Smlouva o dílo. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. podle obchodního zákoníku. Bakalářská práce. Mária Markalousová

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku Bakalářská práce

Autor:

Mária Markalousová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Michal Mědílek

duben, 2009

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Teplicích, duben 2009

Mária Markalousová

Poděkování Velmi ráda bych poděkovala JUDr. Michalovi Mědílkovi za mimořádnou pomoc a konzultaci při přípravě mé bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za psychickou podporu.

Anotace Ve své práci jsem se rozhodla obeznámit její čtenáře se všemi důleţitými částmi smlouvy o dílo. Celá práce je členěna do šesti základních kapitol. První je věnována závazkovým vztahům obecně. V druhé kapitole se zaměřuji na podstatné části smlouvy, bez kterých by smlouva nebyla platně uzavřena. Ve

třetí komplexně rozebírám

provádění díla a ve čtvrté se zaměřuji na předání a převzetí díla. V páté kapitole se věnuji vadám díla a rozebírám jejich moţné dopady a nároky z nich vyplývající. V poslední kapitole rozebírám vyuţití různých smluvních ujednání a doloţek ke smlouvě.

Annotation In my work I have decided to familiarize the readers with all the important parts of a work contract. The whole work is divided into six principal chapters. The first one is dedicated to contractual relationships in general. In the second one I focus on the important parts of the contract without which the contract wouldn't be in force. The third one analysis executing of the work and in the fourth one I focus on the handover and takeover of the work. In the fifth one I turn to defects of the work and I analyse their possible effect on claims they may suggest. In the last chapter I analyse usage of various contractual clauses and contract endorsements.

Obsah PROHLÁŠENÍ ............................................................................................................................................. 2 PODĚKOVÁNÍ ............................................................................................................................................ 3 ANOTACE ................................................................................................................................................. 4 ANNOTATION ........................................................................................................................................... 4 OBSAH ...................................................................................................................................................... 5 ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6 1

ZÁVAZKOVÉ VZTAHY ................................................................................................................. 7 1.1 1.2 1.3 1.4

2

PODSTATNÉ ČÁSTI SMLOUVY O DÍLO ................................................................................ 12 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5

3

MÍSTO PŘEDÁNÍ DÍLA ............................................................................................................... 27 ZKOUŠKY DÍLA ......................................................................................................................... 29

VADY DÍLA .................................................................................................................................... 32 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9

6

VĚCI POTŘEBNÉ K PROVEDENÍ DÍLA ......................................................................................... 20 ODPOVĚDNOST ZA PŘEVZATÉ VĚCI .......................................................................................... 21 VLASTNICKÉ PRÁVO K ZHOTOVENÉ VĚCI A NEBEZPEČÍ ŠKODY NA NÍ ....................................... 21 ZÁNIK ZÁVAZKU ...................................................................................................................... 22 POKYNY K PROVÁDĚNÍ DÍLA .................................................................................................... 23 SKRYTÉ PŘEKÁŢKY .................................................................................................................. 25 KONTROLA PRACÍ..................................................................................................................... 26

PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA .................................................................................................... 27 4.1 4.2

5

VYMEZENÍ POJMU DÍLO ............................................................................................................ 12 SMLUVNÍ STRANY .................................................................................................................... 13 PŘEDMĚT DÍLA ......................................................................................................................... 14 CENA ZA DÍLO .......................................................................................................................... 15 Stanovení ceny .................................................................................................................... 15 Zálohy ................................................................................................................................. 16 Cena podle rozpočtu ........................................................................................................... 16 Vznik nároku na zaplacení díla........................................................................................... 17 Cena při změně díla ............................................................................................................ 19

PROVÁDĚNÍ DÍLA ....................................................................................................................... 20 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

4

VÝVOJ SMLOUVY O DÍLO ............................................................................................................ 7 SMLOUVA O DÍLO PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU .................................................................... 8 ROZDÍLY A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ MEZI KUPNÍ SMLOUVOU A SMLOUVOU O DÍLO.................... 9 FORMA SMLOUVY .................................................................................................................... 11

DEFINICE VADY DÍLA ............................................................................................................... 32 ODPOVĚDNOST ZA VADY DÍLA ................................................................................................. 33 POVINNOST OBJEDNATELE V DŮSLEDKU VAD DÍLA .................................................................. 34 ZÁRUKA ................................................................................................................................... 35 NÁROKY Z VAD DÍLA................................................................................................................ 36 ODSTRANĚNÍ VADY .................................................................................................................. 37 SLEVA Z CENY DÍLA ................................................................................................................. 38 NÁHRADA ŠKODY..................................................................................................................... 39 ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY V DŮSLEDKU VAD ......................................................................... 40

ZÁVĚREČNÉ UJEDNÁNÍ ............................................................................................................ 42 ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 45 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 48 Monografie: ...................................................................................................................................... 48 Zákony: ............................................................................................................................................. 49 Judikatura: ........................................................................................................................................ 49 Přílohy: ............................................................................................................................................. 49 Tabulky: ............................................................................................................................................ 49 PŘÍLOHA Č.1. .......................................................................................................................................... 50 PŘÍLOHA Č.2 ........................................................................................................................................... 54

5

Úvod Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku je jedna z nejčastěji uzavíraných obchodních smluv. Jako téma své bakalářské práce jsem si ji vybrala proto, ţe se s tímto typem smlouvy setkává snad kaţdý a ne všichni si uvědomují, ţe vyţaduje i vyšší míru znalostí. Mým cílem bude podat ucelený výklad o obchodněprávní smlouvě o dílo. Budu se snaţit, aby moje práce napomohla vytvořit takovou smlouvu, která nám zajistí splnění našeho zájmu, bude nás chránit a poskytne nám určitou jistotu, kdyby výsledek smlouvy nedopadl podle našeho očekávání. V dnešní době, kdy se všechny podnikatelské subjekty snaţí o co nejvyšší efektivnost, je příprava kvalitní smlouvy důleţitým začátkem celého obchodního vztahu. Taková smlouva tvoří kostru celého obchodního případu a obě strany se o ni opírají ve všech fázích projektu. V této práci rozebírám všechny podstatné části smlouvy o dílo a provedu čtenáře všemi důleţitými náleţitostmi, obeznámím je s problematickými místy a jejich moţnými následky. Nelze se v ní vyhnout teorii a citaci zákonů, které se budu snaţit prakticky vysvětlit a nastínit vhodné řešení. Myslím si, ţe dalším předpokladem pro dobré obchodní vztahy je dodrţování dohodnutých povinností. Ty můţeme umocnit i tím, ţe si ověříme spolehlivost budoucího obchodního partnera a zvolíme takovou formulaci textu smlouvy, která nám co nejlépe zajistí splnění závazku. Široká smluvní volnost vyţaduje opatrnost a předvídavost, proto mohu jenom doporučit vytvoření nebo alespoň posouzení námi vytvořené smlouvy právníkem. Obchodní zákoník upravuje vztahy mezi rovnoprávnými subjekty, kde ani jeden nevyţaduje zvláštní ochranu, ale vyváţenost celé smlouvy pro dlouhodobé obchodní vztahy povaţuji za zcela zásadní.

6

1 Závazkové vztahy 1.1 Vývoj smlouvy o dílo Všeobecně platí, ţe úlohou práva je co nejlépe uspořádat vztahy ve společnosti. Jiţ v dávné historii se starověcí Římané snaţili o udrţení dobrých obchodních vztahů a rozlišovali mezi jednotlivými druhy smluv podle účelnosti. Smluvní typ smlouvy o dílo existoval jiţ v římském právu a byl propojen s námezdní a nájemní smlouvou. Za peněţní úplatu se poskytuje uţívání nebo pouţívání věci, práce nebo výsledek práce. Postupným vývojem docházelo k profesionalizaci práce a důraz na kvalitu díla vedl k postupnému vzniku cechovního zřízení. Cechy vykonávaly dohled nad přípravou i realizací smlouvy. Francouzský Code civil vycházel ze starořímských základů. Smlouvu o dílo samostatně neupravoval, ale rozlišoval mezi smlouvou o zhotovení věci, stavební smlouvou, projektovou smlouvou a smlouvou o poradenství. V době Rakousko-Uherska upravoval právo Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch a smlouva o dílo v něm byla přiřazena ke sluţebním smlouvám. Ty se dělily podle toho, zda byl výkon práce samostatný nebo závislý. Ze závislé práce časem vznikla smlouva pracovní a ze samostatné práce smlouva o dílo. V době platnosti Občanského zákoníku č. 141/1950 sb. byl pro posouzení smlouvy o dílo rozhodný výkon činnosti – práce na díle a cena díla nemusela být určena předem. V Hospodářském zákoníku č.109/1964 sb. smlouva o dílo přímo upravena nebyla. Obsahově byla přenesena do několika specifických smluv, které jednotlivě upravovaly konkrétní činnosti. V roce 1991 proběhla reforma soudnictví a českého právního řádu. Smlouvu o dílo v něm upravuje obchodní i občanský zákoník, proto je důleţité umět posoudit, zda se jedná o obchodní nebo občanskoprávní vztah. Rozdílem mezi nimi je jiný pohled na promlčecí dobu, záruku a další odlišnosti. V obchodně závazkových vztazích se uplatňují především tzv. smlouvy pojmenované, tj. takové, které jsou upraveny jako smluvní typy občanským nebo obchodním zákoníkem.1 Závazkový vztah je obecně upraven v.občanském zákoníku v § 488, jedná 1

Macháčková, M.:,, Smlouvy a jejich náleţitosti“, Computer Press a.s., Brno, 2003, s. 3

7

se o právní vztah, ze kterého vzniká věřiteli právo na plnění od dluţníka a dluţníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Obchodní zákoník (dále ObchZ) doplňuje obecnou formulaci občanského zákoníku (dále ObčZ) a jeho ustanovení se pouţijí přednostně. Na to odkazuje §1 odst. 2 ObchZ, nelze-li některé otázky řešit podle obchodního práva, řeší se podle předpisu práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

1.2 Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku Hlavní úlohou právní úpravy u tohoto smluvního typu je co nejefektivnější podpora podnikatelských aktivit při uplatňování jejich vůle při uzavírání a realizaci smluv a součastně i ochrana veřejného zájmu. Je typem obchodní smlouvy, která patří k nejčastěji vyuţívaným v obchodních vztazích. Je upravena zákonem číslo 513/1991 sb. ve znění pozdějších doplňků a změn, který nahradil dříve platný hospodářský zákoník. V obchodním zákoníku ji upravuje § 536 aţ 565 a patří mezi ,,obchody relativní“. Ustanovení § 261 odst. 1 ObchZ upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliţe při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, ţe se týká jejich podnikatelské činnosti. Dále rovněţ upravuje závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliţe se týká zabezpečování veřejných potřeb. K tomu účelu se za stát povaţují i státní organizace, jeţ nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichţ obsahu vyplývá, ţe jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb (§ 261 odst. 2 ObchZ). Obchodní zákoník připouští moţnost volby práva v § 262 ObchZ i na osoby, na které se jinak nevztahuje. U smluv uzavřených podle obchodního zákoníku, kde je na jedné straně podnikatel a na druhé straně fyzická osoba, je strana, která není podnikatelem chráněna a nese odpovědnost z porušení povinností podle občanského zákoníku. Tato úprava musí být písemná a nikdy nesmí zhoršit právní postavení té strany, která není podnikatelem. Smlouva o dílo se řídí pouze jediným kogentním ustanovením a to § 536, z kterého plynou podstatné náleţitosti smlouvy. Strany si nemohou sjednat úpravu, která by

8

kogentním ustanovením odporovala.2 Jinak má zákonná úprava smlouvy zásadně dispozitivní charakter. Při uzavírání smlouvy se od ní lze odchýlit, nebo ji i vyloučit. Ve své obecnosti tato právní úprava představuje optimální pravidla postupu při přípravě i realizaci celého smluvního vztahu. Podle ustanovení § 264 ObchZ při určení práv a povinností ze závazkového vztahu se přihlíţí i k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem.

1.3 Rozdíly a společná ustanovení mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo Obě smlouvy mají spoustu společných znaků a smluvní strany musí posoudit, která je pro daný případ vhodnější. Podstatný rozdíl mezi nimi spočívá v předmětu díla. U kupní smlouvy je to dodání zboţí a u smlouvy o dílo je to činnost – zhotovení věci. Protoţe předmětem kupní smlouvy můţe být i dodání zboţí, které má být teprve vyrobeno, je důleţité umět posoudit rozdíl mezi smlouvou o dílo a kupní smlouvou. K rozlišení obou smluv tedy slouţí především hledisko, zda materiál, nebo jiné věci potřebné pro výrobu zboţí opatřuje prodávající, nebo kupující. Je-li to kupující, bude se jednat o smlouvu o dílo.3 Pokud dodá větší podíl věcí k výrobě díla prodávající, jedná se o kupní smlouvu. Spočívá-li převáţná část závazku ve vykonání činnosti, která má určitý hmotný výsledek,

nebo

zahrnuje

montáţ,

opravu,

úpravu

nebo

údrţbu,

jedná

se

o smlouvu o dílo. Smlouva dílo vţdy upravuje zhotovení, montáţ, údrţbu, opravu nebo úpravu stavby. Rozlišující kritéria obsahují ustanovení kupní smlouvy § 409 aţ 410 ObchZ a ustanovení smlouvy o dílo § 536 ObchZ. Jejich přehlednější uspořádání uvádí tabulka č.1.

