Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb. KPSS Přerov. Mgr. Martin Štainer, Ph.D. Bc. Lukáš Zmeškal

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb

KPSS Přerov

2010

Mgr. Martin Štainer, Ph.D. Bc. Lukáš Zmeškal

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov

Obsah Úvodem..........................................................................................................................................2 Metodika výzkumu..........................................................................................................................3 Analytická část................................................................................................................................6 Senioři................................................................................................................................................8 Zdravotně postižení..........................................................................................................................15 Rodina, děti a mládež.......................................................................................................................22 Osoby ohrožené sociálním vyloučením - závislé na návykových látkách...........................................25

1


Úvodem Tato závěrečná zpráva prezentuje výsledky výzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb a byla zpracována jako součást projektu komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) realizovaného městem Přerov. Cílem této analýzy je získat informace o stavu sociálních služeb a identifikovat hlavní nedostatky a potřeby dalšího rozvoje a poskytnout tak užitečné podněty pro další proces komunitního plánování. Doufáme a věříme, že informace uvedené v této závěrečné zprávě budou vhodným zdrojem pro další zlepšování realizace opatření v sociálních službách statutárního města Přerov. Na úrovni města už od roku 2003 aktivně pracují desítky zaměstnanců úřadu a dalších osob na zkvalitňování poskytovaných sociálních služeb formou komunitního plánování a naše studie není v této oblasti první. V rámci komunitního plánování se pravidelně scházejí pracovní skupiny a jejich členové rovněž formulují ze svého pohledu mnoho hodnotných a podnětných doporučení, definují celou řadu cílů do následujících let. Co je nejdůležitější (a co bylo i našimi šetřeními potvrzeno) – v Přerově dochází postupně a průběžně k realizaci vytyčených cílů a jednoznačně komunitní plánování sociálních služeb napomáhá zlepšování života obce a především jejích příslušníků. Námi zpracované podklady chápeme jako příspěvek pro další diskuze a doufáme, že vhodně poslouží v procesu kvalitního rozhodování. Maximálně jsme se snažili dokument zpracovat tak, aby s ním nebyla těžká práce a aby se stal kvalitní pomůckou poskytující základní zpětnou vazbu od lidí, kterých se KPSS přímo či nepřímo týká. Rádi bychom zde poděkovali za vstřícnou spolupráci paní Bc. Janě Žouželkové, vedoucí odboru sociálních služeb a zdravotnictví a stejně tak panu Mgr. Daliboru Slimaříkovi, vedoucímu oddělení sociálních služeb a zdravotnictví. Náš dík rovněž patří trojici vedoucích pracovních skupin, kteří se přímo podíleli na přípravě jednotlivých částí analýzy. Moc za vše děkujeme a přejeme na nelehké cestě pozitivního ovlivňování kvality života v době ekonomické krize mnoho úspěchů. Putování po této cestě bude o to lehčí, o co víc lidí po ní bude kráčet pokud možno stejným směrem.

2


Metodika výzkumu Cíle výzkumu Tento výzkum je součástí komunitního plánování sociálních služeb města Přerov. To poměrně přesně vymezuje požadavky a cíle, které musel naplnit. Cílem KPSS je zlepšit nabídku sociálních služeb propojováním aktivit poskytovatelů, veřejných institucí a politické reprezentace za současného aktivního spolupůsobení jak uživatelů služeb, tak v podstatě všech občanů města. Prvním krokem k tomuto cíli je identifikovat její slabá místa a nedostatky. Na základě takové identifikace může být přistoupeno k formulaci cílů a opatření komunitního plánu. Hlavní cíl výzkumu: • Identifikovat rozdíly mezi současnou a optimální nabídkou sociálních služeb z pohledu uživatelů i odborníků působících v daných oblastech. V této souvislosti jsme si kladli následující otázky: • Jaké jsou hlavní problémy cílových skupin? • Do jaké míry se je daří řešit stávajícím sociálním službám či jiným organizacím a institucím? • Mají tyto služby dostatečnou kapacitu vzhledem k poptávce? • Probíhá v chování nebo struktuře cílových skupin vývoj, který by předznamenával budoucí potřeby? • Existují nějaké bariéry, omezující cílovým skupinám přístup k pomoci?

Výzkumné metody a techniky Pro výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb firma Edukol zvolila kvalitativní metodu výzkumu za použití techniky fokusové skupiny. Kvalitativní metodu výzkumu jsme zvolili především z toho důvodu, jelikož jednotlivé cílové skupiny sociálních služeb jsou značně různorodé a někdy i početně nepříliš rozsáhlé či těžko dostupné. Laická veřejnost, ale nakonec i obce, mají možnost spíše přijít do kontaktu s kvantitativními výzkumnými metodami. Sociologické výzkumy jsou jimi tak většinou spojovány s dotazníky, které představují nejznámější techniku této metody. Kvantitativní metoda je založena na získávání úzce vymezených dat od relativně velkého množství lidí, které jsou následně statisticky zpracovány. Výsledkem pak bývají zjištění numerického charakteru (tabulky, grafy), jejichž nespornou výhodou je možnost zobecnit je na celou zkoumanou populaci. Kvalitativní metoda vychází z odlišného teoretického konceptu. Je založena na získávání velkého množství podrobných informací. Typickými technikami jsou individuální rozhovory či fokusové skupiny, kde je zkoumaným osobám ponechána velká volnost v možnosti vyjádřit se o zkoumaném tématu. To následně umožňuje pochopit problém v celé jeho komplexnosti. Její uplatnění je mimo jiné v situacích, kdy se s danou problematikou setkáváme poprvé a je dostupných jen minimum dat, z kterých by se dalo vycházet. Fokusové skupiny probíhají formou diskuze mezi výzkumníkem a menší skupinou osob nad zkoumanou tématikou. Diskuze je řízená, takže probíhá na základě připraveného schématu 3

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov a otázek. Nejedná se ale o pevně daný postup, jako například v případě dotazníku. To umožňuje pružně reagovat na vývoj diskuze podle okamžité situace a důležitosti objevujících se témat. Rovněž je relativně snadné podchytit i témata, která diskuze přinesla a se kterými nebylo při její přípravě vůbec počítáno. Realizace fokusových skupin Po domluvě se zadavatelem byl rozsah analýzy stanoven na 12 fokusových skupin. Jejich přesné zaměření bylo určeno až v průběhu přípravné fáze výzkumu. Bylo rovněž stanoveno, že v analýze budou využity samostatné fokusové skupiny s odborníky působícími v daných oblastech a rovněž fokusové skupiny složené přímo z uživatelů sociálních služeb, či příslušníků jejich cílových skupin. Odborníci: Osoby pracující s danou skupinou (senioři, zdravotně postižení atd.). Zahrnují především zástupce poskytovatelů sociálních služeb. Spadají sem ale rovněž i například zástupci magistrátu či jiných úřadů, školství, zdravotnictví, policie apod. Uživatelé: Osoby využívající konkrétní sociální služby nebo osoby o ně pečující. Zahrnují ale i potenciální uživatele těchto služeb. Pokud tato zpráva operuje s pojmy uživatel/odborník, pak vychází z tohoto základního vymezení. Před zahájením vlastních fokusových skupin bylo nejdříve nutné určit, na které cílové skupiny sociálních služeb či negativní jevy se výzkum zaměří. S ohledem na již zpracované podrobné analýzy bylo rozhodnuto v této analýze zcela vynechat problematiku osob bez přístřeší a romské menšiny, resp. sociálně vyloučené osoby. Po domluvě se zadavatelem bylo tedy stanoveno 12 fokusových skupin rozdělených do čtyř hlavních témat: Cílová skupina senioři: • Fokusová skupina – odborníci • Fokusová skupina – uživatelé: senioři vyžadující péči • Fokusová skupina – uživatelé: soběstační senioři Cílová skupina zdravotně postižení: • Fokusová skupina – odborníci: tělesně a smyslově postižení • Fokusová skupina – odborníci: ostatní postižení • Fokusová skupina – uživatelé: mentálně postižení • Fokusová skupina – uživatelé: tělesně, smyslově a duševně postižení • Fokusová skupina – uživatelé: vozíčkáři Cílová skupina rodina, mládež a děti • Fokusová skupina – odborníci • Fokusová skupina – uživatelé: běžná rodina Cílová skupina osoby ohrožené sociálním vyloučením - závislé na návykových látkách • Fokusová skupina – odborníci • Fokusová skupina – uživatelé 4

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Oproti původnímu záměru se nepodařilo zorganizovat fokusovou skupinu uživatelů z cílové skupiny závislých na návykových látkách. Z technických důvodů musela tato část analýzy proběhnout formou individuálních rozhovorů. O konkrétním složení jednotlivých fokusových skupin nerozhodovala firma Edukol, ale výběr účastníků zajišťovali vedoucí odpovídajících pracovních skupin komunitního plánování. Ti se většiny z nich sami také účastnili. Na realizaci fokusových skupin resp. individuálních rozhovorů v poslední oblasti (závislí na návykových látkách) firma Edukol spolupracovala s organizací Kappa Help, která se v Přerově zabývá drogovou problematikou. Počet účastníků fokusových skupin byl orientačně stanoven na 8 až 12. Rozsah konkrétních fokusových skupin se ale od těchto hodnot někdy částečně odchýlil, vzhledem k počtu organizací věnujících se dané oblasti, případně vzhledem k dostupnosti potenciálních účastníků. Obdobně byly rozdíly i v délce jednotlivých fokusových skupin. Zde záleželo, kolik problémů jednotlivé diskuze přinesly, kolik času bylo potřeba pro jejich základní vymezení a rovněž i na počtu účastníků. Jako horní hranice byla určena délka dvou hodin. Doba většiny z nich se ale pohybovala okolo 1 hodiny a 45 minut či kratší. Z jednotlivých fokusových skupin byl pořizován audio záznam. Ten slouží čistě pro potřeby následné analýzy a vypracování této zprávy. Není její součástí, nebyl předán jako součást výstupů z výzkumu a zůstává v držení firmy Edukol, která ho dále nijak nevyužívá a krátce po ukončení zakázky kompletně smaže.

