskytnutí přiměřeného bydlení a příjemného prostředí pro seniory, zdravotně postiţené, ale i pro osoby, které potřebují pomoc, kdyţ se ocitli v těţké ţivotní situaci.

Sociodemografická analýza. KPSS Děčín. Ing. Mária Dvořáková Mgr. Martin Štainer, Ph.D

Recommend Documents