2 3

Marek K.: ,,Obchodněprávní smlouvy“, Masarykova univerzita, Brno, 2002, s. 8 Pelikánová I. kolektiv:,,Obchodní právo 2 díl“, Codex Bohemia s.r.o., Praha , 1998, s.283

9

Tabulka č.1. Rozlišující kritéria pro posouzení, zda se jedná o smlouvu o dílo nebo kupní smlouvu.

zhotovení věci, kdy podstatnou část materiálu dodá objednatel montáž věci Smlouva o dílo

oprava, úprava nebo údržba věci zhotovení, montáž, oprava, úprava nebo údržba stavby hmotně zachycený výsledek činnosti, (zhotovení individuálního projektu)

Kupní smlouva

dodání zboží zhotovení věci, kdy podstatnou část věcí opatří prodávající

zdroj: Obchodní zákoník, vlastní úprava Dále lze předpokládat, ţe u kupní smlouvy by si předmět koupě mohl koupit kaţdý, zatímco u smlouvy o dílo jde o individuální objednávku pro zcela konkrétního zájemce. Oba smluvní typy jsou hodně propojené i v dalších částech smlouvy. Obchodní zákoník ve smlouvě o dílo některé části samostatně neupravuje a odkazuje na přiměřené vyuţití právní úpravy kupní smlouvy, viz tabulka č.2. Tabulka č.2. Některé příklady odkazů na právní úpravu kupní smlouvy

Smlouva o dílo

Kupní smlouva

§ 554

§ 444 až 446 Nabytí vlastnického práva § 455 až 459, 461 Nebezpečí škody na zboží

§ 559

§ 434 až 435

§ 560

§ 420 až 422 Množství, jakost, provedení a obal zboží § 426 Vady zboží

§ 562

§ 428 odst.2 a 3 Vady zboží

§ 563

§ 429 až 431

Záruka za jakost

§ 564

§ 436 až 441

Nároky z vad zboží

Právní vady zboží

zdroj: Obchodní zákoník, vlastní úprava

10

1.4 Forma smlouvy Smlouva o dílo nemá předepsanou písemní formu, zákonodárce nechává na vůli subjektů smlouvy, zda potvrdí vzájemný obchodní vztah písemně, nebo postačí ústní dohoda. Ačkoli zákon účastníkům smlouvy kogentně neukládá povinnost její písemné formy, písemná forma smlouvy je běţná a také ţádoucí.4 Je doporučována zejména u smluv většího rozsahu a u stavebních prací. Ve znění § 272 ObchZ smlouva vyţaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v zákoně nebo kdyţ alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. U písemně uzavřených smluv je vhodné sjednat, ţe smlouva můţe být měněna, nebo rušena pouze písemně. Ve znění judikátu: Není-li předepsána nebo některým z účastníků poţadována písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby jí účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy. To, ţe účastníci písemně uzavřené smlouvy o dílo výslovně neprohlásili, ţe její součástí je i listina připojená ke smlouvě, v níţ je vymezen předmět díla, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, jestliţe se účastníci ústně dohodli, ţe předmětem smlouvy je dílo vymezené v této listině.5

4 5

Padrnos J.: ,,Úvod do Obchodního práva“, KEY Publishing s.r.o., Ostrava, 2007, s.163 Rozhodnutí NS ČR 29 Odo 14/2001IS ASPI E.č. 22863

11

2 Podstatné části smlouvy o dílo 2.1 Vymezení pojmu dílo Podle základního ustanovení § 536 ObchZ se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáţ určité věci, její údrţba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vţdy zhotovení, montáţ, údrţba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaţe z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Z tohoto ustanovení plynou i podstatné části smlouvy, které jsou nutné pro platné uzavření smlouvy:  určení smluvních stran,  určení předmětu díla,  určení ceny, nebo způsobu jejího pozdějšího určení. Další části smlouvy jiţ nemají podstatný význam pro platné uzavření smlouvy. Poskytují však jistotu a ochranu před moţnými komplikacemi, které ze smlouvy v budoucnu mohou vyplynout. Jsou to:  práva a povinnosti stran,  dohoda o místě, čase a způsobu provedení díla,  zkoušky a kontroly díla,  vady díla,  platební podmínky,  záloha,  záruka,  předání a převzetí díla,  odstoupení od smlouvy, 12

 změna a zánik smlouvy,  přílohy,  datum a podpisy smluvních stran. Smluvním stranám nic nebrání, aby si pojmy, které nejsou kogentně stanoveny obchodním zákoníkem, definovaly ve smlouvě.6 Přesná definice některých pojmů ulehčí a zjednoduší provádění a kontrolu zakázek. Pokud není obsah pouţitých pojmů vysvětlen ve smlouvě, postupuje se podle obchodních zvyklostí.

2.2 Smluvní strany Smluvními stranami jsou ty subjekty, které smlouvu uzavírají, jejichţ jménem je smlouva podepisována.7 Můţe jít o fyzickou i právnickou osobu. Fyzická osoba činí veškeré právní úkony pod svým jménem a příjmením. Na základě plné moci můţe za fyzickou osobu jednat zástupce. Právnická osoba činí veškeré právní úkony jménem firmy, jejíţ název je zaregistrován v obchodním rejstříku. Jménem právnické osoby jedná statutární orgán, nezastupuje ji. Pokud nejedná přímo statutární orgán, na základě plné moci za ni jedná zástupce. Dalším případem zastoupení právnické osoby je prokurista. Můţe to být jenom fyzická osoba, která je zapsána v obchodním rejstříku a zastupuje podnikatele ve všech právních úkonech, ke kterým dochází při provozu podniku. Podle ustanovení §13a odst. 1 ObchZ je kaţdý podnikatel povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaje: 

o své firmě, jménu nebo názvu,



o sídle nebo místu podnikání,



o identifikačním čísle,



podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku téţ údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky,



podnikatelé nezapsáni do obchodního rejstříku téţ údaj o evidenci, v níţ jsou zapsáni.

6 7

Marek K.: „ Smluvní obchodní právo kontrakty, Masarykova univerzita Brno, 2006, s.204 Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s.194

13

Na základě zákonem dané povinnosti uvádět veškeré údaje do příslušné evidence lze snadno zjistit, zda má druhá strana oprávnění konat to, k čemu se ve smlouvě zavazuje. Ve smlouvě jsou strany dále definovány jako objednatel a zhotovitel. Objednatel je osoba, která si provedení díla objednala, v daném oboru se přesně neorientuje. Zhotovitel je osoba, která se zavázala dílo provést. Orientuje se v daném oboru, je profesionál, ví, jak dílo provést. Je také oprávněn pověřit další osobu provedením díla, pokud to smlouva výslovně neupravuje. Ve znění judikátu vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, nezpůsobuje sama o sobě neplatnost této smlouvy, pokud lze z celého obsahu právního úkonu (právním úkonem je zde uzavření smlouvy) jeho výkladem (podle § 35 odst. 2 ObčZ) zjistit, kdo byl skutečným účastníkem smlouvy.8 Výběr vhodného smluvního partnera je jeden z nejdůleţitějších kroků před uzavřením smlouvy. Informačním zdrojem můţe být obchodní a ţivnostenský rejstřík, obchodní věstník, reference jeho obchodních partnerů, seznamy dluţníků a další. Je důleţité zajímat se o bonitu firmy, vlastnické pozadí, obchodní vazby s jinými firmami, jak dlouho je firma na trhu, jaké má jméno. Stejně tak je důleţité i ověření, zda obchodní jednání probíhá se statutárním orgánem nebo jeho zástupcem vybaveným plnou mocí.

2.3 Předmět díla Další podstatnou částí, kterou je nutné ve smlouvě konkrétně specifikovat je předmět díla. Jeho absence by měla za následek neplatnost smlouvy. Přesné určení díla má význam nejen pro zhotovitele, neboť určuje rozsah jeho povinností, ale i pro následné posouzení, zda zhotovitel závazek splnil v odpovídající kvalitě.9 Zhotovitel má vědět, jaké dílo má provést a objednavatel bude spokojen, kdyţ bude dílo odpovídat zadání. Pokud by se obě strany nedohodly na konkrétním definování předmětu smlouvy, můţe v budoucnu dojít ke sporu. Obě strany musí dospět k takové formulaci, kterou budou chápat stejně. Objednavatel není odborník, ale měl by umět popsat svoji představu zhotoviteli, aby výsledek nebyl zaměnitelný. Předmět smlouvy lze ještě upřesnit nadefinováním

8

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.4.1997, sp. zn. 2 Cdo 386/96 Kernbachová M., Severin P.: „Obchodně závazkové vztahy“, VŠ báňská – Technická univerzita Ostrava, 2003, s. 44 9

14

významu a účelu smlouvy. Vzhledem k moţnému zpochybnění toho, co bylo dohodnuto, je vhodné precizovat do smlouvy přesně, co si strany při uzavírání smlouvy dohodly, čili rozlišit, co zaznělo pouze jako zboţné přání nějaké strany, od toho, co bylo oběma stranami odsouhlaseno a potvrzeno.10 Pro bliţší určení díla mohou strany vyuţít projektovou dokumentaci nebo jiné listiny, které budou formou příloh součástí smlouvy. Pouţité formulace mají být výstiţné, aby nevzbuzovaly při uzavírání smlouvy a při její realizaci ţádné pochybnosti, aby neobsahovaly ţádná rizika, jejichţ dosah nelze předem odhadnout.11

2.4 Cena za dílo 2.4.1 Stanovení ceny Základní povinností objednatele, která je obsahem závazku ze smlouvy o dílo, je povinnost zaplatit cenu díla.12 Je i poslední podstatnou částí smlouvy o dílo. Objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě, nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná, je objednatel povinen zaplatit cenu , která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodných podmínek (§ 546 odst. 1 ObchZ). V kaţdé platně uzavřené smlouvě je cena za dílo předem dohodnuta, nebo je určen způsob pozdějšího určení ceny. Ta můţe být později vypočtena na základě rozpočtu podle skutečně vynaloţených nákladů nebo jinak dohodnutých pravidel. Obě strany mohou uzavřít platnou smlouvu o dílo i bez uvedení ceny, pokud se na tom dohodly a ze smlouvy to nesporně vyplývá. V takovém případě obě strany počítají s tím, ţe výše ceny bude obvyklá za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za podobných obchodních i platebních podmínek při stejné obtíţnosti díla. Cenu lze měnit jenom po dohodě obou stran. Ze smlouvy by mělo jasně vyplývat, zda se jedná o cenu včetně DPH.

10

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 69 Dr. Hajn P.: ,,Jak uzavírat obchodní smlouvy“ , Linde Praha a.s. , Praha 1, 1992, s. 160 12 Pelikánová I. kolektiv:,,Obchodní právo 2 díl“, Codex Bohemia s.r.o., Praha , 1998, s. 287 11

15

Ve znění judikátu: Podstatné je, ţe pokud nevyplývá z dohody stran něco jiného, je součástí ceny díla i daň z přidané hodnoty a clo. Dohodnutou cenu díla nelze, není-li stranami stanoveno něco jiného, zvyšovat o daň z přidané hodnoty.13 V této části smlouvy je důleţité upravit otázky týkající se fakturace, lhůt splatnosti, smluvní pokuty, výše úroků u pozdních plateb.

2.4.2 Zálohy I kdyţ by měl zhotovitel dle § 537 ObchZ provést dílo na svůj náklad, nést riziko při provádění a financování díla, v praxi zhotovitel často vyţaduje zaplacení zálohy, i kdyţ na ni ze zákona nemá nárok a objednatel nemá povinnost zálohu poskytnout. Důvodem můţe být, ţe zhotovitel nemá dost finančních prostředků, aby dílo aţ do konce financoval sám a úvěr zhotovitele by celé dílo výrazně prodraţil nebo potřebuje mít jistotu, ţe mu bude později zaplaceno. Zálohou objednavatel půjčuje své peníze zhotoviteli a ty se započítávají proti nároku zhotovitele na zaplacení ceny za dílo. Zálohy lze poskytovat např. v určitých časových intervalech, nebo ve vazbě na ukončení jednotlivých etap prováděných prací.14 Výše a splatnost záloh se upravuje ve smlouvě. Pokud si smluvní strany nesjednají placení formou záloh, objednatel zaplatí plnou cenu díla v době dohodnuté ve smlouvě.

2.4.3 Cena podle rozpočtu Stanovení pevné ceny díla můţe být v některých případech, zvlášť u stavebních prací, hodně sloţité. V takových případech vychází zhotovitel z rozpočtu. Rozpočet bývá v praxi základem pro určení ceny, a tím i rozhodující pro uzavření smlouvy. Můţe být závazný nebo nezávazný. Podle ustanovení § 547 odst. 1 ObchZ na výši ceny nemá vliv, ţe cena byla určena na základě rozpočtu, jenţ je součástí smlouvy, nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. Jinak řečeno: Smluvená cena se nemění, i kdyţ se později objeví nutnost prací do rozpočtu nezahrnutých15. Můţe se zdát, ţe takto stanovená cena více 13

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.4.2003, sp. zn. 32, Odo 835/2002 Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1258 15 Dr. Hajn P.: ,,Jak uzavírat obchodní smlouvy“ , Linde Praha a.s. , Praha 1, 1992, s. 107 14

16

chrání objednatele. Zhotovitel si je ale vědom moţných rizik a poněkud pevnou cenu přiměřeně nadsadí. Podle rozpočtu můţou strany řešit situaci následovně: 

Pokud si strany ve smlouvě nezaručily úplnost rozpočtu, je zhotovitel oprávněn domáhat se přiměřeného zvýšení ceny, pokud se při provádění díla objeví potřeba činností, které nebyly zahrnuty do rozpočtu a zhotovitel je nemohl předvídat. V praxi se pravidelně pouţívá ve stavebnictví a rekonstrukcích.



Pokud je ve smlouvě napsáno, ţe se rozpočet povaţuje za nezávazný, můţe zhotovitel poţadovat i další náklady do rozpočtu nezahrnuté.16 Podmínkou je, ţe překročení nákladů bylo nevyhnutné a všechny náklady byly vynaloţeny účelně. Označení rozpočtu za nezávazný se zejména bude vyuţívat v období, v němţ bude reálné předvídat pohyb cenových hladin.17 Zhotovitel se tak můţe ochránit před případným zvýšením cen vstupů, energií, změnami kursových rozdílů a dalších reţijních nákladů. Pro zjednodušení výpočtu konečné ceny je moţné sjednat nezávaznost rozpočtu jen u některých, předem definovaných poloţek.