5


Analytická část Zjištění z jednotlivých fokusových skupin nejsou v této zprávě prezentovány odděleně. Fokusové skupiny věnované jednomu ze čtyř hlavních témat byly vždy vyhodnocovány propojeně. Případně byly doplněny i relevantními postřehy z ostatních fokusových skupin. Následující text je tak rozdělen do čtyř kapitol věnovaných čtyřem hlavním tématům. V úvodu každé z kapitol je uveden seznam fokusových skupin, které posloužily jako podklad pro její zpracování. Následuje pak stručný přehled všech hlavních zjištění, které diskuze na dané téma přinesla a které by mohly posloužit pro další postup komunitního plánování. Každý z bodů představuje jednu chybějící službu nebo vážný problém, který se nedaří řešit a měl by být odstraněn. Následně jsou tyto hlavní zjištění v textu podrobněji popsány. Tato analýza je velmi široce zaměřena, kdy mapuje řadu potřeb několika různorodých skupin. Nemůže jít tedy v jednotlivých tématech příliš do hloubky. Jejím cílem je identifikovat hlavní nedostatky či možnosti rozvoje, zjistit a popsat základní náhled odborníků či uživatelů na daný problém a je-li známo i popsat jimi preferované řešení. Fokusové skupiny odborníků jsou primárně zaměřeny přímo na problematiku sociálních služeb. Oproti tomu fokusové skupiny uživatelů mají navíc doplnit obrázek o problémy, se kterými se daná skupina potýká ve svém běžném životě. Cílem této analýzy tedy není pouhá identifikace chybějících resp. požadovaných sociálních služeb. Na potřeby uživatelů sociálních sužeb se díváme více v kontextu. Diskuze jsme zaměřovali na oblast problémů, které jsou na jedné straně obecnějšího charakteru než konkrétní výhrady vůči jednotlivým sociálním službám. Na druhé straně nejsou ani tak obecné, že by ztrácely souvislost s danou cílovou skupinou. Vzhledem k tomu, že se jedná o analýzu pro komunitní plánování sociálních služeb města Přerov, zaměřovali jsme se tedy na problémy, které jsou alespoň částečně ovlivnitelné místními silami. Pokud jsou zmíněny nedostatky např. v rovině zákonů, které jsou z tohoto pohledu neovlivnitelné, jsou zmíněny jen pokud slouží pro vysvětlení problému, jenž ovlivnitelný je. Běžně se v diskuzi děje, že je některým účastníkem vznesen požadavek na rozšíření služby, o které další debata ukáže, že kapacita je dostatečná či dokonce je navrhováno zřízení služby nové, přestože taková služba už ve městě působí. Případně někdo upozorní na nedostatek, který ale ostatní nepociťují. Skupina pro nás funguje tedy i jako jakýsi filtr kompenzující nedokonalou informovanost a současně k posouzení významu jednotlivých problémů a výběru těch hlavních. Následující text tak u čtyř cílových skupin předkládá přehled hlavních nedostatků či možností rozvoje, které mají přímou spojitost se specifickými potřebami cílových skupin a které je možné alespoň částečně ovlivnit či realizovat pomocí místních sil a s využitím místních zdrojů. Součástí tohoto textu jsou i doslovné citace myšlenek, které zazněly v diskuzi a které mají dokreslit a oživit informace shrnuté v samotné analýze. Jedná se o přepisy ze záznamu pořízeného během fokusových skupin. V textu jsou psané kurzivou. 6

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Pokud zpráva uvádí u požadavků na zřízení určitých sociálních služeb i jejich potřebnou kapacitu, je nutné tyto údaje chápat sice jako kvalifikovaný, ale pouze odhad účastníků fokusových skupin. Slouží tak spíše pro přibližnou orientaci. Pro přesné určení kapacity jednotlivých zařízení by byla potřeba důkladnější analýza.

Obecné zjištění Na následujících stránkách je předložena řada sociálních služeb, které v Přerově chybí nebo které mají nedostatečnou kapacitu, rovněž i řada dalších problémů, které je potřeba řešit. Při čtení tohoto přehledu by nemělo být zapomenuto na udržení stávajících sociálních služeb. Jak bylo řečeno, v analýze jsme se nezaměřovali na případné konkrétní výhrady vůči jednotlivým službám. Pokud došlo k hodnocení, bylo převážně kladné. V diskuzi jsme tak zachytili např. výhrady vůči stravě v domově seniorů, kritiku na dlouhé čekání na opravy či na stromy zastíňující okna v domě s pečovatelskou službou. Takto obecně zaměřená analýza nemůže takové detailní problémy dostatečně potvrdit. K tomu jsou mnohem lépe uzpůsobené specifické výzkumy spokojenosti klientů služeb, které by si mezi svými klienty měl realizovat každý poskytovatel sociálních služeb, aby získával potřebnou zpětnou vazbu.

7


Senioři Hlavní zjištění • Domov pro seniory: Požadavek na rozšíření kapacity domova pro seniory. • Pečovatelská služba: Požadavek na rozšíření kapacity pečovatelské služby. • Domy s pečovatelskou službou: Výrazně rozdílný zájem o jednotlivé domy s pečovatelskou službou. • Příspěvky na péči: Neefektivity v přidělování a kontrole příspěvků na péči. • Léčebna dlouhodobě nemocných: Výhrady vůči kvalitě péče poskytované v místní léčebně dlouhodobě nemocných. • Doprava po městě: Nedostatky v městské hromadné dopravě a pěším pohybu po městě. • Vztah veřejnosti k seniorům: Úpadek úcty ke stáří a vztah mládeže k seniorům. Fokusové skupiny: • Odborníci • Uživatelé: senioři vyžadující péči • Uživatelé: soběstační senioři

Hlavní zjištění Domov pro seniory Jako první nedostatek uvedeme u této skupiny malou kapacitu domova pro seniory, která v současnosti dosahuje 81 míst. To je dle vyjádření odborníků v diskuzi ale jednoznačně nedostatečné. Dle jejich odhadu by v současné situaci byla potřeba pro Přerov přibližně dvojnásobná kapacita. Tedy asi dalších osmdesát míst. Nedostatek míst v domově pro seniory, se rovněž promítá do nároků na pečovatelskou službu, jejíž kapacita je odborníky rovněž vnímána jako nedostatečná. Vzhledem k tomu, že neúspěšní žadatelé o umístění do domova zůstávají v domácím prostředí, péče o ně tak musí být s obtížemi zajišťována pomocí pečovatelské služby. • Pečovatelská služba by měla vlastně sloužit především uživatelům, kteří jsou částečně soběstační. Ještě mohou žít sami doma. A my jim vypomáháme setrvávat v tom domácím prostředí. Teďka ale suplujeme de facto domov důchodců. Fokusové skupiny uživatelů se účastnilo několik klientů domova pro seniory. Z jejich vyjádření vyplývalo, že jsou s kvalitou služby převážně spokojeni. Objevila se pouze stížnost na stravu a výhrada k nedostatku personálu. Přičemž nedostatek personálu zde stejně jako v případě pečovatelské služby není vnímán jako nedostatek ve vlastní péči či kvalitě poskytované služby. Více se tomu věnujeme v následujícím bodě. • Jsem spokojená…. co se týká personálu, jsou velmi ochotní, příjemní, snaží se pokud na to stačí.

8

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Pečovatelská služba Obdobně jako u nedostatku kapacity domova pro seniory, diskuze ukázaly i na nedostatečnou kapacitu pečovatelské služby. A to jak v diskuzích odborníků, tak samotných uživatelů. Z diskuze uživatelů se dá soudit, že klienti pečovatelské služby jsou s její úrovní velmi spokojeni. Vyzdvihovali zvláště ochotu pečovatelek. I samotní uživatelé ale pozorují jejich určité přetížení. S tím je spojena jediná stížnost, která se v diskuzích objevila a to je nedostatek času, který mají pečovatelky na klienty. Tím není myšlena vlastní práce, ale možnost se klientům věnovat nad tento základní rámec. • Ty sestřičky byly přímo uštvaný. Ona skončí a trapem utíká k dalšímu klientovi…. • Víte, já mám 82 roků a člověk je rád, když přijde ta sestřička a s váma promluví. Ale ona nemůže, ona nemá čas. Ona honem vám to dá a už letí jinde. Tento problém se ale týká především seniorů žijících osamoceně, u kterých ukazuje na nedostatek jiných sociálních kontaktů. U osob, které pečovatelskou službu využívají, ale jejich sociální kontakty nejsou výrazně omezeny, taková stížnost nezaznívala. Je ale samozřejmé, že ačkoliv pracovníci pečovatelské služby mohou plnit i takovouto roli v životě klientů, není to jejích cílem a bez ohledu na její kapacitu tuto potřebu nemohou uspokojit zcela. Proto je potřeba hledat jiné způsoby jak této části klientů pomoci s uspokojením potřeby sociálních kontaktů.

Domy s pečovatelskou službou Oproti domovu pro seniory nebyla vnímána odborníky kapacita domů s pečovatelskou službou jako aktuální problém. U těchto zařízení ovšem dochází k situaci, kdy jednotlivé domy jsou seniory výrazně odlišně preferovány. Zatímco po umístění v některých je poptávka výrazně vyšší, v jiných je někdy problém najít klienta, který by měl o něj zájem. • Některé DPSky jsou preferovány více a tam je ….tlak, přebytek těch žadatelů, dá se říct. A některé jsou méně atraktivní a tam prostě nemáme šanci je přesvědčit, aby si vybrali zrovna ty, které nejsou tak atraktivní. Alespoň z pohledu odborníků diskuze ukázala, že rozdílná preference je odvozena z několika faktorů. Jedná se o celkový vzhled budovy, dostupnosti služeb či blízkost autobusové zastávky, tedy dostupnost městské hromadné dopravy. Na atraktivitě domu se negativně podepisuje rovněž to, zda je umístěn v záplavových oblastech. • Oni dneska když si mají vybrat, si raději vyberou dům s pečovatelskou, který už je zateplen, má nový okna a má novou barevnou fasádu a nepůjdou do toho starýho, který je oprýskaný a je v lokalitě někde tam bokem. Na základě těchto rozhovorů, si ale netroufáme odhadnout význam jednotlivých faktorů pro preference. Nemůžeme tedy jednoznačně říci, zda by např. opravení budovy samo o sobě stačilo na výrazné zvýšení zájmu seniorů. Nebo zda je jejich vnímání primárně odvozeno od lokality, kde se nachází a tedy nelze reálně ovlivnit.

9

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov V diskuzi se rovněž objevila myšlenka využít prostory těchto méně žádaných DPS na poskytování jiných služeb. Variantou je například chráněné bydlení, jehož zřízení mělo mezi diskutujícími ve fokusových skupinách týkajících se zdravotně postižených širokou podporu.

Příspěvky na péči Mimo sociální služby, uvedené v předchozích bodech, jako velmi důležité téma ukázala diskuze odborníků i problematiku přidělování příspěvků na péči. A to nejen v této fokusové skupině, ale i ve dvojici fokusových skupin věnovaných problematice zdravotně postižených. Diskuze u seniorů se zaměřila převážně na spravedlnost přidělování příspěvku. Řada diskutujících z titulu svých profesí neustále přichází do kontaktu se seniory pobírajícími příspěvky. Současně mají přehled o tom, co jsou jejich klienti schopni zvládnout a jakou míru pomoci tedy potřebují. Často se ve své praxi setkávají s případy, kdy klienti, kteří dle jejich soudu potřebují větší péči, pobírají menší příspěvky než jiní, kteří takovou míru pomoci nepotřebují. • …..klienti, kteří to potřebují, ho nedostanou a klient který ho ani tak nepotřebuje ho má. • Máme opravdu vypozorované, že lidi, kteří jsou na tom lépe po tělesné stránce, tak mají třeba vyšší příspěvek a není to adekvátní. Jistá míra neefektivnosti systému je samozřejmě nevyhnutelná. Diskutující se ale domnívají, že by ji bylo možné omezit, pokud by došlo k užší spolupráci mezi těmi kdo o příspěvcích rozhodují a organizacemi, které zajišťují těmto seniorům pomoc. Nemůžeme říci, že by k takové spolupráci nedocházelo a že by byly organizace pečující o seniory či zdravotně postižené automaticky z procesu vyřazeny. Rozhodně není ale spolupráce samozřejmá či systematická. Je tak založena na vlastní iniciativně jednotlivých zainteresovaných osob, jejich ochotě a informovanosti. • My to řešíme tak, že když vlastně těm našim uživatelům vypisujeme žádosti na ten příspěvek, tak už rovnou žádáme na tom sociálním odboru jestli by nás k tomu mohli přizvat. To záleží na jejich ochotě, ale většinou nám dají vědět, takže ta pečovatelka je tam účastná, aby mohla říct, co se tam ve skutečnosti dělá za služby. Když ta rodina teda není nebo nespolupracuje moc. • To je v případě kdy víme, že ta žádost tam podaná je, ale pokud o tom nevíme, tak se nemáme o tom jak dozvědět….. V této souvislosti se objevila i kritika celkové flexibilnosti systému. V případě, že dojde k přidělení neadekvátní výše příspěvku, možnost nápravy je dle diskutujících ze strany poskytovatelů sociálních služeb poměrně zdlouhavá. V diskuzi se ale objevilo rovněž téma kontroly, která není schopná plně zabránit zneužívání příspěvků na péči, což představuje druhý nedostatek současného systému. • Při těch kontrolách ti občané spoustu věcí přehrávají, takže oni nás velmi lehce obelstí, tím že si prostě lehne do lůžka a tváří se, že nemůže vůbec nic. • Babička řekne: „Všechno v pořádku“. Ona zase tu rodinu neshodí.

10

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Vedle vědomého zneužívání příspěvků, stále přetrvává mezi některými jeho adresáty rovněž chybné povědomí o účelu příspěvku. • Když mluvíte s některými těmi lidmi, kteří pobírají příspěvek na péči. Říkám, co z toho hradíte. No nic, tož to mám přilepšení k důchodu. Uživatelé příspěvkům na péči věnovali pozornost jen okrajově. Pokud se objevilo, tak ale s negativním hodnocením. Diskutující se zvláště věnovali současné celkové situaci, ve které je jasně patrná snaha stávající systém příspěvků přehodnotit. Což se u nich spojuje s jeho omezením. V obdobném duchu pak i hodnotili práci konkrétních lidí při rozhodování o přidělení patřičného stupně příspěvku. • Naopak se snaží potopit lidi, aby to bylo co nejmíň. Z této ani dalších diskuzí ostatních fokusových skupin, kde se téma příspěvků objevilo, nevyplynulo, že by se některá ze zainteresovaných stran stavěla k této spolupráci apriori odmítavě. A to jak z přímého vyjádření odpovědných osob účastnících se diskuze, tak i z popisu zkušeností z praxe. Určitou možností, jak zmírnit některé zde zmíněné nedostatky, se tedy jeví iniciovat setkání či spíše sérii setkání zainteresovaných stran. A to včetně posudkových lékařů, kteří se žádné z fokusových skupin neúčastnili. Cílem by mělo být konkrétní popsání nejčastějších překážek v přidělení příspěvku v adekvátní výši a stanovit možnosti jejich minimalizace.

Léčebna dlouhodobě nemocných Dosti silná kritika se v diskuzích snesla na přerovskou léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN). Ve fokusových skupinách jsme měli několik účastníků, jejichž blízcí byli pacienti tohoto zařízení a po špatných zkušenostech s úrovní péče se raději rozhodli svého blízkého vzít domů a péči o něj zajišťovat vlastními silami s pomocí sociálních služeb. • Vzal jsem si ji z nemocnice, kde byla půl roku a prakticky byla zničená. Tak jsem ji radši vzal domů, kde prostě se o ňu starám za pomoci pochopitelně těch pracovnic Charity. • Když takhle personál na LDNce přistupuje k nemocnýmu, tak jsem si ho tedy vzala domů. Stejně jako u domova pro seniory vidí diskutující problém v malém počtu personálu. V tomto případě se ale objevovaly i stížnosti na jeho chování či neochotu. Pokud z vyjádření diskutujících můžeme usuzovat na nějaký vývoj, tak pak úroveň péče v LDN v posledních letech klesla. Musíme ovšem uvést, že diskutující, se kterými jsme se setkali resp. jejich blízcí, představují pacienty, kteří jsou z velké míry odkázáni na péči druhých. Zde tedy personálu LDN. Je tedy možné, že pacienti, jejichž stav klade menší nároky na pozornost personálu, by svůj tamnější pobyt hodnotili pozitivněji. Kriticky hodnoceno nebylo ovšem jen toto oddělení, ale u fokusových skupin zdravotně postižených byly přidány i další negativní zkušenosti s péčí v přerovské nemocnici. I zde diskutující uváděli jako problém nedostatek lidí, současně i neochotu, či případy, kdy personál nebyl ani pořádně schopný poskytnout adekvátní péči. 11

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov •

Když je tam málo lidí, má se starat o víc těch klientů, tak to nestíhá, nemůže u něho sedět a potom je samozřejmě aji nevrlá.