Pokud objednatel nebude souhlasit s navýšením ceny, bude o jeho přiznání rozhodovat soud, a ten rozhodne i o jeho výši. Obchodní zákoník dává objednateli moţnost odstoupit od smlouvy, pokud zvýšení ceny přesáhne o více neţ 10 % cenu stanovenou podle rozpočtu. Objednateli tak vzniká povinnost uhradit zhotoviteli cenu v rozsahu částečně provedeného díla. Právo na jednostranné zvýšení ceny zhotoviteli podle obchodního zákoníku zanikne, jestliţe neoznámí objednateli nutnost překročení nákladů bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, ţe je to nevyhnutné.18

2.4.4 Vznik nároku na zaplacení díla Široká smluvní volnost poskytuje stranám moţnost domluvit si takové platební podmínky, které jim budou nejvíc vyhovovat. 16

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 89 Marek K.: „ Smluvní obchodní právo kontrakty, Masarykova univerzita Brno, 2006, s.239 18 Pelikánová I. kolektiv:,,Obchodní právo 2 díl“, Codex Bohemia s.r.o., Praha , 1998, s. 288 17

17

Podle ustanovení § 548 odst. 1 ObchZ je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. Provedení díla nastává řádným ukončením díla bez vad a jeho předáním objednateli. Pokud totiţ bude sjednáno zaplacení ve vazbě na splnění závazku, nevznikne při vadném plnění právo na zaplacení.19 Pravdou je, ţe téměř u kaţdého sloţitějšího díla (např. stavby) se nějaká vada provedení vyskytne. Vzniká tím velmi nepříznivá situace pro zhotovitele, neboť za daného právního stavu by nikdy neměl nárok na zaplacení ceny. Zabránit tomu lze odchylným ujednáním ve smlouvě (od úpravy obchodního zákoníku, coţ nepochybně lze vzhledem k jeho dispozitivní formulaci pravidel), které bude respektovat mnoţství provedené práce a tomu odpovídající úhradu na cenu díla a újmu objednatele spočívající ve vadnosti díla se zřetelem na postup při odstraňování vad.20 Pokud se strany dohodnou, ţe vznik práva na zaplacení díla naváţou na jeho předání, vznikne nárok na zaplacení ceny bez ohledu na to, ţe dílo není řádně dokončeno. Obchodní zákoník umoţňuje domluvit si podmínky vzniku práva na zaplacení i jinak. Splatnost ceny můţe být navázána např.: 

časový údaj, pevně stanovený datum,



provedení jednotlivých částí díla,



zápis o předání,



zkoušky díla.

Ve znění judikátu: Pokud si účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali, ţe cena díla bude placena měsíčně v závislosti na provedených pracích, není pro vznik práva na zaplacení ceny díla rozhodující provedení díla.21 Z ustanovení § 548 odst. 2 ObchZ vyplývá, odstoupil-li zhotovitel od smlouvy pro prodlení objednatele a nespočívá-li překáţka pro splnění povinnosti objednatele v okolnostech vylučujících odpovědnost (§ 374), náleţí zhotoviteli cena, na kterou má nárok na základě smlouvy. Od této ceny se však odečte to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu. 19

Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s.1261 Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1299 21 Rozsudek NS ČR ze dne 21. října 2003, sp. zn. 32 Odo 543/2002 20

18

Ve smlouvě o dílo je moţné zakotvit pozastávky. Znamená to, ţe část ceny bude splatná aţ po uplynutí určité doby. Objednatel se tím jistí proti neodstraněným vadám, škodám způsobených zhotovitelem a dalším potíţím s nedoděláním díla. Započte své nároky proti nárokům zhotovitele na doplacení celé ceny. Ve smlouvě se domluví na tom, jak můţe být pozastávka pouţita, kdy a proti čemu má být proveden zápočet.

2.4.5 Cena při změně díla Při provádění díla běţně dochází k jeho změně, původní záměr se stává nedostupným a je nutné vypracovat nové varianty řešení. Důvody změny rozsahu díla můţou být na straně objednatele i dodavatele. Kaţdá změna dohodnutého díla je změnou toho, co si strany domluvily jiţ dříve. Strany si můţou domluvit omezení (,,méněpráce“) nebo rozšíření rozsahu díla (,,vícepráce“), coţ má za následek přiměřené zvýšení nebo sníţení ceny. V praxi objednatel často poţaduje po zhotoviteli vykonání práce mimo smlouvu. Nejde tady o dohodu o změně díla, ale o novou smlouvu o dílo, s novým předmětem a vlastní cenou, nový smluvní vztah. Tyto změny mají dopad i na dodací lhůty, vypořádání materiálu připraveného k provedení díla a další okolnosti. Podle ustanovení § 549 odst. 2 ObchZ dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou, nebo sníţenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Tento odstavec se týká případů změny kvality díla celého nebo jen jeho částí.22 U kaţdé smlouvy, kde je dohodnuta pevná cena a dochází k její změně, je vhodné postupné číslování dodatků ke smlouvám. Další z moţností je rozfázovat provedení díla do několika samostatných etap a teprve po zaplacení předchozí etapy bude zhotovitel pokračoval v další části.

22

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1301

19

3 Provádění díla

3.1 Věci potřebné k provedení díla Smluvní strany si jiţ při uzavření smlouvy dohodnou, kdo opatří věci k provedení díla. Pokud smlouva obsahuje dohodu v tomto směru, řídí se účastníci dohodou.23 Bude-li výsledkem dohody závazek pro objednatele, ţe opatří věci k provedení díla, je povinen je opatřit a předat zhotoviteli. Cena takto předaných věcí nemá vliv na cenu za provedení díla. Lhůta, ve které má objednatel věci obstarat je hodně nekonkrétní, proto je vhodné stanovit její délku. Neopatří-li věci podle § 539 odst. 2 ObchZ objednatel včas, můţe mu pro to zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí můţe sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel poţádá. Tento odstavec dává zhotoviteli právo, ne povinnost, opatřit si věci k provedení díla sám. Zhotovitel ho nemusí vyuţít a můţe se od objednatele domáhat, aby dodrţel smlouvu a opatřil věci, ke kterým se zavázal. Za toto prodlení nemá odpovědnost zhotovitel a vzniká mu právo na odstoupení od smlouvy a moţnost poţadovat náhradu škody. Dále pak bude vhodné sjednat vliv prodlení se zajištěním věcí na konečný termín dokončení a předání díla. Pokud nebude sjednáno nic jiného, platí ţe zhotovitel nebude po tuto dobu v prodlení, ale za podmínky, ţe v důsledku nezajištění věcí nemohl pokračovat v práci (§ 365).24 Pokud ze smlouvy nevyplývá, kdo opatří věci k provedení díla, opatří je vţdy zhotovitel.

23

Bejček J., Kotasem J., Marek K.: Nástin obchodního práva II., Masarykova univerzita v Brně, 2004, s. 61 24 Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1284

20

3.2 Odpovědnost za převzaté věci Opatřil-li objednatel věci k provedení díla, nese i nebezpečí škody na nich a ty zůstávají v jeho vlastnictví, dokud se zpracováním nestanou součástí předmětu díla. Ve znění § 540 odst. 2 ObchZ za věc převzatou od objednatele do opatrování za účelem jejího zpracování při provádění díla nebo za účelem její opravy nebo úpravy odpovídá zhotovitel jako skladovatel. Je vhodné sepsat potvrzení o převzetí věci. Zhotovitel odpovídá za věci okamţikem převzetí a nemá nárok na úhradu nákladů spojených se skladováním. Neodpovídá za škodu, pokud by byla způsobena přímo objednatelem, vadou nebo přirozenou povahou opatrované věci. Neodpovídá ani za škodu způsobenou vadným obalem, pokud tuto vadu nemohl při převzetí věci zjistit nebo na vadnost obalu upozornil a zapsal to do protokolu o převzetí věci. Po dokončení díla je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu vrátit objednateli věci, které nebyly zpracovány do díla. I tuto lhůtu je vhodné pevně zakotvit ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady díla v plném rozsahu, je-li vytvářeno z věcí, které opatřil. Jde-li o vady způsobené vadami věcí poskytnutých objednatelem, je jeho odpovědnost omezena nebo zcela vyloučena za určitých podmínek uvedených v § 551 a § 561 ObchZ.25

3.3 Vlastnické právo k zhotovené věci a nebezpečí škody na ní U smluv o dílo všeobecně platí, ţe předáním zhotovené věci přechází vlastnické právo od zhotovitele na objednavatele se všemi právy i povinnostmi. Obě strany si však můţou dohodnout pozdější termín přechodu vlastnických práv. Co se týká vlastnických práv a rizika vzniku škody při zhotovování nové věci, hraje důleţitou úlohu kde se dílo zhotovuje. Podle ustanovení § 542 odst. 1 ObchZ jestliţe zhotovitel zhotovuje věc u objednavatele, na jeho pozemku, nebo na pozemku, který objednavatel opatřil, objednatel nese

25

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1286

21

nebezpečí škody na zhotovené věci a je jejím vlastníkem, jestliţe smlouva nestanoví něco jiného. V praxi se vyuţívá ve stavebnictví. V případech, na něţ se nevztahuje odstavec 1, nese zhotovitel nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem. Pro určení přechodu nebezpečí škody na zhotovované věci ze zhotovitele na objednatele se pouţije obdobně ustanovení o přechodu nebezpečí škody na zboţí z prodávajícího na kupujícího (§ 542 odst. 2 ObchZ). Tento způsob řešení není příliš vhodný v případech, kdy zhotovitel zhotovuje movitou věc jinde neţ u objednavatele, ale z materiálu objednavatele. Podle odstavce 2 se pak stává vlastníkem zhotovované věci zhotovitel bez ohledu na to, ţe pouţil materiál, který nevlastnil.26 Oba odstavce jsou dispozitivního ustanovení a dají se pouţít jenom v případě, kdy je dílem zhotovení nové věci. Z toho plyne, ţe si strany můţou upravit reţim vlastnictví dohodou, která zohlední konkrétní potřeby smluvních stran. Pokud se jedná o údrţbu, opravu nebo úpravu jiţ existující věci, na zhotovitele nepřechází vlastnické právo ani nebezpečí škody. Do smlouvy je moţné zakotvit výhradu vlastnictví. Vlastnictví se váţe na určitý okamţik, na kterém se obě strany ve smlouvě písemně domluvily. Nejčastěji to bývá úplné zaplacení díla. Výhrada vlastnictví je moţné zkombinovat s ujednáním. Musí být písemně domluvena a opravňuje zhotovitele věci pouţité při provádění díla opět demontovat, pokud cena není řádně zaplacena.

3.4 Zánik závazku V této části se řeší vypořádání účastníků smlouvy a jejich odpovědnost za zánik závazku. Pokud je věc ve vlastnictví zhotovitele a závazek zanikl z důvodu, za který je zhotovitel odpovědný, je objednatel oprávněn poţadovat cenu věcí, které od něj zhotovitel převzal. Objednatel má nárok na náhradu škody. Při zániku závazku z důvodu, za něţ je objednatel odpovědný, můţe od zhotovitele poţadovat úhradu věcí, které mu poskytl a ten je do díla zapracoval. Z toho plyne, ţe 26

Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s.1255

22

objednatel nemá nárok na cenu věcí, které od něj zhotovitel převzal, ale na úhradu toho, o co se zhotovitel obohatil. Bezdůvodným obohacením při odstoupení od smlouvy je to, co bezdůvodně získal ten, jehoţ majetek byl před odstoupením zhodnocen, ne hodnota nákladů na toto zhodnocení.27 Je-li věc ve vlastnictví objednatele a závazek zanikl z důvodu, za který objednatel neodpovídá a věc vzhledem k její povaze nelze vrátit zhotoviteli, je povinen uhradit zhotoviteli to, o co se zhotovováním věci obohatil. Ve znění § 544 odst. 2 ObchZ zanikl-li závazek z důvodů, za něţ odpovídá objednatel, můţe zhotovitel poţadovat pouze úhradu ceny věcí, které účelně opatřil a jeţ se zpracováním staly součástí zhotovované věci, pokud cena těchto věcí není zahrnuta v nároku zhotovitele podle § 548 odst. 2. Ustanovení § 544 platí obdobně v případech, kdy předmětem díla je montáţ, údrţba, oprava nebo úprava věci (§ 545 ObchZ). V těchto případech je vlastníkem věci vţdy objednatel.

3.5 Pokyny k provádění díla Pro obě smluvní strany bude výhodné, kdyţ si jiţ ve smlouvě upraví způsob a kontrolu provádění díla. Především je vhodné dohodnout, zda je zhotovitel povinen dbát v průběhu provádění díla pokynů objednatele, o jaké pokyny se můţe jednat a jaké následky bude mít, pokud bude mít zhotovitel odlišný názor a objednatel bude na svých pokynech trvat.28 Povinnosti zhotovitele při provádění díla můţou plynout ze smlouvy samotné, nebo z obecně známých předpisů a norem platných v daném oboru. Zhotovitel je povinen provádět dílo řádným způsobem a objednatel je oprávněn kontrolovat jeho provádění. Objednateli nelze zakázat, aby provádění díla nebo způsobilost předmětu díla k převzetí dal posoudit vlastními zaměstnanci nebo jinými odborníky.29

27

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s.169 Horáková K.,Lemberková P.:,,Vzory smluv a podání 1.“, Computer Press, a.s., Brno, 2006, s. 198 29 Eliáš, K., Dvořák, T. a kolektiv:,,Obchodní zákoník Praktické poznámkové vydání s výběrem z judikatury od roku 1900“, Linde Praha a.s., 2006, s.821 28

23

Vedle průběţné kontroly dle § 550 ObchZ upravuje toto ustanovení obchodního zákoníku případy kontrol ve smlouvě přímo dohodnutých a týkajících se zpravidla prací zhotovitele, které jiţ později nebude moţné prověřovat nebo bude, ale za velmi ztíţených podmínek.30 Při realizaci díla je důleţitá oboustranná součinnost. Týká se různých forem spolupráce, předání věcí, pokynů nebo dokumentace. Situace nedostatečné součinnosti týkající se nevhodnosti předmětu díla nebo pokynů, je upravena ve znění § 551 ObchZ, kde je zhotovitel povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliţe zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaloţení odborné péče. Jestliţe nevhodné věci nebo pokyny překáţejí v řádném provedení díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů jednatele nebo písemného sdělení, ţe objednatel trvá na provádění díla s pouţitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodluţuje lhůta stanovená na jeho dokončení. Zhotovitel má rovněţ nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s pouţitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Objednatel můţe písemně trvat na dokončení díla i s vědomím nevhodných věcí nebo pokynů, které sám udělil. Zhotovitel pak dál nenese odpovědnost za vady vzniklé nevhodnými věcmi nebo pokyny na dokončeném díle, ale jejich nevhodnost musí prokázat. V případě nemoţnosti dokončit dílo má zhotovitel nárok na cenu sníţenou o to, ţe dílo neprovedl v plném rozsahu. Pokud zhotovitel povinnost přerušit provádění díla nesplní, nemůţe se později odvolávat na nevhodnost jim převzatých věcí, nebo na nevhodné pokyny objednatele. Zhotovitel posuzuje věci převzaté k provedení díla a taky vyhodnocuje pokyny objednatele. Je v postavení odborníka a nese odpovědnost za to, ţe dílo nelze dokončit.

30

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1308

24

3.6 Skryté překážky Z ustanovení § 552 ObchZ vyplývá, zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překáţky, týkající se věci, na níţ má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno, a tyto překáţky znemoţňují provedení díla dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen to oznámit bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu změnu díla. Skryté překáţky můţou znemoţňovat opravu, úpravu věci, nebo se můţou týkat místa, kde má být dílo provedeno. Na rozdíl od překáţky spočívající v nevhodných pokynech nebo věcech, kde byl zhotovitel povinen provádění díla přerušit, je zhotovitel oprávněn v případě skrytých překáţek místa, kde se dílo zhotovuje, nebo skrytých překáţek na opravované či upravované věci, provádění díla přerušit.31 Je povinností zhotovitele oznámit skrytou překáţku objednateli a navrhnout změnu smlouvy. Povinnosti zhotovitele v případě nevhodných věcí a pokynů či skrytých překáţek uvádí tabulka č. 3. tabulka č.3 Povinnosti zhotovitele v případě nevhodných věcí, pokynů a skrytých překáţek.

CO SE STALO

POVINNOST

věcí převzatých od objednatele nevhodná povaha

přerušit provádění díla pokynů objednatele

skryté překážky týkající se

věcí, na kterých má být provedena oprava nebo úprava místa, kde má být dílo provedeno

oznámit to objednateli a navrhnout změnu

zdroj: Praţák Z.32, úprava vlastní

31

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1306 32 Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 110

25

Pokud se obě strany v přiměřené lhůtě nedohodnou na jiném řešení, můţou obě strany od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má nárok na cenu za část díla které zhotovil, neţ překáţku bránící vyhotovení díla odhalil. Podmínkou je, ţe při provádění díla postupoval s odbornou péčí.

3.7 Kontrola prací Ustanovení o kontrole prací podle § 553 ObchZ musí být ve smlouvě výslovně zakotveny, protoţe z nich plynou práva i povinnosti pro obě strany. Smluvní strany se můţou domluvit na kontrole prováděného díla, určí si stupně a etapy, kdy je objednavatel oprávněn kontrolovat prováděné dílo a zhotovitel je povinen pozvat objednatele na kontrolu. Formu a předstih pozvání na kontrolu je vhodné zcela konkrétně nadefinovat jiţ u podpisu smlouvy. V situaci, kdy zhotovitel nesplní svoji povinnost a objednatele nepozve, musí mu umoţnit dodatečnou kontrolu a nese tím i její náklady. Pokud se objednatel řádně pozván a na domluvenou kontrolu nedostaví, můţe zhotovitel pokračovat dál v provádění díla. Jestli byla kontrola znemoţněna příčinou, kterou objednatel nemohl předem očekávat, můţe se doţadovat dodatečné kontroly. Náklady, vynaloţené zhotovitelem na tuto kontrolu, mu musí pak uhradit objednatel. Vedle těchto nákladů hradí však objednatel zhotoviteli i další náklady, způsobené opoţděním kontroly. Půjde o náklady vynaloţené na pracovní sílu,energetické a tepelné zdroje atp., které by – nebýt zpoţdění kontroly – nemusel zhotovitel vynakládat.33 Smluvní ujednání o kontrole provádění díla umoţní objednateli zasahovat do postupu provádění díla v celém jeho průběhu. Pokud by zhotovitel neprováděl dílo řádným způsobem, vedlo by to k podstatnému porušení smlouvy a objednatel by byl oprávněn od smlouvy odstoupit.

33

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1309

26

4 Předání a převzetí díla 4.1 Místo předání díla Zhotovitel je povinen řádně ukončené dílo včas předat objednateli způsobem plynoucím ze smlouvy. Řádným ukončením se chápe dílo bez vad. Strany si dohodnou místo a způsob předání díla. Pokud ze smlouvy nevyplývá, kde je místo předání, můţou vyuţít zákonné právní úpravy, kde místem předání můţe být: 

místo, kde se dílo podle smlouvy provádělo a je zmíněno ve smlouvě,



místo, o kterém objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavírání smlouvy, ţe v něm bude zhotovitel dílo provádět, ale ve smlouvě není určeno,



místo, kde se uskutečňuje předání předmětu díla prvnímu dopravci, který má provést dílo na místo určení, za předpokladu, ţe měl zhotovitel povinnost dílo odeslat,



místo, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, eventuálně bydliště či organizační sloţku.

Předáním díla přechází vlastnické právo a nebezpečí škody na zhotoveném díle ze zhotovitele na objednatele, pokud je do té doby nesl zhotovitel. Obě strany můţou poţadovat písemný zápis o předání díla s podpisy obou stran. Do zápisu uvedou veškeré své tvrzení, popíšou stav, který vidí při předání díla i se soupisem moţných vad. Podepsání zápisu je povinností obou stran. V závěru zápisu objednatel uvede, jestli dílo přebírá. Pokud by ho nepřevzal, uvede zde konkrétní důvody. U věcí movitých bude tímto způsobem většinou prosté předání věcí, pokud však půjde o věci, u kterých je nutno podle smlouvy zapracovat obsluhu či předat návody k obsluze apod., zahrnuje splnění povinnosti objednatele i provedení potřebných činností či předání potřebných dokladů.34

34

Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1269

27

U nemovitých věcí je vhodné dohodnout způsob předání ve smlouvě. Zvlášť u staveb to můţe být rozsáhlý obsah činností a jejich ukotvení ve smlouvě je přínosem pro obě strany. Pokud je předmětem díla zhotovení nehmotného statku, je povinnost zhotovitele splněna, kdyţ předá objednateli veškeré informace potřebné k jeho uţívání. Neukotvení práv a povinností při předání a převzetí díla můţe znamenat pro obě strany i další komplikace. Nastávají tyto problematické varianty:35 

Objednatel začne uţívat dílo se souhlasem zhotovitele, bez provedení formálního předání a nebude dílu vyčítat nesoulad provedení díla s jeho definováním ve smlouvě, bylo dílo předáno v okamţiku, kdy je objednatel začal uţívat.



Objednatel začne uţívat dílo se souhlasem zhotovitele, bez provedení formálního předání a bude namítat nesoulad provedení díla s jeho definováním ve smlouvě a bude dílu vyčítat nedodělky, je na něm, aby prokázal, ţe dílo neodpovídá zadání ve smlouvě. V případě, ţe to prokáţe, dílo není předáno. Pokud se mu to nepovede prokázat, je dílo předáno okamţikem, kdy ho objednatel začal uţívat.



Objednatel začne uţívat dílo bez souhlasu zhotovitele i formálního předání. Zhotovitel vyjádřil svůj souhlas tím, ţe nevyjádří nesouhlas, kdyţ se dozví, ţe objednatel dílo uţívá. V takovém případě je dílo předáno, kdyţ zhotovitel mlčky vyjádřil souhlas.



Objednatel začne uţívat dílo bez souhlasu zhotovitele i formálního předání. Zhotovitel vyjádří nesouhlas s uţíváním díla a bude bránit objednateli v uţívání, dílo není předáno.

Z ustanovení § 555 odst. 1 ObchZ vyplývá, ţe zahrnuje-li smlouva povinnost zhotovitele předmět díla odeslat, splní zhotovitel svou povinnost provést dílo, jestliţe umoţní objednateli nakládat s předmětem díla řádně provedeným v místě stanoveném v § 554. Zahrnuje-li závazek zhotovitele provést montáţ jím zhotovené, opravené nebo upravené věci, je závazek splněn řádným provedením této montáţe.

35

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 112

28

Tato úprava nabývá na významu zejména tehdy, jestliţe objednatel díla odmítá sepsat přejímací protokol a přesto s dílem dále nakládá. Formálně svůj odmítavý postoj zdůvodňuje vadami díla (není provedeno řádně) a tudíţ právem nedokončené dílo nepřevzít. Standardní judikatura toto chování objednatele chápe tak, ţe mu zhotovitel umoţnil s dílem nakládat a tudíţ je dílo provedeno.36 Ve znění judikátu: chováním objednatele díla, který dílo jako řádně dokončené a bez vad předal svému dalšímu odběrateli, a který bez námitek následně převzal od zhotovitele fakturu, jejíţ vystavení se podle dohody vázalo na dokončení díla, je prokázáno, ţe k převzetí díla objednatelem došlo. Pokud objednatel sám opravil vady, aniţ by je zhotoviteli oznámil (§ 562 ObchZ), nemůţe důvodně odmítat zaplacení ceny díla s tím, ţe dílo nebylo provedeno řádně (§ 548 odst. 1, v návaznosti na § 554odst. 1 ObchZ). Skutečnosti, pro které objednatel nemohl vady zhotoviteli oznámit, jsou z tohoto hlediska právně bezvýznamné.37

4.2 Zkoušky díla Znění § 555 odst. 2 ObchZ upravuje, jestliţe podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, povaţuje se provedení díla za dokončené teprve, kdyţ tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je zhotovitel povinen objednavatele včas pozvat. Formu a včasnost pozvání ke zkoušce je vhodné zapracovat jiţ do smlouvy. Druh zkoušek a jejich předpokládané výsledky si smluvní strany definují jiţ při podpisu smlouvy. Pokud budou zkoušky a jejich výstupy stanoveny předpisy nebo závaznými normami normalizační soustavy (ČSN), je třeba tuto skutečnost respektovat.38 Sjednat lze rovněţ dosaţení určitých parametrů ve stanovených dobách v průběhu zkoušek i v jejich závěru a ověření funkce zařízení na projektovaných parametrech po stanovenou dobu – garanční zkoušky, sjednat lze i ukazatele spolehlivosti.39 V některých případech je těţké konkrétně specifikovat podmínky a parametry díla, podle kterých se dá obecně posuzovat, ţe dílo je dokončené a připravené k předání. 36

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1313 37 Rozhodnutí VS v Praze 2 Cmo 242/99, Právní praxe v podnikání 2000, 4, s.23 38 Bejček J., Kotasem J., Marek K.: Nástin obchodního práva II., Masarykova univerzita v Brně, 2004, s. 68 39 Marek K.: „ Smluvní obchodní právo kontrakty, Masarykova univerzita Brno, 2006, s.250

29

Pokud by se strany dohodly, ţe dílo je dokončeno, aţ kdyţ ho objednatel převezme, tak se zhotovitel dostává do obtíţné situace. Takto špatně formulovaná smlouva zcela závisí na rozhodnutí objednatele, kdy on jednostranně prohlásí, ţe je dílo dokončeno. Předejít tomu obě strany můţou nejen přesnou specifikací parametrů díla, ale mohou se dohodnout, ţe svěří posouzení toho, zda je dílo provedeno řádně, nestranné osobě.40 Ta by měla být odborně způsobilá a její odměna musí být součástí smlouvy. V praxi se často vyuţívá ve stavebnictví, kde o řádném provedení díla rozhoduje kolaudace. Další moţností je matematická přejímka. Obě strany smlouvy o dílo se domluví na bodovém ocenění subjektivních názorů jednotlivých osob účastnících se přejímky.41 Součet těchto bodů, který je předem zakotven ve smlouvě je podkladem toho, jestli bude dílo povaţováno za řádně zhotovené. V případě, ţe zhotovitel objednatele k provedení zkoušek nepozve a provede je, nelze povaţovat dílo za řádně provedené. I zde je vhodné doporučit, aby si účastníci sjednali ve smlouvě jednak formu pozvání, tak i lhůtu, ve které se pozvání povaţuje za včasné.42 Neúčast objednatele na zkouškách, k jejich provedení byl objednatel včas pozván, nebrání provedení zkoušek. Ustanovení § 553 odst. 3 o opakování zkoušek platí obdobně (§ 555 odst. 3 ObchZ). V zápisu o provedených zkouškách by měl být popsán jejich průběh a stanoviska obou účastníků bez ohledu na to, jak hodnotí jejich úspěšnost. Zápis se sepíše i v případě, ţe strany zastávají rozdílné stanoviska. Za nepřítomného objednatele můţe zápis podepsat i hodnověrná osoba, která je schopna odborně posoudit úspěšnost provedených zkoušek. Externí odborník se vyuţívá, pokud se objednatel opakovaně neúčastní provedení zkoušek, a tím zmaří předání díla. Pokud se objednatel a zhotovitel nedohodnou na tom, zda byly zkoušky úspěšné, rozhodne o tom v rámci rozhodování o splnění závazku soud.43 Ve znění § 556 ObchZ spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti neţ zhotovení věci, montáţi , údrţbě, opravě, nebo úpravě věci, je zhotovitel povinen při této činnosti postupovat v rámci stanoveném smlouvou s odbornou péčí tak, aby se dosáhlo hmotně zachyceného výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Zhotovitel je povinen hmotně 40

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 123 Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 123 42 Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1269 43 Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1270 41

30

zachycený výsledek předat objednateli. Hmotně zachyceným výsledkem můţe být např.: projektová dokumentace, software, analýzy a jiné. Výsledek takhle zhotoveného díla můţe poskytnout i jiným osobám, pokud to není v rozporu se zájmy objednatele nebo takový zákaz vyplývá přímo ze smlouvy. Zásadně je objednatel oprávněn takový předmět díla uţívat neomezeně a podle svých potřeb pro svou podnikatelskou činnost. Je-li však chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, můţe být pouţit jen k účelu nebo více účelům vyplývajícím z uzavřené smlouvy o dílo nebo i z pozdějšího ujednání stran (souhlasu zhotovitele).44 Toto ustanovení chrání zhotovitele, který vytvořil dílo splňující podmínky na ochranu autorského práva. Dle ustanovení § 559 ObchZ zhotovitel odpovídá za porušení práva jiné osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví v důsledku pouţití předmětu díla, jestliţe k tomuto porušení dojde, podle československého právního řádu státu, kde má být předmět díla vyuţit, a zhotovitel o tom věděl v době uzavření smlouvy. Pro právní vady díla platí přiměřeně § 434 a 435. Ustanovení tohoto paragrafu poskytuje ochranu třetím osobám, jejichţ autorská a průmyslová práva byla porušena pouţitím předmětu díla.45 Ochrana se vztahuje ke státu, kde má být předmět díla pouţit. Předpokladem je, ţe zhotovitel jiţ při podpisu smlouvy věděl o porušení práv jiné osoby.