Doprava po městě Toto téma je spíše souborem většího množství částečně souvisejících problémů. Protože jsou ale všechny propojeny, shrnujeme je pod tímto bodem. S úbytkem sil se pro seniory stává schopnost dopravit se po městě jedním z klíčových faktorů, který má podstatné dopady na ostatní stránky jejich života. Vzhledem k velikosti města Přerova se jako primární a současně problematická jeví městská hromadná doprava. V ní můžeme identifikovat několik nedostatků, které jsou odvozeny od do jisté míry odlišných potřeb seniorů a běžné populace. Druhá skupina problémů se pak vztahuje k pěšímu pohybu po městě. Nízkopodlažní autobusy: Častým požadavkem, který zazníval v diskuzích, bylo navýšení počtu nízkoprahových autobusů. V ideálním případě aby zcela nahradily původní autobusy. Autobusové zastávky: Senioři vítají, pokud jsou zastávky co nejblíže k místu, odkud vychází nebo kam mají namířeno. Vzhledem k omezené pohyblivosti řady z nich je to pochopitelné. V tomto směru nehodnotí příliš příznivě současnou polohu zastávek vzhledem k jednotlivým domům s pečovatelskou službou. Místa, která jsou dále od zastávek MHD, se pro některé z nich mohou snadno stát nedostupná. Rovněž jednoznačně preferují, pokud jsou jimi využívané zastávky zastřešené a jsou tam umístěny lavičky. Z toho důvodu citlivě vnímají, pokud je zastávka např. z důvodu rekonstrukce ulice přesunuta, bez adekvátní a okamžité náhrady na nové pozici. Jízdní řády: Poměrně častá stížnost, které neminula ani Přerov, je na velikost písma použitého na jízdních řádech na zastávkách. Pomineme-li prosté zvětšení použitého písma v jízdních řádech, možným řešením, které zaznělo v diskuzích, by byl systém digitálních panelů používaných např. v Olomouci. Samozřejmě takové řešení už je ovšem nákladnější. • ….větší část špatně vidí. A hrozně je rozčiluje, že si nemohou třeba jízdní řád pořádně přečíst. Že by to chtělo třeba větší písmenka. Trasy autobusů: V diskuzi se rovněž objevila stížnost na současný systém, kdy všechny autobusy na jedné trase jezdí stejným směrem. Za určitých okolností si tak může potřeba urazit i relativně malou vzdálenost vynutit dlouhou cestu kolem města a zbytečnou časovou ztrátu. • Mohla bych dojet k této zastávce a sem dojdu. Nastupuji u hřbitova. Ovšem když jedu tady odtud, já musím objet celý Přerov….. Víkendový a večerní provoz: Kriticky senioři hodnotili i nižší počet spojů jezdících přes víkend. Rovněž diskuze přinesla výhrady k době posledního spoje dne. Autobusy tak dle některých ukončují provoz v Přerově příliš brzy. Pro většinu seniorů ale tato skutečnost není relevantní, protože dle jejich vyjádření se v takto pozdních hodinách po městě zpravidla nepohybují. Stejná výhrada ovšem zazněla i v diskuzi u fokusové skupiny věnované rodině. Takže to problém může představovat, ale spíše z pohledu běžné populace. 12


Řidiči autobusů: Kritika (se kterou jsme se v takové míře zatím v jiných městech nesetkali) se nevyhnula ani řidičům autobusů. Diskutující senioři jim vyčítali především dvě věci, jejichž společným jmenovatelem je nedostatečná ohleduplnost a spěch. Zaprvé jsou to rychlé rozjezdy, kdy pasažéři sice už nastoupili do autobusu, ale ještě se nestihli usadit. Pokud se v tuto chvíli řidič rozjede, pak pro tyto pasažéry může být problém udržet rovnováhu. Je-li tímto pasažérem senior s omezenou pohyblivostí, situace je pro něj podstatně horší. • Řidiči autobusů by si měli uvědomit, že když vezou někoho zdravotně postiženýho nebo starýho občana, by se podle toho měli chovat a taky ten autobus řídit. • To neustojí ani člověk pohyblivej, kolikrát. Oni nečekají prostě až se usadíte. Druhá výhrada je spojená se zkušeností, kterou účastníci diskuzí uváděli až překvapivě často. A to přivření pasažéra při vystupování či nastupování, když řidič zavře dveře. • Nebo vystupujete. Ještě nejste venku a už se vám dveře pomalu zavírají. Z vyjádření diskutujících vyplývá, že se ale jedná spíše o přístup jednotlivých řidičů a ne o všeobecně rozšířený způsob jejich chování. • Někteří jsou ohleduplní, někteří ne. Nejsou všichni stejní. Hustý provoz: Dopravní situace v Přerově byla v diskuzích hodnocena zpravidla jako katastrofální a nějakým způsobem se jí dotkla každá diskuze s uživateli, s výjimkou drogově závislých. To má samozřejmě dopady jak na MHD, tak ale i na chodce. Zvláště skupiny jako senioři či zdravotně postižení, kde je omezení pohyblivosti, ji vnímají negativněji. Obecně přijímaným řešením současné situace je diskutujícími prezentováno vybudování obchvatu. Chodníky: Opět s ohledem na horší pohyblivost i ke kvalitě chodníků mají senioři o něco náročnější požadavky než ostatní populace. Vystouplá či volná dlaždice na jinak bezproblémovém povrchu chodníku může snadno zavinit jejich pád. • Spousta lidí už na tom spadlo, co tak mám mezi známýma. To je pravda. • Mně se to osobně stalo, že jsem najednou byla na zemi a nevěděla jsem to, tak jsem se ještě rozhlížela….. Zrovna jsem se strefila do té vystouplé dlaždice. Lavičky: Dle seniorů je rovněž nedostatečný počet laviček ve městě. Vzhledem k omezené pohyblivosti některých je pro ně poměrně náročné urazit „delší“ vzdálenost po městě bez odpočinku. Lavičky podél cest tak slouží jako místa s možností vítaného odpočinku během chůze. Senioři ovšem současně dodávají, že lavičky jsou rovněž oblíbeným místem pro scházení bezdomovců, pro ně problematičtější mládež apod. Jejich názor na zvýšení počtu laviček ve městě byl tak mírně rozpolcený. Takže by je sice uvítali, ale z jejich vyjádření šla jasně cítit obava, že si je pro sebe zaberou výše jmenované skupiny a jim to tedy nic pozitivního nepřinese. Veřejné WC: Jako poslední zde uvedeme ještě stížnost seniorů na malý počet veřejných WC v centru města. Vzhledem k tomu, že stejný požadavek se objevil i ze strany zdravotně postižených, dodáváme tedy, že by se mělo jednat o WC bezbariérové. • Člověk je starší, potřebuje jít někam, ale není kde.

13

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Společnost a senioři Poslední téma, které u této skupiny uvedeme, je vztah společnosti k seniorům. To, že ho uvádíme jako poslední, ale rozhodně neznamená, že by bylo nejméně důležité. Objevilo se i v diskuzi odborníků, ale zvláště samotní senioři ho vnímají dosti citlivě. Jeho podstatou je úpadek toho, co bychom mohli nazvat úcta ke stáří, který místy přechází až v pohrdání či nenávist. Na celospolečenské úrovni jsou nositeli toho trendu především média, která reflektují dění ve společnosti, ale současně ho i spoluvytváří. • Stačí sledovat televizi a filmy a podobně. Teď vládne kult mládí. Co si budem povídat. Takže staří jsou jakoby podle nich už odepsaní. V každodenním životě se projevuje tato skutečnost hlavně v problematickém vztahu seniorů a mládeže. Senioři se domnívají, že se mládež vůči nim dopouští vysloveně nevhodného či až agresivního chování. Což samozřejmě nutně vyvolává konflikty. • Když je člověk napomene, radši nenapomínat. Protože, to se prostě spustí hrůza. Takže já radši neříkám nic. • Já jsem kolikrát šla, začala je prostě napomínat a oni mě začali nadávat do takových, to tady ani nechci říkat, takový sprostý slova. „Krávo“, to bylo ještě moc hezký, jako „hleď si svýho“. Když je napomenete nebo něco řeknete, tak to je něco otřesného. Z vyjádření seniorů vyplývá, že problematické chování je výrazně posíleno, pokud se mládež pohybuje ve skupině. • Když je větší skupina, tak jsou to hrozní sígři. Pokud diskutující uváděli nějakou možnost řešení, pak ležela v oblasti výchovy. A to buď přímo v rodině, nebo prostřednictvím škol. Ovšem současný stav byl chápán jako důsledek oslabené výchovné funkce rodiny. V diskuzi se objevila i problematika kriminality. Senioři jsou si jí rozhodně vědomi a nehodnotí situaci pozitivně. Zvláště u starších seniorů byl patrný negativní názor na současnou společnost, ve které dochází k oslabení pořádku a respektu k jistým dříve platným normám. • Bylo tu několik případů stržených kabelek, když se paní bránila, tak s ní vláčeli po chodníku, až si třeba zlomila nohu, ruku. Za bílého dne. V porovnání se zmiňovanou mládeží, problematiku kriminality senioři sami do diskuzí ale příliš nevnášeli a rychleji ji opouštěli. Rovněž zatímco pro popis problémů s mládeží využívali často své osobní zkušenosti, v případě kriminality převážně události, které měli z doslechu. Což poměrně jasně ukazovalo na vyšší význam, který přikládali zmiňovanému problematickému soužití s nejmladší generací, které je pro ně součástí každodenního života. V rámci tohoto tématu je nutné brát v úvahu, že zde vycházíme pouze z pohledu jedné strany. Na druhou stranu, nic co bychom se dozvěděli, by nezměnilo skutečnost, že senioři současný stav chápou jako vážný problém.

14


Zdravotně postižení Hlavní zjištění • Odlehčovací služby: Požadavek na zřízení odlehčovací služby. • Chráněné bydlení: Požadavek na zřízení služby chráněného bydlení. • Chráněné dílny: Potřeba rozšíření kapacity služby. • Zaměstnávání: Problémy při zaměstnávání zdravotně postižených. • Stigmatizace: Negativní vnímání mentálně a duševně postižených částí veřejnosti. • Informovanost: Nedostatečná informovanost • Bariéry: Hlavní nedostatky v oblasti bariér ve městě Přerov. • Asistenční služba: Nepotvrzení potřeby rozšíření kapacity asistenční služby.

Fokusové skupiny • Odborníci: tělesně a smyslově postižení • Odborníci: ostatní postižení • Uživatelé: mentálně postižení • Uživatelé: tělesně, duševně a smyslově postižení • Uživatelé: vozíčkáři Hlavní zjištění Odlehčovací služby Požadavek na zřízení odlehčovací služby zazněl jak od odborníků, tak i ve fokusových skupinách uživatelů. Zvláště ve skupině mentálně postižených, které se účastnili výhradně rodiče pečující o takto postižené potomky, to představovalo klíčové téma. V diskuzi zaznívaly dva hlavní důvody pro zřízení služby. V prvé řadě je to možnost někam umístit zdravotně postiženého v krizových situacích, kdy osoba, která o něj pečuje, není schopná z důvodu nemoci či úrazu se o něj po určitý čas postarat. Tato možnost v Přerově zatím zcela chybí. • U nás je problém třeba, když jde partner, který se o toho člověka stará, na nějakou banální operaci, na hloupé slepé střevo, ten člověk není umístitelný. • Když já potřebuji do nemocnice nebo cokoliv, aby se mně tam o ni ty tři dny i přes noc někdo postaral. Druhý, neméně závažně důležitý důvod, zazníval především od diskutujících, kteří o někoho takto přímo pečují. Byla to možnost zde zdravotně postiženého krátkodobě umístit, aby osoby, které o něj pečují, mohly na chvíli vypnout a nabrat sil. • Tady nejde jenom o to, že onemocním a potřebuji do nemocnice. Ale jednou za rok prostě potřebuji vydechnout. Já to děcko zbožňuju, já za něj budu dýchat, ale prostě jednou za rok nechci nikoho ani vidět. • Potřebujeme psychicky se tak nějak odreagovat, prostě ulevit si tím, že máme najednou hlavu čistou, nemusíme na nic myslet, ….prostě najednou máte čas jenom sám pro sebe. A to je něco úžasnýho, což většina z nás skoro nezná. Zřízení této služby se dle vyjádření v diskuzích objevilo jako relativně nový požadavek, který nezachytilo ani předchozí kolo komunitního plánování. Diskutující to vysvětlují jako důsledek 15

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov situace, kdy první generace rodičů, která o své děti pečuje doma místo umístění v ústavní péči, dosáhla věku, kdy už jim jejich vlastní rodiče nemohou pomoci a oni sami se dostávají do věku, kdy péči přestávají fyzicky zvládat. • Víte proč to je, protože ty naše děti stárnou a my taky a stárnou naši rodiče. Což znamená, že já jsem dřív to dítě odložila a oni ho byli schopní pohlídat. Před pár lety. Ale dneska prostě když jim je pomalu osmdesát, já nemůžu chtít, aby děcko, které zvládám sotva já, hlídali oni…. A takových věcí bude prostě přibývat. • Před náma ta generace měla ty děti ještě de facto v ústavu, kdežto my jsme nastupovali a už jsme si ty děti nechávali odmalička doma. A to jsou ty dvaceti, třicetileté děti, které momentálně vlastně jsou. Do budoucna je tak možné pravděpodobně očekávat nárůst potřeby pobytového zařízení, kde bude možné umístit zdravotně postižené trvale, když už jim jejich rodiče nebudou schopni poskytnout potřebnou péči ani s pomocí. • Teď je to ta respitní a za chvilku to bude i s bydlením trvalým, protože člověk bude odcházet, ale dítě bude zůstávat. • Dokud můžeme, je to v pořádku, ale až nebudeme moc, mně by se to chráněné bydlení opravdu líbilo.

Chráněné bydlení Druhá ze sociálních služeb, která dle diskutujících v Přerově pro zdravotně postižené chybí, je chráněné bydlení. Na rozdíl od odlehčovací služby, která byla v diskuzích chápána spíše jako nově se objevující požadavek, o zřízení chráněného bydlení se na území Přerova usiluje už řadu let. • Máme vytipované lidi, kteří by v chráněném bydlení mohli bydlet. I služby by šly zajistit. Máme osobní asistenci, průvodcovskou službu, šlo by to. Ale končíme opět na financích. • Protože syn je na tom relativně dobře, …..on je tak celkem samostatnej, ale prostě má ty problémy určitý, že. Ale aby někde skončil úplně v nějakým ústavu, to bych si také pro něho nepřála. Diskutující se jednoznačně shodovali, že chráněné bydlení by mělo být v běžné zástavbě. A pokud by se někdy Přerov dopracoval k většímu množství takových bytů, měly by být rozptýleny po městě a ne koncentrovány v jednom místě. Shoda rovněž panovala i okolo případného umístění takových bytů v domech s pečovatelskou službou či v domově pro seniory. Kdy se diskutující k takové možnosti stavěli veskrze odmítavě. Na druhou stranu diskutující ani nepreferovali formu chráněného bydlení „jeden postižený na jeden byt“. Upřednostnili by spíše variantu dvou spojených bytů vždy pro dva postižené. Kapacita chráněného bydlení by z vyjádření odborníků nemusela být v této počáteční fázi, kdyby se služba zaváděla, příliš velká. Vyjdeme-li ze zmíněné preferované varianty, tak dva byty dohromady se čtyřmi místy. V každém případě diskuze ukázala, že ani na straně odborníků nepanuje v některých bodech jasná shoda o konkrétní podobě a zaměření této služby. Přesto vyplynulo, že se o její zřízení zde usiluje už dosti dlouho. 16

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov V souvislosti s chráněným bydlením byly rovněž jmenovány i bezbariérové byty. Na rozdíl od něj v bezbariérovém bydlení ale neviděli diskutující vážnější problém. A je podle nich jak kapacitně tak kvalitou dostatečné.

Chráněné dílny V diskuzi se objevil rovněž požadavek na rozšíření kapacity chráněných dílen a potřeby jejich větší podpory. Ze strany samotných uživatelů se téma zaměstnání příliš v diskuzi neobjevovalo, což mohlo být ale dáno věkovým složením účastníků fokusové skupiny zdravotně postižených a mírou jejich postižení. I z jejich strany vzešel požadavek na rozšíření kapacity chráněných dílen. • Když člověk jenom doma sedí, tak si připadá takovovej méněcenej. Když nic nedělá.

Zaměstnání Z názorů odborníků, které zazněly v diskuzi, jasně vyplývá, že zdravotně postižený, který si hledá na pracovním trhu místo vlastními silami, je značně omezen. V mnohem lepší vyjednávací pozici je při oslovení zaměstnavatele organizace, která pro zdravotně postižené práci zprostředkovává. • Když přijde zdravotně postižený za majitelem firmy, tak se s ním nebude možná ani bavit. Když tam přijdem my jako agentura práce, tak už se nám věnuje a už hledáme vzájemnou výhodnost. Všechny informace o podmínkách či výhodách při zaměstnávání zdravotně postižených jsou samozřejmě dostupné minimálně přes internet. Malé povědomí zaměstnavatelů o možnostech ovšem ukazuje, že je sami nevyhledávají. V současnosti je tak nutné, aby informace (a to především z úřadu práce) přišly za nimi. Vzhledem k jejich poměrně velkému pracovnímu vytížení a malé ochotě navštívit např. seminář na toto téma, tak velkou roli hraje osobní kontakt a návštěvy. • Nejsou informovaní. Oni ani nevědí, že tam může být ta vzájemná výhodnost, když zaměstnají postiženého. Při současné situaci na trhu práce a vysoké nezaměstnanosti ale každá komplikace může potenciálního zaměstnavatele snadno odradit. Mezi běžnou populací je odpovídající pracovní síla zpravidla dostupná. • Málokterý zaměstnavatel je ochotný dělat nějaké ústupky nebo něco proto, aby tam ten postižený člověk mohl být. • Tady je tak vysoká nezaměstnanost na tom Přerovsku, že tady spousty lidí tu kvalifikaci má a pokud ten zaměstnavatel potřebuje hned, tak on si z těch lidí vybere. Pokud zrovna nepotřebuje tu osobu zdravotně postiženou, aby si splnil povinný podíl. Přes všechno výše řečené ale diskutující odborníci uváděli, že počet zaměstnavatelů ochotných zaměstnat zdravotně postižené postupně roste. Ze strany samotných zdravotně postižených je ovšem možné nalézt také řadu překážek. Často mají nízké vzdělání a nemají na trhu práce příliš co nabídnout. Z toho pak vyplývá zájem převážně o pomocné práce. U řady z nich je to ale rovněž apatie či nezájem o práci související s fungováním sociálních dávek, které často lidi k zaměstnání nemotivují. 17

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov •

Jestliže k nám oni přijdou….. Jsou apatičtí a nemají základní informace…., že když existuje zdravotně postižený, nemusí dávat ruce do klína, ale může využít ty možnosti, které jsou.