44

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1316 45 Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1272

31

5 Vady díla

5.1 Definice vady díla V kaţdé smlouvě je důleţité a zásadní co si strany dohodnou jako výsledek díla. Na základě toho lze zjistit a definovat, co jsou vady díla. Podle § 560 odst. 1 ObchZ dílo má vady, jestli provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Pouţití citovaného ustanovení lze však pro konkrétní smlouvu výslovně vyloučit. Musí se však nahradit jiným ustanovením, podle kterého bude přesně definováno, co jsou vady a jejich definice. Pokud by strany vyloučily pouţití tohoto paragrafu a dohodou nespecifikovaly vady díla nebo by je definovaly nesprávně, je takové vyloučení neplatné. Vadnost díla bude proto posuzována podle vlastností, jaké má mít podle smlouvy.46 Jako vadu díla lze označit případy, které se týkají jeho jakosti, funkčnosti, zda je dílo vhodné k účelu, na který mělo být pouţito. Vadou je i provedení díla v jiném mnoţství a jiném rozsahu, neţ bylo původně dohodnuto. Vadou díla ale není, pokud zhotovitel dodá menší mnoţství objednaných věcí a toto menší mnoţství vyplývá i z dodacího listu. Povinnost zhotovitele zhotovit nedodané zboţí v takovém případě dále trvá. Vadou díla můţe být i nesplnění termínu zhotovení díla, nepředání dokumentace, nedodělky, vícepráce, či vady právní. V případě, kdy zhotovitel vadně splní povinnost provést dílo, jeho závazek nezaniká, ale pouze se mění v souladu s právy z odpovědnosti za vady. Podle současného pojetí odpovědnosti za vady je i toto jeden z případů změny obsahu závazku.47 Strany si pak dohodnou další postup při řešení vad. Jejich důsledkem vznikají mezi objednatelem a dodavatelem nové právní vztahy.

46 47

Pelikánová I. kolektiv:,,Obchodní právo 2 díl“, Codex Bohemia s.r.o., Praha , 1998, s. 296 Pelikánová I. kolektiv:,,Obchodní právo 2 díl“, Codex Bohemia s.r.o., Praha , 1998, s. 290

32

5.2 Odpovědnost za vady díla Předpokladem vzniku odpovědnosti zhotovitele za vady díla je předání díla objednateli. Obchodní zákoník rozlišuje dva druhy zákonné odpovědnosti za vady díla. V případě objektivní odpovědnosti musí být splněny dvě hlavní podmínky a tou je existence závazkového vztahu při určení odpovědnosti za vady a druhou je existence vad v době předání díla. Podle § 560 odst. 2 ObchZ zhotovitel odpovídá za vady, jeţ má dílo v době jeho předání, jestliţe však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady, na něţ se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Pro obchodně právní vztahy proto platí, ţe záruční doba musí být dohodnuta ve smlouvě o dílo, nebo můţe být zhotovitelem poskytnuta jeho jednostranným prohlášením.48 Zárukou za jakost se zhotovitel zavazuje, ţe jím zhotovované dílo bude mít poţadované vlastnosti a bude způsobilé ke svému účelu. V případě subjektivní odpovědnosti odpovídá zhotovitel za vady které vzniknou později pouze v případě, ţe vznikly porušením jeho povinnosti. Vada díla znamená, ţe dílo mělo vady jiţ při předání, bez ohledu na to, kdy se vada projevila.49 Objednatel musí prokázat, ţe dílo jím převzaté má vadu a ţe ji mělo jiţ při předání. V praxi dokazuje objednatel příčinou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem vady znaleckým posudkem. Pokud je předmětem díla zhotovení věci, platí tu obdobné ustanovení o vadách zboţí jako u kupní smlouvy. Týkají se jakosti, mnoţství, provedení, obalu. Jejich přesnou specifikaci je vhodné zakotvit ve smlouvě. Oprávnění objednatele doţadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem, není právem z odpovědnosti za vady.50 Podle ustanovení § 561 ObchZ zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliţe tyto vady byly způsobeny pouţitím věcí předaným mu k zpracování objednavatelem v případě, ţe zhotovitel ani při vynaloţení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich pouţití trval. Zhotovitel rovněţ neodpovídá za vady způsobené dodrţením nevhodných pokynů daných mu 48

Horáková K.,Lemberková P.:,,Vzory smluv a podání 1.“, Computer Press, a.s., Brno, 2006, s. 203 Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 158 50 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.6.2004, sp. zn. 29 Odo 1067/2003 49

33

objednatelem, jestliţe zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodrţení trval nebo jestliţe zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit. Toto ustanovení zbavuje zhotovitele odpovědnosti, protoţe upozornil objednatele na nevhodnost věcí a pokynů k provádění díla. Pro případné řešení sporů je vhodná písemná forma.

5.3 Povinnost objednatele v důsledku vad díla Obchodní zákoník stanoví povinnost objednatele prohlédnout si předmět díla nebo zařídit jeho prohlídku v co nejkratší době po jeho předání. Úlohou této kontroly je zjistit všechny zjevné vady. Nedodrţení uloţené povinnosti nepostihuje zákon přímou sankcí, nesplnění této povinnosti však můţe být příčinou, ţe se objednatel nedomůţe práv z odpovědnosti za vady soudní cestou.51 Podle ustanovení § 562 odst. 2 ObchZ soud nepřizná objednateli právo z vad, jestliţe objednatel neoznámí vady díla: a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaloţení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaloţení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něţ se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. Lhůta uvedená pod písmenem a) upravuje situaci, kdy jde o zjevnou vadu, byla provedena prohlídka díla a zjištěné vady jsou bezodkladně oznámeny zhotoviteli, jinak by došlo k promlčení. Lhůta uvedená pod písmenem b) upravuje situaci, kdy vady nebyly při prohlídce zjištěny, nebo prohlídka díla vůbec neproběhla. V tomto případě nebyly vady oznámeny hned po tom, kdy měly být zjištěny, dojde k promlčení. I v tomto případě jde o vady zjevné. 51

Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1275

34

Lhůta uvedená pod písmenem c) upravuje situaci, kdy prohlídka byla provedena, ale později došlo k zjištění skrytých vad. Je povinností objednatele bezodkladně oznámit skrytou vadu, nejpozději však do výše uvedených lhůt. Toto ustanovení upravuje lhůty, které jsou nutné pro oznámení vad zhotoviteli a jejich nedodrţení by omezilo moţnosti objednatele pro případné řešení odpovědnosti z vad soudní cestou. Lhůta na provedení prohlídky díla je nekonkrétní a její délka záleţí na charakteru a rozsahu předmětu díla. Proto je vhodné její upřesnění jiţ u podpisu smlouvy. Při reklamaci (oznámení vad) musí objednatel vadu jednoznačně určit. V situaci, kdy zhotovitel odmítá odpovědnost za vadu, můţe objednatel nárok na nápravu vadného díla uplatnit u soudu v čtyřleté lhůtě, jinak dojde k promlčení. Promlčecí doba u nároků ze záruky za jakost začíná běţet oznámením vady během záruční doby, u práv na plnění závazku začíná běţet dnem, kdy měl být závazek splněn. U práv uskutečnit právní úkon běţí promlčecí lhůta ode dne, kdy právní úkon mohl být učiněn.52 Zcela jinak se řeší případy, kdy zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání díla o existenci vad. V takovém případě se můţe objednatel u soudu domoci svých práv z odpovědnosti za vady prakticky kdykoli, bez ohledu na nedodrţení lhůt.

5.4 Záruka Z obchodního zákoníku vyplývá, ţe záruční doba počíná běţet předáním díla. Ustanovení § 429 aţ 431, na které se § 563 odst. 2 ObchZ odvolává, upravuje jejich přiměřené poţití v záruce za jakost jako u kupní smlouvy. Zárukou za jakost díla přejímá zhotovitel písemně závazek, ţe dodané zboţí bude po určitou dobu způsobilé pro pouţití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu, nebo ţe si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti. Záruku a její rozsah si obě strany můţou upravit ve smlouvě, např. viz Příloha č. 1 odst. 5 str. 51

52

Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1324

35

Zhotovitel ji můţe poskytnout jednostranným prohlášením ještě před uzavřením smlouvy nebo formou záručního listu. Stejné účinky má i vyznačení délky záruční doby trvanlivosti nebo pouţitelnosti na obalu. Musí mít písemnou formu. Záruční doba neběţí po dobu, kdy objednatel dílo reklamuje pro vady, za které odpovídá zhotovitel. Odpovědnost zhotovitele za vady, na neţ se vztahuje záruka za jakost, nevzniká, jestliţe tyto vady byly způsobeny po přechodu nebezpečí škody na zboţí vnějšími událostmi a nezpůsobil je prodávající nebo osoby, s jejichţ pomocí prodávající plnil svůj závazek (§ 431 ObchZ). Pokud je dohodnuta záruka, doba vzniku odpovědnosti za vady vyplývá z této poskytnuté záruky. Záruční doba má přednost před objektivní reklamační lhůtou. Reklamační lhůta je obecně dvouletá, u staveb pětiletá. Pokud je poskytnutá záruční doba kratší, neţ jaká platí v případě odpovědnosti ze zákona, nelze vyuţít zákonné dvouleté (pětileté) lhůty.53

5.5 Nároky z vad díla Ustanovení § 564 ObchZ vysvětluje, ţe při vadách díla platí přiměřeně § 436 aţ 441. Objednatel však není oprávněn poţadovat provedení náhradního díla, jestliţe předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli I z těchto ustanovení plynou pro objednatele podobné nároky z vad díla, jako u kupní smlouvy při dodání vadného zboţí. Změna obsahu závazku ze smlouvy o dílo je závislá na tom, zda vada znamená podstatné, nebo nepodstatné porušení smlouvy.54 Rozdíl je v tom, ţe podstatné porušení smlouvy opravňuje objednatele odstoupit od smlouvy, u nepodstatného porušení tato moţnost není. Podle ustanovení § 345 odst. 2 ObchZ je porušení smlouvy podstatné, jestliţe strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy, nebo v této části bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul s jejího obsahu nebo z okolností, za nichţ byla smlouva uzavřena, ţe druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, ţe porušení smlouvy není podstatné. 53 54

Eliáš K.a kol: ,,Kurs obchodního práva“, C.H.Beck, 1996, s. 273 Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 159

36

Nadefinování znaků podstatného porušení smlouvy ještě před jejím podpisem zjednoduší i řešení moţných sporů v budoucnu. Důsledkem podstatného porušení smlouvy můţe být: 

odstranění vady nebo zhotovení náhradního díla,



sleva z ceny díla,



odstoupení od smlouvy, pozdní splnění smlouvy.

Volba z těchto moţností je pro objednatele závazná a nemůţe ji jednostranně měnit. Důvodem změny můţe být situace, kdy chce objednatel odstranit vady, ale zjistí se, ţe vady jsou neodstranitelné nebo opravitelné s nepřiměřenými náklady. V této situaci můţe objednatel poţadovat vytvoření nového díla. Jestliţe zhotovitel neodstraní vady v přiměřeně dostatečné době nebo oznámí před jejím uplynutím, ţe vadu neodstraní, můţe objednatel odstoupit od smlouvy nebo poţadovat přiměřenou slevu z ceny.55 Volbu nároku musí objednatel učinit včas, jinak by měl nárok jenom jako u nepodstatného porušení smlouvy. Kaţdé jiné porušení, které nebylo smluvně upraveno, je nepodstatné. U nepodstatného porušení smlouvy můţe objednatel poţadovat odstranění vad nebo slevu z kupní ceny. Jestli objednatel nepoţádá o slevu z ceny, je povinností zhotovitele odstranit vady. Objednatel má nárok na náhradu škody nebo smluvní pokutu, jestli to vyplývá ze smlouvy. Újma spočívající ve vadě díla musí být rozdílná od újmy spočívající ve škodě touto vadou vzniklou.56

5.6 Odstranění vady Odstranění vady můţe zhotovitel provést bezplatnou opravou vady, odstraněním nedodělků, právních vad nebo zhotovením náhradního díla. Pokud neodstraní zhotovitel

55

Štenglová I, Plíva S., Tomsa M. a kol.: „Obchodní zákoník komentář“, C.H.Beck, Praha, 2005, s. 1277 Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, I.:,,Obchodní zákoník komentář“, Linde Praha a.s., 2006, s.1327 56

37

vady ani v přiměřené době, můţe objednatel uplatnit nárok na slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit. Ve znění judikátu: Za řádně odstraněnou vadu díla je moţno povaţovat pouze takový výsledek, který vedl k odstranění vady beze zbytku, tak, aby předmět díla nebyl výskytem vady ani jejím odstraňováním nijak znehodnocen.57 Smluvní strany si můţou jiţ při přípravě smlouvy sjednat způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady díla. Lze například domluvit, ţe objednatel má právo odstranit vady nebo nechat je odstranit jiným a domáhat se po zhotoviteli úhrady takto vynaloţených nákladů. Zhotovením náhradního díla má zhotovitel nárok, aby mu objednatel na jeho náklady vrátil původní předmět díla ve stejném stavu, v jakém mu byl předán.