Z výše řečeného vyplývají komplikace při snaze o zaměstnání zdravotně postižených. Takže přestože jsou zaměstnavatelé ochotní zaměstnat zdravotně postižené a postižené, kteří mají zájem o práci, často se jejich vzájemné požadavky a potřeby míjí. • Nám se nesetkává nabídka s poptávkou. A to je ten největší problém. V podstatě když mám místo, tak pro to nemám uchazeče a obráceně. V tomto bodě nevzešel mimo chráněných dílen žádný jasný návrh opatření, jak by se dala situace posunout vpřed. V Přerově ovšem relativně nedávno začala působit pracovní agentura pro zdravotně postižené, kterou je možné takto chápat. V tuto chvíli je klíčové pro další pokrok z pohledu diskutujících propojení snah všech organizací fungujících v této oblasti a jejich dobrá spolupráce.

Stigmatizace V souvislosti s mentálně a částečně i s duševně postiženými přinesla diskuze rovněž témata stigmatizace a negativního vnímání části veřejnosti. I v této oblasti dochází ale k postupnému zlepšování. • Myslím si, že společnost přijala líp tělesně postižené, ale myslím, že s přijímáním mentálně postižených jsou stále velké mezery. • Víte sama, když cestujete autobusem, jaký to přijímání tý společnosti těch mentálně postižených je. Protože tam se opravdu dostanou mezi veřejnost. Na rozdíl od výše jmenovaných popisovali diskutující patřící mezi tělesně a smyslově postižené přístup veřejnosti v obecné rovině jako pozitivní. Tam, kde zástupci mentálně postižených uváděli své špatné zkušenosti (např. z dopravních prostředků), tyto skupiny naopak oceňovaly ochotu druhých pomoci. • Lidi říkaj, hlavně starší. Co chcete, potřebujete pomoc, můžem vám pomoc. • ….vylezl z vlaku, vzal mně vozík, vytáhl mě ho nahoru, to bylo jako pěkný.

Informovanost V diskuzi se neustále ukazovalo, že pro informovanost zdravotně postižených, ale stejně tak seniorů, je velká výhoda, pokud se sdružují v některé z jejich organizací. Tyto organizace zprostředkovávají informace a výměnu zkušeností svým členům či klientům a přes ně se dále šíří mezi ostatní příslušníky cílové skupiny. • Lidi, kteří nejsou takto zapojení, neví prakticky nic… Na jednu stranu v diskuzi často zaznívalo, že všechny potřebné informace jsou dostupné a je možné je získat. Současně nám ale každá fokusová skupina opakovaně dokazovala, že informovanost má k dokonalosti stále ještě daleko. A to i mezi aktivními členy různých spolků a organizací, které zahrnují pouze část zdravotně postižených. • Když jsme to mapovali, tak slabá třetina všech zdravotně postižených je ochotna někde se sdružovat. Ta mladší generace nemá vůbec chuť se někde sdružovat. 18


Diskuze rovněž ukázala jisté nedostatky v informování ze strany některých úředníků, lékařů a podobných profesí, klíčových pro toto téma. Ty zahrnovaly neochotu nebo slabou orientaci dotyčných v problematice. Byla ale kritizovaná i malá snaha některých informace aktivně šířit mezi ty, kterých se týkají. • Já když jsem onemocněla, tak jsem byla rok, než jsem vstoupila do ROSKY, a já jsem nevěděla vůbec, že mám nárok třeba na vozík nebo na něco takového, to mně vůbec neřekl. Ti doktoři vám neporadí absolutně nic. Diskuze neukázaly žádný závažný nedostatek, který by informovanost blokoval. Domníváme se, že by bylo vhodné věnovat více úsilí propagaci práce na poli poskytování informací neziskovými organizacemi působícími v sociální sféře pro své potenciální klienty.

Bezbariérovost V problematice bariér nám touto analýzou nešlo o to identifikovat konkrétní problematické budovy či místa, ale hledali jsme nedostatky, které mají obecnější platnost a které je možné najít v pozadí konkrétních případů. Ve fokusových skupinách odborníků i uživatelů jednoznačně převládal názor, že v problematice bezbariérovosti dochází v posledních letech ke zlepšení a že město Přerov usilovalo a usiluje o další pokrok. Samozřejmě, že zde nadále přetrvávají jisté nedostatky. V přístupu do budov, pohybu po městě, v hromadné dopravě a nakonec i v myšlení lidí. Celkový trend je vnímán ale jako pozitivní. Město Přerov ovšem není prozatím natolik bezbariérové, že by se v něm např. vozíčkář mohl pohybovat zcela volně. Pro pohyb po městě tak volí spíše vytipované trasy, které jsou pro něj schůdné. Je-li ale taková obvyklá trasa narušena například opravou ulice, může to působit značné komplikace. • Je to pravda, musí mít člověk vytipovanou svojí cestu a nemože jet tak, kde by šel pěšky. • Šli jsme naučenou cestou. A ejhle, najednou to nešlo. V této souvislosti se objevil požadavek ze strany některých odborníků, zda by bylo možné, aby město takové rekonstrukce předem nahlásilo organizacím sdružujícím zdravotně postižené. • Pokud město začne nějakou velkou akci, jako že třeba začnou bourat u nádraží, tak by možná měli upozorňovat takové organizace, jak jsme my. Protože se stane, že přijede mi nevidomý z Kojetína, vyletí z nádraží a vletí do výkopu. Odstraňování bariér je dlouhodobý proces, který se nevyhne jistým chybám. Z diskuze vyplynulo, že v případě novostaveb tento proces ale probíhá poměrně hladce. Hůře byla hodnocena situace v případě rekonstrukcí, kdy občas nejsou překážkou ani tak technické možnosti jako spíše ochota odpovědných lidí. • Novostavby, myslím, nemáme u nás problém, ….ale u těch rekonstruovaných problém je. Tam bych spíš řekla, že to technicky vyřešit lze, ale je tam nevůle to vyřešit. 19

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Přístup magistrátu byl hodnocen převážně kladně jak celkově k problematice bariér, tak i v konkrétních případech. Oproti tomu možnost sjednání nápravy v případě soukromých subjektů byla viděna o něco hůře. • Jsou soukromníci, kteří vlastní pozemky, třeba jsou tam keře, stromy a s těma už potom není domluva. Takže se mi stane, že nevidomý jde, praští ho někde nějaká větev, já zavolám na město a tam mi řeknou bohužel, to není naše, to je toho a toho a než toho člověka vypátrám, než se s ním teda nějakým způsobem domluvím, je velkej problém. V otázce městské hromadné dopravy, stejně jako ve fokusových skupinách seniorů i u zdravotně postižených se ozýval požadavek na vyšší počet nízkopodlažních autobusů. V ideálním případě, aby byly nízkopodlažní všechny. Oproti seniorům ale tyto skupiny věnovaly pozornost i správnému značení nízkopodlažních autobusů v jízdních řádech. Protože je pro ně důležité, aby na jízdní řády byl spoleh a autobus, který je označen jako nízkopodlažní, skutečně nízkopodlažní byl. Obdobně nízkopodlažní autobus, který by jel nad rámec označení v jízdním řádu, pro ně není přínosem, protože s ním nemohou předem počítat. • Kdyby v tým jízdním řádu tam to bylo vyznačený a pak se to opravdu dodržovalo. Abych se mohla spolehnout na to. Protože já na ten autobus jdu, když někde pospíchám nebo prší. A vím, že jede v tolik a v tolik, přijdu tam a on má schodky. Obdobně jako u seniorů se ozývaly stížnosti i na někdy ne zrovna ohleduplný styl jízdy některých řidičů. A jako u seniorů i tyto diskuze přinesly zkušenosti s přivřením cestujících do dveří při vystupování či nastupování do autobusu. • …jedeme do tělocvičny. Vychovatel jde vpředu, vychovatel jde vzadu. Půlka vyjde a zavřou se nám dveře. Půlka klientů nám zůstane. V případě nevidomých, kteří se rovněž shodovali, že v posledních letech se z jejich pohledu v Přerově věci změnily hodně k lepšímu, se objevil požadavek na hlásiče zastávek v autobusech. Bez nich je pro nevidomého značný problém zorientovat se v zastávkách a kdy vystoupit. Přesuneme-li se z hromadné dopravy do ulic, pak se jeví jako hlavní problém Přerova úklid sněhu v zimních měsících. Samotné chodníky jsou uklizeny a v tomto směru se neobjevily výhrady. Zásadní problém ale představuje sníh, který je odklizen na jejich okraj, kde vytváří těžko překonatelnou bariéru. A to i na místě přechodů pro chodce. • Po tom se dá chodit, po těch chodníkách. Určitě po těch stezkách, ty oni protahujou. Ty cyklistický stezky. Ale dostat se ze silnice na ten chodník je problém, tam zůstávají bariéry na těch přechodech. • Musím přeskákat hromadu sněhu na cestu a na druhé straně si to zopakuju. Stejný problém byl pak zmiňován i v souvislosti s autobusovými zastávkami, kde sníh rovněž představuje překážku. • Zůstávají bariéry na autobusových zastávkách. To je prostě to samý. Já se nedostanu z autobusu ven. Už se nám jednou stalo, že jsme museli jet o zastávku dál.

20

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Diskuze neukázaly v oblasti bariér na žádný fatální problém, který by zdravotně postižené stavěl do neřešitelné situace. Jedná se o různě vážné komplikace, které jim jednotlivě pouze omezují možnosti či komplikují život, ale na které naráží neustále. • A to je se všeckým. To je každou chvilu někde na něco narazíte. • Jsou to drobnosti, ale ony se vrství na sebe. Jedna drobnost ke druhé a člověk potom má toho plný zuby. V diskuzích se zdravotně postiženými se objevovala i kritika myšlení ostatních lidí spojená s fyzickými bariérami. Ti dle nich někdy nevěnují problematice dostatečnou pozornost a neberou ohledy na omezení zdravotně postižených. • Ale oni udělají výstavu a oni ji udělají ve druhým patře. Kde jsou schody. …A to je se všeckým. Oni vůbec nepočítají, že by se mohl chtět podívat někdo, kdo má nějaký problém se tam dostat.

Asistenční služba Ve fokusových skupinách odborníků i uživatelů byla mezi sociálními službami, které by v Přerově bylo potřeba zavést či rozšířit, jmenována opakovaně i asistenční služba, zvláště o víkendech a ve večerních hodinách. Podrobnější diskuze ovšem ukázala několik důležitých faktů. Část odborníků a rovněž tak uživatelů neměla přehled o kapacitách a možnostech poskytovatelů, kteří tuto službu v Přerově nabízí. Současně se často poskytovatelé této služby v praxi setkávají s tím, že potenciální zájemce ztratí o službu zájem z důvodu vyšší ceny. I přímo v diskuzi se nám potvrdilo, že když byli uživatelé vyzváni, aby uvedli cenu, která je pro ně za asistenci přes víkend či večer přijatelná, byla výrazně nižší, než by reálně museli zaplatit. • „Pro nás jsou to hrozný peníze.“ Diskuze uživatelů rovněž ukázala, že by uvítali asistenční službu zcela flexibilní, kdy by byla na zavolání téměř okamžitě dostupná. Z pohledu poskytovatelů toto ale není technicky realizovatelná možnost. • My musíme nahlásit tu službu třeba dva dny dopředu a my nevíme, co se nám stane. My zůstaneme třeba viset s autem nebo se někde zdržíme. Potřeba této služby je rovněž podmíněna stavem dalších služeb. Jedná se o případné rozšíření kapacity domova pro seniory, ale zejména zřízení odlehčovací služby. Bezpochyby je tedy možné říct, že zde existuje potřeba této služby. I když opticky může být navýšena nedostatečnou informovaností. S ohledem na cenu je ovšem pravděpodobné, že by se tato potřeba neprojevila výrazněji ve skutečné poptávce. Proto ji nezařazujeme mezi služby doporučené pro další rozšíření z důvodů nedostatečné kapacity.

21


Rodina, děti a mládež Hlavní zjištění • Vzájemná spolupráce a informovanost: Potřeba větší provázanosti aktivit organizací působících v oblasti rodiny, dětí a mládeže a jejich vzájemné informovanosti. • Sociální bydlení: Potřeba větší kapacity sociálního bydlení. • Poradenství: Potřeba kvalitního bezplatného právního poradenství pro občany v nouzi a poradenství ve finanční oblasti. • Běžná rodina: Hlavní problémy v Přerově z pohledu běžné rodiny. Fokusové skupiny • Odborníci • Uživatelé: běžná rodina

Hlavní zjištění Vzájemná spolupráce a informovanost Odborníci se shodli, že jsou velké rezervy v jejich vzájemné spolupráci a že by ji bylo potřeba výrazně prohloubit. I přímo v diskuzi se projevily tyto nedostatky a bylo patrno, že tu panuje řada nejasností. • My o sobě víme, každý si děláme svoje, ale taková koncentrace všech těch zjištění tady chybí a zřejmě to bude k dobru věci, když se takto sejdeme a řekneme si, kde jaké problémy máme a kdo jaké problémy bude řešit. Protože takto řešíme všichni všechno, nebo každý nic. • Odborná veřejnost by měla mít informace, které jsou aktuální, platné a správné. Řešením může být pořádání pravidelných sezení osob a organizací působících v oblasti rodiny a mládeže. Ty by měly představovat prostor, kde by došlo k předávání informací, vyjasňování pozic a vzájemné koordinaci. Sezení by měly být organizovány vždy ke konkrétní problematice a účastníci by měli být zváni podle toho, zda jsou důležití pro řešení této oblasti. Diskutující odborníci se rovněž shodli, že je potřeba posílit práci v terénu, k lepšímu vyhledávání a podchycení problematických případů dětí či rodin. V obecné rovině toto tvrzení můžeme na základě analýzy samozřejmě podpořit.

Sociální bydlení Jako nedostatek, který přinesla diskuze oborníků, se jeví nedostatek sociálního bydlení příp. levného startovacího bydlení pro mladé rodiny. • Spousta problémů by se nemusela řešit, kdyby rodina měla přiměřené bydlení. • Kdyby byl dostatek startovacích bytů pro mladé rodiny, spousta těch sociálních problémů by se úplně vytlačilo.

22

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov Poradenství V diskuzi byl rovněž ze strany odborníků zmíněn nedostatek bezplatného kvalitního právního poradenství pro občany, kteří se ocitli v sociální krizi. Obdobně by byla potřeba kvalitní poradenství spojené s financemi a zadlužením, které v současnosti představuje pro rodiny závažný a rozšířený problém.

Běžná rodina Ve fokusové skupině odborníků se nepodařilo identifikovat žádný jednoznačný nedostatek týkající se běžné bezproblémové rodiny. Jediný tematický průnik s fokusovou skupinou uživatelů, kteří do takové skupiny náleželi, byl v bodě sociální bydlení. V tomto bodě tedy shrnujeme hlavní nedostatky, které zazněly mezi uživateli. Rodina a práce Jako hlavní problém, který se prolínal celou diskuzí v této fokusové skupině, byla náročnost skloubení pracovních povinností s potřebou věnovat čas dětem a zajistit jim dostatečné příležitosti pro jejich rozvoj. • Jak to skloubit, aby prostě jsme si splnili v práci to co měli, abychom tam byli jak měli a na druhou stranu, abychom těm dětem mohli dát, co jim dát chceme. Diskutující viděli nedostatek v současném stavu, kdy pracovní trh nevytváří příliš možností k získání částečných úvazků apod., které jsou běžné v některých západních zemích. U diskutujících byla ale patrná obava ze ztráty části příjmů, ke které by zkrácení pracovní doby vedlo a její dopady na rodinný rozpočet. • Člověk si nemůže asi stěžovat, že chodí na sedm, na půl osmě do práce. Člověk je rád, že tu práci má. • U nás kdybychom se rozhodli, že nastoupíme na částečný úvazek, ….tak se nám to asi hodně moc odrazí na tom výdělku. A už bysme to museli zase přehodnotit. … .sice bysme s nima byli doma, ale už bysme jim zase nemohli dopřát aktivity, které jim můžeme dopřát teď. Alternativou jsou tak spíše možnosti práce z domu či pružné pracovní doby. Případně větší podpora zaměstnavatelů např. v podobě většího rozšíření firemních školek. (Vzhledem k tomu, že dvě posledně jmenované možnosti zazněly i od samotných úřednic magistrátu, měl by i magistrát města Přerov zvážit možnost, jak posilovat loajalitu svých zaměstnanců a podporovat jejich výkon.) Podpora U diskutujících převládal názor, že společnost nevěnuje dostatečnou pozornost rodinám a dostatečně nezohledňuje jejich specifické potřeby. • Nemám ten pocit, že bych byla ve společnosti, kde jsou nakloněný, ano máte dítě staráte se, …je to v pořádku. Rodina tohoto typu byla opakovaně v diskuzi postavena do protikladu s abstraktní problematickou romskou rodinou, kdy nezaměstnaní rodiče nevěnují vůbec pozornost rozvoji svých dětí a neinvestují čas ani prostředky do jejich budoucnosti, ale je jí věnována velká pozornost na řešení jejich problémů. Zatímco jiný typ rodin, které se snaží, je se svými problémy ponechán bez podpory a mimo zájem odpovědných míst. 23