5.7 Sleva z ceny díla Při porušení smlouvy lze uplatnit jako nárok z vad přiměřenou slevu díla. Podle § 439 odst. 1 ObchZ nárok na slevu z kupní ceny odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboţí bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboţí dodané s vadami, přičemţ pro určení hodnot je rozhodující doba, v níţ se mělo uskutečnit řádné plnění. Kritéria slevy lze sjednat jiţ při přípravě smlouvy. Předem dohodnuté podmínky a parametry slev ulehčí situaci, kdy se jiţ řeší následky vadného díla. Důleţitou roli zde hraje bezodkladné oznámení vady a snaha vyřešit spornou situaci dohodou. Sjednávat přiměřenou slevu při řešení sporu mezi smluvními stranami je mnohem těţší a vyţaduje oboustranné kompromisy. Objednatel není povinen zaplatit cenu vadného díla, která odpovídá výši slevy pro případ neodstranění vady. V případech, kdy objednatel jiţ zaplatil cenu díla, můţe poţadovat její vrácení do výše slevy.

57

Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 30. 1.2001, sp.zn.33 Cdo 1076/2000, Štenglová I,:,,Přehled judikatury ve věcech obchodně závazkových vztahů, Aspi a.s. Praha, 2005, s. 205

38

5.8 Náhrada škody Další moţností jak uplatnit nárok z vad je náhrada škody, která vznikla objednateli. Skutečnou škodu představuje zmenšení hodnoty majetku, sníţení nebo ztráta majetkového práva, dále vynaloţené náklady, které by jinak nebylo třeba vynaloţit.58 Způsobenou škodu posuzujeme podle toho, jak vznikla: 

Škodou je vadné provedení díla. Vady díla se řeší v rámci odpovědnosti zhotovitele za vady.



Škoda vznikla důsledkem vadného provedení díla. Tato situace je řešena v rámci náhrady škody.

Neuplatnil-li objednatel nároky z odpovědnosti za vady díla, nemůţe se domáhat náhrady škody vzniklé mu z vadného plnění zhotovitele v rozsahu, ve kterém se mohl domoci uspokojení uplatněním práv z odpovědnosti za vady.59 V praxi se strany v případě nepodstatného porušení závazku můţou dohodnout na konkrétní náhradě vzniklé škody. Můţe jít jak o finanční odškodnění, tak i o přímé řešení následků škody. V kogentním ustanovení § 386 ObchZ je stanoveno, ţe nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhoţ můţe škoda vzniknout. Náhradu škody nemůţe sníţit ani soud. Objednatel nemůţe bez dohody se zhotovitelem sám odstranit vady díla. Zasáhnout do díla a odstranit vady můţe jenom v případě, kdy zhotovitel jiţ nemá oprávnění do díla zasahovat a dokončit ho. To je například: 

objednatel odstoupil od smlouvy,



objednatel převzal dílo jako bezvadné,



objednatel uplatnil slevu z ceny díla.

To platí i pro nedokončené dílo. V důsledku zásahu objednatele do díla zaniká ta část smlouvy, v níţ zhotovitel dílo neprovedl, a to pro nemoţnost plnění díla. V přiměřeném rozsahu se sniţuje i cena za dílo. Objednatel ztrácí nárok z odpovědnosti za vady 58 59

Marek K.: ,,Obchodněprávní smlouvy“, Masarykova univerzita, Brno, 2002, s. 157 Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 175

39

a zhotoviteli tímto postupem vzniká nárok na náhradu škody, pokud prokáţe, ţe dílo mohl dokončit sám, pokud by mu v tom objednatel nebránil.

5.9 Odstoupení od smlouvy v důsledku vad Odstoupit od smlouvy v důsledku vad lze jenom ze dvou důvodů: 

došlo k podstatnému porušení smlouvy ze strany zhotovitele,



vada nebyla odstraněna v přiměřeně dlouhé lhůtě a zhotovitel byl upozorněn na moţnost odstoupení od smlouvy.

Odstoupení od smlouvy u podstatného porušení smlouvy nastává ke dni, kdy byl úkon odstoupení doručen druhé straně. Podle ustanovení § 350 odst. 1 ObchZ je-li dodatečná lhůta poskytnutá k plnění nepřiměřená a oprávněná strana odstoupí od smlouvy po jejím uplynutí, nebo oprávněná strana odstoupí od smlouvy bez poskytnutí dodatečné lhůty pro plnění, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, jeţ měla být poskytnuta k plnění povinností. Přiměřenost lhůty by měla být dána povahou a rozsahem závazku. Odstoupením zanikají všechna práva a povinnosti vyplývající z uzavření smlouvy. Odstoupení nemá vliv pouze na náhradu škod vzniklých vadami díla. Pravidla vzájemného vypořádání účastníků vztahu závisí na tom, kdo je vlastníkem zhotovované věci a co je důvodem zániku závazku a kdo za něj odpovídá, viz odstavec v kapitole Zánik závazku str. 22. Při odstoupení od smlouvy můţe nastat více variant60: 

objednatel tvrdí, ţe došlo k podstatnému porušení smlouvy a zhotovitel to akceptuje,



objednatel tvrdí, ţe došlo k podstatnému porušení smlouvy, ale zhotovitel uzná jenom vadu díla. V tomto případě musí objednatel zváţit, zda v případném sporu prokáţe, ţe šlo o podstatné porušení smlouvy,

60

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s.169

40



objednatel tvrdí, ţe došlo k podstatnému porušení závazku, zhotovitel však vůbec neuznává vadu. V této sporné situaci je úlohou objednatele posoudit riziko a následky odstoupení od smlouvy. Všeobecně je stranám doporučováno

ustoupit

ze

svých

striktních

stanovisek

a

hledání

kompromisů. Ve všech případech je důleţité reálné posouzení daného stavu, zváţení rizik a všech moţností, které z odstoupení od smlouvy vyplývají. Podle ustanovení § 347 odst. 1 a 2 ObchZ u smluv s postupným dílčím plněním závazku lze odstoupit od smlouvy pouze ohledně dílčího plnění, s nímţ je dluţník v prodlení. Ohledně části plnění, u něhoţ nenastalo prodlení, nebo ohledně dílčího plnění, které jiţ bylo přijato nebo se má uskutečnit teprve v budoucnu, lze odstoupit od smlouvy, jestliţe tato část plnění nebo toto dílčí plnění nemá vzhledem ke své povaze pro oprávněnou stranu hospodářský význam bez zbytku plnění, u něhoţ nastalo prodlení, nebo neplnění závazku jako celku znamená podstatné porušení smlouvy. Ve znění § 565 ObchZ vyuţije-li objednatel podle ustanovení uvedených v § 564 práva odstoupit od smlouvy týkající se předmětu díla, který nelze vrátit nebo předat zhotoviteli, neplatí § 441. Objednatel však není oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliţe vady díla neoznámí včas zhotoviteli.

41

6 Závěrečné ujednání Písemně uzavřenou smlouvu o dílo lze měnit či rozšiřovat pouze písemnými dodatky, které jsou chronologicky číslované a jsou součástí smlouvy. Musí být podepsány oběma stranami. Můţou to být různé zápisy, doloţky a ujednání a jejich vyuţití můţe výrazně pozměnit dopady smlouvy pro oba účastníky. Typy některých doloţek a ujednání: Povinnost

mlčenlivosti.

Zhotovitel

se

zavazuje

zachovávat

mlčenlivost

o skutečnostech, o nichţ se dověděl v důsledku jeho vztahu k objednateli zaloţeného touto smlouvou, a tyto skutečnosti nevyuţít pro sebe či pro jiného ani neumoţnit jejich vyuţití třetím osobám.61 Toto ujednání platí i po skončení trvání závazkového vztahu nebo po odstoupení některé ze stran. Rozhodčí doložka. V této části si můţou strany pro případ vzniklého sporu ujednat, ţe všechny sporné záleţitosti bude rozhodovat tříčlenný rozhodčí senát, viz příklad v Příloze č.2 odst. 12 str. 57. Rozhodnutí rozhodčího soudu je ústní, neveřejné a nelze proti němu podat opravní prostředek. Uzavřením rozhodčí doloţky dojde k vyloučení moţnosti, aby o případném sporu rozhodoval soud. K rozhodnutí o podepsání rozhodčí doloţky vede smluvní strany především to, ţe soudy vydávají rozhodnutí i za několik let. Cenová doložka. Pomáhá stabilizovat cenu klíčových poloţek. Při vzestupu nebo poklesu ceny o určité procento budou strany opět jednat o ceně, nebo se tato cena poměrně zvýší nebo sníţí. Neurčí-li strany ve smlouvě, která doba je rozhodující pro posuzování cenových změn, přihlíţí se k cenám v době uzavření smlouvy a v době, kdy měl prodávající zboţí dodat. Má-li se dodání zboţí uskutečnit během určité lhůty, je rozhodná doba skutečného včasného plnění, jinak konec této lhůty.62 Pokud oprávněná strana své právo bez zbytečného odkladu neuplatní, práva a povinnosti z doloţky zanikají.

61

Ševčík, D.:,,Vzory obchodních smluv a podání. Včetně smluv konkurzních“, Aspi a.s. Praha, 2005, s.233 62 Marek K.: ,,Obchodněprávní smlouvy“, Masarykova univerzita, Brno, 2002, s. 138

42

Smluvní pokuta. Je zajišťovacím institutem a má přimět protistranu ke splnění svých povinností. Strany si ji sjednají pro případ konkrétního nebo opakovaného porušení povinnosti. V případě porušení povinnosti náleţí poškozené straně pokuta bez ohledu na to, zda došlo ke škodě. Pokuta je určena konkrétně nebo například při prodlení platby objednatele procentem z dluţné částky. Smlouva o dílo s mezinárodním prvkem. Při uzavírání smluv s mezinárodními partnery si smluvní strany po vzájemné dohodě zvolí právo, podle kterého budou celou smlouvu připravovat, případně i řešit moţné spory. Vzhledem k tomu se smlouvy o dílo zpravidla řídí právem místa, kde je sídlo zhotovitele díla v době uzavření smlouvy, a smlouvy o nemovitostech právem místa, kde je nemovitost.63 Měnová doložka. Jejím účelem je bránit se výkyvům kurzů a součastně neţádoucím výkyvům ceny. Měnová doloţka můţe být uzavírána i mezi tuzemskými subjekty. Nejčastěji se vyuţívá ve strojírenství a telekomunikacích, kdy jsou ceny tuzemských dodávek závislé na kurzu cizích měn. Součástí smlouvy jsou i přílohy, na které smlouva odkazuje. V praxi by měly být součástí smlouvy jiţ při jejím podpisu. Můţe to být např.: plná moc, ceník, rozpočet, platební kalendář, harmonogram prací, dokumentace nebo všeobecné obchodní podmínky. Obchodní zákoník rozlišuje např. Všeobecné stavební obchodní podmínky, o kterých předpokládá, ţe jsou podnikatelům známé a ve smlouvě postačí na ně odkázat. Nemusí být součástí smlouvy . Pokud smlouva odkazuje jenom na některé konkrétní body obchodních podmínek zhotovitele, musí být tyto obchodní podmínky ke smlouvě přiloţeny. Většinou řeší opakující se situace, a tím by měly zrychlit a zjednodušit celý obchodní proces. Podle druhého odstavce § 273 ObchZ mají odchylná ujednání ve smlouvě přednost před zněním obchodních podmínek.

63

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s.216

43

Důleţitou úlohu hraje i zakotvení technických norem ČSN, ISO a dalších přímo ve smlouvě. Vyuţití technických norem zjednoduší uzavírání smluv, jejich dodrţení je povinné a s nedodrţením jsou spojeny právní důsledky. Při domlouvání smluvních podmínek je důleţité konkrétně upravit otázky spolupůsobení, ze kterých budou jasně vyplývat dílčí povinnosti objednatele, na jejichţ splnění bude záviset řádné a včasné plnění zhotovitele. Všechny otázky spolupůsobení i stanovení konkrétních lhůt by měly být zakotveny přímo ve smlouvě. Pro případné porušení povinnosti mezi objednatelem a dodavatelem lze sjednat smluvní pokutu. Důleţitou úlohu má i definice pojmů a zkratek ve smlouvě. Pokud jsou tyto pojmy a zkratky pouţity tak, jak se vţily, lze je ve smlouvě uvést jen s tím, ţe obsah pojmů odpovídá obchodním zvyklostem podle ustanovení § 264 odst. 2 obchodního zákoníku.64 Součástí smlouvy se postupně stávají všechny protokoly a zápisy o provedených zkouškách a jejich výsledcích. Dokumentují celý proces zhotovování díla a lze je uplatnit i při zjištění moţných vad vůči zhotoviteli. Mají listinnou podobu nebo jsou zachyceny na technických nosičích, zejména CD. Dále je ve smlouvě vhodné uvést, ţe se řídí podle obchodního zákoníku a v kolika vyhotoveních je vypracována. Měnit ji lze pouze písemnými dodatky a ve smlouvě musí být přesně určen počet příloh. Závěr tvoří prohlášení, ţe obě strany souhlasí s jejím obsahem, smlouva je sepsána srozumitelně, určitě a je podepsána svobodně a bez nátlaku. Místo, datum a podpisy obou stran jsou nutností pro uzavření smlouvy.