Volnočasové aktivity: Jak bylo řečeno, u této skupiny byl kladen velký důraz na to, aby děti trávily čas mimo školu produktivním způsobem a tak byl podporován jejich rozvoj. V tomto směru tedy hrají hlavní roli zájmové kroužky apod. Jejich nabídka v Přerově je hodnocena jako dobrá, stejně tak jako přehled o nich či schopnosti a možnosti rodičů si takové informace získat. Nabídka je samozřejmě omezena, pokud rodič nemá příliš prostředků a hledá cenově dostupné možnosti. Další omezení vyplývá z nutnosti mladší děti do těchto kroužků přepravit. I zde je ale situace hodnocena celkem pozitivně. Zvláště pak v souvislosti s nabídkou kroužků v rámci škol. Nabídka možností trávení společného času pro celou rodinu je také hodnocena pozitivně, cenová dostupnost je v tomto ohledu hodnocena o něco hůře. Hřiště V souvislosti se zázemím pro děti byly v diskuzi zmíněny i hříště. Hlavní výhrada, která k nim byla vznesena, se týkala jejich úklidu či údržby. Tato stížnost byla na hřiště obecně, včetně těch, které byly nově vybudovány. • Hřiště jsou také spravené a je to fajn, ale mělo by se tam víc dbát…. na tu čistotu. Tam opravdu jsou odpadky takového charakteru kolikrát, prostě i jehla a podobně. • Snaží se to město, spravuje, buduje…., ale když člověk přišel a viděl ten binec, že ho úplně přešla chuť a táhl ty děcka jinam. • Na dětským pískovišti běžně najdete stříkačku. Doprava Stejně jako u ostatních skupin i u této byla současná dopravní situace hodnocena velmi negativně. Uvedené problémy samozřejmě prohlubují, pokud člověk nepochází přímo z Přerova a pouze tam dojíždí za prací či děti do školy a kroužků. Menší obce nemohou poskytnout pro rodiny takové zázemí a ve spojitosti s komplikacemi v dopravě, včetně té hromadné, to samozřejmě zvyšuje časové a organizační nároky pro rodiče. • Pořád si myslím, že to je snazší než to máme my, kteří prostě musíme dojet domů, děti vyzvednout, znovu jet sem do Přerova, do těch kroužků, teď to ještě skloubit tak, aby to opravdu klaplo…. A zase to všechno odvést večer domů. Bezpečnost Bezpečnost v Přerově byla spojována především s dopravou resp. s pohybem dětí po městě. Diskutující nemají pocit, že by alespoň ty mladší mohli zcela bez obav nechat samostatně pohybovat po městě např. z důvodu přecházení mezi školou a kroužky apod. To samozřejmě prohlubuje problémy ve snaze spojit práci a rodinu, protože to zvyšuje časové nároky na rodiče. Bezpečnost ve vztahu ke kriminalitě nebyla vnímána jako nijak závažná, i když rozhodně nebyla vnímána pozitivně.

24


Osoby ohrožené sociálním vyloučením - závislé na návykových látkách Hlavní zjištění • Nízkoprahové centrum: Požadavek na zřízení služby nízkoprahového centra. • Terénní programy: Nedostatečná kapacita služby. • Linka důvěry: Požadavek na znovuobnovení linky důvěry. • Prevence a osvěta: Nedostatky v prevenci a osvětě. • Ostatní závislosti: Problematika gamblerství a užívání alkoholu. Fokusová skupina • Odborníci Individuální rozhovory • Uživatelé Hlavní zjištění Nízkoprahové centrum Diskuze odborníků přinesla informace o chybějící službě, kde by bylo možné na území Přerova zajistit bezplatně základní hygienu pro tyto skupiny. Tedy kde by měli možnost se umýt, případně výměny šatstva či jeho vyprání. V současnosti zde taková možnost chybí a případný zájemce je tak odkazován na služby v sousední Olomouci, která ovšem pro tuto skupinu není už tak snadno dostupná. • O tu službu je zájem. Vidíme, že nám sem fakt chodí lidi, kteří by o tu službu zájem měli. A je docela problém, kam je odkazovat. Protože my je musíme odkazovat třeba do Olomouce až. To je trochu z ruky. Nad rámec těchto základních služeb by bylo možné uvažovat i o možnosti spojení s jednorázovým přenocováním či poskytnutím lékařského ošetření. Primárně jde v tomto bodě ovšem o možnost zajištění základní hygieny.

Terénní programy Zatímco předchozí služba v Přerově chybí, u terénní práce jde o potřebu rozšíření současných kapacit, protože tato služba je zajišťována již v omezené míře. Terénní programy mají za cíl navázat kontakt s osobami, které nechtějí navštěvovat přímo kontaktní centrum. • Je hodně klientů, co třeba chodí na tu výměnu a my víme od nich, že to třeba sbírají od dalších pěti, šesti. Ti třeba nejsou úplně v kontaktu s námi, že z nějakých důvodů nechtějí, ale jakoby ty jehly se vracejí sem. Po získání určité míry důvěry současně může pro část klientů představovat terénní program cestu do kontaktního centra, kde je možné s klientem více pracovat na řešení jejich problému. • Ten terén je docela návazný na to Káčko, že se stává pravidlem, že lidi z terénu pak přichází na Káčko. Třeba si i měnit. Protože terén neprobíhá každý den.

25

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS Přerov V souvislosti s výměnou jehel se objevila jediná připomínka ze strany uživatelů na služby organizace Kappa Help, které jinak chválili. A tím byl požadavek na rozšíření provozní doby i na víkendy a zajištění možnosti výměny jehel i v tyto dny.

Linka důvěry Oproti předchozím službám nebyla potřeba zřízení linky důvěry vnímána tak naléhavě. Tato služba ale v Přerově dříve již fungovala a byla ukončena z důvodu nedostatku financí na její provoz. Přestože se nejedná o službu zaměřenou přímo na problematiku závislostí, dle vyjádření diskutujících, hrála v ní nezanedbatelnou roli. • Ty rodiče hodně volali anonymně. Protože nemuseli nikam docházet. Tak hodně informací sbírali, postupy a tak dál. Dle vyjádření odborníků se linka osvědčila a plnila svou funkci. V případě možnosti by tedy ocenili její znovuzavedení. • Já myslím, že se to osvědčilo. Oni občas ještě zavolají…. k nám, jako že volají na linku.

Prevence a osvěta Současný stav prevence ve vztahu k dětem a mládeži byl hodnocen odborníky jako uspokojivý. Jako problematičtější se jeví osvěta směrem k rodičům, kteří oproti jejich dětem představují výrazně méně dostupnou skupinu. Ta by ovšem více informací o problematice potřebovala a kontakt v případě kdy problémy nastanou, není jednoduchý. Diskutující se shodli, že v současné společnosti značně vzrůstá tolerance vůči lehkým drogám, především marihuaně. Souvisí to i se skutečností, že řada dnešních rodičů má vlastní zkušenosti s těmito látkami. Vlastní zkušenosti ovšem nijak pozitivně neovlivňují povědomí o rizicích či schopnost řešit problém u vlastních dětí. A v populaci tak přetrvává řada zvyků bránící efektivnímu odhalení či řešení problému. • I když to budou vidět, tak budou tvrdit, že ne, že jejich dítě by to nikdy neudělalo, oni ho přece nějak vychovali a pro ně by to bylo jejich vlastní selhání. Pokud by přiznali, že jejich dítě bere drogy. • Po tom prvním sezení si myslí, že problém je vyřešen. On mi to slíbil, po tom prvním sezení a už vás nepotřebujeme. A za půl roku jsou tady znovu. V tomto směru ale v diskuzi nevzešel žádný konkrétní návrh či potřeba, jak současnou situaci změnit či co by mohlo prevenci v Přerově výrazněji zlepšit. Jde tedy rozhodně alespoň o hledání cesty, jak vést vůči rodičům efektivně osvětu. Z vyjádření odborníků i samotných uživatelů, se dá usuzovat, že mezi drogově závislými je poměrně dobré povědomí o službách, které jsou jim v Přerově nabízeny. A vyjdeme-li z výpovědí uživatelů, tak to platí i pro ty, kteří s kontaktním centrem nijak nespolupracují. Potřebu posílení prevence vyzdvihovali rovněž jako hlavní opatření samotní uživatelé. Aby další neopakovali jejich chybu. V jejich případě je ovšem obtížné určit, zda tím pouze neprezentovali názor, který se od nich očekává a skutečně to tak cítí. 26


Ostatní závislosti Vedle drog se diskuze zaměřila i na jiné závislosti. V případě Přerova se jedná především o gamblerství a alkohol. Obojí odborníci vnímají jako závažný problém. Diskuse ale nepřinesla konkrétní návrh, jak by se dala situace v rámci sociálních služeb výrazněji ovlivnit. Jako řešení bylo vnímáno omezení velkého množství heren, které momentálně v Přerově existují. Druhým možným řešením pak přehodnocení současného systému sociálních dávek. Tato řešení jsou ale závislá na politických rozhodnutích a odborníci ani poskytovatelé v této záležitosti sami příliš nezmůžou. • Běžný je přijet si pro sociální dávky a přesunout se s nima automaticky přímo do herny. Žádná kontrola, žádný postih, v podstatě nic. Obdobně je vnímána i problematika alkoholu. Mimo dostupnosti, kdy je alkohol zcela volně přístupný (a současně ve srovnání s drogami i velmi levný), se jedná i o celkovou toleranci společnosti k tomuto jevu, kdy alkohol tvoří přirozenou součást naší kultury na rozdíl od tvrdých či měkkých drog. Diskuze neukázala žádnou možnost kam v rámci této problematiky směřovat snahy a zdroje, ale stále se jedná o vážné problémy, kterým by měla být věnována pozornost.

27

Výzkum potřeb uživatelů sociálních služeb. KPSS Přerov. Mgr. Martin Štainer, Ph.D. Bc. Lukáš Zmeškal

Recommend Documents