64

Marek K.: ,,Obchodněprávní smlouvy“, Masarykova univerzita, Brno, 2002, s. 279

44

Závěr Svou bakalářskou prací jsem se pokusila podat ucelený pohled na tento typ obchodněprávní smlouvy. Počátkem úspěchu pro zajištění splnění závazku je dobrá smlouva, a proto jsem se snaţila všem budoucím tvůrcům smlouvy objasnit všechny její podstatné i nepodstatné části. Převáţně dispozitivní úprava dává všem účastníkům smluvního vztahu moţnost sjednat si takové práva a povinnosti, které jim budou nejen vyhovovat, ale budou je i chránit. Proto jsem chtěla poukázat na důleţitost kaţdého ustanovení a kaţdé věty, které je součástí smlouvy. V dnešní době je nezbytné, aby účastníci smluvního vztahu měli alespoň částečnou znalost podstatných náleţitostí smlouvy a zákonných podmínek, které musí smlouva splňovat, a vyhnout se tak moţnosti neplatného právního úkonu. V případě jakýchkoli pochybností při uzavíraní smlouvy doporučuji posouzení smlouvy právníkem za nejlepší cestu, jak se vyhnout budoucím sporům. Na začátku své práce jsem se zabývala historickým vývojem smlouvy o dílo aţ po její současnou úpravu v občanském a obchodním zákoníku. Důleţité je i vysvětlení rozdílu mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo, protoţe obě smlouvy spojuje více společných ustanovení. Navrhuji odlišit pojmové znaky kupní smlouvy a smlouvy o dílo na jednom místě v obchodním zákoníku, aby podávaly ucelený pohled na konkrétní smlouvu. Tím, ţe v ustanoveních smlouvy o dílo nebudou odkazy na jiné smlouvy, stane se uţivatelsky přehlednější a přispěje k právní jistotě všech subjektů. Ústní formu smlouvy povaţuji za vhodnou jenom při řešení jednoduchých záleţitostí, kdy i nepříznivý dopad nemá pro nás zásadní význam. Obecně ale doporučuji trvat na uzavření písemné smlouvy. Zaručí nám zakotvení vzájemných práv, povinností, lhůt, cen a dalších ujednání, které nám dají více jistoty v průběhu celého obchodního vztahu. V další části popisuji podstatné části smlouvy, bez kterých by nebyla smlouva platně uzavřena. Výběr smluvního partnera a zjištění i ověření všech dostupných informací o něm je v dnešní době nevyhnutné. Ještě před uzavřením smlouvy je nezbytné ověření, ţe je smlouva uzavírána se statutárním orgánem nebo jeho zástupcem vybaveným plnou mocí s ověřeným podpisem zmocnitele. Za stejně důleţité pokládám i přesnou specifikaci předmětu díla. Ze smlouvy má vyplývat, jaké dílo má být zhotoveno a tato formulace musí být pro obě strany srozumitelná. Některá slova nebo formulace si strany můţou vysvětlovat rozdílně, proto doporučuji jejich výklad smluvně ošetřit. Důleţitou úlohu má i zakotvení účelu 45

smlouvy. Z něj lze v budoucnu vyvodit, zda je moţné přijmout i částečné plnění, a to je v souladu s cílem, pro který byla smlouva uzavřena. Poslední podstatnou částí smlouvy je kapitola o ceně za dílo. Jestli je cena stanovena pevně nebo na základě rozpočtu, který můţe být závazný i nezávazný. Řeší i vztah mezi změnou díla a následně i jeho cenou. Jako problematickou část tady vidím lhůtu oznámení o navýšení ceny podle rozpočtu. Délka této lhůty je hodně nekonkrétní, proto ji doporučuji vzhledem k předmětu díla zcela konkrétně zakotvit ve smlouvě. Do této části patří i upravení platebních podmínek, fakturace, platby záloh a lhůt splatnosti. Další kapitola pojednává o provádění díla. Povinnost opatřit věci k provedení díla záleţí na smluvním ujednání zhotovitele a objednatele. Pro případ nečinnosti při opatřování věcí nutných k provedení díla ze strany objednatele navrhuji konkrétně upravit důsledky takového jednání. Druhá část této kapitoly vysvětluje, kdo nese odpovědnost za převzaté věci. Otázka vyřešení vlastnického práva a jeho přechod ze zhotovitele na objednatele je důleţitá pro obě strany. Obchodní zákoník rozlišuje, kde je dílo zhotovováno. Jestliţe zhotovitel zhotovuje věc na pozemku objednatele, nebo objednatel tento pozemek opatřil, je dílo ve vlastnictví objednatele a ten nese i nebezpečí škody na něm, pokud smlouva nestanoví něco jiného. Pokud je dílo zhotovováno na pozemku zhotovitele, je ve vlastnictví zhotovitele a ten nese i nebezpečí škody na něm. Jestli je předmětem díla montáţ, oprava nebo údrţba, ke změně vlastnických práv nedochází. Pro provedení díla je hodně důleţitá součinnost obou stran. Jejich vzájemná plnění a všechny moţné následky je obtíţné jednoduše formulovat. Doporučuji chronologicky postupovat jiţ ve stádiu přípravy a vyjednávání o jednotlivých částech smlouvy. Kapitola předání a převzetí díla upravuje podmínky o místě předání zhotoveného díla a provedení zkoušek. O průběhu předání díla i výsledku zkoušek sepíšou obě strany zápis, kde bude zaznamenáno celkové hodnocení díla i se soupisem moţných vad. Ze zápisu vyplývá, zda objednatel dílo přebírá. Další, hodně obsáhlou částí je kapitola vady díla. Dílo je vadné, pokud provedené dílo neodpovídá zadání nebo nemůţe slouţit k účelu určenému ve smlouvě. Vadou díla můţe být i provedení díla v jiném rozsahu, jakosti, v jiném termínu, nebo to můţou být vady právní. U bagatelních vad, které jsou časté zvlášť ve stavebnictví, doporučuji jiţ ve smlouvě ujednání, ţe objednatel neuplatní jiné nároky z vad, neţ jejich odstranění.

46

V poslední části se věnuji moţným ujednáním, přílohám a doloţkám, které mohou být součástí smlouvy. Pokud na ně smlouva odkazuje, musí být k dispozici jiţ při podpisu smlouvy. Vyváţenost smlouvy, ve všech jejich částech, právech i povinnostech, povaţuji za velmi důleţitou pro udrţení obchodních vztahů. Doporučuji řešit všechny otázky kolem smlouvy zcela věcně, najít si čas na vyjasnění nejen všech sporných bodů, ale i stejné chápání všech pojmů a formulací, které smlouva obsahuje. V rámci prostudování materiálů k práci mne zaujaly drobné nesrovnalosti v obchodním zákoníku. Jednou nesrovnalostí je označení ,,Provedení díla“ pro ustanovení § 537 i § 538 a stejný název má i skupina ustanovení § 554 aţ 559. Pro jednu skupinu bych navrhovala jiný název. Druhou nesrovnalostí, která mne zaujala, je dispozitivní ustanovení § 554 odkazující na kogentní ustanovení § 444 i 459. Tady navrhuji sjednocení kogentních ustanovení pro kupní smlouvu i smlouvu o dílo, aby obsah těchto ustanovení působil jednoznačně i pro laika. Vyuţívání typových smluv o dílo, viz např. Příloha č.1 a 2 povaţuji za přínosné nejen pro laickou veřejnost. Doporučuji však myslet na to, ţe kaţdý případ je zcela specifický a typová smlouva by měla zůstat jenom jakousi kostrou při přípravě nové smlouvy. Souhlasím s konstatováním JUDr. Zbyňka Praţáka, ţe nekritické pouţívání vzorů smluv má za následek sníţení opatrnosti a obezřetnosti.65 V součastné době se připravuje novela obchodního i občanského zákoníku, která by měla systémově vyřešit problémová místa současné právní úpravy. Na závěr mohu shrnout, ţe práce na tomto tématu byla pro mě velice podnětná a přispěla k prohloubení mých znalostí s tímto typem smlouvy. Líbí se mi, ţe spousta moţností jak ochránit své zájmy nutí člověka být zodpovědnější a přiměje ho zamyslet se nad kaţdým odstavcem připravované smlouvy. Věřím, ţe moje práce můţe být přínosem nejen pro laickou veřejnost.

65

Praţák Z.: „ Smlouva o dílo“, Linde Praha a.s., 2007, s. 69

47

Seznam použité literatury Monografie: 1. Bejček, J; Kotasem, J; Marek, K. Nástin obchodního práva 2. Obchodní závazkové vztahy. Cenné papíry., Masarykova univerzita Brno, 2004, ISBN 80-210-3604-4. 2. Eliáš, K; Dvořák, T. a kolektiv, Obchodní zákoník Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900, 5. vydání, Linde Praha a.s., 2006, ISBN 80-7201624-5. 3. Eliáš, K. a kolektiv, Kurs obchodního práva 1. vydání, C.H.Beck, 1996, ISBN 807179-059-1. 4. Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. Linde Praha a.s., 1992. ISBN 80-9012108-X. 5. Horáková, K; Lemberková, P; Vzory smluv a podání pro obchodní společnosti 1. s komentářem. Obchodní smlouvy. Computer Press a.s., Brno, 2006. ISBN 80-2510926-7. 6. Kernbachová, M; Severin, P. Obchodně závazkové vztahy. 1. vydání, VŠBTechnická univerzita Ostrava, 2003, ISBN 80-248-0393-3. 7. Kobliha, I; Kalfus, J; Krofta, J; Kovařík, Z; Kozel, R; Pokorná, J; Svobodová, I. Obchodní zákoník Komentář, Linde Praha a.s., 2006, ISBN 80-7201-564-8. 8. Macháčková, M. Smlouvy a jejich náleţitosti, 1. vydání, Computer Press, Brno, 2003, ISBN 80-7226-961-5. 9. Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 3 vydání, Masarykova univerzita Brno, 2002. ISBN 80-210-2861-0. 10. Marek, K. Smluvní obchodní právo Kontrakty. 2. vydání, Masarykova univerzita Brno, 2006. ISBN 80-210-4004-1. 11. Padrnos, J; Pospíšilová, A. Úvod do obchodního práva. 1. vydání, KEY Publishing s.r.o., Brno, 2007, ISBN 978-80-87071-35-9. 12. Pelikánová, I. a kolektiv. Obchodní právo II. díl, 2 vydání, Codex Bohemia s.r.o., Praha, 1998, ISBN 80-85963-59-0. 13. Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku praktická příručka. 2. vydání, Linde Praha a.s., 2007. 14. Ševčík, D. Vzory obchodních smluv a podání. Včetně smluv konkurzních, Aspi a.s. Praha, 2005, ISBN 80-7357-105-6. 48

15. Štenglová, I; Plíva, S; Tomsa, M a kolektiv. Obchodní zákoník Komentář, 10. vydání, C. H. Beck Praha, 2005, ISBN 80-7179-346-9.

Zákony: Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Judikatura: 1. Rozsudek NS ze dne 30.1.2001, sp. zn. 33 Cdo 1076/2000 2. Rozhodnutí NS ČR 29 Odo 14/2001 IS ASPI E. č. 22863 3. Rozsudek NS ČR ze dne 21.10.2003, sp. zn. 32 Odo 543/2002 4. Rozsudek NS ČR ze dne 3.4.2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002 5. Rozhodnutí VS v Praze 2 Cmo 242/99, Právní praxe v podnikání 2000 6. Rozsudek NS ČR ze dne 10.4.1997, sp. zn. 2 Cdo 386/96 7. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Odo 11/2001 8. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Odo 1067/2003

Přílohy: 1. Vzor smlouvy o dílo č.1 http://smlouvyzdarma.blogspot.com/2008/05/smlouva-o-dilo-vzor.html 2. Vzor smlouvy o dílo č.2 http://www.soud.cz/index.php?url=cz_download.php

Tabulky: 1. tabulka č.1: Rozlišující kritéria pro posouzení, zda se jedná o smlouvu o dílo nebo kupní smlouvu, vlastní úprava 2. tabulka č.2: Některé příklady odkazů na právní úpravu kupní smlouvy, vlastní úprava 3. tabulka č.3: Povinnosti zhotovitele v případě nevhodných věcí, pokynů a skrytých překáţek

49

Příloha č.1 Vzor smlouvy o dílo č.1

Smlouva o dílo uzavřena v souladu s ustanovením § 536 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů Smluvní strany: 1. ...údaje o objednateli................ ...údaje o objednateli................ ...údaje o objednateli................ dále jen „objednatel“, a 2. ............................................. se sídlem............................. IČ:................................................ zastoupena........................................... dále jen „zhotovitel“, uzavírají na základě vzájemné shody tuto Smlouvu o dílo Článek I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je zhotovení............................... (dále jen díla). Specifikace díla:...................................................................................................................................... ............................................................................................................................................. ........................... Článek II. 50

Doba plnění 1. Zhotovitel se zavazuje na základě této smlouvy provést dílo v době od........... do.............. 2. Smluvní strany se dohodly, ţe dílo bude provedeno v těchto etapách: a) přípravné práce, které zahrnují:................................................................... do............... b) hlavní stavba, která zahrnuje:...................................................................... do............... c) dokončovací práce, které zahrnují:.............................................................. do.............. 3. Zahájení díla je podmíněna předáním kompletní projektové dokumentace objednatelem zhotoviteli, o čemţ bude proveden záznam. 4. Pokud nebude projektová dokumentace předána objednatelem v dohodnutém termínu, prodluţuje se doba zahájení díla o stejný počet dní o který se objednatel opozdí s předáním projektové dokumentace. O stejný počet dní se zároveň prodluţuje termín vyhotovení díla. 5. Za pozdní předání projektové dokumentace objednatelem zhotoviteli si strany dohodly smluvní pokutu ve výši.................

Článek III. Cena za dílo 1. Cena za provedení díla v rozsahu této smlouvy činní: ..................................... Kč bez DPH. ..................................... Kč DPH celkem......................... Kč Článek IV. Platební podmínky 1. Cena za provedení díla bude uhrazena ve třech splátkách a to následujícím způsobem: První splátka ve výši............. Kč bude uhrazena nejpozději do............ Druhá splátka ve výši............ Kč bude uhrazena nejpozději do............ Třetí splátka ve výši........... Kč bude uhrazena nejpozději do........... 2. Veškeré náklady, které vzniknou zhotoviteli nad rámec této smlouvy je zhotovitel povinen neprodleně oznámit objednateli. 3. Náklady nad rámec této smlouvy dle bodu 2 tohoto článku mohou být zhotoviteli uhrazeny pouze pokud takové náklady objednatel uzná jako oprávněné. Na úhradu nákladů za provedení díla nad rámec této smlouvy nemá zhotovitel právo vyjma případu, kdy takové náklady objednatel uzná a rozhodne se je zhotoviteli uhradit.

51

4. Za nesplnění termínu plnění dle čl. II zaplatí zhotovitel objednateli sankci ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za kaţdý i započatý den prodlení. Sankci zaplatí zhotovitel na účet objednatele do 10 dnů ode dne uplatnění sankce. 5. Za prodlení s úhradou splátek ceny za provedení díla zaplatí objednatel zhotoviteli na jeho účet sankci ve výši 0,05 % dluţné částky, a to za kaţdý i započatý den prodlení. Sankci zaplatí objednatel na účet zhotovitele do 10 dnů ode dne uplatnění sankce.

1.

Článek V. Záruční doba Na předmět této smlouvy poskytuje zhotovitel objednateli záruční dobu v délce ……… měsíců (roků).

2.

Záruční doba začíná běţet dnem podpisu záznamu o splnění, předání a převzetí díla.

3.

Vady díla bude objednatel v průběhu záruční doby reklamovat písemně na adrese zhotovitele. Zhotovitel bezplatně odstraní reklamovanou vadu v místě objednatele v dohodnutém termínu. O dobu odstraňování vady se prodluţuje záruční doba.

4.

Případné neodstranitelné vady, které budou bránit uţívání předmětu smlouvy, nahradí zhotovitel objednateli novým, bezvadným plněním.

Článek VI. Součinnost 1. Pro splnění předmětu této smlouvy poskytne objednatel zhotoviteli nezbytnou součinnost v tomto rozsahu: ………………………………………………………….. 2.

Omezení nebo neposkytnutí součinnosti dle odst. 1 tohoto článku neovlivní kvalitu plnění předmětu této smlouvy, můţe se však projevit v prodlouţení termínu plnění. Na takovou okolnost je zhotovitel povinen písemně a neprodleně upozornit objednatele, současně s návrhem nového termínu plnění.

Článek VII. Platnost smlouvy 1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu zástupci smluvních stran. Článek VIII. Závěrečná ustanovení 1. Ustanovení neupravená touto smlouvou se řídí obecně platnými právními předpisy České republiky, zejména zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

52

2. Změny a doplnění této smlouvy jsou moţné pouze v písemné podobě a na základě vzájemné dohody obou smluvních stran. 3. Tato smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichţ kaţdá smluvní strana obdrţí jedno. 4. Obě smluvní strany prohlašují, ţe si tuto smlouvu před podpisem přečetly, porozuměly jejímu obsahu, s obsahem souhlasí, a ţe je tato smlouva projevem jejich svobodné vůle.

V.................................... dne.........................

...................................................................................................................... podpis zástupce objednatele podpis zástupce zhotovitele

53

Příloha č.2 Vzor smlouvy o dílo č. 2

Smlouva o dílo uzavřená podle obchodního zákoníku I. Smluvní strany 1.Objednatel Identifikace ( název, IČ, DIČ, bankovní spojení, číslo účtu) Osoba oprávněná jednat a smlouvu uzavřít (pokud nevyplývá toto oprávnění například ze stanov, doloţit zmocněním nebo organizační směrnicí apod.), výpis z obchodního rejstříku 2. Zhotovitel Identifikace ( název, IČ, DIČ, bankovní spojení, číslo účtu) Osoba oprávněná jednat a smlouvu uzavřít (pokud nevyplývá toto oprávnění například ze stanov, doloţit zmocněním nebo organizační směrnicí apod.), výpis z obchodního rejstříku II. Předmět smlouvy Název díla (stavby) Specifikace díla – projektová dokumentace, časový harmonogram prací Adresa díla komplexní popis je někdy lepší zpracovat jako přílohu této smlouvy, nicméně nezapomenout uvést, ţe příloha je nedílnou součástí smlouvy!, číslovat stránky a přílohy zřetelně označit III. Doba plnění 1. Zhotovitel se zavazuje provést dílo v době od…..do…. Smluvní strany souhlasí s tím, ţe dílo bude plněno v těchto etapách : a) projekt přípravných prací (například budovy občanské vybavenosti, sklady apod.) do… b) projekt hlavní stavby (organizační budova) do………… c) projekt doprovodných staveb……………do…. 2. Objednatel se zavazuje předat zhotoviteli stavební připravenost formou protokolu do….. 3. O stejný počet dní, o kolik se objednatel opozdí s protokolárním předáním stavební připravenosti, o tuto dobu se prodluţuje doba zahájení díla a tím pádem i doba ukončení a předání díla, pokud se obě smluvní strany nedohodnou jinak.

54

( Je moţné opoţdění objednatele sankcionovat smluvní pokutou a můţe být uvedena výhrada zhotovitele, ţe nesplnění povinnosti objednatele je podstatným porušením smlouvy se všemi právními důsledky z toho vyplývajícími). IV. Cena díla 1. V souladu s platnými právními předpisy ( například zákon o cenách v platném znění) se smluvní strany dohodly na smluvní ceně za zhotovené dílo specifikované v části II. této smlouvy a například v příloze č.1 této smlouvy, a to ve výši Kč : a) cena za zhotovení díla (pozor – podkladem pro stanovení ceny díla by měl být poloţkový rozpočet – důleţitou součástí stavby jsou také příjezdy, přípojky, oplocení, terénní úpravy apod.) b) DPH cena celkem 2. Úprava ceny je moţná v těchto případech a) dojde-li ke změně projektu a podkladů poskytnutých ze strany zhotovitele b) v případě dalších prací k zajištění provedení díla, které nejsou obsaţeny v projektové dokumentaci c) poţadavky objednatele d) …….. 3. Změna ceny díla v případě víceprací bude zhotovitelem řešena před jejich realizací takto : a) zhotovitel předloţí cenový návrh b) bude uzavřen dodatek ke smlouvě 4. Smluvní strany se dohodly na tom, ţe poloţkový rozpočet obsahuje vše a ţádné vícenáklady jiţ účtovány nebudou. V. Platební podmínky 1. Úhrada ceny díla bude prováděna na základě zálohových faktur a konečné faktury – daňového dokladu, který bude vystaven po zhotovení díla a jeho převzetí objednatelem. Zálohové faktury budou vystaveny do výše 90% ceny díla ve stanovených termínech. a) první zálohová faktura b) druhá zálohová faktura 2. Další zálohové faktury budou vystavovány na základě ukončených dodávek dílčích prací potvrzených objednatelem.

VI. Kvalitativní a technické podmínky 1. 2.

Kvalitativní a technické podmínky dodávky stavby jsou vymezeny realizační projektovou dokumentací. Zhotovitel se zavazuje, ţe při zhotovování díla pouţije pouze materiály a výrobky splňující poţadované kvalitativní a technické podmínky ( například české technické normy, mechanická pevnost a stabilita, BOZP) a pouţije pouze materiály a výrobky schválené a certifikované, popř. ty, které mají atest na jakost.

55

3.

Jakékoliv změny je nutno odsouhlasit projektantem a oprávněnými zástupci obou smluvních stran. VII. Provádění díla

1. 2. 3. 4.

Zhotovitel bude při plnění předmětu díla této smlouvy postupovat s odbornou péčí a zavazuje se dodrţovat obecně závazné právní předpisy, technické normy a podmínky této smlouvy. Objednatel předá staveniště v rozsahu : např. přístupová cesta, montáţní zóna, napojení na elektrický proud, zabezpečení proti krádeţím apod. Zhotovitel je povinen vést ode dne zahájení provádění díla montáţní (stavební) deník, který bude obsahovat :…….. Objednatel je oprávněn montáţní(stavební) deník kontrolovat a k zápisům připojovat svá stanoviska. VIII. Předání díla

1. 2.

3.

4.

5.

Zhotovitel se zavazuje nejméně …dnů před odevzdáním díla vyzvat objednatele zápisem do montáţního(stavebního) deníku k jeho převzetí. Objednatel potvrdí zápisem v montáţním(stavebním) deníku datum přejímky. Termínu převzetí díla bude předcházet přejímací řízení, které bude písemně oznámeno zhotovitelem objednateli. Zhotovitel předloţí tyto doklady : a) projektová dokumentace b) certifikát c) prohlášení o shodě předání a převzetí díla bude sepsán zápis, který bude obsahovat zejména : a) označení díla b) označení objednatele c) označení zhotovitele d) identifikace smlouvy e) další údaje dle smluvního ujednání obou stran Objednatel se zavazuje dílo převzít, pokud je řádně a včas provedeno. Tuto povinnost objednatel nemá, jestliţe není dílo provedeno ve smyslu výše uvedených podmínek, například i v případě nedodělků či jinak nekvalitně provedeného díla, jestliţe toto brání jeho uţívání. Pokud objednatel odmítl dokončené dílo převzít, musí být sepsán o tomto zápis se stanovisky obou smluvních stran a zdůvodněním. IX. Odpovědnost za vady, záruky, reklamace.

1. 2. 3.

Zhotovitel odpovídá za vady díla v záruční době, jeho odpovědnost se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku ( §§560 a násl). Zhotovitel poskytuje záruku za jakost provedeného díla po dobu ….měsíců. Záruční doba počíná plynout ode dne předání a převzetí díla. Objednatel je povinen vady písemně reklamovat u zhotovitele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění; zhotovitel oznámí nejpozději do 15 dnů po obdrţení reklamace, zda reklamaci uznává nebo z jakých důvodů ji neuznává. Pokud tak

56

4. 5.

neučiní, má se za to, ţe reklamaci objednatel uznává. Reklamaci lze uplatnit nejpozději do posledního dne záruční lhůty, přičemţ i reklamace odeslaná objednatelem v poslední den záruční lhůty se povaţuje za včas uplatněnou. Vyskytne-li se v průběhu záruční doby na provedeném díle vada, objednatel písemně toto oznámí zhotoviteli, coţ znamená, ţe poţaduje její bezplatné odstranění. Objednatel je povinen umoţnit zhotoviteli odstranění vady, zhotovitel započne s odstraňování vady do …..pracovních dnů ode dne doručení písemného oznámení o vadě, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. X. Odstoupení od smlouvy

1.

2. 3. 4.

Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, ţe zhotovitel je v prodlení s prováděním a dokončením díla dle termínů uvedených v této smlouvě a dílo neprovedl ani nedokončil v náhradní 15ti denní lhůtě. Tímto není dotčeno právo kterékoliv smluvní strany na odstoupení od této smlouvy podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Odstoupení nabývá účinnosti dnem doručení druhé smluvní straně a jeho účinky se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. V případě odstoupení objednatele je zhotovitel povinen předat objednateli nedokončené dílo vč. věcí , které jsou součástí díla a byly jím opatřeny, a uhradit objednateli příp. vzniklou škodu. Zhotovitel můţe odstoupit od smlouvy případě nezaplacených zálohových faktur a vyúčtovat objednateli veškeré dosud vzniklé náklady, včetně případných škod, způsobené odstoupením od smlouvy. XI. Sankce

1. 2. 3. 4.

V případě, ţe zhotovitel nedodrţí termín dokončení díla z důvodů na jeho straně, zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za kaţdý den prodlení. V případě nedodrţení termínu k odstranění vad v záruční době dle článku …této smlouvy, zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000, - Kč za vadu a kaţdý den prodlení. Pokud objednatel neuhradí fakturu za provedené práce ve stanoveném termínu, zaplatí zhotoviteli úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dluţné částky za kaţdý den prodlení. Sankce spočívající v dohodnutých smluvní pokutách nezbavuje smluvní strany práva na vymáhání případné škody. XII. Závěrečná ustanovení

1.

Tato smlouva se řídí právem České republiky. V případě sporů vyplývajících z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou tyto s konečnou platností a s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a

57

2. 3. 4. 5. 6.

7. 8. 9.

Pravidel třemi rozhodci. Strany se zavazují splnit povinnosti stanovené jim rozhodčím nálezem. Tato smlouva můţe být změněna pouze písemnými dodatky, které budou vzestupně číslovány a podepsány oprávněnými zástupci smluvních stran. Smlouva můţe být ukončena také písemnou dohodou smluvních stran, která bude upravovat vzájemná práva a povinnosti. Zhotovitel nemůţe bez souhlasu objednatele postoupit svá práva a povinnosti ze smlouvy na třetí osobu. Smluvní strany se dohodly, ţe v případě nástupnictví jsou právní nástupci vázáni ustanoveními této smlouvy v plném rozsahu. Případná neplatnost některého ustanovení této smlouvy nemá za následek neplatnost ostatních ustanovení. V případě, ţe kterékoliv ustanovení této smlouvy se stane neúčinným nebo neplatným, smluvní strany se zavazují bez zbytečných odkladů nahradit takové ustanovení novým. Smluvní strany prohlašují, ţe si smlouvu před jejím podpisem přečetly, ţe byla uzavřena podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, váţně a srozumitelně a její autentičnost stvrzují svými podpisy. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, kaţdá smluvní strana obdrţí po jednom vyhotovení. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran.

Přílohy :

V …………….dne

............................................. Objednatel

............................................... Zhotovitel

58